2007 STRANA 1. V Sázavě otvírali opravenou kapli str. 10 Co je navrhováno v oblasti rybníků? Str

LL 14 a 15 / 2007

STRANA 1

14 a 15 LISTY LANŠKROUNSKA

ČTRNÁCTIDENÍK REGIONU

Ročník VII.

27. července 2007

Cena 25 Kč

VOŘÍŠCI NA VOŘÍŠKIÁDĚ V Sázavě otvírali opravenou kapli − str. 10 Co je navrhováno v oblasti rybníků? Str. 18

Zámeček se otevřel pro veřejnost − str. 19 SPOLEČENSKÁ KRONIKA Str. 33

Zelený pohár − str. 34

Štít Albrechtic − str. 35 Aktuality z Lanškrounska: http://aktualne.mesto −lanskroun.cz/ Archiv starších výtisků LL: http://listy.mesto−lanskroun.cz/ a www.lanskrounsko.com

Na sedmou lanškrounskou Voříškiádu zavítala i obrovitá německá doga jménem Atilla s majitelkou Irenou Urbanovou. O akci čtěte na straně 9. Foto: FT

STRANA 2

RADNICE SDĚLUJE

LL 14 a 15 / 2007

Úvodem Pozornému čtenáři Listů Lanškrounska jistě neunikají informace o tom, jak se šíří dobré jméno našeho města. Ne že bychom se chtěli stát středem Evropy, či snad dokonce světa, ale každého občana, který je hrdý na město, ve kterém žije, potěší, do− zví−li se, jakých úspěchů dosáhli Lanškrouňáci venku – ať už na republikové úrovni či dokonce v zahraničí. Stačí prolistovat poslední dvě čísla Listů a dozvíme se o úspěšné reprezentaci našeho město díky studentům gymnázia při pobytu v Dzierżoniówě, o výborném výkonu Lanškroun− ských pištců na festivalu v Pardubicích, o vý− sledcích žáků lanškrounské ZUŠ na soutěžích ve Valašském Meziříčí, Hradci Králové i jinde, o ak− tivitách studentů z klubu Youth for Europe, o úspě− ších mladých horolezců na evropských závodech v Rakousku a v Itálii, o výkonu našich skautů ve Svojsíkově závodě a o dalších skvělých výsled− cích zejména mladých sportovců. Zprostředkované informace nemohou pocho− pitelně plně vystihnout atmosféru okamžiku; po− cit radosti a oprávněné hrdosti, který v dané chvíli naši reprezentanti bezpochyby zažívali. Snad k tomu mohu přidat i pár poznámek z osob− ních zážitků: S delegací našeho města v rámci oslav města Dzierżoniów jsem se víceméně minul – povinnosti mi umožnily přijet do polského partnerského města teprve v pátek večer, zatímco studenti zase museli kvůli svému školnímu programu odjet už v sobotu. Mým prvním překvapením po příjezdu bylo, že ostatní partnerská města pojala toto setkání úplně odlišně než my. Zatímco v naší desetičlenné de− legaci bylo sedm studentů gymnázia, ostatní dele− gace měly věkový průměr mnohem vyšší. Druhé překvapení na sebe nedalo dlouho čekat – už při přivítání zejména s členy anglické a německé dele− gace mi bylo gratulováno k tomu, jakou máme mlá− dež. Slova chvály se týkala jak vynikající jazykové vybavenosti našich studentů, tak jejich otevřenosti a zájmu diskutovat o čemkoli. Největší sympatie si naše mládež získala, když před návštěvou divadla ve Wroclawi se z ničeho nic ze sportovně oblečených teenagerů stali patřičně společensky odění mládenci a slečny s odpovídajícím chováním… Gratuluji a děkuji!

Lanškrounská studentka Eva Techlovská a „teta“ Tru− di v Dzierzoniówě (jedna z fotografií na památku). Nošením dříví do lesa by bylo popisování vlídného přijetí a bezchybná hostitelská péče Kežmaroku. Pozvání primátora Kežmaroku na festival lidových řemesel EĽRO má kratší tradici než partnerské vztahy našich měst, které trvají více než 30 let. Ze setkání s běžnými občany tohoto slovenského měs− ta mám pocit, že snad každý člověk středního věku měl co do činění s Teslou a minimálně jedenkrát už v Lanškrouně byl. Přesto byl letošní pobyt u na− šich přátel v několika ohledech výjimečný. Podstat− nou část zahajovacího dne totiž strávil v Kežmaro− ku i prezident Slovenské republiky pan Milan Gaš− parovič. To dokládá nejen mimořádný význam této

Slavnostní zahájení festivalu EĽRO 2007 (pri− mátor, prezident, zástupci partnerských měst a další čestní hosté). akce, ale i prestiž města jako takového. Druhou vě− cí, která mne upoutala, bylo zaujetí a pečlivost, s jakou se Kežmarští připravují na letošní olym− piádu partnerských měst. Myslím, že se budeme muset hodně snažit, abychom důstojně obstáli (na− štěstí to Dzierżoniowští neberou tak vážně jako bra− tia Slováci…). Festival EĽRO doprovází vždy hodnotný kul− turní program – folklórní, zábavný i populárně umělecký. Česká republika byla letos zastoupena folklórním souborem z jižní Moravy, zpěvákem Daliborem Jandou a zpěvačkou Lucií Bílou. Zejména na koncert poslední jmenované jsem byl velice zvědav. Organizátoři jej naplánovali společně s orchestrem Diabolské husle do historického dře− věného artikulárního kostela. Myslím si, že vystou− pení bylo velmi silným zážitkem jak pro přibližně dvě tisícovky posluchačů, tak i pro samotnou Lucii Bílou. Bylo znát, že ze sebe dává to nejlepší, a publikum to náležitě ocenilo. Na závěr bych chtěl zmínit jednu akci, při které jsme tak trochu promarnili šanci lépe se zviditelnit.

Lucie Bílá při koncertu v Kežmaroku. Lanškroun se stal v neděli 15. července zastávkou na trati 5. etapy Světového běhu harmonie (World Harmony Run) na území České republiky. Tento nesoutěžní štafetový běh přes více než 80 zemí pěti kontinentů má symbolizovat mezinárodní přátelství a vzájemné porozumění. Několik desítek běžců z různých evropských zemí se přibližně hodinu zdrželo v našem městě. Živě se zajímali o historii i současnost našeho města, líbila se jim radnice i celé náměstí. Bylo to opravdu milé setkání. Jediné, co mě mrzelo, že celá akce proběhla téměř bez zájmu veřejnosti. Ing. Martin Košťál, starosta

Z kalendáře starosty 18. června Jednání rady města 19. června Jednání komise pro strategický rozvoj regionu Lanškrounska; účast na prezentaci možné− ho využití kostela sv. Máří Magdalény 20. června Účast na slavnostním otevření nové prodejny potravin na nám. J. M. Marků; jednání se zástupcem společnosti Rybářství Litomyšl a členy kontrolního výboru zastupitelstva města; pracovní schůzka s p. Zdeňkem Halou, jednatelem spol. SAL, s.r.o. 21. června Jednání s p. Oldřichem Tomešem a Jaromírem Kárským o možnostech využití některých objektů společnosti Orpa, a.s.; pracovní schůzka s p. Michalem Běhanem, zástupcem společnosti Re− nards, s.r.o., o možnostech využití evropských fondů; jednání s p. Jiřím Škvařilem o jeho požadavku na finanční provizi za získání areálu pivovaru do majetku města 22. června Jednání se zástupci Veteran Car Clubu Červená Voda o zajištění putovní výstavy historic− kých vozidel v Lanškrouně; slavností přijetí zástupců folklórních souborů na radnici v rámci Čermen− ských folklórních slavností; pracovní jednání s p. Zdeňkem Bouškou, asistentem ředitele České spoři− telny, a.s., oblastní pobočky Svitavy 23. června Setkání s představiteli obcí majících název Albrechtice, konané v Albrechticích a Sázavě 25. června Jednání s p. Stanislavem Musilem, vedoucím obvodního odd. Policie ČR v Lanškrouně; schůzka zástupců města, hokejového oddílu a Technických služeb o možnostech maximálního časového využití Haly B. Modrého; jednání s vlastníky spol. Gurman, s.r.o., o nevyrovnaných závazcích vůči městu; setkání s obyvateli Domova pro seniory v Lanškrouně 26. června Pracovní schůzka s p. Jaroslavem Karlíkem o aktuálních problémech spol. Madoret, s.r.o. 27. června Jednání pracovní skupiny „Integrovaného řešení rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko“ v Hnátnici; jednání zastupitelstva města v Dolním Třešňovci 29. června Shromáždění starostů Dobrovolného svazku obcí Lanškrounsko v Lanškrouně 6. – 8. 7. Služební cesta do partnerského města Kežmarok na festival lidových řemesel EĽRO 2007 9. července Pracovní schůzka ohledně kupní smlouvy s Rybářstvím Litomyšl, s.r.o. 10. července Pracovní schůzka s p. Jindřichem Hruškou, ředitelem Úřadu práce Ústí n/O, ohledně zřízení Národního úřadu pro zaměstnanost a soc. správu; kontrolní den na akci „Rekonstrukce sportov− ního domu Lanškroun“ 11. července Pokračování jednání zastupitelstva města 12. července Jednání s p. Ludmilou Müllerovou, senátorkou SP ČR (KDU−ČSL); jednání s p. S. Po− spíšilem, zástupcem společnosti A.G.T. Austria, a zájemci z řad zastupitelů o možnostech a podmínkách vybudování minielektrárny v Lanškrouně 14. července XV. ročník soutěže v požárním sportu „O Zelený pohár starosty města“ v Dolním Třeš− ňovci; Vořiškiáda − 7.ročník výstavy kříženců a psů bez PP v Lanškrouně 15. července Přijetí mezinárodního týmu běžců a symbolická účast na Světovém běhu harmonie (World Harmony Run) v Lanškrouně 16. července Jednání rady města

LL 14 a 15 / 2007

RADNICE SDĚLUJE

Zastupitelstvo města jednalo ve dnech 27. 6 . a 11. 7. 2007

Volné byty k pronajmutí:

Usnesení zastupitelstva ze dne 27. 6. 2007: 66/07 ZM bere na vědomí zprávu RM za období od 07.05.07 do 18.06.07. 67/07 ZM bere na vědomí zprávu MÚ za období duben − červen 07. 68/07 ZM projednalo Závěrečný účet města La za rok 06 včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření a schvaluje Závěrečný účet města La za rok 06 s výhradou. 69/07 ZM bere na vědomí čerpání rozpočtu k 31. 5. 07. 70/07 ZM schvaluje záměr přijetí úvěru ve výši Kč 10 000 000,− od banky vybrané ve výběrovém řízení na dofinancování investičních akcí v roce 07 se splátkami v letech 2008−10. 71/07 ZM vydává OZV č. 3/07 ze dne 27. 6. 07, kterou se mění OZV č. 6/97 o vytvoření Fondu rozvoje bydlení a jeho užití. 72/07 ZM schvaluje uzavření Dodatku č. 2 ke smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 15.10.04 se společností EUBE, a. s., Praha. 73/07 ZM bere na vědomí požadavky Ing. Jiřího Škvařila, La na odměnu za jeho podíl na nabytí nemovitostí v lokalitě bývalého pivovaru do majetku města La, prohlášení bývalého starosty Jaroslava Karlíka, prohlášení bývalé− ho starosty Doc. Ing. Ladislava Maixnera, CSc. a rozhodlo požadovanou odměnu Ing. Jiřímu Škvařilovi neposkytnout. 74/07 ZM projednalo žádosti o koupi objektu bývalé sladovny na Pivovar− ském náměstí, OP, na pozemku stpč. 178/6 a pozemku stpč. 178/6 v k.ú. La, rozhodlo předmětné nemovitosti prodat zájemci, který v obálkové soutěži nabídne vyšší kupní cenu s tím, že uzávěrka přihlášek bude dva pracovní dny před vlastním konáním soutěže, a ukládá RM zajistit realizaci obálkové soutěže. 75/07 ZM projednalo žádost Patrika Janků, La o koupi objektu na pozemku stpč. 2761 a pozemků stpč. 2761 a ppč. 986/7 v lokalitě u Dlouhého rybníka v k.ú. La a rozhodlo předmětné nemovitosti neprodávat. 76/07 ZM projednalo žádosti o koupi domu čp. 22, VM, ulice 28.října, na pozemku stpč. 42 a pozemku stpč. 42 v k.ú. La a bere na vědomí dopis Jany Tribulové. ZM rozhodlo prodat předmětné nemovitosti zájemci, který v obál− kové soutěži nabídne vyšší kupní cenu s tím, že uzávěrka přihlášek bude dva pracovní dny před vlastním konáním soutěže, a ukládá RM zajistit realizaci obálkové soutěže. 77/07 ZM ruší svá usnesení č. 4/07 ze dne 14. 2. 07 a č. 33/07 ze dne 7. 3. 07 (usnesení, kterými se město zavázalo financovat rekreaci na rybníce Dlouhý). 78/07 ZM schvaluje záměr poskytnout společnosti Rybářství Litomyšl, s.r.o., zálohu ve výši 2 mil. Kč na budoucí koupi části pozemku ppč. 990/1 určené− ho k vybudování umělého koupaliště a ukládá starostovi v této věci zajistit dojednání podmínek smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Po projednání tohoto bodu bylo jednání ZM přerušeno do 11. 7. 2007. Nepřijaté návrhy usnesení: Z programu jednání byl stažen jeden návrh usnesení, týkal se uzavření smlouvy o bezplatném provozování rekreace na rybníce Dlouhý v Lanškrouně. Dva návrhy usnesení zastupitelstvo nepřijalo – jeden (N1) se týkal zrušení usne− sení, které ukládalo místostarostovi, aby jako zástupce města využil všech možností k tomu, aby nebyla stavebně uzavřena stávající podloubí na nám. J. M. Marků v Lanškrouně, a druhý (N2) prodeje domu čp. 37 v ulici Čechova.

Jednání zastupitelstva dne 27. června – výsledky hlasování: Jméno/Číslo usnesení 66 Baborák Zdeněk, Mgr. A Bednář Milan A Bernášek Bohumil, Ing. A Borkovcová Marie, PaedDr. A Brýdl Hynek A Hradil Jan, Ing. A Chládek Ladislav A Joza Martin, Mgr. A Kment Václav, MUDr. − Kolomý Jan Z Košťál Martin, Ing. A Krajči Roman A Maixner L., Doc. Ing. CSc. A Obr Ivo, Ing. A Růžička Lubomír, MUDr. A Sitová Lada, RNDr. O Sychra Ladislav A Šebrle Jan, Ing. A Švarcová Stanislava, Mgr. A Urban Jan, Mgr. A Verner Ladislav, Ing. O

67 A A A A A A A A A Z A A A A A O A A A A O

68 A A A A A A A A A A A A Z A A O A Z A A O

69 A A A A A A A A A Z A A A A A O A A A A O

70 A Z A A N N A A A N A N A A Z O A A A A O

71 A A A A A A A A A A A A A A A O A A A A O

72 A Z Z A N N A A A N A N A A Z O A A A A O

73 A A Z A A Z Z A Z Z A A Z A − O A A A A O

STRANA 3

74 A A A A A A A A A A A A A A A O A A A A O

1. Byt č. 4 – čp. 745, Žichlínské Předměstí, Palackého ulice, Lanškroun Velikost: 2+1, kategorie I., 2. nadzemní podlaží . Byt o 2 pokojích, kuchyni, předsíni, koupelně, záchodu, spíži a sklepu. Vytápění plynové etážové, ohřev TUV plynová karma. Plocha bytu: 60 m2 (včetně sklepa 8,6 m2). Předpokládaná výše měsíčních záloh: služby 40 Kč/měs. Zařizovací předměty: kuchyňská linka, sporák s el. troubou, plynová karma. Dražba práva uzavřít nájemní smlouvu − bude dražena výše měsíčního ná− jemného. Vyvolávací cena: 2535,− Kč/měsíc. Úspěšný uchazeč je povinen složit kauci ve výši trojnásobku vydraženého nájemného. Uvedený byt je možno si prohlédnout ve středu dne 22. 8. 2007 v době od 7.30 − 11.30 hod. a dále od 12.00 − 14.30 hod. 2. Byt č. 5 – čp. 228, Žichlínské Předměstí, Žižkova ulice, Lanškroun Velikost: 2+1, kategorie II., 2. nadzemní podlaží . Byt o 2 pokojích, kuchy− ni, předsíni, koupelně, záchodu, spíži a sklepu. Vytápění plynové etážové, ohřev TUV plynová karma. Plocha bytu: 63 m2 (včetně sklepa 8,6 m2). Předpokládaná výše měsíčních záloh: služby 40 Kč/měs. Zařizovací předmě− ty: kuchyňská linka, sporák s el. troubou, plynová karma, vestavěná skříň. Dražba práva uzavřít nájemní smlouvu − bude dražena výše měsíčního ná− jemného. Vyvolávací cena: 2677,− Kč/měsíc. Úspěšný uchazeč je povinen složit kauci ve výši trojnásobku vydraženého nájemného. Uvedený byt je možno si prohlédnout ve středu dne 15. 8. 2007 v době od 7.30 do 11.30 hod. a dále od 12.00 do 14.30 hod. 3. Byt č. 24 – čp. 552, Ostrovské Předměstí, Sokolská ulice, Lanškroun Velikost: 1+KK, kategorie I., 3. nadzemní podlaží. Byt o 1 pokoji s kuchyň− ským koutem, předsíni, koupelnou se záchodem. Vytápění ústřední z centrální plynové kotelny, ohřev vody elektrickým bojlerem. Plocha bytu: 24,85 m2. Předpokládané měsíční nájemné: 1 786,− Kč. Losování, kolo: I. Předpokládaná výše měsíčních záloh: topení 500 Kč, služby 50 Kč/měs. Zařizovací předměty v bytě: sporák , kuchyňská linka, elektrický bojler. Úspěšný uchazeč je povinen složit kauci ve výši 5 358 Kč. Uvedený byt je možno si prohlédnout ve středu dne 22. 8. 2007 v době od 7.30 do 11.30 hod. a dále od 12.00 do 14.30 hod. Pro všechny byty platí: Výše vkladu: 5 000 Kč (nutno složit před zahájením dražby/losování, neúspěšným žadatelům bude vklad vrácen po skončení draž− by/losování, úspěšnému uchazeči bude vklad započítán do kauce). Předpokládaná výše zálohy vodné, stočné 100 Kč/osoba/měs. Datum zveřejnění oznámení: 17. 7. 2007. Den posledního podávání přihláš− ky: 31. 8. 2007 do 13.00 hod. do podatelny Městského úřadu Lanškroun. RM rozhodla, že právo uzavřít nájemní smlouvu pro uvedené byty bude draženo/losováno 5. 9. 2007 od 15.00 hod. ve velké zasedací místnosti Městského úřadu Lanškroun, nám. J. M. Marků čp. 12 v 1. poschodí.

World Harmony Run v Lanškrouně V neděli 15. července 2007 proběhl Lanškrounem nesoutěžní štafetový běh s hořící pochodní World Harmony Run, který je nejdelším štafetovým během olympijského typu na světě. Starosta Ing. Martin Košťál přivítal běžce mezinárodního týmu, kteří si během své návštěvy v Lanškrouně prohlédli i lanškrounskou radnici. Cílem Světového běhu harmonie je po− sílit mezinárodní přátelství a vzájemné poro− zumění. Na trati delší než 56 000 kilometrů 75 76 77 78 N1 N2 vedoucí přes území více než 80 států nesou A A A A Z N běžci symbol harmonie − hořící pochodeň, A N A A Z N kterou si předávají z ruky do ruky lidé, se A Z A Z Z N kterými se běžci cestou setkávají. World Harmony Run založil v roce 1987 A A A A Z A atlet, filozof a umělec Sri Chinmoy, který A N A A N Z službě ideálům světové harmonie věnuje A N A A N Z celý svůj život. Svou životní filozofií, dí− A Z A A Z A lem a neúnavným úsilím inspiruje lidi nej− A A A A Z A různějších národů a kultur, za což obdržel A Z A A Z N mnohá mezinárodní ocenění. A Ź A A N Z Lenka Mačátová A A A Z Z A A A A A N N A A A A N A A A A A Z A A A A A N N O O O O O O A Z A A Z A A A A A Z A A A A A Z A A A A A Z A O O O O O O

STRANA 4

LL 14 a 15 / 2007

RADNICE SDĚLUJE

Usnesení zastupitelstva ze dne 11. 7. 2007: 79/07 ZM bere na vědomí rozpočtová opatření 14−07 až 19−07. 80/07 ZM schvaluje rozpočtová opatření 20−07 až 88−07. 81/07 ZM schvaluje poskytnutí půjčky z FRB: žadateli – fyzické osobě půjč− ku z FRB (titul č. 04) ve výši Kč 100.000,− za účelem opravy domu čp. 231, ul. Třešňovecká na obnovu střechy, vnějších omítek celého rodinného do−mu a všech klempířských prvků a žadateli – fyzické osobě půjčku z FRB (titul č. 03 a 06) ve výši Kč 75.000,− za účelem obnovy vnějších omítek domu čp. 206, ul. Sadová, včetně souvisejících klempířských prvků a dodatečné izola− ce celého rodinného domu. 82/07 ZM ruší PO Městský bytový podnik v La k 31.7.07 s tím, že pohle− dávky a závazky rušené PO přecházejí na město La, a ukládá finančnímu výboru provést kontrolu hospodaření příspěvkové organizace MBP v La za roky 02 až 06 a zprávu předložit zastupitelstvu města dne 19. 9.07. 83/07 ZM schvaluje priority lokalit pro další bytovou výstavbu v La v pořadí: 1. lokalita „Za Střelnicí II“, 2. lokalita „Slovenská“, 3. lokalita „Na Výsluní“. 84/07 ZM schvaluje navrženou studii zástavby rozvojové lokality „Za Střel− nicí II“ pro bytovou výstavbu ve variantě 3. 85/07 ZM schvaluje Seznam reálných projektů pro I. etapu dle navržených priorit rozvoje území Lanškrounských rybníků. ZM schvaluje záměr: 86/07 výstavby cyklostezek v rámci programu ROP, opatření 2.1; 87/07výstavby Spolkového domu a Střediska názorné výuky; 88/07 spolupráce partnerských měst La a Dzierżoniów (PL) na společném projektu s názvem Česko−polské centrum vzdělání a kultury financovaném z prostředků Evropské unie dle přílohy. 89/07 ZM rozhodlo na základě žádosti bezúplatně nabýt od Pozemkové fon− du České republiky do vlastnictví města poz. ppč. 3545/3, poz. ppč. 3347/3, poz. ppč. 3304/5,poz. ppč. 3304/4, vše v k. ú. La. 90/07 ZM rozhodlo na základě žádosti nabýt do vlastnictví města od Pozem− kové fondu České republiky maximálně za cenu dle znaleckého posudku: poz. ppč. 3545/3, 3347/3, 3304/5 a 3304/4, vše v k. ú. La. 91/07 ZM projednalo nabídky obchodní společnosti ORPA, a.s., La k odkou− pení nemovitostí v k.ú. La v rámci uplatnění předkupního práva na předmět− ných nemovitostech dle „Smlouvy o zřízení předkupního práva“ ze dne 18. 3. 2002 za nabídnutou kupní cenu a rozhodlo předkupní právo nevyužít a před− mětné nemovitosti do vlastnictví města nekupovat. 92/07 ZM opravuje tiskovou chybu ve svém usnesení č. 48/07 ze dne 18.4.07. 93/07 ZM bere na vědomí protokol o průběhu dražby práva uzavřít kupní smlou− vu na bytovou jednotku č. 458/1 dle Pravidel a rozhodlo prodat jednotku č. 458/1 v domě čp. 458, OP, Vančurova ulice, La za cenu 1 050 000,− Kč. ZM zá− roveň souhlasí s úhradou kupní ceny za předmětnou nemovitost jednorázově formou hypotečního úvěru. ZM projednalo žádosti o koupi bytových jednotek: 94/07 č. 225/4 v domě čp. 225, ŽP, Hradební ulice, La a rozhodlo předmět− nou jednotku žadatelce prodat v souladu s Pravidly za cenu 222 000,− Kč, 95/07 č. 466/15 v domě čp. 466, OP, Vančurova ulice, La, a rozhodlo před− mětnou jednotku žadatelce prodat v souladu s Pravidly za cenu 265 000,− Kč, 96/07 č. 153/2 v domě čp. 153, ŽP, Nádražní ulice, k. ú. La a rozhodlo před− mětnou jednotku prodat v souladu s Pravidly žadateli za cenu 147 000,− Kč, 97/07 č. 153/3 v domě čp. 153, ŽP, Nádražní ulice, k. ú. La a rozhodlo před− mětnou jednotku prodat v souladu s Pravidly žadatelce za cenu 250 000,− Kč,

vždy s připočtením nákladů spojených s prodejem. 98/07 ZM projednalo žádost o odkoupení bytové jednotky č. 1 v domě čp. 225, ŽP, Hradební ulice a rozhodlo žádosti zatím nevyhovět. ZM ukládá OPP SMM nabídnout byt stávajícímu nájemci. 99/07 ZM projednalo žádost o snížení kupní ceny domu čp. 35 na poz. stpč. 79, pozemků stpč.79 a ppč. 258/1 v k.ú. DT na výši Kč 200 000,− a rozhodlo za nabídnutou cenu předmětné nemovitosti neprodávat. 100/07 ZM projednalo žádosti o koupi domu čp. 35 na poz. stpč. 79, pozem− ků stpč. 79 a ppč. 258/1 v k.ú. DT; 101/07 ZM projednalo žádosti o koupi domu čp. 71, Vnitřní Město, Kozino− va ulice na poz. stpč. 122 a pozemků stpč. 122 a ppč. 16 v k.ú. La; v obou případech rozhodlo předmětné nemovitosti prodat zájemci, který v obálkové soutěži nabídne vyšší kupní cenu s tím, že uzávěrka přihlášek bude dva pracovní dny před vlastním konáním soutěže, a ukládá RM zajistit reali− zaci obálkové soutěže. 102/07 ZM projednalo žádosti o koupi částí pozemků ppč. 2035/1 (ZE) a ppč. 2009/11 v k.ú. La v lokalitě za ulicí Čelakovského dle návrhu rozdělení pozemků na stavební parcely zpracovaného městským architektem v souladu s dopo− ručením investiční komise a rozhodlo prodat smlouvou o budoucí kupní smlou− vě části pozemků ppč. 2035/1 (ZE) a ppč. 2009/11 o celkové výměře cca 1100 m2 v k.ú. La označené písmeny „A“ a „B“ v předmětném návrhu rozdělení po− zemků na parcely žadateli – fyzické osobě za jednotkovou cenu 300 Kč/m2 s připočtením nákladů spojených s prodejem s tím, že žadatel je seznámen s trasou STL plynovodu a srozuměn s vybudováním inženýrských sítí a komunikace na vlastní náklady a mimořádně prodat smlouvou o budoucí kupní smlouvě části poz. ppč. 2035/1 (ZE) označených písmeny „C“, „D“ a „E“ v předmětném návrhu rozdělení pozemků na parcely žadatelům seznámeným s trasou STL plynovodu a srozuměným s vybudováním inženýrských sítí a komunikací na vlastní náklady, kteří si právo uzavřít smlouvu na jednotlivé předmětné po− zemky označené písmeny vylosují, s tím že uzávěrka přihlášek bude dva pracovní dny před konáním losování, a ukládá RM zajistit realizaci losování. 103/07 ZM projednalo žádost Petra Vindušky, La o koupi části poz. ppč. 3850/3 v k.ú. La a rozhodlo předmětnou část uvedeného poz. o výměře cca 160 m2 doplnit do předmětu prodeje ve smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy mezi Městem La a žadatelem ze dne 22. 3. 06 ohledně převodu přilehlé části poz. ppč. 3850/3 a části poz. ppč. 3983 za jednotkovou cenu 300 Kč/m2 a náklady spojené s prodejem. 104/07 ZM mění své usnesení č. 58/07 ze dne 18. 4. 07 tak, že text „a rozhodlo uvedený poz. prodat“ nahrazuje textem „a rozhodlo o úmyslu uvedený poz. prodat“. 105/07 ZM projednalo žádost společnosti fortell, s.r.o., La o koupi poz. ppč. 3750 (ZE) v k. ú. La a rozhodlo uvedený poz. prodat za jednotkovou cenu 300,− Kč/m2 s připočtením nákladů spojených s prodejem. 106/07 ZM projednalo žádost Milana Chládka, La o koupi části poz. ppč. 3669/42 v k. ú. La a rozhodlo předmětný poz. žadateli prodat za jednotkovou cenu 300 Kč/m2 s připočtením nákladů spojených s prodejem s tím, že bude zřízeno právo odpovídající věcnému břemeni veřejného přístupu a příjezdu. 107/07 ZM projednalo společnou žádost Radovana Fořta a fyzické osoby, oba La, o koupi částí poz. ppč. 3669/42 v k.ú. La a bere na vědomí dopis Radovana Fořta, La s požadavkem na zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni přechodu přes požadovaný poz. pro žadatele jako oprávněného. ZM rozhodlo Radovanu Fořtovi prodat část poz. ppč. 3669/42 označenou písme− nem „A“ a dalšímu žadateli prodat část poz. ppč. 3669/42 označeného písme−

Jednání zastupitelstva dne Jm. /Č. usnesení 79 80 Baborák Zdeněk A A Bednář Milan − − Bernášek Bohumil A A Borkovcová Marie O O Brýdl Hynek O O Hradil Jan Z Z Chládek Ladislav A A Joza Martin A A Kment Václav O O Kolomý Jan O O Košťál Martin A A Krajči Roman Z Z Maixner Ladislav A A Obr Ivo A A Růžička Lubomír A A Sitová Lada A A Sychra Ladislav A A Šebrle Jan A A Švarcová Stan. A A Urban Jan A A Verner Ladislav A A

jednání 11. 7. 2007): 90 91 92 93 94 A A A A A A A A A A A A A A A O O O O O O O O O O A A A A A A A A A A A A A A A O O O O O O O O O O A A − − A − − − − − A A A A A A A A A A A A A − − A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A − A A A A Z A A A A

27. června – výsledky hlasování (pokračování 81 82 83 84 85 86 87 88 89 A A A A A A A A A − A A A A A N A A A Z A A A A N Z − O O O O O O O O O O O O O O O O O O A Z A Z Z Z N Z A A A A A A A Z Z A A A A A A A A A A O O O O O O O O O O O O O O O O O O A A A A A A A A A A Z A A Z A N N − A A Z A A A A A A A A A A A A A A A A Z A A N A N Z A A A A A A A A A A A A A A A A A A Z A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A − A A Z A A A A A −

95 A A A O O A A A O O A − A A − A A A A A A

96 A A A O O A A A O O A − A A − A A A A A A

97 A A A O O A A A O O A − A A − A A A A A A

98 99 100 101 102 103 A A A A A A A A A A A A A A A A A A O O O O O O O O O O O O A A A A A A A A A A A A A A A A A A O O O O O O O O O O O O A A A A A A − − − − − − A A A A A A A A A A A A − A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A − − − A A A

LL 14 a 15 / 2007

RADNICE SDĚLUJE

STRANA 5

nem „B“ na přiloženém snímku katastrální mapy za jednotkovou cenu 300 Kč/m2 s tím, že před podpisem kupní smlouvy žadatelé předloží OPPSMM geometrický plán na oddělení příslušných částí předmětného poz. a s vyzna− čeným požadovaným věcným břemenem. 108/07 ZM projednalo žádosti o koupi pozemků v lokalitě bývalé benzínové pumpy – části poz. ppč. 211/1, 211/3,211/4, 4186 a poz. ppč. 211/5 v k. ú. La, rozhodlo předmětné nemovitosti prodat smlouvou o budoucí kupní smlouvě žadateli, který v obálkové metodě nabídne vyšší cenu s tím, že uzávěrka přihlášek bude dva pracovní dny před vlastním konáním soutěže, a ukládá RM zajistit realizaci obálkové soutěže. 109/07 ZM projednalo žádost o koupi poz. ppč. 339/9 v k.ú. DT o výměře 3 m2 a rozhodlo předmětný poz. žadatelům prodat za cenu Kč 600,− s připočte− ním nákladů spojených s prodejem. 110/07 ZM projednalo žádost o koupi části poz. ppč. 191/1 o celkové výměře cca 1200 m2 v k. ú. DT a rozhodlo předmětnou část poz. žadateli prodat smlouvou o budoucí kupní smlouvě za jednotkovou cenu 200 Kč/m2 s při− počtením nákladů spojených s prodejem. 111/07 ZM projednalo žádosti o koupi poz. ppč. 982/44 v lokalitě Za Střelni− cí v k. ú. La, rozhodlo předmětný poz. prodat zájemci, který v dražbě práva uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě nabídne vyšší kupní cenu s tím, že uzávěrka přihlášek bude dva pracovní dny před vlastním konáním soutěže, a ukládá RM zajistit realizaci dražby práva uzavřít předmětnou smlouvu. 112/07 ZM projednalo žádosti o koupi pozemků ppč. 461 a ppč. 3708/1 v k. ú. La pro stavbu rodinného domu, rozhodlo předmětné nemovitosti prodat zájemci, který v obálkové soutěži nabídne vyšší kupní cenu s tím, že uzávěrka přihlášek bude dva pracovní dny před vlastním konáním soutěže, a ukládá RM zajistit realizaci obálkové soutěže. 113/07 ZM projednalo žádost o koupi poz. ppč. 998/2 v lokalitě u Dlouhého rybníka v k. ú. La a rozhodlo předmětný poz. neprodávat. 114/07 ZM projednalo žádost o koupi poz. ppč. 3056/4 o celkové výměře 19 m2 v k. ú. La a rozhodlo předmětný poz. žadateli prodat za cenu Kč 11 400,− s připočtením nákladů spojených s prodejem. 115/07 ZM projednalo žádost o koupi části poz. ppč. 3669/3 v k.ú. o celkové výměře cca 50 m2 La. (ul. Komenského) za účelem přístavby domu čp. 503, ŽP, ul. 5.května, v majetku žadatelů a rozhodlo předmětnou část uvedeného poz. žadatelům prodat smlouvou o budoucí kupní smlouvě za jednotkovou cenu 900 Kč/m2 s připočtením nákladů spojených s prodejem. 116/07 ZM projednalo žádost o určení způsobu splatnosti kupní ceny za pro− dej budovy čp. 417 na poz. stpč. 994, poz. stpč. 994 a ppč. 3056/3 v k.ú. La a schvaluje: přijetí částky Kč 760 000,− jako první splátky kupní ceny před podpisem kupní smlouvy s tím, že zbývající část kupní ceny ve výši 2 300 000,− Kč bude uhrazena nejpozději do 30 dnů od podpisu kupní smlouvy prostřed− nictvím hypotečního úvěru kupující, k jehož zajištění bude prodávajícím na výše uvedených nemovitostech zřízeno ve prospěch úvěrujícího bankovního ústavu jako zástavního věřitele zástavní právo a zbývající část kupní ceny tak bude zaslána z bankovního ústavu přímo na účet prodávajícího, přičemž ná− vrh na vklad vlastnických práv do katastru nemovitostí bude podán až po úplném zaplacení kupní ceny a uzavření zástavní smlouvy s bankovním ústavem, kterou bude na budově čp. 417 v obci La a části obce ŽP postavené na poz. stpč. 994, poz. stpč. 994 a ppč. 3056/3, vše v k.ú. La, zřízeno zástavní právo k zajiště− ní pohledávky tohoto bankovního ústavu za kupující ve výši Kč 2 300 000,− s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy financující část kupní ceny za pro− dej těchto nemovitostí Městem La.

117/07 ZM projednalo žádost o změnu „Smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy“ ze dne 22.08.2005 na straně budoucího kupujícího z důvodu roz− vodu manželství a o prodloužení termínu k výstavbě rodinného domu na poz. ppč. 3073/95 v k.ú. La a rozhodlo, že: v části týkající se změny předmětné smlouvy na straně budoucí kupující žádosti bude nadále uveden jediný účast− ník a v části týkající se prodloužení termínu k výstavbě rodinného domu na předmětném poz. bude prodloužena lhůta k výstavbě rodinného domu do ujednané fáze do 31. 12. 2008 (Pod Penzionem). 118/07 ZM projednalo žádost o rozšíření osoby kupujícího ve Smlouvě o u− zavření budoucí kupní smlouvy na převod poz. stpč. 516/1 a částí pozemků ppč. 516/2, 519/2 a 181/2 v k.ú. La uzavřené mezi žadatelem a Městem La dne 22. 11. 2006 a rozhodlo, že na straně budoucího kupujícího bude v předmětné smlouvě dále uvedena také manželka kupujicícho (novostavba u kruhového objezdu). 119/07 ZM projednalo žádost manželů Petry a Viktora Jančarových, La o pro− dloužení lhůty splnění podmínek smlouvy o budoucí kupní smlouvě uzavře− né mezi městem a žadateli dne 1. 8. 2005 a rozhodlo žadatelům prodloužit lhů− tu k výstavbě prodejny na Pivovarském náměstí o 12 měsíců, tj. do 31. 7. 08. 120/07 ZM rozhodlo o nabytí poz. ppč. 990/6 − vodní plocha, o výměře 5631 m2, nově vzniklého oddělením z poz. ppč. 990/1 − vodní plocha (Dlouhý rybník) dle geometrického plánu č. 2511−274/07 ze dne 9. 7. 07 do majetku města koupí od Rybářství Litomyšl,s.r.o., za vzájemně ujednanou cenu Kč 2.000.000,− za podmínek obsažených v návrhu kupní smlouvy a současně ruší své usnesení č. 78/07 ze dne 27. 6. 07. 121/07 ZM zvolilo MUDr. Bohumila Skálu, PhD., La přísedícím u Okresní− ho soudu v Ústí nad Orlicí. 122/07 ZM schvaluje Směrnici o poskytování stravného uvolněným a neu− volněným členům ZM. 123/07 ZM bere na vědomí Strategický plán Leader a Strategii MAS KAREL a rozhodlo o začlenění území města La do MAS KAREL. 124/07 ZM schvaluje změnu „Zřizovací listiny“ PO Sociální služby La ze dne 23. 6. 06, kde se mění sídlo na: Janáčkova 1003, ŽP, 563 01 La a označe− ní součásti organizace „Domov důchodců“ je v textu nahrazeno označením „Domov pro seniory“. 125/07 ZM schvaluje Plán kontrol finančního výboru na rok 07. 126/07 ZM bere na vědomí zápis z jednání kontrolního výboru dne 17. 4. 07. 127/07 ZM bere na vědomí zápis průběhu kontroly usnesení zastupitelstva města č. 4/07 a 33/07. 128/07 ZM schvaluje záměr vybudovat ve městě La středisko krizové pomo− ci dětem a svobodným matkám pod názvem SOS dětem, které bude zřizovat Římskokatolická farnost La a provozovat sdružení Česká katolická charita nebo obecně prospěšná společnost Gaudium.

