ročník 16 / 8 / 2009
strana 2 Žákovské jízdné pro nový školní rok 2009/2010
strana 8 Nejpomalejší expres světa
strana 14 Grand-Prix v Budapešti
Voda nám všem v první polovině července nemilosrdně „zatopila“. Na mnoha místech poškodila i železniční spojení, a tak České dráhy měly plné ruce práce s tím, aby alespoň se zpožděním dokázaly dopravit své cestující do cíle. Kde to nešlo vlakem ani odklonovou trasou, musely pomoci autobusy. Zpoždění, bohužel, narůstalo, a někdy dosahovalo i stovek minut. Práce navíc s tím bylo spousta, v těžkých podmínkách ji zvládali především průvodčí, výpravčí i dispečeři. Nejhorší situaci měli v úseku Hranice na Moravě – Polom, na trati, kudy jezdí mezinárodní vlaky EC a také Pendolina. Díky operativnímu zásahu Správy železniční dopravní cesty se poměrně brzy podařilo zprovoznit alespoň jednu traťovou kolej, i když dočasně s omezenou rychlostí. Přece jen je to ale pohodlnější než přestupy vlak – autobus – vlak. České dráhy se snažily pro cestující, kteří byli nuceni zůstat na cestě, alespoň něco udělat navíc. Třeba ve stanici Hranice na Moravě posílili stav zaměstnanců, kteří vařili pro nešťastné cestující čaj. Podle odhadů Správy železniční dopravní cesty si oprava poškozené dopravní infrastruktury vyžádá stamiliony, zatím se jedná o nejméně 380 milionů korun. Kvůli zuřícímu živlu se může ještě zhoršit finanční situace Státního fondu dopravní infrastruktury, který již dříve avizoval, že se mu nedostává peněz na připravované stavby a část z nich musí zrušit. Avšak i při všech těch děsivých zprávách nás může jedna věc potěšit. Jak mnoho lidí nezůstalo vůči neštěstí obyvatel zaplavených oblastí lhostejných a pomohli… Irena Pospíšilová
www.ceskedrahy.cz www.cd.cz/cdprovas
2
Vydávají: České dráhy, a. s., Nábřeží L. Svobody 12, 110 15 Praha 1 IČ 70994226 Vychází: 18. srpna 2009 Adresa redakce: ČD pro Vás, generální ředitelství ČD, nábř. L. Svobody 12, 110 15 Praha 1 Místo vydání: Praha Telefon: 972 233 091, 972 233 090 Vedoucí redaktorka: Mgr. Irena Pospíšilová E-mail:
[email protected] Technický redaktor: Michal Málek Inzertní oddělení: Eva Balíková E-mail:
[email protected] Evidenční číslo MK ČR: E 6931 ISSN: 1210–9142
Foto: archiv ČD
Editorial
Vážené čtenářky, vážení čtenáři!
Žákovské jízdné pro nový školní rok 2009/2010 Letos 1. září vstoupí do šestého roku života staronová sleva pro žáky a studenty, kterou znovu zavedla vláda ČR od 1. září 2004. Vzhledem k tomu, že již 20. srpna vypukne předprodej žákovských jízdenek po každoroční prázdninové pauze, přicházejí již dnes dotazy na podmínky jejich použití. Ty nejzajímavější informace vám přinášíme v tomto magazínu, protože žákovské jízdné se týká opravdu velkého okruhu cestujících. Kdo má na žákovské jízdné nárok? Nárok mají žáci a studenti do 26 let všech škol v ČR a škol v zahraničí, u kterých je studium postavené na úroveň studia na základní, střední nebo vysoké škole v ČR. Podmínkou je, že se musí jednat o denní nebo prezenční formu studia. Nárok na žákovské jízdné se při kontrole jízdních dokladů prokazuje žákovským průkazem.
Jakou slevu žákům ČD poskytují? Ve vlacích ČD se sleva pro žáky poskytuje pouze ve 2. vozové třídě a koupit si lze jízdenky jedním směrem, zpáteční, týdenní traťové a na základě akviziční nabídky*) i pololetní traťové na In-kartě/Rail plus. Rád bych připomněl, že žákovské jízdné jsou povinni poskytovat všichni dopravci ve veřejné pravidelné železniční dopravě a dopravci ve veřejné pravidelné (tzv. linkové) autobusové dopravě. Jak lze získat žákovský průkaz? Žákovský průkaz (jako tiskopis) si může kdokoliv koupit u všech pokladních přepážek ČD za 1 Kč. Průkaz prodávají i ostatní dopravci, jejich ceny se však mohou různit. V současné době jsou k dispozici tři druhy žákovských průkazů, a proto si musíte zvolit ten správný. U žáků do 15 let je to jednoduché, tam je průkaz pouze jeden a používá se jak pro cesty do škol v ČR, tak i do základních škol v zahraničí. Pro studenty 15 – 26 let jsou k dispozici dva druhy průkazů. Ten starší (modro-žlutý) lze použít pouze pro studenty škol v ČR. Nový typ průkazu pro studenty 15 – 26 let (oranžový, s anglickým textem) lze použít pro studenty škol
škola vyškrtne (u staršího vzoru průkazu) nebo ponechá (u nového vzoru průkazu) a průkaz bude platit pro zakupování jednorázových (zpátečních) jízdenek každý den. Druhým omezením může být to, že pokud bude školou potvrzeno na druhé straně průkazu, že výuka probíhá pouze v některých dnech, lze jízdenku se slevou použít pouze v tyto potvrzené dny.
je mimo jiné stanoveno, že v měsících červenec a srpen každého roku se sleva na žákovské jízdné neposkytuje. České dráhy nemohou jakkoliv měnit či porušovat nařízení nadřízených orgánů státní správy v cenové oblasti a důvody tohoto omezení nám ani nepřísluší komentovat.
Platí žákovské jízdné i ve vlacích SC? Platí. Protože jsou ale vlaky SC (pendolino) povinně místenkové, musí si cestující k žákovskému jízdnému zajistit pro zvolený spoj i místenku SC.
Sleva pro žáky platí po celý rok? Tak to bohužel neplatí, první jízdenku za žákovské jízdné si lze zakoupit nejdříve na 1. září (s předprodejem od 20. srpna) a poslední den platnosti žákovských jízdenek je den 30. červen. V měsících červenec a srpen žákovské jízdné zakoupit nelze, cestující však mohou v tomto období využívat některou z obchodních nabídek ČD.
