stavební infozpravodaj

obal3/07/1 14.6.2007 15:24 Stránka 1

PSM

www.psmcz.cz

3 | 2007

stavební infozpravodaj

| solární systémy | dfievostavby | bazény | tepelná ãerpadla

edit 14.6.2007 15:26 Stránka 1

EDITORIAL

Vážení přátelé, vážení kolegové, milí čtenáři, mílovými kroky se nám blíží polovina roku, a to je známka pro čas dovolených, prázdnin a samozřejmě i odpočinku. Uplynulé období a především poslední měsíce lze z pohledu programového záměru naší společnosti hodnotit v celku za úspěšné, i když musím kriticky připomenout, že některé semináře nebyly uskutečněny podle našich představ. Pokud se k hodnocení a porovnání návštěvnosti z pohledu odborné stavební veřejnosti čili posluchačů a z pohledu obsazenosti firem vrátím do počátku roku 2000, došlo k jistému posunu. S přibývajícími léty se vzdělávání, pořádání seminářů, prezentací

a různých konferencí pro stavební odbornou veřejnost stalo součástí byznysu řady nově založených firem, které poskytují informace jak z pohledu legislativy, tak o nových stavebních technologiích. Ze strany odbornosti a kvality předávaných informací lze velice těžko pořádané akce hodnotit, neboť v současné době neexistuje žádná odborná porota, komise či jiné měřítko. To vede i k tomu, že řada firem, které se stavebními materiály obchodují, pořádají semináře ve vlastní režii a některé neoprávněně uvádějí akce v rámci celoživotního vzdělávání členů komory ČKAIT. Proto se často stává, že v jednom městě se pořádají současně dvě nebo tři akce a dokonce na jedno společné téma (např. TZB – 3 semináře v Českých Budějovicích). Těmito fakty chci připomenout, že období 2005 – 2007 bylo zahlceno řadou akcí a zákonitě došlo k úbytku počtu posluchačů, a to prosím u všech pořádajících agentur a firem, včetně naší společnosti PSM CZ. Zároveň ale musím připomenout, že jsou ještě málo prezentovaná témata, kdy počet 150 a více posluchačů není nereálný. Seminář na téma „Požární bezpečnost staveb – bezpečnost technických zařízení“ v Praze na Masarykově koleji navštívilo 145 účastníků, stejně jako seminář „Dřevostavby od A po Z“, který jsme organizovali pro MSDK (Moravskoslezský dřevařský klastr) ve Zlíně za přítomnosti 158 posluchačů.

O

B

Proto se na druhé pololetí snažíme zařadit semináře, které se budou tématicky částečně lišit od klasických zavedených témat. Připravujeme některé „Dny otevřených dveří“ přímo v areálu firem. Jsem si jist, že Vás, stavební odbornou veřejnost, programovým záměrem uspokojíme daleko více, než reformní batoh naší politické skvadry. Poslední týdny jsme svědky nehorázných tahanic, handrkování a různého kšeftování mezi politickými stranami. Reformní batoh má šanci projít pouze za cenu ústupků a slibů a pokud se podaří přehlasování současné podoby, následně není reálná jistota, zda bude ve stejném znění uveden v život. Je to naprosto stejné jako předvolební rituál, kdy se po volbách změní obsah předvolebních slibů – hlavně že je uhájeno koryto. Proto je daleko lepší zabývat se výstavbou RADARU a hlavně tím, kdo ho bude platit. Já osobně bych doporučil financování pouze ze strany Američanů, protože jak je všeobecně známo, mohlo by opět dojít k rozdělování provizí na způsob GRIPENŮ. Snad si to pan prezident Bush na zpáteční cestě z naší republiky důkladně rozmyslí. Přeji Vám krásnou dovolenou a pevné zdraví. Zdeněk Mirvald jednatel společnosti

S

A

SOLÁRNÍ KOLEKTORY A FOTOVOLTAICKÉ MODULY A SYSTÉMY

H 2

D¤EVOSTAVBY

10

ROLETY, VRATA, MARK¯ZY

22

TEPELNÁ âERPADLA

24

V¯VOJ STAVEBNÍ V¯ROBY

28

STAVEBNÍ CHEMIE, BAZÉNY

40

PROGRAM ODBORN¯CH SEMINÁ¤Ò

50

IC âKAIT – AUTORIZAâNÍ ZÁKON

54

PSM – stavební infozpravodaj 3/2007, 7. roãník. ·éfredaktor: Alena Janãová. Redakãní rada: Marie Báãová (IC âKAIT), Eva Hellerová, Josef Michálek (Fakulta stavební âVUT), Zdenûk Mirvald (jednatel PSM CZ). Inzerce: Michal Va‰koviã, tel./fax 242 486 977, 602 952 112; Petr Bure‰, tel. 242 486 985, 606 510 110; Leo‰ Vítek, tel. 724 939 970; zastoupení Brno: Václav Karlík, tel. 545 117 433, 728 734 251; vydavatel: PSM CZ, s.r.o., Velflíkova 10, 160 00 Praha 6, tel. 242 486 976, fax 242 486 979, e-mail: [email protected], [email protected], www.psmcz.cz. Tisk: Tiskárna Petr Po‰ík. Zaregistrováno: MK âR E 11138.

rheimzink 14.6.2007 15:29 Stránka 2

SOLÁRNÍ SYSTÉMY

RHEINZINK® – vyuÏití sluneãní energie Solární energie patfií mezi nevyãerpatelné zdroje energie. Dopady na Ïivotní prostfiedí jsou pfii jejím získávání minimální. MnoÏství vyuÏitelné energie závisí na klimatick˘ch podmínkách na jednotliv˘ch ãástech zemského povrchu. Dobré vyuÏití se nachází nejen v oblastech s dlouh˘m svitem (solární kolektory), ale i v oblastech s vy‰‰í nadmofiskou v˘‰kou (fotovoltaické moduly). V České republice je využití sluneční energie poměrně dobré, i když v průběhu roku kolísá. Ročně dopadá kolmo na 1 m2 plochy 800 – 1 250 kWh solární energie. Od dubna do října 75 % a 25 % energie od října do dubna. Celková doba slunečního svitu se pohybuje v rozmezí 1 400 – 2 100 h/rok (horské oblasti 1600h/rok, oblast jižní Moravy 2 000 h/rok). Jaké jsou optimální podmínky pro použití slunečních programů na střeše? Mezi základní patří tyto: vhodná lokalita (optimální průměr délky slunečního svitu, klimatické podmínky) orientace budovy (pro maximální využití je nutná orientace střechy na jih. Každý odklon snižuje procento využití a vynucuje si úpravu systému) sklon střechy (pro optimální celoroční provoz solárních modulů je nutný sklon 40° vůči vodorovné rovině, u fotovoltaických modulů je to od 10°– 50°) Další okolnosti, které rozhodují o optimálním využití solárního systému jsou: technické řešení a odborné zpracování systému úroveň tepelné izolace celého objektu kvalita pravidelné údržby Při rozhodování je také nutné si uvědomit, že solární program bude vždy pouze doplňkový zdroj energie. V případě solárních kolektorů je nutné brát jako hlavní zdroj tepla kotel na plyn, tuhá paliva nebo kotel elektrický a u fotovoltaických modulů je nutné mít objekt napojen na elektrickou síť. Německá firma RHEINZINK GmbH se zabývá solární technikou už řadu let. Hlavním zaměřením firmy RHEINZINK GmbH je výroba značkového titanzinku RHEINZINK®. Tabule a svitky jako polotovary titanzinku se používají pro výrobu střešních krytin a fasádních systémů. Firma RHEINZINK zařadila do svého výrobního programu i solární program, který je součástí jednotlivých systémů. Všechny systémy jsou konstruovány na základě vlastního vývoje a výzkumu a při jejich kompletaci jsou používány výrobky špičkových světových producentů solárních modulů, např. americké firmy UNI-SOLAR.

2

PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007

RHEINZINK druhy stfie‰ních systémÛ QUICK STEP® – stupÀovitá stfiecha Jedná o se střechu, která se dodává jako ucelený střešní systém včetně systémového laťovaní. Profilované šablony QUICK STEP® o šířce 395 mm a maximální délce 4 000 mm vytváří stupňovitou střešní strukturu. Typ střešní krytiny je použitelný pro střechy od 10°. RHEINZINK® – Stehfalz Falcovaná střešní krytina. Klasická forma použití naprofilovaných krytinových pásů pro realizaci střešního pláště. Spojování probíhá pomocí drážkování a způsob jejich použití určuje sklon střechy. Falcované střechy lze realizovat od sklonu střech od 3° u dvojité stojaté drážky a od 25° při použití jednoduché stojaté drážky. V obou případech za podmínek uvedených v příručce RHEINZINK® – zásady pro zpracovaní – klempířské práce. RHEINZINK® – Klick-Li‰tov˘ systém Krytinové pásy spojované pomocí lištového systému. Jedná se o systémovou krytinu, kde jsou krytinové pásy profilovány pomocí speciálního profilovacího stroje. Součástí dodávky jsou

kotvící prvky, lišty a jejich ukončení. Systém střešní krytiny RHEINZINK®– Klick-Lištový systém lze použít na střechy od sklonu 3°. U všech zmíněných systémů je možno použit integrované solární články. Firma RHEINZINK vzhledem ke konstrukčním podmínkám a systému montáže jednotlivých typů střešních a fasádních systémů upřednostňuje v solárním programu fotovoltaické moduly. Výjimku tvoří systém QIUCK STEP® – Solarthermie, který je jako doplněk střešní krytiny QUICK STEP®, a slouží jako zdroj nízkoteplotního media pro tepelná čerpadla nebo samostatně jako zdroj pro ohřev TUV v domácnosti.

RHEINZINK® – fotovoltaické moduly Co je to fotovoltaick˘ jev? Na úvod je třeba upřesnit, jak vůbec vzniká elektrický proud ze slunečního záření. K převodu slunečního záření resp. sluneční energie na energii elektrickou slouží fotovoltaické moduly, u kterých se na základě použití některých typů polovodičů (křemík, germanium apod.) vytváří tzv. fotovoltaický jev. RHEINZINK využívá fotovoltaické články na bázi polykrystalického křemíku (pozn. jeden z druhů krystalického křemíku) a amorfního křemíku. Fotovoltaický jev můžeme popsat na krystalickém křemíku, u kterého vzniká pro viditelné světlo. Jedná se ve skutečnosti o polovodičovou diodu (přechod PN) o velké ploše. Nejedná se o homogenní polovodič. Skládá se z částí majících elektronovou vodivost (materiál typu N) a částí majících dírovou vodivost (materiál typu P). Ve vrstvě N je přebytek elektronů a ve vrstvě P je jich nedostatek (díry). Rozdíl je způsoben rozdílným obohacováním křemíku. Mezi těmito vrstvami se vytvoří přechod PN, který zabraňuje přenosu elektronů z vrstvy N do vrstvy P, tzn. potencionální bariéra. Posvítíme-li na přechod PN, fotony předávají energii neutrálním atomům, ze kterých se začnou vyrážet elektrony. Elektrony se díky potencionální bariéře hromadí ve vrstvě tvořené vodivostí typu N a nemohou přecházet do kladně nabité vrstvy s vodivostí P. Stejně tak se začnou v oblasti s vodivostí P hromadit díry. Nashromážděním nosičů náboje se vytváří elektrický


potenciál (napětí). Po propojení elektrického obvodu začnou elektrony procházet vodičem z N vrstvy, kde je jich přebytek, do vrstvy P. Vlastností PN přechodu je snadnější přechod volných elektronů z vrstvy P do vrstvy N než opačně. Celý obvod se tak uzavírá a teče jím proud, jako z jiného zdroje napětí. U produktů RHEINZINK, jak již bylo zmíněno, se používají dva typy fotovoltaických buněk, a to z polykrystalického křemíku c-Si (QUICK STEP® – Solar PV) a z amorfního křemíku a-Si (RHEINZINK® Solar PV Stehfalz a Klick Leiste). Články z amorfního křemíku a-Si využívají širší spektra slunečního záření a jsou tedy stabilně funkční i při difúzním světle nebo zatažené obloze. Také výroba článku a-Si je v pružných a ohebných vrstvách snadno aplikovatelných na podkladní vrstvu materiálu RHEINZINK®. Oproti článkům z polykrystalického křemíku c-Si, které vyžadují tuhou podkladní vrstvu s důslednou ochranou před povětrnostními vlivy. Navíc tyto články využívají pouze jednu část slunečního spektra. Volba jednotlivých typů fotovoltaických buněk pro jednotlivé typy střešních systémů RHEINZINK® plně odpovídá jejich parametrům a podmínkám použití. VyuÏití fotovoltaick˘ch ãlánkÛ v praxi Fotovoltaické články se v praxi využívají na výrobu elektrické energie. Fotovoltaický článek produkuje stejnosměrný elektrický proud o nízkém napětí. Typy jeho využití jsou asi tři základní, a to: 1 – návrat do vefiejné sítû Stejnosměrný proud vycházející z fotovoltaického článku se pomocí střídače změní na proud střídavý o napětí 230 V. Celý systém je napojen na veřejnou síť, do které se vyrobená elektrická energie vrací. Efekt spočívá v tom, že výkupní cena energie je výrazně vyšší než cena kupní. Tento způsob se využívá asi na 90 % všech instalací. Na základě cenového rozhodnutí ERÚ č. 10/2005 výkupní cena energie vyrobené s využitím slunečního záření pro zařízení uvedená do provozu od 1. 1. 2006 je 13,20 Kč/kWh. Pro příklad můžeme uvést, že instalovaný výkon 1 kWp dodá v průměru patnácti let ročně cca 900 kWh energie. 2 – vlastní spotfieba Stejnosměrný proud z fotovoltaického článku nabíjí akumulátor, kde se energie hromadí. Mezi akumulátorem a spotřebiči je střídač, který mění proud na střídavý s napětím 230 V/50 Hz. Veškerá energie z akumulátoru se spotřebovává pro vlastní potřebu. Vhodné pro použití pro objekty bez přívodu elek-

trické energie a nutností využití zařízení na střídavý proud o napětí 230 V/50 Hz. 3 – vlastní spotfieba stejnosmûrného proudu Stejnosměrný proud z fotovoltaického článku nabíjí akumulátor, kde se energie hromadí. Elektrický rozvod v objektu je proveden pro stejnosměrný proud o napětí 12 V nebo 24 V a tomu odpovídají všechna zařízení, která jsou zde použitá. Tento způsob se využívá hlavně pro mobilní obytné objekty (karavany, jachty apod.) nebo rekreační objekty bez přívodu elektrické energie.

Co nabízí RHEINZINK v oblasti fotovoltaick˘ch modulÛ? RHEINZINK začleňuje fotovoltaické moduly do klasických klempířských technik. Využívá optimálních sklonů, které se používají při realizaci střech s těmito systémy. Navíc plošná struktura materiálů dává optimální možnosti při absorpci slunečního záření. RHEINZINK® fotovoltaické moduly nejsou doplňkem střechy (nad povrchem nebo v ploše), ale plnohodnotnou součástí střešní krytiny. Spojení jednotlivých panelů s ostatními částmi krytiny probíhá podle příručky RHEINZINK® – zásady pro zpracování – klempířské práce. QUICK STEP® – Solar PV Součástí střešní krytiny QUICK STEP® jsou speciálně uzpůsobené panely s fotovoltaickými články. Na těchto panelech se využívají buňky polykrystalického křemíku. Panel je široký 395 mm a max. délka je 2 000 mm. Na povrchu panelu je nalepen fotovoltaický článek, jehož celková šířka činí 310 mm, který se skládá z 28 stavebních buněk o rozměru 125 x 125 mm uspořádaných ve dvou řadách, překrytých dvojitým nerozbitným sklem. Jednotlivé stavební

buňky jsou mezi sebou sériově propojeny a ukončeny na spodní straně MC krabicí s 600 mm dlouhým propojovacím kabelem. RHEINZINK® – „Solar PV Stehfalz“ Fotovoltaické moduly začleněné do klasického systému krytinových pásů. Systém krytí vytváří drážky o výšce 25 mm s možným drážkováním na dvojitou nebo jednoduchou drážku podle sklonu. Články lze tedy využít jak u střešních, tak i u fasádních systémů. Krytinové pásy RHEINZINK® – „Solar PV Stehfalz“ jsou předem naprofilovány z výroby a vytváří panel, na jehož povrch jsou nalepeny fotovoltaické články. Tyto články jsou z amorfního křemíku, který je nanesen na folie. Fotovoltaiký článek je výrobkem firmy UNI-SOLAR. Panel je ze spodní strany ukončen MC krabicí s 600 mm dlouhým propojovacím kabelem. Parametry: ® délka panelů RHEINZINK – „Solar PV Stehfalz“ 4 000 mm šířka fotovoltaického modulu 430 mm použití pro sklon od 3° pro dvojitou stojatou drážku (střešní krytiny) použití pro sklon od 25° pro jednoduchou stojatou drážku (fasádní systémy) možnost použít i pro oblouky od radiusu 12 m RHEINZINK® – „Solar PV-Klick-Li‰tov˘ systém“ Systém použití lištového systému (KlickLeiste) umožňuje vytvořit na střeše výraznější profil drážek a tím zdůraznit profil střechy. Drážky jsou překryty lištovým systémem a jejich výška je 48 mm. Systém použitého fotovoltaického článku je shodný s typem použitým u RHEINZINK® – „Solar PV Stehfalz“. PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007

3


SOLÁRNÍ SYSTÉMY Parametry: ® délka panelů RHEINZINK – „Solar PV Stehfalz“ 4 000 mm šířka fotovoltaického modulu 515 mm použití pro sklon od 3° použitelnost systémových okapních a hřebenových ukončovacích profilů možnost použít i pro oblouky od radiusu 12 m Návrh fotovoltaick˘ch ãlánkÛ Návrh fotovoltaických modulů musí vždy zohledňovat typ daného systému krytí. Jednotlivé moduly se musí používat na těch částech budovy, které byly zmíněny v úvodu, aby splňovaly základní podmínky. Umístění musí zohledňovat i polohu návazných zařízení jako je měnič napětí–střídač, případně

NZINK® se poskytuje záruka 10 let. Výrobce fotovoltaických článků garantuje minimální výkonnost 80 % po dobu 20 let. Cena elektrické energie roste. Používáním fotovoltaických modulů se stáváme nezávislými na hlavních zdrojích (tepelné, vodní a atomové elektrárny). Navíc využíváme plochy střechy, které jinak zůstávají ladem. Technologie RHEINZINK® vytvoří integrované solární moduly, které se stávají součástí střešního systému a nesnižují jeho životnost. Integrace spolu s typem článků odbourává i rizika jejich poškození. U systému RHEINZINK® Solar PV Stehfalz a RHEINZINK® Solar PV-Klick-Lištový systém je možno fotovoltaické moduly použít na úplně stejné plochy jako samotnou

TECHNICKÉ PARAMETRY QUICK STEP Solar PV Typ

polykrystalick˘ kfiemík velikost 125 x 125 mm Jmenovit˘ v˘kon min. 68 Wp ±10 % Jmenovité napûtí UN 14,20 V Jmenovit˘ proud IN 4,80 A Napûtí na prázdno UOC 17,1 V Proud na krátko ISC 5,12 A Materiál stfiechy RHEINZINK® – pfiedzvûtral˘ pro modro‰ed˘ nebo pro bfiidlicovû ‰ed˘ Pfiipojení MC krabice integr. kabelem 600 mm PrÛfiez 2,5 mm2 Rozmûr panelu 2 000 x 365 mm Váha 19,10 kg Plocha 0,73 m2 RHEINZINK® Solar PV Stehfalz RHEINZINK® Solar PV-Klick-Li‰tov˘ systém Typ amorfní kfiemík technologie „Triple Junktion“ Rozmûr PV ãlánku 394 mm x 2 848 mm Jmenovit˘ v˘kon 68 Wp ±10 % V˘robní napûtí VMPP 16,50 V Jmenovit˘ proud IMPP 4,13 A Napûtí na prázdno UOC 23,10 V Proud na krátko ISC 5,10 A Materiál stfiechy RHEINZINK® – pfiedzvûtral˘ pro modro‰ed˘ nebo pro bfiidlicovû ‰ed˘ Tlou‰Èka 0,7 mm Pfiipojení MC krabice s integr. kabelem 600 mm PrÛfiez 2,5 mm2 RHEINZINK® – Solar PV Stehfalz Rozmûr celkov˘ 430 mm x 4 000 mm Plocha pokrytí min. 430 mm x 2 950 mm max. 430 x 3 900 mm Váha na m2 9,65 kg RHEINZINK® – Solar PV Klick-Leiste Rozmûr celkov˘ 515mm x 4 000 mm Plocha pokrytí min. 515 mm x 2 950 mm max. 515 mm x 3 900 mm Váha na m2 10,23 kg

4


akumulátor. Jednotlivá zařízení jsou propojena kabely s konektory. Doporučený průřez kabelů do délek 10 m je 2,5 mm2 a pro délky nad 10 m je 4 mm2. Součástí návrhu fotovoltaického zařízení jsou i parametry měniče napětí – střídače. Ty vychází z instalovaného výkonu fotovoltaických modulů. Návrhy pro konkrétní projekty je možno poptat u firmy RHEINZINK ČR www. rheinzink.cz MontáÏ fotovoltaick˘ch ãlánkÛ Montáž daného systému probíhá vždy podle příručky RHEINZINK® – zásady pro zpracování – klempířské práce. Při samotné montáži musíme zohlednit MC krabici ze spodní strany panelů a umožnit její umístění do podkladní vrstvy. Velikost krabice je 12 x 16 cm. Pro její uložení je nutné upravit podkladní vrstvu tak, aby krabice mohla být propojena podle potřeby s dalšími částmi fotovoltaického zařízení. Záruky a Ïivotnost Základem všech produktů je značkový titanzinek RHEINZINK®, který má životnost ve standardních podmínkách stovky let. Na všechny produkty RHEI-

krytinu, protože pružnost a ohebnost amorfního křemíku to umožňuje. Jak už bylo zmíněno v textu, můžeme vytvářet i plochy různých tvarů, např. obloukové. Výhodou je také variabilita v použití jak pro střešní systémy, tak i na fasádní. Vstupní investice je poměrně vysoká, ale zajímavé výkupní ceny a zvyšující se nákupní ceny nám ji mohou velice rychle vrátit. Systém se celkově zhodnocuje. Česká republika v rámci svých mezinárodních závazků vytváří podporu obnovitelným druhům energie. Pro tyto potřeby byl vydán jeden z nejmodernějších zákonů o OZE v Evropě, zákon č. 180/2005 Sb. Pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie lze získat dotaci z některého z fondů zřízených pro tyto účely u Státního fondu životního prostředí, Ministerstva životního prostředí nebo Ministerstva průmyslu a obchodu.

Technické poradenství: RHEINZINK âR spol. s r.o. Na Valech 22, 29 001 Podûbrady www.rheinzink.cz

matuška 14.6.2007 15:33 Stránka 5

SOLÁRNÍ SOUSTAVY

Integrace solárních soustav do panelov˘ch budov Úvod Příprava teplé vody v budovách tvoří významnou část energetické potřeby. V případě zavádění úspor při regeneraci panelových budov je aktivní využití sluneční energie pro přípravu teplé vody logickým krokem spolu s omezováním tepelných ztrát prostupem (zateplování budov) a větráním (využití rekuperace tepla), případně pasivním využitím solárních zisků (zasklení lodžií). Solární soustavy určené pro přípravu TV mají dobrou využitelnost díky přibližně rovnoměrnému profilu potřeby tepla na TV v průběhu roku. Předpoklady pro úspěšnou technickou realizaci solárních soustav zahrnují pečlivou analýzu výchozích provozních podmínek (doba provozu, spotřebitelská náročnost, životní styl uživatele, roční profil spotřeby, atd.), možnosti umístění solárních kolektorů s ohledem na architektonickou koncepci budovy a okolí, a dále prostorových nároků na související technologii (zásobník, rozvody).

Návrh solárních soustav pro pfiípravu teplé vody Prvním krokem při návrhu a instalaci solárních soustav pro přípravu teplé vody v bytových domech je snaha omezit spotřebu teplé vody a tepla na její přípravu úspornými výtokovými armaturami, minimalizací délky rozvodů teplé vody, omezením tepelných ztrát rozvodů teplé vody a cirkulace, omezení běhu cirkulace na nezbytně nutnou dobu, případně využití regulace cirkulace na základě teplotních čidel, u větších soustav teplé vody je nutné hydraulické zaregulování dlouhých tras rozvodů. Tím je možné snížit nároky na investiční náklady solární soustavy (kolektor, zásobník) a omezit provozní problémy způsobené předimenzováním v případě nasazení takových úsporných opatření v budoucnosti. Při návrhu solární soustavy pro stávající bytové domy je nutné vycházet ze skutečné spotřeby teplé vody v objektu. Nejlepší metodou je dlouhodobé měření spotřeby teplé vody na patě objektu (nejlépe se zohledněním její teploty), případně souhrnné údaje o spotřebě energie na přípravu teplé vody za určité období (alespoň 1 poslední rok), v horším případě alespoň několik celodenních měření příložnými průtokoměry na patě objektu. V případě, že nelze žádným dostupným způsobem skutečnou spotřebu teplé vody zjistit (případ novostaveb), je možné použít s velkou opatrností směrných hodnot. Ve výpočtu potřeby teplé vody podle technické normy pro návrh zařízení pro přípravu teplé vody [4] je bohužel nadhodnocení cca 30 až 50 % oproti běžně naměřeným spotřebám [5, 6], což může vést k neekonomickému předimenzování solární soustavy a nízkým měrným ziskům soustavy. Na druhé straně orientační hodnoty z odborné literatury vykazují velké rozdíly denní spotřeby při různém životním standardu, stáří, povolání osob, ročním období, atd. Pro návrh solární soustavy je důležitý také roční profil spotřeby teplé vody s ohledem na letní dimenzování (přebytky tepla). Na obr. 1 jsou uvedeny orientační denní a roční profily vytvořené na základě porovnání hodnot z různých podkladů. Z ročního průběhu spotřeby TV v bytových domech je patrný letní pokles spotřeby teplé vody vlivem školních prázdnin a dovolených uživatelů o cca 25 % oproti ročnímu průměru. Průměrná spotřeba TV (o teplotě 50 °C) na osobu a den se v obytných budovách s více rodinami pohybuje průměrně mezi 30 až 50 litry. Zvláště u velkých instalací, kde každé procento účinnosti či solárního podílu znamená velké ztráty nebo zisky energie, by neměla chybět optimalizace soustavy z hlediska požadavků investora. Při navrhování solárních tepelných soustav lze použít různá rozhodovací kritéria a podmínky:

1 – Roãní a denní mûrn˘ profil spotfieby teplé vody pro bytové domy (procentní rozloÏení) v âR

maximální měrné solární zisky maximální nahrazení primárních paliv (maximální solární podíl) požadovaný solární podíl (optimalizace) podmínky struktury budovy (velikost střechy, možný sklon kolektorů, architektonické souvislosti)

U solárních soustav platí, že čím vyšší požadavek na pokrytí potřeby tepla sluneční energií, tím horší jsou ekonomické parametry takového zařízení. Na obr. 2 je uvedena křivka solárního podílu f v závislosti na poměru mezi plochou kolektoru Ac [m2] a objemem zásobníku Vaku [m3] pro přípravu TV (objem zde odpovídá denní potřebě TV) a křivka využitelných ročních měrných zisků z kolektoru qsu [kWh/m2] (podklad pro ekonomické hodnocení). Z grafu je patrné, že solární podíl roste s plochou kolektoru, nicméně od určité hodnoty (f = 60 %) je nárůst velmi pozvolný. S rostoucím podílem na druhé straně klesají měrné zisky, vzhledem k tomu, že je doprovázen zvýšením průměrné provozní teploty v solární soustavě a poklesem průměrné účinnosti ko-

2 – Souvislost mezi solárním podílem f a mûrn˘mi solárními zisky qsu PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007

5


SOLÁRNÍ SOUSTAVY

4 – Omezení prostoru pro potenciální instalaci kolektorÛ na ploch˘ch stfiechách panelov˘ch domÛ

3 – PrÛbûh potfieby tepla na pfiípravu TV a solárních ziskÛ soustavy bûhem roku pro dimenzování s pokrytím 50 %, 60 % a 70 %

lektoru či snížením využitelnosti solárních zisků především v letním období. Dimenzování solární soustavy pro přípravu TV v panelových bytových domech, které nemají k dispozici v letním období žádný „spotřebič tepla“, je omezeno plochou kolektorů pro krytí letní potřeby teplé vody s nižším celoročním solárním podílem než u soustav pro rodinné domy, kde je často možné letní přebytky smysluplně využít (ohřev bazénové vody, sušení palivového dřeva, sušení zahradních rostlin či plodin). U solárních soustav pro přípravu TV v bytových domech se proto s ohledem na minimalizaci letních nevyužitelných přebytků energie navrhují soustavy do solárního podílu 50 %. Předimenzované soustavy s vyššími podíly mohou vést k provozním problémům spojeným v letním období se stagnací [7] (var teplonosné látky v kolektorech, pronikání přehřáté páry do rozvodů, nebezpečí poškození i prvků vzdálených od kolektorového pole) a dále ke zhoršení ekonomických parametrů instalace. Měrné solární zisky na jednotku plochy kolektorů, které jsou u bytových domů více zohledňovány než u rodinných, se při větších solárních podílech snižují. Na obr. 2 jsou vyznačeny běžné návrhové parametry solární soustavy pro bytové domy. Na obr. 3 jsou uvedeny průběh potřeby tepla na přípravu TV a průběh možných solárních zisků během roku pro různé stupně pokrytí potřeby tepla na přípravu teplé vody.