Jm. /Č. usnesení 104 105 106 107 108 109 110 Baborák Zdeněk A A A A A A A Bednář Milan − − A A A A A Bernášek Bohumil A A A A A A A Borkovcová Marie O O O O O O O Brýdl Hynek O O O O O O O Hradil Jan Z Z A A N A A Chládek Ladislav A A A A A A A Joza Martin A A A A A A A Kment Václav O O O O O O O Kolomý Jan O O O O O O O Košťál Martin A A A A A A A Krajči Roman A A A A A A A Maixner Ladislav A A A A A A A Obr Ivo A Z A Z A A A Růžička Lubomír A A A A A A A Sitová Lada A A A A A A A Sychra Ladislav Z Z A A A A A Šebrle Jan A A A A A A A Švarcová Stan. A A A A A A A Urban Jan Z Z A A A A A Verner Ladislav A A A A A A A

115 116 117 118 119 A A A A A A A A A A A A − − A O O O O O O O O O O Z Z A A A A Z A A A A − − A A O O O O O O O O O O A A A A N Z A Z A N A A A A A Z A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A N A A A A A

111 112 113 114 A A A A A A A A A A A A O O O O O O O O A A A A A A A A A A A A O O O O O O O O A A A A A A A A A A A A A A A A A A Z A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A

Použité zkratky: OPPSMM − odbor právní, přestupků a správy majetku města, IO − investiční odbor, La − Lanškroun, RM − Rada města, ZM − Zastu− pitelstvo města, OP − Ostrovské Předměstí, ŽP − Žichlínské Předměstí, DT − Dolní Třešňovec, VM − Vnitřní Město, os − občanské sdružení, PO − příspěv− ková organizace, poz. − pozemek, OZV − obecně závazná vyhláška, FRB − fond rozvoje bydlení. Vysvětlivky pro tabulky s hlasováním: O − omluven (neúčastnil se jedná− ní), A − pro návrh, N − proti návrhu, Z − zdržel se hlasován, „−“ – absence (při hlasování nebyl v jednacím sále) Výtah z usnesení zpracovala Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka 120 121 122 123 124 125 126 127 128 A A A A A A A A A A A A A A A A A A N A A A A A A A A O O O O O O O O O O O O O O O O O O N − − − A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A O O O O O O O O O O O O O O O O O O A A A A A A A A A N A A Z A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A N A Z A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A − − − A A A A A A A A A A A A A A A A A A Z A A Z A

STRANA 6

RM jednala 16. 7. 2007 Finanční záležitosti: − RM projednala žádost PO Základní škola La Dobrovského o souhlas s na− výšením investičního fondu souvise− jícím s výstavbou sauny a schvaluje přesun finančních prostředků ve výši Kč 66.175,− z fondu rezerv do inves− tičního fondu. − RM schvaluje vnější rozpočtová opatření v položkách 89−07 a 93−07 dle přílohy. Kácení dřevin: − RM projednala podnět IO k poká− cení dřevin rostoucích mimo les (ná− letových keřových porostů v rozsahu 60 m2) na poz. ppč. 278/1 v k.ú. DT z důvodu realizace stavby „Přemís− tění autobusové zastávky v DT“ a u− kládá Jiřímu Zatloukalovi podat žá− dost o povolení kácení dřevin rostou− cích mimo les. RM bere na vědomí: − zápisy z kontrolních dnů na stavbě Oprava objektu MŠ Na Výsluní č.p. 312 v La, II. etapa ze dne 25. 6. 07 a 9. 7. 07; − zápisy z kontrolních dnů na stavbě Stavební úpravy sportovního domu La ze dne 26. 6. 07 a 10. 7. 07; − zápis č. 15 z jednání majetkové ko− mise ze dne 20. 6. 07; − zprávu o hospodaření v městských lesích za leden – červen roku 07. Byty: − RM schvaluje zvýšení regulova− ného nájemného od 1. 1. 2008 takto: nájemné v bytech 1. kategorie se na− výší o 13,70% na 20,77 Kč/měsíc/ m2; nájemné v bytech se sníženou kvalitou o 22,20% na 18,00 Kč/mě− síc/m2. RM ukládá PO Sociální služ− by La a společnosti MBP, s.r.o., v příslušných termínech provést zá− konem předepsané úkony. − RM bere na vědomí informaci spo− lečnosti MBP, s.r.o., o volných by− tech určených k pronajmutí: * byt č. 4 v domě čp. 745, ŽP, Palac− kého ulice, La, * byt č. 24 v domě čp. 552, OP, So− kolská ulice, La a ukládá OPPSMM zveřejnit úmysl města pronajmout volné byty s tím, že dražba práva uzavřít nájemní smlouvu na uvedené byty proběhne dne 5. 9. 07. − RM bere na vědomí protokoly o průběhu losování o uzavření práva uzavřít smlouvu o nájmu bytu ze dne 11. 7. 07 dle Pravidel. RM rozhodla pronajmout na dobu určitou 2 roky: * byt č. 13 v domě čp. 160, OP, Pi− vovarské náměstí, La, * byt č. B1 v domě čp. 553, OP, So− kolská ulice, La, * byt č. 8 v domě čp. 646, ŽP, Palac− kého ulice, La, * byt č. 3 v domě čp. 509, ŽP, Hav− líčkova ulice, La, * byt č. 4 v domě čp. 223, ŽP, Horo− va ulice, La. − RM souhlasí se směnou bytů v majetku města mezi nájemcem bytu č. 2 v domě čp. 510, ŽP, Havlíčkova ulice, La a nájemcem bytu č. 2 v do− mě čp. 140, ŽP, ulice B. Smetany, La

RADNICE SDĚLUJE a ukládá pracovníkovi pověřenému řízením společnosti MBP, s.r.o., po− žadovanou směnu provést. − RM projednala žádost o pomoc při řešení bytového problému a o mimo− řádné přidělení bytu č. 5 v domě čp. 228, ŽP, Žižkova ulice, La na dobu neurčitou a rozhodla žádosti nevy− hovět. RM odkazuje žadatele na účast v losování či dražbě nájmu bytu a ukládá OPPSMM zveřejnit úmysl města pronajmout volný byt dle Pra− videl s tím, že dražba práva uzavřít nájemní smlouvu na uvedený byt pro− běhne dne 5. 9. 07. Prodeje nemovitostí: − RM projednala žádosti o koupi ne− movitostí v k. ú. La: dům čp. 35, ŽP, ulice T. G. Masaryka, La, na části poz. stpč. 412; část poz. stpč. 412; část poz. ppč. 860/1 a poz. ppč. 863/2 a doporučuje ZM prodat předmětné nemovitosti zájemci, který v obálkové soutěži nabídne vyšší kupní cenu s tím, že uzávěrka přihlášek bude dva pra− covní dny před vlastním konáním soutěže. − RM projednala žádost o koupi by− tové jednotky č. 48/1, ŽP, Dobrov− ského ulice, La a ukládá OPPSMM zveřejnit úmysl města předmětnou jednotku žadateli prodat v souladu s „Pravidly pro prodej bytů a pro tvor− bu ceny při prodeji bytů“. − RM projednala žádost o koupi ne− bo pronájmu poz. ppč. 3056/2 v k.ú. La a ukládá OPPSMM jednat s ža− datelkou o podmínkách budoucí kup− ní smlouvy na převod části předmět− ného poz. dle doporučení majetkové komise s tím, že návrh této smlouvy bude předložen radě města ke schvále− ní (ulice Žižkova). − RM projednala žádosti o koupi poz. ppč. 492 na Pivovarském náměstí v k.ú. La: manželů Ladislava a Mo− niky Sychrových, La a společnosti OMEGA tech, s.r.o., La a ukládá OPPSMM zveřejnit úmysl města předmětný poz. prodat. − RM projednala žádost o koupi čás− ti poz. ppč. 3659/1 v k. ú. La a dopo− ručuje ZM žádosti vyhovět a část předmětného poz. o výměře cca 575 m2 s polohovým umístěním dle náčr− tu žadatelům prodat za jednotkovou cenu 300,− Kč/m2 s připočtením ná− kladů města spojených s prodejem. − RM souhlasí s uzavřením kupní smlouvy na převod vlastnictví pozem− ků stpč. 3884 a ppč. 3073/112 v loka− litě Pod Penzionem II v k.ú. La v sou− ladu se smlouvou o budoucí kupní smlouvě uzavřené dne 31. 1. 2006. − RM stanovuje vyvolávací cenu sta− vebního poz. ppč. 982/44 o výměře 841 m2 v lokalitě Za Střelnicí v k.ú. La ve výši Kč 330.000,− a termín draž− by práva uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě na uvedenou parcelu na den 6.8.07 s tím, že prezenční lis− tina účastníků dražby bude uzavřena dne 3. 8. 07. RM ukládá komisi by− tové a dražební a OPPSMM zajistit provedení dražby. − RM stanovuje lhůtu na doručení

obálek, ve kterých mohou zájemci, kteří obálku označí heslem „Dům čp. 71“ podávat své cenové nabídky s pro− jevem vůle koupit dům č.p. 71, VM, Kozinova ulice na stpč. 122 a pozem− ky stpč. 122 a ppč. 16 v k.ú. La za jimi navrhovanou kupní cenu do 3. 8. 07. − RM stanovuje lhůtu na doručení obálek, ve kterých mohou zájemci, kteří obálku označí heslem „pozem− ky – bývalá benzinka“ podávat své ce− nové nabídky s projevem vůle kou− pit smlouvou o budoucí kupní smlou− vě pozemky v lokalitě bývalé benzí− nové pumpy na části ppč. 211/3, čás− ti ppč. 211/4, časti ppč. 4186 a ppč. 211/ 5 v k.ú. La za jimi navrhovanou jed− notkovou cenu za m2 do 3. 8. 07. − RM stanovuje lhůtu na doručení obálek, ve kterých mohou zájemci, kteří obálku označí heslem „Dům čp. 22“ podávat své cenové nabídky s pro− jevem vůle koupit dům čp. 22, VM, ulice 28. října na stpč. 42 a pozemky stpč. 42 v k.ú. La za jimi navrhova− nou kupní cenu do 3. 8. 07. − RM stanovuje lhůtu na doručení obálek, ve kterých mohou zájemci, kteří obálku označí heslem „Sladov− na“ podávat své cenové nabídky s projevem vůle koupit objekt bývalé sladovny na Pivovarském náměstí na stpč. 178/6 v k.ú. La za jimi navrho− vanou kupní cenu do 3. 8. 07. − RM stanovuje lhůtu na doručení obálek, ve kterých mohou zájemci, kteří obálku označí heslem “Dům čp. 35“ podávat své cenové nabídky s projevem vůle koupit dům čp. 35 na stpč. 79, poz. stpč. 79 a poz. ppč. 258/1, vše v k.ú. DT, za jimi navrho− vanou kupní cenu do 3. 8. 07. − RM stanovuje lhůtu na doručení obálek, ve kterých mohou zájemci, kteří obálku označí heslem „Pozem− ky Kollárova ulice“ podávat své ce− nové nabídky s projevem vůle kou− pit smlouvou o budoucí kupní smlou− vě pozemky ppč. 461 a ppč. 3708/1 v k.ú. La za jimi navrhovanou kupní cenu do 3. 8 .07. Ve všech výše uvedených případech RM pověřuje komisi bytovou a dra− žební provedením soutěže a ukládá OPPSMM seznámit evidované zá− jemce o koupi uvedených nemovitostí s termínem otevírání obálek dne 6. 8. 07 a s dokumentem „Pravidla pro pro− dej nemovitostí z majetku Města La do vlastnictví fyzických a právnic− kých osob tzv. obálkovou metodou“. Ukončení pronájmů nemovitostí: − RM rozhodla ukončit výpovědí k 30. 9. 07 nájemní vztah k poz. 957/ 5 v k. ú. La zemědělské společnosti Zámecký vrch, s.r.o., Rudoltice a u− kládá OPPSMM jednat s majitelkou spoluvlastnického podílu předmětné− ho poz. ve výši 1/2 o společném po− stupu a výpověď uvedené organizaci včas doručit. − RM rozhodla ukončit výpovědí k 30. 9. 07 nájemní smlouvy na pozemky: * ppč. 957 (ZE) a ppč. 956/1 (ZE) v k. ú. La uzavřenou dne 6. 1.1995 mezi zemědělskou společností Zá−

LL 14 a 15 / 2007 mecký vrch, s.r.o., Rudoltice a Měs− tem La, * ppč. 345/4 a ppč. 345/5 v k.ú. DT uzavřenou dne 21. 6. 2004 mezi Škol− ním Statkem La, DT a Městem La, * ( části pozemků) ppč. 2035/1 (ZE) a ppč. 2036/1 (ZE) o celkové výměře cca 5 500 m2 v k.ú. La uzavřenou dne 9. 12 .02 mezi Zemědělsko−obchodním družstvem Žichlínek a Městem La. RM ukládá OPPSMM výpověď uvedeným organizacím včas doručit. Pronájem nebytových prostor: − RM projednala žádost společnos− ti Wendell Electronics, a. s., La o pro− nájem části nebytových prostorů za účelem uskladnění materiálu v areálu, který město La koupilo od společ− nosti Forest Svitavy, a.s., prostor o vý− měře 40 m2 v objektu s čp. 33 na čás− ti poz. stpč. 2911, prostor o výměře 40 m2 v objektu bez čp./če. na části poz. stpč. 2906, vše v k.ú. La, a rozhodla žádosti vyhovět a jmenované společ− nosti předmětné nebytové prostory pronajmout na dobu určitou 12 měsí− ců za roční jednotkové smluvní ná− jemné 165 Kč/m2. RM ukládá OP− PSMM sepsat se žádající společností příslušnou nájemní smlouvu. − RM projednala žádost Volejbalo− vého klubu La o prodloužení smlou− vy o nájmu nemovitostí tvořících vo− lejbalové kurty uzavřené dne 19. 12. 2003. RM rozhodla žádosti vyhovět a ukládá OPPSMM vypracovat do− datek ke zmíněné smlouvě s prodlou− žením nájmu na dobu určitou 20 let. Prodej zbytného majetku města: − RM ukládá likvidační komisi za− jistit zveřejnění úmyslu města prodat zbytný movitý majetek: dlouhodobý hmotný majetek – samostatné movité věci v pořizovací hodnotě 220.737,− Kč a drobný dlouhodobý hmotný ma− jetek v pořizovací hodnotě 289.053,− Kč, který byl v užívání Městského ú− řadu La, v souladu se Směrnicí pro prodej zbytného movitého majetku Města La za ceny uvedené ve zprávě likvidační komise. Podpora neziskových subjektů: − RM projednala žádost OS Sbor dobrovolných hasičů, La o finanční příspěvek na pořádání hasičské sou− těže Lanškrounský pohár a rozhod− la poskytnout příspěvek z fondu RM ve výši Kč 7.000,−. Lesy: − RM schvaluje uzavření obchodní smlouvy o hospodářské činnosti na lesních pozemcích ve vlastnictví města Štíty. Užívání majetku města: − RM projednala žádost Volejbalo− vého klubu La ve věci úprav volejba− lového areálu a souhlasí s rekon− strukcí topení v objektu na poz. stpč. 3733 v k.ú. La (kabiny volejbalové− ho klubu) dle přiloženého návrhu ža− datele, s opravou plotu volejbalové− ho areálu spočívající ve výměně poškozených polí plotu, se stavbou objektu garáže na poz. ppč. 201/8 v majetku města dle přiloženého ná− kresu žadatele, se stavbou objektu

LL 14 a 15 / 2007 skladu sportovních potřeb na poz. ppč. 201/8 v majetku města dle přilo− ženého nákresu žadatele s tím, že všechny výše uvedené akce budou financovány z prostředků žadatele. − RM projednala žádost ve věci vy− budování chodníku na poz. v majetku města a souhlasí s vybudováním chodníku na poz. ppč. 4238 v k.ú. La tak, jak je navrženo v nákresu přilo− ženém k žádosti s tím, že náklady spojené s výstavbou chodníku budou hradit žadatelé. Tento souhlas nena− hrazuje rozhodnutí příslušných orgá− nů státní správy (ul. Hradební). Různé: − RM projednala podnět Ing. Bo− humila Bernáška ve věci technického zhodnocení budovy čp. 206, ŽP, ul.

NEJEN Z RADNICE  Olbrachtova, La, která byla převe− dena darem z majetku města La do vlastnictví Pardubického kraje, a vy− řazení předmětné investiční položky z účetní evidence a konstatuje, že se ztotožňuje se stanoviskem zastupitel− stva města č. 51/2005, kterým je vyjá− dřeno, že město La nabylo objekt čp. 206 se st.p.č. 1482, objekt bez čp. se stpč. 1483, poz. ppč. 2036/11 a 2036/ 30 − ost. pl., vše v k.ú. La, na základě kupní smlouvy od prodávajícího − obch. společnosti TESLA La, a.s., za vzá− jemně dohodnutou kupní cenu bez zá− vazku vypořádání technického zhod− nocení na předmětných nemovitostech a není příslušná k tomu, aby zaují− mala stanovisko ke korespondenci Ing. Bernáška s Pardubickým krajem.

Co nového ve společnosti ORPA, a.s.

Komerční sdělení

ORPA Papír a.s. v roce 2007 Vzhledem k různorodým informa− cím, šířícím se městem, dovoluje si představenstvo společnosti ORPA Papír a.s. informovat veřejnost o změ− nách, které v této společnosti pro− běhly a probíhají. Papírenské výrobě v Lanškrouně je již 123 let − založení továrny se datuje do roku 1884. Výroba byla sou− středěna do postupně se rozvíjejícího areálu tzv. „starého závodu“ v ulici Opletalova. Koncem šedesátých let mi−nulého století byl postaven tzv. „nový závod“ papíren na ulici Nádražní. Společnost provozovala do konce roku 2005 část výroby plastů i v objektu bývalé Hedvy − nazývaném závod Pacotex na ulici T. G. Masaryka. Výroba z tohoto závodu byla koncem roku 2005 přestěhována do areálu závodu na ulici Nádražní. Objekt Pacotexu byl následně prodán. V návaznosti na záměr majoritních akcionářů společnosti ORPA, a.s., sou− středit výrobní program pouze do oblasti zpracování papíru bylo rozhodnuto o ukončení podnikatelských aktivit společnosti v oblasti zpracování plastů ke dni 31. 12. 2006. Valná hromada akcionářů konaná dne 14. 12. 2006 vyslovila souhlas s prodejem této části podniku ORPA, a.s., která se týká vstřikování plastů, a to společnosti ORPA plastic s.r.o. se sídlem v Ostrově. Ke dni 1. 3. 2007 dále došlo k rozdělení společnosti ORPA, a.s., odštěpením s převodem části jejího jmění na nově založenou společnost ORPA Papír a.s. se sídlem 563 26 Lanškroun, Žichlínské Předměstí, Nádražní 150. Po odště− pení společnosti ORPA Papír a.s. byly podnikatelské aktivity ORPA a.s. omezeny pouze na oblast strojírenské výroby. V souladu s výše uvedeným záměrem došlo ke 30. 4. 2007 k prodeji budov a zařízení pro strojírenskou výrobu společnosti Klein and Blažek se sídlem ve Štítech. V současné době je schválen prodej zbytku areálu závodu v ulici Opletalova 92. Následně bude rozhodnuto o likvidaci společnosti ORPA, a.s. Papírenská výroba v Lanškrouně nekončí. Výrobní činnost převzatá po odštěpení společností ORPA Papír a.s. je zaměřena na zpracování papíru paralelním a spirálovým vinutím s provozováním výrobní činnosti v závodech Lanškroun (areál závodu v ulici Nádražní) a pobočném závodě v Hostačově u Golčova Jeníkova. Díky provedené restrukturalizaci je nyní společnost ORPA Papír a.s. ve velmi dobré startovací pozici, má i dobrou pozici na trhu. Docílené hospodářské výsledky jsou příznivé, rozbíhá se nákup investic především do oblasti výrobních technologií. V současné době společnost intenzívně hledá nové zaměstnance do výroby pro obsluhu navíjecích strojů CYL. Věříme, že společnost ORPA Papír a.s. bude úspěšným pokračovatelem a nástupcem v dlouhodobé tradici lanškrounské papírenské výroby. Představenstvo společnosti ORPA Papír a.s.

Rozpis služeb stomatologie (SO, NE, svátek 8 – 11 hod.) pro oblast Letohrad, Žamberk, Králíky, Lanškroun, Jablonné n/O 28. − 29. 7. MUDr. Jaslovská Marie, Žamberk, Gen. Knopa 837, 465 676 818 4. − 5. 8. MUDr. Jáňová Radmila, Mladkov 133, tel.: 465 635 441 11. − 12. 8. MUDr. Ježáková Daniela, Letohrad, U Dvora 815, 465 620 528 18. − 19. 8. MUDr. Jedličková Zuzana, Bystřec 182, tel.: 465 642 990 25. − 26. 8. MUDr. JohnováMarie, Letohrad, Šedivská 498, 465 622 216

STRANA 7

Také staré auto je „odpadem“ Automobily. Ojeté automobily, vozidla s ukončenou životností, autovraky. To jsou v posledních letech velmi frekventované termíny. Automobily (z pohledu široké veřejnosti hlavně osobní) představují jeden z fenoménů moderní společnosti. Jejich počet celosvětově roste, jsou jedním z kritérií posuzování životní úrovně jednotlivců i společnosti. Kromě kladných vlivů na život svých majitelů se nežádoucím způsobem podílejí na znečišťování životního prostředí, a to jak v průběhu svého provozu, tak po jeho ukončení – při změně provozovaného vozidla na autovrak. Za autovrak je ze zákona považováno každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a kterého se určitá osoba zbavuje nebo má úmysl se zbavit a stalo se odpadem. Přibývají sice nová vozidla, ale rychlejší nárůst vykazují vozidla opotřebená (ojetiny). Stále se zvyšuje průměrné stáří provozovaných automobilů. Během posledních dvou let se podle údajů Sdružení automobilového průmyslu zvýšilo z 13,53 na 13, 84 roků. V současné době jsou v naší republice hlavně vyřa− zovaná vozidla spadající do věkových hladin 18 až 24 roků. Takového automobilu, tedy autovraku, se ovšem nejde zbavit jen tak – například jeho odstavením a ponecháním osudu. Je vždy odpovědností vlastníka naložit s ním v souladu se zákonem. Již před předáním autovraku oprávněné osobě má jeho vlastník povinnost umístit jej na místo, kde nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí (vytékající kapaliny apod.) ani nenaruší estetický vzhled obce, přírody a krajiny, jak možná mnozí znají z odstavných ploch na sídlištích, která se čas od času mění v malá vrakoviště. Ještě dnes je vidět na některých zahradách množství autovraků, které sem byly ukládány podnikavci nebo i tajně odloženy jejich původními majiteli. Je však třeba si uvědomit, že každý pozemek má svého majitele a ten je zodpovědný za takto odložené ( uložené ) odpady a že to bude právě vlastník zaskládkovaného pozemku, po kterém bude správní orgán vymáhat nápravu stavu do souladu s právními předpisy. Pokud se fyzická osoba, která není podnikatelem, zbaví autovraku nebo umístí vozidlo vyřazené z registru vozidel v rozporu ze zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb., dopouští se přestupku, za který obecní úřad uloží pokutu až do výše 20 tisíc korun. U právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání mohou inspektoři České inspekce životního prostředí uložit pokutu až do výše 10 milionů korun. Zákon o odpadech ukládá každému, tedy jak vlastníku, tak uživateli automobilu, ze kterého se stal autovrak, předat tento pouze osobám – provozovatelům zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu autovraků. Jak poznám, že provozovatel zařízení nebo výkupce autovraků je oprávněná osoba ve smyslu zákona ? Je to vcelku prosté, každá provozovna musí být označena informační tabulí čitelnou z volně přístupného místa před provozovnou, na níž musí být uvedeny tyto údaje: název zařízení, druhy odpadů nebo skupiny a podskupiny odpadů podle Katalogu odpadů, které zde mohou být využívány, odstraňovány, sbírány nebo vykupovány, obchodní firma a její sídlo, jméno, příjmení a telefonní spojení na osobu oprávněnou jednat jménem provozovatele, správní úřad, který vydal souhlas k provozování zařízení a jeho provoznímu řádu, včetně telefonního spojení, provozní doba. Autovrak tedy nelze umístit u každé osoby (např. autoservisu), ale vždy u o− soby, která byla k této činnosti oprávněna příslušným krajským úřadem. Při přejímce autovraku postupuje provozovatel zařízení v souladu se schvá− leným provozním řádem tak, že nejprve zkontroluje, zda autovrak neobsahuje ještě další nebezpečné odpady, které nejsou součástí vozidla, a poté je povinen vystavit vlastníkovi vozidla potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků. Náležitosti potvrzení o převzetí autovraku jsou uvedeny ve vyhlášce č. 383/ 2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Toto potvrzení slouží vlastníkovi vozidla jako doklad, že s autem naložil zákonem stanoveným způsobem. S tím přímo souvisí rovněž požadavek doložit doklad o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků v souvislosti s žádostí vlastníka o trvalé vyřazení automobilu z registru silničních vozidel. K těmto zařízením patří v naší oblasti firma: Agrochem, a.s., Lanškroun, Dvořákova 87/III, Lanškroun, která je zařízením určeným ke sběru a zpracování autovraků − může přijímat do zařízení jako jediná odpad druhu 16 01 04 – Autovraky, kategorie odpadu N – nebezpečné a dále také druhu 16 01 06 − Autovraky zbavené kapalin a jiných nebezpečných součástí , kategorie odpadu O – ostatní. Dalšími zařízeními s povolením ke sběru autovraků jsou: EKO systém − US, spol. s.r.o., Nádražní 400, Lanškroun a Michal Pirkl, sídlo provozovny Sázava 1, Lanškroun, obě pouze 16 01 06 – Autovraky zbavené kapalin a jiných nebezpečných součástí, kategorie odpadu O – ostatní. V současné době se připravuje novela vyhlášky upravující podrobnosti nakládání s odpady, která má stanovit, že při prvním předání kompletního autovraku oprávněné osobě dle zákona o odpadech je možno ho zařadit pouze pod druh odpadu 16 01 04 − Autovraky, kategorie odpadu N – nebezpečný. Je zde snaha zamezit zbytečným zásahům do vozidel, demontování a ne− odbornému odstranění nebezpečných součástí autovraků atd. Nechme to raději vše na odbornících a nepoškozujme si naše životní prostředí. Z. Motlová, odbor životního prostředí, MÚ Lanškroun Zdroje: časopis Odpadové fórum 10/2006, EnviWeb − Podniky a trhy

STRANA 8

Z REGIONU I Z KRAJE

Ze zpravodajství Policie ČR Lidé jsou zřejmě nepoučitelní. Nechávají ve vozidlech věci a domnívají se, že zamčené vozidlo jejich majetek uchrání. Opak je ale pravdou. Pouhá půl−hodina stačila 26. 6. zloději k tomu, aby vnikl v Lanškrouně u hřbitova do zaparkovaného opla. Majitel mu tam ponechal na přední sedačce ledvinku, dvě peněženky, osobní doklady, doklady od vozidla, finanční hotovost a platební karty. Zloděj nabídky využil a poškozenému vznikla škoda za tři tisíce Kč. V pátek 29. 6. odpoledne šla v Lanškrouně přeparkovat svůj chevrolet zapar− kovaný v protisměru 48letá řidička. Při otáčení ale přehlédla přijíždějící felicii a narazila do ní. Nejenomže svojí neopatrnou manipulací s vozem způsobila škodu za téměř sto tisíc korun, navíc byl řidič felicie lehce zraněn. Poslední červnový den krátce po půlnoci byla v Dolní Čermné varována ři− dička superbu před blížícím se kličkujícím vozidlem, proto sjela z hlavní silnice a zastavila. Přesto do ní podnapilý 20letý řidič osobního vozidla značky Honda narazil. Při nehodě nebyl naštěstí nikdo zraněn. Oslava u jedné z mysliveckých chat na Lanškrounsku skončila na začátku července rvačkou. U kiosku vedle chaty se pohádali dva mladí podnapilí muži. Nejprve padlo několik peprných slov a potom došlo i na facky. Do konfliktu se zapojil i další přihlížející mladík. Napadený host musel vyhledat lékařskou pomoc a zbývajícím dvěma hrozí stíhání z trestného činu ublížení na zdraví. Na přelomu června a července odcizil neznámý pachatel osobní vozidlo značky Opel Omega, které po dopravní nehodě zůstalo stát na louce v Dolní Čermné. Majitel ho nalezl ve sběrných surovinách v Letohradě. Auto už bylo bez registračních značek, světel, autorádia a volantu. Před restaurací v Lanškrouně vytloukl v sobotu 7. 7. v časných ranních ho− dinách v pěstním souboji 22letý mladík o tři roky staršímu muži dva přední zuby. Napadený musel být ošetřen na stomatologickém oddělení pardubické nemocnice. 9. 7. ráno dostal na mokré vozovce v Albrechticích smyk 25letý řidič osob− ního automobilu značky Ford Fiesta. Vyjel do protisměru, kde se střetl se ško− dovkou, jejíž řidička a spolujezdec utrpěli lehká zranění. Nezvaný host navštívil v noci z 9. na 10. července stavbu mateřské školky v Ostrově a ukradl provizorně přidělanou elektroinstalaci za 25 tisíc korun. K tragické dopravní nehodě došlo ráno 10. 7. u Tatenic. Osmadvacetiletý řidič felicie z dosud nezjištěných příčin vyjel mimo vozovku, kde čelně narazil do stromu. Po nárazu začalo vozidlo hořet. Řidič vážným zraněním na místě podlehl. Ke zjištění příčiny úmrtí byla nařízena soudní pitva. Do myslivecké stodoly u Lanškrouna se v minulých dnech vloupal neznámý poberta. Sebral odtud např. dvě traktorové baterie, výfuk na traktor, sadu montážních klíčů a způsobil škodu za více než osm tisíc korun. Majiteli jízdního kola, který ho v Lanškrouně nechal bez dozoru neuzamčené ve čtvrtém patře panelového domu, zbyly jen oči pro pláč. Neznámý pachatel mu ho 19. 7. ve večerních hodinách ukradl a způsobil škodu za 7,5 tis. korun.

ÚZSVM, Územní pracoviště Hradec Králové, již 5 let hájí zájmy státu Dne 1. 7. 2007 uplynulo pět let od vzniku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. ÚZSVM byl zřízen zákonem č. 201/2002 Sb. za účelem zastupování státu před soudy, rozhodčími orgány a správními úřady a dále aby hospodařil s majetkem státu. Územní pracoviště Hradec Králové v roce 2006 zrealizovalo majetek v celkové účetní hodnotě 55 mil. Kč (včetně bezúplatných převodů), do státní pokladny přispělo částkou 76 milionů 227 tisíc korun.  Územní pracoviště Hradec Králové řídí celkem 10 odborů Odloučených pracovišť, v roce 2006 hospodařilo s majetkem v celkové účetní hodnotě téměř 2 mld. korun, řešilo 909 případů právních sporů. V roce 2006 předal ÚZSVM, odbor Odloučené pracoviště Náchod, Bene− diktinskému opatství sv. Václava v Broumově rozsáhlý areál bývalého kláštera na Poličsku a Broumovsku a kapli Bolestné Matky Boží ve Velké Vsi u Brou− mova. Územní pracoviště Hradec Králové převedlo tzv. metropolitní sítě op− tických kabelů, které ve městě propojují složky veřejné správy, na Ministerstvo vnitra ČR a Magistrát města Hradce Králové v celkovém objemu 36 mil. Kč. Úspěšné jsou převody administrativních objektů po okresních úřadech ve městech Ústí n/O, Svitavy, Náchod, Pardubice a Havlíčkův Brod na organizační složky státu a dále na samosprávné instituce v Hradci Králové, Chrudimi a Náchodě. V průběhu existence ÚZSVM přibyly postupně další oblasti působnosti: hospodaření s majetkem, právy a závazky, se kterými byly příslušné hospo− dařit okresní úřady; hospodaření s administrativními budovami po okresních úřadech; zpracování privatizačních projektů u majetku zařazeného do privati− zace (podle zákona č. 92/1991 Sb., o velké privatizaci); zastupování obcí na jejich žádost v zákonem stanovených případech; hospodaření s nemovitým majetkem státu na silničních hraničních přechodech; správa zajištěného majetku osob, proti nimž je vedeno trestní řízení; agenda smluv o státním příspěvku na individuální bytovou výstavbu a plná působnost k řešení případně vzniklých pohledávek; přijímání nabídek předkupního práva k pozemkům pro veřejně prospěšné stavby. Mgr. Jana Lysá

LL 14 a 15 / 2007

Přečetli jsme za vás: Mami, pojďme dneska zase do knihovny... V sobotu 7. července zpřístupňuje architekt Přemysl Kokeš obnovené torzo Nového zámku u Rudoltic. Méně je však známo, že se jako jediný z Pardu− bického kraje zúčastnil architektonické soutěže o podobu budoucí Národní knihovny na Letné. „Jsme rádi, že jsme nevyhráli, i když si myslíme, že náš koncept nebyl špat− ný. Náš návrh měl rezervy v tom, v čem je jedinečný Kaplického návrh. Ne− chápeme snahu některých zvrátit výsledek soutěže: jen geniální tvůrce a ná− vrh si mohou dovolit porušit zadání, protože jen tak dokáže upozornit na jeho slabiny a vytvoří koncept mnohem promyšlenější. Praha potřebuje novou dominantu. Nebojme se něčeho, čemu ještě nerozumíme,“ říká Přemysl Kokeš, jenž obdivuje na Kaplického návrhu mj. srdce v podobě kříšťálově čistého průhledu středem budovy až do nitra skladů. Jeho návrh vycházel z charakteru Letné, myšlenky vytvořit park na budově i v budově, „zajistit průchod po obrovském kopci plném stromů, keřů a trávy, který však je ve skutečnosti střechou budovy. V interiéru měla příroda dále pokračovat. Obrovský sál, do kterého by ústily jak speciální studovny, tak obecně přístupné prostory knihovny, by byl plný vzrostlých stromů, mezi kterými sedí na trávě lidé a čtou knihy. Mezi stromy jsou jezera a dětská hřiště a maminky si vedle studují. Již ne supermarkety, ale knihovna by byla místem rodinných výletů, děti by prosily: Mami, pojďme dneska do knihovny,“ dodal Přemysl Kokeš. (Orlický deník, 7. 7. 2007)

Kongresové centrum v Lanškrouně Pětihvězdičkové apartmány, víceúčelové sály, solná jeskyně, squash a tenis.... Kdo bude investovat? Budovu Společenského domu, kterou před několika lety odkoupilo Město Lanškroun, čeká možná rozsáhlá přestavba. Současný nájemník a budoucí majitel objektu, který již čtvrtým rokem splácí tento objekt městu, společnost GURMÁN Lanškroun s.r.o., v nedávné době zahájil přípravu projektu, který by charakter tohoto místa významně změnil. Projekt s názvem Kulturní a kongresové centrum Lanškroun byl v loň− ském roce představen veřejnosti i vedení města. Jeho rozsah je obrovský. Objekt zrekonstruovaný dle tohoto návrhu bude nabízet širokou škálu služeb v oblasti ubytování, stravování, sportů a dalších volnočasových aktivit. Takový hotelový komplex, který by svým rozsahem služeb neměl obdoby ani v krajském městě, by se jistě stal turistickým lákadlem i způsobem, jak zviditelnit naše město v celorepublikovém měřítku. Jeho rozpočet však sahá k částce 150 mil. korun. Kdo ho zaplatí? V diskuzi o kvalitě a proveditelnosti tohoto projektu hrají roli i jiné otázky. Samotný nájemní vztah mezi Městem Lanškroun a společností, která provozuje síť restaurací v Lanšrouně a v Litomyšli, není bezproblémový. Jak se vedení města postaví k tomuto návrhu? Podaří se projekt zařadit mezi ty prioritní pro čerpání dotací z EU? Jak moc investuje GURMÁN do provozu současného Společenského domu a co to pro město znamená? Ve hře je několik aspektů a několik možných scénářů uskutečnění tohoto velko− lepého projektu, který by do našeho regionu přinesl mimo jiné asi 160 ubytovacích míst. Více o tomto tématu čtěte v zářijové reportáži. Jana Hajzlerová

Prohlášení přípravného výboru občanského sdružení založeného za účelem zachování kostela sv. Máří Magdaleny v Lanškrouně pro bohoslužebné účely V návaznosti na petici, která vyjadřovala nesouhlas s plánovaným zrušením kostela sv. Máří Magdaleny v Lanškrouně, zakládáme občanské sdružení s tímto cílem: 1. Zachránit kostel před znehodnocením a znesvěcením chystanou přestav− bou a naplnit tak vůli 350 občanů podepsaných v petici. 2. Zachovat původní určení kostela pouze pro církevní účely s respektem k jeho donátorovi, lanškrounskému rodákovi Josefu Langrovi, který jej roku 1827 nechal postavit. 3. Pomáhat při správě kostela a při jeho opravách. Odůvodnění: Kostel sv. Máří Magdaleny je unikátní stavba velké umělecké hodnoty. Zničit jeho vnitřek znamená znehodnotit celý objekt, tedy i jeho vnější část. Nesmíme připustit i jako občané Lanškrouna, aby někdo necitelnými zásahy naše kulturní památky ničil. Kostel má jediný smysl – jako duchovní místo bohoslužby − a jako takový kostel sv. Máří Magdaleny dosud svůj úkol plní. Je živý, bohoslužby se zde konají dvakrát týdně a zúčastňuje se jich 50 – 100 věřících. Kostel nepotřebuje generální opravu. Jeho stav je podle vyjádření odbor− níka na kostelní stavby celkem dobrý. Případné opravy nejsou naléhavě nutné. Kostel byl opravován farníky v 70. letech minulého století za mnohem hor− ší situace, než je dnes, a přesto se našlo dost pomocných rukou i peněz k jeho opravě. Věříme, že by tak v případě potřeby reagovali farníci a občané Lanš− krouna i dnes. Za přípravný výbor o.s.: Kamil Krňávek a Jaroslav Dajč

LL 14 a 15 / 2007

Z MĚSTA

STRANA 9

VOŘÍŠKIÁDA JIŽ POSEDMÉ!

Putovní výstava historických vozidel v Lanškrouně V pátek 6. července odpoledne uspořádal Veteran Car Club Červená Voda a pan Zezulka (Horní Počernice) putovní výstavu historických vozidel na náměstí J. M. Marků v Lanškrouně. Zúčastnily se automobily a motocykly vyrobené do r. 1970. Diváci během akce volili nejhezčí auto a moto. Nejhezčí automobil: 1. Pavel Beran (Lanškroun) − Chenard&Walcker (Fr), r.v. 1912 2. Jan Bruner − Aero 500 (ČR), r.v. 1931 3. Petr Jedelský − Mercedes Benz 230B (D), r.v. 1937 Nejhezčí motocykl: 1. Jiří Zezulka − Čechie (ČR), r.v. 1926 2. Petr Vencl − Orion (ČR), r.v. 1925 3. Karel Beran − Jawa 500 (ČR), r.v. 1957 Foto: KK

Nejmenší z nejmenších − jorkšírský teriér v rukách rozhodčí Lenky Frnčové.

Něco před osmou hodinou ráno 3. Přijímáme i psy problémové − agre− v sobotu 14. července se před halou B. sivní, bázlivé a staré. Např. z Chebu Modrého sešlo velké množství lidí k nám byl přivezen roční rhodeský a psů. Od stolu s prezentací se zástup ridgeback Azték , který měl být po zdál takřka nekonečný a nám se jemně 14ti dnech v tomto útulku pro agre− začala rosit čela. Začínal již sedmý sivitu a vysokou nebezpečnost utra− ročník Voříškiády neboli výstavy cen. Do Lanškrouna musel být pře− kříženců, psů poznatelných plemen vezen uspaný a fixačně zajištěný. a psů s PP. V katalogu bylo nahláše− U nás začal zakrátko bez problémů no 132 psů a další byli stále dohlašo− spolupracovat s ošetřovateli a dnes je váni. Nakonec se jejich počet zastavil připraven na svůj odchod do nové na neskutečném čísle 161 psů!! V Čes− rodiny.Azték byl pes týraný a jizvy ké republice nikdy nikde nebyl tak vyso− na jeho těle svědčí o hrůzách, které ký počet psů na akcích tohoto typu! z rukou člověka zažil. Přesto neza− Voříškiáda je místem, kde si i kří− trpkl a naučil se znovu důvěřovat lid− ženci mohou se svými majiteli vy− ské ruce. zkoušet atmosféru výstav pro psy, Žádný pes se nerodí zlý či bázlivý a a navíc je i akcí určenou na podporu žádný takovým nemusí zůstat. Proto psího útulku, nyní druhý rok pro Psí nelze říct, který pes je „vhodný“ a útulek v Lanškrouně. který by měl být utracen. Dalším je Ten byl vloni touto výstavou slav− týraný Max, Čiko, argentínská doga nostně otevřen a za pouhý rok z něho Bubák atd.. Každý, opravdu každý odešlo do nových domovů do všech pes u nás má šanci, stačí jen trpěli− koutů České republiky přes 120 psů! vost a spousta lásky! Náš útulek má několik „zvláštnos− Ale zpět k výstavě. I na ní se před− tí“ – pominu−li skvělé zázemí pro psy vedlo pár psů z našeho útulku a letos i ošetřovatele: je posoudila mezinárodní rozhodčí 1. Psy půjčujeme na vycházky, a do− paní Lenka Frnčová. Neustále usmě− konce i na víkendy. Např. jeden z na− vavá, příjemná a laskavá dáma, která šich pesanů, kříženec Bárt, nyní tráví i přes panující teplo zvládla toto tři týdny prázdnin na chatě u jedné množství psů s klidem a přehledem. moc hodné rodiny. Je to proto, aby si A kdo zvítězil v jednotlivých ka− psi nezvykli pouze na ošetřovatele, tegoriích? Vítězi se, podle mého, stali ale aby byli schopni spolupracovat všichni, kteří přijeli a se svými pejsky s více lidmi. My je tak lépe poznáme si užili prima den a navíc tak přispěli a pro ně pak není problém přechod do i na provoz našeho útulku. Vybralo nové rodiny. Navíc k nám často při− se téměř 12 000,−Kč a přes 250 kilo cházejí i psi týraní a ti potřebují co granulí! Každý se navíc mohl jít nejvíce péče, nových zážitků a neob− podívat do útulku a vězte, že mnoho, vyklých situací. opravdu mnoho lidí je neustále pře− 2. Přijímáme i psy v nouzi z celého kvapeno, jak vysokou kvalitu může území České republiky. Máme zde mít psí útulek moderního typu, kde je psa z Chebu, Brna, Prostějova, Pře− psům čekajícím na nový domov o− rova, Tábora, Českých Budějovic… pravdu dobře… Není pro nás důležité „místo naroze− Výsledky výstavy a vše o posu− ní“, ale osud jednotlivých psů a sna− zování v příštím čísle LL. ha jim pomoci. Stanislava Jansová, foto: FT PS: Mé poděkování patří Markétě Kubíčkové, Simoně Beranové a Tereze Košťálové coby realizačnímu týmu, jen díky jim vše proběhlo hladce a ke spo− kojenosti všech! Děkuji firmě BONO a CANDY za ceny pro všechny účast− níky a p. starostovi Ing. M. Košťálovi za příspěvek na nákup poháru. Mys− lím, že Lanškroun propagujeme velmi dobře! Díky.

