2005 stavební infozpravodaj

obal5/05 16.11.2005 11:22 Stránka 1

PSM

www.psmcz.cz

PÁT É â Í S L O

2005 stavební infozpravodaj

REHAU_IBF_210x297

5.3.2004

8:58

Stránka 1

REHAU-BAU Váš spolehlivý partner Jednotlivé výrobní skupiny koncernu REHAU dosáhly ve svých technických programech špičkových výsledků a etablovaly se jako žádaný dodavatel systémů z mnoha oblastí podnikání ve stavebnictví. Rehau si zakládá a vyznačuje se kompetentností při vývoji nových technologií. Na svých trzích si vybudovali jednotlivé stavební divize velmi dobré jméno.

REHAU-BAU představuje společné zastřešení jednotlivých stavebních divizí. Pod touto „střechou“ REHAU nabízí mnohé služby a výrobky z jedné ruky: – Okenní a fasádní systémy – Systémy vnitřních rozvodů TZB – Úložné systémy elektro – Systémy vytápění budov – Trubní systémy venkovních inženýrských sítí – Materiály pro silniční a železniční stavitelství – Technologie pro životní prostředí a odpadní vody

Čechy:

Morava:

Obchodní 117 251 70 Praha - Čestlice tel.: 272 190 111 fax: 272 380 176

Vídeňská 122 619 00 Brno tel.: 547 425 582 fax: 547 425 583

e-mail: [email protected]

www.rehau.cz

REHAU s.r.o.

REHAU s.r.o.

Princip REHAU-BAU preferuje vysokou kvalitu a bezpečnost při používání, minimální energetickou náročnost při zajištění maximální hospodárnosti. Zároveň musí svému uživateli přinést vysoký životní komfort. A k tomu profesionální poradenská služba pro všechny fáze stavební činnosti – od projektu až po realizaci. S REHAU stavíte na kvalitě.

AKADEMIE

editorial 5-05 15.11.2005 19:20 Stránka 1

1 PSM stavební infozpravodaj 2005 Milí ãtenáfii, váÏení kolegové, pfiedkládáme Vám leto‰ní jiÏ poslední ãíslo ãasopisu PSM stavební infozpravodaj, kter˘ je tématicky zamûfien pfiedev‰ím k 12. roãníku Mezinárodního odborného veletrhu AQUA-THERM Praha 2005. Pevnû vûfiíme, Ïe jste byli v prÛbûhu celého roku spokojeni s obsahovou náplní na‰eho ãasopisu, ale i s odborn˘mi semináfii, která na‰e spoleãnost pofiádá v rámci celoÏivotního vzdûlávání hlavnû pro ãleny komory âKAIT, ale i pro dal‰í stavební odbornou vefiejnost. Dobfie víme, Ïe ne vÏdy se nám podafiilo utvofiit kvalitní skupinu pfiedná‰ejících firem, a dobfie víme, Ïe ne vÏdy poãty posluchaãÛ splÀovaly na‰e pfiedstavy. Proto jsme pro rok 2006 zvefiejnili jiÏ v mûsíci listopadu plán semináfiÛ na cel˘ pfií‰tí rok. Také jsme zafiadili fiadu nov˘ch tématick˘ch okruhÛ napfi. „Ekonomické a ekologické vytápûní“ nebo „Navrhování, technologie, akustika a pro-

O VELETRHY A V¯STAVY

TPS, TZS INÎEN¯RSKÉ SÍTù, VYTÁPùNÍ

TEPELNÁ âERPADLA

TÉMA

ZDICÍ MATERIÁLY

TÉMA

STAVEBNÍ CHEMIE VZDùLÁVÁNÍ

B

vádûní protipoÏárních sádrokartonov˘ch konstrukcí“. Pro specializaci elektro pfiipravujeme téma „Progresivní systémové fie‰ení silov˘ch a datov˘ch rozvodÛ v administrativních a prÛmyslov˘ch objektech“. Tak jako kaÏd˘m rokem, tak i v roce leto‰ním budeme bilancovat a hodnotit dosaÏené v˘sledky za uplynulé období. Poãet uspofiádan˘ch semináfiÛ pfiesáhl magické ãíslo 200 a poãet posluchaãÛ 12 000. Pro na‰i spoleãnost PSM CZ jde o úctyhodné ãíslo. VÏdyÈ i stavebnictví v posledních letech patfií mezi odvûtví, které lze povaÏovat za jeden z pilífiÛ národní ekonomiky. Na závûr mi dovolte, abych vám se sv˘m kolektivem podûkoval za Va‰i dÛvûru i zájem o na‰e produkty a tû‰ím se na spolupráci i v dal‰ích letech. Do nového roku Vám pfieji hlavnû zdraví, pracovní úspûchy a rodinnou pohodu.

S

Zdenûk Mirvald jednatel spoleãnosti

A

H

AQUA-THERM Praha 2005 SHK Brno 2006 REHAU-RAUSIKKO Systémy k decentrálnímu vsakování âi‰tûní odpadních vod Teplovzdu‰né vytápûní KAGO – teplovzdu‰n˘ krb

2 3 4 5 10 12

Tepelná ãerpadla MasterTherm Regulace topn˘ch systémÛ Rozvody plynu mûdûn˘m potrubím Stavebnictví v âR Komplexní ochrana budov pfied bleskem V˘robní program BSG Klatovy Kalibrované tvarovky LIAPOR

15 16 18 20 28 32 34

Evropská integrace II. Tepelnû vlhkostní problematika Spárovací hmoty Plán semináfiÛ na I. ãtvrtletí 2006 – pfiedplatné

38 44 48 52

PSM – stavební infozpravodaj 5/2005, 5. roãník. ·éfredaktor: Alena Janãová. Redakãní rada: Marie Báãová (IC âKAIT), Eva Hellerová, Josef Michálek (Fakulta stavební âVUT), Zdenûk Mirvald (jednatel PSM CZ). Inzerce: Michal Va‰koviã, tel./fax 242 486 977, 602 952 112; Václav ·ulc, tel. 242 486 983, 606 781 543; Petr Bure‰, tel. 242 486 985, 606 510 110; zastoupení Brno: Václav Karlík, tel. 545 117 433, 728 734 251; vydavatel: PSM CZ, s.r.o., Velflíkova 10, 160 00 Praha 6, tel. 242 486 976, fax 242 486 979, e-mail: [email protected], [email protected], www.psmcz.cz. Tisk: Tiskárna Petr Po‰ík. Zaregistrováno: MK âR E 11138.

články_www 15.11.2005 19:21 Stránka 2

2 PSM stavební infozpravodaj 2005

Ve dnech 22. – 26. listopadu 2005 se bude na praÏském V˘stavi‰ti konat jiÏ 12. roãník Mezinárodního odborného veletrhu vytápûní, ventilace, klimatizaãní, mûfiicí, regulaãní, sanitární a ekologické techniky AQUA-THERM Praha.

Aqua-therm Praha na vzestupu Na veletrhu se projevil vstup âeské republiky do EU Jedenáct˘ roãník mezinárodního odborného veletrhu Aqua-therm v Praze, kter˘ je zamûfien na vytápûní, klimatizaci, vûtrání, regulaci a technická zafiízení budov, zaznamenal vloni citeln˘ nárÛst zahraniãních vystavovatelÛ. Pofiadatelé to pfiisuzují vstupu âeské republiky do Evropské unie. Zv˘‰il se nejen poãet vystavovatelÛ z ãlensk˘ch zemí, ale praÏského veletrhu se poprvé zúãast-

nily v kolektivní expozici firmy z Turecka. Veletrh si získal ve stfiední Evropû dobrou povûst, o ãemÏ svûdãí nejen kaÏdoroãních více neÏ 40 tisíc pfiedev‰ím odborn˘ch náv‰tûvníkÛ, ale i skuteãnost, Ïe pokud jde o poãet pfiím˘ch vystavovatelÛ (vloni 455) a plochu, pfiedstihl i svého jmenovce ve Vídni. Na odbornou úroveÀ veletrhu v Praze

dohlíÏí profesionální spoleãenstva z oboru technick˘ch zafiízení budov a ministerstva prÛmyslu a obchodu, Ïivotního prostfiedí a hospodáfiská komora. Mezinárodní odborn˘ veletrh Aqua-therm Praha se v roce 2005 uskuteãní v termínu 22. – 26. listopadu. Na veletrhu Aqua-therm Praha se kaÏdoroãnû setkávají obchodníci a odborníci nejen z âeské republiky, ale i ze zahraniãí, zvlá‰tû ze sousedních zemí. Není divu. V‰ichni, kdo v tomto odboru nûco znamenají, uÏ mají termín leto‰ního veletrhu dávno zatrÏen˘ ve sv˘ch diáfiích.

Aqua-therm Praha jistû splní oãekávání podnikatelÛ v oboru TZB 1. Aqua-therm Praha 2005 Svaz podnikatelÛ v oboru technick˘ch zafiízení po dÛkladném rozboru v˘voje v oboru do‰el k závûru, Ïe nosn˘mi tématy leto‰ního 12. mezinárodního veletrhu Aqua-therm Praha budou:

zvy‰ování úãinnosti vyuÏívání energie (úspory energie) vyuÏívání alternativních (zejména obnoviteln˘ch) zdrojÛ energie zabezpeãování komplexních sluÏeb pro inteligentní budovy

âlenové SPTZ si uvûdomují, jaké zmûny tento obor pfietváfiejí a jak se bude mûnit. Vûdí, Ïe kdyÏ budou chtít obstát, nezbude nic jiného neÏ se zaãít zajímat o nové technologie a trendy. A to v‰e budou ãlenové na leto‰ním mezinárodním veletrhu hledat.

2. Je v˘voj v oboru TZB obdobn˘ i v ostatních zemích EU? Na tuto otázku dala odpovûì leto‰ní v˘roãní konference evropské organizace montáÏních firem TZB-CEETB, která se pod názvem Budoucnost je na‰e podnikání uskuteãnila 15. záfií v Rotterdamu. Letos se poprvé konala spoleãná konference CEETB-AIE, sdruÏující elektromontáÏní firmy a GCI-UICP, která sjednocuje montáÏní firmy TZB právû s v˘jimkou elektromontáÏních firem. âesk˘ SPTZ je jiÏ jedenáct let sdruÏením nejv˘znamnûj‰ích spoleãenstev fiemesel: instalatérÛ, eletrikáfiÛ, topenáfiÛ, kominíkÛ, chlaìafiÛ, velkoobchodníkÛ, v˘robcÛ topenáfiské techniky, kamnáfiÛ, v˘taháfiÛ a sváfieãÛ. Cílem konference bylo formulovat a analyzovat rozhodující v˘vojové trendy v oboru montáÏí TZB. Dopolední blok konference organizovan˘ AIE byl plnû

vûnován tzv. „chytr˘m domÛm“ (Smart Homes). Ty b˘vají také nûkdy naz˘vány „inteligentními budovami“. Jedná se o budovy, v nichÏ jsou prostfiednictvím elektrotechnick˘ch systémÛ integrována v‰echna technická zafiízení. To vede nejen k vût‰ímu komfortu a bezpeãnosti, ale téÏ k v˘razn˘m úsporám investiãních a provozních nákladÛ. Technologie jsou dnes jiÏ pfiipraveny, teì se jen jedná o jejich vyuÏívání ve v˘stavbû zejména bytov˘ch domÛ, protoÏe ve velk˘ch komerãních budovách jsou TZB jiÏ do znaãné míry integrovány. Integrace TZB vede k integraci jednotliv˘ch instalatérsk˘ch profesí v oblasti TZB. Na mûnícím se trhu uspûjí pfiedev‰ím ty montáÏní firmy TZB, které budou schopny vstupovat do projektÛ a zakázek jako tzv. „systémov˘ integrátor TZB“. Odpolední blok konference, kter˘ byl organizován GCI-UICP, byl vûnován

pfiíleÏitostem, které pfiiná‰ející otvírající se a liberalizující se trhy s elektfii-

nou a plynem montáÏním firmám TZB, otázkám zlep‰ování úãinnosti vyuÏívání energií, obnoviteln˘m zdrojÛm energie.

Bylo konstatováno, Ïe souãasn˘ v˘voj na trhu s energiemi (rostoucí cena ropy a z toho vypl˘vající rostoucí cena plynu a elektfiiny) vytváfií pro montáÏní firmy TZB zcela novou situaci, jakousi strategickou v˘zvu pfiiná‰ející nové pfiíleÏitosti. UdrÏitelné zásobování energií je zcela zásadní a klíãové pro politickou, ekonomickou a sociální stabilitu. A k udrÏitelnému zásobování energií vedou jen dvû cesty:

zvy‰ující se vyuÏívání alternativních (zejména obnoviteln˘ch) zdrojÛ energie zvy‰ování úãinnosti vyuÏívání energie

Je jasné, Ïe nové technologie pfiiná‰ejí montáÏním firmám TZB nové pfiíleÏitosti. AspoÀ tûm firmám, které reagují pruÏnû na v˘voj na trhu i na v˘voj tech nologií.

brno2 15.11.2005 19:20 Stránka 3


SHK Brno 2006: Stavte na budoucnosti! Kdo v leto‰ním dubnu nav‰tívil Stavební veletrhy Brno 2005 jistû se nechal inspirovat v˘stavními prostory SHK BRNO. Hlavním tématem 6. mezinárodního veletrhu technick˘ch zafiízení budov SHK BRNO totiÏ byly nízkoenergetické systémy vûtrání a vytápûní a dopravní technika v budovách. Na úsporu energie volnû naváÏe také leto‰ní hlavní téma Stavebních veletrhÛ Brno 2006 a tou je „zelená energie“.

Jak to bylo letos? VeletrÏní komplex Stavebních veletrhÛ Brno 2005 letos slavil jubilejní 10. v˘roãí a pfii této pfiíleÏitosti úspû‰nû upevnil své prvenství mezi veletrhy v oboru nejenom v rámci âeské republiky, ale i v celé stfiední Evropû. Se‰lo se na nich pfies 1 500 vystavovatelÛ z 24 zemí, ktefií nejenom sv˘m poãtem, ale i plochou pfies 74 000 m2 pfiekonali v‰echny dosavadní rekordy. Veletrhu SHK BRNO se zúãastnilo 221 z nich (celkem z 12 zemí, na plo‰e 9 568 m2). V rámci ãtyfi samostatn˘ch projektÛ – IBF, SHK BRNO, ELEKTRO a URBIS – si na sto tisíc náv‰tûvníkÛ prohlédlo ve‰keré novinky ze

v‰ech oblastí moderního stavebnictví. PrÛzkum Masarykovy univerzity Brno navíc ukázal, Ïe s náv‰tûvou této skupiny veletrhÛ bylo spokojeno více neÏ 82 % v‰ech dotázan˘ch a Ïe 76 % vystavovatelÛ má zájem o úãast také v pfií‰tím roce.

Co nás ãeká za rok? V pfií‰tím roce se v Brnû pod jednou znaãkou Stavebních veletrhÛ Brno pfiedstaví tfii samostatné projekty: 11. mezinárodní stavební veletrh IBF, dále 7. mezinárodní veletrh technick˘ch zafiízení budov SHK BRNO a 3. mezinárodní veletrh osvûtlovací techniky, elektroinstalací a systémové integrace budov ELEKTRO. Naopak poprvé se v nové podobû uskuteãní veletrh, kter˘ bude ve stejném termínu jako Stavební veletrhy Brno a je

nazvan˘ URBIS Invest. Veletrh URBIS Invest doplní ryze stavební obory o pohled investorÛ, finanãních poradcÛ, developerÛ, realitních makléfiÛ, finanãních institucí a státní i municipální správy na problematiku staveb, finanãních investic, vyuÏití strukturálních fondÛ a investic do oblastí spojen˘ch s v˘stavbou a správou nemovit˘ch majetkÛ. Tradiãní a nedílnou souãástí tohoto veletrhu zÛstává pfiedstavení nov˘ch technologií pro mûsta a obce. Stavební veletrhy Brno 2006 jsou zatím ve fázi pfiíprav, jiÏ teì je ale jasné, Ïe se uskuteãní od 25. do 29. dubna. Pfiipravovaná koncepce projektu SHK BRNO sleduje nûkolik let trvající trend ve stavebním prÛmyslu – postupn˘ nárÛst stavební produkce a její infrastruktury. Podle dlouhodob˘ch prognóz lze oãeká-

v podobû moderního veletrÏního areálu, komplexního v˘staváfiského servisu, kaÏdoroãnû vysoké náv‰tûvnosti a garantované odborné úrovnû doprovodn˘ch programÛ, stejnû tak jako masivní mediální komunikace jak v âR, tak i v zahraniãí. Dal‰ím podstatn˘m argumentem je ‰iroká paleta vzájemnû se pfiekr˘vajících témat, kdy laik i odborník mÛÏe získat nejenom úzce specializovanou informaci, ale také ucelenou pfiedstavu o jejím kontextu a vztahu do budoucna. Pfiihlá‰ení vystavovatelé budou moci navíc novû a bezplatnû vyuÏít moÏnosti prezentace vlastní firmy a produktÛ ãi sluÏeb na PR portálu, kter˘ je souãástí webov˘ch stránek veletrhu.

vat i nadále rÛst pfiedev‰ím v bytové v˘stavbû a dopravním stavitelství. Stále rostoucí nároky na technické vybavení budov, úspory energií, kvalitu a funkãnost daly vzniknout tématice, která bude sledovat pfiedev‰ím moÏnosti obnoviteln˘ch zdrojÛ a ochrany Ïivotního prostfiedí. Proto bude spoleãn˘m jmenovatelem pro Stavební veletrhy Brno v roce 2006 téma nazvané „Zelená energie“. A jelikoÏ toto téma má zcela urãitû „zelenou“ i do budoucna, je hlavním komunikaãním mottem celé kampanû heslo: Stavte na budoucnosti!

mnohé studie. Stavební veletrhy Brno jsou svého v˘znamu dominantním projektem v âeské republice, kter˘ dokáÏe dûní oboru kaÏdoroãnû vûrnû zmapovat. Právû na brnûnském v˘stavi‰ti se scházejí v‰ichni ti, jejichÏ podnikání má pro rozvoj stavebního prÛmyslu zásadní v˘znam. Jedná se pfiitom o velké spoleãnosti, ale i zcela malé firmy o nûkolika zamûstnancích. DosaÏené úspûchy i nové technologie a materiály, které se na tûchto veletrzích pfiedstavují, dokládají skvûlou úroveÀ stavebního oboru u nás. Také proto jsou Stavební veletrhy Brno tím správn˘m místem pro v‰echny velké i malé hráãe, ktefií potfiebují získat pfiehled a informace.

Komplexní nabídka sluÏeb Nadcházející roãník nabídne vystavovatelÛm opût vysok˘ standard sluÏeb, kter˘ veletrÏní správa v Brnû poskytuje

PfiíleÏitost právû pro vás! To, Ïe je ãeské stavebnictví jiÏ nûkolik let na vzestupu, a Ïe i prognóza budoucího v˘voje je velmi pozitivní, potvrzují

Více na www.shk.cz

rehau 15.11.2005 19:23 Stránka 4


REHAU-RAUSIKKO – systémy k decentrálnímu vsakování, fiízené retenci a k akumulaci de‰Èové vody Decentrální vsakovací systémy RAUSIKKO RR a RAUSIKKO MR Firma REHAU vyvinula vsakovací systémy RAUSIKKO RR a RAUSIKKO MR, jejichÏ pouÏití se fiídí kvalitou povrchové vody urãené k vsakování. Moderní komunální hospodafiení s de‰Èovou vodou proto v dne‰ní dobû vyÏaduje místní decentrální vskování, které má pfiínos nejen pro investory v nov˘ch prÛmyslov˘ch zónách, ale i pro drobné stavebníky. Systém RAUSIKKO RR (trubka–rigol) se pouÏívá pro vsakování pfieváÏnû ãisté odtokové vody, napfi. ze stfie‰ních ploch v obytn˘ch oblastech. SráÏková voda se dostává pfies kontrolní a rozdûlovací ‰achtu RAUSIKKO do napojeného systému trubka–rigol. (obr. 1) Vsakování mulda-rigol systému RAUSIKKO MR (mulda–rigol) se pouÏívá pro mírnû zneãi‰tûnou povrchovou vodu, napfi. z vedlej‰ích komunikací, ploch dvorÛ, ale nejvíce se vyuÏívá pfii realizaci odvodnûní parkovi‰È nákupních center, kde pfii tomto fie‰ení není nutné pouÏívat „lapoly“. Odtékající de‰Èová voda je nejprve odvedena do zatravnûného koryta. Odtud se vsakuje pfies vrstvu oÏivené mateãné pÛdy, která zajistí dodateãnou filtraci de‰Èov˘ch vod, do rigolu leÏícího pod tímto korytem. ·kodlivé látky, které se v nûkter˘ch pfiípadech v tûchto povrchov˘ch vodách vyskytují, jsou pfii tomto prostupu pÛdou odbourány ãi zachyceny. (obr. 2) U obou uveden˘ch systémÛ je základní my‰lenka stejná – odvést sráÏkovou vodu co nejrychleji pod povrch a tam ji s ãasov˘m zpoÏdûním vsáknout nebo odvést se zpoÏdûním do retenãní nádrÏe. Funkci mezizdrÏe pfiitom plní rigol vytvofien˘ speciálním rozvodn˘m potrubím RAUSIKKO obsypan˘m ‰tûrkem a to v‰e je zabalené filtraãním rounem RAUMAT. Zachycená de‰Èová voda se pak s ãasov˘m odstupem vsakuje z tohoto rigolového systému velkoplo‰nû do spodních pÛdních vrstev, nebo je fiízen˘m odtokem pomocí ‰krticích ‰achet odvedena ze systému napfiíklad do vodoteãe ãi kanalizace. Pfied vlastním návrhem je nutné si vyjasnit, za jak˘ch podmínek budeme de‰Èové vody zasakovat.

O zasakování hovofiíme, pokud je koeficient filtrace pro okolní zeminy 10–3 aÏ 10–6 m/s. Máme-li okolní zeminy

s koeficientem filtrace 10–7 aÏ 10–10 m/s, hovofiíme o fiízené retenci. Dal‰í omezující podmínkou je odstup od hladiny podzemní vody, kter˘ musí b˘t min. 1 m ode dna zasakovacího ãi retenãního Ïebra. Velmi v˘znamná je oblast geotechniky. Je nutno si dát velk˘ pozor na moÏn˘ pfiípad, kdy se v urãit˘ch lokalitách vyskytují zeminy, které se po nasáknutí vodou stávají nestabilními. Zde je nezbytná konzultace s hydrogeologem.

Velmi dÛleÏité je správné provedení návrhu zasakovacího systému KaÏdému projektantovi doporuãím, aby se dÛkladnû seznámil s lokalitou, pro níÏ projekt zpracovává a aby se soustfiedil nûkdy i na ménû v˘znamné aspekty, které mu mohou v mnohém napovûdût. Jsou to napfiíklad: v˘‰ka vody v okolních studních a její pfiípadné kolísání v prÛbûhu roku, v˘skyt mokfiadních rostlin, správnost funkce melioraãních systémÛ, v˘skyt vodoteãí v okolí a mnohé dal‰í.

1 Schéma systému RAUSIKKO VOLUME pfii pouÏití ‰tûrkové v˘plnû vsakovacího rigolu systém RR (trubka–rigol) – vzorov˘ pfiíãn˘ fiez

2 Schéma systému RAUSIKKO MR – vsakování koryto–rigol pfii pouÏití ‰tûrkové v˘plnû vsakovacího rigolu – vzorov˘ pfiíãn˘ fiez

rehau 15.11.2005 19:23 Stránka 5


3 Akumulaãní blok REHAU RAUSIKKO

Jako jeden z nejdÛleÏitûj‰ích faktorÛ povaÏuji velmi úzkou spolupráci s hydrogeologem, kter˘ detailnû zná místní pomûry. Mnoh˘m investorÛm se tyto náklady navíc zdají zbyteãné. Mohu vám ale potvrdit, Ïe stejnû, i kdyÏ se znaãn˘m ãasov˘m odstupem, investor nako-

4 Schéma systému RAUSIKKO MR – vsakování koryto–rigol pfii pouÏití akumulaãních blokÛ vsakovacího rigolu – vzorov˘ pfiíãn˘ fiez

5 V˘poãetní program REHAU RAUSIKKO

nûji vyÏít pozemek urãen˘ pro likvidaci de‰Èov˘ch vod. RÛzné variabilní sestavy je moÏno vyuÏít nejen pro pfiímé zasakování de‰Èov˘ch vod, ale také pro realizaci akumulaãních retenãních nádrÏí jako alternativu k finanãnû nákladn˘m betonov˘m nádrÏím. Jejich vodotûsnost je zaji‰tûna

6 RAURAIN vyÏití de‰Èové vody

nec pfiizve místního kvalifikovaného hydrogeologa ke spolupráci. Náklady, které si nové zmûny vyÏádají, jsou ale mnohonásobnû vy‰‰í, neÏ kdyby se na tohoto specialistu obrátil v poãátku projektu. Dal‰í moÏností pro fie‰ení zasakování ãi akumulace de‰Èov˘ch vod je pouÏití akumulaãních blokÛ (‰ífika 0,8 m, v˘‰ka 0,6 m, délka 0,6 m) se stfiedov˘m rozvodn˘m potrubím DN 160. (obr. 3) Pfii fie‰ení návrhu v systému RAUSIKKO RR a RAUSIKKO MR v provedení s akumulaãními bloky (obr. 4) je moÏné vyuÏít pfiednosti tûchto akumulaãních blokÛ, kterou je akumulace ve v˘‰i 95 % oproti akumulaci ve ‰tûrku, která je jen 35 %. Tato pfiednost nám umoÏní efekt-

7 Schéma systému RAURAIN II

rehau 15.11.2005 19:23 Stránka 6


8 Vsakování de‰Èov˘ch vod – akumulaãní bloky 760 m3 Bauhaus Brno

9 Vsakování de‰Èov˘ch vod – z parkovi‰tû u hypermarketu Globus âeské Budûjovice

10 Vsakování de‰Èov˘ch vod – parkovi‰tû Kika Linec

folií z HD PE oboustrannû ochránûnou geotextilií. Nutnou podmínkou pro bezvadné fungování celého systému RAUSIKKO je jeho pfiesn˘ návrh a v˘poãet. Zde se vychází z mnoÏství sráÏkové vody r1,15 v l/s x ha a vsakovacího v˘konu zeminy. Firma REHAU disponuje pro tento úãel zvlá‰È vyvinut˘m poãítaãov˘m programem, pomocí kterého lze fie‰it a modelovat kaÏdou stavební situaci. (obr. 5) Tento v˘poãetní program je k dispozici také v‰em zájemcÛm, ktefií k likvidaci de‰Èové vody chtûjí pfiistupovat ekologicky. Firma REHAU se nespecializuje pouze na fie‰ení ekologické likvidace de‰Èov˘ch vod, ale má pro své zákazníky pfiipraven cel˘ program pro efektivní vyuÏití sráÏkov˘ch vod. Tento program firma REHAU prezentuje pod názvem RAURAIN. (obr. 6) Program RAURAIN I je urãen pfiedev‰ím pro vyuÏití jíman˘ch de‰Èov˘ch vod ze stfiech v oblasti zahrady a program RAURAIN II umoÏÀuje vyuÏít de‰Èov˘ch vod sveden˘ch ze stfiech pfiedev‰ím jako uÏitkové vody napfi. v rodinném domku, ale také i v oblasti zahrady. Zde se vyÏívají pro akumulaci de‰Èov˘ch vod akumulaãní nádrÏe z velmi kvalitního HDPE o objemu 1 800, 3 300 a 5 000 l. Souãástí tûchto systémÛ jsou ãerpadla, rÛzné armatury, filtry a u systému RAURAIN II centrální kompaktní jednotka, která zaji‰Èuje automatick˘ provoz celého systému. Pfiípadná pfieb˘vající voda je svedena do zasakovacích systémÛ. (obr. 7) Vsakování de‰Èové vody zdaleka nemá pouze ekologick˘ aspekt, je zde i velice v˘znamná ekonomická stránka. PouÏitím systému REHAU-RAUSIKKO dochází k v˘razné úspofie nákladÛ, a to jak z hlediska pofiizování systému (vyvarujeme se pouÏití kanalizaãních trubek velk˘ch prÛmûrÛ urãen˘ch k pohlcení pfiívalov˘ch de‰ÈÛ, jejichÏ pofiizovací cena a pokládka je fiádovû v milionech), tak z hlediska úspory pfiípadného budoucího stoãného. Na základû dosavadních jiÏ více jak 6ti let˘ch zku‰eností se systémem REHAURAUSIKKO z akcí realizovan˘ch v âR lze uvést, Ïe návratnost investice pfii souãasn˘ch cenách stoãného je do 5 let.

Podrobnûj‰í informace: REHAU, s.r.o. Obchodní 117, 251 70 âestlice Ing. Jaroslav Beck – tel. 603 22 83 83, 272 190 111 [email protected] www.rehau.cz, www.rehau.com

purator 15.11.2005 19:24 Stránka 7


Inovaãní ãi‰tûní odpadních vod pomocí flexibilních nosiãÛ biomasy Úvod Jednou z dosud mála vyuÏívan˘ch prostfiedkÛ ke zintenzivnûní biologick˘ch procesÛ na ãistírnách odpadních vod u nás je pouÏití nosiãÛ biomasy. Pokud tyto nosiãe nacházejí nûjaké uplatnûní, pak je to pfiedev‰ím v oblasti mal˘ch domovních ãistíren. Vût‰inou ve formû rÛzn˘ch pevn˘ch tûles, které v ãistírensk˘ch systémech vytváfií relativnû velkou plochu vhodnou pro nárÛst aktivního kalu. Tyto nosiãe jsou vyrobeny z pevn˘ch syntetick˘ch materiálÛ, hladk˘ch nebo s drsn˘m povrchem pro lep‰í uchycení kalu. Tato tûlesa b˘vají vût‰inou volnû uloÏena do prostoru aktivace, kde pomocí nárÛstové biomasy zintenzivÀují biologické odbourávání amoniakálního dusíku. U velk˘ch ãistíren jsou tyto systémy hÛfie pouÏitelné, neboÈ ve velk˘ch nádrÏích by vlivem pfiítomnosti nosiãÛ mohlo dojít ke zhor‰ování aerobních podmínek, vzniku neÏádoucích usazenin a ke zkomplikování údrÏby nádrÏí i provzdu‰Àovacích elementÛ. Proto byly u tûchto ãistíren zkou‰eny i plovoucí nosiãe biomasy, které tyto problémy ãásteãnû fie‰ily, av‰ak pfiiná‰ely problémy nové. Vyskytovalo se pfiedev‰ím nerovnomûrné nebo rovnou neÏádoucí rozloÏení plovoucích nosiãÛ v nádrÏi, jejich vyplavování do usazovacích nádrÏí i celkovû nepfiesvûdãivé v˘kony vzhledem k vynaloÏen˘m investicím. I z tûchto dÛvodÛ byl vyvinut systém, kter˘ s úspûchem fie‰í v‰echny problémy do té doby spojené s nosiãi biomasy.

âOV Geiselbullach s technologií Cleartec®, 250.000 EO

Tento systém vyuÏívá lokálnû pohybliv˘ch médií usazen˘ch v pevném rámu a jeho pÛvod sahá aÏ do Japonska, kde se tento druh nosiãÛ objevil vÛbec poprvé a kde je úspû‰nû provozován jiÏ nûkolik desítek let. Na základû této inspirace byl nûmeckou firmou Langendorf Textil GmbH & Co specializující se na prÛmyslové textilie vyvinut a odzkou‰en sytém Cleartec®. Cílem tohoto v˘voje bylo vytvofiení takového nosiãe, kter˘ by po zabudování vytvofiil dostateãnû velké pfiídavné plochy vyuÏitelné ke zv˘‰ení koncentrace biomasy v aktivaãní nádrÏi, ãímÏ by se zv˘‰il ãisticí v˘kon, jakoÏ i kapacita ãistírny odpadních vod, aniÏ by se projevily jakékoliv negativní vlastnosti, kter˘mi trpûly v˘‰e uvedené systémy nosiãÛ biomasy. Na konci tohoto v˘voje vznikl produkt Cleartec®, kter˘ pfii-

Cleartec WATER MANAGEMENT

ná‰í v˘znamnou inovaci v tomto oboru a pfiedev‰ím ekonomickou úsporu plynoucí z men‰í velikosti aktivaãních a dosazovacích nádrÏí.