Umístûní solárních kolektorÛ na budovû Pro návrh solární soustavy je důležité, jaká plocha střechy je k dispozici pro instalaci solárních kolektorů, resp. jakou potenciální plochu kolektorů při daném sklonu je možné instalovat vzhledem k potřebě tepla, která by měla být kryta. U panelových domů často prostorové podmínky na střechách neodpovídají potřebě tepla a je nutné volit dimenzování solární soustavy s nižším solárním podílem než je investorem požadovaná hodnota. Při požadavku na instalaci solárních soustav na ploché střechy panelových domů na sídlištích se často vyskytuje problém s umístěním kolektorového pole. Časté jsou kolize se zástavbou na střeše (viz obr. 4). Jde především o strojovny výtahů, zakončení větracích soustav nad střechou, zařízení komunikačních sítí GSM, WiFi, umístění reklamních poutačů, apod. Při aplikaci solárních kolektorů na střechy domů, zvláště v sídlištní zástavbě, je nutné dbát i na estetické hledisko. Kolektorová pole na plochých střechách mohou vzhledově rušit (netvoří kompaktní součást budovy). Často je tak architektem odmítnuta celá solární soustava, neboť neodpovídá jeho požadavkům na celkový vzhled a architektonický koncept budovy. Je třeba hledat způsob zakomponování solárních kolektorů do stávajícího tvaru

6


budovy, nebo jimi vytvořit tvar, který budově dodá nový architektonický rozměr, případně poslouží přímo jako funkční prvek na budově (architektonická integrace). Příkladem takové architektonické integrace jsou solární kolektory využité jako stínicí prvky nad okny nebo zastřešení vstupního vchodu (viz obr. 5). Výhodou použití solárních kolektorů pro stínění oken je, že sluneční energie, která by způsobovala nežádoucí tepelnou zátěž prostoru, je nejen „odstíněna“, ale využita pro další účely (příprava teplé vody). Jinou možností architektonického zakomponování solárního kolektoru do pláště panelového domu je ve funkci výplně zábradlí lodžií, kdy kolektor je instalován ve svislé poloze (90°) nebo s mírným sklonem (do 75°). Příklad instalace kolektoru jako součást zábradlí lodžie je uveden na obr. 11. Jiným způsobem umístění solárních kolektorů na panelové budově může být integrace solárního kolektoru přímo do obvodového pláště budovy (konstrukční integrace). Solární kolektory integrované do fasády rozšiřují základní vlastnosti solární soustavy o další funkce jako pasivní tepelné zisky fasády z kolektoru, ochrana konstrukce fasády proti atmosférickým vlivům (nahrazení finální vrstvy fasády). Integrace solárního kolektoru jako součást zateplovacího systému, kdy kolektor nahrazuje vnější část fasády, navíc zvýhodňuje ekonomicky solární soustavu. Z tradičního konceptu energeticky ztrátového pláště budovy se takové řešení posouvá ke konceptu pláště budovy jako zdroje energie. Konstrukčně integrovaný kolektor může být s budovou tepelně svázán nebo oddělen vzduchovou mezerou. U kontaktní integrace tepelná vazba mezi solárním kolektorem a budovou zvyšuje účinnost solárního kolektoru (snížení tepelné ztráty zadními a bočními stěnami kolektoru). Vnitřní prostředí budovy je pak obecně ovlivňováno provozem solárního kolektoru v závislosti na stupni zateplení konstrukce s kolektorem (u dobře zateplených budov je však vliv mini-

5 – Kolektor jako mark˘za na panelovém domû (Dunaújváros, Maìarsko [8])


kolektoru. V grafu jsou porovnány solární podíly a celkové doby stagnace při provozu solární soustavy pro kolektory umístěné na střeše (45°, černá barva) a kolektory integrované do fasády budovy (šedá barva). Z grafů je patrné, že zatímco u úsporně dimenzovaných solárních soustav je nutné u fasádních kolektorů pro dosažení solárního podílu 50 % zvýšit plochu o 35 % oproti kolektorům instalovaným na střeše, u solárních soustav dimenzovaných s vyšším podílem na přípravě TV se potřebná plocha fasádních kolektorů přibližuje potřebné ploše kolektorů na střeše s optimálním sklonem. U solární soustavy s pokrytím nad 70 % jsou potřebné plochy u obou variant stejné, nicméně kolektory s optimálním sklonem vykazují v letním období výrazné maření solárních zisků a vysokou úroveň problematické stagnace (solární soustava zatížena extrémními tepelnými podmínkami). Fasádní kolektory jsou v tomto směru do určité míry autoregulačním prvkem (sluneční záření se v letním období výrazněji odráží) a úroveň stagnace je minimální. 6 – Roãní profil dávek sluneãního ozáfiení na rÛznû sklonûné plochy

Zapojení solární soustavy do tepelného hospodáfiství budovy

7 – Porovnání variant fie‰ení pfiípravy teplé vody solárními kolektory vestavûn˘mi do fasády a instalovan˘mi na stfie‰e

mální). Provětrávaná vzduchová mezera u oddělené integrace na jedné straně ruší tepelnou vazbu mezi kolektorem a pláštěm budovy, na druhé straně snižuje teplotní namáhání vrstev obvodové konstrukce za kolektorem a slouží pro případný odvod vlhkosti prostupující stěnou (zamezení akumulace vlhkosti v konstrukci). Pro porovnání funkce fasádního kolektoru s kolektorem umístěným na ploché střeše panelového domu (pod libovolným sklonem) jsou na obr. 6 zobrazeny roční profily teoreticky dopadlé sluneční energie (denní dávky slunečního záření). Umístění fasádního kolektoru (90°) vede ke snížení roční dopadlé sluneční energie (dávky ozáření) cca o 30 % v porovnání s optimálním sklonem 45° (v podmínkách ČR). Profil slunečního ozáření v průběhu roku ukazuje velké rozdíly mezi letními špičkami a zimním obdobím u kolektorů se sklonem 45°, zatímco u fasádního kolektoru je profil relativně rovnoměrný, více odpovídající potřebě TV během roku. Na obr. 7 jsou uvedeny křivky solárního podílu pro zajištění průměrné denní potřeby tepla na přípravu TV v běžném bytě odpovídající 150 l/den v závislosti na potřebné ploše

Zapojení solárních soustav pro bytové domy je obecně závislé na stávajícím nebo uvažovaném způsobu přípravy teplé vody (centrální, lokální). Možností zapojení vlastní solární soustavy je velké množství, je vždy nutné přihlížet k místním podmínkám, požadované funkci, požadovanému solárnímu pokrytí. Každá soustava by měla být optimalizována pro daný provoz. Na obr. 8 je znázorněno řešení solární soustavy s více zásobníky. Řešení je vhodné pro rekonstrukce, rozdělení potřebného akumulačního objemu do více zásobníků zohledňuje jejich maximální velikost pro transport. Pro lepší využití sluneční energie může být sekundární okruh výměníku solární soustavy zapojen do dvou teplotních úrovní v objemu vyrovnávacích zásobníků. Provoz je řízen na základě porovnávání teploty v horní a dolní částí zásobníků a teploty na výstupu z deskového výměníku (otevírání el. mag. ventilů). Řešení umožní částečné teplotní vrstvení, především udržovat v horní části zásobníků pohotovostní objem teplé vody pro využití (zvýšení solárního pokrytí). V zapojení je zohledněna také možnost zapojení cirkulace do vyrovnávacích zásobníků, aby bylo možné tepelné ztráty cirkulací pokrýt se solárními zisky. Zapojení cirkulace do dohřívacího zásobníku může způsobovat jeho vychlazování a časté spínání dodatkového zdroje tepla. V primárním okruhu solární soustavy je zapojen směšovací ventil pro náběh teplonosné látky na provozní teplotu bez degradace teplot v zásobníku vlivem vychladlého primárního okruhu (u rozsáhlých primárních vedení). Nevýhodou soustav s více vyrovnávacími zásobníky jsou zvýšené tepelné ztráty vzhledem k nevýhodnému poměru povrchu pláště k objemu zásobníků.

8 – Solární soustava s dvûma paralelnû fiazen˘mi vyrovnávacími zásobníky a pohotovostním zásobníkem PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007

7


SOLÁRNÍ SOUSTAVY

9 – Solární soustava s centrálním zásobníkem se stratifikací a pfiedehfiívacím zásobníkem zapojen˘m pfies pohotovostním (rekonstrukce)

10 – Solární kolektory na Domu s peãovatelskou sluÏbou v Jihlavû

Jako velmi efektivní a nákladům příznivé se ukázaly soustavy s velkoobjemovým centrálním vyrovnávacím zásobníkem a pohotovostním dohřívacím zásobníkem (viz obr. 9). U těchto variant soustav je pohotovostní zásobník teplé vody dimenzován jako pokud možno malý a slouží jen k pokrytí špičkové potřeby. Často se může jednat o stávající přípravu TV, které se předřadí ještě maloobjemový předehřívací zásobník (viz obr. 9). Jelikož objemy vyrovnávacích zásobníků tepla pro bytové domy se pohybují v řádech jednotek až desítek m3, může zvláště při rekonstrukcích docházet k problémům s realizací těchto velkoobjemových zásobníků, např. v prostorách suterénů bytových domů. Transport předem vyrobených zásobníků zpravidla nepřipadá v úvahu (nutnost bourání obvodové stěny), a omezuje se pouze na novostavby. Přednost se dává na místě vyrobeným zásobníkům tepla (rekonstrukce). Netlakové zásobníky svařené na místě instalace, případně zpevněné rozpěrami pro zvýšení pevnosti, mohou být vyrobeny s použitím menšího množství materiálu (levněji) než klasické tlakové zásobníky. Potom je však nutné oddělit přípravu teplé vody od akumulačního (vyrovnávacího) zásobníku výměníkem tepla. Na obr. 9 jsou pro řízené teplotní vrstvení zásobníku využity stratifikační vestavby jednak na straně přiváděné teplé vody z výměníku okruhu kolektorů a jednak na straně vracející se vychlazené vody z výměníku dohřívacího zásobníku. Stratifikační vestavby účinně eliminují promíchávání vrstev zásobníku. Velkoplošné soustavy pro bytové domy je vhodné provozovat s nízkým průtokem teplonosné látky (low-flow, 8 až 15 l/h.m2 kolektorové plochy). Z nízkých průtoků vyplývají menší průměry potrubí, menší potřebné výkony čerpadel

a díky menším povrchům potrubí i redukované tepelné ztráty potrubí. Použití menšího množství materiálu vede pak i k nižší ceně soustavy. Solární soustavy s nízkým průtokem a vyšším teplotním spádem na kolektorech předpokládají použití zmíněných zásobníků s řízeným teplotním vrstvením objemu.

Pfiíklady z ãeské praxe V České republice v současné době existuje velmi málo instalací solárních soustav v panelové zástavbě a bytových domech obecně. V tabulce je uveden skromný přehled autorovi známých instalací na panelových domech v ČR spolu s jejich základními parametry. Typickou ukázkou solární soustavy pro přípravu TV je soustava na panelovém bytovém domě v Chebu (ul. B. Němcové). V průběhu projektu (1998) nebyly známy spotřeby TV a soustava byla dimenzovaná podle normových hodnot [9]. Provozní praxe však ukázala, že soustava pracuje s vysokými teplotami a nízkou účinností z důvodu nedostatečného odběru (dodatečnou instalací úsporných armatur klesl odběr až na polovinu v projektu uvažovaných hodnot). Dodatečným zapojením cirkulace přes solární zásobníky se zvýšila spotřeba a tepelné ztráty cirkulací jsou hrazeny solárními zisky [10]. Bytové domy v Orlové jsou ukázkou poddimenzované solární soustavy z důvodu nedostatečné plochy na střeše. Důsledkem je velmi vysoká úroveň solárních zisků a dobré ekonomické parametry. Investor v listopadu 2006 instaloval na dům č.p. 954 – 956 další solární soustavu (113 m2) a pro rok 2007 plánuje vybavit solární přípravou teplé vody další dva objekty v Orlové (70 a 40 m2) [11].

Pfiehled instalací solárních soustav na panelov˘ch domech v âR (tuãnû zobrazeny bytové domy, ostatní domy s peã. sluÏbou) Plocha kolektorÛ [m2]

Objem zásobníkÛ [m3]

Poãet bytÛ

Mûfien˘ roãní zisk [kWh/m2]

Mûrné náklady [tis./m2]

90

5

27

410

x

17,5 + 17,5

0,8 + 0,8

24 + 22

598

22

Orlová ã.p. 954 – 956

113

x

72

x

x

Jihlava

128

0,75 + 0,75

x

x

11

Praha, Zelen˘ Pruh

209

2 + 2,5

x

x

25

Ostrava, Novoveská ul.

163

8,4

108

239*

32

â. Budûjovice, DD Hvízdal

127

5 x 1,9

x

514

20

Název Lokalita Cheb, ul. B. Nûmcové Orlová, ul. OkruÏní 921, 867

x data nebyla dostupná, * neúplná data

8



11 – Solární kolektory instalované jako balkonové zábradlí (SOU Zelen˘ pruh)

13 – Pole solárních kolektorÛ na Domovû dÛchodcÛ Hvízdal v âesk˘ch Budûjovicích

Závûr S ohledem na podporu v rámci evropských operačních programů pro využití obnovitelných zdrojů energie cílených mj. na bytová družstva (Operační program pro průmysl a podnikání, MPO) a společenství vlastníků (Operační program pro životní prostředí, SFŽP) lze očekávat rozvoj solárních soustav ve výstavbě a při rekonstrukcích panelových bytových domů současných městských sídlišť. V článku byly uvedeny zásady pro navrhování solárních soustav pro přípravu teplé vody a přehled realizací v této oblasti v ČR.

Podûkování 12 – Solární soustava Ostrava, Novoveská ul. (vlevo – stratifikaãní vestavby v zásobníku tepla, uprostfied – instalace velkoplo‰n˘ch kolektorÛ, vpravo – dokonãená fasáda s integrovan˘mi kolektory)

Další soustavy sice nejsou běžné bytové domy, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o instalace umístěné na panelových domech, uvádím je v tomto výčtu. Příkladem předimenzované soustavy je dům s pečovatelskou službou v Jihlavě (viz obr. 10), kde jsou navíc nevhodně použity vnitřní trubkové výměníky pro přenos tepla ze solárních kolektorů do zásobníků. V provozu se očekává, že nedostatečný výkon výměníků bude mít za následek vysoké teploty na vstupu do kolektorů a z toho vyplývající nízké zisky soustavy. Bohužel zatím nejsou k dispozici data, která by předpoklad potvrdila. Solární soustava na administrativní budově Středního odborného učiliště na Zeleném pruhu v Praze slouží nejen pro přípravu TV, ale také pro okruh vytápění a ohřev bazénové vody. Solární energie je cíleně využita bez letních přebytků. Velkoplošné kolektory jsou instalovány na lodžiích pod sklonem 75° (viz obr. 11). Dům s pečovatelskou službou v Ostravě-Mariánských horách (ul. Novoveská) je příkladem konstrukční integrace solární soustavy do jižní štítové fasády panelového domu v rámci zateplení (2004). Velkoplošné kolektory jsou instalovány ve dvou samostatných polích a slouží pro přípravu TV v objektu. Akumulační zásobník je netlakový a je vybaven stratifikačními vestavbami (viz obr. 12) pro zvýšení solárních zisků (low-flow provoz). Nízké naměřené zisky soustavy (2006) jsou způsobeny častými výpadky systému měření (absence jarního období). Domov důchodců Hvízdal v Českých Budějovicích má solární kolektory umístěné na ploché střeše v polích po 4 – 6 kolektorech (viz obr. 13). Jednotlivá pole jsou vzájemně hydraulicky vyvážena. Solární soustava zajištuje přípravu teplé vody v 5 sériově zapojených předehřívacích zásobnících (a` 1850 l).

Příspěvek byl vypracován s podporou projektu VaV-SN-3173-05 Integrace zařízení pro využití obnovitelných zdrojů energie do struktury budov. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D. Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, ČVUT v Praze [email protected] Odkazy [1] Sedlák, J. a kolektiv: Závěrečná zpráva řešení projektu VaV-SN-3-173-05 za rok 2006 a přílohy technologických listů instalací. Prosinec 2006. [2] Ladener, H., Späte, F.: Solární zařízení, Grada Publishing 2003, Praha, ISBN 80-247-0362-9. [3] Peterka, J.: Využití sluneční energie při rekonstrukci bytových (panelových) domů. Sborník z odborného semináře „Současnost a budoucnost využívání sluneční energie nejen v domech pro bydlení, STP a Asociace pro využití OZE, 2002. [4] ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody – Navrhování a projektování. Březen 1998. [5] Skokan, V.: Problematika přesného stanovení množství teplé užitkové vody. Portál tzb-info, http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=816, 2001 [6] Koubková, I.: Spotřeba vody v bytových domech v kontextu modernizace bytových jader. Portál tzb-info, http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3767, 2006 [7] Matuška, T.: Problematika stagnace u solárních tepelných soustav, dostupné na internetovém portálu TZB-info, http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3462, ze dne 14. 8. 2006. ISSN 1801-4399. [8] Projekt SOLANOVA – Building for Our Future, http://www.solanova.eu/, 2006. [9] Šourek, B., Schwarzer, J.: Projektová dokumentace pro instalaci solárního zařízení – Ohřev teplé užitkové vody v panelovém domě Cheb, Boženy Němcové 1982 – 3, 1998. [10] Šourek, B.: Vyjádření k provozu solárního zařízení – Příprava teplé užitkové vody, Panelový dům ul. B. Němcové – Cheb, 1999 [11] Katauer, J.: Ohřev vody pro panelové domy v Orlové. Seminář Slunce pro bytové domy. LEA Praha, 2005. http://www.solarniliga.cz/byt02.html PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007

9

ciur 14.6.2007 15:35 Stránka 10

TEPELNÁ IZOLACE

Dfievostavby zateplené celulózovou izolací V posledních nûkolika letech se koneãnû i u nás zaãíná prosazovat dfievostavba jako plnohodnotná stavba a dfievo jako materiál vhodn˘ nejen pro stfiechu, ale i pro celou konstrukci domu. Donedávna pfievládající názory, Ïe se jedná o doãasné stavby s nízkou Ïivotností, postupnû utichají spolu s mnoÏstvím novû nabízen˘ch konstrukãních fie‰ení a seriózních informací opírajících se zejména o zahraniãní zku‰enosti, které jsou v této oblasti bohuÏel daleko bohat‰í neÏ ty tuzemské. Tradice těchto staveb u nás byla více než 50 let přerušena a tak dnes v této oblasti prakticky znovu začínáme. Vedle staveb prováděných z masivního dřeva ve formě roubenek nebo podobných konstrukčních provedení tradičního typu se nově prosazují i stavby využívající dřevo jako statický prvek konstrukcí, který je doplněn celou skupinou speciálních materiálů. Mezi tyto materiály patří i tepelná a akustická izolace na bázi dřevitého vlákna získaného recyklací papíru. Významným argumentem pro použití právě této izolace v dřevostavbě je vedle stejné přírodní podstaty obou materiálů i následující výčet jejích důležitých předností: velmi dobré tepelně izolační parametry izolace (λ ~ 0, 04W/m.K) významné zlepšení akustiky stavby vysoká hodnota měrné tepelné kapacity materiálu (Cd = 1907 J/kg.K), která přispívá ke zvýšení akumulačních vlastností stavby a snižuje i letní přehřívání obývaných prostor (pro srovnání: u uměle vyráběných izolací je tato hodnota přibližně poloviční) nižší navlhavost než u dřeva (vyrovnaná vlhkost 10 – 12 % hm.) nízký difusní odpor, umožňující konstrukce s difusně otevřenou skladbou dokonalé vyplnění všech detailů stavby, a to jak při prefabrikované tovární výrobě dílců, tak i při realizaci na stavbě dobré požární parametry odolnost vůči houbám a plísním libovolné aplikační tloušťky v rozmezí od 4 do 40 cm jedním aplikačním zařízením instalace beze zbytků a odřezů, vysoká variabilita konstrukčních řešení vysoká produktivita práce nízké přepravní náklady v případě provádění prací na stavbě Ekologicky šetrný výrobek (známka propůjčena již v roce 1994)

1 – aplikace na podhledu ve styãníkové konstrukci

10


V Česku je doposud nejširší použití této tepelné izolace ve stropních konstrukcích. V této souvislosti se velmi dobře projeví výhoda foukané aplikace při řešení detailů, například u sbíjených vazníků (viz obr. 1) při aplikaci do půdních prostor dřevostavby. Není výjimkou, zejména u nízkoenergetických domů, aplikace tloušťky izolace až 40 cm. Objemová hmotnost při tomto použití je v rozmezí od 35 kg/m3 až do 45 kg/m3 právě u velkých tloušťek. Montáž je velmi rychlá a klade velmi nízké nároky na vnitrostaveništní přesuny i počet kvalifikovaných pracovníků. Chyby aplikace v detailech a vznik tepelných mostů jsou téměř vyloučeny. Pro řadu projektantů i stavebních firem u nás je však překvapivé použití Climatizer plus v kolmých stěnách, aplikovaného suchou metodou zafoukávání za pomoci speciálních trysek. Tato metoda se již více než deset let hojně využívá u dřevostaveb a nízkoenergetických domů v Německu, Švýcarsku i Rakousku. Úspěch této aplikace spočívá ve spolehlivém vyplnění konstrukce při vyšších objemových hmotnostech. U tenkých stěn (do 10 cm tloušťky) je to obvykle v rozmezí od 53 do 60 kg.m-3. U stěn se silnou vrstvou izolace 20 – 30 cm, které se používají u nízkoenergetických domů, je pak nutné plnění při objemové hmotnosti 60 – 65 kg/m3. Tato objemová hmotnost postačuje i pro transporty na dlouhé vzdálenosti u dílců plněných při tovární prefabrikované výrobě. Při plnění těchto dílců přitom není nezbytně nutné zafukovat materiál mezi dvě desky, ale může být použito následné překrytí parotěsnou zábranou nebo parobrzdou. Materiál je po aplikaci vyšších objemových hmotností značně stabilní a drží dobře vytvarovaný v konstrukci (viz obr. 4). Aplikace do panelů může být pomocí speciálních koncovek prováděna ve svislé i vodorovné orientaci. V rámci úvodního školení montáže Climatizeru plus provádí tuzemský výrobce CIUR a.s. i odzkoušení a doporučení nejvhodnějších technologických postupů aplikace. Výsledek musí být dokonalý u každého typu stavby! Při správné koordinaci zateplování stavby, je možné prová-

2 – aplikace na podhledu v ãlenité konstrukci stfie‰ní nástavby – spolehlivé fie‰ení detailÛ

ciur 14.6.2007 15:35 Stránka 11

3 – metoda plnûní dfievostavby na místû ve svislé pozici. Z vnûj‰í strany deska MDF

4 – tlakov˘m plnûním speciální koncovkou se vytvofií deska na míru, která je znaãnû stabilní

5 – metoda plnûní dfievostavby na místû za pouÏítí injektáÏí jehlové koncovky

dět velmi efektivně izolace i přímo na stavbě. Je tak eliminováno případné nebezpečí zatečení dešťové vody do konstrukcí v průběhu montáže. Vhodně rozmístěné montážní otvory jsou po naplnění izolace snadno a profesionálně začištěny (viz obr. 6). Neméně důležité pro celkovou životnost tohoto typu staveb je i rozhodnutí, jakým způsobem bude provedeno celé souvrství z hlediska difúze vodních par. Některé stavby jsou prováděny „tradičním“ způsobem s důsledným použitím parotěsné, někdy současně i reflexní folie, což klade vysoké nároky na kvalitu i technologickou kázeň při provádění, a to zejména je-li z vnější strany použita vrstva s vyšším difúzním odporem. Trendem poslední doby je však použití difúzně otevřeného systému, který na místo parozábran využívá parobrzdy a na vnější straně difúzně otevřený fasádní systém. Lépe se projeví komfort obývání takového typu stavby. Firma CIUR a.s. pro tyto účely nabízí celý sortiment materiálů německé firmy Pro clima.

6 – uzavfiení aplikaãních otvorÛ se provádí korkov˘mi zátkami nebo speciální páskou

Při požadavcích na aplikaci Climatizer plus do dřevostaveb je vždy vhodné nejprve vlastní představy konzultovat s výrobcem CIUR a.s. pro stanovení nejvhodnějšího postupu provádění. Dosahuje se tak maximální efektivity prací. Vedle významných výhod přináší při správné aplikaci tato metoda i možné finanční úspory. CIUR a.s. PraÏská 1012, 250 01 Brand˘s nad Labem tel. +420 326 901 428, fax +420 326 901 456 e-mail: [email protected], www.ciur.cz PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007

11

semináře 14.6.2007 15:40 Stránka 12

VZDùLÁVÁNÍ

Dfievostavby od A po Z Odborné semináfie pofiádané spoleãností PSM CZ Pro MSDK (Moravskoslezsk˘ dfievafisk˘ klastr) byl pofiádán odborn˘ semináfi dne 15. kvûtna v Interhotelu Moskva. Semináfi se konal ve spolupráci âKAIT, âSSI, SPS a Stavebních veletrhÛ v Brnû, za úãasti odborného garanta Doc. Ing. Aloise Materny, CSc., MBA, prezidenta MSDK Ing. Jifiího Pohloudka, zástupce z V·B Ostrava Ing. Antonína Lokaje, Ph.D. a Ing. Bradáãové, CSc. V dopoledním pfiedná‰kovém bloku vystoupili zástupci jednotliv˘ch firem MSDK, RD R˘mafiov, TB Eurookna, Profinvestik, CB, MZLU Brno a V·B Ostrava. V jednotliv˘ch pfiíspûvcích bylo mj. upozornûno na moÏnou problematiku bezpeãnosti dfievûn˘ch konstrukcí nebo na bezpeãnost staveb na bázi dfieva z hlediska poÏární problematiky. Také byly pfiedstaveny dfievostavby bytov˘ch domÛ vãetnû navrhování konstrukcí na bázi dfieva v praxi. Semináfi byl urãen ‰iroké odborné vefiejnosti projektantÛ, investorÛ, zhotovitelÛ staveb a byl zafiazen do programu celoÏivotního vzdûlávání ãlenÛ komory âKAIT, hodnocen jedním kreditem. Více jak 145 spokojen˘ch posluchaãÛ ukonãilo semináfi losováním dotazníkÛ o ceny a spoleãn˘m obûdem.

12


rýmařov 14.6.2007 15:42 Stránka 13

D¤EVOSTAVBY

Dfievo – ideální materiál pro nízkoenergetické bydlení Montované domy – hit souãasnosti

Vynikající tepelnû-izolaãní vlastnosti

Poslední roky nelze přehlédnout sílící trend výstavby rodinných montovaných domů na bázi dřeva. Největším českým výrobcem dřevostaveb je společnost RD Rýmařov s.r.o. Fakt, že se v rozmanité konkurenci drží stále na špici, napovídá, že se čeští zákazníci stále více blíží těm západoevropským a cení si především vysoké kvality a důvěryhodnosti. RD Rýmařov s.r.o. dokáže držet krok s nejnovějšími požadavky trhu a vyvíjí řešení, po kterých zákazníci touží.

