17. Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů - OKEČ 32

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

17. Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů - OKEČ 32 17.1. Charakteristika odvětví Rozvoj výroby elektronických součástek a zařízení v České republice byl podmíněn vstupem přímých zahraničních investic nadnárodních společností, které zajistily transfer high-tech včetně výrobní základny do země s výhodnou teritoriální pozicí, dostatečně vybudovanou infrastrukturou a dostupnými lidskými zdroji. Transformace zpracovatelského průmyslu v České republice přinesla v letech 2000 až 2006 významné změny. V České republice byla vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby elektronických součástek a zařízení. V současné době se elektronický průmysl řadí mezi rozhodující odvětví zpracovatelského průmyslu. Struktura odvětví Výrobní sortiment a související služby jsou součástí dále uvedených podskupin oddílu 32 klasifikace ekonomických činností (OKEČ): z 32.1

- Výroba elektronek a jiných elektronických součástek Třída zahrnuje výrobu žhavených nebo studených katod, fotokatodových elektronek nebo obrazovek, tranzistorů, polovodičových prvků, piezoelektrických krystalů, monolitických nebo hybridních integrovaných obvodů, mikromodulů, výrobu tištěných spojů, elektrických kondenzátorů, odporů a potenciometrů. z 32.2 - Výroba rozhlasových a televizních vysílačů a přístrojů pro telefonii a telegrafii Třída zahrnuje výrobu vysílacích přístrojů pro televizní vysílání, retranslačních televizních vysílačů, vysílačů s přijímači, vysílacích přístrojů pro rozhlasové vysílání, vysílacích přístrojů pro radiotelefony a pro radiotelegrafické systémy, stabilních vysílačů, vysílačů s přijímači a výrobu televizních kamer. z 32.3 - Výroba rozhlasových a televizních přijímačů, přístrojů pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobných rádiových zařízení Třída zahrnuje výrobu rozhlasových a televizních přijímačů, videomonitorů a videoprojektorů, videopřístrojů, videokamer, nahrávačů a přehrávačů DVD, magnetofonů, telefonních záznamníků, kazetových magnetofonů, mikrofonů, reproduktorů, sluchátek, zesilovačů, anténních parabol, televizních dekodérů, výrobu ústředen, koncových komunikačních zařízení a instalaci telekomunikačních systémů. 32.3 Spotřební elektronika 33 %

32.1 Elektronické součástky 36 %

32.2 Telekomunikační technika 31 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 17.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005

278

Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů

Podíl elektronických součástek a zařízení na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005 je uveden v grafu 17.1. Podíl výroby elektronických součástek (OKEČ 32.1) na tržbách odvětví 32 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005 činil 36 %. Podíl dodávek prostředků a sítí elektronických komunikací (OKEČ 32.2) na tržbách odvětví 32 v roce 2005 dosáhl 31 %. Podíl produkce přístrojů spotřební elektroniky (OKEČ 32.3) na tržbách odvětví 32 v roce 2005 dosáhl 33 %.

