25) NEZAMĚSTNANOST A CHUDOBA JAKO SOCIÁLNÍ PROBLÉM A) KONCEPCE SOCIÁLNÍ NEROVNOSTI V KLASICKÉ I SOUČASNÉ SOCIOLOGII (SOCIÁLNÍ STATUS, STRATIFIKACE, TEORIE TŘÍD). SOCIÁLNÍ MOBILITA - V každé společnosti panuje určitá sociální nerovnost (majetková, v šancích, atd.). Současná moderní společnost se snaží sociální nerovnost co nejvíce odstranit – snaží se dát všem rovné šance, minimální životní úroveň (životní minimum), atd. - V tradiční společnosti mocní vlastnili veškerý majetek a využívali ostatní a majetkem si udržovali moc. V moderní společnosti mocní zhodnocují svůj majetek formou trhu, bohatství zpravidla předchází moc. SOCIÁLNÍ STATUS - Získáváme ho tím, jak plníme očekávání společnosti. - Souvisí s tím, co jaké sociální vrstvy patříme. - Získávání statusů: vlastním přičiněním (osobně získaný), připsáním (sami se o to nezasloužíme) např. dědění, narodit se do vyšší vrstvy, atd. SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE - Žádná společnost není homogenní celek, vždy jsou nerovnosti. - Je to strukturovaná nerovnost mezi různými skupinami. - Základní kritéria jsou podíl na moci, velikost majetku, prestiž povolání. Podle těchto kritérií se člověku přiděluje jeho sociální status ve společnosti (podle toho jak splňuje očekávání společnosti, je to rozdílná prestiž i úcta).
1) 2) 3) 4)
4 základní systémy stratifikace Otroctví – extrémní forma nerovnosti, někteří jedinci jsou majetkem jiných. Kasty (casta = rasa) – rasové rozdělení v určité společnosti. Nižší a vyšší kasty. Stavy – z dějin feudální Evropy. Každý stav má různá práva a povinnost. Nejvyšší je šlechta, pak kněží a třetí stav. Titul se dal i koupit. Třídy – třída je rozsáhlá skupina lidí s podobnými ekonomickými prostředky, což ovlivňuje jejich způsob života. Dělení je hlavně na základě ekonomických rozdílů. Vyšší třída (zaměstnavatelé, bankéři, manažeři), střední třída (úředníci, odborníci), dělnická třída (manuálně pracující). Nejvyšší třídou jsou představitelé státní moci.
Stratifikace v současné společnosti 1) Vyšší třída – asi 1% populace. Mají blíže k moci. Vlastníci firem a jejich manageři. 2) Střední třída: a) Stará střední třída: drobní podnikatelé, majitelé obchodů a zemědělci. b) Vyšší střední třída: odborníci, pracovníci v řídících funkcích. c) Nižší střední třída: nižší úředníci, učitelé. 3) Dělnická třída (nižší třída) – manuální pracovníci. a) Vyšší dělnická třída: kvalifikovaní dělníci, vyšší příjmy než b) Nižší dělnická třída: nekvalifikovaní pracovníci, mají nižší příjmy. SOCIÁLNÍ MOBILITA - Sociální mobilita je pohyb jednotlivců mezi jednotlivými třídami (vrstvami). 1) Horizontální mobilita – pohyb beze změny postavení (stěhování). 2) Vertikální mobilita – pohyb po společenském žebříčku (změna sociálního statusu, příslušnosti ke třídě).
1
B) PROBLEMATIKA CHUDOBY, JEJÍ PŘÍČINY A SOCIÁLNÍ DŮSLEDKY. BEZDOMOVECTVÍ (ETIOLOGIE, SOCIÁLNÍ POMOC). POJETÍ NEZAMĚSTNANOSTI, JEJÍ DRUHY, PRACOVNÍ TRH A ZAMĚSTNANOST, DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI (STATUS, STIGMA). CHUDOBA POJEM CHUDOBY • Chudoba je stav, kdy nedostatek hmotných prostředků omezuje možnosti spotřeby, kdy není možné zabezpečovat důležité životní potřeby na společensky přijatelné úrovni. • Chudoba je spojována s hmotnou nouzí, sociální deprivací, psychickou deprivací. • Pohledy na chudobu se v dějinách proměňovaly.