Existuje ještě nějaké omezení pro použití žákovského průkazu? Ano, tato omezení mohou být dvě. Na přední straně starších vzorů průkazu je vyznačen symbol „kladiva“ (znázorňující pracovní dny) s textem: „Platí pouze v …“ a u nového vzoru průkazu pro žáky 15 – 26 let s textem na stejném místě „Platí i v so – ne“. Pokud budete dojíždět například na internát nebo kolej, pak tento text
Existují nějaké bonusy pro žáky? Ano, pro letošní školní rok je vyhlášena od 20. 8. akviziční nabídka pro ty, kdo si současně s ověřením žákovského průkazu požádají o In-kartu (bez slevy Rail plus a dalších aplikací dle tarifu TR 10) jako nosič elektronické peněženky ČD, že za její výrobu neplatí poplatek 100 Kč, což je obvyklá cena. Pokud tedy žák chce získat elektronickou peněženku, stačí přinést k ověření žákovského průkazu ještě jednu fotku a zadarmo mu ji vyrobíme (s termínem dodání dle výrobních lhůt). Dalším bonusem je zařazení nových pololetních žákovských traťových jízdenek na In-kartě/Rail plus*) do již existujícího bonusového systému ČD, kdy za nákup této jízdenky získá žák do své elektronické peněženky bonus ve výši 3 % ze zaplacené ceny. Kde lze získat další informace, případně kde jsou zveřejněny ceníky žákovského jízdného? Základní informaci lze získat u zaměstnanců ČD (informátoři, pokladní, průvodčí atd.).
Foto: Michal Málek
Jaká je platnost ověřeného průkazu? Průkaz pro žáky do 15 let (-15) lze vystavit maximálně na čtyři po sobě jdoucí školní roky, nejpozději však do dne, který předchází dni 15. narozenin žáka. Žák si musí ale každoročně nechat potvrdit, že i v tom následujícím roce pokračuje ve školní docházce. Průkaz pro žáky ve věku 15 – 26 let lze vystavit maximálně do 30. 6. na jeden školní rok nebo u studentů vysokých škol do 31. 10. na příslušný akademický rok, nejpozději však do dne, který předchází dni 26. narozenin.
Rady na cesty
Co se do průkazu vyplňuje a co je nutno dokládat? Cestující v průkazu vyplní pouze jméno, příjmení a datum narození. V kolonce „Z“ napíše místo trvalého pobytu nebo místo internátu/ /koleje včetně okresu do závorky (při nedostatku místa lze použít volný prostor v kolonce „Razítko a záznamy dopravce“). V kolonce „Do“ vyplní místo školy, při studiu v zahraničí název pohraničního přechodového bodu (viz seznam na straně B 64 platného jízdního řádu) nebo stanici, kde je mezinárodní letiště, pokud cestuje do školy v zahraničí z ČR letadlem. Pozor však, podle cenového výměru ministerstva financí je držitelům žákovských průkazů uložena povinnost doložit při ověřování průkazu pravdivost všech uvedených údajů, s výjimkou žáků mladších 15 let, kteří nedokládají trvalé bydliště. Pro ověření žákovského průkazu doloží žáci mladší 15 let rodný list, cestovní pas nebo jiný průkaz ověřený ČD, žáci (studenti) starší 15 let předkládají osobní doklad vydaný orgánem státní správy. Žák navštěvující zahraniční základní školu předloží k průkazu potvrzenému základní školou v zahraničí navíc potvrzení o povinné školní docházce na základní škole v ČR, na které je zapsán. Žák navštěvující střední či vysokou školu v zahraničí doloží tuto skutečnost Rozhodnutím Ministerstva školství ČR. V případě, že je skutečné bydliště žadatele jiné, než je uvedeno v jeho osobním dokladu, lze tuto skutečnost prokázat předložením rozhodnutí soudu upravujícího poměry péče o dítě nebo jiným úředním potvrzením o skutečném bydlišti (jako je povolení k trvalému pobytu apod.). Za ověření žákovského průkazu zaplatí žák 50 Kč.
A proč neplatí žákovské jízdné o letních prázdninách? Žákovské jízdné není slevou ČD (na žákovském průkazu není ani logo ČD), ale je to sociální sleva poskytovaná žákům státem, konkrétně Ministerstvem dopravy prostřednictvím Ministerstva financí. Její podmínky jsou vyhlášeny v cenovém věstníku Ministerstva financí jako cenový výměr a ten je závazný pro všechny autobusové i železniční dopravce v České republice ČD jsou tedy pouze jedním z asi 500 dopravců, kteří tuto slevu také uznávají. V cenovém výměru
Foto: Jan Flieger
v ČR i zahraničí a postupně zcela nahradí starší modro-žlutý průkaz.
Podrobné informace naleznete na internetové adrese www.cd.cz/zaci, kde lze nalézt i odkaz na tarifní ustanovení v Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel (TR 10) se všemi potřebnými ceníky. *) Platí ode dne vyhlášení, od 1. 9. bude spuštěn zatím pilotní projekt ve Středočeském kraji pro žáky do 19 let. O termínu celoplošného spuštění této nabídky pro všechny žáky do 26 let vás budeme dopředu informovat. Roman Šulc, České dráhy, a. s.
3
ČD Bonus
Marina Vltava Navštivte oázu pohody a relaxace Marina Vltava – penzion, restaurant – areál s přístavem se nachází na břehu Vltavy v rodišti Antonína Dvořáka v Nelahozevsi, v blízkosti zámku Nelahozeves, a to pouze 30 km od Prahy. Ubytovat se můžete v penzionu (až pro 28 osob), ve stylově zařízených pokojích, které jsou vybaveny soc. příslušenstvím, barevnou TV a mají výhled na řeku. Pokoje jsou dvoulůžkové až sedmilůžkové. Dále je v areálu stylová restaurace s kapacitou až 40 osob, kde vám nabídneme speciality české i zahraniční kuchyně. Součástí restaurace je venkovní terasa s minim. 50 místy k sezení. V altánu s grilem jsou na objednávku či za příznivého počasí nabízeny grilované steaky, klobásky, špízy atd. V areálu je také k dispozici sál s restaurací až pro 100 osob, který je využíván především pro školení, rauty a svatby (v r. 2008 téměř 30 novomanželských párů strávilo svůj slavnostní den v našem prostředí). V případě zájmu pro Vás připravíme rautové občerstvení, svatební hostiny, speciality, ochutnávku vín, hudební představení atd.