17.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V letech 2000 až 2006 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby elektronických součástek a zařízení, formou realizace investičních projektů na zelené louce. Jedná se zejména o realizované projekty společností Panasonic AVC Networks CZ Plzeň, Panasonic Mobile & Automotive Systems CZ Pardubice, AVX CZ Lanškroun, ON Semiconductor CHC CZ Rožnov, Celestica CZ Kladno, ALPS Electric CZ Boskovice. Elektronické součástky Společnost AVX Czech Republic vyrábí tantalové kondenzátory v Lanškrouně. Vlastníkem je společnost AVX Corporation (USA), jejímž většinovým akcionářem je Kyocera Corporation (Japonsko). Společnost AVX Czech Republic se také kvalifikovala pro systém vládních investičních pobídek a investovala v roce 1999 do výstavby nové výrobní haly na výrobu tantalových anod. Přesunem anodového závodu z Velké Británie do České republiky vzniklo v Lanškrouně více než 1 000 nových pracovních příležitostí. AVX Czech Republic v Lanškrouně (www.avxcorp.com) je jedním z největších závodů na výrobu tantalových kondenzátorů na světě. Společnost exportuje 100 % produkce prostřednictvím distribučního centra AVX ve Velké Británii a pokrývá více než 20 % světové spotřeby. Společnost ON Semiconductor CHC v Rožnově pod Radhoštěm je nástupnickou organizací společnosti TESLA SEZAM a s ní fúzující společnosti TEROSIL. Po roce 1990 vznikly tyto společnosti tranformací bývalé TESLA Rožnov. Od roku 1993 obě společnosti budovaly svůj obchodní vztah se společností Motorola, který byl završen v roce 1997 dokončením privatizace obou společností. Od roku 1999 je právním nástupcem Motoroly společnost ON Semiconductor. V prosinci roku 2003 došlo ke spojení TESLA SEZAM a TEROSIL do společnosti ON Semiconductor Czech Republic (www.onsemi.cz). Aktivity ON Semiconductor v ČR jsou orientovány na design nových polovodičových součástek, výrobu integrovaných bipolárních obvodů na 4" deskách, výrobu monokrystalického křemíku, Si desky o průměrech 4,5" a 6" včetně epitaxní vrstvy. Krize na světovém trhu polovodičů v roce 2001 urychlila v rámci koncernu ON Semiconductor projekt optimalizace struktury organizace. Součástí tohoto projektu bylo zvýšení výrobních kapacit v Rožnově, implementace nových výrobních procesů a převzetí řady výrobních činností. Do Rožnova byla převedena výroba z uzavíraných výrobních linek v Toulouse (Francie) a z East Greenwich (USA). V průběhu pěti let bylo v Rožnově zavedeno do výroby 350 nových typů IO s různými technologickými procesy. Společnost ASICentrum v Praze (www.asicentrumcz) z původní orientace na návrh, testování a zajištění výroby integrovaných obvodů rozšířila svoji činnost o vývoj aplikací integrovaných obvodů, prodej programových prostředků Mentor Graphics a o prodej vybraného sortimentu elektronických součástek. V roce 2001 se ASICentrum stalo součástí mezinárodní skupiny SWATCH GROUP. Výsledkem spolupráce společností Royal Philips Electronics z Nizozemí a LG. Electronics z Jižní Koreje bylo založení společného podniku v České republice. Realizací investičního záměru LG. Philips Displays Technology Center v Hranicích na Moravě vznikla v České republice továrna na výrobu barevných televizních obrazovek v technologii CRT. Ve výrobním areálu LG. Philips Displays Technology Center v Hranicích na Moravě (www.lgphilipsdisplays.com) byl zahájen provoz v roce 2001. Produkce barevných televizních obrazovek je exportována do montážních závodů barevných televizorů společností Philips Consumer Electronics a LG. Electronics v zemích EU. Společnost Vishay Electronic Přeštice (www.vishay.com) byla založena v roce 1991. V současné době má společnost Vishay v České republice pět výrobních závodů v Přešticích, v Blatné, v Prachaticích, ve Volarech a v Dolním Rychnově u Sokolova. Vishay Intertechnology přesunul do České republiky výrobu elektrických odporů a kondenzátorů, zejména ze SRN a z Francie. Export produkce společnosti činí 279