Montované domy RD Rýmařov se právem pyšní vynikajícími tepelně-izolačními vlastnostmi. Obvodová stěna má hodnotu tepelného odporu: R = 4,195 m2 KW-1. V praxi to znamená 30 – 50 % úsporu energie oproti klasické technologii. Veškeré použité materiály stěn výborně izolují, což zaručuje stálost teploty vnitřního prostředí domu. Výsledkem kvalitní tepelné izolace obvodových a stropních konstrukcí je také velmi nízká hodnota součinitele prostupu tepla stěnové konstrukce: U = 0,23W/m2K.

je nutné počítat se speciální konstrukcí stěn a střechy, používá se rekuperace vzduchu kombinovaná s teplovzdušným vytápěním. Ve srovnání se standardními budovami je potřeba tepla na vytápění objektu snížena až o 80 %. Dohřev vzduchu většinou postačí jako jediný zdroj tepla. Výsledkem je vytápění čerstvým vzduchem v zimě a ochlazování v létě. Energeticky úsporné domy nejsou finančně náročné, jak si někteří lidé myslí. Dochází sice ke zvýšení pořizovacích nákladů, ale ve zpětném pohledu na úsporu energie se investice vrátí

1 2 6

Firma využila vstupu ČR do EU, a tak vedle České republiky působí úspěšně na německém trhu, řeckém (její objekty jsou žádané zejména na Krétě), švýcarském a slovenském. Zároveň se připravuje k expanzi do dalších zemí Evropy. I přesto je však český zákazník rozhodující.

·piãkové technologie i materiály Z hlediska technické vybavenosti je RD Rýmařov s.r.o. na vysoké úrovni. Špičkový projektový software zajišťuje nejen rychlou kompletaci všech podkladů, ale především v reálném čase plánuje, jaké konkrétní díly budou ke stavbě potřeba. Zároveň hned připravuje podklady pro automatickou výrobní linku, která je vůbec nejmodernějším zařízením ve své kategorii v ČR. Technologie výroby na bázi lehké prefabrikace dřeva umožňuje velmi rychlou výstavbu, a zároveň dodržuje vysoké kvalitativní parametry. Touto technologií je možné nabídnout stavby jak rodinných, tak bytových domů, nebo i celé developerské projekty.

Dřevostavba je ideální pro stavbu nízkoenergetických i pasivních domů. U dřevostavby splývá konstrukce s izolací, takže se zbytečně nezvyšuje tloušťka domu. Odborně řečeno: tepelněizolační složka je integrovaná do nosné konstrukce. Dřevěná konstrukce sama o sobě vykazuje lepší tepelné vlastnosti než zděné materiály. Efektivní využití tepelně-izolačních vlastností je podmíněno stavebně-technickým, konstrukčním i materiálovým řešením. Úspory energie jsou zajišťovány především kvalitní izolací, dále použitím tzv. pasivních solárních prvků (vhodná orientace oken apod.). Dům by měl samozřejmě zohledňovat rozumné uspořádání prostorů v dispozici a orientaci vzhledem ke světovým stranám. Nenahraditelnou součástí nízkoenergetické stavby je řízené větrání s rekuperací, tedy zpětné využití odcházejícího tepla, které minimalizuje tepelné ztráty. Používá se větrací jednotka, která ve výměníku ohřívá teplem odcházejícího vydýchaného vzduchu čerstvý chladný vzduch přicházející zvenku. U pasivních domů

5

4

3

Schéma obvodové stûny: 1 sádrokarton, 2 Fermacell, 3 parozábrana, 4 dfievûná rámová konstrukce s izolací, 5 Fermacell, 6 termofasáda

– výhodou jsou zanedbatelné náklady na vytápění. Proto se již v současné době výstavba nízkoenergetických domů stává trendem, stejně jako je tomu už například v Rakousku či Německu.

Vybere si kaÏd˘ Základní nabídka RD Rýmařov s.r.o. obsahuje dvě desítky typových domů, včetně mnoha jejich variant a různých architektonických doplňků. Je pro firmu samozřejmostí vyhovět individuálním požadavkům zákazníka, a tím získat dům podle jeho vlastních představ – každý dům se tak stává neopakovatelným originálem. Detailní přehled typových domů nabízejí zájemcům internetové stránky www.rdrymarov.cz. Na stránkách je mimo jiné uvedena i síť vzorových domů, které je možné navštívit a přesvědčit se o jejich kvalitě.

RD R˘mafiov s.r.o. 8. kvûtna 1191/45, 795 01 R˘mafiov tel. 554 252 111, fax 554 252 333 e-mail: [email protected], www.rdrymarov.cz PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007

13

msdk 14.6.2007 15:43 Stránka 14

Moravskoslezsk˘ dfievafisk˘ klastr, obãanské sdruÏení (dále jen MSDK) MSDK vznikl v roce 2005 z iniciativy SdruÏení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a spoleãností podnikajících v lesnickém a dfievozpracujícím prÛmyslu. V souãasné dobû MSDK tvofií témûfi 30 spoleãností, pfieváÏnû z Moravskoslezského kraje. Projekt 7 – Spolupráce – navázání spolupráce mezi ãleny klastru

Financování MSDK je zaloÏeno na propojení soukrom˘ch prostfiedkÛ spoleãnû spolu s vefiejn˘mi prostfiedky z programu klastry a pfiíspûvkÛ MSK. Na zaloÏení a rozvoj klastru byla dne 14. dubna 2006 podána Ïádost o dotaci z operaãního programu PrÛmysl a podnikání a na základû této Ïádosti byla pfiiznána dotace ve v˘‰i 5 488 000 Kã.

Vize MSDK Vybudovat v regionu Moravskoslezského kraje rÛstov˘ dfievozpracující sektor, kter˘ bude v˘znamn˘m dodavatelem a exportérem dfievostaveb a inovaãních komponentÛ pro dfievûné konstrukce a domy.

Cíle MSDK 1. Iniciovat, podporovat a koordinovat spolupráci ãlenÛ klastru tak, aby bylo dosaÏeno zv˘‰ení konkurenceschopnosti, ekonomického rÛstu, exportu a zv˘‰ení poãtu zavádûn˘ch inovací ‰kolení semináfie spoleãenská setkání 2. Propagovat Moravskoslezsk˘ kraj a MSDK a jeho ãleny 3. Prosazovat dfievo ve stavebnictví 4. Vytváfiet nové impulzy vedoucí k rozvoji dfievafiského prÛmyslu MSDK 5. Optimalizace hodnotového fietûzce Aktivity dfievafiského klastru jsou shrnuty v následujících projektech:

Projekt 1 – Spoleãn˘ marketing Podprojekty 1.1. Reklama v ti‰tûn˘ch médiích Reklama zamûfiená na informování vefiejnosti o existenci klastru, ãlenech klastru a aktivitách klastru formou placené inzerce a PR (placené/ neplacené) 1.2. V˘stavy a veletrhy Úãast MSDK na pfiedem urãen˘ch regionálních a národních v˘stavách a veletrzích. 1.3. Mezinárodní stavební veletrh Brno (IBF): MSDK se spolu se ãleny klastru prezentoval na IBF. Po vyhodnocení této aktivity se ãlenské firmy rozhodly na spoleãném postupu pfii úãasti na pfií‰tích roãnících IBF – spoleãn˘ nákup v˘stavní plochy, v˘stavba stánkÛ, spoleãná propagace…, s cílem sníÏení nákladÛ. 1.4. Internet MSDK pfii svém vzniku vytvofiil prezentaci na www.msdk.cz. Stránky informují o klastru a jeho aktivitách. Pfiipravujeme také jazykové mutace stránek (anglick˘ a nûmeck˘ jazyk), které by mûly b˘t uvedeny do provozu v prÛbûhu mûsíce ãervna 2007. Cílem MSDK je vybudovat z www.msdk.cz základní informaãní platformu. 1.5. Katalogy a broÏury V rámci propagace MSDK a jeho ãlenÛ byly vy-

14


tvofieny broÏury, které si kladou za cíl informovat o sdruÏení, jeho aktivitách a jeho ãlenech. MSDK pfiipravuje ucelenou publikaci (katalog ãlenÛ), kter˘ bude rozdûlen do oddílÛ podle pfiedmûtu v˘roby ãlenÛ MSDK.

MSDK se snaÏí o vznik synergick˘ch efektÛ ze spolupráce mezi ãleny klastru. âlenové klastru pÛsobí v celém fietûzci dfievozpracujícího prÛmyslu od pûstební ãinnosti pfies pilafiskou v˘robu a stavební ãinnost aÏ po zpracování dfievního odpadu. Vznikem dfievafiského klastru byla pfiedpokládána uÏ‰í spolupráce ãlenÛ klastru. V˘sledkem této spolupráce je synergie v celém odvûtví.

Projekt 2 – V˘zkumnû v˘vojové aktivity

Projekt 8 – Rozvoj

Základnou pro v˘zkumnû v˘vojové projekty je V·B –TU Ostrava, fakulta stavební. Fakulta stavební ve spolupráci s MSDK buduje Laboratofi dfieva, která slouÏí ãlenÛm klastru k provádûní laboratorních zkou‰ek.

Projekt 3 – Vybavení laboratofie dfieva Z dotace MS kraje zakoupil MSDK pro fakultu stavební, V·B –TU Ostrava následující zafiízení: Teplovzdu‰ná su‰árna Charpyho kladivo

Projekt 4 – Úspory nákladÛ Jeden z cílÛ MSDK je provést optimalizaci nákladÛ u ãlenÛ klastru – napfi.: optimalizace nákladÛ na telefonní sluÏby poskytované mobilními operátory optimalizace nákladÛ na poji‰tûní (poji‰tûní zásilek, pohledávek) úspory nákladÛ – poradenská ãinnost v oblasti získávání dotací ze strukturálních fondÛ EU optimalizace nákladÛ na sníÏení materiálov˘ch nákladÛ, sníÏení personálních nákladÛ

Projekt 5 – Popularizace MSDK usiluje o vybudování znaãky MSDK a následné posílení známosti znaãky MSDK. Podprojekty 5.1. Semináfie pro odbornou vefiejnost – viz bod 9.3. 5.2. Festival dfieva – od roku 2006 je MSDK jedním z pofiadatelÛ akce „Festival dfieva“, která si klade za cíl seznámit ‰irokou vefiejnost se dfievem jako obnovitelnou surovinou. Z této jednodenní aktivity se stává tradiãní akce doprovázená programem pro ‰irokou vûkovou skupinu. Festival dfieva se bude konat i v tomto roce dne 22. 9. 2007 pod zá‰titou hejtmana MS kraje, Ing. EvÏena To‰enovského Projekt 6 – Komunikace se státními institucemi MSDK v souãasné dobû sdruÏuje cca 30 spoleãností podnikajících v dfievozpracujícím prÛmyslu s celkov˘m obratem spoleãností cca 20 mld. Kã a celkov˘m poãtem zamûstancÛ kolem 4 200 pracovníkÛ. SnaÏíme se iniciovat jednání mezi pfiedstaviteli soukrom˘ch subjektÛ (ãleny MSDK) a pfiedstaviteli státních institucí s cílem vyvolání vyjednání akceptovateln˘ch pravidel pro obû zainteresované strany.

rozvoj ãlenské základny rozvoj MSDK rozvoj spolupráce

Projekt 9 – Vzdûlávání Podprojekty 9.1. Vysoké ‰koly – MSDK ve spolupráci s V·B –TU Ostrava, fakultou stavební spolupracoval na vytvofiení nového studijního oboru Dfievûné konstrukce s pfiedpokládan˘m cílem získání kvalifikovan˘ch absolventÛ pro potfieby ãlenÛ klastru a dal‰ích spoleãností podnikajících v dfievozpracujícím a stavebním prÛmyslu. 9.2. Stfiední ‰koly – MSDK usiluje o navázání spolupráce se stfiedními ‰kolami z regionu s cílem pfiiblíÏení pfiedstav spoleãností podnikajících v dfievozpracujícím prÛmyslu uãebním osnovám stfiedních ‰kol. 9.3. Semináfie Ve spolupráci se spoleãností PSM CZ, s.r.o. pofiádá MSDK semináfie pro odbornou vefiejnost (ãleny âKAIT). V loÀském roce probûhl první semináfi v Ostravû pod názvem Dfievostavby od A po Z. Vzhledem k nadprÛmûrnû vysoké úãasti a zájmu ze strany odborné vefiejnosti uspofiádá MSDK v roce 2007 ãtyfii semináfie: Zlín 15. kvûtna 2007 Brno 4. záfií 2007 Olomouc 25. záfií 2007 Ostrava 17. fiíjna 2007

Projekt 10 – Dfievûn˘ dÛm Pod patronací Ministerstva prÛmyslu a obchodu ve spolupráci s dal‰ími resorty, âeskou komorou architektÛ, âKAIT, TC AV byla v roce 2005 vyhlá‰ena architektonicko – konstrukãní soutûÏ „Dfievûn˘ dÛm“. Cílem soutûÏe byla podpora vzniku moderních dfievostaveb v rámci rozvoje stavebnictví a vy‰‰í vyuÏití dfieva a dfievûn˘ch prvkÛ. Nov˘ roãník soutûÏe bude vyhlá‰en v fiíjnu roku 2007 pod patronací Nadace dfievo pro Ïivot, âeské komory architektÛ a MSDK.

Moravskoslezsk˘ dfievafisk˘ klastr (MSDK), o.s. Obchodnû podnikatelsk˘ areál Mo‰nov budova 324/19, 742 51 Mo‰nov tel. 558 628 808, fax 558 628 503 e-mail: [email protected]

profi 14.6.2007 19:31 Stránka 15

D¤EVOSTAVBY

Dfievûné konstrukãní systémy PfiestoÏe nosné dfievûné konstrukce staveb zÛstávají ve vût‰inû pfiípadÛ vefiejnosti skryty, jsou jedním z prvkÛ stavby, kter˘ se na jejich vysoké Ïivotnosti v˘znamnû podílí, aÈ jde o stûnové, stropní nebo stfie‰ní konstrukce. Patří do skupiny konstrukcí a materiálů, které umožňují splnit náročné architektonické požadavky výstavby rodinných domků, staveb bytových nebo občanských či staveb průmyslových a sportovních. Dřevěné konstrukce tak dávají vyniknout jedinečným architektonickým návrhům téměř neomezenou variabilitou technických řešení, které moderní konstrukční systémy mají pro dřevěné konstrukce k dispozici. Ke stavbám, které zasluhují pozornost patří nepochybně ty, u kterých jde architektonický návrh ruku v ruce s ekonomií stavby, neodmyslitelnými lhůtami realizace a koncepcí dispozice umožňující variabilitu jejich využití. Dávno jsou pryč doby, kdy jsme si neuměli představit stavbu bez cihel, ocelových konstrukcí nebo železobetonových panelů. Ne všichni stavební projektanti tyto změny zaznamenali. A tak se setkáváme nejen s chybami v projektech, ale i projekty, které nové materiály nebo konstrukční systémy neznají, a to ani při tak významné prezentaci výrobců a materiálů v tomto nebo jiných odborných časopisech nebo na odborných seminářích či výstavách, které si shodně kladou za cíl přiblížit nové technické oblasti zájemcům. Vždy však ve svých důsledcích znamenají taková řešení zcela zbytečné zvýšení stavebních nákladů na stavbu, omezení dispozice svislými nepřemístitelnými nosnými prvky, zbytečnými základovými, ale i stropními konstrukcemi staveb. Poskytovaná bezplatná technická pomoc výrobců je přitom zcela běžná, stejně jako konzultace v průběhu zpracování projektů. V tomto období jsme rekapitulovali 15-ti leté výročí založení společnosti. Při desítkách či stovkách realizovaných „střech“ ročně je to i vysoký počet spokojených zákazníků nebo investorů. A nejde jen

o střešní konstrukce, protože parametry a užitné vlastnosti dřeva předurčují jeho využití jako ekologického a obnovitelného materiálu ve stále větším rozsahu. Základem však je vždy spolehlivost a kvalita konstrukcí, která vyžaduje profesionální přístup k řešení každé stavby a individuální řešení autorizovaného výrobce u každé i té nejjednodušší zakázky. Výrobky naší společnosti jsou s výhodou a téměř výlučně realizovány z rostlého dřeva, ať se jedná o: Samonosný konstrukční systém, který ke spojování používá ocelových pozinkovaných styčníkových desek a byl využit i pro dřevěné lešení, které je českým i mezinárodním patentem naší společnosti, nebo konstrukční systém velkorozponových samonosných konstrukcí se skrytými spoji GREIM BAU. Z profesního hlediska a odborného hodnocení našich realizovaných staveb jsou jedny z nejzajímavějších stavby velkých rozpětí s přiznanou a v interiéru zcela nebo z části viditelnou příhradovou konstrukcí, kterou prochází veškeré vnitřní rozvody včetně vzduchotechniky a která je dominantním prvkem interiéru. Jsou to zejména: Sportovní hala v Bílovci s oblouky o rozpětí 59 m mezi podporami a s mezinárodními parametry soutěžní plochy Tenisové haly ve Frýdlantě nad Ostravicí s mezinárodními parametry a rozpětím až 41 m Zimní stadion Vrchlabí, který potvrdil optimální materiálovou volbu dřeva nad hrací plochou a při vestavbě do proluky dosahuje rozpětí 42 m mezi podporami Nejsme konkurencí odborně provede-

Sportovní hala Bílovec

Zimní stadion Vrchlabí

ných tesařsky vázaných konstrukcí, ty směřují vždy do staveb menších rozpětí nebo využívají podpůrných ocelových konstrukcí nebo stavebních prvků přenášejících zatížení do spodní části staveb. Vazníkové lehké samonosné konstrukce s možností řešit využitelný podstřešní prostor jsou průmyslově vyráběnou variantou, znamenají úsporu řeziva, zkracují dobu montáže a zajišťují dokonalou ochranu dřeva impregnací. Zastřešují zejména průmyslové nebo obchodní objekty až do 30 m rozpětí mezi podporami a jsou dimenzovány na veškeré zatížení stanovené dle platných norem EN, tzv. Eurokódů. Některá ze zajímavých řešení přináší i náš příspěvek, přičemž nelze pominout, že průmyslová výroba a rychlost montáže vazníkových konstrukcí je jedním z hledisek při rekonstrukcích objektů a při posuzování ekonomické návratnosti investičních nákladů.

Profinvestik s.r.o. ul. Příborská 333, 738 01 Frýdek-Místek tel./fax 558 432 889, 558 646 967 e-mail: [email protected], www.profinvestik.cz PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007

15

profi 14.6.2007 19:31 Stránka 16

profi 14.6.2007 19:31 Stránka 17

SOLÁRNÍ KOLEKTOR A TAŠKY TEGALIT SNOUBÍ KRÁSU I UŽITEK

Moderní dům má být funkční a krásný - a Bramac přesně ví, co vám nabídnout, abyste byli maximálně spokojeni: Nové střešní tašky Tegalit se vyznačují hladkou rovnou strukturou a odpovídají současným stavebním trendům. Vybrat si můžete z řady klasických barev. Druhá novinka, solární kolektor Bramac, přináší výraznou úsporu energie. Lze jej včlenit ke všem typům střešní krytiny, jeho montáž je snadná a rychlá. Váš dům dělá střecha - a střecha, to je Bramac! Infolinka: 844 106 106, www.bramac.cz

A4_PSM.p65

1

7.3.2007, 19:39

HPI - CZ spol. s r. o. Hradec Králové, 503 01 Kotrčova 306

tel.: +420 495 800 911 (912) fax: +420 495 217 290 e-mail: [email protected]

www.hpi-cz.cz

Výběr z nabídky střešního příslušenství pro rok 2007 Pásy TOP-ROLL a EKO-ROLL V roce 2005 jsme Vám představili, v pátém vydání našeho bulletinu, nabídku univerzálních pásů pro odvětrání hřebene a nároží. Jen pro připomenutí, jedná se o dva pásy tvarovaného hliníku s barevnou povrchovou úpravou, které spojuje středový pás speciální tkaniny. Ten umožňuje proudění vzduchu ve střešním plášti a zároveň zabraňuje zatékání dešťové vody nebo průniku zavátého sněhu do střešní konstrukce. Testování ve specializovaném pracovišti v Cottbusu, ve vzduchovém tunelu, prokázalo bezpečnost a spolehlivou funkčnost pásů TOP-ROLL v extrémních podmínkách. Pevnost spojů je zabezpečena unikátní technologií, která kombinuje techniku lepení a sešívání. Okraje hliníkových pásů jsou na spodní straně vybaveny pruhem elastického butylového tmelu, který společně s nařasením do dostatečně velkých vln zajišťuje výbornou tvarovatelnost a přilnavost ke střešní krytině. Podle typu krytiny můžete také volit optimální šíři větracích pásů. Ve špičkovém provedení TOP-ROLL, které je navíc vybaveno středovým pruhem pro snazší montáž k hřebenové lati, nabízíme rozměry 210, 310, 350 a 390 mm v barevných provedeních cihlově červená, hnědá, antracit a pro šíři 310 nově i červeno-hnědá. V nabídce je i provedení v mědi v šířkách 210, 310 a 350 mm. Rozšíření nabídky se dočkala i druhá cenově zajímavá varianta pásů, prodávaná pod názvem EKO-ROLL bez středového zpevnění. To není u montáže některých plechových krytin potřebné. Pro letošní rok přibyly rozměry 210 a 350 mm a v již zavedené šíři, tak jako u TOP-ROLLu, červenohnědé barevné provedení. Všechny univerzální pásy pro větrání hřebene a nároží jsou v pětimetrových návinech.

páskem a redukcí pro napojení k ventilační rouře o průměru 75 respektive 110 mm. V současné době dodáváme tři typy větracích komínků. Prvním je větrák krátký. Jeho konstrukce umožňuje usazení do všech sklonů střechy bez dorovnávání na osu. Větrák dlouhý, Větrák Medium III i anténní průchodku lze upravovat do kolmé polohy otočením o 180° pro sklon střechy z jedné strany do 35° a z druhé nad 35°. Pro usnadnění je každý výrobek na příslušné straně označen. Větrák Medium III je oproti standardnímu dlouhému větráku vybaven speciálním víkem, které zvyšuje schopnost odvodu kondenzátu mimo větrací soustavu.

víkem, který je vhodný při montáži vedle komínů odvádějících spaliny z kotlů na tuhá paliva a kde dochází k úniku žhavých jisker a uhlíků, které by mohly standardní polykarbonátový kryt poškodit. Stejně tak může sloužit i vikýř vybavený drátosklem, ten je však z technologických důvodů problematické vyrobit v barevné variantě z lakovaného hliníku, proto jej dodáváme v provedení z ocelového pozinkovaného plechu, mědi nebo titanzinku. Z univerzálních vikýřů pro všechny profilované krytiny doporučujeme vikýře HP – Z s vypouklým víkem ze speciálního polykarbonátu Barlo XT nebo v provedení HG – Z s plochým víkem z čirého skla 4 mm. Jsou vyrobeny z lakovaného hliníku s polyesterem o tloušťce 0,6 mm a impregnovaného smrku. Patentované nerezové panty umožňují bezpečné otevření o 180° na střešní rovinu. Součástí výlezu je i sněhová zábrana a dekompresní těsnění vytvořené ohybem plechu. Naše doporučení vychází z výborného poměru kvality a ceny.

Novinky z katalogu pro rok 2007

Komplet větrák dlouhý, detail víka Medium III

V našem katalogu pro rok 2007 se setkáte i s dalšími změnami a novinkami. Patří mezi ně okapní plech z lakovaného hliníku, nový hliníkový těsnící pás kolem komínů s velkou vlnou pro lepší tvarovatelnost, s prolisem pro přesný ohyb a s upravenou krajní částí pro montáž zakončovací lišty. Špičkové prostupové manžety Dektite, které umožňují prostupy od kabelů, přes antény až po ventilační turbiny Lomanco. Dále musíme zmínit nové protisněhové háky Stodo či Röben Monza a Fleming, které doplňují stávající řadu. Za povšimnutí stojí i rozšíření speciálních superdifúzních membrán a bublinkových folií.

Anténní průchodka

Střešní okna - vikýře Univerzální pás TOP-ROLL

TOP-AIR program Dalším naším produktem, který jistě stojí za zmínku je TOP–AIR- program, doplněný větracími prvky pro šindel do plochy i hřebene. Jedná se o prostupové tašky tvarované podle krytiny, a to jak pro pálené tak i betonové. Slouží k usazení anténní průchodky s možností úpravy průměru prostupu od 20 do 60 mm nebo pro osazení sanitárních větráků. Komplet pro sanitární odvětrání doplňuje flex hadice se spínacím

Z široké nabídky výlezových oken – vikýřů, připomeneme jen některá z nich. V první řadě musíme upozornit na speciálně tvarované vikýře bez těsnícího límce, které jsou tvarovány přesně podle profilu krytiny a umožňují tak přesné usazení do krytiny bez jakýchkoliv úprav. Znáte je především jako součást nabídky špičkového domácího výrobce betonové krytiny KM – BETA ve variantách KM – BETA či KM – BETA – Hodonka, nově i v provedení matná červeno-hnědá. Novinkou v řadě Standard je vikýř o velikosti 600 x 600 mm s celoplechovým protipožárním

Ventilační turbína s prostupovou manžetou Dektite Z nabídky novinek roku 2006 Vám připomínáme velmi úspěšný produkt - těsnící pás úžlabí PE 1, na který díky jeho výjimečné UV stabilitě a výborné vodotěsnosti poskytujeme záruku 5 let. Odstraňuje dosavadní problémy s jedním z nejbolavějších míst na střeše, které nebyly polyuretanové pásy žádného výrobce schopny dlouhodobě řešit.

střechy_praha 14.6.2007 19:41 Stránka 20

VELETRHY

VeletrÏní novinky jubilejního roãníku Stfiechy Praha V lednu 2008 zavr‰í nejv˘znamnûj‰í veletrh v oboru stfiech v âeské republice 10 let své úspû‰né existence. Nedílnou souãástí veletrhu Stfiechy Praha bude jiÏ poãtvrté specializovaná v˘stava Úspory energií a obnovitelné zdroje. K desátému jubileu chystáme fiadu novinek a doposud nejbohat‰í program doprovodn˘ch aktivit. SoutûÏ „S Fenestrou za sluncem!“ Na veletrhu bude kromě řady novinek, poradenských center a bohaté nabídky přednášek a seminářů též možné vyhrát řadu hodnotných cen. Pořadatel veletrhu – společnost Střechy Praha s.r.o. se navíc stala partnerem soutěže „S Fenestrou za sluncem!“, kterou vyhlásil největší výrobce střešních oken v ČR. Soutěž začala 8. 3. 2007 a potrvá do 31. 12. 2007. V této soutěži můžete vyhrát báječné zájezdy k moři a další hodnotné ceny, které budou výhercům slavnostně předány právě na 10. jubilejním ročníku veletrhu Střechy Praha. Podrobnější informace o soutěži naleznete na www.fenestra.cz.

SoubûÏnû probíhající v˘stava Další výraznou novinkou, která povede ke zvýšení odborné i laické návštěvnosti, je nová výstavní akce, která pro-

Zv˘raznûn˘mi tématy 10. roãníku veletrhu Stfiechy Praha jsou: Ploché stfiechy s dÛrazem na provozní stfiechy – balkony, lodžie, terasy a dále střešní zahrady (zelené střechy). Téma se dotkne i problematiky kotevní techniky, obnovy plochých střech na panelových domech nebo přebírání evropských norem do systému ČSN. Zateplovací systémy – navážeme na velmi žádané náměty na vhodné energeticky úsporné stavební provedení střešních plášťů šikmých a plochých střech i provedení svislých plášťů budov. Téma bude zahrnovat i hodnocení energetické náročnosti budov, energetický audit a možnosti dotací. Připravujeme konferenci ve spolupráci s řadou renomovaných odborníků. Dfievo jako stavební materiál – k tomuto tématu chystáme řadu přednášek a seminářů ve spolupráci s Odbornou skupinou dřevěných staveb při ČKAIT.

Úãast v konferenãní ãásti veletrhu Novinkou je vznik tzv. konferenční části veletrhu, která rozšiřuje možnosti účasti, není vázána na klasické stánky a je určena všem, kdo se chtějí prezentovat časově a nákladově efektivním způsobem formou konferencí či akcí.

Můžete si zvolit některou z aktivit, která svým charakterem zapadá do odborné části veletrhu (konference, odborné semináře, diskusní fóra) a nebo si vybrat z akcí pro širokou veřejnost (soutěže, ankety, komerční prezentace, sponzoring či reklama).

Sdílená reklama Pozvěte vaše zákazníky na veletrh s námi! Stejně tak jako vy i my si přejeme co nejvyšší počet a „správné“ zákazníky. Nezvěme tedy stejné návštěvníky každý zvlášť, ale udělejme to společně formou sdílené reklamy (v tisku, rozhlase, na billboardech nebo internetu či v jiné formě). Kromě většího zásahu potencionálních návštěvníků to bude pro obě strany i efektivnější.

