CHUDOBA A SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ. Souhrnná zpráva - Leden 2011

Chudoba a sociální vyloučení – souhrnná zpráva

Kvalitativní Eurobarometr

CHUDOBA A SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ

Kvalitativní studie – TNS Qual+

Souhrnná zpráva Leden 2011

Tento výzkum byl proveden na žádost Evropského parlamentu. Tento dokument nevyjadřuje názor Evropského parlamentu. Uvedené interpretace a názory představují pouze postoj autorů.

1


Kvalitativní Eurobarometr

CHUDOBA A SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ

Studii provedla společnost TNS Qual+ na žádost Evropského parlamentu

TNS Qual+ Avenue Herrmann Debroux, 40 1160 Brussels Belgie

2


OBSAH 1

SHRNUTÍ ...........................................................................................5

1.1 Stručný přehled ..............................................................................................6 1.2 Vnímání sdělovacích prostředků a společnosti a vlastní zkušenosti dotázaných .................................................................................................................7 1.3 Porozumění problémům chudoby a sociálního vyloučení na straně veřejných činitelů.......................................................................................................8 1.4 Politiky EU v boji proti chudobě – znalost a očekávání................................8 1.5 Konkrétní problémy – internet, životní podmínky a zaměstnanost ...............9 2

METODOLOGIE A CÍLE .....................................................................11

2.1 Širší souvislosti a cíle...................................................................................11 2.2 Metodologie a výběr vzorků ........................................................................11 2.2.1 Konstrukce ...........................................................................................11 2.2.2 Obsah diskuse ......................................................................................13 2.2.3 Časové údaje ........................................................................................13 3

HLAVNÍ OBAVY ................................................................................14

3.1 Klíčové závěry .............................................................................................14 3.2 Obraz chudoby a sociálního vyloučení ve sdělovacích prostředcích...........15 3.3 Problémy chudoby a sociálního vyloučení, které se dotýkají života dotázaných ...............................................................................................................18 3.3.1 Životní náklady ....................................................................................19 3.3.2 Zdravotnické služby a pečovatelské domovy ......................................21 3.3.3 Životní podmínky a okolí bydliště.......................................................22 3.3.4 Mezigenerační chudoba .......................................................................23 3.3.5 Nezaměstnanost ...................................................................................23 3.3.6 Nedostatečná podpora..........................................................................23 3.3.7 Byrokracie............................................................................................23 3.4 Jakým způsobem společnost pohlíží na chudobu a sociální vyloučení .......23 3.5 Hlediska, která v obrazu chudoby a sociálního vyloučení ve sdělovacích prostředcích chybí....................................................................................................27 4

POROZUMĚNÍ PROBLÉMŮM CHUDOBY A SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ .32

4.1 Klíčové závěry .............................................................................................32 4.2 Jak dobře rozumí veřejní činitelé problémům chudoby a sociálního vyloučení? ................................................................................................................32 4.3 Otázky, kterým podle dotázaných veřejní činitelé dobře rozumí ................37 4.4 Otázky, kterým podle dotázaných veřejní činitelé dobře nerozumí ............38 4.5 Jak zlepšit porozumění.................................................................................40 5

POLITIKA ........................................................................................41

5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 6

Klíčové závěry .............................................................................................41 Povědomí o politice EU v boji proti chudobě..............................................41 Co by EU měla učinit v boji proti chudobě .................................................43 Klíčová poselství tvůrcům politik................................................................47 Jedna věc, kterou by měli tvůrci politik udělat ............................................49

KONKRÉTNÍ OTÁZKY........................................................................51

6.1 Klíčové závěry .............................................................................................51 6.2 Přístup k internetu ........................................................................................51 6.2.1 Dopad (chybějícího) přístupu k internetu ............................................54 6.2.2 Co by měli tvůrci politik dělat v oblasti přístupu k internetu ..............55 6.3 Životní podmínky a okolí bydliště...............................................................56 6.3.1 Konkrétní problémy dotázaných..........................................................57

3


6.3.2 Co by měli tvůrci politik dělat v oblasti životních podmínek..............58 6.4 Problémy při hledání zaměstnání.................................................................60 6.4.1 Konkrétní problémy dotázaných..........................................................61 6.4.2 Co by měli tvůrci politik dělat ohledně problémů starších lidí při hledání zaměstnání...............................................................................................63

Zkratky zemí1 Belgie

BE

Česká republika

CZ

Dánsko

DK

Francie

FR

Německo

DE

Řecko

EL

Maďarsko

HU

Irsko

IE

Itálie

IT

Lotyšsko

LV

Malta

MT

Polsko

PL

Portugalsko

PT

Rumunsko

RO

Slovensko

SK

Španělsko

ES

Švédsko

SE

Spojené království

UK

1

Je-li v textu uveden název členského státu v závorce, znamená to, že příslušnou problematiku zmiňovali především občané dané země. 4


1 SHRNUTÍ V situaci, kdy je téměř 84 milionů evropských občanů ohroženo chudobou, vyhlásila Evropská unie (EU) společně se svými členskými státy rok 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. K jeho hlavním cílům patří zvýšit povědomí občanů o této problematice a obnovit politický závazek EU a jejích členských států v oblasti boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Stěžejní zásadou vyhlášeného roku 2010 bylo poskytnout prostor pro obavy těch, kteří se potýkají s chudobou a sociálním vyloučením, a inspirovat všechny evropské občany a další dotčené subjekty, aby se těmito důležitými otázkami zabývali.2 V této souvislosti zadal Evropský parlament kvalitativní studii v osmnácti členských státech EU s cílem prozkoumat problémy těch, kteří žijí v chudobě a čelí sociálnímu vyloučení. Závěry uvedeného výzkumu, obsažené v této souhrnné zprávě, se stanou podkladem pro Agoru občanů EU o krizi a chudobě, která se uskuteční v lednu 2011. Souhrnnými cíli studie bylo: 

zjistit, jaké otázky zvláště znepokojují ty, kteří žijí v chudobě a jsou vystaveni sociálnímu vyloučení, nebo jsou sociálním vyloučením ohroženi, s cílem určit oblasti, které by mohly být předloženy k diskusi v rámci Agory občanů 2011; a



poskytnout tvůrcům politik EU na Agoře občanů 2011 bezprostřední informace o obavách lidí, kteří žijí v chudobě a jsou vystaveni sociálnímu vyloučení.

Studie se zúčastnilo 160 dotázaných ve věku 60 let a více, kteří žijí pod hranicí chudoby své země v osmnácti vybraných členských státech. Z těchto dotázaných:

2



dvě třetiny pobíraly důchod, z toho menšina z důvodu postižení/zdravotních důvodů. Menšina dotázaných si k důchodu přivydělávala další prací.



Jedna třetina dotázaných nepobírala důchod, z toho polovina byla zaměstnaných a polovina nezaměstnaných. Zaměstnaní zastávali řadu různých pozic, jako např. uklízeč/ka, pečovatel/ka, písmomalíř/ka, pracovník bezpečnostní služby, krejčí, květinář/ka, opatrovnice dětí atd.Někteří pracovali na poloviční úvazek nebo jako osoby samostatně výdělečně činné.



Více než jedna třetina dotázaných bylo ženatých/vdaných nebo žijících ve společné domácnosti s partnerem, zatímco zbývající dvě třetiny bylo svobodných, rozvedených, žijících odděleně nebo ovdovělých. Menšina dotázaných žije se svými dětmi ve společné domácnosti nebo je nějakým způsobem finančně podporuje.

http://www.2010againstpoverty.eu/about/?langid=cs 5


1.1 Stručný přehled Výzkum ukazuje část obyvatelstva, která se cítí být opomíjena ostatní společností, která je přesvědčena, že většinové sdělovací prostředky neukazují skutečnou podobu jejich života, a která se domnívá, že tvůrci politik nevědí, jaký je život osob čelících chudobě a sociálnímu vyloučení. Klíčová jsou v tomto ohledu materiální hlediska každodenního života v chudobě – životní náklady, nezaměstnanost, důchody, zdravotní péče. Důležitá jsou rovněž méně hmatatelná hlediska – dopad sociálního vyloučení na sebeúctu a touha po pocitu, že dotázaným společnost naslouchá a cení si jich. Tento pocit neviditelnosti a vyloučení je často zhoršován stigmatizací chudoby a pocitem studu a zahanbení, který řada dotázaných vnímá. Z výzkumu vyplynula tato klíčová témata:  Starší lidé se domnívají, že oni sami, ani problémy, s nimiž každodenně

zápasí, nikoho nezajímají „Buďme upřímní, chudí nikoho nezajímají, ani v současnosti, ani v minulosti.“ (EL, muž, 70) 

Sdělovací prostředky nevěnují jejich situaci pozornost „Domnívám se, že sdělovací prostředky neukazují příliš často chudobu, v televizi se spíše objevuje blahobyt … všichni jsou bohatí, každý je krásný a každý je štíhlý, ale chudobu ve sdělovacích prostředcích příliš často neuvidíte … lidé pravděpodobně chtějí vidět jen svět blahobytu a nikoli chudobu“ (UK, žena, 64)

 Tvůrci politik a veřejní činitelé znají chudobu jen jako statistiky, o skutečném

stavu toho však mnoho nevědí „Nic se nezmění, protože když se jich zeptáte, kolik stojí litr mléka, nevědí. Neznají ceny. Nemusejí chodit nakupovat. Vědí o existenci chudoby, nevědí však, co to chudoba je. Existuje obrovské bohatství a také obrovská chudoba“ (HU, muž, 60) 

Starší lidé mají pocit, že mají jen omezenou možnost vyslovit svůj názor „Měli by se zeptat starých lidí, aby pochopili, jak žijí, jsou sami a zcela izolovaní“ (PT, žena, 72)

 Tyto lidi znepokojují zejména otázky související s potravinami, bezpečností,

bydlením, zdravím a zaměstnaností „Existují lidé, kteří musí omezit své výdaje na potraviny na 3 zloté na den. To znamená ředit mléko vodou a kupovat jeden litr mléka a několik kusů chleba na celý týden.“ (PL, muž, 69)  Jejich obavy se rovněž týkají úlohy ve společnosti a určité důstojnosti jejich

života „Aby člověk mohl ve stáří žít důstojný život jako člověk.“ (DE, žena, 62)  Výše důchodů a otázky zaměstnanosti tvoří součást téměř všech klíčových

obav, a měla by se na ně zaměřovat politika jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU

6


„Na zdravotní péči spotřebuji téměř celý svůj důchod.“ (SK, žena, 63)  Dotázaní často vyjadřovali pochybnosti o tom, zda k tomu existuje politická

vůle „[Veřejní činitelé se] často … schází, aby diskutovali o tom či onom, a pak je další schůze, aby diskutovali o tom, o čem diskutovali na první schůzi, ale nakonec se nestane nic.“ (UK, žena, 69)

1.2 Vnímání sdělovacích prostředků a společnosti a vlastní zkušenosti dotázaných 

Mezi dotázanými převládá názor, že otázkám chudoby a sociálního vyloučení není ani zdaleka věnována dostatečná pozornost. Podle dotázaných je hlavním důvodem této nedostatečné pozornosti posedlost sdělovacích prostředků blahobytem, bohatstvím, krásou a mládím. Tato témata vnímají dotázaní jako ta, po nichž lidé touží, a proto jsou považována za zpeněžitelná a pro sdělovací prostředky zajímavá.



Jestliže se sdělovací prostředky otázkám chudoby a sociálního vyloučení věnují, bývají podle dotázaných podány přehnaně a nepřesně, například: o

jako číselné údaje (počty/statistiky) a vizuálně emotivní výjevy (jako např. lidé trpící hladem, opuštěností či izolací a nedůstojné poměry ve čtvrtích, kde tito lidé žijí), nebo

o

přemrštěným a senzacechtivým způsobem.

Tato znázornění byla vnímána jako nepřesná a zavádějící.



V protikladu k tomuto nepřesnému líčení chudoby a sociálního vyloučení ve sdělovacích prostředcích uváděli dotázaní řadu otázek, které se podle jejich názoru dotýkají jejich každodenního života. Většinou se jednalo o základní materiální hlediska života v chudobě a to nejčastěji:

o životní náklady o zdravotnické služby a pečovatelské domovy o životní podmínky a prostředí o

mezigenerační chudoba – nutnost podporovat vlastní děti, nebo obavy o vyhlídky v oblasti zaměstnanosti mladých lidí.



Dotázaní rovněž objasnili, jakým způsobem tato hlediska – například vysoké životní náklady a nízké důchody – způsobují sociální vyloučení a izolaci.



Dotázaní jsou obecně přesvědčeni, že společnost odráží přístup sdělovacích prostředků k otázkám chudoby a sociálního vyloučení, převážně je nebere na vědomí a jejich situaci nerozumí nebo ji vnímá příliš zjednodušeně. Dotázaní se cítí vyloučeni a navíc se domnívají, že společnosti chybí dostatek empatie, aktivit a zájmu o otázky chudoby a sociálního vyloučení, protože lidé se o tyto otázky nezajímají, pokud se jich osobně nedotýkají.

7




Většina dotázaných má zato, že sdělovací prostředky nepoužívají při představování chudoby a sociálního vyloučení příklady ze skutečného života či ukázky konkrétních případů lidí žijících v chudobě a toho, jakým způsobem řeší skutečné každodenní problémy.



A podle názoru dotázaných by sdělovací prostředky měly: o

upozorňovat na podmínky, v nichž důchodci žijí, jako jsou podmínky bydlení a podmínky v okolí jejich bydliště, nízké příjmy, potřeba vystačit s nízkým rozpočtem, problémy související se stárnutím, vysoké ceny služeb a vysoké ceny nájmů atd.;

o zabývat se důvody, proč se lidé stávají chudými.

1.3 Porozumění problémům chudoby a sociálního vyloučení na straně veřejných činitelů 

Nejvíce rozšířeným názorem mezi dotázanými je, že veřejní činitelé a tvůrci politik, ať už na místní, vnitrostátní nebo na evropské úrovni, příliš nerozumí problémům chudoby a sociálního vyloučení. Jako hlavní důvod tohoto nedostatku porozumění na straně veřejných činitelů uvádí, že žijí privilegovaným životem, pobírají vysoké mzdy, a nehrozí jim proto chudoba a sociální vyloučení.



Nedostatek porozumění na straně veřejných činitelů nemusí nutně znamenat, že si tito činitelé nejsou vědomi existence těchto problémů. Dotázaní však uvádí, že veřejní činitelé postrádají dostatek aktivity, zájmu nebo empatie.



Dotázaní se často domnívají, že veřejní činitelé rozumí dobře údajům, např. statistickým údajům o počtu lidí žijících v chudobě a o výši prostředků vyčleněných na sociální důchody nebo sociální pomoc. Podle některých to však neznamená, že veřejní činitelé chápou realitu každodenního života – což je hledisko, kterému podle nich příliš nerozumějí.



Vzhledem k tomu, že podle dotázaných mají veřejní činitelé jen velmi malou přímou zkušenost s chudobou a sociálním vyloučením, někteří navrhují, aby mohli sociálně vyloučení občané nebo lidé žijící v chudobě působit jako poradci veřejných činitelů v těchto otázkách.

1.4 Politiky EU v boji proti chudobě – znalost a očekávání 

Dotázaní nejsou obecně příliš dobře obeznámeni s politikami EU v boji proti chudobě, ale předpokládají, že problémy chudoby tvoří součást politického programu EU v obecnější rovině. Z toho důvodu byli dotázaní schopni uvést jen málo příkladů politik nebo opatření EU, s nimiž jsou obeznámeni nebo s nimiž mají zkušenost.



Dotázaní uvedli určité představy o tom, co by EU měla dělat v boji proti chudobě. Dvěma nejčastěji uváděnými nápady jsou:

8


o

řešení nezaměstnanosti;

o zlepšení životních podmínek v okolí bydliště. Dalšími oblastmi, v nichž by měla EU přijmout opatření, jsou např. zvýšení důchodů; zlepšení přístupu ke zdravotní péči a její dostupnosti; poskytování sociální pomoci potřebným a komunikace se sociálně vyloučenými s cílem zajistit, že jejich obavy budou odpovídajícím způsobem zviditelněny.



Z odpovědí dotázaných jednoznačně vyplývá, že tyto změny by nejen zlepšily kvalitu života dotázaných po stránce materiální, ale že by byly rovněž v řadě ohledů přínosem psychologickým. Patří k nim např.: obnovení důstojnosti, protože chudoba je stále vnímána jako ostudná či zahanbující; pomoc lidem být aktivnější (např. prostřednictvím zaměstnání) a tak omezit jejich osamělost a pomoc bojovat s nejistotou a strachem, které mohou lidé pociťovat ohledně své budoucnosti.



Dotázaní byli požádáni, aby jmenovali jednu nejdůležitější věc, jíž by se veřejní činitelé měli zabývat, načež opakovaně zdůrazňovali řadu hledisek, jako boj proti nezaměstnanosti, potřebu zaměřit se na hospodářství a infrastrukturu, (např. zdravotní péči a bydlení) a naslouchat hlasu starších a chudých nebo sociálně vyloučených občanů. Dotázaní opět zmiňovali opatření, která by nejen uspokojovala materiální potřeby starších a chudých nebo sociálně vyloučených občanů, ale jež by jim rovněž poskytla pocit smysluplnosti a účelu, jako je účast na kulturních akcích nebo předávání odborných zkušeností mladším generacím.

1.5 Konkrétní problémy – internet, životní podmínky a zaměstnanost 

Přibližně jedna třetina dotázaných měla přístup k internetu buď prostřednictvím domácího počítače, počítače patřícího některému z členů rodiny (jako např. dítěti) nebo prostřednictvím knihovny či místních školících a vzdělávacích organizací. Ti, kteří neměli přístup k internetu, uváděli jako největší překážky v přístupu k internetu náklady a schopnost zvládání nových technologií. Dotázaní, kteří neměli přístup k internetu, měli smíšené názory na to, zda by chtěli mít k této technologii přístup. U řady respondentů přispívá skutečnost, že mají jen omezený přístup k internetu, nebo jej nemají vůbec, k osamělosti, izolaci, depresím, stresu a obávám a rovněž k pocitu vyloučení ze společnosti. Dotázaní by byli rádi, kdyby veřejní činitelé EU zajistili bezplatný nebo výrazně dotovaný přístup k internetu a kurzy práce s počítačem.



Většina dotázaných vyjádřila určité obavy ohledně svých špatných životních podmínek a/nebo podmínek v okolí svého bydliště. Vyjádřili rovněž obavy ohledně řady různých hledisek, z nichž nejčastěji byly zmiňovány antisociální chování a bezpečnost; nedostatečná údržba a starost o budovy, v nichž dotázaní žijí, a čistota ulic. Není překvapivé, že si dotázaní přejí, aby tvůrci politik EU přijali opatření v těchto konkrétních oblastech: zvýšení důchodů, snížení daní, které musí platit osoby pobírající důchod, a

9


dotace služeb a nájemného, protože pak by měli dostatek prostředků na pokrytí nákladů spojených se základní údržbou budov, v nichž žijí.



Dotázaní rovněž uvedli řadu problémů, které mají vliv na jejich schopnost nalézt zaměstnání. Nejčastěji uváděnými problémy byly věkové bariéry, diskriminace na základě věku a celkově se zvyšující míra nezaměstnanosti. Dotázaní si přejí, aby v zájmu vyřešení těchto problémů tvůrci politiky EU vytvořili více pracovních příležitostí; zavedli opatření v oblasti boje proti diskriminaci na základě věku na pracovišti a zajistili větší odhodlání úřadů práce při nacházení zaměstnání pro starší pracovníky.

10


2 METODOLOGIE A CÍLE 2.1 Širší souvislosti a cíle V situaci, kdy je téměř 84 milionů evropských občanů ohroženo chudobou, vyhlásila Evropská unie (EU) společně se svými členskými státy rok 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. K jeho hlavním cílům patří zvýšit povědomí občanů o této problematice a obnovit politický závazek EU a jejích členských států v oblasti boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Stěžejní zásadou roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010 bylo poskytnout prostor pro obavy lidí, kteří se potýkají s chudobou a sociálním vyloučením a inspirovat všechny evropské občany a další dotčené subjekty, aby se těmito důležitými otázkami zabývali.3 V této souvislosti zadal Evropský parlament kvalitativní studii v osmnácti členských státech EU s cílem prozkoumat problémy těch, kteří žijí v chudobě a čelí sociálnímu vyloučení. Závěry uvedeného výzkumu, obsažené v této souhrnné zprávě, se stanou podkladem pro Agoru občanů EU o krizi a chudobě, která se uskuteční v lednu 2011. Souhrnnými cíli studie bylo: 

zjistit, jaké otázky zvláště znepokojují ty, kteří žijí v chudobě a jsou vystaveni sociálnímu vyloučení, nebo jsou sociálním vyloučením ohroženi, s cílem určit oblasti, které by mohly být předloženy k diskusi v rámci Agory občanů 2011; a



poskytnout tvůrcům politik EU na Agoře občanů 2011 bezprostřední informace o obavách lidí, kteří žijí v chudobě a jsou vystaveni sociálnímu vyloučení.