Marina Vltava patří k prvním přístavům na českých řekách pro rekreační lodě s veškerým servisem a zázemím. Mezi zajímavé služby se řadí vyhlídkové plavby lodí pro 11 nebo 56 osob po blízkém okolí nebo např. do Zooparku Zelčín či do pražské ZOO Troja. Vyhlídkové lodě je možno si objednat i pro skupiny, firmy, školní výlety atd. a domluvit samostatný program výletů. Půjčovna lodí s nabídkou kanoí, pramic a lodí s motorem pro poznávání blízkého okolí je otevřena do konce letní sezony. Pro nejmenší je zde vybudováno dětské hřiště a ukázka ptactva (sova bílá, výr velký, poštolky atd.) ze Záchranné stanice AVES. Udělejte si pěkný výlet do Mariny Vltavy, rádi Vás zde uvítáme. V rámci programu ČD Bonus po předložení jízdenky Českých drah (uplatnění do 15 dnů od platnosti) či čipové In-karty získáte slevy: 10 % na ubytování a na půjčení lodiček, 5% na vyhlídkové plavby. Pension najdete na adrese: Dvořákova stezka 27, 277 51 Nelahozeves. Více informací na www.marinavltava.cz Tel.: 724 903 473
OREA hotels Na skok vlakem do lázní
4
Mariánské Lázně již ve svém názvu obsahují lákavou pozvánku toto městečko navštívit. V letních dnech můžete vychutnat pohodu a relaxaci v hotelech OREA s In-kartou ČD či jízdenkou na vlak ještě výhodněji.
Oproti jízdence ČD v libovolné hodnotě s destinací Mariánské Lázně a oproti In-kartě získáte slevu 20 % nejen z platného ceníku ubytování, ale se slevou ve výši 10 % si můžete zakoupit i lázeňské balíčky. Hotely OREA najdete nedaleko jeden od druhého na HlavnÍ
ulici. Vyzkoušejte si wellness a romantiku na vlastní kůži: k mání je spousta doplňkových služeb, jako zajištění hlídání dětí, taneční večery s živou hudbou anebo zajištění lovu či rybolovu. Více informací a kontakty najdete přímo na stránkách hotelů, které uvádíme níže.
OREA Hotel Excelsior www.hotelexcelsior.cz Tel.: 354 697 111
OREA Hotel Palace Zvon www.orea.cz/palace-zvon Tel.: 354 686 111
OREA Hotel Bohemia & Anglický Dvůr www.orea.cz/bohemia Tel.: 354 610 111
Okřídlené kolo zahájilo další sbírku na renovaci Když je někde setkání přátel železnice, nesmí tam štáb Světa na kolejích chybět. A tak jsme byli u toho, když v Olomouci Nadace Okřídlené kolo slavila páté narozeniny a Dopravní podnik města Olomouce si připomínal 110 let městské hromadné dopravy. Obě výročí se stala inspirací k unikátnímu propojení dvou typů kolejové dopravy - železniční a tramvajové, a to při historickém rendez-vous parního motorového vozu 124.001 Komarek a starých tramvají také ještě z dob Rakousko-Uherska.
v Plzni vyrobeny dvě lokomotivy řady 464.2, které se staly posledními parními lokomotivami, jež vyjely z bran továrny.“ Lokomotivy 464.201 a 464.202 se zapsaly i do historie. Dne 2. června 1961 vezly vlak
šího Hlavního nádraží. „Mělo by se věnovat historii železniční infrastruktury, to znamená správě a údržbě tratí i vozidel, a také motorové vozbě, tedy motorovým vozům a motorovým lokomotivám,“ vysvětluje Jiří Střecha, ředitel
s nejvyšším představitelem SSSR N. S. Chruščovem z Bratislavy do Marcheggu na schůzku s americkým prezidentem J. F. Kennedym.
Železničního muzea Národního technického muzea, které by tyto expozice mělo spravovat. „Vždyť nedaleko Olomouce, v Šumperku, byly železniční opravny a strojírny, kde se tyto stroje opravovaly.“ Však na olomouckém setkání přátel železnice byly na tamějším Hlavním nádraží k vidění i další motorové vozy, a to včetně unikátního vozu M 120.417, zvaného Věžák, s nástavbou pro strojvedoucího. A tak si sraz na hlavním olomouckém nádraží nenechali ujít fandové železniční historie z širokého i dalekého okolí. A byla to i příležitost ke vzpomínkám. „Lásku k vlakům získá člověk zpravidla už v dětství,“ vyznal se za všechny generální ředitel KPM Consult Petr Augusta. „Moji rodiče vždy vzpomínali na to, jak jsem se ztratil, když mi bylo asi tak pět let. Dlouho mě hledali a už byli bezradní, až mě našli na brněnském nádraží, kde jsem obdivoval tehdejší parní lokomotivy, Albatrosy. Od té doby, když mě nemohli najít, dobře věděli, kde jsem...“
Svět na kolejích
Mohli jste vidět na ČT ve Světě na kolejích
Po Komarkovi Rosnička Právě rekonstrukce Komarka je, vedle výstavby přerovské miniželeznice, hlavní chloubou nadace, která si před pěti lety dala za cíl shánět prostředky na záchranu historických kolejových vozidel. „Naše nadace úzce spolupracuje s Českými dra hami i s Národním technickým muzeem, které jsou vlastníky těchto vozidel, a snaží se dát dohromady prostředky na opravy svědků železniční minulosti,“ říká Miroslav Kapoun, který stál u založení Nadace Okřídlené kolo a dnes je místopředsedou její správní rady. Na setkání v Olomouci se nadace po chlubila parní lokomotivou 314.303, která je posledním dochovaným parním strojem z někdejší Ferdinandovy dráhy a jejíž rekonstrukce je díky Okřídlenému kolu těsně před dokončením. Naposledy tu na koleje vyjela i lokomotiva 464.202 Rosnička, na jejíž renovaci bude nadace shánět peníze teď. Snad pomůže i to, že moje maličkost se stala patronem tohoto úsilí. Lokomotiva, kterou vyrobili v plzeňské Škodovce, si celkovou rekonstrukci rozhodně zaslouží. „Na svou dobu to byla velmi moderní lokomotiva, určená pro vedení předměstských osobních vlaků a na vedlejší tratě,“ říká odborník na slovo vzatý, vrchní přednosta Depa historických vozidel ČD Jindřich Rachota, „a to zejména proto, že měla nápravový tlak pouhých 14 tun. V roce 1956 byly
O lásce k železnici V Olomouci Nadace Okřídlené kolo představila také ambiciózní projekt železničního muzea, které má vyrůst v sousedství taměj-
Václav Žmolík Foto: Pavel Křepinský
5
6 6
Tvář ČD Tváře ČD
7 7
Tvář ČD Tváře ČD
Eurovíkend
Nejpomalejším expresem světa napříč Švýcarskem
Je nejpomalejším expresem na světě a vůbec se za takové označení nestydí. Naopak. Patří to k jeho chloubám, kterých má ještě celou řadu. Je nejvýše provozovaným expresem v Evropě. V minulosti jezdil pouhé čtyři měsíce v roce, neboť část jeho tratě byla během dlouhé alpské zimy rozebraná a schovaná před lavinami.
