2008

sborový list OBČASNÍK SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PARDUBICÍCH

08/2008

2

Ohlédnutí za prázdninami Milí čtenáři, čím to je, ţe se tak neradi loučíme s prázdninami? Proto, ţe s našimi dětmi či vnoučaty proţíváme návrat ke kaţdodenním povinnostem? Proto, ţe se krátí dny RANNÍ a ochlazují rána? Proto, ţe s nastupujícím zářím jsme ROZCVIČKA svědky pozvolného usínání přírody a do nového jara je ještě daleko? Moţná platí některý z těchto důvodů, moţná by kaţdý z nás našel ještě jiné. Mám rád prázdninový čas kvůli času strávenému mimo můj domov a moje pracoviště. Někdy jsou to nová místa, kde jsem ještě nikdy nebyl. Ale mám rád i cesty mnohokrát vyšlapané a výhledy, které uţ důvěrně znám. Jen kdyţ jsou daleko od mých všedních dnů. To mi totiţ umoţňuje poodstoupit od mé kaţdodenní práce, starostí a otázek. Jsou v tu chvíli daleko, někde na obzoru. Občas mají podobu vysokých hor, které vypadají nezdolatelně. Jindy mi připadají jako údolí, kde je stín, anebo temné rokle. Ale jsou na obzoru a já vidím nad nimi slunce. Je výš neţ ty největší úkoly. Září i do nejtemnějších obav a komplikovaných otázek. A v tu chvíli děkuji svému Stvořiteli a Otci, všemohoucímu a laskavému Pánu světa, ţe on je tím sluncem. Modlím se. A v mé modlitbě začnou postupně rezonovat slova, která jsem před tím četl. „Ty mi rozsvěcuješ světlo, Hospodine. Můj Bůh září do mých temnot... se svým Bohem zdolám hradbu.“ (Ţ 18,29n) Podobá se to hlubokému nadechnutí svěţího vzduchu vonícího nadějí a pokojem. Kvůli těmto momentům mám rád prázdniny. Milí přátelé, vím, že nemohu trvale žít z této své prázdninové vzpomínky. Proto chci každý den ráno podnikat v malém podobné cesty znovu. Pro zachování naděje a orientace tuhle rozcvičku potřebuji. Samuel Jindra