2.2 Metodologie a výběr vzorků 2.2.1 Konstrukce Výzkum tvoří dvě fáze, přičemž tato zpráva se soustřeďuje na první fázi. První fázi tvořila řada skupinových diskusí (focus groups) v rámci vybraného vzorku obyvatel z osmnácti členských států ve věku 60 let a více, kteří zakouší chudobu nebo jsou vystaveni sociálnímu vyloučení. V každé zemi se konaly skupinové diskuse o délce přibližně 90 minut, jichž se účastnilo 8–12 dotázaných žijících pod hranicí chudoby stanovenou pro danou zemi.4 Navíc se předpokládá, že alespoň čtyři dotázaní v každé skupině odpovídají rovněž profilu osob sociálně vyloučených5. Ve skupinách byli zastoupeni muži i ženy, stejně jako osoby 3

http://www.2010againstpoverty.eu/about/?langid=cs V každém členském státě byly použity odlišné hranice chudoby a jejich přehled se nachází ve výběrovém dotazníku v příloze této zprávy. Jednotlivci byli vybíráni na základě toho, zda příjmy jejich domácnosti spadají pod uvedenou hranici v závislosti na počtu členů domácnosti. 5 Dotázaní byli zařazeni do kategorie sociálně vyloučených, pokud uvedli odpověď „týká se mě“ u čtyř nebo více tvrzení ve 4. otázce výběrového dotazníku. 4

11


pobírající důchod, nezaměstnaní a doposud pracující. Rozdělení účastníků podle členských států je uvedeno níže. ČLENSKÝ STÁT

POHLAVÍ M Ž

VĚKOVÁ HRANICE

POD HRANICÍ CHUDOBY

SOCIÁLNĚ VYLOUČENÍ

Belgie Česká republika Dánsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Malta Polsko Portugalsko Rumunsko Slovensko Španělsko Švédsko

4 4

4 4

60-73 60-65

všichni všichni

8z8 4z8

KDE SE SKUPINOVÁ DISKUSE KONALA Brusel Praha

5 3 4 4 4 3 5 3 6 4 3 3 3 5 3

6 6 6 4 4 5 4 7 4 4 5 6 5 4 7

64 - 81 60 - 75 60 - 75 60 - 70 60 - 65 63 - 71 63 - 70 59* - 78 60 - 82 60 - 69 63 - 74 60 - 86 61 - 78 60 - 72 62 - 74

všichni všichni všichni všichni všichni všichni všichni všichni všichni všichni všichni všichni všichni všichni všichni

10 z 11 9z9 10 z 10 4z8 6z8 4z8 9z9 8 z 10 9 z 10 6z8 8z8 8z9 8z8 6z9 8 z 10

Kodaň Paříž Mnichov Athény Budapešť Dublin Milán Riga St.Julians Varšava Lisabon Bukurešť Bratislava Madrid Göteborg

Spojené království

1

8

62 - 69

všichni

8z9

Londýn

* Jeden respondent v lotyšské skupině měl 59 let Tyto skupiny tvoří dohromady 160 respondentů z osmnácti členských států. Z těchto dotázaných: 

dvě třetiny pobíraly důchod, z toho menšina z důvodu postižení/zdravotních důvodů. Menšina dotázaných si k důchodu přivydělávala další prací.



Jedna třetina dotázaných nepobírala důchod, z toho polovina byla zaměstnaných a polovina nezaměstnaných. Zaměstnaní zastávali řadu různých pozic, jako např. uklízeč/ka, pečovatel/ka, písmomalíř/ka, pracovník bezpečnostní služby, krejčí, květinář/ka, opatrovnice dětí atd. Někteří pracovali na poloviční úvazek nebo jako osoby samostatně výdělečně činné.



Více než jedna třetina dotázaných bylo ženatých/vdaných nebo žijících ve společné domácnosti s partnerem, zatímco zbývající dvě třetiny bylo svobodných, rozvedených, žijících odděleně nebo ovdovělých. Menšina dotázaných žije se svými dětmi ve společné domácnosti nebo je nějakým způsobem finančně podporuje.

Dalším krokem v rámci výzkumu bude pozvání vybraných účastníků diskusních skupin (focus group) v lednu 2011 do Bruselu, kde proběhne druhá diskuse, jejímž cílem je formulovat příspěvek pro Agoru občanů. Následující tabulka ukazuje, kolik osob bude vybráno z každého z osmnácti členských států.

12


ZEMĚ Belgie Česká republika Dánsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Malta Polsko Portugalsko Rumunsko Slovensko Španělsko Švédsko Spojené království CELKEM

POČET OSOB VYBRANÝCH DO DRUHÉ DISKUSE 1 1 1 2 2 1 1 1 2 0 0 2 1 2 0 1 1 2 21

2.2.2 Obsah diskuse V úvodu diskuse se zjišťoval všeobecný názor dotázaných na to, jakým způsobem sdělovací prostředky představují téma chudoby a sociálního vyloučení, jaké jsou největší obavy dotázaných v každodenním životě a jak podle jejich názoru společnost pohlíží na chudobu a sociální vyloučení. Následovala rozprava o konkrétních názorech a prioritách respondentů ohledně toho, kterým hlediskům jejich života podle jejich názoru tvůrci politik rozumějí a jaká opatření ze strany tvůrců evropských politik očekávají. Respondenti byli dotázáni na tři konkrétní oblasti v souvislosti s Agorou občanů – internet a další moderní komunikační technologie, životní podmínky a problémy, kterým čelí v okolí svého bydliště, a zkušenosti s opětovným nalezením práce poté, co se stali nezaměstnanými. Závěrem byli respondenti požádáni, aby uvedli jednu konkrétní věc, kterou by měli tvůrci politik EU udělat pro řešení problému chudoby a sociálního vyloučení. Pokyny k rozpravě použité v rámci studie jsou uvedeny v příloze této zprávy.

2.2.3 Časové údaje Terénní výzkum pro tuto studii byl proveden ve dnech 6. až 10. prosince 2010.

13


3 HLAVNÍ OBAVY Tato kapitola se zabývá některými z hlavních obav, které tíží dotázané v jejich každodenním životě. S cílem tyto obavy vymezit bylo dotázaní nejprve požádáni, aby posoudili, jakým způsobem problém chudoby a sociálního vyloučení ukazují a vnímají sdělovací prostředky. Tento přístup měl zajistit, aby dotázaní nepociťovali rozpaky při projednávání potenciálně citlivých témat, a připravit základ pro pozdější rozhovor ve skupině o jejich vlastních obavách. Respondenti byli rovněž dotázáni na to, co podle jejich názoru v informacích poskytovaných sdělovacími prostředky ohledně této oblasti chybí, co by změnili a jakým způsobem podle nich společnost vnímá chudobu a sociální vyloučení.

3.1 Klíčové závěry 

Mezi dotázanými převládá názor, že otázkám chudoby a sociálního vyloučení není v žádných sdělovacích prostředcích ani zdaleka věnována dostatečná pozornost. Podle dotázaných je hlavním důvodem tohoto nedostatečného zájmu posedlost sdělovacích prostředků blahobytem, bohatstvím, krásou a mládím. Tato témata vnímají dotázaní jako ta, po nichž lidé touží, a proto jsou považována za zpeněžitelná a pro sdělovací prostředky zajímavá.



Jestliže se sdělovací prostředky otázkami chudoby a sociálního vyloučení zabývají, pak je – podle názoru dotázaných – ukazují jen jako číselné údaje (počty/statistiky) a vizuálně emotivní výjevy (jako např. lidé trpící hladem, opuštěností či izolací a nedůstojné poměry ve čtvrtích, kde tito lidé žijí), nebo přemrštěným a senzacechtivým způsobem. Tento druh pozornosti sdělovacích prostředků byl považován za nepřesný a zavádějící.



V protikladu k tomuto nepřesnému líčení chudoby a sociálního vyloučení ve sdělovacích prostředcích uváděli dotázaní řadu otázek, které se podle jejich názoru dotýkají jejich každodenního života. Nejčastěji uvádějí: životní náklady, zdravotnické služby a pečovatelské domovy, životní podmínky a okolí bydliště či mezigenerační chudoba. Dotázaní rovněž objasnili, jakým způsobem tato hlediska – například vysoké životní náklady – způsobují mimo jiné sociální vyloučení a izolaci.



Dotázaní jsou obecně přesvědčeni, že společnost odráží přístup sdělovacích prostředků k otázkám chudoby a sociálního vyloučení, převážně je nebere na vědomí, jejich situaci vůbec nerozumí nebo ji chápe nepřesně či příliš zjednodušeně. Dotázaní se cítí vyloučeni ze společnosti a navíc se domnívají, že společnosti chybí dostatek empatie, aktivity a zájmu o otázky chudoby a sociálního vyloučení, protože lidé se o tyto otázky nezajímají, pokud se jich osobně nedotýkají.



Většina dotázaných má zato, že sdělovací prostředky nepoužívají při představování chudoby a sociálního vyloučení příklady ze skutečného života či ukázky konkrétních případů lidí žijících v chudobě a toho, jakým způsobem řeší skutečné každodenní problémy.

14




Dotázaní očekávají, že informování ze strany sdělovacích prostředků bude upozorňovat na podmínky, v nichž důchodci žijí, jako jsou podmínky bydlení a okolí bydliště, nízké příjmy, potřeba vystačit s nízkým rozpočtem, problémy související se stárnutím, vysoké ceny služeb a vysoké ceny nájmů. Domnívají se, že sdělovací prostředky by měly rovněž informovat o různých důvodech, proč lidé upadají do chudoby a proč v chudobě setrvávají.

3.2 Obraz chudoby a sociálního vyloučení ve sdělovacích prostředcích Všichni dotázaní se do určité míry setkávají se sdělovacími prostředky, ať už sledují televizi (zpravodajské programy, televizní seriály nebo dokumentární pořady), poslouchají rozhlas nebo čtou noviny; přičemž míra přístupu a druhy sdělovacích prostředků se samozřejmě liší. Mezi dotázanými převládá názor, že otázkám chudoby a sociálního vyloučení není v žádných sdělovacích prostředcích ani zdaleka věnována dostatečná pozornost (UK, SK, EL, DE, PL, DK, MT, LV, IE, RO, IT, PT, CZ, ES). Sdělovací prostředky podle jejich názoru tyto problémy ignorují (UK, SK, DK, CZ). „Nikdy jsem v televizi neviděla vážný pořad o chudobě nebo sociálním vyloučení.“ (EL, žena, 65) „Mnoho lidí o tom nechce nic slyšet. Odvrací zrak i sluch, protože nechtějí být konfrontováni s problémy chudoby.“ (DK, žena, 81) „Myslím, že bychom měli trvat na tom, aby televizní pořady zobrazovaly občany a problémy, kterým čelí, řádně. Měli by o tom mluvit pořád. Sdělovací prostředky neodvádí řádně svou práci.“ (BE, muž, 60) „Nikdo nechce ve sdělovacích prostředcích slyšet o chudých lidech. Není žádná novinka, že někdo něco nemá. Lidé o tom nechtějí nic vědět.“ (CZ, žena, 64) „Noviny zveřejnily zprávu, že bude pět set nových pracovních míst. Avšak už nedodají, že mezitím jenom v Pešti přijde sedm set lidí o práci…“ (HU, muž, 61) Podle dotázaných je hlavním důvodem tohoto nedostatečného zájmu posedlost sdělovacích prostředků blahobytem, bohatstvím, krásou a mládím. To jsou věci, po nichž lidé touží (UK, SE, ES, PL), které lze zpeněžit nebo jsou pro sdělovací prostředky zajímavé (život mladých, bohatých a známých lidí) a jež zaručí větší sledovanost, což je ve finančním zájmu sdělovacích prostředků (SE, RO, SK, HU, EL, PL). Někteří dotázaní se domnívají, že dovoz amerických pořadů dále přispívá k šíření těchto myšlenek (UK). „Domnívám se, že sdělovací prostředky neukazují příliš často chudobu, v televizi se spíše objevuje blahobyt … všichni jsou bohatí, každý je krásný a každý je štíhlý, ale chudobu ve sdělovacích prostředcích příliš často neuvidíte … lidé pravděpodobně chtějí vidět jen svět blahobytu a nikoli chudobu“ (UK, ženy, 64)

15


„Každodenní život není zajímavý. Lepší je neukazovat tuto chudobu v zahraničí.“ (PL, muž, 64) Pokud sdělovací prostředky zobrazují starší lidi a osoby na penzi, ukazují je obvykle jako lidi žijící dobrý život a ekonomicky zajištěné. Bylo by zahanbující zobrazovat starší lidi a penzisty jako chudé. (SE) „Starší/chudí lidé a penzisté jsou ve sdělovacích prostředcích zobrazováni jako příslušníci vyšší třídy, kteří cestují do zahraničí a rozhazují kolem sebe peníze.“ (SE, žena, 67) Jestliže se sdělovací prostředky otázkám chudoby a sociálního vyloučení věnují, bývají podle dotázaných podány takto: 

Podle dotázaných zajímají sdělovací prostředky více číselné údaje (počty/statistiky) a vizuální výjevy chudoby (jako např. lidé trpící hladem, opuštěností či izolací a nedůstojné poměry ve čtvrtích, kde tito lidé žijí), a nikoli konkrétní příklady ze života lidí. Sdělovací prostředky přináší informace o míře nezaměstnanosti a její stoupající nebo klesající tendenci, čísla však nevypovídají nic o životě lidí, jichž se tato čísla týkají (PT, DE, HU, DE, IT, BE). Dotázaní se rovněž domnívají, že číselné údaje podléhají různým výkladům – lidé mohou vykládat tyto údaje podle toho, jakým způsobem chtějí chudobu a sociální vyloučení vnímat (BE). „V televizi často vídáme lidi, jak spí na ulici, jsou to však jen obrazy.“ (PT, žena, 63) „Tu a tam slýcháme, kolik máme chudých lidí. Nikdy však neslyšíme, že by tyto údaje někdo důkladně zkoumal.“ (DE, žena, 62) „[Pouze] řeknou, kolik je to procent.“ (HU, muž, 60)



Chudoba a sociální vyloučení jsou znázorňovány přemrštěným a senzacechtivým způsobem, nebo jako krajní scénáře, například jako bezdomovec, který umřel v důsledku značně nepříznivého počasí, nebo jako osoba, která trpí extrémní chorobou, a nikoli jako každodenní realita početné skupiny občanů (SK, IE, CZ, ES, EL, IT, BE). „Když někdo dostane rakovinu, není to nikdy rakovina malíčku, ale vždycky rakovina mozku nebo něco velmi vážného, co nemůže přežít.“ (IE, muž, 71) S tím souvisí povrchní a stereotypní zobrazování chudých lidí, například v televizních seriálech, jako zahálečů, kteří nechtějí pracovat a všemi možnými způsoby se snaží zneužívat státní sociální systém (DE, DK, SK). Kromě toho zábavní průmysl podle názoru dotázaných – v dramatech či komediích – vykresluje často chudé lidi jako extrémně chudé, špinavé a ubohé. Tato nadsázka a polarizace má za cíl učinit film zajímavějším, vtipnějším a načrtnout jasnější dějovou linii. Není to však příliš poctivý obraz (DK).



Mnohem častěji se řeší otázky chudoby v mezinárodním měřítku než na vnitrostátní nebo místní úrovni. (UK, PT, MT) 16


„Ukazují nám, co se děje na Haiti, ukazují nám, co se děje v Mexiku … v Africe …, ukazují nám všechny tyto lidi, ale neukážou, co se děje tady [pokud jde o chudobu]… Chceme vědět, co se děje u nás. V našem okolí je tolik chudoby…“ (UK, žena, 68) „Lidé posílají peníze na Haiti, ale sem nic.“ (BE, muž, 60) 

Sdělovací prostředky ukazují příklady dobročinnosti vůči chudým lidem, obvykle se však jedná o jednotlivé skutky pomoci potřebným, například nákup kolečkového křesla, poskytování potravin atd. (SK), nebo vytváří dojem, že stát a další orgány poskytují chudým dostatečnou pomoc – že to, co poskytují, stačí na důstojný život (HU).



Diskuse o chudobě se většinou týkají nedávné globální hospodářské krize a jejích vnitrostátních dopadů. (IE)



Sdělovací prostředky zobrazují chudé a starší osoby jako malou skupinu, které nemá smysl věnovat pozornost / není dostatečně zajímavá. (SE)



Zobrazují chudobu vždy se šťastným koncem, jako v seriálech a „mýdlových operách“, což je nereálné. (PT) „V seriálech a mýdlových operách má chudoba vždy šťastný konec, v chudobě skutečného života tomu tak ale nebývá.“ (PT, muž, 67)



Přílišný důraz na alkohol a výčepy. Podle názoru dotázaných je při zobrazování života chudých lidí všudypřítomný alkohol a výčepy a bary jsou často vnímány nikoli jen jako střediska společenského setkávání, ale jako vlastní komunity. Podle některých dotázaných žijících ve středu města jde o odpovídající zobrazení jejich komunity; jiní občané žijící na předměstí se domnívají, že mohou využívat i jiné možnosti společenského vyžití. (IE) „Lidé tam [do výčepu] nemusí jít vždy jen proto, aby se napili, ale proto, aby se setkali s ostatními, protože jinde to není možné.“ (IE, žena, 63)

Tato zobrazení nejsou obecně považována za přesná a dotázaní pro to uvedli řadu důvodů:



Chudoba ve společnosti je do jisté míry skrytá a lze ji jen těžko odhalit, protože lidé se snaží dbát o svůj vzhled a cítí se svou situací zahanbeni. (DK, ES, SK, IT)6 „Chudoba je v současnosti skrytá, zatímco ve filmech je patrná na první pohled. Ve filmu vždycky vidíte, kdo je chudý. Ve skutečném životě to nevidíte, protože lidé zde nevystavují chudobu na odiv.“ (DK, muž, 71)

6

Je zajímavé poznamenat, že skrytý rozměr chudoby se projevil i v rámci diskusních skupin, například v německé skupině se lidé bez váhání označovali za chudé a sociálně vyloučené; ve švédské skupině byli někteří dotázaní ochotnější otevřeně přiznat svou situaci než jiní; zatímco v irské a v lotyšské skupině se dotázaní nepovažovali za chudé či sociálně vyloučené (i když byli na tomto základě vybráni) a domnívali se, že jiní jsou na tom hůř a ti že by měli být považováni za chudé.) 17


„Skrytá chudoba je maskovaná.“ (SK, žena, 63)



Sdělovací prostředky nejsou vždy vnímány jako nezávislé a dotázaní mají zato, že přehlížení chudoby nebo sociálního vyloučení může být v zájmu majitelů sdělovacích prostředků a novin, kteří jsou v některých případech rovněž politiky (RO, CZ, ES, BE) – jestliže nejsou problémy vidět, není třeba přijímat opatření na jejich nápravu. Opoziční politické strany spojené s jednotlivými sdělovacími prostředky používají tyto sdělovací prostředky k předvedení různých verzí reality chudoby s cílem navzájem se zostudit (MT). Domnívají se, že při rozhovorech jsou vybíráni ti, kdo nehovoří o těžkých životních podmínkách, podávají upřednostňovanou verzi pravdy nebo si dávají pozor na to, aby neupozorňovali na problémy (HU).



Zobrazení chudoby a sociálního vyloučení ve sdělovacích prostředcích vnímají dotázaní jako nepřesné, protože sdělovací prostředky nemají podle jejich názoru čas nebo zájem seznámit se se situací / nenajdou si dostatek času k řádnému pochopení problému. (SE, RO)

3.3 Problémy chudoby a sociálního vyloučení, které se dotýkají života dotázaných Všichni dotázaní byli vybráni na základě toho, že překročili hranici chudoby své země, přičemž někteří z nich patří rovněž k sociálně vyloučeným, a tudíž všichni vyjádřili názor na to, jak problémy jejich vlastního života souvisí s chudobou a sociálním vyloučením. Dotázaní vyjádřili obavy ohledně řady problémů dotýkajících se jejich vlastního života a tyto problémy jsou uvedeny v souhrnné tabulce níže – seřazené sestupně od nejčastěji uváděných problémů – a následně jsou rozvedeny do podrobností. Téma

PROBLÉMY DOTÝKAJÍCÍ SE ŽIVOTA DOTÁZANÝCH Příklad

Životní náklady

Nemají dostatek prostředků na každodenní životní náklady. Nezbývají jim prostředky na mimořádné výdaje, díky nimž by si mohli dopřát něco navíc, a další.

Země, z níž dotázaní pochází: UK, SE, DE, DK, HU, ES, EL, PL, LV, FR, BE

Obtížně se vyrovnávají s neočekávanými výdaji. Daně zatěžují jejich důchodové příjmy. Vysoké náklady na cestování.

Zdravotnické služby a pečovatelské domovy Životní podmínky a

Sociální vyloučení a izolace, které jsou důsledkem nedostatečných příjmů, a emocionální a fyzické dopady těchto skutečností. Dotázaní vyjadřují obavy ohledně kvality péče ve zdravotnických zařízeních a pečovatelských domovech.

HU, DE, UK, LV, PT, FR, BE

Náklady na léčivé přípravky, které nejsou dotované, mají výrazný dopad na jejich rozpočet. Náklady na údržbu bydlení.

UK, ES, EL,

18


okolí bydliště

Pokuty za nesprávnou recyklaci.

LV, FR

Někteří lidé přišli v důsledku chudoby o domov. Špatné podmínky bydlení nebo jeho nedostatečná rozloha. Trestná činnost a antisociální chování, které mají negativní dopad na okolí bydliště dotázaných. Uzavírání místních zařízení společenského života místními samosprávami, v důsledku čehož nemají mladí lidé po vyučování co dělat a kam jít. Mezigenerační chudoba Nezaměstnanost Nedostatečná podpora Byrokracie

Hluk v okolí jejich bydliště. Poskytování finanční podpory dětem v případě, kdy mají dotázaní problém sami vystačit se svými prostředky. Lidé, kteří ztratili práci – zejména v důsledku světové hospodářské krize – a mají problém najít nové zaměstnání. Chudí lidé a sociálně vyloučení mají pocit, že se jejich situace zhoršuje v důsledku chybějící sociální sítě nebo podpory ze strany rodiny. Administrativa (např. vyplňování formulářů a s tím spojený čas), kterou vyžaduje přístup k finanční nebo jiné pomoci, je pro dotázané obtížná.