8
Jmenuje se Glacier Express a jeho jméno znají stejně dobře v Evropě, ve vzdáleném Japonsku, ale i v Jižní Americe nebo Austrálii. Za svých 75 let provozu se stal jednou z největších železniční legend na světě.
Glacier Express vyjíždí každý den na svou pouť napříč jižním hornatým Švýcarskem. Spojuje nejznámější alpská střediska: na východě Davos a St. Moritz, na jihu Andermatt
a na západě Zermatt. V létě jezdí několikrát denně, a přesto bývá plně obsazen. Zájemci o cestu přicházejí z celého světa. Nejsou to jen Evropané, ale také Japonci a další turisté z Dálného východu, nebo Američané a Australané. Cesta Glacier Expressem je stejně atraktivní a lákavá jako putování slavným Orient Expressem. Současný Glacier má ovšem moderní klimatizované vozy a zážitek z této cesty je dostupný všem, kdo touží poznat švýcarské velehory a unikátní horské železnice. Na jeho téměř 300 kilometrů dlouhé trati, kterou ujede asi za 7,5 hodiny, leží 291 mostů, 91 tunelů, včetně přes 15 kilometrů dlouhého tunelu Furka, a vystoupá až do sedla Oberalppass s nadmořskou výškou neuvěřitelných 2 033 metrů.
tou i okolní štíty: Piz Mundaun 2 064 metrů, Piz Dado 2 699 metrů, Cavistrau 3 252 metrů. To jsou již místa, kde leží věčný sníh a led alpských ledovců, podle nichž nese slavný expres jméno Glacier Express – Ledovcový expres. Nejvyšším místem na cestě je Oberalppass ve výšce 2 033 metrů. Kolem jsou jen vysokohorské louky a v dálce se tyčí špičky alpských velikánů. Největší stoupání a klesání v těchto místech dosahuje 110 promile a vlak je překonává jen díky ozubnici. Dalšímu podobně náročnému úseku přes Furkapass se dnes expres vyhne díky modernímu 15 407 metrů dlouhému Furka-Basistunnelu. Dříve byla právě tato část nejvýše položeným místem na trase s výškou 2 160 metrů. Jarní laviny však dráhu mnohokrát poškodily, a tak stavitelům nezbylo, než místní mosty zkonstruovat jako skládací. Na zimu je rozebrat a schovat před lavinami do tunelů. Vlaky tak těmito místy mohly jezdit jen po krátké letní období. Teprve moderní stavební metody dovolily vybudovat novou trať v tunelu a vlaky se napříč Alpami rozjíždějí po celý rok.
Eurovíkend
Dopoledne vyjíždí Glacier Express ze St. Moritze a nedlouho poté projíždí prvním kouzelným úsekem v údolí řeky Albuly. Příslibem nevšedního zážitku může být již několikaminutový průjezd Albulatunnelem s délkou 5 865 metrů, na který navazuje část plná krátkých smyčkových tunelů, galerií ochraňujících trať před lavinami a mosty, které převádějí trať z jedné strany údolí na druhou. Okolo divoce bují zeleň a uprostřed údolí se valí zpěněná řeka Albula. Tento úsek patří mezi nejkrásnější na celé trati a byl dokonce vyhlášen za součást světového kulturního dědictví UNESCO. Obdivuhodná inženýrská díla a překrásná krajina vlak provázejí i na jeho další cestě. Pár okamžiků po odjezdu ze stanice Filisur projíždí Glacier Express opět tunelem, aby se vzápětí vyřítil na vysoký obloukový kamenný most Landwasserviadukt. O pár kilometrů dál během pár vteřin přejede nejvyšší most, pod nímž ve stometrové hlubině hučí Albula. Stanice Thusis je pro změnu jako malá galerie s několika sochami cestovatelů na nástupišti. Fascinující je jízda hlubokým údolím Rýna kolem více než dva tisíce metrů vysokých štítů. A jak vlak stoupá do hor proti proudu řeky, rosOd Furky expres klesá do údolí další velké evropské řeky – Rhôny. Okolo jsou třítisícové vrcholky s výhledy na ledovce. Nahoru se dá vyjet množstvím lanovek. Ve městě Brig kříží úzkorozchodná dráha Glacier Expressu síť soukromé železnice BLS i státní SBB a vede dál na západ do města Visp. V jeho blízkosti leží ústí dnes nejdelšího alpského tunelu – nového Lötschberského – s délkou neuvěřitelných 34,6 kilometru. Z Vispu zamíří vlak na jih do cílové stanice a turistického střediska Zermattu. Opět se proplétá dalším pohádkovým údolím plným tunelů. Je provázen stříbropěnnou stužkou divoké řeky Vispy a v některých místech šplhá díky ozubnici do prudkého stoupání přes 120 promile. Na konci cesty Glacier Expressu leží Zermatt s kulisou jedné z nejslavnějších hor světa čtyřtisícovým Matterhornem, kterému tam dělají společnost další čtyřtisícové velikány. Text a foto: Petr Šťáhlavský
Vlakem do Švýcarska Z Prahy jsou denně vypravována dvě přímá noční spojení do Curychu. Vlak Matthias Braun/Wiener Walzer veze lůžkový a lehátkový vůz přes Tábor, České Budějovice a Salcburk. Spoj EuroNight Phoenix/Canopus jezdí přes Ústí nad Labem, Děčín a do Švýcarska přijíždí přes Basilej. Nabízí cestování v lůžkovém a lehátkovém voze, ve voze s místy na sezení a zajišťuje také přepravu jízdních kol. Cena spojení z Prahy do Švýcarska je od 29 € ve voze 2. třídy a od 39 € v lehátkovém voze. Pro cesty ve Švýcarsku je možné využít například jízdenky InterRail nabízené v mezinárodních pokladnách ČD nebo jízdenky Švýcarského dopravního systému (Swiss Travel System). Ty prodává např. cestovní kancelář ČD Travel nebo Čedok. V Glacier Expressu platí jízdenky Swiss Pass, při cestě v něm si tak připlatíte pouze za povinnou rezervaci nebo za další servis, např. za oběd.