Popis vysoce v˘konného nosiãe biomasy Cleartec® Jedná se o systém speciálních textilií usazen˘ch v pevném rámu z nerezavûjící oceli. Takto usazené textilie spolu vytváfiejí bioreaktor, kter˘ je místnû zabudován do aktivaãní nádrÏe. Textilie v bioreaktoru disponují velikou aktivaãní plochou vhodnou pro zachycení biomasy. Podle specifikace je moÏné poãítat s usazením aÏ 0,35 kg na m2.

Foto textilie Cleartec®

Základní látkou Cleartec® aktivaãních ploch jsou speciální polypropylenová vlákna, která se vyznaãují velkou stabilitou vÛãi pÛsobení mechanick˘ch, chemick˘ch a biochemick˘ch vlivÛ. Tato vlákna jsou spolu spletena v pruÏn˘ pásek ‰ífiky 2,5 cm. Tyto pásy jsou spolu pospojovány síÈovinou a dohromady tak vytváfií textilii o základní ‰ífice 96 cm. Tyto textilie jsou vedle sebe napnuty na stacionární ocelové konstrukci v minimální vzdálenosti 7 cm. Celá konstrukce je pak vnofiena do aktivaãní nádrÏe tak, aby ‰la v pfiípadû potfieby z nádrÏe snadno vyjmout. Systém je oproti jin˘m systémÛm pevn˘ch nosiãÛ v˘jimeãn˘ pfiedev‰ím svojí flexibilitou. Cel˘ jeho silnû strukturovan˘ povrch se ve vodû pohybuje v dÛsledku turbulencí, ãímÏ se na nûm nevytváfií hrubé vrstvy kalu, protoÏe kal s nejvy‰‰ím stupnûm stáfií vlivem pohybu textilií postupnû odpadává. Díky tomuto postupnému odpadávání se v usazen˘ch vrstvách nevytváfiejí anaerobní zóny. Dal‰í podstatnou pfiedností technologie Cleartec® je to, Ïe díky svojí síÈové struktufie nekomplikuje vertikální ani horizontální proudûní vody v nádrÏi a usazené kaly tak mohou b˘t dokonale zásobeny Ïivinami potfiebn˘mi pro jejich rÛst. PouÏití celé této technologie se poãítá podle odpovídajících norem ATV (DWA) jako napfi.: ATV-A131 nebo ATV – DVWK 1/2000, jakoÏ i ATV pracovní skupina 2.6.4 „JednostupÀové kombinované biologické metody ãi‰tûní odpadních vod.“

Pfiínos technologie Cleartec® Nejvût‰í pfiínos technologie Cleartec® spoãívá pfiedev‰ím v moÏnosti pouÏití men‰ích objemÛ nádrÏí ve srovnání s konveãními systémy. Toho

Zabudování bioreaktorÛ v nádrÏi

lze vyuÏít nejen pfii stavbû nov˘ch ãistíren, ale pfiedev‰ím pfii intenzifikaci star‰ích zafiízení a v‰ude tam, kde dochází k navy‰ování poãtu napojen˘ch EO. V mnoh˘ch pfiípadech není ani nutné nijak upravovat velikost aktivaãních a dosazovacích nádrÏí. V aktivaci díky pouÏití technologie Cleartec® dochází k intenzivnûj‰ímu odbourávání organického zneãi‰tûní a v dosazovacích nádrÏích dochází vlivem zlep‰ení kvalitativních parametrÛ kalu ke snadnûj‰ímu usazování. (S technologií Cleartec® jsou trvale provozovány systémy s kalov˘m indexem 60 mg/l a stáfií kalu se pohybuje vysoko nad 10 dní). Celkov˘ ekonomick˘ pfiínos je vidût na srovnání vybran˘ch investiãních nákladÛ pfii konvenãní v˘stavbû a pfii pouÏití bioreaktorÛ s textiliemi Cleartec®. Srovnání nákladÛ na âOV 100.000 EO konvenãní fie‰ení

Cleartec®

1.425.000

-

1.920.000 -

980 000

Celkem

3 345 000

980 000

Úspora

2 365 000 EUR

zv˘‰ené náklady na aktivaãní nádrÏe á 300 EUR/m3 zv˘‰ené náklady na dosaz. nádrÏe á 300 EUR/m3 Cleartec®

Nánosy aktivního kalu na textiliích

Tuto technologii dodává na ãesk˘ trh firma PURATOR-Techno Tip CZ, s.r.o se sídlem v Brnû, u které je moÏné se kdykoliv poradit o jejím moÏném vyuÏití. Ing. Robert Svadbík PURATOR-Techno Tip CZ, s.r.o. ·umavská 15, 602 00 Brno tel. 541 592 594, www.purator.cz

brno 15.11.2005 19:24 Stránka 8

Zpravodajství Stavebních veletrhÛ Brno 2006 Program START podporuje firmy úãastnící se poprvé veletrhu na brnûnském v˘stavi‰ti


Brno, 13. fiíjna 2005: Noví vystavovatelé mají moÏnost v nadcházejícím roãníku Stavebních veletrhÛ Brno vyuÏít speciální nabídku spoleãnosti Veletrhy Brno, a.s. v podobû programu START. Firma, která na veletrhu v posledních dvou letech nevystavovala, tak mÛÏe získat fiadu v˘hod, kterou mÛÏe b˘t napfi. uvefiejnûní nového vystavovatele v pfiedkatalogu Stavebních veletrhÛ 2006. Jedná se o samostatnou publikaci obsahující vedle seznamu v‰ech vystavujících firem také v‰eobecné informace o veletrhu a zejména o doprovodn˘ch programech – konferencích a odborn˘ch semináfiích. Publikace je vyhledávan˘m zdrojem informací pro náv‰tûvníky a novináfie, ktefií ji bohatû vyuÏívají. Mimo jiné je rozesílána i na partnery veletrhu – odborné svazy a asociace, stát-

ní správu, âeská centra a zastupitelské úfiady âR v zahraniãí a v neposlední fiadû ve více kusech na síÈ zahraniãních zástupcÛ a.s. Veletrhy Brno. Pro roãník 2006 bude v této publikaci nov˘m vystavovatelÛm vûnovan˘ samostatn˘ prostor. Novû startující firmy mohou vyuÏít také moÏnost prezentace své spoleãnosti a jejich produktÛ na webov˘ch stránkách veletrhu. Nabídka dále zahrnuje zdarma limitovan˘ poãet firemních pozvánek a pfiedev‰ím individuální péãi, v˘hody a pomoc pfii pronájmu plochy, v˘stavbû expozice

a pfiedev‰ím men‰í administrativní nároky na vystavovatele. Úãastníci programu START navíc automaticky získají moÏnost dvoumûsíãní bezplatné prezentace ve stavebním centru EDEN, které sídlí v areálu brnûnského v˘stavi‰tû. Vystavení exponátÛ bude moÏné od 30. dubna 2006, takÏe veletrÏní vzorky nemusí vystavovatelé z v˘stavi‰tû odváÏet, ale pouze je pfiesunou v rámci v˘stavi‰tû. Více informací je moÏné nalézt na www.stavebniveletrhybrno.cz.

URBIS se mûní na URBIS INVEST Brno, 13. fiíjna 2005: Spoleãnost Veletrhy Brno, a.s. reaguje na rozvoj stavebnictví a rÛst investic ve stavebnictví zmûnou v projektu URBIS v rámci Stavebních veletrhÛ Brno. Ten se od pfií‰tího roku pfiejmenuje na URBIS INVEST a jako jedin˘ veletrh v tuzemsku nabídne komplexní prezentaci investiãních moÏností ãesk˘ch krajÛ, regionÛ, mûst a obcí. Zájem o úãast na veletrhu URBIS ze strany krajÛ, mûst i obcí je, jak statistiky potvrzují, rok od roku vy‰‰í. DÛvodem je pfiedev‰ím zlep‰ování odborné ãásti veletrhu tzn. doprovodn˘ch programÛ, ale také roz‰ífiení nabídky vystavovatelÛ v oblasti investiãního prostfiedí a zkvalitnûní náv‰tûvnické cílové skupiny. Letos se prezentovalo v rámci projektu URBIS celkem 11 krajÛ, hlavní mûsto Praha a 37 mûst âeské republiky. Zásadní nárÛst se v‰ak projevil v poãtu prezentovan˘ch investiãních pfiíleÏitostí. V rámci Fóra investiãních pfiíleÏitostí se tak pfiedstavilo rekordních 146 prÛmyslov˘ch zón o celkové plo‰e 4 407 ha. Zájem na stranû investorÛ byl nejenom u domácích investiãních spoleãností, ale také u potenciálních investorÛ z Nûmecka, Velké Británie a Bûloruska. Nov˘ investiãní veletrh URBIS INVEST se uskuteãní v rámci Stavebních veletrhÛ Brno ve stejném termínu. „Tento projekt staví na zavedeném veletrhu URBIS, kter˘ jsme se rozhodli je‰tû více zv˘raznit a maximálnû tak splnit specifické poÏadavky vystavovatelÛ v tomto segmentu – propojení soukromého a vefiejného sektoru,“ doplÀuje Martina Bajerová, nová manaÏerka Public Relations a reklamy Stavebních veletrhÛ Brno. Veletrh URBIS INVEST, kter˘ se koná pod oficiální zá‰titou Asociace krajÛ âR, doplní ryze stavební obory o pohled investorÛ,

finanãních poradcÛ a institucí, developerÛ, realitních makléfiÛ, státní správy i samosprávy na problematiku staveb, vyuÏití strukturálních fondÛ a investic do oblastí spojen˘ch s v˘stavbou a správou nemovitostí. Tradiãní a nedílnou souãástí tohoto veletrhu zÛstává pfiedstavení nov˘ch technologií pro mûsta a obce. Projekt URBIS INVEST je pfiipravován ve spolupráci s odborn˘mi partnery, ktefií v˘znamnû pfiispívají k vysoké úrovni témat v rámci doprovodného programu a dávají tak záruku vysoké kvality pro náv‰tûvníky ale i samotné vystavovatele. Tradiãním spolupofiadatelem je Svaz mûst a obcí âeské republiky, kter˘ se aktivnû podílí na pfiípravách odborného programu. V rámci partnerské spolupráce se Slovenskou republikou zapojil mimo jiné svého slovenského partnera Zväz mest a obcí Slovenska. DÛleÏitou souãástí URBIS INVEST je odborn˘ doprovodn˘ program, kter˘ v rámci konferencí worshopÛ a semináfiÛ pfiedstaví témata: investiãní pfiíleÏitosti vefiejného i soukromého sektoru v âR, investiãní prostfiedí, realitní trh a development, inovace v rozvoji regionÛ a jiné. Pfiípravy nového veletrhu URBIS INVEST a 11. roãníku Stavebních veletrhÛ Brno, kter˘ se na brnûnském v˘stavi‰ti usku-

teãní ve dnech 25. – 29. dubna 2006, jsou jiÏ v plném proudu. V rámci projektu URBIS INVEST se mimo jiné pfiedstaví také ENVI – mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu Ïivotního prostfiedí a ENVIKONGRES zamûfien˘ na problematiku implementace smûrnice IPPC a zákona o integrované prevenci v âR. Stavební veletrhy Brno 2006 pak budou tradiãnû zahrnovat tfii samostatné projekty: 11. mezinárodní stavební veletrh IBF, 7. mezinárodní veletrh technick˘ch zafiízení budov SHK BRNO a 3. mezinárodní veletrh osvûtlovací techniky, elektroinstalací a systémové integrace budov ELEKTRO. Spoleãnû tyto veletrhy poskytnou dokonale ucelen˘ pohled na ve‰keré oblasti stavebnictví. Zachována bude aktivita smûrem k zahraniãí, zastoupením v jednotliv˘ch zemích, oborov˘m svazÛm a asociacím. Partnersk˘mi zemûmi budou Slovensko a Polsko, kromû tûchto zemí bude v rámci náv‰tûvnické kampanû cíleno pfiedev‰ím na náv‰tûvníky z EU – konkrétnû z Rakouska, Nûmecka a dále z Ruska a Bûloruska. Spoleãn˘m tématem obou celkÛ – Stavebních veletrhÛ Brno a veletrhu URBIS INVEST – bude „zelená energie“. Téma, které je svou aktuálností z pohledÛ uplatÀování celoevropsk˘ch smûrnic pro stavebníky velmi dÛleÏité.

brno 15.11.2005 19:24 Stránka 9

Zpravodajství Stavebních veletrhÛ Brno 2006 Stavební veletrhy Brno 2006 startují


Brno, 13. fiíjna 2005: Spoleãnost Veletrhy Brno, a.s. odstartovala pfiípravu na nadcházející roãník Stavebních veletrhÛ Brno 2006. Ty se budou tradiãnû skládat z komplexu veletrhÛ IBF, SHK BRNO a ELEKTRO, které novû doplní soubûÏn˘ veletrh URBIS INVEST. Oba se uskuteãní v moderním areálu brnûnského v˘stavi‰tû v termínu od 25. do 29. dubna 2006. Stavební veletrhy Brno 2006 budou zahrnovat tfii samostatné projekty: 11. mezinárodní stavební veletrh IBF, 7. mezinárodní veletrh technick˘ch zafiízení budov SHK BRNO a 3. mezinárodní veletrh osvûtlovací techniky, elektroinstalací a systémové integrace budov ELEKTRO. Spoleãnû tyto veletrhy poskytují dokonale ucelen˘ pohled na ve‰keré oblasti v oboru stavebnictví.

Doprovodn˘ program bude opût sestavován ve spolupráci a za garance prestiÏních ãesk˘ch i zahraniãních oborov˘ch svazÛ a asociací. Zachována bude nejen prestiÏní soutûÏ Zlaté medaile a soutûÏ o nejefektivnûj‰í v˘stavní expozici, ale také spolupráce a podpora v oblasti ‰kolství, ze které vzejdou zajímavé soutûÏe pro uãnû nebo architektonické studentské soutûÏe.

Poprvé se v nové podobû uskuteãní veletrh, kter˘ bude ve stejném termínu jako Stavební veletrhy Brno a je nazvan˘ URBIS INVEST. „Tento projekt staví na zavedeném veletrhu URBIS, kter˘ jsme se rozhodli je‰tû více zv˘raznit a maximálnû tak splnit specifické poÏadavky vystavovatelÛ v tomto segmentu – propojení soukromého a vefiejného sektoru,“ doplÀuje Martina Bajerová, nová manaÏerka Public Relations a reklamy Stavebních veletrhÛ Brno.

Nadcházející roãník nabídne vystavovatelÛm opût vysok˘ standard sluÏeb, kter˘ veletrÏní správa v Brnû poskytuje v podobû moderního veletrÏního areálu, komplexního v˘staváfiského servisu, kaÏdoroãnû vysoké náv‰tûvnosti a garantované odborné úrovnû doprovodn˘ch programÛ i jejich náv‰tûvníkÛ, stejnû tak jako masivní mediální komunikace jak v âR, tak i v zahraniãí. Pfiihlá‰ení vystavovatelé budou moci novû bezplatnû vyuÏít moÏnosti prezentace vlastní firmy a produktÛ ãi sluÏeb na PR portálu, kter˘ je souãástí webov˘ch stránek veletrhu.

Tématem, které propojí v‰echny veletrhy v rámci Stavebních veletrhÛ Brno 2006 bude Zelená energie. Jde o my‰lenku, která svou aktuálností a vazbami na nové pfiedpisy EU poskytne ‰irok˘ prostor pro prezentace dosavadních i nov˘ch vystavovatelÛ z oborÛ v˘roby energie, energetick˘ch úspor, mûfiení a regulace apod.

Novinkou je program START, urãen˘ pro nové vystavovatele, ktefií se nezúãastnili Stavebních veletrhÛ Brno ani v jednom z posledních dvou roãníkÛ. Nabídka zahrnuje fiadu v˘hod, individuální péãi a také men‰í administrativní nároky.

Zachována bude aktivita smûrem k zahraniãí, zastoupením v jednotliv˘ch zemích, oborov˘m svazÛm a asociacím. Partnersk˘mi zemûmi budou Slovensko a Polsko, kromû tûchto zemí bude v rámci náv‰tûvnické kampanû cíleno pfiedev‰ím na náv‰tûvníky z EU – konkrétnû z Rakouska, Nûmecka, dále pak z Ruska a Bûloruska. Pro ty, ktefií neváhají se svou úãastí na veletrhu, je opût pfiipraveno cenové zv˘hodnûní vãasné pfiihlá‰ky, které letos konãí 30. 10. 2005. Leto‰ní jubilejní 10. roãník Stavebních veletrhÛ Brno 2005 upevnil své prvenství mezi veletrhy v oboru nejenom v rámci âeské republiky, ale i v celé stfiední Evropû. Se‰lo se na nich pfies 1 500 vystavovatelÛ z 24 zemí, ktefií nejenom sv˘m poãtem, ale i plochou pfies 74 000 m2 pfiekonali v‰echny dosavadní rekordy. V rámci ãtyfi samostatn˘ch projektÛ – IBF, SHK BRNO, ELEKTRO a URBIS – si na sto tisíc náv‰tûvníkÛ prohlédlo ve‰keré novinky ze v‰ech oblastí moderního stavebnictví. PrÛzkum Masarykovy univerzity Brno ukázal, Ïe s náv‰tûvou této skupiny veletrhÛ bylo spokojeno více neÏ 82 % v‰ech dotázan˘ch a Ïe 76 % vystavovatelÛ má zájem o úãast také v pfií‰tím roce.

Hlavním tématem stavebních veletrhÛ Brno 2006 bude zelená energie Brno, 13. fiíjna 2005: Spoleãnost Veletrhy Brno, a.s. pfiipravila pro nadcházející roãník Stavebních veletrhÛ Brno 2006 a nového projektu URBIS INVEST jedno spoleãné téma: Zelená energie. Stavební veletrhy Brno 2006 budou zahrnovat tfii samostatné projekty: 11. mezinárodní stavební veletrh IBF, 7. mezinárodní veletrh technick˘ch zafiízení budov SHK BRNO a 3. mezinárodní veletrh osvûtlovací techniky, elektroinstalací a systémové integrace budov ELEKTRO. Spoleãnû tyto veletrhy poskytují dokonale ucelen˘ pohled na ve‰keré oblasti v oboru stavebnictví. Poprvé se v nové podobû uskuteãní veletrh, kter˘ navazuje na úspû‰n˘ projekt URBIS, a kter˘ je nazvan˘ URBIS INVEST. Uskuteãní se ve stejném termínu jako Stavební veletrhy Brno. Spoleãn˘m hlavním tématem obou celkÛ – Stavebních veletrhÛ Brno a veletrhu URBIS INVEST – bude „zelená energie“. Téma, které je svou aktuálností z pohledÛ uplatÀování celoevropsk˘ch smûrnic pro stavebníky velmi dÛleÏité. Aplikace alternativních energetick˘ch

zdrojÛ, uplatnûní regulace a eliminace ztrát energie v budovách, vyuÏití finanãních zdrojÛ EU pro rozvoj technologií zamûfien˘ch na „zelenou energii“ – to budou i témata doprovodn˘ch odborn˘ch programÛ, které se za spolupráce a garance prestiÏních ãesk˘ch a zahraniãních asociací pro veletrh pfiipravují. Laik i odborník tak mohou získat úzce specializovanou informaci, ale i ucelenou pfiedstavu o jejím kontextu a vztahu do budoucna. „VyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie je pfii souãasné úrovni pouÏívan˘ch technologií vysoce závislé na pfiírodních a klimatick˘ch podmínkách, které nejsou v âeské republice optimální. Máme v‰ak velké rezervy v energetické nároãnosti národního hospodáfiství, prÛmyslovou v˘robou poãínaje a provozem budov konãe,“ zv˘razÀuje dÛleÏitost tohoto tématu Marie Báãová z Informaãního centra

âKAIT – âeské komory autorizovan˘ch inÏen˘rÛ a technikÛ ãinn˘ch ve v˘stavbû. Hlavní téma je aktuální nejenom v âeské republice, proto bude i smûrem k zahraniãí zaji‰Èována opût intenzivní kooperace se zastoupeními v jednotliv˘ch zemích, oborov˘mi svazy a asociacemi. Partnersk˘mi zemûmi budou Slovensko a Polsko, kromû tûchto zemí bude v rámci náv‰tûvnické kampanû cíleno pfiedev‰ím na náv‰tûvníky z EU – konkrétnû z Rakouska, Nûmecka a dále z Ruska a Bûloruska. Dal‰í v˘znamnou novinkou veletrhÛ bude program START, urãen˘ pro nové vystavovatele, ktefií se nezúãastnili Stavebních veletrhÛ Brno ani v jednom z posledních dvou roãníkÛ. Nabídka zahrnuje fiadu v˘hod, individuální péãi a také men‰í administrativní nároky.

kovotech 15.11.2005 19:25 Stránka 10


Stropní teplovzdu‰ná zafiízení vytápûjí velké haly Oproti mnoh˘m pfiedsudkÛm se velké haly nechají hospodárnû vytápût stropními teplovzdu‰n˘mi zafiízeními na plyn nebo olej. Do tûchto systémÛ je moÏno integrovat vûtrání a odvûtrání prostorÛ. Zku‰enosti z provozu ukazují, Ïe skuteãná spotfieba plynu b˘vá aÏ o 20% niÏ‰í, neÏ vypoãtená. Do koncepce regulace jsou integrovány otevírací svûtlíky, které pomáhají vûtracímu efektu s tím, Ïe se automaticky zavírají pfii de‰ti. Zafiízení pro ãerstv˘ vzduch topení RHEINLAND jsou regulována podle potfieby a ãerstv˘ vzduch je nasáván z venkovního prostoru. Tak vzniká z kombinace stropních teplovzdu‰n˘ch jednotek odvûtrávacích stfie‰ních ventilátorÛ svûtlíkÛ a zafiízení pro získávání odpadního tepla ucelen˘ koncept topení a vûtrání. Pomocí speciálního, pro tento tiskafisk˘ provoz vytvofieného schématu regulace, se v závislosti na teplotû v hale provádí:

V minul˘ch letech bylo moÏno zaznamenat u teplovzdu‰n˘ch systémÛ velk˘ pokrok v kvalitû vytápûní. Velmi ãasto se v‰echna teplovzdu‰ná vytápûní házejí do jednoho pytle a popisují se jako vzduch funící, ‰patnû regulovatelné a nehospodárné systémy. Tomu ale tak není. Napfiíklad tiskárny patfií k nejcitlivûj‰ím oborÛm podnikání co se t˘ãe prachu, pohybu vzduchu a vlhkosti vzduchu. Správné vûtrání a odvûtrání je tedy nutn˘m pfiedpokladem pro optimální provoz. Z hlediska hospodárnosti je navíc Ïádoucí vyuÏívání vznikajícího odpadního tepla z technologick˘ch procesÛ. Ve velké tiskárnû LEUPOLD, Schwabach, která je zpracovatelem vysoce kvalitních obalov˘ch materiálÛ, byla pro tfii nové nejmodernûj‰í ofsetové stroje a k tomu náleÏejícímu strojovému parku vybudována 7 200 m2 velká v˘robní hala. Z rozmûrÛ 90 x 80 x 7,5/8,1 m vypl˘vá objem haly 56 000 m3. Vypoãtená spotfieba tepla pro halu ãinila ménû neÏ 600 kW. JelikoÏ hala nemûla b˘t jenom vytápûna, ale v prvé fiadû musela b˘t vûtrána a odvûtrána linka, musel b˘t instalován topn˘ v˘kon 700 kW, aby se i v zimních mûsících zaruãil vysok˘ podíl ãerstvého vzduchu ve v˘‰i maximálnû 60 000 m3/h.

Vzduchová v˘mûna pfii vûtrání a odvûtrávání Poãáteãní v˘hrady vÛãi teplovzdu‰nému pfiímotopnému systému kvÛli projevÛm prÛvanu a tím obavy ze zhor‰ení jakosti pracovního prostfiedí byly rychle rozpt˘-

vyuÏívání odpadního tepla procesÛ pfies topn˘ systém a stropní ventilátory dohfiívání pfies zafiízení RHEINLAND, pokud je nutné ãerstv˘ vzduch se pfiivádí pfies smû‰ovací zafiízení ve stropních agregátech

leny, kdyÏ si vedení spoleãnosti mohlo podrobnû prozkoumat teplovzdu‰n˘ stropní systém RHEINLAND ve srovnatelnû citliv˘ch v˘robních provozech v praxi. Byly nasazeny teplovzdu‰né jednotky RE 175. Jejich topn˘ v˘kon je u kaÏdé 175 kW a vzduchov˘ v˘kon je 15 000/10 000 m3/h. Tyto teplovzdu‰né stropní agregáty jsou vybaveny integrovan˘m zafiízením pro mísení ãerstvého vzduchu, automatikou pro vyuÏívání odpadního tepla a zabudovan˘m cirkulaãním filtrem. V˘hodou tûchto topn˘ch agregátÛ zavû‰en˘ch pod stropem je vyuÏívání vznikajícího procesního tepla. UÏ jenom bez respektování odpadního tepla kompresorÛ bylo k dispozici 250 kW odpadního procesního tepla, které mohlo b˘t zahrnuto do okruhu topení. Topn˘ systém RHEINLAND vyuÏívá toto stoupající teplo pfiímo nad zafiízeními bez zapnutí vlastního hofiáku.

Pfiímo vyuÏívané odpadní teplo kompresorÛ Bûhem fáze topení se navíc pfies systém kanálÛ vûtrání pfiivádí odpadní teplo obou ‰roubov˘ch kompresorÛ do haly, pfiiãemÏ je instalovan˘mi zafiízeními zachycováno a opût rozdûlováno. Odvûtrávan˘ vzduch od jednoho kompresoru se mimoto pouÏívá pro vratovou clonu. Pokud odvûtrávan˘ vzduch kompresorÛ není nutn˘ pro pfiívod tepla, odvádí se automaticky do venkovního prostoru. Nad tiskafisk˘mi stroji byly instalovány ãtyfii vysoce v˘konné stfie‰ní ventilátory pro odvûtrání haly v letních mûsících.

regulace svûtlíkÛ a odsávacích ventilátorÛ zafiízení pro hospodafiení s odpadním teplem, tj. získávání pfieváÏnû v zimním období, nebo odvodem v letním období

ProtoÏe v‰echna zafiízení RHEINLAND jsou pfiímo opatfiena zafiízením pro mísení vzduchu, je moÏné plynulé pfiimíchávání ãerstvého vzduchu od 0 do 100 %. Zafiízení pro pfiívod ãerstvého vzduchu jsou stupÀovitû regulovatelná s 15 000 nebo 10 000 m3/h. Bûhem letních mûsí-

kovotech 15.11.2005 19:25 Stránka 11

11 PSM stavební infozpravodaj 2005 cÛ se teplota v hale sniÏuje noãním chlazením tím, Ïe se bûhem chladn˘ch noãních hodin do haly pfiivádí ãerstv˘ venkovní vzduch. V závislosti na potfiebû tepla je proces topení nastartován pfies prostorov˘ termostat. Jsou pouÏívány pfietlakové plynové nebo olejové hofiáky od ‰piãkov˘ch v˘robcÛ. Spalovací komora s minimálním odporem pfiedává teplo okolo proudícímu vzduchu. Dal‰í v˘mûna tepla spalin aÏ k minimální teplotû spalin (hranice kondenzátu) se dûje v protiproud˘ch v˘mûnn˘ch trubkách, které jsou po celé délce zafiízení ofukovány proudem vzduchu. V dÛsledku promûnlivé délky trubkovitého v˘mûníku tepla (dodateãná topná plocha) je v pfiípadû potfieby bez problémÛ moÏné pfiizpÛsobit tepeln˘ v˘kon. Pfii stálém vysokém vzduchovém v˘konu je zaruãena vysoká pruÏnost pfii dimenzování a projektování tûchto teplovzdu‰n˘ch jednotek. Na základû konstrukãnû podmínûném velmi nízkém zatíÏení topn˘ch ploch je moÏná desetiletá záruka pro spalovací komoru a v˘mûníky tepla. Pfiímotopné teplovzdu‰né systémy ohfiívají vzduch bez pouÏití druhotného no-

siãe tepla, napfiíklad vodu nebo páru. Tím se zvy‰uje úãinnost. AÏ 95 % vloÏené energie se pfiitom pfiímo pfiemûÀuje v teplo a je pfiivádûno do prostoru. Pokud je teplovzdu‰ná jednotka je‰tû k tomu umístûna v nejteplej‰ím místû haly, tedy pod stfiechou, projeví se tato okolnost podstatnou mûrou na hospodárnosti provozu topení. Do procesu vytápûní je tedy zahrnuta i vrstva teplého vzduchu pod stfiechou haly. Tím se taktéÏ vyuÏívá odpadní teplo z technologick˘ch procesÛ a sluneãní záfiení. Hala samotná funguje jako velkoplo‰n˘ zásobník energie, jehoÏ energie vyzafiování zpomaluje pokles vnitfiní teploty. To vede k tomu, Ïe se podstatnû sniÏují doby chodu hofiáku, coÏ vede k pfiíslu‰né redukci spotfieby plynu nebo oleje. V normálních zimních obdobích ãiní doba chodu hofiákÛ pouze okolo 30 aÏ 35 % efektivní doby topení. U topného systému pro haly RHEINLAND je‰tû pfiistupuje to, Ïe topení a vûtrání je moÏné v jednom zafiízení. Regulovatelné smû‰ovací zafiízení pro venkovní a vnitfiní vzduch jako pfiíslu‰enství agregátu vytváfií pfiedpoklady pro splnûní hygienick˘ch smûrnic a místních poÏadavkÛ. V‰echny funkce jsou ovládány centrál-

ním dálkov˘m ovládáním. Tento ovládací panel je instalován v kanceláfii vedoucího provozu a umoÏÀuje pfiehledné ovládání a kontrolu v‰ech zafiízení. Pfii zmûnû provozních podmínek mÛÏe b˘t odtud bez problému zasahováno do regulace zafiízení. Tento systém sbûrnice tvofien˘ jednoduch˘m dvoudrátov˘m systémem také nabízí moÏnost pfiipojit ovládání osvûtlení, hlídání dvefií a oken, technické v˘strahy nebo protipoÏární systémy. Pomocí telefonu nebo modemu je moÏn˘ pfienos na libovolné místo mimo budovu. Po plném 12-ti mûsíãním období vãetnû znaãn˘ch nízk˘ch zimních teplot oznámil provozovatel efektivní roãní spotfiebu energie 45 400 m3 zemního plynu. Proti tomu stála pro tento systém vypoãtená jiÏ pfiíznivá hodnota 56 000 m3. Tato plánovaná hodnota jiÏ pfiedstavovala mimofiádnû vysokou hospodárnost systému vytápûní RHEINLAND; jak ukázala praxe, tato hodnota byla sníÏena o témûfi 20 %.

Závûr stropní teplovzdu‰ná zafiízení pracují hospodárnû nechá se integrovat vûtrání a odvûtrání

kago 15.11.2005 19:26 Stránka 12


KAGO, to je teplovzdu‰n˘ krb na první pokus Stále více lidí, ktefií budují svÛj nov˘ dÛm ãi rekonstruují star‰í stavbu, uvaÏují a sní o pfiíjemn˘ch chvílích, stráven˘ch u praskajícího ohnû a sálavého tepla rodinného krbu. Tato pfiedstava jim ãasto nedá spát a tak se podobnû jako pfii v˘bûru obkládaãek, dlaÏby, sanity a nábytku vydávají k jednotliv˘m v˘robcÛm zmapovat moÏnosti, které trh nabízí. Je‰tû pfied tím, neÏ na tuto cestu po krbafisk˘ch studiích vyrazí, by si mûl kaÏd˘ ujasnit, co od svého krbu oãekává. Nerozhodnut˘ a neinformovan˘ zájemce je ãasto manipulován do krkolomn˘ch realizací, které se nabízí, napfi. aby krb hnal pod tlakem tepl˘ vzduch do v‰ech místností rodinného domu, nebo ohfiíval vodu na mytí a vyhfiívání radiátorÛ ústfiedního topení. V‰e nepfiirozené je ale sloÏitûj‰í a draÏ‰í. Zbyteãnû velké finanãní prostfiedky se pak investují do rÛzn˘ch ventilátorÛ, uhlíkov˘ch filtrÛ, obûhov˘ch ãerpadel, pojistn˘ch ventilÛ a v neposlední fiadû do elektfiiny, bez které tato zafiízení nefungují. Naopak se ‰etfií na izolacích, kvalitních materiálech na vyzdívku krbu a také na kvalitû samotné krbové vloÏky. Pfii volbû levného fie‰ení se jiÏ po první ãi druhé topné sezónû zaãnou projevovat problémy, které jsou zapfiíãinûny pouÏitím levn˘ch a ne vÏdy vhodn˘ch materiálÛ. Investice do kvalitního a funkãního teplovodního systému je prakticky nevratná, nehledû na to, Ïe se pfiesune kotelna do ob˘vacího pokoje.

