1991 Sb.)

PŘÍRODNÍ ZDROJE (zákon 17/1991 Sb.) • Nerostné suroviny • Voda v povrchových recipientech • Podzemní voda • Úrodné půdy • Kvalitní základové půdy = GEOPOTENCIÁLY

GEOFAKTORY – složky a procesy geologického prostředí,ovlivňující: • příznivě využití území • GEOPOTENCIÁLY

• nepříznivě využití území • GEOBARIÉRY

CÍL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ RACIONÁLNÍ VYUŽITÍ KRAJINY výstavba (urbanizace) doprava zemědělské a lesnické hospodaření rozvoj a ochrana těžby nerostných surovin, vodních a energetických zdrojů vodní hospodářství rekreační hodnota přírody ochrana přírody a krajiny

Územně plánovací záměr musí vycházet z předpokládaného odhadu vlivu na jednotlivé složky životního prostředí / obyvatelstvo, živočichy, rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší,klima, krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky/ - viz zákon 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí.

PŘÍRODNÍ ZDROJE - Nerostné suroviny

•Rudy-nerudy-kaustobiolity-radioaktivní sur.

Za nerosty podle horního zákona č.44/1988 Sb. se nepovažují: Vody (s výjimkou mineralizovaných vod, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty) Přírodní léčivé vody a přírodní stolní vody a léčivá bahna Rašelina Bahno, písek, štěrk v korytech vodních toků Kulturní vrstva půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva

Nerostné suroviny • VYHRAZENÉ NEROSTY (horní zákon)

• Výhradní ložisko :ložisko vyhrazeného nerostu = nerostné bohatství státu • Ložiska NEVYHRAZENÝCH NEROSTŮ jsou součástí pozemku

Sůl nad zlato

Průmyslové země Země poskytuje dost k uspokojení potřeb každého, nikoli však jeho nenasytnost

USA

ZÁSOBY VÝHRADNÍCH LOŽISEK Podle využitelnosti

•

BILANČNÍ – NEBILANČNÍ Podle dobývání

• VOLNÉ – VÁZANÉ • Ochranné pilíře Podle prozkoumanosti

• Kategorie A, B, C 1, C 2, D - prognózní PRŮMYSLOVÉ

ODPISY ZÁSOB

Zařazení ložiska • Výhradní ložiska vedená v Bilanci zásob • Ložiska nevyhrazených nerostů vedená v Evidenci zásob • Evidence prognózních zdrojů

ZABEZPEČENÍ OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ PŘI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI

CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ CHLÚ Zákaz zřizování staveb, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska

DOBÝVACÍ PROSTOR - posouzení EIA

ČGS - GEOFOND • Podklady pro územní plány • Mapové a datové podklady (Výstupy z databází): • Vrstvy využívané pro tvorbu územního plánu jsou tyto: • Dobývací prostory (těžené, netěžené) • Ložiska výhradní • Chráněná ložisková území • Prognózní zdroje (schválené, revidované) • Poddolovaná území • Hlavní důlní díla • Sesuvy (aktivní, ostatní)

Surovinová politika – územní plánování • Vymezení území s ohledem na zákonem chráněné zájmy • Stanovení časové posloupnosti využívání NS v území • Řešení střetů zájmů, posuzování dopadů na ŽP (dostřelová zóna lomů, doprava, prašnost hluk) • Stanovení podmínek pro revitalizaci území těžby


PŘÍRODNÍ ZDROJE - Voda v povrchových recipientech • Je významným krajinotvorným, estetickým a kulturním činitelem s historickým významem, zejména pro tvorbu center civilizací • Dlouhodobý Ø roční úhrn srážek 693 mm = 54,7 mld.m3 z toho 15 mld. m3 povrch.odtok, 1,44 mld. m3 dotace podz.v.

PŘÍRODNÍ ZDROJE - Voda v povrchových recipientech • Výpar a půdní vláha 68,5 % • Povrchový odtok 28,8 % • Tvorba podzemní vody 2,7 % • ČHMÚ, VÚV • Od r. 1991 trend zvyšování kvality povrch. vod (tř.V. – velmi znečištěná voda již není) • Vodní stavby – jezy, přehrady, vodárenské nádrže DUSÍK+ FOSFOR = EUTROFIZACE • Správcem vodních toků: Povodí Labe,Vltavy, Ohře, Moravy, Odry

VODA – OBNOVITELNÝ PŘÍRODNÍ ZDROJ


PŘÍRODNÍ ZDROJE - podzemní voda • VODA PRO PITNÉ ÚČELY 87,2 % (r. 2000) populace napojena na veřejný vodovod 74,8 % populace napojeno na veřejnou kanalizaci 94,8 % odpadních vod bylo vyčištěno