UK, MT, ES, HU, FR ES, PL, FR ES MT

3.3.1 Životní náklady Nejčastěji zmiňovaným problémem, který se dotýká života dotázaných, byly životní náklady. Značná část dotázaných zastává názor, že lidé s nízkými příjmy, a zejména lidé, jejichž příjem je plně závislý na státem vyplácených důchodech, nemají dostatek prostředků na uhrazení svých výloh, natož aby si dopřáli i něco navíc, ať už pro sebe, nebo pro svá vnoučata (UK, SE, DE, DK, ES, PL, LV, HU, ES, FR, BE). „Nechodím už ráda na vánoční trhy, protože si tam nemohu dovolit nic koupit. Snad jen občas skleničku svařeného vína, ale to je vše.“ (DE, žena, 66) I ti, kteří dokážou uhradit své výlohy a pokrýt dodatečné náklady musí bedlivě sledovat své každodenní výdaje. Musí pečlivě volit, na co své prostředky vynaloží, a musí omezovat větší výdaje, aby mohli uhradit své výlohy (DE, HU, UK, BE). „Neplatím všechny výlohy, všechno, co dostanu [státní důchod a další formy finanční podpory], mi sotva vystačí na to, abych si mohla něco koupit. Kromě nezbytných potravin a hrazení výloh bych ráda občas něco dopřála svým vnoučatům, když mě navštíví, to je jedna z věcí [které bych ráda], ale nestačím na to.“ (UK, žena, 67) „Musela jsem zrušit veškerá pojištění. Platím si jen pojistku na pohřebné a pojištění obecné odpovědnosti.“ (DE, žena, 64) „Musíme si vybrat, jestli koupíme benzin, nebo zaplatíme za internet, nebo třeba za jídlo, a často musíme žonglovat s úvěrovými kartami.“ (BE, muž, 60) „Lidé si myslí, že to není problém. Nemáte dost peněz na novou televizi? Jděte do banky a vezměte si půjčku! Jste nezaměstnaný? Jděte do

19


rekvalifikačního kurzu! A tak dále … nic není problém. Na všechno existuje chytré řešení. Ve skutečném světě to však takto nefunguje.“ (CZ, muž, 65) Dotázaní si však vytvořili určité strategie, jak co nejvíce zvýšit svou kupní sílu a pokusit se ušetřit nějaké prostředky. (FR) „Čím více se blíží datum spotřeby, tím je maso levnější. Já to tak dělám, kupuji maso v den spotřeby, když je v pořádku, a to někdy i za polovinu běžné ceny.“ (FR, žena) Pro dotázané je zvláště obtížné, pokud mají nečekaně vyšší výdaje. (DE) Dotázaní zastávali názor, že platí příliš vysoké daně ze svých důchodových příjmů, což dle nich prohlubuje jejich nedostatek prostředků (SE, UK). Dotázaní, kteří celý život pracovali, se ve své stávající životní fázi cítí kvůli tomu „postihováni“. Například vezmeme-li v úvahu, že i když dotázaní platili daně z příjmu a příspěvky na sociální pojištění v průběhu zaměstnání, musí nyní platit daň ze své práce na základě důchodu, což většina považuje za nespravedlivé. Navíc ti, kteří platili soukromé důchodové pojištění, se cítí postiženi tím, že příjmy z tohoto pojištění jim brání zažádat o příspěvky ze státního penzijního pojištění (pension credit). (UK) „Právě kvůli tomu se cítím špatně, pracoval jsem celý život … a najednou jsem postihován ze všech stran. Platil jsem veškeré daně, státní pojištění a všechno a najednou jsem obětí.“ (UK, muž, 62) Někteří dotázaní rovněž považují náklady na veřejnou dopravu za vysoké a nedostupné a zastávají názor, že pokud nemohou cestovat, zůstávají uvězněni ve svých domovech a blízkém okolí, což přispívá k jejich rostoucí izolaci. Někteří jsou závislí na rodině a dalších osobách, které je dopraví, kam potřebují. (DK) „Někdy mě vozí syn, ale nerada ho obtěžuji. Nejčastěji však nejedu nikam, protože nejjednodušší a nejlevnější je zůstat doma.“ (DK, žena, 73) Obavy z neschopnosti uhradit výdaje dotázaní označili za velmi znepokojivé, jelikož mají dopad na jejich zdraví. Objevily se zprávy, že dotázaným hrozily soudní žaloby, protože si nemohli dovolit platit minimální úhrady za služby. To u nich vyvolalo značné obavy, protože žádnou položku svého rozpočtu již nemohli snížit a tím získat prostředky na navýšení plateb, neboť už žili doslova z „existenčního minima“. (UK) „Platím každý měsíc 20 liber, což nestačí, ale já nemohu platit víc. Nezbylo by mi už na jídlo. Musím mít peníze na jídlo.“ (UK, žena, 68) Nedostatečný příjem na pokrytí základních potřeb nebo nedostatek prostředků navíc ovlivňuje emocionální kvalitu života dotázaných a vede k sociálnímu vyloučení a izolaci. Dotázaní, kteří překonají rozpaky, využívají nabídek dobročinných organizací (potraviny poskytované pracovníky sociální péče, obchody s oblečením zřizované organizacemi sociálních služeb atd.) a nemohou se účastnit kulturního a sociálního života, což má za následek jejich společenskou odloučenost (DE). Od doby, kdy odešli do důchodu, mají rovněž pocit ztráty nezávislosti, protože musí spoléhat na finanční a jinou pomoc druhých, což v nichž vzbuzuje pocit ztráty kontroly nad svým osudem (FR).

20


Vyrovnat se s takovou situací je zvláště obtížné, protože byli zvyklí na jiný život, kdy si mohli dovolit mnohem více, měli přístup ke kultuře a mohli přiměřeně užívat života (DE, LV). Kvůli finančním omezením se už nemohou účastnit různých kulturních událostí jako například navštěvovat divadlo, což znamená, že starší lidé, kteří žijí sami, zůstávají doma a jsou opuštění a izolovaní (LV). K izolaci účastníků diskuse podle jejich názoru přispívá také pocit, že jejich celoživotní tvrdé práci se nedostává dostatečného uznání ze strany státu. Naopak se s nimi zachází nespravedlivě a stejně jako s lidmi, kteří si to podle jejich názoru zaslouží méně: lidé vyhýbající se práci, žijící z podpory v nezaměstnanosti a cizinci. (DE, PL) „Lidé se domnívají, že za svůj život je každý odpovědný sám.“ (CZ, žena, 64) Dotázaní jsou rovněž rozzlobeni na důchodce, kteří se mají lépe, a na všechny politiky a manažery s vysokými platy. (DE, HU, FR)

3.3.2 Zdravotnické služby a pečovatelské domovy Dotázaní vyjadřují rovněž obavy ohledně kvality péče ve zdravotnických zařízeních a pečovatelských domovech a cen jejich služeb. Někteří dotázaní zastávají názor, že zdravotnické a pečovatelské služby (jako např. pečovatelské domovy) nejsou řízeny účinně, a znevýhodňují sociálně vyloučené skupiny, jako jsou starší lidé a lidé s postižením. Dotázané mimo jiné znepokojují problémy související s nedostatkem personálu, který by pečoval o pacienty nebo na ně alespoň dohlédnul, a s údajnými nedostatky v řízení pečovatelských domů a nemocnic. (UK, IE) „Dalším místem jsou pečovatelské domy … vzhledem k postižení, kterými zde lidé trpí, tu není nikdy dostatek personálu…“ (UK, žena, 69) Tyto problémy jsou pro dotázané obzvláště znepokojující, protože jako starší lidé trpí zdravotními problémy a buď znají někoho, kdo žije v některém z pečovatelských domů, nebo se domnívají, že se tato situace bude v brzké době dotýkat jich samotných. (UK, PT) „Bojím se, protože nevím, kam půjdu, až se o sebe nebudu moct postarat. Nemohu si dovolit dobrý domov důchodců.“ (PT, žena, 72) Navíc představa, že řada respondentů si nemůže dovolit soukromou zdravotní péči, vyvolává další znepokojení v této oblasti. (UK) Další obava se týká nákladů na léčivé přípravky a jejich dopadů na rozpočet dotázaných, protože ne všechny léčivé přípravky, které musí dotázaní pravidelně užívat (např. antidepresiva, léky proti rakovině), jsou na seznamu podporovaných léčivých přípravků, a tudíž si je musí nakupovat bez jakékoliv finanční podpory. Měsíční náklady na tyto léčivé přípravky mají někdy značný dopad na rozpočet dotázaných, kteří musí v některých případech omezit náklady na potraviny a bydlení, aby si mohli dovolit nákup léků. (HU, DE, LV, FR, BE) „Když se dostanete do složité situace, nedostane se vám žádné podpory… Z podpory nelze pořídit žádné léčivé přípravky pro pacienty trpící rakovinou

21


… žádat o sociální podporu je zbytečné: máme byt, auto, takže nashledanou – nezajímám je.“ (HU, žena, 64) „Oči a zuby jsou luxus.“ (BE, muž, 60)

3.3.3 Životní podmínky a okolí bydliště Dotázaní uvedli, že stav jejich životních podmínek je znepokojuje a přispívá k chudobě a sociálnímu vyloučení v jejich životě. Jedním z těchto problémů jsou náklady na údržbu bytů, které musí dotázaní buď zajišťovat sami a nemohou si je dovolit, nebo je za ně odpovědný stát a neprovádí je pravidelně. Havarijní stav bydlení vede u dotázaných k pocitu odcizení a sociálního vyloučení (UK, EL, LV, FR). „Například u nás, u mě to není tak hrozné, mám teplo a všechno, co potřebuji, přesto okna jsou v tak špatném stavu, že se jich bojím dotknout; letos pořád ještě drží, ale nejsem si jistá, jak tomu bude příští rok.“ (LV, žena, 65) Dalším problémem, který dotázané znepokojuje, jsou odpady a recyklace sběru a návrhy, aby byli pokutováni občané, kteří řádným způsobem nerecyklují. To je podle dotázaných nespravedlivé vůči vyloučeným skupinám osob, jako například vůči osobám, pro něž není angličtina mateřským jazykem a osobám s postižením či lidem, kteří mají problémy s gramotností. Dotázaní jsou přesvědčeni, že způsob, jimž se o těchto politikách informuje, uvedené skupiny ještě více ekonomicky znevýhodní. (UK) „A co starší lidé, lidé, kteří neznají řeč, všichni ti lidé, kteří přijdou o majetek proto, že budou muset platit, pokud nebudou recyklovat.“ (UK, žena, 64) Objevily se i případy, kdy lidé přišli o domov proto, že upadli do chudoby. (ES) Dotázaní běžně uváděli, že oblasti, ve kterých žijí, jsou sociálně zanedbané a dochází zde často k trestným činům a projevům antisociálního chování (viz též kapitola 6 zprávy). Tyto problémy mají podle dotázaných značný vliv na chudobu v místě jejich bydliště i na jejich život. Respondenti uvádí, že vzniku těchto problémů napomáhá nedostatek norem a morálních zásad v současné společnosti a že ke zhoršení tohoto problému přispívá důraz na materialismus, zejména u mladé generace. (UK) „Dorůstající mládež chce, co je módní, chtějí mít pěkné věci, chtějí mít iPod, chtějí mít iPhone a všechno. Kvůli tomu se z nich potom stávají zločinci…“ (UK, muž, 62) Dotázaní uvádí, že uzavření místních zařízení společenského života mělo za následek, že se mladí lidé shromažďují na ulicích, podílí se antisociálním chování a zastrašují starší lidi, čímž se prohlubuje pocit chudoby místních společenství. „Uzavřeli fotbalová hřiště, kriketová hřiště, všechno, co nějak souvisí se sportem, bylo uzavřeno, zmizelo. Co mají děti dělat? Kam jít? […] Není co dělat. Uchylují se proto k různým druhům trestné činnosti.“ (UK, žena, 64) Mezi dotázanými se objevují rovněž obavy ohledně hlučných čtvrtí, které podle jejich názorů rovněž přispívají ke zhoršení kvality života. (UK)

22


3.3.4 Mezigenerační chudoba V souvislosti s obavami, které dotázaní vyjádřili ohledně vlastních životních nákladů, vyjádřili stejně tak obavy nad tím, jak se s těmito náklady budou vyrovnávat budoucí pokolení, a to zejména jejich vlastní děti a vnoučata. Zvlášť závažný je tento problém pro dotázané, jejichž děti s nimi stále žijí ve společné domácnosti a kteří je musí podporovat finančně nebo jiným způsobem, protože nemohou nalézt práci, nebo z důvodu zdravotních problémů či tělesného postižení (UK, MT). I když z 2.kapitoly vyplývá, že dotázaných, s nimiž děti stále žijí ve společné domácnosti, je menšina, je zřejmé, že jejich finanční podpora představuje pro dotázané další břemeno. „Vzniká tak tlak na staré lidi, jako jsme my, protože se bojím a vím, že lidi tady mají děti a rodiny, člověk se o ně bojí, protože má sám svoje vlastní starosti, svoje finanční problémy a k tomu se bojíte o ně, protože někdy jim musíte pomoct.“ (UK, žena, 64) Objevují se obavy, že by stávající hospodářská situace, ztráta pracovních míst a nedostatek pracovních příležitostí, stejně jako rostoucí náklady na terciární vzdělání, mohly od starších lidí – nyní i v budoucnu – stále častěji vyžadovat, aby dále podporovali své rodiny. Toho se dotázaní obávají, protože již v současnosti mají problém, aby sami, případně jejich partneři, se svými prostředky vyšli. (UK, muž, 62) „Moje mladší sestra má postiženou dceru, dostává příspěvek na péči o postiženou osobu, protože kvůli ní nemůže jít do práce, avšak tento příspěvek se už po léta nezvýšil a nedosahuje ani úrovně minimální mzdy. A tato částka se už 5 let nezvýšila.“ (HU, žena, 62)

3.3.5 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je problém, který se dotýká života chudých a sociálně vyloučených, a někteří dotázaní přišli o pracovní místo – zejména v důsledku světové hospodářské krize (ES). Důchodci nebo lidé v důchodovém věku obtížně hledají práci a nejsou schopni doplnit své příjmy (PL, FR).

3.3.6 Nedostatečná podpora Chudí lidé a sociálně vyloučení mají často pocit, že se jejich situace zhoršuje v důsledku chybějící sociální sítě nebo chybějící podpory ze strany rodiny. (ES)

3.3.7 Byrokracie Dotázaní uvádí, že s přijetím některého druhu podpory je spojena značná byrokracie, která někdy představuje dlouhý proces vyplňování formulářů a dokladů bez plodného výsledku. (MT)

3.4 Jakým způsobem společnost pohlíží na chudobu a sociální vyloučení Respondentům byla položena otázka, jak způsob, jímž sdělovací prostředky zobrazují chudobu a sociální vyloučení, vypovídá o vnímání osob, které se v této

23


situaci ocitly, ze strany společnosti jako celku, čeho by si měla být společnost vědoma a jaký dopad by mělo, kdyby si společnost tyto skutečnosti uvědomila. Dotázaní jsou obecně přesvědčeni, že společnost odráží přístup sdělovacích prostředků k otázkám chudoby a sociálního vyloučení, převážně je nebere na vědomí, jejich situaci vůbec nerozumí nebo ji chápe nepřesně či příliš zjednodušeně. (CZ, FR, EL, ES, UK, RO, PT, DE, SK, LV, BE) „Lidé si myslí, že to [chudoba] není problém. Nemáte dost peněz na novou televizi? Jděte do banky a vezměte si půjčku! Jste nezaměstnaný? Jděte do rekvalifikačního kurzu! A tak dále … nic není problém. Na všechno existuje chytré řešení. Ve skutečném světě to však takto nefunguje.“ (CZ, muž, 65) Jeden z dotázaných uvedl, že mu lidé často projevují soucit, ale že mu nerozumějí. (MT) „Každý mě lituje, protože můj syn se stále vrací (z psychiatrické léčebny), ale víte, co mi řekla sociální pracovnice, když jsem jí telefonovala? Řekla mi, abych si sbalila věci a šla do domova důchodců…“ (MT, žena, 67) Společnost má při pohledu na chudobu obecně sklon srovnávat chudé ve své zemi s tím, co vědí o chudých v jiných zemích, a proto může považovat situaci chudých lidí v jiných zemích za horší. (MT) Dotázaní se domnívají, že lidé, kteří nejsou chudí, mají o chudobě mylné představy a vycházejí ze stereotypů a extrémních příkladů, přestože je zřejmý rozdíl mezi lidmi, kteří se dostanou do určité situace náhodně, a mezi těmi, kteří se do ní dostanou vlastní chybou nebo v důsledku své povahy. Tyto mylné představy jsou pro pasivní pozorovatele záminkou, jak omluvit svou nečinnost. (HU, BE) „Bezdomovci, chuligáni, grázlové a otrhanci to není totéž…“ (HU, male, 60) Obraz, který si společnost vytváří o chudobě, je silně ovlivněn reportážemi ve sdělovacích prostředcích o podvodnících využívajících podpory a o příliš štědrých sociálních dávkách, které umožňují příjemcům nakupovat drahá elektronická zařízení, módní oblečení a velké byty. (DE) Společnost možná problému chudoby nerozumí a nebere ho vážně proto, že chudoba je často skrytá a lidé ji tedy nemají na očích a nemusí se jí zabývat. (DK) „Za svého života jsem se často setkala s názorem, že chudí lidé by na tom mohli být lépe, kdyby se jen trochu snažili. Jediný důvod, proč jsou chudí, je, že jsou líní. Domnívám se, že se velmi mýlí. Když se však lidé budou stydět hovořit o své situaci a budou se stydět vystoupit, tento názor se nikdy nezmění.“ (DK, žena, 73) Dotázaní vyjádřili svůj názor na způsob vnímání jejich sociálního vyloučení ze strany společnosti. Vyjádřili pocit odcizení od společnosti, pocit, že si jich společnost neváží a že nemá představu, jak se staršími lidmi naložit a jak je využít (SK). Někteří dotázaní mají pocit, že představují pro společnost břemeno – nepracují, většinou trpí chronickými chorobami a jsou neproduktivní (SK). Dotázaní se však rovněž cítí rozhořčeni skutečností, že strávili celý život prací pro společnost, a když zestárli, už jí nestojí za pozornost (SE). Podle jejich zkušenosti není společnost vůči starším lidem, kteří jsou chudí a na penzi, přátelská a ani pro ně není bezpečná. 24


Mnozí z nich se nemají na koho obrátit o pomoc, která by ulehčila jejich finanční zátěž či jinak usnadnila jejich situaci (SE). „Nejradši by byli, kdybychom zaklepali bačkorama.“ (SK, žena, 61) „Když jsem měl dobrý příjem, měl jsem pocit, že mám hodnotu. Člověk tak podvědomě posuzuje vlastní hodnotu.“ (SE, muž, 63) Avšak pocit zahanbení nad vlastní situací má za následek, že chudí lidé často vyčleňují sami sebe ze společnosti, protože mají pocit, že si nemohou dovolit účastnit se sociálních aktivit. Navíc dobrovolné vyloučení sebe sama ze společnosti se může změnit v začarovaný kruh, z něhož je obtížné vystoupit, protože pro tyto lidi je stále těžší vyjít ze dveří. Proto o nich také málo slyšíme, protože se málokdy ozývají. (DK, SE, BE) „Čím déle se člověk izoluje, tím obtížnější je vyjít ven a přijít do kontaktu s ostatními. Člověk začne mluvit sám se sebou a ztrácí sebeúctu. Tuto izolaci pak přestanete zvládat, ani se jí nemůžete zbavit … pokud nevycházíte a nejste mezi lidmi, váš hlas není slyšet. Nedostanete se s nikým do styku a váš problém zůstává skrytý“ (DK, muž, 67) „Jakmile zchudneme po stránce ekonomické, roste i naše chudoba sociální.“ (BE, žena, 68) To také souvisí s problémem nedostatečného zastoupení chudých a jejich problémů, o nichž nikdo nehovoří. Existují sdružení důchodců, jejichž hlavním úkolem je zvýšit vliv starších lidí ve společnosti a poskytnout jim místa pro sdružování, osobní růst, spokojenost a zdraví. Tato sdružení by se však měla důrazněji angažovat v otázkách chudoby a sociálního vyloučení. (SE) „Proč se sdružení důchodců důrazněji neangažují v otázkách chudoby a sociálního vyloučení?“ (SE, muž, 63) Lidé se z těchto iniciativ vyčleňují a těchto dění a činností se neúčastní, protože nechtějí vysvětlovat svou chudobu a sociální vyloučení, což jim však nijak nepomůže. (SE) Dotázaní se navíc cítí vyloučeni a domnívají se, že společnosti chybí dostatek empatie, aktivity a zájmu o otázky chudoby a sociálního vyloučení, protože lidé se o tyto otázky nezajímají, pokud se jich osobně nedotýkají. (ES, FR, EL, SK, PT, CZ, BE) „Nechtějí se tím zabývat, nechtějí o tom slyšet, nechtějí o tom nic vědět. Protože jinak by s tím museli něco dělat – museli by sáhnout do peněženky.“ (CZ, muž, 60) Někteří dotázaní mají pocit, že se jim nedostává uznání za úlohu, kterou sehráli v předchozích letech při vytváření společnosti, a podmínek, jichž nyní mladá generace využívá, jako je například bezplatné terciární vzdělání. (HU) „Říkají, že je třeba živit mnoho lidí v důchodovém věku. Lidé v důchodovém věku by však rádi pracovali, pokud by měli příležitost. Lidé, kteří se dnes předvádí, zapomínají, že vystudovali za peníze těch, kteří jsou dnes v důchodu.“ (HU, žena, 64) 25