Jak tedy neudûlat chybu a zvolit správn˘ typ krbu na první pokus? Odpovûì je vcelku jednoduchá. Je tfieba si uvûdomit nûkolik základních pravidel:

teplovzdu‰n˘ krb je alternativní zdroj tepla s vyuÏitím v pfiechodném období na zaãátku a konci topné sezóny

jeho provozem vzniká pfiíjemné sálavé teplo, které díky tepelné regulaci domu vypne hlavní zdroj tepla, ãímÏ v˘znamnû ‰etfií náklady na vytápûní (plyn, elektfiina) tepl˘ vzduch, kter˘ proudí z v˘dechov˘ch mfiíÏek teplovzdu‰n˘ch krbÛ si najde sám pfiirozenou cestu do celého domu (schodi‰tû, prÛduch stropem do místnosti, chodby v patfie . . .) krbová vloÏka je srdcem kaÏdého krbu mûla by b˘t kvalitní s plynulou regulací svého v˘konu, dvojím spalováním a samoãistícím oplachem skla, tím je zaji‰tûn fascinující pohled do ohnû pfies nezakoufiené sklo a minimální spotfieba dfieva je‰tû dÛleÏitûj‰í je materiál, ze kterého je vloÏka vyrobena. Rozhodnû se zde vyplatí investovat do v˘robkÛ z masivní litiny nebo zvolit kombinaci litiny se ‰amotovou v˘plní topeni‰tû. Levnûj‰í plechová vloÏka má v˘raznû krat‰í Ïivotnost a ãasem se pÛsobením vysok˘ch teplot mÛÏe deformovat pro ideální tepelnou pohodu je vhodné zvolit pfiimûfien˘ v˘kon krbové vloÏky. Ve velké vût‰inû pfiípadÛ staãí v˘kon okolo 10 kW, kter˘ je dostateãn˘ na vytopení aÏ 120 m2 obytného prostoru

Krb Kago „Vary“, fiímsy ãerná bfiidlice, obklad zelená bfiidlice, litinová krbová vloÏka Garanta 603

dÛleÏit˘m parametrem krbové vloÏky je prÛmûr jejího odkoufiení, nejlépe 16 –18 cm, které se pak snadno napojí do komína o prÛmûru 18 – 20 cm. VloÏky s odkoufiením 16 cm se mohou bez problémÛ napojit i do star‰ích komínÛ, jejichÏ prÛduch b˘vá vût‰inou 15x15 cm pro jednoplá‰Èové teplovzdu‰né vloÏky, které jsou umístûny v místnostech vût‰ích neÏ 30 m2, není zapotfiebí pfiivádût vzduch zvenãí. styl krbu pfii v˘bûru správného typu krbu hraje velkou roli to, aby vhodnû dotvofiil interiér a navodil dojem, Ïe tam patfií odjakÏiva. Nabídka rÛzn˘ch stylÛ, které na trhu mÛÏeme najít, jiÏ dávno není omezena na vloÏku obloÏenou ‰amotov˘mi cihlami nebo pískovcov˘mi portály v kombinaci s masivní dfievûnou fiímsou. ·iroká ‰kála materiálÛ dnes nabízí varianty rÛzn˘ch druhÛ pfiírodního kamene, mramoru, bfiidlice, Ïuly, keramick˘ch kachlí, popfi. moderní design doplnûn˘ kovov˘mi prvky obestavba krbové vloÏky by mûla b˘t vyzdûna ze Ïáruvzdorn˘ch materiálÛ, kvalitních izolací – urãitû ne sádrokartonem a minerální vatou, polepenou tenkou hliníkovou fólií.

Krb Kago „PlzeÀ“, fiímsy Jursk˘ mramor, obklad mramor Rembrandt, litinová krbová vloÏka Garanta 602

kago 15.11.2005 19:26 Stránka 13


v˘bûr dodavatele pokud jiÏ víme, jak˘ styl krbu se bude do na‰eho nového bytu nejlépe hodit a jak ho budeme uÏívat, zb˘vá poslední dÛleÏitá vûc, rozhodnout se pro nejvhodnûj‰ího dodavatele, kter˘ nám ná‰ vysnûn˘ krb postaví. Pro tento v˘bûr jsou urãitû velmi cenné informace o tom, jak dlouho se firma tímto oborem zab˘vá, kolik krbÛ roãnû postaví, zda a jak dlouho drÏí na skladû náhradní díly a jaké pouÏívá materiály. Z toho se dá vyvodit její serióznost a stabilita. Hodnû téÏ napoví náv‰tûva prodejny, pfiístup prodejcÛ, pfiípadnû reference jejich klientÛ, coÏ je jistû v˘znamnûj‰í argument neÏ jakkoliv dlouhá záruãní lhÛta Na své cestû po krbafisk˘ch firmách byste nemûli vynechat firmu Kago, kde na studiu hofií funkãní krb, napojen˘ do komína za standardních podmínek bez podpÛrn˘ch zafiízení jako je ventilátor apod. a tam zcela jistû nekoupí te zajíce v pytli.

Krb Kago „Corona“, obklad kachle Kago, krbová vloÏka Grande s prizmatick˘m sklem

funkce dfiíve a dnes dobrá kamna se odnepamûti stavûla cihlu po cihle a pouÏívala se jako jediné topidlo v domû. Na zaãátku podzimu se v nich oheÀ rozdûlal a udrÏoval se aÏ do tepl˘ch dní pozdního jara. V dne‰ní dobû plní krb úplnû jinou funkci, navodí pfiíjemnou atmosféru kdyÏ máme ãas posedût nebo si pfiitopíme pfii chladnûj‰ích dnech mimo topnou sezónu. Tento zpÛsob pouÏívání v˘znamnû zvy‰uje nároky na dÛkladnost fiemeslného provedení

na trhu se jiÏ objevily firmy, jako napfi. KAGO, které na tyto nároky reagují a jednotlivé ãásti krbu dodávají jako pfiedem vyrobené segmenty s pouÏitím armovacích drátÛ, dilataãních spár a hlavnû s vyzrál˘m Ïáruvzdorn˘m betonem. Pokud je krb postaven z takov˘chto dílcÛ, neobjeví se ani po nûkolika letech pouÏívání praskliny ve spárách mezi obklady ani na vyzdívce. Zanedbatelné není ani to, Ïe stavba tímto zpÛsobem se poãítá na hodiny a ne na dny, coÏ ocení zejména ti, ktefií staví krb do jiÏ zafiízené domácnosti.

BM stavební, s.r.o. Studio Kago Praha PlzeÀská 23, Praha 5 tel./fax 257 325 088 [email protected] Studio Kago PlzeÀ Sokolovská 80, PlzeÀ-Lochotín tel./fax 377 538 537 [email protected] www.kago.cz

licon 15.11.2005 19:27 Stránka 14


LICON – radiátory pro Ïivot Spoleãnost Licon Heat s.r.o. navazuje na témûfi 40-ti letou tradici v˘roby otopn˘ch tûles LIKOV. Osvûdãené know-how a dobré ãeské ruce spolu s nejmodernûj‰ími v˘robními prostfiedky dávají dohromady ‰piãkov˘ ãesk˘ radiátor, kter˘ je nyní vyrábûn pod názvem LICON. Námi vyrábûná otopná tûlesa pracují na principu vzlínání teplého vzduchu ve skfiíni otopného tûlesa. Jin˘mi slovy se vyuÏívá konvekãní proudûní vzduchu a odtud plyne technicky správn˘ název – konvektory. V otopném tûlese je vÏdy umístûn v˘mûník tepla, kter˘ je tvofien mûdûnou trubkou a hliníkovou lamelou, pfies jejíÏ plochu je teplo pfiedáváno do okolo proudícího vzduchu.

Tato konstrukce má nûkolik základních v˘hod:

Nízk˘ vodní objem otopného tûlesa – topná voda je obsaÏena pouze v trubkách v˘mûníku, nikoli v plo‰e radiátoru jako je tomu u klasick˘ch radiátorÛ. Pro pfiedstavu v nástûnném otopném tûlese OK 200/60/15 jsou pouze 2,92 litru vody a toto tûleso mÛÏe vytopit místnost o plo‰e cca 35 m2. Pokud tedy bude cel˘ dÛm vybaven konvektory LICON, je v topném systému velmi málo vody (z na‰ich zku‰eností to v prÛmûrném RD není více neÏ 70 litrÛ). Takov˘ topn˘ systém velmi rychle reaguje na zmûny v topném systému. Teplo je dodáváno, jen kdyÏ je to nutné, takÏe vnitfiní teplota zÛstane konstantní. Neexistuje také ztráta tepla vyzafiováním k vzadu stojící stûnû nebo sklu.

Pfiedností konvektorov˘ch tûles je jejich nízká povrchová teplota. Díky zpÛsobu sdílení tepla do místnosti se pfiední desky ohfiejí na max. 40°C a to i pfii teplotû vody 90°C. Nehrozí tedy nebezpeãí popálení i pfii del‰ím kontaktu – vhodné pro ‰koly, ‰kolky, dûtské pokoje apod.

Dal‰ím v˘znamn˘m vyuÏitím konvektorov˘ch tûles je instalace v exponovan˘ch interiérech, kde nesmí b˘t otopné tûleso vidût. Zde se uplatÀují podlahové konvektory bez (s pfiirozen˘m), nebo lépe s nucen˘m obûhem cirkulujícího vzduchu nebo samotné registry umístûné do tzv. vestavby.

V neposlední fiadû mají konvektory LICON atraktivní, neokoukan˘ vzhled, vynikající kvalitu, zajímavou cenu a záruku 10 let.

Radiátory LICON jsou vyrábûny v 5 základních typech: podlahové konvektory PK, fan-coily PKVT, otopné lavice OL, nástûnné radiátory OK a otopné registry OR, to v‰e ve více neÏ 2000 modifikacích. Spoleãnost LICON prodává s úspûchem své v˘robky po celé Evropû. Nyní probíhá certifikace pro vydání CE certifikátu nutného pro dal‰í v˘voj na‰ich obchodních aktivit v EU. Dûkujeme za Vá‰ zájem o na‰e v˘robky.

Licon HEAT spol. s r.o., PrÛmyslová zóna 1., Pod Vinicí, 471 27 StráÏ pod Ralskem www.licon.cz, [email protected], tel. 485 131 157, 800 158 600, fax 485 130 331

master_therm 15.11.2005 19:28 Stránka 15


Tepelná ãerpadla MasterTherm – zajímavé novinky tohoto podzimu Hlavní pfiekáÏkou k vût‰ímu roz‰ífiení tepeln˘ch ãerpadel – nejv˘hodnûj‰ímu zdroji topení a vytápûní pro rodinné domy – byla doposud jejich vysoká cena a pomûrnû dlouhá doba návratnosti. V tomto roce, kdy podstatnû zdraÏují ceny energií, se ale otevírá kaÏdému majiteli rodinného domu ‰ance pofiídit si tepelné ãerpadlo za mimofiádnû pfiíznivou cenu, sníÏit tak své náklady na energie o cca 60 % a u‰etfiit desítky tisíc korun roãnû. MasterTherm CZ pfiichází na trh s velmi zajímav˘mi novinkami, které sniÏují dobu návratnosti investice na cca 4 – 6 let.

EasyMaster

Tepelné ãerpadlo vzduch–voda EasyMaster Tepelné ãerpadlo vzduch/voda s vynikajícím pomûrem cena/v˘kon, vhodné pro vytápûní rodinn˘ch domÛ do tepelné ztráty cca 18 kW. Jedná se o osvûdãenou dûlenou konstrukci tepelného ãerpadla. Venkovní jednotka, tvofiená ultratich˘m ventilátorem a v˘parníkem, je umístûna vnû objektu – rodinného domku (na stûnû, na stfie‰e, na zahradû . . . ). Díky vynikajícím hlukov˘m parametrÛm venkovní jednotky je EasyMaster vhodn˘ i do husté zástavby. Novû pouÏité elektronicky fiízené vstfiikování chladiva podstatnû zlep‰uje topn˘ faktor pfii rÛzn˘ch teplotách a tím i celkovou ekonomiku provozu. Oproti standardnû pouÏívan˘m expanzním ventilÛm jde o tak velk˘ rozdíl asi jako mezi karburátorem a elektronicky fiízen˘m vstfiikováním paliva u automobilu. V kotelnû – strojovnû je umístûna vnitfiní jednotka s kompresorem a v‰emi dal‰ími komponenty. PouÏit˘ kompresor Sanyo se vyznaãuje velmi tich˘m chodem

a spolu s unikátním, digitálnû fiízen˘m expanzním ventilem, zaji‰Èuje vynikající pracovní úãinnost tepelného ãerpadla.

Tepelné ãerpadlo zemû–voda AquaMaster Je zvlá‰tû vhodné pro aplikace se zemním kolektorem, tzn. typ zemû–voda. V˘konová fiada je odstupÀována v sedmi stupních od 9 kW do 30 kW a vyniká v˘born˘m po-

chladivo. Tzn. Ïe je úãinnost systému pfiímého vypafiování podstatnû vy‰‰í, odpadají ztráty vzniklé pfienosem tepla pfies v˘mûník a není nutná energie na pohon obûhového ãerpadla. Tepelné ãerpadlo DirectMaster je vhodné pro dÛm do tepelné ztráty 30 kW s poÏadavkem na velmi levné a komfortní vytápûní a ohfiev TUV. Novinkou je elektronicky fiízené vstfiikování chladiva,

DirectMaster

mûrem cena/v˘kon. Po cel˘ rok vám tepelné ãerpadlo AquaMaster zajistí pfiíjemnou tepelnou pohodu a levn˘ ohfiev TUV. Tepelné ãerpadlo AquaMaster pracuje s velmi vysokou úãinností a provozní spolehlivostí. Díky teplotû v˘stupní vody aÏ 60°C je vhodné i pro rekonstrukce vytápûcích systémÛ. Dal‰í v˘hodou je témûfi nemûfiitelná hluãnost antivibraãnû uloÏeného kompresoru, coÏ umoÏÀuje umístit tepelné ãerpadlo kamkoliv, aniÏ by ru‰ilo nepfiíjemn˘m hlukem.

které podstatnû zlep‰uje topn˘ faktor (pomûr v˘kon/pfiíkon), kompresor Copeland fiady ZH má oproti standardnû pouÏívan˘m kompresorÛm vy‰‰í úãinnost a ‰ir‰í rozsah pouÏití.

Mimofiádné ceny, mimofiádné sluÏby... Na pfiání zákazníka lze tepelná ãerpadla MasterThermCZ doplnit o nejmodernûj‰í vybavení, jako je napfi. ovládání ãerpadla pomocí GSM nebo internetu, aj.

Záruãní doba aÏ 7 let.

Tepelné ãerpadlo zemû–voda DirectMaster Technologická ‰piãka sortimentu Master Therm CZ. Tepelné ãerpadlo vyuÏívající princip pfiímého vypafiování. Tento systém pfiiná‰í je‰tû lep‰í úãinnost a vy‰‰í topn˘ faktor celého topného systému. Systém pfiímého vypafiování pracuje na podobném principu jako zemû – voda s plo‰n˘m kolektorem. Do zemû se ale nepokládají PE hadice, ale mûdûné trubiãky, do kter˘ch se vstfiikuje pfiímo

Tepelná ãerpadla MasterTherm CZ Eli‰ky Krásnohorské 11/133 110 00 Praha 1 Více informací najdete na www.mastertherm.cz, [email protected] nebo na tel. 222 326 588

ivar 15.11.2005 20:42 Stránka 16

Najdete nás na veletrhu AQUA-THERM Praha 2005 v pavilonu A stánek č. 121

Kotlové sestavy - modulární øešení pro montá a regulaci topných systémù

Vícevrstvé potrubní rozvody ALPEX v dimenzích od 16 do 63 mm

ALPEX pro: - pøipojení otopných tìles - montá podlahového topení - rozvody pitné a uitkové vody vèetnì napojovacích šroubení a fitinkù

24 l

E

/ T ECHN

IK A

PR

O

ST Ø

ST

Ø

D

T Í S

EB AV

IK A / T E C HN

TA Í S

VEB

/ T ECH N

IK A

PR

O

Ø

ED

T Í S

z

w ww .

ED

ST

Analogovou regulaci AUTOMIX - rotaèní servopohony s integrovanými regulátory pro domovní a bytovou regulaci topných systémù

TØ

, 12 17 2 PRA 85 HA 6 57 1 3 , tel.: +420

S

60

Ohøívaèe TUV a akumulaèní nádoby

iva rcs.c

Obchodnì-technické zastoupení renomovaných evropských výrobcù nabízí

1 5, va íèko Van

EB AV

ISO 9001 : 2001

/ T E C HN IK A VEB TA PR Í S O

PR

O

ED

Bezpeènostní armatury pro plyn

Ucelený sortiment èerpadel pro topení, prùmyslové pouití, domácí èerpadla, èerpadla kalová, èerpadla do vrtù a speciální

plyn 15.11.2005 19:31 Stránka 18


Rozvody plynu mûdûn˘m potrubím Nové TPG 700 01 a lisované spoje 1. Úvod Vnitfiní rozvody plynu v budovách se v âeskoslovenské republice tradiãnû provádûly ocelov˘m potrubím. Po roce 1992 u nás do oblasti technick˘ch zafiízení budov zaãaly pro rozvody vody a vytápûní nastupovat pro tato média rozvody, provádûné z mûdûn˘ch trubek. Pro rozvody plynu bylo jejich pouÏití problematické, protoÏe tehdej‰í platné pfiedpisy tuto moÏnost úplnû jednoznaãnû nepfiipou‰tûly. Situace se zmûnila teprve v roce 1997, a to pfiijetím TD G 700 01 – PouÏití mûdûn˘ch materiálÛ pro rozvod plynu. Toto technické doporuãení postavilo v âR pouÏívání mûdi pro rozvody plynu na legislativní úroveÀ. Na Slovensku se situace vyvíjela podobnû, byla zde v roce 1999 pfiijata PTN 100 09 – PouÏívanie meden˘ch rúrok na rozvod plynu v domov˘ch plynovodoch. Mûdûné trubky a tvarovky zaãaly tedy nastupovat do vnitfiních rozvodÛ plynu, protoÏe pro firmu, která obvykle provádí i instalace vytápûní a vody bylo v˘hodné, kdyÏ mohla pouÏívat pro v‰echna média jednotnou montáÏní technologii. Dosavadní v˘voj v legislativní oblasti smûfioval k pfiijetí evropsk˘ch norem

a tak se stalo, Ïe TD G 700 01 je zapotfiebí v souãasné dobû v tûch ãástech, které s tûmito nov˘mi normami souvisí, novelizovat. K potfiebû novelizovat uvedené TD pfiispûlo také to, Ïe do oblasti nerozebírateln˘ch spojÛ mûdûného potrubí vstoupila nová technologie, a to lisované spoje.

2. Nové pfiedpisy – nová technická pravidla TPG 700 01 O novelizaci TD G 700 01 se rozhodlo na konferenci GAS 2004. Jeho zpracování provádí GAS s.r.o. – Organizace pro v˘kon spoleãn˘ch ãinností v plynárenství âR. Novû má b˘t schváleno jako TPG 700 01 – PouÏití mûdûn˘ch materiálÛ pro rozvod plynu. První návrh pro‰el pfiipomínkov˘m fiízením a v souãasné dobû je jiÏ pfiipraven koneãn˘ návrh tohoto nového technického pravidla, kter˘ bude patrnû do konce roku 2005 schválen. Zmûny, ke kter˘m dochází zahrnují: Konkretizaci poÏadavkÛ na pouÏití lisovan˘ch, svarov˘ch a hrdlov˘ch spojÛ Sjednocení znaãení mûdûn˘ch trubek U pájen˘ch spojÛ – pfiíprava pájeãÛ podle nov˘ch âSN EN.

2.1 Konkretizace poÏadavkÛ na pouÏití lisovan˘ch, svarov˘ch a hrdlov˘ch spojÛ Lisované spoje

Lisované spoje nebyly u nás pro rozvody plynu v dobû schválení TDG 700 01 (9. 9. 1997) certifikovány, a proto také nebyly v tomto TD uvedeny. Certifikace se t˘kala lisovan˘ch tvarovek. V souãasné dobû ale jiÏ fiada v˘robcÛ nabízí fiádnû certifikované tvarovky pro lisované spoje plynárensk˘ch rozvodÛ, proveden˘ch mûdûn˘mi trubkami. Musí b˘t u nich prokázána shoda podle zákona ã. 22/1997 Sb., kter˘m se posuzuje zejména shoda vlastností v˘robkÛ s poÏadavky na bezpeãnost stanoven˘mi tímto zákonem a technick˘mi pfiedpisy, nebo certifikace ve smyslu âSN EN ISO/ IEC 17000, kterou se prokazuje nejen provedení úkonÛ vypl˘vajících z právních pfiedpisÛ, ale také komplexní posouzení pro pouÏití v plynárenství. KaÏdá tvarovka musí mít proto zfietelnû vyznaãeno: – druh provozního média – oznaãení Ïlutou barvou nebo nápis GAS pfiípadnû PLYN,

1. Trubku zkrátit – koleãkov˘ fiezák nebo jemnozubá pilka

2. Trubku vnitfinû i vnû odhrotovat (pfiíp. zkalibrovat)

3. Zkontrolovat správn˘ dosed tûs. prvku. Îádné oleje ani tuky

4. Lisovanou spojku lehk˘m otáãením posunout aÏ na doraz

5. Lisovací ãelis nastrãit na lis a fixaãní ãep vsunout – zasmeknout

6. Provést lisování

plyn 15.11.2005 19:31 Stránka 19

19 PSM stavební infozpravodaj 2005 – hodnota PN (napfi. PN 6) – odolnost tvarovky proti vysok˘m teplotám GT (napfi. GT/5 – odolnost proti vysok˘m teplotám do 5 barÛ). Odolnost proti vysok˘m teplotám se pfiitom bere podle âSN EN 1775 ãl. 4.2, resp. pfiíloha A, B. Odolnost proti vysok˘m teplotám je v tomto pfiípadû dána pfiedev‰ím tepelnou odolností tûsnûní tvarovky. Materiál pro taková tûsnûní je napfi. HNBR (akrylnitril-butadien-kauãuk). Samotné lisované spoje se musí provádût v souladu s technick˘mi podmínkami a s návodem k pouÏití od pfiíslu‰ného v˘robce tvarovek. Platí zde tyto zásady: a) pfiekontrolovat, zda je pouÏita správná tvarovka, urãená pro rozvod plynu; b) zkontrolovat, zda je tûsnící prvek nepo‰kozen˘ a zda správnû dosedá; c) spoje se nesmí mazat tukem ani olejem; d) na koncích trubek nesmûjí b˘t Ïádné zbytky otfiepÛ, nebo zneãi‰tûní; e) trubka musí mít vnitfiní i vnûj‰í hranu sraÏenu; f) konec mûkké mûdûné trubky (R 220) musí b˘t kalibrován; g) po nasunutí tvarovky na trubku se na trubce musí oznaãit, napfi. tuÏkou, hloubka zasunutí trubky do tvarovky. SlouÏí k vizuální kontrole, zda byla pfii lisování dodrÏena stanovená hloubka zasunutí trubky do tvarovky; h) slisování se provádí speciálním nástrojem, vÏdy takov˘m, jak˘ uvádí v˘robce lisované tvarovky; i) lisovací nástroj musí b˘t v poÏadovaném technickém stavu – podle pokynÛ v˘robce. PoÏaduje se, aby lisované spoje plynov˘ch rozvodÛ provádûl pracovník, kter˘ splÀuje podmínky odborné zpÛsobilosti (Zákon ã. 174/1968 Sb a vyhlá‰ka âÚBP a âBÚ ã. 21/1979 Sb) – musí mít tedy „Osvûdãení“ od ITI. Dále musí mít tento pracovník platn˘ doklad (osvûdãení) o absolvování odborného ‰kolení pfiíslu‰ného v˘robce tvarovek nebo jím povûfieného zástupce, napfi. registrovaného stfiediska odborného plynárenského vzdûlávání. Tento doklad musí mít evidenãní ãíslo, datum ‰kolení a pfiípadnû i dobu platnosti. Souãástí ‰kolení musí b˘t i praktická zkou‰ka. Uvedená charakteristika dokladu o absolvování odborného ‰kolení tím sleduje zejména tu skuteãnost, Ïe kvalita lisovaného spoje je vÏdy zaruãena pouze pouÏitím správné tvarovky pfii pouÏití správného lisovacího nástroje. Je proto Ïádoucí, aby pfiípadné zmûny ve v˘robû lisovan˘ch tvarovek bylo moÏno dát na vûdomí pracovníkÛm v praxi. Tento stav odpovídá i souãasnému stavu legislativy, protoÏe zatím co u tvarovek pro kapilární pájení platí norma âSN EN 1254-1, pro tvarovky urãené k lisování je norma ve stadiu pfiípravy (prEN 1254-7).

Svarové spoje

Svarové spoje nebyly v TDG 700 01 pfiímo uvedeny, ale v EU se pro vhodné pfiípady nerozebírateln˘ch spojÛ mûdûn˘ch trubek pouÏívají. Svafiování je moÏno pouÏít u trubek, jejich tlou‰Èka stûny je nejménû 1,5 mm a v rozvodech TZB se pouÏívá aÏ od prÛmûru trubek nad 108 mm. Nové TPG 700 01 proto tuto moÏnost nerozebírateln˘ch spojÛ uvádí, a to v souladu s platnou normalizací a se zku‰enostmi v˘robcÛ mûdûn˘ch trubek. Hrdlové spoje

Hrdlové spoje pro trubky stejného prÛmûru nebyly v TDG 700 01 vÛbec povoleny (na Slovensku povoleny jsou). V âR tak docházelo ke kolizi s evropskou praxí, kde hrdlové spoje trubek stejného prÛmûru jsou pro rozvody zemního plynu povoleny. Pro rozvody LPG povoleny nejsou. Proto TPG 700 01 povoluje v uvedeném smyslu jejich pouÏití, tedy pro rozvody zemního plynu hrdlov˘ spoj trubek stejného prÛmûru povolen je a pro rozvody LPG povolen není.

2.2 Sjednocení znaãení mûdûn˘ch trubek Oproti TDG 700 01 dochází v TPG 700 01 ke sjednocení v˘kladu zpÛsobu znaãení mûdûn˘ch trubek podle platné normy âSN EN 1057, a to takto: Trubky o prÛmûru od 10 mm do 54 mm vãetnû musí b˘t prÛbûÏnû trvale znaãeny po jejich délce ve vzdálenostech ne vût‰ích neÏ 600 mm nejménû tûmito údaji: – ãíslo normy EN 1057 (âSN EN 1057) – vnûj‰í prÛmûr x tlou‰Èka stûny – stav materiálu R 250 (polotvrd˘) znaãkou – identifikaãní znaãka nebo název v˘robce – datum v˘roby: rok a ãtvrtletí (I aÏ IV) nebo rok a mûsíc (1 aÏ 12) Trubky o prÛmûru od 6 do 10 mm, nebo vût‰ím neÏ 54 mm musí b˘t nejménû obdobnû ãitelnû znaãeny na obou koncích.

a podle 13134. Pájeã dostane na závûr „Osvûdãení o zkou‰ce pájeãe podle âSN EN 13133“. K prodlouÏení jeho platnosti se musí dostavit jednou za 3 roky. DÛleÏitou podmínkou platnosti tohoto „Osvûdãení“ je, Ïe v nûm pájeã musí mít kaÏdého pÛl roku potvrzenu odbornou praxi. Bylo jiÏ zmínûno, Ïe vysílající organizace (instalatérská firma) má podle uveden˘ch norem právo vstoupit do procesu pfiípravy pájeãe sv˘mi poÏadavky pfii pfiípravû a tvorbû specifikace postupu pájení (BPS). Znamená to, Ïe pájeã pak bude pfiipraven v rozsahu tûch typÛ pájen˘ch spojÛ, které bude v praxi pfiímo provádût (pájení v montáÏních polohách, pájení T kusu, pájení trubka – tvarovka z pfiechodového kovu, správné zaslepení trubky atd.).

3. Nová technologie v oblasti rozvodÛ plynu mûdûn˘m potrubím Touto novou, nastupující technologií je spojování mûdûn˘ch trubek lisováním. Jak jiÏ bylo uvedeno, lisované spoje mûdûn˘ch trubek v rozvodech plynu bylo moÏno provádût aÏ teprve po certifikaci lisovan˘ch tvarovek pro rozvody plynu. O jejich nasazení byl u pracovníkÛ provádûjících plynové rozvody znaãn˘ zájem, a to nepochybnû jak pro snadnou montáÏní technologii, tak také i pro vysokou bezpeãnost (protipoÏární) pfii provádûní spoje.

Technologick˘ postup lisovaného spoje Naznaãen˘ postup lisovaného spoje (viz obr.) sám napovídá, Ïe jde skuteãnû o technologii snadnou, rychlou a spolehlivou. Její nejdÛleÏitûj‰í zásady jsou zakotveny v novém TPG 700 01. Pfiesto je vhodné podotknout, Ïe je nezbytné, aby montáÏní pracovník mûl doklady o stanovené kvalifikaci. Je také vhodné pfiekontrolovat si obãas, zda pracovníci opravdu dodrÏují stanoven˘ technologick˘ postup.

4. Závûr Poznámka Na mûdûn˘ch trubkách, vyrábûn˘ch renomovan˘mi firmami, je také uvádûna znaãka spolku RAL nebo tato jeho zjednodu‰ená znaãka . Znaãka je zárukou vysoké kvality vyroben˘ch trubek.

2.3 Pfiíprava pájeãÛ podle nov˘ch âSN EN Také zde bylo nutno provést revizi TDG 700 01, protoÏe v této oblasti vstoupily v platnost nové normy, a to âSN EN 13133 Tvrdé pájení – Zkou‰ka pájeãe a âSN EN 13134 – Tvrdé pájení – Zkou‰ka postupu pájení (listopad 2001). Pájené spoje mûdûn˘ch trubek pro rozvody plynu mohou b˘t provedeny pouze tvrd˘m pájením, pájení namûkko zde povoleno není. Pfiíprava a zkou‰ka pájeãÛ se tedy provádí podle âSN EN 13133

Pfiipravované TPG 700 01 je v oblasti plynov˘ch rozvodÛ, proveden˘ch mûdûn˘m potrubím dokumentem, kter˘ v tomto oboru uvádí do souladu souãasn˘ stav platné legislativy s evropskou legislativou. Pfiispívá také ke zkvalitnûní samotné montáÏe vnitfiních rozvodÛ plynu, proveden˘ch mûdûn˘m potrubím. Dal‰í informace jak z oblasti rozvodÛ plynu mûdûn˘m potrubím, tak i z rozvodÛ ostatních médií mûdûn˘m potrubím, je moÏno získat na adrese: www.hcpcinfo.org.