Všechno nejlepší! Září Zelená Renata Blaţek Alois Kalvach Miloš Ubralová Jiřina

30 let 35 let 55 let 80 let

Říjen Chráska Daniel Tomáš Jeníček

50 let 25 let

Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo. 2. Korintským 9,8 3

Awana a besídka Dětský AWANA tábor v Horním Bradle je pro mě první tábor, který jsem mohl absolvovat jako vedoucí. To, TÁBOR ţe jsem tam mohl být, je kaţdopádně jedna další vyslyšená modlitba. Hned po příjezdu nás všechny přivítalo velV HORNÍM mi příjemné počasí, které nám vydrţelo po celý týden. BRADLE Pouze předposlední den zapršelo a tak se nám znovu svěţe pročistil vzduch. V blízkosti našeho penzionu byl hezký les, do kterého jsme si chodili společně uţívat perfektních odpoledních sportovních her. Tak ihned první den jsme mohli tento les navštívit a jednu z prvních her si zahrát. Tyto hry pro děti připravil a také vedl Jirka Ţouţelka společně s Radkem K. Musím podotknout, ţe jsem byl překvapen, kdyţ jsem se dozvěděl, ţe jako „sporťák“ byl Jirka Ţ. na táboře poprvé. Měl jsem totiţ pocit, ţe v týmu AWANA tábora je uţ dlouholetým a osvědčeným „sporťákem“. Kaţdopádně si bez něj příští tábor neumím představit. Kaţdý den v Horním Bradle začínal velmi potřebným sejitím vedoucích se společnou modlitbou za Boţí vedení. Děti byly zase hned po ránu velmi rafinovanou formou (pro mě novou) motivováni k ranní rozcvičce. Po snídani, úklidu na pokojích a ranní hygieně jsme si mohli poslechnout úţasnou povídku o Tondovi, kterou pro děti připravila Dáša K. Jsem přesvědčený, ţe tato povídka se stala největším duchovním chlebem pro všechny děti. Tento příběh velmi přirozeným způsobem popisoval zápasy, kterými prochází nejenom děti, ale i dospělí. Takto duchovně naladěni, jsme se vydali s dětmi vyplňovat příručky, které jsme pro děti společnými silami připravili. Za zmínku ovšem stojí, ţe hlavní a cílovou podobu jim dala Daniela Kampová a hezkými karikaturami ji naplnil David Karaba. A tak ty nejmenší děti si mohly v příručce vybarvovat obrázky a těm starším jsme pomáhali vyplňovat co nejvíce z připravených cvičení. Zároveň se děti učily biblické verše, které by jim v ţivotě mohly pomáhat rozhodnout se správným způsobem v těţkých situacích. Po obědě byla mnohými vedoucími očekávaná polední pauza, kdy si děti mohly odpočinout. K tomu jsme jim pouštěli kreslený seriál „Byl jednou jeden ţivot“. Já jsem tyto polední pauzy trávil s dětmi na pokoji rád, některé jsem i příjemně prospal. Před tím, neţ jsme společně vyrazili do lesa na sportovní hry, si děti mohly vytvářet vojenskou výzbroj podle textu z bible Efezským 6.10-17, které pro děti vymyslel a také ochotně pomáhal vytvářet Honza Chlup. Po návratu z lesa si děti asi uţívaly nejhezčí část dne – koupání v bazénu. Po večeři je čekal večerní program, ve kterém si mohly ještě před spaním uţít spoustu zajímavých her. Takto nabitý program jsme tedy v Horním Bradle měli. A aby to mohlo být pro děti ještě zajímavější, na jeden den jsme připravili výlet na Veselý Kopec. Pro starší děti to byla výzva ujít celou cestu tam i zpátky pěšky, coţ dohromady činilo asi 20 km. Pro mladší děti zbývala snesitelná 8 km procházka s ukrácením cesty pomocí autobusu. Pro mě byl tento tábor naprostou premiérou, jak uţ jsem zmínil v úvodu. Musím přiznat, ţe to pro mě nebylo úplně jednoduché, ale rád bych věřil, ţe mi tento tábor poslouţil jako odrazový můstek k dalším táborům. Pro čtenáře SL napsal br. Jiří Hrubý

Dorost Letos se jiţ od začátku zdálo, ţe snad nějaká vyšší síla nechce, aby se tábor uskutečnil. S blíţícím se termínem začátku tábora začaly narůstat problémy, které vyvrTÁBOR cholily zákazem vstupu do lesů v okolí Slatiňan. Ti, kdo byli na začátku prázdnin na brigádě, se snad ani nedivili. NA KRUPÁRNĚ Polom, který způsobila nedávná vichřice, byl tak rozsáhlý a tak děsivý, ţe jsme se prakticky ani pěšky nemohli na tábořiště dostat. Deset dní před táborem tedy bylo vyplněno urputnou snahou najít nějaké náhradní řešení. Zde bych rád vyvýšil snahu celého týmu, který se stará o chod dorostu. Bez jejich aktivity a plného nasazení by opravdu letos musel být tábor zrušen. Také se nalezl nejeden ochotný člen sboru a na mém mobilu se kaţdý den objevovaly nápady, návrhy i přísliby pomoci. Přes všechny nemilé a obtíţné skutečnosti se tak doba těsně před táborem stala velice poţehnanou a alespoň já jsem mohl odjíţdět s pocitem, ţe veškerá tíha zodpovědnosti neleţí pouze na mě, ale ţe jí kdosi nadlehčuje. Místu, které jsme nalezli, se říká Krupárna a pamětníci vědí, ţe se zde před "mnoha lety" jiţ dorostové tábory konaly. Z rukou rodiny Světlíkových jsme tak mohli přijmout pomoc a mohli jsme se usadit v části jejich nemalého domu a také se rozloţit na jejich louce. Tábor se letos nesl v duchu Olympijských her z dob antiky. Byly připraveny mnohé soutěţe a mnohé závody. Byly ušity bílé tógy a naši "kovotepci" zapracovali na výrobě mnoha medailí. Nechce se mi zde rozepisovat všechny události, které jsme zaţili, takţe se omezím na následující konstatování: Zaţil jsem jako vedoucí mnoho táborů. Byl jsem přítomen na táborech, na které se nedá prakticky vzpomínat. Byl jsem na táborech, které byly naprosto nezapomenutelné. Ale ještě jsem nebyl na táboře, kde bych tak blízce a intenzivně cítil Boţí přítomnost, kde bych viděl tak intenzivní a přitom přirozené působení Ducha Svatého. Nejednou se mi do očí vehnaly slzy, kdyţ jsem slyšel, jak se dorosťáci modlí. Nejednou jsem byl dojat tím, jak se snaţí jít po úzké Boţí cestě, a nejednou jsem byl zaskočen mnoţstvím moudrosti, které někdo z účastníků od svého Boha dostal. Na závěr chci napsat krásně utopickou myšlenku: Kéţ by všichni poznali, jak moc jsou tihle mladí silní, moudří a rozhodní. Kéţ by mnoho z nás bylo jako oni. Br. Dan Čapek 5