Někteří dotázaní se domnívají, že společnost jako celek se nechce problémy, jako je chudoba a sociální vyloučení, zabývat, protože o nich lidé neradi slyší (DK), i když v důsledku světové hospodářské krize si někteří lidé uvědomili, že chudoba může postihnout každého (ES). „Každý má rád seriály jako Dynastie nebo Dallas. Nikdo se nechce dívat na chudé lidi – leda by to byl příběh, kde člověk začne od ničeho a nakonec uskuteční americký sen.“ (DK, muž, 71) A co je horší, někteří lidé, kteří ve skutečnosti pomoc nepotřebují, zneužívají nabídek komunitních středisek jen proto, že se jim nechce platit za služby, které zde mohou získat zdarma. (DK) „Pracuji v jedné církevní organizaci, která každým rokem rozdává vánoční dárky. Smyslem této akce je dát vánoční dárky dětem z rodin s jedním rodičem, který si je nemůže dovolit. Viděl jsem však i lidi, kteří na příjezdové cestě zaparkují auto a pak si jdou pro dárek. Pokud si můžete dovolit auto, můžete také koupit dítěti vánoční dárek! Je to otázka priorit, a pokud budou lidé tento systém tímto způsobem využívat, společnost nebude nikdy respektovat to, že existují lidé, kteří jsou skutečně chudí!“ (DK, muž, 64) „Ti, kteří si přijdou pro dárek [vánoční dárky] a zadarmo se najíst, jsou nestoudní lidé, kteří ve skutečnosti žádnou pomoc nepotřebují, zatímco ti, kteří ji skutečně potřebují, zůstávají doma, skrývají se tam a rezignují.“ (DK, žena 79) Pouze menšina dotázaných vyjádřila názor, že ve společnosti jsou někteří lidé, kteří rozumí chudobě a sociálnímu vyloučení (RO). Vědomí této situace však stále ještě někdy doprovází nezájem (MT), zatímco v jiných případech, se dotázaní domnívají, že si lidé ve společnosti pomáhají (LV). Dotázaní mají rozdílný názor na to, jakou hodnotu má větší informovanost společnosti. Dotázaní se domnívají, že v určitém smyslu je zbytečné, aby lidé měli o chudobě více informací, protože jsou přesvědčeni, že ti, kteří se nacházejí v dobré finanční situaci, nemají o ty, kteří nemohou vést důstojný život, zájem. (MT) I když dotázaní vyjadřovali pocity osamění a vyloučení, uváděli rovněž různé způsoby, jak čelit skutečnosti, že si nemohou některé věci dovolit jako ostatní. Uváděli např. : 

Pomoc ze strany rodiny a přátel: doprava, přístup k internetu (DK)



Návštěva komunitního střediska a setkávání s lidmi v podobné situaci, účast na iniciativách střediska a trávení volného času (DK)



Bezplatné aktivity pod širým nebem: jízda na kole nebo procházky v lese (DK) „Bývám často sama, kvůli mému zdravotnímu stavu. Mohlo by to však být i horší. Dvakrát týdně zajdu do komunitního střediska na karty a na kávu. Synové mě také často navštěvují.“ (DK, žena, 75) „Cítil jsem se frustrovaný, ale naštěstí rád chodím ven a mám přátele se stejnými zájmy. Nebýt toho, měl bych jistě vážné deprese a umím si

26


představit, jak by se cítili jiní, kdyby se ocitli ve stejné pasti a rezignaci jako já.“ (DK, muž, 65)

3.5 Hlediska, která v obrazu chudoby a sociálního vyloučení ve sdělovacích prostředcích chybí Respondenti dostali otázku, co podle jejich názoru chybí v obrazu chudoby a sociálního vyloučení představovaném ve sdělovacích prostředcích, a také, co by měl dokumentarista, který chce zobrazit skutečnost chudoby a sociálního vyloučení, do svého filmu zařadit. Většina dotázaných má zato, že sdělovací prostředky nepoužívají při zobrazení těchto problémů příklady ze skutečného života či ukázky konkrétních případů lidí žijících v chudobě a jejich skutečné každodenní problémy. Tyto příklady a ukázky by se měly podle dotázaných ve sdělovacích prostředcích objevit (RO, PT, ES, DE, HU, IE, PT, UK, CZ, IT, PL, LV, BE). To by rovněž pomohlo příslušníkům společnosti pochopit skutečnost chudoby, a stát se tak aktivnějšími při hledání řešení v boji proti chudobě (RO, PT, DE). Toto zobrazení by mělo zahrnovat:



Dotázaní očekávají, že informace sdělovacích prostředků upozorní na podmínky, v nichž důchodci žijí. Sdělovací prostředky by měly ukazovat konkrétní důchodce a informovat o tom, jak vypadá jejich každodenní život, a rovněž ukázat politikům a veřejnosti přesvědčivé a konkrétní příklady toho, jak obtížný je život důchodců, například podmínky bydlení a života v okolí bydliště, nízké finanční příjmy, potřebu vystačit s nízkým rozpočtem, problémy související se stárnutím, vysoké ceny služeb, vysoké ceny nájmů. Měly by podrobně ukázat to, s čím zápasí a v jakých podmínkách žijí, tím, že se zaměří na problémy jako je např. okolí jejich bydliště, způsob, jímž tráví svůj čas a způsob, jímž by jej rádi trávili, jak se potýkají s izolací a samotou, jakým způsobem řeší nedostatek prostředků na nákup léků a kvalitních potravin a na platby nezbytných výloh, jaký je jejich názor na nedostatek pečovatelských domů pro chudé lidi, které by nabízely dobré podmínky těm, jež si nemohou dovolit za tyto dobré podmínky zaplatit. (PT, DE, MT, CZ, IE, LV, ES, UK, IT, PL) „Měli by se jít podívat do domovů, jak lidé žijí … jak vypadají jejich koupelny … měly by zjistit, proč lidé nemají doma elektřinu, proč neplatí své účty?“ (MT, muž, 64) „Měli by jít mezi bezdomovce a nafilmovat jejich příběhy – ukázalo by se, jak jednoduché je skončit na ulici. Na ulici skončili i lidé s vysokoškolským vzděláním, a ti se jistě nestali bezdomovci jen kvůli jednomu neuváženému skutku.“ (CZ, muž, 64) „Televize nemá nic společného s každodenním životem“ (PL, žena, 60) „Víte, co jsem si vždycky říkal? Že by místo těch strašných nic neříkajících reality show měli udělat vážnou reality show o nějaké normální rodině, od rána do večera a od večera do rána, na konci měsíce … aby lidé viděli, co se odehrává v každodenním životě a s čím by se lidé mohli cítit spřízněni…“ (IT, muž, 63)

27




Mělo by se diskutovat o důvodech, proč lidé upadají do chudoby a proč se z ní nemohou vymanit, například o lidech, kteří se stávají chudými kvůli nízkým důchodům, o lidech, kteří přišli o práci; o lidech, kteří se bez vlastního zavinění a po celoživotní tvrdé práci ocitnou na pokraji chudoby, protože nechtějí šetřit nebo se uskromnit, kteří zchudli kvůli loteriím a sázkovým hrám, v nichž lidé přijdou o své skromné úspory, kvůli světové hospodářské krizi. (CZ, PT, ES, SK, MT, DE, DK, ES, LV) „Pracovala jsem celý život a skončila s malým důchodem, to je skutečnost.“ (PT, žena, 72) „Ztráta zaměstnání je přirozenou součástí procesu na cestě k chudobě … lidé dostanou nízký plat a v důsledku toho i nízký důchod a dostaví se chudoba.“ (SK, žena, 70)

Dotázaní na Slovensku mají k důvodům, proč lidé upadají do chudoby a proč se z ní nemohou vymanit, poměrně vyrovnaný postoj. Podle jejich názoru představuje příčinu v jejich zemi do určité míry rozdíl mezi dobou socialismu a demokracií a to, jak předchozí éra podmiňuje jejich chování v současné době. Například zatímco v době socialismu byli všichni zaměstnaní, nyní si lidé musí hledat práci, což vyžaduje jiný přístup a jiné schopnosti. Navíc skutečnost, že lidé často nevystoupí a nezasazují se o své potřeby, je připisována tomu, že na to lidé nejsou zvyklí v důsledku potlačování názoru jednotlivce v době socialismu. Tuto skutečnost zhoršuje neochota lidí hledat si zaměstnání, protože dostávají finanční podporu od státu. Když se hovoří o důvodech, proč lidé upadají do chudoby, je důležité zaměřit se i na ty skupiny osob, které jsou chudobou a sociálním vyloučením ohroženi. K těmto skupinám patří: drogově závislí a alkoholici, domácnosti s jedním rodičem a větším počtem dětí, svobodní/ovdovělí starší občané, kteří jsou závislí na státní penzi a musí platit drahé nájemné, odsouzenci propuštění z vězení po uplynutí výkonu trestu, nezaměstnaní lidé, jež dostávají nejnižší sociální dávky, přistěhovalci s omezenými sociálními dávkami, které stát chce donutit, aby se naučili dánsky. (DK, SK) „Rodiny s jedním rodičem to mohou mít opravdu těžké. Byla jsem dlouho sama se svými třemi dětmi. Chtěli vybavení na fotbal a spoustu různých věcí tak jako všichni jejich kamarádi. Dala jsem jim všechno, co jsem mohla, a jsou stále naživu, ha ha, takže se jich budete muset zeptat, jak vnímali svoje dětství“ (DK, žena, 75). „Ukázala bych rovněž realitu mladých rodin. Někdy musí žena přerušit mateřskou dovolenou a vrátit se zpět do práce, protože potřebuje víc peněz, i když potom musí platit za hlídání, na což spotřebuje většinu svého příjmu. A když je žena s dítětem sama, je to katastrofa.“ (CZ, žena, 64)



Sdělovací prostředky musí zobrazovat chudé a starší osoby obecněji, nejenom jako extrémy. (SE, IE, PT, RO, IT) „Sdělovací prostředky by však měly zobrazovat širší škálu kategorie starších/chudých osob a důchodců, kteří nemusí nutně trpět hlady nebo se potýkat s nedostatkem prostředků na nájem, potraviny a léky, máme dost na to, abychom přežili, ale nic víc.“ (SE, muž, 63)

28


„O starších lidech se mluví jenom příležitostně, například když v zimě někdo umrzne na ulici … mluví se pak o tulákovi, o někom, kdo umrzl.“ (IT, muž, 66) „Lidé by měli vidět, jak starší lidé musí vyjít se svými penězi … viděli byste, jak se s námahou snaží uhradit výlohy za své léky a podobné věci.“ (IE, muž, 63) „Měli by se zeptat starých lidí, aby pochopili, jak žijí, jsou sami a zcela izolovaní.“ (PT, žena, 72) „Měli by nám ukázat celou pravdu. Lidé, taková je situace, je to velmi špatné. Alespoň pro jednou by měli být přesní… “ (RO, žena, 67) Dotázaní rovněž předložili následující návrhy ohledně toho, jakým způsobem by chtěli, aby chudobu a sociální vyloučení zobrazovaly sdělovací prostředky:



Sdělovací prostředky by měly sehrávat vzdělávací úlohu a informovat chudé a sociálně vyloučené o tom, kde mohou získat finanční a jinou pomoc. (PT, MT, IT, LV)



Chudí a sociálně vyloučení by měli být představováni jako čestní a vážení lidé navzdory problémům, kterým čelí, namísto stereotypů, že jsou líní, že nechtějí pracovat atd. (HU, DE, CZ)



Sdělovací prostředky by měly ukazovat různé typy či hlediska chudoby. Sem patří viditelná chudoba, jako jsou lidé bez domova; skrytá chudoba, jako například důchodci, jejichž výdaje přesahují příjem; a ti, kteří nechtějí pracovat nebo si spořit. (SK, ES, MT)



Sdělovací prostředky by měly zohledňovat či ukazovat měnící se povahu společnosti a tím i měnící se tvář chudoby. Například země, které byly v minulosti příkladem díky nízké míře chudoby a sociálního vyloučení, nyní čelí hospodářským problémům, což má vliv na společnost a lidé se v důsledku toho stávají chudými. Situace se neustále mění. (SE)



Při informování o módním průmyslu by se sdělovací prostředky měly rovněž zaměřit na módu pro starší. Dotázaní však kritizovali samotný módní průmysl proto, že se soustřeďuje pouze na malý počet starších občanů, kteří si mohou dovolit nakupovat nákladné oblečení, zatímco pro dotázané je stále obtížnější nacházet oblečení, které by odpovídalo jejich rozpočtu. (SE)



Sdělovací prostředky by se měly více věnovat situaci žen v domácnosti s nízkými příjmy. Zvláště tyto ženy mohou být často postiženy chudobou například v důsledku smrti manžela nebo rozvodu, přičemž často nesou finanční břemeno péče o druhé. (SE) „Bylo by zajímavé vypracovat studii o tom, kolik lidí upadá do chudoby ve Švédsku. Domnívám se, že většinou bývají nejvíce postiženy ženy, které byly vdané a které zůstanou z nějakého důvodu samy a dostanou se do obtížné ekonomické situace.“ (SE, muž, 74)

29




Někteří dotázaní požadovali pravidelné televizní zpravodajství zabývající se tím, jakým způsobem vláda utrácí rozpočtové prostředky (RO), a také více rozhovorů (talk show) nebo diskusí s účastí politiků (IT).



Někteří dotázaní by rádi viděli více příkladů ze skutečného života ve vyspělejších členských státech EU. Tito dotázaní se domnívají, že pokud veřejnost uvidí více těchto příkladů, politici se budou více snažit řešit vnitrostátní a místní chudobu a lidé projeví větší úsilí a ochotu bránit svá práva. (RO) „Něco bych ráda viděla … jak lidé žijí v jiných zemích, možná by se naši představitelé více snažili … měli by nám ukazovat příklady ze všech zemí EU, svět se globalizuje a my jsme součástí EU, měli by nám ukazovat, jak žijí lidé v zahraničí, provést srovnání a přijímat opatření…“(RO, žena, 71)

Když však dotázaní diskutovali o tom, co podle jejich názoru chybí sdělovacím prostředkům a jakým způsobem by chtěli, aby byly chudoba a sociální vyloučení znázorňovány, někteří z nich považují očekávání, že k těmto změnám dojde, za nerealistická. Pro tento názor uváděli následující důvody:



Starší lidé nemají ve sdělovacích prostředcích dostatečné zastoupení. Mladí lidé mohou mít chybný pohled na starší osoby a mohou mít sklon se problematice starších lidí vyhýbat. Změna by nejprve vyžadovala řešení tohoto nedostatečného zastoupení starších lidí. (SE) „Ve sdělovacích prostředcích pracuje jen málo lidí v našem věku.“ (SE, muž, 64)



Pro lidi, kteří neprošli stejnými těžkostmi, bývá obtížné pochopit, uvěřit a představit si těžkosti, kterými procházejí jiní. (MT) „Stejně tak jako vy, kteří s námi mluvíte a slyšíte o některých problémech, a vy, kteří nám nasloucháte, nevěříte, že věci jsou tak, jak jsou.“ (MT, muž, 64)



Někteří dotázaní zastávají názor, že i kdyby se televizní a filmoví producenti zaměřili na otázky chudoby a sociálního vyloučení, je nepravděpodobné, že by se na to někdo díval, protože sledování této problematiky je nudné. Je proto důležité zachovat rovnováhu mezi realitou a zábavou, i když při sdělování zkušeností lidí postižených nebo ohrožených chudobou je důležité podtrhnout běžné prvky, které mají vliv na lidský život, a to je třeba udělat poutavou a zábavnou formou. (IE, ES, LV) „Kdyby to bylo reálné, bylo by to nudné. [Scénáristé] musí psát o aférách, alkoholismu a podobných věcech, aby to bylo zajímavé.“ (IE, žena, 66)



Složitost různých hledisek chudoby a sociálního vyloučení je těžké znázornit a pro posluchače není snadné je pochopit, pokud nejsou znázorněny třeba na příkladu jedné osoby nebo rodiny, který umožní zachovat přesný a zároveň poutavý příběh. (DK) „Je asi složité postihnout všechna hlediska. Existuje tolik různých pohledů na chudobu a důvodů, proč lidé do chudoby upadají. Domnívám se, že pro diváky je složité všechna tato hlediska pochopit, a je to proto velmi jednostranné“ (DK, muž, 71)

30


Někteří dotázaní zastávají názor, že důvodem nedostatečného zastoupení tohoto problému ve sdělovacích prostředcích může být vlastní netečnost důchodců. Vyhýbají se pozornosti, protože se stydí za vlastní situaci, je jim cizí kultura protestu a smiřují se s okolnostmi, v nichž žijí, protože jako poválečná generace jsou zvyklí na skromný způsob života. (DE) „Domnívám se, že se ani nechceme nikde ukazovat, protože se stydíme za to, že jsme upadli tak hluboko i přesto, že jsme celý život tvrdě pracovali.“ (DE, žena, 66)

31


4 POROZUMĚNÍ PROBLÉMŮM CHUDOBY A SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ Dotázaným byla položena otázka, do jaké míry podle jejich názoru rozumí veřejní činitelé, kteří ovlivňují jejich život (tj.politici na místní, vnitrostátní a evropské úrovni a státní úředníci), zkušenostem jejich života. Další otázkou bylo, kterému hledisku jejich života podle jejich názoru veřejní činitelé rozumějí dobře a kterým oblastem méně.


Nejvíce rozšířeným názorem mezi dotázanými je, že veřejní činitelé a tvůrci politik, ať už na místní, vnitrostátní nebo na evropské úrovni, příliš nerozumí problémům chudoby a sociálního vyloučení. Nejčastěji uváděný důvod tohoto nedostatku porozumění na straně veřejných činitelů je, že žijí privilegovaným životem, pobírají vysoké mzdy, a nehrozí jim proto chudoba a sociální vyloučení.



Tento nedostatek porozumění se odráží v tom, jakým způsobem je poskytována pomoc těm, kteří ji potřebují, a dotázaní uváděli příklady z vlastní zkušenosti.



Nedostatek porozumění na straně veřejných činitelů nemusí nutně znamenat, že si tito činitelé nejsou vědomi existence těchto problémů. Dotázaní však uvádí, že veřejní činitelé postrádají dostatek aktivity, zájmu nebo empatie.



Dotázaní dokázali jen stěží určit, kterým hlediskům jejich života veřejní činitelé rozumějí dobře, jako příklad však uváděli, že rozumí dobře údajům, např. statistickým údajům o počtu lidí žijících v chudobě a o výši prostředků vyčleněných na sociální důchody nebo sociální pomoc.



Dotázaní uvedli řadu problémů, o nichž se domnívají, že jim veřejní činitelé příliš nerozumí, nejčastěji se jednalo o nedostatek porozumění realitě života chudých a sociálně vyloučených a plného dopadu stávajících politik na chudé a sociálně vyloučené.



Důvodem je, že veřejní činitelé nemají dostatečnou přímou zkušenost s problémy chudoby a sociálního vyloučení a nemají ani vždy čas, aby se s problémem chudoby osobně seznámili. Objevily se proto návrhy, aby sociálně vyloučení občané nebo lidé žijící v chudobě působili jako poradci veřejných činitelů v těchto otázkách.

4.2 Jak dobře rozumí veřejní činitelé problémům chudoby a sociálního vyloučení?

32


Nejvíce rozšířeným názorem mezi dotázanými je, že veřejní činitelé a tvůrci politik, ať už na místní, vnitrostátní nebo na evropské úrovni, příliš nerozumí problémům chudoby a sociálního vyloučení. (UK, SK, RO, PT, MT, IE, DE, SE, CZ, EL, ES, LV, PL, FR, BE) „Myslím, že nerozumí, rozhodně nerozumí takovým věcem, jako jsou problémy s bydlením.“ (UK, žena, 69) „Vůbec nerozumí. Nemají ani představu.“ (SK, žena, 61) „Jsou příliš vzdálení obyčejným lidem.“ (DE, žena, 62) „Sytý hladovému nikdy neuvěří“ (PL, muž, 67) „Nerozumí realitě každodenního života a ani se o to nesnaží.“ (CZ, muž, 64) „Nic se nezmění, protože když se jich zeptáte, kolik stojí litr mléka, nevědí. Neznají ceny. Nemusejí chodit nakupovat. Vědí o existenci chudoby, nevědí však, co to chudoba je. Existuje obrovské bohatství a také obrovská chudoba.“ (HU, muž, 60) Důvody, proč se dotázaní domnívají, že veřejní činitelé nerozumí jejich problémům, jsou například:



Tvůrci politik a veřejní činitelé žijí privilegovaným životem, mají vysoké příjmy, a nemají proto přímou zkušenost s chudobou a sociálním vyloučením a ani jim tato zkušenost nehrozí. (SE, SK, RO, PT, UK, MT, IE, HU, CZ, EL, IT, PL) „Orban řekl, že skoncuje s rozdílnými příjmy. A co udělal jako první? Odhlasoval (odhlasovali) si svůj plat a nezajímá ho ani, co budou chudí lidé jíst zítra nebo o Vánocích.“ (HU, žena, 64) „Oni jsou v pohodě. A tak si říkají: na co si vlastně ti lidé stěžují?“ (CZ, muž,

60)



Podle dotázaných nemají veřejní činitelé dostatečnou schopnost empatie (SE, IE, EL, ES). Tento dojem vychází z pocitu dotázaných, kteří se domnívají, že politici nenesou za své činy politickou ani právní odpovědnost. Vzhledem k tomuto údajnému nedostatku odpovědnosti se dotázaní cítí bezmocní, pokud jde o nápravu systému (IE). „Mám dojem, že tvůrci politik jsou si vědomi naší situace, ale nezajímá je.“ (SE, žena, důchodkyně, 67) „Jsme pro ně jenom čísla.“ (EL, žena, 66) Podle některých dotázaných je dokladem tohoto nedostatku schopnosti empatie skutečnost, že veřejní činitelé je nenavštěvují a netráví s nimi čas, aby naslouchali jejich obavám. (EL) „Můj soused ví, jak žiji, protože bydlí hned vedle mě, ale veřejní činitelé se nepřijdou podívat, aby poznali mou bídu.“ (EL, žena, 62)

33


Nevelká většina dotázaných klade vinu sama sobě, že nevytváří dostatečný tlak na veřejné činitele tím, že by o své situaci dávala více vědět a demonstrovala v ulicích. (DE)



Věkový rozdíl mezi tvůrci politik a staršími občany a důchodci má za následek, že jejich situaci plně nerozumí. (SE)



Politici nemají dostatek odborných zkušeností k řešení problémů chudoby a sociálního vyloučení. (IE) „Nepošlete zubaře do řeznictví, aby prodával maso.“ (IE, muž, 71)



