Školníkvětenbřezen rok 2014/2015
XXI. ročník
květen- červen
SŠ, ZŠ a MŠ prof. V. Vejdovského, Olomouc
http://www.zrakol.cz
http://www.sskopecek.cz
V tomto čísle: Zažili jsme, Mistrovství Slovenska v showdownu, Seznamte se s... šikanou, Quo Vadis, Ze školní družiny, Aktuálně z SPC, Soutěž v prostorové orientaci, Prostorová orientace v praxi, Poznačte si v kalendáři
Zažili jsme Den Evropy 2015 Abychom si všichni připomněli tzv. Schumanův plán, tedy mírové sjednocení Evropy, prezentují každoročně začátkem května studenti středních škol na olomouckém náměstí jednotlivé členské státy EU. Žáci druhého stupně se tak zábavnou formou seznámili nejen se základními informacemi o našich evropských společnících, ale poznali i jejich tradice, kulturu a odhalili různé zajímavosti. Dokonce měli možnost ochutnat typické pokrmy jednotlivých států! Ti bystřejší se aktivně účastnili probíhajících soutěží. Všem se líbil hudební doprovod, který nemalou měrou přispěl k dobré náladě.
Dopoledne s Ergones TyfloCentrum Olomouc pomáhá zrakově handicapovaným lidem snad ve všech oblastech života. Mimo jiné provozuje Ergones, sociální firmu, která zaměstnává výhradně osoby se zdravotním postižením. Několik jejich pracovníků přijelo za našimi žáky, aby je informovali o kompenzačních pomůckách pro zrakově handicapované, stejně tak jako o službách, které firma poskytuje.
1
Školní rok 2014/2015
XXI. ročník
květen- červen
Sportovní hry zrakově postižené mládeže V pondělí 18. 5. 2015 jsme se vydali jako pouze šestičlenná výprava olomoucké školy a integrovaných žáků na jubilejní 20. ročník sportovních her zrakově postižené mládeže, které se konaly na škole Náměstí Míru v Praze a na sportovištích TJ Sokol Královské Vinohrady. Pondělí začalo ShowDownem, který probíhal v tělocvičně ZŠ Náměstí Míru. Showdown skončil pěti prohrami a jednou výhrou, která se urodila na účet Liberce, který se v posledním zápase vzdal, protože jim už o nic nešlo. V úterý se dopoledne na atletickém stadionu TJ Sokol Královské Vinohrady konaly atletické disciplíny. Byl to běh na 60 metrů a skok daleký, v běhu na 60 metrů měl stříbro v čase 11:10 náš Marek Trunečka. Poté přišel skok daleký, ve kterém měl zlato výkonem 240 cm opět Marek Trunečka. Já jsem si zlepšil osobní rekord na 147 cm. Odpoledne přišlo plavání, ve kterém se zrodila první a poslední medaile, byla za 25 m volný způsob. Jinak jsem v plavání moc neobstál. Ve středu následoval běh na 600 m a hod kriketovým míčkem. Odpoledne byly opět plavecké disciplíny: 25 m prsa, ve kterých jsem byl diskvalifikován, 50 metrů volný způsob a štafety na 4x 25 metrů. Akorát počasí na atletiku moc nepřálo. Bylo deštivo, a proto se zrušil večerní výlet na Petřín. V úterý se konal výlet na Vyšehrad. Na Vyšehradě bylo pěkně, a tak jsme se byli podívat na místo, odkud skákal Horymír s Šemíkem. No a ve čtvrtek proběhl turnaj v goalballu a pro nehrající děti byl připraven program v podobě výletu do ZOO a jízda parníkem. Goalballový turnaj byl ostudou z naší strany, protože jsme měli věkově nejmladší družstvo a proti nám hráli většinou deváťáci, a tak se nám turnaj z celkovým skóre z pěti zápasů 1:51 vůbec nevydařil. Večer následovala vyjížďka na motorovém člunu po Vltavě a slavnostní zakončení sportovních her. V celkovém hodnocení družstev na SHZPM jsme obsadili 5. místo s celkovým počtem 65 bodů. S 207 body vyhrála Opava. Po vyhlášení se konala dlouhá diskotéka, která se protáhla až do půlnoci. V pátek následoval odjezd ze sportovních her. Ubytováni jsme byli v Křesťanském domu mládeže- tam jsme byli my kluci, holky byly ubytovány v hostelu s názvem Centre. Byly tam velké pokoje, také velmi rychlá wifi a dobrá strava. Velice pěkné! Už se těším na Letní Olympijské Hry dětí a mládeže, které se budou konat od 14. 6. do 19. 6. 2015 v Plzni; na tomtéž místě se budou v příštím roce konat 21. Sportovní Hry Zrakově Postižené Mládeže. Ondřej Zelenka Mladší žákyně si vedla stručný deník. Dovolila nám do něj nahlédnout: Pondělí: Jela jsem do školy. Ze školy nás pan školník rovnou odvezl na hlavní nádraží. Jeli jsme Regio Jetem, v něm byl takový Slovan a já mu nerozuměla. Jak jsme dojeli, bylo tam OPAVA. A mně se tam líbil jeden kluk! A pak nám pán odvezl 2
Školníkvětenbřezen rok 2014/2015
XXI. ročník
květen- červen