Mládež Na úvod dvě premisy, které asi nejlépe vyskytují tošní English Camp (dále jen EC): Letošní kemp byl co do ENGLISH přípravy nejtěţší, jaký jsme kdy dělali. Letošní kemp byl CAMP podle mnohých a i mne nejlepší, jaký jsme kdy měli. Tolik úvodem a teď se pojďme podívat podrobněji na celý EC. 2008 Kemp byl nejtěţší ani ne tak, ţe jsme ho společně se Zdenou dělali jako vedoucí poprvé, ale proto, ţe vše šlo tak říkajíc „na doraz“. Celý podzim jsme hledali vhodný objekt a nedařilo. Mezitím byly pochyby, zda s námi pojede tým z Lancasteru. Strávili jsme mnohé hodiny sháněním objektu a komunikací s Lancasterem. Okolo Vánoc jsme díky Pánu a mnoha modlitbám konečně sehnali objekt. Začátkem února jsme se tady plni obav, protoţe toto byla naše poslední naděje na objekt a vůbec pořádat EC vydali do Studené Vody. Objekt sice nebyl zvenku nic moc, ale jednání majitele nás přesvědčilo. Mezitím probíhala komunikace s Amerikou a někdy během Vánoc začínalo být jisté, ţe Lancaster s námi nepojede. Na jejich vyjádření jsme čekali velmi dlouho a na začátku roku bylo rozhodnuto: s námi nepojedou, jedou s jiným městem. A co teď? Tak kdyţ uţ máme konečně objekt, tak nemáme tým. Ozval se KAM (Křesťanská akademie mladých) a ţe nám pošlou Američani – chvála Pánu. A další dobrá zpráva: pojedou dva Američané, které známe! Další problém na sebe nenechal dlouho čekat: nepřihlásilo se dost lidí do českého týmu. Na začátku nás bylo 6. Normálně nás bývalo kolem 20! Postupně se ale další lidé přihlásili. Vţdy kdyţ se povedlo vyřešit jednu věc, tak se ukázal další problém. Jako by nás Bůh chtěl naučit, ţe se musíme plně spoléhat na něj. Vţdy vše dopadlo aţ na poslední chvíli a na poslední pokus – zkrátka na doraz. Nechci zabíhat do podrobností a dále líčit peripetie, kterými jsme si museli projít, neţ jsme na EC vůbec odjeli. Ale na kempu to bylo skvělé! Měli jsme nádherné počasí, veliký bazén na koupání, spoustu luk, kde jsme mohli hrát hry, výborně nám vařili. Celý týden jsme proţívali Boţí přítomnost. Pro mě konkrétně v podobě pokoje v srdci a mysli. Nedělal jsem si starosti, co bude příští den, co bude za hodinu. Pevně jsem byl ujištěn Boţím Duchem, ţe On to mám celé ve svých rukách a my se nemusíme strachovat. A tak jsem si po mnoha letech celý EC opravdu uţil. Bylo úţasné sledovat, kdyţ jsem procházel táborem, jak lidé posedávají či polehávají okolo, baví se, hrají hry. A vše spontánně a s radostí. Hned od prvního dne zmizel rozdíl, kdo je student a kdo mládeţník. Byli jsme všichni jako jedna parta, jako jedna rodina. Vţdy, kdyţ jsme něco podnikali, kdyţ byly večerní programy o křesťanství, tak bylo zajímavé, ţe všichni se účastnili. Musím říci, ţe se nám nikomu odjíţdět nechtělo. Byl to velmi vydařený týden. A i následující tři dny po kempu, kdy jsme byli například na plovárně nebo na výletě, se nám vydařily. (Tedy aţ na déšť, který nás zastihl v půlce výletu.) Věřím, ţe přátelství, která na kempu vznikla, budou pokračovat i během roku a ţe se s mnohými uvidíme i příští rok. Na závěr bych vám všem chtěl moc poděkovat za vaše modlitby, které nás před kempem a na kempu drţely nad vodou a mohli jsme díky nim proţít tak velkou Boţí milost. Díky! Tomáš Jeníček

