17. Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů - OKEČ 32

Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů

17. Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů - OKEČ 32 17.1. Charakteristika odvětví Rozvoj výroby elektronických součástek a zařízení v České republice byl podmíněn vstupem přímých zahraničních investic nadnárodních společností, které zajistily transfer nových technologií včetně výrobní základny. Transformace zpracovatelského průmyslu v České republice přinesla v letech 2000 až 2007 významné změny. S využitím přímých zahraničních investic byla vybudována nová centra výroby elektronických součástek a zařízení. V současné době se elektronický průmysl řadí mezi rozhodující odvětví zpracovatelského průmyslu. Tento oddíl zahrnuje výrobu zařízení pro rozhlasové a televizní vysílání, pro přenos signálu, výrobu přijímačů, záznamových a reprodukčních zařízení a také výrobu dílů těchto zařízení. Patří sem všechny meziprodukty od profesionálních zařízení až po zařízení pro nejširší veřejnost. Do tohoto oddílu patří rovněž průmyslové služby a práce (kromě oprav elektrických zařízení převážně pro domácnost zatříděných kódem 52.7 a instalací vedení, venkovních antén nebo alarmů, zatříděných ve stavebnictví kódem 45.3). Výrobní sortiment a související služby jsou součástí dále uvedených podskupin oddílu 32 odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ): z z z

32.1 Výroba elektronek a jiných elektronických součástek; 32.2 Výroba rozhlasových a televizních vysílačů a přístrojů pro telefonii a telegrafii; 32.3 Výroba rozhlasových a televizních přijímačů, přístrojů pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobných rádiových zařízení. 32.3 Spotřební elektronika 55 % 32.1 Elektronické součástky 20 %

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

32.2 Telekomunikační technika 25 %

Graf 17.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2007

17.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V letech 2000 až 2007 byla v České republice vybudována nová centra výroby elektronických součástek. Jedná se zejména o realizované projekty společností Panasonic AVC Networks CZ Plzeň, Panasonic Mobile & Automotive Systems CZ Pardubice, AVX CZ Lanškroun, ON Semiconductor CHC CZ Rožnov, Celestica CZ Kladno, ALPS Electric CZ Boskovice. Společnost AVX Czech Republic vyrábí tantalové kondenzátory v Lanškrouně. Společnost exportuje 100 % produkce prostřednictvím distribučního centra AVX ve Velké Británii a pokrývá více než 20 % světové spotřeby tantalových kondenzátorů. Společnost ON Semiconductor CHC v Rožnově pod Radhoštěm je nástupnickou organizací společnosti TESLA SEZAM. Aktivity ON Semiconductor v ČR jsou orientovány na design nových polovodičových součástek. Společnost Vishay Electronic Přeštice má v České republice pět výrobních závodů v Přešticích, v Blatné, v Prachaticích, ve Volarech a v Dolním Rychnově u Sokolova. Vishay Intertechnology přesunul do České republiky výrobu elektrických odporů a kondenzátorů. Export produkce společnosti činí 100 % a je rea205