9
Zajímavosti ze zahraničí
Realistický lokomotivní simulátor v Polsku Tradičním železničářským povoláním je strojvedoucí. V provozu drah nenajdeme náročnější práci. Již požadavky kladené na uchazeče jsou poměrně vyčerpávající: zdravotní prohlídka, vyšetření smyslových funkcí (zrak, sluch, vnímání barev), kognitivních funkcí (pozornost a koncentrace, paměť, vnímání, usuzování), klidový elektrokardiogram (EKG), komunikace, psychomotorické funkce (rychlost reakce, koordinace rukou). K tomu přistupují striktní požadavky na technickou erudovanost: znalost konstrukce vozidel, jejich pohonu, brzd, zabezpečovacích a sdělovacích systémů.
10
Strojvedoucí musí být schopni registrovat neobvyklé události ve vztahu k chování vlaku, být schopni zkontrolovat soupravu a rozpoznat příznaky mimořádných situací, rozlišovat mezi nimi, reagovat podle jejich závažnosti a pokusit se je odstranit. Na prvním místě přitom musí být vždy bezpečnost provozu a osob. Strojvedoucí je hlavním zástupcem dopravce při jízdě vlaku. Dceřiná společnost Polských státních drah (PKP) pod názvem CS Szkolenie i doradztwo
Sp. z o. o. se sídlem ve Varšavě zajišťuje pro polské železniční dopravce školení strojvedoucích. Podle výnosu tamního ministra infrastruktury se školení musí zúčastnit všichni strojvedoucí každé tři roky. Na zakázku PKP vznikl v dílnách specializované firmy MP-PZL Aerospace Industrie Ltd. unikátní realistický lokomotivní simulátor. Na simulátoru je možné absolvovat trasu z Katovic nebo Krakova do Varšavy v délce 321 km, resp. 325 km.
Jízda se z větší části odvíjí po trati centrální železniční magistrály, což je téměř rovná trať s běžnou rychlostí 160 km/h, původně zamýšlená pro rychlé a kapacitní spojení průmyslové oblasti Katovic s Baltským mořem. Strojvedoucímu je promítána pečlivě počítačově zpracovaná
trasa jízdy vlaku a hydraulicky ovládaný trenažér věrně přenáší veškeré pohyby důvěrně známé ze skutečné jízdy – příčné pohyby na výhybkách a v obloucích nebo podélné pohyby při rozjezdech či brzdění. Stanoviště strojvedoucího odpovídá první sérii lokomotivy řady EP 09. Práce na vývoji elektrické stejnosměrné lokomotivy řady EP 09 sahají do druhé poloviny 70. let. Mezi roky 1986 až 1997 převzaly PKP celkem 47 strojů této řady od firmy Adtranz–Pafawag. Lokomotiva o hmotnosti 83,5 tuny disponuje výkonem 2 920 kW a dosahuje rychlosti až 160 km/h. Lokomotivní simulátor v hodnotě dvou milionů dolarů je nástrojem PKP a dalších dopravců pro zajištění bezpečnosti provozu vlakové dopravy. Strojvedoucí jsou v rámci tréninku vystaveni stresové zátěži, kdy z počítačového velínu je možné nejen libovolně stavět vlakovou cestu ve stanicích a organizovat provoz v mezistaničních úsecích či zasahovat do funkčnosti technických zařízení lokomotivy, ale i simulovat překážky na kolejích. Není přitom bez zajímavosti, že drážní vozidla jezdící rychlostí vyšší než 120 km/h jsou v Polsku, jako v jedné z posledních zemí Evropy, povinně obsazena dvoučlennou lokomotivní četou. Připravil: Roman Štěrba
Příběh, který si dnes na historické stránce našeho magazínu přiblížíme, jako by potvrzoval staré rčení „sejde z očí, sejde z mysli“. Tahle stará moudrost se totiž téměř stoprocentně naplnila v případě letitého symbolu železnice. Loukoťové kolo, ozdobené křidélky, bylo ještě donedávna zcela automaticky spojováno s vlaky, kolejemi a lidmi kolem nich. Ovšem stačila relativně krátká doba a z okřídleného kola nezůstalo téměř nic.
Nahlédněme do historie
Historie
Okřídlené kolo aneb zmizelý symbol Stejný symbol se objevil o sedm roků později, přesně 19. září 1842, na pamětní minci, vydané při příležitosti otevření Sasko-bavorské dráhy. V roce 1846 se nastěhoval na stejnokrojové kabáty a čepice bavorských železničních úředníků. Okřídlené kolo se stalo obecně přijímaným symbolem železnice. Také první železnice habsburské monarchie, Severní dráha císaře Ferdinanda, vedoucí z Vídně napříč Moravou do tehdejší Haliče, nemohla pochopitelně bez této ozdoby existovat. Kolo s křidélky se od roku 1849 stalo součástí firemní uniformy. Uniformový předpis z roku 1857 pak uplatnil okřídlené kolo v ještě větší míře. Stejně tak činily i stejnokrojové železniční předpisy v dalších letech.