Ing. Mojmír Kelãa, partner HCPC, Jírovcova 16, 623 00 Brno tel./fax 547 382 984 [email protected]

sps 15.11.2005 19:33 Stránka 20


Aktuální stav stavebnictví v âR Zhodnocení souãasného stavu Stavebnictví je v souãasné dobû v dobré kondici. Má za sebou období nûkolikaletého rÛstu, coÏ samozfiejmû pfiíznivû ovlivnilo i jeho ekonomickou pozici. Zapojení na‰í ekonomiky do evropského prostoru, ale zejména v˘razn˘ vstup zahraniãního kapitálu k nám podstatnû roz‰ífiil poptávku po stavebních pracích, coÏ na‰e firmy umûly dobfie vyuÏít a naplnit tak svoji potenciální kapacitu. Na rÛstu poptávky se v˘znamnû podílí vefiejná sféra (zhruba 50 %). K pozitivÛm patfií, Ïe kapitálové v˘daje státu vãetnû státních fondÛ dopravní infrastruktury a v men‰ím rozsahu rozvoje bydlení si udrÏují mírn˘ rÛst. V privátní sféfie je poptávka podnikatelské sféry, jak jiÏ bylo fieãeno, iniciována zahraniãním kapitálem (investiãní pobídky), ale i rostoucí investiãní aktivitou ostatních investorÛ, vãetnû obyvatelstva. Stavebnictví v âeské republice patfií mezi hlavní národohospodáfiská odvûtví (prÛmysl, zemûdûlství, stavebnictví, doprava) a lze ho povaÏovat za jeden z pilífiÛ národní ekonomiky s v˘razn˘m multiplikaãním efektem pro celou ekonomiku (v souãasné dobû vytváfií 7 % hrubé pfiidané hodnoty a zamûstnává kolem 9 % osob pracujících v civilním sektoru).

Prognóza budoucího v˘voje, moÏná rizika Pokud uvaÏujeme o dynamice stavební produkce v nejbliÏ‰ích letech, pak v leto‰ním roce lze pfiedpokládat rÛst v rozpûtí 4 – 6 procent, v dal‰ích 2 – 3 letech v˘raznûj‰í zv˘‰ení tohoto tempa v‰ak nelze oãekávat. Tuto prognózu lze opfiít zejména o v˘voj stavebnictví v roce 2004 a v I. pololetí roku 2005, o odhad v˘dajÛ vládního sektoru a oãekávanou dynamiku ekonomiky v âR a stfiedoevropském prostoru. Navíc – podle rÛzn˘ch odhadÛ – se ukazuje, Ïe má-li âeská republika dosáhnout do deseti let civilizaãní úrovnû pÛvodních zemí Evropské unie, vyÏadovalo by to uspokojit poptávku po rÛzn˘ch stavbách v objemu asi 3 biliónÛ korun! Uveden˘, pomûrnû optimistick˘ pohled

na budoucí rozsah poptávky po stavební produkci je v‰ak zapotfiebí ponûkud korigovat v souvislosti s oãekávan˘mi rizikov˘mi faktory v blízké budoucnosti. Jedná se zejména o schopnost, ale i ochotu vládních ãinitelÛ (a to i v souvislosti s volbami v roce 2006): – profinancovávat i nadále velké investiãní akce dopravní infrastruktury ze státních prostfiedkÛ, – zajistit podporu bytové v˘stavby, pfii souãasném hledání souladu mezi velikostí bytové jednotky a jejím standardem, – získat potfiebné zdroje z EU, zejména pro investice v regionech – podporovat ekologické stavby. Kromû investic vládního sektoru bude rozhodující i v˘voj ekonomické v˘konnosti podnikatelské sféry jako v˘znamného investora. Dal‰ími riziky jsou dopady z titulu zmûn sazby DPH u bytové v˘stavby, legislativa v oblasti vefiejné zakázky, koncesní zákon (PPP). RovnûÏ v˘znamné jsou poÏadavky EU na technické standardy staveb, poÏadavek udrÏitelného rozvoje a zvy‰ování konkurenceschopnosti stavebnictví jako odvûtví.

jednotlivé roky udrÏet tendenci rychlej‰ího rÛstu investic neÏ v˘dajÛ celkem. Iniciovat a propagovat dal‰í formy financování investic – metodu PPP, úvûry z nadnárodních bank, ãerpání strukturálních fondÛ EU. – Dosáhnout toho, aby v˘stavba bytov˘ch objektÛ byla i po roce 2007 trvale zafiazena do sníÏené sazby DPH vãetnû údrÏby a oprav bytového fondu. – PÛsobit na pfiiblíÏení cen stavebních prací k evropskému standardu zemí se srovnateln˘mi podmínkami.

Úloha Svazu podnikatelÛ ve stavebnictví v âR Svaz podnikatelÛ ve stavebnictví sleduje dva hlavní strategické cíle pro budoucí období: napomáhat udrÏení trvalé konjunktury ãeského stavebnictví docílit zlep‰ení podmínek pro stavební podnikání K jejich realizaci je nutno splnit tyto hlavní programové cíle v jednotliv˘ch oblastech (vybrali jsme jen opravdu ty nejzákladnûj‰í): V oblasti ekonomického prostfiedí podnikání – Dosáhnout toho, aby vláda zpracovala stfiednûdobou strategii hospodáfiské politiky âR, ze které by bylo moÏno odvodit rozvoj jednotliv˘ch oborÛ investiãní v˘stavby. – Pfii sestavování státního rozpoãtu na

Pro budoucí bezproblémov˘ pohyb stavebních v˘robkÛ vyrábûn˘ch v âR i jednotliv˘ch ãlensk˘ch státech EU bude nezbytné ve stále vût‰í mífie zapojení ãesk˘ch specialistÛ do procesu pfiíprav a schvalování Evropsk˘ch harmonizovan˘ch norem Pro ovûfiení kvalit provádûcích firem se bude i v budoucnu uÏívat certifikace systému jakosti dle fiady EN-ISO 9000. K posouzení kvality provádûcí firmy zavádí Svaz podnikatelÛ ve stavebnictví v âR (podle vzoru francouzského Qualibatu) Certifikáty kvalifikace a klasifikace uchazeãÛ o vefiejnou zakázku. Pro stavebnictví je úroveÀ kvalifikace pracovníkÛ a její struktura jedním ze základních zdrojÛ konkurenceschopnosti na tuzemském a zvlá‰tû na otvírajícím se celoevropském stavebním trhu. Jde o oblast, která se musí stát pfiedmûtem vût‰ího zájmu i forem úãasti podnikatelského sektoru a odborÛ, spolu s vytváfiením podmínek pfiíslu‰n˘mi orgány státní správy. Zejména jde o oblast uãÀovského ‰kolství, kde je situace nejkritiãtûj‰í. Pro roz‰ífiení kapacity stavebního trhu je nutné pÛsobit na odstranûní bariér pohybu na‰ich stavebních kapacit na stavebním trhu v Rakousku a SRN, zejména v pfiíhraniãních oblastech.

V celkové optice nûkolika pfií‰tích let je tedy na místû mírn˘ optimismus i s vûdomím si v‰ech rizik a pfiedpokladÛ, o kter˘ch jsme hovofiili. Praha, záfií 2005

tabulka: V˘voj a v˘znam stavebnictví Ukazatel Stavební práce „S“ Index-pfiedchozí rok=100 Podíl stavebnictví na tvorbû HDP Zamûstnanost ve stavebnictví Podíl na celkovém poãtu prac. NH Index cen staveb. prací Zahájené byty Dokonãené byty

M.j. mld.Kã b.c % s.c. % tis.osob % % pfiedch.rok=100 b.j. b.j.

1999 237,6 93,50 6,90 443 9,30 104,80 32900 23734

2000 259,7 105,30 6,70 439 9,30 104,10 32377 25207

2001 295,7 109,60 6,45 430 9,00 104,00 28983 24759

2002 311,2 102,50 6,63 439 9,10 102,70 33606 27292

2003 346,8 108,90 7,03 439 9,30 102,20 36496 27127

2004 394,3 109,7 7,0 440 9,40 103,7 39037 32 258

prefa 15.11.2005 19:34 Stránka 21


ST¤ECHA

SILNÁ JAKO B¯K!

Spoleãnost Prefa Aluminiumprodukte, s.r.o. ve spolupráci se spoleãností PSM CZ., s.r.o. uspofiádala dne 21. 10. 2005 v kongresovém sále hotelu Horizont v Îelezné Rudû semináfi zamûfien˘ k problematice plechov˘ch stfiech ve vysokohorsk˘ch oblastech.

Hlavním cílem tohoto semináfie bylo seznámení odborné vefiejnosti z fiad architektÛ a projektantÛ s právû probíhající rekonstrukcí hotelu ·piãák (1 100 m.n.m.) a pfiedev‰ím nahlédnutí do moÏnostech hliníku právû v tûchto (na na‰e pomûry) extrémních oblastech. Právû pfii rekonstrukci stfie‰ní konstrukce byl pouÏit falcovan˘ ‰indel PREFA (barevn˘ odstín: antracitová). Zde se ãlovûk mÛÏe pozastavit nad my‰lenkami na‰í doby, které jsou pfieneseny do tohoto stfie‰ního materiálu. Vedle ekologie jsou to

i technické vlastnosti krytiny. V pfiípadû falcovaného ‰indele: váha na 1m2 = cca. 2,3 kg, pokládka od 25° s povrchovou úpravou STUCCO s kompozitním lakem PP 99 (polyamid polyuretan). ·indel PREFA je nabízena v 10-ti standardních barevn˘ch provedeních. Na rozsáhlé rekonstrukci se podílejí tyto spoleãnosti: Kamlach & spol. s r.o. z âeského Krumlova a z Plznû spoleãnosti PROFISOL, s.r.o., LESING plus, s.r.o. a PRESTOL, s.r.o. V‰e to jsou firmy s dlouholetou zku‰eností ve svém oboru. Spoleãnost Prefa je jedním z prvních podnikÛ, kter˘ zahájil v˘robu stfie‰ních systémÛ z lehkého kovu. V˘sledkem dlouhodobého v˘voje je vyuÏití hliníku na stfiechy i fasády. Název vznikl ze dvou slov press a falz (lisovan˘ a dráÏkovan˘). Podíváme-li se do historie, registrujeme rok 1946 a v˘robu první falcované ta‰ky Prefa v Rakousku. V Nûmecku zaãala v˘roba o 52 let pozdûji.

Mnohostranné vyuÏití této krytiny není z pohledu architektury niãím omezeno a lze je uplatnit na stavbách jakéhokoliv typu. Zvlá‰tû v˘hodné je pouÏití právû v horsk˘ch oblastech, jelikoÏ léty nabrané zku‰enosti z rakousk˘ch Alp nám v tomto smûru dávají zapravdu.

Prefa Aluminiumprodukte, s.r.o. Ing. Jaroslav Hubáãek

Prefa Aluminiumprodukte s.r.o. PraÏská 16, 102 21 Praha 10-Hostivafi tel. 281 017 104, 105 tel./fax 281 017 101

sps 15.11.2005 19:35 Stránka 22


Souãasná cena energií & vliv na stavební v˘robu Tak jako kaÏd˘ rok i letos pfiipravují distribuãní spoleãnosti zv˘‰ení cen zemního plynu. Letos ale bude cenov˘ skok pfiímo rekordní. A nejinak tomu bude s elektrickou energií. Pro velké firmy se zdraÏí víc neÏ pro ostatní. Mezi takzvané „chránûné zákazníky“ totiÏ patfií pouze domácnosti a drobní podnikatelé. Paradoxnû dochází k souãasnému dramatickému zdraÏení ve chvíli, kdy dochází k tzv. liberalizaci trhu s energiemi. Jde o negativní trend, kter˘ dopadne témûfi na v‰echny obory a navíc se toto rekordní zdraÏení také rekordnû rychle projeví, fiádovû do tfií mûsícÛ. Jak˘ je v˘sledek? Náklady v˘robcÛ nejen ve stavebnictví, a tedy i prodejcÛ stavebních materiálÛ ãi stavebních a montáÏních firem neustále rostou. A firmy se s tím musí vyrovnat. Jak ale na to, aby v˘robci mohli i nadále vyrábût, prodejci prodávat a stavební firmy stavût? Zmírnûní dopadu sníÏením vlastních marÏí je jen ãásteãn˘m fie‰ením. A vzhledem k úrovni rentability ve stavební v˘robû to urãitû není cesta. Existují samozfiejmû i dal‰í fie‰ení, nûkterá lep‰í, nûkterá hor‰í. Leckdy jsou firmy dokonce okolnostmi donucené udûlat taková opatfiení, jeÏ jsou vlastnû velk˘m krokem zpût. I k tûm jsou ale firmy nucené sahat, aby zÛstaly konkurence schopné, aby nemuseli propou‰tût zamûstnance a podobnû.

Pfiíklad 1 – situace v cementáfiském prÛmyslu Napfiíklad v cementáfiském prÛmyslu. V roce 1990 se jako palivo pfii v˘robû cementu pouÏíval nejvíce zemní plyn – 69,6 procenta. âerné uhlí pak bylo vyuÏíváno pouze z 16,4 procenta, tûÏk˘ topn˘ olej z 12 procent a pouÏité pneu jen ve dvou procentech. A jaká je situace dnes? Zcela opaãná! V roce 2004 byl pfii v˘robû cementu vyuÏíván zemní plyn v pouhém 1,6 procenta, zatímco ãerné uhlí v témûfi ‰edesáti procentech a pouÏité pneu ve více neÏ deseti procentech objemu v˘roby! A jiná tuhá paliva jsou vyuÏívána pfii témûfi dal‰ích patnácti procentech objemu v˘roby. To je velmi alarmující v˘sledek! V˘robci v‰ak nemají mnoho jin˘ch moÏností, neÏ diverzifikovat svoje palivové základny, a v mnoha pfiípadech udûlat i takov˘to krok zpût. Jsou zkrátka v zaãarovaném kruhu.

Pfiíklad 2 – situace u v˘robcÛ zdicích systémÛ Jin˘m pfiíkladem je situace u v˘robcÛ zdicích systémÛ. Pfied deseti lety ãinil podíl energií v cihelnách 31 procent nákladÛ. Dnes tento podíl energií na v˘robû cihel a betonov˘ch tvarovek vystoupal na 40 procent nákladÛ. Po zdraÏení energií, které nás ãeká v nejbliÏ‰ích dnech se tento podíl vy‰plhá aÏ na neuvûfiiteln˘ch 45 procent. Jak tuto situaci fie‰it? V˘robci aÈ uÏ ciheln˘ch nebo betonov˘ch zdicích systémÛ mají v podstatû pouze jednu moÏ-

nost – zdraÏit. Jinak by totiÏ museli vyrábût ménû a tedy i pfiistoupit k tolik nepopulárnímu kroku, kter˘m je propou‰tûní. V˘sledek? Ceny kusov˘ch ciheln˘ch i betonov˘ch zdicích systémÛ stoupnou o pût procent. Vûdí ale, Ïe – jak se fiíká – tudy cesta nevede. JiÏ dnes totiÏ ãiní prÛmûrná cena jedné tvarovky na obvodové stûny a nosné stûny 55 korun, pfiíãek potom 30 korun. Vezmeme-li v potaz, Ïe na rodinn˘ domek obvyklé konstrukce je zapotfiebí zhruba 2 400 kusÛ tvarovek na obvodové zdivo, 800 kusÛ tvarovek na nosné zdivo a 600 kusÛ tvarovek na pfiíãky, bude znamenat souãasné zdraÏení cen energií nav˘‰ení cen uveden˘ch konstrukcí pro svislé stûny o 10 tisíc korun, u vodorovn˘ch konstrukcí vãetnû pfiekladÛ a trámcÛ o dal‰ích 10 tisíc korun. Celkem by tedy cena v‰ech konstrukcí ze souãasn˘ch 280 tisíc vzrostla o dal‰ích 20 tisíc. A to stavebníkÛm rozhodnû nepomÛÏe.

Jak z nesnází? Jak tuto svízelnou situaci fie‰it? Energetici tvrdí, Ïe vstupujeme do století energie a je proto nutné hledat nové zdroje a také nové úsporné technologie. To je jistû pravda, ale pfiesto vyvstává otázka, zda je tak vysoká míra zdraÏování nutná. Energetici tvrdí, Ïe ano. Za rekordním rÛstem cen energií pr˘ stojí hlavnû zdraÏování ropy. Ta je tedy nyní na svûtov˘ch trzích dvakrát draÏ‰í neÏ na zaãátku roku a Ïene tudíÏ k závratn˘m v˘‰inám i ceny topn˘ch olejÛ a zemního plynu. Elektfiina pak údajnû zdraÏuje v celé Evropû hlavnû proto, Ïe v regionu brzy doslouÏí mnoho elektráren a elektrárenské firmy tudíÏ musejí jiÏ nyní poãítat s obrovsk˘mi investicemi do nov˘ch zdrojÛ elektfiiny. Jen âEZ pr˘ bude muset v pfií‰tích deseti letech investovat do obnovy sv˘ch zdrojÛ asi sto miliard korun. Co na to na‰e vláda? VÏdyÈ âEZ je v podstatû státní podnik. Jak uvedly Hospodáfiské noviny, ãe‰tí ministfii zdÛrazÀují, Ïe i pfies neb˘valé zdraÏení zÛstanou ceny energií u nás niÏ‰í neÏ v sousedních zemích. To je moÏná fakt. Ale fakt je i to, Ïe reálné pfiíjmy obãanÛ v âeské republice evropského prÛmûru ani zdaleka nedosahují. Dopad je tedy naopak v˘raznû tvrd‰í.

trochu snaÏit. Ale proã by to dûlali, Ïe? VÏdyÈ vysoké ceny energií státu vlastnû prospívají. Tak tfieba âEZ. Jen za první pololetí leto‰ního roku vykázal zisk 10,9 miliardy korun. A odborníci odhadují, Ïe do konce roku by mûl dosáhnout více jak 15 miliard korun. A vezmeme-li v potaz, Ïe 67 procent akcií âEZ vlastní stát, je jasné, Ïe se raduje. O firmách se to ale jiÏ tvrdit nedá. Pfiíli‰ vysoká cena elektfiiny totiÏ znaãnû zhor‰uje konkurenceschopnost ãesk˘ch firem. Politiky na to upozornila jiÏ i Asociace energetick˘ch manaÏerÛ (fieditel Jifií BartoÀ). Jejich reakce je ale bohuÏel stále nulová! A z jejich pohledu se jistû není ãemu divit. VÏdyÈ ãím vy‰‰í je nárÛst cen elektfiiny, tím vy‰‰í je také inkaso daní. A ãím je âEZ bohat‰í, tím mají politici v˘raznûj‰í ‰anci ovlivnit tfieba to, co, jak a pfies koho se bude financovat ãi sponzorovat. Bylo by naãase, aby politici vedle zájmu o prospûch spoleãnosti zaãali vnímat také nutnost obhajoby oprávnûn˘ch zájmÛ obãanÛ a firem. Jak mohou pfiipustit, aby zisk polostátní spoleãnosti, jako je napfiíklad âEZ, byl vytváfien na úkor sníÏení Ïivotní úrovnû obyvatel, jak mohou pfiipustit takovou liberalizaci trhu s energiemi, jejímÏ v˘sledkem je ohroÏení ãeského prÛmyslu s negativními dopady do Ïivotního prostfiedí.

Zasáhne regulaãní úfiad? Pokud nezasáhnou na‰i politici, mûl by zasáhnout Energetick˘ regulaãní úfiad. Ten by mûl na liberalizaci trhu dohlíÏet. JenÏe situace, která v oblasti cen energií nastává, se ani pfii nejlep‰í vÛli liberalizací naz˘vat nedá! Liberalizace pfiece pfiedpokládá mimo jiné zdravou konkurenci. Zatím v‰ak vznikají jen obrovské kolosy, které si mohou diktovat. Siln˘ regulátor je tedy víc neÏ nutn˘. Stejnû jako antimonopolní úfiad. Útûchou nám mÛÏe b˘t snad jen pfiedpoklad analytikÛ, Ïe v horizontu ãtyfi aÏ pûti let by ceny energií snad mûly zaãít klesat. Tak nízké, jak tomu bylo je‰tû nedávno, ale zcela urãitû jiÏ nikdy nebudou. Apelujeme na vládu, parlament, regulaãní a antimonopolní úfiad! Zasáhnûte a nedopusÈte sníÏení Ïivotní úrovnû obãanÛ âR, nepfiipusÈte dal‰í sníÏení konkurenceschopnosti ãeského prÛmyslu a zejména v˘robcÛ stavebních hmot a materiálÛ.

Co mÛÏe udûlat stát? Situace by ale vÛbec nemusela b˘t tak dramatická. Staãí, aby se politici zaãali

Praha, záfií 2005

termokomfort 15.11.2005 19:36 Stránka 23


Byl jednou jeden domeãek Nedaleko âeského ·ternberka, v okrese Kutná Hora, se rozhodli jedni manÏelé z Prahy, Ïe si postaví rodinn˘ domek. TakÏe v kvûtnu 1999 byla zahájena stavba a kolaudace probûhla v roce 2000. Domeãek je to „tak akorát“ k pohodlnému bydlení ve venkovském klidném prostfiedí. K tomu, aby i v zimû se pfiíjemnû bydlelo – s ohledem na místní podmínky, kdy k disposici nebyl zemní plyn ani dostatek elektfiiny, padlo rozhodnutí na lehk˘ topn˘ olej. Domek je to nepodsklepen˘, pfiízemní s obytn˘m podkrovím o uÏitné plo‰e 200 m2. Tepeln˘ odpor zdiva z pálen˘ch ciheln˘ch blokÛ je kolem R = 2,1, plastová okna Trocal, skla Diterm R = 1.6. Z tepelnû-technického hlediska na novostavbu nic moc. DÛm je vybaven teplovodním radiátorov˘m systémem projektovan˘m s tepeln˘m spádem 80/60 °C a zdrojem tepla, pro vytápûní a ohfiev vody pak byl instalován kotel FEROLLI s v˘konem 17 – 23 kW. Provozní náklady za rok na vytápûní pfiedstavovaly a) za topn˘ olej 45 000,- Kã b) elektrickou energii 7 200,- Kã celkem 52 200,- Kã Aby provoz vytápûní byl levnûj‰í, vyuÏívalo se také topení dfievem v krásn˘ch

kachlov˘ch kamnech umístûn˘ch v hlavní obytné místnosti v pfiízemí. Majitel nového domku byl nespokojen s vysok˘mi platbami za topení pfii permanentním ‰etfiení a omezování se na komfortu, a proto hledal zpÛsob, jak tento nepfiízniv˘ stav zmûnit. Zaãal uvaÏovat o tepelném ãerpadle a oslovil nûkolik firem, pfiiãemÏ volba padla na spoleãnost TERMO KOMFORT, která dodává na ná‰ trh tepelná ãerpadla od nûmeckého v˘robce DIMPLEX. Po posouzení instalovaného topného systému se ukázalo (jak b˘vá zvykem), Ïe rezervy v dimenzování jsou dostateãné k tomu, aby se s úspûchem dalo pouÏít tepelné ãerpadlo DIMPLEX, systém vzduch – voda, ozn. LA 9 P, které bûÏnû pracuje efektivnû i pfii venkovní teplotû mínus 20 °C. Navíc je tzv. stfiedoteplotní

a v topném systému mÛÏe pracovat i s teplotou 65 °C. Hned první sezóna po instalaci tepelného ãerpadla dÛkladnû provûfiila celé zafiízení, protoÏe kolem vánoc klesaly teploty aÏ na –24 °C a majitel s podivem telefonoval dodavateli, Ïe bylo deklarováno, Ïe tepelné ãerpadlo pracuje jen do –20 °C, ale ukázalo se, Ïe i pfii zmínûné extrémní zimû mûl doma pfiíjemn˘ch +24 °C (samozfiejmû s vyuÏitím doplÀkového elektrického topného tûlesa). Spokojenost tedy veliká, navíc, kdyÏ je‰tû bylo k disposici dostatek teplé uÏitkové vody. Tím to v‰ak je‰tû neskonãilo. Dal‰ím pfiíjemn˘m zji‰tûním bylo, Ïe provozní náklady na vytápûní a celou spotfiebu elektrické energie na plnû elektrifikovanou domácnost byly hned po první topné sezónû s tepeln˘m ãerpadlem

niÏ‰í o 33 844,- Kã. To byl impuls k tomu, Ïe padlo rozhodnutí vyuÏít tepelné ãerpadlo celoroãnû a k tomu úãelu vybudovat venkovní bazén. Proto bylo pfiikroãeno k zfiízení bazénu hned po skonãení první topné sezóny, kter˘ se prakticky pouÏívá díky ohfievu vody tepeln˘m ãerpadlem od poãátku kvûtna aÏ do fiíjna. Dne‰ní náklady na vytápûní domu, ohfievu uÏitkové vody a vody v bazénu i pfies postupné zvy‰ování ceny elektfiiny jsou necel˘ch 21 000,- Kã. Celé zafiízení s instalací stálo 320 000,- Kã a investor obdrÏel ze SFÎP dotaci necel˘ch 100 000,- Kã. No fieknûte, není to skvûlá in vestice?

Kontakt: www.termokomfort.cz [email protected] [email protected]

Poradensko-obchodní stfiediska: Praha 3, Slavíkova 24/26, tel. 222 720 449 Brno, Bauerova 10, tel. 545 213 628



Vybrané ukazatele hospodáfiství – srpen, záfií 2005 SRPEN 2005 PprÛmysl Meziroãní rÛst prÛmyslové produkce v srpnu dosáhl 8,6 % a to pfiedev‰ím zásluhou v˘roby dopravních prostfiedkÛ. Vedle toho k rÛstu pfiispûla v˘roba a opravy strojÛ a zafiízení a v˘roba pryÏov˘ch a plastov˘ch v˘robkÛ. K poklesu do‰lo vedle hutnictví i ve v˘robû a rozvodu elektfiiny, plynu a vody a ve zpracování dfieva a v˘robû dfievafisk˘ch v˘robkÛ. PrÛmyslová v˘roba sezónnû oãi‰tûná se pfii mezimûsíãním porovnání sníÏila o 1,7 % za souãasného rÛstu trendu.

klady se zv˘‰ily o 5,7 %. Stavební v˘roba oãi‰tûná od sezónních vlivÛ stoupla mezimûsíãnû reálnû o 2,1 %. Za leden aÏ srpen byla stavební v˘roba meziroãnû reálnû vy‰‰í o 1,0 %. V podnicích s 20 a více zamûstnanci klesla produktivita práce o 2,3 %, prÛmûrná mzda se zv˘‰ila nominálnû o 3,8 % a reálnû o 2,2 %. Stavební úfiady vydaly v srpnu 2005 celkem 14,4 tisíc stavebních povolení, jejich orientaãní hodnota dosáhla 36,9 mld. Kã a byla o 18,5 % vy‰‰í neÏ pfied rokem.

nápojÛ, bytového zafiízení a vybavení domácností. Ceny zboÏí se meziroãnû zv˘‰ily o 1,4 %, ceny sluÏeb o 3,6 %. V jednotliv˘ch ãtvrtletích leto‰ního roku byl meziroãní rÛst následující: 1. a 2. ãtvrtletí shodnû 1,6 %, 3. ãtvrtletí 1,9 %. Míra inflace, vyjádfiená pfiírÛstkem prÛmûrného indexu spotfiebitelsk˘ch cen za posledních 12 mûsícÛ proti prÛmûru pfiedchozích 12 mûsícÛ, ãinila v záfií 2,0 %. Meziroãní pfiírÛstek harmonizovaného indexu spotfiebitelsk˘ch cen v záfií dosáhl v âR 2,2 % (jeho bleskov˘ odhad pro eurozónu ãinil 2,5 %).

Nezamûstnanost TrÏby z prÛmyslové ãinnosti byly v srpnu meziroãnû vy‰‰í o 10,3 % (ve stál˘ch cenách), z toho trÏby z pfiímého v˘vozu o 12,0 %. Podniky pod zahraniãní kontrolou zv˘‰ily svoje trÏby z prÛmyslové ãinnosti reálnû o 16,8 %, z toho trÏby z pfiímého v˘vozu o 11,1 %. Poãet zamûstnancÛ v prÛmyslu meziroãnû stoupl o 0,3 % (tj. o 3,5 tisíc osob) a jejich produktivita práce (trÏby na jednoho zamûstnance) vzrostla o 9,9 %. PrÛmûrná mzda ve v˘‰i 18 040 Kã byla nominálnû o 6,8 % a reálnû o 5,0 % vy‰‰í neÏ pfied rokem. V˘sledkem rychlej‰ího rÛstu produktivity práce pfied rÛstem prÛmûrné mzdy bylo sníÏení jednotkov˘ch mzdov˘ch nákladÛ o 2,8 %. Objem nov˘ch zakázek uzavfien˘ch ve vybran˘ch odvûtvích v srpnu se meziroãnû zv˘‰il o 2,7 %. Z toho nové zakázky ze zahraniãí stouply o 2,9 %. V lednu aÏ srpnu se proti stejnému období minulého roku zv˘‰ila prÛmyslová produkce o 5,6 %. TrÏby z prÛmyslové ãinnosti reálnû vzrostly o 7,3 % a trÏby z pfiímého v˘vozu o 10,8 %. Pfii rÛstu zamûstnanosti v prÛmyslu o 0,4 % se prÛmûrná nominální mûsíãní mzda zv˘‰ila o 4,4 %, reálnû o 2,8 %. RÛst produktivity práce o 6,8 % byl doprovázen meziroãním poklesem jednotkov˘ch mzdov˘ch nákladÛ o 2,3 %.

Stavebnictví Stavební v˘roba v srpnu vzrostla meziroãnû o 6,7 %. Jejím tahounem byly pfiedev‰ím inÏen˘rské stavby. Zv˘‰ily se práce na nové v˘stavbû a klesl jejich objem na opravách a údrÏbû. Poãet zamûstnancÛ byl v srpnu o 5,1 % vy‰‰í neÏ ve stejném mûsíci minulého roku (v podnicích s 20 a více zamûstnanci). Jejich prÛmûrná mzda ãinila 19 083 Kã, meziroãnû nominálnû vzrostla o 6,8 %, reálnû o 5,0 %. Produktivita práce se zv˘‰ila o 1,1 % a jednotkové mzdové ná-

Zahraniãní obchod V srpnu byl v zahraniãním obchodû zaznamenán první leto‰ní mûsíãní deficit ve v˘‰i 1,9 mld. Kã (v˘sledek je o 1,4 mld. Kã lep‰í neÏ v srpnu 2004). Bilance byla ovlivnûna zahrnutím dovozu stíhaãek Jas – Gripen v hodnotû 5,9 mld. Kã a vysok˘mi cenami dováÏené ropy a plynu. V˘voz i dovoz se meziroãnû zv˘‰ily (v˘voz o 12,2 % a dovoz o 10,8 % – v bûÏn˘ch cenách). V˘sledky byly ãásteãnû ovlivnûny nízkou srovnávací základnou v srpnu 2004. Se státy EU byla bilance aktivní ve v˘‰i 16,9 mld. Kã, se státy mimo EU byla pasivní v hodnotû 18,8 mld. Kã. Ve zboÏové struktufie se zlep‰ila bilance zejména v obchodû se stroji a dopravními prostfiedky, polotovary a materiály a surov˘mi materiály. Zhor‰il se deficit bilance s minerálními palivy a chemick˘mi v˘robky. Sezónnû oãi‰tûn˘ v˘voz se mezimûsíãnû zv˘‰il o 1,7 %, dovoz se zv˘‰il o 13,2 %. V lednu aÏ srpnu vzrostl meziroãnû v˘voz o 9,1 % a dovoz o 3,7 %. Pfiebytek obchodní bilance ãinil 41,3 mld. Kã ve srovnání se schodkem 17,7 mld. Kã ve stejném období minulého roku.