VeletrÏní noviny, tiskov˘ servis Pro návštěvníky, vystavovatele i novináře budou nově připraveny Veletržní noviny, včetně tiskového servisu. Každý den budeme informovat o novinkách na veletrhu, doporučíme vám návštěvu zajímavých expozic a upozorníme na aktuální doprovodný program. Každý den vám v rozhovoru představíme významné osobnosti. Tiskový servis bude zajištěn ve spolupráci s portálem TZB-info.

běhne v našem termínu v montované hale před Průmyslovým palácem. Touto akcí je soubor specializovaných výstav s názvem Pragobuilding (pořádá Incheba Praha). Jubilejní 10. roãník veletrhu Stfiechy Praha probûhne ve dnech 24. – 26. ledna 2008. Uzávûrka pfiihlá‰ek je 30. 9. 2007.

Za pfiípravn˘ t˘m se na va‰i úãast tû‰í fieditelka Stfiechy Praha s.r.o., Jitka ¤ehofiová Více informací na www.strechy-praha.cz.

20





termo_inz 14.6.2007 15:52 Stránka 24

TÉMA

Tepelná ãerpadla jsou na‰e „hobby“

První tepelné ãerpadlo jsme instalovali jiÏ v roce 1991, kdy to byla spí‰e rarita neÏ cílen˘ zájem o sníÏení nákladÛ na vytápûní nebo ohled na zlep‰ení Ïivotního prostfiedí. Za tûch 15 let, kdy jsme instalovali tepelná ãerpadla pro rÛzné úãely – pfiedev‰ím v‰ak pro vytápûní rodinn˘ch domÛ – do‰lo k v˘znamn˘m zmûnám v technické úrovni tûchto „chytr˘ch zafiízení“ a také my jsme nasbírali mnoho cenn˘ch zku‰eností, které prÛbûÏnû uplatÀujeme v praxi. Původně jsme instalovali v převážné míře tepelná čerpadla systému země – voda s přímým odpařováním od švédského výrobce MARKUS ENERGI, A.B. V roce 1999 však nastal v naší koncepci obrat, způsobený tím, že náš obchodní partner DIMPLEX nám nabídl tepelná čerpadla systému vzduch – voda, u nichž nás překvapilo, že jsou schopna i při venkovních teplotách mínus 25 °C úspěšně z venkovního vzduchu odebírat tepelnou energii a vytápět lidská obydlí. Tento „generační zvrat“ a provozní spolehlivost tepelných čerpadel DIMPLEX i při kritických klimatických podmínkách nás inspirovaly k tomu, že jsme se „přeorientovali“ ze země do vzduchu. Ukázalo se, že naše klimatické podmínky jsou velmi příhodné k tomu, aby se systém vzduch – voda svými parametry zcela vyrovnal „zemním“ tepelným čerpadlům, přičemž odpa-

dají související zemní práce (hlubinné vrty, zemní rýhy nebo studny), což celou instalaci citelně zlevňuje. Kvalitní tepelná čerpadla DIMPLEX, ohodnocená mezinárodním certifikátem kvality „D-A-CH“, tvoří evropskou špičku, ke které se výrobce vypracoval více než třicetiletým vývojem a provozními zkušenostmi. Široká škála výkonů, ale také maximálních teplot 58 °C nebo 65 °C topné vody, umožňuje vybrat z naší nabídky optimální tepelné čerpadlo pro prakticky jakýkoliv objekt, ať již novostavbu, nebo dům se starším topným systémem. Zcela ojedinělé řešení jsou vysokoteplotní tepelná čerpadla, která pracují s teplotou topné vody až 75 °C a zpravidla vyhovují i pro vysokoteplotní topné systémy, které by mohlo být problém s klasickým tepelným čerpadlem provozovat, ale my to dokážeme. Stále více jsou dnes požadována tepelná čerpadla, která v zimě

topí a v létě chladí. Ta máme rovněž v naší nabídce. Zmiňujeme-li se o „vzduchových“ tepelných čerpadlech, neznamená to, že neinstalujeme systémy země – voda nebo voda – voda. Jsou rovněž špičkových parametrů a na výslovné přání je zákazníkům dodáváme. Naše orientace na vzduchová tepelná čerpadla je v naprostém souladu s trendy ve středoevropských zemích, kde poptávka po nich, stejně jako u nás, v posledních letech výrazně stoupá. Najděte si čas a navštivte nás v našem vzorovém domě GAMA 100 v Národním stavebním centru v Brně, areál EDEN 3000, kde Vám rádi předvedeme nejen funkční tepelné čerpadlo, kterým tento dům vytápíme, ale celou řadu dalších zařízení, která jsou zde nadčasově instalována. Srdečně Vás zveme a těšíme se na Vaši návštěvu. Kolektiv společnosti Termo komfort, s.r.o. JS

CELOROâNÍ PROVOZ VâETNù SOBOT A NEDùLÍ, BEZPLATNÉ PORADENSTVÍ

ENERGETICKY ÚSPORN¯ DÒM

Zdrojem tepla pro vytápění tohoto domu je tepelné čerpadlo odnímající teplo z okolního vzduchu a pro minimalizaci provozních nákladů je doplněno o rekuperační jednotku pro zpětné získávání tepla z odsávaného vnitřního vzduchu. Dále si zde můžete prohlédnout el. akumulační kamna nové generace a el. teplovzdušné krby se světelnými efekty.

vysokoteplotní tepelné čerpadlo vzduch–voda

TEPELNÁ âERPADLA

tepelné čerpadlo vzduch–voda vnitřní instalace

5letá záruka montáÏní a servisní firmy po celé âR instalace tepeln˘ch ãerpadel odebírajících teplo ze vzduchu, zemû i z vody speciální tep. ã. pro temperování rekreaãních objektÛ nebo ohfiev bazénové vody zpracování projektové dokumentace topn˘ch systémÛ vã. jejich realizace ‰piãková kvalita tepeln˘ch ãerpadel daná více neÏ 30let˘m v˘vojem tepeln˘ch ãerpadel nûmeckého v˘robce

tepelné čerpadlo vzduch–voda vnitřní instalace

www.termokomfort.cz

BRNO: Úsporn˘ dÛm na v˘stavi‰ti – BVV – EDEN 3000, Bauerova 10, 603 00 Brno, tel. 545 213 628, fax 545 213 629, mobil 607 946 310, e-mail: [email protected] PRAHA: SLavíkova 24/26, 130 00 Praha 3, tel. 222 720 449, fax: 222 718 761, mob. 721 957 031, e-mail: [email protected]

24


termo komf 14.6.2007 15:55 Stránka 25

TEPELNÁ âERPADLA

TEPELNÁ âERPADLA

Obnovitelné zdroje energie razantnû vytlaãují fosilní paliva Zásoby nerostn˘ch paliv, které vznikly pfied miliony let se tenãí. Staãilo prakticky jedno století a lidstvu se podafiilo zlikvidovat pfieváÏné mnoÏství nerostného bohatství pro úãely dopravy, technologick˘ch procesÛ a hlavnû pro vytápûní. Není Ïádn˘m tajemstvím, Ïe zásoby paliv v Evropû, stejnû jako u nás, se odhadují jen asi na 40 let – a co potom? Lze namítnout, Ïe bohatá loÏiska ropy a zemního plynu jsou v Arabsk˘ch emirátech, Rusku nebo Norsku, ale i ta se postupnû vyãerpávají. To je jen jedno hledisko, ale velmi závaÏn˘m problémem je vznik „skleníkov˘ch“ plynÛ, doprovázející spalování fosilních paliv. Vûdci na celém svûtû vyz˘vají k omezení vytváfiení skleníkového efektu, kter˘ ve svém dÛsledku v˘znamnû ovlivÀuje klimatické podmínky na zemském povrchu a pfiímo souvisí se vznikem pfiírodních katastrof, kter˘ch jsme stále ãastûji svûdky. Na otázku: „Co tedy v dané situaci dûlat?“ je pomûrnû jednoduchá odpovûì. VyuÏívejme obnovitelné energie, které jsou v‰ude kolem nás a to v takovém mnoÏství, Ïe je nestaãíme v plné mífie vyuÏít. Technologická zafiízení jsou jiÏ dnes na takové technické úrovni, Ïe energii z pfiírody, a to hlavnû s pÛvodem od dopadajících sluneãních paprskÛ, dokáÏí vyuÏít pro vytápûní, ohfiev vody, v˘robu elektrické energie . .. Zamûfime v‰ak pozornost na vysoce efektivní zafiízení, která se naz˘vají TEPELNÁ âERPADLA. Jejich princip je znám jiÏ déle neÏ 100 let, ale teprve asi pfied 30-ti lety se zaãala ve vût‰í mífie instalovat a vyuÏívat, pfiedev‰ím pro úãely ohfievu vody pro vytápûcí úãely. Pojem „tepelná ãerpadla“ je v posledních 10-ti letech i u nás stále více sly‰et a zabydluje se v na‰ich myslích. Je málo tûch, ktefií si dovedou pfiedstavit, jak takové zafiízení pracuje a ãasto se konãí u konstatování, Ïe je to „obrácená ledniãka“. Obávám se , Ïe si vût‰inou pod tímto pojmem lidé nic moc nevybaví, ale pfiejdûme to. Lépe je si pfiedstavit, Ïe tepelné ãerpadlo dokáÏe z venkovního prostfiedí, aÈ jiÏ ze zemû, spodní vody nebo vzduchu odãerpat tepelnou energii a tu prostfiednictvím stlaãování

a expandování chladící látky „pfieãerpat“ do topného systému s takovou úrovní teploty vody, (nebo taky vzduchu), Ïe se s tím dá topit. MÛÏete namítnout no a proã bych to dûlal? DÛvod je velmi prost˘. Pro pohon tepelného ãerpadla je tfieba dodat jen asi 1/3 elektrické energie, aby pracovalo, ale 2/3 energie pro vytápûní dokáÏe tepelné ãerpadlo z okolí vytápûného domu získat a pfienést pro vytápûní zcela „zadarmo“. To je ta energetická stránka vûci, coÏ znamená, Ïe toto mnoÏství snadno získané tepelné energie nemusím „vyrobit“ spalovacím procesem (nevytváfiím tedy skleníkové plyny) a samozfiejmû nemusím nakoupit palivo, jen tu malou ãást elektrické energie, a to je‰tû za v˘hodnou cenu ve speciálním tarifu pro tepelná ãerpadla. Ekonomická stránka b˘vá tím hlavním dÛvodem, proã si lidé pofiizují tepelná ãerpadla. Není smyslem tohoto ãlánku ‰kolit o tom, jak se teplo z pfiírody prostfiednictvím tepelného ãerpadla získá, co v‰echno je k tomu potfieba udûlat, jak se celá technologie musí zapojit a jakou udûlat regulaci, ale spí‰e se zamûfiit na to, jak bude ve vytápûném objektu pfiíjemné teplo a co z toho plyne pro komplexní fie‰ení vytápûného domu. Hlavním rozdílem proti klasick˘m kotlÛm, aÈ jiÏ na tuhá, plynná nebo kapalná paliva, pfiípadnû elektrokotlÛm je, Ïe tepelná ãerpadla získají 2/3 energie zcela zadarmo. Druh˘ dÛleÏit˘ rozdíl je, Ïe „klasické“ tepelné ãerpadlo zpravidla dokáÏe ohfiát topnou vodu jen na 55 °C (speciální provedení aÏ na 75 °C, ale ta jsou drahá a dosahované úspory energie jsou niÏ‰í). Proto také topn˘ systém by mûl b˘t navrÏen a udûlán tak, aby i s teplotou topné vody do 55 °C se prostory daly vytopit na poÏadovanou teplotu i pfii venkovních v˘poãtov˘ch teplotách. Pro tento úãel je naprosto nejvhodnûj‰í podlahové nebo stûnové vytápûní. Zde totiÏ platí zásada, Ïe ãím niÏ‰í teplotu topné vody do systému je

Princip funkce tepelného ãerpadla

Tepelné ãerpadlo systém „zemû – voda“

Tepelné ãerpadlo systém „voda – voda“

Tepelné ãerpadlo systém „vzduch – voda“

tfieba dodávat, tím vy‰‰í energetické úspory tepelné ãerpadlo dosahuje. S podlahov˘m topením je prÛmûrná teplota vody zpravidla kolem 35 °C a to tepelnému ãerpadlu velmi vyhovuje. Obdobné je to se stûnov˘m vytápûním, které se i u nás dnes obãas vyuÏívá. Pokud se t˘ká radiátorÛ, jsou rovnûÏ vyuÏitelné, ale s ohledem na max. teplotu topné vody do 55 °C, vycházejí podstatnû rozmûrnûj‰í neÏ v pfiípadû tfieba plynového kotle, kter˘ mÛÏe dodávat do topného systému vodu o teplotû tfieba 80 °C. Opût zde platí, Ïe pro radiátory, jejichÏ teplota bude tfieba tûch 55 °C, dosahované úspory proti podlahovému topení se sníÏí aÏ o 20 % a to je dost. âasto je poÏadován kombinovan˘ vytápûcí systém, spoãívající v podlahovém topení (napfi. v pfiízemí) a radiátory (v patfie). Z hlediska energetick˘ch úspor a s tím souvisejících ekonomick˘ch efektÛ je to stejné, jako kdyÏ se vytápí jen radiátory. KvÛli nim se totiÏ musí ohfiívat voda na vy‰‰í teplotu a pro podlahovku se pak smû‰ováním ochlazuje, takÏe efekt úspor je podle teploty pro radiátory. PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007

25

termo komf 14.6.2007 15:55 Stránka 26

TEPELNÁ âERPADLA

Nûkdy je moÏno setkat se s názory, Ïe tepelná ãerpadla jsou „stra‰nû“ drahá a nevyplatí se je instalovat. Tato „stará koleda“ v‰ak uÏ hezk˘ch pár let neplatí. To bylo skuteãnû pravdou, kdyÏ ceny energií a paliv byly levné tak, Ïe úspory energií pfiepoãtené na cenu u‰etfiené energie byly tak nízké, Ïe investice za pofiízení tepelného ãerpadla se za jeho Ïivotnost, prakticky dosaÏen˘mi úsporami, nezaplatila. JenÏe Ïijeme v reálném svûtû a ceny energií systematicky a nezadrÏitelnû stoupají. Jsme svûdky toho, Ïe ke zdraÏení dochází i nûkolikrát do roka a jinak to uÏ zcela jistû nebude! TakÏe jak to vlastnû s ekonomickou návratností tepeln˘ch ãerpadel vypadá dnes? Vyjdeme-li z dne‰ních cen energií, pak tepelné ãerpadlo instalované v novostavbû se dosahovan˘mi úsporami „zaplatí“ asi za 8–9 let. Pfii bûÏné Ïivotnosti kvalitních tepeln˘ch ãerpadel 20 a více let to znamená, Ïe se minimálnû 2x bûhem svého „Ïivota“ zaplatí. Pfii oãekávaném rÛstu cen energií to bude jen lep‰í. Vzhledem k ekologick˘m efektÛm tepeln˘ch ãerpadel jsou pro jejich rozvoj instalací poskytovány státní dotace, coÏ jsou nevratné finanãní prostfiedky, pfii splnûní urãit˘ch kriterií, která u novostavby s kvalitním tepeln˘m ãerpadlem není problém splnit. S dotací se pak ekonomická návratnost sniÏuje na 5 aÏ 6 let a to uÏ je víc neÏ zajímavé. Co bylo, je, a bude. Poãátky instalací tepeln˘ch ãerpadel u nás se datují kolem roku 1990. To není aÏ tak dlouho, ve vyspûl˘ch zemích západní a severní Evropy se v‰ak zaãaly instalovat o 20 let dfiíve a proto jsou dnes v tomto smûru mnohem dál neÏ my. Vzorem nám mohou b˘t ·védové, kde v jejich osmimilionové zemi je nainstalováno více neÏ 600 000 tepeln˘ch ãerpadel. KdyÏ se podíváte na pfiiloÏen˘ graf v˘voje instalací u nás, pak poãet cca 10 000 instalací je prozatím úsmûvn˘. Nicménû meziroãnû i u nás tepeln˘ch ãerpadel

pfiib˘vá a podle prÛzkumu jiÏ témûfi kaÏd˘ desát˘ nov˘ dÛm má instalováno tepelné ãerpadlo, a to je potû‰itelné. K tomu, aby byly vytváfieny vhodné podmínky ke zv˘‰ení poãtu tûchto „chytr˘ch“ a „uÏiteãn˘ch“ zafiízení, byla v roce 2000 zaloÏena Asociace pro vyuÏití tepeln˘ch ãerpadel âR. Ta si vyt˘ãila cíl, aby se u nás nainstalovalo co nejvíce kvalitních tepeln˘ch ãerpadel, aby instalace byly udûlány odbornû a dobrá povûst tepeln˘ch ãerpadel se ‰ífiila po celé zemi. Toto neziskové sdruÏení má velkou v˘hodu v tom, Ïe stálo u zrodu Evropské asociace tepeln˘ch ãerpadel, odkud získává velmi cenné informace a zku‰enosti z oblastí, kde tepelná ãerpadla jsou prakticky skoro v kaÏdém domû. Informace pak jsou vyuÏívány v orientaci a aktivitách smûfiujících jednak k sv˘m ãlenÛm, ale také v ‰ífiení osvûty mezi laickou i odbornou vefiejností. Stále se máme ãemu uãit, zvlá‰tû kdyÏ prakticky neexistují odborné uãebnice pro ‰koly v‰ech úrovní. Pro odborn˘ rÛst sv˘ch ãlenÛ zaji‰Èuje asociace specializované kursy, odborná ‰kolení o souvisejících tématech (hydrogeologie, otopné soustavy, diagnostika provozních hodnot chladících okruhÛ, novinky v oboru). Absolventi certifikaãních kursÛ, ktefií úspû‰nû sloÏili závûreãné zkou‰ky jsou uvedeni na webov˘ch stránkách asociace spoleãnû s firmami, kter˘m technická komise po kontrole instalací udûlila cerfitikát, kter˘m osvûdãuje kvalitu provádûn˘ch prací. Je naprosto nezvratn˘ trend rozvoje instalací tepeln˘ch ãerpadel, aÈ jiÏ z ekologick˘ch nebo energetick˘ch dÛvodÛ a pro jejich bezproblémov˘ provoz u spokojeného uÏivatele je tfieba mnohé udûlat. Aby se neopakovaly dramatické zvraty v pfiístupu k tepeln˘cm ãerpadlÛm, usiluje asociace o vysokou kvalitu a odbornost firem. Prakticky ve v‰ech zemích b˘valé západní Evropy, v dÛsledku toho, Ïe na trh se dosta-

la tepelná ãerpadla pochybné kvality a mnohé montáÏní firmy z neznalosti je nainstalovaly ‰patnû, mezi lidmi vznikl názor, Ïe tato zafiízení „za moc nestojí“, a trvalo témûfi 15 let, neÏ se dÛvûra k tepeln˘m ãerpadlÛm opût vrátila. Porozhlédneme-li se kolem sebe, co nabízí ná‰ trh, pak ãlovûk, kter˘ v oboru nepracuje, je naprosto bezradn˘, jak se v obrovské nabídce má vyznat. Naopak odborník se diví, co v‰echno se dá nabízet. Zde je obtíÏné vybírání, záleÏí hodnû na tom, jak v˘fieãn˘ je prodejce, nebo jak líbívá (rozumûj nízká) je cena. Lze narazit na tepelná ãerpadla, která se velmi dobfie hodí tfieba na Kypr nebo Malorku, ale do na‰ich klimatick˘ch podmínek „ani náhodou“. Jiná tepelná ãerpadla zase se vyznaãují takov˘m hlukem, Ïe pfies 4 domy se ví, Ïe u „NovákÛ“ mají v provozu tepelné ãerpadlo. Kapitola sama o sobû jsou tepelná ãerpadla odebírající teplo ze studny se spodní vodou. Neodborná instalace zpÛsobí, Ïe „dojde“ voda a netopí se, nebo se stáhne voda ze sousedních studní a je ostuda. U zemních tepeln˘ch ãerpadel zase „odborníci“ pfii provádûní hlubinn˘ch vrtÛ dokáÏou, Ïe pfii propojení zvodnûl˘ch vrstev kontaminují tfieba pÛvodnû kvalitní pitné vody ve studnách. Zmínûné problémy, kolem tepeln˘ch ãerpadel skuteãnû vznikají, pokud se k jejich instalaci dostanou tzv. odborníci, ktefií udûlají víc ‰kody neÏ uÏitku. Vyplatí se pfii v˘bûru dodavatele ovûfiit si, Ïe má v oboru zku‰enosti, jaké má reference a je-li ãlemem Asociace pro vyuÏití tepeln˘ch ãerpadel, pak uÏ to je do jisté míry zárukou odbornosti. Pokud se v˘bûru tepelného ãerpadla co do systému t˘ãe, mûl by odborník vyhodnotit místní podmínky a podle toho navrhnout fie‰ení. Z hlediska kvality, tzn. parametrÛ a Ïivotnosti lze jako urãitou pomÛcku vzít ovûfiené znaãky uvedené na webov˘ch stránkách Asociace. Brzy se snad doãkáme „‰títkování“ jako je tomu u chladniãek nebo praãek, písmenko A znaãí nejvy‰‰í kvalitu, G naopak nejniÏ‰í a tomu by mûla odpovídat také cena. V Evropské asociaci tepeln˘ch ãerpadel se uÏ na tom pracuje. Doporuãení na závûr: kvalitní tepelné ãerpadlo nemÛÏe b˘t levné, protoÏe je sestaveno z kvalitních (tedy i draÏ‰ích) komponentÛ. Pro projektanty, architekty, stavafie i topenáfie pfiipravuje Asociace pro vyuÏití tepeln˘ch ãerpadel semináfie s obsahem podle profesního zamûfiení. Neváhejte vznést své dotazy na sekretariát AVTâ. Ing. Josef Slováãek

Asociace pro vyuÏití tepeln˘ch ãerpadel Slavíkova 26, 130 00 Praha 3 tel/fax 222 711 327, e-mail: [email protected], http://www.avtc.cz

26


umělý kámen 14.6.2007 15:56 Stránka 27

UMùL¯ KÁMEN

Umûl˘ kámen Je to materiál, který je svým vzhledem a vlastnostmi podobný přírodnímu kameni. Jeho velkou předností je nízká cena. Vyrábí se dusáním směsi do forem. Směs tvoří jakostní suroviny, které garantují vysokou životnost hotových výrobků. Dusané výrobky se svým vzhledem hodně přibližují přírodnímu kameni. Z umělého kamene se vyrábí kolekce stavebních a dekorativních prvků určených jak pro venkovní, tak pro vnitřní použití. Jedná se o stavebnice několika druhů plotů, zdí, podezdívek, obkladů, přístřešků na plyn i elektřinu, popelnice a korýtka na květiny. Montáž plotů a zídek je velmi snadná a hlavně rychlá. Umělý kámen lze dobře vrtat i řezat. Ve srovnání s klasickými stavebními postupy, jako je vyzdění z cihel, omítnutí a natření, lze plot z umělého kamene postavit za mnohem méně času a dovolíme si tvrdit, že za stejné peníze. Vycházíme ze zkušeností zákazníků, kteří si nechali postavit plot od stavební firmy, která jim nebyla schopna plot přikrýt, a při shánění stříšek skončili u nás. A jejich častý výrok je: „Kdybych vûdûl o vás, nechal bych si to postavit z umûlého kamene.“

Návod k montáži plotů a následného ošetření proti povětrnostním vlivům, růstu mechů a lišejníků obdrží zákazník se zakázkou. Umělý kámen je možné vyrobit v několika barevných odstínech. Více na www.zvuk-jasenna.cz, dotazy týkající se výrobků z umělého kamene zodpovíme na [email protected]. Výrobky prošly zkouškami ve zkušebních laboratořích v Hořicích, a proto máte záruku, že kupujete kvalitní výrobek. Zakázková v˘roba umûlého kamene Jasenná 20, tel. 491 881 185, 732 123 674 www.zvuk-jasenna.cz PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007

27

články 14.6.2007 19:55 Stránka 28

STAVEBNICTVÍ

Anal˘za v˘voje stavebnictví v 1. ãtvrtletí 2007 V 1. ãtvrtletí 2007 byl v˘voj ve stavebnictví v˘raznû ovlivnûn zcela mimofiádnû pfiízniv˘mi klimatick˘mi podmínkami, které umoÏnily stavbafiÛm provádût bez omezení ve‰keré stavební práce. Celková stavební produkce byla proti 1. čtvrtletí 2006 o 28,9 % vyšší, k růstu nejvíce přispělo pozemní stavitelství, průměrný evidenční počet zaměstnanců zůstal na úrovni loňského roku, průměrná měsíční nominální mzda vzrostla o 13,1 %, stavební úřady vydaly o 2,6 % více stavebních povolení, orientační hodnota povolených staveb byla vyšší o 25,1 %.

Stavební produkce Celková stavební produkce v 1. čtvrtletí 2007 meziročně vzrostla ve stálých cenách o 28,9 %, po očištění od sezónních vlivů o 29,7 %. Ve srovnání se stejným obdobím 2006 se zvýšily objemy stavebních prací ve všech směrech výstavby, především vzrostla produkce u pozemního stavitelství. Velmi příznivé klimatické podmínky umožnily stavbařům prakticky neomezeně provádět veškeré stavební práce. Růst produkce byl ovlivněn realizací developerských stavebních projektů zahraničních investorů zaměřených především na výstavbu administrativních a multifunkčních center. Inženýrské stavitelství rostlo zejména vlivem výstavby dálnic a rekonstrukcemi a modernizacemi železničních tratí včetně jejich uzlů.

Objem stavební produkce V 1. čtvrtletí roku 2007 byly provedeny stavební práce za 90 177 mil. Kč. Stavební produkce malých podniků (do 19 zaměstnanců) činila podle odhadu ČSÚ více jak třetinu z celkového objemu stavebních prací. Rozhodující podnikovou základnu stavebnictví tvořilo 2 355 podniků s 20 a více zaměstnanci, které provedly stavební práce za 55 581 mil. Kč, tj. o 28,7 % více než v 1. čtvrtletí roku 2006. Na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích bylo prostavěno 48 729 mil. Kč (+29,0 %) a na opravách a údržbě 4 738 mil. Kč (+11,0 %). Stavební práce v zahraničí se zvýšily o 91,4 %. Ostatní práce vzrostly o 17,0 %. Převážnou část produkce (cca 89 %) realizovaly podniky s převažující činností pozemní a inženýrské stavitelství (růst o 29,4 %). Nejmenší podíl (přibližně 2 %), avšak nejvyšší tempo růstu vykázaly podniky zabývající se především přípravou staveniště. Z hlediska velikosti podniku, stanovené podle počtu zaměstnanců, byl za-

28


Stavební práce podle dodavatelsk˘ch smluv (S) za podniky s 20 a více zamûstnanci 1. ãtvrtletí

Od poãátku roku

2007

2006

S celkem v mil. Kã bûÏn˘ch cen

55 581

41 962

128,7

128,7

S v tuzemsku

53 861

41 064

127,1

127,1

48 729

36 619

129,0

129,0

35 348 13 381

24 892 11 727

137,3 110,8

137,3 110,8

4 738

4 118

111,0

111,0

2 973 1 765

2 721 1 397

105,2 122,5

105,2 122,5

ostatní práce

394

327

117,0

117,0

S v zahraniãí

1 720

898

191,4

191,4

v tom: nová v˘stavba, rekonstrukce a modernizace v tom: pozemní stavitelství inÏen˘rské stavitelství opravy a údrÏba v tom: pozemní stavitelství inÏen˘rské stavitelství

Index v % ze stál˘ch cen

Rozklad meziroãního pfiírÛstku indexu stavebních prací 1. ãtvrtletí 2007, podniky s 20 a více zamûstnanci PfiírÛstek indexu stavebních prací

28,7

v tom (rozklad v procentních bodech): nová v˘stavba, rekonstrukce a modernizace pozemní stavitelství inÏen˘rské stavitelství opravy a údrÏba ostatní práce práce v zahraniãí

+25,2 +22,2 +3,0 +1,1 +0,1 +2,3

Rozklad meziroãního pfiírÛstku indexu orientaãní hodnoty staveb (1. ãtvrtletí 2007) PfiírÛstek indexu orientaãní hodnoty staveb

25,1

v tom (rozklad v procentních bodech): nová v˘stavba zmûna dokonãen˘ch staveb

+27,8 -2,7

články 14.6.2007 19:55 Stránka 29

poãet stavebních povolení

orientaãní hodnota v mil. Kã

Poãet stavebních povolení a orientaãní hodnoty staveb v letetech 2002 aÏ 2007

znamenán nárůst objemu stavebních prací u všech velikostních skupin podniků. Ve dvou velikostních kategoriích (100 až 199 a 400 až 499 zaměstnanců) rostl objem stavební produkce dokonce o více než 30 %. Nadprůměrně si vedly menší podniky do 50 zaměstnanců a potom také podniky s více jak tisícem zaměstnanců. Ve struktuře stavebních podniků podle institucionálních sektorů (ISEKTOR) provedly převážnou část produkce nefinanční podniky soukromé a nefinanční podniky soukromé pod zahraniční kontrolou, kterým se objem stavebních prácí zvýšil o 34,2 % na přibližně 45 mil. Kč.