Všední život
Kdy se vůbec železnice ztotožnila s létajícím kolečkem? Názory se různí: někdo by rád spatřoval první náznaky ve staré Anglii, kolébce železnic. Jiným se křídla v kombinaci s železničním kolem jeví jako ideální vyjádření síly jakožto fyzikální veličiny. Většina odborníků se však kloní k závěru, že si železnice pro svoji potřebu jen upravila atribut římského boha Merkura nebo jeho řeckého předka Herma. Oběma totiž antická mytologie přisoudila role ochránců obchodníků a poutníků, v pozdější době jim ještě přibyl patronát nad zpravodajstvím a novinářstvím. Pracovní náplň jistě široká, vyžadující ovšem i odpovídající výbavu: antický bůh v roli ochránce cestujících proto disponoval na přilbě a na obuvi malými křidélky. Zřejmě pro usnadnění pohybu. A první železnice skutečně zosobňovala především pohyb, rychlost. Do té doby nevídanou. Takže ke spojení s pomůckami mýtického protektora cestování došlo zcela logicky.
Kolo s křídlem se stalo jakousi logickou železniční součástí. Nákladní listy, firemní tiskopisy, stejnokroje, jízdenky – tady všude se tento symbol uplatnil. Přežil monarchii, zabydlel se na meziválečných ČSD, kde jeho popularita dosáhla vrcholu. Křídla mu kupodivu nepřistřihla ani poválečná éra: usazeno do rudé hvězdy, shlíželo okřídlené kolo i na socialistickou železnici. Rozloučilo se s ní a vplulo do demokratických časů – železničářský stejnokroj z roku 1991 setrval u knoflíků s okřídleným kolem. Ale to se již jeho život pomalu ale spolehlivě nachyloval ke svému konci.
Rozloučení
S nástupem nového tisíciletí přišly pro okřídlené kolo špatné zprávy: většina evropských železničních správ od tohoto letitého symbolu
upustila. Buď tak učinila již v období těsně poválečném, nebo se uchýlila k jakési přechodné variantě, možná starého veterána vzdáleně připomínající. A u nás? Ani ty stejnokrojové knoflíky mu nezůstaly: v „Katalogu stejnokrojových součástí Českých drah“ z roku 2003 budete letitý železniční atribut hledat marně. Dosloužil. Tiše odešel věrný průvodce několika generací železničářů. Sloužil v dobách dobrých i tehdy, když se na kolejích zrovna nedařilo. Malou vzpomínku si určitě zaslouží. Na symboly by se nemuselo až tak rychle zapomínat. Pavel Schreier
Na prvních železnicích
Dávnou božskou ústroj si železnice pochopitelně upravila. A učinila tak velmi záhy: za první prokazatelné použití okřídleného kola jako symbolu železnice je pokládán bavorský stříbrný tolar z roku 1835. Pro slavnostní zahájení provozu na první německé železnici z Norimberka do Fürthu jej nechal razit tehdejší král Ludvík I. Bavorský. Minci zdobí na přední straně stylizovaná panovníkova hlava, na zadní straně ženská figura, doplněná – ano, okřídleným kolem.
11
Dětem
Mašinka Šmudla
Aleš Camfrla
Přednosta Drahorád měl zase jednou trápení. Do stanice mu přidělili novou lokomotivu. Zpočátku se zdálo všechno v nejlepším pořádku. Mašinka byla rychlá, výkonná, spolehlivá, jen jméno neměla. Strojvedoucí Burián nevěděl, pan Valenta nevěděl, dokonce ani paní Drahorádová nevěděla, a to už je co říct! „Počkáme,“ rozhodl přednosta, „však ona si už nějaké jméno udělá.“ A udělala. Nová lokomotiva se totiž nechtěla mýt. Bála se vody jako čert kříže. Dokonce jednou, když se blížila velká bouřka, tak se porouchala, aby nemusela vyjet na trať do deště. Jak šly dny, mašinka ztrácela na původním lesku a také na kráse. Měla na sobě skvrny od oleje, prach
12
Radek Bříza
ze všech nádraží a tratí, co projela, a hlavně nepředstavitelné množství mastných černých sazí. Děti jí začaly říkat „Šmudla“ a pak přidávaly další jména: „Nemytá“, „Špindíra“, „Ošklivka“ nebo dokonce „Hnuska!“ Všechny okolo to mrzelo, přemlouvali ji, vyhrožovali, slibovali. Všechno nadarmo. Strojvedoucí pan Burián už toho měl dost. Chodil domů špinavý jako kominík a ne rychlíkový strojvedoucí. Vymyslel malou lest. Každá parní lokomotiva musí čas od času dobírat vodu do tendru a vysypat popel z ohromného popelníku. To se dělá na místě, kde se říká na kanále. Lokomotivy to mají rády asi jako zvířátka drbání. Pan Burián nařídil topiči panu Jelínkovi, aby se
na kanále zdržel, co nejdéle to půjde, a že sám zkusí mašinku vyčistit. Vše šlo podle plánu. „Šmudla“ si spokojeně medila na kanále, topič Jelínek rozvláčně vyhraboval popel z popelníku. Strojvedoucí Burián vzal pucvol a začal leštit madla vedle schůdků do lokomotivy. „Šmudla“ sebou v tu ránu zacukala, zatřásla se tak, že se pan Burián neudržel a sjel ze schůdků jako blesk do topolu. Současně „Šmudla“ zahoukala tak silně a srdceryvně, jako by jí nejméně trhali komín. Seběhlo se celé nádraží, včetně přednosty Drahoráda. Strojvedoucí Burián vztekle zahodil pucvol na zem, šel k přednostovi a řekl: „Žádám vás důrazně, pane přednosto, o přeřazení na jinou lokomotivu. Se „Šmudlou“ už jezdit nebudu. Všichni se mi smějí.“ Přednosta věděl, že je zle. Strojvedoucí měl pravdu. „Pane Jelínku, uhaste oheň a odstavíme „Šmudlu“ na pátou kolej jako studenou,“ rozhodl. A bylo po legraci. Šmudla byla odstavená a smutná lokomotiva. Nikam nejezdila, nikdo ji nepotřeboval, nikdo si jí nevšímal. Až jednou přišla na nádraží parta kluků a celou lokomotivu pomalovali barevnými křídami. Prý aby nedělala ostudu. Když to druhý den uviděl přednosta Drahorád, velice se rozzlobil. Pravda, „Šmudla“ byla špindíra, ale po lokomotivách mu nikdo čmárat nebude. Šel rovnou cestou do školy za ředitelem a spolu pak prošli všechny třídy. „Kdo to udělal?“ ptali se všude. Nikdo se nepřiznal. Jenže ve všech třídách měli barev-