100 %. Je realizován prostřednictvím Distribučního centra, které společnost Vishay Intertechnology vybudovala v roce 2001 v Plzni. Mezi významné výrobce součástek pro elektroniku se v České republice dále řadí: EGSTON SYSTEM ELECTRONIC v Jemnici (www.egston.com), výrobce indukčností, kabelových korekcí a síťových zdrojů; TESLA Jihlava (www.teslaji.cz), výrobce konstrukčních součástek pro elektroniku (konektory a kontakty, fóliové klávesnice, zákaznické konektory); TESLA Blatná (www.teslablatna.cz), výrobce elektronických součástek (vrstvové a drátové rezistory, odrušovací tlumivky, fotorezistory, optrony s fotorezistorem) a elektronická zařízení (světelné závory a čidla, řídící a regulační moduly); AEG Electronic Components v Jičíně (www.aeg-components.cz), výrobce kondenzátorů MKP technologie, paralelních a sériových kondenzátorů MKP technologie pro zářivková svítidla; OPTREX Czech ve Vrchlabí, výrobce displejů a modulů na bázi kapalných krystalů (www.optrex.cz); EKER v Třemošné (www.epig.com) zabezpečuje osazování a montáž desek plošných spojů; Polovodiče Praha (www.polovodice.cz), výrobce výkonových polovodičových součástek (síťové, lavinové, rychlé, svářecí diody, polovodičové omezovače napětí, síťové tyristory, výkonové moduly, výkonové polovodičové jednotky); ept connector ve Svatavě (www.ept.cz), výrobce spínacích a spojovacích prvků pro elektroniku; Elektronické součástky v Ostravě (www.es-ostrava.cz), výrobce pasivních součástek pro elektroniku (polyesterové, polypropylénové, impulsní a odrušovací kondenzátory, RC prvky, potenciometry a trimry). Mezi významné výrobce desek s plošnými spoji se řadí: PCB v Benešově u Prahy (www.pcb.benesov.cz), Mesit PCB v Uherském Hradišti (www.pcb.mesit.cz), HOKAMI CZ v Liberci (www.hokami.cz), MEV v Praze (www.mev.cz), PragoBoard v Technologickém parku Běchovice (www.pragoboard.cz), CeMeBo v Blansku (www.cemebo.cz) a CUBE CZ v Hejnici (www.cube.cz). Telekomunikační systémy Společnost Panasonic Mobile & Automotive Systems Czech v Pardubicích vyrábí autorádia a dodává mobilní telefony pro mobilní operátory v zemích bývalé EU-15 (www.mccz.pa nasonic.cz). Telekomunikační divize Matsushita Communication Industrial japonského koncernu Matsushita Electric Industrial investovala do vybudování nového závodu v průmyslové zóně v Pardubicích. Produkce je exportována na náročné trhy zemí EU. Společnost Celestica CZ Kladno (www.celestica.com) zajišťuje montáž mobilních telefonů na zakázku a výrobu osazených desek plošných spojů v provedení povrchové montáže. Závod na montáž mobilních telefonů vybudovala v roce 2000 v průmyslové zóně Kladno Divize terminálů a telekomunikací společnosti Sagem Group. V roce 2001 převzala tento podnik společnost Celestica. STROM Telecom CZ Praha (www.strom.cz) je česká telekomunikační společnost. Na trhu komunikačních technologií působí od roku 1993. Výrobní program společnosti reprezentují dvě skupiny výrobků. Digitální systémy, určené pro práci v telekomunikačních sítích různé topologie a integrovaný IT systém pro automatizaci sběru, ukládání a zpracování informací k řízení a k podpoře rozhodování telekomunikačních operátorů. Společnost 2N Telekomunikace Praha (www.2n.cz) vyrábí a dodává komunikační servery, digitální a hybridní pobočkové ústředny, GSM brány s rozhraními či analogovými linkami a dveřní komunikátory. Společnost exportuje do 30 zemí. Mezi klíčové zákazníky patří GSM a alternativní operátoři. Společnost TTC Marconi CZ Praha (www.ttc.cz) je společným podnikem TTC Telekomunikace Praha a MARCONI COMMUNICATIONS. Pozice společnosti na telekomunikačním trhu ukazují na nezbytnost propojení se silným partnerem, který umožňuje přistupovat komplexně k požadavkům zákazníka a pomáhá při pronikání na zahraniční trhy. TTC Marconi, působí jako dodavatel technologie a síťový integrátor v oblasti přenosu telefonních, datových a rozhlasových signálů. Mezi významné výrobce a dodavatele telekomunikačních zařízení se v České republice dále řadí společnost TESLA Praha (www.tesla.cz), společnost ROHDE & SCHWARZ ve Vimperku (www.rohdeschwarz.cz) a TSE v Českých Budějovicích (www.tse.cz). Spotřební elektronika Společnost Panasonic AVC Networks Czech byla založena v průmyslovém areálu Borská Pole v Plzni (www.matsushita.cz) v březnu 1996. Je dceřinou společností Matsushita Electric. Produkce je dodávána pod obchodními značkami Panasonic, National, Technics, Quasar. Matsushita Electric Industrial realizovala přesun výroby barevných televizních přijímačů z Velké Británie do České republiky. Společnost Panasonic v Plzni se řadí svou výrobní kapacitou na druhé místo za mateřský závod v Osace. Výroba vakuových televizorů, která byla zahájena 1. dubna 1997, se už před devíti lety vyznačovala vysokým 280