Úmorné vedro statečně zvládli čtyřnozí i dvounozí kamarádi všech velikostí.

STRANA 10

SDĚLENÍ

VÝSLEDKY KAMPANĚ „Dětská hřiště dnes a příště“ Provedly členky MC Dětský svět v Lanškrouně MC Dětský svět Lanškroun se zapojilo v kampani Dětská hřiště do fáze 1 − Jak se žije na dětském hřišti, veřejné ankety „Dětské hřiště nejen dětem“.

Jak se žije na dětském hřišti? V Lanškrouně je v současné době prakticky jediné dětské hřiště „Na Střel− nici“. Na toto hřiště jsme se také zaměřili při zaznamenávání pohybu uživatelů. Průzkum jsme provedli v pondělí dne 14. 5. 2007 s tímto výsledkem: 9 − 10 hod. žádné dítě; 10 − 10.30 3 děti (1,5 – 2 roky); 11 – 11.30 2 děti (3 a 5 let); 11.30 – 13.30 žádné dítě; 13.30 – 14 2 děti (2 a 4 roky); 14 − 15 3 děti (2, 4 a 2 roky); 15 – 15.30 4 děti (2, 2, 3, 4 roky); 15.30 – 16 9 dětí (2 − 9 let); 16 – 17 12 dětí (2 – 9 let); 17 – 17.30 4 děti (2 – 6 let) Vybavení dětského hřiště „Na Střelnici“ sestává z těchto prvků: pískoviště, skluzavka pro malé děti, 2 houpačky pro malé děti (koník a čtyřsedačka), velká skluzavka s provazovým žebříkem, otočná tyč (kolotoč), 3 houpačky (sedák) pro starší děti, dřevěné průlezky (opičí dráha?), lavičky. Hřiště se nachází v západní části Lanškrouna, v sousedství lokality s novo− stavbami rodinných domů a poblíž sídliště „Střelnice“. Celé hřiště je oplocené a nachází se v pěkném prostředí vedle parku. Jinak je ale situace s dětskými hřišti v Lanškrouně neradostná. Největší nedostatek dětského hřiště pociťujeme na sídlišti „Dvorské Lány“. Vedle sídliště se nachází i nově vybudovaná lokalita rodinných domů „Pod Penzionem“, kde bydlí převážně mladé rodiny s dětmi. Domníváme se, že dětské hřiště v této lokalitě by bylo plně využito. Vyplynulo to i z veřejné ankety, kde se většina maminek bydlící v této lokalitě vyslovila, že hřiště na Střelnici je daleko. Na sídlišti je dostatek travnaté plochy, ta se ale bohužel více než k dětským hrám využívá k venčení psů. Je zde několik pískovišť, jejichž kvalita je ale nevalná, a navíc jsou všechna neoplocená. Ostatní vybavení lze označit spíše za rezivějící a neudržované pozůstatky průlezek a houpaček. Stejná situace je i na Žichlínském Předměstí v okolí ulice Olbrachtova. Jsou zde postaveny nové obytné domy obývané převážně mladými rodinami s dětmi. Dříve si děti mohly chodit hrát na školní hřiště u školy Smetanova. Dnes je zavřené. Na třech místech jsou rozpadající se pozůstatky dětských prolézaček. Dále je v Lanškrouně jakýsi pozůstatek dětského hřiště u Dlouhého rybníka, který je oblíbeným cílem vycházek. Hřiště je ale také neudržované, rezivějící a zasluhovalo by renovaci (viz fotodokumentace).

Veřejná anketa „Dětské hřiště nejen dětem“ Celkem se sešlo 38 vyplněných anketních lístků s těmito výsledky: Máte děti? Pokud ano, v jakém věku? Rodiče, kteří odevzdali vyplněné anketní lístky mají celkem 62 dětí, na 1 rodinu připadá v průměru 1,63 dětí. Věkové složení dětí: do 1 roku: 2, 1 − 2 roky: 18, 2 − 3 roky: 11, 3 − 4 roky: 9, 4 − 6 let: 8, 6 − 8 let: 6, starší děti: 8. Využíváte nebo jste dříve využívali některé z dětských hřišť v Lanškrouně? 36 x ano, 1 x ne (je to daleko), 1 x ano (ale jen zřídka, je to daleko). Které hřiště nejčastěji navštěvujete a proč? Hřiště „Střelnice“ uvedlo 30 rodičů. Jako důvody uvádějí, že je to jediné „slušné“ hřiště v Lanškrouně. Jako další výhody uvádějí pěkné přírodní prostředí, v létě stín ze sousedního parku, vybavení, oplocení, někteří rodiče také dostupnost. Dále: hřiště u rybníka (cíl vycházky − 2 rodiče), „Hasičák“ (je to blízko, prostor, klid), sídliště Dvorské Lány (1 rodič). Využíváte ke hře dětí jiná veřejná místa v Lanškrouně? Která? Koupaliště (rybník), silnice u domu, kemp Knoflík, Jiráskovo náměstí, restaurace Maniny, Sázavské údolí. Dále: 24 odpovědí NE. Navštěvujete dětské hřiště na Střelnici? 32 x ano, 6 x ne (většinou z důvodu velké vzdálenosti od domu) Co by podle Vás nemělo chybět na dětském hřišti pro předškolní děti? Zakrytý kvalitní písek; klouzačky; houpačky (i pro malé děti); tabule; lanové průlezky; lavičky; kreativní (multifunkční) průlezky; dřevěné průlezky; kolotoč; domečky; jízdní dráhy na kolo, brusle; voda, jezírko pro lodičky; pitná voda a WC. Uveďte hřiště, které považujete v Lanškrouně za nejlepší pro předškolní děti, jaké jsou klady tohoto hřiště? 31 hlasů pro Střelnici, je to jediné hřiště v Lanškrouně, oplocené, v přírodním prostředí, je tam klid a v létě stín. 7 rodičů nepovažuje za uspokojivé žádné z hřišť v Lanškrouně. Myslíte si, že je stav dětských hřišť v Lanškrouně uspokojivý? Proč?

LL 14 a 15 / 2007

38 odpovědí NE. Jako důvody je uváděno: jsou neudržované; je jich málo; mohly by být bohatší na atrakce; všechny kromě Střelnice jsou neoplocené; chybí i hřiště pro větší děti, dráhy na kola, skateboard. Objevil se také hlas pro vybudování sítě minimalistických hřišt = průlezka + lavička (odpočívadla na cestě městem s dětmi). Máte zájem podílet se na změnách stavu hřišť? 26 x ANO, 1 x NE ( je to starost města, technických služeb), 11 x bez odpovědi. Máte dobrou zkušenost s dětskými hřišti z jiných měst, čím byla tato hřiště zajímavá? 11 x NE, 8 x bez odpovědi. Líbí se hřiště v těchto městech: Letohrad; Praha (dřevěné variace, hřiště tematicky zaměřená jako např. zvířádka v ZOO); Litomyšl; Sázavské údolí; České Budějovice; Svitavy; Damníkov; Chrudim; Ostrava; Rychnov nad Kněžnou; Hřiště Borovnice u penzionu „Borovinka“ – komplex průlezek ve tvaru hradu.

Vše, co nevíte o sauně 4. CO SAUNA A DĚTI? Dříve než své děti přivedeme do sauny, měli bychom vědět vše, co se saunováním dětí souvisí, co jim může prospět a čemu se naopak vyhýbat, aby účinek sauny byl co největší. Netrpí−li dítě projevy nějakého závažného onemocnění a je−li schopno běžných životních úkonů, zejména cvičit, běhat, plavat, koupat se v horké i chladné vodě, pak se nemusíme obávat neobvyklého prostředí sauny. Takto schopné dítě se může bez obav i saunovat. Správné saunování obvykle nečiní samo o sobě zdravým dětem žádné potíže, rozhodně nevede ke vzniku nemoci. Máte−li v této záležitosti jasno, nic nebrání tomu, aby se začalo s dětmi saunovat. Účinek saunování na jednotlivé orgány: Dýchací systém: zejména u větších dětí dochází k prohloubení dýchání, pro− tože rozpuštěním a odstraněním vazkého hlenu dochází k uvolnění dolních cest dýchacích. Vegetativní systém: dochází k nastolení rovnováhy obou složek neurovereta− tivního systému, takže po saunování jsou děti zklidněny, v dobré pohodě, mají chuť k jídlu a dobře spí. Hladina imunitních protilátek: vlivem tepla dojde při každém saunování k bezprostředním změnám v počtech specifických buněk, které jsou jednak schopny pohlcovat choroboplodné mikroby i viry, jednak vyvolat tvorbu o− chranných protilátek přímo na sliznici dýchacích cest a zvýšit celkovou hladi− nu imunitních globulinů, které až na dobu šesti dnů udržují dostatečnou výši hladiny, a tedy i schopnost dětského organismu ochránit se vůči infekcím. Hormonální hladina: euforie (radostná nálada) a psychické i tělesné uvol− nění (relaxace) jsou vyvolány reakcí hormonálního systému. Jeho produkty (tedy různé hormony) však vyvolávají nejenom tyto stavy. Odkdy a kdy sanuovat: Finové celému světu ukázali, že saunovat lze od nejútlejšího věku dítěte až do vysokého stáří. V praxi saunování s malými dětmi se ukázalo, že děti na závěrečném okraji batolecího věku, tj. ve věku dvou a půl až tří let, jsou již natolik pohyblivé a schopné vyjádřit své reakce na neobvyklé prostředí sau− nové lázně, že nic nebrání tomu, aby se s nimi začalo saunovat. Nejvhodnější doba k saunování, pokud dítě navštěvuje MŠ, je v dopoledních hodinách mezi 9 až 11 hodinou, a to nejlépe po krátké vycházce či nenáročné pohyblivé aktivitě. Po sauně následuje oběd a odpolední odpočinek. Pro děti starší je vhodná doba odpolední, nejpozději do 18 hod. Po saunování má následovat večeře a spánek. Do

Z dotazů na městském webu Přijeli jsme navštívit rozhlednu Lázek u Lanškrouna. K našemu nemilému překvapení byla zavřená. Majitel byl v bazénu a sděloval nám, že je scho− diště v rekonstrukci. Za jakých podmínek byla rozhledna prodána do sou− kromých rukou ve vztahu k umožnění přístupu veřejnosti? Bylo vydáno stavební povolení k rekonstrukci schodiště? Stavební úřad v současné době nevydal žádné stavební povolení na re− konstrukci stavby na Lázku. Upozorňujeme, že dle nového stavebního zákona udržovací práce a některé stavební úpravy nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebním úřadem. Zajištění přístupu veřejnosti do soukromé rozhledny je zcela mimo kompetence stavebního úřadu. Dle informací starosty Obce Cotkytle, na jejímž území se rozhledna nachází, byla rozhledna převedena na soukromého vlastníka od Klubu českých turistů už koncem osmdesátých let a od té doby mnohokrát změnila majitele. Ing. Pavel Martinec, vedoucí Odboru stavební úřad MěÚ Lanškroun MŠ SÁZAVA NABÍZÍ VOLNÁ MÍSTA pro umístění dětí ve školním roce 2007/08 k doplnění kapacity školky. Informace na tel.: 737 627 914 

LL 14 a 15 / 2007

STRANA 11

ŠKOLSTVÍ

BRUSEL NA VLASTNÍ OČI

Za poznáním do Bulharska

aneb Václav Štarman v Evropském parlamentu

aneb Dva slovanské jazyky v evropském společenství

První místo v literární soutěži na téma „EU v mém životě“ znamenalo pro Vaška nejen mimořádný zážitek při převzetí věcných cen v Praze 9. 5., ale vyvrcholilo pobytem v „ hlavním“ městě Evropské unie Bruselu. O organizační zabezpečení cesty se postarala paní Tereza Sanjuan a slečna Martina Vondrášková ze Zastupitelstva Evropské komise v České republice. Jim patří velký dík za nezapomenutelné dojmy. Let proběhl hladce a za hodinu a dvacet minut jsme přistáli na letišti Brusel – National. Následoval transfer autobusem do hotelu Belmont. V době doprav− ní špičky nikomu nedoporučuji použít k přepravě v hlavním městě Belgie au− tobus či osobní automobil. Zvěsti, které jsem o přetíženosti silniční dopravy slýchala, nelhaly. Ocitli jsme se v dopravní zácpě. Časový plán počítal s každou minutou, čekala na nás totiž paní Mariann Fischer−Boel, evropská komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova. Vyčlenila si pro Vaška několik minut ve svém programu, chtěla s ním pohovořit o jeho vítězné práci, kterou si nechala přeložit do angličtiny. V rychlosti blesku jsme se převlékli do společenského, vzali předem připravený malý dárek a metrem pospíchali do budovy Evropské komise. Vlastí paní komisařky je Dánsko, odpadla tudíž starost, v jakém ja− zyce proběhne rozhovor, Václav s ní hovořil německy, rozuměl jejím dotazům, čím chce být, až dostuduje – samozřejmě zemědělcem, sám se jí rovněž v něm− čině zeptal, proč dochází k záboru zemědělské půdy kvůli stavbě silnic a su− permarketů… Potěšil mě, jak dobře užíval cizí jazyk, a v duchu jsem mu dala velikou jedničku. Ještě z nás neopadlo příjemné mrazení z prožitého a čekal na nás další vý− znamný bod dne: setkání s evropským komisařem Vladimírem Špidlou. I je− mu Vašek předal malou pozornost a propagační materiály naší školy, sekretář kabinetu pan Pavel Bouda nás provedl budovou Evropské komise, besedovali jsme o významu EU, hledali příčiny euroskepticismu. Čas neuvěřitelně rychle běžel. Do hotelu jsme se dopravili kolem půl desáté večer a ještě dlouho jsme rozebírali své dojmy. Další den byl náš čas opět plně vytížen – Evropský parlament. V obrovské moderní budově se nás ujala průvodkyně paní Radka Ciscatová. Při vstupu (stejně jako v budově Evropské komise)jsme předložili osobní doklad, příruční zavazadlo odložili na pás a prošli osobní prohlídkou. Poté jsme obdrželi visačku, kterou jsme si viditelně připevnili na klopu. Bez těchto opatření by vstup nebyl možný. V pracovně nás přijala poslankyně paní Zuzana Roithová. Vysvětlila nám uspořádání Evropského parlamentu. Europoslanci mají svá místa vyčleněna podle stranické příslušnosti. V levé části mají křesla členové levice, na opačné straně je krajní pravice. Podle schématu jsme si mohli místa jednotlivých poslanců sami vyhledat. S paní poslankyní jsme hovořili o její vlastní práci, vysvětlila nám princip subsidiarity. Václav jí opět předal malou pozornost a pozval ji k nám do školy na besedu. Bylo patrné, že ji pozvání potěšilo, má ráda koně a ty naše by ráda viděla… Poobědvali jsme v jídelně Evropského parlamentu , o zeleninové saláty nebyla nouze, a metrem se vydali na další významnou schůzku. Tentokrát do budovy Generálního ředitelství pro zemědělskou politiku, kde na Vaška čekal ředitel pan Víšek. Samozřejmě obvyklé vstupní prohlídky a pak už velice za− jímavé setkání nad šálkem kávy a džusu. Vašek se rozhovořil. Témata vycházela přímo ze života: dotace pro soukromé zemědělce a jejich výše, zákaz domácí porážky, tzv.“omezení“, která českým zemědělcům brání v realizaci jejich záměrů… Pan ředitel mu doporučil zajímavé pasáže projektu Rozvoj venkova, odkázal ho na příslušné webové stránky a poradil, jak si počínat při zakládání vlastní farmy. Václav odcházel po dvou hodinách bohatší o dojmy i o všechny možné dostupné materiály. Zbývající čas v překrásném multikulturním městě jsme strávili jako „oby− čejní“ turisté. Prohlídka historické části města nás utvrdila v tom, že Brusel není „jen“ sídlem evropských institucí, ale má své dějiny. Ty zanechaly stopy na jeho tváři. Náměstí Grand Place, kostel St. Michel, královský palác. Navští− vili jsme světoznámé Atomium, při prohlídce Mini−Europe nás sice zastihl déšť, ale Muzeum čokolády nás nadchlo natolik, že jsme se na vyhlášené bru− selské pralinky doslova vrhli. Jak chutná belgické pivo, jsme zjistili v Muzeu piva. Navštívit Brusel a nevidět známého panáčka Manneken Pis je opravdu nemožné. Vždyť i státní návštěvy přicházejí k vyhlášené fontáně a předávají pro něj starostovi města tradiční oblečky. Oblékají ho do nich při příležitosti státních svátků či jiných významných událostí. V jeho garderóbě je i český národní kroj – dar prezidenta Václava Klause. Vrátili jsme se domů. Jsme bohatší o mnoho zážitků, jsme bohatší o poznání. Jsme součástí velké rodiny, která se jmenuje Evropa. Kdo chce být dobrým Evropanem, musí být dobře připraven. Ovládat dobře svůj obor, ovládat světový jazyk. Gratuluji Vaškovi k úspěchu a přeji si, aby byl výzvou pro ostatní. Mgr. Drahuše Tkačíková Pozn.: Text Václava Štarmana najdete dnes v rubrice Přečtěte si na straně 30.

Střední zemědělská škola Lanš− kroun úspěšně pokračuje v meziná− rodních aktivitách spojených s výmě− nami studentů. Tentokrát jsme se vydali na jiho− východ Evropy − do Bulharska. Celý projekt byl finančně zajištěn z pro− středků EU v rámci programu Soc− rates – Comenius (nyní NAEP). V měsíci červnu jsme s našimi stu− denty letecky navštívili Bulharsko. Některým z nich se tak poprvé nas− kytla možnost trávit čas u moře nebo letět letadlem. Přistáli jsme ve Varně, která se stává významným bulhars− kým velkoměstem a cílem turistů. Dva týdny jsme strávili na pobřeží Černého moře v Albeně nedaleko města Dobrič, sídla naší partnerské školy. Zde jsme byli přivítání lidovým tancem za doprovodu typické bulhar− ské hudby a tradičním pokrmem. Do školy jsme se pak vraceli, aby− chom pracovali na dokončení finálních produktů projektu s názvem Dva slovanské jazyky v evropském spole− čenství. Nejdůležitějším výstupem byl pro nás obrázkový bulharsko−an− glicko−český slovník, který nám u− snadňoval komunikaci v novém pro− středí a bude nám i nadále sloužit při výuce jazyků. Dalšími produkty pak bylo studentské album, mezinárodní

kalendář a různé formy prezentace obou partnerských zemí. Ukázky vý− sledků projektu a více podrobností lze shlédnout na internetových stránkách naší školy (http://www.szes−la.cz). Během pobytu jsme poznávali historii, kulturu a národní zvyky Bul− harska v rámci programu, který pro nás partneři připravili. Vedle paměti− hodností města Dobriče jsme navš− tívili mys Kaliakra, se kterým se pojí legenda o čtyřiceti bulharských dív− kách, které se raději vrhly ze srázu do moře, než by se odevzdaly Tur− kům. Najdeme zde také památník slav− ného ruského generála Ušakova, který v 18. století proti Turkům v Černo− moří bojoval. V nedalekém Balčiku jsme byli okouzleni krásou botanické zahrady a letního sídla rumunské královny Marie. Ve skalním klášteře Aladža na nás dýchla dávná historie 4. století. Avšak náplní tohoto výměnného pobytu nebyla jen práce, ale i relaxace na pláži, koupání v moři a průzkum nabídky místních obchůdků. Věříme, že si naši studenti přivezli spoustu krásných vzpomínek zrovna tak jako bulharští studenti od nás. Mgr. Radmila Janoušková, Mgr. Emil Fogl, SZeŠ Lanškroun

STRANA 12

DĚTI

LL 14 a 15 / 2007

NA KOLO JEN S PŘILBOU

Pochvala z úst strážníka Městské po− licie za nošení přilby a za správně vy− bavené kolo byla pro děti motivující. Jedenáctiletý Vítek Jursa si 29. čer− vna vyjel s maminkou na kole… a protože byl v pravý čas na správné silnici – a ještě k tomu měl na hlavě cyklistickou přilbu – dostal hlavní odměnu v kampani NA KOLO JEN S PŘILBOU. Kampaň, probíhající v Lanškrouně již od konce dubna, v ten den právě vrcholila. Kolem půl desáté dopo− ledne poblíž sídliště U Papíren oče− kávali organizátoři z občanského sdružení MůjLanškroun náhodného cyklistu do osmnácti let jedoucího s přilbou, aby mu předali hlavní od− měnu − nové jízdní kolo. Co předání hlavní odměny předcházelo? V začátku se kampaň soustředila zejména do lanškrounských mateř− ských a základních škol, včetně školy speciální a praktické a také do Domu dětí a mládeže. Pedagogové s dětmi o důležitosti nošení přilby hovořili, předávali jim kupony na nákup přilby s 15 % slevou. Vedli je k výtvarnému ztvárnění hlavní myšlenky kampaně – jezdit na kole vždy jen s přilbou. Kresby a další výtvarná dílka, kte− rých vzniklo kolem 130, hýří nápady, inspirují a přibližují dospělým svět dětské fantazie. Většinu z nich si mo− hla veřejnost prohlédnout v průběhu června na výstavě v městské kni− hovně. Další, výchovně nejdůležitější fází bylo odměňování vzorných cyklistů přímo na silnici ve chvíli, kdy jedou s přilbou. V různých dnech, vždy na několika stanovištích, zastavovali organizátoři z občanského sdružení MůjLanškroun za asistence městské policie jedoucí děti. Pochválili je za nošení přilby a předali drobné dárky k dovybavení kola, např. blikačky, brašny, zvonky, lahve na pití, zámky, odrazky, klíčenky a cyklistické ruka− vice. Zejména nejmenší děti projevovaly z dárku velkou radost a bylo slyšet:

„Táta by nikdy nedovolil, abych jel na kole bez přilby“. Shodou náhod došlo nedaleko jed− né z kontrol k nehodě, kdy čtrnáctiletý chlapec neubrzdil na křižovatce roz− jeté kolo, vjel z boční ulice na ul. Sme− tanovu a narazil do projíždějící ško− dovky. Nehoda se naštěstí obešla bez zranění, možná i proto, že chlapec měl přilbu. Kolo však bylo značně poško− zeno. Občanské sdružení MůjLanškroun děkuje všem, kteří přispěli k výbor− nému průběhu kampaně ve všech je− jích fázích. V začátku zejména podpo− ře lidí, kteří k finančním prostředkům občanského sdružení MůjLanškroun přidali své peníze, takže mohl být po− kryt rozpočet akce cca 20 000 Kč. Za přispění děkujeme panu Ing. Jiřímu Kohoutovi, firmám VIVA Lanškroun, spol. s r.o., Cyklosport Dvořák, Von− dra a Vondra, s.r.o., Alois Hrabáček, Milan Schembera, Radek Beneš, EXVALOS, spol. s r. o., ADVISORY service, s.r.o., VAPA THERM, s.r.o., Řeznictví − uzenářství František Ko− courek, KTV, s.r.o., WIN SYSTÉM, Penzion Martina a také sedmi nejme− novaným zastupitelům. Nezbytnou podmínkou úspěchu byla ochota lanškrounských prodejců cyklistických potřeb zejména Cyklo− sportu Dvořák a také prodejen Cyklo Fořt, Sunsport a Bee Bob prodávat přilby se slevou. Za bezproblémový průběh závě− rečné části kampaně organizátoři dě− kují příslušníkům Policie ČR a Měst− ské policie Lanškroun za asistenci při zastavování cyklistů. „Většina dětí cyklistickou přilbu doma má. Není však důležité přilbu vlastnit, ale nosit ji,“ řekl v dubnu při úvodní prezentaci autor metodiky kampaně NA KOLO JEN S PŘIL− BOU MUDr. Martin Sedlák z kro− měřížské záchranky. Jeho slova platí i pro Lanškroun. Pře− svědčili jsme se, že někteří cyklisté me− zi 13 a 18 rokem, ač přilbu mají, jezdí bez ní (to je zkušenost zejména z ul. Lidické při výjezdu na Žichlínek), a− nebo jezdí s přilbou zavěšenou na ří− dítkách (ranní příjezdy do školy). Kampaň NA KOLO JEN S PŘIL− BOU však ukázala, že většina lanš− krounských dětí povinnost jezdit s přil− bou zná a dodržuje ji. Občanské sdružení MůjLanškroun

Asi sto lanškrounských dětí dostalo za to, že jely s přilbou, odměnu.

Kolo Vítkovi předali za asistence pprap. Martina Mareše členové občan− ského sdružení Roman Krajči a Hynek Brýdl.

Stejnou myšlenku – jezdit na kole jen s přilbou − se pokusily lanškroun− ské děti vyjádřit v hodinách výtvarné výchovy a v kroužku Domu dětí a mládeže.

Významnými pomocníky při kampani a zejména při předávání odměn byli žáci 9. třídy ZŠ Al. Jiráska Veronika Klementová, Dominika Bártová, Matěj Brýdl a Martin Řehák.

LL 14 a 15 / 2007

Návštěva Prahy Dne 25. 6. 2007 byla Základní škola a mateřská škola v Damníkově pozvána do Prahy na slavnostní předávání „Cen Ď“. Zájezdu se zúčastnila děvčata, která nejvíce spolupracovala na projektu hnutí Na vlastních nohou − Stonožka, za který byla naše škola nominována. Slavnostní ceremoniál se konal ve Stavovském divadle, kde se děvčata setkala s mnoha význam− nými osobnostmi, ke kterým patřili např. ředitel Ná− rodního divadla v Praze pan PhDr. Ondřej Černý, ředitel pražské ZOO PhDr. Petr Fejka, ředitel Nada− ce pro transplantaci kostní dřeně pan MUDr. Vladi− mír Koza, Ing. Josef Prokš z Gen. štábu AČR a další. Překrásnou křišťálovou cenu z karlovarské sklár− ny Moser si nakonec odneslo deset mecenášů za podporu kultury a charity v ČR. Přestože naše škola neuspěla, bylo pro nás velkou ctí se předávání cen Ď zúčastnit. I nadále budeme pilně pracovat na projektech, které mohou pomáhat druhým. Natálie Šikulová a Kristýna Drahošová, žákyně 5. ročníku

STRANA 13

DĚTI

Poslední týden školního roku

Olympiádou naruby. Učitelé si pro žáky připravili zajímavé disciplíny, např. zdolávání vyznačené trasy pomocí zrcátka, lovení rybiček, běh pozpátku, skok z místa s činkami, hod břemenem. Celý týden jsme završili v den vysvědčení, kdy před nástupem celé školy byly předány ceny nej− lepším fotbalovým týmům i jednotlivcům, nejlep− ším sportovním družstvům. Za práci ve škole byli odměněni i vycházející žáci. Pak jsme se již rozprchli do tříd, kde jsme se rozloučili při předávání vysvěd− čení s učiteli, a odcházeli domů. Základní škola a mateřská škola Damníkov

Poslední týden školního roku byl věnován spor− tovním aktivitám. Chlapci již tradičně bojovali ve smíšených družstvech O pohár ředitelky školy v ko− pané, tentokráte bylo v družstvu i jedno děvče. Ve středu jsme začali poplachem. Plnili jsme různé úkoly z oblasti ohrožení, kdy nám žáci 9. ročníku simulovali různé situace a my vybírali tu správnou a plnili praktické úkoly. Pak přijeli se sirénou hasiči z České Třebové a uhasili požár, který jsme na školní zahradě úmyslně založili. Žáci si prohlédli techniku a zhlédli hašení požáru z budovy školy. Ve čtvrtek jsme v našem sportování pokračovali

Loučení se školou

Netradiční atletické přebory podruhé Poznámka: Ceny Ď − jako „dík“ − uděluje každým rokem pěti až desetičlenné Kolegium pro vyjádře− ní díků českým mecenášům za podporu kultury a charity. Všichni nominovaní mecenášové jsou po− zváni na ceremoniál „Cena Ď“, kterýžto program je současně považován za dárek všem mecenášům, kteří se při této příležitosti setkají. Na počátku tu byla snaha pořadatele ukázat, že mecenášství není počin bláznů, ale rozumných lidí, kteří vnímají svůj úspěch jako poznání, radost a odpovědnost. Sna− ha upozorňovat na pozitivní skutky českých me− cenášů, a tím upevnit jejich přesvědčení pokračo− vat v podporování kultury a charity. Snaha, co inspiruje další mecenáše. A také snaha naučit dě− kovat za vše, co se třeba potřebným může zdát jako samozřejmost, ale ve skutečnosti to tak není, protože mecenáš má vždy vícero možností, jak na− ložit se svými penězi. Jsou totiž jenom a jenom jeho. Více na: www.cenad.wz.cz

27. června se na hřišti v Horním Třešňovci opět po roce sešli žáci ze základních škol z Horního a Dolního Třešňovce. Letošní 2. ročník atletických přeborů byl rozšířen o jednu disciplínu, a to o přeta− hování lana smíšenými družstvy žáků. Přestože se sluníčko schovávalo za mraky, závodili žáci s vel− kým nasazením, zaujetím a snahou získat pro svoji školu co nejvíce ocenění. Kdo vyhrál? Vyhrál kaž− dý ze 46 účastníků, každý, kdo se chtěl bavit, hrát si, sportovat. Kromě diplomů a krásných cen zů− stanou malým sportovcům určitě i hezké vzpo− mínky na příjemně strávené dopoledne. Děkujeme sponzorům, kteří se podíleli finančně nebo věcnými dary na or−ganizaci našich přeborů. Jsou to: Horní Třešňovec − FERBUS, s.r.o., Prokopec, s.r.o., Zuzana Jirásková (Salon krásy); Výprachtice − Ladislav a Růžena Chládkovi (Mistr umělecké výroby, dřevěné štípané hračky); Lanškroun − Dušan Urban (DB LOGISTIC, s.r.o.), RIESS, s.r.o. (Kovovýroba), STEPA.

Výlet do ZOO Na pondělí 4.6. 2007 se těšily děti i p. uč. z MŠ Dolní Třešňovec. Byl to totiž den, kdy jsme se vypravili na výlet do ZOO Olomouc. Ráno s obavami hledíme na zataženou oblohu – zmokneme, nezmokneme? V 7.30 hod. vyjíždíme od MŠ, přibíráme děti z MŠ Sázava. Cestou zasta− vujeme na svačinu. V 10 hodin jsme konečně v ZOO. Obloha se začíná pro− trhávat, vykukuje sluníčko. Procházíme areálem, prohlížíme si exotická zvířata, svezeme se vláčkem. Nejvíce obdivujeme opice a žirafy. V poledne obědváme, pořádně nám vyhládlo. Po obědě si jdeme prohlédnout Svatý Kopeček – je tady krásný výhled na celou Olomouc. Fotíme se na schodech. Pořádně nás bolí nohy – odpočíváme na lavičkách a mlsáme zmrzlinu. Někteří dokonce usínají. Nakupujeme dárek na památku. A už je tu autobus. Odjíždíme. Těšíme se domů, jsme pořádně unaveni – ale těch zážitků! V 16 hod. zastavujeme před MŠ – pan řidič nás bezpečně dovezl a my běžíme ke svým rodičům. Výlet se vydařil a ani jsme nezmokli. Hana Vacková

Tak jako každý rok, i letos se žáci 5. ročníku ZŠ a MŠ Horní Třešňovec loučili se školou. Tato tradiční akce se zde koná již několik let vždy v předposlední den školního roku. Na tento den připravili žáci 4. a 5. ročníku společně program pro děti z ostatních tříd a sami řídili všechny naplánované hry a činnosti. Na závěr zábavného dopoledne se s odcházejícími žáky rozloučila ředitelka školy. Ti potom předali při pa− sování svoji pomyslnou korunu a vládu svým mlad− ším spolužákům − budoucím páťákům. I letos se ak− ce vydařila skvěle. Děti střílely na terč, házely na cíl, se zavázanýma očima odstřihávaly bonbóny, hledaly ukryté předměty apod. Dobrou zábavu nepokazil ani déšť, který po pasování zahnal všechny do budovy školy. Pro pět dětí skončila docházka do školy v Hor− ním Třešňovci. Všichni jim přejeme, aby se jim v Lan− škrouně ve škole na nám. A. Jiráska, kam odcházejí do 6. ročníku, dařilo a aby jim zůstaly na naši školu hezké vzpomínky. Mgr. Jiřina Kosová, řed. školy

STRANA 14

DĚTI, REGION

LL 14 a 15 / 2007

Cyklovýlet a návštěva horolezecké stěny Předposlední týden školního roku byl velmi akční, a tedy náročný. V pondělí a v úterý jsme jeli plavat do Svitav. Ve středu jsme byli na vystoupení tanečníků v Lanškrouně. Měli jsme tam dvě zástupkyně, prvňačky Evu a Anetu. Přijeli jsme je povzbudit a hlavně zatleskat. Ve čtvrtek nás čekal perný den. Ráno jsme se sešli před školou už v půl osmé a vyrazili na celodenní cyklovýlet. První zastávka byla ZŠ na Jiráskově náměstí v Lanškrouně. Co jsme tam dělali? Lezli na horolezecké stěně. To bylo super. Nejprve nás pan Černohous seznámil se zásadami bezpečného lezení, uvázal nám takové horolezecké postroje kvůli jištění a začali jsme lézt. Skoro všichni jsme vylezli hned napoprvé až nahoru. Dokonce i obě paní uči− telky. Všem se to líbilo. Měli jsme úžasný zážitek. Dále jsme pokračovali směrem k vypuštěnému koupališti, kde jsme si odpočali a zařádili na prolé− začkách. Pak následovala cesta přes hráz do rekreačního zařízení Obora, kde jsme měli zamluvený oběd. Mezitím trochu sprchlo a zaburácela bouřka. Vzduch se příjemně osvěžil a my vyrazili směrem k Eduardovu prameni. Ta− dy jsme doplnili zásoby vody a pokračovali na Ostrov a přes Rudoltice k naší škole. Celkem jsme najeli 15 km. Všichni jsme měli radost z pěkného dne a že jsme nezmokli a cestu zvládli. Ale to pro ten den zdaleka nebylo všechno. Čekalo nás podvečerní opékání buřtů s rodiči a nocleh ve škole. Celý týden se nám opravdu vydařil. ZŠ Luková

Jazyková a informační komunikace v ZŠPr Lanškroun Rok se s rokem sešel a jsou tu opět prázdniny, čas odpočinku a letních do− brodružství. Děti ze Základní školy praktické v Lanškrouně si užívají sluníčka u vody či turistiky na cestách po naší krásné zemi. Odpočinek si zaslouží však nejen žáci, ale také učitelé, kteří se našim dětem po celý školní rok věnovali. Letos se na naší škole začal realizovat projekt z ESF „Jazyková a informační komunikace pro děti se zdravotním postižením“, který je dotován z prostředků EU a státního rozpočtu ČR. Díky společnému úsilí vedení školy a realizačního týmu projektu se od listopadu 2006 mohli vzdělávat lektoři informatiky, ně− meckého a anglického jazyka, aby od února 2007 současně zahájili výuku těchto předmětů u žáků 6. – 8. ročníků. A jaká je bilance 2. pololetí roku 2006/ 2007? Pro žáky 2. stupně byly zrealizovány besedy s kurátorkou pro děti a mládež. Všichni „projektoví“ žáci úspěšně zvládli plánované učivo a na výuku v příštím škol− ním roce se těší. Osm vyučujících dokon− čilo sebevzdělávání na hradecké fakultě informatiky a managementu, kde získali certifikáty, a vedoucí a manažerka projektu ve spolupráci s účetní nyní tvoří již třetí monitorovací zprávu. Škola díky realizaci projektu mnoho získává. Vedle nové zajímavé práce, poznatků a výměny zkušeností s partnery projektu také nové učebnice a didaktické pomůcky pro výuku žáků a zvýšení odborné kvalifikace vyučujících. Hlavně však se již nyní i naši žáci budou moci z devátých ročníků hlásit na střední odborná učiliště bez obav z jazykového handicapu. Do budoucna se tak pro naše žáky vytváří lepší podmínky pro jejich uplatnění na trhu práce a to je hlavním cílem snažení naší školy. Poděkování právem náleží všem, kteří realizaci projektu z ESF podpořili a fandí naší projektové škole i nadále. J. Nováková, manažerka projektu

Základní škola v Dolní Čermné oznamuje všem bývalým žákům, učitelům i ostatním pracovníkům, že u pří− ležitosti 100 let od zahájení výuky ve zdejší škole se koná ve dnech 14. a 15. 9. v době od 10 do 17 hod. Den otevřených dveří. Všichni jste srdečně zváni.