Péter Szabadkay
ných kříd plno, jenom v 5A ani jedinou. Takže páťáci byli jasní, ale který z nich? Trestat nevinné se nedělá a nechat lumpárnu nepotrestanou také ne. Jak jen z toho ven? Ředitel navrhoval přizvat rodiče, ale přednosta Drahorád vymyslel něco jiného. „Zítra ráno očekávám celou pátou třídu na nádraží a podrobím vás tunelové zkoušce. Ta ukáže, kdo je viník. Pan ředitel jistě nemá nic proti, že.“ Pan ředitel pochopitelně proti nic neměl, protože mu šlo o dobré jméno školy, ale byl snad ještě zvědavější než všichni ostatní. Co jen má přednosta Drahorád zase za lubem? Druhý den ráno, přesně v 8.00, vyjel zeJzáhořického nádraží zvláštní pracovní vlak
A kluci drhli, čistili a utírali a „Šmudla“ držela, ani nedutala, chtěla totiž zase začít jezdit. Večer byli všichni k nepoznání. Kluci byli špinaví, mokří a znavení, „Šmudla“ veselá, krásná, jako nová. Děti jí začaly říkat krasavice, pan Burián chodil domů čistý a přednosta se pohupoval před dopravní kanceláři ze špičky na patu a pobrukoval si: „Záhořice, nejhezčí jsou v republice a jezdí u nás krasavice.“
Dětem
směr tunel a zpět. Vezla ho počmáraná „Šmudla“, kterou pan Jelínek od časného rána roztápěl a vezla jediný osobní vagon. V něm bylo 28 žáků 5A třídy, paní učitelka, ředitel školy a pochopitelně přednosta Drahorád. Před tunelem vlak zastavil a přednosta měl k žákům následující řeč: „Náš tunel, postavený roku 1888, má kouzelnou moc a pozná, kdo lže. Kdo mluví pravdu, ten z něj vyjde čistý, kdo lže, bude mít špinavé tváře.“ Pak pošeptal něco strojvedoucímu Buriánovi a vlak vjel pomalu do tunelu. Uprostřed tunelu, kde byla úplná tma tmoucí, zastavil a „Šmudla“ začala houkat a silně čoudit. „Už dost,“ volaly děti, „chceme ven, prosím! My se bojíme.“ Přednosta Drahorád pokynul strojvedoucímu baterkou a vláček vyjel z tunelu na světlo. Všichni byli na tvářích černí a špinaví, dokonce i paní učitelka, ředitel i přednosta Drahorád. Všichni, až na Pepíka, Frantu a Vaška. Ti měli čisté tváře, ale zato měli špinavé ruce. „A mám vás, čmáralové,“ zvolal vítězoslavně Otakar Drahorád a hned si dva výtečníky přitáhl za ucho k sobě. Třetí šel sám. „Ti, co mají čisté svědomí, se neutírali, jenom vy tři.“ Vašek, Franta a Pepík jenom klopili oči a skláněli hlavy. Záhada byla vyřešena. Ale to nebylo ještě všechno. Po návratu na nádraží stála před dopravní kanceláří paní přednostová Drahorádová a vedle ní několik kýblů s teplou vodu, mýdlo značky Helada – klenot pradlen, několik rejžáků a hromada hadrů. „Pane řediteli, doufám, že těm třem výtečníkům dáte dnes výjimečně pracovní volno?“ zeptal se přednosta s úsměvem na rtech. „Ale ovšem, práce šlechtí, ale dnešní den si nahradí!“
Robert Drozda
Kryštof Blažej
Chcete svou pohádku? Umíte trochu malovat? Milé děti, nakreslete přednostovi Drahorádovi obrázek, nebo pošlete námět na pohádku z železničního prostředí, kterou byste si v magazínu ČD pro Vás rády přečetly! Pohádky s vašimi obrázky vycházejí v každém sudém čísle našeho magazínu. Nejlepší autoři obdrží propagační předměty Českých drah a nejlepší dílka budou zveřejněna (pokud budou opatřena čitelnou adresou). Redakce ČD pro Vás, Nábř. Ludvíka Svobody 12, 110 15 Praha 1 Jonáš Zahálka
13
Vlakem do muzea
Grand-Prix v Budapešti V budapešťském „Parku železniční historie“ se ve dnech 19. a 20. září 2009 uskuteční již devátý ročník soutěže lokomotiv z různých států Evropy, doplněný o pátý ročník setkání jídelních vozů evropských železničních správ. „Magyar Vasúttörténeti Park“, jak se toto zařízení správně maďarsky nazývá, byl veřejnosti otevřen 14. července 2000. V prostorách zrušeného lokomotivního depa Budapest Északi (Sever) zaujímá plochu 70 tisíc metrů čtverečních. Z depa, postaveného v roce 1911, tak vzniklo jedno z největších železničních muzeí Evropy, prezentující více než sto železničních vozidel. Návštěvníci tu obdivují nejen parní, elektrické a motorové lokomotivy, ale i mnoho osobních a nákladních vozů, speciálních strojů, jeřábů, drezín a dalších drážních kuriozit a zařízení. Nejstarší lokomotiva, uložená ve sbírce, vyjela na maďarské koleje již v roce 1870; naopak nejnovější motorové a elektrické lokomotivy byly v provozu ještě nedávno. Velká část vozidel je provozuschopná. Provozovatel muzea, společnost MÁV Nosztalgia, Kft., jich využívá k pra-
ného zastavení na určeném místě. V letošním ročníku se kromě domácích strojů předpokládá i účast soutěžících z Rakouska, Slovenska, Polska a Srbska. Poprvé přijede také německá lokomotiva z Berlína. Soutěže se mnohokrát zúčastnily i lokomotivy Českých drah, které vždy zaujaly jednu z pozic na stupních vítězů, mimo jiné byly vždy velmi dobře hodnoceny i v „soutěži krásy“ lokomotiv. Aby návštěvníci mohli zahnat hlad či žízeň, je jim v parku k dispozici několik typic-