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

lizován prostřednictvím Distribučního centra v Plzni. Mezi významné výrobce součástek pro elektroniku se v České republice řadí EGSTON SYSTEM ELECTRONIC v Jemnici, výrobce indukčností, kabelových korekcí a síťových zdrojů; TESLA Jihlava, výrobce konstrukčních součástek pro elektroniku; TESLA Blatná, výrobce elektronických součástek a elektronických zařízení; AEG Electronic Components v Jičíně, výrobce paralelních a sériových kondenzátorů MKP pro zářivková svítidla. Mezi významné výrobce desek s plošnými spoji lze zařadit PCB v Benešově u Prahy, Mesit PCB v Uherském Hradišti, HOKAMI CZ v Liberci, MEV v Praze, PragoBoard v Technologickém parku Běchovice, CeMeBo v Blansku a CUBE CZ v Hejnici. Společnost Panasonic Mobile & Automotive Systems Czech v Pardubicích vyrábí autorádia a dodává mobilní telefony pro mobilní operátory. Telekomunikační divize Matsushita Communication Industrial investovala do vybudování nového závodu v průmyslové zóně v Pardubicích. Produkce je exportována na náročné trhy zemí EU. Společnost Celestica CZ Kladno zajišťuje montáž mobilních telefonů na zakázku a výrobu osazených desek plošných spojů v provedení povrchové montáže. Závod na montáž mobilních telefonů vybudovala v roce 2000 v průmyslové zóně Kladno Divize terminálů a telekomunikací společnosti Sagem Group (nyní Celestica). Společnost 2N Telekomunikace Praha vyrábí a dodává komunikační servery, digitální a hybridní pobočkové ústředny, GSM brány s rozhraními či analogovými linkami a dveřní komunikátory. TTC Marconi, působí jako dodavatel technologie a síťový integrátor v oblasti přenosu telefonních, datových a rozhlasových signálů. Mezi významné výrobce a dodavatele telekomunikačních zařízení se v České republice dále řadí společnosti TESLA Praha, společnost ROHDE & SCHWARZ ve Vimperku a TSE v Českých Budějovicích. Společnost Panasonic AVC Networks Czech byla založena v průmyslovém areálu Borská Pole v Plzni v březnu 1996. Je dceřinou společností Matsushita Electric, která realizovala přesun výroby barevných televizních přijímačů z Velké Británie do České republiky. Továrna v Plzni představuje jednu z největších zahraničních investic. Společnost ALPS Electric Czech vybudovala v Boskovicích závod na výrobu digitálních TV tunerů pro set-top-boxy a pro digitální televizní přijímače. Export elektroniky ve výši 169,1 mld. Kč dosáhl 7,1 % vývozu zbožové produkce České republiky. V případě dovozu je to 191,4 mld. Kč a 8,7 %. V porovnání s ostatními 22 odvětvími se odvětví v roce 2007 podílelo 3,2 % na tržbách celého zpracovatelského průmyslu, což ho řadí na dvanácté místo. V přidané hodnotě je to 2,5 % a třinácté místo, a v počtu pracovníků 2,6 % a patnácté místo.

17.3. Struktura odvětví podle počtu pracovníků v organizacích Vysokého růstu tržeb (v b.c.) ve velikostní struktuře průmyslových podniků dosáhly organizace s více než 500 pracovníky. V této skupině působí zejména společnosti pod zahraniční kontrolou s dobrými vývozními možnostmi. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, přidaná hodnota z výroby a počet pracovníků, podle velikostních skupin v roce 2006 je uveden v tabulce 17.1. Tabulka 17.1 Produkční charakteristiky v roce 2006 podle velikostních skupin - OKEČ 32 (mil. Kč, pracovníků)

0–9

Tržby za prodej VV a S v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet pracovníků

5 174,2 2 173,5 4 544

10 – 49 4 404,7 1 554,6 3 234

50 – 249

250 – 999

více než 1000

12 046,1 3 604,6 6 263

22 790,5 5 915, 8 7 986

57 453,9 288,9 10 712

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Pokud porovnáme tržby a účetní přidanou hodnotu vztaženou na jednoho pracovníka v jednotlivých skupinách podniků zjistíme, že nejvyšší hodnoty tržeb dosáhla skupina podniků s více než 1000 pracovníků, která vytvořila 5 363,5 tis. Kč tržeb na jednoho pracovníka. Naopak nejnižší hodnoty dosáhla skupina s 0 až 9 pracovníky a to 1 138,7 tis. Kč. V účetní přidané hodnotě je to obdobné. Největší přidanou hodnotu 773,8 tis. Kč na jednoho pracovníka dosáhla skupina s více než 1000 pracovníků, když skupina podniků a podnikatelů s 0 až 9 pracovníky vykázala jen 478,3 tis. Kč. Po dokončení dalších investičních projektů se dá očekávat ještě výraznější podíl kategorie organizací s více než 500 pracovníky na 206


produkčních charakteristikách. Podíl velikostních skupin organizací odvětví elektronických součástek a zařízení na produkčních charakteristikách v roce 2006 je uveden v grafu 17.2. 60 %

50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49

Tržby za prodej VV a S

50 - 249

250 - 999

Účetní přidaná hodnota

více než 1000 Počet pracovníci

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf 17.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2006

17.4. Hlavní ekonomické ukazatele 17.4.1. Cenový vývoj Jak vyplývá z tabulky 17.2, cenové indexy oborů se příliš nemění a vykazují celkově jen malý vzestup nebo pokles. Cenový index produkce elektronických součástek a zařízení se v letech 2000 až 2007 pohyboval pod úrovní inflace. Tím se liší od energeticky náročných oborů zpracovatelského průmyslu. V letech 2002 až 2005 byly postupně uváděny do provozu nové výrobní kapacity což mohlo způsobit pokles cen jednotlivých komodit, především elektronických součástek. Tabulka 17.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2007 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