kufry do hostelu a my jsme tam došly pěšky. Byla jsem překvapená, jak to tam je velké. Úterý: Čekal mě běh na šedesát metrů. Patřila jsem do kategorie B4 dívky. Bylo krásně slunečno a sluníčko nám přálo štěstí! Středa: Dnes jsme běželi už šest set metrů. Pak jsme hned házeli krikeťákem. A já hodila 21, 60 metrů! Získala jsem druhé místo a tři medaile! Čtvrtek: Byli jsme v ZOO. Stihli jsme projít všechno kromě goril, slonů, tygrů a lvů. Večer byla velká diskotéka! Pátek: To už skončila sranda. Museli jsme se balit. Škoda, že tu nejsme aspoň měsíc! Našla jsem si tu spoustu kamarádů. Nikdy na tyto dny nezapomenu. Příště bych chtěla jet zase. I pan učitel měl každý den dobrou náladu. Musím trénovat... Nikola Foukalová
Sluňákov bavil druhý stupeň Všichni žáci druhého stupně se vypravili Centra ekologických aktivit města Olomouce, které nese poetický název Sluňákov. Konkrétně jsme tentokrát prozkoumali Dům přírody Litovelského Pomoraví. Návštěvníky udivuje zejména jeho naprosté propojení s přírodou. Děti měly možnost vnímat krásu okolí všemi smysly, uvědomily si potřebu přírodu chránit a kultivovat. Dozvěděly se i mnohé nové a zajímavé informace především interaktivní formou.
Píseň moře Koncem května měli žáci prvního stupně krásný zážitek! V kině Metropol se díky animovanému filmu Píseň moře najednou ocitli v dávném světě Keltů. Krajinu opředenou mýty poznávali zejména s malou dívkou, která musela dokázat odvrátit zlé kouzlo čarodějnice. Snad díky úpěnlivému držení všech palců nakonec zvítězila láska a děti se mohly na konci upřímně radovat.
SPEKTRA představuje pomůcky Zástupci firmy SPEKTRA přijeli našim žákům předvést nejnovější technické pomůcky pro zrakově handicapované. Setkání bylo velmi otevřené a plné diskuze, částečně i díky tomu, že jedním z prezentujících byl absolvent naší školy, takže se děti nebály na cokoli zeptat. Žáci si také vyzkoušeli nejmodernější kompenzační 3
Školní rok 2014/2015
XXI. ročník
květen- červen
pomocníky na vlastní kůži. Nejvíce je zaujal iPhone či tablet, na které lze získat nemalou dotaci.
Sportovní den První červnové pondělí probíhalo ve jménu sportu! Všichni žáci druhého stupně se rozdělili do týmů tak, aby síly byly více méně vyrovnané. A v čem se soutěžilo? V přehazované! A turnaj to byl vskutku povedený! Hned od brzkého rána všichni s napětím sledovali výsledky jednotlivých zápasů. Vyučující po celou dobu fandili jednotlivým týmům. V průběhu celého dne panovala velmi přátelská atmosféra, na což patří poděkování všem zúčastněným. Není tak z tohoto slunečného dopoledne poražených, všichni získali alespoň malou odměnu! Tři nejlépe hrající týmy samozřejmě o něco větší, ale Sportovní den 1 hlavně krásné medaile.
Den dětí Den dětí je na naší škole každoročně spojen s bujarým veselím. Není proto divu, že letos se děti zase nemohly dočkat dne, kdy budou moci svůj svátek oslavit. Ten den nadešel právě v úterý druhého června. Počasí se naštěstí umoudřilo a přineslo nám v tento den krásnou oblohu bez mráčků. V areálu dětského hřiště u mateřské školy se hned po obědě začaly chystat atrakce a cukrová vata a s dětmi už šili všichni čerti. Než ale mohly děti všechny atrakce do sytosti využít, dostaly kartičky se svými jmény a musely v celém školním areálu najít a splnit různé úkoly, které pro ně měli na stanovištích nachystáni učitelé a vychovatelé. Děti proto zvesela házely míčkem po šaškovi, nosily vodu přes překážky, stavěly komín z kostek, závodily v přemísťování rýže z misky do vázičky, snažily se trefit mincí do sklenice s vodou, házely míčem do koše a musely projít pohádkovým kvízem. Ty nejšikovnější kromě vyplněných kartiček obdržely také Vysvědčení za správně složenou zkoušku z pohádek. S vyplněnými kartičkami děti zamířily k dětskému hřišti, kde na ně už čekalo občerstvení, skákací hrad, nafukovací skluzavka, cukrová 4
Školníkvětenbřezen rok 2014/2015
Dětský den 1
XXI. ročník
květen- červen
vata a stánek s odměnami, které děti směnily za vyplněné kartičky. Ze svých kapsiček a kasiček si děti zaplatily dle libosti pouze cukrovou vatu a ledovou tříšť. Všechny atrakce, občerstvení a odměny zařídilo a věnovalo občanské sdružení LITKA, které by rádo touto cestou také poděkovalo všem pracovníkům školy, kteří nelenili a podali pomocnou ruku při organizaci této akce.