1)
2)
• • • • •
PŘÍČINY CHUDOBY Absence zaměstnání nebo jiných zdrojů obživy, všeobecně nízké příjmy. Potencionální příčiny: příslušnost k etnické menšině (imigranti), nemocní, postižení, úroveň vzdělání, krachující, rodinné problémy, apod. Neustále se politika pokouší stanovit hranici, od kdy budou chudí a potřební – ve světě jsou dva základní způsoby: Normativní metoda (stanovený „spotřební koš“ – potraviny, hygienické potřeby a jiné na 1 měsíc – sečte se kolik to stojí, a to každý člověk potřebuje, ale je těžké shodnout se na tom, co člověk potřebuje). Relativní metoda (poměří se příjmy jedince s průměrným příjmem v dané zemi. Pružně reaguje na změny v ekonomice). DŮSLEDKY CHUDOBY Snížení sebehodnocení Snížení sociálního statusu (i pokles na nižší třídu), sociální degradace, rezignace Problémy ve vztazích, deprese, psychická frustrace až deprivace. Někdy až nemožnost uspokojovat své základní potřeby (u relativní chudoby nemoct si dovolit určitý nadstandard). V nejhorším případě chronický hlad, podvýživa, porucha imunity, úmrtnost, snížení střední délky života.
BEZDOMOVECTVÍ • Bezdomovec je osoba, která nemá domov či možnost dlouhodobě užívat nějaké přístřeší. Způsob života této osoby označujeme jako bezdomovectví. ETIOLOGIE (PŘÍČINY) - Nejvíce bezdomovců je ve velkých městech, problém chudoby uvnitř bohatství. - Objektivní příčiny: nezaměstnanost, nezaměstnatelnost (zdravotní stav, vzdělání), nekonkurenceschopnost na trhu práce, absence finančně dostupného bydlení. - Subjektivní (vnitřní) příčiny: domácí násilí, psychiatrická diagnóza (alkoholismus, toxikomanie, hraniční poruchy osobnosti), porucha chování. SOCIÁLNÍ POMOC - Naděje, Armáda spásy, Charita, Nový prostor, Poradna pro osoby bez přístřeší, aj. → ošacení, noclehy, stravování, lékařská pomoc, možnost hygieny, poradenství, atd.
2
NEZAMĚSTNANOST POJEM NEZAMĚSTNANOSTI • Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii považován ten, který je schopný práce (má lidský kapitál), ale nemůže najít placené zaměstnání. Je to osoba, která je starší 15 let, hledá aktivně práci, je připravena k nástupu do práce do 14 dnů.