6

Mládež Letos, stejně jako loňský rok, jsme se sjeli na kou dovolenou do Hrachova a stejně jako loni nás bylo něRELAX 2008 kolik mládeţí dohromady. V celkovém součtu nás tedy bylo zhruba něco kolem 150 účastníků. Denní harmonogram HRACHOV byl poměrně stálý, kromě jídla jsme dopoledne měli diskusní skupinky a workshopy a po obědě jsme buď hráli nějaké hry, nebo měli volno. Po večeři následoval společný program a pak opět volno. Náplní jednoho z našich odpolední byla hra, kdy jsme se rozdělili do dvanácti týmů. Kaţdý tým pak nesl jméno jednoho z dvanácti Izraelských kmenů. Cílem této hry bylo obejít dvanáct stanovišť a získat takzvanou indicii. Indicie tým mohl získat, pokud splnil zadaný úkol. Nejčastějším úkolem byla hádanka, někdy záludná jednoduchostí své odpovědi. Dalším hlavním úkolem hry bylo získat celkem minimálně sedm vlajek, přičemţ na začátku hry měl kaţdý tým vlajku jednu s názvem svého týmu. Způsob získání vlajky byl takový, ţe se minimálně dva týmy museli sejít a uspořádat bitvu s předem vyrobenými meči a také s předem domluvenými podmínkami. Vítězící tým pak získal soupeřovu vlajku. Aby celá hra byla více spletitá, bylo předem řečeno, ţe je moţnost tvořit koalice. V průběhu hry se začaly tvořit větší týmy, a čím vetší týmy byly, tím větší tahanice, smlouvy a dohody vznikaly. Náš tým se do ţádné aliance v průběhu hry nezapojil a tak se nám naskytly tři příleţitosti. Za prvé jsme si v klidu obešli všechny stanoviště, uţili si a vyřešili všech dvanáct úkolů, coţ bylo pro nás do budoucna takové skryté eso v rukávě. Za druhé se nám naskytl obrázek lidí, aliancí, které nejsou schopny se mezi sebou dohodnout. Za třetí se nám v okamţiku poslední bitvy podařilo dostat do aliance dvou týmů, s kterými jsme, i díky našim dvanácti splněným úkolům, vyhráli celou hru. V ţádném případě se zde nechci vychloubat s tím, ţe náš tým byl ve vítězné alianci, jen jsem chtěl poukázat, jak snadno se lidé dokáţí neshodnout a třeba i neustoupit ze svých poţadavků a mínění. Nepřipomíná vám to něco? Letošní Relax jsme zakončili lepou párty s grilováním, točenou Kofolou a samě v doprovodu skvělé hudby.

pro SL napsal Petr Jeníček

7

Ze života sboru Letošní sborovou dovolenou strávilo téměř 90 účastníků všech věkových kategorií v krásném prostředí Jizerských SBOROVÁ hor na hotelu Maxov v Dolním Maxově nedaleko JablonDOVOLENÁ ce nad Nisou a Liberce, kde jsme mohli hned první den tj. v neděli navštívit bohosluţbu. Díky obětavým organizátorům manţelům Ţouţelkovým, Kuklovým a Jindrovým i letos byl pro účastníky připraven pestrý program – výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí (rozhledna Slovanka, Mumlavské vodopády, Jizerka, ZOO v Liberci, aj. i dle vlastního zájmu), sportovní akce (fotbal, volejbal, petanque, oblíbená soutěţ s házením nafukovacích balonků naplněných vodou, …), exkurze ve sklárně Harrachov, muzeum skla v Jablonci, aquapark v Liberci, … Na večerních programech se nám představili manţelé Beníškovi, dorost se připravil scénky a pro ostatní několik soutěţí, ve čtvrtek večer jako „Otec a syn“ se nám představili a na otázky br. Kazatele a posluchačů odpovídali br. Jan a Pavel Vaněčkovi z libereckého sboru. Bratr jako architekt je autorem několika modliteben CB (např. ve Vsetíně aj). Kaţdý den ráno jsme měli příleţitost se společně modlit a neţ jsme vyjeli na výlet přemýšlet o „Dobrodruţstvích vladaře Davida“. Zamyšlení o známém izraelském králi a lidech v jeho okolí pro nás připravil br. kazatel v pěti lekcích:  David a Samuel, duchovní otec.  David a Saul, nadřízený.  David a Jónatan, přítel.  David a Nátan, duchovní průvodce – zpovědník.  David a Šalomoun, syn pokračovatel díla. Krásné ukončení pobytu pro nás připravil br. kazatel, kdyţ nás vyzval poslední páteční večer, abychom se sešli nedaleko hotelu na menším kopci na louce u lesa s rozhlednou. Krátké slovo o světle, kterým je pro nás Pán Jeţíš bylo i výzvou k zamyšlení a osobnímu rozhodnutí následovat Jeţíše. Jak jen se dostaneme potmě zpět, byla otázka, která mě pronásledovala celou cestu na kopec? K mému překvapení kaţdý, kdo vyznává Pána Jeţíše nebo chce Pána Jeţíše následovat, si mohl vzít zapálenou svíčku jako symbol Boţího světla v našem ţivotě, která nám svítila na cestu. Moţná alespoň co se týká počtu účastníků, byla letošní dovolená nejnáročnější ze všech dosavadních I přesto vše díky našemu Pánu a ochotným organizátorům proběhla bez problémů v Boţí ochraně a za pěkného letního počasí ke spokojenosti všech. Dagmar Kalvachová Pol. 8