Mgr. Martina Frýbová
A jak se tento den líbil žákům? Dne druhého června se u nás v areálu školy konal dětský den. Nejdříve jsme museli splnit úkoly, které byly na šesti stanovištích. Museli jsme například stavět komín z kostek nebo přesypávat rýži malou lžící a museli jsme se trefit do lahvičky s úzkým hrdlem! A také jsme házeli míč na koš, přenášeli vodu tak, abychom co nejméně vylili, a přitom jsme chodili po lavičkách a podobně. Jakmile jsme splnili všechny úkoly, mohli jsme jít na skákací hrad nebo na velkou skluzavku. Také jsme si mohli koupit ledovou tříšť, cukrovou vatu a popcorn. Na pití byla sladká Mattoni. Já jsem si ale nekoupil vůbec nic, protože Dětský den 2 mi bylo trochu špatně z horka. Sice tam pořádně pražilo slunce a já jsem se málem usmažil, ale jinak se mi dětský den moc líbil. Nejvíce ze všeho ta nafukovací skluzavka! Myslím, že se celá akce vydařila a už se těším na další takový pěkný den!
Marek Trunečka
5
Školní rok 2014/2015
XXI. ročník
květen- červen
Výlety Úterý devátého června znamenalo pro většinu z nás obutí sportovních bot, nasazení batůžku a hurá na výlet! Žáci prvních tří tříd se vydali poznávat zákoutí pohádkového hradu Bouzov. Nadšeně se předháněli v odhalování toho pravého okna, kterým přilétal Jíra k Jasněnce. V tu dobu již několikátý den objevovali naši nejstarší krásu Pavlovských vrchů. Vtiskli si tak nezapomenutelné vzpomínky na své spolužáky, s nimiž se za pár dní budou muset rozloučit. Ostatní žáci druhého stupně ovšem zamířili směrem k Horce nad Moravou. Prošli se k Lovecké chatě, občerstvili se a trávili zbylý čas zábavou. Někteří aktivně soutěžili v různých hrách s míčem, jiní skotačili na trampolíně, další zkoumali zvířectvo. Na nudu nikdo neměl čas. A co páté třídy? Ty se na své dva dny na výletě ještě těší! Čeká je zajímavý program plný překvapení v Pardubickém kraji.
Zpívali jsme s KYKLOPem a Lanškrounem
Ve středu 10. června nám přijela zahrát a zazpívat naše známá skupina KYKLOP, ve které hrají převážně absolventi naší školy. Poté se nástrojů ujali žáci ZŠ Lanškroun a rozhodně jsme se nenudili. Žáci se skupinami nejen zpívali, ale mnozí se neostýchali ani tančit! KYKLOP 1
6
Školníkvětenbřezen rok 2014/2015
XXI. ročník
květen- červen
Závěr roku Poslední dva týdny školního roku si všichni užívají. Boj o známky už je ukončený, zbraně složeny. Opakujeme si nové poznatky, vzpomínáme na letošní zážitky. Máme více času posilovat vztahy v kolektivu tříd, vlastně celé školy. Druhý stupeň se v úterý 16. června rozhodl poměřit síly v minigolfu. Ačkoli jsme se trochu obávali, co na nás počasí vymyslí, vyšlo nám dopoledne úžasně. Ve čtvrtek jsme se zase stihli utkat v bowlingovém turnaji. Nyní prožíváme týden nejlepší- poslední. Čeká nás vycházka na Poděbrady. Chceme si tam připomenout, co jsme se letos v přírodopise a zeměpise naučili. A že toho bylo mnoho! Také bychom rádi stihli v Olomouc CITY navštívit interaktivní science výstavu zapůjčenou z libereckého iQPARKu. Vyzkoušet různé zajímavé experimenty, pokusit se vyřešit lehčí i těžké hlavolamy. Díky hrám budeme moci pochopit spoustu běžných jevů okolo nás. Poslední čtvrtek se v kině Metropol podíváme na film Medvídek Paddington. Už se nemůžeme dočkat. A v pátek? To dostaneme vysvědčení! A potom nás už čekají ony vytoužené a zasloužené DVA MĚSÍCE PRÁZDNIN...