Základní stavební v˘roba (ZSV) Podobný vývoj jako stavební práce podle dodavatelských smluv (S) měl i ukazatel základní stavební výroba (ZSV), jenž v 1. čtvrtletí 2007 vzrostla o 26,7 %.

Zamûstnanost Průměrný evidenční počet zaměstnanců pracujících ve stavebních podnicích, které v 1. čtvrtletí 2007 měly 20 a více zaměstnanců, byl 153,8 tisíc osob (stejně jako v 1. čtvrtletí 2006), z toho manuálně pracujících bylo 95,3 tisíc osob (o 1,7 % méně). Pokles počtu zaměstnanců nastal u po-

Stavební práce podle dodavatelsk˘ch smluv (S) v ãlenûní podle pfievaÏující ãinnosti (OKEâ) za podniky s 20 a více zamûstnanci 1. ãtvrtletí

Od poãátku roku

2007

2006


Celkem v mil. Kã bûÏn˘ch cen

55 581

41 962

128,7

128,7

Z toho podle OKEâ pfiíprava staveni‰tû pozemní a inÏen˘rské stavitelství stavební montáÏní práce dokonãovací stavební ãinnosti

861 50 026 3 623 997

564 37 585 3 113 679

147,5 129,4 112,9 142,3

147,5 129,4 112,9 142,3

RÛst a struktura stavební produkce podle velikosti podnikÛ Velikost podnikÛ Podle poãtu zamûstnancÛ

1. ãtvrtletí

Od poãátku roku Index v % ze stál˘ch cen

Struktura podle objemu stavebních prací v % 100,0

128,9

128,9

Malé podniky 0 – 19 20 – 49

51,6 38,4 13,2

132,9 129,4 139,6

132,9 129,4 139,6

Stfiední podniky 50 – 99 100 – 249

19,8 9,2 10,6

128,4 128,6 128,1

128,4 128,6 128,1

Velké podniky 250 – 499 500 a více

28,6 7,2 21,4

124,4 151,4 117,4

124,4 151,4 117,4

Celkem


29

články 14.6.2007 19:55 Stránka 30

STAVEBNICTVÍ Struktura poãtu stavebních povolení v 1. ãtrvrtletí 2007 2 309

Zlínsk˘

1 338

Olomouck˘

1 448

Jihomoravsk˘

3 510

Vysoãina

1 259

Pardubick˘

983

Královéhradeck˘

1 273

Libereck˘

887

Ústeck˘

1 502

Karlovarsk˘

717

PlzeÀsk˘

1 522

Jihoãesk˘

1 850

Stfiedoãesk˘

4 471

Praha

2 449

loviny velikostních skupin, převážně u malých a středních podniků. Největší pokles byl u podniků s 200 až 299 zaměstnanci (-12,4 %). Nejvyšší nárůst počtu zaměstnanců byl u podniků se 400 až 499 zaměstnanci (+6,2 %). V pozemním a inženýrském stavitelství pracovalo 124,3 tisíc zaměstnanců (-0,2 %), na stavební montážní činnosti 16,9 tisíc osob (-2,6 %) a na dokončovací stavební činnosti 5,1 tisíc zaměstnanců (+3,1 %).

Mzdy Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci v 1. čtvrtletí 2007 dosáhla 20 161 Kč a byla o 13,1 % vyšší proti stejnému období roku 2006. Hodinová mzda činila 142 Kč a byla vyšší o 8,6 %. Nejvíce se zvýšila u podniků s 200 až 299 zaměstnanci (+15,4 %) a nejméně u podniků s 500 až 999 zaměstnanci (+6,0 %). V pozemním a inženýrském stavitelství vzrostla průměrná mzda o 13,5 % na 20 394 Kč, u stavebních montážních prací vzrostla mzda o 10,6 % na 20 528 Kč, u dokončovací stavební činnosti se zvýšila o 11,7 % a byla 17 250 Kč.

Produktivita práce S ohledem na stagnaci počtu zaměstnanců se produktivita práce na jednoho zaměstnance v 1. čtvrtletí 2007 u podniků s 20 a více zaměstnanci zvýšila stejně jako stavební produkce o 28,7 %. Vzhledem k meziročnímu růstu počtu

30


poãet povolení v kraji celkem

Moravskoslezsk˘

Stavební práce podle dodavatelsk˘ch smluv (S) v ãlenûní podle ISEKTORU za podniky s 20 a více zamûstnanci 1. ãtvrtletí

Celkem v mil. Kã bûÏn˘ch cen V tom podle sektoru: nefinanãní podniky vefiejné nefinanãní podniky soukromé nefinanãní podniky soukromé pod zahraniãní kontrolou domácnosti

Od poãátku roku

2007

2006


55 581

41 962

128,7

128,7

494 44 977

290 34 281

164,7 127,4

164,7 127,4

9 286 824

6 737 654

134,2 121,6

134,2 121,6

Zamûstnanost ve stavebnictví v ãlenûní podle OKEâ za podniky s 20 a více zamûstnanci 1. ãtvrtletí

Od poãátku roku

2007

2006

Poãet zamûstnancÛ v tisících osob

153,8

153,8

100,0

100,0


6,4 124,3 16,9 5,1

5,9 124,4 17,4 5,0

108,5 99,8 97,4 103,1

108,5 99,8 97,4 103,1

odpracovaných hodin (o 4,1 %) produktivita práce na jednu odpracovanou hodinu rostla pomaleji než produktivita práce na jednoho zaměstnance (o 23,6 %).

Stavební povolení Stavební úřady v 1. čtvrtletí 2007 vyda-


ly 26 020 stavebních povolení, což bylo o 2,6 % více než v 1. čtvrtletí 2006. Nejvíce stavebních povolení bylo vydáno pro bytové budovy, jejichž počet meziročně vzrostl o 18,9 %. V hlavním městě Praze se vydalo 2 449 povolení, přičemž přes 60 % jich bylo určeno pro bytovou výstavbu.

články 14.6.2007 19:55 Stránka 31

Orientaãní hodnota staveb

Mzdy ve stavebnictví v ãlenûní podle OKEâ za podniky s 20 a více zamûstnanci 1. ãtvrtletí

Od poãátku roku

2007

2006


PrÛm. mûs. nominální mzda v Kã

20 161

17 831

113,1

113,1


16 642 20 394 20 528 17 250

14 677 17 965 18 556 15 446

113,4 113,5 110,6 111,7

113,4 113,5 110,6 111,7

Struktura stavebních povolení Poãet 1. ãtvrtletí 2007 Bytové budovy Nebytové budovy Stavby na ochranu Ïivot. prostfiedí Ostatní stavby

Orientaãní hodnota

absolutnû

meziroãní index v %

absolutnû v mil. Kã

meziroãní index v %

10 573 4 554 4 408 6 485

118,9 95,4 87,0 98,1

23 339 29 918 6 202 21 655

108,9 159,8 110,0 113,6

10 573 4 554 4 408 6 485

118,9 95,4 87,0 98,1

23 339 29 918 6 202 21 655

108,9 159,8 110,0 113,6

Od poãátku roku Bytové budovy Nebytové budovy Stavby na ochranu Ïivot. prostfiedí Ostatní stavby

Orientační hodnota staveb povolených v 1.čtvrtletí 2007 byla 81,1 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 vzrostla o 25,1 %. Novou výstavbou vzniknou stavby v hodnotě 58,6 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 44,3 %. Změnou dokončených staveb vzniknou stavby v hodnotě 22,5 mld. Kč, což je o 7,2 % méně než ve stejném období minulého roku. Z pohledu druhů staveb nejvíce vzrostla orientační hodnota stavebních povolení u nebytových budov (+59,8 %). U budov bytových se zvýšila o 8,9 %, u staveb ostatních o 13,6 % a u staveb pro životní prostředí o 10,0 %.

Podlahová plocha Stavební úřady povolily v 1. čtvrtletí 2007 výstavbu budov s podlahovou plochou 1 805 tis. m2. Nárůst proti stejnému období roku 2006 o 17,3 % byl především u bytových budov, u nebytových budov byl pokles o 19,4 %. U nové výstavby bytových budov vzrostla podlahová plocha o 23,4 % a u změn dokončených staveb bytových budov byla menší o 22,0 %. Průměrná podlahová plocha u nové bytové výstavby byla 126,9 m2 s orientační hodnotou 18,3 tis. Kč za 1 m2.

Novinka na stavebním trhu:

Ochranná známka „PŘÍRODNÍ KÁMEN“ Jste stavafi, architekt, projektant, investor a chcete bezpeãnû rozpoznat v˘robky z pfiírodního kamene? Chcete se orientovat na trhu zaplaveném nehodnotn˘mi imitacemi? Potfiebujete na první pohled odli‰it keramiku tváfiící se jako pfiírodní kámen? Chcete se pfii své práci vyhnout betonov˘m napodobeninám pískovce?

Orientujte se podle ochranné známky „PŘÍRODNÍ KÁMEN“

P¤ÍRODNÍ KÁMEN Pfiírodní kámen se vytváfiel milióny let a za jeho kvalitu ruãí horninotvorné procesy, které mu vtiskly nezamûnitelné vlastnosti. Je elegantní, pevn˘, tvrd˘ a odoln˘. ZaslouÏí si ochranu a stejné zviditelnûní, jaké má jiÏ desítky let ãistá stfiiÏní vlna nebo pravá kÛÏe. Ochranná známka „P¤ÍRODNÍ KÁMEN“ platí v celé Evropské unii a lze ji pouÏívat pouze na v˘robky z pfiírodního kamene – Ïuly, mramoru, vápence, pískovce atd. Nabyvatelem licence pro âeskou republiku se stal Svaz kameníkÛ a kamenosochafiÛ âR, kter˘ ji získal na základû licenãní smlouvy s Evropskou federací prÛmyslu kamene EUROROC. Ochranná známka se skládá z loga a slovního údaje v pfiíslu‰ném jazyce (P¤ÍRODNÍ KÁMEN, NARURAL STONE atd.). BliÏ‰í informace Vám poskytne Svaz kameníkÛ a kamenosochafiÛ âR, Eli‰ky Krásnohorské 7, 110 00 Praha 1. tel. +420 224 930 986, e-mail: [email protected], www.kamenici.cz

S naší ochrannou známkou ve světě přírodního kamene nezabloudíte! PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007

31

články 14.6.2007 19:55 Stránka 32

články 14.6.2007 19:55 Stránka 33


VZDùLÁVÁNÍ

Odborné semináfie pofiádané spoleãností PSM CZ v rámci programu celoÏivotního vzdûlávání ãlenÛ komory âKAIT PoÏární bezpeãnost staveb – bezpeãnost technick˘ch zafiízení V kongresovém sále Masarykovy koleje v Praze 6 se dne 10. kvûtna konal celostátní semináfi ve spolupráci s âKAIT, âSSI, SPS a Stavebních veletrhÛ v Brnû, za úãasti odborného garanta plk. Ing. ZdeÀka Ho‰ka z generálního fieditelství Hasiãského záchranného sboru a zástupcÛ EZÚ – Elektrotechnického zku‰ebního ústavu, Ing. Vlastimila Votruby, Ing. Jarmila Mikulíka a p. Jana TÛmy. V souãasné dobû velice aktuální téma o poÏární bezpeãnosti bylo prezentováno v zastoupení firem PROMAT, OBO BETTERMANN, REHAU, PRAKAB PRAÎSKÁ KABELOVNA, EZÚ a ABLOY Czech. Semináfi byl urãen ‰iroké odborné vefiejnosti projektantÛ, investorÛ, zhotovitelÛ staveb a pracovníkÛm, ktefií zodpovídají za poÏární bezpeãnost a ochranu staveb. Pfiestávková pauza byla pfieváÏnû vyuÏita k debatám s pfiedními zástupci firem. Pro 150 úãastníkÛ byl na závûr pfiipraven spoleãn˘ obûd.

34


brno 14.6.2007 16:02 Stránka 35

Stavební veletrhy 2007

VELETRHY

Stavební veletrhy 2007 potvrdily, Ïe se v âR tomuto oboru skuteãnû dafií. Uvedl to pfii jejich zahájení ministr pro místní rozvoj Jifií âunek. Jedná se o nejvût‰í projekt ve stfiední a v˘chodní Evropû a v rámci starého kontinentu se fiadí mezi pût TOP veletrhÛ v oboru. Nomenklatura stavebních veletrhÛ pokryla v‰echny oblasti oboru a byla urãena pro odborníky i laiky.

Leto‰ní roãník byl v fiadû ukazatelÛ opût rekordní. Ve zcela zaplnûn˘ch pavilonech v˘stavi‰tû i na voln˘ch plochách se pfii leto‰ním roãníku pfiedstavilo na celkové v˘stavní plo‰e 59 000 metrÛ ãtvereãních (coÏ je o 2 500 více neÏ loni) témûfi 1400 vystavovatelÛ z 24 zemí. Nejsilnûj‰í zahraniãní zastoupení mûly Nûmecko, Slovensko, Polsko a Rakousko, silná byla rovnûÏ oficiální úãast ·panûlska. Potvrzuje se stále zvy‰ující internacionalizace, podíl zahraniãních firem dosáhl 16 procent. Branami v˘stavi‰tû pro‰lo 91 500 náv‰tûvníkÛ. Stavební veletrhy pokryly cel˘ obor od investiãního zámûru, pfies hrubou stavbu aÏ k finálnímu vybavení a provozování budov. Organizátofii vhodnû spojili ãtyfii projekty, které jsou vzájemnû provázány – 12. mezinárodní stavební veletrh IBF, 8. mezinárodní veletrh technick˘ch zafiízení budov SHK Brno, 4. mezinárodní veletrh osvûtlovací techniky, elektroinstalací a systémové integrace budov ELEKTRO a 2. mezinárodní veletrh investic, financí, realit a technologií pro mûsta a obce URBIS INVEST 2007. Bûhem konání veletrhu byla pfiedána fiada prestiÏních ocenûní. Central Europe Top Award pro rok 2007. První cenu svého druhu v âR od vstupu do EU získala za v˘znamn˘ pfiínos pro stavebnictví firma Rockwool International A/S. Byly pfiedány také Zlaté medaile IBF a SHK, o nûÏ soutûÏilo celkem 18 nominovan˘ch firem. Tradiãnû byly ocenûny nejoriginálnûj‰í expozice – Aura. K hlavním tématÛm leto‰ního roãníku patfiily Opravy bytového fondu a Zelená energie, tedy její alternativní zdroje a systémy sniÏující energetickou nároãnost staveb. Na IBF firmy prezentovaly realizace staveb, stavební fiemesla a technologie, rÛzné materiály, stavební stroje a konstrukce. SHK pfiedstavil nejnovûj‰í trendy v oblasti sanitární techniky, interiérÛ koupelen, klimatizace, vzduchotechniky apod. Veletrh ELEKTRO byl zamûfien na instalace technologií v inteligentních budovách. Technologie pro mûsta a obce byly náplní veletrhu URBIS INVEST, zúãastnili se jej zástupci regionÛ z âR, Polska, Slovenska a Nûmecka. Veletrhy v Brnû nejsou jen pfiehlídkou novinek v oboru, odborníky pfiitahuje i bohat˘ doprovodn˘ program. Svaz podnikatelÛ ve stavebnictví prezentoval na v˘stavi‰ti v˘sledky a úspûchy v oboru a zorganizoval mj. setkání podnikatelÛ Slovenské a âeské republiky. Na pût desítek zástupcÛ stavebních firem hodlá vzájemnû spo-

lupracovat, jejich spoleãn˘m problémem je nedostatek kvalifikovan˘ch sil. Tradiãnû se konalo mezinárodní sympozium Mosty, na kterém byla vyhlá‰ena nejlep‰í díla z roku 2005. StûÏejní akcí v rámci URBIS INVEST byl 14. celostátní kongres starostÛ a primátorÛ mûst a obcí, ktefií diskutovali o financování po daÀové reformû. Pokud by se reforma neuskuteãnila, uÏ v roce 2009 by pfiekroãily mandatorní v˘daje ve‰keré pfiíjmy âR. Regionální komory a regiony Ruské federace se pfiedstavily na konferenci Rusko 2007, kde podnikatelé hovofiili o perspektivách vzájemného obchodu. Tato zemû je stále lákavûj‰í pro obchodování, vût‰ina ãesk˘ch firem tam mÛÏe navázat dlouholeté kontakty, ale musí poãítat s mnohem vût‰í konkurencí. Poprvé se v historii stavebních veletrhÛ prezentovala delegace arabsk˘ch investorÛ z oblastí Perského zálivu. Investofii ze Saudské Arábie a Bahrainu pfiedstavili zástupcÛm na‰ich stavebních firem moÏnosti pro jejich aktivity. Na vyuÏívání brownfieldÛ byla zamûfiena konference o regionální infrastruktufie. Agentura CzechInvest na ní prezentovala strategii regenerace objektÛ, ale téÏ v˘sledky hledání vhodn˘ch oblastí pro obnovu V rámci veletrhÛ pfiedstavila âeská protipovodÀová asociace fiadu nov˘ch protipovodÀov˘ch opatfiení, nejãastûj‰ími náv‰tûvníky byli u bazénu pfied pavilonem Z starostové mûst a obcí. V pavilonech i na voln˘ch plochách se uskuteãnily rÛzné soutûÏe, jejichÏ cílem bylo podpofiit zájem mladé generace o stavebnictví. ·lo napfi. o mezinárodní mistrovství âR mlad˘ch klempífiÛ, pokr˘vaãÛ a tesafiÛ, mistrovství âR v podlaháfisk˘ch pracích a soutûÏe UãeÀ instalatér a Mladí návrháfii. Tradiãnû nechybûlo poradenské centrum ve stálé expozici EDEN 3000.

âísla ze statistiky Z hlediska vystavovatelÛ sv˘ch cílÛ dosáhlo 83 % ze 166 dotázan˘ch firem. Z toho spokojeno se svou úãastí na veletrhu bylo 93,4 procenta firem. Mezi náv‰tûvníky pfievaÏovali odborníci a zástupci vrcholového managementu. Zajímali se pfiedev‰ím o novinky a trendy (86,4 %) a o sluÏby (58,9 %). Odborníci tvofiili z celkového poãtu náv‰tûvníkÛ celkem 67 procent. Devadesát procent náv‰tûvníkÛ uvedlo, Ïe opût pfiijede na pfií‰tí veletrh. Více jak polovina z dotázan˘ch tvrdí, Ïe v˘znam veletrhu poroste.

O veletrhu fiekli Václav ·edivec, pfiedseda správní rady spoleãnosti MND Middle East: Jsem rád, Ïe nás nav‰tívili zástupci Iráku, Saudské Arábie a Bahrainu. Arabské zemû jsou pro ãeské firmy pfiímo zlatou investiãní pÛdou. V posledních letech tam vyrostlo neuvûfiitelné mnoÏství projektÛ za miliardy dolarÛ. Cardillo Césaré, obchodní fieditel STP S r. l., Itálie: V Brnû vystavujeme letos poprvé, ale uÏ mnohokrát jsme na v˘stavi‰ti byli jako náv‰tûvníci. Vím, Ïe va‰e mûsto je krásné, prohlédl jsem si ho uÏ v minulosti. Tentokrát nemám ãas, protoÏe na‰e expozice je doslova v obleÏení. Kadhim Al-Rubaya, ãlen pfiedsednictva Svazu iráck˘ch podnikatelÛ: Na brnûnsk˘ch stavebních veletrzích hledáme pfiedev‰ím obchodní partnery, ktefií nám mohou pomoci s obnovou na‰í zemû. Sandra Ebersbach, Gerlinger GmbH and Co. KG, Nûmecko: Stavební veletrhy jsme nav‰tívili uÏ potfietí, je to pro nás dÛleÏitá a zajímavá událost. SnaÏíme se zde kontaktovat nové partnery z âR a zároveÀ roz‰ífiit spolupráci se souãasn˘mi. Ljudmila Valentinovna Babu‰kina, místopfiedsedkynû horní komory parlamentu Sverdlovské oblasti: Veletrh ukázal, Ïe na‰e spolupráce s ãesk˘mi firmami bude pokraãovat i nadále. âesk˘ stavební prÛmysl nám mÛÏe v˘znamnû pomoci pfii zlep‰ování infrastruktury, ale téÏ kvality bydlení. Jakub Nepra‰, Prefa Aluminiumprodukte, s.r.o.: Na veletrhu vystavujeme uÏ potfietí a úãast v Brnû je pro nás prestiÏní. Jsem velmi rád, Ïe se tohoto projektu úãastní velké mnoÏství investorÛ. Waltr Sodomka, fieditel divize komínÛ, EFFE DUE: Kdo chce b˘t v branÏi vidût, musí se na stavebních veletrzích prezentovat. Také v˘robky na‰í firmy si na jednom místû prohlédla velká fiada lidí, veletrh tedy splnil v‰echny na‰e poÏadavky. Vratislav Cibula, vedoucí marketingu ASIO, s.r.o.: Na tomto stavebním veletrhu se musíme prezentovat, neboÈ jde v kaÏdém pfiípadû o styk s potenciálním zákazníkem. Právû v Brnû ho mÛÏeme oslovit a vykládat si s ním o problémech. Tento prestiÏní projekt nám také slouÏí ke schÛzkám s obchodními partnery, se kter˘mi se bûhem celého roku nemÛÏeme setkat. PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007

35

remmers 14.6.2007 16:04 Stránka 36

LITÉ PODLAHY

Zydrit® – podlahy nové generace Lité syntetické podlahy

s obnoviteln˘m povrchem pouh˘m brou‰ením u kter˘ch lze opravit jakékoliv po‰kození beze stop s vysokou funkãní a estetickou hodnotou bez omezení v tvorbû individuálních odstínÛ

možnost snadné tvorby individuálních odstínů atraktivní a minerálně působící vzhled – odstín je tvořen plnivem v transparentní pryskyřici a vytváří pocit různobarevných sedimentů, např. pískovcového, keramického, žulového, bazaltového, korkového etc. hloubkový 3D efekt – světlo se neodráží hned od povrchu podlahy, jak tomu bývá u standardních plnobarevných ploch, na barevný vjem má vliv hlavně plnivo v hloubce vrstvy.

Sytémová technologie Remmers Zydrit® již byla prověřena několikaletým praktickým používáním a byla úspěšně přijata na trzích v Holandsku, Velké británii a také na Dálném Východě, a to jak investory, tak i zpracovateli. První skupina nejvíce oceňuje možnost povrch kdykoliv obnovit či opravit, zpracovatelé zase přivítali jistotu při předávání objektu – skoro neexistuje praktické poškození vzniklé během provádění či následně, které by nebylo možné opravit beze stop, a to velmi snadno a takřka bez nákladů. Právě tyto první zkušenosti jednoznačně určily podlahovou technologii Remmers Zydrit® jako podlahy nové generace.

Dekorativní a zároveÀ prÛmyslové lité syntetické podlahy Zydrit® mají ‰iroké spektrum pouÏití: administrativní, komerční a veřejné budovy pro velký počet lidí bankovní domy, výstavní a informační prostory, autosalony školy, nemocnice a jiné budovy s vysokým požadavkem na hygienu bytové domy a privátní prostory kavárny a restaurace průmyslové podlahy se středním mechanickým zatížením a všude tam, kde je žádána vysoká užitná hodnota s dobrým vzhledem a velmi dlouhou životností

Jednoduch˘ systém: nežloutnoucí transparentní a UV-odolná pryskyřice plnivo – směs plnobarevných granulátů se speciální čárou zrnitostí, neměnící odstín působením světla a zaručující stejný odstín při různých výrobních šaržích čirý lak, snadno udržovatelný, UV-odolný

Vlastnosti podlahového systému Zydrit®: obnovitelnost povrchu pouhým broušením jako u parket – dlouhá životnost opravitelnost poškození beze stop bezespárovost a bez dilatací vysoká odolnost na upotřebení

Návrh povrchu a vzhled: Snadná aplikace, plošné utváření a prakticky neomezené možnosti míchání a definice nových odstínů dělají z tohoto systému tvůrčí nástroj v rukách architektů a dobrých zpracovatelů. K tomu se připojuje ještě možnost volit mezi matným nebo lesklým vzhledem v kombinaci s hladkým či mírně protiskluzovým povrchem.

Velmi dlouhá Ïivotnost: Podlaha Zydrit® se vyznačuje velmi dlouhou životností. Stačí jedno zbroušení a následné přelakování a povrch je znovu naprosto nový – jako u dřevěných parket, přírodní žuly či cementového terasa. Prakticky jakékoli lokální nebo bodové poškození na rozdíl od zmíněných přírodních podlah lze opravit bez viditelných následků. Mimo to dobře odolává působení ultrafialového záření.

Profesionální prezentace inovaãních systémÛ Remmers přichází s novým pojetím prospektů pro prezentace svých podlahových technologií. Nové prospekty obsahují přehledný metodický návod ve formě tabulky na výběr správného systému podle typu podkladu, druhu zatížení a určení podlahy. Dále obsahují praktický návod na aplikaci příslušného technologického systému doplněný prezentací ve formátu PowerPoint, která jednoduchým způsobem podporuje správné pochopení daného systému. První prospekt tohoto pojetí je právě prospekt pro inovační systém Zydrit®. Materiály k tomuto tématu je možné si stáhnout na internetové adrese www.remmers.cz v rubrice „Lité syntetické podlahy“. Alternativně lze tyto podklady také objednat písemně na elektronické adrese podlahy@ remmers.cz jako CD. Stefan Stanev produktový manažer Lité syntetické podlahy Remmers CZ s.r.o., Kolovratská 1445, 251 01 ¤íãany u Prahy tel. 323 606 142, 602 157 821 [email protected], [email protected]

36


tzb 14.6.2007 16:06 Stránka 37

VZDùLÁVÁNÍ

VZDùLÁVÁNÍ

TZB – optimální vytápûní, regulace a ohfiev teplé vody z pohledu projektanta a praxe Tfietí roãník semináfiÛ se konal ve sloÏení firem: Junkers, Danfoss, WILO, Schiedel, P-TECH CZ, Vogel & Noot. Poslední tfii jmenované firmy byly na spoleãn˘ch prezentacích této skupiny poprvé. Semináfie se konaly v Plzni, Karlov˘ch Varech, âesk˘ch Budûjovicích, Teplicích, Brnû, Olomouci, Ostravû, Liberci, Hradci Králové a v Praze. Prostory, které byly vybrány pro prezentace firem, poskytovaly pfiedná‰ejícím odpovídající podmínky spolu s technick˘m servisem. VÏdy bylo pfiihlíÏeno i na dostateãné kapacity pro úãastníky. Pouze hotel Prince de Ligne v Teplicích pÛsobil z tohoto pohledu dost naplnûn. Pfiedná‰ejícím byl zaji‰tûn ve‰ker˘ technick˘ servis a v prÛbûhu celého turné nedo‰lo k Ïádnému technickému problému. Pfiipomínky, které byly v loÀském roce ohlednû ozvuãení a dálkového ovládání dataprojektoru, byly v kaÏdém pfiípadû odstranûny.