Zamyšlení Kdyţ jsem se před dvaceti lety přistěhovala do Pardubic ze Sokolova, znala jsem jen kosy a vrabce. Moţná, ţe tam byli i jiní ptáci, ale já jsem je nedovedla rozpoznat. POZNÁVÁNÍ A také jsem se o přírodu moc nezajímala. Kdo alespoň trochu ví, o čem je řeč, tak si umí představit, co je hnědouhelná pánev, Vřesová, Tisová, chemička, sklárna a spoustu jiných továren – kaţdá s kouřícími komíny a vypouštějícími různé „smrady“ (ono se to jinak slušně nedá říci). Můj manţel Pavel má k přírodě zase naopak velmi blízko. A tak jsem byla velmi překvapená, jak krásní ptáčci jsou modřinky a koňadry. Jak důstojní jsou havrani. Jak krásně kvetou třešně na Kuňce. A jak jsou krásná pole zralého obilí. A čím déle jsem se svým manţelem, tím více mohu obdivovat krásu Boţího stvoření - motýlů, brouků, květin, stromů, ţivočichů a také neţivé přírody. Nejsem ţádný znalec, ale ledacos uţ znám. Souvislost mezi přírodou, dobrým průvodcem a Biblí mě napadla při procházkách přírodou na dovolené. Zpočátku Bibli moc nerozumíme a nevidíme hloubku toho, co je tam napsáno. Čteme a nerozumíme, občas odloţíme. Ale s dobrými průvodci, jakými jsou naši bratři kazatelé a bratři a sestry, kteří mají dar rozumět Bibli víc neţ my, se můţeme pustit do poznávání krás a hloubky Boţího slova. Pokud máme moţnost, pokud nám zdraví dovolí, choďme tam, kde se Boţí slovo vykládá – na bohosluţbu, na biblickou hodinu, na skupinku, setkávejme se jedni s druhými nad Biblí v rodině, s přáteli. Čtěme i sami a pak se třeba ptejme. Časem zjistíme, ţe uţ ledacos známe a ţe svoje znalosti umíme pouţít v osobním ţivotě, nebo budeme umět poslouţit i druhému. A určitě nás to bude naplňovat radostí a vděčností a často budeme stát třeba jen v němém úţasu. Marie Kampová

Sbírky 6. července 2008 13. července 2008 20. července 2008 27. července 2008 3. srpna 2008 10. srpna 2008 17. srpna 2008 24. srpna 2008 9

3 379,- Kč 3 685,50 Kč 3 177,50 Kč 4 061,- Kč 1 988,- Kč 5 165,- Kč 2 433,50 Kč 3 907,- Kč

Akce v červnu a červenci 3.9.

18.30

První biblická hodina po prázdninách

5.9.

16.30

DOROST - první schůzka po prázdninách JÍZDA316MISE - příprava na akci, pořádá KAM

5 .- 6.9. 8.9.

18.00

Staršovstvo - pracovní setkání

11.9.

17.00

AWANA - začátek klubového roku 2008/09

13.9.

9.00

Svatba Dalimila Staňka a Lenky Macháčkové v Praze

13.9. 14.9.

9.00 19.30

19.30

18.00

Promítání filmu Ježíš

ALFA -začátek podzimního kurzu Svatební den Vladimíra Zbytka a Zdeny Svobodové

27.9. 8.10.