Mistrovství Slovenska v showdownu Čtyři děvčata naší školy se zúčastnila ve dnech 24.-26.4. Mezinárodního mistrovství Slovenska mládeže v showdownu. Pořadatelem byla bratislavská škola pro zrakově postižené a Slovenský svaz zrakově postižených sportovců. Nutno podotknout, že nějakou zkušenost ze zápasů měla jen Věra Faksová, která zde hrála před dvěma roky. Pro Nikolu Klárovou, Veroniku Frýbovou a Karolínu Mánkovou to byly první zápasy v životě.
7
Showdown 1
Školní rok 2014/2015
XXI. ročník
květen- červen
V pátečním turnaji družstev startovalo celkem 8 týmů. Našim děvčatům přiřknul los družstva Levoče 2, Bratislavy 2 a pozdějšího vítěze z Opavy. Ve skupině jsme po dvou nervozních úvodních porážkách porazili Levoču 2 31:24, obsadili třetí místo a do finálové skupiny nepostoupili. V zápasech o umístění jsme Levoču 2 porazili znovu, tentokrát 31:18 a bratislavskému družstvu jsme oplatili porážku ze skupiny. Vyhráli jsme 31:20 a obsadili celkové páté místo. Celá sobota patřila turnaji jednotlivců. Chlapců se sešlo 23 bez naší účasti. V kategorii dívek nastoupilo celkem 14 startujících z Prahy, Bratislavy, Opavy, Levoče, Budapešti a Olomouce. Hrálo se ve třech skupinách a do finále postupovaly první dvě. Skupinu A ovládla Nikola Klárová, která všechny zápasy vyhrála. Veronice Frýbové unikl postup o jeden vítězný set. Skupinu B vyhrála bez porážky Karolína Mánková, která ztratila jediný set. Ve skupině C měla nejtěžší los Věra Faksová. Velmi důležitý postupový zápas s Ďurianovou z Bratislavy sice vyhrála a měla postup jistý, ale domácí podali protest proti hrubým chybám vlastních rozhodčích, zápas se musel opakovat a ten už domácí hráčka nepustila. Věra se tak musela spokojit se třetím místem a nepostoupila. V šestičlenné finálové skupině jsme měli dvě želízka. Na vítěznou Evu Lesovou z Opavy nikdo neměl, roli další favoritky splnila i domácí Lucia Ďurianová a získala stříbro. Po výborných výsledcích Nikoly a Karolíny se tak otevřela šance pro nás. Poslední zápas celého turnaje hrála naše děvčata proti sobě. O šancích na medaili neměla ani tušení. Vzájemný zápas velmi těsně vyhrála Nikola Klárová a získala bronz, Karolína Mánková brala bramborovou medaili za čtvrté Showdown 2
místo.
Na závěr bych chtěl všechny děvčata pochválit za vzornou reprezentaci školy, a to nejen po sportovní stránce. Svým chováním byly příkladem a ředitel naší školy je všechny odměnil věcným darem. Jejich výkony jsou příslibem pro další úspěšné starty. Mgr. Miloš Dobeš
8
Školníkvětenbřezen rok 2014/2015
XXI. ročník
květen- červen
Jak si mistrovství užili samotní závodníci? O víkendu 24 až 26. dubna 2015 jsme vyjeli na Mezinárodní mistrovství Slovenska v showdownu Jako závodnice jsem byla já, Nika a holky z 5.A- Kája a Verča. Vyjeli jsme ráno a kolem oběda jsme už byli v Bratislavě. Pak se šlo na oběd a hned jsme začali hrát, začala se kategorie družstva. V těch jsme skončily 5. z devíti. Potom jsme šli na kulatou rozhlednu s luxusní restaurací. A z té rozhledny jsme šli do Mc´donaldu. V sobotu se od 8:30 už hrálo až do 20:00. Byli jsme rozděleni na holky do 3 skupin. Skupinu A tvořily Kája s Nikou. Skupinu B Verča. A skupina C jsem byla já. Z každé skupiny postoupila 2 nejlepší družstva, celkem nás bylo 14. Šest nejlepších tedy postoupilo do finále, ale já a Verča jsme nepostoupily. Zato Nika s Kájou předvedly super výkon: Nika skončila 3., Kája 5., Verča 7. a já 8. Kája byla objevený talent (dostala pálku). Doufám, že příště to bude lepší alespoň u mě.