podílem automatizace. Továrna v Plzni představuje jednu z největších zahraničních investic, blížící se 4 mld. CZK. Od zahájení provozu v roce 1997 zde bylo vyrobeno přes 9 milionů kusů televizních přijímačů. 98 % produkce bylo exportováno do třiceti evropských zemí. Společnost ALPS Electric Czech vybudovala v Boskovicích závod na výrobu digitálních TV tunerů pro set-top-boxy a pro digitální televizní přijímače. Společnost ALPS Electric Czech (www.alps.cz) zahájila výrobu v Boskovicích v roce 2000. Produkce je určena na export. K dalším výrobcům přístrojů spotřební elektroniky se v České republice řadí TVM Valašské Meziříčí (www.tvm-valmez.cz), výrobce reproduktorů a SEV Litovel (www.sev-litovel.cz), výrobce gramofonových přístrojů. Gramofonové přístroje řady Pro-ject spoluvytvářela a distribuuje společnost Audio Tunning z Vídně. Zahraniční obchod se zbožím se stal v roce 2005 hlavním zdrojem růstu české ekonomiky. Export elektroniky ve výši 102,7 mld. CZK dosáhl 5,5 % vývozu zbožové produkce České republiky. Sdružení Czech Top 100 zveřejnilo výsledky již dvanáctého ročníku přehledu 100 nejvýznamnějších společností České republiky za rok 2005. Mezi první desítku největších exportérů zbožové produkce České republiky se na šesté pozici řadí Panasonic AVC Networks CZ Plzeň s vývozem barevných televizních přijímačů 27,5 miliard CZK. Zvýšení exportu souvisí se zavedením výroby barevných televizních přijímačů s LCD a plazmovými obrazovkami. V prvním čtvrtletí 2006 ve struktuře průmyslových podniků zaznamenaly silný nárůst tržeb podniky pod zahraniční kontrolou. Jejich podíl se zvýšil na 58,9 %. Příznivý vývoj podniků pod zahraniční kontrolou se projevil také 41% podílem na zaměstnanosti.

17.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Ve velikostní struktuře průmyslových podniků dosáhly vysokého růstu tržeb (v b.c.) organizace s více než 500 zaměstnanci. V této skupině působí zejména společnosti pod zahraniční kontrolou s dobrými vývozními možnostmi, což se projevuje vysokým růstem tržeb z přímého vývozu. Tabulka 17.1 Produkční charakteristiky v roce 2004 podle velikostních skupin - OKEČ 32 (mil. Kč, osob)

0–9

10 – 49

Tržby za prodej VVaS v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet zaměstnaných osob

4 026,3 1 572,9 4 692

3 029,1 1 164,2 2 756

50 – 249

250 – 999

Více než 1000

7 879,9 2 689,6 5 751

30 580,9 4 572,1 6 664

63 251,1 9 918,6 13 924

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

60 %

50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49

Tržby za prodej VV a S

50 - 249 Účetní přidaná hodnota

250 - 999

více než 1000

Počet zaměstnaných osob

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 17.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2004

281


Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, přidaná hodnota z výroby a počet pracovníků, podle velikostních skupin v roce 2003 (OKEČ 32) je uveden v tabulce 17.1. Podíl velikostních skupin organizací odvětví elektronických součástek a zařízení na produkčních charakteristikách v roce 2004 je uveden v grafu 17.2. Po dokončení investičních projektů v letech 2005/2006 bude podíl velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách soustředěn ještě výrazněji do kategorie organizací s více než 500 pracovníky.

17.4. Regionální struktura odvětví Podíly regionů na produkčních charakteristikách odvětví elektronických součástek a zařízení v roce 2004 jsou uvedeny v grafu 17.3. Tržby za VV a S

Účetní přidaná hodnota

Zaměstnanci

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha

0

10

20 %

30

0

10

20

30

0

%

10

20

30

%

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 17.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2004

Výroba elektronických součástek a zařízení je v České republice soustředěna zejména na území Plzeňského kraje (Panasonic AVC Networks CZ Plzeň), Pardubického kraje (Panasonic Mobile & Automotive Systems CZ Pardubice), Středočeského kraje, Olomouckého kraje, Jihomoravského kraje a HM Prahy. Pozitivním signálem pro rozvoj Moravskoslezského regionu je, že v nejbližší době se také stane jedním z high-tech Center s celoevropskou působností. Technologické centrum Centrum Bang & Olufsen vzniká v úzké spolupráci s Technologickým parkem v Ostravě. Díky této investici najdou práci konstruktéři a absolventi univerzity, kteří v Ostravě zatím jen obtížně hledají odpovídající uplatnění, a často proto z regionu odcházejí. V současné době je připraven projekt výstavby nové Fakulty informačních a komunikačních technologií v Ostravě.