Promítání filmu Ježíš

Sborový zájezd do Malenovic a okolí

18. - 21.9. 23.9.

Bohoslužba s vysluhováním VP

Pastorálka kazatelů s manželkami v Milovech

15. - 17. 9. 16.9.

AWANA Internationale - sejití pracovníků z klubů v ČR v Arše

9.00

Pastorálečka kazatelů a vikářů východočeského seniorátu v Arše Stěhování Tabačanových

11.10. 12.10.

9.00

Bohoslužba s vysluhováním VP a přivítání Tabačanových, slouží slovem kaz. Petr Geldner

18.10.

9.00

Konference dětského odboru RCB v Arše

23.10.

15.00

Svatba Dušana Drabiny a Dany Kotasové

24. - 25.10. 2.11.

Bohoslužba v DD U Kostelíčka, slouží kaz. Samuel Jindra

9.00 15.00

Bohoslužba, instalace kazatele M.Tabačana, slovem slouží předseda CB Pavel Černý Seniorátní setkání pracovníků v církvi v Hradci Králové

Služby CB tel. 466 415 226

(půjčování knih vţdy po shromáţdění)

Irena Hambálková Eva Heinová

Audio půjčovna

Dagmar Kalvachová nejml.

tel. 466 262 552

Prodej knih a hudby Kavárna

Dagmar Kalvachová Dagmar Kalvachová

tel. 466 412 210 tel. 466 412 210

Kurzy Alfa Awana klub Práce s dorostem Schůzky mládeže Evergreeni Chválící skupinka Správce budovy Kancelář sboru, pokladník Varhanní doprovod

Martin Hambálek Radomír Kalenský Daniel Čapek Tomáš Jeníček Marek Kalvach Petr Kalvach Pavel a Marie Kampovi Marie Kampová Daniel Chráska

tel. 466 415 226 tel. 466 648 082 tel. 777 040 730 tel. 603 103 734 tel. 736 466 891 tel. 777 043 356 tel. 732 157 375 tel. 732 157 375 tel. 466 412 253

Knihovna

(půjčování MC vţdy po shromáţdění)

11

Pravidelná setkání NEDĚLE

modlitební chvíle bohoslužba bohosluţba

08:00 hod. 09:00 hod. 09:15 hod.

Archa, malý sál Archa, velký sál Kvasín

ÚTERÝ

Kurz Alfa

18:00 hod

STŘEDA

biblická hodina

18:30 hod.

Archa, malý sál

ČTVRTEK

Awana klub biblická hodina

17:00 hod. 18:30 hod.

Archa Kvasín, sudé týdny

PÁTEK

dorost

16:30 hod.

Archa, klubovna

SOBOTA

mládeţ

18:00 hod.

Archa, malý sál

tel. 466 412 210 [email protected]

NEDĚLE

Evergreeni

18:00 hod.

Archa, malý sál

www.cb.cz/pardubice

Číslo účtu sboru CB Pardubice 1201277369 / 0800 Konstantní symbol 558 Variabilní symbol Při úhradách pouţívejte prosím jako variabilní symbol své rodné číslo datum narození (bez čísla za lomítkem), před které uvedete toto dvojčíslí podle druhu určení platby: diakonie sbírky, příspěvky, desátky splátky dluhů ARCHY úhrada akce mládeţe úhrada tábora AWANA úhrada tábora dorostu zahraniční misie úhrada Awana klubu

49........ 68........ 78........ 33........ 11........ 22........ 55........ 66........

Církev bratrská Pardubice Archa Lonkova 512 530 09 Pardubice

Kazatel Samuel Jindra tel. 723 929 999 [email protected]

Starší sboru Pardubice Dušan Beníšek tel. 603 399 349 Radomír Kalenský tel. 606 788 791 Pavel Kamp tel. 466 412 210

Sborový list. Vychází jako občasník sboru Církve bratrské v Pardubicích. Všechny připomínky, podněty a nápady či modlitební předměty adresujte prosím redakci Sborového listu: Samuel Jindra [email protected] Dagmar Kalvachová Pol. [email protected] Pavlína Kalvachová [email protected] Grafická úprava Markéta Chmelová [email protected]

Petr Kotas tel. 602 309 227 Vladimír Lukáš tel. 602 482 914 Jaroslav Ţítek tel. 466 263 749

Uzávěrka příštího čísla září 2008.

Kvasín

Náklady na vydání tohoto čísla činí asi 10 Kč.

Zdeněk Šenkýř tel. 469 666 966

12