Dotázaní vnímají veřejné činitele jako ty, kteří nechtějí znát realitu chudoby a sociálního vyloučení, aby nemuseli přijímat opatření k nápravě této situace. (BE)

Uvedený nedostatek porozumění ze strany veřejných činitelů ohledně života chudých se podle názoru dotázaných odráží ve způsobu, jímž je poskytována pomoc, a v tom, jaký je jejich vztah k problematice chudoby a sociálního vyloučení. Dotázaní uvedli následující příklady rozhodnutí, které jsou podle jejich názoru nevhodné či neúčinné, nebo přístupů, které podle nich mají veřejní činitelé k těmto problémům a jež názorně dokládají nedostatek porozumění:



Chudoba a sociální vyloučení jsou problémy, na něž se klade důraz během volebních kampaní, kdy veřejní činitelé často hovoří o tom, jak se situace chudých a starších osob a penzistů zlepší, dotázaní se však domnívají, že po volbách své sliby neplní. (SE, DK, ES, IT, LV, RO, FR) „Nic nechápou a nemají ani zájem. Jen když potřebují naše hlasy, tak přijdou a dají nám nějaký sáček, balíček. Láhev oleje, sáček cukru…“ (RO, žena, 71)



Balíčky pomoci neodpovídají realitě každodenního života (MT, EL, BE) nebo jsou tyto balíčky pomoci určeny jiným jako například mladým nezaměstnaným (BE). „Člověk přijde se všemi těmi doklady od lékařů, sociálních pracovníků a nevím co ještě, aby mi dali byt bez schodů, ale oni mi dali byt, kde musím chodit tři patra po schodech.“ (MT, žena, 64) „Mladí lidé dnes dostanou podporu v nezaměstnanosti hned, ale my musíme čekat.“ (BE, žena, 68)



Podle dotázaných tvůrci politik nejednají vždy v nejlepším zájmu chudých, starších osob a sociálně vyloučených. (SE) „Domnívám se, že je to ze strany tvůrců politik úmyslná strategie, záměrně snižují platby podpor v nezaměstnanosti a všechny další náhrady, protože tvůrci politik mají zisk z lidí, kteří pracují a finančně přispívají do systému sociálního zabezpečení.“ (SE, muž, 63)



Přístup některých veřejných činitelů k chudým, o nichž tvrdí, že jsou líní a že pouze čekají na pomoc od státu, považují dotázaní za arogantní. (RO) 34




Zvyšuje se věk odchodu do důchodu, což znamená, že lidé musí pracovat déle. (EL) „Zvýšili věk pro odchod do důchodu, to mě skutečně znechucuje, nemohu pracovat až do smrti.“ (EL, muž, 60)



Starší lidé platí vysoké daně. (IT)

Dotázaní sice vnímají nedostatek porozumění problémům chudoby a sociálního vyloučení ze strany veřejných činitelů, avšak řada dotázaných z různých zemí uvedla důležitou skutečnost, a to, že nedostatek porozumění neznamená, že veřejní činitelé si nejsou těchto problémů vědomi. Dotázaní však uvádí, že veřejní činitelé postrádají dostatek aktivity, zájmu nebo empatie. (SE, UK, RO, HU, DE, MT, IT) „Nechtějí o tom nic vědět, přehlíží potřebné. Dávají jen sami sobě a těm, kdo jsou kolem nich. Koho v parlamentu zajímá, jak žiji? Poslance to nezajímá, i když bydlí hned vedle. Toho především zajímá, aby mohl dobře žít a sedět ve svém mercedesu.“ (HU, žena, 64) „Rozumí vám ve chvíli, kdy s nimi mluvíte, a předstírají, že vám pomohou, ale tím to končí. Jako tomu bylo v mém případě, 3 roky dostávám 100 lir … před volbami se toho hodně naslibuje … ale nakonec jsem nedostal nic.“ (MT, muž, 61) Jestliže si dotázaní vybaví příklady, kdy veřejní činitelé projevují porozumění ohledně chudoby a něco v této oblasti dělají, domnívají se, že se tak děje pouze proto, aby veřejní činitelé posílili svůj politický obraz ve sdělovacích prostředcích, které jsou často přizvány, aby o události informovaly. (RO) „V některých případech…když u nás byly povodně, objevili se někteří [odpovědní činitelé], kteří přišli a pomohli … zavolali si ovšem sdělovací prostředky, vybírali peníze od sponzorů, to vše ve vlastním zájmu…“ (RO, žena, 67) Odpovědní činitelé, kteří podle názoru dotázaných problémům chudoby a sociálního vyloučení rozumí, nejsou v boji proti nim dostatečně aktivní. Příliš mnoho času bylo věnováno mluvení (UK, DK). „[Veřejní činitelé se] často … schází, aby diskutovali o tom či onom, a pak je další schůze, aby diskutovali o tom, o čem diskutovali na první schůzi, ale nakonec se nestane nic.“ (UK, žena, 69) Někteří však zároveň uznávají, že řešení těchto problémů může být obtížné, protože tvoří součást rozsáhlých sociálních a politických otázek, jako je sociální integrace a rostoucí nezaměstnanost (DK). Dotázaní obecně nerozlišují mezi veřejnými činiteli na místní, vnitrostátní a evropské úrovni. Odpovědnost za řešení problémů chudoby a sociálního vyloučení leží podle dotázaných na všech uvedených úrovních (UK). Dotázaní, kteří uvedli některou z těchto skupin samostatně, zastávají tato stanoviska: 

Veřejní činitelé na místní úrovni:

35


o Místním politikům přiznávají dotázaní větší kontakt s realitou, protože žijí ve stejné oblasti a jsou blíže občanům, zatímco poslanci vnitrostátních parlamentů jsou podle nich příliš vzdálení na to, aby rozuměli problémům, které se dotýkají života dotázaných. (DK) 

Veřejní činitelé na vnitrostátní úrovni:

o Vina za nedostatek aktivity v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení je obvykle připisována vnitrostátním vládám. (UK, PL, DK, BE) „Tvůrci politik jsou příliš vzdálení od jednotlivých občanů. Nežijí již ve vaší čtvrti a přestali cítit zodpovědnost. Berou to jako práci od devíti do pěti a domů se vrací každý den spokojení. Nemusejí čelit důsledkům svých rozhodnutí.“ (DK, žena, 73)

o Politici projevují podle dotázaných nedostatek osobní odpovědnosti a tráví čas řešením společensky bezvýznamných problémů, místo aby se zaměřovali na chudobu a sociální vyloučení. (PL, IT)

o Dotázaní jsou přesvědčeni, že politici na vnitrostátní úrovni se snaží problémy chudoby ve svých zemích skrývat nebo přehlížet, aby tak vylepšili obraz své země v zahraničí nebo i doma. (ES)

o Objevily se rovněž názory, že politici na vnitrostátní úrovni nemohou pro zmírnění chudoby udělat nic kvůli překážkám, jimž čelí a které jsou mimo jejich kontrolu. (ES) „Politici s tím nikdy nic nezmohou. Je také lhostejné, kdo bude u moci. Každý politik, který se dostane k moci, narazí na překážky pocházející od držitelů kapitálu, bank, zaměstnanců, Bruselu, norem EU. Žádný politik nemůže říct, že něco udělá…“ (ES, muž, 63) 

Veřejní činitelé na evropské úrovni:

o Jeden z dotázaných je přesvědčený, že mezi politiky spojenými s Evropskou unií je větší míra korupce. (MT)

o Dalším názorem bylo, že nejmocnějšími veřejnými činiteli jsou nejbohatší země EU a ty budou nevyhnutelně lobbovat a rozhodovat na základě vlastních zájmů a nemusí je nutně zajímat problémy, které tíží ostatní země, jako jsou chudoba a sociální vyloučení. (ES)

o Někteří dotázaní jsou přesvědčeni, že veřejní činitelé na úrovni EU neznají vůbec problémy, kterým čelí chudí a starší lidé, protože jsou fyzicky příliš vzdáleni této situaci. (CZ) „V Bruselu neznají jednotlivé státy a každodenní problémy jejich občanů. Problémy naší země se k nim rozhodně nedostanou prostřednictvím politiků, kteří by nás měli zastupovat!” (CZ, žena, 62)

o Vnitrostátní zástupci v Evropském parlamentu se podle dotázaných zabývají více problémy jiných zemí či kontinentů (jako např. Afrikou) než problémy vnitrostátního zájmu. (LV) 36


o Evropskou unii nevnímají dotázaní ani jako jednoho z aktérů, který by stál v čele boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a ani to od ní neočekávají. (FR)

o Někteří dotázaní vyslovili přesvědčení a naději, že opatření přijatá na evropské úrovni v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení mohou být účinnější než opatření přijatá na vnitrostátní a místní úrovni. Na podporu tohoto postoje uvedli dotázaní např. tyto důvody: chudoba je stále rostoucím problémem v celé Evropě, a vyžaduje proto řízení na širší (evropské) úrovni; přistěhovalci z nových členských států EU do států, které jsou více zavedené, přispívají k nárůstu chudoby ve starších členských státech EU, přičemž přistěhovalci dostávají přinejmenším stejnou výši sociální pomoci jako místní. (BE) Podle dotázaných v České republice a v Lotyšsku to jsou především úředníci a administrativní pracovníci na místní úrovni, kteří nemají žádné pochopení pro jejich situaci a projevují mimořádný nezájem. Dotázaní uváděli řadu příkladů z vlastní zkušenosti: „Čeká mě operace páteře, a dokud ji neabsolvuji, nebudu moci chodit. Požádal jsem o invalidní důchod, ale odmítli mě s tím, že se jedná pouze o malé postižení, a tak jsem se proti tomu odvolal … [případ] se dostal až na Ministerstvo sociálních věcí, a ti konečně uznali mou plnou pracovní neschopnost. Vrátil jsem se na místní úřad za 3 týdny se všemi doklady, úřednice mi však sdělila, že k věci nemá žádné podklady a … záležitost skončila u starosty, a ten mi konečně pomohl. Tak tady zacházejí s lidmi.“ (CZ, muž, 64) „[Zaměstnanci městských úřadů] vám dokonce nadávají za to, že využíváte sociální péči.“ (LV, muž, 60)

4.3 Otázky, kterým podle dotázaných veřejní činitelé dobře rozumí Obecně dotázaní jen s obtížemi nacházeli hlediska svého života či života dalších osob žijících v chudobě a čelících sociálnímu vyloučení, kterým podle jejich názoru veřejní činitelé rozumí dobře. Mezi otázky, jimiž se podle dotázaných veřejní činitelé zabývají a kterým dobře rozumí, patří například:



Údaje, například statistické, o počtu starších lidí a osob žijících v chudobě a o množství prostředků, které jsou vyčleněny na sociální důchody nebo sociální pomoc. To však ještě neznamená, že rozumí realitě života chudých lidí. (PT, HU, BE) „Domnívám se, že nerozumí žádnému hledisku mého života, jediné, co mohou vědět, je, jak vysoký pobírám důchod.“ (PT, muž, 67)



Někteří dotázaní projevili uznání nad snahou vlád pomoci v boji proti chudobě (DK, DE), například formou podpory různých klubů, které umožňují znevýhodněným dětem bezplatný fotbalový trénink. Vlády rovněž podporují

37


komunitní střediska, kde se mohou starší lidé s nízkými příjmy setkávat se sobě rovnými (DK).

4.4 Otázky, kterým podle dotázaných veřejní činitelé dobře nerozumí Následujícím problémům souvisejícím s chudobou a sociálním vyloučením v životě dotázaných podle názoru dotázaných veřejní činitelé dobře nerozumí:



Realita života chudých a sociálně vyloučených. (PT, MT, IE, EL, ES, LV, DK, CZ) Někteří dotázaní zastávali názor, že veřejní činitelé nerozumí konkrétním hlediskům života dotázaných ani útrapám, které musí snášet v souvislosti např. s potřebou vystačit s nízkým důchodem, s problémy souvisejícími s životními podmínkami a prostředím v okolí jejich bydliště a s problémy při hledání zaměstnání, nevědí, jaké to je, mít problémy s úhradou základních potřeb a léků, s čekáním v dlouhých frontách nebo s dlouhými objednacími dobami u lékařů a s nutností žít v pečovatelských domech, které jsou ve špatném stavu atd.(PT, MT, IE, CZ, EL, ES) „Můj důchod je 245 EUR, nedávno jsem si koupila lék a zaplatila za [něj] 8,89 EUR, přitom dříve to bylo zadarmo, jak mám tedy nakupovat léky? Dovedou to pochopit? Nedovedou.“ (PT, žena, 72) „Dal bych jim svou penzi a řekl: zkuste vyjít s 800 korunami, které mi zůstanou po zaplacení nájmu a nutných výloh. Zkuste s těmi penězi vyjít.“ (CZ, muž, 65) Někteří dotázaní rovněž zastávají názor, že chybí společná definice chudoby i dostatečné uznání její existence. V důsledku toho zůstávají tyto problémy skryté a neřeší se. (DK) „Lidé si podle všeho myslí, že v Dánsku není chudoba. To ale není pravda, chudoba existuje, a pokud to ani neuznáme, nikdy se situace nezlepší.“ (DK, žena, 77) Dotázaní se rovněž domnívají, že veřejní činitelé nechápou, jaký má chybějící důstojná životní úroveň dopad na emocionální kvalitu života a pocit smysluplnosti. (EL, LV) „Nechápou, že nemáme žádné šťastné okamžiky a chvíle v tom smyslu, že už jsme si velmi dlouho nezašli někam na večeři nebo na něco k pití. Žijeme bohužel jen jednou a je velmi smutné, když si člověk uvědomí, že nic lepšího nemáme…“ (EL, žena, 66)



Plný dopad stávajících politik na život chudých a sociálně vyloučených. (RO, PT, HU, SE, BE) Veřejní činitelé plně nerozumí dopadu, který mají vysoké daně u potravin a léků na chudé, snížení příspěvku v mateřství na matky a dopadu byrokracie (záležitosti zabírají příliš mnoho času) na účinné uplatňování nařízení 38


v oblasti chudoby (RO, PT, HU). Dotázaní mají rovněž dojem, že politici vytvářejí právní předpisy slepě, aniž by brali ohled na konkrétní problémy chudých lidí a na dopad, který tyto právní předpisy mají (PT). „Byl jsem si v bance vyzvednout důchod a zjistil jsem, že můj účet byl zrušen, protože dlužím nějaké doplatky na daních. Musím zaplatit 15 EUR ve středisku za jídlo, ale nyní nemohu jíst, protože nemám peníze. Když vytváří zákony, na takové situace nemyslí.“ (PT, muž, 74) Dotázaní ve Švédsku byli zvláště znepokojeni ohledně decentralizovaného způsobu řešení otázek chudoby a sociálního vyloučení, kdy řada odpovědností leží na příslušných městských úřadech, v důsledku čehož je podle dotázaných těmto problémům věnována nestejná pozornost a tato skutečnost rovněž vyvolává určité zmatení, a dotázaní si nejsou vždy jistí, zda znají své povinnosti a práva. (SE) 

Stanovení priorit v oblasti výdajů. (UK, MT, DK) Podle názoru dotázaných nevědí veřejní činitelé, jak co nejlépe stanovit priority v oblasti výdajů. Tím se nemyslí pouze sociální výdaje v rámci vnitrostátních nebo evropských rozpočtů, ale rovněž širší nerovnost ve společnosti – to znamená, že údajně neexistuje dostatek finančních prostředků na řešení chudoby a sociálního vyloučení, zároveň se však zdá, že politici mají dostatek peněz na to, aby posílili své finanční pozice (UK, MT). „Při vynakládání prostředků nedávají podle mého názoru přednost správným věcem. Proto se domnívám, že jejich porozumění je nedostatečné.“ (UK, žena, 67) Navíc některé struktury nebo organizace podporující chudé a sociálně vyloučené, jako například komunitní střediska nebo úřady práce, nemají dostatek finančních prostředků, v důsledku čehož je narušena kontinuita v poskytování pomoci potřebným (DK). „Pracovníci se neustále mění a nepředávají si informace, ztrácí se doklady atd.… Tomu se však nelze divit, pokud nemají dostatek prostředků potřebných k docílení skutečného pokroku…“ (DK, muž, 67)



Potřeba uplatňování opatření v praxi. (UK, IE, LV, FR) Vedle potřeby, aby veřejní činitelé naslouchali chudým a sociálně vyloučeným, nebo aby do určité míry chápali jejich situaci, je rovněž zapotřebí přijatá rozhodnutí skutečně realizovat v praxi. (UK, IE, LV) Rovněž je důležité, aby byly problémy chudoby a sociálního vyloučení řešeny neustále, protože se někteří dotázaní domnívají, že v době hospodářského poklesu ustupují tyto otázky do pozadí před problémy podniků a průmyslu a stejně tak, musí-li veřejní činitelé musí provádět rozpočtová omezení. (UK, IE, LV)



Individualizace a měnící se povaha chudoby a sociálního vyloučení. (SE, DK, BE)

39


Podle některých dotázaných by si měli veřejní činitelé uvědomit, že i v zemích, které na tom byly dříve dobře, jsou dnes v důsledku měnící se celosvětové, vnitrostátní i osobní hospodářské situace lidé trpící chudobou a sociálním vyloučením (SE). Navíc s ohledem na skutečnost, že potřeby lidí jsou velmi rozdílné, je zapotřebí větší individualizace a pružnost pomoci (DK). „Řadu let jsem od státu dostávala zpět peníze za prádelnu. Se třemi syny si umíte představit, že se za ta léta jednalo o slušnou částku peněz. Byl to zcela nepromyšlený zákon. Kdyby mi místo toho raději dali do začátku pračku, nemusela bych dva dny v týdnu nechávat děti doma samotné a trávit je v prádelně přes ulici. Stát nakonec zaplatil mnohem víc za praní prádla v prádelně – vezměte si, že jsem měla tři syny! Promarnila jsem v prádelně tolik času, který bych mohla raději strávit se svými dětmi.” (DK, žena, 75) Měl by být posuzován jednotlivec jako celek a nikoli jeho biologický věk a veřejní činitelé by měli posuzovat schopnost lidí vykonávat určité úkoly a nikoli stanovovat věkové limity do doby, když je člověk už příliš starý na to, aby pracoval (SE). Navíc v důsledku zavedení přísných kritérií pro stanovení způsobilosti pro sociální pomoc může dojít k tomu, že někteří lidé, kteří se nacházejí ve velmi nejisté situaci, budou vyloučeni, a mohou tak v důsledku toho velmi brzy upadnout do chudoby (BE).



Je důležité, aby existovaly jednoznačné komunikační kanály mezi politiky na všech úrovních, zaměstnanci v rámci systému sociálního zabezpečení a potřebnými lidmi s cílem zajistit, že se lidem dostane odpovídající pomoci a že budou jejich názory vyslyšeny. (DK)

4.5 Jak zlepšit porozumění Někteří dotázaní předkládali určité návrhy ohledně toho, jakým způsobem mohou veřejní činitelé zlepšit porozumění životu těch, kteří čelí chudobě a sociálnímu vyloučení. Veřejní činitelé nemají podle dotázaných dostatečnou přímou zkušenost s problémy chudoby a sociálního vyloučení a nemají ani vždy čas, aby se s problémem chudoby osobně seznámili. Objevily se proto návrhy, aby sociálně vyloučení občané nebo lidé žijící v chudobě, působili jako poradci veřejných činitelů v těchto otázkách. (UK, IT) „Měli by na svá zasedání pozvat některé chudé lidi, jak jste to řekl, kteří dokážou promluvit, protože lidé, kteří řídí zemi, nevědí, co to je… Netrpí problémy jako my.“ (UK, žena, 69) Někteří dotázaní zastávají názor, že tvůrci politik by měli přijímat větší odpovědnost za porozumění těmto problémům a snažit se vcítit do situace těch, kdo jsou sami chudí, žijí z nízkého příjmu a v chudobě, a pak o těchto zkušenostech informovat prostřednictvím sdělovacích prostředků. (SE)

40


Na závěr zastávali dotázaní rovněž názor, že vládní orgány by si měly být více vědomy chudoby a sociálního vyloučení v příslušných oblastech a měly by udržovat užší spojení s místním obyvatelstvem s cílem zlepšit své porozumění. (PT) „Místní politici by měli být v užším kontaktu s obyvateli ve svých oblastech, aby tak lépe porozuměli konkrétním situacím.“ (PT, žena, 66)

5 POLITIKA V této kapitole jsou uvedeny konkrétní názory a priority dotázaných vyjadřujících se k tomu, jaká opatření by tvůrci evropských politik měli přijmout k řešení problémů chudoby a sociálního vyloučení.


Dotázaní nejsou obecně příliš dobře obeznámeni s politikami EU v boji proti chudobě, ale předpokládají, že problémy chudoby tvoří součást politického programu EU v obecnější rovině. Z tohoto důvodu byli dotázaní schopni uvést jen málo příkladů politik nebo opatření EU, s nimiž jsou obeznámeni nebo se kterými mají zkušenost.



Dotázaní uvedli určité představy o tom, co by EU měla dělat v boji proti chudobě. Mezi nimi se nejčastěji vyskytovala řešení nezaměstnanosti a problémů souvisejících s životními podmínkami a okolím bydliště dotázaných. Za těmito dvěma problémy následovaly návrhy na opatření ze strany EU v oblasti zvýšení důchodů a zlepšení přístupnosti a dostupnosti zdravotní péče. Často se objevovaly rovněž otázky jako poskytování sociální pomoci potřebným a komunikace s chudými a sociálně vyloučenými s cílem zjistit, jaké jsou jejich obavy.



Z odpovědí jednoznačně vyplynulo, že tato opatření by nejen zlepšila kvalitu života dotázaných na úrovni hmotné, ale přinesla by rovněž prospěch v oblasti psychologické, jako např. obnovení důstojnosti, protože chudoba je stále vnímána jako ostudná či zahanbující; tato opatření by pomohla starším, chudým a sociálně vyčleněným osobám žit aktivněji (například prostřednictvím zaměstnání), a tím omezit samotu, a rovněž by pomohla potlačit pocit nestability a obavy lidí o svou budoucnost.