100,3 100,1 104,0

100,4 103,9 91,7

100,4 101,5 100,1

88,9 100,0 99,8

81,2 100,8 97,7

99,5 100,0 101,2

99,9 105,2 99,3

SKP 32

100,7

101,3

101,1

97,5

96,5

100,0

102,6


17.4.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví elektronických součástek a zařízení OKEČ 32 v letech 2000 až 2007 je uveden v tabulce 17.3. V rozmezí let 2004 a 2005 došlo sice k poklesu výroby a tím i tržeb v oblasti vysílačů, tento výrazný pokles je ale spíše kompenzací za nepřiměřený růst v předchozím roce způsobený zřejmě statistickým přepočítáním. Výkonnost odvětví elektronických součástek a zařízení byla v letech 2000 až 2006 především ovlivněna náběhem nových výrobních kapacit ve společnostech pod zahraniční kontrolou, a to ve všech třech oborech. Produkce je převážně orientována na vývoz, což se projevilo růstem tržeb elektronických součástek a zařízení. Nárůst tržeb v roce 2007 již nebyl způsoben otevřením nových výrobních závodů (Továrna Changhong CZ Nymburk, výrobce barevných televizí, zahájila provoz v pro207


sinci 2006). Největší podíl bude mít zřejmě, kromě klasického zvýšení výrobní kapacity, podstatné zvýšení výroby nového sortimentu výrobků, především televizí s LCD obrazovkou, na úkor lacinějších klasických (CRT) televizí. Tabulka 17.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč)

2002

2003

2005

2006

2007*

OKEČ 32.1 OKEČ 32.2 OKEČ 32.3

14 773,7 14 766,5 15 259,6

2000

17 589,5 20 147,1 16 798,3

17 713,3 25 090,7 23 320,4

23 329,6 33 976,6 15 320,3

39 206,3 44 432,2 25 128,8

17 188,7 25 547,2 31 759,3

27 156,7 24 782,6 49 930,0

29 791,4 20 072,7 60 678,2

OKEČ 32

44 799,8

54 534,9

66 124,4

72 626,5

108 767,3

74 495,2

101 869,3

110 542,3

x

121,7

121,3

109,8

149,8

68,5

136,4

108,5

meziroční index

2001

2004

* Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

V porovnání let 2007/2000 zvýšily podniky odvětví svoje tržby o 146,7 %, když největší růst o víc než 297 % zaznamenal obor 32.3. Meziroční srovnání růstu tržeb vyšlo nejlépe pro obor 32.3, kde tržby podniků vzrostly o 21,5 %. U oboru 32.1 vzrostly tržby o 9,7 %, u oboru 32.2 to byl pokles o 19 %. Vývoj přidané hodnoty z výroby produkce odvětví OKEČ 32 v letech 2000 až 2007 je uveden v tabulce 17.4. Tabulka 17.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*


5 882,9 3 288,2 1 645,9

7 047,1 3 781,9 2 423,3

6 521,1 5 486,4 3 051,1

7 623,4 5 149,5 1 991,2

9 113,6 8 323,8 2 480,1

6 126,8 7 325,6 2 259,4

7 744,5 8 974,6 4 818,3

7 837,7 9 108,3 4 894,2

10 817,0

13 252,3

15 058,6

14 764,1

19 917,5

15 711,8

21 537,4

21 840,2

x

122,5

113,6

98,0

134,9

78,9

137,1

101,4

OKEČ 32 meziroční index


Nejvyšší nárůst účetní přidané hodnoty (PH) v porovnání let 2007/2000 byl zaznamenán u oboru 32.3, a to o 197 %, když účetní přidaná hodnota celého odvětví v tomto období stoupla o téměř 102 %. Vývoj počtu pracovníků v odvětví elektronických součástek a zařízení v letech 2000 až 2007 je uveden v tabulce 17.5. Tabulka 17.5 Počet pracovníků v letech 2000 - 2007 (pracovníci)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