Pfii prezentacích mûla kaÏdá firma vÏy pfiipraven stÛl (Danfoss dva stoly) a dvû Ïidle s dostateãn˘m prostorem pro v˘stavky a osobní diskuse s úãastníky semináfiÛ. Na semináfiích byly rozdávány spoleãností PSM CZ dotazníky, které byly následnû vyhodnoceny a protoÏe vyplnûní bylo zcela dobrovolné a nepodmínûné slosováním, bylo na 542 posluchaãÛ vráceno pouze 226 dotazníkÛ. Hodnocení bylo pouze z dotazníkÛ, kdy bylo uvedeno konkrétní jméno firmy. Nejlépe se vyjadfiovali posluchaãi k firmû Danfoss, kdy 107 jich vyjádfiilo hodnocení 1, pouze jeden posluchaã uvedl, Ïe nesly‰el nic nového. Celkové hodnocení 108 posluchaãÛ prÛmûrná známka 1,005. Na adresu firmy Junkers bylo uvedeno 1x, Ïe má firma monopol, 1x v Liberci, Ïe byla pfiedná‰ka nuda a 1x hodnocení znaménkem (-). V˘sledná známka 98 posluchaãÛ je 1,04. U firmy WILO byla 1x pfiipomínka ke dlouhé pfied-

ná‰ce, 1x reklama a 2x hodnocení znaménkem (-). V˘sledná známka 85/1,18. Spoleãnost Schiedel hodnotilo 72 posluchaãÛ v˘hradnû známkou 1. Nejménû se pfiítomní vyjadfiovali k firmû Vogel & Noot, pouze 41 posluchaãÛ s celkovou známkou 41/1,17. Celkovû hodnotilo v‰echny semináfie 226 posluchaãÛ s prÛmûrnou známkou 1,55. Nejvíce se

odborn˘ garant Ing. Vladimír Galád v Praze

Ing. Pavel Synáã z firmy WILO

Ing. Jifií Vrba z firmy Schiedel

Ing. Michal Kuãera z firmy Danfoss

Martin Samek z firmy P-TECH CZ

Ing. Pavel Kvasniãka z firmy Junkers

Ing. Josef Král z firmy VOGEL & NOOT

líbil semináfi v Hradci Králové, nejménû v Ostravû, kde bylo vráceno pouze 13 dotazníkÛ. V leto‰ním III. roãníku se úãastnilo 542 posluchaãÛ. V porovnání s rokem 2006 je to o 383 ménû. Pokud budeme hodnotit poãty rozeslan˘ch pozvánek na 10 565 adres po‰tovních a 8 623 adres e-mailov˘ch pouze spoleãností PSM CZ, je v˘sledné procento pfiítomn˘ch posluchaãÛ 3,12 velice nízké. K tomu je nutno je‰tû poãítat rozesílání pozvánek jednotliv˘mi úãastnick˘mi firmami. Pro závûreãné hodnocení ale nelze jednotlivé roãníky detailnû porovnávat, neboÈ v roce 2006 byla situace naprosto odli‰ná. Lze zcela zodpovûdnû konstatovat i ten fakt, Ïe fiada spoleãností semináfie pofiádá sama, pfiibylo nûkolik vzdûlávacích agentur a program celoÏivotního vzdûlávání ãlenÛ komory âKAIT je v koneãném hodnocení závisl˘ na ãestném prohlá‰ení jednotliv˘ch ãlenÛ. Nelze také opomenout leto‰ní pfiíznivé poãasí pro v˘stavbu i v zimním období. Pfiesto se domníváme, Ïe v kaÏdém pfiípadû bylo turné semináfiÛ v rámci marketingové komunikace jist˘m pfiínosem pro prezentující se firmy. Na závûr kaÏdého semináfie byla vÏdy vyhlá‰ena tombola. PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007

37

lias 14.6.2007 16:08 Stránka 38

BETONOVÉ PREFABRIKÁTY

Multifunkãní fotbalov˘ areál SK Slavia Praha – fotbal a.s. Lias Vintífiov, LSM, k.s. se od zaãátku leto‰ního roku aktivnû podílí na realizaci multifunkãního fotbalového stadionu v Praze pro klub SK Slavia Praha. V první etapû jsou dodávány prefabrikované tribunové lavice a schodi‰Èové stupnû z lehkého betonu v hodnotû témûfi 20 mil. Kã.

Základní údaje: zahájení stavby dokonãení stavby náklady stavby kapacita parkovi‰tû

– 9/2006 – jaro 2008 – okolo 1 mld. Kã – 21 000 sedících divákÛ (v‰echna místa krytá) – 40 VIP boxÛ (celkem 900 míst) – 1 300 parkovacích míst

V souãasné dobû jsou ukonãeny v‰echny pozemní pfiípravné práce vãetnû kompletního pilotového zaloÏení. U tribun Jih, V˘chod a Sever se na zkompletovan˘ skelet montují lavice a schodi‰tû. Poslední, ãtvrtá tribuna Západ se v tûchto dnech zaãíná montovat na pfiipravené základové konstrukce. KaÏd˘, kdo má zájem vidût postup prací, se mÛÏe na staveni‰tû podívat z lávky nedalekého obchodního centra, na kterém stavební firma instalovala improvizovan˘ informaãní panel.

38


xella 14.6.2007 16:09 Stránka 39

ZDICÍ MATERIÁLY

SILKA – záruka ticha Jedním z klíãov˘ch parametrÛ vnitfiní pohody bytov˘ch, obãansk˘ch i prÛmyslov˘ch staveb je akustické mikroklima. Zv˘‰ená hladinu hluku v obytn˘ch místnostech i na pracovi‰ti je prokazatelnû pfiíãinou stresu a fiady zdravotních problémÛ. Tématu akustické pohody je proto nutné vûnovat stejnou péãi jako dnes pfiísnû sledované tepelné technice staveb. Hlavním zdrojem zv˘‰ené hladiny hluku v obytn˘ch stavbách (pfii kvalitnû proveden˘ch obvodov˘ch konstrukcích) je ‰ífiení zvuku uvnitfi stavby, mezi sousedními byty a místnostmi. ·ífiení zvuku stavebními konstrukcemi (kroãejov˘ hluk) je fie‰itelné hlavnû vhodnou skladbou podlah a kvalitním provedením klíãov˘ch stavebních detailÛ. „Prosté“ ‰ífiení zvuku vzduchem je pak pfiedev‰ím otázkou volby stavebních materiálÛ pro vnitfiní mezibytové a dûlicí stûny. Zajímavou novinkou na ãeském trhu jsou v tomto smûru vápenopískové tvárnice SILKA pro nosné akustické stûny z produkce spoleãnosti Xella CZ. Pfiesné tvárnice SILKA z vápna a kfiemiãitého písku jsou tradiãním zdicím materiálem, kter˘ se nûkolik desetiletí intenzivnû pouÏívá zejména v sousedním Nûmecku, Polsku nebo Maìarsku. U nás tato novinka optimálnû doplÀuje hlavní sortiment spoleãnosti Xella CZ, kter˘m je ucelen˘ pórobetonov˘ systém YTONG. Vápenopískové tvárnice SILKA jsou urãené pro zdûní zvukovû a zároveÀ staticky namáhan˘ch stûn. Díky vysokému akustickému útlumu a nadstandardní únosnosti jsou vhodné pfiedev‰ím pro akustické a dûlící stûny v bytov˘ch, administrativních nebo komerãních a prÛmyslov˘ch stavbách, stejnû jako pro extrémnû zatíÏené nosné nebo ztuÏující konstrukce.

Stûny pro tiché budovy Stûny z vápenopískov˘ch tvárnic SILKA nabízejí jedineãné zvukovû

Tvárnice SILKA z vápna a kfiemiãitého písku jsou urãeny pro zdûní zvukovû a zároveÀ staticky namáhan˘ch stûn

izolaãní schopnosti pfii minimálních tlou‰Èkách zdiva. Díky vysoké objemové hmotnosti (2 000 kg/m3) dosahuje stûna z tvárnic SILKA pfii tlou‰Èce 250 mm i bez omítek indexu zvukové neprÛzvuãnosti Rw = 54,6 dB, coÏ s rezervou splní napfiíklad poÏadavky normy âSN 73 0532 na akustick˘ útlum mezibytov˘ch stûn. Tvárnice SILKA pfiitom dosahují pevnosti v tlaku minimálnû 20 MPa. Díky tomu pfienesou ‰tíhlé stûny tlou‰Èky 250 mm vy‰‰í statická zatíÏení neÏ bûÏné akustické zdivo tlou‰Èky 300 nebo 370 mm se srovnatelnou zvukovûizolaãní schopností. Mohou se tedy pouÏívat i pro nosné vnitfiní stûny vícepodlaÏních budov.

zdûní na tenkovrstvou maltu SILKA. Ergonomické úchopové kapsy pro ruce zedníka zjednodu‰ují manipulaci a zdûní z tûchto tvárnic o hmotnosti 24,7 kg. Pfiesné tvary a jednoduchá technologie zdûní zaruãují vysokou produktivitu práce a pfiesnost v˘stavby. To se spoleãnû s nízkou tlou‰Èkou stûn a v˘hodnou cenou tvárnic pozitivnû projeví v nízké koneãné cenû stûny a ve zkrácení doby v˘stavby. K v˘hodné ekonomice pfii-

stavovat u bytového domu s 30 byty i nûkolik desítek metrÛ ãtvereãních.

Zdravé klima pfiírodních materiálÛ Tvárnice SILKA se vyrábí pouze ze smûsi kfiemiãitého písku, vápna a vody. Proto spoleãnû s bíl˘m pórobetonem patfií mezi „nejãist‰í“ a hygienicky nejpfiíznivûj‰í materiály pro pouÏití v bytov˘ch nebo obãansk˘ch stavbách. Vysoká ob-

Vlastnosti materiálu dovolují optimální vyuÏití i pro nosné vnitfiní stûny vícepodlaÏních budov

Pfiesná rychlá stavba Vápenopískové tvárnice SILKA jsou díky technologii v˘roby velmi pfiesné a nevykazují zaznamenatelné tvarové ani rozmûrové odchylky. Tvárnice s dvojit˘m perem a dráÏkou mají rozmûry 250 x 199 x 248 mm (‰; v; d) a umoÏÀují pfiesné

Tvárnice SILKA pfievy‰ují jiné zdicí materiály hlavnû sv˘mi zvukovû izolaãními schopnostmi pfii minimální tlou‰Èce stûny. Vhodné uplatnûní nachází SILKA v bytov˘ch nebo obãansk˘ch stavbách, kde kromû zvukové izolace a pevnosti garantuje i vysokou tepelnou akumulaci stavby

spívá také minimální spotfieba omítek a vysoká efektivita pfii provádûní finálních povrchov˘ch úprav stûn, zpÛsobená vysokou pfiesností stûn SILKA. Dal‰í podstatnou v˘hodou minimální tlou‰Èky stûn je sníÏení zastavûného prostoru stavby a zisk cenné uÏitné plochy. V porovnání s nosn˘mi zdûn˘mi stûnami tlou‰Èky 370 mm mÛÏe tato úspora pfied-

jemová hmotnost vápenopískov˘ch tvárnic zaruãuje vedle vysoké zvukové izolace a pevnosti také velmi vysokou tepelnou akumulaci. Tvárnice SILKA pouÏité pro vnitfiní stûny akumulují znaãné mnoÏství tepla a samovolnû tím regulují také tepelnou pohodu v interiéru v letním i v zimním období. Tím mohou znatelnû pfiispût také ke sníÏení energetické nároãnosti staveb. PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007

39

trelle 14.6.2007 16:11 Stránka 40

HYDROIZOLACE

Jednovrstvé hydroizolaãní systémy

·védsk˘ koncern Trelleborg se specializuje témûfi v˘hradnû na jednovrstvé hydroizolaãní systémy. Speciálnû v oblasti ploch˘ch stfiech jsou jednovrstvé systémy hydroizolací na neustálém vzestupu a stfiech pokryt˘ch takov˘mto systémem kaÏd˘ rok pfiib˘vá. Takov˘ systém má nesporné v˘hody, av‰ak klade vysoké nároky na kvalitu realizaãních firem a precizní zpracování hydroizolaãních materiálÛ. Výhody použití jednovrstvých mechanicky kotvených systémů začínají být již chronicky známé a neustále opakované, proto je tu nebudeme znovu citovat, ale zaměříme se na materiály, které je pro takovéto aplikace možno použít. Firma Trelleborg jako specialista na jednovrstvé hydroizolační systémy nabízí několik materiálových řešení. Hydroizolační materiály vyráběné a dodávané firmou Trelleborg jsou: SBS modifikované bitumenové pásy MATAKI Uno Tech Bitumenová fólie modifikovaná TPE – MATAKI Elastofol Hydroizolační fólie na bázi pryže EPDM a Butyl – Varnamo, Superseal, Elastoseal, Butyl Termoplastický polyolefin na bázi PP – Ecoseal Nejběžnější a nejrozšířenější v našich zeměpisných šířkách jsou bitumenové pásy, modifikované SBS a určené k mechanickému kotvení. Představitelem této skupiny materiálů od firmy Trelleborg je pás MATAKI – UNO TECH, který nabízí vynikající odolnost vÛãi ohni a umožňuje jeho použití i v požárně nebezpečných prostorech, jelikož prošel zkou‰kou A. Flexibilita tohoto modifikovaného pásu je zaručena v teplotním rozmezí od -25 °C až do +120 °C. Jádro pásu tvoří kvalitní polyesterová tkanina s oboustranně aplikovaným bitumenem s vysok˘m obsahem SBS. Na vrchní straně je nalisována břidličná drť v barvách šedé, bílé, červené a zelené a spodní strana má posyp křemičitým pískem, který umožňuje natavování, ale i případnou možnost lepení do asfaltu, polyuretanu, či jiných vhodných lepidel. Tento pás lze použít jak na nové střešní konstrukce, tak i na sanace stávajících konstrukcí s betonovým, dřevěným, či ocelovým podkladem. Na sanacích obzvláště vynikne cenová výhodnost tohoto systému, protože odpadá nákladné odstraňování původních střešních plášťů a instalace je možná v kterémkoli ročním období.

Dalším produktem pro jednovrstvé mechanicky kotvené hydroizolační systémy je materiál ELASTOFOL. Jedná se o bitumenovou fólii modifikovanou TPE (termoplastický elastomer). Nosná vložka je spřažená. Vzhledem k modifikaci TPE a tudíž odolnosti UV záření, není zapotřebí použití břidličného posypu jako u SBS modifikovaných pásů. A tak se ELASTOFOL svou hmotností 3 kg/m2 – velmi snadná manipulace, tloušťkou 2,5 mm a horkovzdušným opracováním velmi přibližuje PVC fóliím. Na rozdíl od nich však neobsahuje žádná změkčovadla, je plně recyklovatelný a nemá naprosto žádné problémy se svařováním při opravách a opracování dodatečných prostupů, které jsou velice problematické právě u PVC fólií (vzhledem ke kolizím v kompatibilitě, a to i u stejného druhu po několikaletém stárnutí). Navíc je ELASTOFOL možné použít jak na plochých, tak i na šikmých střechách. Jiným známým a někdy neprávem opomíjeným materiálem pro hydroizolace vyráběným a dodávaným firmou Trelleborg jsou EPDM pryÏové fólie. Hydroizolační fólie na bázi EPDM pryÏe – Varnamo EPDM, Elastoseal, Superseal mají vynikající mechanické vlastnosti, např. roztažnost 400 – 600 %, tvarová paměť ±1 %, stabilita vlastností od -40 – +125 °C.

1. pro skladby s obrácen˘m pofiadím vrstev, balastové a zelené stfiechy

Varnamo EPDM – Spojování jednotlivých fólií se provádí pomocí vulkanizace při teplotě kolem 190 °C. Horkovzdušné opracování detailů. Elastoseal – Elastoseal se díky vrstvě TPE dá spojovat pomocí horkovzdušné technologie a standardního vybavení pro práci s PVC fóliemi (Leistry). Fólie lze prefabrikovat do velikosti až 1 000 m2 a téměř veškeré spoje fólií jsou prováděny strojně již ve výrobním závodě.

2. Vrchní hydroizolaãní vrstva, mechanicky kotvená Superseal – Pryžová fólie s nakašírovaným polyesterem na spodní straně. Standardní provedení je v barvě černé. Fólie je určena především pro mechanické kotvení, je ale možno ji lepit do lepidla nebo horkého bitumenu.

40


trelle 14.6.2007 16:11 Stránka 41

Poslední a zároveň nejnovější materiálovou skupinou pro jednovrstvé mechanicky kotvené hydroizolace, které firma Trelleborg díky spolupráci s americkým partnerem JCP Elastomerics na evropském trhu nabízí, jsou termoplastické polyolefiny – TPO. Jedná se o materiál v posledních letech velmi často diskutovaný jako nástupce PVC fólií v blízké budoucnosti. Všeobecná znalost těchto materiálů, je však vzhledem k jejich krátkému historickému vývoji na dost nízké úrovni. Hlavními přednostmi této hydroizolační fólie je: Excelentní UV odolnost, odolnost proti proražení Výborná chemická a mikrobiologická odolnost Šetrná k životnímu prostředí – neobsahuje toxiny, změkčovadla Výborná svařitelnost (horkovzdušně) Snášenlivost s polystyreny a asfalty (není nutná separace) Plná recyklovatelnost

Mataki TestTM je souãástí dodávky všech mechanicky kotvených systémů. Mataki TestTM je unikátní nedestruktivní zkouška těsnosti střešního pláště. Princip spočívá v natlakování prostoru pod mechanicky kotveným systémem pomocí obarveného, studeného a ekologicky čistého kouře. V místě určeném k provádění Mataki TestuTM se pás nařízne a do vzniklé štěrbiny se vsune ústí hadice, z níž pod vysokým tlakem proudí barevný kouř. Pfiípadná sebemen‰í netûsnost, jenž může vzniknout špatným spojením vzájemně se překrývajících pásů, nebo mechanickým poškozením v ploše fólie či asfaltového pásu, se projeví okamÏit˘m únikem barevného koufie. Teprve po provedení této zkoušky, tj. vizuálním ujištění, že je střecha dokonale těsná, se vydává záruční list na práci a materiál v trvání 10 let. Mataki TestTM je zahrnut v ceně materiálu a test je prováděn výhradně specialistou firmy TRELLEBORG.

Tyto hydroizolační fólie firma Trelleborg nabízí na českém trhu pod obchodním označením EcosealTM: Produkt

PouÏití

Tlou‰Èka

Rozmûry

Ecoseal EP- FM

Mechanicky kotvené, PfiitíÏené

1,14 mm, 1,52 mm

1,94 x 30,48 m

Ecoseal EP – Fleece

Celoplo‰nû lepené

1,14 mm, 1,52 mm

1,94 x 30,48 m

Hydroizolační fólie Ecoseal je doplněna kompletní řadou příslušenství k poskytnutí uceleného přístupu k řešení hydroizolace. Jedná se především o kouty, rohy, vtoky, komínky, lepidla tmely a také „O“ profily, které svým vzhledem připomínají falcované spoje. V neposlední řadě je také dobré připomenout, že do systému také patří poplastované plechy shodným materiálem.

K dalšímu zvyšování estetické úrovně přispívá také široká škála barevných odstínů hydroizolační fólie Ecoseal. Ukázka realizace TPO fólie na jednom ze stadiónÛ v jiÏní Korei, kde bylo sehráno MS 2002 ve fotbale

Velmi důležitým faktorem pro mechanicky kotvené systémy je výběr správných kotevních prvků a správné určení jejich množství a rozložení. Nejefektivnější a zároveň nejekonomičtější výpočet kotevních prvků je pro zákazníka proveden zdarma společností Trelleborg či smluvního dodavatele systémových kotvících prvků. Výrobky firmy Trelleborg jsou neustále zkoušeny a testovány. Firemní experti neustále spolupracují s odborníky a výzkumnými ústavy ve všech zemích, kde se jejich výrobky používají. Norma kvality ISO 9000 byla zavedena ve výrobě již v roce 1994, ISO 9001 jen o něco málo později. Samozřejmostí je i Certifikát ISO 14 001, který dává jasně najevo pro Skandinávii tak typický přístup k životnímu prostředí. Samozřejmostí je i poji‰tûní na případné škody způsobené vadou materiálu u renomované pojišťovací společnosti. Ing. Petr Pšenčík Product Manager Treleborg Industries CS, spol. s r.o. Trelleborg Building Systems www.trelleborg.cz PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007

41


STAVEBNÍ CHEMIE

Trochu jin˘ pohled na problematiku utûsnûní bazénov˘ch tûles vãetnû lepení a spárování obkladÛ Aãkoliv existuje nûkolik alternativ, jak fie‰it utûsnûní a finální povrch bazénov˘ch tûles (barva, fólie, polypropylen, nerez ap.), je Ïelezobetonová vana utûsnûná stûrkovou hydroizolaãní vrstvou s povrchovou úpravou keramickou (event. mozaikovou) dlaÏbou jednoznaãnû nejpouÏívanûj‰í fie‰ení. Toto fie‰ení je vhodné pro malé i velké bazény, exteriér i interiér a v neposlední mífie poskytuje velkou variabilitu pfii architektonickém fie‰ení. Vyrovnání podkladu O ideálním stavu lze hovořit, když vyrovnání podkladu není nutné. Realitou ale je, že tato situace nastává jen zřídkakdy a následné vyrovnání podkladu je nedílnou souãástí vût‰iny realizací. Tento pracovní krok odstraní případné nerovnosti, resp. nepřesnosti vzniklé při betonáži. V žádném případě nelze připustit různé pseudovyrovnání cementovou omítkou apod., ale je nutné zajistit standardní reprofilaci betonu s deklarovanou přilnavostí reprofilačních malt min. 1,5 MPa. Pfii plánování vlastní realizace je tento krok ãasto opomíjen, coÏ vede k jak termínov˘m, tak i finanãním komplikacím.

Utûsnûní bazénové vany a pfiilehl˘ch ochozÛ Provedení stěrkových hydroizolací lze v zásadě rozdělit do čtyř etap: pfiíprava podkladu dotûsnûní v‰ech prostupÛ v hydroizolaci (guly, trysky, svûtla ap.) provedení plo‰ného utûsnûní betonové konstrukce montáÏ flexibilních tûsnící pásÛ pfies v‰echny dilatace a pracovní spáry Pfiíprava podkladu spočívá především v důsledném odstranění všech separátů jako je prach a další nesoudržné částice, zbytky odbedňovacího oleje apod. Následná penetrace jednak zpevňuje podklad a zvyšuje přilnavost následných vrstev a jednak snižuje savost podkladu a tím snižuje rychlost vysychání a pravděpodobnost tvorby trhlinek. Utûsnûní prostupÛ je stěžejním úkonem při provádění hydroizolačních prací a tento krok nelze podcenit. Vlastní doporučený způsob utěsnění závisí na konkrétním tvaru prostupu. Optimální situace nastává, když je prostup opatřen přírubou v ploše stěrkové hydroizolace. Tento případ je však poměrně zřídkavý a většinou stojíme před úkolem, jak dotěsnit technologické prvky bez přírub. V žádném případě se nelze spokojit s prostým „opatláním“ prostupu hydroizolační stěrkou. Z hlediska jednoduchosti realizace a funkčnosti utěsnění je vhodné řešení uvedeno na schematu. Plo‰né utûsnûní se zpravidla provádí dvou-

42


složkovou event. jednosložkovou flexibilní minerální stěrkou a to minimálně ve dvou až třech vrstvách při celkové požadované spotřebě cca 4 – 5 kg/m2 a to v závislosti na použitém materiálu a konkrétním výrobci. Finální tloušťka hydroizolační vrstvy se pohybuje v rozsahu 2 – 3 mm. Již provedenou hydroizolaci lze z hlediska konečné tloušťky zkontrolovat jen velmi orientačně. Proto je dodržení požadované spotřeby významným kritériem pro funkčnost systému a nelze než apelovat na serióznost prováděcích firem. Nedílnou součástí hydroizolační stěrky, bohužel často podceňovanou, jsou

flexibilní tûsnicí pásy, které řeší problematické detaily jako jsou dilatace, pracovní spáry, vnitřní rohy ap. Montáži těsnicích pásů je třeba věnovat velkou dávku pečlivosti, protože chybně zapracovaná bandáž může být při následném obkládání podstatným problémem ohrožujícím funkčnost celého systému. Problematika těsnicích pásů úzce souvisí s předpokládanou flexibilitou stěrkové hydroizolační vrstvy. Většina výrobců deklaruje ve svých technických listech schopnost překlenout trhlinky v podkladu. Tento technický parametr sice na první pohled vypadá velice optimisticky (zpravidla se pohybuje okolo Legenda: 1. Monolitická ÎB konstrukce 2. Prostup 3. Stûrková hydroizolace 4. Obklad 5. Dotûsnûní prostupu epoxidovou zálivkou doplnûnou vhodnou penetrací


Již při plánování realizace zohlednit cenu spárovací hmoty a vyšší pracnost. Při práci použít nářadí určené pro tento způsob spárování. Tím mám především na mysli speciální tuhou stěrku a vymývací drátěnky. I když tyto pomůcky nejsou běžně na trhu, nejsou nesehnatelné a jejich použití značně usnadňuje vlastní provádění. K teoretickým spotřebám uvedeným v technických listech se většinou přiblížíme jen u hladkých dlažeb. Proti

1 mm), ale skutečností je, že především při nižších teplotách je tato vlastnost přece jen omezena. To je třeba vzít v úvahu především při statickém řešení konstrukce a plánování funkčních dilatačních celků. Samozfiejmostí je provedení zátopové zkou‰ky bazénové vany a to vãetnû pfielivn˘ch kanálkÛ.

Lepení obkladÛ Lepení obkladů a dlažeb je běžná stavební činnost, ale přesto si neodpustím tři poznámky. Renomovaní výrobci materiálů použitelných při těsnění bazénových těles a následném lepení a spárování obkladů nabízející ucelené, vysoce flexibilní systémy. Tyto doporučené a ověřené skladby jsou popsané v prováděcí dokumentaci, zpravidla i naceněné v nabídkových rozpočtech, ale jen zřídkakdy bezezbytku realizované. A právě lepení obkladů je položka, kde bývá ve finále použit materiál, který je pro prováděcí firmu finančně nepoměrně zajímavější, ale i adekvátně méně kvalitní. Paradoxem zůstává, že cenový rozdíl mezi špičkovým lepidlem a materiálem standardním se u běžného pětadvacetimetrového bazénu pohybuje v násobcích desítek tisíc korun, což je vzhledem k celkové ceně díla zanedbatelná položka. Druhá poznámka se týká způsobu lepení. Běžný způsob montáže spočívá v natažení lepidla hřebenovou stěrkou a osazení dlaždice. Proti tomu nelze nic namítat, pokud řemeslník zajistí plnoplošné přilepení dlažby bez vzniku dutin po hřebenové stěrce. V praxi se však běžně vyskytu

jí případy, kdy obklady (resp. dlažby) jsou přilepeny pouze v 30 – 50ti % plochy. A protože spáru mezi jednotlivými dlaždicemi nelze považovat za stoprocentně vodotěsnou, dochází po čase k podmáčení dlažby. Nakumulovaná voda pod dlažbou je z hygienického hlediska nepřijatelná a neprospívá ani dlaždici samotné, zvláště v případě venkovního bazénu, který je na zimu vypouštěn. Notabene, otázka vypouštění bazénů v zimním období je téma na samostatný článek. Spárořez dlažby musí respektovat průběh dilatací v konstrukci a spára musí umožnit dilatační pohyb. Nedodržení této zásady vede k prasklinám a odseparování keramické dlažby.

Spárování Vzhledem k charakteru chemického a mechanického zatížení doporučuji provést finální spárování keramiky v ploše bazénové vany i na přilehlých ochozech jednoznačně materiálem na bázi epoxidové pryskyřice. Právû ochozy jsou v fiadû pfiípadÛ podceÀovány a to platí jak z hlediska hydroizolace, tak i spárování. Časté používání agresivních čistících prostředků na bazénových ochozech je pro chybně navrženou spárovací hmotu „smrtící“. Jen u bazénů, kde není kladen tak vysoký důraz na užitnou hodnotu, je možné se smířit se spárovací hmotou na cementové bázi. Aspekty, které by neměly být při spárování hmotou na bázi epoxidu opomenuty:

skluzný povrch spotřebu materiálu podstatně zvyšuje. Vyvarujme se jakýchkoliv pokusů upravit nebo „vylepšit“ recepturu s cílem vytvořit „snáze“ zpracovatelnou směs. Spárovat po dokonalém proschnutí a dotvarování podkladních vrstev. Důsledně odstranit veškeré zbytky spárovací hmoty a zamezit eventuelnímu roznesení spárovací hmoty na podrážkách bot apod. Dilatační spáry jsou většinou řešeny materiálem na bázi speciálního silikonu. Bohužel, takto provedené spáry bývají z hlediska trvanlivosti považovány za nejslabší článek celého systému. Jejich životnost lze však významně prodloužit použitím adhézního základního nátěru a volbou kvalitního spárovacího materiálu, vhodného pro daný způsob použití. Primery určené do silikonových spár se na trhu vyskytují v alternativách jednokomponentních a dvoukomponentních. Dvousložkové primery jsou většinou indikovány právě pro použití pod vodou.