Věrka Faksová
Seznamte se s... šikanou Ve školním prostředí není šikana žádnou novinkou, přesto o ní můžeme slyšet stále častěji. A co to vlastně šikana je? Je to úmyslné a opakované fyzické či psychické ubližování někomu slabšímu. Oba typy se však často vyskytují současně. Nejdříve je třeba upozornit na některé mýty o šikaně, kterými jsou například: Šikany se dopouštějí hlavně chlapci. Šikanují jen hloupí surovci. Týraný si za to může sám. Mému dítěti se to stát nemůže. atd. Na šikanování lze pohlížet z několika stran, a to jako na nemocné chování, na snahu skrýt vlastní strach a zároveň využít strachu druhého, nebo na „onemocnění“ celé skupiny. Je třeba si uvědomit, že šikanování může vzniknout
9
Školní rok 2014/2015
XXI. ročník
květen- červen
nenápadně a dochází k ní ve všech skupinách věkových i sociálních. Mezi formy šikany patří ignorování, nadávání, urážení, pomlouvání, zesměšňování oběti, ale také vyhrožování, manipulativní příkazy, vydírání. Dále sem patří krádeže věcí a jejich poškozování, praktiky fyzického násilí, a to i za používání zbraní. A mnoho dalšího. Fenoménem poslední doby je kyberšikana. Díky moderním technologiím jako jsou mobilní telefony či internet lze nahrát ponižující situaci a šířit ji dál. Následky šikany mohou být velmi vážné a do života si je odnášejí všichni zúčastnění, největší dopad má ale samozřejmě na oběť. PhDr. Vladimíra Noáková
Ze školní družiny Svátek matek je dnem, kdy by všechny děti měly jakýmkoliv způsobem dát svým maminkám najevo, jak moc je mají rády a jak si jich váží, a proto jsme se s dětmi v družině rozhodli, že maminkám vyrobíme netradiční dáreček, který by je nejen potěšil, ale byl by jim i k užitku a relaxaci po čase stráveném naší výchovou. Vymysleli jsme tedy, že takovým vhodným dárečkem budou šumivé mušličky do koupele. Využili jsme výtvarnou učebnu a zahráli jsme si na alchymistickou laboratoř. Použili jsme tajemné, ale neškodné ingredience, sušenou levanduli s měsíčkem pro uvolnění mysli a pomocí Školní družina 1 formiček jsme jako na písku tvarovali mušličky, které jsme nechali dva dny zaschnout. Celá družina nám díky tomu krásně voněla jako v prosluněné Provance. Mušličky jsme krásně zabalili a už nám nezbylo než doufat, že se dárečky maminkám budou líbit.
Mgr. Martina Frýbová
10
Školníkvětenbřezen rok 2014/2015
XXI. ročník
květen- červen
Quo Vadis ,,Quo Vadis?" neboli "Kam kráčíš?" jsme se symbolicky mohli ptát všech žáků devátých tříd po celé republice. Ano, museli učinit (často první) důležité rozhodnutí svého života. Můžete si přečíst zamyšlení některých našich budoucích absolventů. Jsem žákyně 9. třídy a vůbec nevím, čím chci být. Když jsem byla malá, chtěla jsem být závodnice rychlých aut. Ani když jsem byla malá, jsem si nehrála s panenkami, ale hrála si s auty a ostatní chtěli být například princem, princeznou. Potom když mi bylo asi 7 let, tak jsem chtěla být učitelka, nechápu ani proč. Jenom jsem byla prostě malá. Tatínek je instalatér a říká, že bych mohla být také, ale mě to vůbec nebaví- každou chvíli si dělat svářečák. Maminka se vyučila elektrotechničkou, ale stejně tím není. Dělala v hospodě, pak v cihelně, pak v Tesle, kterou nakonec uzavřeli. A každý se mě furt ptá, čím chci být, ale já to vážně nevím. Babička a maminka mě a Andreu vždy učily péct a vařit. A když jsem nemocná, Andrea je ve škole, mamka je u doktora a tatínek v práci, tak musím udělat oběd. Jestli tam není ze včerejška, tak udělám nějakou polévku, ale ne ze sáčku, normálně s masoxem. A pak až přijdou, tak jsi vezmou polévku a říkají, že je dobrá, tak jsem se nějak dostala na kuchař– číšník do Litovle. A na toho sladovníka jsem se dostala náhodou, no vlastně ještě nedostala, ale to je jedno. Prostě jsem vyplňovala u doktorky dotazníky a nevěděla jsem adresu na druhou školu. To je ale jedno, snad mě vezmou na kuchař– číšník. A když se tebe bude někdo ptát, čím chceš být, řekni: kdo to má k čertu vědět. (Katka)