Sázava otevírala kapli Tradiční pouť v Sázavě konaná 1. 7. měla netradiční zlatý hřeb. Právě tento den byl vybrán pro slavnostní otevření nově opravené kaple Svatého Prokopa. Prokopská slavnost, jak byla akce pojmenována, započala úderem poledne. Úvodní slova pronesla sázavská starostka Ilona Trkalová. Ve svém projevu poděkovala všem, kdož měli podíl na úspěšné opravě kaple, a přivítala přítomné účastníky slavnosti. O hudební stránku akce se postarali hosté − houslista To− máš Krejča a klavíristka Jaroslava Havlíčková, kteří kromě vlastních vystoupení doprovodili zpěvačku Hanu Švobovou. Sestry Aneta a Markéta Andělovy zastupovaly místní umělce a zahrály na zobcové flétny. Mezi hosty nechyběli zástupci okolních obcí, majitelé firem, které opravu kaple realizovaly, i ostatní, kteří během rekonstrukce spolupracovali. Po zahájení následovala slavnostní děkovná mše, kterou celebroval lanškroun− ský římskokatolický farář Zbigniew Czendlik. Kaple byla plná do posledního místečka a i venku postávalo nemálo lidí. Na mši navázal koncert, během kterého zazněly nejen skladby a písně světových autorů vážné hudby, bylo možné vyslech− nout také komor− ní úpravy písní od Beatles nebo Karla Svobody. Závěr slavnos− ti pak patřil opět starostce Trka− lové, která se s ú− častníky rozlou− čila. Akci navští− vilo přibližně 110 lidí. Text a foto: JS

Dětský den v Sázavě Dne 2. 6. 2007 proběhl v Sázavě již tradiční Dětský den. Za krásného slu− nečného počasí se sešlo více než 100 dětí. Čekala na ně řádka zábavných sou− těží a odvážní se povozili i na koni. Maličké děti házely kroužky na čápa nebo chytaly rybičky, větší zaujala chůze na chůdách a střílení ze vzduchovky.  Za odměnu při splnění všech úkolů dostaly děti balíček sladkostí. EM

LL 14 a 15 / 2007

KULTURA, REGION

STRANA 15

V Lukové zněly balady

V současné době se stále častěji navrací život do sakrálních staveb, které v minulých letech nemívaly tak časté využití. Nejinak je tomu i v obci Luková. V neděli 24. června se v místním kostele Sv. Markéty ozývaly tóny irských a skotských balad. Během téměř hodinového pásma zaznělo 11 písní. Tajemné a zádumčivé melodie, v kterých zaznívala láska a obdiv k přírodě, pohladily duši kaž− dého.V doprovodu tria ve složení Oldřich Řehák – basa, Zdeněk Štěrba – kytara a Eliška Fojtů – flétna zazpíval ženský pěvecký sbor KC Lanškroun. Sbor pod vedením Mgr. Jarmily Uhlířové, jež celým programem také prová− zela, zde vystoupil poprvé a okamžitě si získal přízeň všech posluchačů. Koncert navštívilo bezmála 70 posluchačů, kteří z kostela odcházeli očividně spokojeni. Starostka obce paní Miroslava Fojtů po skončení akce vyjádřila naději, že se podobné akce stanou v obci častějšími. Naznačila i možnost, že díky tomuto koncertu došlo k položení základu pro novou kulturní tradici. −zip−, JS

Do 26. srpna mů− žete zajít na aktuální výstavy do lanš− krounského měst− ského muzea. Na vernisáži 30. června se představili oba autoři. Výtvar− ník Petr Špaček je členem hudební sku− piny Richenza. Mi− roslav Koupil, autor kaligramů, předvedl pohybovou nonsen− sovou poezii. Foto: FT

Poslední koncert před prázdninami absolvoval Lanškrounský smíšený sbor v sobotu 23. června v Cholticích, kde se konal 4. ročník festivalu chrámových a komorních sborů. Zazpívali jsme si nejen v překrásné kapli sv. Romedia, ale i v zámeckém parku pod platanem. Tam poslední sbory již dozpívávaly za doprovodu deště. Koncert byl příjemným zakončením letošní náročné a na zážitky bohaté umělecké sezóny a zároveň i milým rozloučením před prázdninami. Zpáteční cestu jsme si ještě zpříjemnili návštěvou hřebčína ve Slatiňanech. JM

Poutní kostel na Mariánské hoře: Pravidelné mše svaté v poutním kostele Narození Panny Marie jsou od 6. 5. do 28. 10. 2007 vždy v neděli v 16.00 hod. Otevření kostela a bližší informace o poutním místu všem zájemcům ráda zprostředkuje rodina Antonína Pecháčka, bytem Mariánská Hora 88, 561 56 Horní Čermná, tel.: 465 393 725. Hlavní pouť na Mariánské hoře bude v neděli 9. září 2007 (bohoslužby: 7.30, 10.00 a 16.00 hod.). Aktuální informace: internetové stránky www.dolnocermenska.farnost.cz, rubrika Aktuality ve farnosti, popř. Poutník (farní zpravodaj). P. Seidl, farář

STRANA 16

NÁZORY

Naaranžovaná smrt v pražské Lucerně

Boží mlýny

Jedna mrtvola sedí, jiná leží. Další se rozbíhá s basketbalovým míčem s úmyslem zavěsit. Mrtví v pózách živých. Taková je kontroverzní výstava Bodies. Výstava těl. Lidských těl. Výstava mrtvol dovezených z Číny. Války. To jsou mrtví, o kterých se raději nemluví. Bodies – mrtví, o nichž se neustále vedou spekulace. Přitahují i šokují. Poutají pozornost médií i veřejnosti. Názory lidí jsou různé. Jedni jsou přímo nadšeni. Neváhají stát v pražské Lucerně, kde se výstava pořádá, dlouhé fronty na lístky. Fronty na smrt. Ne na svou, ale na cizí. O to víc je to láká. Chtějí vidět nevšední, neobvyklé, šokující. A že je znám pouze původ těl, ale nikoliv to, zda mrtví dali souhlas k tomu, aby byli vystaveni jak ovce na jarmarku? Nevadí. Důležité je zažít či vidět něco nového v šedém stereotypu života. Při pohledu na fotky z výstavy mě napadá otázka: Jsou to vůbec Bodies? Těla? Nebylo by lepší přejmenovat výstavu na „The parts of bodies“? Části těl? Možná by tento název lépe vystihl to, co je v Lucerně skutečně k vidění – těla ve větší či menší míře rozřezaná, bez kůže, s obnaženými svaly, kostmi, tkáněmi. Asi proto mně poznámka organizátora, že těla byla zpracována s důstojností a respektem, připadá poněkud trapná. Směšná. Ubohá. Co znamená důstojně rozporcovat? A jak by vypadalo tělo zpracované nedůstojně? Raději se neptat. Na druhou stranu jsou lidé, kteří výstavu odsuzují. Proti je církev, lékaři a etici. I já se k nim přidávám. A to z prostého důvodu. Vedle domu mám malý hrobeček. Je to jen kus země ohraničený bílými kameny. Nikdy bych však na tento kousek mazlavé jíloviny, hlíny, nestoupla. Nepošlapala bych ho. Je to pro mě posvátné místo. A proto se ptám: nechybí pořadatelům a návštěvníkům úcta ke smrti? Respekt k ní? Ostych? Strach z ní? Pro mě je výstava jedním velkým nechutným byznysem, snahou vydělat miliony. Je to silný magnet, kterým má přitáhnout lidi jako mucholapka hmyz. A lidé se jako hmyz skutečně chovají. Lákají je mrtvoly. Táhne je k nim vůně smrti. Pořadatelé tvrdí, že výstava je pořádána pro vědecké účely. Ale kolik lidí tam jde s úmyslem vzdělat se? Myslím, že je jich opravdu jen pár. A proč je cena za vstupenku tak vysoká? Má lidský život hodnotu 350 Kč? Mohlo by se zdát, že se tento diskutovaný problém týká jen těch, kteří se o něj zajímají. Ale myslím, že to tak není. Dotýká se všech. Člověk překonal další metu. Překonal bázeň ze smrti a začal na ní vydělávat. Smrt! Už se jí nebojíme. Naopak. Jsme rádi, že je, že existuje. Je zdrojem peněz. Člověk znovu vyhrál. Bodies...The Exhibition. Výstava těl. Lidských těl. Mluvilo se o ní a určitě ještě bude, i když jednou skončí. Jedni ji budou chválit jako dobrý nápad, druzí zůstanou zděšeni a znechuceni. Jedno je však jisté. To, že se o výstavě mluví, dělá pořadatelům reklamu. Ale negativní reklama je taky reklama. Někdy je dokonce lepší. Veronika Hegrová

Příběh, který vám chci vyprávět, jsem slyšela od přímé účastnice udá− losti. Je tak krásný, že byste ho měli znát. Stalo se to v ukrajinském městě Rovno za vlády M. Gorbačova, kdy sovětská moc uvolňovala pouta, v době, které se říkalo „perestrojka“. Na velkém náměstí pravoslavný chrám, nejdříve přeměněný v muze− um, potom prostě zavřený. Jakmile lidé pochopili, že se doba změnila, žádali tajemníka městského sovětu, aby kostel otevřel. Kostel nebyl zni− čen žádnými stavebními zásahy, sta− čilo jen otevřít zamčený portál. Tajemník však s delegací odmítl jed− nat, klíče od kostela nevydal. Náhle si lidé spěchající po rušném náměstí všimli, že u chrámových vrat sedí na zemi několik stařenek. Bylo jich 7, později víc. Na prkénku měly nápis: Budeme hladovět tak dlouho, dokud nám nevrátíte náš kostel. 70 let povinného ateizmu a pronás− ledování církve vykonalo své a na

O rozumu a citu Cit a rozum jsou nosnými sloupy našeho života. Společně dbají, abychom při řešení problémů, kterými je naplněn, jednou nebyli příliš citliví, a podruhé zase suše pragmatičtí. Některé situace je však staví proti sobě jako soupeře. Jejich spory obvykle pamětí jen projdou jako voda sítem. Některé však v ní zůstávají a na duši nechávají šrámy. Zápas, který se před sedmdesáti lety ve mně odehrával, bolel. Cit jako by k národu volal ústy Husovými: drž pravdu, braň pravdu! A s ní svobodu, právo, spravedlnost. Zbraněmi a nadšeným odhodláním k boji. Rozum však varoval: jsme opuštěni, spojenci zrazeni, Poláci a Maďaři čekají na vhodný okamžik. Postavit se proti Hitlerovi bylo by hrdinským gestem s nedozírnými následky. Rozum, symbolizovaný prezidentem Benešem, zvítězil. Vývoj mu dal zapravdu. Čemu dá zapravdu diskuze, která má pomoci rozhodnout o osudu kostela sv. Máří Magdalény? Jak se mě spor o ni osobně dotýká? Dětství jsem prožil v uličce brněnského předměstí, které si zachovalo vesnický kolorit s obecním pastýřem a hutařem. Dík stařečkovi jsem ho naplnil tím, čím sám žil jako kluk na dědině v šedesátých letech 19. století. Uzdičku mi nasadila škola. Jako prvňáček jsem po návratu z vyučování zdravil: „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.“ Na bohoslužby do vzdáleného kostela jsem nechodil, ale o hodinách náboženství jsem se modlil ještě jako gymnaziální kvintán. Dnes jako katolík jsem mrtvou církevní duší. Přesto kostel ctím jako něco, co se vymyká všednímu dennímu životu, jako místo drahé upřímně věřícímu v Boha, s kterým prostřednictvím kněží hovoří. Právě toto spojení lidského a božského bohoslužebním rituálem činí kostel kostelem, Svatostánkem, který žije. Je jím kostel. sv. Máří Magdalény? Mně připomíná usýchající strom, který je třeba přeroubovat. Na tu otázku nechť si každý odpoví sám. Nejdříve vlastním rozumem a po něm ústy, které častěji podléhají citu. Dr. Jaroslav Špaček

LL 14 a 15 / 2007

Ukrajině byla situace nejhorší. Přesto se lidé začali zastavovat, den co den jich přibývalo, až jednou bylo náměstí plné. Naproti chrámu totiž stála budova místního sovětu, tedy místní vlády. Dav lidí nyní zaplňoval celý prostor a obrácen byl právě sem. Dožadoval se tajemníka. Sovětský mocipán zuřil a dal jim odpověď: Kostel se neotevře, leda přes mou mrtvolu! Nastal večer a lidé stále čekali. Pak se rozšířila zpráva, že tajemník odešel zadním vchodem. Dav se dal do po− hybu a zamířil k jeho domu. Byla noc a zástup lidí vypadal hrozivě. To zřejmě rozhodlo, Tajemník vyšel na balkon svého domu a klíč od kostela hodil dolů. A co boží mlýny? Někdy pracují rychle, někdy pomalu. Tajemník zem− řel za tři měsíce. To je konec příběhu. Je krásný a po− učný. Je to příběh o kostele, který za− chránila solidarita všech spoluob− čanů. Eva Latifová

Komentář k návrhu sloučit muzeum s dalšími kulturními organizacemi města Návrhy sloučit muzeum s jinými organizacemi, pominu − li na takové pokusy poměrně bohatou éru před revolucí 1989, se objevují čas od času v různých kou− tech ČR. Motivem bývá vesměs přání dosáhnout úspory finančních prostředků při současné racionalizaci řízení. Mohu odpovědně konstatovat, že drtivá většina takových experimentů v ČR byla nakonec dříve nebo později zrušena a navrácen původní stav. (Dokumentací těchto případů disponuje Asociace muzeí a galerií ČR.) Pokusím se nicméně níže klasifikovat i případy, kde se tento slučovací záměr může pozitivně osvědčit. Muzeum je výrazně odbornou profesní institucí, jejíž činnost probíhá podle řady specifických pravidel a nařízení (např. nabývání, správa, uložení a ochrana sbírek), pro které existují zvláštní mezinárodní standardy (např. etický kodex muzeí ICOM Unesco a na něj navazující speciální normy) nebo zákony (např. zákon č. 122/200 Sb., zák. č. 483/2004, vyhl. 275/200 Sb.). Činnost muzea je výrazně odlišná od profesních postupů knihoven, případně dalších institucí. Snaha ušetřit (racionalizovat) prostředky v rovině managementu vyjde logicky naplano v případech, že se sloučí odlišné (specializované), ale jinak aktivní jednotky s rozsáhlejší činností a agendou, neboť v takovém případě vrcholový manager (ředitel) bude nucen jmenovat vedoucí těchto jednotek (bývalé ředitele nebo jiné pracovníky). V komunikaci mezi zřizovatelem a sloučenými speciálními jed− notkami se vsune nový mezičlánek (leckdy má i podobu komunikačního šumu). Podobně to platí i v komunikaci s veřejností, zvláště pak při nezbytném fund− raisingu. Nakonec i úspory z racionalizace ekonomické agendy jsou v takových případech zanedbatelné nebo nulové. Teorie managementu v současné době naopak jednoznačně preferují v tzv. terciální sféře menší autonomní samostatné jednotky, od nichž lze očekávat angažovanost, flexibilitu, konkurenceschop− nost. (Viz např. Peter Drucker: Výzvy managementu pro 21. století. Praha 2000.) Vidina možnosti snadného přelévání finančních prostředků z jedné organizač− ní složky na druhou mívá v takových případech demotivační účinek. Připomeň− me si, že jde o různé složky s odlišnou náplní činnosti. Slučování muzeí, knihoven, infocenter aj. institucí se naproti tomu pozitivně osvědčilo tam, kde se jednalo o malé jednotky neschopné plnohodnotné čin− nosti, s nepříliš rozsáhlou agendou, jejichž samostatná existence byla za hranicí únosnosti (např. muzeum o 1 − 2 pracovnících, malá knihovna atp.). Navíc často ony instituce užívaly stejné prostory aj. V takových případech provedená integrace byla ku prospěchu a zpravidla trvá dodnes. Toto však není případ Městského muzea v Lanškrouně, tamní knihovny a kul− turního střediska. To jsou větší a agilní organizace. Jednoznačně to mohu po− tvrdit o muzeu, které si vydobylo během zhruba deseti až patnácti let postavení jednoho z nejlepších městských muzeí v Pardubickém kraji, respektovaném ve své kategorii i celostátně. Mé znalosti problematiky a dlouholeté zkušenosti mne vedou k přesvědčení, že začlenění lanškrounského muzea do „kulturního trustu“ by bylo krokem zpět a muzeu (i ostatním institucím) by v konečném důsledku a delším časovém horizontu neprospělo. PhDr. František Šebek, ředitel Východočeského muzea

LL 14 a 15 / 2007

NÁZORY

Hrajeme si s obrázky. Ale vážně.

Milovníci přírody

Je zajímavé, kolik se dá vymýšlet nad loni inovovanými leteckými snímky Lanškrouna na mapy.cz. První dvě témata:

Snad žádný národ na světě nemiluje přírodu a lesy tak, jako Češi. Možná proto, že nemilujeme les jenom pro jeho impozantní krásu, vůni, ticho a samotu, ale také hlavně pro jeho chutné dary – jahody, borůvky, maliny a houby, které si houfněa vděčně od− nášíme. (To, že skoro všichni spíme každou noc pod střechami z dřevěných krovů, si už ani neuvědomujeme.) Letos bylo v LL otištěno několik článků, které psaly o pohozeném od− padu v lese. I mě nad touto ohavností vždy zachvátilo „svaté rozhořčení“ a na dálku jsem ho posílala za tím líným pacholkem, který neváhal dotáhnout do lesa plnou láhev, ale „neměl už sílu“ ji prázdnou z lesa odnést! Apely jsou sice hezké a možná i do budoucna po− mohou snížit množství odpadu „dodá− vaného“ do lesa, ale co s tím, co už v l− ese je? Jak ho dostat ven, abychom měli lesy zase krásné a čisté? Nedávno jsem dostala otázku pří− mo na tělo: „Když si odnášíš z lesa tolik jeho darů, z kterých máš nejen radost, ale i nemalý užitek, nebylo by spravedlivé, abys občas odnesla z le− sa i něco málo, z čeho by měl užitek zase ten les?“ (Čímž byly samozřejmě míněny pohozené odpadky!) „A sta− čila by i malá taška…“ Ovšem, že mi nezbylo nic jiného než souhlasit, ale moc ochotně jsem se do toho nehrnula. A při další náv− štěvě lesa jsem pak stála nad jednou takovou ohavnou kupkou a sváděla docela tuhý boj. TOHLE! že bych měla po nějakém …!!! posbírat a

Vejde, nebo nevejde se druhá kruhová křižovatka? Pověst praví, že když minulá dopravní komise chtěla o tomto tématu dis− kutovat, jeden činitel na schůzi komise řekl, že se k Penny Marketu kruhová křižovatka nevejde a bylo „šmytec“. Měl, nebo neměl pravdu? Podíváme se na obrázek číslo jedna a pak se zamyslíme, zda mělo město prodávat zelenou plochu u „Telecomu“. Teď se tam křižovatka možná doopravdy nevejde. Ko− mu poděkujeme?

STRANA 17

odnést domů (nebo ve vlastním autě!) do kontejneru nebo ještě třeba i do vlastní popelnice? No, už jen to po− myšlení bylo fuj! Ale jeden přítel, který už je o tro− chu dál, mi řekl: „Víš jaký je to krásný pocit, když takhle postupně vyčistíš třeba i jen malý kousek lesa a pak tam přijdeš a už je tam všude čisto? Je to tam úplně jiné a máš z toho ra− dost.“ Hm, to mě docela oslovilo, že existují lidé, kteří už tohle dokáží dě− lat. A tak příště jsem se už do lesa vypravila s jednou nadbytečnou taš− kou. I když zatím jenom malou. A hodně se mi nechtělo! Ale přemohla jsem se a začala jsem. A vážně je to pak dobrý pocit − i když kus sebe− zapření to tedy stojí. Opravdu − je to na nás, vážení milovníci přírody! Zabojujte se svým svědomím a pohodlností… Není to na těch nepořádnících (ti to neuklidí), ale musíme to zvládnout MY a jsem přesvědčena, že nás je přece jen víc. Tak až se vydáte do lesa na bo− růvky, maliny a houby nebo jen tak na procházku, všimněte si pohoze− ného odpadu. A místo kritických slov popřemýšlejte, zda byste byli ochotni na oplátku něco malého pro les udě− lat. A vlastně nejenom pro les, ale i pro sebe samé, pro naši budoucnost a také pro naše děti a vnuky. Doufám, že příště už vyrazíte s ma− lou igelitkou navíc … Přeji Vám všem krásné léto! [email protected]

Pokud by se stěhovalo autobusové nádraží, tedy kam? Logika praví, že je dobré sdružit infrastrukturu veřejné dopravy k sobě. Například železniční a autobusové nádraží. Velmi prozíravě koupilo město pozemek po takzvaném „manipuláku“ a teď má možnost toto vlastnictví zúročit. Představa, že by tam byl prototyp spalovny, snad už není aktuální. Plocha je výhodná, cesty směr sídliště U Papíren, jižní část města a městečko pod Zá− mečkem se nabízejí samy. Obrázek číslo dvě nabízí jedno z možných půdo− rysných řešení. Věřím, že se rozvine debata a objeví se další nápady. A budoucí debatéry zdravím. Jiří Kohout

Tříměsíční pobyt v Domově seniorů v Lanškrouně Každé ráno děkuji všem, kteří přišli na dobrý nápad – „POSTAVIT DŮM PRO SENIORY“. Nikdo si nedovede představit, jaká je to veliká pomoc pro lidi, kteří měli úraz, operaci nebo jsou již starší a nemoc jim nedovolí se o sebe postarat. V Domově je čisto a útulno. Vedení a všechen personál je na vysoké úrovni. Jejich práce je opravdu náročná. Lépe by se lidé nikde neměli, ani doma. Všichni to vědí a moc si toho váží, protože doma by byl každý sám a v novém Domově může navštěvovat, co chce, např. čtenářský klub, cviče− ní mozku, výtvarný kroužek, a dokonce INTERNET. Kdo může trochu cho− dit, tak při pěkné hudbě si může i zatančit. Je zde krásná „kaplička“, v neděli je možnost se zúčastnit „BOHOSLUŽBY“ katolické nebo evangelické. Je zde opravdu hezky. Máme velikou prosbu k lidem, kteří by pomohli finančně přispět na vybudování zahrady u Domova, která zatím chybí. Děkujeme předem za všechny příspěvky pro „Domov“. Nikdo nevíme, zda právě my nebudeme hledat pomoc v tomto „DOMOVĚ PRO SENIORY“. Čas neúprosně letí a najednou je stáří za dveřmi. Za poskytnutý pobyt a péči všem děkujeme. Vladimír a Anna Mertovi

Kosatec žlutý − ilustrační foto: FT

STRANA 18

Z MĚSTA

Co je navrhováno v oblasti rybníků? 11. července ZM schválilo „Seznam reálných projektů dle navržených priorit rozvoje území Lanškrounských rybníků pro I. etapu“, podle nějž se budou při− pravovat některé dílčí projekty ze studie rozvoje této oblasti. Odhad celkové ceny za realizaci všech 38 možných projektů, které jsou do studie zahrnuty, činí 381,5 mil. Kč. Odhad cen u projektů, o jejichž realizaci by na základě těchto priorit Lanškroun mohl usilovat v nejbližších letech, se v součtu blíží ke 100 mil., přičemž spolufinancování ze strany EU může být až 85 %. Co vlastně najdeme v podkladech nazvaných LANŠKROUNSKÉ RYB− NÍKY − STUDIE ROZVOJE ÚZEMÍ (svazek I – analytická a návrhová část)? Zpracovatelem je REDEA Žamberk, s.r.o. Jako spolupracující subjekty a osoby jsou uvedeni: Městský úřad Lanškroun – zástupci jednotlivých odborů, kulturní komise ZM Lanškroun, zástupci vlastníků a provozovatelů jednot− livých zkoumaných zařízení, účastníci veřejných projednávání návrhu studie a účastníci ankety o budoucnosti oblasti Lanškrounských rybníků. V úvodu je popsán současný stav řešeného území. Při návrhu koncepce využití oblasti Lanškrounských rybníků se autoři podle svých slov snažili o vy− tvoření podmínek pro odpočinek a rekreaci místních obyvatel i návštěvníků Lanškrounska při respektování požadavků na ochranu přírody a krajiny. Ze studie citujeme: „Stezky pro pěší jsou koncipovány do příměstského lesa a na území s parkovými úpravami (pod Dlouhým a Krátkým rybníkem). Okruh pro kondiční běh je navržen v příměstském lese na pravém břehu Dlouhého rybníka. Okruh pro in−line bruslení je veden okolo Dlouhého rybníka a areálu koupaliště. Stezky pro koně jsou navrženy tak, aby umožnily průchod přes řešené území a propojení lokalit s výskytem koňských farem, míst s cho− vem a ustájením jezdeckých koní (Ostrov, Dolní Třešňovec a Rudoltice) při maximálním oddělení od tras pro ostatní přesuny. Koncepce předpokládá, že rybníky Olšový a Pšeničkův budou využívány výhradně pro produkci ryb, rybníky Krátký a Slunečný budou sloužit pro chov ryb a sportovní rybaření a rybník Dlouhý bude mít smíšenou funkci: produkční a rekreační. Možnosti koupání a další rekreační atrakce a aktivity vyvolávající velké soustředění lidí budou umístěny na levém břehu Dlouhého rybníka nad hrází s tím, že směrem ke hrázi budou soustředěny hlučnější akti− vity a směrem od hráze klidnější aktivity. Na pravém břehu bude zachována funkce ubytovací a budou zde vytvořeny podmínky pro klidnější formy re− kreace (kondiční běh, procházky apod.). Z důvodu požadavku ochrany přírody a krajiny jsou navrhované aktivity umístěny, téměř výhradně, mimo zvláště chráněná uzemí (přírodní park, evropsky významná lokalita a lokální biocentrum). Databáze možných dílčích projektů (kap. 3.1) je tvořena rozvojovými projekty, které byly navrženy tak, aby byly splněny mj. následující podmínky: − každý dílčí projekt bude schopen samostatné existence – jeho samostatná reali− zace by přinesla zlepšení plnění rekreačních a sportovních funkcí daného území; − minimalizace potenciálních střetů při projednávání a územní přípravě dílčích projektů s vlastníky dotčených nemovitostí; − soulad s koncepcí rozvoje území města a okolí (zejména územní plán). V rámci databáze obsahují jednotlivé dílčí projekty stručné popisy v rozsahu: popis dílčího projektu − vazba na stávající územně plánovací dokumentaci − vazba na technickou vybavenost území − vazba na majetkoprávní situaci − odhad investičních nákladů realizace stavby.“ Z databáze jsme vybrali projekty, které jsou obsaženy ve schváleném se− znamu reálných projektů. Pořadí podle priorit znamená, že v případě získání podpory odpovídající nižší celkové částce budou nejdříve uskutečněny pro− jekty ze začátku tohoto seznamu. Priorita 1: − Přírodní koupaliště s atrakcemi: koupaliště vytvořené oddělením části rybníka o ploše 5000 m2 + atrakce + pláž + přilehlá parková zeleň. Stavba představuje vytvoření hráze o délce cca 250 m a výšce cca 5 m, která oddělí rybniční vodu od plochy určené pro napuštění čistou vodou z hlubinného vrtu. Vnější strana zdi bude obložena kamenem s funkcí ochrany hráze proti tlaku ledu na hladině rybníka. Vnitřní plocha koupaliště pak musí být vybavena hydroizolační fólií PVC lepenou na podkladní prostý betonový povrch, která zabrání pronikání vody z rybníka nebo spodní vody do čištěné plochy kou− paliště. Projekt obsahuje jen minimální objem zemních prací, protože pro vy− tvoření koupaliště je využito přírodního snížení terénu v místě pláže rybníka. Plocha dna bude pokryta jemným štěrkopískem, který zajistí zatížení fólie, její ochranu proti propíchnutí a přírodní charakter koupání. Součástí budou šatny, atrakce, oplachový filtr před vstupem do vody, zařízení pro ohřev vody. Předpokládané náklady: 40 mil. Kč, z toho: hráz 1250 m2 6,5 mil. Kč; hydro− izolace dna 4 mil. Kč; hlubinný vrt 2,5 mil. Kč; technologie 2 mil. Kč; šatny a zázemí 5 mil. Kč; atrakce 15 mil. Kč; doplňky 5 mil. Kč. − Parkoviště nad hrází: mezi silnicí na Jakubovice a jejím plánovaným od− klonem, počet stání: osobní auta − max. 360, autobusy − max. 10, motocykly

LL 14 a 15 / 2007

− max 100, plocha: 18.000 m2, veřejné osvětlení − cca 45 světelných bodů. Předpokládané náklady stavby činí 21 mil. Kč. Priorita 2: − Okruh na in−line bruslení: trasa: hráz Dlouhého rybníka − pravý břeh − hráz Olšového rybníka – pod autokempem − pláž − hráz Dlouhého rybníka, šířka: 2 m, délka: 2500 m, konstrukce: asfaltový povrh, dle potřeby betonové obrubníky. Předpokládané náklady činí 5 mil. Kč. − Pěší stezky: stezky pro pěší s doprovodným mobiliářem (lavičky, odpad− kové koše, prolézačky, informační tabule), šířka: 1,5 m, délka: cca 10.000 m, konstrukce: mlatový povrch, dle potřeby zahradní betonové nebo dřevěné obrubníky, odvodněný, lavičky: 50 ks, odpadkové koše: 50 ks, prolézačky: 5 ks, informační tabule: 10 ks. Předpokládané náklady činí 5 mil. Kč. − Běžecký okruh: v příměstském lese na pravém břehu Dlouhého rybníka, šířka: 1,5 m, délka: 1200 m, konstrukce: upravený povrch vysypaný pilinami, dle potřeb dřevěné nebo betonové obrubníky. Předp. náklady 1,8 mil. Kč. Priorita 3: − Sportoviště na pláži: minigolf + petang + půjčovna lodiček + horolezecká stěna + lanové centrum + dětské hřiště + víceúčelové hřiště. Daná lokalita je již částečně vybavena popsanými atrakcemi (minigolf), jedná se tak o pře− stavbu, rozšíření a nové prvky. Předpokládané náklady činí 6 mil. Kč. − Dětské hřiště na pravém břehu Dlouhého rybníka: plocha 350 m2, s dět− ským mobiliářem + informační tabule. Předp. náklady (vč. oplocení) 3 mil. Kč. − Autokemp: předpokládaná kapacita: 50 lůžek v chatkách, 75 stanů, 25 ka− ravanů + sociální zázemí + občerstvení + dětské hřiště + víceúčelové hřiště, plocha 12.000m2. Předp. náklady na realizaci zázemí, napojení na inženýrské sítě, oplocení apod.: 10 mil. Kč; v první etapě počítáno s 2 mil. Kč. − Příměstský a nový les: prostorová úprava příměstského lesa − 19,5 ha, výsadba nového lesa − 7,5 ha. Předpokládané náklady v první etapě 3 mil. Kč. − Informační systém: bude zahrnovat billboardy na přístupových komuni− kacích k městu s informacemi o poloze a nabídce rekreační oblasti; směrové tabule ve městě; informační tabule na přístupových místech do oblasti s orien− tačním plánkem celého území a informacemi o jednotlivých atraktivitách; tabule s orientačním plánkem v místě křížení přesunových směrů uvnitř re− kreační oblasti; tématické informační tabule (přírodní, kulturní a historické zajímavosti Lanškrounska) v místech se zvýšeným výskytem návštěvníků oblasti; webovou prezentaci rekreační oblasti (stránky města, mikroregionu apod.). Předpokládané náklady informačního systému 1 mil. Kč. Priorita 4: − Škola windsurfingu a přístaviště vodních sportů: přístaviště pro pla− chetnice, rekonstrukce objektů TJ Lanškroun − oddílu vodních sportů. Před− pokládaná cena na vybudování zálivu, mola, klubovny, sociálního zázemí, kotviště, plochy pro vytažení lodí a dílny je 6 mil. Kč. Priorita 5: − Koňské stezky: propojení zemědělské školy v Dolním Třešňovci, ostrov− ských chovů a Rudoltic, šířka: 2 m, délka: 5.000 m, konstrukce: dřevěné obruby vysypané dřevěnou štěpkou. Předp. náklady na vybudování jsou 5 mil. Kč. Autoři uvádějí, že přesnost odhadu předpokládaných nákladů na realizaci jednotlivých dílčích projektů závisí na podrobnosti podkladů o jednotlivých projektech obsažených v této studii. Další zpřesňování předpokládaných ná− kladů bude probíhat při studii proveditelnosti a v návazné projektové přípravě. Jako nejvhodnější k financování dílčích projektů doporučují Regionální operační program NUTS II Severovýchod s prioritními osami: 1− Rozvoj do− pravní infrastruktury; 2 − Rozvoj městských a venkovských oblastí; 3 − Cestovní ruch. „Vzhledem k finanční náročnosti řešení a zejména pak vzhledem k jedi− nečnosti doby, ve které se zadavatel nachází, doporučuje zpracovatel okamžitě na− vázat na výsledky této studie a začít zpracovávat další podklady pro realizaci přijatých dílčích projektů s možností získání finančních zdrojů z EU, a to s do− poručením integrace dílčích projektů do větších celků ať v rámci řešení předmět− ného území, nebo v rámci řešení integrovaných projektů celého Lanškrounska.“ Studii najdete na městských stránkách; část, ze které jsme převzali předchozí údaje, na adrese: http://www.mesto−lanskroun.cz/user_data/zpravodajstvi/ obrazky/File/investice/la−rybniky/LA−rybniky−Svazek−I.pdf LS

Odhadované náklady podle zaměření jednotlivých projektů (v mil. Kč): Stezky pro pěší a sport 16 800 Doprava a inform. systém 22 000 Koupaliště a dětská hřiště 43 000 Sportoviště, turist. atrakce 12 000 Ubytovací zařízení 2 000 Lesy a parky 3 000 Celkem 98 800

LL 14 a 15 / 2007

REGION

STRANA 19

ZÁMEČEK NABÍDNE TOSKÁNSKOU KUCHYNI Rozhovor s architektem MgA. Přemyslem Kokešem u příležitosti otevření Rudoltického Zámečku pro veřejnost Jak hodnotíš akci, která se odehrála u příležitosti znovuzpřístupnění Zámečku u Rudoltic a celkový zájmem veřejnosti o tuto stavbu? Není to jenom o mě, ale také o kolegovi Bc. Jiřím Vávrovi, spoluinvestorovi Zámečku. To on za pomoci rodiny akci připravil. Můj podíl zde byl velice malý. Lidem bych chtěl moc poděkovat, protože to, jak v hoj− né míře přišli, nás ohromě povzbudilo a potvrdilo nám, že objekt je turisticky zajímavým místem. Není to jenom nějaký barák na kopci, ale je to místo, za kterým lidé rádi přijdou. My jsme počítali s účastí tak 250 lidí s tím, že pokud v průběhu dne zavítá 500 lidí, tak to bude úspěch. V průběhu dne se na Zámeček přišlo podívat dva a půl tisíce lidí a nahoře na věži se podepsalo na je− denáct set návštěvníků. To je neuvěřitelný úspěch, za který patří velký dík všem těm, kteří přišli. Zároveň bych se jim chtěl omluvit za to, jak nedo− konale byla akce připravená, za dlouhé fronty na pivo, jídlo, vstup do věže i sklepů. My jsme ale skutečně ani zdaleka neočekávali tak ohromný zájem. Rozhodně chceme na tenhle velký úspěch navázat Po novém betonovém schodišti lze vystoupit do všech tří pater budovy. a vytvořit určitou tradici, protože mnoho lidí už mi říkalo, že by bylo fajn, kdyby se zde různé akce konaly. Máš nějakou představu o tom, jak by taková akce mohla vypadat? My se teď budeme snažit dělat webové stránky www.novyzamek.cz, kde bychom chtěli stanovit dramaturgii celého roku. Od září do jara příštího roku zde bude probíhat stavba, takže se dá předpokládat, že zde mnoho akcí nebude, ma− ximálně něco ve sklepích. Ale už dnes mě oslovilo trio Šok, že by jeho členové rádi uspořádali koncert ve sklepích. Někteří kamarádi mě oslovili s tím, že by zkusili uspořádat ve sklepích taneční DJ party, takže se dá předpokládat, že prostor bude mít docela zajímavé využití. Příští rok by se asi zahájil tradičním květnovým během do vrchu, na který by v červenci mohla navázat akce podobná té letošní u příležitosti otevření restaurace. Budeme samozřejmě hledat další způsoby využití, třeba i festivaly, aby se Zámeček stal kulturní mekkou regionu. Každopádně do konce letošního léta bychom rádi nějakou akci podobnou té sobotní chtěli uspořádat, i když nebude asi už tak velkorysá, ale komerčněji zamě− řená, protože my jsme program u příležitosti otevření Zámečku pojali jako oslavu. Už jsi zmínil, že na Zámečku se bude dále budovat. Teď proběhla první, nejefektnější fáze rekonstrukce, kdy stavba nabyla na kráse zvnějšku. Co se začne měnit od září? V září by se měla začít budovat restaurace. V přízemí by měla vzniknout ku− chyně, měl by se upravit interiér, vystavět toalety a mělo by se vyřešit zásobování Vzpomínání i pozvání a zas nové udělat. a všechny věci, které s tímto provozem souvisí. Ve výsledku by v restauraci mo− Zámeček se po letech zas okny dívá na svět. Teď se po nich může vyjít, hlo být cca 40 míst a k tomu venkovní terasa, která by od května sloužila vý− z oken z výšky se dívat, letníkům. Doufáme, že počátek příští sezóny stihneme. Prozradit ještě můžu, Zdi jsou pěkné, opravené. Kdyby mohly vyprávět, třeba přitom vzpomínat, že restaurace by se na počest architekta, který Zámeček stavěl, měla jmenovat co všechno už zažily! co z nich dříve viděli Restaurant Dominico Martinelli a měla by se zabývat především toskánskou Dva požáry přežily, ti, kteří ho stavěli. kuchyní, protože Martinelli pocházel z toskánské Luccy v blízkosti Florencie. bourání a přestavby. Zámečku můžem jen přát, Na jídelníčku by měla být nejen pizza a těstoviny, ale i masa na grilu apod. Dlouho střechu neměly, aby ještě dlouho stál, Jako architekta se tě musím zeptat i na interiér. Bude poplatný baroknímu sněhu dešti vystaveny, na celý kraj se díval, slohu Zámečku, nebo v moderním stylu? prázdné rámy okenní milé lidi zas přivítal. Bude to sendvič. My jsme se o tom s Jirkou Vávrou hodně bavili a došli jsme smutně na kraj hleděly. Všechny, co se přijdou bavit, k tomu, že hodně lidí bude očekávat barokní interiér, ale já si myslím, že když A jak léta plynula, podívat i poučit, něco opravujeme ve 21. století, bylo by dobré opravit to tak, jak je dnes moderní, věž stále více chátrala. po sklepení se projít. avantgardně, s nadčasovým designem. Výsledek bude kombinace historie Bez střechy tam pršelo. Rozlehne se dětský smích, a moderny. Přízemí bude mít modernistický interiér a stěžejním prvkem by měl Schodům to též vadilo, bude se nám tam líbit a Zámečku bude líp. být, pokud nám to hygiena povolí, výhled do kuchyně. Takové restaurace už musely se vybourat v Čechách fungují a jsou velmi vyhledávané, protože je velmi zajímavé po− Když jsem nedávno byla v nemocnici a vzpomínala na oblíbené procházky zorovat kuchaře při práci. O patro výše bude salonek a ten naopak bude kon− do okolí opravovaného Zámečku, ani nevím, jak mě napadla tahle básnička. cipován jako klasický barokní interiér s velikým krbem, lustrem, parketami, Asi proto, že teď s novou omítkou a pěknou červenou střechou vypadá mezi dlouhými závěsy, malovanými klenbami atd. Dalším prostorem nahoře by okolní zelení veseleji, jako když se novými okny spokojeně usmívá. Však po mohl být supermoderní apartmán a v nejvyšším patře zase klasický konzer− tom, co všechno si už přestál, si lepší osud než být zříceninou určitě zaslouží. vativní. Rozhledna nahoře by už měla být moderní s proskleným krovem Vždy, když jdu okolo, mám pocit, že z celého místa vyzařuje pozitivní energie, − tak, aby bylo vidět do krajiny. ve které se všechny bolesti a starosti rozplynou jak ranní mlha, a z procházky Jak je organizováno zpřístupnění Zámečku v nejbližším období? se vrátím méně unavená, než když jsem vyšla. Proto mám ta místa tak ráda, Po celé léto bude zámek otevřen každý víkend od 10 do 18 hodin. Navíc bude zajímá mě vše, co se tam děje, a těší mě, když se o to mohu tímto způsobem objekt ještě přístupný ve středu od 14 do 18 hodin. Mimo tyto hodiny pak podělit se všemi, kteří mají také rádi přírodu a vše, co k tomu patří. Příjemná bude možné kontaktovat naši paní kastelánku, která je velice ochotná a jistě se procházka povzbudí tělo a pročistí mysl unavenou dnešním shonem. Tak domluví na individuální prohlídce. František Teichmann, foto: MT nashledanou na Zámečku! K. Šerkopová

STRANA 20

SPORT

LL 14 a 15 / 2007

TEN ÚSPĚCH MU MOC PŘEJI Rozhovor s Petrem Bucháčkem, trenérem lanškrounského cyklis− tického oddílu Duha Fort a ředitelem závodu Regionem Orlicka Blížící se cyklistické závody Regionem Orlicka i mistrovský titul pro jeho syna Tomáše Bucháčka mě inspirovaly k rozhovoru o cyklistice s dlouhole− tým trenérem Petrem Bucháčkem. Kromě spousty práce má za sebou i čers− tvé stěhování kanceláře z důvodu rekonstrukce Dělnického domu. Před vámi je v současné době velký úkol, doladit všechny detaily významného cyklistického závodu Regionem Orlicka. Řekněte čtenářům, jak daleko jsou přípravy a co všechno obnáší? Tento závod má celou řadu administrativních úkolů. Komunikujeme s deseti úřady na území Pardubického a Olomouckého kraje, kde je nutné zažádat o povolení této sportovní akce. Musíme k tomu mít povolení na zvláštní užívání komunikace, neboť se snažíme udělat maximum pro bezpečnost spor− tovců. Úplný uzávěr tratí není možný, a tak se závod prakticky chová jako přeprava nadměrného nákladu. Asistuje nám policie, smíme užít oranžové majáky a máme i právo na krátkou dobu omezit nebo zcela zastavit provoz proto, aby se minimalizovala možnost nějaké kolize. Závodu se účastní okolo 100 závodníků a 30 – 40 doprovodných vozidel. Kolona má na začátku a konci policejní maják a na silnici má podobu uzavře− ného útvaru s předností v jízdě. Tratě jsou již desítky let odzkoušeny a všechno je vymyšleno tak, aby se silnice zbytečně nekřižovali, neodbočovalo se vlevo, minimalizujeme křižo− vání se železnicí. Je to závod sportovců do 18 let, oni podepisují papír, ve kterém se zavazují dodržovat pravidla, pokyny pořadatelů atd., ale přesto spoléhají na nás, že jim připravíme podmínky tak, aby se nic nemohlo stát. V souvislosti s bezpečností bych rád uvedl, že státní policie, dopravní druž− stvo Hradec Králové a Ústí nad Orlicí pracuje v součinnosti s obvodními odděleními. To znamená, že když projíždíme Českou Třebovou, jsou zablo− kované veškeré křižovatky ve městě policií ČR nebo městskou policií. Je to jen na pár těch nejdůležitějších minut, než projedeme, ale zásadně to zvyšuje bezpečnost. Jezdci, kteří z tohoto řízeného konvoje vypadnou, se už však musí chovat podle standardních pravidel silničního provozu. Další práce obnáší vytvoření a vytištění propozic závodu a plakátů, jednání se sponzory, kteří se finančně spolupodílí na organizaci. Ještě nám také zbývá doladit personální obsazení funkcí v organizačním výboru a zkompletovat seznam účastníků, kteří se mohou hlásit až do 20. července. Určitě jsem na něco zapomněl, ale té práce okolo je mnoho. Jak hodnotíte uplynulou část letošní cyklistické sezóny z pozice trenéra? Musím pochválit sportovce lanškrounského oddílu Duha Fort. Naši všichni čtyři junioři zvládli start v reprezentaci a někteří i dva. Snažili, se seč mohli, a pohybují se do dvacátého místa Českého poháru. Zatím nejlépe je na tom Jakub Šperlich, který si drží průběžné čtvrté místo, na dvanáctém jezdí Šev− čík, hned za ním na třinácté pozici je Tomáš Danačík a sedmnáctou příčku má Filip Švestka. Na Regionu Orlicka budou startovat všichni čtyři doplněni o dva jezdce z Mladoboleslavského klubu EMPELA, což bylo nutné, protože v Lanškrouně by měla startovat šestičlenná družstva. Závodníci v kategorii kadetů mají na tento závod povolený start, takže i oni se pustí do bojů. Vás ale určitě těší i výborné výsledky bývalých cyklistů lanškrounského oddílu. Především asi vašeho syna Tomáše a Jakuba Danačíka. Na konci června probíhaly závody Mistrovství České republiky v kategorii mužů. Tam jsme byli úspěšní v tom smyslu, že kategorii elite, což jsou profe− sionálové, s převahou zvítězil odchovanec lanškrounského klubu Tomáš Bu− cháček a v kategorii U23 (muži do 23 let) vyhrál teprve devatenáctiletý Jakub Danačík. Očekával jste od svého syna v době, kdy se věnoval cyklistice zde v Lan− škrouně, že se mu podaří být jednou takhle úspěšný? Jako junior byl oproti svým vrstevníků fyzicky trošku pozadu. V žádném případě nebyl ve vývoji urychlený a to mu zezačátku na dobré umístění chybělo. Nicméně si tento sport zamiloval a zůstal u něho. Dnes už deset let jezdí v kategorii mužů a ten úspěch mu moc přeji, protože mistrovství ČR je dosti specifický a těžký závod. On se cyklistikou živí, za koho jezdí? V současnosti za jediný český profesionální tým PSK Whirpool Hradec Krá− lové. Je to ale tzv. kontinentální tým, což znamená, že nad ním jsou ještě dvě výkonnostně vyšší patra. Přál bych mu, aby se v rámci tohoto nebo třeba i jiného týmu dostal co nejvýše a zúročil tu desetiletou práci a dřinu, kterou má za sebou. Uvědomuji si, ale že dostat se do zahraniční profesionální stáje je velmi složité, protože se musí dostat do hledáčku týmových managerů, což by mu mistrovský titul mohl usnadnit, ale my nejsme i přes řadu skvělých jezdců cyklistická velmoc. Na profesionálním poli je každoročně veliký pře−

Mistr republiky 2007 v silniční cyklistice Tomáš Bucháček zvítězil v Brně suverénním způsobem.