ZÁ¤Í 2005 Spotfiebitelské ceny V záfií spotfiebitelské ceny mezimûsíãnû klesly o 0,3 %, z toho ceny zboÏí vzrostly o 0,6 % a ceny sluÏeb klesly o 1,4 %. Pokles cen byl ovlivnûn v˘raznû niÏ‰ími cenami zahraniãních rekreaãních zájezdÛ resp. tuzemsk˘ch zájezdÛ. Pokraãoval pokles cen potravin a nealkoholick˘ch nápojÛ (hlavnû ceny ãerstvé zeleniny, brambor, ovoce mírného pásma a cukru). Meziroãnû vzrostly spotfiebitelské ceny o 2,2 %. Na zv˘‰ení pÛsobily ceny bydlení (zejména ceny vody, energie a zemního plynu) a ceny dopravy. Naopak ke sníÏení cen pfiispûly ceny odívání a obuvi, potravin a nealkoholick˘ch

Míra registrované nezamûstnanosti podle stávající metodiky ãinila ke konci záfií 8,8 % a vÛãi minulému mûsíci se mírnû sníÏila (o 0,1 procentního bodu). V meziroãním porovnání klesla o 0,3 procentního bodu. Míra nezamûstnanosti Ïen ãinila 10,9 % a muÏÛ 7,2 %. V jednotliv˘ch ãtvrtletích byla prÛmûrná míra registrované nezamûstnanosti následující: 9,64 %, 8,84 % a 8,81 %. Poãet uchazeãÛ registrovan˘ch na úfiadech práce dosáhl koncem záfií 503,4 tisíce, coÏ je sníÏení proti stejnému mûsíci minulého roku o 26,8 tisíce osob. Poãet dosaÏiteln˘ch uchazeãÛ, tj. tûch, ktefií by mohli bezprostfiednû nastoupit do práce, ãinil témûfi 475 tisíc osob a proti záfií 2004 byl niÏ‰í o 13,8 tisíce osob. Podíl nezamûstnan˘ch absolventÛ ‰kol na celkovém poãtu nezamûstnan˘ch proti minulému mûsíci sice stoupl o 2 procentní body na 9,4 %, av‰ak pfied rokem dosáhl 11,0 %. Na jedno pracovní místo pfiipadlo koncem záfií 9,0 nezamûstnan˘ch osob v porovnání s 11,3 uchazeãÛ o práci koncem záfií 2004.

Harmonizovaná míra nezamûstnanosti Jedná se o odhad, kter˘: má jednotnou metodiku v EU (zpracovává Eurostat), vychází z úrovnû ãtvrtletní obecné míry nezamûstnanosti (ILO) na základû v˘bûrového ‰etfiení pracovních sil (V·PS) provádûného u domácností rozdûlení do mûsícÛ se provádí na základû trendÛ registrované míry nezamûstnanosti (MPSV), která je zpracovávána Eurostatem pro mezinárodní srovnání, dosáhla v âR v záfií 7,9 % a byla o 0,4 bodu niÏ‰í neÏ pfied rokem. Míra nezamûstnanosti v âeské republice je dlouhodobû pod prÛmûrem Evropské unie (EU25).

© âesk˘ statistick˘ úfiad, 2005


haas 15.11.2005 19:38 Stránka 26


HAAS Fertigbau staví vesniãku pro OH 2006 Spoleãnost Haas Fertigbau Falkenberg obdrÏela zakázku pro komplex ãtyfihvûzdiãkov˘ch hotelÛ v Itálii – OH v roce 2006 jsou prvním nájemcem. Zatímco probíhaly v srpnu 2004 letní olympijské hry v Aténách, pfiem˘‰lel podnikatel Xaver Haas a s ním i cel˘ t˘m jeho spolupracovníkÛ ve Falkenberku (Falkenberg) poblíÏ Eggenfeldenu jiÏ o zimních OH 2006 v Itálii. V italském Pragelatu, v tûsné blízkosti Turína, realizuje spoleãnost HAAS Fertigbau v˘stavbu ãtyfihvûzdiãkového hotelového komplexu, kter˘ bude v prvé fiadû slouÏit jako olympijská vesniãka. V srpnu obdrÏelo Dolnobavorsko od ‰v˘carsko-irské skupiny investorÛ vefiejnou zakázku za 25 mil. EUR. 87 objektÛ, coÏ znamená 205 apartmánÛ s optimálnû zafiízen˘m kuchyÀsk˘m koutem – kaÏd˘ cca o plo‰e 100 m2. Zázemí celého komplexu doplÀuje nûkolik restaurací, tradiãní taverna, typická italská kavárna, klub, kino, bar, fitness, dûtsk˘ klub, kryté i venkovní koupali‰tû (nebude chybût ani dûtské brouzdali‰tû), konferenãní sál, sauny, kadefiník, masáÏe ãi kosmetické centrum. „Je to nejvût‰í jednotlivá hromadná zakázka v rámci v˘stavby domÛ, jakou jsme kdy obdrÏeli“, komentuje vedoucí oddûlení rodinn˘ch domÛ ve Falkenberku, Helmut Stranzinger. Prvním nájemcem tûchto exkluzivních rustikálních domÛ se stane olympijská komise a následovat ji budou samotní aktéfii OH. Po skonãení OH bude tento

20 zimní OH se konají 10.– 26. února 2006 v Turínû (Torino) a dal‰ích pfiilehl˘ch stfiediscích vãetnû vysokohorského lyÏafiského areálu. Pragelato, kde se témûfi pfied hotelov˘m komplexem (olympijskou vesnicí) nachází bûÏeck˘ lyÏafisk˘ areál* (cca 1534 m.n.m), bude propojeno se Sestriere (známé vysokohorské stfiedisko vzdálené 10 km od Pragelata 2050 m.n.m) lanovkou. Sestriere nabízí 466 km sjezdov˘ch tras, které jsou vzájemnû propojeny vleky – takto se dá „na lyÏích“ dojet aÏ do Francie. * TakÏe, pokud se budete dívat na pfiímé pfienosy z bílé bûÏecké stopy, uvidíte nejen Katefiinu Neumannovou, ale urãitû objevíte i zábûry olympijské vesnice, na které ulpûla i stopa ãesk˘ch rukou.

areál slouÏit jako ãtyfihvûzdiãkov˘ komplex hotelÛ. âas, kter˘ je pro v˘stavbu spoleãnosti HAAS Fertigbau vymûfien, je témûfi „‰ibeniãní“. VÏdyÈ jiÏ v listopadu 2005 musí b˘t objekty hotovy vãetnû modfiínového obloÏení fasád a technick˘ch vymoÏeností, jak˘m je napfi. „pfiedehfiívání“ lyÏafisk˘ch bot. „Koncem srpna 2004 byly zapoãaty práce na v˘stavbû“ vypráví pan Stranzinger. „Na stavbû v italsk˘ch Alpách pracovalo najednou aÏ 120 zamûstnancÛ Haas Fertigbau. Pod rukama tesafiÛ a montáÏníkÛ vyrÛstaly jednotlivé objekty, provádûla se elektroinstalace, topení, polo-

Ïení parket, montáÏ schodi‰È a oken. Takovéto mnoÏství lidí bylo nutné. VÏdyÈ zde vyrÛstá nejvût‰í hotelov˘ komplex v ‰irokém okolí“, vysvûtluje pan Stranzinger. „I pfies tuto obrovskou zakázku nemusel Ïádn˘ privátní zákazník v Nûmecku, âechách, Rakousku ani ve ·v˘carsku na svÛj vlastní dÛm ãekat“, potvrzuje pan Stranzinger. Haas Fertigbau staví okolo 800 rodinn˘ch montovan˘ch domÛ roãnû v celé Evropû. PruÏnost a organizaãní talent, to jsou atributy, které dle vlastních slov, pomohly spoleãnosti Haas k této velké zakázce. Pod-

le slov pana Stranzingera by Ïádná jiná firma nebyla schopna garantovat dokonãení celého komplexu v tak krátkém ãase. „Euforie, která zavládla v celé firmû po udûlení této zakázky pr˘ byla obrovská“, vypráví majitel firmy, pan Xaver Haas. „Tento projekt nám pokryl základní kapacitu do konce roku 2005“. To velmi pozitivnû pfiispívá i k celkovému obchodnímu rÛstu. Dle údajÛ firmy, která má 3 300 zamûstnancÛ, byl obrat spoleãnosti v uplynulém (hospodáfiském, daÀovém) roce okolo 390 mil. EUR. Pro rok 2005 se oãekává nárÛst, kter˘ bude vypl˘vat pfiedev‰ím z nárÛstu zahraniãního obchodu a ex portu. Pozn.: V âeské republice, vedle neustále se rozrÛstajícího moderního závodu HAAS Fertigbau v západoãesk˘ch Chanovicích, patfií do firemní skupiny HAAS rovnûÏ závod na v˘robu plastov˘ch i dfievûn˘ch oken a dvefií HOCO BAUELEMENTE v Dûãínû. Znaãka plastov˘ch oken HOCO se stala jedniãkou na trhu v âeské republice. (HAAS Fertigbau má pfies 30 poboãek po celé západní i v˘chodní Evropû)

haas 15.11.2005 19:38 Stránka 27

obo 15.11.2005 19:39 Stránka 28


Komplexní ochrana budov pfied bleskem RÛst poÏadavkÛ na spolehlivost elektrick˘ch a elektronick˘ch zafiízení zvy‰uje v˘znam komplexního pojetí ochrany budov pfied úãinky bleskov˘ch proudÛ a ostatních pfiepûtí transientního charakteru. Díky tomu pfiedstavuje dnes tato specifická oblast elektrotechniky nedílnou souãást prakticky v‰ech moderních obytn˘ch, vefiejn˘ch i prÛmyslov˘ch objektÛ. Realizace komplexního ochranného systému v‰ak mÛÏe pfiiná‰et urãité obtíÏe. Jen velmi málo v˘robcÛ je totiÏ schopno pokr˘t tuto velmi ‰irokou oblast globálnû a je‰tû ménû z nich zaruãí budoucím uÏivatelÛm pro cel˘ pfiedmûtn˘ sortiment poÏadovanou kvalitu. Mezi tuto velmi úzkou ‰piãku patfií právem firma OBO Bettermann. Pfii v˘robû kvalitních prvkÛ vnûj‰í a vnitfiní ochrany pfied úãinky blesku zúroãuje své více neÏ osmdesátileté zku‰enosti, které neustále rozvíjí o dal‰í moderní technické poznatky. Pro snadnûj‰í orientaci je tato ãást sortimentu se znaãkou OBO rozdûlena do ãtyfi základních ãásti: uzemÀovací systémy systémy vyrovnání potenciálÛ systémy ochrany pfied bleskem systémy ochrany pfied pfiepûtím

du páskov˘ch i lisovan˘ch kovov˘ch pfiíchytek a objímek. Pfiíklad svorkovnice hlavního potenciálového vyrovnání pro prÛmyslové objekty pfiiná‰í obr. 2. Vyhovuje âSN 33 2000-4-41 i vyrovnání potenciálÛ v ochranû pfied bleskem podle IEC 61024-1 resp. IEC 62305-3.

Systémy ochrany pfied bleskem Brání vniknutí bleskov˘ch proudÛ do chránûného prostoru a zabezpeãují jejich svedení k zemi. Zahrnují prvky jímacích vedení a svodÛ, vãetnû souvisejících upevÀovacích prvkÛ na v‰echna provedení stfiech. Provedení jímacích tyãí a jejich pfiíslu‰enství umoÏÀují v‰ech-

ny více ãi ménû obvyklé druhy vodivého i izolovaného upevnûní na ploché nebo ‰ikmé stfiechy a pomocné konstrukce. Samozfiejmostí je také bohatá nabídka jednoúãelov˘ch, univerzálních i mûfiící svorek, s jejichÏ pomocí lze realizovat hromosvodní ochranu ze v‰ech standardních materiálÛ. TotéÏ platí i pro dal‰í prvky, jako napfiíklad dilataãní spojky nebo distanãní pfiíchytky. Speciální pfiechodové svorky s bimetalickou vloÏkou zase usnadÀují vytváfiení pfiechodÛ mezi prvky ochranného systému z rÛzn˘ch kovÛ. Pfiíklad univerzální svorky, kterou lze pouÏít jako spojovací, podélnou nebo úh-

1 Trubkov˘ zemniã OBO – Light Earth

UzemÀovací systémy UmoÏÀují snadnou realizaci základov˘ch, vnûj‰ích kruhov˘ch (povrchov˘ch nebo hloubkov˘ch) i tyãov˘ch zemniãÛ. Pokr˘vají bez problému ve‰keré poÏadavky na zfiizování nov˘ch i úpravy stávajících uzemÀovacích soustav. Mimo úplného sortimentu vodiãÛ zahrnují speciální svorky pro uloÏení v zemi a opomenuta nejsou ani systémová fie‰ení pro prÛchody stûnami podzemních i nadzemních ãástí staveb. Samostatnou zmínku si zaslouÏí stále více vyuÏívané tyãové zemniãe v jedno i vícenásobném provedení (obr. 1). Minimalizují zásahy do okolního terénu a dovolují napfi. snadné dosaÏení níÏe uloÏen˘ch vrstev pÛdy. Jejich dlouhodobou Ïivotnost zaji‰Èuje zesílená zinková ochranná vrstva o tlou‰Èce min. 70 µm.

Systémy vyrovnání potenciálÛ Pro realizaci vyrovnání potenciálÛ v ochranû pfied bleskem i k pospojování v ochranû pfied úrazem elektrick˘m proudem je tfieba propojit zafiízení vnûj‰í ochrany pfied bleskem, v‰echny kovové stavební konstrukce, cizí vodivé ãásti i elektrická silnoproudá a slaboproudá zafiízení. Vût‰ina napojení na uzemÀovací soustavu se pfiitom realizuje pomocí pfiípojnic potenciálového vyrovnání. Pro obvyklé aplikace jsou k disposici hotové pfiípojnice. Ke splnûní atypick˘ch poÏadavkÛ lze vyuÏít stavebnice, z nichÏ lze sestavit prakticky jakoukoliv individuální kombinaci svorek. Opomenuto není ani pfiíslu‰enství svorkovnic. Nabídka zahrnuje také celou fia-

2 Pfiípojnice potenciálového vyrovnání OBO – Big Bar z nerez oceli

obo 15.11.2005 19:39 Stránka 29

29 PSM stavební infozpravodaj 2005 Závûrem.. .

3 Univerzální svorka VARIO z rÛzn˘ch materiálÛ

lovou, pfiiná‰í obr. 3. Je zde pfiedstavena v provedení ze v‰ech standardních materiálÛ, za které firma OBO Bettermann povaÏuje: pozinkovanou ocel se zesílenou tlou‰Èkou zinkové ochranné vrstvy; nerezavûjící ocel ve dvou kvalitách (AISI 304 nebo 316Ti); hliník s moÏností v˘bûru mezi nûkolika druhy Al slitiny; mûì.

Systémy ochrany pfied pfiepûtím Zahrnují svodiãe bleskov˘ch proudÛ a pfiepûtí pro silové sítû nízkého napûtí

i ve‰keré slaboproudé rozvody. V silov˘ch rozvodech nn velk˘ch objektÛ lze vyuÏít pfiedností zcela uzavfien˘ch, nevyfukujících jiskfii‰È. U rodinn˘ch domÛ poskytují ekonomické fie‰ení kombinované varistorové svodiãe tfiídy B+C (I+II) s vyjímateln˘mi bloky aktivního prvku. Nabídka svodiãÛ tfiídy D (III) umoÏÀuje jejich montáÏ do pevn˘ch instalací i jednoduché dodateãné doplnûní do jiÏ realizovan˘ch rozvodÛ. Samostatnou ãást této nabídky pfiedstavuje také typová fiada speciálních jiskfii‰È, urãen˘ch k vyrovnání potenciálÛ ve smyslu ãl. 116 a 117 na‰í domácí âSN 34 1390.

Spoleãn˘m prÛvodním znakem v‰ech systémÛ OBO je jednoduchá montáÏ. Moderní prvky komplexního systému ochrany pfied úãinky bleskového proudu a transientních pfiepûtí této znaãky jsou toho dÛkazem. Poskytují záruku vysoké technické úrovnû a dlouhodobé spolehlivosti tak, jak je u OBO tradicí. Mimo ‰piãkové kvality nabízí firma OBO Bettermann v oblasti systémÛ ochrany pfied úãinky bleskov˘ch proudÛ a pfiepûtí i celou fiadu odborn˘ch semináfiÛ pro projektanty a realizaãní pracovníky. Samozfiejmostí je také bezplatná individuální technická pomoc pfii fie‰ení jednotliv˘ch zakázek, vãetnû projekãní podpory v AutoCAD. BliÏ‰í informace k technické problematice i poskytovan˘m sluÏbám Vám rádi poskytnou pracovníci firmy OBO Bettermann Praha s.r.o. Ing. Jifií Burant OBO Bettermann Praha s.r.o.

OBO Bettermann Praha s. r. o. Modletice 81, P. O. Box 96, 251 01 ¤íãany tel. 323 610 111, fax 323 610 120 [email protected], www.obo.cz

remmers 15.11.2005 19:40 Stránka 30


Aida Injektionscreme

Thixotropní mikroemulzní krém k injektáÏím zdiva proti vzlínající vlhkosti Úvod

mu do vrtu ve zdivu, jak bylo popsáno v˘‰e (viz „Specifikace krémové technologie“), se krém rozpadá na silansiloxanovou aktivní látku a na vodu. Aktivní látka postupnû proniká v soustfiedûn˘ch kruzích do zdiva kolem vrtu a uvolnûná voda, které je i tak malé mnoÏství, zÛstává ve vrtu a blízko vrtu, odkud se postupnû odpafiuje do prostoru. Tento proces pronikání aktivní látky do zdiva chrání opuku a pfiípadn˘ jíl ve spáfie pfied vodou, uvolÀovanou ve vrtu. ZároveÀ je aktivní látka (silan-siloxan) jako u metody SMK inertní vÛãi opuce a nevede k degradaci ani ke korozi kamene.

Jedna z inovaãních novinek firmy Remmers v oblasti vytvofiení infúzní clony ve zdivu je silikonov˘ mikroemulzní krém Aida Injektionscreme. Tato technologie je urãena pro v‰echny druhy zdiva: cihlové, smí‰ené, z opuky, ale také i obecnû ve zdivu z pfiírodního kamene.

Specifikace krémové technologie InjektáÏní krém Aida Injektionscreme je vysoce kvalitní v˘robek na bázi mikroemulze vody v silan-siloxanu. Krém jako emulze se skládá minimálnû ze dvou tekut˘ch sloÏek, které by-

ly pomocí emulgátorÛ upraveny tak, aby vznikla krémová konzistence. Pfii kontaktu s kapilárnû aktivním povrchem se emulgátorové vazby na základû pÛsobení smáãiv˘ch sil v pórech rozevfiou a krém se opût zmûní na pÛvodní tekutiny – v na‰em pfiípadû silan-siloxanov˘ olej (úãinná látka) a vodu. Úãinná látka pronikne hluboko do kapilár a pórÛ, kde pfii svém pronikání vytûsÀuje vodu v opaãném smûru (aquasaning) a zároveÀ brání vodû uvolnûné z krému, aby smáãela póry. Voda tímto zpÛsobem zÛstává blízko povrchu, kde se postupnû odpafiuje. Aktivní látka se dûlí na dvû fáze: fázi siloxanového oleje a fázi silanov˘ch par. Olejová fáze proniká vodiv˘mi kapilárami do zdiva, kde reaguje s alkalick˘mi radikály minerálního podkladu a vytváfií polysiloxanové hydrofóbní „de‰tníky“ v pórech, které brání kapilárnímu vzlínání vody. Silanové páry pronikají vzdu‰n˘mi kapilárami a póry ve zdivu a jako nejmen‰í kfiemiãité

ãástice jsou schopny dostat se i skrz nejuÏ‰í póry do je‰tû vût‰í oblasti kolem vrtu, kde za reakce s CO2 a alkalick˘mi radikály opût vytváfiejí siloxany a polysiloxany. Krém se injektuje do zdiva pomocí vyvrtan˘ch otvorÛ s prÛmûrem 16 aÏ 22 mm. Vzdálenost vyvrtan˘ch otvorÛ je 10 aÏ 12 cm. Otvory se obvykle vrtají horizontálnû do nûkteré z loÏn˘ch spár ve zdivu. Hloubka vrtÛ se rovná tlou‰Èce zdiva mínus 3 – 5 cm. Aplikace krému do vrtÛ se provádí pomocí nízkotlakého postfiikovaãe s prodluÏovací tyãí bez trysky a filtru. V závislosti na prÛmûru otvorÛ se provádûjí 1 aÏ 2 násobná plnûní.

Dal‰í pfiednosti krému:

dodávan˘ k okamÏitému pouÏití, ãímÏ je vylouãen lidsk˘ zásah do koncentrace produktu spolehlivá aplikace i u zdiva obsahujícího dutiny, kaverny a trhliny vodorovné vrtání do spáry zdiva 100% inertní vÛãi zdivu, nepodporuje tvorbu solí, bez tûkav˘ch organick˘ch slouãenin hydrofobizující, difúznû otevfien˘ pro vodní páry kontrolovatelné mnoÏství pouÏitého materiálu

Vlastnosti krémové infúzní clony z hlediska opuky a pfiírodního kamene InjektáÏní krém Aida Injektionscreme je vnitfinû aktivovan˘ a reaguje bez problémÛ v neutrálním prostfiedí jílov˘ch loÏn˘ch „malt“. Pfii zavedení kré-

Remmers CZ s.r.o. Kolovratská 1445, 251 01 ¤íãany u Prahy tel. 323 604 877, fax 323 603 143 www.remmers.cz, [email protected]

schlueter2/05 15.11.2005 19:41 Stránka 31

31 PSM stavební infozpravodaj 2005 ®

Schlüter -BEKOTEC-THERM keramická klima podlaha bez trhlin a vyboulení Kombinací systémové desky Schlüter®-Bekotec-EN s osvûdãenou izolaãnû dilataãní rohoÏí Schlüter®-Ditra vyvinula firma Schlüter®-Systems KG tenk˘ a stabilní plovoucí potûr bez nebezpeãí vyboulení. DlaÏba pfiilepená na rohoÏ je trvale odolná proti vzniku trhlin. Systém je mimofiádnû vhodn˘ pro podlahové vytápûní. Nízk˘ teplotní spád je ideální pro pouÏití tepelného ãerpadla. Postup provedení uvedené technologie je následující. Na rovn˘ a únosn˘ podklad se uloÏí zvuková, popfi. i tepelná izolace. Po obvodu se rozvine pruÏná dilataãní páska a celá plocha se pfiekryje polyetylénovou fólií. Na ni se poloÏí ® systémové desky Schlüter -Bekotec-EN s pravidelnû uspofiádan˘mi válcovit˘mi v˘lisky, po stranách upravené ke spojení nejen na pero a dráÏku, ale i s ãepy. Pfiedpisy pro projektování klasického podlahového vytápûní pfiedpokládají minimální tlou‰È-

ku krycí vrstvy potûru 45 mm nad topn˘mi elementy. Její stanovení je závislé na poÏadavku rovnomûrného rozdûlení zatíÏení a zrání plovoucího potûru bez vytvofiení trhlin. Praxe v‰ak ukazuje, Ïe i pfiesto dochází ãasto ke znaãn˘m zmûnám objemu a vyboulení (obr. 1), vypl˘vajícím z rychlej‰ího smr‰Èování povrchu potûru zráním a pfiedev‰ím z délkov˘ch zmûn vyvolan˘ch vytápûním. Do mezer mezi v˘lisky se zatlaãí topné potrubí a provede se tlaková zkou‰ka.

1

3

lepení, totéÏ platí i o její dilataci. Provedení dilataãních spár je závislé od tepelného, mechanického nebo chemického namáhání dlaÏby a velikosti ploch. Podle tûchto kritérií si lze vy® brat mezi fiadou dilataãních profilÛ Schlüter Dilex. Podlahové topení lze uvést do provozu uÏ za 7 dní po poloÏení dlaÏby. Bezchybná funkce je zaruãena tím, Ïe se v potûru mezi v˘lisky systémové desky vytvofií hustá síÈ mikrotrhlin zpÛsobujících rovnomûrné sniÏování napûtí vznikajícího smr‰Èováním v prÛ-

2 4

Potěr pro klasické podlahové vytápění podle DIN 18560, díl 2

bûhu zrání a tím i vylouãení vyklenutí povrchu. ® VloÏením rohoÏe Schlüter -Ditra mezi potûr a dlaÏbu dojde k pevnému celoplo‰nému ukotvení tuhé dlaÏby a souãasnû k jejímu dilataãnímu oddûlení od plo‰nû nestabilního podkladu. SíÈ mikrotrhlinek v potûru nemá proto na kvalitu dlaÏby Ïádn˘ vliv! ®

Schlüter -BEKOTEC-THERM Keramická klima podlaha Pfiednosti uvedeného podlahového systému oproti klasick˘m technologiím: krátká doba provádûní v˘razná úspora konstrukãní v˘‰ky (37 mm) a hmotnosti (více neÏ 7000 kg/100 m2) dlaÏba bez trhlin konstrukce bez objemov˘ch zmûn a vyboulení Ïádné dilataãní spáry v potûru volné uspofiádání dilataãních spár v dlaÏbû Schlüter-BEKOTEC-THERM keramická klima podlaha kompletní technologie pro vytápûní i chlazení rychle reagující a snadno regulovatelné rovnomûrné rozdûlení tepla vhodné pro alternativní energetické zdroje záruka bezchybného provozu po dobu 5-ti let

Revoluãní technologie Na takto pfiipraven˘ podklad se zabetonuje potûr (obr. 2), kter˘ se zarovná s nejvy‰‰ími body v˘liskÛ. Z rozmûrÛ desek vypl˘vá maximální tlou‰Èka vrstvy potûru 27 mm. SníÏení konstrukãní v˘‰ky u podlahového vytápûní ve srovnání s tradiãními systémy pfiedstavuje 37 mm (obr. 3), pfiiãemÏ dilataãní spáry v plo‰e potûru, bez ohledu na velikost plochy, není tfieba provádût. Jakmile je potûr pochozí, lze na nûj pfiilepit standardním hydraulick˘m lepidlem rohoÏ Schlü® ter -Ditra. ¤ídká tkanina na rubové stranû zajistí její trvale dilataãní ukotvení k podkladu. Rybinovitû tvarované v˘lisky v líci rohoÏe se nejprve zaplní lepidlem, které se na vytvofiené rovinû rozetfie ozubenou stûrkou. DlaÏba se pokládá podle platn˘ch zásad tenkovrstvého

Patentovaná podlahová konstrukce s nízkou v˘‰kou skladby a inovativní topenáfiskou a regulaãní technikou (obr. 4) vede systém k energeticky a nákladovû úspornému, pohotovû reagujícímu „topnému tûlesu – podlaha“ se zvlá‰tû nízkou teplotou na pfiívodu. Vhodné do novostaveb i rekonstrukcí.

INOVACE S PROFILEM

Schlüter-Systems servisní kanceláfi pro âR a SR Leknínová 3167/4, 106 00 Praha 10 tel., fax 271 750 045 [email protected] www.bekotec-therm.info.de

liapor 15.11.2005 19:42 Stránka 34


Úspû‰ná novinka – Kalibrované tvarovky Liapor pro pfiesné zdûní Po letech v˘voje a vylep‰ování vlastností zdicích prvkÛ Liapor uvedla spoleãnost Lias Vintífiov, LSM, k.s. na trh progresivní novinku ocenûnou ãestn˘m uznáním na leto‰ním veletrhu For Arch – kalibrované (brou‰ené) tvarovky Liapor (Liapor KSL, Liatherm KT a Liapor KM) pro obvodové, vnitfiní nosné zdivo a pro pfiíãky s dokonale rovn˘mi loÏn˘mi plochami, které mûní náhled na souãasnou technologii provádûní zdiva, respektive na spojování zdicích prvkÛ a zdicí systémy vÛbec. Na milimetr pfiesné zdicí prvky se stejnou v˘‰kou (248 mm) mají loÏné spáry zbrou‰ené na speciální lince. K dokonale pfiesn˘m svisl˘m plochám vyrábûn˘ch tvarovek se zbrou‰ením získávají i dokonale rovnobûÏné vodorovné plochy s rovinnou pfiesností 0,2 mm. Brou‰ené tvarovky Liapor se tak fiadí mezi zdicí prvky s velmi vysokou tvarovou a geometrickou pfiesností a vyzdívání je moÏné provádût na tenkou zdicí maltu o tlou‰Èce pouze 2 mm. Brou‰ená tvarovka Liapor KSL s rozmûry 247 x 365 x 248 mm váÏí zhruba 12 kg. Na 1 m2 zdiva se spotfiebuje 16 kusÛ (na 1 m3 zdiva 43 ks). Tenkovrstvá speciální zdicí malta pfiipravovaná ze suché smûsi se aplikuje pomocí maltovacích boxÛ, naná‰ecího hfiebene nebo lÏíce s hfiebenem. Spojovací malta klasick˘ch zdicích prvkÛ (cihel, tvárnic, tvarovek) pfiedstavuje ve standardnû provedené stûnû nehomogenní prvek. Naproti tomu se kalibrované zdivo s tenkou zdicí maltou dá pokládat za kompaktní monoblok, a to posouvá cel˘ systém zdiva Liapor do nové dimenze. Nová technologie zdûní s kalibrovan˘mi tvarovkami Liapor vykazuje ve srovnání se zdivem standardním prokazatelné vylep‰ení v fiadû parametrÛ (zmen‰uje se rozdíl mezi tepeln˘m odporem zdicího prvku a tepeln˘m odporem celého fragmentu zdiva, coÏ znamená odstranûní tepeln˘ch mostÛ, sniÏuje se riziko vzniku prasklin v omítkách a v místech spár, v˘raznû se sniÏuje vlhkost pfiedávaná do stûny pfii zdûní a urychluje vysychání) vãetnû vy‰‰í produktivity zdûní bez technologick˘ch pfiestávek, pfii celkovém sníÏení pracnosti. To pozitivnû ovlivní nejen rychlost v˘stavby a vlastnosti celého objektu, ale také spotfiebu energií na jeho provoz.

Tvarovky pro obvodov˘ plá‰È:

Liapor KSL 365

Liatherm KT 300

Liatherm KT 365

Liatherm KT 425

Tvarovky pro nosné zdivo:

Liapor KM 240

Liapor KM 300

Liapor KM 365

Tvarovky pro pfiíãky:

Liapor KM 115

Liapor KM 175

Lias Vintífiov, LSM, k.s. CZ – 357 44 Vintífiov tel. +420 352 324 444 fax +420 352 324 499 [email protected] www.liapor.cz

JSME JEDNA JAKO DRUHÁ... Kalibrované zdivo Liapor pro přesné zdění Nové kalibrované tvarovky pro přesné zdění mění pohled na stávající technologii provádění zdiva. Představují vyšší produktivitu zdění, celkové snížení pracnosti, zásadní snížení vlhkosti, rychlejší vysychání zdiva, úsporu zdicí malty, zvyšují tepelný odpor celého fragmentu zdiva při vytvoření téměř dokonalého materiálového monobloku. Více o našem stavebním systému najdete na:

www.liapor.cz Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. 357 44 Vintířov tel.: +420 352 324 444 fax: +420 352 324 499 e-mail: [email protected]

in_A4_210x297.indd 1

11.11.2005 19:50:29

techniserv 15.11.2005 19:43 Stránka 36


Normy a trendy v nouzovém osvûtlení 1. Úvodem

2. Druhy nouzového osvûtlení

Nouzové osvûtlení obvykle stojí, aÏ na v˘jimky, na okraji zájmu projektantÛ i provozovatelÛ stavebních objektÛ. Neprávem, protoÏe v posledních letech vstoupily v platnost národní verze evropsk˘ch norem, které stanovují podmínky pro zfiízení nouzového osvûtlení ve stavebních objektech, vyslovují poÏadavky na provedení svítidel, pouÏívan˘ch pro nouzové osvûtlení a pfiedepisují provádûní pravideln˘ch testÛ nouzové osvûtlovací soustavy. Cílem ãlánku je pfiedev‰ím upozornûní na ãeskou technickou normou âSN EN 1838:2000 Svûtlo a osvûtlení – Nouzové osvûtlení, novou âSN EN 50172:2005 Systémy nouzového únikového osvûtlení a na dal‰í souvislosti a provázanosti s jin˘mi technick˘mi normami nebo pfiedpisy a vyhlá‰kami. Obû dvû normy, jak âSN EN 1838, tak âSN EN 50172 shrnují souãasné poznatky o nouzovém osvûtlení do základních dokumentÛ, závazn˘ch pro návrh a provoz nouzové osvûtlovací soustavy, a to jako poÏárnû – bezpeãnostního zafiízení podle vyhlá‰ky 246/2001Sb a norem pro poÏární bezpeãnost staveb. Normy zavádûjí do ãeské praxe rozdûlení nouzového osvûtlení na únikové nouzové osvûtlení a náhradní osvûtlení a stanovují poÏadavky na intenzity osvûtlení, pfiepínací ãasy, zálohování lokálních v˘padkÛ napájení a provádûní pravideln˘ch testÛ funkãnosti a samostatnosti, vãetnû vedení deníku nouzové osvûtlovací soustavy (protipanické osvûtlení a nouzové osvûtlení prostorÛ s velk˘m rizikem).