Závûr Ve svém příspěvku jsem se pokusil o trochu jiný pohled na problematiku související s utěsněním bazénových. Mým cílem nebylo poskytnout vyčerpávající návod jak řešit danou problematiku, ale pouze upozornit na některé aspekty provádění, které se nevyplatí ignorovat. Ing. Vítězslav Haiker PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007

43

dps 14.6.2007 18:59 Stránka 44

STROPY ®

Strop DPS – strop nad bazén i whirlpool OsvûÏení nebo relaxace ve vodû pfiímo volá po pfiíjemném a pohodovém prostfiedí

Napínan˘ strop DPS® je doslova stropem na míru, a to nejen svým tvarem, ale i barvou, povrchem a celkovým začleněním do interiéru. Současně splňuje více funkcí: snižuje vysoké interiéry, zakrývá instalace umístěné pod stropem, je ideálně rovný, dokonale zakrývá všechny nerovnosti a praskliny nebo poškození stropu. Napínaný strop DPS® je velmi lehký, nezatěžuje již stávající konstrukci stropu, metr čtvereční váží pouze 0,29 kg. Instalace osvětlovacích a ventilačních systémů ve stropě vyžaduje pouze připevnění závěsů do stávajícího stropu nebo na samostatnou konstrukci. Strop DPS® je zcela odolný proti vlhkosti, což má význam zejména při použití v bazénech, whirlpoolech, sprchách nebo koupelnách, chrání místnost zevnitř a navíc zajišťuje bezpečnost proti zatopení shora. Při vhodné konstrukci tvoří současně parozábranu – zabezSchéma zvû‰ení stropu DPS®

pečuje konstrukci stropu proti hromadění nadměrného množství vlhkosti. Stropní povlak je odolný proti usazování a kondenzaci vodních par. Vlastní fólie je velice pevná a elastická. Běžně zhotovený strop unese dospělého člověka, protože únosnost je až 60 kg/m2. Důležitou předností je rychlost provedení a způsob údržby. Zhotovení nového stropu DPS® vyžaduje pouze několikahodinovou přestávku bez nutnosti vyklizení prostoru, např. přemisťování

vybavení interiéru, ve kterém je montován. Montáž stropu je prováděna specializovanými týmy DPS design, které vlastní strop přesně zaměří a profesionálně nainstalují – každý strop je originál na míru. DPS® – napínaný strop; je inovací ve vztahu k existujícím řešením v oblasti stropních podhledů. Desetiletá záruka svědčí o vysoké kvalitě a plocha praktická na údržbu značně usnadňuje život.

DPS design s.r.o., Studio Praha Cíglerova 1138/8, 198 00 Praha 9-âern˘ Most tel. 266 611 251, e-mail: [email protected], www.stropdps.cz

44


dps 14.6.2007 18:59 Stránka 45

lassel 14.6.2007 19:01 Stránka 46

STAVEBNÍ CHEMIE

Systémové fie‰ení bazénÛ s keramick˘m obkladem Bazény patfií mezi nejnároãnûj‰í oblasti pouÏití keramick˘ch obkladÛ. Proto je tfieba dbát na odborné fie‰ení, které se pfiizpÛsobí v‰em moÏn˘m zatíÏením. Znaãka LBCS (Lasselsberger Ceramic System) vytvofiila komplexní systém, kter˘ vyuÏívá keramické obklady znaãky LB OBJECT a návaznou stavební chemii LBCS, v‰e od v˘robce LASSELSBERGER.

Betonová vana s keramick˘m obkladem LB OBJECT

1. penetrace

âistou vanu z vodostavebního betonu napenetrujeme pfiípravkem PE 202. Pfied nanesením penetrace musí mít beton zbytkovou vlhkost ménû neÏ 4%.

4. montáÏ keramického obkladu

Po vytvrzení poslední vrstvy hydroizolace, cca po 24 hodinách, je vana pfiipravená pro poloÏení keramického obkladu zn. LB OBJECT. Obklady lepíme flexibilním lepidlem AD 530, pro men‰í mozaiku pouÏijeme AD 550.

6. spárování

PouÏívejte zásadnû epoxidovou spárovací hmotu, která je chemicky odolná proti desinfekãním látkám uÏívan˘m pfii provozu v bazénu (spárovací hmota GE od LBCS).

2. izolace

Izolujeme hydroizolaãní stûrkou SE 6. Hydraulicky tuhnoucí izolaãní stûrka se naná‰í minimálnû ve dvou vrstvách. KaÏdá vrstva zasychá cca 24 hodin. Pfied první vrstvou izolace je vhodné plochu bazénové vany navlhãit. Pozor! Pfied zahájením izolování se domluvte s dodavateli bazénové technologie na místech a zpÛsobech zabudování detailÛ jako jsou svûtla, trysky aj. Naná‰ením jednotliv˘ch vrstev pfiípravkÛ a keramického obkladu mohou napfiíklad svûtla pfiíli‰ ustoupit hloubûji do podkladu.

7. ãi‰tûní

V pfiípadû zneãi‰tûní epoxidovou spárovací hmotou pouÏijte na vyãi‰tûní speciální prostfiedek CL 805 Epoxy. Pro kaÏdodenní ãi‰tûní ploch v okolí bazénu nebo vypu‰tûného bazénu pouÏíváme CL 803 Pool.

5. dilatace

3. izolování izolaãní páskou

Mezi první a druhou vrstvu hydroizolaãní stûrky vkládáme do rohÛ a koutÛ izolaãní pásku SE 5.

Nikdy nezapomínejme na dodrÏení dilataãních spár! Vzdálenost dilataãních spár je tfieba fie‰it individuálnû podle projektu, obecnû platí, Ïe nezbytná je dilatace podlahy od stûn. Dal‰í záleÏí na velikosti a tvaru bazénové vany. Na vyãi‰tûnou dilataãní spáru o‰etfienou adhezním pfiednátûrem Primer NP (pro lep‰í pfiídrÏnost silikonu k dlaÏbû) vkládáme do spáry provazec PES, kter˘ se následnû pfiekryje neutrálním silikonem NSI. Vana nemusí b˘t dilatována, pokud s tím architekt poãítá, keramick˘ obklad v‰ak dilatujte vÏdy!

8. hotov˘ bazén

Podrobnosti o systémovém fie‰ení pro bazény s keramick˘m obkladem najdete na www.lbcs.cz. Produktovou nabídku keramick˘ch obkladov˘ch prvkÛ pro bazény a dal‰í nároãné realizace naleznete na www.lbobject.cz

46


lassel 14.6.2007 19:01 Stránka 47

henkel 14.6.2007 19:05 Stránka 48

STAVEBNÍ CHEMIE

Moderní stavební chemie pomáhá Nov˘ systém Ceresit MicroProtect – ãisté a zdravé koupelny bez plísní ¤íkáme jim „domácí láznû“, „na‰e salony krásy“, nebo prostû – koupelny. PovaÏujeme je za místo, kde se vûnujeme na‰í hygienû, relaxaci a zdraví. Proto se zdráháme uvûfiit, Ïe právû v koupelnû jsou pro tvorbu plísní a choroboplodn˘ch zárodkÛ ideální podmínky: zv˘‰ená vlhkost a teplota, minimální cirkulace vzduchu a nedostatek svûtla. Pfiítomnost neÏádoucích mikroorganismÛ po‰kozuje nejen vizuální dojem z interiéru, ale – a to zejména – na‰e zdraví. Z velké ãásti jsou totiÏ zodpovûdné za alergická onemocnûní a dal‰í choroby. Ceresit proto vyvinul nov˘ systém MicroProtect, jehoÏ komponenty – spárovací hmoty Ceresit CE 40 aquastatic a Ceresit CE 43 aquastatic a sanitární silikon Ceresit CS 25 – dokáÏí koupelny dlouhodobû proti plísním nejen ochránit, ale zároveÀ z nich vytvofiit skuteãnû hygienické a estetické prostfiedí.

Proã právû koupelna? Optimální Ïivotní podmínky pro bakterie, neviditelné na‰emu oku, jsou teploty pohybující se mezi 22 °C aÏ 28 °C a vlhkost vzduchu pfiibliÏnû 80 %. Stejnû tak se i plísnû cítí nejlépe v prostorách se zv˘‰enou vlhkostí a teplotou mezi 22 °C aÏ 30 °C. Vybírají si stísnûná místa s minimální cirkulací vzduchu a jen s nízk˘m osvûtlením. V‰echny druhy mikroorganismÛ, aby pfieÏily, pochopitelnû potfiebují v˘Ïivu – tu pfiedstavují organické substance, jako je mikroskopické mnoÏství pokoÏky, vlasÛ nebo zbytkÛ potravin. Proto tedy právû koupelna, se svou zv˘‰enou vlhkostí, slab˘m osvûtlením a nedostateãn˘m odvûtráváním, pfiedstavuje dokonalé prostfiedí pro plísnû a dal‰í mikroorganismy.

Prevence je ekonomiãtûj‰í a zdravûj‰í NeÏ se plísnû ve va‰í koupelnû usídlí natrvalo, mohou zÛstat i nûkolik let nepov‰imnuty. KdyÏ pak naleznete ve spárách nebo na zdech tmavá místa, vût‰inou hnûdá nebo ãerná, je uÏ obvykle na úspû‰n˘ zákrok pfiíli‰ pozdû. Dokonalé odstranûní takto vznikl˘ch alerge-

48


nÛ poté vyÏaduje ve vût‰inû pfiípadÛ kompletní rekonstrukci. Její cena je v‰ak ãasto mnohonásobnû vy‰‰í neÏ cena pÛvodních obkladÛ. Proto je tak dÛleÏité fiádnû zváÏit moÏné zpÛsoby prevence jiÏ pfii prvotní úpravû interiéru. Tím spí‰e, Ïe plísnû mohou opravdu váÏnû ohrozit na‰e zdraví. ZpÛsobují pfiedev‰ím alergické reakce a infekce – od naãervenal˘ch oãí aÏ po zánûty plic. Nûkteré druhy plísní mohou negativnû pÛsobit na na‰e srdce, imunitní a nervov˘ systém. Je odhadováno, Ïe pfiibliÏnû 30 % zdravotních problémÛ spojen˘ch s kvalitou ovzdu‰í v interiérech budov je v˘sledkem reakce lidského organismu na vysokou koncentraci plísní.

Podlahové vytápûní proti plísním Lidé s náchylností k alergiím by mûli zváÏit nahrazení klasick˘ch radiátorÛ podlahov˘m vytápûním. Tradiãní radiátory uvolÀují teplo vzestupnû – vzduch putuje od podlahy ke stropu. Cirkulace vzduchu je dále zpÛsobována rozdílností hustoty mezi tepl˘m a studen˘m vzduchem, tím se v‰ak bohuÏel ‰ífií také prach a spóry plísní. Naproti tomu podlahové vytápûní teplo vyzafiuje. Tím se zahfiívá nábytek a vybavení bytu spoleãnû se zdmi a pouze sekundárnû i vzduch. Tato technologie zaji‰Èuje jednotnûj‰í distribuci tepla a tím sniÏuje intenzitu cirkulace vzduchu rozná‰ejícího bakterie a prach. Na co by mûli alergici také myslet pfii zafiizování koupelny? Nemá smysl investovat do dekorací – jako jsou strukturované omítky nebo porézní vodûodolné tapety. Oba tyto materiály totiÏ pfiedstavují jedno z nejoblíbenûj‰ích míst pro rÛst alergenních mikroor-

ganismÛ. Nejlep‰í volbou pro vymalování koupelnového interiéru jsou nátûrové hmoty na vodní bázi a kvalitní laky pro ochranu stále oblíbenûj‰ích dfievûn˘ch podlah. Spí‰e neÏ kupovat dfievûné protiskluzové podloÏky pod nohy je lep‰í a zdravûj‰í investovat do keramické dlaÏby s protiskluzovou úpravou. Pfiízniv˘ vliv na prostory koupelny má bezpochyby ãasté a vydatné vûtrání. Silikony a spáry, podlahy a zdi by mûly b˘t zároveÀ co nejãastûji ãi‰tûny vodou a ãisticími prostfiedky.

Ceresit MicroProtect systém – nejúãinnûj‰í zbraÀ proti plísním Kromû jiÏ zmínûného je zásadní zbraní proti tvorbû plísní v koupelnách a kuchyních pfiedev‰ím moderní stavební chemie. Spoleãnost Henkel âR novû uvedla na trh speciální spárovací hmoty a silikony s oznaãením Ceresit MicroProtect systém, které zabraÀují v˘skytu plísní a zdraví ‰kodliv˘ch mikroorganismÛ. PouÏití tûchto produktÛ garantuje, Ïe spáry mezi obklady si dlouhodobû uchovají svoji estetickou a ãistou podobu bez ãern˘ch skvrn a plísní a koupelna tak zÛstane pfiátelsk˘m prostfiedím pro alergické dûti i dospûlé. MicroProtect systém zahrnuje materiály, které eliminují riziko tvorby plísní. Skládá se ze spárovacích hmot Ceresit CE 40 aquastatic a Ceresit CE 43 aquastatic a sanitárního silikonu Ceresit CS 25. Receptura uveden˘ch spárovacích hmot a silikonÛ Ceresit byla obohacena o unikátní technologii MicroProtect, díky které nyní dokáÏí tyto materiály úspû‰nû vzdorovat v˘skytu nebezpeãn˘ch mikroorganismÛ a plísní. Díky vysokému stup-

henkel 14.6.2007 19:05 Stránka 49

ni hydrofobizace spár se vlhkost do spár nevsakuje a nenaru‰uje tak jejich strukturu, ãímÏ je zamezeno usazování neÏádoucích plísÀov˘ch spór. Spáry se vyznaãují hladkou strukturou a vysokou odolností proti po‰krábání, coÏ zabraÀuje udrÏení ‰píny a prachu (Ïivné pÛdy pro plísnû) na jejich povrchu. MicroProtect systém sestává z komponentÛ:

Spárovací hmota Ceresit CE 40 aquastatic Flexibilní spárovací hmota Ceresit CE 40 aquastatic je urãena pro pfiím˘ kontakt s vodou. Má totiÏ aquastatick˘, hydrofobní efekt, coÏ znamená, Ïe se na jejím povrchu vytvofií uzavírací, nepropustn˘ film, po kterém vlhkost ve formû kapiãek steãe, aniÏ by se vsákla. V souãasnosti je na trhu dostupná jiÏ v 27 barevn˘ch odstínech. „BûÏné“, cementové spáry, jsou-li navlhãené, v˘raznû ztmavnou a pfii vysychání opût zesvûtlají. Spáry vytvofiené cementovou spárovací maltou Ceresit CE 40 aquastatic svÛj vzhled takfika nemûní. Díky vysokému stupni hydrofobizace se vlhkost nevsakuje a nenaru‰uje strukturu spáry. Elastická spárovací malta Ceresit CE 40 aquastatic je urãena pro spáry ‰ífiky do 5 mm a uplatní se zejména v koupelnách, sprchov˘ch koutech, kuchyních. PouÏívá se ke spárování obkladÛ a dlaÏdic z keramiky, skla a kameniny (vyjma mramoru) v interiéru i exteriéru. Kromû míst dlouhodobû vystave-

BûÏná spára

Spára se systémem MicroProtect

n˘ch pÛsobení vody doporuãujeme její pouÏití i v situacích, kdy jsou obklady lepeny na kritické podklady, jako jsou napfiíklad podlahová vytápûní, dfievotfiísky ãi sádrokartony. Ceresit CE 40 odolá i tomuto zatíÏení, nepopraská a vykazuje vysokou barevnou stálost.

Sanitární silikon Ceresit CS 25

Spárovací hmota Ceresit CE 43 aquastatic Ceresit CE 43 aquastatic je univerzální, flexibilní hmota pro ‰ífiku spáry do 20 mm, ideální zejména pro balkóny a terasy, ale patfií i do interiérÛ. Díky aquastatickému efektu je rovnûÏ urãena pro pfiím˘ kontakt s vodou.

Silikon Ceresit CS 25 s novou recepturou nyní obsahuje trojnásobnû více sloÏek úãinn˘ch proti tvorbû plísní. Jedná se o vysoce hodnotn˘ tûsnicí tmel na bázi silikonu urãen˘ k vyplnûní dilataãních spár keramick˘ch obkladÛ a dlaÏeb v interiéru i exteriéru a v prostorách zatíÏen˘ch stálou vlhkostí, jako jsou koupelny, sprchy, kuchynû, balkóny a terasy. Odolává stárnutí a vodû, je trvale elastick˘ a odoln˘ teplotám v rozmezí od -40 °C do +150 °C.

Aidol Holzschutzcreme První lazura na dfievo na bázi krému. Je formulována na bázi speciální olejové emulze a hodí se pfiedev‰ím pro nátûry venkovních dílcÛ, jako jsou ploty, stfie‰ní podhledy, zahradní nábytek a pergoly. Spojuje v˘hody rÛzn˘ch typÛ lazur bez jejich nedostatkÛ. Mezi hlavní v˘hody patfií: velmi rychlé zpracování pouze jeden nátûr proniká hluboko a neskapává samorozlévací schopnost, bez zanechávání stop chrání pfied zamodráním, fiasami, vlhkostí a pÛsobením UV záfiení

BliÏ‰í informace naleznete na www.remmers.cz nebo u na‰ich prodejcÛ, jejichÏ seznam najdete na webov˘ch stránkách nebo nás kontaktujte telefonicky 323 603 178.


49


VZDùLÁVÁNÍ

Plán semináfiÛ na záfií – fiíjen 2007 4. 9. 4. 9.

BRNO BVV, Pavilon A3 Dfievostavby od A po Z. ÚSTÍ N. LABEM Interhotel Bohemia Materiály pro stavbu: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ, architektonické fie‰ení

5. 9.

PLZE≈

6. 9. 11. 9.

11. 9. 11. 9. 12. 9. 13. 9. 13. 9. 17. 9.

18. 9. 24. 9. 25. 9. 25. 9. 25. 9. 26. 9. 27. 9. 2. 10. 2. 10. 3. 10. 3. 10. 4. 10. 9. 10. 9. 10. 10. 10. 10. 10. 11. 10. 11. 10. 16. 10. 16. 10. 17. 10. 17. 10.

50

plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény. Inteligentní budovy – elektro vytápûní a regulace tepla, vûtrání, klimatizace, zabezpeãovací kamerové a vstupní systémy, dálkové ovládání pro garáÏová vrata, mark˘zy a Ïaluzie, signalizace poÏáru. KARLOVY VARY Hotel Thermal InÏen˘rské sítû, âOV, vsakovací systémy, vodárny, vodojemy. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ. PRAHA Hospodáfiská komora V˘plÀové konstrukce stavebních otvorÛ – okna, dvefie, prÛmyslová vrata, brány, zimní zahrady, ploty a plotové prvky. Stavební konstrukce a fasádní plá‰tû, rolety, mark˘zy, Ïaluzie a stínící technika. DùâÍN Spoleãensk˘ dÛm Stfielnice Îárové zinkování – nejlep‰í volba protikorozní ochrany oceli. OLOMOUC Regionální centrum Materiály pro stavbu: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ, architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény. PARDUBICE Hotel Labe Nízkoenergetická v˘stavba budov – problematika vnitfiního a vnûj‰ího zateplení. Vhodné materiály pro v˘stavbu. LIBEREC DÛm kultury InÏen˘rské sítû, âOV, vsakovací systémy, vodárny, vodojemy. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ. ZNOJMO Hotel Dukla Izolaãní a podlahové systémy. ZLÍN Hotel Moskva Stfie‰ní plá‰tû ‰ikm˘ch, ploch˘ch a atypick˘ch stfiech, asfaltové ‰indele, ta‰ky, trapézové plechy, titanzinek, návrh a realizace, zateplení, dokonalé podkrovní místnosti a vhodná volba stfie‰ních oken, fotovoltaick˘ systém. OSTRAVA Hotel Harmony Izolaãní a podlahové systémy. JIHLAVA Hotel Gustav Mahler Materiály pro stavbu: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ, architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény. TEPLICE Hotel Prince de Ligne Zateplovací systémy a fasádní prvky, tepelné, akustické a protipoÏární izolace, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov, samonosné tepelnû izolaãní panely. PLZE≈ DK Inwest Izolaãní a podlahové systémy. OLOMOUC Regionální centrum Dfievostavby od A po Z. P¤ÍBRAM ÚZSVM Zateplovací systémy a fasádní prvky, tepelné, akustické a protipoÏární izolace, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov, samonosné tepelnû izolaãní panely. HRADEC KRÁLOVÉ ALDIS TZB – vybavení koupelen, vodovodní a sanitární systémy, vytápûní a klimatizace. PRAHA Hospodáfiská komora Nízkoenergetická v˘stavba budov – problematika vnitfiního a vnûj‰ího zateplení. Vhodné materiály pro v˘stavbu. ZLÍN Hotel Moskva I. roãník celostátní prezentace pfiedních firem pfiedstavujících nejmodernûj‰í stavební materiály a technologie v âR. ÚSTÍ N. LABEM Interhotel Bohemia Zateplovací systémy a fasádní prvky, tepelné, akustické a protipoÏární izolace, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov, samonosné tepelnû izolaãní panely. OSTRAVA Hotel Harmony Celková regenerace a sanace panelov˘ch a bytov˘ch domÛ, statika, stfie‰ní plá‰È, zateplovací systémy, omítky, stavební v˘plnû, balkony a v˘tahy. KLATOVY Hotel Rozvoj Dfievostavby, roubené a srubové stavby, dfievûné a lepené lamelové konstrukce - realizace od projektu k v˘stavbû PARDUBICE Hotel Labe Materiály pro stavbu: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ, architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény. JIHLAVA Hotel Gustav Mahler TZB – vybavení koupelen, vodovodní a sanitární systémy, vytápûní a klimatizace. KARLOVY VARY Hotel Thermal Stavební materiály a prefabrikáty pro bytové a prÛmyslové stavby, Ïelezobetonové konstrukce, systémové bednûní, filigránové panely, sendviãové panely a stûny, cihly, bloky. OLOMOUC Regionální centrum Izolaãní a podlahové systémy. PLZE≈ DK Inwest VI. roãník celostátní prezentace pfiedních firem pfiedstavujících nejmodernûj‰í stavební materiály a technologie v âR. PROSTùJOV Mûstské divadlo Celková regenerace a sanace panelov˘ch a bytov˘ch domÛ, statika, stfie‰ní plá‰È, zateplovací systémy, omítky, stavební v˘plnû, balkony a v˘tahy. PRAHA Hospodáfiská komora InÏen˘rské sítû, âOV, vsakovací systémy, vodárny, vodojemy. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ. B¤ECLAV Kulturní dÛm Delta Stavební materiály a prefabrikáty pro bytové a prÛmyslové stavby, Ïelezobetonové konstrukce, systémové bednûní, filigránové panely, sendviãové panely a stûny, cihly, bloky. âESKÉ BUDùJOVICE KD Metropol Zateplovací systémy a fasádní prvky, tepelné, akustické a protipoÏární izolace, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov, samonosné tepelnû izolaãní panely. OSTRAVA V·B Poruba Dfievostavby od A po Z. DK Inwest



více informací a pozvánky na semináfie na www.psmcz.cz 18. 10.

HAVLÍâKÒV BROD

18. 10. 18. 10. 23. 10.

FR¯DEK-MÍSTEK Národní dÛm HRADEC KRÁLOVÉ ALDIS PÍSEK Kulturní klub

23. 10.

UHERSKÉ HRADI·Tù

24. 10.

KLADNO

24. 10.

TRUTNOV

24. 10.

âESKÁ T¤EBOVÁ

Hotel Slunce

Hotel Grand

Hotel Kladno Hotel Patria

Restaurace Javorka

25. 10.

MOST

30. 10.

PRAHA

30. 10.

BRNO

31. 10.

LIBEREC

31. 10.

OLOMOUC

Hotel Cascade

Hospodáfiská komora BVV, Pavilon A3

DÛm kultury Regionální centrum

Celková regenerace a sanace panelov˘ch a bytov˘ch domÛ, statika, stfie‰ní plá‰È, zateplovací systémy, omítky, stavební v˘plnû, balkony a v˘tahy. InÏen˘rské sítû, âOV, vsakovací systémy, vodárny, vodojemy. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ. Izolaãní a podlahové systémy. Materiály pro stavbu: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ, architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény. Celková regenerace a sanace panelov˘ch a bytov˘ch domÛ, statika, stfie‰ní plá‰È, zateplovací systémy, omítky, stavební v˘plnû, balkony a v˘tahy. Materiály pro stavbu: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ, architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény. Dfievostavby, roubené a srubové stavby, dfievûné a lepené lamelové konstrukce – realizace od projektu k v˘stavbû Zateplovací systémy a fasádní prvky, tepelné, akustické a protipoÏární izolace, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov, samonosné tepelnû izolaãní panely. Konstrukce, skladba a návrh podlahov˘ch systémÛ, balkonÛ, teras a jejich podkladÛ (dfievûné, z PVC, dekorativní a prÛmyslové), podlahové vytápûní, ãistící zóny. Hydroizolace proti spodní vodû a zemní vlhkosti. Sanace a regenerace historick˘ch budov hotelového typu, rekonstrukce historick˘ch fasád a stfie‰ního plá‰tû. V˘plÀové konstrukce stavebních otvorÛ – okna, dvefie, prÛmyslová vrata, brány, zimní zahrady, ploty a plotové prvky. Stavební konstrukce a fasádní plá‰tû, rolety, mark˘zy, Ïaluzie a stínící technika. Stavební materiály a prefabrikáty pro bytové a prÛmyslové stavby, Ïelezobetonové konstrukce, systémové bednûní, filigránové panely, sendviãové panely a stûny, cihly, bloky. Zateplovací systémy a fasádní prvky, tepelné, akustické a protipoÏární izolace, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov, samonosné tepelnû izolaãní panely.

PSM – stavební infozpravodaj Tento ãasopis byl ohodnocen 1 bodem a byl zafiazen do celoÏivotního vzdûlávání ãlenÛ âKAIT

Objednávka pfiedplatného Objednávám závaznû ãasopis PSM – stavební infozpravodaj. Pfiedplatné na rok 2007 ãiní 400 Kã + 5 % DPH. Cena zahrnuje 5 ãísel vãetnû 2 roz‰ífien˘ch vydání. Pfiedplatné bude uhrazeno na úãet ã. 169310389/0800, VS = ãíslo faktury fakturou sloÏenkou typu C

jméno / pfiíjmení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . firma / IâO / DIâ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ulice / obec / PSâ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . telefon / fax / e-mail . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ãinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . datum/ podpis (firemní razítko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kontakt: PSM CZ s.r.o. Velflíkova 10 160 00 Praha 6 tel. 242 486 976 fax 242 486 979 [email protected] www.psmcz.cz


51

články 14.6.2007 19:23 Stránka 52

STAVEBNICTVÍ

Rekordy stavební produkce pokraãovaly Stavebnictví – informace za bfiezen 2007

Celková stavební produkce oãi‰tûná od sezónních vlivÛ byla v bfieznu mezimûsíãnû reálnû o 1,4 % vy‰‰í. Meziroãnû vzrostla ve stál˘ch cenách o 26,4 %. Stavební úfiady vydaly 9 449 stavebních povolení, jejichÏ poãet meziroãnû vzrostl o 3,6 %. Orientaãní hodnota povolen˘ch staveb byla 36,2 mld. Kã a meziroãnû vzrostla o 76,3 %. Celková stavební produkce očištěná od sezónních vlivů byla v březnu mezimûsíãnû reálně o 1,4 % vyšší. Trend meziměsíčně vzrostl o 2,5 % (viz graf). Celková stavební produkce v březnu meziroãnû vzrostla ve stál˘ch cenách o 26,4 %, po vylouãení vlivu pracovních dní vzrostla o 28,3 % (v bfieznu 2007 bylo o 1 pracovní den ménû) a oãi‰tûná od sezónních vlivÛ byla vy‰‰í o 23,9 %. Ve srovnání se stejným obdobím 2006 se zvýšily objemy stavebních prací ve všech rozhodujících směrech výstavby. Celková stavební produkce jiÏ ãtvrt˘ mûsíc meziroãnû roste dvoucifern˘m tempem. Vysoké tempo růstu zaznamenalo především pozemní stavitelství. Velmi příznivé počasí (průměrná denní teplota byla v březnu 2007 o 4,9 °C meziročně vyšší) umožnilo stavbařům i v tomto měsíci provádět veškeré stavební práce. Stavební práce podle dodavatelských smluv u podniků s 20 a více zaměstnanci meziročně vzrostly ve stálých cenách o 25,9 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace zaznamenaly růst o 26,7 % (příspěvek 22,7 procenta), v tom pozemní stavitelství vzrostlo o 32,7 % (příspěvek 19,0 p.b.) a inženýrské stavitelství se zvýšilo o 13,8 % (příspěvek 3,7 p.b.). U oprav a údržby stavební práce vzrostly o 10,8 % (příspěvek 1,1 p.b.). Pokles o 13,8 % zaznamenaly ostatní práce (příspěvek -0,1 p.b.). Stavební práce v zahraničí se meziročně zvýšily o 54,7 % (příspěvek 2,2 p.b.).