Mistr republiky v U23 Jakub Danačík

Mistr republiky Tomáš Bucháček

Junioři Jakub Šperlich, Filip Švestka a Tomáš Danačík tlak výborných závodníků, čili vybírají se nejlepší z nejlepších. On má zkuše− nosti z Itálie, kde jezdil dva roky, což mu vyneslo životní zkušenosti a řadu přátelství se sportovci z celého světa. Několik let díky tomu trénoval a závo− dil po část roku i v Austrálii, což mu umožňovalo velmi intenzivní a prakticky celoroční přípravu. Letos má za sebou několik výborných výsledků v zahraničí i etapových vítěz− ství, nicméně vítězství na Mistrovství ČR Tomáš považuje za nejlepší výsle− dek své dosavadní sportovní kariéry. František Teichmann, foto: archiv P. Bucháčka a I. Danačíka

LL 14 a 15 / 2007

SPORT

REGIONEM ORLICKA 2007

STRANA 21

1. ETAPA

SKP Duha − FORT Lanškroun připravuje na dny 27. až 29. 7. 2007 21. roč− ník cyklistického etapového závodu juniorů s mezinárodní účastí pod názvem „Regionem Orlicka. Tento závod je součástí Českého poháru juniorů v silniční cyklistice. Startují závodníci kategorie juniorů a nejlepší z kategorie kadetů. Pořadatel pozval i závodníky ze sousedních států. Na startu se sejde asi 90 sportovců. Pro závodníky je připraveno pět soutěží: soutěž jednotlivců, sprinterská soutěž, soutěž o nejlepšího vrchaře, soutěž o nejlepšího závodníka roč. narození 1990 a soutěž o nejlepšího kadeta.

Program závodu: Pátek 27. 7. 2007 16.00 Zahájení závodu na náměstí M.Marků 17.00 start I. etapa „Rudoltická“ 77 km Trať je vedena po okruhu Lanškroun ul. Nádražní, Rudoltice, křiž. Ostrov, Lískový kopec, Lanškroun Dvořákova, Lanškroun ul. Nádražní. Okruh ab− solvují závodníci 7x a v cíli jsou očekáváni v 18.45 hodin. Sobota 28. 7. 2007 9.00 II. etapa časovka „Nepomucká“ 10 km Start a cíl: Lanškroun ul. Kralická u firmy DOTA. 14.30 start III. etapa „Přes Křížové hory“ 90 km Lanškroun ul. Nádražní, H.Čermná, Jablonné n/O, Červená Voda, Štíty, Horní Studénky, Svébohov, Václavov, Růžové Údolí, Drozdov, Jedlí, Cr− hov, Cotkytle, Chudoba, Lanškroun. V 17.00 cíl na ul. Nádražní Neděle 29.7.2007 9.00 start IV. etapa „Regionem Orlicka“ 96 km Lanškroun D. Dobrouč, Petrovice, Verměřovice, Letohrad, Šedivec, Žam− berk, Hejnice, Č. Libchavy, Rozsocha, Rviště, D. Libchavy, Ústí n/O, And− lův Chlum, Řetůvka, Řetová, Přívrat, Kohout , Č. Třebová, Skuhrov, Lan− škroun, 11.30 cíl, start a cíl na ul. Nádražní

2. ETAPA

Pořadatel má povolení k pořádání sportovní akce a ke zvláštnímu užívání silnic I., II. a III. třídy v uvedeném regionu. Závod bude probíhat za běžného silničního provozu, regulace dopravy bude prováděna příslušníky policie ČR. Další opatření pro bezpečnost a plynulost silničního provozu bude řešena dle požadavků a situace pořadatelem závodu. Zveme všechny příznivce cyklistiky ke shlédnutí hodnotné sportovní podívané. Prosíme účastníky silničního provozu, kteří se potkají na silnici s konvojem závodu, aby uposlechli pokynů policie a pořadatelů. Domácí SKP Duha Fort Lanškroun postaví na start dvě družstva. V týmu juniorů budou startovat: Jakub Šperlich, Vítězslav Ševčík, Tomáš Danačík a Filip Švestka. Lídrem domácích je v letošním roce Jakub Šperlich, který je čtvrtý v celostátním žebříčku juniorů. Vítězslav Ševčík je v této soutěži 12., Tomáš Danačík 13. a Filip Švestka 17. Za tým kadetů nastoupí Jiří Skalický, Michael Šrámek, Tomáš Kadeřávek a Tomáš Fořt. Jiří Skalický zaujímá 8. místo v celostátní soutěži kadetů a spolu s ostatními bude usilovat o nejlepší umístění v soutěži kadetů. Petr Bucháček, ředitel závodu Dosavadní vítězové: 1. ročník 1987 2. ročník 1988 3. ročník 1989 4. ročník 1990 5. ročník 1991 6. ročník 1992 7. ročník 1993 8. ročník 1994 9. ročník 1995 10. ročník 1996 11. ročník 1997 12. ročník 1998 13. ročník 1999 14. ročník 2000 15. ročník 2001 16. ročník 2002 17. ročník 2003 18. ročník 2004 19. ročník 2005 20. ročník 2006

Dlesek Václav Nazarej Josef Padrnos Pavel Krč Tomáš Lutenberger Peter Morscher Harald Wrolich Peter Mlynář Zdeněk Tichý David Lejska Tomáš Šesták Petr Bartoš Pavel Vodička Michal Mareš Martin Šel Jan Míček Tomáš Zita Pavel Benda Tomáš König Leopold Sagan Peter

RH Lanškroun Dukla Brno Dukla Brno SKP Plzeň ARBO KELI Vídeň ARBO KELI Vídeň ARBO KELI Vídeň SKP Duha Lanškroun SKP Duha Lanškroun Favorit Brno CK Brno Lokomotiva Pardubice CK Brno CK Brno CK A JE TO Třebíč CK Brno CK Brno TJ ZČE cyklistika Plzeň SKP Duha Lanškroun Slovensko

SKP Duha od září zahajuje nový výcvikový rok a přijímá nové členy. Na programu bude obecná kondiční příprava a jízda na horských kolech. Kontaktní adresa: SKP Duha, Dukelských hrdinů 423, 563 01 Lanškroun, telefon 604 48 39 40, e−mail: [email protected]

3. ETAPA

4. ETAPA

STRANA 22

ZE SVĚTA

LL 14 a 15 / 2007

LESK A BÍDA AFRICKÝCH VELIKÁNŮ Expedice Sensor Mount Kenya a Kilimandžáro 2007 Hory u kolébky lidského rodu Miliony let trvající pohyb zem− ských desek odtrhávající východní Afriku od zbytku kontinentu dopro− vází mohutná sopečná činnost. Jejím působením se během třetihor z rovi− natých savan vyzvedly kuželovité tvary mnoha vulkánů. Nejvyšší z nich Kilimandžáro (5.895 m n.m.) a Mount Kenya (5.199 m n.m.) patří mezi dnes již odpočívající velikány vystupující fascinujícím dojmem z náhorních plošin Východoafrické vysočiny. Vrcholy se podstatnou část roku halí do mraků a i přesto, že leží v bezprostřední blízkosti rovníku, je pokrývají zbytky ledovců. Svému okolí rozdávaly zkázu, ale dnes převažuje užitek v podobě úrodných sopečných polí i cestovatelů toužících po zdolávání vrcholů. Oba byly poprvé zlezeny již na sklonku 19. sto− letí, ale dobrodruhy ze všech mož− ných koutů světa to do oblastí, odkud před dvěma milióny let vzešli před− kové člověka, láká dosud. V lednu letošního roku jsem se na obě nejvyšší hory kontinentu do Keni a Tanzanie vydal s mezinárodní česko – slovenskou expedicí Sensor Mount Kenya ve složení Zdeněk Coubal, David Šediv, Roman Langr, Miroslav Jílek (SR), Miroslav Mrava (SR). Proč právě Afrika Afriku jsem s kamarády vybral jako přípravný projekt na expedici, které bych se měl účastnit letos v létě. Výsledkem tohoto smělého projektu by měl být výstup na druhý nejvyšší vrchol světa, obávanou K2 v Pákistánu. Mohl jsem sice odjet tré− novat třeba do Alp, ale tam je většina vrcholů o 1000 m nižší, což je z hle− diska tréninku méně výhodné. Prioritou v Africe bylo vystoupit na Mount Kenyu (5199m), na které se kombinuje trénink skalního lezení s poměrně slušnou nadmořskou výškou. Druhým cílem byl přechod Kilimandžára po vrcholovém kráteru. Afrika je poměrně členitá země. Dost často se zde lze setkat s náhor− ními rovinami, které však mají jen okolo 1000 m n. m. Z nich vystupující masívy nejsou klasická pásemná pohoří, ale obrovité pozůstatky vulkánů. Mount Kenya má pět vrcholů. Čtvrtý nejvyšší Point Lenana je relativně snadno dostupný, ale Nelion a Batian představují nejméně jedenáctidélkové lezení ve stěně. I nejsnazší cesta na Mont Kenyu má místa s lezeckou obtížností IV, což při výšce přesahující Mont Blanc klade určité nároky. Počasí“blbne“ všude, Afriku nevyjímaje Počasí bylo od začátku jiné, než

Východ slunce na Kilimandžáru 5895 m n.m. jsme očekávali. Jako blbla zima v Ev− ropě, tak i tady se to nevyvíjelo podle rad našich kamarádů a nakonec jsme byli moc rádi, že jsme do batohů při− balili pár teplých věcí navíc. Například tam mělo být sucho s minimem srá− žek. Nám se ale každodenně okolo de− sáté zatáhlo a v závislosti na nadmořs− ké výšce začalo buď pršet, nebo sněžit. V dešti i sněhu vzhůru na Mount Kenyu Po vybavení formalit v Keňském Nairobi, což představovalo hlavně cestu pro víza na tanzanskou amba− sádu, jsme si najali auto a rovnou se přesunuli do města Chogorie. Tam jsme přespali ve stanech na zahradě hotelu a další den vyrazili do národ− ního parku. Jeep nás za příplatek dovezl až na místo Red Hut (na mapě označují jako Nihti) ve výšce 3250m n.m. Tábořiště bylo dobře zajištěné, dalo se zde opláchnout v potoce i po− stavit stany. Dopoledne po snídani jsme zabalili a za pomoci dvou nosičů už po svých stoupáme k dalšímu tábořišti ve výšce 4200m n.m. s názvem Mintos Hut. S aklimatizací nemáme vážnější problémy, a tak jsme druhý den pod− nikli aklimatizační výstupy v okolí. Závěrečná část cesty k poslednímu kempu nazvanému Austrian Hut představuje necelé čtyři hodiny cel− kem pohodlné chůze. Je to chata se dvěma čistými pokoji po osmi lůžkách. Za daných podmínek to lze bez nadsázky nazvat luxus. Trošku nás to namlsalo a mysleli jsme si, že podobně královsky se budeme mít i na Kilimandžáru, ale bohužel tam bylo všechno jinak.

Pohled na Afriku z Kilimandžára

Mount Kenya 5199 m n. m.

LL 14 a 15 / 2007 Všichni chlapi spali v chatě, ale já zůstal ve stanu venku, protože ten luxus také něco stojí. Budík jsme si dali na čtyři, abychom se co nejdříve dostali na vrchol a vyhnuli se dešti. Nástup pod stěnu vede přes ledovec a trvá asi 40 minut. Za svítání, okolo šesté ráno jsme již stáli pod stěnou. Ten den nás tam bylo devět. Společně s naší expedicí se o výstup pokusila ještě dvojice Kanaďanů a Američanů. Ti ale až na vrchol nedolezli. Slováci lezli jako první dvojka. A my ve třech je následovali. Ve stěně jsme strávili skoro dvanáct hodin. Dalo se vybírat z mnoha cest a našlo se i dost jištění a slaňovacích kruhů. Stále však bylo třeba koukat kolem sebe a pamatovat si jejich polohu. Náročnost naší varianty výstupu lze v některých místech klasifikovat V. stupněm ob− tížnosti. Orientace byla náročná a vel− mi jednoduše se dalo nalézt i do jiné, nepoměrně těžší varianty. Neměli jsme zrovna ideální počasí, místy pršelo a v horní části proletoval sníh. Po skále se leze celkem pěkně, je tam však hodně úseků s volnými bloky. V jednom traverzu to vypadalo, že se to každou chvíli celé utrhne. Nicméně okolo jedné odpoledne jsme zdolali poslední metry a stojíme na vrcholu zvaném Neilon, je mlha a sněží. Moc času jsme tady nestrávili a během šesti hodin jsme zpátky na chatě. Pořádně jsme se vyspali a na druhý den před obědem scházíme okolo chaty Mackinders camp do výšky 4200m n.m. Nezdržujeme se a pokra− čujeme dál až do 3100 mn.m. k me− teorologické stanici. Přespali jsme tady ve stanech a ráno se naložili do jeepu, který pro nás zavolal nosič jménem David. Byl po celou dobu bezproblémový, mluvil dobrou an− gličtinou a vše, co bylo potřeba zaří− dit, tak obstaral. Zdivočelá komerce a podceňování, to je dnešní Klilimandžáro Bohužel musím potvrdit to, co jsem o téhle hoře slyšel. Hrozným způso− bem se tu podceňuje aklimatizace. Standardní výstup trvá šest dnů, a i tak jsme tam potkali spoustu lidí, kteří stoupají nahoru tak napůl v bez− vědomí. Většina z nich z toho abso− lutně nic nemá a snad si to ani nepa− matuje. Bylo nám hloupé to fotit nebo natáčet, byla to moc velká tragédie, na které se rozhodujícím způsobem podílí všudypřítomná komerce. Zpro− středkovatelé výstupu si s aklimati− zací svých klientů moc hlavu nelámou. Komerce sice částečně pomáhá i chudému domorodému obyvatelstvu, ale většina peněz končí v rukou agen− tur a státu, který s nimi neumí příliš hospodařit. Většina lidí žije v úplné bídě, ze dne na den. A když už nějaké peníze vydělají, nejčastěji hned zase utratí. Na horší časy nikdo nemyslí. Žijí pro ten okamžik a stačí jim to.

ZE SVĚTA Platí takové pravidlo, že za služby nelze platit dopředu, ale průběžně. Najmeš auto a hned vidíš, že mají prázdnou nádrž. Musíš je donutit zajet pro benzín, protože klidně zapome− nou a nechají tě v tom horku někde trčet. Všechno doplatíš, ale až potom, co jsi na místě. Člověk míní, úřady mění – Kilimandžáro 5850 m n.m. I přes situaci, která zde vládne, jsme si řekli, že by bylo škoda nevyužít aklimatizace a vrchol vynechat. Ne− chtěli jsme na něj vystoupit klasikou, ale v plánu jsme měli horu přetraver− zovat. Z keňské Nairobi jsme autobusem jeli přes hranice do města Arusha v Tanzanii. Nabrali jsme tři nosiče, přespali v hotelu a druhý den po− kračovali pod Kilimandžáro. U brány do národního parku jsme přibrali další dva nosiče a pomalu stoupali na Shira Plato. Měli jsme však smůlu a náš jeep se vzhledem k mizerné údrž− bě „uvařil“ a část cesty jsme už museli pěšky. Přespali jsme ve 3000 m n. m. Ráno vycházíme v devět a po sedmi hodinách se před námi objevuje Ba− ranco Hut. Bohužel se nám nepodařilo horu traverzovat tak vysoko, jak jsme chtěli, tedy přes vrchol, a museli jsme to zvládnout ve výšce 3 – 4 tisíc metrů. Denně jsme zdolávali úseky, na které je normálně potřeba dva dny. Umožnila nám to dobrá fyzická kondice i obstojná aklimatizace.Vůči ostatním návštěvníkům jsme budili značný obdiv. Bohužel cesty, kterými jsme se v konečné fázi výstupu chtěli dostat na vrchol, už před třemi lety z důvodu sesuvů uzavřeli. Přes ná− ročná a dlouhá jednání s místními úředníky nám nezbylo než dojít přes Karanga camp na Barafu Hut a kla− sickou cestou vystoupit na vrchol. Následující ráno vstáváme o půl druhé v noci a za hodinu vyrážíme k vrcholu. Je třeba zdolat 1200 výš− kových metrů. Já jsem na vrcholu Kilimandžára ve výšce 5850 m n.m. za tři hodiny, kluci mají jen chvíli zpoždění. Počasí je krásné, ale bě− hem dopoledne se zhoršuje a vrchol postupně mizí v mracích. Chvíli si vychutnáváme radost z vrcholu, ale pak už jen sestupujeme dolů. V táboře zabalíme svoje věci a v náročném tempu pokračujeme v cestě do civilizace. Po čtvrté hodině odpoledne jsme už na 1700 m n.m. a večer trávíme v hotelu v Moshi. V nohách máme 4100 metrů sestupu. Na nosičích je vidět hrozná únava. Evidentně nejsou na takové tempo zvyklí. Nechal jsem jim nádobí a chlapi jim dali i stan, který si hned rozdělili. Nemohli jsme jim však vysvětlit, že spodek a vršek patří dohromady. V Africe stále ve střehu Stejně jako jinde a možná o trochu více je potřeba si dávat pozor na peníze a hlavně být v obraze, za kolik se co

Výstup na M.Kenyu

STRANA 23

Roman Langr, M.Kenya 5199 m n.m.

Safari − hroch obojživelný

Domorodci dá pořídit. Většinu cen můžete usmlouvat až na deset nebo dvacet procent původní nabídky. Místní podnikatelé mají ve zvyku platby několikanásobně navyšovat. Samo− zřejmě se mnohé dá zjistit z materiálů na internetu nebo kvalitních britských průvodců, ale zásadní je smlouvat na desetinu. To je nejjednodušší pra− vidlo. Je totiž až neuvěřitelné, s jakou samozřejmostí se nás tu každý snažil ošidit. Kam se hrabe Pákistán! Je také zajímavé, jak se tu peníze dále distribuují. Den výstupu na Kili− mandžáro je dnes neuvěřitelně drahý a přijde na 100 USD. V této ceně máte i nosiče, který ale obdrží jen zlomek z celkové sumy. Všechno ostatní jde agenturám a státu. Místním lidem

Mladá Masajka nezůstane skoro nic. Výsledkem je, že když jedete v autě a zpomalí se, je nutné uzavřít okýnka, protože lidé jsou tu schopní ukrást věci i z jedoucího auta. Musíte být stále ve střehu. Zajímavá je i ostraha hotelu. Pokud se setkáte s ubytovaním, které má označení „security“, tak nejčastěji narazíte na chlapa s lukem a šípy. Měli jsme možnost si luk vyzkoušet a kupodivu střílel velmi dobře a obrovské kovové hroty dokazují, že se jedná o zbraň velice účinnou. Domorodci tvrdí, že se používají i na lov velkých zvířat, jako jsou sloni a buvoli. Keňa a Tanzanie, to je dnes hlavně safari Safari k Africe neodmyslitelně patří, ale my měli k dvou dnům

STRANA 24 odpočinku i racionální důvody. Můj zdravotní stav nebyl právě nejlepší, bral jsem antibiotika a pobyt v nižší nadmořské výšce mi pomohl dát se do pořádku. Myslím si, že ten den a půl, co jsme takhle strávili v Serengeti u Lake Manyara a v obrovském so− pečném kráteru Ngoro Ngoro, byl úžasným zpestřením. Do parku jsme se dostali z města Arusha, odkud se jede i pod Kilimandžáro.Viděli jsme slony, zebry, hrochy, žirafy, buvoly, pakoně, antilopy, lvy, hyeny, supy, všechno v neuvěřitelném množství. Setkat se se zvířaty můžete i mimo safari. Při výstupu na Mount Kenyu jsme třeba viděli divokého slona. Domorodci nás však před nimi varovali. Tahle zvířata nejsou zvyklá na lidi a dokáží dost záludně zaútočit. V okolí Kilimandžára zase žije množství buvolů a lvů, kteří jsou nebezpeční hlavně v noci, a nedopo− ručuje se proto vylézat za tmy ze stanu nebo někam chodit. V parcích jsou zvířata na pří− tomnost jeepů i lidí zvyklá a nebojí se pohybovat až těsně u vás. Slon by se dal z auta podrbat. To uslyšíte hrozný praskot a lomoz a na cestu vyjde z lesa slon přímo před auto a kouká na vás. Na větvích nad cestou leželi lvi a jen si nás tak prohlíželi. Jsou to docela silné zážitky. Hrocha jsme asi natolik provokovali svou přítomností, že začal hrabat a vy− padalo to, že se do nás pustí. Naštěstí se ale otočil a se zlověstným frkáním odběhl. Na domorodcích mě uchvátily fantastické účesy V Keni i Tanzanii žije mnoho domorodých kmenů. Zajímavé bylo, že jeden z nich se jmenuje podobně jako já, Langr, a recepční z jednoho hotelu nechtěla uvěřit mému jménu. Nejznámější Masajové jsou v rámci ostatních kmenů výjimeční. Setkali jsme se s nimi přímo v divočině, kde žijí velmi skromně se svými stády dobytka v jednoduchých chýších. Poznat se dají dobře podle ob− rovských průřezů v uších, do kterých si vkládají různé ozdoby. Zdobí si celé tělo pestrými výrobky z drobných korálků a především u žen se lze setkat s velmi extravagantní, ale krás− nou úpravou vlasů. Oblékají se do barevných látek nejčastěji červené barvy a v ruce mají klacek, oštěp nebo luk. Zajímavý je i jejich obličej. Mají vysokou jakoby dozadu ustupující lebku a výrazné velké oči. Lidé v Tanzanii jako by byli oproti Keně více tmaví. Zajímavý byl i jejich pohyb při chůzi. Oni se tak zvláštně klátí a ruce mají předsazené dopředu. Vše, co mohou, nosí na hlavě, i batoh. Co však mají společné ženy v obou zemích, jsou nepřeberné účesy. To je až neuvěřitelné, jak elegantní a krásné účesy si dokáží vytvořit. Prameny si zdobí korálky a splétají do copánků.

LL 14 a 15 / 2007

ZE SVĚTA Je to běžné u žen v každém věku od dětství po stáří a neváhají na to obětovat spoustu peněz. Nebojte se KFC Po zdravotní stránce hrozí v Africe hlavně malárie, ale my se v mala− ristických oblastech moc nezdržovali. S přibývající nadmořskou výškou se už nebylo čeho obávat. Antimalarika jsem bral jenom já. Ale klasicky očkovaní jsme byli všichni – žlutá zimnice, tyfus, cholera, žloutenka atd. Trochu problémy nám dělalo horko, ale teploty nebyly tak hrozné jako třeba v Pákistánu. Sluníčko však bylo ostré, a tak jsme se poctivě spálili. To, co se mi udělalo na kůži, jsem nikdy před tím nezažil. Proti průjmu je nejlepší prevence dobrá strava. Ve větších městech jsou nejspolehlivější osvědčené mezi− národní restaurace typu KFC apod. Snažili jsme se vyvarovat jídlům na ulici, ale čas od času jsme se najedli i v běžných restauracích pro místní. Pravidlo je jít tam, kde je narváno. Jídlo se tam dostatečně točí a nehrozí tolik, že je to zkažené. Dobré je podívat se i do kuchyně. Ani jedna z afrických zemí není z hlediska našich evropských měřítek tak zcela bezpečná. My jsme nepociťovali žádné významné pro− blémy. Mnozí nás upozorňovali na určitá rizika, ale nejvíce záleží asi na tom, na koho cestou narazíte. Prostě je třeba mít taky štěstí. Jako běloši jsme tam byli nápadní a permanentně nám někdo něco nabízel, snažil se nás okrást nebo alespoň něco prodat. Je třeba si místní dost tvrdě držet od těla a hlídat věci. Bylo nás tam pět chlapů, a i tak ztráty byly. Text: Roman Langr a František Teichmann, foto: R. Langr Obecné informace Víza: keňské seženete na letišti v Nairobi za 30,− USD + 2x foto, tanzanské na ambasádě v Nairobi (taxíkem z letiště) 50,− USD + 2x foto. Směnný kurz Keňa − 1 USD = 69 Ksh (keňský šiling) 1 Kč = 3 Ksh Směnný kurz Tanzanie − 1 USD = 1260,− Tsh (tanzánský šiling) 1 Kč = 60,− Tsh Vybrané ceny: coca−cola 30−50 Ksh, pivo 70−100 Ksh, benzín do vařičů 80 Ksh/ litr, voda 30Ksh/l, chleba 30 Ksh, zelenina − levná. Luk + tři šípy + kopí = 23,−USD J Očkování a nemoci: antimalarika dle úvahy, očkování na žlutou zimnici, choleru, tyfus, žloutenku atd. Určitě s sebou repelent ve spreji, účinný lék proti průjmu, širokospektrální antibiotika, dezinfekci. Mapy: 1: 50 000 Mt. Kenya ( včetně lezeckého popisu a náčrtu JV stěny Nelionu, kterou jsme lezli) a Kilimandžáro se dá objednat přes internet na http://www.ewpnet.com/, Cena obou map včetně poštovného 16,10 GBP.

Cena ubytování: Nairobi, hotel Greton − dvoulůžák 23,− USD se snídaní. Mount Kenya, Austrian Hut 20,− USD/ osoba Arusha, Hotel Miami beach − dvoulůžák 20 USD, se snídaní a TV Mombasa, Coral Beach Cottages − 3 ložnice, jedna s A/C – 65,− USD Vstupy a poplatky: Mont Kenya: vstup minimálně na 3 dny za 70,−USD, každý další den + 20,− USD + 5 USD za kempování, nosič 6 – 8 USD/ den – platí si všechny výdaje sám. Kilimandžáro: Cesta přes Shira plato − Musíte zaplatit 6 dnů ( i kdybyste to přeběhli za jeden den) a to činí 630 USD na osobu (105,− USD / osoba/ den), to je poplatek státu, s tím se nedá hnout. Dále si musíte (to je povinné) najmout nosiče. Jeden člověk = jeden nosič. My tam byli 4 dny a udělali s nimi kompromis, že jim zaplatíme 5 dnů. Kuchaře jsme si nebrali. Celkem, včetně nosičů nás to stojí 780,− USD/os. − v tom je: auto Arusha − Shira plato (200,− USD), auto Mweka gate − Arusha (120,− USD), 5 nosičů (8,− USD/den), 1 průvodce (12 USD/den). Doprava: taxi − letiště − centrum (tanzanská ambasáda a pak hotel Greton) − 20,− USD = 45 min, auto − Nairobi – Chogoria 80 USD = 4 hodiny, jeep − z Chogorie k bráně parku 75 USD =

2 hodiny, k chatě Red Hut za dalších 44,− USD = 1,5 hodiny. SAFARI: Z města Arusha můžete vyrazit třeba do kráteru Ngoro Ngoro. Zařizovala nám to kancelář MG Tours, Amani Nyange a Lazaro, e−mail: [email protected], tel 255− 754−496445, 255−754−898940. Cena byla 100,− USD/osobu/den. V tom bylo auto, řidič, kuchař a jídlo, vstupné do parků. Měli jsme vlastní stany a spali na zahradě nějakého hotelu, kam nás dovezli − to bylo v ceně. Jinak vstupné do parku Ngoro Ngoro je 35,− USD/osoba. FT, info: Zdeněk Coubal

Domorodec

Zebry a pakoně v kráteru Ngoro Ngoro

Slon africký

LL 14 a 15 / 2007

POVÍDKA

CYKLOJÍZDA ZA VZPOMÍNKAMI Léto. Čas dovolených a cestování, kdo by tomuhle vábení odolal? Manželka s dcerkami odjely k příbuzným a já jsem se stal na pár dní slaměným vdovcem. V zásobě jsem měl pár dnů dovolené, a tak jsem se rozhodl, že bych si vyrazil na kole. Tak na dva dny. Víkend si nechám na případnou rekonvalescenci. Před časem jsem totiž v hospodě potkal pár kamarádů z doby trampování a to jejich vzpomínání mi vnuklo nápad, že bych se mohl podívat na místa, která jsem v jejich společnosti kdysi navštívil. Zaběhl jsem za sousedkou, aby se nám postarala o zvířectvo, poštu a tak dál. Pro klid duše jsem ještě zkontroloval, zda jsem nikde nezapomněl tekoucí vodu, puštěný plyn nebo otevřená okna nebo nezamčené dveře. Pak už jen sta− čilo z garáže vytlačit kolo. Na jeho nosiči jsem měl upevněny dvě závěsné kabely, do nichž jsem nacpal všechno své vybavení. Zběžně zhodnotil stav kola a hurá na cestu. Počasí bylo pro cyklistu ideální. Lehce podmračená obloha a nepříliš silný vítr, alespoň se nebude člověk tak nekřesťansky potit. První kilometry uběhly v pohodě. Vítr, když foukal do zad, dokázal i pěkně po− postrčit, takže se jelo krásně. Míjel jsem rozkvetlé louky, skrz které se vinuly vy− šlapané stezky. A taky pole, na kterých už začaly žně. Pravda, tu a tam mě do− paloval silný provoz kamionů a všemožných náklaďáků, jejichž řidiči si očividně z pravidel silničního provozu těžkou hlavu nedělali. Uhýbat těmhle monstrům až na krajnici není zrovna to, čemu říkám bezpečné ježdění. Párkrát mě dokázali zahnat až do příkopu, za což si v mých očích vysloužili nejmíň pár facek. Skromně značené cyklostezky vedly převážně po okreskách. Na těch si oči− vidně zařádila paní Zima. Rozbitý povrch mi kazil požitek z jízdy. Kličkování mezi dírami může být docela unavující záležitost. Ani štěrk neřadím mezi lahůdky. Cesta ubíhala vlastně bez nesnází. Tedy pokud za nesnáz nepovažujete poněkud otlačené zadní partie. Jsem přece chlap a něco vydržím. Mým prvním cílem byla trampská osada, kterou jsem kdysi pomáhal za− kládat. Nedělal jsem si dvakrát naděje, že to tam uvidím v extrovním stavu. Zub času si notně hryzl i do mě, a tak jsem tušil, že ta místa nepoznám. Za mých časů byla došková střecha hlavního srubu vidět už z dálky. Drze vyčnívala z lesa jako králičí zub. Ten od té doby řádně vyrostl a zhoustl. Přibylo také řádně husté křoví. Kolo jsem ponechal zamknuté o blízký betonový mostek a pěšky jsem se vydal na výzvědy. Vzal jsem to rovnou skrz houští. Byl jsem napjatý. Oprav− du jsem netušil, zda tam něco naleznu. Matně jsem si vzpomínal, že vstup do osady strážil nevýrazný a omšelý totem, který nám kdysi daroval jeden z bý− valých trampů pamatujících ještě první republiku a éru okouzlení vůní divokého západu. Stál tam, a popravdě řečeno, dost jsem se lekl. Nu, nedivte se. Když odhrnete větev a zčistajasna zíráte do divoce vyhlížející rozšklebené tváře na− malované válečnými barvami, pak je vám všelijak. Mimoděk jsem vyjekl. Aj, aj. Takhle blbě se prozradit! Stát se to za mých časů... už bych stál při− vázaný u mučednického kůlu. V duchu jsem si nadával a hbitě řadil zpátečku. Jestli je někdo doma... Můj hlasový projev spustil hotové pozdvižení. Než jsem se stačil vymotat z mlází, byl jsem drapnut nejméně osmi rukama. Nehledě na nadávky, kterými jsem častoval všechny zúčastněné, mě vytáhli na prostranství. Teprve v té chvíli jsem mohl ocenit zachovalost a kladné změny, které se tu udály. Kdysi nahrubo zflikovaný srub zářil novotou. Na dveřích visela velká hvězda, pod kterou stál výmluvný nápis SHERIFF. Přibylo několik dalších stavení a přístřešků. Totem zářil barvami a ohniště vypadalo skvěle udržované. Když jsem sem přijížděl, byl jsem přesvědčen, že na tuhle osadu už lidé za− pomněli. Mýlil jsem se. A jsem rád. Na světě žije pořád dost lidí, kterým tram− pování učarovalo. Zdejší obyvatelé byli oblečeni v klasických trampských úborech. Jejich tváře nevypadaly zrovna nadšeně. Kdosi mi svázal ruce za zá− dy. S jedovatými hláškami o mastňácích mne strkali před mohutného chlapa, na jehož vestě se třpytila šerifská hvězda. Chlap to byl jak hora. „ No to mám radost,“ zahřímal s kyselým výrazem v obličeji. „Ani tady není od paďourů pokoj!!“ A položil mi mohutnou pracku na rameno. Snažil jsem se ji setřást. Nešlo to. Ještě jednou jsem se zazmítal. „Dejte mi pokoj!“ utrhl jsem se na ně− ho. „Nevíte, kdo jsem!“ „ To víme... měšťák, a ještě pitomej!“ ozvalo se z davu. Nedalo se nic dělat. Budu muset vyrukovat s pravdou ven. „Ještě je v tý boudě ta stará očazená dubová deska? Běžte pro ni!!“ houkl jsem do davu. Zástupem lidí proběhl zmatený šum. Jak o ní můžu vědět? I šerif se na mě zkoumavě podíval. To už kdosi přitáhl žádanou desku. Tedy očazená už ne− byla ani náhodou. Zářila čistotou. Vypálená jména byla s láskou vyčerněna a sama deska nesla na sobě lak. „Schválně,“ oupl jsem očima po šerifovi a jeho pomocníkovi, který mi dr− žel svázané ruce, „není tam jméno Palice Tom??“ Ten, co držel desku, se na ni podíval. A vzápětí přikývl na znamení souhlasu. Šerif se na mě ještě jednou podíval.“ Ty????“ A já přisvědčil. V tom okamžiku povolila pouta. „ Že ti to trvalo, Medvěde Bene,“ vzpomněl jsem si konečně, koho mi to chlapisko připomíná. Vzápětí jsem zakolísal. Šerif mi udělil přátelskou herdu do zad. „ To je dost, že jsi se konečně ukázal. To už je let! Pojď, pokecáme. A ty mi povíš, co se s tebou dělo. A já ti řeknu tady o tom.“ Mávl majetnicky ru− kou. Dav se zklamaně rozcházel, žádné mučeníčko se konat nebude. Někdo reptal, jiný se ptal na mé jméno a dostalo se mu odpovědi.