282


17.5. Hlavní ekonomické ukazatele 17.5..1 Cenový vývoj Vývoj cenových indexů produkce odvětví elektronických součástek a zařízení (SKP 32) v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 17.2. Tabulka 17.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2005 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

100,3 100,1 104,0

100,4 103,9 91,7

100,4 101,5 100,1

88,9 100,0 99,8

81,2 100,8 97,7

SKP 32

100,7

101,3

101,1

97,5

96,5


Z výše uvedené tabulky vyplývá, že cenový index produkce elektronických součástek a zařízení se v letech 2000 až 2005 pohyboval pod úrovní inflace. Tím se liší od energeticky náročných oborů zpracovatelského průmyslu. 17.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 17.3. Tabulka 17.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech 2000 - 2005 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

OKEČ 32.1 OKEČ 32.2 OKEČ 32.3

14 773,7 14 766,5 15 259,6

17 589,5 20 147,1 16 798,3

17 713,3 25 090,7 23 320,4

23 329,6 33 976,6 15 320,3

39 206,3 44 432,2 25 128,8

33 709,4 29 723,1 31 748,9

OKEČ 32

44 799,8

54 534,9

66 124,4

72 626,5

108 767,3

95 181,4

x 100,0

121,7 121,7

121,3 147,6

109,8 162,1

149,8 242,8

87,5 212,5

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) (mil. Kč) s. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


14 773,7 14 766,5 15 259,6

17 036,9 20 051,4 16 265,2

18 655,4 24 592,3 24 627,2

25 945,7 33 072,6 16 944,1

46 351,5 43 425,9 28 853,3

44 476,4 28 986,6 38 013,3

OKEČ 32

44 799,8

53 353,5

67 874,9

75 962,4

118 630,7

111 476,3

x 100,0

119,1 119,1

127,2 151,5

111,9 169,6

156,2 264,8

94,0 248,8

meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s.c.)

* předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Výkonnost odvětví elektronických součástek a zařízení v letech 2000 až 2005 byla ovlivněna náběhem nových výrobních kapacit ve společnostech pod zahraniční kontrolou. Kumulovaný index 2005/2000 dokládá růst produkce o 148,8 %. Výroba elektronických součástek a zařízení zaznamenala také v prvním čtvrtletí 2006 nárůst tržeb (ve stálých cenách) o 35,2 %. Uvádění nových kapacit do provozu se projevilo v elektronice v prvním čtvrtletí 2006 růstem zaměstnanosti o 5,1 %. Produkce je převážně orientována na vývoz, což se projevilo růstem tržeb elektronických součástek a zařízení. Za toto čtvrtletí bylo vyvezeno zboží v hodnotě 27,7 miliard CZK. Meziroční index 2006/2005 dokládá růst vývozu zbožové produkce o 27,0 %. V prů283


běhu prvního čtvrtletí 2006 se výrazně zvýšily nově uzavřené zakázky celkem o 33 %, z toho ze zahraničí o 32,9 %. Vývoj přidané hodnoty z výroby produkce odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 17.4. Tabulka 17.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech 2000 - 2005 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


5 882,9 3 288,2 1 645,9

7 047,1 3 781,9 2 423,3

6 521,1 5 486,4 3 051,1

7 623,4 5 149,5 1 991,2

9 113,6 8 323,8 2 480,1

3 022,3 7 224,9 3 881,8

10 817,0

13 252,3

15 058,6

14 764,1

19 917,5

14 129,0

x 100,0

122,5 122,5

113,6 139,2

98,0 136,5

134,9 184,1

70,9 130,6

OKEČ 32 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) (mil. Kč) s. c.

2000

2001

2002

2003


5 882,9 3 288,2 1 645,9

6 411,1 3 784,3 1 850,7

6 485,4 4 661,4 3 658,4

8 049,9 3 419,7 2 979,1

10 243,2 5 908,5 4 565,9

5 745,5 4 350,2 4 137,1

10 817,0

12 046,1

14 805,2

14 448,7

20 717,6

14 232,8

x 100,0

111,4 111,4

122,9 136,9

97,6 133,6

143,4 191,5

68,7 131,6

OKEČ 32 meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s.c.)