Počet zaměstnanců ve stavebních firmách, které měly 20 a více zaměstnanců, vzrostl o 0,6 %) proti březnu roku 2006. Průměrná nominální měsíční mzda zaměstnanců byla 23 063 Kč a meziročně se zvýšila o 11,0 % (reálná mzda vzrostla o 8,9 %). Průměrná hodinová mzda byla 151 Kč a proti stejnému období 2006 vzrostla o 12,1 %. Produktivita práce na jednoho zaměstnance se zvýšila o 25,1 %. Produktivita práce na jednu odpracovanou hodinu vzrostla o 26,3 %. Stavební úřady v březnu 2007 vydaly 9 449 stavebních povolení (v tom 5 157 pro nové stavby a 4 292 pro změny dokončených staveb). Počet stavebních povolení meziročně vzrostl o 3,6 %. Orientační hodnota staveb povolených v březnu 2007 byla 36,2 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím 2006 vzrostla o 76,3 %. Nová výstavba v hodnotě 27,9 mld. Kč se meziročně zvýšila na více než dvojnásobek (příspěvek 71,6 procentního bodu). Změnou dokončených staveb vzniknou stavby v hodnotě 8,3 mld. Kč (nárůst o 13,1 %, příspěvek 4,7 p.b.). Více než čtyřnásobný nárůst orientační hodnoty stavebních povolení byl u nových staveb nebytových budov (příspěvek 49,7 p.b.). O zhruba dva a půl násobek vzrostla hodnota nových ostatních staveb (příspěvek 18,4 p.b.). U nebytových budov se jednalo zejména o stavební povolení finančně nákladných nových výrobních hal včet-

% mezimûsíãní zmûny

V˘voj celkové stavební produkce

52


ně technologie. U ostatních staveb pak pokračování ve výstavbě dálnic a silnic. Jediný meziroční pokles orientační hodnoty stavebních povolení o 32,3 % byl u staveb pro životní prostředí (příspěvek -4,1 %). Stavební úřady povolily výstavbu 3 609 bytů, což bylo o 840 bytů více (nárůst o 30,3 %) než v březnu 2006. Z toho novou výstavbou vznikne 3 020 bytů (o 845 bytů více) a změnou dokončených staveb 589 bytů (o 5 bytů méně). Orientační hodnota nově povolených bytů v bytových domech byla 7,3 mld. Kč. Stavební úřady dále povolily výstavbu budov s podlahovou plochou 664,7 tis. m2 (růst o 3,0 %), v tom u bytových budov se zvýšila o 44,0 %, naopak u nebytových budov poklesla o 28,9 %. Průměrná podlahová plocha u nové bytové výstavby byla 124,3 m2 s orientační hodnotou 18,4 tis. Kč za 1 m2. Podle údajů zveřejněných Eurostatem vzrostl v únoru 2007 v EU 27 meziroční index stavební produkce (ISP) po očištění od vlivu počtu pracovních dnů o 9,2 %, z toho pozemní stavitelství o 8,1 % a inženýrské o 10,2 %. Z členských států, za které byla data dostupná, se ISP nejvýše zvýšil v Polsku o 57,1 %, Slovinsku o 31,0 %, Německu o 30,7 % a Slovensku o 25,6 %. Pokles ISP o 6,6 % byl v Portugalsku.

Dokument3

14.6.2007

12:59

Stránka 1

▲ ▲ ▲ ▲

âasopis pro odborníky ve stavebnictví Vydává Nakladatelství MISE, s. r. o., Prokopa Velikého 30, 703 00 Ostrava-Vítkovice, tel. 595 693 051 - 52, fax: 595 693 069, [email protected], http://strechy.mise.cz

báčová 14.6.2007 19:24 Stránka 54

AUTORIZAâNÍ ZÁKON

15 let pÛsobnosti autorizaãního zákona Dne 7. kvûtna 1992 pfiijala âeská národní rada zákon ã. 360/1962 Sb., o v˘konu povolání autorizovan˘ch architektÛ a o v˘konu povolání autorizovan˘ch inÏen˘rÛ a technikÛ ãinn˘ch ve v˘stavbû. Autorizaãní zákon, jak zákon ã. 360/1992 Sb., zkrácenû oznaãujeme, upravil postavení, práva a povinnosti autorizovan˘ch osob ve v˘stavbû, zpÛsob a podmínky autorizace; vznik, pravomoc a pÛsobnost âeské komory architektÛ a âeské komory autorizovan˘ch inÏen˘rÛ a technikÛ ãinn˘ch ve v˘stavbû. Zákon byl publikován ve Sbírce zákonÛ, ãástka 73 ze dne 7. ãervence 1992 a jeho úãinnost byla stanovena ke dni vyhlá‰ení. Pfiijetí autorizaãního zákona pfiedcházela novela zákona ã. 50/ 1976 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební zákon), provedená zákonem ã. 262/1992 Sb., uvefiejnûná ve Sbírce zákonÛ, ãástka 56 z 10. ãervna 1992. Zákonem ã. 262/ 1992 Sb., byl do stavebního zákona vloÏen nov˘ paragraf ã. 46a, jehoÏ první odstavec znûl: „(1) Vybrané ãinnosti ve v˘stavbû, které mají rozhodující v˘znam pro ochranu vefiejn˘ch zájmÛ pfii pfiípravû, projektování nebo provádûní staveb, mohou vykonávat pouze osoby, které k nim prokázaly odbornou zpÛsobilost zkou‰kou a obdrÏely prÛkaz odborné zpÛsobilosti (autorizaci).“ Pfiíprava autorizaãního zákona nebyla jednoduchou záleÏitostí a nesetkávala se s pfiíznivou odezvou u státní správy. Pfiípravné práce na obnovení ãinnosti inÏen˘rské komory iniciovaly profesní a zájmové svazy ve v˘stavbû, které postupnû obnovovaly svou ãinnost po roce 1989. V roce 1990 vytvofiily 34ãlenn˘ pfiípravn˘ v˘bor, kter˘ zahájil práce na pfiípravû autorizaãního zákona a na hledání podpory pro jeho pfiijetí v âeské národní radû. Autorizaãní zákon znamenal návrat k tradici, jejíÏ kofieny sahají do roku 1860, kdy byl v tehdej‰ím Rakousku pfiijat první Ïivnostensk˘ zákon, ru‰ící cechy a cechovní pfiedpisy. Z pÛsobnosti Ïivnostenského zákona byly v‰ak vyÀaty profese advokátÛ, notáfiÛ, inÏen˘rÛ, lékafiÛ a dal‰í, u nichÏ – podle dÛvodové zprávy Ïivnostenského zákona – zvlá‰tní vefiejn˘ zájem vyÏaduje, aby v˘kon tûchto povolání nebyl posuzován podle Ïivnostenského fiádu. Po vydání Ïivnostenského zákona (nabyl úãinnosti 1. 5. 1860) byla v Rakousku upravena organizace státní stavební sluÏby. Do pÛsobnosti státní stavební správy náleÏela zejména péãe a dohled nad budovami politick˘ch úfiadÛ, stavbami komunikací a vodních cest, bezprostfiední správa v‰ech státem dotovan˘ch nebo ze státních a vefiejn˘ch stavebních fondÛ podporovan˘ch staveb. V nafiízení státního ministra z 8. 2. 1860 se uvádí: „Úkol státních stavebních orgánÛ budiÏ vÛbec obmezen na pfiísnû potfiebné a na to, co se dot˘ká státu a to, co mÛÏe b˘ti za jeho pfiímého vlivu úplnû spolehlivû provedeno. Pro obstarání ostatních, v technick˘ obor spadajících záleÏitostí obcí, korporací a obecenstva apod. buìteÏ neodvisle vedle státní stavební sluÏby ustanoveni civilní inÏen˘fii, jíÏ mohou b˘ti poÏadováni v pfiípadû potfieby také pro státní stavební záleÏitosti za zvlá‰tní odplatu. Institut civilních inÏen˘rÛ budiÏ upraven zvlá‰tním pfiedpisem.“ S omezováním pÛsobnosti státní stavební správy probíhal proces ãásteãného pfienesení nûkter˘ch jejích úkolÛ na „osoby povûfiené“ – stá-

54


tem autorizované techniky. Nafiízením státního ministerstva z 11. prosince 1860 byly zemsk˘m úfiadÛm sdûleny „Zásady pro zavedení úfiednû autorisovan˘ch soukrom˘ch technikÛ“. Tyto zásady byly uvefiejnûny v âechách vyhlá‰kou místodrÏitelství 21. 12. 1860, na Moravû a ve Slezsku vyhlá‰kou místodrÏitelství 3. dubna 1861. Vyhlá‰ka praÏského místodrÏitelství pouÏívala oznaãení odli‰né od jin˘ch rakousk˘ch zemí: „zkou‰ení a pfiíseÏní technikové“. Pfiipomínal se tím zvlá‰tní institut ãeského království „soud mlynáfisk˘, ãili pobfieÏní“ a „sbor pfiíseÏn˘ch zemsk˘ch mlynáfiÛ“. Soud mlynáfisk˘ vznikl ve 14. století, aby „nalézal právo a rozhodoval o ‰kodách zpÛsoben˘ch povodnûmi“, vznikajících v souvislosti s ãinností a stavbou ml˘nÛ, mostÛ, vodovodÛ, náhonÛ, hrází, vodojemÛ a jin˘ch vodohospodáfisk˘ch prací. Jako soudci v nûm zasedali pfiedev‰ím praÏ‰tí, ale i venkov‰tí mlynáfii, vzatí pod zvlá‰tní pfiísahu (místopfiíseÏní mlynáfii). Mlynáfii soudili na základû pfiedpisÛ svého fiemesla, zku‰eností, obvyklého práva a dfiívûj‰ích nálezÛ. Technická povaha jejich práce vedla k tomu, Ïe mnozí z nich vynikli také jako zemûmûfiiãi. Napfi. Matûj Mysliveãek, pfiíseÏn˘ mlynáfi praÏsk˘ (otec slavného hudebníka Josefa Mysliveãka), nakreslil r. 1745 plán toku fieky Vltavy a Sázavy. Nafiízením z 11. prosince 1860 byla instituce úfiedních technikÛ rozdûlena do 3 tfiíd: 1. civilní inÏen˘fii pro v‰echny stavební obory 2. architekti 3. geometfii Autorizovaní soukromí technici podléhali místním politick˘m orgánÛm a byly urãeni k „obstarávání vûcí obcí, korporací a obãanstva“. Listiny vyhotovené soukrom˘mi techniky mûly platnost úfiedních listin. Civilní inÏen˘fii a architekti mohli provádût pozemní stavby jen v souvislosti se stavbami spadajícími do jejich oboru. Za zvlá‰tních podmínek mohli za honoráfi a nejv˘‰ 20 dní v roce pracovat pro státní stavební správu. Poãet úfiednû autorizovan˘ch soukrom˘ch technikÛ nebyl z poãátku velk˘. V r. 1860 – 1868 bylo v âechách udûleno pouze 25 autorizací; do roku 1879 dosáhl poãet autorizací ãísla 69. Je‰tû roku 1882 byli pouze 4 úfiednû oprávnûní architekti. Koncem r. 1876 mûlo celé Rakousko-Uhersko pouze 135 úfiednû autorizovan˘ch civilních inÏen˘rÛ, 103 geodetÛ a 21 architektÛ. Nûkdy po roce 1869 byla v ãesk˘ch zemích zaloÏena první, dobrovolná korporace autorizovan˘ch soukrom˘ch technikÛ, nazvaná InÏen˘rská komora pro království âeské. Nejednalo se je‰tû o profesní komoru s povinn˘m ãlenstvím. Jejím pfiedsedou byl arch. Josef Turba. InÏen˘rská komora byla pfii svém zaloÏení utrakvistická, sdruÏovala jak ãeské, tak nûmecké

techniky, pÛsobící v ãesk˘ch zemích. V roce 1911 zaloÏili nûmeãtí technici vlastní „Nûmeckou inÏen˘rskou komoru v království âeském“, se sídlem v Teplicích. Jejím prvním pfiedsedou byl zvolen Ing. Karel Rehatschek. Autorizovaní soukromí technici podléhali aÏ do r. 1905 ministerstvu vnitra, potom ministerstvu obchodu a po zfiízení ministerstva vefiejn˘ch prací v r. 1908 tomuto ministerstvu. Jejich poãet postupnû vzrÛstal. V âechách bylo v roce 1910 celkem 359 autorizovan˘ch technikÛ, v roce 1911 jiÏ 381 technikÛ. V roce 1913 pÛsobilo v âechách 284 civilních inÏen˘rÛ ãeské národnosti, v roce 1914 jich bylo 319. V roce 1913 byly zákonem ã. 3 fi. z. zfiízeny inÏen˘rské komory v jednotliv˘ch zemích. Tím se mj. pfiená‰ela pravomoc udûlování autorizace, vedení seznamu autorizovan˘ch osob na komoru. Provádûcí nafiízení k zákonu o inÏen˘rsk˘ch komorách bylo vydáno pro jednotlivé zemû Rakouska (InÏen˘rská komora pro Moravu sídlila v Brnû, pro Slezsku v Opavû). Pfiíprava provádûcího nafiízení pro InÏen˘rskou komoru v âechách narazila na problém zastoupení âechÛ a NûmcÛ. Nûmci pÛvodnû poÏadovali ustavení dvou komor – ãeské a nûmecké. Od tohoto poÏadavku sice ustoupili, ale trvali na paritním zastoupení a fiadû dal‰ích poÏadavkÛ. âe‰i poÏadovali zastoupení v pfiedstavenstvu komory podle poãtu ãlenÛ. Jednání skonãilo na kompromisu, kdy nûmeãtí civilní technici ustoupili ze sv˘ch dal‰ích poÏadavkÛ a ãe‰tí pfiistoupili na jejich poÏadavek parity. Provádûcí nafiízení k zákonu o inÏen˘rsk˘ch komorách v âechách bylo proto vydáno aÏ v lednu 1914. Ustavující schÛze obou sekcí InÏen˘rské komory pro království âeské se konaly 3. 4. 1914. Prezidentem ãeské sekce byl zvolen Ing. Bohumil Bofikovec, prezidentem nûmecké sekce se stal Ing. Karel Rechatschek a prezidentem spoleãné InÏen˘rské komory prof. arch. ing. Josef Bertl. Ministerstvo vefiejn˘ch prací provedlo zmûny v postavení technikÛ sv˘m nafiízením ze 7. 5. 1913. Dfiívûj‰í oficiální oznaãení „úfiednû autorizovaní soukromí technici“ bylo nahrazeno oznaãením „civilní technici“. Revize stávajících pfiedpisÛ byla odÛvodnûna mocn˘m vzestupem technick˘ch vûd a zmûnami (mj. vy‰‰í specializací) v organizaci studia na vysok˘ch ‰kolách. Namísto dosavadních 4 kategorií bylo ustaveno 9 kategorií civilních technikÛ: 1. civilní inÏen˘fii stavební pro stavby silniãní, vodní, mostní, Ïelezniãní a stavby pfiíbuzné 2. civilní inÏen˘fii pro architekturu a pozemní stavby 3. civilní inÏen˘fii pro stavbu strojÛ 4. civilní inÏen˘fii pro elektrotechniku 5. civilní inÏen˘fii pro stavby lodí a stavbu lodních strojÛ

báčová 14.6.2007 19:24 Stránka 55

6. civilní inÏen˘fii pro kulturní techniku (meliorace pÛdy, vodní a silniãní stavby) 7. civilní inÏen˘fii pro lesnictví 8. civilní inÏen˘fii pro technickou chemii 9. civilní geometfii. Podmínkou pro získání oprávnûní byl prÛkaz vysoko‰kolského studia s poslední státní zkou‰kou, ãtyfi a pûtiletá praxe, zkou‰ka z národního hospodáfiství, správního práva, ze zákonÛ a nafiízení spadajících do oboru uchazeãe. Byla vypu‰tûna dosud pfiedepsaná technická zkou‰ka. O autorizaci se mohli ucházet také uãitelé, pÛsobící na technick˘ch vysok˘ch ‰kolách, ktefií byli dfiíve ze získání oprávnûní civilních technikÛ vylouãeni. Práce ãeské sekce InÏen˘rské komory po vydání tohoto nafiízení se soustfieìuje zejména na jmenování zku‰ebních komisafiÛ pro autorizaãní zkou‰ky, sestavení sazebníku pro jednotlivé obory, hledání budovy pro âeskou vysokou ‰kolu technickou, ochranu úfiedního titulu. Sekce spolupracuje s âeskou maticí technickou, Svazem ãesk˘ch úfiednû autorizovan˘ch civilních inÏen˘rÛ.

V˘voj po vzniku âeskoslovenské republiky Vznik âeskoslovenské republiky pfiinesl pochopitelnû zmûny do postavení a Ïivota InÏen˘rsk˘ch komor. âeská sekce IK spolu se Spolkem architektÛ a inÏen˘rÛ uspofiádala 10. 11. 1919 manifestaãní schÛzi ãesk˘ch technikÛ, kde deklarovala vûrnost ãesk˘ch inÏen˘rÛ âeskoslovenské republice. Dal‰í úsilí ãeské sekce IK smûfiovalo k zaloÏení spoleãné InÏen˘rské komory v âSR. Zákon o InÏen˘rské komofie pro âSR byl schválen 18. 3. 1920 pod ã. 185. InÏen˘rská komora pro âeskoslovenskou republiku byla zfiízena pro zastupování úfiednû autorizovan˘ch civilních technikÛ a úfiednû autorizovan˘ch horních inÏen˘rÛ pÛsobících v âSR, vãetnû Slovenska a Podkarpatské Rusi, pro hájení zájmÛ tohoto stavu a k ochranû jeho cti. Byla rozdûlena na tfii pracovní sekce, v Praze, Brnû a v Bratislavû. Provádûcí nafiízení k zákonu o InÏen˘rské komofie bylo vydáno 22. 12. 1920. Komora zaãala vydávat vlastní oficiální ãasopis „Vûstník InÏen˘rské komory pro âSR“. V roce 1923 byla schválena stavba budovy v Praze – sídla komory. Prostfiedky na jeho stavbu byly získány z darÛ, pÛjãek, pfiíspûvkÛ ãlenÛ a pfiíspûvku státu. Dne 28. 3. 1925 bylo nové sídlo komory ve vlastním domû v Ditrichovû ulici ã. 21 slavnostnû otevfieno. V bfieznu 1928 se stala Praha místem mezinárodního sjezdu inÏen˘rsk˘ch komor. Pfiedmûtem jednání bylo mj. právní postavení komor, oprávnûní civilních inÏen˘rÛ, jejich pomûr k vefiejné správû, Ïivnostem a prÛmyslu. Poãet ãlenÛ InÏen˘rské komory dosáhl koncem roku 1921 ãísla 1 002 civilních technikÛ. Koncem roku 1930 mûla komora 1 436 ãlenÛ, v roce 1937 vzrostl její poãet na 1 754 ãlenÛ. Vládním nafiízením z r. 1934 byly roz‰ífieny kategorie civilních technikÛ o – civilní inÏen˘ry konstruktivní a dopravní – civilní inÏen˘ry vodohospodáfiské a kulturní – civilní inÏen˘ry zemûdûlské. InÏen˘rská komora s urãit˘mi omezeními své ãinnosti pfietrvala údobí Protektorátu âechy a Morava. Oprávnûní bylo jiÏ v r. 1939 odÀato

civilním inÏen˘rÛm Ïidovského pÛvodu. V roce 1943 rozpustil Zemsk˘ v˘bor pfiedstavenstvo komory a jmenoval pro správu záleÏitostí IK trvalou radu. V roce 1944 bylo zastaveno vydávání Vûstníku IK. âinnost Komory byla obnovena po roce 1945, její práce se soustfieìovala zejména na pfiípravu nového zákona o civilních inÏen˘rech a komofie. Po únoru 1948 bylo odvoláno pfiedstavenstvo komory a jmenována nová trvalá rada. Zákonem ze dne 11. 7. 1951 bylo zru‰eno oprávnûní civilních technikÛ a rozpu‰tûna InÏen˘rská komora. Stát zabavil majetek kanceláfií civilních inÏen˘rÛ, ãasto vãetnû jejich osobního majetku, a „znárodnil“ také dÛm, ve kterém sídlila Komora a kter˘ byl postaven z ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ a darÛ ãlenÛ InÏen˘rské komory. Pokusy o obnovu statutu civilních technikÛ a inÏen˘rské komory v roce 1968 nebyly úspû‰né, a tak k jejich renesanci do‰lo aÏ rokem 1992, pfiijetím autorizaãního zákona. Obdobn˘ proces jako u vybran˘ch ãinností ve v˘stavbû probûhl po roce 1989 u dal‰ích profesí, pro které je charakteristická vysoká odborná nároãnost profese a vysoká osobní odpovûdnost pfii v˘konu povolání. V letech 1990 – 1992 bylo v âeské republice zákonem zfiízeno 12 profesních komor, a to analogicky s pfievaÏující praxí v zemích Evropské unie se zámûrem dosaÏení kompatibility v rámci sjednocující se Evropy. âeská komora autorizovan˘ch inÏen˘rÛ a technikÛ ãinn˘ch ve v˘stavbû je vefiejnoprávní stavovská organizace, která sdruÏuje jako fiádné ãleny v‰echny autorizované inÏen˘ry a autorizované techniky ãinné ve v˘stavbû. Zákonem ã. 360/92 Sb., (autorizaãní zákon) ve znûní zákona ã. 164/1993 Sb. a zákona ã. 275/1994 Sb., do‰lo ve vybran˘ch ãinnostech ve v˘stavbû k pfienesení odborné odpovûdnosti na fyzické osoby – autorizované osoby. Autorizací ve v˘stavbû se rozumí oprávnûní fyzick˘ch osob k v˘konu vybran˘ch odborn˘ch ãinností pfii navrhování a provádûní staveb. Oprávnûní získávají ovûfiením své odborné zpÛsobilosti pfied zku‰ební komisí âeské komory autorizovan˘ch inÏen˘rÛ a technikÛ ãinn˘ch ve v˘stavbû, resp. âeské komory autorizovan˘ch architektÛ, sloÏením slibu a zapsáním do seznamu autorizovan˘ch osob. Autorizované osoby mohou vykonávat pfiíslu‰né ãinnosti jen v rámci oboru nebo specializace, pro nûÏ získaly autorizaci. Vybrané ãinnosti ve v˘stavbû patfií ve smyslu komunitárního práva ES mezi tzv. regulované ãinnosti. Zákon ã. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné zpÛsobilosti státních pfiíslu‰níkÛ ãlensk˘ch státÛ Evropské unie a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ (zákon o uznávání odborné kvalifikace) upravuje pro úãely volného pohybu osob mezi jednotliv˘mi ãlensk˘mi státy EU postup správních úfiadÛ a profesních komor pfii uznávání odborné kvalifikace a jiné zpÛsobilosti pro v˘kon regulovan˘ch ãinností na území âR, harmonizuje uznávání odborné kvalifikace s obecn˘mi smûrnicemi Evropsk˘ch spoleãenství a s tzv. obecn˘m systémem vzájemného uznávání odborn˘ch kvalifikací. Na osoby, vykonávající vybrané ãinnosti ve v˘stavbû, se vztahují ustanovení a poÏadavky právních pfiedpisÛ o v˘konu regulovan˘ch ãinností.

První roky pÛsobení Komory se soustfieìovaly, vedle organizaãního a odborného zvládnutí procesu autorizace, na obhájení obsahu autorizaãního zákona, v˘znamu a smyslu autorizace a poslání profesních komor ve vztahu k exekutivû, která argumentovala voln˘m trhem a omezováním pfiístupu k povolání. Postupnû se utváfiely vnitfiní struktury a procedury Komory, byly vypracovány a pfiijaty vnitfiní fiády upravující proces autorizace, práva a povinnosti autorizovan˘ch osob. Dal‰í úsilí Komory smûfiovalo k upevnûní jejího postavení jako subjektu vefiejného práva, k ovlivnûní legislativního procesu zejména v pfiípadech pfiípravy a schvalování nov˘ch právních norem, t˘kajících se v˘stavby. Pfiedstavitelé Komory se zúãastnili pfiípravy euronovely autorizaãního zákona, pfiípravy nového stavebního zákona, podíleli se na návrhu provádûcích vyhlá‰ek k novému stavebnímu zákonu. K dal‰ím prioritám Komory patfiilo navázání spolupráce oblastních v˘borÛ âKAIT s pfiedstaviteli krajÛ a krajsk˘mi úfiady a pfiíprava na vstup do Evropské unie. âlenové Komory, pfiedev‰ím autorizované osoby v oborech statika a dynamika staveb, mosty a inÏen˘rské konstrukce, pozemní stavby, se v˘znamnû podíleli na odstraÀování následkÛ povodní v roce 1997 a 2002. Komora také budovala a prohlubovala kontakty s inÏen˘rsk˘mi komorami v evropsk˘ch, zejména sousedních zemích a pfiihlásila se ke ãlenství v evropsk˘ch nevládních inÏen˘rsk˘ch organizacích. Uvnitfi Komory bylo prioritním úkolem vedle procesu autorizace zabezpeãit pfiístup ke zdrojÛm informací, vytvofiit informaãní systém pro ãleny, zajistit vydávání odborné literatury a vytvofiit systém celoÏivotního vzdûlávání pro ãleny âKAIT. Po vzoru bavorské inÏen˘rské komory, na pomoc mal˘m projektov˘m, inÏen˘rsk˘m a stavebním firmám autorizovan˘ch osob, byl vytvofien systém managementu âKAIT, soubor podkladÛ, formuláfiÛ a postupÛ pro pfiípravu na certifikaci systému managementu jakosti, systému environmentálního managementu a bezpeãného podniku. V˘znamnou zmûnou, kterou pfiinesl nov˘ stavební zákon (zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu), je zfiízení nové instituce stavebního inspektora s moÏností vyuÏití jeho sluÏeb ve zkráceném stavebním fiízení. Dochází tak k dal‰ímu pfienesení ãásti v˘konu státní správy na soukromé osoby. Autorizované inspektory jmenuje ministr pro místní rozvoj po vyjádfiení profesní komory (âKAIT nebo âKA) pfii splnûní zákonem stanoven˘ch pfiedpokladÛ a na základû sloÏení zkou‰ky. Na základû smluvního vztahu se stavebníkem provede autorizovan˘ inspektor kontrolu projektové dokumentace stavby a vystaví certifikát, kter˘ stavebník spolu s pfiíslu‰nou dokumentací pfiedá stavebnímu úfiadu. Certifikátem autorizovan˘ inspektor stvrzuje, Ïe projektovou dokumentaci a pfiíslu‰né podklady a doklady ovûfiil a Ïe stavba mÛÏe b˘t provedena. K certifikátu autorizovan˘ inspektor pfiipojuje plán kontrolních prohlídek stavby, závazná stanoviska dotãen˘ch orgánÛ a vyjádfiení osob, které by byly úãastníky stavebního fiízení. Marie Báãová, Informaãní centrum âKAIT PSM stavební infozpravodaj 3 | 2007

55

obal3 14.6.2007 20:01 Stránka 1

Rolety

Vrata

Markýzy

Nedeˇ lejte kompromisy, zvolte Alulux • Vlastní výrobní hala v ČR • Standardní i nestandardní rozměry

• Kvalitní montáž školenými pracovníky

• Přes milión spokojených zákazníků

• Záruční a pozáruční servis

• Výroba podle německých standardů

• Prodloužená záruční doba

(zázemí německé mateřské

• Motory, řízení

společnosti s 50letou tradicí)

• Sledujte nejnovější akce na www

• Certifikace ISO 9001-2000

stránkách

Nová značková prodejna v centru Prahy Praha City Center, Klimentská 46, Praha 1 (vchod, vjezd z ulice Samcova) Možnost parkování v podzemních garážích.

Infolinka: 241 713 828, 602 237 434

www.alulux.cz

stavební infozpravodaj

Recommend Documents