Dotázaní byli požádáni, aby vyslovili klíčové poselství tvůrcům politik EU a aby určili jednu nejdůležitější věc, jíž by se veřejní činitelé měli zabývat, načež opět uváděli řadu hledisek, jako boj proti nezaměstnanosti, potřebu zaměřit se na hospodářství a infrastrukturu, (např. zdravotní péči a bydlení) a naslouchat hlasu starších a chudých nebo sociálně vyloučených občanů. Dotázaní opět zmiňovali opatření, která by nejen uspokojovala materiální potřeby starších a chudých nebo sociálně vyloučených občanů, ale jež by jim rovněž poskytla pocit smysluplnosti a účelu, jako je účast na kulturních akcích nebo předávání odborných zkušeností mladším generacím.

5.2 Povědomí o politice EU v boji proti chudobě Dotázaní nejsou obecně příliš dobře obeznámeni s politikami EU v boji proti chudobě (PL, ES, PT, RO, SK, UK, DK, HU, IE, LV, IT, EL, CZ, FR, BE), ale 41


předpokládají, že problémy chudoby tvoří součást politického programu EU v obecnější rovině (SK, UK, IT). Dotázaní nevěděli, že rok 2010 byl vyhlášen rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (UK, HU). „Až doteď jsem neslyšel o žádné činnosti.“ (PT, muž, 67) Dotázaní však dokázali uvést příklady některých politik nebo opatření EU, s nimiž jsou obeznámeni nebo se kterými mají zkušenost.



Někteří dotázaní na Maltě dostávají občas potraviny prostřednictvím programu financovaného Evropskou unií. Tento program byl hodnocen kladně, i když dotázaní mají dojem, že dostávají příliš málo potravin a že ne vždy dostávají takové potraviny, jaké potřebují. Někteří se o tomto programu dozvěděli z doslechu, zatímco jiní od vlády. (MT)



Dotázaní měli určité povědomí o podílu EU na iniciativách v boji proti chudobě na vnitrostátní úrovni. „Staví nějaké sirotčince pro děti žijící na ulicích … hradí se z prostředků EU. Mohli bychom mít z těchto fondů EU velký užitek, ale nevíme, jak se k nim dostat … “ (RO, muž, 61)



Dotázaní měli určité povědomí o podílu EU na iniciativách v boji proti chudobě mimo EU, jako např. v Africe. (LV)



Dotázaní uváděli příspěvky na infrastrukturu Irska ze strany EU na konci minulého století jako doklad přímé podpory státu, avšak finanční podpora, kterou Irsku nabízí EU a Mezinárodní měnový fond byla rovněž zmiňována jako příklad nepřímé pomoci těm, kteří na tom nejsou nejlépe. (IE)



Dotázaní uvedli pouze jeden příklad iniciativy EU v oblasti vyloučení. Dotázaní znali úlohu evropských orgánů, včetně zajišťování rovnosti irských občanů, např. v oblasti homosexuality (IE). Rovněž čeští občané uváděli Evropský soud pro lidská práva z příkladů pomoci obyčejným lidem.



Jedna osoba uvedla, že část Fondu soudržnosti EU je konkrétně vyčleněna na boj proti chudobě. (ES)



Dotace EU mohou mít nepřímý vliv na chudé. (CZ)

sociálního soudů, v a rozvodů jako jeden

„Ano, dáváme 10 miliard, ale dostáváme 70 miliard, protože jsme chudá země. To znamená, že nám celkově pomáhají.“ (CZ, muž, 65)



Jeden z dotázaných uvedl neurčitý příklad, kdy si vybavil jeden z nástrojů EU pro boj proti chudobě, nevzpomněl si však na žádné podrobnosti. (PT) „Slyšel jsem něco o jednom projektu EU na boj proti chudobě, který začal v březnu 2008.“ (PT, muž, 67)

Nedostatek informací však nebrání dotázaným, aby reagovali kladně na účast EU v opatřeních v rámci boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. V porovnání s vnitrostátními vládami se EU podle názoru dotázaných zaměřuje více na

42


znevýhodněné, poskytuje této skupině větší množství prostředků (PT, IT) a je v některých případech považována za důvěryhodnější než vnitrostátní vlády (IT). „Domnívám se, že by měla být podnikána praktická opatření.“ (PT, žena, 66) Avšak dotázaní z různých zemí vyjádřili výhrady ohledně zapojení EU do problematiky chudoby a sociálního vyloučení. Tyto výhrady se týkají toho, zda může EU rozumět každodennímu životu běžných lidí nebo je znát, protože EU je vnímaná jako vzdálená těmto výzvám (ještě více než vnitrostátní vlády, vůči nimž se dotázaní vyjadřují kriticky (DE)) a zabývá se podle dotázaných více nadnárodními než místními problémy (SK, DK, IT). „Měli by nám říci, co dělají a co dělají pro Slovensko.“ (SK, žena, 70) Mezi dotázanými se rovněž objevuje názor, že EU má větší zkušenosti s pomocí konkrétním zájmovým skupinám, a vzniká tak otázka, co může udělat pro jednotlivce. (IE) „Nic. Nemohou dělat nic, pokud nejste součástí nějaké skupiny.“ (IE, žena, 63) Někteří však uznávali, že EU stojí před složitým úkolem, konkrétně pokud jde o shodu ohledně definice chudoby, protože se jedná o složitý pojem. (DK) „Chudoba nemusí být nutně ve všech zemích stejná. Všechno je relativní, a je proto obtížné stanovit, jaké úsilí je potřebné v evropském měřítku. Například v některých zemích lidé musí žít v domech určených k demolici bez topení a tak dále. Já topení mám a používám ho, stejně si však nemohu dovolit byt příliš vytápět – rozhodně ne tak, jak bych si přál. A z účtu za topení mám strach pokaždé, když ho najdu ve schránce – nejsem snad chudý?“ (DK, muž, 67)

5.3 Co by EU měla učinit v boji proti chudobě Dotázaní předkládali řadu návrhů, co by podle nich měla EU dělat pro řešení problému chudoby a sociálního vyloučení. Tyto myšlenky jsou uvedeny v tabulce níže, přičemž nejprve jsou uvedeny myšlenky, které měly největší podporu dotázaných. Malá menšina dotázaných však žádné návrhy neuvedla, protože tito dotázaní se domnívají, že problémy chudoby a sociálního vyloučení spadají spíše do odpovědnosti vnitrostátní vlády (DK). Někteří rovněž vyjadřovali obavy, že tato opatření mohou zasahovat do svrchovanosti členských států a že užitek z těchto opatření se ztratí během realizace, kvůli byrokracii s tím spojené (CZ). Navíc malá menšina dotázaných z Řecka byla rozzlobená na svou vnitrostátní vládu a EU a nepožadovala nic jiného, než důstojné důchody a řádné bydlení.

Oblast, které se řešení týká Zaměstnanost

CO BY MĚLA EU DĚLAT PRO ŘEŠENÍ CHUDOBY Návrhy Zvýšit nízké a minimální mzdy. Vytvořit lepší právní a daňové podmínky pro možnost přivýdělku. Vytvořit více pracovních míst zjednodušením

Země, z níž dotázaní pochází: PT, DE, RO, SE, IE, SK, MT, UK, HU, IT, ES, LV, EL, DK, DE

43


postupů pro získání fondů EU. Bojovat proti diskriminaci na základě věku vůči starším osobám v oblasti zaměstnanosti. „Tvůrci politik by měli vypracovat lepší právní předpisy v oblasti diskriminace na základě věku v práci … tvůrci politik by měli bojovat s přístupem zaměstnavatelů vůči starším lidem na pracovním trhu. Zaměstnavatelé se domnívají, že proto, že je vám 60, ničemu nerozumíte a jste pomalá, ale to není můj případ.“ (SE, žena, 62) Podporovat malé a střední podniky. Investovat více prostředků do starších lidí s dyslexií a tělesným postižením, kteří si přejí pracovat a jsou toho schopni.

Okolí bydliště a životní podmínky

Zvýšení důchodů

Na makroúrovni může EU pomoci s tvorbou nových pracovních míst. „Není práce. Nechci pobírat žádné dávky … potřebujeme práci…“ (IT, muž, 63) Zlepšit životní podmínky chudých lidí, protože lidé se cítí sami, mají obavy a necítí se bezpečně. Zajistit větší bezpečnost hypoték v případě, že se lidé dostanou do ekonomických problémů a hrozí jim ztráta domova z důvodu neplacení hypotéky. Dotázaní si přejí, aby byl důchod projevem odpovídajícího ocenění jejich celoživotní práce a aby bylo možné z důchodu žít. „Důchody by v zásadě měly vycházet z odlišného základu. Každý, kdo odpracoval 40 let, by měl mít nárok na důchod bez ohledu na věk.“ (DE, muž, 63) „Všechno, co chci, je, aby můj důchod 246 EUR vzrostl na úroveň minimální mzdy.“ (PT, muž, 67)

SE, IT, ES, EL, PT, UK, IE, DK, HU, RO, UK, MT, DE DE, PT, SK, SE, PL, IT, EL, CZ, FR, BE

Odstranit zdanění důchodů, protože je neúměrné k příjmům důchodců. Uznat, že chudoba může postihovat muže a ženy odlišně, s ohledem na přidělené nebo přisvojené úlohy jednotlivých pohlaví, např. ženy často nesou hlavní nápor péče o děti nebo další příbuzné z velmi malého důchodu.

Zdravotní péče

Uvědomit si rozpor mezi výší důchodů a životními náklady. Investovat více prostředků do zdravotní péče, aby se zkrátily čekací doby, služby a léky se staly dostupnějšími, aby byla menší spoluúčast ze strany starších a aby byly služby účinnější a účelnější. „Na zdravotní péči spotřebuji téměř celý svůj důchod.“ (SK, žena, 63)

SE, SK, DE, IE, RO, PL, UK, ES, FR

Poskytovat podporu těm, kteří pečují o nemocné příbuzné.

Komunikace s lidmi, kteří žijí v chudobě a

Zlepšit služby v pečovatelských střediscích pro starší občany například prostřednictvím stálé přítomnosti geriatra s cílem omezit počet návštěv různých lékařů a nemocnic. Dotázaní navrhovali, aby byly v otázkách chudoby a strategie boje proti chudobě konzultováni lidé, kteří

UK, DE, SE, IE, ES, EL,

44


zakouší sociální vyloučení

žijí v chudobě a mohou poradit, jakým způsobem by politiky mohly fungovat. „Při tvorbě politik konzultovat s lidmi, kteří skutečně žijí pod hranicí chudoby…“ (UK, žena, 64)

LV

Politici by měli naslouchat důchodcům a jejich problémům a brát je vážně. „Naslouchat. Měli by naslouchat a nejen snažit se člověka balamutit.“ (IE, žena, 63) Tvůrci politik by se měli vcítit do situace člověka, který je ohrožen chudobou, a někteří dotázaní dokonce navrhovali, aby tvůrci politik po určitou dobu pobírali podporu v nezaměstnanosti, státní důchod nebo minimální mzdu, aby tak pochopili, jaký je život těch, kteří se snaží s těmito prostředky vystačit. Proveditelnější řešení by bylo, kdyby tvůrci politik navštěvovali místní společenství nejen během volební kampaně, ale kdyby se podíleli na činnostech společenství ať už organizovaných jimi samými, nebo komunitními pracovníky. „Řekla bych jim jedno: ať s námi žijí jeden týden, aby pochopili.“ (EL, žena, 63)

Sociální pomoc

Veřejní činitelé by měli s těmi, kterých se jejich rozhodnutí týkají, komunikovat jednoznačně. „Říkat pravdu … a to [jednoduchým] jazykem, abychom jim všichni rozuměli.“ (IE, muž, 71) Potřebným, jako např. lidem s postiženými dětmi, by měla být poskytnuta dostatečná sociální pomoc, aby mohli žít pohodlně.

MT, PT, RO, SE, CZ, UK, ES

Zajistit pečovatelské domy pro ty, kteří nemají prostředky na jejich zaplacení – měly by být bezplatné a v dobrém stavu. „Domovy důchodců v dobrém stavu a ne ty [které jsou] zanedbané.“ (PT, žena, 72) Nacházet řešení pro lidi, kteří nemají důstojné bydlení. Usnadnit svobodným či rozvedenými důchodcům finanční přežití, protože nemají finanční ani jinou podporu partnera.

Vztah mezi EU a členskými státy

Stanovit hranici chudoby, pod kterou by lidé nesměli zůstat bez podpory. EU by měla vykonávat dozor nad členskými státy s cílem zajistit, že budou dodržována práva občanů, zejména práva zaměstnanců na spravedlivé zacházení.

HU, IE, SK, PL, PT, EL, CZ

EU by měla dohlížet na to, jakým způsobem jsou řízena hospodářství a měla by členským státům poskytnout v této oblasti zkušenosti. EU by měla rovněž pomáhat při hospodářském oživení a sledovat, jakým způsobem jsou v členských státech vynakládány finanční prostředky EU. „Úředníci EU by měli provádět důkladné kontroly toho, jak vlády s penězi EU nakládají.“ (PL, muž, 67) Mírnější požadavky na členské státy ze strany EU, protože tyto požadavky mohou odčerpávat

45


Přerozdělování bohatství/hospodářství

prostředky určené pro chudé, např. požadavky v oblasti životního prostředí, které musí země splňovat a jejichž realizace je nákladná. Napomoci rovnoměrnějšímu rozložení bohatství mezi lidmi prostřednictvím snížení platů bohatých a rozdělení těchto prostředků mezi potřebné. „Řekl bych politikům, že je třeba odstranit rozdíly mezi platy kvalifikovaných činností – které jsou nadsazené – a mezi platy, z nichž se nedá žít. Měly by být spravedlivě vyvážené.“ (IT, muž, 68)

MT, RO, SE, LV, IT, UK, BE

Investovat do infrastruktury a průmyslových odvětví, jež by pomohly při prevenci chudoby a staly se zdrojem pracovních míst, např. zemědělství.

Propagace a podpora účasti na kulturních aktivitách

Kontrola cen/životní náklady Vzdělání Uvolnění a správa fondů EU

Odpovědnost ministerstva za oblast chudoby a sociálního vyloučení

Lobovat za přímé investice do chudších zemí EU a poskytnout jim přímé prostředky z fondů EU na boj proti chudobě. Je zapotřebí, aby se důchodci smysluplně podíleli na činnosti společenství, v němž žijí. „Pomoc by měla odpovídat potřebám osamělých lidí: např. měli by zaplatit členství v klubech a sdruženích a za činnosti, jež umožní chudým lidem věnovat se svým zájmům, setkávat se s ostatními lidmi, a vymanit se tak z izolace.“ (DK, muž, 67) Kontrolovat ceny za služby a další životní potřeby, protože bohatí i chudí platí stejné náklady. „Život je pro nás stejně nákladný jako pro bohaté.“ (MT, muž, 64) Realizace kurzů odborné přípravy pro starší osoby. Dotázaní jsou přesvědčeni, že EU by měla sehrát úlohu v boji proti chudobě – např. vytvářením pracovních míst a zajišťováním větší účinnosti a dostupnosti systému zdravotní péče – prostřednictvím uvolnění fondů EU. Proces podávání žádostí o fondy EU je vnímán jako dlouhý a těžkopádný a měl by být zjednodušen. Navíc by mělo být důkladně sledováno, jakým způsobem a v jakých oblastech jsou tyto prostředky vynakládány s cílem zajistit, aby z nich měli prospěch chudí a sociálně vyloučení. V rámci Evropské unie by mělo být vytvořeno ministerstvo odpovědné za oblast chudoby a sociálního vyloučení. Tato funkce by přispěla k většímu porozumění této problematice a zvýšila by tlak na činnost ostatních veřejných činitelů. „Parlament by měl zřídit funkci ministra pro otázky chudoby a tento ministr by měl být ze zákona povinen žít jako ostatní chudí lidé, aby zakusil, jaké to je … pak by poznali skutečnou realitu.“ (UK, muž, 62)

SE, DK, ES

MT, SK

PT, ES SK

UK

Tato opatření by byla pro dotázané velmi cenná, protože by měla přímý dopad na jejich každodenní život:



Znamenalo by to, že jim nebudou chybět prostředky v měsíčním rozpočtu a že budou schopni uhradit své základní výlohy, jako například výlohy za vodu, plyn, elektřinu, potraviny a léky (PT). Navíc kromě materiálního hlediska, které je potřebné pro přežití dotázaných, by dostatek finančních 46


prostředků měl i psychologický přínos, a přispěl by například k posílení důstojnosti těchto občanů, protože chudoba je stále vnímána jako ostudná nebo zahanbující (DE). „Žiju sám [a] je pro mě velmi obtížné platit za vodu a elektřinu, nájem domu a potraviny. Kolem 25./26.dne musím žádat přátele, aby mi půjčili peníze, abych přežil do dalšího důchodu.“ (PT, muž, 67) „Aby člověk mohl ve stáří žít důstojný život jako člověk.“ (DE, žena, 62)



Některá z těchto opatření, jako například vzdělávací kurzy, by lidem pomohla stát se nebo se cítit aktivnější, což jim pomůže lépe zvládat samotu. (PT) „Odborné kurzy pro starší lidi, které jim dodají pocit hodnoty a příležitost k nějaké činnosti.“ (PT, muž, 67)



Opatření jako například zvýšení příjmu důchodců a zlepšení služeb zdravotní péče pomohou potlačit pocit nestability a strach, že důchodci nebudou mít na konci života důstojné bydlení. (PT) „Mít dostatek peněz na zaplacení domova důchodců a nemuset se prosit dětí, některé děti se o rodiče nestarají.“ (PT, žena, 72)



Nástroje zaměřené na pomoc lidem vymanit se z chudoby, jako například prostřednictvím vytváření pracovních míst namísto automatického poskytování sociální pomoci, mají za cíl zachovat důstojnost lidí žijících v chudobě a vystavených sociálnímu vyloučení a představují praktický způsob, jak se z nich vymanit. (ES)

5.4 Klíčová poselství tvůrcům politik Dotázaní dostali otázku, co by chtěli říct těm, kteří jsou odpovědní za tvorbu politik v EU, pokud by měli možnost s nimi přímo hovořit. Dotázaní uvedli tato klíčová poselství: Zaměřte se na boj proti nezaměstnanosti prostřednictvím níže uvedených způsobů nebo s ohledem na níže uvedené problémy:



Vytvořte více pracovních míst nebo příležitostí k odbornému vzdělání pro všechny. (UK, HU, LV, ES, EL) „Skutečně doufáme, že můžeme EU věřit a že nám může pomoci. Jsem o tom přesvědčena. Pomůže, protože musí zajistit, aby se všechny země dostaly na stejnou úroveň, naše chudoba by jinak byla ostudou pro EU. Ve srovnání s řadou zemí EU zaostáváme. Jsem optimistkou. Za 5 let … Možná už nebudu naživu, ale má vnoučata se mohou mít lépe … Pokud budou pracovní místa a zmizí černá ekonomika, bude to fungovat. (HU, žena, 62) „Otevřít průmysl – pak by měl každý práci a každý by pak měl co jíst.“ (LV, žena, 74)

47




Větší rovnost pokud jde o platy. (UK)



Zaměřte se na překážky v oblasti zaměstnanosti, jako například pro lidi, kteří chtějí pracovat jinde v EU. (HU) „Nemohu pracovat v zahraničí, protože je to omezeno. Svobodné zaměstnání a svobodný obchod v rámci EU nejsou skutečné. Kdyby byli politici upřímní, bylo by tomu tak.“ (HU, muž, 60)



Pokuste se normalizovat platy a příjmy v EU, aby byla mezi zeměmi větší rovnost. (HU)



Někteří dotázaní se domnívají, že míru nezaměstnanosti v jednotlivých zemích zvyšují nezákonní přistěhovalci, protože jsou ochotni pracovat za nižší mzdy. (MT)

Zaměřte se na hospodářství a infrastrukturu těmito způsoby:



Zlepšete služby zdravotní péče. (RO, UK, ES)



Zlepšete sociální bydlení. (UK, ES)



Získejte investory, aby investovali do chudších zemí EU. (RO)



Vytvořte infrastruktury v chudších zemích EU. (RO)



Podpořte zemědělství jakožto zdroj potravin a zaměstnanosti. (RO)

Naslouchejte chudým:



Stejně jako v předchozích oddílech této zprávy dotázaní opět zdůrazňovali význam toho, aby veřejní činitelé naslouchali chudým, a porozuměli tak tomu, jaké problémy se dotýkají jejich života a jak je co nejlépe řešit. (IE, LV, EL, BE) „Přemýšlejte nad tím, jak žijeme … a poslouchejte nás.“ (IE, žena, 66) „Dejte nám možnost mluvit, potřebujeme se vyjádřit.“ (EL, muž, 70)

Chraňte chudé a sociálně vyloučené proti rostoucím životním nákladům a finanční zranitelnosti:



Chraňte a obhajujte práva lidí, kteří léta platili příspěvky na sociální pojištění, a tím si zasloužili právo na důstojný důchod. (ES, LV)



Omezte rostoucí náklady základních služeb, jako jsou elektřina, voda a zemní plyn. (ES, EL)

Věnujte pozornost postojům vůči chudým a sociálně vyloučeným:

48




Tvůrci politik by měli na chudé pohlížet jako na sobě rovné a nikoli jako na někoho, kdo je horší než oni, protože všichni lidé by měli mít rovná práva. (MT, EL)

Diskutujte o problémech chudoby a sociálního vyloučení a učte se od jiných zemí a z jejich snah o pokrok:



Diskutujte o problémech chudoby a důchodů v rámci EU a učte se v jiných zemích, kde jsou na tom chudí lidé a důchodci lépe. (SE) „Naslouchejte kolegům v ostatních evropských zemích, jako například v Nizozemsku, v Německu, ve Švýcarsku a v Anglii, a nechte si od nich poradit.“ (SE, žena, 62)