Nouzové osvûtlení je povaÏováno za obecn˘ termín, kter˘ zahrnuje rÛzné druhy osvûtlení. Schema ukazuje, které druhy nouzového osvûtlení norma âSN EN 1838 rozli‰uje (dole).

Druhy nouzového osvûtlení

2.1 Nouzové únikové osvûtlení Je definováno jako osvûtlení, které zaji‰Èuje bezpeãnost lidí opou‰tûjících prostor, nebo snaÏících se dokonãit potenciálnû nebezpeãn˘ proces pfied opu‰tûním prostoru. PoÏadavky a minimální hodnoty jsou pfiedmûtem ãásti 4. normy. Je poÏadováno osvûtlení v celém prostoru a je touto normou doporuãeno montáÏí svítidel do v˘‰ky alespoÀ 2 m nad podlahou. Znaãky (na v‰ech v˘chodech a podél únikov˘ch cest) musí b˘t osvûtleny (vnûj‰ím osvûtlením nebo vnitfiním osvûtlením), pfiiãemÏ tam, kde není pfiím˘ pohled na únikov˘ v˘chod, musí b˘t vhodnû umístûna znaãka nebo série znaãek tak, aby se usnadnil postup smûrem k nouzovému v˘chodu.

Vysoce nebezpeãné prostory

Praha 3, Vinohrady, Palác Flora, nouzové osvûtlení

Svítidla nouzového únikového osvûtlení musí b˘t umístûna tak, aby zajistila dostateãnou osvûtlenost v blízkosti kaÏd˘ch únikov˘ch dvefií a v místech, kde je nezbytné zdÛraznit moÏné nebezpeãí nebo bezpeãnostní zafiízení. (obr. 1) Nouzové únikové osvûtlení je ãlenûno na následující typy s tûmito poÏadavky:

Na nástupi‰ti v˘tahu

Toalety

Technické prostory

Blízko kaÏdého schodi‰tû

U kaÏdé zmûny úrovnû

Blízko kaÏdého kfiíÏení únikov˘ch cest

U kaÏdého poÏárního hlásiãe

U kaÏdého poÏárního zafiízení

Vnû kaÏdého posledního únikového otvoru

Obr. 1 – místa, která musejí b˘t nouzov˘m únikov˘m osvûtlením zdÛraznûna

Nouzové osvûtlení

Únikové nouzové osvûtlení

Osvûtlení únikov˘ch cest

Náhradní osvûtlení

Antipanické osvûtlení

Osvûtlení prostor s vysok˘m rizikem

techniserv 15.11.2005 19:44 Stránka 37


a) nouzové osvûtlení únikov˘ch cest, 1 lx v ose únikové cesty, rovnomûrnost 1 : 40, barevné podání Ra = 40, 50 % intenzity do 5 s, 100 % intenzity do 60 s. b) protipanické osvûtlení (vefiejn˘ch prostorÛ), 0,5 lx v celém prostoru, rovnomûrnost 1 : 40, barevné podání Ra = 40, 50 % intenzity do 5 s, 100 % intenzity do 60 s. c) nouzové osvûtlení prostorÛ s velk˘m rizikem, 10 % intenzity normálního osvûtlení, minimálnû v‰ak 15 lx, musí b˘t zabránûno stroboskopickému jevu, rovnomûrnost 1 : 10, barevné podání Ra = 40, 100 % intenzity trvale, nebo do 5 s.

Ke kaÏd˘m únikov˘m dvefiím

3. Bezpeãnostní znaãky âSN EN 1838 a âSN ISO 3864 upravují poÏadavky na provedení bezpeãnostních znaãek (piktogramÛ) pro vyznaãení smûrÛ úniku, a to jak z hlediska barevnosti, pouÏit˘ch symbolÛ a velikosti. Je velmi dÛleÏité rozli‰ovat mezi sebou svítidla nouzového únikového osvûtlení, které je urãeno pro vytvofiení svûteln˘ch podmínek pro únik a hasební zásah, a svítidla bezpeãnostních znaãek, která jsou urãena pro vyznaãení smûru úniku, vyznaãení míst hasební techniky a míst první pomoci (obr. 2).

Znaãky jsou poÏadovány tehdy, pokud smûr úniku je nejasn˘ nebo nejednoznaãn˘

Pfii zmûnû smûru anebo kfiíÏení únikov˘ch cest

Obr. 2 – umístûní bezpeãnostních znaãek

2.2 Náhradní osvûtlení

4. Testy

U náhradního osvûtlení platí, Ïe:

âSN EN 50171 zavádí poÏadavek na sledování lokálních v˘padkÛ napájení, to znamená, Ïe pfii v˘padku elektrické energie se rozsvítí nouzové únikové osvûtlení pouze v té ãásti budovy, kde do‰lo k poru‰e. Dále je striktnû poÏadováno provádût kaÏd˘ mûsíc test funkãnosti a jednou roãnû test samostatnosti, pfiiãemÏ se zji‰Èuje spolehlivost svûteln˘ch zdrojÛ a napájecích zdrojÛ, vãetnû jejich kapacity. O provádûn˘ch zkou‰kách a zá-

a) pouÏije-li se náhradní osvûtlení pro nouzové únikové osvûtlení, musí splÀovat rozhodující poÏadavky této normy a b) je-li hladina náhradního osvûtlení niÏ‰í neÏ u minimálního normálního osvûtlení, mÛÏe b˘t pouÏito pouze pro pfieru‰ení nebo dokonãení ãinnosti.

sazích musí b˘t veden deník nouzového osvûtlení. Norma vyslovenû nepfiedepisuje nutnost pouÏití adresovateln˘ch systémÛ nouzového osvûtlení, ale na druhou stranu pfiedpokládá provedení a evidenci testÛ na takové úrovni, Ïe adresovateln˘ systém s monitorovacími a vyhodnocovacími jednotkami se stává nezbytn˘m.

5. Závûrem Pro návrh nouzového osvûtlení nestaãí pouze seznámení se základními normami, ale je nutná znalost celého souboru souvisících norem, spolupráce s projektantem vlastní stavby a spolupráce se zpracovatelem projektu protipoÏárního zaji‰tûní objektu, podle kterého lze správnû navrhnout umístûní bezpeãnostních znaãek, provést v˘poãet nouzového osvûtlení, stanovit systém ovládání apod. Spoleãnost Techniserv, spol. s r.o., divize 3 je certifikovan˘m odborníkem, specializovan˘m na problematiku nouzov˘ch osvûtlovacích soustav, a to zejména systémÛ OVA DARDO a GEWISS EIB. Nouzové únikové osvûtlení navrhujeme, instalujeme a provádíme dálkovou správu soustavy, vãetnû záruãního a pozáruãního servisu a pravideln˘ch revizí. ProjektantÛm a elektromontáÏním firmám poskytujeme bezplatné konzultace pfii fie‰ení návrhu nouzové osvûtlovací soustavy podle platn˘ch âSN EN, vyhlá‰ek a ostatních pfiedpisÛ. Petr VáÀa Techniserv, spol. s r.o. http://www.techniserv.cz e-mail: [email protected]

euroinegraceII 15.11.2005 19:44 Stránka 38


Evropská integrace II V minulém ãísle jsme se v ãlánku Evropská integrace zab˘vali vznikem a v˘voje Evropsk˘ch spoleãenství a Evropské unie, základními principy, právní subjektivitou a rozpoãtem Spoleãenství, mûnovou unií a podporou konkurenceschopnosti ãlensk˘ch zemí ve strategick˘ch plánech, v nichÏ jsou stanoveny strategické cíle na dal‰í léta. Ve druhé ãásti zamy‰lení nad evropskou integrací budeme vûnovat pozornost orgánÛm Spoleãenství, evropskému právu, jednotnému vnitfinímu trhu a spoleãn˘m politikám ES. Orgány Evropsk˘ch spoleãenství (Evropské unie) Evropská komise (EK) Reprezentuje zájmy spoleãenství, jejím sídlem je Brusel. Její první název byl Komise, po pfiijetí Maastrichtské smlouvy Komise Evropsk˘ch spoleãenství (jako zdÛraznûní toho, Ïe její pravomoci jsou omezeny pouze na Spoleãenství, tj. na první pilífi EU). Souãasn˘ oficiální název je Evropská komise, neboÈ její pravomoci jiÏ zasahují do druhého a tfietího pilífie Unie. Evropskou komisi tvofií sbor komisafiÛ, ktefií nejsou zástupci ãlensk˘ch státÛ, tj. jsou pfii v˘konu své funkce na ãlensk˘ch státech, odkud pocházejí, zcela nezávislí a prosazují v˘hradnû zájmy Spoleãenství. V souãasné dobû je komisafiÛ 25, po jednom komisafii z kaÏdého ãlenského státu. Funkãní období komisafiÛ je pûtileté. KaÏd˘ komisafi má pfiidûlenu jednu nebo více oblastí (rezortÛ), za nûÏ odpovídá. Správní aparát EK tvofií prÛfiezové administrativní útvary (generální sekretariát, generální inspekce útvarÛ Komise, právní útvar, statistick˘ úfiad, útvar v˘poãetní techniky aj.) a generální direktoriáty (DG), jimÏ jsou svûfieny jednotlivé odborné úseky ãinnosti Komise. Komisi pfiíslu‰í legislativní iniciativa (pfiedkládá návrhy právních norem Spoleãenství), je v˘konn˘m a kontrolním orgánem Spoleãenství. Vydává provádûcí pfiedpisy k dokumentÛm sekundárního práva, zahajuje pfiíslu‰né fiízení proti ãlenskému státu nebo proti jednotliv˘m osobám v pfiípadû poru‰ení práva ES.

Rada Evropské unie Reprezentuje zájmy ãlensk˘ch státÛ Unie, které jsou v ní také zastoupeny ãleny vlády (rezortními ministry podle vûcné pfiíslu‰nosti k projednávan˘m otázkám). Dfiívûj‰í název byl Rada ministrÛ. Pfii projednávání otázek obecnû politick˘ch zastupují ãlenské státy ministfii zahraniãních vûcí nebo ministfii pro evropské záleÏitosti. Pfiedsednictví Rady rotuje, ãlenské státy se stfiídají podle pofiadí stanoveného Smlouvou o Evropské unii. Rada je zákonodárn˘m a v˘konn˘m orgánem; v souãinnosti s Evropsk˘m parlamentem pfiijímá právní pfiedpisy. Jsou to právní normy sekundárního práva Spoleãenství: smûrnice, nafiízení, roz-

hodnutí, stanoviska a doporuãení. Rada pfiijímá jednomyslnû nebo kvalifikovanou vût‰inou rozhodnutí závazná pro v‰echny ãlenské státy. ZpÛsob hlasování je dán ustanovením Smlouvy ES. Pfii rozhodování kvalifikovanou vût‰inou je uplatÀován systém váÏeného hlasování; poãet hlasÛ odpovídá velikosti kaÏdého ãlenského státu. Souãet hlasÛ v‰ech ãlenÛ ãiní 321. Kvalifikovaná vût‰ina je stanovena absolutním poãtem hlasÛ 232. Státy tzv. velké pûtky (Francie, Itálie, Nûmecko a Velká Británie) mají po 29 hlasech; ·panûlsko a Polsko po 27; Nizozemsko 13; Belgie, âeská republika Maìarsko, ¤ecko a Portugalsko po 12 hlasech; Rakousko a ·védsko po 10; Dánsko, Finsko, Litva, Slovensko a Irsko po 7; Estonsko, Kypr, Loty‰sko, Lucembursko, Slovinsko po 4 hlasech a Malta 3 hlasy. Pokud rozhoduje Rada bez návrhu Komise, musí b˘t návrh pfiijat nejménû 232 hlasy a souãasnû 17 státy. Rozhodování prostou vût‰inou hlasÛ se pouÏívá u procedurálních otázek. KaÏd˘ ãlen má v tomto pfiípadû 1 hlas, prostá vût‰ina ãiní minimálnû 13 z 25 hlasÛ. Zasedání Rady pfiipravuje po vûcné stránce tzv. V˘bor stál˘ch zástupcÛ (COREPER). V˘bor je sloÏen ze stál˘ch zástupcÛ ãlensk˘ch státÛ ve Spoleãenství, zpravidla na úrovni velvyslancÛ. V˘bor pfiedjednává jednotlivé otázky, které budou na programu zasedání Rady. Otázky, k nimiÏ bylo na jednání COREPER dosaÏeno jednomyslné shody, jsou naprogramuj jednání Rady zafiazeny do ãásti „A“, nejsou projednávány a pfiímo se o nich hlasuje. Ostatní otázky se zafiazují do ãásti „B“ a fie‰í se jednáním v samotné Radû.

Evropsk˘ parlament (EP) Se vznikem ESUO v roce 1951 byl ustaven zvlá‰tní orgán Spoleãenství zvan˘ ShromáÏdûní, sloÏen˘ z poslancÛ delegovan˘ch národními parlamenty ãlensk˘ch zemí. Oznaãení Evropsk˘ parlament se uÏívá od roku 1962, od kdy byli jeho poslanci voleni v nepfiím˘ch volbách. Od roku 1979 jsou poslanci Evropského parlamentu voleni v pfiím˘ch volbách vÏdy po 5 letech. Sídlem Evropského parlamentu je ·trasburk. Celkov˘ poãet poslancÛ je 732. Jednotlivé státy volí následující poãet poslancÛ EP:

Nûmecko Francie, Itálie, Velká Británie ·panûlsko, Polsko Nizozemsko Belgie, ¤ecko, Portugalsko, âeská republika, Maìarsko ·védsko Rakousko Dánsko, Finsko, Slovensko Irsko, Litva Loty‰sko Slovinsko Estonsko, Kypr, Lucembursko Malta

99 78 54 27 24 19 18 14 13 9 7 6 5

Volby probíhají v jednotliv˘ch ãlensk˘ch státech podle národních volebních zákonÛ. Poslední volby se konaly v ãervnu 2004, po roz‰ífiení EU na 25 ãlensk˘ch státÛ. Evropsk˘ parlament je jednokomorov˘, pÛsobí v nûm celkem 20 stál˘ch parlamentních v˘borÛ, pfiípad od pfiípadÛ jsou zfiizovány doãasné vy‰etfiovací v˘bory. Parlament plní legislativní, rozpoãtové a polticiké funkce. Spolurozhoduje v nûkter˘ch pfiípadech o pfiijímání aktÛ sekundárního práva spoleãnû s Radou. Je konzultaãním orgánem Rady, jeho stanovisko je sice právnû nezávazné ale má znaãnou politickou váhu. Schvaluje rozpoãet Spoleãenství. Projednává v˘roãní zprávu Komise, mÛÏe jí vyslovit nedÛvûru.

Evropská rada Nejv˘‰e postaven˘ politick˘ orgán, tvofien˘ hlavami státÛ a pfiedsedy vlád ãlensk˘ch zemí (tzv. evropsk˘ summit). Pfiijímá zásadní politická rozhodnutí nezbytná pro dal‰í v˘voj Spoleãenství. V letech 1961 – 1974 se konaly nepravidelnû vrcholné konference pfiedstavitelÛ ãlensk˘ch státÛ. Podle dohody z roku 1974 se vrcholné konference mûly konat pravidelnû tfiikrát roãnû. Název Evropská rada zavedl Jednotn˘ evropsk˘ akt v roce 1987. Souhrnnou úpravu postavení tohoto orgánu obsahuje Maastrichtská smlouva o EU.

Evropsk˘ soudní dvÛr (ESD) Evropsk˘ soudní dvÛr má 25 ãlenÛ, jmenovan˘ch na dobu 6 let. Sídlem ESD je Lucemburk. KaÏd˘ ãlensk˘ch stát vybírá jednoho kandidáta. Soudci musí rozhodovat nezávisle na ãlensk˘ch státech,


39 PSM stavební infozpravodaj 2005 nesmûjí zastávat Ïádnou politickou, administrativní nebo jinou funkci. SoudcÛm pomáhá 9 generálních advokátÛ. Soudci volí ze svého stfiedu pfiedsedu Soudního dvora na dobu 3 let. Soudní dvÛr rozhoduje ve tfií nebo pûtiãlenn˘ch senátech, pfiípadnû v tzv. velkém jedenáctiãlenném senátu. Procesní pravidla ESD jsou obsaÏena v Jednacím fiádu. Soudní dvÛr zaji‰Èuje dodrÏování práva pfii v˘kladu a naplÀování Smlouvy ES a právních norem vydávan˘ch na základû této smlouvy (normy sekundárního práva), vede tzv. fiízení o pfiedbûÏné otázce, rozhoduje spory mezi Komisí a ãlensk˘mi státy. Od roku 1989 jsou rozhodnutí ESD oznaãována písmenem C. Rozhodnutí Evropského soudního dvora jsou po stránce fakticky právní (nikoliv po stránce formálnû právní) závazná. Soudy ãlensk˘ch státÛ pfiedkládají Evropskému soudnímu dvoru tzv. pfiedbûÏné otázky. ¤ízení o pfiedbûÏné otázce zahajuje vnitrostátní soud tehdy, pokud povaÏuje rozhodnutí ESD za nutné k vydání svého rozhodnutí ve vûci samé. Ve smyslu ãlánku 234 Smlouvy ES mÛÏe b˘t za vnitrostátní soud povaÏován i orgán stojící mimo obecnou soudní soustavu ãlenského státu, pokud splÀuje stanovená kritéria nezávislosti, právního zakotvení (v˘kon vefiejné moci ve státû), stálého charakteru, obligatorní pfiíslu‰nosti, sporného fiízení a vydání rozhodnutí na základû právních norem. PfiedbûÏnou otázku pfiedkládají soudy rozhodující v poslední instanci v pfiípadû, Ïe „povaÏují rozhodnutí o této otázce za nutné k vydání svého rozhodnutí“, pokud je právo ES podkladem pro rozhodnutí soudu. Rozhodnutí ESD je národní soud závazné. V pfiípadû âeské republiky soudy tvofiící soustavu obecn˘ch soudÛ, tj. Nejvy‰‰í soud, Nejvy‰‰í správní soud, vrchní, krajské a okresní sody jsou oprávnûny ãi pfiípadnû povinny pfiedkládat pfiedbûÏné otázky.

Soud první instance Tento orgán vznikl na základû Jednotného evropské aktu (1986) rozhodnutím Rady. Prakticky pÛsobí od roku 1991. Tvofií jej 25 soudcÛ jmenovan˘ch dohodou ãlensk˘ch státÛ na 6 let. DÛvodem pro jeho ustavení byla snaha ulehãit práci Evropského soudního dvora. Proti rozhodnutí Soudu první instance (Soudu prvního stupnû) se lze odvolat k Soudnímu dvoru. ¤e‰í pracovnû právní spory mezi Spoleãenstvími a jejich zamûstnanci, fie‰í spory ze Ïalob podan˘ch fyzick˘mi nebo právnick˘mi osobami (napfi. Ïaloby napadající rozhodnutí Komise), fie‰í zvlá‰tní spory t˘kající se v˘robních kvót, cen aj. Rozhodnutí Soudu první instance jsou oznaãována (od roku 1989) písmenem C.

Dal‰í orgány ES / EU Úãetní dvÛr provádí finanãní kontrolu

hospodafiení Spoleãenství. Skládá se z 25 auditorÛ jmenovan˘ch na 6 let. Evropská centrální banka (ECB) vznikla v roce 1998 v rámci realizace mûnové unie a v souvislosti se zavedením jednotné evropské mûny euro. Spolu s centrálními bankami ãlensk˘ch státÛ ES urãuje a realizuje mûnovou politiku Spoleãenství. Evropská investiãní banka má za úkol snad financování investiãních programÛ v rámci Spoleãenství. Má právní subjektivitu, jejími ãleny jsou ãlenské státy. Pomocn˘mi orgány ES / EU s poradní funkcí jsou: Hospodáfisk˘ a sociální v˘bor V˘bor regionÛ V˘bor pro nezamûstnanost.

Právo Evropsk˘ch spoleãenství Evropská spoleãenství vytvofiila vlastní svébytn˘ právní systém, naz˘van˘ právo Spoleãenství (Community Law, droit communautaire), kter˘ je odli‰n˘ od práva mezinárodního, i od práva vnitrostátního. Právní normy tohoto systému jsou závazné pro jednotlivé státy i pro vnitrostátní subjekty v tûchto státech (právnické a fyzické osoby). Právo Evropsk˘ch spoleãenství (komunitární právo) se t˘ká prvního pilífie EU (první pilífi tvofií Evropská spoleãenství, mající právní subjektivitu). Pojem „právo Evropské unie“ pak oznaãuje ‰ir‰í, nadfiazen˘ systém, zahrnující právo Spoleãenství a dále právo vznikající v oblastech druhého a tfietího pilífie EU. Komunitární právo neobsahuje úpravu v‰ech právních odvûtví, jak je známe z národních právních fiádÛ. Má pfieváÏnû fragmentární charakter a je doplÀováno v jednotliv˘ch ãlensk˘ch státech národními právními pfiedpisy. Podle precedenãní judikatury Evropského soudního dvora má komunitární právo pfiednost pfied vnitrostátním právem. Právo ES je nadfiazeno právu ãlensk˘ch státÛ; v pfiípadû rozporu komunitárního a národního právního systému je nadfiazena evropská právní norma. Národní soudy v ãlensk˘ch zemích mají povinnost uplatÀovat právo ES a neaplikovat ta ustanovení vnitrostátního práva, která jsou s evropsk˘m právem v rozporu. Právním systém ES je se skládá z právních norem primárního práva, sekundárního (odvozeného) práva a rozhodnutí Evropského soudního dvora. Primární právo pfiedstavují zfiizovací smlouvy v‰ech tfií Spoleãenství, smlouvy na nû navazující (mûnící a doplÀující), které tvofií právní základ Spoleãenství, zfiizují spoleãné orgány a upravují vnûj‰í vztahy ES. Patfií sem pfiedev‰ím: – PafiíÏská smlouva o zfiízení ESUO – ¤ímská smlouva o zfiízení EHS – ¤ímská smlouva o zfiízení ESAE

– Úmluva o nûkter˘ch orgánech spoleãn˘ch Evropsk˘m spoleãenstvím – Sluãovací smlouva (úmluva o zfiízení jedné Rady a jedné Komise pro v‰echna tfii Spoleãenství) – Jednotn˘ evropsk˘ pakt – Maastrichtská smlouva o Evropské unii – Amsterodamská smlouva o revizi zfiizovacích smluv a Maastrichtské smlouvy o EU – Smlouva z Nice – Rozpoãtové smlouvy a smlouvy o pfiistoupení nov˘ch ãlenÛ K primárnímu právu patfií dále tzv. subsidiární smlouvy, tj. mezinárodní smlouvy uzavfiené mezi ãlensk˘mi státy a sjednané na pÛdû Spoleãenství, a akty zástupcÛ ãlensk˘ch státÛ pfiijaté na zasedáních Rady (usnesení pfiijímaná ãleny Rady jako zástupci sv˘ch státÛ, nikoliv jako ãleny Rady). Akty primárního práva mají v systému komunitárního práva nadfiazené postavení, odpovídající postavení ústavního práva v národních právních fiádech. Sekundární právo zahrnuje právní pfiedpisy a dokumenty Evropsk˘ch spoleãenství, vydávané orgány EU (Evropsk˘m parlamentem spolu s Radou Evropské unie; Radou Evropské unie nebo Komisí Evropsk˘ch spoleãenství). Jednotlivé akty sekundárního práva mají rÛznou právní sílu a zpÛsob uplatnûní: Nafiízení (Regulations) – mají obecnou platnost; platí pfiímo ve v‰ech ãlensk˘ch státech a jsou závazná pro v‰echny státní orgány, právnické a fyzické osoby. Stávají se souãástí právního fiádu v‰ech ãlensk˘ch státÛ, nevyÏadují schválení nebo transformaci do národního práva. UvefiejÀují se v Úfiedním vûstníku Evropsk˘ch spoleãenství, v národních oficiálních periodikách (Sbírkách apod.) se neuvefiejÀují. Smûrnice (Directives) – neaplikují se pfiímo; pro ãlenské státy (v‰echny, nebo pro ty, kter˘m jsou urãeny) jsou závazné pouze co do v˘sledku, ãlenské státy mají povinnost do urãité doby (adaptaãní proces) transformovat smûrnice do svého národního právního fiádu. KaÏd˘ stát se pfiitom mÛÏe rozhodnout, zda pro transformaci pouÏije danou národní strukturu práva (novela zákona), nebo smûrnici zavede vydáním nového samostatného pfiedpisu. PouÏívají se tam, kde nelze stanovit jednotné poÏadavky právního aktu, ale kde je tfieba pfiihlédnout k národním nebo regionálním potfiebám a zvyklostem. Smûrnice se uvefiejÀují v Úfiedním vûstníku Evropské unie. Za urãit˘ch podmínek má smûrnice pfiím˘ úãinek. Rozhodnutí (Decisions) – individuální právní akty, závazné jen pro adresáty,



kter˘m jsou urãeny; adresátem mÛÏe b˘t ãlensk˘ stát, právnická nebo fyzická osoba. Rozhodnutí nevyÏadují implementaci do národního práva. Doporuãení (Recommendations) – právnû nezávazné projevy vÛle orgánu ES. Nemají závaznou, ale pouze doporuãující povahu. Stanoviska (Opinions) – právnû nezávazné projevy vÛle orgánu ES. Vyjadfiují stanoviska orgánu ES k faktick˘m a právním otázkám. Usnesení (Resolutions) – akt zástupcÛ vlád sdruÏen˘ch v Radû, vyjadfiující projev vÛle ãlensk˘ch státÛ, vztahující se k uskuteãÀování smluvních cílÛ. Usnesení ãasto tvofií základ pro jednání a aktivitu orgánÛ Spoleãenství. Dokumenty COM – jsou vydávány Generálním sekretariátem Evropské komise a obsahují návrhy právních pfiedpisÛ, zprávy (napfi. zprávy o uplatÀování pfiedpisÛ ES) a dokumenty (napfi. zelené knihy, bílé knihy, sdûlení, akãní programy) Evropské komise, pfiedkládané Radû a dal‰ím institucím. Zelené knihy Komise – dokumenty urãené pro otevfiení diskuse a konzultací na evropské úrovni ke konkrétnímu problému (odpovûdnost za vady v˘robkÛ, zadávání vefiejn˘ch zakázek aj.). Závûry diskuse mohou vést k vydání bílé knihy, pfievádûjící v˘sledek diskuse do návrhÛ na opatfiení Spoleãenství. Bílé knihy Komise – dokumenty obsahující návrhy na opatfiení Spoleãenství v konkrétní oblasti. V nûkter˘ch pfiípadech navazují na zelenou knihu. Pokud je bílá kniha pfiíznivû pfiijata Radou, mÛÏe se stát akãním programem EU pro pfiíslu‰nou oblast. Akãní programy, plány (Action programmes, Planes) – obsahují právnû nezávazné cíle pro realizaci urãité politiky Spoleãenství

Jednotn˘ vnitfiní trh Spoleãenství Jednotn˘ vnitfiní trh Spoleãenství je zaloÏen pfiedev‰ím na ãtyfiech základních svobodách, kter˘mi jsou voln˘ pohyb zboÏí, osob, sluÏeb a kapitálu. Prvním krokem ekonomické integrace Evropsk˘ch spoleãenství byla celní unie (zru‰ení cel, kvót pohybu zboÏí, pfiijetí jednotného celního tarifu ve vztahu ke tfietím zemím), vytvofiená v roce 1968. Tím vznikl spoleãn˘ trh, zahrnující v zásadû voln˘ pohyb zboÏí a osob. V roce 1987 vstoupil v platnost Jednotn˘ evropsk˘ akt, dokument, kter˘ vytváfiel nástroje pro vznik jednotného vnitfiního trhu Spoleãenství. Vnitfiní trh je charakterizován, ve srovnání se spoleãn˘m trhem, tûmito základními rysy: – rozsáhlá harmonizace technick˘ch norem, tak, aby existence rozdíln˘ch národních norem nemohla vytváfiet

technické pfiekáÏky obchodu, – zru‰ení kontrol zboÏí na vnitfiních hranicích ãlensk˘ch státÛ, – zru‰ení formalit na vnitfiních hranicích pro statistické a daÀové úãely, – otevfiení vefiejn˘ch zakázek subjektÛm z jin˘ch ãlensk˘ch státÛ, – uvolnûní volného pohybu osob ve v‰ech profesních kategoriích, – odstranûní pfiekáÏek pfii poskytování sluÏeb, zejména finanãních, – uvolnûní pohybu kapitálu. Jednotn˘ vnitfiní trh Spoleãenství vznikl v roce 1993, datem platnosti Maastrichtské smlouvy. Je definován jako prostor bez vnitfiních hranic, v nûmÏ je zaji‰tûn voln˘ pohyb zboÏí, osob, sluÏeb a kapitálu. Ke ãtyfiem základním svobodám je pro fungování jednotného vnitfiního trhu tfieba uplatnit rovné podmínky a volnou hospodáfiskou soutûÏ, vãetnû regulace státních podpor, aby nedocházelo ke zv˘hodÀování tuzemsk˘ch v˘robcÛ, a spoleãné politiky ES. V oblasti volného pohybu zboÏí musely b˘t odstranûny technické pfiekáÏky obchodu, kter˘ jsou národní technické pfiedpisy a národní technické normy, vãetnû zku‰ební postupÛ pfii prokazování shody v˘robkÛ s poÏadavky pfiedpisÛ a norem. Odstranûní pfiekáÏek se fie‰í harmonizací technick˘ch pfiedpisÛ a norem (od roku 1985 se uplatÀuje ve v˘robkov˘ch smûrnicích a v˘robkov˘ch sektorech tzv. nov˘ pfiístup) a zabránûním vzniku nov˘ch pfiekáÏek (od roku 1985 se zavádí mezi ãlensk˘mi státy a Komisí tzv. informaãní, resp. oznamovací povinnost, t˘kající se návrhÛ technick˘ch pfiedpisÛ, pravidel a norem). KaÏd˘ v˘robek uveden˘ na trh musí b˘t bezpeãn˘. Vybrané v˘robky, na nûÏ se vztahují star‰í sektorové smûrnice a pozdûj‰í smûrnice nového pfiístupu musí b˘t pfied uvedením na trh opatfieny znaãkou CE a evropsk˘m prohlá‰ením shody. Dovoz zboÏí ze zemí mimo Evropskou unii je podfiízen jednotnému celnímu sazebníku, tzv. spoleãnému celnímu tarifu. Zemûdûlské v˘robky mají v rámci jednotného vnitfiního trhu zvlá‰tní reÏim uplatÀovan˘ v rámci spoleãné zemûdûlské politiky. Právo ES obsahuje rozsáhlou úpravu práv du‰evního vlastnictví (prÛmyslová, autorská a pfiíbuzná práva), mj. proto, aby nemohla vytváfiet pfiekáÏky volného pohybu zboÏí a volné soutûÏe. Od roku 1994 existuje evropsk˘ rejstfiík ochrann˘ch známek (zápis chrání známku na celém území EU po dobu deseti let s moÏností neomezeného prodluÏování), od roku 2003 spoleãn˘ evropsk˘ patent. Podobnû podléhá regulaci (v souladu s právem ES) poskytování vefiejn˘ch podpor v ãlensk˘ch státech EU (státní podpory z vefiejn˘ch prostfiedkÛ). Poskytnutí kaÏdé nové vefiejné podpory je vázáno na oznamovací