Jsem žákem deváté třídy. Od narození jsem chtěl být hasičem, ale postupem času se všecko pomalu měnilo a zužovala mně to škola. Jelikož jsem neměl známky, abych mohl být hasičem, tak jsem se rozhodl jít na obor zedník a obkladač. Chci jít na tento obor, protože mě to baví a myslím si, že mi to jde. V druhém pololetí deváté třídy budu dávat přihlášky na střední školy. Rozhodl jsem se, že dám přihlášku na Střední stavební školu do Chomoutova, a druhý obor jsem zvolil podlaháře, kdyby mě na zedníka nevzali. Chci jít na zedníka, protože můj táta je zedník a obkladač a může mě ledacos přiučit a pracuje ve firmě. Když budu dobrý, tak mě možná jeho šéf vezme do firmy. Zednické práce mě baví, někdy jezdím s tátou do práce a pomáhám mu a učím se od něho, většinou děláme betonové základy na dům nebo stavíme zdi z kamenů. Byl bych rád a budu dělat všecko pro to, abych dostal výuční list na konci střední školy a doufám, že mě tato
11
Školní rok 2014/2015
XXI. ročník
květen- červen
práce uživí. Představuji si budoucnost, že budu mít práci do konce života a mít rodinu atd. Už jsem se byl dokonce zeptat tátova šéfa, jestli bych mohl, až se vyučím zedníkem, pracovat u něho ve firmě. Řekl mi, že to nebude problém, a teď k němu chodím do firmy na brigády a má mě na starosti můj táta. Brigáda vydělává docela dost, takže jsem v pohodě. Už se těším, až budu na konci střední školy a budu mít práci. (Radek)
Zatím jsem žákyní 9. třídy základní školy, ale to už jen krátce. Přihlášky jsem si podala na Hotelové školy do Jeseníku a Uničova. V září bych ale chtěla nastoupit právě do Uničova. Je to sice soukromá škola, ale školné není tak vysoké a je to blíž. Po střední škole bych chtěla pokračovat na Vysoké škole v Opavě, kde bych se chtěla věnovat historii, ale tohle je ještě daleko. Nechápu lidi, kteří tvrdí, že historie není důležitá. Je to původ lidstva a snad každý by měl chtít vědět o svém původu. Většinu dnešních lidí to ale vůbec nezajímá. Mým velkým snem je jednou natočit dokument o historii celého lidstva, vysvětlit všem ostatním, jak je právě tohle důležité a že by tohle neměla být zanedbávaná stránka života. Názory lidí jsou velmi odlišné ve všech směrech a každého baví něco jiného. Popravdě ani nevím, kdo mě právě k tomuhle dovedl. Když jsem byla úplně malé dítě, chtěla jsem být řidičkou autobusu nebo kamionu, ale během let se moje názory měnily a došla jsem až k tomuhle. Nevím, co bude za rok, za dva, možná postoj k mojí budoucnosti ještě změním, ale teď už moc možností nemám vzhledem k tomu, že přihlášky na střední školy už jsou odeslané. Ale doufám, že svůj názor nezměním, protože mi tohle přijde jako rozumné rozhodnutí. A taky jestli se vůbec dostanu na vysokou školu, ale snad ano a i kdyby ne, tak tohle mě bude pořád bavit a budu se tomu věnovat. Myslím, že ať už člověk dělá cokoliv, mělo by to být něco, co ho baví. Jednou bych si moc přála dělat to, co mě baví, a vím, že to má smysl. Moje mamka pracuje v jedné firmě u pásu a vím, že ji tohle nebaví a rozhodně bych nechtěla jednou skončit takhle. Můj táta pracoval do té doby, než šel do invalidního důchodu, jako jeřábník a co si pamatuji, tak vím, že tohle ho bavilo a přála bych si se taky jednou vracet z práce s úsměvem. Je to ještě daleko a nemůžu vědět, co jednou budu dělat, ale věřím, že určitě něco zajímavého a smysluplného. Snad mi mé plány vyjdou a já budu šťastná ve svém zaměstnání. (Petra)
12
Školníkvětenbřezen rok 2014/2015
XXI. ročník
květen- červen
Jsem žákyně 9. třídy a přemýšlím nad tím čím bych chtěla být. Je těžké v 15 letech vybrat povolání k vyučení, které by mě bavilo celý život. A se kterým bych si našla práci. Když jsem byla malá holka, tak jsem chtěla být učitelkou. Často jsem si s kamarády hrála na školu. Ale po nějakém čase mě to přešlo. Později jsem chtěla být prodavačkou, protože v tu dobu moje máma pracovala jako prodavačka v Albertě. Její práce se mi líbila. Ale jak šel čas, tak jsem začala zjišťovat, že tohle by mě taky nebavilo. Teď máma pracuje v nemocnici ve Šternberku jako zdravotní sestra. Bývá na ambulanci, chirurgii a nebo na traumatologii. Jednu dobu jsem přemýšlela, že bych šla na Střední zdravotnickou školu do Olomouce. Ale máma mi říkala, že to není dobrý nápad, protože si myslí, že by mě to nebavilo. A tak jsem se za ní přišla do práce několikrát podívat. Měla pravdu, tato práce se mi nelíbila. Rozhodla jsem se, že podám přihlášku na Obchodní akademii a na Střední školu logistiky a chemie na obor Logistika a finanční služby. Ještě přesně nevím, na co půjdu, ale víc uvažuji nad Obchodní akademií. Získám poznatky v ekonomických službách. Najdu práci v pojišťovnách a bankách, ale také i jinde. Myslím, že tato práce mě bude bavit! Teď už jen budu doufat, že mě vezmou. (Zuzana)