ky maďarských stravovacích zařízení. Na setkání lokomotiv vypomáhají také zahraniční jídelní vozy. Lze v nich ochutnat speciality kuchyně okolních národů, včetně jejich typických nápojů. Zbývá pouze dodat, kde park leží a jak se tam dopravit. Nejvýhodnější je použít jeden ze dvou nočních vlaků (Amicus a Metropol), které jezdí mezi Budapeští a Prahou. Od budapešťského nádraží Keleti lze jet autobusy číslo 20E, 30 nebo 30A až do blízkosti parku. Vchod
do parku je v ulici Tatai út číslo 95, kde je i parkoviště pro návštěvníky. Z druhého budapešťského nádraží, Nyugati pályaudvar, lze jet vlakem ve směru na Ostřihom (Esztergom), který má v blízkosti parku zastávku. Zastavují na ní ale pouze vlaky s odjezdem z Budapešti v 10.21, 11.21 a 13.21 h a z Ostřihomi v 9.09, 12.09 a 15.09 h. Otevřeno je vždy od poloviny března až do Mikuláše, od 10 do 18 hodin, v zimních měsících pouze do 15 hodin. Karel Beneš
14
videlným i mimořádným jízdám nostalgických vlaků, z nichž mnoho míří i do okolních evropských států. Provozuschopné jsou však i drezíny a další drobná vozidla, které mohou návštěvníci přímo na kolejích v parku vyzkoušet. Po mnoho víkendů organizuje vedení parku interaktivní programy pro dospělé i dětské návštěvníky. Všichni si přitom mohou vyzkoušet řízení parní lokomotivy, otáčení na točně nebo třeba jízdu koňskou dráhou. Na trávníku mezi velkými kolejemi bývají položeny i koleje velmi malé, na nichž je v provozu zahradní železnice. K atraktivním programům, který se opakuje každý rok v polovině září, patří velká soutěž lokomotiv. Strojvedoucí se svými stroji soutěží v obratnostních disciplinách. Společným jmenovatelem je šikovnost při ovládání lokomotivy, schopnost rychlého rozjezdu a přes-
Tip na výlet Bítov
Zámek i cenná knihovna Barokní zámek v Mnichově Hradišti září červenobílou fasádou a překvapuje dokonalou souměrností. V interiérech uvidíte například nesmírně cennou knihovnu, kterou v minulosti spravoval proslulý Giacomo Casanova – byla sem totiž převezena z Duchcova. Mezi majiteli zámku figurují dvě velmi známé osobnosti. V roce 1602 zdědil panství Václav Budovec z Budova a nad stejnojmenným městem nechal vybudovat renezanční zámek. Tento slavný českobratrský šlechtic a významný představitel stavovského povstání sice po bitvě na Bílé hoře odvezl rodinu za hranice, on sám se však vrátil, byl zajat a 21. června 1621 popraven na Staroměstském náměstí. Jeho majetek byl konfiskován a získal jej Albrecht z Valdštejna. Ten, jak známo, též neskonal přirozenou smrtí, nicméně Mnichovo Hradiště nechal ještě během života přepsat na svého vzdáleného příbuzného, takže rodu Valdštejnů zůstalo i po Albrechtově zavraždění. Valdštejnové zámek vlastnili více než tři sta let, až do roku 1945.
Původní renezanční stavba měla půdorys tvaru písmene L. Po roce 1690 zahájil Arnošt Josef z Valdštejna rozsáhlou barokní přestavbu. Nejprve nechal postavit kapucínský klášter s kostelem Tří králů, později rozšířený o kapli Svaté Anny. Poté se rozběhly stavební úpravy zámku. Práce trvaly třicet let a řídil je architekt Marcantonio Canevalle. Budovy byly zvýšeny o další podlaží, hlavní trakt byl významně prodloužen a bylo přistavěno další křídlo. Vzniká tak stavba s půdorysem do písmene U. Zámku dominuje věž s hodinami, u bočních křídel jsou postranní schodišťové věže, všechny zakončené cibulovými báněmi. Na leteckých záběrech je přehledně vidět, jak je celý areál symetrický. Po stranách geometricky řešené francouzské zahrady stojí budovy jízdárny a konírny. Centrální cestu zakončuje salla terrena. Souměrně je koncipován i interiér zámku, nenachází se zde jeden, ale hned dva prostorné hlavní sály. V Přijímacím sále uvidíte tři sta let starou dubovou podlahu a rozměrné olejomalby. Druhý sál byl na přelomu 18. a 19. století přebudován na zámecké divadlo. Právě celek divadla dochovaný společně s jevištní technikou a kulisami je jednou z rarit zdejšího zámku. Mezi nejvzácnější části expozice patří již
zmíněná valdštejnská knihovna, čítající více než dvacet tisíc svazků, která sem byla převezena ze zámku v Duchcově. Velmi cenná je sbírka delftské fajánse a unikátní zámecká obrazárna. V roce 1833 bylo Mnichovo Hradiště svědkem významné schůzky mocných. Kristián z Valdštejna byl hostitelem setkání rakouského císaře Františka Josefa I., ruského cara Mikuláše a Bedřicha Viléma, budoucího pruského krále. Pro účely jednání proběhly na zámku interiérové úpravy. Zámek nabízí čtyři prohlídkové trasy. Základní okruh prochází historickými interiéry, trvá přibližně 50 minut a standardní vstupenka stojí 90 korun. Další se věnuje vzácnému divadlu a na třetí trase uvidíte sallu terrenu a kostel s kaplí, kde je umístěno lapidárium barokních soch. Též se zde nachází valdštejnská hrobka, do níž byly po zrušení valdického kláštera převezeny i ostatky Albrechta z Valdštejna. Poslední trasa je letní specialitkou pro děti. V letních měsících je o nedělích v 10.15 h a v 10.45 h provede zámkem průvodce v dobovém kostýmu a bude vyprávět pohádkový příběh. Saskia Bergerová Foto: Jiří Berger
15
Mnichovo Hradiště Informace o spojení na www.cd.cz
Tip na výlet vlakem