19 134 7 967 5 246

19 042 9 144 7 370

17 618 9 163 6 354

18 354 9 304 5 142

18 200 9 608 5 979

16 735 9 024 6 205

16 409 9 539 6 790

16 931 10 888 8 358

OKEČ 32

32 347

35 556

33 135

32 800

33 787

31 964

32 738

36 177

x

109,9

93,2

99,0

103,0

94,6

102,4

110,6

meziroční index

2007*


Vývoj základních produkčních charakteristik komentovaného odvětví v porovnání s vývojem základních produkčních charakteristik ve zpracovatelském průmyslu v letech 2000 až 2007 je uveden v grafu 17.3. Vývoj osobních nákladů v běžných cenách v odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2000 až 2007 je uveden v tabulce 17.6. V porovnání let 2007/2000 vzrostly osobní náklady odvětví 32 o 108 %, kdy celkový počet pracovníků se zvýšil pouze o 11,8 % (viz tabulka 17.5). Největší dynamiku růstu osobních nákladů zaznamenal obor 32.3, a to o více než 203 %, Ten také zaznamenal největší přírůstek počtu pracovníků (o víc než 59 %). 208

Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů 115

250

%

%

110

210

105

170

100

130 90

95

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Počet pracovníků OKEČ 32

Tržby za VV a S OKEČ 32

Počet pracovníků ZP

Tržby za VV a S ZP

210 %

180 150 120 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Účetní přidaná hodnota OKEČ 32 Účetní přidaná hodnota ZP * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf 17.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2007 Tabulka 17.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*


3 405,7 1 943,3 865,9

3 589,7 2 191,2 1 311,2

3 516,7 2 630,1 1 305,5

3 900,4 2 797,1 1 082,3

4 434,9 3 517,6 1 421,3

3 719,0 3 501,7 1 584,4

4 331,9 4 146,6 1 990,8

5 602,0 4 717,1 2 625,3

OKEČ 32

6 214,9

7 092,1

7 452,3

7 779,8

9 373,8

8 805,1

10 469,3

12 944,4

x

114,1

105,1

104,4

120,5

93,9

118,9

123,6

meziroční index * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

17.4.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty a podíl osobních nákladů odvětví OKEČ 32 v letech 2000 až 2007 je uveden v tabulce 17.7 a 17.8.

209

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 17.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2007 (tis. Kč/prac.)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*


307,5 412,7 313,7

370,1 413,6 328,8

370,1 598,8 480,2

415,4 553,5 387,2

500,7 866,3 414,8

366,1 811,8 364,1

472,0 940,8 709,6

462,9 836,5 585,6

OKEČ 32

334,4

372,7

454,5

450,1

589,5

491,5

657,9

603,7

x

111,5

121,9

99,0

131,0

83,4

133,9

91,8

meziroční index * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Tabulka 17.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2007 (-)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*


0,579 0,591 0,526

0,509 0,579 0,541

0,539 0,479 0,428

0,512 0,543 0,544

0,487 0,423 0,573

0,607 0,478 0,701

0,559 0,462 0,413

0,715 0,518 0,536

OKEČ 32

0,575

0,535

0,495

0,527

0,471

0,560

0,486

0,593


210 %

140 %

190

130

170

120

150

110

130

100

110

90

90

80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 32

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 32

Produktivita práce z účetní PH ZP

Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP


Graf 17.4 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 - 2007

17.5. Zahraniční obchod 17.5.1. Vývoj zahraničního obchodu Jak vyplývá z tabulky 17.9 má vývoz výrobků SKP 32 převážně vzestupný trend a během sledovaného období stoupl téměř na trojnásobek. Na vývozu zbožové produkce zpracovatelského průmyslu České republiky se tato skupina výrobků podílí 7,1 %. Podíl vývozu elektronických součástek a zařízení na vývozu produkce elektrotechnického průmyslu (DL) činí 28,2 %. Proexportně orientované výrobky SKP 32 přispělo i k aktivní obchodní bilanci České republiky. Meziroční index 2007/2006 uvádí růst vývozu o 38,3 % .