Je mi 15 let a jsem žákem 9. třídy. Když jsem chodil do školky, tak jsem chtěl jít strašně na základní školu. Protože moje sestra v tu dobu chodila do školy, tak bývala dřív doma než já. Tak jsem si říkal, že to musí být víc super než být tak dlouho ve školce. Když jsem ale došel do 1. třídy, tak jsem zjistil, že, 1. třída má málo hodin, ale že ve 2. už to začíná přibývat. To jsem si říkal, že to nebude žádná hrůza. Ale postupem času to přibývalo a byla to hrůza. Myslel jsem si, že to snad ani nevydržím. Tak jsem si po celou dobu ve škole říkal, že abych už konečně byl dospělý. Odmalička jsem chtěl být řidičem kamionu, tak jsem se těšil, až si budu jezdit po světě a nikdo mi za to nebude dávat známky. Už jsem si podal přihlášku na střední školu, ale zatím nevím, jestli mě přijmou. Doufám, že mě vezmou, protože už mě to na té ZŠ nebaví, je to nuda. Podal jsem si přihlášku na automechanika a obráběče kovů. Víc bych asi bral toho obráběče, protože má super mistra na praxi a je tam zábava. Když jsem se byl na praxi podívat se svoji sestrou, byli tam fakt super lidi. Nejvíc dobré tam je, že tam jsou dlouhé
13
Školní rok 2014/2015
XXI. ročník
květen- červen
přestávky. Taky je super, že si tam můžeme udělat kafe. Jo, myslím si, že tam bude sranda. Hlavně se musím učit, abych se zaprvé vyučil a zadruhé neudělal ostudu sestře, že jsme sourozenci. Ale já jsem na učení ,,levej" a ona je na učení dobrá. Budu se dosti snažit. Ve druháku si budu dělat řidičák na auto. Na motorku už si chci začít dělat teď ve 2. měsíci prázdnin. Bude mě to stát kolem 5,5 tisíc, to si vydělám na brigádě v zemědělském družstvu. Měl bych tam dostat asi kolem 13 tisíc plus možná nějaké prémie, pokud budu dobrý a dlouho makat. V dnešní době je to těžší v 15 letech sehnat dobrou brigádu, já tu svoji sháněl dva roky. Už jsem ji mohl mít vloni, ale přišel jsem se na ni zeptat v květnu a to už bylo pozdě. Tento rok už jsem to vychytal, šel jsem tam rovnou v lednu. Po vyučení bych chtěl být řidičem z povolání. Je to moje vysněné povolání. Tak trochu už mám domluvenou práci u jedné firmy. Nejlepší by bylo, kdybych jezdil Volvem FH16, má fakt super vnitřek. Na té práci je super, že se dostanu do jinačích zemí. Za ježdění v ČR je sice málo peněz, ale zase můžeš bývat častěji se svoji rodinou. Já bych spíše chtěl jezdit po celé Evropě. Je za to hodně peněz, ale zase se dostaneš domů jednou za měsíc. Mám v plánu od 18 jezdit kamionem po celé Evropě a až bych něco našetřil, tak bych šel jezdit jen po České republice. To už bych si založil i rodinu. Rodina je super, můžete se starat o svoje děti, hrát si s nimi a tak dál. Někdy ti malí špunti dělají radost a někdy ne. Jo jo, musím se na to připravit, až mi třeba můj syn řekne, že něco rozbil nebo tak. Já jsem byl stejný, takže mu nic vyčítat nebudu. Jednou jsem na základní škole ukopl omylem prkýnko od záchodu. Potom jsme se s kámošem přetahovali o dveře a ty vypadly z pantů. Byla to sranda, ale potom kámoši utekli a já jako malý špunt musel ty dveře držet. Potom přiběhla paní učitelka a rozčilovala se. (Standa)
Jsem žákem 9. třídy a už dlouho vím, čím chci být. Ale nerozhodla jsem se špatně? Já už ani nevím, čím chci být! V 1. třídě se nás ptali, čím chceme být. Někdo chtěl být rytířem, princeznou, v mém případě učitelkou. Po několika rocích se ptali znova- například vojákem, hasičem, v mém případě to byl policista. Ale teď už to vím, chci být cukrářem. Ale nikdo neřekl: proč tam chcete jít? Já chci jít na tento obor, protože mě babička učila péct a vařit už odmalička. Jak jsem byla malá, vždy jsem to pokazila- třeba perník, vdolky, pudinkovou bábovku často. Ale teď budu s tím povoláním žít. Já si představuji, že to bude taková rodinná firma. Že vždy brzy ráno vstanu a že moje sestra Jana, Jarča a pak mamka, a že tam lidi přijdou a budou tam jíst. Pak přijede taťka. A Kačka bude v obchodě vedle mě, u Kačky se nají