(notifikaãní) povinnost Komisi, která posoudí sluãitelnost podpory se zásadami jednotného vnitfiního trhu. Voln˘m pohybem osob se rozumí zejména moÏnost zmûnit místo pobytu za úãelem v˘konu ekonomické ãinnosti (zamûstnání, podnikání), tj. moÏnost usadit se a pracovat ãi podnikat na území kteréhokoliv ãlenského státu. Do poãátku 90. let se svoboda volného pohybu osob vztahovala jen na osoby ekonomicky ãinné (zamûstnance, Ïivnostníky, podnikatele, vãetnû jejich rodinn˘ch pfiíslu‰níkÛ). Na základû Jednotného evropského aktu byly v roce 1990 pfiijaty smûrnice roz‰ifiující voln˘ pohyb osob na osoby Ïijící z nezávisl˘ch pfiíjmÛ renty, dividendy aj.), dÛchodce a studenty. Právo ES obsahuje zákaz diskriminace podle státní pfiíslu‰nosti osob, podle pohlaví. V právu ES jsou upraveny rovnûÏ otázky pracovních vztahÛ, bezpeãnosti práce a sociálního zabezpeãení pracovníkÛ. Svoboda usazování (podnikání) osob vykonávajících tzv. nezávislou ãinnost (Ïivnostníci, podnikatelé, pfiíslu‰níci svobodn˘ch povolání) zahrnuje právo zfiizovat a provozovat Ïivnosti, právo zakládat a provozovat podniky v kterémkoli ãlenském státû za podmínek stanoven˘ch v tomto státû pro vlastní pfiíslu‰níky. Zakládání nov˘ch, resp. dcefiinn˘ch obchodních spoleãností v ãlensk˘ch státech EU, jejich fúze, zmûnu sídla, zpracování roãních úãetních zpráv a jejich zvefiejÀování apod. upravuje právo obchodních spoleãností. Zejména v oblasti volného pohybu osob uplatnily pfii pfiijetí 10 nov˘ch ãlenÛ v roce 2004 zemû „evropské patnáctky“ nejvíce omezujících pfiechodn˘ch opatfiení z obavy, Ïe by pln˘m otevfiením hranic do‰lo k masovému pfiesunu levn˘ch pracovních sil na jejich pracovní trhy a zv˘‰ení nezamûstnanosti. Voln˘ pohyb sluÏeb vyÏaduje bliÏ‰í vymezení poskytování sluÏeb. O poskytování sluÏeb se v právu ES jedná v pfiípadû, kdy poskytovatel sluÏby (pfiíslu‰ník ãlenského státu) má sídlo v jiném ãlenském státû neÏ ten, komu je sluÏba poskytována. SluÏby jsou definovány jako úkony poskytované za úplatu, pokud se nefiídí ustanoveními o volném pohybu zboÏí, kapitálu nebo osob (doprava, poradenské sluÏby, ãinnosti obchodní, fiemeslné, v˘kon svobodn˘ch povolání, od 90. let i sluÏby finanãní, tj. sluÏby bankovní a poji‰Èovací a sluÏby telekomunikaãní, informaãní a audiovizuální). Sektor sluÏeb pfiedstavuje v˘znamnou a dynamicky se rozvíjející oblast hospodáfiství Evropské unie, jeho podíl na ekonomice EU dosahuje témûfi 70 %. Voln˘ pohyb osob a voln˘ pohyb sluÏeb mÛÏe b˘t omezen z dÛvodu ochrany vefiejného zájmu, u zamûstnání ve státní sluÏbû (vylouãení cizince z úãasti na v˘-


41 PSM stavební infozpravodaj 2005 konu státní moci), z dÛvodu kvalifikaãních pfiedpokladÛ a v pfiípadû zvlá‰tních pravidel pro v˘kon urãit˘ch povolání. Uznávání odborn˘ch kvalifikací mezi ãlensk˘mi státy EU a svobodu usazování upravují smûrnice tzv. obecného systému a speciální smûrnice t˘kající se vybran˘ch (regulovan˘ch) profesí. V Úfiedním vûstníku EU, ãást L 255 z 30. záfií 2005, byla publikována nová Smûrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/ 36/ES ze dne 6. 7. 2005 o uznávání odborn˘ch kvalifikací. Tato smûrnice, jejíÏ úãinnost byla stanovena na 20. 10. 2007, nahradí v‰echny dosavadní smûrnice v oblasti uznávání odborn˘ch kvalifikací. âlenské státy jsou povinny k 20. 10. 2007 upravit své národní právní pfiedpisy v souladu se Smûrnicí 2005/36/ES. Smûrnice mj. ukládá ãlensk˘m státÛm povinnost pfiijmout u regulovan˘ch profesí podrobné úpravy celoÏivotního uãení, „které odborníkÛm umoÏní drÏet krok s technick˘m a vûdeck˘m pokrokem“. Voln˘ pohyb kapitálu umoÏÀuje voln˘ pfiechod i jin˘ch hodnot mezi ãlensk˘mi státy, které nejsou zboÏím nebo sluÏbami (penûz, cenn˘ch papírÛ, vkladÛ na úãtech). SoutûÏní právo ES upravuje pro potfieby fungování jednotného vnitfiního trhu hospodáfiskou soutûÏ. Obsahuje mj. zákaz urãit˘ch dohod mezi podniky, zákaz tzv. jednání ve shodû (neformálnû dohodnuté spoleãné postupy obchodních spoleãností), zákaz zneuÏívání dominantního postavení. Poru‰ení zásad pravidel soutûÏního práva podléhá sankcím Komise, udûlovan˘m pfiímo jednotliv˘m podnikÛm. Jednotn˘ vnitfiní trh je podporován rovnûÏ daÀovou politikou ES (v oblasti DPH a zvlá‰tních spotfiebních daní) a úpravou vefiejn˘ch soutûÏí. Nejv˘znamnûj‰í je zatím harmonizace u danû z pfiidané hodnoty, kde bylo dosaÏeno sjednocení základu zdanûní a povinné v˘‰e minimální sazby. Zadávání vefiejn˘ch zakázek se v ãlensk˘ch zemích EU fiídí stejn˘mi pravidly (tzv. zadávací smûrnice ES, pfievzaté do národních právních fiádÛ), zakázky nesmí b˘t vyhrazeny domácím podnikÛm, tzv. nadlimitní zakázky jsou oznamovány Komisi a publikovány v Úfiedním vûstníku ES.

Spoleãné politiky Spoleãenství Smlouva o zaloÏení ES pfiedpokládala realizaci spoleãné politiky v oblasti zemûdûlství, dopravy a obchodu vÛãi tfietím (neãlensk˘m) zemím. Poãet spoleãn˘ch politik byl postupnû dále roz‰ifiován na oblast regionální politiky, sociální politiky, energetiky, v˘zkumu a v˘voje, ochrany Ïivotního prostfiedí, ochrany spotfiebitele.

Spoleãná zemûdûlská politika Zemûdûlství je nejvíce integrovanou

a regulovanou oblastí v Evropské unii. V˘daje na zemûdûlskou politiku dosahovaly zhruba poloviny rozpoãtov˘ch v˘dajÛ ES. Spoleãná zemûdûlská politika je zaloÏena na tûchto zásadách: – voln˘ pohyb zemûdûlsk˘ch v˘robkÛ na vnitfiním trhu, – preference zemûdûlsk˘ch v˘robkÛ EU pfied v˘robky tfietích zemí, – jednotná cenová politika. Spoleãná zemûdûlská politika byla koncipována pro hospodáfiskou situaci v dobû po zaloÏení Evropsk˘ch spoleãenství, kdy bylo tfieba dosáhnout zv˘‰ení zemûdûlské v˘roby a pfiijatelné cenové úrovnû pro v˘robce i spotfiebitele. Tato situace se v dal‰ích desetiletích zmûnila, v Evropû do‰lo k nadprodukci zemûdûlsk˘ch v˘robkÛ a k problémÛm s jejich odbytem. Proto byla v roce 1992 provedena reforma zemûdûlské politiky.

Spoleãná obchodní politika Spoleãná obchodní politika se uplatÀuje ve vztahu ke tfietím zemím. K jejím zásadám patfií spoleãn˘ celní sazebník pro dovozy z tfietích zemí; spoleãn˘ postup liberalizace obchodu vÛãi tfietím zemím; obchodní preference poskytované tfietí zemím zavazují v‰echny ãlenské státy (zpravidla se jedná o zv˘hodnûní obchodu pro rozvojové zemû); ochranná (antidumpingová) opatfiení se provádûjí vÛãi exportérÛm z tfietích zemí, ktefií pouÏívají nepoctivé obchodní praktiky.

Ochrana spotfiebitele Politika ochrany spotfiebitele byla zakotvena v primárním právu ES Maastrichtskou smlouvou. Má za cíl ochranu zdraví, bezpeãnosti a hospodáfisk˘ch zájmÛ spotfiebitelÛ a poskytování odpovídajících informací spotfiebitelÛm. V právu ES se spotfiebitelem rozumí v˘hradnû fyzická osoba, tj. osoba, která má na trhu jako laik a s ohledem na pfiístup k informacím – na rozdíl od obchodních spoleãností – znev˘hodnûné postavení. Politika ochrany spotfiebitele podporuje práva spotfiebitele mj. v oblasti bezpeãnosti v˘robkÛ, odpovûdnosti za vady v˘robkÛ, hygienick˘ch poÏadavkÛ na potraviny, spotfiebitelsk˘ch smluv, spotfiebitelsk˘ch úvûrÛ, ochrany osobních dat.

Ochrana Ïivotního prostfiedí Politika ochrany Ïivotního prostfiedí nebyla zahrnuta v zakladatelsk˘ch smlouvách evropsk˘ch spoleãenství. Teprve v rámci budování jednotného vnitfiního trhu se stala souãástí cílÛ a priorit Evropské unie. Politika ochrany Ïivotního prostfiedí si klade za cíl péãi, udrÏení a zlep‰ení stavu Ïivotní prostfiedí, které v˘znamn˘m zpÛsobem ovlivÀuje Ïivotní úroveÀ a kvalitu Ïivota. Harmonizace

základních standardÛ na ochranu Ïivotního prostfiedí se stala nutnou také z dÛvodu potfieby vytváfiet srovnatelné a rovné soutûÏní podmínky na vnitfiní trhu. Amsterodamská smlouva zahrnula mezi nové úkoly spoleãenství úsilí o trvale udrÏiteln˘ rozvoj. Právo ES upravuje napfi. testování, balení a oznaãování chemikálií, obsah síry a olova v kapaln˘ch palivech, hluãnost, nakládaní s odpady obsahujícími azbest, radioaktivní látky, bakterie, pouÏité oleje, prÛmyslové zneãi‰tûní (emisní limity), prevenci prÛmyslov˘ch havárií, ochranu ovzdu‰í, pÛdy a vody. âeská republika vyjednala ve smlouvû o pfiistoupení k ES nûkterá pfiechodná období ke splnûní evropsk˘ch poÏadavkÛ na ochranu Ïivotního prostfiedí: – nakládání a recyklace obalÛ a obalového odpadu do konce roku 2005, – omezení emisí látek zneãi‰Èujících ovzdu‰í z velk˘ch spalovacích zafiízení do konce roku 2007, – vybudování ãistiãek odpadních vod v obcích s více jak 2 000 obyvateli do konce roku 2010.

Závûr Stavebnictví patfií v Evropské unii k nejvíce regulovan˘m odvûtvím. Zatímco oblast územního plánování a stavebního fiádu zÛstává v kompetenci národní legislativy, upravují pfiedpisy Spoleãenství uvádûní stavebních v˘robkÛ na trh, navrhování staveb (prostfiednictvím nyní zavádûn˘ch evropsk˘ch norem, tzv. EurokódÛ), energetickou nároãnost provozu budov, vefiejné zakázky na stavební práce a sluÏby, v˘kon regulovan˘ch profesí; limitují zneãi‰Èování a po‰kozování Ïivotního prostfiedí, nakládání s odpady. Pokraãuje proces technické harmonizace, postupnû jsou ru‰eny ãeské technické normy (âSN) a nahrazovány evropsk˘mi normami (EN), resp. harmonizovan˘mi evropsk˘mi normami (hEN). Strategie udrÏitelného rozvoje se prosazuje ve v˘stavbû v podobû udrÏitelné v˘stavby (Sustainable Construction, Sustainable Building), zdÛrazÀující souvislost tfií fází Ïivotnosti stavby: investiãní, provozní a likvidaãní a poÏadavek nízké energetické nároãnosti staveb (zabudované energie ve stavebních v˘robcích, procesech v˘stavby a provozu budov). Evropské programy v˘zkumu a v˘voje, na jejichÏ projektech se podílejí vûdecké t˘my více zemí EU, smûrují dal‰í v˘voj ke spoleãnû sdílen˘m postupÛm a procesÛm pfiípravy, navrhování, realizace a provozu staveb.

Marie Báãová Informaãní centrum âKAIT Praha, 27. 10. 2005

publikace2-3 15.11.2005 19:48 Stránka 42

PROJEKTANTI PROJEKTOVÁNÍ STAVEBNÍ MATERIÁLY FIRMY BYTOVÁ DRUÎSTVA Ú¤ADY

í n á d y v . 2 7 e 0 m 0 e j 2 6– ravu

6 0 0 2 w í w b w o + d D b C o + o e r ) c p 6 a 0 k i 0 l pub . 3. 2

pfiip r

á 0 n 1 û t e ‰ c i r t e z n i a k r û v á z u (

Seznam projektantÛ podle autorizací, v˘znamn˘ch stavebních firem, bytov˘ch druÏstev, úfiadÛ. Pfiehled stavebních materiálÛ, systémÛ a technologií podle oborÛ. Odborná publikace, která poslouÏí ke vzájemné informovanosti.

www.psmcz.cz

šubrt 15.11.2005 19:49 Stránka 44


Tepelnû vlhkostní problematika zhlaví dfievûn˘ch trámÛ pfii zateplování V˘chozí situace Zhlaví stropních trámÛ na obvodov˘ch zdech je jedním z velmi namáhan˘ch míst stavby. Vedle statického pÛsobení smykov˘ch sil zde na trám pÛsobí tepelnû vlhkostní namáhání. V tomto místû je tepelná vazba mezi obvodovou stûnou a stropem. Navíc v místû zhlaví trámu je obvodová zeì zeslabena o kapsu pro uloÏení trámu, je zde vytvofien bodov˘ tepeln˘ most. Proto je toto místo velmi citlivé na jakékoliv zmûny tepelné nebo vlhkostní vodivosti okolních konstrukcí. Zateplení z exteriéru, které by bylo pro tento detail bezproblémové, respektive pfiínosné, u budov s historicky chránûnou fasádou není moÏné. Proto jsme se tomuto detailu vûnovali s cílem zjistit vliv zateplení z interiéru na tento detail a dopad na vlhkostní reÏim zhlaví stropních trámÛ. V prvé fiadû bylo nutné modelovat v˘chozí stav konstrukce.

obr. 1

¤e‰en˘ detail je naznaãen na obrázku 1 a ‰ipkou 1 je naznaãeno, kudy se ke zhlaví trámÛ mÛÏe dostávat vodní pára z mezistropního prostoru. U domÛ s klasick˘m stropem je v‰ak nutné uvaÏovat i o moÏn˘ch prasklinách, které umoÏní vstup vodní páry do konstrukce stropu kdekoliv, i tak jak naznaãuje ‰ipka 2 ãi 3. Klasick˘ pfiíklad tûchto míst, kudy se mÛÏe do prostoru stropu dostávat vzdu‰ná vlhkost je na obrázcích 2 aÏ 4. Proto pfii v˘poãtu není moÏné uvaÏovat s uzavfiením dutiny proti pronikání vodní páry z interiéru omítkou, konstrukcí stroobr. 2

pu ãi konstrukcí záklopu a podlahy. Do mezistropního prostoru mÛÏe pronikat vodní pára kdekoliv, tedy napfi. i v jiném traktu, pokud tento prostor není dÛslednû parotûsnû oddûlen.

Podmínky v˘poãtu Pfii v˘poãtu teplot a vlhkostí byla rozhodující volba vlastností jednotliv˘ch materiálÛ i úvaha, jak k pronikání vodní páry do konstrukce dochází. Jak je jiÏ naznaãeno v obrázku 1, vodní pára mÛÏe do vzduchové dutiny ve stropu pronikat nejen skrz konstrukci podbití stropu ãi podlahou a záklopem, ale zejména konstrukãními spárami (napfiíklad po obvodû podlahy) nebo prasklinami ve stropû a prÛrazy – viz. obr. 2 aÏ 4. Proto obvykle nemÛÏeme jednoznaãnû definovat difuzní odpor konstrukce oddûlující mezistropní prostor od interiéru. Abychom byli na stranû bezpeãnosti, musíme pfiedpokládat, Ïe právû v místû zhlaví trámu jsou takové podmínky, které umoÏní vodní páfie bezproblémové pronikání z interiéru do mezistropního prostoru bez sníÏení ãásteãného tlaku vodní páry a následnû do kapsy, ve které je trám uloÏen. Pfii v˘poãtu tepeln˘ch polí je dále vhodné vzít v úvahu anizotropnost pouÏitého materiálu, tedy rozdílné vlastnosti vedení tepla v rÛzn˘ch smûrech. Tyto vlastnosti jsou markantní zejména u dfieva, kdy je tepelná vodivost ve smûru kolmém na vlákna u mûkkého dfieva λ = 0,18 W/(m.K) a ve smûru rovnobûÏném s vlákny λ = 0,41 W/(m.K), coÏ je rozdíl cca 130 %. Pro vzduch mezi trámy byly uvaÏovány hodnoty tepelné vodivosti λ = 0,36 aÏ 1,7 W/(m.K), coÏ je rozdíl 370 %.

V˘poãet normálního stavu V˘chozí v˘poãet byl proveden pro klasickou skladbu podlahy a stropu a uloobr. 3

Ïení trámu ve zdivu z pln˘ch cihel tl. 450 mm do kapsy, která byla do poloviny zdi. Okolo zhlaví trámu byla vynechána vzduchová dutina dle bûÏn˘ch stavebních zásad panujících v dobách, kdy se dfievûné trámové stropy bûÏnû pouÏívaly. Pfii v˘poãtu byl uvaÏován strop bez rákosníkÛ; tedy bez samostatn˘ch nosn˘ch trámÛ pro podhled. RozloÏení a prÛbûh teplot na trámu a na zdivu v kapse je naznaãen na grafu 5 a grafy teplot pak na grafu 1. V grafech jsou vÏdy znázornûny teploty na povrchu trámu a na zdivu ve svislé rovinû symetrie trámu. Zaãátek grafu je na spodní hranû zhlaví trámu, dále vede 240 mm svisle nahoru po ãele zhlaví trámu a pak vodorovnû po horní stranû trámu. Graf teploty v kapse vede ve stejném místû, pouze po zdivu.

graf 1

Z uvedeného grafu prÛbûhu teplot je patrné, Ïe na trámu je v bûÏném pfiípadû pfii teplotû exteriéru –15 °C a interiéru +20°C povrchová teplota +1,55 °C. Tím je prokázáno, Ïe není splnûna podmínka, dle které nesmí b˘t teplota konstrukce taková, aby docházelo ke kondenzaci vodní páry. V tabulce 1 jsou uvedeny relativní vlhkosti vzduchu v závislosti na teplotû rosného bodu pfii teplotû vzduchu +20°C. Toto zji‰tûní je velmi pfiekvapující – znamená to tedy, Ïe by v tomto místû mûlo docházet k velké obr. 4

tabulka 1 – relativní vlhkosti vzduchu pfii +20 °C a daném rosném bodu rosn˘ bod [°C] -1 rel. vlhkost vzd. [%] 24

0 26

1 28

2 30

3 32

4 35

5 37

6 40

7 43

8 46

9 49

10 53

11 56

12 60

šubrt 15.11.2005 19:49 Stránka 45


graf 2

graf 6 graf 4

graf 3

kondenzaci kaÏdé zimní období se v‰emi následn˘mi jevy, zejména s hnilobou zhlaví trámÛ. DÛvodÛ, proã zde nedochází a zejména dfiíve nedocházelo ke kondenzaci vodní páry a následnému po‰kození trámÛ, je nûkolik: – vlhkost vzduchu, zejména dfiíve, kdyÏ se pouÏívalo lokální vytápûní tuh˘mi palivy, byla v˘raznû niÏ‰í, neÏ jaká je bûÏná nyní a neÏ se kterou uvaÏujeme ve v˘poãtech, tedy 50 % – zdivo je chladnûj‰í neÏ trám – vlhkost pfiednostnû kondenzuje na zdivu a nikoliv na trámu, takÏe vzduch v dutinû mezi zdivem a trámem je tímto ãásteãnû vysu‰en a je su‰‰í, neÏ vzduch v interiéru – dfievo je schopné do jisté míry vlhkost pojmout, aniÏ by do‰lo k rozvoji hniloby, navíc je zfiejmû kapilární vzlínavostí ãást vlhkosti transportována mimo rizikovou oblast

PrÛbûhy teplot na trámu pfii rÛzném zateplení z interiéru V dal‰ích v˘poãtech bylo simulováno rÛzné zateplení z interiéru. Varianta

graf 5

a (graf 2) pfiedstavuje zateplení stûny v horním podlaÏí, varianta b (graf 3) zateplení stûny v dolním podlaÏí, varianta c (graf 4) zateplení stûny v horním i dolním podlaÏí a varianta d (graf 5) mimo to navíc i zateplení stropu. V následujících grafech jsou prÛbûhy teplot na trámu ve stejném místû jako u pfiedchozího grafu, a to bez zateplení, pfii zateplení 50 mm minerální vlny, 100 mm minerální vlny a prÛbûh teplot na zdivu v místû prÛbûhu teplot na trámu, opût v uveden˘ch 3 alternativách. Pro zajímavost je uveden i graf 6, kde je trám uvaÏován s tepelnou vodivostí oceli. Takov˘ pfiípad mÛÏe napfiíklad nastat, je-li zhlaví trámÛ podchyceno ocelov˘mi pfiíloÏkami. Z grafÛ 2 aÏ 5 (a z tabulky 2) je patrné, Ïe jakékoliv zateplení znamená v˘razné sníÏení povrchov˘ch teplot na trámu i na zdivu. Tím se neustále zvy‰uje riziko nepfiípustné míry kondenzace vodní páry na trámu s následn˘m napadením a destrukcí. Zateplování z interiéru je

tudíÏ moÏné pouze tehdy, pokud zabezpeãíme v místû zhlaví trámu takové podmínky, aby ke kondenzaci vodní páry nemohlo docházet. Teoretick˘ch moÏností je nûkolik. V prvé fiadû to je zabránûní vnikání vlhkého vzduchu z interiéru do mezistropního prostoru. To by v‰ak znamenalo parotûsnû uzavfiít konstrukci nejen zespoda, ale i seshora a ze v‰ech stran. Je jasné, Ïe toto fie‰ení je v praxi nereálné. Dal‰í ãistû teoretickou moÏností je zabezpeãit v budovû dostateãnû such˘ vzduch, napfiíklad vysu‰ováním. Reáln˘m fie‰ením je zhlaví trámÛ ohfiívat natolik, aby zde nemohlo docházet ke kondenzaci vodní páry. To lze realizovat zabudovan˘m teplovodním ãi elektrick˘m zdrojem tepla (trubky UT, topné kabely) nebo vhánûním teplého vzduchu do tûchto míst. Pfiitom je v‰ak nutné zabezpeãit dostateãnû such˘ vzduch v interiéru. Z grafu 6 je patrné, Ïe teoreticky lze teplo pfiivádût i dostateãnû vodiv˘m trámem.

Závûry plynoucí z v˘poãtÛ:

tabulka 2 – nejniÏ‰í teploty z grafÛ 1 aÏ 5 umístûní zateplení v interiéru bez zateplení bez zateplení ocelov˘ nosník zateplení stûny v horním podlaÏí – tl. 50 mm zateplení stûny ve spodním podlaÏí – tl. 50 mm zateplení celé stûny – tl. 50 mm zateplení stûny vã. stropu – tl. 50 mm zateplení stûny v horním podlaÏí – tl. 100 mm zateplení stûny ve spodním podlaÏí – tl. 100 mm zateplení celé stûny – tl. 100 mm zateplení stûny vã. stropu – tl. 100 mm

graf 1 6 2 3 4 5 2 3 4 5

nejniÏ‰í povrchová teplota [°C] na zdivu na trámu -2,55 +1,55 +3,04 +14,29 -5,16 -2,55 -6,00 -2,99 -7,63 -5,03 -9,36 -7,25 -5,73 -3,28 -6,95 -4,28 -8,85 -6,59 -10,65 -9,03

Je tfieba dÛslednû dbát na to, aby mezera mezi trámem a kapsou ve zdivu byla skuteãnû vzduchovou mezerou, jinak bude v tomto místû docházet ke kondenzaci vodní páry na trámech. Vzduch v místnosti musí b˘t such˘. Jakákoliv zmûna uÏívání, zejména utûsnûní stávajících oken nebo dokonce jejich v˘mûna za plastová okna, zmûna z lokálního vytápûní na tuhá paliva na centrální nebo elektrické, pfiípadnû zmûna provozu v interiéru provázená zv˘‰ením vzdu‰né vlhkosti (vût‰í mnoÏství lidí, pfiedûlání na jin˘ provoz napfi. kuchynû nebo toalety, umístûní rostlin do interiéru, osazení tûsnûní do oken apod.) musí b˘t provázena takov˘mi opatfieními, která zv˘‰enou vzdu‰nou vlhkost z interiéru odvedou. Zv˘‰ená vodivost nosného trámu je v˘hodou. Za praktické fie‰ení tohoto detailu lze povaÏovat zateplení zdiva z exteriéru a nebo dodateãn˘ tepeln˘ zdroj v mís tû zhlaví trámÛ. ing. Roman ·ubrt [email protected]

klatovy 15.11.2005 19:50 Stránka 46


Den otevfien˘ch dvefií u pfiíleÏitosti 12. v˘roãí zaloÏení firmy Spoleãnost PSM CZ pofiádala ve spolupráci s âKAIT, âSSI a Svazem podnikatelÛ ve stavebnictví pro svého dlouholetého klienta BETONOVÉ STAVBY-GROUP KLATOVY „Den otevfien˘ch dvefií“. Zaãátkem listopadu se sjelo asi 150 odborníkÛ z fiad projektantÛ, stavebních inÏen˘rÛ a dal‰ích obchodních partnerÛ pfiímo do v˘robního areálu, kde se konala velice úspû‰ná akce spojená s prohlídkou závodu v Pfiedslavi. Cel˘ den byl v reÏii spoleãnosti PSM CZ, a po slavnostního zahájení a pfiípitku

k 12. v˘roãí zaloÏení firmy vystoupil odborn˘ garant a pfiednosta komory âKAIT v Plzni Ing. Klíma. Po krátkém pfiedstavení spoleãnosti jednatelem Ing. Jifiím Zachardou byli úãastníci seznámeni s jednotliv˘mi v˘robky

pfiímo v areálu firmy. Postupnû byla pfiedstavena ukázka v˘roby tvárnic SUPER IZO, stropní konstrukce BSK a ÎB prefabrikátÛ. Novinkou roku 2005, které se dostalo ocenûní i na stavebním veletrhu v Praze, byl komínov˘ systém PLEWA, spojen˘ s ukázkou montáÏe. Po prohlídce v˘robního závodu v Pfied-

slavi se úãastníci pfiesunuli do Klatov na ukázku v˘stavby vícepodlaÏních bytov˘ch domÛ; zde bylo moÏné shlédnout pouÏití jednotliv˘ch stavebních prvkÛ, napfi. zdûní a montáÏ stropÛ. V Klatovech byla je‰tû v programu zafiazena alternativní prohlídka novû postavené betonárky âertovka s ukázkou v˘roby transport-

betonu a provoz firmy TBG-Betonové stavby. Dále následoval autobusov˘ pfiesun do hotelu Rozvoj, kde bylo posluchaãÛm podáno malé obãerstvení a následovala prezentace kompletního v˘robního programu firmy v podání vedoucího obchodního oddûlení Karla Bíny. Celá akce byla ukonãena bohatou tombolou, kdy spoleãnost PSM CZ vûnovala horské kolo a na sam˘ závûr byl spoleãn˘ obûd. O úspû‰nosti celé akce hovofií vysok˘ poãet náv‰tûvníkÛ a zaplnûné autobusy z Prahy a Plznû.

hörmann 15.11.2005 19:51 Stránka 47


Hörmann – velk˘ partner velk˘ch projektÛ Dal‰í velké zakázky na ãeském trhu získala spoleãnost Hörmann âeská republika s.r.o., v˘znamn˘ dodavatel garáÏov˘ch a prÛmyslov˘ch vrat. Komplexní fie‰ení pro nakládací techniku a prÛmyslová vrata dodá pro logistick˘ areál Park Ridge II, dále pro brnûnskou poboãku Bauhausu, pro kopfiivnick˘ v˘robní závod spoleãnosti Bang & Olufson nebo pro továrnu spoleãnosti Kiekert v Pfielouãi.

Logistick˘ areál Park Ridge I

„Projekt Park Ridge II navazuje na úspû‰nû dokonãenou první fázi, na které se na‰e spoleãnost podílela dodávkou vratové a nakládací techniky ve v˘‰i zhruba 6 milionÛ korun. Dodávka pro druhou fázi Park Ridge zahrnuje 60 kompletních nakládacích míst a fiadu dal‰ích v˘robkÛ sortimentu na‰í spoleãnosti,“ uvedl Vít Kare‰, jednatel spoleãnosti Hörmann âR s.r.o. Pro úplnost jen pfiipomeÀme, Ïe v objektu Park Ridge I si zfiídila spoleãnost Globus âR centrální sklad pro celou republiku. Dal‰í v˘znamnou zakázkou je realizace nového marketu Bauhaus v Brnû. „Ve spolupráci se stavební spoleãností PrÛmstav bude dodáno kompletní vybavení velkoplo‰ného obchodu, a to jak v segmentu nakládací techniky – mÛstkÛ, límcÛ a vrat, tak i dodávka rolovacích vrat a mfiíÏí, stejnû jako rychlobûÏn˘ch vrat,“ upfiesnil Kare‰. Dal‰í dÛleÏitou referenãní stavbou, která je pro moravsk˘ region z ekonomického hlediska v˘znamnou investicí, se pro spoleãnost Hörmann âR s.r.o. stává spolupráce na v˘stavbû nového v˘robní-

ho závodu spoleãnosti Bang & Olufson, dánského v˘robce domácí televizní a hifitechniky. Hala, která vyroste v Kopfiivnici, bude vybavena vratovou technikou od spoleãnosti Hörmann a dodávku zprostfiedkuje spoleãnost Gemo Olomouc. „V tomto regionu je to dal‰í v˘znamná zakázka pro na‰i spoleãnost. V minulosti jsme jiÏ spolupracovali napfiíklad na zakázkách pro Miele Uniãov nebo ProLogis Praha,“ dodal Kare‰. Za zmínku stojí i dodávka nakládacích mÛstkÛ, vrat a límcÛ, sekãních prÛmyslov˘ch vrat a posuvn˘ch protipoÏárních vrat pro v˘robní závod spoleãnosti Kierkert v Pfielouãi. V˘robky Hörmann na tuto stavbu dodá stavební spoleãnost Skanska. „Úspû‰né pÛsobení spoleãnosti Hörmann s.r.o. na ãeském trhu se promítlo v podstatném nárÛstu objemu prodeje v leto‰ním roce, a to pfiedev‰ím v sektoru prÛmyslov˘ch v˘robkÛ. Pfiedpokládám, Ïe v pfií‰tím roce se objem stavebních prací je‰tû zv˘‰í, proto oãekávám, Ïe dojde k dal‰ímu rÛstu objemu prodeje na‰ich v˘robkÛ,“ uzavfiel Kare‰.

O spoleãnosti: Nûmecká spoleãnost Hörmann patfií s roãním obratem 850 milionÛ eur k nejvût‰ím producentÛm ve svém oboru v Evropû. Skupina Hörmann není koncernem, ale spojením právnû samostatn˘ch podnikÛ s národními jednateli, zamûstnává dohromady 4 500 lidí ve dvaadvaceti dcefiin˘ch spoleãnostech a obchoduje s osmdesáti zemûmi na svûtû. Poboãka Hörmann âeská republika s.r.o. vznikla v roce 1997. (Praha, 24. fiíjna 2005)

Hörmann âeská republika s.r.o. Stfiedokluky 315, 252 68 Stfiedokluky tel. 220 930 664, fax 220 930 882 [email protected], www.hormann.cz

sopro 15.11.2005 19:52 Stránka 48

Spárovací hmoty do vody, kyselého prostfiedí V˘bûr správné spárovací hmoty je rozhodující pro Ïivotnost keramické nebo kamenné dlaÏby. Spárovací hmota je ovlivÀována zatíÏením uÏívané podlahové plochy, kterému musí po dlouhou dobu odolávat bez poruch. Toto vyÏaduje jiÏ pfii projektování anal˘zu podmínûnou znalostí provozu na spárovan˘ch plochách tak, aby ‰patnou volbou materiálu nedo‰lo ke vzniku ‰kod.