PŘÍRODNÍ ZDROJE - podzemní voda Denní potřeba vody na osobu 125 - 150 litrů Zabezpečení zásobování pitnou vodou OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ • KVALITATIVNÍ OCHRANA • KVANTITATIVNÍ OCHRANA • OP 1. STUPNĚ • OP 2. STUPNĚ

PODZEMNÍ VODA

ch á n i l puk a ch e r ó vp a d Vo

ybu h o ná p p o sch n i horn

Fosilní voda

ho é k c i r aul d y h m e v vl i

tu n e i grad

Proudící voda

evapotranspirace

Celkový odtok

Přímý odtok infitrace

Základní odtok

HYDROSFÉRA 0,6%

2,14%

97,2%

Hydrologický cyklus • Zdrojem energie pro neustálý oběh vody je SLUNEČNÍ ENERGIE A GRAVITACE • Hs = Het + Hoc • OBĚH PODZEMNÍ VODY • Infitrace-pohyb-akumulace-odvodnění • Ha = Hp – (Het ± Hoz )

OBĚH PODZEMNÍ VODY

INFILTRACE

– VZNIK PODZEMNÍ VODY

PROPUSTNOST HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ Jestliže je hornina schopná předat vsáklou vodu dál účinkem hydraulického gradientu,

je schopná vodu akumulovat a umožnit její pohyb = hydrogeologický kolektor opakem je hydrogeologický izolátor

Hladina podzemní vody VOLNÁ

NAPJATÁ

PIEZOMETRICKÁ

PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY

V=k.I

HPV dynamická – statická neustálená - ustálená

OBLAST AKUMULACE A PROUDĚNÍ PV • Porozita HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ

PRŮLINOVÁ

PROPUSTNOST PRŮLINOVÁ

NEZPEVNĚNÉ KLASTICKÉ SEDIMENTY

VĚTŠINA ZPEVNĚNÝCH KLASTICKÝCH SEDIMENTŮ

PROPUSTNOST PUKLINOVÁ

VYVŘELINY

METAMORFITY

ZPEVNĚNÉ SEDIMENTY

PROPUSTNOST KRASOVÁ

A podzemní voda se opět stává vodou povrchovou

ODVODNĚNÍ PODZEMNÍ VODY • SKRYTÉ PRAMENNÍ VÝVĚRY

Jak zjistit hloubku HPV

ODVODNĚNÍ PODZEMNÍ VODY • PRAMENY NAD EROZNÍ (drenážní) BÁZÍ TEPLOTA

VYDATNOST

CHEMISMUS

UMĚLÉ ODVODNĚNÍ PODZEMNÍ VODY • Odběry vody, důlní činnost, dědičná štola

Tvorba chemismu podzemní vody • Morfologie a klima • Chemismus infiltrovaných vod : srážková • povrchová • Horninové prostředí-propustnost, hloubka HPV = doba interakce • Biochemické faktory • Antropogenní faktory

chemismus podzemní vody • Prostá podzemní voda • Σ mineralizace< 1 g/l • Minerální voda Σ CO2 rozpuštěný> 1 g/l = kyselky • Teplota > 25oC (termy) • SII > 1 mg/l, I- > 5 mg/l , Fe > 10 mg/l, • As > 0,7 mg/l , Rn 1 370 Bq/l

Chemismus podzemní vody • Hlavní kationty:vápník-hořčík-sodík-draslík • Hlavní anionty: hydrogenuhličitany HCO-3 • sírany SO4 2+ • chloridy Cl• Běžně se vyskytující se ionty v nízkých koncentracích: mangan, železo,amoniak • dusičnany, obsah CO2 • Teplota vody 8-120 C, pH

doporučené optimální hodnoty minerál. látek v pitné vodě • • • • • • • • • •

RL Ca Mg Na K Cl SO4 HCO3 F NO3

150 – 400 mg/l 40 – 70 mg/l min.30 mg/l 20 – 30 mg/l min.10 mg/l 5 – 25 mg/l 1 – 5 mg/l < 50 mg/l < 50 mg/l 100 – 300 mg/l 0,1 – 03 mg/l < 10 mg/l

chemismus podzemní vody • Prostá podzemní voda

Minerální voda

• Σ mineralizace< 1 g/l •

vyhláška MZ 275/2004 Sb.