O otázkách souvisejících s chudobou a o opatřeních, která je třeba přijmout, by veřejní činitelé měli mezi sebou i s veřejností komunikovat zřetelně a měli by mluvit jasným a jednoznačným jazykem. (IE)

Méně mluvit, více jednat:



I když je o problémech souvisejících s chudobou třeba diskutovat, nakonec je potřeba jednat, a veřejní činitelé nejsou podle mínění dotázaných dostatečně aktivní. (PT) „Měli by být aktivnější.“ (PT, žena, 63)



I když dotázaní uznávají, že za současné hospodářské situace je řešení řady problémů obtížné, domnívají se, že by se dalo dělat víc. (UK)

Odpovídajícím způsobem stanovte priority výdajů:



Vynakládejte prostředky na problémy, které budou mít co největší dopad na život chudých a sociálně vyloučených, a neplýtvejte penězi na administrativu spojenou s řízením EU, jako například na překlady veškeré komunikace. (DK)

Zajistěte rovné podmínky a podporu pro všechny členské státy:



Zacházet se všemi členskými státy stejně z hlediska podpory a dotací z EU, např. v oblasti zemědělství. (LV) „Požadovat, aby se se všemi členskými státy Evropské unie zacházelo stejně, a nikoli, aby platily jiné podmínky pro nové členské státy a jiné pro staré…“ (LV, muž, 60)

5.5 Jedna věc, kterou by měli tvůrci politik udělat Na otázku, kterou jednu věc by dotázaní požadovali od veřejných činitelů, pokud by věděli, že se uskuteční, uváděli stejné body jako výše v oddíle v odpovědi na otázku, co by měla EU dělat v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, jako například: zvýšení důchodů, zlepšení účinnosti a dostupnosti systému zdravotní péče, vytváření nových pracovních míst, zlepšování životních podmínek a podmínek života v okolí bydliště a konzultace s chudými a sociálně vyloučenými při přípravě politik. 49


V odpovědích na tuto otázku se objevila dvě nová hlediska. Prvním z těchto hledisek je zaměření se na jednoznačně nejpalčivější a nejbezprostřednější potřeby svého života, jinými slovy na hlediska, jejichž řešení je podle jejich názoru prvořadé. Patří k nim:



Potřebné opravy v bytě, kde žijí. (PT) „Žádám pouze o opravu budovy, ve které bydlím a která je ve velmi špatném stavu.“ (PT, žena, 73)



Přístup k místu umožňujícímu důstojný život ve stáří, nebo alespoň příslib tohoto přístupu. (PT) „Dala bych celý důchod za dobré místo, protože si nemohu dovolit zaplatit domov důchodců – domovy jsou velmi drahé, stojí kolem 1 500 EUR, a já mám pouze 245 EUR důchodu.“ (PT, žena, 72)



Lepší informování o právech a o povinnostech důchodců, například pokud jde o dotace na zdravotní péči, protože lidé v tom nemají příliš jasno. (SE)

Druhým hlediskem, které se objevilo v reakci na otázku, jaké by bylo klíčové poselství dotázaných veřejným činitelům, je pozornost věnovaná nejen zlepšení v oblasti fyzických podmínek života, ale také pozornost věnovaná hlediskům života, která by jim dodala pocit smysluplnosti a účelu. Například:



I když jsou dotázaní v důchodu, rádi by učili mladé lidi svému povolání, jako například opravování nábytku nebo instalatérství. To by je zaměstnalo a obnovilo jejich pocity hodnoty. Mladí lidé by se přitom naučili užitečné práci. (PT) „Stále se cítíme aktivní a nečinnost není zdravá.“ (PT, žena, 63)



Dotování účastí na kulturním životě, jako jsou návštěvy divadel, koncertů atd.(SE, LV) „Odstranění všech překážek pro starší občany v oblasti kultury. Kdyby EU poskytovala dotace na kulturu stejným způsobem, jakým podporuje zemědělské podniky, všechna divadla, opery atd. by byly plné.“ (SE, muž, 63)

50


6 KONKRÉTNÍ OTÁZKY Dotázaní dostali řadu konkrétních otázek od názoru na přístup k internetu a vlivu tohoto přístupu na jejich život přes životní podmínky v okolí bydliště a v místním společenství po otázky související s hledáním zaměstnání. Tyto tři oblasti mají zvláštní význam v souvislosti s nadcházející Agorou a dotázaní byli požádáni, aby určili, jaký dopad mají na jejich život, a zvážili, co by měli tvůrci politik v těchto oblastech dělat. V této závěrečné kapitole zprávy se pojednává o těchto otázkách postupně.


Přibližně jedna třetina dotázaných měla přístup k internetu buď prostřednictvím domácího počítače, počítače patřícího některému z členů rodiny (jako např. dítěti) nebo prostřednictvím knihovny či místních školících a vzdělávacích organizací. Ti, kteří neměli přístup k internetu, jako hlavní překážky uváděli náklady a schopnost zvládání nových technologií. Dotázaní bez přístupu k této technologii měli smíšené názory na to, zda by jej chtěli mít. Mezi dopady omezeného nebo zcela neexistujícího přístupu k internetu dotázaní nejčastěji uvádí, že tato skutečnost přispívá k osamělosti, izolaci, depresím, stresu a obávám stejně jako k pocitu odloučení od společnosti, přičemž přístup k internetu by mohl tyto pocity omezit. Dotázaní by byli rádi, kdyby veřejní činitelé EU zajistili bezplatný nebo výrazně dotovaný přístup k internetu a kurzy práce s počítačem.



Většina dotázaných vyjádřila určité obavy ohledně svých špatných životních podmínek a/nebo podmínek v okolí svého bydliště. Vyjádřili rovněž obavy ohledně řady různých hledisek, z nichž nejčastěji byly zmiňovány antisociální chování a bezpečí a bezpečnost; nedostatečná údržba budov, v nichž dotázaní žijí; a čistota ulic. Není překvapivé, že si dotázaní přejí, aby tvůrci politik EU přijali opatření v těchto konkrétních oblastech: zvýšení důchodů, snížení daní, které musí platit osoby pobírající důchod, a dotace na služby a nájemné, protože pak by měli dostatek prostředků na pokrytí nákladů spojených se základní údržbou budov, v nichž žijí.



Dotázaní uvedli řadu problémů, které mají vliv na jejich schopnost nalézt zaměstnání. Nejčastěji uváděnými problémy byly věkové bariéry, diskriminace na základě věku a celkově se zvyšující se míra nezaměstnanosti. Dotázaní si přejí, aby v zájmu vyřešení těchto problémů tvůrci politik EU vytvářeli pracovní příležitosti; zavedli opatření v oblasti boje proti diskriminaci na základě věku a zajistili větší odhodlání úřadů práce při nacházení zaměstnání pro starší pracovníky.

6.2 Přístup k internetu Přibližně jedna třetina dotázaných měla přístup k internetu buď prostřednictvím domácího počítače, počítače patřícího některému z členů rodiny nebo prostřednictvím knihovny či místních školících a vzdělávacích organizací. Není však zřejmé, kolik z těchto dotázaných dokáže používat internet samostatně, protože někteří uvedli, že informace pro ně občas vyhledávají rodinní příslušníci. Z výzkumu

51


vyplývá, že někteří dotázaní však dokážou používat internet samostatně a ti jej využívají k těmto účelům:



Jako obecného zdroje informací, např. ke čtení novinových článků, protože je to levnější než noviny kupovat, k vyhledávání odjezdů vlaků, při internetovém bankovnictví, které jim ušetří cestu na poštu při placení účtů, a při kontaktování skupin pro vzájemnou pomoc (self-help groups). (SK, DE, CZ, IT, PL)



Ke sledování volných míst. (HU, ES, PL)



Pro účely rekreace nebo zábavy. (RO, HU) „Používám internet, víte, chci říct, že mám přátele a vyhledávám fantastické problémy, UFO, historické články, paranormální jevy…“ (RO, žena, 77) „Chodím používat internet do kulturního střediska, kde je to zcela zdarma. A používám ho rovněž u své dcery. Vyhledávám. Je to okno do světa, hledám všechno, co mě zajímá, a také mě to velmi baví.“ (HU, žena, 63)



Nákup zboží nebo léků přes internet. (DE)



Komunikace s přáteli, rodinou a dalšími. (CZ) „Je to důležitý komunikační kanál mezi jednotlivcem a světem. Internet je užitečný pro komunikaci, nakupování a kontaktování různých úřadů.“ (CZ, muž, 60)

Dotázaní, kteří měli přístup k internetu, se z tohoto přístupu těšili a považovali internet za osvobozující a posilující. Pro některé bylo pochopení obtížnější než pro jiné, ve většině případů však obavy, jak obtížné bude naučit se zvládat základy používání internetu, zdaleka převyšují problémy, s nimiž se nakonec ve skutečnosti setkají. (IE) „Když můj manžel zemřel, převzala jsem více povinností [a naučila jsem se zacházet s počítačem]. Nikdy nezapomenu, jak jsem před tím strojem [počítačem] stála poprvé. Doslova se mi třepala kolena [jak jsem se bála], že něco pokazím.“ (IE, žena, 66) Dotázaní, kteří nemají přístup k internetu, uváděli jako dvě hlavní překážky náklady (PT, IE, DK, CZ, ES, EL, IT, PL, LV, BE) a schopnost zvládání nových technologií (PT, UK, DK, ES, LV), které považují za obtížné vzhledem ke svému věku (UK, IE, DE, DK, ES, IT). „Líbilo by se mi to, kdybych ale měla o něco vyšší důchod … mám pouze televizi se čtyřmi kanály a telefon, který potřebuji, abych mohla v případě potřeby zavolat sanitku.“ (PT, žena, 66) „Je třeba ho pořídit … musíte za to zaplatit … nic není zadarmo.“ (LV, žena, 67) „Nechci ho používat, proč bych si měla komplikovat život?“ (EL, žena, 63)

52


V rámci diskusních skupin však vyplynula řada dalších souvisejících překážek. Tyto překážky jsou rovněž tradiční problémy související s chudobou: 

Negramotnost nebo nedostatečné vzdělání. (DK, EL)



Nedostatečné vědomí možností. (DK)



Emocionální překážky, jako stud a strach z učení se něčemu novému. (DK) „Nemám internet a nemohu si ho dovolit. „Ano, vím, že některé knihovny mají počítače a přístup k internetu, nevím ale co mám dělat, nikdy jsem se neučil pracovat s počítačem a taky jsem nikdy nechodil do žádného z těch internetových kurzů, jak o nich byla řeč, protože tam jít nechci a plýtvat jejich časem a připadat si hloupě, že ničemu nerozumím.“ (DK, muž, 67)

K návrhům, které by podle dotázaných mohly pomoci překonat tyto překážky, patří:



Kurzy práce s internetem pro starší občany (PT). Mělo by se jim během těchto kurzů rovněž dostat řádné podpory, protože naučit se pracovat s internetem pro ně bude značně obtížné. (UK, SE)



Pokud existují možnosti nabízející starším lidem přístup k internetu a výuku jeho používání, měli by lidé mít i větší povědomí o těchto příležitostech, protože mnozí možná o jejich existenci neví. (SE)

Dotázaní, kteří nemají přístup k internetu, měli smíšené názory na to, zda by chtěli mít k této technologii přístup:



Někteří projevili zájem získat přístup k internetu a naučit se jej používat. (PT, UK, DE, DK, EL, BE)



Někteří dotázaní neměli podle všeho zájem o získání přístupu k internetu či o možnost naučit se s ním pracovat, ani o rozšíření přístupu v případě, že mají v současnosti přístup k internetu prostřednictvím rodinných příslušníků (PT, DE, DK). Jako důvody uvádí například negramotnost (PT, DK), skutečnost, že v tom nevidí žádný přínos, protože prožili většinu svého života bez internetu (SE, EL) a nepředstavuje to tedy pro ně prioritu (ES, EL). „Ničemu z toho nerozumím a netýká se mě to, neumím číst ani psát.“ (PT, žena, 73) „Nechybí mi to, raději chodím do přírody.“ (SK, muž, 66) „Nemám počítač, ale někdy navštěvuji syna a on mi pomůže, pokud se potřebuji dostat na internet. Většinou se tomu však vyhýbám a raději vyřizuji věci telefonicky nebo poštou“ (DK, žena, 79) „Nemám ani řádné bydlení … internet mě nezajímá.“ (EL, žena, 62)

53




Někteří dotázaní by chtěli lepší přístup k moderním komunikačním technologiím, dávají však přednost lepšímu přístupu k mobilním telefonům než k internetu. (MT)

Dotázaní rovněž vyjadřovali obecnější pocity ohledně internetu. Obecně považují internet za prospěšný. Domnívají se, že někteří lidé internet zneužívají a že nemusí být dobrý pro děti, protože je podle jejich názoru odvádí od skutečného života do života virtuálních loutek (RO). Rovněž je vnímán jako příčina problémů s páteří a zrakem u dětí (RO). Internet považují někteří dotázaní za něco, co se hodí více pro mladou generaci než pro věkovou skupinu dotázaných (SK). Někteří vyjadřovali pochybnost nad tím, zda by větší přístup neučinil z internetu namísto potřebného nástroje každodenního života nástroj na utrácení času a neodváděl od jiných činností (DE, LV). „Člověk se nedostane tak často ven a stráví méně času na čerstvém vzduchu.“ (LV, žena, 74)

6.2.1 Dopad (chybějícího) přístupu k internetu Dotázaní se vyjádřili k tomu, jaký dopad má chybějící přístup k internetu na jejich život.



Nejčastěji zmiňovaným dopadem omezeného nebo zcela neexistujícího přístupu k internetu je, že tato skutečnost přispívá k osamělosti, izolaci, depresím, stresu a obávám stejně jako k pocitu odloučení od společnosti, přičemž přístup k internetu by mohl tyto pocity omezit. (PT, RO, UK, DK, IE, BE) „Vadí mi to, protože … pokud nevíte, jak to udělat, zůstáváte pozadu, protože svět jde dopředu a vy se vracíte zpět.“ (UK, muž, 62) „Zmírnilo by to deprese, stres a samotu, cítíme se osamělí, když nemáme co dělat a přitom toužíme po činnosti … některé z těchto duševních problémů pochází z nečinnosti.“ (PT, žena, 63) „Rozšířilo by to náš duševní obzor. Člověk má pocit, že je s mladými, je stejný jako mladí.“ (IE, žena, 66) „Lidé mají z internetu prospěch, je tam více zpráv, jiné informace, než které máme k dispozici my ostatní.“ (RO, muž, 61)



Dotázaní vyjadřovali názor, že větší přístup k počítačům by zlepšil kvalifikaci zejména u těch, kteří hledají práci, protože dovednosti využívání informačních a komunikačních technologií považují dotázaní na současném pracovním trhu za důležité. (UK) „Vláda by měla vybízet lidi včetně důchodců … když mají ta výuková střediska – počítačová střediska, mohou také pomoci s jejich vyškolením.“ (UK, žena, 66)



Lidé, kteří mají přístup k internetu, mají také větší přístup ke zprávám a informacím (jako například k nabídkám pracovních míst) než lidé, kteří tento

54


přístup nemají (RO, DE, HU, IT). Lidé, kteří nemají přístup k internetu, ale mají o něj zájem, by ho využívali k poslouchání rozhlasových pořadů, ke komunikaci s přáteli prostřednictvím Skypu, k vyhledávání pracovních příležitostí a ke čtení novin (LV). „Lidé [kteří mají přístup k internetu] mají z internetu prospěch, je tam více zpráv, jiné informace, než které máme k dispozici my ostatní.“ (RO, muž, 61) Některým dotázaným však vadí, že lidé, kteří mají přístup k internetu, mají zároveň lepší přístup ke zpravodajství. Domnívají se, že zpravodajství a noviny stále častěji předkládají jen stručný přehled zpráv a odkazují čtenáře na internet, kde najdou podrobné zpravodajství. Tato skutečnost má podle jejich názoru diskriminační a izolující dopad na ty, kteří nemají k internetu přístup. (DK, RO) „Vadí mi, když stále odkazují na internet! Co mám pak dělat? Mám zůstat neinformovaná a hloupá? Dnes jsou všechno jen stručné zprávy s tím, že zbytek se dočtete na jejich internetových stránkách.“ (DK, žena, 72) Někteří dotázaní navíc pociťovali rozhořčení a vztek nad tím, že služby jsou stále častěji poskytovány prostřednictvím internetu, což jejich život komplikuje a způsobuje jejich vyloučení. (DK, IE) „Jedna moje přítelkyně, která sotva chodí, nemůže přimět svůj svaz, aby jí posílali dopis s informacemi o důchodu normální poštou, protože trvají na tom, že jí budou posílat e-maily. Ona však nemá počítač ani internet, takže si musí pro své peníze jezdit autobusem…“ (DK, žena, 81) „Přes internet je všechno levnější, dokonce i parkování, mýtné na M50, všechno. To vyhovuje lidem s přístupem k internetu … nám to však nevyhovuje.“ (IE, muž, 63) Jeden z návrhů požadoval, aby hlavní prioritou tvůrců politik bylo zastavení rychlého pronikání internetových služeb do všech oblastí nebo zajištění alternativních možností těm, kteří nemají přístup k internetu. (IE) Někteří dotázaní vyjádřili rovněž obavu, že přichází o pracovní příležitosti, jelikož ty jsou zveřejňovány pouze na internetu. Přístup k internetu jim nechybí, ale chtějí, aby se nabídky práce zveřejňovaly v novinách. (HU)

6.2.2 Co by měli tvůrci politik dělat v oblasti přístupu k internetu Dotázaní navrhli následující možnosti toho, co by měli tvůrci politik dělat v oblasti přístupu k internetu:



Zvýšit důchody tak, aby si starší lidé mohli dovolit pořídit počítač a mít přístup k internetu z domu, nebo dotovat nízkonákladové počítače a zajistit bezplatný nebo dotovaný přístup k internetu (PT, IE, ES, EL, IT, LV, BE), nebo vytvořit střediska, kde budou mít starší lidé bezplatný přístup k internetu (PT, DK, CZ, EL).

55


„Poskytnout takový důchod, abych si mohla pořídit počítač a internet.“ (PT, žena, 66) „Vytvořit střediska pro lidi jako jsme my, kteří by se rádi učili, abychom měli přístup k internetu.“ (PT, žena, 63) „Moje poselství EU by bylo … aby zavedli bezplatný internet pro všechny!“ (CZ, muž, 65) Někteří dotázaní vyjadřovali potřebu internetového přístupu na skutečně místní úrovni, protože pro některé, zejména pro starší a pro osoby s postižením, je náročné cestovat za internetovým připojením. (UK, IT) „Nezvládnu chodit do knihovny a podobně … proto [by měl existovat systém, kde] lidé nemusí opustit domov a sedět někde, mohli by to dát lidem domů.“ (UK, žena, 68) „Mohli by poskytovat výcvikové kurzy v rámci farností.“ (IT, žena, 63) 

Bezplatné nebo výrazně dotované kurzy práce s počítačem (DE, IE, UK, DK, SE, CZ, EL, IT, BE). Kurzy by se měly zaměřovat na konkrétní věkové skupiny, například na osoby ve věku 60 let a starší, přičemž dotázaní vyjadřovali neochotu učit se novým schopnostem společně s mladšími lidmi, kteří se chtějí podle jejich názoru učit rychleji. (UK, SE) „Ráda bych se víc zdokonalila. Vidím, jak si mladí lidé na internetu dokážou cokoli objednat, kamkoli se dostat. Zatímco já bych měla strach, že to pokazím, nebo tak něco.“ (IE, žena, 66) „Měli by najmout lidi, kteří by nás bezplatně učili. Byla bych ráda, kdyby existovala místa, kde bych se naučila internet používat.“ (EL, žena, 66) O těchto iniciativách je rovněž třeba informovat cílové osoby. Návrhy zahrnovaly inzerci na úřadech sociální péče, poštách a v kostelech nebo dokonce informační sdělení doručované lidem domů. (IE)



Někteří dotázaní nevyjádřili žádné konkrétní návrhy k tomu, co by měli tvůrci politik dělat v oblasti přístupu k internetu (RO), zatímco jiní se domnívali, že nemají základní nárok na počítač nebo přístup k internetu, a nepožadují tedy politický zásah (DE, FR). Dotázaní, kteří byli nezaměstnaní a v důchodu, se nedomnívali, že by EU měla přijímat jakákoli opatření v této oblasti, protože se nejedná o prioritu v boji proti chudobě (EL). „Mluvíme tu o chudobě, tak mluvme vážně, je nepřijatelné, abychom mluvili o internetu, když lidé nemají co jíst.“ (EL, muž, 64)

6.3 Životní podmínky a okolí bydliště V tomto oddíle pojednáváme o konkrétních obavách dotázaných týkajících se životních podmínek a podmínek v okolí jejich bydliště, o dopadu, které mají na jejich život, a o tom, co s ohledem na tyto své obavy očekávají od tvůrců politik.