Pfiitom je potfieba dbát na:

1.

2. 3. 4. 5. 6. 7.

Vysoké /nízké dopravní zatíÏení (skladov˘mi vozíky /pû‰ím provozem, atd.) a s tím spojen˘ obrus povrchu podlahy. Chemické zatíÏení Pfienos napûtí zpÛsobeného tepelnou roztaÏností podlahov˘ch vrstev. RÛzné metody ãi‰tûní (napfi. vysokotlaké ãistiãe) a jeho intervaly. RÛzné dlaÏební materiály (pfiírodní kámen, jemná slinutá keramika, atd.) UloÏení pod vodou ·ífika/hloubka spár, barva spáry

âetnost rÛznorod˘ch poÏadavkÛ vyvolala v˘voj speciálních spárovacích hmot, proto v ‰iroké paletû nabízen˘ch spárovacích hmot firmy Sopro naleznete vhodn˘ v˘robek pro rÛzné provozy jako:

PrÛmysl Sopro TitanFuge – cementová rychletvrdnoucí, vysokopevnostní spárovací hmota s obsahem trasu pro velmi silnû zatíÏené provozy. Vysoká mechanická odolnost a odolnost proti obrusu díky jemnému cementu Sopro Mikrodur®. Pro spárování dlaÏeb ze slinuté keramiky, jemné slinuté keramiky, klinkrÛ, ‰típan˘ch desek, ‰típan˘ch páskÛ a pfiírodního kamene. Obzvlá‰tû vhodné pro v˘robny, myãky a velkokuchynû jako alternativa spárovacích hmot z reaktivních pryskyfiic. Mechanicky a chemicky vysoce zatíÏené spáry ve v˘robních provozech (potravináfisk˘ prÛmysl)

Bazény Sopro TitanFuge – cementová rychletvrdnoucí, vysokopevnostní spárovací hmota s obsahem trasu pro velmi silnû zatíÏené provozy. Vysoká mechanická odolnost a odolnost proti obrusu díky jemnému cementu Sopro Mikrodur®. Pro spárování dlaÏeb ze slinuté keramiky, jemné slinuté keramiky, klinkrÛ, ‰típan˘ch desek, ‰típan˘ch páskÛ a pfiírodního kamene. Pro speciální pouÏití v bazénech. Vysokopevnostní, proudûní vody odolné spáry, trvale pod vodou (stavba bazénÛ)

NádrÏe na pitnou vodu Certifikovan˘ systém pokládky pro nádrÏe na pitnou vodu. Sopro’s No.1 – flexibilní lepidlo, kvalita pro pitnou vodu, Sopro Fugenbreit TW – hydraulicky tvrdnoucí spárovací hmota pro spárování keramick˘ch dlaÏdic a desek v nádrÏích na pitnou vodu, v potravináfiském prÛmyslu a v plaveck˘ch bazénech, ‰ífika spáry: 5 – 20 mm. Speciálnû zkou‰ené a osvûdãené hydraulicky tvrdnoucí spárovací hmoty pro nádrÏe s pitnou vodou

Sopro CZ s.r.o. Pod Vi‰Àovkou 31/A1, 140 00 Praha 4-Krã tel. 234 036 203, mobil 775 590 292, fax. 234 036 200 [email protected], www.soprocz.cz

sopro 15.11.2005 19:52 Stránka 49

v prÛmyslu, pro keramické a kamenné dlaÏby Kanalizace Sopro TitanFuge spezial – cementová, rychletvrdnoucí spárovací hmota pro pochozí stavební konstrukce, vefiejné kanalizace, jako napfi. pfiepadové kanály a rozboãky v ãistírnách dpadních vod a pro dna mísících kanálÛ. Také vhodná pro sanitární zafiízení a stáje dobytka. Vysoká odolnost proti abrazivnímu zatíÏení a pÛsobení agresivních látek. Pro spárování slinut˘ch desek a tvarovek.

SulfátÛm a fekáliím odolná spárovací hmoty pro kanalizaãní stoky a chov dobytka

Povrchy zatíÏené proudící vodou Sopro Saphir 5 PerlFuge – cementová, flexibilní, vodu a neãistoty odpuzující spárovací hmota s perliv˘m efektem. Pro spárování nasákavého kamene a kameniny. S obzvlá‰tû dobrou zpracovatelností a snadnou omyvatelností po spárování. Také vhodná pro spárování málo nasákav˘ch dlaÏdic. Jemná a hladká plocha spáry stejnû jako barevná stálost vytváfií dlouhotrvající pûkn˘ vzhled spáry. Obzvlá‰tû vhodná pro vlhké a mokré provozy. Povrchy zatíÏené proudící vodou (napfi. bytové koupelny) s vodu a neãistoty odpuzující spárovací hmotou.

Tepelnû zatíÏené povrchy Sopro FlexFuge breit FLF – cementová, rychletvrdnoucí, vysoce flexibilní spárovací hmota s hladk˘m uzavfien˘m povrchem a zv˘‰enou plasticitou. Pro spárování keramick˘ch dlaÏeb, pfiírodního kamene a betonu. Obzvlá‰tû vhodná pro málo nasákavé dlaÏdice a desky s velmi dobrou zpracovatelností. Obzvlá‰tû vhodná pro vytápûné podlahy a exteriér.

Flexibilní, hydraulicky tvrdnoucí spárovací hmota pro tepelnû vysoce namáhané oblasti, napfi. balkony nebo vytápûné podlahy.

Spárování pfiírodního kamene Sopro Saphir Marmor-PerlFuge – cementová, rychletvrdnoucí, flexibilní, vodu a neãistoty odpuzující spárovací hmota s obsahem trasu s perliv˘m efektem. Pro spárování pfiírodního kamene bez zmûny barevnosti, napfi. Ïuly, mramoru, onyxu, solnhofensk˘ch desek. Speciálnû pro citliv˘ svûtl˘ krystalick˘ mramor. Obzvlá‰tû vhodná pro vytápûné podlahy. Také optimální pro spárování jemné slinuté keramiky. Spárování pfiírodního kamene bez zmûny barvy okrajÛ desky a bez v˘kvûtÛ.

Spárovací hmoty z reaktivních pryskyfiic pro kyselé prostfiedí Sopro FugenEpoxi FEP – dvousloÏková spárovací hmota z epoxidové pryskyfiice. Pro spárování keramick˘ch dlaÏdic a desek zatíÏen˘ch agresivními vodami, chemikáliemi a kyselinami (pozor na tabulku odolnosti – k dispozici u technického poradce Sopro), pfiírodními tuky, tlakov˘m om˘váním, atd. Vhodná pro balkony, terasy, v˘robní a prÛmyslové provozy, laboratofie, velkokuchynû, plavecké bazény (termální láznû). Spárování reaktivními pryskyfiicemi na plochách zatíÏen˘ch kyselinami a chemikáliemi, napfi. nabíjecí stanice baterií.



Komentáfi v˘sledkÛ stavebních podnikÛ za leden – srpen 2005 Stavební podniky se sídlem v âR (vãetnû odhadu za jednotky do 20 zamûstnancÛ) podle pfiedbûÏn˘ch v˘sledkÛ provedly v srpnu 2005 stavební práce za 41 119 mil. Kã, tj. o 6,7 % více neÏ v srpnu 2004, po vylouãení vlivu poãtu pracovních dní (v srpnu 2005 o 1 pracovní den více) vzrostla o 5,4 %; pokud není uvedeno jinak, jsou v‰echny indexy stavebních prací a produktivity práce vyjádfieny v cenách prÛmûr cen roku 2000 = 100). Ke zrychlení rÛstu stavební v˘roby do‰lo zejména na nové v˘stavbû v inÏen˘rském stavitelství. Objem stavebních prací na opravách a údrÏbû stavebních objektÛ v srpnu poklesl. Srpnové v˘sledky potvrdily, Ïe skonãilo období, kdy byla vykazovaná data o stavební produkci ovlivnûna zmûnou DPH u stavebních prací (vyjma bytové v˘stavby). V lednu aÏ srpnu 2005 prostavûly stavební podniky (vãetnû odhadu) 256 573 mil. Kã , tj. o 1,0 % více neÏ ve stejném období loÀského roku. Stavební podniky s 20 a více zamûstnanci provedly stavební práce za 167 907 mil. Kã, tj. o 1,9 % více neÏ v srpnu 2004. Z celkového objemu stavebních prací za 167 907 mil. Kã tvofiily podstatnou ãást práce provedené v tuzemsku (98,6 %). Na nové v˘stavbû, rekonstrukci a modernizaci bylo prostavûno 144 856 mil. Kã (86,3 %) z celkového objemu, na opravách a údrÏbû 18 428 mil. Kã (11,0 %) a na ostatních pracích 2 253 mil. Kã (1,3) %. Stavební práce provedené v zahraniãí pfiedstavovaly 2 370 mil. Kã (1,4 %) z celkového objemu stavebních prací.

Pozemní stavitelství tvofiilo z celkového prostavûného objemu 57,6 % a inÏen˘rské stavitelství 39,7 %. Z hlediska velikosti podnikÛ nejvíce stavebních prací z celkového objemu v lednu aÏ srpnu 2005 provedly podniky s 1 000 a více zamûstnanci 29,6 % (o 16,5 % více neÏ v lednu aÏ srpnu 2004), podniky se 25 aÏ 49 zamûstnanci 14,2 % (o 6,9 % ménû neÏ v lednu aÏ srpnu 2004), podniky se 100 aÏ 199 zamûstnanci 10,1 % (o 11,2 % ménû neÏ v lednu aÏ srpnu 2004) podniky s 200 aÏ 299 zamûstnanci 9,7 % (o 16,2 % více neÏ v lednu aÏ srpnu 2004). Podle odvûtvové klasifikace ekonomick˘ch ãinností (OKEâ) se pozemním a inÏen˘rsk˘m stavitelstvím zab˘valo 1 820 podnikÛ, které provedly stavební práce za 153 217 mil. Kã (o 3,1 % více neÏ v lednu aÏ srpnu 2004); stavebními montáÏními pracemi 413 podnikÛ, které provedly práce za 9 376 mil. Kã

(o 16,6 % ménû neÏ v lednu aÏ srpnu 2004); dokonãovací stavební ãinností 114 podnikÛ, které provedly práce za 2 142 mil. Kã (o 7,1 % více neÏ v lednu aÏ srpnu 2004) a zbytek tvofií pfiíprava staveni‰tû a pronájem stavebních a demoliãních strojÛ a zafiízení s obsluhou. V ãlenûní podle soustavy národních úãtÛ (ISEKTOR) se nejvíce na stavebních pracích podílely nefinanãní podniky soukromé, které prostavûly 131 662 mil. Kã (tj. 78,4 % z celkového objemu a o 0,4 % více neÏ v lednu aÏ srpnu 2004), nefinanãní podniky soukromé pod zahraniãní kontrolou 31 026 mil Kã (tj. 18,5 % z celkového objemu a o 10,3 % více neÏ v lednu aÏ srpnu 2004), domácnosti 2 884 mil. Kã (tj. 1,7 % z celkového objemu a o 2,8 % ménû neÏ v lednu aÏ srpnu 2004) a nefinanãní podniky vefiejné 2 335 mil. Kã (tj. 1,4 % z celkového objemu a o 7,5 % ménû neÏ v lednu aÏ srpnu 2004).

Ve stavebních podnicích bylo v lednu aÏ srpnu 2005 zamûstnáno 159 tisíc zamûstnancÛ, tj. o 4,4 % více neÏ v lednu aÏ srpnu 2004 a z toho 104 tisíc manuálnû pracujících (dûlníkÛ). PrÛmûrná mûsíãní mzda v lednu aÏ srpnu 2005 dosáhla 18 116 Kã a byla o 3,8 % vy‰‰í neÏ v lednu aÏ srpnu 2004, reálná mzda byla vy‰‰í o 2,2 %. PrÛmûrná mzda dûlníkÛ ãinila 14 593 Kã, tj. o 1,9 % více neÏ v lednu aÏ srpnu 2004. Produktivita práce z „S“ v bûÏn˘ch cenách vzrostla o 0,6 %, ve stál˘ch cenách poklesla o 0,9 % proti lednu aÏ srpnu 2004.

Poznámka: poãet podnikÛ s 20 a více zamûstnanci = poãtu v‰ech aktivních podnikÛ. Za mûsíce 2. ãtvrtletí 2005 byly údaje upfiesnûny a bylo pouÏito definitivních cenov˘ch deflátorÛ. © âesk˘ statistick˘ úfiad, 2005

mas.kolej 15.11.2005 19:54 Stránka 51


VI. roãník prezentace pfiedních firem pfiedstavujících novinky ve stavebních materiálech a technologiích z âR i ze zahraniãí Spoleãnost PSM CZ pofiádala 9. a 10. listopadu 2005 ve spolupráci s âKAIT, âSSI, Svazem podnikatelÛ ve stavebnictví a za podpory Stavebních veletrhÛ v Brnû jiÏ 6. roãník prezentace firem v Praze na Masarykovû koleji. JiÏ tradiãnû v prÛbûhu mûsíce listopadu se konala dvoudenní prezentace firem, které pfiedstavují pouze novinky. Leto‰ní 6. roãník se li‰il od ostatních v nûkolika podstatn˘ch skuteãnostech. Prezentovalo se celkem neskuteãn˘ch 45 firem, z toho 34 formou pfiedná‰ky a 11 formou v˘stavky. Ve‰keré prostory na Masarykovû koleji v Kongresovém sále a v obou galeriích byly beznadûjnû zaplnûny a 335 posluchaãÛ si odná‰elo fiadu informací o nov˘ch materiálech a velké mnoÏství prospektov˘ch materiálÛ. Po oba dva dny byl program doslova na‰lapan˘, první den pfiedstavily novinky tyto firmy: Rova-Czech, Rehau,

Wienerberger cihláfisk˘ prÛmysl, Forbo, Ardex, Sanitec, Betonové stavby-Group, Ruuki, Illbruck Building Systems, Cidem Hranice divize Cetris, Lias Vintífiov, Hörmann âeská republika, Unima, Somfy, Lasselsberger, Eko Komíny. Druh˘ den byl program následující: jako první se prezentovala firma Bachl, pak následovaly ostatní: Ciur, Henkel âR, KM Beta, Xella Porobeton CZ, Hueck+Hartmann Aluminium, Baxi Heating, Promat, Aco Passavant, Schöck Wittek, Studio Conti, Murexin, AU-MEX, ÚRS Praha. Dal‰í firmy se z ãasov˘ch dÛvodÛ pfiedstavily pouze formou v˘stavky: Amtex Radiátory, Balex Metal, Besam, Dfievoob-

chod K&C, Hauraton âR, Hrdliãka, Lenia, Hydro BG CZ, Perfo Linea, Ronal CR, Satjam, Spedos, Xella Trockenbau-Systeme. Dvoudenní akce byla velice vhodnû doplnûna prodejem odborné stavební literatury pracovníky IC âKAIT. ·est˘ roãník prezentace firem nav‰tívili i vzácní hosté v ãele s Prof. Ing. Josefem Michálkem, CSc. a Ing. Karlem Rodem ze SPS âR. Dokonale technicky a organizaãnû zvládnutá prezentace firem mûla po oba dva dny na závûr zpestfiení v podobû velké tomboly a dva nej‰Èastnûj‰í si odváÏeli horská kola, které do tomboly dala po fiádající spoleãnost PSM CZ.

program 15.11.2005 19:54 Stránka 52


Plán semináfiÛ na leden – bfiezen 2006 více informací a pozvánky na semináfie na www.psmcz.cz 10. 1.

Praha Hospodáfiská komora

10. 1.

Brno BVV, Pavilon A3

11. 1. 11. 1.

â. Budûjovice BB Centrum Gerbera Zlín Hotel Moskva

12. 1.

Ústí nad Labem Interhotel Bohemia

17. 1. 18. 1. 19. 1. 19. 1.

Jihlava Hotel Gustav Mahler Ostrava Hotel Harmony Hradec Králové ALDIS Olomouc Regionální centrum

24. 1.

Liberec DÛm kultury

25. 1. 26. 1.

Pardubice Hotel Labe PlzeÀ DK Inwest

31. 1. 2. 2. 2. 2. 3. 2. 7. 2. 8. 2. 8. 2. 9. 2. 14. 2. 14. 2. 15. 2. 15. 2.

Opava Slezská univerzita Pfiíbram Brno BVV, Pavilon A3 Ostrava Hotel Harmony Praha Hospodáfiská komora â. Budûjovice BB Centrum Gerbera Zlín Hotel Moskva Hradec Králové ALDIS Ústí nad Labem Interhotel Bohemia Bratislava Doprastav PlzeÀ DK Inwest Jihlava Hotel Gustav Mahler

16. 2.

Banská Bystrica Dom misijného hnutia

17. 2.

Îilina Dom techniky ZSVTS

20. 2.

Olomouc Regionální centrum

21. 2.

Karlovy Vary Hotel Thermal

21. 2. 22. 2. 27. 2. 28. 2. 1. 3.

Liberec DÛm kultury Pardubice Hotel Labe Praha Hospodáfiská komora Brno BVV, Pavilon A3 Tábor Hotel Dvofiák

1. 3.

Zlín Hotel Moskva

1. 3. 2. 3. 2. 3. 7., 8. 3. 7. 3. 7. 3.

Olomouc Regionální centrum Praha Hospodáfiská komora Ostrava Hotel Harmony Praha Masarykova kolej â. Budûjovice BB Centrum Gerbera Jihlava Hotel Gustav Mahler

Komplexní regenerace a sanace panelov˘ch domÛ a budov se zamûfiením na sanaci obvodov˘ch plá‰ÈÛ, zateplovací systémy, omítky, fasádní nátûry, ploché stfiechy, stavební v˘plnû, balkony, v˘tahy atd. Zásady pro navrhování stfiech a stfie‰ních konstrukcí vãetnû pÛdních vestaveb a stfie‰ních oken, svûtlíkÛ (doporuãené postupy, ãasté chyby pfii realizaci). Ploché stfiechy a terasy. TZB – vodovodní a sanitární systémy, vytápûní a klimatizace, vybavení koupelen. Komplexní regenerace a sanace panelov˘ch domÛ a budov se zamûfiením na sanaci obvodov˘ch plá‰ÈÛ, zateplovací systémy, omítky, fasádní nátûry, ploché stfiechy, stavební v˘plnû, balkony, v˘tahy atd. Rekonstrukce, regenerace a sanace budov – interiér vãetnû ochrany rodinného a spoleãného majetku – zabezpeãovací a kamerové systémy. TZB – vodovodní a sanitární systémy, vytápûní a klimatizace, vybavení koupelen. KMB Sendwix – nízkoenergetick˘ dÛm. Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu. Ekonomické a ekologické vytápûní (primární, alternativní a úsporné zdroje tepla, odvod spalin, rozvody tepla, úsporná otopná tûlesa). Zásady pro navrhování stfiech a stfie‰ních konstrukcí vãetnû pÛdních vestaveb a stfie‰ních oken, svûtlíkÛ (doporuãené postupy, ãasté chyby pfii realizaci). Ploché stfiechy a terasy. Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu. Konstrukce, skladba a návrh podlahov˘ch systémÛ a jejich podkladÛ (dfievûné, z PVC, dekorativní a prÛmyslové), podlahové vytápûní, ãistící zóny. Hydroizolace proti spodní vodû a zemní vlhkosti. Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu. Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu. Navrhování, technologie, akustika a provádûní protipoÏárních sádrokartonov˘ch konstrukcí. Navrhování, technologie, akustika a provádûní protipoÏárních sádrokartonov˘ch konstrukcí. Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu. KMB Sendwix – nízkoenergetick˘ dÛm. Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu. KMB Sendwix – nízkoenergetick˘ dÛm. Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu. Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu. DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Zásady pro navrhování stfiech a stfie‰ních konstrukcí vãetnû pÛdních vestaveb a stfie‰ních oken, svûtlíkÛ (doporuãené postupy, ãasté chyby pfii realizaci). Ploché stfiechy a terasy. Komplexní regenerace a sanace panelov˘ch domÛ a budov se zamûfiením na sanaci obvodov˘ch plá‰ÈÛ, zateplovací systémy, omítky, fasádní nátûry, ploché stfiechy, stavební v˘plnû, balkony, v˘tahy atd. InÏen˘rské sítû, zakládání staveb, ochrana proti vlhkosti a radonu, vsakovací systémy, kanalizace, âOV. InÏen˘rské sítû, zakládání staveb, ochrana proti vlhkosti a radonu, vsakovací systémy, kanalizace, âOV. Konstrukce, skladba a návrh podlahov˘ch systémÛ a jejich podkladÛ (dfievûné, z PVC, dekorativní a prÛmyslové), podlahové vytápûní, ãistící zóny. Hydroizolace proti spodní vodû a zemní vlhkosti. KMB Sendwix – nízkoenergetick˘ dÛm. TZB – vodovodní a sanitární systémy, vytápûní a klimatizace, vybavení koupelen. Navrhování, technologie, akustika a provádûní protipoÏárních sádrokartonov˘ch konstrukcí. TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace. Den otevfien˘ch dvefií spoleãnosti SANITEC spojen˘ s prohlídkou vzorov˘ch pokojÛ a vefiejn˘ch toalet hotelu Dvofiák. Ekonomické a ekologické vytápûní (primární, alternativní a úsporné zdroje tepla, odvod spalin, rozvody tepla, úsporná otopná tûlesa). TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace. âesk˘ rodinn˘ dÛm. TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace. Prevence závad v poÏárnû bezpeãnostních zafiízení. TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace. Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu.

program 15.11.2005 19:55 Stránka 53

53 PSM stavební infozpravodaj 2005 8. 3. 9. 3. 13. 3.

Teplice Hotel Panorama Písek DÛm kultury Ústí nad Labem Interhotel Bohemia

14. 3. 14. 3. 15. 3. 15. 3.

PlzeÀ DK Inwest Brno BVV, Pavilon A3 Karlovy Vary Hotel Thermal Tfiebíã

16. 3. 21. 3. 22. 3. 22. 3.

Liberec DÛm kultury Hradec Králové ALDIS Praha Masarykova kolej Most Hotel Cascade

27. 3.

Brno BVV, Pavilon A3

28. 3.

Praha Hospodáfiská komora

28. 3. 28. 3.

Hradec Králové ALDIS Zlín Hotel Moskva

29. 3.

Ústí nad Labem Interhotel Bohemia

29. 3. 29. 3.

Liberec DÛm kultury Olomouc Regionální centrum

30. 3. 30. 3.

â. Budûjovice BB Centrum Gerbera Pardubice Hotel Labe

30. 3.

Ostrava Hotel Harmony

PSM – stavební infozpravodaj

TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace. Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu. Progresivní systémové fie‰ení silov˘ch a datov˘ch rozvodÛ v administrativních a prÛmyslov˘ch objektech. TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace. âesk˘ rodinn˘ dÛm. TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace. Zdicí a konstrukãní materiály pro v˘robní, skladovací a provozní haly, betonové konstrukce – v˘stavba a obnova prÛmyslové zóny, stará zástavba, logistická centra atd. Akustika objektÛ pro bydlení. Akustika objektÛ pro bydlení. TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace. InÏen˘rské sítû, zakládání staveb, ochrana proti vlhkosti a radonu, vsakovací systémy, kanalizace, âOV. V. roãník prezentace pfiedních firem pfiedstavujících nejmodernûj‰í stavební materiály a technologie v âR. Rekonstrukce, regenerace a sanace budov – interiér vãetnû ochrany rodinného a spoleãného majetku – zabezpeãovací a kamerové systémy. TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace. Progresivní systémové fie‰ení silov˘ch a datov˘ch rozvodÛ v administrativních a prÛmyslov˘ch objektech. Zásady pro navrhování stfiech a stfie‰ních konstrukcí vãetnû pÛdních vestaveb a stfie‰ních oken, svûtlíkÛ (doporuãené postupy, ãasté chyby pfii realizaci). Ploché stfiechy a terasy. TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace. Zdicí a konstrukãní materiály pro v˘robní, skladovací a provozní haly, betonové konstrukce – v˘stavba a obnova prÛmyslové zóny, stará zástavba, logistická centra atd. Akustika objektÛ pro bydlení. Zásady pro navrhování stfiech a stfie‰ních konstrukcí vãetnû pÛdních vestaveb a stfie‰ních oken, svûtlíkÛ (doporuãené postupy, ãasté chyby pfii realizaci). Ploché stfiechy a terasy. Ekonomické a ekologické vytápûní (primární, alternativní a úsporné zdroje tepla, odvod spalin, rozvody tepla, úsporná otopná tûlesa).

PSM

www.psmc

z.cz

T¤E TÍ âÍS LO

s ta v e b n í in 2005 fo zp ra vo da j

PSM staveb

www.p

smcz.c

âT VRTÉ

z

âÍ SL O

n í in f o z 2 0 0 5 pravod aj

Tento ãasopis byl ohodnocen 1 bodem a byl zafiazen do celoÏivotního vzdûlávání ãlenÛ âKAIT

PSM stave

b n í in fozp

Objednávka pfiedplatného Objednávám závaznû ãasopis PSM – stavební infozpravodaj. Pfiedplatné na rok 2006 ãiní 400 Kã + 5 % DPH. Cena zahrnuje 5 ãísel vãetnû 2 roz‰ífien˘ch vydání. Pfiedplatné bude uhrazeno na úãet ã. 169310389/0800, VS = ãíslo faktury fakturou sloÏenkou typu C

jméno / pfiíjmení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . firma / IâO / DIâ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ulice / obec / PSâ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . telefon / fax / e-mail . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ãinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . datum/ podpis (firemní razítko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kontakt: PSM CZ s.r.o. Velflíkova 10 160 00 Praha 6 tel. 242 486 976 fax 242 486 979 [email protected] www.psmcz.cz

www .psm PÁ T É

cz.c

âÍSL

r a v2o0d 0 5 aj

O

z

image_11/05 15.11.2005 19:56 Stránka 54

pofiadatel odborn˘ch semináfiÛ pro ãleny âKAIT

v rámci celoÏivotního vzdûlávání odborné semináfie a firemní dny v âeské republice a ve Slovenské republice* osobní kontakt s projektanty, architekty, ale i dal‰í odbornou vefiejností spolupráce s âKAIT, âSSI a Svazem podnikatelÛ ve stavebnictví v âR

www.psmcz.cz

PREZENTACE STAVEBNÍCH MATERIÁLÒ

NEJÚâINNùJ·Í FORMA MARKETINGOVÉ KOMUNIKACE

vydavatel ãasopisu PSM – STAVEBNÍ INFOZPRAVODAJ vydavatel STAVEBNÍHO KATALOGU LOG

PSM

www.psmcz.cz

PROJEKTANTI PROJEKTOVÁNÍ STAVEBNÍ MATERIÁLY FIRMY BYTOVÁ DRUÎSTVA Ú¤ADY

âTVRTÉ âÍSLO

2005 stavební infozpravodaj

L KATALOG G firem STAVEBNÍ

®

na českém trhu

*V I. pololetí 2005 jsme

2005/2006

uspofiádali 143 odborn˘ch semináfiÛ, které nav‰tívilo 8 636 posluchaãÛ z fiad stavební odborné vefiejnosti

s telefonním seznamem

Kapesní vydání

®

A B C D 1 2 3 4

firem na ãeském trhu vydavatel publikace PROJEKTANTI – PROJEKTOVÁNÍ

@ i 2004 – 2005

www.psmcz.cz

www.psmcz.cz

PSM CZ, s.r.o.

Zastoupení Brno:

Zastoupení Bratislava:

Velflíkova 10, 160 00 Praha 6 tel. +420 242 486 976 fax +420 242 486 979 [email protected] www.psmcz.cz

PSM CZ, s.r.o. Cejl 20, 602 00 Brno tel. +420 545 117 433 fax +420 545 117 434 [email protected], www.psmcz.cz

PSM CZ, s.r.o. M˘tna 29 811 07 Bratislava 1 tel./fax +421 252 451 218 [email protected], www.psmcz.cz

inz_210x297_PSM_leto

8/4/05

11:58 PM

Stránka 1

Stfiechy Praha 2006

Úspory energií a obnovitelné zdroje

Doprovodná v˘stava

V‰e pro stavbu a renovaci stfiech

spolupofiadatel:

Zv˘raznûná témata: • Střecha jako součást energetického konceptu budovy • Nízkoenergetické stavění • Solární energie

Odborný program pro: - projektanty, architekty, stavební inženýry, investory, studenty odborných škol - představitele veřejné správy (obcí, měst, krajské samosprávy) - prováděcí a stavební firmy, majitele domů, bytová družstva

Hlavní témata přednášek, seminářů, diskusních fór: Význam střechy při tvorbě energetického konceptu budovy Nejčastější chyby při navrhování a realizaci šikmých/plochých střech Nízkoenergetické stavění Dřevěné domy - přírodní, přirozené a zdravé bydlení Zásady při výběru vhodné střešní krytiny, zásady při výběru realizační firmy Využití solární energie, možnosti získání dotací, ostatní obnovitelné zdroje energie

Program pro širokou veřejnost: - bezplatná poradenská centra, praktické ukázky řemesel, přednášky, soutěže, atraktivní ceny, kulturní program

Prestižní soutěže: Zlatá taška – soutěž o nejlepší exponáty výstavy MetalStar – soutěž o nejlepší kovovou střechu a její detail Mezinárodní soutěž učňů oboru pokrývač Soutěž o nejpoutavější expozici

Fórum starostů pod záštitou ministra pro místní rozvoj ČR na téma „Energie a obec“ (pátek 27.1.2006)

Uzávûrka pfiihlá‰ek 30. 9. 2005

26. – 28. 1. 2006 Výstaviště Praha 7 - Holešovice

Pořadatel: Střechy Praha s.r.o., e-mail: [email protected]

www.strechy-praha.cz

inz. předplatné A4

15.11.2005

10:33

Stránka 1

Stfiechy, Fasády, Izolace ãasopis pro profesionály ve stavebnictví www.mise.cz/strechy, [email protected] Prokopa Velikého 30, 703 00 Ostrava-Vítkovice tel.: +420 595 693 052, fax: +420 595 693 069

PfiedplaÈte si jiÏ dnes aktuální informace ze stavebnictví na pfií‰tí rok!

Inz hromosvody - A4

14.3.2005 14:44

Stránka 1

OBO Systémy ochrany před transientními jevy a blesky Komplexní a spolehlivé řešení pro každou budovu

OBO TBS – kvalitní prvky pro profesionální realizaci vnější a vnitřní ochrany budov před účinky transientních jevů a blesků, odpovídající nejnovějším poznatkům z této oblasti, včetně IEC (EN) 62305. 씰 씰 씰

jímací zařízení, svody, uzemění vyrovnání potenciálů uvnitř budov komplexní nabídka svodičů

S OBO pracují profesionálové

VBS TBS KTS BSS LFS UFS EGS OBO BETTERMANN Praha s.r.o. Modletice 81, P.O. BOX 96, 251 01 ¤íãany tel.: 323 610 111, fax: 323 610 120 e-mail: [email protected], www.obo.cz Regionální kancelář Brno, Tufianka 115, 627 32 Brno tel.: 548 213 454-456, tel./fax: 548 213 457 Regionální kancelář Ostrava, Kafkova 6, 702 00 Ostrava tel.: 596 639 737-739, fax: 596 639 740

OBO BETTERMANN Slovensko s.r.o. Stará Vajnorská 17, Sklad B/XI, 831 04 Bratislava tel.: + 421 2 444 55 627-9 fax: + 421 2 444 55 628 e-mail: [email protected] www.obo.sk

obal5/05 15.11.2005 15:10 Stránka 2

2005 stavební infozpravodaj

Recommend Documents