STRANA 25

Nebudu rozepisovat, co se za to odpoledne událo, shledání to bylo náramné. Zase jsem potkal některé přátele, o kterých jsem myslel, že je neuvidím, a do− slechl se o osudech těch, kteří přítomni nebyli. Večer byl slavnostní. Táborák zaplál a za zvuků kytary se nad praskajícím ohněm nesla slova starých známých písní. Kolo, které mne sem dopravilo, již postávalo v přístřešku, a tak jsem neměl starost, zda někdo mého oře uloupí. Mladší ročníky naslouchaly vyprávění o našich udatných činech a my vzpomínali na skromné začátky, kdy jsme noco− vali pod širákem. Krásný večer. Spát se šlo až pozdě v noci, vlastně za svítání. Bylo už skoro poledne, když jsem se hotovil na cestu. Medvěd Ben byl oči− vidně rozmrzelý, že odjíždím, ale nechal si vysvětlit, že mám ještě další plány. Dal jsem mu svou adresu a telefonní číslo, takže už budeme v kontaktu. Na o− plátku jsem dostal šerifskou hvězdu. Prostě si vymínil, že se v případě nutnosti stanu jeho nástupcem. Nu, doufám, že ta nutnost nepřijde moc brzy. Za halasného pokřikování o šťastné cestě a brzkém návratu jsem skočil na kolo a vyrazil. Nebe bylo jako vymetené. Ani mráček, a tak není divu, že záhy začalo připalovat. Tedy, že by se jelo kdovíjak dobře, se nedá říci. Můj další cíl bylo město, kde jsem strávil hezký kus života. Tam jsem chodil do učení. Za− se mě zachvátila vlna nostalgie. Jak vidno, neměníme se jen my, lidé, ale i měs− ta. Spoustu míst jsem málem nepoznal. Park zesvětlel a zřídl. Ty tam byly kři− volaké cestičky vedoucí do míst, které bývaly svědky prvních nesmělých milování. Přibyla spousta laviček. Cesty tu byly široké a z asfaltu. Proháněli se tu brus− laři kličkující mezi kočárky. Tady jsem toho zažil spoustu. Políbil své první děvče a později dostal kopačky. Pod starým platanem jsem se prvně popral o čest doprovázet nejhezčí dívku z ročníku. Hmmm, to byly časy... Vedro však bylo dost neodbytné. Dostal jsem chuť na něco studeného. Schvál− ně. Stojí ještě stará cukrárna? Ale ano, byla přesně tam, kde jsem si ji pama− toval. Dokonce i uvnitř na mne dýchly staré časy. Současný majitel, pán v le− tech, se ukázal být pravým staromilcem. Téměř všechno vybavení vyhlíželo jako tenkrát. Až na pár nových strojů, ani ty však nedokázaly narušit celkový vzhled. V duchu jsem zalitoval, že nejde vrátit čas. Posedávalo tu několik lidí a po− lohlasem se bavili. Objednal jsem si velký pohár zmrzliny a čekal. Netrvalo to dlouho. Se studeným krémem jsem se doslova pomazlil. Chutnalo mi jako vždy. Když jsem zaplatil, znovu přišlo ke slovu kolo. Proplétal jsem se zapadlými uličkami a vzpomínal na lumpárny, které jsme v těch místech prováděli. Byl jsem tak zaujatý vlastními myšlenkami, že jsem si nevšiml, že se blížím ke kočce, která se přes cestu nesla se jak císařovna. Ke vší smůle jsem ji zahlédl na poslední chvíli. Má reakce byla čistě instinktivní. Strhl jsem řidítka a vzápětí jsem poznal, že zdejší dlažba je stejně tvrdá jako tenkrát. Kočka chvíli zůstala vyjeveně stát, jako by si nedokázala uvědomit, co se stalo, a v příštím okamžiku zmizela jako mourovatý blesk v nedaleké zahradě. Štěstí, že nosívám helmu. Takhle jsem to odnesl pouze naraženinami a menšími škrábanci, které dohro− mady nestály za řeč. Ještě že už pojedu domů, tenhle den se nějak přestává líbit. S roztřesenými koleny jsem se vydrápal zpátky do sedla a zvolna vyrazil k domovu. Neujel jsem ani dvacet kilometrů, když jsem zjistil, že vítr, který mi vál do zad, náhle ochladl. Nebe se začalo kabonit a nad obzorem se vytvo− řila temná linie, která se v krátké domě změnila v hradbu nerudně vyhlížejících mraků. Hněvivé brumlání avizovalo, že to bude hodně ošklivá bouřka. Ve svém úsudku jsem se nemýlil. Brzy ke mně vítr donesl vůni ozonu. Neklamné znamení, že přijde hezký slejvák. Zabral jsem do pedálů. O sprchu nemám zrovna zájem, byť je vedro na padnutí. Silnice k domovu, kterou jsem si vy− bral, nevedla zrovna kopcovitým terénem, takže jsem jel tak rychle, jak to má skromná odvaha dovolila. Jenže smolný den je smolný den. Sotva čtyři kilo− metry od domova mne dohnala smůla podruhé. Zadní kolo se divoce rozvib− rovalo. Nedalo se dělat nic jiného, musel jsem zastavit. Když jsem se podíval, co se stalo, popadl mě strašlivý nával vzteku. To snad není pravda! V plášti si hověl výstavní napínáček. A já zapomněl koupit novou duši, a dokonce nemám s sebou ani záplatu.. Takže mi je veškeré ostatní vybavení stejně platné jak sněhulákovi galoše. Povzdechl jsem si a odevzdaně vyrazil pěšky k domovu. Snad mne ta bouřka nezastihne, doufal jsem. Všechny mé naděje se ukázaly být liché. Bouřka si to přihasila za náramných světelných efektů doprovázených dramaticky znějícím hromem. A ani vodou nemínila dvakrát šetřit. Během pár sekund jsem byl promočený na kost. Voda byla patřičně studená a netrvalo dlouho a z jednoho mraku se vysypal celý náklad krup. Chrastily jak náplň dětské hrkačky. Nebyly nijak velké, ale zato za chvilku na silnici ležela vcelku silná bílá vrstva, ze které to ledově dýchalo zimou. Pláštěnka mne naštěstí uchránila nejhoršího, ale stejně jsem řádně prochladl. Kroupy opět vystřídal liják a já, podoben zmoklému kocourovi, se šoural směrem do vsi, jejíž střechy už bylo vidět. Po celou dobu nepřestávalo pršet. V té chvíli jsem zalitoval, že bydlím na vsi. Kolem mne neprojelo jediné auto, které bych si mohl zkusit stopnout... Sotva jsem uklidil kolo do garáže, přestalo pršet a z rozedraných mraků vyhlédlo čerstvě omyté slunce. Já znechuceně ždímal tričko a přemýšlel, proč jsem tak lehkomyslně opustil osadu, vždyť jsem tam mohl zůstat. Ale co, příště tam pojedu autem! Tenhle výlet sice skončil lijákem, ale navzdory chladu mne hřálo u srdce. Vždyť jsem potkal spoustu nových přátel a navštívil místa, která mám do dneška rád. Není nad takový výlet... nemám pravdu? JS

STRANA 26

ZE SVĚTA

LL 14 a 15 / 2007

V ZEMI PŘÍBĚHŮ TISÍCE A JEDNÉ NOCI Putování po Íránu − září 2006 Jak to všechno začalo Pomaturitní, tedy nejdelší prázdniny v mém životě, neprobíhaly podle mých představ. A proto jsem uvítal inzerát v informačním systému své univerzity s názvem „Hledám parťáka/čku do Íránu“! Odpověděl jsem. Jelikož Michalův kamarád odřekl a nikdo další na ten inzerát nezareagoval, zbývalo již jen se balit, shánět víza a smiřovat neochotné rodiče s mou poutí. Michala, velmi zkušeného cestovatele, horolezce a studenta FI, jsem neznal. Ihned jsme se ale sblížili a při cestování spolu sdíleli dobré i zlé. Naše cesta začala v Brně u Tesca. Až po šesti hodinách mávání na nakupující Brňáky jsme se konečně pohnuli. Slovenskem a Maďarskem to šlo razdva. Jako správní dobrodruzi jsme hodlali dostopovat až do Istanbulu, naše cestování zadarmo však skončilo na hraničním přechodu v srbském Chorgoši. Vlakem, autobusem, pěšky i stopem jsme se dostali přes Balkán až do Istanbulu. Na bulharsko – tureckých hranicích jsme stopovali: Zastavil nám člověk z okolí, který si vezl plnou nádrž benzínu a auto plné cigaret. Náš řidič byl jen jedním z mnoha pašeráků, kteří beznadějně ucpávali hraniční přechod. Poslední úsek představoval cestu autobusem z Istanbulu do Tehránu. Konečně v Íránu Čím více se blížíme k hranicím, tím více si všímáme změn na svých íránských spolucestujících. Neformální oblečení se mění v konzervativní: ženy vyměňují vícebarevný oblek za tmavý, především černý, přes hlavu mají převázaný šátek, některé mají i čádor. My si oblékáme dlouhé kalhoty. Nedaleko za biblickou horou Ararat je již konečně hraniční přechod Bazargan. Jako vízoví turisti jsme odbaveni zvlášť. Má nás na starost příjemná, sympatická mladá žena s čádorem. Vítá nás a informuje o tom, na co si máme dát pozor, ptá se a zapisuje si, která města máme v plánu navštívit… Za týden od začátku své cesty jsme konečně v Teheránu (příjezd po 43 hodinách cesty z Istanbulu za cenu 40 dolarů, což na 2047 km docela ujde). Hlavní město nás nepřivítalo nikterak mile: taxikář slíbil, že ze západního terminálu na severní nás sveze za obvyklou cenu 2000 tumanů, ale nakonec chtěl trojnásobek. Hajzlík jeden. Alláh ho za to jistě nepochválí. Po složitém zjišťování informací jsme konečně sehnali ten správný minibus k Damavandu. Řidič nás měl vzít až do vesnice Ghazanek, ale vyhodil nás 50 kilometrů před cílem v Amolu a zavedl nás ke svým kámošům−taxikářům, kteří nám nabídli svezení za krajně nevýhodných podmínek. Raději jsme si našli mnohem levnější spojení místními minibusy. Výstup na nejvyšší vrchol Iránu Před odjezdem se mě Michal ptal, zdali bych chtěl vystoupat na Damavand. Odpověděl jsem mu, že bych chtěl pokořit Damavand už pro ten vzrušující pocit, být o více než osm set metrů nad vrcholem Mont Blancu. Tehdy jsem si ještě pořádně neuvědomoval, jak náročné to bude. Pod Damavandem jako hosté Na nejvyšší asijskou sopku, nejvyšší vrchol Íránu Damavand (5671 metrů), nacházející se v pohoří Elborz nedaleko Kaspiku, lze vystoupit pomocí několika cest. Cizinci nejvíc preferují zpoplatněnou jižní cestu z Rayneh. My jsme chtěli zkusit tu severovýchodní z Ghazanek. Naše plány se ale změnily po seznámení se dvěma vrstevníky Mahmudem a Muštabou, které jsme poznali v maršutce do Ghazanek. Strávili jsme s nimi dva dny v jejich letním domě v horské vesnici Nandal, která je ve výšce několik stovek metrů nad povolenou nadmořskou výškou mého cestovního zdravotního pojištění. Od hlavní silnice ji odděluje úzká silnička plná serpentin a dlouhá 24 km. Díky nim a jejich kamarádům jsme poznali íránské zvyklosti, dozvěděli se mnoho informací o íránské politice, kultuře a historii; především jsme však získali skvělé přátele. Stejně jako oni i my jsme vyjádřili vzdor vůči íránským autoritám a nesvobodě: neodmítli jsme jejich pozvání na sklenku whisky. Cestou na vrchol je nám zle Naše expedice na vrchol začíná v pět hodin ráno jízdou najatým autem z vesnice do základního tábora. Ve čtyři odpoledne dorážíme ke kamennému shelteru ve výšce asi 4300 metrů. Všichni to zvládají celkem v pohodě. Jen já mám vysokohorskou nemoc. (Bodejť by ne, když dosud nejvýš jsem byl na Velkém Kriváni). Vyspím se z toho a ráno jsem jak rybička. Vstávat se nám ani moc nechce. Michal nás tahá z postele v šest, takže ani nestíháme východ slunce. Přestože krosny jsme nechali v shelteru, nahoru to jde těžko. Každý krok je nesmírně vysilující. Přestávky jsou stále častější a delší. Největší krizi řešíme poté, co asi ve dvou třetinách najednou začne chumelit a vát studený vítr. Většina lidí se chce vrátit. Naštěstí rázně zasáhne Michal, který jako zkušený horal ví, že takovéto zhoršení počasí není na horách nikterak vzácné. Vrchol se zdá být díky čistému vzduchu na dosah, ve skutečnosti je ale ještě

Persepolis − Brána všech národů

Pohled na Damavand z vesnice Nandal

Naše parta před výstupem

LL 14 a 15 / 2007

ZE SVĚTA

pořádně daleko. Po ledovém poli následuje sesouvající se štěrk, který je ze všeho nejhorší. Ke strašlivé bolesti hlavy, obtížím při dýchání a neskutečné únavě se přidává i zvracení. Nutí nás k němu sopečné výpary s oxidem siřičitým (dalším znakem sopečné činnosti jsou balvany pokryté žlutou vrstvou síry, voda z pramene v nižší výšce má velmi nepříjemnou chuť, zřejmě kvůli rozpuštěným síranům a siřičitanům). Jako první zdolává vrchol Michal. Je 5.9.2006 14:15 teheránského času. Za půl hodiny se připlazím já. Jsem na konci svých sil a je mi neuvěřitelně špatně, takže ani necítím žádnou euforii. Asi za dvacet minut se dobelhávají Mahmud, Rahim a Mardok s Tufanem, dvouletým překrásným psem, který je na vrcholu už potřetí. Mahmud zpívá oslavnou píseň, Rahím filmuje, společně se fotíme před vulkánem, který je překvapivě docela malý. Když se po půlhodině začínáme dusit, raději odcházíme. Dolů Do shelteru dorážíme až v osm. Okamžitě lezeme do spacáku a spíme. Příští den nás čeká sestup až do vesnice. Výškový rozdíl okolo dvou tisíc metrů. Kolena trpí. Fotíme se s pastýřem ovcí, jehož drahé stříbrné hodinky silně kontrastují s polorozpadlým domkem a chatrným zevnějškem. Prý nikdy na vrcholu nebyl, pod Damavandem ale žije celý život. Nic neobvyklého. Chudí na celém světě jsou obvykle rádi, když vydělají za den dostatek peněz na jídlo, respektive když seženou něco k jídlu. Na lezení po horách jako Damavand jim potom nezbývá čas ani energie. Případným návštěvníkům Íránu mohu Damavand vřele doporučit. Pokoření vrcholu je relativně snadné. Relativně snadné znamená, že není potřeba žádná velká aklimatizace, horolezecké zkušenosti a nástroje jako cepíny, máčky, lana a skoby. Prostě jen stoupáte nahoru za předpokladu, že na to máte. 5600 metrů, je však 5600 metrů a proto podceňovat výstup se rozhodně nevyplácí. Komu by se chtělo rozšiřovat řadu Čechů, kteří v daném roce zbytečně zahynou v zahraničních velehorách? Jistě se proto vyplatí pečlivě se materiálně i psychicky připravit a zaplatit si průvodce či podniknout výstup se zkušenými, znalými horaly jako my. Pokud to nevzdáte a budete mít štěstí na počasí, pokoření vrcholu vám změní život, především máte−li skoro celý život ještě před sebou. Ne nadarmo někteří moudří lidé přirovnávají lidský život k výstupu na vysokou horu. Z Damavandu až k Perskému zálivu V novinách se můžeme dočíst o výstřední íránské islámské theokracii, která omezuje svobody a občanská práva svých občanů, menšin a žen. Íránští politici se možná snaží vyrobit jadernou bombu a vyhrožují kdekomu kdečím. I to je důvod toho, proč se do Íránu masy turistů nehrnou a o této zemi jako takové toho moc nevíme. A proto nechť je tento cestopis osvětou. Zachránil nás Pavel Nedvěd Z vesnice Nandal pod Damavandem jsme jeli s našimi přáteli maršutkou do Amolu, který leží v nížině jen asi 20 km od pobřeží Kaspiku. Tato nížina hraje díky nadprůměrným srážkám klíčovou roli v íránském zemědělství (především produkcí rýže). Bylo pozdě, a proto jsme neodmítli pozvání do Muštabova domu. Zažili jsme pravou íránskou večeři, jedli jsme stejný chléb jako kdysi Ježíš Kristus a Mohammed. Ráno jsme si stopli autobus do hlavního města. V Teheránu musíme překonat jistou vzdálenost pěšky v nepříjemném vedru. Sám od sebe nám zastavuje autobus MHD. Když se řidič dozví, že jsme z Československa (ČR nezná), začne vykřikovat stejně jako mnozí později v jiných městech jméno „Pavel Nedved“ tak nadšeně, že po nás ani nechce jízdenky, které nemáme. Prodej jízdenek na hlavním vlakovém nádraží je horor. Naštěstí nás jako cizince dobrovolně pouštějí až dopředu a nemusíme vystávat mnohahodinovou frontu. Erotický zážitek v kupé Za 45 tisíc riálů (zhruba sto korun) se povezeme do Jazdu vzdáleného přes 650 km jako králové: 1.třída, pití, hudba, noviny, čisté pokrývky. A k tomu společnost dvou žen: jedné asi třicetileté, druhé, mnohem krásnější, asi dva− cetileté. Stále nám nedochází, co dělají ty dvě v našem kupé, když v Íránu mají být přece ženy od mužů striktně odděleny. Až se od té mladší dovídáme, že na nádraží nám asi omylem prodali místenky do ženského kupé. Jim ale naše přítomnost vůbec nevadí. Nám jejich taky ne. Když se převlékají do noč− ních úborů, vidíme několik vrstev jejich oblečení. Vrcholem našich erotic− kých zážitků je spatření nohou v legínách té mladší. Průvodčí na naše dámy naléhá, aby se přemístily do jiného kupé. Ony nereagují. Mnohem aktivnější je muž, který vypadá jako náboženský vůdce. Asi po dvou hodinách spánku nám najednou průvodčí svítí do obličeje. Co se děje? Výměna spáčů. Dámy odcházejí a místo nich nám v kupé chrápou tři týpci. Pouštní město Jazd Dnes je pátek, proto je město jak vymetené. Vychutnáváme si téměř úplnou samotu při brouzdání úzkými uličkami a průchody starého města, jen občas

Vesničané v Nandal

Bazar v Jazdu, dole: pohled do nitra bazaru

STRANA 27

STRANA 28

ZE SVĚTA

musíme dávat pozor na rychlé jezdce na mopedu. Téměř všichni kolemjdoucí nás přátelsky zdraví, někteří zvou k sobě domů, někteří se nabízí, že nás svezou. Nechovají se nikterak výjimečně. Stejně jako Mahmud, Muštaba a ostatní dokazují, že pohostinnost a přátelství jsou typickými znaky Íránců. Pouštní charakter Jazdu lze pozorovat na fasádách z písku. Jedinečným místním útvarem jsou badgiry, hranolové klimatizační věže. Po obhlídce krásného bazaru navštěvujeme Páteční mešitu, postavenou ve 14. století, jednu z nejkrásnějších v Íránu. Má 48 metrů vysoké minarety, kupoli a jako téměř všechny íránské mešity může se i ona pochlubit kaligrafickou výzdobou. U hrobky jednoho místního šlechtice se seznamujeme se zajímavou dvojicí, kterou tvoří Ali, pilot Boeingu 737 z Emirátů, a Pjotr z Varšavy. Jazd je také jedním z mála center zoroastriánského kultu, původního perského náboženství. Ve 21.století čítá zoroastriánská komunita asi 50 tisíc lidí. V chrámu Ateškadé hoří posvátný zoroastriánský oheň již 1535 let. Přestože jsme přišli v návštěvních hodinách, měli zavřeno a na naše zvonění nikdo nereagoval. Možná se báli, že jim ten oheň starý 1535 let uhasíme… Šíráz, někdejší hlavní město Na mou chytrou radu necháváme těžké krosny v úschovně zavazadel. Procházíme se po třídě Karim Chán−e Zand a obdivujeme rozlehlou citadelu. Ta pochází z druhé poloviny 18. století, kdy za dynastie Zandovců býval Šíráz hlavním městem. Z té doby pochází i Bazar−e Vakíl. V íránském bazaru si připadáte jako v pravém Orientu: koření, čaj, káva, cukroví, ovoce, zelenina, šátky, oblečení, koberce, voňavky, samovary, vodní dýmky, hmoždíře, keramika, hodinky atd. Každou chvíli vás někdo tahá za loket, aby vám ukázal své zboží, ochutnáváte svatební cukroví, přebíráte se v krásných šátcích. Jak snadné je nechat se unášet svými smysly. A jak snadné je v těch kilometrových klenutých chodbách zabloudit! Poutní místo Chceme vejít do areálu poutního místa Bogh‘e–je Šáh–e Čerágh s hrobkou imáma Rezy Sejjed Mír Ahmada, zavražděného v roce 835 v Šírázu (Zajímá tohle vlastně někoho?). U hlavního vchodu však stojí neústupní strážci: Jste muslimové? Nejste? Tak dovnitř nemůžete! Když vyhodíte čerta dveřmi, on přilétne komínem. Nám stačilo udělat jen několik kroků navíc a vejít vedlejším vchodem. Octli jsme se na velkém nádvoří zaplněným modlícími se davy. Ve třech rozích jsou modlitebny, na zdech ohromná plátna s náboženskými motivy poutě do Mekky a s vousatými kozly, to jest s jejich náboženskými vůdci. Nejposvátnější prostory, do kterých jsme jen nahlédli, jsou pokryty krásnými koberci a bohatě zdobeny. Za tímto areálem se nachází mešita Masdžed–e Džame’e, nejstarší ve městě. V ní se dáváme do řeči s jedním mladíkem. Umí mimořádně dobře anglicky. Jak by taky ne, když pobývá v USA jako syn emigrantů a dokonce studuje na Harvardu. Arménský kostel Za úmorného vedra nejméně hodinu klopýtáme ulicemi starého města. Jsem totiž posedlý touhou vyfotit arménský kostelík ze 17.století. Michal moc nadšený není. A k tomu se nejméně posté hádáme o to, jestli si koupíme kolu nebo pomerančovou limonádu. Nebýt jednoho ochotného dědy, který s námi šel tak dva kilometry, arménský kostelík bych nikdy neviděl. Konečně u cíle. Zvoním u vysoké zdi a říkám do domácího telefonu, že jsem křesťan z České republiky a že si chci prohlédnout kostelík. Odpověď „Go away!“ moc vlídně nezní. Co teď? Z domácího telefonu se ozve velmi výhružné zavrčení, proto rychle šplhám na zeď a fotím. Později jsem zjistil, že ani ten arménský kostel nemám: omylem jsem totiž vyfotil jen faru. Tímto dobrodružstvím se moc rád nechlubím. Marvdašt Asi třicetikilometrovou vzdálenost do Marvdaštu jsme absolvovali maršutkou. Tento minibus nebyl výjimkou. Jednalo se o mercedes starý 20− 30 let, zcela zaplněný zavazadly i lidmi tak, že si stařeny musely sedat do mužské části. V Marvdaštu přesedáme do sběrného taxi. Je již večer a ubytovny mají plno (hahaha), proto hodláme spát na zemi ve spacáku. Avšak dá se s námi do řeči vrstevník Omid. Neodmítáme jeho šlechetné pozvání k nim domů. Většinu čtyřkilometrové vzdálenosti do Marvdaštu dobrodružně překonáváme na korbě silného tahače, já dokonce v příjemné blízkosti tepelného vyústění chladiče. Marvdašt vypadá jako malé město (odhadujeme tak 30 tisíc obyvatel), jak se ale dozvídáme, má jich nejméně desetkrát tolik! Na rozdíl od Muštabova domu v Amolu ten Omidův není tak bohatě zařízen. O to víc jsme vděčni za jejich pohostinství. Seznamujeme se s celou rodinou, povídáme si dlouho do noci. Příští den nás čeká příjemné překvapení. Vstupné nestojí 50 tisíc riálů (podle našeho průvodce), ale jen 5 tisíc (asi 11 korun). Persepolis Nebýt Alexandra Makedonského, mohlo toho z Persepolis zbýt víc. Ale i tak se rozhodně tuto nejvýznamnější íránskou perskou památku vyplatí

Esfahán − Imámova mešita, nejkrásnější v Íránu

Citadela v Šírázu

LL 14 a 15 / 2007

LL 14 a 15 / 2007

ZE SVĚTA

navštívit. Persepolis nyní vypadá jako většina podobných antických památek: základy, zdi, části schodiště, sloupořadí, brány, větší či menší zbytky sloupů. Perské výtvarné umění je jedinečné, podobně jako např. egyptské. Obdivujeme mimo jiné fresky lva přepadávajícího býka a zvláštního ušatého orla. Po návštěvě muzea vykopávek jsme se vydali k basreliéfům Naqsh–e Rajab a Naqsh–e Rostam. Druhá zmíněná lokalita navíc obsahuje monumentální hrobky perských králů vytesaných do skály a malý zoroastriánský chrám. Vzdálenost od zbytků paláce činí asi pět kilometrů. Především kvůli velkému parnu si najímáme taxík. A narážíme snad na nejotravnějšího íránského taxikáře. Ještě když jsme jednou nohou ve voze jeho konkurenta, tahá mě za loket, nabízeje asi o polovinu vyšší cenu. Naším dalším cílem je Busehr. Odpoledne se v Shirazu dovídáme, že dnes tam žádný autobus neodjíždí, musíme tudíž čekat do rána. Tedy pokud nechceme absolvovat asi šestihodinovou vzdálenost taxíkem za cenu asi 60 dolarů… První dojmy z Busehru Opuštění klimatizovaného autobusu na autobusovém nádraží v Bušéru pro nás znamenalo šok. Trvalo nám mnoho hodin, než jsme si jakžtakž zvykli na počasí, které je i pro samotné Íránce těžko snesitelné: na velké vedro a především na extrémní vlhkost vzduchu. V poledne se téměř všichni místní schovávali v klimatizovaných místnostech. Někteří z nich ze svých klimatizovaných místností zvědavě pozorovali dva cizince, ze kterých tekl pot proudem a jejichž trasa vedla od jednoho obchodu s chlazenou limonádou ke druhému. Jejich konečným cílem bylo moře. Přestože mělo snad víc než 40 stupňů, byli jsme rádi, že u něj jsme. Už jen pro ten pocit, vykoupat se v Perském zálivu. A pro ten pocit vědomí, že příští pondělí (za sedm dní) mně i Michalovi začíná škola a my se vyvalujeme na pláži v jižním Íránu 4378 km daleko, přičemž letadlem domů rozhodně nepoletíme… Voda byla mnohem slanější, než je na moře obvyklé, a my jsme byli oblepení solí a potem víc, než bychom si přáli, a proto jsme se rozhodli najít si hotel se sprchou. Mezitím pominula ta nejhorší vedra. V centru bylo o poznání živěji. V Bušeru to vypadalo, jako kdyby se 90% obyvatel živilo jako obchodníci a zbytek jako taxikáři. Velkou část obchodníků tvořili apaticky se tvářící chudáci, kteří prodávali svých pár věcí přímo na zemi. Naprostá většina tohoto zboží byla vybavena nápisem Made in China. Shánění potvrzení od policie Nechtělo se nám chodit daleko. Zapadli jsme hned do toho nejbližšího hotelu. Byli jsme na tom podobně, jako kdybychom byli ubytovaní v Praze na Václavském náměstí. Hotel s naším klimatizovaným pokojem totiž stál v samotném středu města na tom nejdůležitějším náměstí. Na Václaváku by ale jedna noc rozhodně nestála 35 tisíc riálů (3,5 dolaru)… Ten náš hotel měl sice ze všech místních hotelů zřejmě nejnižší počet hvězdiček, sprchu a kli− matizaci ale měl. Potěšilo nás také, že starý hoteliér k nám nepřistupoval jako k zákazníkům, nýbrž jako k přátelům (při loučení nám daroval přes půl kila vynikajících fíků). Ještě před ubytováním jsme museli sehnat „hotel per− mission“ od policie. Z nejbližší policejní služebny nás poslali k dopravákům, dopraváci asi kilometr a půl daleko ke služebně, kterou hlídali policajti se samopaly. Až dosud nám nikdo vůbec nerozuměl. Až po půlhodině nej− chytřejšího policajta napadlo, že nás vezmou na další policejní služebnu. Tak jsme se povozili ve služebním klimatizovaném voze. Na čtvrté policejní služebně jsme se dověděli, proč nás vzali zrovna tam. Tam totiž měli stařičký anglicko – perský slovník. Esfahán, jedno z nejkrásnějších měst na světě Já i Michal jsme si na zastávce MHD u autobusového nádraží koupili asi 20 lístků. Sice jsme jich tolik nepotřebovali, ale nekup to, když jeden nestojí ani 50 halířů… S autobusy v Esfahánu to ale nebyla žádná velká sláva: žádné info, žádné mapy. Na můj popud jsme párkrát nasedli do autobusu, který se vždy rozjel až tak po pěti minutách. Za chvilku jsme se dozvěděli, proč se na nás spolucestující dívali tak zvláštně. A proč téměř všichni spolucestující byly matky s malými dětmi a nemohoucí staří lidé: konečná totiž byla po pou− hých 150 metrech. Raději jsme chodili pěšky. Bylo krásné pozdně letní do− poledne. Korzovali jsme po širokých třídách, nakukovali do obchodů a krámů, obdivovali vše krásné a zajímavé. V Esfahánu toho k obdivování bylo opravdu mnoho. Velký bazar se nám líbil víc než ten v Šírázu, protože v tom zdejším bylo mnohem více obchůdků s překrásnými suvenýry. Největší koncentrace památek je na velkém Imámově náměstí o rozloze 512x163m: Imámova mešita, mnohem menší Sheikh Lotfollah bez minaretu a nádvoří, určená pro šáhův harém, třetí významnou památkou je pak palác Ali Qapu. Všechny tři památky pocházejí z 16. a především ze 17.století, kdy byl Esfahán hlavním městem Persie. Mnohem starší je Páteční mešita, kterou s Imámovým náměstím spojuje výše zmíněný Velký bazar. I tyto památky nezapřou, že Írán je levná země: vstupné je za pár korun.

STRANA 29

Ztracený průvodce Nechal jsem na veřejném vodovodu na Immámově náměstí našeho průvodce. Když jsem si na něj po hodině vzpomněl, už na tom místě pochopitelně nebyl. Chodil jsem bezradně okolo, až si mě všiml jeden kobercář. Ochotně se mnou oběhl všechny krámky v okolí, leč bez úspěchu. Po asi půlhodinovém přátelském povídání nedal jinak, než že mi jako příteli koupí nový Lonely Planet. Nesouhlasil jsem, ale nakonec jsem se podvolil, protože bych ho odmítnutím prý velmi urazil. My jsme měli pirátskou verzi z roku 2003, koupenou v Šírázu za pár dolarů, on mi koupil originální nejnovější verzi z r.2005 za 25 USD. Zeptal jsem se ho: Proč jste vy Íránci tak upřímní, milí, přátelští, pohostinní…? Odpověděl mi hrdě, že prostě mají „high culture“. Večerní Esfahán Jeden ukecaný kobercář mě zatáhl do svého obchodu. Další kobercáři to na mě zkoušeli taky, já jsem však už bohužel neměl čas. Chudák Michal. Ten se na mě načekal… Alespoň jsem ho potěšil tím darem. Příjemné teplo, ne však vedro, rozsvícené pouliční lampy na břehu řeky Zajandeh, především ale působivě osvícené překrásné mosty, kterých je v Esfahánu celkem 11, z toho pět historických; to vše řadí noční Esfahán podle mého názoru mezi nejkrás− nější a nejpříjemnější světové lokality pro noční procházení. Prostor kolem řeky se postupně zaplňoval místními rodinkami a turisty. Když Michal nadšeně fotil jeden most ze 17.století, sedl jsem si na lavičku. Dala se se mnou do řeči jedna osoba. Na tom by v Íránu nebylo nic neobvyk− lého, kdyby se nejednalo o osobu opačného pohlaví. Ona, její sestra a sestřenice se mnou a s Michalem posléze asi hodinu snaživě konverzovaly. Celou dobu se na celý výjev nadšeně dívali jejich prarodiče. Při loučení nám i oni velmi vřele tiskli ruku. Přetlumočením jsme se dozvěděli, jak je jejich děda zklama− ný, že už musíme odejít. V Íránu jsme sice ještě dva dny pobyli, za skutečné rozloučení s Íránem však považujeme okamžik rozloučení s touto přátelskou rodinkou... Závěr Navštívit Írán se rozhodně vyplatí. Získání víz trvá něco přes dva týdny, je nutné několikrát navštívit pražskou ambasádu, cena činí zhruba 900 Kč. Vyplatí se také dobře si cestu naplánovat dopředu, tzn. nechat si na Írán tolik dní, abyste zbytečně o nic nepřišli jako my. Michal totiž podle mého názoru nechal svému kamarádovi zbytečně moc času na rozmyšlenou, důsledkem čehož jsme neměli čas na východní Írán, který za navštívení rozhodně stojí, na svaté město Quom, což je nejkonzervativnější a nejreligióznější íránské město, a na Pákistán (dostat se z Íránu do Pákistánu je totiž velmi snadné). Írán je ideální země pro tzv.backpackers. A pro ty, kteří mají hluboko do kapsy jako my, chudí studenti. Írán je velmi levná země, což platí nejenom pro cestování (díky místní těžbě ropy). Je možné, že ve stravovacích zařízeních i někde v obchodě na vás budou zkoušet dvojí ceny. Buď můžete tvrdě smlouvat, anebo jim ty peníze navíc přát, protože lidé v Íránu se nemají zdaleka tak dob− ře jako my v České republice. Přesto jsou Íránci na svou zemi hrdí. A právem. Jejich vlast totiž i ve 21.století připomíná orientální pohádkovou zemi. Zemi pohádkových Příběhů tisíce a jedné noci. Jan Macháček, foto: archiv autora

Pouliční politická propaganda

STRANA 30

PŘEČTĚTE SI

Vítězná práce z literární soutěže EU v mém životě Lhotka , dne 17. dubna 2007 Vážený pane kníže, sluneční paprsky pozlatily trávník pod okny mého pokoje. Je jaro. Slyším zpívat skřivana. A ten, jak známo, si musí vrznout, i kdyby měl zmrznout. Čáp už letěl zpět přes moře, jen líný sedlák v tento čas neoře. U nás ve Lhotce jsme už začali, lenost si nemůžeme dovolit. I Vy jste kdysi oral, vzpomínáte? Četl jsem pověst, co o Vás napsal spisovatel Alois Jirásek. Mám moc rád pasáž, v které za Vámi posílá Vaše manželka kněžna Libuše poselství v čele s bílým koněm. Zrovna jste se dvěma voly oral pole. Popoháněl jste je lískovým prutem. Ve chvíli, kdy si pro Vás poselství přišlo, jste proutek zabodl do země ještě kypré od pluhu. V pověsti je dále napsáno, že z prutu vyrostla líska… No, víte, napadá mě, to už jste se asi v ta místa, myslím na Vaše pole, nikdy nevrátil a nevytáhl proutek z hlíny. Jinak by nevyrostl keř, že? Ano, bude to tak. Zůstal jste v přepychu v hradišti, dosedl na stolec, hodoval i moku holdoval… Vaše žena prý byla pohledná. Já nevím, ale tvrdí to Jirásek. Zkrátka a dobře, na poli jste se od té doby už ani neukázal. Čeští zemědělci se od té doby také nevracejí, aby dodělali práci, kterou za− počali, ale nedokončili. Tak jako například jedno ze sousedních zemědělských družstev u nás v okolí. Mám jmenovat? Asi ne, stejně je neznáte. Loni oseli pole hrachem. Ten rostl a rostl, a když byl vhodný k silážování, tak jej zaorali. Určitě se ptáte, proč ho raději nesklidili. To byste se divil! Nechtělo se jim prostě plnit nový senážní vak, tím by se jim protáhla pracovní doba. Přijeli by domů, do tepla později a asi by jim uteklo jedno z veledůležitých hokejových či fotbalových utkání v televizi. Milý pane kníže, je těžké Vám vysvětlit, co vše postihlo lány mlékem a str− dím oplývající! Nejen naše lenost a pohodlnost ničí zemědělství. V minulém století jsme zažili komunistické scelování pozemků, rozorávání mezí a po− roučení větru – dešti. Vy jste vládl poddaným. Tato novodobá vláda ovládala vše. Předepisovala, jak myslet, co myslet a kdy vůbec myslet. Nejlépe – nemys− let vůbec – od toho tu jsou přece oni. Předepisovala řekám, kudy mají téci, dešti, kdy má padat… Naštěstí padla sama. Zničené zemědělství si vydechlo, přežili jsme a s chutí se pustili do obnovování rodinných statků a farem. Jenže v posledních letech nás postihla nová pohroma s názvem Evropská unie. Vládne s razancí, o které Vy nemáte potuchy. Předpisy, normy, pravid− la… Znáte ta slova? Učiním pokus o jejich objasnění, ale, Vaše Knížecí Mi− lost promine, nedělám si iluze, že pochopíte. Ani my nechápeme, ač se snažíme. Vláda této instituce je pevná. Vždyť stmeluje Váš tehdejší celý svět! Víte, on se od Vašich časů poněkud rozrostl, zvětšil. Se sousedními státy žijeme v míru. Rukou, která se podobá naší, krájíme chléb náš vezdejší a stejnou rukou oře− me i sejeme. Sedláka, člověka spjatého s půdou, vždy zajímalo, jaká bude úroda, zda nepřijde krupobití, ať mluvil česky či jiným jazykem. Proč se tedy nespojit, proč se nestmelit v celek? Víc hlav víc ví, říká se. Však myšlenka vzá− jemnosti není nová. Váš následovník na našem trůnu, škoda, že jste ho ne− mohl poznat, Jiří se jmenoval a byl z Poděbrad, tak již on přišel s tím nápadem. Nerozuměl byste dnešnímu světu. Jsme stmeleni. Sjednoceni. Nový „vládce“ se na poli nevyskytuje. Nenajdete ho už ani v hradišti. Ta se totiž přeměnila v paláce. Odtud přicházejí rozkazy – pardón – nařízení, předpisy, normy. Diktuje je neviditelná ruka trhu. Myslím, že teď mi porozumíte. Trh − to slovo přece znáte? Místo, kde se směňuje zboží za zboží či za peníze. Obchod, chá− pete? Jenže dnes je ten obchod všude, celý svět je obchod! Jedni vyrábějí, druzí kupují, čím více se vyrobí, tím více se prodá, obklopujeme se zbožím, zrychlujeme tempo, abychom více vlastnili. Víte, hodně vlastnit znamená hodně uspět, být váženějším. To vše je řízeno, ovládáno. Evropská unie nám tedy rozkazuje, co máme pěstovat, kdy při nemoci jedné slepice nebo krávy postřílet a spálit celý chov. Můžeme prodat jen určité množství mléka a pěstovat přesně určené množství cukrové řepy. Celý den jsme buď na poli, nebo ve stáji. Večer přijdeme domů, sní− me něco k večeři. V jiných rodinách se jejich členové večer sejdou a povídají, co přinesl den, ale soukromí zemědělci mají večer ještě jednu práci. Nejotravnější a nejnesmyslnější ze všech. Říká se jí „papírování“. Vaše knížecí Milosti, blaze bylo ve Vašich časech! Papír neexistoval! Alespoň u nás ne. Jak krásně se Vám žilo. My dnes na předem připravený lehký bílý obdélník zaznamená− váme plnění rozkazů. Ten odešleme vlád− noucím úředníkům a ti pak dalším na vyšších a významnějších místech. To si, pane kníže,

LL 14 a 15 / 2007

ani nedovedete představit, jaké nesmysly po nás chtějí. Jakou budoucnost má mít zemědělství, když v zákoně je přesně stanovená výše pokuty v případě překročení kvót, v chybném vyplnění žádosti o dotaci… Máme pozemky. Pole, louky, abyste mi rozuměl. Jsme rádi, že už nám zase patří. Jak už jsem psal, byli tu tací, kteří si brali, co nebylo jejich. A nikdo je za to nepotrestal. Brali lidem i radost. Že ji nelze sebrat, ukrást? To se ple− tete! Radost z vůně čerstvě oseté půdy, radost z dobré sklizně i radost z dobře vykonané práce lze odebrat, zkazit. Tolik jsme se těšili z toho, že pohrdači tradicemi a hodnotami jsou ti tam! Nechali jsme na poli, asi tak uprostřed, růst ptactvu stromek, na mezi v louce jsme nepokáceli křoví. Vy sám jistě dobře víte, jak jsou takový malý stromeček či křovina prospěšné. Ptáci zde mají úkryt, zajíc polní nocležiště. Já vím, pro Vás nic převratného, pro generace zemědělců nejsou má slova novinou − ouha! Městští lidé, kteří snad ani nevědí, jak toto přírodě prospívá, nás nutí je vy− kácet. Důvod? Dotace. Ale my bychom je ani nepotřebovali, kdyby… Milý pane kníže, tolik se omlouvám. Já tady o dotacích a ani jsem Vám nevysvětli, oč vlastně jde. No o peníze přece! Víte, ti, co rozkazují, chtějí mít vlídnou tvář. Nic překvapivého, že? Poslušným poddaným, těm, co umějí „papírovat“, přidají měšec. Lépe řečeno váček. Mnoho−li, ptáte se? Inu ne mnoho. Ba věru i pramálo. Jenže potřebno. Věru potřebno. Myslím však, že i zbytečno, dalo by se říci. Kdyby každý, kdo věci rozumí, radil z upřímného srdce a svou práci poctivě odváděl, nebylo by třeba váčků – vlastně dotací. Je jaro. Pro nás zemědělce období práce. Zde budeme spolu zajedno. Roč− ní doby se střídaly s železnou pravidelností i za Vašich časů. Žádná z nich nepřinášela oddech. Od slunka do slunka, pořád je co dělat. Promýšlet osev− ní plán, neopakovat chyby. Vím, tohle vy znáte. Až se zima zeptá, co jsi dělal v létě? Co odpovíme té letošní, neznáme. Nejen zima se bude ptát. Kolik novi− nek nás čeká letos? Co nového nám přichystají na lehkých bílých obdélnících? Přidají rubriky? Co myslíte? Rád bych Vám ukázal dnešní svět. Provedl Vás Prahou – víte, to je to město, kterému Vaše paní předpověděla velikou slávu, pamatujete? Řekla, bude slovutno světu. Je. Měl byste radost. Vlastně, teď najednou si nejsem jist… Radost? Snad ano. Chrámy, kostely, v kterých už zase mohou sedat lidé svobodně, beze strachu, že za rohem číhá kdosi, kdo si jejich jména zapíše do notýsku. Takový jeden pěkný kostel je u Vás na Vyšehradě. Divil byste se. V Praze i jinde se lidé neshromažďují jen v kostelích. Dnes si staví jiné chrámy. Nevysoké, leč rozlehlé budovy, kam dojíždějí na novo− dobých ořích. Auty. Říká se jim supermarkety. V těchto domech se provádějí směny. Ony budovy jsou naplněné zbožím a lidé přijíždějí a hromadí stále více a více to nejlepší, co lze za peníze vyměnit. Vládkyně Evropská unie dbá i na tuto směnu. Stanoví návrhy cen, stanoví, co lze prodat. Obchod je nutno mít pod kontrolou stejně jako výrobu prodávaného. I nad stravou je třeba mít dohled. Měla by Vaše knížecí Milost chuť na proleželý gulášek? Ať si ji nechá zajít! Kdepak. Žádné skladování! Po určité době, samotnou vládkyní stanovené, rychle vylít. Normy jsou normy. Žijeme opravdu v jiné době, milý kníže. Mnoho se změnilo. K dobrému−li? Těžká odpověď. Nejlépe Vám ji dají ti, co Vám budou psát za sto, za padesát let. Jedno Vám však napsat musím. Jsou hodnoty, které platily i v době, kdy jste usedal na knížecí stolec. Láska. Na tento cit ještě není norma a nepřidělují se dotace. Bílý kůň Vás odvážel od pluhu k Vaší milované, prý dobře znal cestu… Čím jen to mohlo být? Vždyť jste se s kněžnou Libuší vůbec neznali! No, já nevím, ale píše Jirásek. Stejně mi je divné, že vyrazil tak najisto… Tak co, jak to bylo doopravdy? Neprozradíte, já vím. Staré pověsti české by se musely přepsat. Pozvolna se s Vámi rozloučím. Odpusťte, že jsem Vás obtěžoval svými starostmi. Kam se má dnes zemědělec obrátit než k Vám? Byl jste přece oráč, tak snad porozumíte. Potěším Vás na závěr. Učíme se o Vás ve škole. Opravdu. V dějepise, v literatuře. Evropská unie, jíž jsme členy, sice normuje i naše školství, víte, že podle nich budu i maturovat? Možná, že podle těch nejnovějších Vás ani k maturitě nebudu potřebovat. Kdo ví… Možná ani Jiráska. Uscho− vám si pro jistotu Staré pověsti české, aby moje děti měly jednou památku, až budou sedět v unifikované normoškole v normované lavici… Milý pane kníže, děkuji Vám za trpělivost, s kterou jste četl moje řádky. Loučí se s Vámi Váš obdivovatel Václav Štarman ze Lhotky u České Třebové Foto: Autor se v Bruselu setkal i s eurokomisa− řem Vladimírem Špidlou.