210

Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů Tabulka 17.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2007 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

33 569,6 6 035,5 15 050,3

28 778,6 17 280,9 27 060,0

29 821,1 16 655,0 21 663,1

26 779,6 22 350,9 19 843,8

35 630,5 24 020,7 51 938,5

36 603,0 14 866,2 51 224,9

39 545,9 12 956,3 69 839,2

39 751,5 37 982,7 91 414,8

SKP 32

54 655,4

73 119,5

68 139,2

68 974,3

111 589,7

102 694,1

122 341,4

169 149,0

x

133,8

93,2

101,2

161,8

92,0

119,1

138,3

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

43 581,1 27 897,0 18 436,0

57 611,1 22 067,6 20 589,6

64 015,5 19 378,9 17 369,6

67 065,2 22 205,8 22 458,5

72 601,9 25 365,9 36 186,4

65 520,7 16 508,7 44 450,0

67 816,6 19 891,8 63 270,6

65 632,3 35 966,1 89 861,7

SKP 32

89 914,1

100 268,3

100 764,0

111 729,5

134 154,2

126 479,4

150 979,0

191 460,0

x

111,5

100,5

110,9

120,1

94,3

119,4

126,8

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

-10 011,5 -21 861,5 -3 385,7

-28 832,5 -4 786,7 6 470,4

-34 194,4 -2 723,9 4 293,5

-40 285,6 145,1 -2 614,7

-36 971,4 -1 345,2 15 752,1

-28 917,7 -1 642,5 6 774,9

-28 270,7 -6 935,5 6 568,6

-25 880,8 2 016,6 1 553,1

SKP 32

-35 258,7

-27 148,8

-32 624,8

-42 755,2

-22 564,5

-23 785,3

-28 637,6

-22 311,0

Pramen: ČSÚ

V období 2000 až 2007 zaznamenaly největší přírůstek vývozu skupiny výrobků SKP 32.2 (o 529,3 %) a SKP 32.3 (o 507,4 %). To lze dokumentovat i tím, že v roce 2007 bylo vyvezeno televizních barevných příjimačů v celkovém objemu přesahujícím 42 mld. Kč a firma Panasonik AVC Networks CZ byla hodnocena jako druhý největší vývozce hned po a.s. Škoda Auto. Nesoulad růstu vývozu a růstu tržeb je zřejmě způsoben reexportem výrobků. 17.5.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu produkce odvětví elektronických součástek a zařízení SKP 32 v roce 2007 je uvedeno v grafu 17.5. V teritoriálním rozdělení vývozu nedochází k velkým změnám. Oproti roku 2006 došlo k posunu Nizozemí na druhé místo a tím odsunu V. Británie, Francie, Slovenska a Polska. Rovněž v oblasti dovozu nedošlo k velkým změnám. Především stoupl podíl Číny. Mezi významné dovozce se v r. 2007 zařadila Jižní Korea a V. Británie a S. Irsko.

211

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2007

Francie 7%

Slovensko 6%

Polsko 5%

V. Británie a S. Irsko 11 %

Itálie 4% Španělsko 3%

Nizozemí 13 %

Ostatní 29% Německo 22 % Dovozní teritoria v roce 2007

Německo 11 %

Maďarsko 7%

Jižní Korea 5% Malajsie 5% V. Británie a S. Irsko 5%

Nizozemí 6%

Japonsko 15 % Ostatní 26 % Čína 20 %


Graf 17.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2007 - SKP 32

17.6. Investice 17.6.1. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v odvětví elektronických součástek a zařízení v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 17.10. Tabulka 17.10 Přímé zahraniční investice OKEČ 32 (v mil. CZK) Zahr. investice v ČR Tuzem. investice v zahraničí

k 1.12.2000 6 761,9 3,1

k 1.12.2001

k 1.12.2002

k 1.12.2003

k 1.12.2004 k 31.12.2005

17 464,3 2,7

23 435,0 4,3

26 652,0 7,7

29 765,8 6,2

19 216,9 29,3

k 1.12.2006 18 838,3 80,8

Pramen: ČNB

Nová centra výroby elektronických součástek a zařízení byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic především v letech 2000 až 2006. Pro porovnání, celkové zahraniční investice v roce 2006 byly 5,5 mld. USD, když v roce 2005 byly 11,6 mld. USD. Společnost Panasonic AVC Networks Czech v Plzni začala v dubnu 2004 konvertovat výrobu na přijímače s plochými obrazovkami PDP (Plasma Display Panel) a LCD (Liquid Crystal Display). V lednu 2006 byla výroba televizorů s obrazovkou CRT v Plzni ukončena. 212