2004

2005*


Vývoj počtu zaměstnaných osob v odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 17.5. Tabulka 17.5 Počet pracovníků v letech 2000 - 2005 2000

2001

2002

2003

2004

2005*


(osoby)

19 134 7 967 5 246

19 042 9 144 7 370

17 618 9 163 6 354

18 354 9 304 5 142

18 200 9 608 5 979

17 616 9 651 6 290

OKEČ 32

32 347

35 556

33 135

32 800

33 787

33 557

x 100,0

109,9 109,9

93,2 102,4

99,0 101,4

103,0 104,5

99,3 103,7

meziroční index kumulovaný index * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Vývoj základních produkčních charakteristik odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v porovnání s vývojem základních produkčních charakteristik ve zpracovatelském průmyslu (OKEČ D) v letech 2000 až 2005 je uveden v grafu 17.4. Vývoj nákladů v odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2000 až 2005 (v b.c.) je uveden v tabulce 17.6. Podíl osobních nákladů v odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2000 až 2005 (v b.c.) je uveden v tabulce 17.7.

284

Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů 270

115 %

%

240

110

210 105

180 150

100

120 95

90 2000

2001

2002

2003

2004

2005*

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

Tržby za VV a S OKEČ 32 Tržby za VV a S ZP

Počet zaměstnaných osob OKEČ 32 Počet zaměstnaných osob ZP

210 %

180 150 120 90 2000

2001

2002

2003

2004

2005*

Účetní přidaná hodnota OKEČ 32 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 17.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2005 Tabulka 17.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2005 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


16 371,9 25 484,9 17 301,6

20 455,0 25 734,6 17 808,7

20 175,1 33 287,9 24 136,0

25 759,6 49 193,2 15 713,5

43 104,3 63 389,9 27 931,2

39 236,6 42 379,8 36 321,9

OKEČ 32

59 158,4

63 998,3

77 599,0

90 666,3

134 425,4

117 938,3

x 100,0

108,2 108,2

121,3 131,2

116,8 153,3

148,3 227,2

87,7 199,4

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Tabulka 17.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2005 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


3 405,7 1 943,3 865,9

3 589,7 2 191,2 1 311,2

3 516,7 2 630,1 1 305,5

3 900,4 2 797,1 1 082,3

4 434,9 3 517,6 1 421,3

4 455,2 4 061,7 1 534,8

OKEČ 32

6 214,9

7 092,1

7 452,3

7 779,8

9 373,8

10 051,7

x 100,0

114,1 114,1

105,1 119,9

104,4 125,2

120,5 50,8

107,2 161,7

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

285


17.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z přidané hodnoty z výroby odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 17.8. Tabulka 17.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech 2000 - 2005 (tis. Kč/zam.) b.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


307,5 412,7 313,7

370,1 413,6 328,8

370,1 598,8 480,2

415,4 553,5 387,2

500,7 866,3 414,8

171,6 748,6 617,2

OKEČ 32

334,4

372,7

454,5

450,1

589,5

421,0

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

x 100,0

111,5 111,5

121,9 135,9

99,0 134,6

131,0 176,3

71,4 125,9

(tis. Kč/zam.) s.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


307,5 412,7 313,7

336,7 413,9 251,1

368,1 508,7 575,8

438,6 367,6 579,3

562,8 614,9 763,7

326,2 450,8 657,8

OKEČ 32

334,4

338,8

446,8

440,5

613,2

424,1

meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s.c.)

x 100,0

101,3 101,3

131,9 133,6

98,6 131,7

139,2 183,4

69,2 126,8


Podíl osobních nákladů v odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) na účetní přidané hodnotě v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 17.9. Tabulka 17.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2005 (–)

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


0,579 0,591 0,526

0,509 0,579 0,541

0,539 0,479 0,428

0,512 0,543 0,544

0,487 0,423 0,573

1,474 0,562 0,395

OKEČ 32

0,575

0,535

0,495

0,527

0,471

0,711

* předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

190

130

%

%

170

120

150

110

130

100

110

90 80

90 2000

2001

2002

2003

2004

2005*

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 32 Produktivita práce z účetní PH ZP

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 32 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 17.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 - 2005

Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v porovnání s vývojem ve zpracovatelském průmyslu (OKEČ D) a podíl osobních nákladů na účetní 286


přidané hodnotě v odvětví elektronických součástek a zařízení v porovnání s vývojem ve zpracovatelském průmyslu v letech 2000 až 2005 je uveden v grafu 17.5.