LL 14 a 15 / 2007

PŘEČTĚTE SI

STRANA 31

Jak my, „páni tvorstva“, asi vypadáme v očích našich čtyřnohých svěřenců Jsem rád, že Vás poznávám, ma− dam. Na důkaz své přízně bych Vám chtěl představit svého pána, páníčka nebo − chcete−li − člověka. Jaké ten dělá někdy věci, to se nasmějete. Pozoruji ho už více než deset let a neustále mě uvádí v úžas. Občas se mu směji tak, až mě rozbolí bříško a mu− sím se převalit na záda, což on ovšem nechápe, a tak mě začne drbat a šimrat. Je zvláštní ten můj člověk. Ale abych nepřeskakoval, začnu hezky od začátku. Někdy se na mě dívá a potom začne šišlat: „Ty má obludko, podívej se, jaký máš vypelichanej kožíšek, a ty zoubky, ty jsi ale příšerka, viď. Ty máš ale oušínečka a tlapičky, no seš čuňát− ko, měl by sis je umýt.“ Asi se nikdy pořádně nepodíval do zrcadla, jinak by nemohl říkat takové nesmysly. No ano, vždyť on, chudák, chodí jen po dvou tlapkách a neustále si na ně něco obléká. Myslím, že to musí být i dost nepohodlné. A jestli já mám vypelichaný kožich, tak kde on nechal ten svůj? Stále na sebe věší spousty látek a dalších nesmyslů. Někteří lidé mají srst aspoň na hlavě, ale on ji té− měř ztratil i tam. Přesto se každé ráno kroutí před zrcadlem a nahání si po− mocí hřebenu zbylé chlupy z jedné strany na druhou. Po půl hodině bývá spokojený a pokračuje v dalších pří− pravách, já však oproti začátku žádný rozdíl nevidím. A nevěřila byste, jaké má „pandě− ro“. To snad žije samo o sobě jako nějaký zvláštní živočich. Vlní se, hou− pe, a když to člověk nejméně potře− buje, tak překáží. S podobným bři− chem jsem viděl naši sousedku, paní Růžičkovou, ale ta už ho nemá a chodí s kočárkem. Jednou jsem se podíval, co v něm je. Skoro jsem se lekl. Spin− kalo tam takové malé, holé stvoření. Vypadalo skoro jako myšátko. Na svět se můj páníček dívá přes tlustá skla. Čte−li, tak si bere jiné, než když jde se mnou na procházku. Často si je někam založí nebo uklidí a potom doma pobíhá jak splašená slepice a hledá je. Asi po půl hodině marného pře−vracení nábytku a rozhazování věcí se nad ním slituji a milostivě mu je přinesu. Je lepší chvíli počkat, pro− tože potom mě podrbe a dá něco dob− rého na zub. Občas ho musím litovat, vždyť co on všechno, milostivá, nejí! Zatímco já si pochutnávám na kostech nebo kouscích masa, které občas ukradnu, on vám jí takové divně páchnoucí věci. Stává se, že mi také něco nabídne a diví se, odmítnu−li. Snad si opravdu myslí, že mi tím prokazuje nějakou službu. Někdy si koupí salám a sýr, dává si je na chleba a rohlíky. Povím Vám, že je to samá chemie, já to cítím. Snažím se mu pomoci a zachránit ho před zničením žaludku a zdraví. Vy− skočím na židli, seberu všechno jídlo ze stolu a utíkám ho zahrabat. Co mys− líte, že on? Správně, místo aby podě−

koval, nadává a honí mě tak dlouho, dokud mi to nesebere. Potom ještě dostanu pár pohlavků za uši. Zvíře se jim zkrátka nezavděčí. Nejlegračnější je, když se chystá za samičkou. Řekl bych, že musel mít za předka chameleona, neboť dokáže obdivuhodně měnit barvu. Nejdříve zbělá, až vypadá jako sněhulák, poté dostane zelenou barvu, ta se mi moc líbí, protože mu ladí k očím, a nako− nec zčervená vždycky, když na dívku promluví. Je opravdu velmi zvláštní. Obávám se však, že na samičky změ− na zbarvení příliš nepůsobí, neboť žije pouze se mnou. Každý pátek chodí na větší nákup do obchodu. Bere mě s sebou a já mu pomáhám vybírat. Sedím v košíku s kolečky a zdravím kamarády, kteří také doprovází své lidi, aby je chránili a pomáhali jim. Víte, člověk je velice nesamostatný a občas až hloupý. Například v lese chodí po cestičkách a podle všelija− kých barevných značek, ale běda, po− kud se ztratí. Nenapadne ho sehnout se, začenichat a najít stopu nebo za− větřit. Ne, jen tak stojí, dívá se na kus pomalovaného papíru a doufá, že se tak najde. Nakonec opět přijdu na řa− du já. Chytím stopu a utíkám do nej− bližší vesnice, on samozřejmě běží za mnou. Celou cestu funí a heká, že už nemůže. Místo však aby běžel po čty− řech tlapkách, radši stále tvrdohlavě škobrtá po dvou. Jak se říká: „Komu není do tlapek dáno, v apatyce nekoupí.“ Na výletě pán často zastaví v hos− podě. Nechápu, co na ní vidí. Je tam strašný zápach a kouř, proto radši čekám venku. Člověk přikáže: „Zů− staň tady,“ a usmívá se, když vidí, jak poslouchám. Je to přece jenom „trdlo“, kdo by se hnal do smradlavé hospody. Myslím, že lidé rádi cestují. Vlastně můj páníček obzvláště. Vždy nastou− pí do domku s kolečky. Vím, kam každé ráno jezdí. Někdy si s ním dá− vám závod. Hned jak vyjede, rozběh− nu se, utíkám přes zahrady, skáču přes ploty a ještě stihnu navštívit pár známých. A kdo je na místě první? Samo− zřejmě že já. Můj člověk přijede a diví si, kde jsem se tam vzal. Jednou jsem mu chtěl svoji zkratku ukázat, ale jen jsem přeskočil první plot, zavolal mě a vynadal mi, že to se nesmí. V podstatě ale bývá roztomilý a po− slouchá mě téměř na slovo. Ochočil jsem si ho už před mnoha lety. Stačí, abych se na něho podíval, a už se ptá, zda mám hlad a co bych si dal dob− rého. Můžu spát v jeho pelíšku, kde se samozřejmě roztahuji. Často se stá− vá, že to nevydrží, a ráno ho najdu spát na gauči. Bývá mi ho líto, neboť se probudí celý rozlámaný. Na omluvu mu olížu špinavý obličej, aby se ne− musel ráno mýt. Nevšimne si nikdy, jak je čistý, a odchází do koupelny.

Žijeme spolu mnoho let a dá se říci, že si rozumíme. Krásně se navzájem doplňujeme. V noci mě zahřívá, ve dne mi dává jídlo a vodu. Někdy sám po− zná, kdy mu síly a rozum nestačí, a ne− chá si ode mě poradit. V podstatě ho mám rád. Vím, že je hloupý a i trošku ošklivý. Nechápu, proč se koupe a stále si mění oblečení,

ale jsem si jistý, že až mě bude svědit bleška nebo budu mít zlé psí sny, tak přijde, podrbe mě na bříšku, pohladí za ušima a řekne, že jsem jeho nejo− šklivější psisko, takhle totiž lidé ostat− ním říkají, že je mají rádi. A co já? Zavrčím a potom ho kous− nu, ale jen tak maličko, spíš ho něžně ždibnu. Simona Suchomelová, GY

To je život! Ležím si v pelíšku, na− jím se dosyta, pak se jdu proběhnout. Úžasné! Můj „pán tvorstva“ mi na− prosto vyhovuje. Moc dobře se o mě stará. O sebe mimochodem také. Je kulaťoučký skoro jako můj míček na hraní, menšího vzrůstu a nejraději trá− ví čas sezením u něčeho, čemu říká televize. A já? Vždycky nenápadně číhám u pohovky, až mu upadne něco z těch dobrot, které tady jí – křupky, chleba, salámek. Můj oblíbený. „Hodnej pejsánek, moc hodnej. Pů− jdeme, Torku, na procházku?“ ptá se mě snad každý den. Moje „haf, haf“ mu postačí jako odpověď. Tak společně vyrážíme. Abyste si nemysleli, ne každý pes se má tak dob− ře jako já. Občas se najdou i lidé, jak si vznešeně říkají „páni tvorstva“, kteří se o své čtyřnohé mazlíčky nestarají. Nedávno jsem mluvil s jedním dobr− manem a tem mi povídá: „Jo, kdepak lidi, ti si myslí, bůhví co nejsou. A po− pravdě řečeno nejsou! Vždyť se na ně podívej! Místo, aby se proběhli jako my, jezdí v těch divných plechových krabicích, které strašně smrdí, myslí jen na sebe a vůbec.“ Chtě nechtě jsem musel uznat, že v něčem má pravdu. Co nám psům asi nejvíce vadí na našich lidech, je to, že nás nenechají ani pořádně se rozmnožovat. Když potkáte krásnou psí slečnu, ještě se po ní ani nestihnete otočit a už vám li− dé hned trhají vodítkem. Asi žárlí nebo co! Sami se určitě za fenkou otočí a nám v tom brání. S takovouhle za chví− li vymřeme. Zajímavé také je, jak rychle dokáží páníčci měnit svou náladu. Jednou je to Torku sem a Torku tam, když pak ale přiběhnu s vyplazeným jazykem a s láskou na svého pána skáču, hned mě vyhazuje, u toho ještě nadává a tře− ba celé dopoledne s ním není rozum− ná řeč. Tomu fakt nerozumím. Nejhorší z lidského rodu jsou děti. Vždyť oni se k nám vůbec neumí cho− vat. Jeden nás tahá za uši, druhý za ocas a třetí zkoumá, co všechno vydrží náš kožíšek. A abych nezůstal jen u psů, na tyto problémy si stěžují i kočky nebo králíci. Vždyť my taky necho− díme a pořád je za něco netaháme. Za prvé nevím, proč bychom to dělali, a za druhé není ani za co. Chlupů mají strašně málo. Místo toho nosí ná− hradní kožíšky. Udivuje mě, kolik jich za život vymění. My máme dva za rok – letní a zimní. A lidé? Jeden den žlu− tý, druhý den zelený, třetí červený.

Někde jsem slyšel, že „kožich dělá člověka“. Nějací dva lidé o tom zpí− vali ve své písni. Něco na tom bude. Můj páníček je vždycky mnohem ve− selejší, když si vezme žlutou košili, než když má na sobě kostičkovanou. Víte, co by mě také zajímalo? Proč se někdy o počasí říká, že je „psí“ ne− bo „že by ani psa nevyhnal“. Nevím, jestli to mám brát jako poklonu, nebo jako urážku. Já osobně bych nevyšel ven za deštivého a větrného počasí. Když máte rozcuchaný a k tomu ještě mokrý kožíšek, to je potom nadělení! Mimochodem, já jsem jezevčík, pokud jste to ještě nezaregistrovali. Je pravda, že se na člověka musím dí− vat zespodu, ale to neznamená, že se před páníčkem cítím poníženě. Já se ho nebojím. A když se mi něco nelíbí, hned zařvu „haf, haf“ a upozorním své− ho pána. Že je vyšší než já, to ještě nic neznamená. Znal jsem kdysi jedno− ho pudla. Říkali mu „Malý velký pes“. Byl sice drobnější, ale netroufli si na něj ani větší psi. Ten vám svedl rvaček. Vždycky všechny vyhrál. Kromě té poslední. Hrůznou představu ve mně vyvo− lává pomyšlení na setkání více lidí. Vždy se snaží navzájem se přechyt− račit. Když to někdy poslouchám, jde mi z toho hlava kolem. Oni si myslí, bůhvíjak nejsou vtipní a úžasní. Ob− čas se pak ptám sám sebe, proč se člo− věk stal pánem všeho. Snad omylem. „Psům vstup zakázán, Torku, mu− síš počkat venku.“ Tuhle větu ze srdce „milují“ všichni psi. Do obchodu ne− můžeme, do muzea nemůžeme, do restaurace nemůžeme. Hrůza! V ob− chodě bychom přece páníčkovi jen poradili, která konzerva nám chutná, a naopak, které granule se nedají žrát. Ani trošku kultury nám nedopřejí. Ob− čas se na nějaké výstavě objeví i náš kamarád, ať už na fotce nebo v sochař− ském provedení. A restaurace? Tam bychom si lehli pod stůl a občas zhltli něco málo z toho, co přistane pod stolem. Asi budeme muset provést nějakou psí revoluci a více bojovat za svá prá− va. Haf! Kateřina Hegrová, GY

STRANA 32

LL 14 a 15 / 2007

POEZIE

Hana Bendová: Za Lanškrounem

Přinášíme také další básně autorů, kteří v Listech Lanškrounska publikovali už dříve:

Zrcadla obháčkovaná zlatem

oba odlétají k západu

Petr Šindelář:

Lenka Knollová:

tišina slov i myšlenek

heřmánek na břehu voní

Pouštní růže

Lekníny

jen mávnutí čapích křídel v dohasínajícím dni

a vodnice zaplétá si vlasy do copů

Krajina je drcena Pod koly Zvířený prach Do očí zabolí Bezvýrazní utahaní koně Před těžkými vozy

Ve sněhobílou hladinu zmizet pod květy leknínů. Kéž by se hladina zavřela a všechna bolest zmizela. Před bolestí a city být skrytá ve stínu, sněžně bílého, chladného leknínu. Nad hlavou sněhobílá klidná hladina. V nastalém tichu se tak krásně usíná. Jen bílé lekníny ví o mém smutku. Vypráví příběh o zoufalém skutku.

Ti praví Špinaví cikáni Z každé strany vyhnáni Ohňů záblesky Divoký zpěv Maďarská krev

Kresba dřeva

Báseň, která vznikla při návštěvě Lanškrouna a jež byla oceněna 3. místem v literární soutěži Marie Kodovské, poslala redakci LL její autorka. Hana Bendová se narodila roku 1975 v Kyjově, žije a tvoří v Brně. Zabývá se malbou na hedvábí a poezií. Publikovala v rýmařovském Horizontu a v al− manachu Šumperský havran, spolupracuje s Českým rozhlasem Praha (Turá− dio – vysílání pro děti), zúčastnila se literárního pořadu Jarní rozjímání (Praha).

Mramorové dálky zavátých lesů Jediným vám důvěřuji Stát se zdáte stranou než křivě ostatní Chladné srdce mramoru Zvěční nerostnou krásu Kresba dřeva duši v sobě netají A jako život teplo vydává

Zlatá

Vzpomínka na básníka Aleše Rovenského Pobýval mezi námi básník. Znali jsme ho povrchně, ale co krásného skrývá jeho duše, to nám odhalily až jeho básně. Po našem městě chodil opravdový básník. Trápil se, hledal pravdu, krásu, smysl života. Nespokojil se s pouhou existencí, chtěl být lepší, jít po správné cestě. On tu cestu a pravdu našel. Plný vděčnosti napsal o tom 2 sbírky básní a sám je vydal. Jednu sbírku mám s jeho věnováním. Cítím povinnost připomenout jeho jméno, protože kolem těch krásných básní jako by se zavřela voda. Aleš už není mezi námi, zůstaly tu však jeho verše. Měli bychom je znát. Eva Latifová

Aleš Rovenský: Probdím tuto noc (sbírka z r. 1997) Shlédni a pomoz Tisíce cest jsem prošel, žádná nevedla k Tobě. Tisíce slov jsem pronesl, všechna prázdná, neb Tě nevelebila. Tisíce skutků jsem vykonal, žádný nestavěl Tvůj chrám. Tisíce myšlenek jsem sledoval, jen jedné se vyhýbal: „Kdo život hledá, ztratí jej, kdo život pro mě ztratí, nalezne jej.“ Můj život je pole neplodné, neb Tvé Slovo jej minulo. Můj život je pole vyprahlé, neb horko Tvé Slovo vysušilo. Můj život je pole neobdělané, neb trní Tvé Slovo zadusilo. Jsem městem obleženým, bloudím v troskách rozbitých cílů, sesutými studnami nadějí, pobořenými hradbami bezpečí a svobody. Pane, shlédni, ač obtěžkán hříšností, jsem lehčí než chmýří bez vůle s každým větrem plující. Dovol mi u Tvých nohou prodlévat. Pane, pomoz, má duše Tě čeká jako skřivan na svítání. Chci vzlétnout k nebesům, zpívat jen Tobě a vše, co jsem, Ti pod oblohou dát. Život v Slunci rozprostřít a umíraje jako jarní déšť bližní a zemi políbit.

Rijeka V deseti letech jsem byl ve městě Rijeka. Bylo úmorné vedro, vešel jsem do kostela. Vedlo k němu mnoho schodů. Byl blízko přístavu a navštěvovali jej námořníci. U vchodu byly křtitelnice z velkých, čajově růžových lastur. Měl jsem žízeň a napil se z nich svěcené vody. Od té doby se můj život podobal životu námořníka. Konečně jsem doplul do posledního přístavu v zálivu Boží přítomnosti.

Liché a sudé proudy tvých slov se rozohnily. Dým se rozplynul ve větru. Konečně plameny v hrdle vysychají. Vyprahnuly na poušti vlasů. Odcházíš do pekla. Nehledám tě, nenacházím. Nikde nejsi, abys mi sdělila, že bude jaro. Hvězdo vzdálená. Marie Obrová:

Na Tebe vzpomínám Vzpomínka jak modré nebe je, jak něžná pomněnka vyrostlá pro Tebe, jak jarní lučina rozkvetla vedle mne vzpomínka na Tebe. Vzpomínka jak pohlazení je, jak maminčina náruč, domova kouzlo je, jak tatínkův úsměv povzbuzením je vzpomínka na Tebe. Vzpomínka jak snivá vlna je, jak veselá písnička zaznívá do kraje, jak skřivánčí trylek třpytem se zachvěje vzpomínka na Tebe. Ráno mě budívá, s klekáním hladívá. Jak prostá lidská krása, polí vůně je vzpomínka na Tebe.

Jsi Jsi všech mých citů památníkem. Jsi mi něžným tichým pomocníkem. Jsi mou nehynoucí láskou. Jsi mou odpovědí ještě před otázkou. Jsi původcem mých snů bláhových. Jsi sladký spánek v květech nachových. Jsi jediný, koho neustále v mysli mám. Jsi tím, za kým s klidem v srdci šla bych, i když netuším kam. Jsi tím, koho v hloubi srdce neskonale ráda mám. Jsi ten, o kom myslím si, že zná mne … i já Jeho znám.

Štěstí Štěstí je krásné, když ho máš s kým sdílet. Štěstí je nádherný, tajemný let. Let ptáka, který na svých křídlech vynese tě ke hvězdám. Největším štěstím je, − když na tom krásném místě nejsi SÁM.

Kopretina Snáší se okvětní lístek bílé kopretiny. Tichý a lehký je jeho pád. Je poslední. Snesl se ladně do hebké pavučiny. Svým poselstvím zraňuje: „Nemá mě rád.“ Kolik sněžných lístků utrženo, pro pouhý kousek naděje? Zbytečně. Srdce tiché něžně – přec poraněno. Svět lásce té se vysměje. Vzlétl k nebi, kamsi nad hladiny − sen, jenž měl se skutečností stát. Naděje. Vzlétla vysoko a vlákna pavučiny snad zastaví lístek – ne však její pád. Vlákna tak jemná, příliš křehká. Ten pád. – Z výše nezměrné. Rána v srdci. Pak již se nikdo neptá: Co srdce? Jak moc je zraněné?

HISTORIE, SDĚLENÍ

LL 14 a 15 / 2007

Společenská kronika NAROZENÍ: 31. 5. 2007 − Nikola Marková, Dolní Třešňovec 130 7. 6. 2007 − Ivana Šenkýřová, B. Smetany 866 21. 6. 2007 − Viktoria Ela Matějková, Lubník 104 25. 6. 2007 − Jakub Janhuba, Vančurova 149 27. 6. 2007 − Tereza Kuchtová, Damníkov 116 2. 7. 2007 − Anežka Vilčová, B. Martinů 957 7. 7. 2007 − Sarah Krejsová, Dobrovského 707 9. 7. 2007 − Adam Jelínek, Krátká 931 11. 7. 2007 − Marek Bis, Kežmarská 548 14. 7. 2007 − Stella Jirásková, Vančurova 157 16. 7. 2007 − Viktor Teichmann, Vančurova 459 SŇATKY: 1. 6. 2007 9. 6. 2007 9. 6. 2007 16. 6. 2007 16. 6. 2007 22. 6. 2007 23. 6. 2007 30. 6. 2007 30. 6. 2007 30. 6. 2007 30. 6. 2007 30. 6. 2007 6. 7. 2007 7. 7. 2007 7. 7. 2007 7. 7. 2007 7. 7. 2007 7. 7. 2007 7. 7. 2007 7. 7. 2007 7. 7. 2007 7. 7. 2007 7. 7. 2007 7. 7. 2007

− Antonín Ředina a Markéta Součková, Kolín − Daniel Doleček a Lenka Dušková, Italská 487 a B. Modrého 944 − Martin Grund a Stáza Pfeiferová, H. Dobrouč 8 a Výprachtice 319 − Jiří Mačát a Andrea Cinková, Husova 772 a Krátká 933 − Radek Urbánek a Marie Drábková, Žichlínek a La, Opletalova − MUDr. Andrej Popov a Svitlana Marešová, Horní Čermná 236 − Aleš Netušil a Denisa Nagyová, Knapovec 107 a Ostrov 227 − Martin Horák a Martina Cinková, Svitavy − Tomáš Chromec a Jana Dorová, Rudoltice 610 − Radek Janda a Radka Chlebounová, Seifertova 463 a Havlíčkova 741 − Libor Koďousek a Helena Božáková, Rudoltice 26 − Michal Šenkýř a Jana Marková, Žichlínek 24 − Pavel Javůrek a Věra Kořízková, Litomyšl a La, B. Modrého 944 − Tomáš Dostálek a Ludmila Hýblová, Zábřeh a Luková 11 − Lukáš Duspiva a Jana Doležalová, Rudoltice 603 − Jan Fabo a Ilona Švecová, Žichlínek 209 a Česká Třebová − Josef Janda a Lada Tilmanová, Luková 200 − Bohuslav Jirásek a Kateřina Ježková, Franze Kafky 442 − Miloš Malý a Renáta Petraníková, Zborovská 1008 − Lukáš Rybka a Kateřina Cvíčelová, Seifertova 456 − Petr Skořepa a Andrea Mondeková, Č. Kamenice a Čenkovice 3 − Pavel Tenenko a Dagmar Šlézová, Vančurova 459 a Opletalova 156 − Jiří Veselý a Martina Nechvílová, Svitavy a Lanškroun − Jan Vojtek a Michaela Beranová, H. Čermná 304 a Seifertova 464

VZPOMÍNÁME: 7. 6. 2007 − František Kalous, Dolní Třešňovec 90, 83 let 7. 6. 2007 − Jarmila Štěpánková, Na Větru 806, 60 let 7. 6. 2007 − Anna Vaněčková, Horní Třešňovec 88, 95 let 11. 6. 2007 − Jaroslav Fater, Dobrovského 412, 64 let 11. 6. 2007 − Josef Indra, Strážná 54, 46 let 11. 6. 2007 − František Minář, Žižkova 228, 59 let 12. 6. 2007 − Rudolf Minář, Na Náhonu 127, 54 let 13. 6. 2007 − František Mareš, Horní Čermná 163, 84 let 16. 6. 2007 − Pavlína Janišová, Dolní Třešňovec 92, 86 let 16. 6. 2007 − Ludmila Kubelková, Na Výsluní 270, 80 let 16. 6. 2007 − Blanka Techlovská, Poděbradova 766, 76 let 16. 6. 2007 − František Trávníček, B. Martinů 980, 68 let 19. 6. 2007 − Vladimír Minář, Herbortice 66, 84 let 19. 6. 2007 − František Pazderka, Palackého 648, 57 let 23. 6. 2007 − Eliška Štorková, Cotkytle 86, 88 let 25. 6. 2007 − Jan Faltejsek, Dolní Čermná 154, 82 let 30. 6. 2007 − Emilie Jirásková, Horní Třešňovec 215, 86 let 1. 7. 2007 − František Beran, Wolkerova 110, 75 let 2. 7. 2007 − Anna Bartonjová, Ostrov 30, 62 let 5. 7. 2007 − Františka Kopecká, Rudoltice 41, 91let 5. 7. 2007 − Jan Skalický, Žichlínek 96, 76 let 10. 7. 2007 − Anna Kylarová, Albrechtice 57, 82 let 13. 7. 2007 − Emilie Šlézová, Janáčkova, 85 let 15. 7. 2007 − Milada Suchomelová, Čapkova 27, 77 let

Poděkování Bolest je krátká, radost je věčná ...

Friedrich von Schiller

Touto cestou chci poděkovat všem, kteří vyprovodili na poslední cestu mé− ho manžela Ing. Rudolfa Mináře. Hlavně bych poděkovala firmě Schott Lanš− kroun zastoupené p. Petrem Skalou a kolektivu spolupracovníků. Velký dík patří faráři Zbigniewu Czendlikovi, farníkům a též všem mým přátelům za velkou pomoc nejen při pohřbu. Nakonec děkuji skautům střediska Dikobraz za velké skutky lásky. Marie Minářová s dětmi

STRANA 33

Historie ve fotografiích 7 −Vančurova ulice

Vančurova ulice patří mezi nejstarší ulice našeho města. Na plánku histo− rického jádra Lanškrouna z roku 1839 mnoho dnešních ulic ještě vůbec není (Opletalova, Wolkerova, Mánesova…), některé jsou ve stadiu své prvotní ur− banizační krystalizace, ale Františkova ulice (Francesgasse), jak se dnešní Van− čurovka původně nazývala, tu je už zakreslena v pevné definitivní podobě. K jejímu významu přispívalo i to, že bývala druhou (spodní) cestou do Dolní− ho Třešňovce, protože ještě neexistovala část dnešní Třešňovecké ulice od Dělnického domu ke křižovatce s dnešní Opletalovou ulicí nad starou Pa− kovkou. Ta vznikla až roku 1927 proražením zdí bývalé zámecké zahrady. Starší fotografie Vančurovy ulice pochází z doby první republiky, kdy se za− čalo se zaváděním elektrického proudu, jak dokazují četné dřevěné sloupy. Zdá se však, že chybí elektrické přípojky na jednotlivé domy. Ulice je a ještě dlouho bude nedlážděná a bez chodníků. Ve středu snímku je kaple sv. Františka Xaverského, která dala ulici jméno. Byla postavena nejdříve ze dřeva roku 1807, ale už za čtyři roky (1811) vyho− řela při obrovském požáru, který zachvátil celou ulici. Požár zavinila jedna žena při čištění chlebové pece slaměným věchtem. Nešťastnice, aby unikla trestu i vý− čitkám svého svědomí, volila smrt utopením v blízkém rybníku. Historik Jindřich Chládek píše, že do deseti let byla milodary zbožných občanů a zejména štědrým příspěvkem továrníka Erxlebena postavena kaple nová v podobě, kte− rou vidíme na obrázku. Vydržela tu až do roku 1955, tehdy byla při rekonstrukci celé ulice zcela zbytečně zbořena. Zůstala však zachována jednotná řada pěkných původních domků z 19. století na levé (SZ) straně. Zvláště domek č.p. 50 vyniká krásným volutovým štítem nahoře zakončeným stylizovaným Božím okem. Novější podoba Vančurovy ulice se od té starší příliš neliší. Domkům zů− staly oplocené předzahrádky, navíc přibyly kulovité javory. Škoda, že tu chybí stavbička malé trafiky, která stávala za první republiky a ještě asi 10 let po roce 1945 na vstupu do ulice. Snímek nezachycuje ani největší změnu, kte− rou Vančurova ulice prodělala stavbou budovy nové pekárny v letech 1961 – 1962. Budova byla postavena v místě, kde za první republiky pekl chleba ně− mecký pekař Mikusch a kde po válce krátce pekařil český správce Slanina. Po válce došlo rovněž k přejmenování na Vančurovu ulici. Pro volbu jména věhlasného spisovatele hrál svou roli i fakt, že velký moderní epik byl roku 1942 popraven na koby− liské střelnici v Praze za svou odbojovou proti− nacistickou činnost. Dušan Šlahora Poznámka: Fotografie v seriálu pocházejí z le− tošního nástěnného ka− lendáře. Historické foto ze sbírky Karla Uhlíře je z roku 1924. Soudo− bé pořídili členové lan− škrounského Fotoklu− bu v loňském roce.

STRANA 34

LL 14 a 15 / 2007

SPORT V REGIONU

Rivalové i kamarádi 15. ročník soutěže v hasičském útoku Zelený pohár a 12. ročník soutěže O pohár starosty Lanškrouna Tradičně na fotbalovém hřišti v Dolním Třešňovci se již popatnácté konala soutěž v požárním útoku o „Zelený pohár“. Domácí mají celou organizaci vypilovanou do nejmenších detailů a pro 37 hasičských družstev a několik stovek diváků byla připravená atraktivní podívaná včetně výborného občerstvení. Závody podléhají striktním pravidlům, o čemž svědčí i četné diskvalifika− ce. Soutěž mužů se nepovedla domácímu dolnotřešňovskému áčku, které stejně jako A Horní Třešňovec, Letohrad, Turov, Mladkov a ženy z Bystřece zaznamenalo neplatný pokus. Nejrychlejší a prakticky bezchybný výkon předvedlo A družstvo mužů z Vysokého Mýta a těsně získalo prvenství. Bošín, který skončil na druhém místě se ztrátou necelých čtyř desetin, si spravil chuť vítězstvím v soutěži o pohár starosty města Lanškrouna. Překvapením soutěže mužů byl velmi dobrý a stabilní výkon družstva Lanškroun D, které skončilo třetí. V ženách si s pěknýmnáskokem před Letohradem a Turovem doběhlo pro pr− venství hornotřešňovské áčko, což se na půdě „největšího rivala“ cení dvojnásob.  Rozhovor s Ing. Janem Borovským, moderátorem závodů a dlouholetým jednatelem hasičského sboru Dolního Třešňovce: Představte nám závod o Zelený pohár v Dolním Třešňovci. Letos pořádáme již patnáctý, tedy jubilejní ročník a jenom Černovír má v této soutěži o rok delší tradici. A dnes už to děláme hlavně s láskou, protože jinak „hasičinu“ ani dělat nelze. Závod je součástí Velké ceny Ústeckoorlicka podobně jako soutěž, kterou pořádají kolegové v Horním Třešňovci. Co znamená pro hasiče z Dolního Třešňovce pořadatelství takhle velkolepého závodu? Prakticky je to pro nás vyvrcholení sezóny. Počasí naštěstí přilákalo spoustu lidí, a tak mám z celého průběhu velkou radost. Však jsme se taky něco na− modlili ke sv. Petrovi! Jaký máte Vy sám vztah k hasičské práci? Za všechno asi mluví skutečnost, že jsem hasičem již 47 let. U nás doma to byla tradice, jsem z hasičské rodiny a jsem strašně rád, že i já mám následovníky. Jak vidíte vzájemnou rivalitu Horní−Dolní Třešňovec, která se ve velmi přátelské rovině odehrává hlavně v rámci hasičské soutěže. Je svatá pravda, že jsme velcí rivalové, ale hlavně jsme kamarádi! Dá se něco vylepšit na, já bych řekl, bezproblémové organizaci závodu? S pravidly toho mnoho asi nenaděláme, protože musíme dodržovat normy předepsané pro Velkou cenu Orlickoústecka, což se nám myslím daří beze− zbytku. Snažíme se vylepšovat třeba občerstvení, každý rok máme nějakou tu novinku. Myslím, že v tomto směru jsme stejně dobří jako v Horním Třešňovci a lepší než na jiných soutěžích, které bývají povětšinou v těchto věcech slabší. Myslím si ale, že je kvalitní zázemí nutné! Stane se někdy, že dobrovolní hasiči zasahují i tzv. „naostro“? My nebýváme vyzváni, protože nejsme zařazeni do zasahujících jednotek, jsme jenom jako záloha, neboť v našem okolí zaštiťuje profesionální sbor z Lanškrouna. Připraveni jsme, ale pozvání k zásahu přicházejí zřídkakdy. K řadě zásahů nemáme ani techniku. Nakonec to, že nezasahujeme, je vlastně dobře. My se věnujeme především hasičskému sportu a práci s mládeží a v tom vidím velký smysl naší práce. Jsme dnes jediní na Lanškrounsku, kdo se dě− tem systematicky věnuje a dnes máme již dvě mládežnická družstva.