Společnost VDO Česká republika v Brandýse nad Labem realizovala výstavbu nových výrobních kapacit. Jedná se o transfer výroby zobrazovacích jednotek, elektronických řídících jednotek ovládání klimatizace osobních automobilů ze SRN a z Francie. Audio také zahrnuje radiopřijímače s navigačním systémem. Čínská společnost Changhong se rozhodla vybudovat v České republice továrnu na montáž barevných televizních přijímačů s LCD obrazovkami. Továrna Changhong CZ Nymburk, jenž byla do zkušebního provozu uvedena v prosinci 2006, má produkovat až 1 milion ks barevných televizních přijímačů ročně, kterými bude zásobovat převážně západoevropské trhy. IPS Alpha Technology založily společnosti Hitachi, Matsushita Electric Industrial a Toshiba v roce 2005, aby uspokojily rostoucí poptávku po velkoplošných LCD televizorech. Vedení japonské společnosti IPS Alpha Technology nechalo vybudovat v České republice nový závod na výrobu LCD displejů v průmyslové zóně Triangle u Žatce v Ústeckém regionu. Výroba již dosáhla 7 500 ks displejů za den. Vzhledem k velkému zájmu předpokládá firma zvýšení výroby až na 10 000 ks denně. Vývoj přímých zahraničních investic v odvětví OKEČ 32 v letech 2000 až 2006 je uveden v grafu 17.6. 480

2 680

%

%

400

2 030

320

1 380 240

730

160

80

80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

2000

2001

2002 2003 2004 2005

2006

Přímé zahraniční investice OKEČ 32

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 32

Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB

Graf 17.6 Tuzemské a zahraniční investice

17.7. Shrnutí a perspektivy odvětví Investiční náročnost je společným znakem technologických procesů výroby elektronických součástek a zařízení, kde výrobní technologie morálně zastarávají rychleji, než v tradičních oborech zpracovatelského průmyslu. Dynamický rozvoj ekonomik technicky vyspělých zemí, s ohledem na proces globalizace ekonomiky, vyžadoval odpovídající úroveň produktivity práce, intenzivní zapojení zemí do mezinárodní dělby práce a efektivní specializaci, odpovídající ekonomickým a přírodním podmínkám zemí. Příliv přímých zahraničních investic pozitivně ovlivnil rozvoj naší elektroniky. Další etapou je vytváření předpokladů pro rozvoj center strategických služeb. Projekt rozšíření technologického centra vývoje barevných televizních přijímačů společnosti Panasonic AVC Networks Czech v Plzni je jedním z prvních projektů v oblasti high-tech center v ČR. Oddělení pro výzkum a vývoj se v Plzni zabývá konstrukcí televizních přijímačů, určených pro výrobu v Plzni. V roce 2002 vzniklo v rámci ON Semiconductor CHC v Rožnově pod Radhoštěm vývojové středisko, zaměřené na optimalizaci a transfer výrobních procesů a na vývoj a inovace technologických procesů. Náplní činnosti Technologického centra je vývoj nového technologického procesu pro výrobu čipů IO. V Boskovicích působí od roku 1995 ALPS Electric Czech. Vyrábí klávesnice pro notebooky, kompaktní moduly termotiskáren, digitální tunery, anténní konvektory satelitního signálu. Záměrem skupiny APLS Electric je přesunout vývojové aktivity do ČR. Společnost AMI Semiconductor CZ v Brně je jedním z vývojových center AMI Semiconductor se zaměřením na návrh a vývoj zakázkových integrovaných obvodů (IO) a standardních IO. Výsledky jsou dodávány mateřské společnosti, která je uplatní ve výrobě. V dubnu 2006 společnost Bang & Olufsen CZ otevřela technologické centrum, kde vyvíjí audio, video a telekomunikační produkty. Technologické centrum Tyco Integrated Sytems v Brně se zaměří na vývoj 213


čidel a detektorů, kontrolních zařízení a senzorů. Technologické centrum společnosti Merten Zlín se zaměří na vývoj elektronických řídících systémů, určených pro automatizaci a kontrolu provozu podnikových a obytných objektů. Neustále se zkracující inovační výrobní cykly nutí výrobce trvale racionalizovat výrobní procesy. Určujícím pro další rozvoj a rozšiřování tohoto odvětví bude dostatek kvalifikovaných technických pracovníků. Nedostatek mladých techniků a kvalifikovaných výrobních pracovníků, je sice již částečně nahrazován novými absolventy učebních oborů, středních a vysokých škol, ale zatím nedostatečně. To je také zřejmě způsobeno malým zájmem mladých lidí o studium technických oborů.

214

17. Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů - OKEČ 32

Recommend Documents