14
Školníkvětenbřezen rok 2014/2015
XXI. ročník
květen- červen
a u mě bude mít dezert. A vždy tam bude plno. Pak až je to naučím, odjedu do zahraničí a tam bude další Cukrárna. (Jarka)
Aktuálně z SPC
SPC Olomouc obnovil a posílil svůj tým. K psycholožce PhDr. Vladimíře Novákové se přidaly nejprve speciální pedagog Mgr. Petra Maráčková a poté sociální pracovnice Kristýna Poláchová. Plny energie jsou připraveny vrhnout se do víru práce a povinností a zvládnout je s vervou a nasazením. Kromě ježdění po klientech se zrakovým a kombinovaným postižením v celém Olomouckém kraji, se rády zapojí i do dění v naší škole. Jsou nápomocny především dětem se zrakovou vadou. Ale také, zejména po psychologické stránce, všem ostatním žákům, rodičům i učitelům. Takže jste všichni vítáni. Mgr. Petra Maráčková
Soutěž v prostorové orientaci Ve středu 27. 5. jsem se společně s Markem, panem Dobešem a paní učitelkou Fojtů vydal na soutěž v prostorové orientaci na Slovensku. Soutěž se konala od 27. do 29. 5. v obci Štrba. Na soutěži byly disciplíny: chůze v přímém směru, odhad vzdálenosti, orientace v budově a orientace v terénu. V první disciplíně bylo cílem ujít deset metrů s co nejmenší odchylkou. Ve druhé disciplíně se mělo ujít pět metrů a záleželo na tom, kolik kdo spotřeboval kroků. Tato disciplína mi moc nešla, protože kroky byly vždy dlouhé. Ve čtvrtek ráno byla disciplína orientace v budově. Cílem této disciplíny bylo to, že se muselo dojít od vstupu hotelu až nahoru do druhého patra ke konferenčnímu sálu. Cesta vedla spojovací chodbou z jedné budovy, kde se nacházel konferenční sál. Odpoledne byl volný prostor na vycházky nebo koupání v bazénu. Šli jsme se odpoledne podívat do Štrby a po vycházce jsme se šli koupat do bazénu, což byla veliká sranda. Večer potom následoval kvíz o různých věcech, a poté jsme šli ještě trénovat na páteční orientaci v terénu. Orientace v terénu obsahovala trasu, jenž vedla kolem hotelu a na konci trasy jsme došli tam, kde jsme 15
Školní rok 2014/2015
XXI. ročník
květen- červen
začali. V pátek ráno přišla na řadu ta zmiňovaná trasa, a odpoledne jízda ozubenou dráhou tzv. zubačkou na Štrbské pleso. Na Štrbském plese jsme se krásně prošli, pobyli jsme tam asi tři hodiny plus nákup nějakých drobností. Poté jsme se vydali zpět na cestu do hotelu. Po večeři následovalo vyhlášení a v sobotu ráno před odjezdem ještě velice zajímavý výlet lanovkou na chatu pod Soliskom, což byla hora ve výšce 2063. No a poté už následoval odjezd domů. Závěrem, na soutěži v prostorové orientaci jsem skončil 12. s 81 body a Marek skončil na krásném děleném 5. místě s 98 body. Na soutěži se mi líbilo a už se těším na soutěž v sebeobsluze, která se bude konat opět asi na hotelu Hubert. Ondřej Zelenka
Prostorová orientace v praxi S paní učitelkou Fojtů mám jednou za čtrnáct dní hodinu prostorové orientace. Minulý rok jsem s paní učitelkou Čiscoňovou chodil většinou v okolí školy, ale protože to už docela znám, tak nyní jezdíme do Droždína, kde bydlím. Vždy den před prostorovkou naplánuji trasu, kudy půjdeme a paní učitelka rozhodne, jestli pojedeme autobusem, tramvají nebo vlakem. Když přijedeme na autobusovou zastávku v droždínské zatáčce, jdeme po té trase, kterou jsem naplánoval, a každá tato trasa směřuje směre k nám domů. Při každé této trase ukazuji paní učitelce různé odbočky a droždínské cesty a říkám jí, kam vedou. Ale protože už Droždín zná, tak budeme jezdit do Samotišek, kde mi zase paní učitelka ukáže nějaké ulice. Marek Trunečka
Poznačte si v kalendáři Letošní školní rok končí v pátek 26. června. Na všechny děti se opět těšíme v úterý 1. září 2015. Přejeme všem šťastné prázdniny! Školní noviny: vydává SŠ, ZŠ a MŠ prof. V. Vejdovského, Tomkova 42, 779 00 Olomouc * Tel. 774 110 487 * www.zrakol.cz a www.sskopecek.cz * Toto číslo vyšlo 22. 6. 2015 * Red. L. Vychodilová- shromažďuje příspěvky a je autorkou článků bez podpisu * foto z archivu školy a zaměstnanců *
16