Muži Lanškroun D při přípravě hadic před útokem

Muži z Bystřece Jak hodnotíte dnešní výkon domácích? Pocit jsme měl hodně špatný, levý proud měli kluci z áčka už vystříknutý, což by stačilo na první místo, ale prasklo nám béčko hned u stroje a bylo po všem. Děvčata byla namíchaná, takže jsme zázraky neočekávali, ale sedmé místo béčka mužů považuji za úspěch. Text a foto: František Teichmann Pohár starosty města Muži 1 Bošín 2 Vysoké Mýto A 3 Vysoké Mýto B Ženy 1 Letohrad 2 H.Třešňovec A 3 Turov Muži II (vetráni) 1 Lanškroun 2 H.Třešňovec 3 D.Třešňovec

Lanškrouna 21,77 22,11 22,74 31,39 33,48 42,73 24,25 25,55 32,93

Výsledky − Zelený pohár − muži 1 Vysoké Mýto 2 Bošín 3 Lanškroun D 4 Vysoké Mýto B 5 Dolní Libchavy kategorie ženy 1 H.Třešňovec A 2 Letohrad 3 Turov 4 Černovír 5 Lanšperk

24,38 24,74 25,75 25,79 26,36 25,56 28,09 28,69 28,90 29,32

15. ročník turnaje Žichlínek Cup 2007

Vítězové z Hradce Králové

Již tradičně se první prázdninovou sobotu, která letos připadla na 30.června, odehrál volejbalový turnaj smíšených týmů. Tentokrát však byla znát poněkud slavnostnější atmosféra. Nebylo divu. Žichlínské kurty tuto akci hostily již popatnácté. Opět se zde střetla dvanáctka pozvaných celků z různých koutů republiky i ze sousedního Slo− venska, které bojovaly o putovní po− hár. A bylo se na co dívat. Je zřejmé, že kvalita turnaje rok od roku stoupá, a tak se diváci mohli pokochat skutečně povedenými výměnami. Hráči i hráčky se i přes značné teplo nešetřili a častokrát byly k vidění obětavé zákroky, za které by se nemuseli stydět ani členové reprezentačního kádru. Výsledky zápasů byly v lecčem pře− kvapivé. Nejeden favorizovaný celek seznal, že jeho papírově slabší soupeř dokázal vzdorovat, a dokonce jej i po−

razit. A tak na letošní výsledkovou lis− tinu pohlíželi někteří pravidelní náv− štěvníci poněkud udiveně. Byli to zejména fandové pořadatelské obce, jejímuž týmu se v letošním roce neda− řilo navázat na minulý úspěch. Tento turnaj je však o lásce k volejbalu a platí zde olympijské „Není důležité zvítězit, nýbrž zúčastnit se“, a tak nikdo ne− odcházel skutečně zklamán. Trofeje pro týmy i jednotlivce předával duchovní otec turnaje, pan Zdeněk Pleskot se svou dcerou. Sami hráči pak dali během závěrečného vyhlášení výsledků najevo, že se jim turnaj zamlouvá, a svorně přislíbili účast i příště. Výsledky: 1. Hradec Králové, 2. Pra− ha, 3. Brno, 4. Moravská Třebová, 5. Pardubice, 6. Rychnov n/K, 7. Ša− morín (Slovensko), 8. Žďár nad Sáza− vou, 9. Žichlínek, 10. Most, 11. Svita− vy, 12. Bratislava (Slovensko) JS

LL 14 a 15 / 2007

SPORT V REGIONU

STRANA 35

ŠTÍT ALBRECHTIC 2007 Sobota 23.června letošního roku se stala významnou pro obec Albrech− tice, která leží nedaleko Lanškrouna. Po dlouhých sedmi letech se sem vrá− tila neobvyklá akce, která má putovní charakter. Každoroční setkání obcí, které nesou stejné jméno, se již stalo tradicí. Letošní ročník je již 34. Hlavní náplní je fotbalový turnaj o putovní trofej, která mění své majitele již od roku 1974. Zakladateli akce se stalo celkem osm obcí: Albrechtice n/O, okres Rychnov n/K, Albrechtice u Českého Těšína, okr. Karviná, Al− brechtice u Lanškrouna, okr. Ústí n/ O, Albrechtice u Mostu, okr. Most (v roce 1980 zanikly v důsledku těžby uhlí), Albrechtice v Jizerských ho− rách, okr. Jablonec n/N, Lesní Albrec− htice, okr. Opava, Město Albrechtice, okr. Bruntál, Velké Albrechtice, okr. Nový Jičín. Později přistoupily Al− brechtice n/V, okr. Písek. Všech 9 muž− stev se setkalo pouze na dvou roční− cích, v letech 1988 a 1989. 34. ročníku se zúčastnily týmy ze všech 8 obcí. Turnaj byl rozdělen do dvou skupin. Hrálo se na 2x20 minut systémem každý s každým ve skupi− ně. Skupina „A“ se odehrála na míst− ním hřišti v Albrechticích, skupina „B“ sváděla své zápasy na hřišti v nedaleké Sázavě. Zápasy o čelní místa se pak odehrály na hřišti v Al− brechticích, a to na 2x30 minut. Bitvu o 3. místo rozhodly až penalty. Zápas o prvenství byl rozhodnut až téměř v závěru. Na hráčích všech družstev byl vidět bojovný zápal, ovšem vše podle pravidel fair play. Vítězové z Města Albrechtice pře− vzali z rukou předsedy stálého výboru Štítu pana Škrobánka putovní pohár a pohár pro vítěze. Ani poražení neo− dešli s prázdnou. Odvezli si menší poháry s vyznačeným umístěním. Nejlepší jednotlivci pak obdrželi upomínkové předměty. Putovní prapor, který symbolizuje pořadatelskou štafetu, předal svému kolegovi z Albrechtic v Jizerských horách starosta Albrechtic u Lanš− krouna pan Jaroslav Novák. Tomu

jsme později položili dvě otázky: Pane starosto, Štít Albrechtic není obyčejným turnajem sportovních celků reprezentujících své obce. Ur− čitě má ještě další náplň, nemýlím se? „Vlastně máte pravdu. Štít je i kaž− doročním setkáním starostů a delegací z již zmíněných obcí. Pravidelně si mezi sebou vyměňujeme zkušenosti. Jednotlivé obce jsou přibližně stejně veliké, i když se z toho trochu vymyká Město Albrechtice. Jak již víte, je to 34. ročník, takže toto setkávání má velmi dlouhou tra− dici. Tady, v Albrechticích u Lanš− krouna. se Štít koná již popáté, napo− sledy to bylo v roce 2000. Od té doby se u nás, v obci, mnoho věcí změnilo, takže je o čem mluvit.“ Připravit takovou akci není jistě jednoduché. Prozradíte mi, co všech− no musí pořadatelská obec zvládnout? „Je to skutečně dlouhodobá zále− žitost. Jde o to zajistit nejenom pořa− datele, rozhodčí, občerstvení, stravo− vání a tak dál. Neméně důležitý je i do− provodný program. Na tom všem se podílí tým lidí. Ať už jsou to zastupi− telé pořádající obce, členové jednot− livých spolků, které v obcích působí. V našem případě tělovýchovná jed− nota, hasiči, myslivci, v poslední do− bě je to i sdružení Šnek. Součástí doprovodného programu jsou i další akce. Takovou je například slavnostní zahájení a po ukončení tur− naje je pro všechny zúčastněné připra− vena všeobecná veselice. K tanci i po− slechu bude hrát kapela Švagři a pro mladší je nachystána diskotéka.“ Setkání obcí s názvem Albrechtice se zúčastnilo přes 1000 diváků a sa− motných aktérů. JS, foto autor

A jaké byly celkové výsledky fotbalového turnaje? 1. Město Albrechtice, 2. Albrechtice u Českého Těšína, 3. Albrechtice v Jizerských horách, 4. Albrechtice u Lanškrouna, 5. Velké Albrechtice, 6. Albrechtice nad Orlicí, 7. Lesní Albrechtice, 8. Albrechtice nad Vltavou Družstvo pořadatelské obce

Malí fotbalisté trénovali v Dolní Čermné Na začátku července se do Dolní Čermné sjelo 61 chlapců zejména z okresu Ústí nad Orlicí ročníků 2000 – 1994 na jubilejní, pátý ročník fotbalové školy Jana Mačáta a Jiřího Saňáka. Kromě tréninků došlo i na tradiční táborové akce typu noční bojovky, běžela i dlouhodobá hra − hráli Ligu mistrů. Hlavní trenér Jiří Saňák poslední tři roky trénoval mladší ligový dorost Sigmy Olomouc. Letos v červenci nastoupil k dorostu ve Slavii Praha. Je držitelem licence A a nyní studuje profesionální trenérskou licenci UEFA. O školičce v Dolní Čermné říká: „Práce s dětmi mě baví rok od roku víc. Velmi si vážím všech svých kolegů, se kterými připravujeme a vedeme fotbalovou školu, protože jsou to báječní lidé s vynikajícím vztahem k dětem. Takové náš fotbal potřebuje.“ Výsledky školičky zhodnotil Jan Mačát: „Ve finále mladších se utkaly tý− my Chelsea – Liverpool s výsledkem 6:2 . Mužstvo Chelsea hrálo ve složení: Filip Wimmer (Vysoké Mýto), Ondřej Kopecký (Choceň), Zdeněk Hrazdira (Jevíčko), Vojtěch Krátký (V. Mýto), Dominik Gregar (Choceň), Matěj Šilar (Žichlínek) a Tomáš Chalupník (Ústí n/O). Nejlepší střelci byli: Ondřej Ko− pecký − 9 branek, Adam Lipavský a Jakub Martinec, oba z V.Mýta, se 7 brankami. Finále starších bylo soubojem Juventus − Barcelona, skončilo 5:2. Mužstvo Juventusu hrálo ve složení: Tomáš Balcárek (Leština), Roman Kopeček (Kerhartice), Jarda Sita (klub Č. Třebová, bydl. Lanškroun), Daniel Kovář (klub Ústí n/O, bydl. Sopotnice) a Darek Prášil (klub Letohrad, bydl. Dolní Libchavy). Nejlepší střelci byli: Erik Fischer (Kerhartice) s 20 brankami, Jar− da Sita − 15 branek a Roman Krystl (klub Č. Třebová, bydl. Ostrov) − 14 branek. Všichni chlapci si kromě zážitků odvezli domů kompletní tréninkový dres a ti nejlepší i další ceny. Osobnostmi školičky byli vyhlášeni Míra Chládek (Ště− pánov u Olomouce, roč.1995) a Filip Wimmer (V. Mýto, roč.1996)− dostali reprezentační dres Jardy Plašila, resp.Tomáše Jirsáka. Oceněni byli i nejlepší hráči jednotlivých ročníků: 1994 − Jarda Sita z FK Č.Třebová, 1995 − Ondra Bořil ze Sigmy Olomouc, 1996 − Dominik Veselý ze Sloupnice, 1997 − Jan Skotálek 1998 − Tomáš Chalupník, oba z Ústí n/O, 1999 − Dominik Gregar z Chocně. Nejmladším účastníkem byl Tomáš Sokol ze Semanína, kterému ještě není 7 let. To vše bylo možné díky podpoře sponzorů, ale i reprezentantů (Jaroslava Plašila, Tomáše Jirsáka, Radka Látala a Kamila Vacka) a oddílů Sigma Olomouc a FK Mladá Boleslav. Všem jim děkujeme.“ A jak školičku hodnotí její účastníci z regionu? Roman: „V Dolní Čermné jsem byl již potřetí. Vždy se mi tam moc líbilo. Tre− néři pro nás připravova− li zajímavý program. Hráli jsme Ligu mistrů, šli jsme stezku odvahy, soutěžili v netradičních disciplinách. Našel jsem hodně nových kamarádů. Přivezl jsem si spoustu cen a zážitků. Moc děkuji panu Mačátovi a panu Saňákovi, i ostatním trenérům.“ Jarda: „Do Dolní Čermné na fotbalový tábor jsem se vydal již popáté. Byl jsem zatím na každém ročníku a vždy bylo něco nového. A tak nepochybuji, že to bude příští rok zase lepší než teď. Když jsem tam jel už popáté, tak jsem si myslel, že mě to tam třeba nebude bavit, ale opak byl pravdou. Jako každý rok se školička o něco zlepšila a přibylo tam i pár nefotbalových aktivit, jako byla hra o poklad Velkého Mačiho a stezka odvahy. Letos tam přijel na be− sedu Jan Hable, který v létě přestoupil do italské Fiorentiny. Trenéři nás za 5 dní toho stihli naučit mnoho, za což jim děkuji. Moc se mi tam líbilo.“ LS, foto: Zdeněk Falta Sponzoři: ISOTEP, s.r.o., Ústí nad Orlicí, J.HLOUŠEK−instalatér, UO, PRO− PLAST, s.r.o., UO, SOLEA, s.r.o., Rybník − Č.Třebová, STŘEŠNÍ OKNA LANGER UO, Silvita, s.r.o., UO, SPORT INVEST, a.s., Praha.

STRANA 36

LL 14 a 15 / 2007

INZERCE FOREZ s.r.o. NÁSTROJÁRNA LISOVNA

přední nástrojárna v regionu Lanškrounska přijme do pracovního poměru pracovníky těchto profesí: Konstruktér tvářecích nástrojů, vstřikovacích forem Požadujeme: SŠ/VŠ vzdělání technického směru, znalost některého 3D systému, znalost světového jazyka vítána Konstruktér – pracovník pro provádění analýz procesů vstřikování plastů v programu CAD MOULD Požadujeme: SŠ/VŠ vzdělání technického směru, dobrá znalost plastů a procesů vstřikování, znalost v programu CAD MOULD vítána, znalost světového jazyka vítána Kreslička Požadujeme: SŠ/VŠ technického směru, znalost některého 3D systému vítána Mistr Požadujeme: SPŠ strojní, popř. elektro, org. schopnosti, praxe vítána Nástrojař, obraběč kovů Požadujeme: vyučení v oboru, praxe v oboru není podmínkou, možno i absolvent Obsluha – seřizovač CNC strojů (soustruh, fréza) Požadujeme: vyučení v oboru, praxe 2 roky Tvarový brusič Požadujeme: vyučení v oboru, praxe 2 roky Pracovník na měření k souřadn. stroji 3D Požadujeme: vyučení ve strojním popř. v elektro oboru, 3 směny Provozní elektrikář Požadujeme: vyučení silnoproud, platná vyhl. 50/78 Sb. Manipulační dělník Požadujeme: základní vzdělání, popř. vyučení, řidič. průkaz „B“ Obsluha lisu Požadujeme: základní vzdělání, popř. vyučení, práce v nepřetržitém provoze − pracoviště Sázava Kontakt: Zdena Kozáková, tel. 465 352 211, [email protected] Hledám společníka do zavedené obchodní firmy. Manželský pár má přednost. Tel.: 606 223 698.

Pracuj doma. www.jobdoma.cz

Rekvalifikační kurz účetnictví v termínu: 17. 9. – 3. 12. 2007. Místo: VOŠ a SOŠ G. Habrmana, Česká Třebová. Výuka angličtiny a němčiny po trimestrech od 24. 9. 2007. Místo: Purkyňova 104, Lanškroun (výuka v malých skupinách). Bližší informace: Mgr. Luboš Smejkal, Vančurova 462, Lanškroun. Tel.: 465 322 494, [email protected], www.orliva.cz.

CHORVATSKO 2007 Pronájem soukromých apartmánů Celé pobřeží Jadranu Libovolný počet nocí Cena již od Kč 280,− os. /noc Doprava vlastní nebo autokar

VELKÝ VÝBĚR ZÁJEZDŮ NA POSLEDNÍ CHVÍLI CA CKM Ústí nad Orlicí, M. R.Štefánika 234, 562 01 Ústí nad Orlicí Tel.: 465 527 696, mobil: 606 748 616 E−mail: [email protected] * Prodám štěňata jorkšírského teriéra bez PP − fenky. Tel.: 724 341409

Inzerce v Listech Lanškrounska LL nabízejí zájemcům o podnikatel− skou inzerci tyto podmínky: cena 12 Kč / 1 cm2 Cena při opakované inzerci: Velikost 1 x 2 − 5x 6 a více celá strana 6000 5400 3600 1/2 strany 3100 2800 1860 1/4 strany 1600 1450 960 Příplatky: Foto, logo, grafické zpracování 50 − 250 Kč Umístění na poslední straně + 20% Uvedené ceny jsou v Kč bez DPH, za publikaci inzerce v jednom čísle LL. Představujeme Vám: 3500 Kč / strana. Řádková inz. soukromá pod značkou a podnikatelská: 40 Kč/řádek + DPH. Soukromá řádková inzerce do tří řádků zdarma, plošná 6 Kč/ 1 cm2.

PSÍ ÚTULEK v Lanškrouně: tel. 724 813 222 www.caniscentrum.com

LL 14 a 15 / 2007

SPORT

Konečné výsledky mistrovských soutěží ve fotbale ročníku 2006 − 2007 Krajský přebor dospělých Rk. Tým Záp + 0 − Skóre Body (Prav) 1. Holice 30 21 4 5 60: 29 67 ( 22) 2. Živanice 30 20 5 5 77: 30 65 ( 20) 3. AS Pardubice 30 18 6 6 55: 27 60 ( 15) 4. Polička 30 15 7 8 50: 32 52 ( 7) 5. M. Třebová 30 15 4 11 40: 33 49 ( 4) 6. Svitavy 30 10 10 10 34: 33 40 ( −5) 7. Prachovice 30 11 7 12 45: 54 40 ( −5) 8. Dobříkov 30 11 5 14 45: 51 38 ( −7) 9. Lanškroun 30 10 7 13 27: 37 37 ( −8) 10. V. Mýto 30 10 6 14 33: 50 36 ( −9) 11. Letohrad B 30 10 4 16 42: 52 34 (−11) 12. Č. Třebová 30 9 7 14 39: 47 34 (−11) 13. Stolany 30 10 3 17 40: 51 33 (−12) 14. Skuteč 30 8 7 15 31: 52 31 (−14) 15. Litomyšl 30 8 5 17 46: 57 29 (−16) 16. Moravany 30 8 5 17 33: 62 29 (−16) Střelci branek: 5 − Šrůtek J., 4 − Vacek L., Bartoš P., Krejsar L., 3 − Petruň P., 2 − Šišan R., 1− Smejkal T., Šilar D. ml., Farkaš M., Stasiowski P.,Richtr M.

Okresní přebor II. třídy dospělých 1. Sloupnice 26 21 4 1 95: 25 67 ( 28) 2. Mistrovice 26 21 1 4 81: 33 64 ( 25) 3. Brandýs n.Orl. 26 18 3 5 73: 31 57 ( 18) 4. Lanškroun B 26 17 2 7 81: 30 53 ( 14) 5. Tatenice 26 14 1 11 55: 51 43 ( 4) 6. Sopotnice 26 13 3 10 57: 45 42 ( 3) 7. Rybník 26 12 1 13 40: 57 37 ( −2) 8. Sruby 26 11 3 12 53: 45 36 ( −3) 9. Jablonné n.Orl. 26 10 4 12 52: 45 34 ( −5) 10. Kerhartice 26 9 6 11 45: 52 33 ( −6) 11. Červ.Voda 26 7 3 16 35: 63 24 (−15) 12. Albrechtice 26 5 6 15 47: 63 21 (−18) 13. Luková 26 4 1 21 22: 94 13 (−26) 14. Němčice 26 1 0 25 24:126 3 (−36) Střelci branek: 24 − Šebrle R., 12 − Wendlig M., 8 − Šána P., Kuttich M., 5 − Richtr D., 4 − Kunc R., 3 − Farkaš M., Pobořil R., 2 − Šišan R., Richtr M., Vacek L., Mizerák R., Černušák T., 1 − Strouhal St., Celý L., Bernášek J., Petik P.

Krajský přebor staršího dorostu 1. SK Chrudim 26 22 1 3 74: 25 67 ( 28) 2. Polička 26 14 4 8 43: 36 46 ( 7) 3. V. Mýto 26 14 3 9 54: 44 45 ( 6) 4. Tesla Pardubice 26 13 3 10 58: 33 42 ( 3) 5. Litomyšl 26 10 7 9 40: 44 37 ( −2) 6. Svitavy 26 10 6 10 46: 38 36 ( −3) 7. AFK Chrudim B 26 11 3 12 35: 40 36 ( −3) 8. M. Třebová 26 11 2 13 42: 56 35 ( −4) 9. Ústí n. O. 26 9 5 12 36: 51 32 ( −7) 10. Lanškroun 26 9 4 13 54: 55 31 ( −8) 11. Třemošnice 26 8 6 12 45: 50 30 ( −9) 12. Choceň 26 8 5 13 35: 46 29 (−10) 13. Letohrad 26 8 5 13 30: 51 29 (−10) 14. Č. Třebová 26 7 2 17 30: 53 23 (−16) Střelci branek: 23 − Fait L., 8 −Vítek V., 4 − Mizerák R., Šilar D., 3 − Matějík O., Smejkal T., 2 −Dostál L., 1− Seidlman M., Karel J., Filip T., Šenkýř J., Marek K., Močkor J.

Krajský přebor mladšího dorostu 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

AFK Chrudim B M. Třebová Svitavy Polička SK Chrudim Lanškroun Č. Třebová Choceň V. Mýto Letohrad Tesla Pardubice Ústí n. O.

26 26 26 26 26 26 26 26 26 26 26 26

21 17 12 13 12 11 11 11 11 9 9 5

2 5 6 3 6 6 4 3 2 8 7 5

3 4 8 10 8 9 11 12 13 9 10 16

70: 16 53: 27 51: 37 55: 41 58: 40 42: 39 46: 46 50: 56 45: 58 45: 33 46: 42 27: 72

65 56 42 42 42 39 37 36 35 35 34 20

( 26) ( 17) ( 3) ( 3) ( 3) ( 0) ( −2) ( −3) ( −4) ( −4) ( −5) (−19)

STRANA 37

13. Litomyšl 26 4 6 16 28: 72 18 (−21) 14. Třemošnice 26 3 3 20 35: 72 12 (−27) Střelci branek: 12− Močkor J., 7 − Zuch R., 5 − Šilar P., Stasiowski O., 4 − Barnet R., 2 − Majer J., Smola M., Václavský L., 1− Macháček O., Ryšavý M., Šilar R.

I. krajská třída starších žáků 1. Ústí n. O. 18 17 1 0 109: 8 52 ( 25) 2. Jablonné n. O. 18 11 2 5 48: 27 35 ( 8) 3. Horní Jelení 18 10 4 4 33: 22 34 ( 7) 4. Žamberk 18 10 4 4 57: 27 34 ( 7) 5. Lanškroun 18 7 4 7 36: 28 25 ( −2) 6. Králíky 18 7 2 9 32: 33 23 ( −4) 7. Litomyšl 18 6 4 8 29: 33 22 ( −5) 8. M. Třebová B 18 6 0 12 20: 58 18 ( −9) 9. Dolní Újezd 18 4 3 11 22: 46 15 (−12) 10. Řetová 18 0 0 18 10:114 0 (−27) Střelci branek: 6 − Ryšavý M., 5 − Smrkal D., 4 − Šindelář Vl., Vodák K., Skalický D., 3 − Pavelka O., 2 − Komínek L., Vejrek T.,Minář J., Šilar R., Jačisko J., Kollert D., Formánek D.

I. krajská třída mladších žáků 1. Ústí n. O. 18 12 5 1 76: 14 41 ( 14) 2. Litomyšl 18 13 2 3 80: 18 41 ( 14) 3. Dolní Újezd 18 12 2 4 75: 40 38 ( 11) 4. Králíky 18 9 2 7 52: 45 29 ( 2) 5. Řetová 18 8 2 8 32: 47 26 ( −1) 6. Žamberk 18 8 1 9 46: 46 25 ( −2) 7. Horní Jelení 18 7 1 10 37: 50 22 ( −5) 8. Lanškroun 18 5 1 12 31: 50 16 (−11) 9. Jablonné n. O. 18 4 2 12 21: 62 14 (−13) 10. M. Třebová B 18 3 0 15 13: 91 9 (−18) Střelci branek: 5 − Schneberger R., Karlík O., Kučera O., 4 − Moučka R., 3 − Jung D., 2 − Andrle M., Marek L., 1 − Karlík J., Marek J., Hrabal L., Ju− nek T., Vybíral J.

Krajská miniliga − starší přípravka Rk. Tým Zápasy + 0 − Skóre Body 1. AFK Chrudim „B“ 24 20 3 1 122 : 24 63 2. MFK Pardubice 24 18 3 3 112 : 31 57 3. Tesla Pardubice 24 14 3 7 61 : 42 45 4. Dolní Újezd 24 10 4 10 62 : 66 34 5. TJ Svitavy „B“ 24 9 6 9 29 : 42 33 6. Č.Třebová „B“ 24 7 1 16 37 : 85 22 7. OEZ Letohrad „B“ 24 5 7 12 39 : 63 22 8. TJ Lanškroun 24 5 3 16 25 : 69 18 9. 1. FC Žamberk 24 3 4 17 18 : 84 13 Střelci branek: 8 − Zadražil D., 5 − Kristek J., 3 − Lechnýř Z., 2 − Sadovský M., Stasiowski D., 1 − Dvořák D., Hajzler S., Masopust P.,

Krajská miniliga − mladší přípravka 1. AFK Chrudim „B“ 24 21 1 2 131 : 29 64 2. Dolní Újezd 24 18 1 5 109 : 28 55 3. Tesla Pardubice 24 17 3 4 92 : 21 54 4. MFK Pardubice 24 17 1 6 103 : 18 52 5. Č.Třebová „B“ 24 11 2 11 47 : 57 35 6. TJ Lanškroun 24 9 2 13 39 : 71 29 7. 1. FC Žamberk 24 3 3 18 15 : 107 12 8. TJ Svitavy „B“ 24 2 3 19 10 : 94 9 9. OEZ Letohrad „B“ 24 1 2 21 7 : 125 5 Střelci branek: 13 − Marek M., 11 − Filipi D., 4 − Boščík M., Kačerovský M., 2 −Popelář J., Faltus J., 1 − Kögler T., Hrabal T., Bako A.

STRANA 38

SPORT

LL 14 a 15 / 2007

Memoriál Karla Šendery

Hodnocení sezóny volejbalistů 2006/2007

V Lanškrouně se v sobotu 23. 6. 07 uskutečnil nohejbalový turnaj. Jednalo se o 1. ročník Memoriálu Karla Šendery a turnaj byl odehrán jako vzpomínka na našeho kamaráda a spoluhráče. Slavnostního zahájení a dalšího průběhu se zúčastnila Karlova rodina a Roman „Šemík“ Šendera byl hlavním organi− zátorem a pořadatelem akce. Vše se uskutečnilo na volejbalových kurtech, kde se setkalo 14 družstev, která byla rozdělena do dvou kategoríí. Kategorie profesionálů se skládala z borců z lanškrounského nohejbalu, kteří odehráli 9−ti hodinový maratón utkání, než byl určen celkový vítěz. Nejlépe si v turnaji vedli pánové Žaba ml. a Fišer. Bez porážky ve finálovém turnaji se stali celkovými vítězi a držiteli putovního poháru, o který letos bojovala právě tato kategorie. Amatérskou skupinu obsadili převážně volejbalisté z Lanškrouna, ale i další pozvaní, a tak bylo možné rozlosovat družstva do dvou skupin a odehrát 24 zápasů. I v této kategorii se podařilo trojici Urban ml., Musil a Dušánek projít celým turnajem včetně vyřazovacího kola a finále bez porážky a zaslouženě si odnesli cenu pro vítěze – sud plzeňské dvanáctky. Počasí bylo celý den ideální, a tak bylo možné odehrát nejen mnoho napí− navých a dramatických utkání, ale i občerstvit se v kantýně, kterou skvěle vedli manželé Adamovi a Martin Plocek. Po předání diplomů a věcných cen pokračoval turnaj posezením a vzpomínáním na našeho velkého kamaráda Karla Šenderu.

Lanškrounští volejbalisté z družstva „A“ zakončili v pátek 15. 6. pod vede− ním kapitána Richarda Adama sezónu krajského přeboru mužů. Po první polovině sezóny přezimovali na prvním místě s nepatrným náskokem a bylo otázkou, zda udrží vedení i v druhé polovině soutěže. Po zahájení druhé poloviny se v květnu podařilo domácím volejbalistům zvítězit v pěti zápasech po sobě a první prohra je čekala až na horké půdě v Ústí nad Orlicí. Za celou sezónu družstvo odehrálo 24 zápasů a prohrálo pouze ve čtyřech z nich. I v posledním dvojzápase Lanškrounští zvítězili, a tak jim právem patří prv− ní místo v kraji ve své skupině. Do soutěže se velmi dobře zapojili i mladí ju− nioři Lanškrouna a získávali tak cenné zkušenosti v soutěži mužů. Velký dík patří sponzorům tohoto družstva firmě ORSO, s.r.o., která má nemalý podíl na výsledcích družstva. Sestava: Němec, Svatoň, Adam, Kačerovský, Kuběnka, Langer, Janků, Poláček a Špatenka. Martin Kačerovský Konečná tabulka: 1. VK Lanškroun 24 20 4 62:21 (2.95) 44 2. Jiskra Ústí nad Orlicí B 24 17 7 59:36 (1.64) 41 3. VK Vysoké Mýto 24 13 11 47:38 (1.24) 37 4. Sokol Žamberk 24 13 11 49:45 (1.09) 37 5. VK Litomyšl B 24 11 13 39:46 (0.85) 35 6. TJ Svitavy 24 8 16 32:55 (0.58) 32 7. TJ Jablonné n.O. 24 2 22 20:67 (0.30) 26

Amatéři: 1. Urban ml., Musil, Du− šánek; 2 Böhm, Beneš, Mazal; 3. Celkové umístění: Brandejs, Šternáctek, Hostovský Profesionálové: 1. Žaba ml., Fišer; Nejobětavější hráč: Josef Krsek 2. Kopecký, Černý, Dušek; 3. Hery− Nejzkušenější hráč:Miroslav Dostál nek, Šána, Smutný Nejstarší hráč: Antonín Žaba st. Sponzoři turnaje: ORSO, s.r.o.,LINSTRAM, s.r.o., Krsek, Roubal, Bran− dejs, Herynek, Kuběnka, Kačerovský Martin Kačerovský

Příležitost pro lanškrounské děti

Tréninky badmintonistů od září 2007

Po celý červenec a srpen pořádá Badmintonový oddíl Lanškroun každé úterý a čtvrtek od 18 hod do setmění na sportovišti u ZŠ v Dobrovského ulici volně přístupné spor− tovní podvečery, kde si příchozí děti mohou zahrát podle přání fotbálek, basket apod. pod dohledem dospělých a věnovat se i dalším individuálním nebo kolektivním sportům. Takovou recesistickou vstupenkou je jakýkoli druh sportovního náčiní, který si vezmou na tuto akci sebou. Může to být badmintonová raketa, kopací míč, inline brusle atd. V případě nepřízně počasí se sportovní podvečery nekonají.

Jindřichův pohár začíná putovat!

Pozvánka na GRAND PRIX „C“dospělých První ze série krajských žebříčkových turnajů pro registrované hráče Par− dubického a Královéhradeckého kraje pořádá badmintonový oddíl za podpory Českého badmintonového svazu v prostorách haly  SOUE Lanškroun na Střelnici hned na začátku nové sezóny: 1. září 2007 od 9 hod. Na programu jsou dvouhry mužů a žen, čtyřhřy mužů a žen a smíšené čtyřhry. Všíchni účastníci turnaje bojují o účast v národní lize. Plánované ukončení turnaje je kolém půl páté odpoledne. Pro všechny diváky bude zpřístupněn balkón haly. Srdečně zveme občany města na naši sportovní akci. Vstup zdarma.

Badmintonový oddíl připravuje Již od konce září začíná postupně série pěti turnajů, která je určená všem občanům Lanškrouna. Vítanými účastníky turnajů budou především úplní začátečníci, ženy, pokročilí amatérští neregistrovaní hráči + veteráni nad 40 let, kteří budou hrát v oddělených kategoriích dle výkonnosti. Všechny akce se budou konat v hale SOUE LANŠKROUN NA STŘELNICI v prů− běhu nastávajícího školního roku 2007 – 2008. Podrobnosti o každém tur− naji a podmínkách účasti na něm budou zveřejňovány v Listech Lanškrounska a v Orlickém deníku. Na každém dílčím turnaji budou odměněni nejlepší hrá− či kategorií mužů i žen a po skončení celé série budou navíc vyhodnoceni tři nejlepší hráči v každé kategorii. Účast na turnajích nebude umožněna hrá− čům vyšších soutěží závodního badmintonu.

Pondělí: 18 – 19.30 hod. trénink mládeže − tělocvična ZŠ Dobrovského Úterý: 17 − 19 hod. trénink dospělých − tělocvična ZŠ ve Smetanově ulici Čtvrtek: 17.30 – 19.30 hod. mládež a dospělí − hala SOUE na Střelnici Sobota: 14 – 16 hod. všechny kategorie − tělocvična ZŠ ve Smetanově ulici Neděle: 9 – 11hod. všechny kategorie − tělocvična ZŠ ve Smetanově ulici Rodiče, již nyní můžete přihlásit své děti do oddílu badmintonu v nové sezóně. Další dotazy ke všem akcím badm. oddílu: Jiří Dinga 603 496 245.

Hokejka a pes. Na první pohled to k sobě vůbec nepatří. V sobotu 14.7. však v  místní hale B. Modrého příznivci hokejek i psů souběžně zápolili ve svých disciplínách. Před halou se uskutečnila tradiční Voříškiáda a uvnitř, na ploše, se hrál in−line hokej. Na in−line hokejový turnaj, první v zemi nových mistrů světa, přijelo 7 druž− stev z celé ČR. V tomto prvním ročníku turnaje se bojovalo pod patronací p. J. Cinka o putovní Jindřichův pohár. Z konečného vítězství se nakonec rado− val zaslouženě extraligový celek IHC Uherský Brod. Domácí Pardálové měli nakročeno k pěknému pátému místu. V poslední minutě turnaje ale pražský Apex odsunul tým místních amatérů na konec tabulky. Celkově se obou akcí účastnilo na 400 spokojených soutěžících a nespočet diváků. Další turnaj v in−line hokeji je na programu o víkendu 27. − 29. 7. , kdy se v EURO CUPu představí vedle českých a slovenských hráčů také týmy z USA a Anglie. Závěr sezony na kolečkových bruslích bude již tradičně patřit 25. 8. turnaji „Poslední kolečka“. JČ Konečná tabulka turnaje: 1 IHC Uherský Brod 6 6 0 0 25:4 12 b. 2 IHC Tuněchody 6 5 0 1 21:10 10 b. 3 IHC Rakovník 6 3 0 3 13:20 6 b. 4 Kosatky Choceň 6 3 0 3 13:12 6 b. 5 Apex Praha „B“ 6 2 0 4 11:19 4 b. 6 Stilmat Žamberk 6 1 0 5 10:18 2 b. 7 Pardálové Lanškroun 6 1 0 5 6:16 2 b.

LL 14 a 15 / 2007

Oslavy 60 let založení fotbalového oddílu TJ Sokol Rudoltice 18. 8. 2007 Zahájení v 10.00 Ukázka hry přípravky 10.30 Utkání dorostu a výběru ze vsi 11.15 Slavnostní zahájení 13.00 Vystoupení hud. skupiny NEVÍM 14.00 a 16.00 Vystoupení dívčích mažoretek z Lan− škrouna a skupiny historického šer− mu TARTAS 15.00 − 16.00 Utkání staré gardy a výběru hvězd 17.00 − 18.00 Volná zábava, večerní představení TARTAS a po setmění ohňostroj K tanci a poslechu hraje hudební sku− pina MOTÝL. Srdečně Vás zveme. TS Lanškroun pořádají ve spolupráci s Českou asociací in−line hokeje a PDHL ve dnech 27.− 29. července 2007 4. ročník IN−LINE HOKEJOVÉHO TURNAJE

EURO CUP Hala B. Modrého, Lanškroun Hraje se podle pravidel in−line hokeje Účastníci: 1. HC APEX „A“ − ČR 2. ILHC TUNĚCHODY − ČR 3. FEVRA − Slovenska republika 4. MICHIGAN REBELS − USA 5. LEICESTER DRAGONS − UK Přihlášky nejsou dosud uzavřeny Zveme diváky na kvalitní sportovní zážitek

In−line turnaje v HBM: 4. 8. − MALÝ 11. 8. − STŘEDNÍ 25. 8. −VELKÝ − Poslední kolečka 27. 7. – 29. 7. 21. ročník cyklistického etapového závodu juniorů REGIONEM ORLICKA (viz str. 18 a 19)

STRANA 39

PROGRAM AKCÍ V REGIONU

Nadační fond SEBEPOZNÁNÍ zve na přednášku VODA A TRÁVÍCÍ SYSTÉM ČLOVĚKA třetího tisíciletí s Dr. TRIGLUFITEM Voda jako základ života a zdraví člověka. Irisdiagnostika – řešení skrytých příčin zdravotních problémů. Imunitní systém člověka a alfa a beta glukany. V úterý 31.7. 2007 v 18.30 hod. v Městské knihovně Lanškroun Přednášejí: Odborníci – irisdiagnos− tikové, imunoterapeuti a analytici PRVNÍ HARMONIZAČNÍ PORADNY MEDYNAMIS Po přednášce se pro zájemce uskuteční preventivní vyšetření metodou oční diagnostiky. MS „Obora“ Lanškroun pořádá dne 4. srpna 2007 od 16 hodin tradiční MYSLIVECKÝ TÁBORÁK na chatě Lesanka v Kypuši. Myslivecká kuchyně a speciality z udírny. Srdečně zvou členové MS „Obora“. Myslivecké sdružení Luková pořádá dne 18. srpna 2007 od 20 hodin MYSLIVECKÝ TÁBORÁK na myslivecké chatě v Lukové. K tanci a poslechu hraje DJ Standa Celý Občerstvení zajištěno: myslivecká kuchyně, pochoutky z udírny a grilu.

Městské muzeum Lanškroun nám. A. Jiráska − zámek, tel.: 465 324 328 Otevírací doba − celoročně: Út − Pá 9.00 − 11.30 13.00 − 16.00 So − Ne 13.00 − 17.00 Výstavy: PETR ŠPAČEK − OBRAZY A KERAMIKA a MIROSLAV KOUPIL − KALIGRAMY Výstavy trvají do 26. srpna 2007

T. G. Masaryka 3, tel.: 465 324 662 30. − 31. července 20 hodin PRÁZDNINY PANA BEANA (USA) 117 min. Katastrofa jménem Bean dostala svůj vlastní pas. Vstupné: 59,− Kč Mládeži přístupno 1. a 2.srpna 20 hodin 3. srpna 17.30 a 20 hodin * SMRTONOSNÁ PAST 4.0 (USA)

Bruce Willis je zpátky ve své nejlep− ší roli. Do 12 let nevhodné Vstupné: 59,− Kč 4. srpna 20 hodin 5. srpna 17.30 a 20 hodin * JEDNOTKA PŘÍLIŠ RYCHLÉ− HO NASAZENÍ (V.Británie) Jsou to Mizerové ve Smrtonosné pasti se smrtonosnou zbraní. 121 min. Vstupné: 54,− Kč Mládeži přístupno 6. – 7. srpna 20 hodin * ZODIAC (USA) 158 min. Není snad děsivějšího případu než je tento. Masový vrah řádí v San Franci− scu po několik desetiletí. Filmový pří− běh vychází za skutečných událostí. Vstupné: 59,−Kč Do 12 let nevhodné 8. srpna 20 hodin * SHERRYBABY (USA) 92 min.

Chcete začít znovu od začátku – ale začátek je jen jeden. Vstupné: 59,−Kč Do 12 let nevhodné 9. – 10. srpna 20 hodin BESTIÁŘ (ČR) 110 min. Danica Jurčová a Karel Roden v mi− lostném labyrintu Ireny Pavláskové. Vstupné: 69,− Kč Mládeži nepřístupno 11. srpna 20 hodin * ČERNÁ KNIHA (Holansko, Bel− gie, V. Británie, Německo) 143 min.

Příběh židovské dívky Rachel, která se ukrývá v okupovaném Holandsku. Vstupné: 59,− Kč Mládeži přístupno 12. srpna 17.30 a 20 hodin 13. srpna 20 hodin * PIRÁTI Z KARIBIKU 3 − NA KONCI SVĚTA (USA)

Závěr veleúspěšné pirátské série musí vyřešit ožehavý problém, zmrtvých− vstání Jacka Sparrowa, a zavést ce− lou společnost starých přátel až na Dálný východ. 168 min. Vstupné: 69,− Kč Mládeži přístupno 14. srpna 20 hodin 15. srpna 17.30 a 20 hodin VRATNÉ LÁHVE (ČR) 95 min. Aby mohlo být vítání, musí být na− před loučení. Nový film Zdeňka Svě− ráka a Jana Svěráka . Vstupné: 69,− Kč Mládeži přístupno 16. – 17. srpna 20 hodin * BAREVNÝ ZÁVOJ (Čína, USA)

Nejdelší cesta může vést mezi dvěma srdci. 125 min. Vstupné: 69,−Kč Do 12 let nevhodné 18. – 19. srpna 20 hodin TAJNOSTI (ČR) 95 min. Jan Svěrák uvádí nový film Alice Nellis. Vstupné: 54,− Kč Do 12 let nevhodné 20. srpna 20 hodin * MISS POTTER (V. Británie, USA)

Život Beatrix Potter je tím nejkouzel− nějším příběhem ze všech. 92 min. Vstupné: 64,−Kč Do 12 let nevhodné 21. – 22. srpna 20 hodin * RENESANCE (Francie) 105 min.

Paříž v roce 2054 – Věčný život, nebo smrt. Do 12 let nevhodné Vstupné: 54,− Kč 23. a 24. srpna 17.30 a 20 hodin 25. srpna 20 hodin HARRY POTTER A FÉNIXŮV ŘÁD (USA) 131 min. Nejpopulárnější kouzelník od časů Rumburaka dovršil patnáctý rok. V Bradavicích na něj číhají zákeřní smrtijedi a jedna ropucha v lidské podobě. Vstupné: 74,− Kč Mládeži přístupno

Žebříček filmových hitů − červen 2007: 1. Piráti z Karibiku − Prokletí černé perly 2. Vratné láhve 3. Roming 4. Kvaska 5. Spider − Man 3

STRANA 40

INZERCE A POZVÁNKY

LL 14 a 15 / 2007

Přejeme vám KRÁSNOU DOVOLENOU. Vše potřebné najdete u nás.

Vybíráme z programu kina Smrtonosná past 4.0 (1. − 3. 8.) Když Ameriku srazí na kolena parta kyber− teroristů, je jasné, že přítrž jejich řádění dokáže udělat jedině John McClane. Aby ranař ze staré školy udržel krok s hackery, kteří používají jedničky a nuly stejně smrtonosně jako samopaly, má tentokrát k ruce mladého počítačového maniaka. Ten je ostatně důvodem, proč McClane vletěl do problémů zase po hlavě: kluka, který si s computerem hraje trochu nelegálně, měl předvést k vý− slechu, ale najednou po něm vystartovalo komando, po celém Washingtonu kolabují semafory, úřady jsou evakuovány kvůli antraxovému poplachu… Sherrybaby (8. srpna) Na první pohled nenápadné, skromné drama o mat− ce, která se − vyléčena ze závislosti na drogách − vrací z vězení, aby se znovu sblí− žila se svou malou dcerkou a naučila se žít vlastní život, v sobě skrývá mnohá příjemná překvapení. Příběh by mohl být základem běžné televizní inscenace. Film má však své kouzlo, slavil úspěch na festivalu Sundance či v Karlových Varech, kde získal Křišťálový glóbus a cenu pro herečku v hlavní roli. Černá kniha (11. srpna) Druhá světová válka je pro Nizozemce palčivé té− ma i po šedesáti letech. Ačkoli totiž byli „neutrální“, dodnes si vyčítají, že Hitlerovi umožnili zdecimovat židovskou populaci tím, že mu poskytli sezna− my obyvatel. Na tomto historickém základu by šlo vystavět komorní drama – to by ale nesměl stát za kamerou původem holandský režisér Hvězdné pě− choty nebo Základního instinktu Paul Verhoeven, který vás protáhne napína− vým příběhem, kde do poslední chvíle nevíte, kdo je ve skutečnosti vypočíta− vý padouch a kdo čestný člověk. Děj je komplikovaný, ale pořád se točí okolo jediné hlavní postavy: židovské zpěvačky Rachel, jež při pokusu vycestovat i s rodinou do bezpečnější části Evropy přijde o všechny blízké a sama vy− vázne jenom s holým životem. Dívka, která se nejprve snažila prostě jen pře− žít válku, se poté zapojuje do protinacistického odboje a pátrá po zrádci, který udává Židy chamtivým Němcům. Využívá při tom svou krásu a sex. Barevný závoj (16. – 17. 8.) Ve 20. letech minulého století se odehrává epický příběh novomanželského páru, který se po svatbě z rozumu rozhodne najít k sobě cestu až v daleké Číně uprostřed epidemie cholery. Klasickému dramatu přidává na kráse, krom skvělých herců, i úchvatná obrazová stránka. Renesance (21. – 22. 8.) Striktně černobílý francouzský animovaný film v mnohém připomíná potemnělou poetiku Sin City. Strhující vizuální stránka do jisté míry omlouvá i ohranou detektivní zápletku, ve které figuruje drsňák detektiv, osudová žena a tajemná mezinárodní korporace.

Váš vůz si odvezeme a opravený zase vrátíme

LISTY LANŠKROUNSKA vydává za podpory MÚ v Lanškrouně TG TISK s.r.o. Adresa: 5. května 1010, 563 01 Lanškroun, tel.: 465322270, 605206635, fax: 465322271. E−mail: [email protected]; listy.mesto−lanskroun.cz, www.lanskrounsko.com a www.lanskroun.net. Šéfredaktor Mgr. F. Teichmann, redakce RNDr. L. Sitová. Foto: soukromé archivy autorů. Uzávěrka příštího čísla: 15. 8. 2007, vychází v pátek 24. 8. 2007. Redakce neodpovídá za názory, mluvnické a stylistické chyby přispěvatelů; vyhrazuje si právo lehce pozměnit texty. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Kresby P. Dvořáček. Registrováno u Ministerstva kultury ČR pod ev. č. MK ČR E 10993.