přírodní minerální voda - má původní čistotu, je stabilní a zdroj je dobře chráněn + vyhláška MZ 423/2001 Sb. velmi slabě mineralizované RL do 50 mg/l slabě mineralizované RL 50-500 mg/l středně mineralizované RL 500 – 1 500 mg/l silně mineralizované RL 1 500 – 5 g/l velmi silně mineralizované RL nad 5 g/l

vyhláška MZ 275/2004 Sb.stanoví požadavky na • balená kojenecká voda • balená pramenitá voda • balená přírodní minerální voda balená pitná voda …………………………….. • /balená léčivá voda/

vyhláška č.252/2004 Sb. MZdr. stanoví hygienické limity jakosti pitné vody

mikrobiol.,biolog.,fyzikál.,chemických a organoleptických ukazatelů

Látky ovlivňující změnu jakosti podzemní vody

přirozené x antropogenní • Mikrobiologické a biologické ukazatele : • Fekální koliformní bakterie > enterokoky >koliformní >mezofillní >psychrofilní bakterie • Živé a mrtvé organismy


zdravotně významné • Fyzikální a chemické ukazatele : • Anorganické Hg,Cd,Pb,As,Se,Be,V,Ni,Ba,Ag,Zn Karcinogenní: As,Cd,Crvi,Ni,Be Chronická toxicita:Hg,Cd,Pb,As Organoleptické vlastnosti ovlivňují: Mn,Fe,Cu,Zn


zdravotně významné • Organické • Těkavé (TOL)- BTEX, Cl-U • Obtížně těkavé – PAU,PCB,ostatní RL • Pesticidy

UKAZATELÉ, jejichž zvýšené hodnoty mohou negativně ovlivnit jakost pitné vody Na

Rozpuštěné látky >1g/l

BARVA

Al

Cl

SO4

pH

PACH

CHSKMn NH4 NE L

Fe

CHUŤ

ZÁKAL

„TVRDOST“ VODY • … zelenina při vaření ve vodě s velkým obsahem Ca, Mg zůstává dlouho tvrdá… • HCO-3 - Přechodná tvrdost •

sírany, chloridy a jiné silné kyseliny - Trvalá • Celková •

1 mmol/l = 5,6 oN

POŽADAVKY NA VODU • -PITNÁ – BALENÁ KOJENECKÁBALENÁ STOLNÍ – BALENÁ PITNÁ VODA PRO CHOV DOBYTKA A DRŮBEŽE PRO CHOV RYB PRO ZÁVLAHU

VODA VE STAVEBNICTVÍ • KOROZE • POŽADAVKY NA JAKOST VODY : DOPRAVOVANÉ POTRUBÍM BETONÁŘSKÉ VODY NÁPOROVÉ VODY (PROPUSTNOST HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ X ODOLNOST BETONU)

AGRESIVNÍ NÁPOROVÉ VODY CEMENTOVÝ BACIL 3CaO.Al2O3 .3CaSO4 . 30H2O Ettringit= Candlotova sůl

30 H2O

• VODY MÁLO MINERALIZOVANÉ (HLADOVÉ) VODY KYSELÉ VODY S AGRESIVNÍM CO2 VODY SÍRANOVÉ VODY S VYŠŠÍM OBSAHEM Mg VODY S VYŠŠÍM OBSAHEM NH4 OSTATNÍ VODY


PŘÍRODNÍ ZDROJE - úrodné půdy 7 886 525 ha ( r.2000) Celková výměra půdního fondu ČR 54,3 % tvoří zemědělská půda 0,42 ha, (0,32 ha orné půdy) připadá na 1 obyvatele Struktura využití ZP se změnila (snížení orné půdy ve prospěch travního porostu = snížení plošné eroze a splavenin a kontaminace) OCHRANA PŮDNÍHO FONDU

VZNIK PŮD • V KONEČNÉM STÁDIU ZVĚTRÁVACÍHO PROCESU DOCHÁZÍ PŮSOBENÍM PŮDOTVORNÝCH ČINITELŮ K půdotvornému procesu • Od zvětraliny se půda odlišuje oživením

PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ • MATEČNÁ HORNINA (SUBSTRÁT) Zrnitost, propustnost, chemické složení KLIMATICKÉ PODMÍNKY Srážky, teplota, výpar PŮDNÍ EDAFON Vegetace, fauna MORFOLOGIE TERÉNU Nadmořská výška, svažitost Č A S

AKLIMATOGENNÍ PŮDNÍ TYPY • Při krátké době působení půdotvorných činitelů substrát určuje půdní typ

• KLIMATOGENNÍ PŮDNÍ TYPY • Dlouhá doba působení půdotvorných činitelů klima určuje půdní typ

PROCES VZNIKU PŮD • ROZKLAD HORNIN A ORGANICKÝCH ZBYTKŮ • TVORBA HUMUSU • POSTUPNÉ PŘEMISŤOVÁNÍ LÁTEK = VZNIK PŮDNÍHO PROFILU • Horizont A • Horizont B • Horizont C

PŮDNÍ PROFIL

• Horizont A •

Koncentrace humusu

• Horizont B •

Obohacen výluhy z A

• Horizont C •

matečná hornina

Půda • Kultivace zkvalitnění

degradace dezertifikace pouště chemická degradace vodní a větrná eroze

1991 Sb.)

Recommend Documents