1) 2)
3)
4)
5) 6) 7)
• • • • • • •
• • • • • • •
DRUHY NEZAMĚSTNANOSTI Frikční nezaměstnanost – Přirozená, krátkodobá, neproblematická, spojená s životním cyklem (absolventi, po rodičovské dovolené, ti, kteří si práci vybírají). Sezónní nezaměstnanost – Souvisí s ročním cyklem. Leden, únor a březen je nejvyšší nezaměstnanost, postupně přibývá poptávka po zaměstnancích na dobu určitou (stavebnictví, cestovní ruch, zemědělství). Na podzim nezaměstnanost opět narůstá, ale v zimě se zase trochu zvýší. „Výkyvy v poptávce po práci, které jsou spjaté s ročním obdobím.“ Cyklická nezaměstnanost: Období konjunktury = velká poptávka po zboží a službách X období recese = poptávka klesá a stoupá nezaměstnanost → musí se omezit výroba, zboží se neprodává ani po slevě. Strukturální nezaměstnanost – Podle změny struktury hospodářství. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách v souvislosti se změnou struktury hospodářství (modernizace, nahrazování lidí stroji, apod.). Nepravá nezaměstnanost („falešná“) – Jistá část nezaměstnaných neodpovídá definici nezaměstnaného (dělají, že chtějí práci, ale jen využívají dávky). Skrytá nezaměstnanost – Lidé, kteří jsou nezaměstnaní, ale nejsou registrováni na úřadu práce (nechtějí, seženou si práci sami, špatně se uplatňují na trhu práce). Neúplná nezaměstnanost – Člověk má zkrácený úvazek, ale měl by zájem o plný úvazek (např. v určitých regionech podělí o jedno místo dva zaměstnance). Částečně zaměstnaní nejsou počítáni mezi nezaměstnané. TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST Trh práce je místo, kde se setkává nabídka pracovních míst (firmy) a poptávka po nich (uchazeči) – to určuje cenu za práci. Trh práce není všude stejný (jiný v Praze než v Ostravě). Trh práce globálně převyšuje poptávku (poptávka je vyšší než nabídka). Nezaměstnanost motivuje, ale nesmí překročit určité meze, 3-6% nezaměstnanosti je únosné = funkční. Zaměstnanci mají své zaměstnanecké odbory, ale i zaměstnavatelé mají své odbory. Stát chrání spíše zaměstnance. Zaměstnavatel si pracovníka volí subjektivně – jak se mu líbí, jak splňuje jeho požadavky, osobní sympatie X antipatie, atd. → prostor pro diskriminaci. DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI Snížení sociálního statutu. Snížení sociálních kontaktů. Časté konflikty v rodině → zvyšuje se rozvodovost. Snížení reprodukčního chování (sňatky, děti, apod.). Krátkodobá nezaměstnanost zvyšuje porodnost a dlouhodobá nezaměstnanost snižuje porodnost. Destrukce osobnosti → psychické poruchy, rezignace, nežádoucí chování. Stigma – známka nezaměstnaného. MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI Počet nezaměstnaných x 100 Ekonomický aktivní 3
C) ZÁKLADNÍ STRATEGIE BOJE PROTI NEZAMĚSTNANOSTI. SOCIÁLNÍ POLITIKA A NEZAMĚSTNANOST. PRÁVNÍ ÚPRAVA ZAMĚSTNANOSTI V ČR, DEFINICE UCHAZEČE A ZÁJEMCE O ZAMĚSTNÁNÍ, ZAJIŠTĚNÍ VHODNÉHO ZAMĚSTNÁNÍ, REKVALIFIKACE, HMOTNÉ ZAJIŠTĚNÍ V NEZAMĚSTNANOSTI. ZÁKLADNÍ STRATEGIE BOJE PROTI NEZAMĚSTNANOSTI - Strategie se dotují buď ze státního rozpočtu (daně) nebo ze sociálního pojištění (pro případ nezaměstnanosti). • • • •
Aktivní aktivity politiky zaměstnanosti Odstranění příčin problémů zaměstnanosti. Zabezpečení informací, zprostředkovatelské služby (nejlevnější, účinné), zmapování trhu práce. Zvýšení přizpůsobivosti pracovní síly ⇒ rekvalifikační kurzy (nákladné, ale většinou účinné), imobilita (motivování k hledání práce, kde je poptávka), zlepšení dopravy, nabídka ubytovny. Tvorba nových pracovních míst – motivační programy pro firmy (např.výhoda pro firmy, které zaměstnávají postižené).