56


6.3.1 Konkrétní problémy dotázaných Ne všichni dotázaní vyjadřovali obavy týkající se svých životních podmínek a podmínek v okolí svého bydliště (PT, SK, DE, IE, IT). Jedním z důvodů je i skutečnost, že někteří dotázaní žijí ve stejném místě, kde žili před odchodem do penze, nebo zde žijí dlouho a jsou se svým okolím spokojeni (SK, DE). Navíc nájemné, které lidé platí na základě dříve uzavřených smluv, bývá poměrně nízké (DE). Z odpovědí vyplývá, že život ve známém prostředí je pro některé dotázané velmi důležitý a nechtěli by se ho vzdát, pokud by to nebylo skutečně nutné (DE). Navíc život v příjemném prostředí a v dobrých podmínkách přispívá k psychickému zdraví lidí, což je zvláště důležité pro starší, chudé a sociálně vyloučené (PT). „Žiju zde už 58 let. Když v této oblasti vyrůstáte, znáte tu všechny.“ (DE, muž, 64) „Domnívám se, že to je to hlavní, aby byli lidé zdraví, spokojenost je polovina duševního zdraví, zejména pro staré lidi, kteří nemají zaměstnání.“ (PT, žena, 63) Většina dotázaných však vyjádřila určité obavy ohledně svých špatných životních podmínek a/nebo podmínek v okolí svého bydliště (RO, DK, PT, IE, HU, UK, BE). Obavy se týkají těchto hledisek:



Antisociálního chování, bezpečí a bezpečnosti. Patří sem hlediska, jako například zbloudilí psi, psí výkaly, špatná integrace mezi místním společenstvím a přistěhovalci, vandalismus, bezdomovci a drogově závislí. (RO, UK, DK, IE, CZ, IT, PL, BE) „Víte, co je nejhorší … nemůžete nechat děti hrát si venku, blízko domu na ulici, bojíte se, že je někdo napadne. Člověk musí vyzvedávat patnáctiletého vnuka ze školy … to je nemožné, to mě velmi rozčiluje.“ (RO, žena, 77) „Kolem mého domu jsou narkomani…“ (CZ, žena, 60) „Napadají mě a už mě i zbili. Bojím se.“ (BE, žena, 68) Panuje obecné přesvědčení, že lidé na okraji společnosti se soustředí v oblastech s levným bydlením, kde rovněž žijí dotázaní. (DK) „Cítíme, že stále více sociálně marginalizovaných lidí je umisťováno v okolí našeho bydliště. Jsou to lidé, kteří nemohou nalézt zaměstnání a převážně lidé jiného etnického původu [než dánského].“ (DK, žena, 71)



Nedostatečná údržba a péče o budovy, v nichž dotázaní žijí, například špinavá schodiště a společné prostory. (PT, DK, HU, LV) „Náš dům má trhliny a odpadávají z něho kusy.“ (PT, žena, 73) „Majitelé by měli konečně vyčistit a opravit schodiště a podkroví.“ (LV, žena, 74)

57




Nedostatečné vyvážení odpadků, odpadky na ulicích, nedostatek odpadkových košů (PT, UK, ES, EL) a obavy o to, jak se navrhované politiky na postih těch, kteří odpovídajícím způsobem nerecyklují, dotknou chudých (UK). „Na ulicích jsou odpadky a jen zřídka je vidět čistící vůz, který by je odstranil.“ (PT, žena, 66)



Špatná kvalita silnic (RO), veřejné dopravy (HU) a hluk způsobený dopravou v důsledku života v blízkosti rušných silnic. (DK) „Mladí lidé cestou ze školy ničí a rozbíjí věci. Vykopávají skla u tramvajových a autobusových zastávek, ničí lavičky a postříkají sprejem celý dům … slyšíme v televizi a v rozhlase a čteme v novinách, kolik stojí opravy toho, co zničili. Nepolepšíme se, je to pořád ve stejném stavu, uděláme to znovu,“ (HU, muž, 65)



Nedostatečná infrastruktura a nedostatek zařízení v okolí bydliště (PT, IE, ES). Sem patří nedostatek sportovních zařízení, nedostatek pečovatelských domů, zařízení, kde mohou mladí lidé hrát fotbal, a zařízení, kde se mohou starší lidé setkávat a účastnit se společenských aktivit (PT, IE).



Centralizace vytápění a dodávek teplé vody v budovách, v nichž dotázaní žijí. Obyvatelé se o náklady dělí poměrnou částkou, pokud však někteří nezaplatí, poskytovatel služeb zastaví dodávky. (HU)



Velikost obydlí, například u těch, kteří ve stejném prostoru žijí a vykonávají práci na částečný úvazek. (PT) „Tím, co dělám, nevydělám tolik, než abych mohl žít v jednom pokoji, kde je pracovní stůl zároveň stolem jídelním…co mohu dělat? “ (PT, muž, 67)



Nedostatek zeleně. (EL) „V okolí mého bydliště nejsou žádné stromy; jsem obklopen šedou barvou budov.“ (EL, muž, 70)



Vysoké náklady na nájemné. (BE)

6.3.2 Co by měli tvůrci politik dělat v oblasti životních podmínek Podle dotázaných tvůrci politik v plné míře neznají životní podmínky dotázaných ani prostředí v okolí bydliště, kde dotázaní žijí, nebo jim dostatečně nerozumí. (IE, LV) „Nevědí nic a nechtějí nic vědět.“ (IE, žena, 63) Podle dotázaných jsou tvůrci politik EU vzdálení od těchto výzev, a neznají proto problémy, kterým dotázaní každodenně čelí (DK). Podle dotázaných z České republiky spadá problematika životních podmínek a prostředí v okolí bydliště výhradně do odpovědností místních politiků a nikoli veřejných činitelů na jakékoli jiné

58


úrovni, i když uváděli kladné příklady, kdy byly pomocí prostředků z fondů EU postaveny parky. Dotázaní vyjádřili názor, že tvůrci politik projevují zájem o obyvatele žijící v chudých čtvrtích a naslouchají jim jen v době předvolební kampaně. V této situaci jsou si vědomi podmínek v těchto oblastech, ale po volbách se nic nezmění. (PT, FR) „Když se blíží volby a všichni navštěvují chudá místa, žádáme od nich to a ono a oni říkají, že uvidí, co se dá dělat, ale nedělají nic.“ (PT, žena, 66) Podle dotázaných schází tvůrcům politik schopnost empatie při řešení těchto otázek (RO, UK, ES, EL) a většinou je zajímá pouze „okamžitý výsledek“, jako například když chtějí zabránit dětem hrát si tam, kde si hrát nemají (UK). „Podle mě se [lidé z městské rady] zabývají pouze snadnými případy, malými dětmi, čtrnácti- patnáctiletými, kteří dělají hluk, ale jakmile jde o něco skutečně obtížného, neumí se s tím vypořádat, neví, co mají dělat.“ (UK, žena, 69) A i když se tvůrci politik snaží některé z těchto otázek řešit, nakonec vždy zůstanou problémem dotázaných. (HU, LV) Jako možnosti toho, co by měli tvůrci politik dělat pro řešení problémů životních podmínek a prostředí, uváděli dotázaní tyto návrhy:



Zvýšit důchody, snížit daně, které musí platit osoby pobírající důchod, a dotovat služby a nájemné, protože pak by měli dostatek prostředků na pokrytí nákladů spojených se základní údržbou budov, v nichž žijí, a mohli by si dovolit důstojné bydlení za rozumnou cenu. (RO, SE, MT, HU, ES, EL, PL, BE) „(Bytový úřad) chce, abych se nastěhovala do domu bez omítky, bez nátěru ...zadní stěnu je třeba dát do pořádku … a když jsem chtěla, aby zadní stěnu někdo omítnul, řekl si za to já nevím kolik tisíc euro a úřednice mi řekla, že se mám nastěhovat tak, jak to je. Není tam kuchyně ani koupelna, nemám nic…“ (MT, žena, 64)



Lepší platy pro policisty (RO) a viditelnější přítomnost policie, která by odradila antisociální chování. (UK, BE)



Větší investice do komunitních prostor v místech bydliště, které by mohl využívat každý. Při vytváření těchto prostor je nezbytné komunikovat s příslušníky dané komunity s cílem zjistit, jaké jsou jejich potřeby; dále je třeba investovat finanční prostředky do budov těchto struktur, které by měly být přístupné, např. neumisťovat hernu, kam si starší lidé chodí zahrát karty, do horního patra výškové budovy; a zajistit, aby tato zařízení byla udržována v čistotě a použitelná kdykoli je to potřeba (IE). Při vytváření nebo obnově infrastruktury je třeba konzultovat s lidmi jejich potřeby (MT). „Komunitní středisko otevřené 7 večerů v týdnu s dohledem. Nabídnout starším lidem čaj a tak podobně. A také ti ne zrovna starší, aby měli možnost přijít a pustit si nějaká CD nebo cokoli jiného, jen aby nebyli na ulici.“ (IE, žena, 63)

59




Podniknout opatření Tvůrci politik jsou podle dotázaných málo aktivní a měli by pojmenovávat problémy, provádět jejich rozbor a řešit je. V tomto ohledu jsou důležití místní tvůrci politik, protože mají kontakt s realitou životních podmínek občanů. (PT) „Místní tvůrci politik sehrávají významnou úlohu při pojmenovávání problémů a informují o nich ostatní politiky … přinejmenším mají lepší šanci tyto problémy poznat.“ (PT, žena, 63)



Zlepšit zdravotnické služby v oblasti. (RO)



Vyvinout tlak na dodavatele, aby shromažďovali použitelný vyřazený stavební materiál, který je možné recyklovat a který by mohl být poskytován chudším rodinám. (MT) „Z toho, co vidím v odpadních kontejnerech, by bylo možné postavit dům … když zboří nějakou stavbu, všechno se vyhazuje … vidíte vyhazovat sklo a okna, dveře a další věci, ocelové pruty a dřevěné trámy … to vše by se mohlo recyklovat a použít na stavbu bytů.“ (MT, muž, 64)



Měly by se více zvážit potřeby bydlení pro nemocné osoby a osoby s postižením i lidí, kteří o sebe nemohou pečovat kvůli vysokému věku. (DE, ES) „V dokladech mám uvedeno, že mám vážné zdravotní postižení, a také vědí, jaký důchod pobírám, a přitom mi nabídli byt v šestém patře a ještě příliš drahý.“ (DE, žena, 64)



Dotázaní nechtějí být vytlačováni ze svých bytů a známého prostředí v okolí bydliště. Pro osoby, které přišly o svého životního partnera nebo pracovní místo, je známost a ochrana jejich domova často jedinou jistotou, kterou mají. (DE)



Zlepšete estetickou úroveň okolí bydliště pěstováním stromů, vytvářením náměstí, chodníků či míst určených k procházkám atd.(EL)

Pokud jde o priority, mezi dotázanými převládal obecný názor, že zaměření na životní podmínky a okolí bydliště dotázaných by mělo pro tvůrce politik představovat vysokou prioritu, protože tyto otázky se dotýkají každodenního života chudých a sociálně vyloučených.

6.4 Problémy při hledání zaměstnání Vzhledem ke složení skupin se problémy při hledání zaměstnání netýkaly všech dotázaných, protože někteří jsou už v důchodu (DK, IE, PT, RO, SE). Dotázaní však mají na tuto problematiku názor a někteří byli nezaměstnaností postiženi během aktivního pracovního života. Pro některé byla samozřejmě zkušenost s hledáním zaměstnání důležitější, jako například pro nezaměstnané.

60


Stejně jako u ostatních hledisek souvisejících s chudobou a sociálním vyloučením práce lidem v důchodovém věku nepřináší pouze materiální nebo finanční užitek, ale dotázaní ji vnímají rovněž jako prostředek naplnění času a co je důležitější, dodává jim pocit vlastní hodnoty. (IE) Pouze v maďarské skupině proběhla diskuse ohledně toho, zda by lidé, kteří jsou v důchodu, měli mít možnost pracovat. Jedna nezaměstnaná žena uvedla, že při hledání práce by nezaměstnaní měli mít přednost před důchodci pobírajícími starobní důchod, protože důchod jim zajišťuje příjem (HU). Skupina tento argument přijala a účastníci by považovali za spravedlivé, kdyby důchodci a lidé v důchodovém věku již nepracovali a přenechali svá pracovní místa mladším lidem, zejména mladým absolventům vysokých škol hledajícím práci. Důvodem je, že nezaměstnanost mladých lidí (generace dětí dotázaných) u nich vyvolává ještě větší obavy než jejich vlastní nezaměstnanost. (HU) „Moje dcera přišla o práci před třemi měsíci a vzala si prášky, pokusila se o sebevraždu. Řekla mi, že její nervy to nedokázaly zvládnout a že je zbytečné se dál snažit. Nezemřela. Přežila, ale od té doby je doma a nemá práci.“ (HU, muž, 60) „Nedovolila bych lidem s vysokými důchody – nad 100 000 HUF – pracovat. Měli by přenechat svá místa mladším.“ (HU, žena, 64) Někteří dotázaní se však domnívají, že by bylo možné zařídit, aby starší lidé mohli v malé míře přijímat práci na částečný úvazek, což by pro některé bylo finančně přínosné. Důchodci, kteří pobírají dávky na pokrytí základních potřeb, jsou rozčileni skutečností, že dvě třetiny svých vedlejších příjmů zaplatí na daních, a také pokud v důsledku svých vedlejších příjmů přijdou o sociální dávky. Bere jim to motivaci k práci. (DE, MT)

6.4.1 Konkrétní problémy dotázaných Dotázaní uvedli řadu problémů, které mají vliv na jejich schopnost nalézt zaměstnání. Patří k nim např. :



Věkové překážky / diskriminace na základě věku, ať už úmyslná nebo neúmyslná. (DE, PT, IE, MT, UK, SK, CZ, ES, EL, IT, PL, LV, BE) Lidé starší 50 let se obávají ztráty pracovního místa, protože člověk, kterému chybí jen několik let do důchodu, velmi těžko hledá práci (SK). Domnívají se, že společnost je nepovažuje za dostatečně vhodné k získání zaměstnání a že proto trpí diskriminací na základě věku (SK). „Je to velmi obtížné, když řeknu, kolik je mi let, že odpoví mi, nemáme zájem, my hledáme někoho mladšího.“ (PT, žena, 63) „Někteří lidé [v pomocném programu] nemají naději na získání práce. Nikdy by nedostali práci a zejména ne lidé v našem věku.“ (IE, muž, 63) „Téměř jsem přestal se snažit hledat práci… Nedostává se mi žádné pomoci. Jedním z problémů je můj věk, protože je mi téměř 63 a to samo o sobě představuje více než polovinu problému, protože žádný

61


podnik nezaměstná někoho v mém věku. Kam se tedy mám obrátit o pomoc?“ (UK, muž, 62) „Kvůli věku. Rozeslal jsem životopisy po celé Belgii a byl jsem dokonce ochotný odstěhovat se z Bruselu, ale dostal jsem pouze jedinou odpověď, kde mi sdělili, že na místo někoho s takovým profilem, jako mám já, mohou zaměstnat dva pracovníky ve věku 30 let.” (BE, muž, 60) Podle názoru dotázaných je rovněž v soukromém sektoru malý zájem zaměstnávat osoby v jejich věkové skupině. (IE) „Byl jsem malíř a dekoratér, ale [v soukromém sektoru] není žádná práce. Dostal jsem se do pomocného programu [opět pracuji] na 19 a půl hodiny týdně a dostávám o něco víc, než bych dostal v rámci podpory v nezaměstnanosti.“ (IE, muž, 63)



Celkově rostoucí míra nezaměstnanosti. (PT, CZ, EL, IT, LV) „Mladí lidé mají problémy s hledáním práce, tak si představte, jak těžké je to pro starší.“ (PT, žena, 63)



Hledání zaměstnání je nákladný proces. (UK, DK, DE, BE) Hledání práce stojí peníze. Prostředky na veřejnou dopravu při cestách na pohovory nebo na tištění životopisů jsou poměrně malé, mohou však představovat problém v případě osobních rozpočtů, které už nemají dostatečnou rezervu na pokrytí těchto výdajů. (UK, DK) „Najít si práci stojí peníze, to vám povím … po drobných částkách se to naskládá.“ Bere mi to odvahu hledat si práci.“ (UK, muž, 62)



Nedostatečná podpora ze strany úřadů práce a zprostředkovatelen práce a jejich záporný postoj vůči starším uchazečům o práci. (DE, UK, IT) „Přihlásil jsem se do zprostředkovatelny práce jako nezaměstnaný uchazeč o práci … dál jsem však už nepokračoval, protože způsob, jakým celou záležitost vyřizovali, mi připadal ohavný. Neměl jsem pocit, že by pro ně bylo hlavní najít mi práci … zacházejí s vámi, jako kdybyste byl z jiného světa, jenom proto, že nemáte práci, jenom proto, že se k nim přihlásíte, jednají s vámi, jako byste byl odporný.“ (UK, muž, 62)



Zdravotní překážky. (DE, DK, CZ) Lidem, kteří nemohou pracovat na plný úvazek, stále jsou však práceschopní, se nevěnuje dostatečná pozornost. Namísto pobírání plné sociální podpory by mohli pracovat 10-15 hodin týdně. (DK) Tělesné zdraví má vliv na to, do jaké míry jsou starší lidé schopni nadále pracovat a hledat zaměstnání. (DE)



Větší náklady pro podnik a menší flexibilita. (SK, PL)

62


Dotázaní uvádí, že lidé v předdůchodovém věku mají množství zkušeností, které jsou pro podniky dražší než zaměstnat mladé absolventy bez zkušeností (SK). Mají rovněž své pracovní návyky a zvyklosti, které je obtížnější měnit a upravovat, na rozdíl od mladých lidí, takže zaměstnavatelé si raději zvolí je. (SK) Během nezaměstnanosti však také mohou některé dovednosti zastarat. (ES)



Rovněž je obecný nedostatek učňovských pozic. Řemeslníci jsou ochotní přijmout učně pouze tehdy, pokud má doporučení. (DK)



Požadavek na znalost cizích jazyků při hledání zaměstnání, i když je člověk nikdy nevyužije. V tom mají výhodu mladí lidé, kteří se cizím jazykům učí. (CZ)



Levnější pracovní síla. (IE) Pozornost dotázaných se zaměřovala zejména na cizí státní příslušníky, kteří jsou ochotní pracovat za nižší mzdy než místní pracovníci, nebo dostávají přednost před místními dělníky. (IE)

6.4.2 Co by měli tvůrci politik dělat ohledně problémů starších lidí při hledání zaměstnání Na základě překážek při hledání zaměstnání, o nichž se diskutovalo v předchozím oddíle, uvedli dotázaní řadu návrhů na nápravu této situace:



Vytvářejte pracovní příležitosti. (MT, PT, EL, LV) „Měli by vytvářet více pracovních míst.“ (PT, muž, 67) Zaveďte opatření, která by mohla pomoci starším lidem zachovat si ekonomickou nezávislost prostřednictvím vlastní živnosti. Zaveďte rovněž daňová zvýhodnění tím, že umožníte lidem platit daně podle výše příjmů namísto pevně stanovené daně. (PT) „Mohla bych si zřídit vlastní živnost, vyrábět doma potraviny a prodávat je, ale potom bych musela platit pevnou sazbu sociálního pojištění, bez ohledu na to, zda budu prodávat, nebo ne: měl by být vytvořen systém, kdybychom platili pouze, pokud něco prodáme, nebo podle toho, kolik prodáme.“ (PT, žena, 63)



Opatření na boj proti diskriminaci na základě věku. (IE, SK, CZ) Dotázaní si uvědomují, že řešení tohoto problému není jednoduché a bylo pro ně obtížné navrhnout nějaká řešení (IE, CZ), dotázaní však jsou přesvědčeni, že by měla být přijata opatření, která by zajistila rovné příležitosti pro všechny (MT). Na určité úrovni je třeba uznat, že problém, jako je diskriminace na základě věku na pracovišti, existuje, protože její dokazování je velmi obtížné. (IE, SK)

63


„Je velmi těžké [tyto problémy řešit], protože vám nikdo nevěří … museli by být při pohovoru s vámi.“ (IE, žena, 63) Jedním z řešení by mohlo být usnadnit lidem zakládání vlastních živností, a to jak ve formě finanční podpory, tak odstraněním byrokracie, která brzdí zakládání nových podniků. Dalším řešením by mohly být školicí programy a programy pro navracení zájemců zpět do pracovního procesu, které by mohly být rozšířeny tak, aby mohly přijímat větší počet žadatelů, a o nichž by potenciální účastníci měli rovněž být lépe informováni. (IE) Někteří dotázaní vyjadřovali pochybnosti ohledně toho, zda mohou tvůrci politik něčeho v oblasti diskriminace na základě věku a zaměstnávání ve starším věku udělat, protože je to otázka přístupu společnosti a toho, zda se tento přístup změní (SK). Někteří navrhovali, že by mohly být zaměstnavatelům poskytovány pobídky pro zaměstnávání osob ve věku 60 let a více (ES, EL).



Dotázaní by rádi viděli větší snahu ze strany pracovních úřadů nacházet odpovídající zaměstnání pro starší pracovníky. (DE, UK, EL) Zprostředkovatelny práce by měly přijmout některé uchazeče o zaměstnání jako poradce při tvorbě politik v otázkách nezaměstnanosti. Dotázaní se domnívají, že by to umožnilo promýšlet politiky z hlediska někoho, kdo má bezprostřední zkušenosti. (UK) „Mohli by mě najmout… Jsem na druhém konci řetězce a znám problémy.“ (UK, muž, 62)



Je třeba zaměřit pozornost na odbornou přípravu a učňovské školství, které by mělo být obnoveno tam, kde došlo k jeho zániku, přičemž pro řemeslníky by mělo být přijímání učňů přitažlivější. (HU, DK)



Systém by měl být co nejflexibilnější, aby umožnil lidem, jejichž zdravotní stav jim neumožňuje zaměstnání na plný úvazek, pracovat jen 10–15 hodin. (DK)



Poskytnout nezaměstnaným bezplatnou měsíční síťovou jízdenku na veřejnou dopravu na cestování za účelem hledání zaměstnání. (DK)



Zvýšit hranici vedlejších výdělků pro osoby, které pobírají důchody nebo sociální dávky, aby pro ně bylo výhodnější přijmout zaměstnání na částečný úvazek. (DE)



Omezit konkurenci ze strany zahraničních pracovníků při hledání zaměstnání. (IE, ES)

Jak již bylo uvedeno ve zprávě, dotázaní se domnívají, že pokud jde o problematiku zaměstnávání starších lidí, je důležité, aby tvůrci politik na evropské úrovni hovořili s lidmi, kteří těmto problémům čelí, a seznámili se s realitou jejich života. (MT)

64

CHUDOBA A SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ. Souhrnná zpráva - Leden 2011

Recommend Documents