Pasivní aktivity politiky zaměstnanosti (historicky starší) • Zabezpečení životních podmínek v nezaměstnanosti. • Péče o nezaměstnané. • Pasivní politika je nákladnější, než aktivní a nemotivuje k hledání práce. POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI • Je to soubor opatření, kterými jsou vytvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil. • • • • • •
• • • • •
Subjekty politiky zaměstnanosti Stát (legislativní normy, apod.). Firmy (vytvářejí pracovní místa). Zaměstnanci (ochota a schopnost zareagovat na poptávku na trhu práce). Odbory (zaměstnanecké i zaměstnavatelské). PRÁVNÍ ÚPRAVA ZAMĚSTNANOSTI V ČR Upravuje ji Zákon č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti. Zaměstnavatelé nesmí diskriminovat občany z důvodu: pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů. Pokud jsou konkrétní požadavky pro zaměstnání (např. Zdravotní stav), tak se to nepovažuje za diskriminaci. Právo na zaměstnání je právo občanů, kteří chtějí a mohou pracovat a o práci se skutečně ucházejí. Obsahem tohoto práva je: zprostředkování vhodného zaměstnání, rekvalifikace nutná k pracovnímu uplatnění a hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání a v případě ztráty zaměstnání. Občan si může svobodně zvolit své zaměstnání na celém území republiky i v zahraničí. Politiku zaměstnanosti zabezpečuje MPSV a územní úřady práce. Zaměstnavatel je povinen oznámit do pěti pracovních dnů úřadu práce volná pracovní místa.
4
Uchazeč o zaměstnání • FO, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. Zájemce o zaměstnání • FO, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kterýkoli úřad práce na území České republiky. Rekvalifikace • Získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. • Rekvalifikaci zprostředkovává úřad práce (např. podle poptávky v daném regionu), hradí ji také úřad práce.
-
-
ZAJIŠTĚNÍ VHODNÉHO ZAMĚSTNÁNÍ Úřad práce zajišťuje uchazečům a zájemcům o zaměstnání vhodné zaměstnání. FO může požádat o zprostředkování vhodného zaměstnání soukromou agenturu práce, která si ovšem bere provize. Patří sem také poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí. Vhodné zaměstnání je takové, ze kterého se odvádí důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jeho délka je minimálně 80% týdenní pracovní doby, je sjednáno na dobu neurčitou nebo určitou (ale delší než 3 měsíce), odpovídá zdravotní způsobilosti FO a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti. HMOTNÉ ZAJIŠTĚNÍ V NEZAMĚSTNANOSTI V rámci pasivní politiky zaměstnanosti. Absolventi nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud při studiu v posledních 3 letech alespoň 1 rok odváděli sociální pojištění (pracovali), mají nárok na podporu i jako absolventi. Starší uchazeči mají delší dobu poskytování podpory až na 1 rok. Nárok na podporu mají také ti, co pobírají plný invalidní důchod, pečují o dítě do 4 let, o dítě zdravotně postižené až do 18 let nebo pečují o osobu bezmocnou. Započítává se i výkon dobrovolnické služby.
1)
2) 8) 9)
• • • •
Výše příspěvku v nezaměstnanosti: 1. – 3. měsíc: 50% průměrného výdělku (z čisté mzdy) v předchozím zaměstnání nebo vyměřovacího základu (životní minimum pro jednotlivce). U osob samostatně výdělečně činných se počítá z toho, co bylo odvedeno na sociální pojištění. Po zbývající dobu: 45% (viz 1.) Výše příspěvku však může tvořit max. 2,5 násobek životního minima pro dospělou osobu. Po celou dobu rekvalifikace se poskytuje podpora, a to 60% vyměřovacího základu max. však 2,8 násobek životního minima pro dospělou osobu.
Doba vyplácení příspěvku v nezaměstnanosti: Podle počtu odpracovaných let a věku. Lidé do 50 let – 6 měsíců. Lidé 50 – 55 let, kteří alespoň 25 let pracovali (odváděli sociální pojištění) – 9 měsíců. Lidé nad 55 let, kteří alespoň 30 let pracovali (odváděli sociální pojištění) – 12 měsíců.
5