17.6. Zahraniční obchod Vývoz elektrotechnické produkce z České republiky v roce 2005 dosáhl cca 404,9 mld. CZK. Tvoří již 21,6 % vývozu zbožové produkce. 17.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoz elektronických součástek a zařízení v roce 2005 dosáhl cca 102,7 mld. CZK. Podíl vývozu elektronických součástek a zařízení na vývozu zbožové produkce České republiky dosáhl 5,5 %. Podíl vývozu elektronických součástek a zařízení na vývozu produkce elektrotechnického průmyslu činí 25,4 %. Vývoz elektronické produkce v roce 2005 představuje dvojnásobek vývozu elektroniky v roce 2000. Produkce odvětví byla i v 1. čtvrtletí 2006 převážně orientována na vývoz, což se projevilo růstem tržeb. Za toto čtvrtletí bylo vyvezeno zboží v hodnotě 27,7 miliard CZK. Meziroční index 2006/2005 dokládá růst vývozu zbožové produkce o 27,0 %. V průběhu prvního čtvrtletí 2006 se výrazně zvýšily nově uzavřené zakázky celkem o 33 %, z toho ze zahraničí o 32,9 %. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky odvětví elektronických součástek a zařízení (SKP 32) v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 17.10. Tabulka 17.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2005 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

33 569,6 6 035,5 15 050,3

28 778,6 17 280,9 27 060,0

29 821,1 16 655,0 21 663,1

26 779,6 22 350,9 19 843,8

35 630,5 24 020,7 51 938,5

36 370,2 14 987,3 51 331,8

SKP 32

54 655,4

73 119,5

68 139,2

68 974,3

111 589,7

102 689,3

x

133,8

93,2

101,2

161,8

92,0

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

43 581,1 27 897,0 18 436,0

57 611,1 22 067,6 20 589,6

64 015,5 19 378,9 17 369,6

67 065,2 22 205,8 22 458,5

72 601,9 25 365,9 36 186,4

66 617,7 16 702,2 44 442,7

SKP 32

89 914,1

100 268,3

100 764,0

111 729,5

134 154,2

127 762,6

x

111,5

100,5

110,9

120,1

95,2

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

-10 011,5 -21 861,5 -3 385,7

-28 832,5 -4 786,7 6 470,4

-34 194,4 -2 723,9 4 293,5

-40 285,6 145,1 -2 614,7

-36 971,4 -1 345,2 15 752,1

-30 247,5 -1 714,9 6 889,1

SKP 32

-35 258,7

-27 148,8

-32 624,8

-42 755,2

-22 564,5

-25 073,3

Údaje k 9.3.2006 Pramen: ČSÚ

Největší podíl z vývozu elektronických součástek a zařízení v roce 2005 ve výši cca 102,7 mld. CZK tvořil vývoz zboží dle dále uvedené nomenklatury HS:

287

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Kód

Název

8528 8542 8525 8532 8529 8517 8540 8527 8541 8534 8521 8533 8519 8520

Přijímače televizní i kombinované Obvody integrované elektronické, mikrosoustavy Přístroje vysílací pro televizi, rozhlas apod., kamery televizní Kondenzátory elektrické pevné, otočné, dolaďovací Části přístrojů vysílacích, přijímacích, televizních, rozhlasových Přístroje elektrické pro telefonii, telegrafii drátovou Elektronky, trubice s katodou, fotokatodou Přístroje přijímací pro radiotelegrafii, radiotelefonii, rozhlas Diody, tranzistory apod. zařízení polovodičová, i fotocitlivá Obvody tištěné Přístroje pro videofonní záznam, reprodukci Rezistory elektrické vč. reostatů apod. (ne odpory topné) Gramofony, chassis, přehrávače aj. přístroje reprodukční Magnetofony aj. přístroje pro záznam zvuku

mil. Kč 29 031,2 12 734,5 10 916,9 10 064,2 9 390,3 6 629,9 6 366,9 5 750,6 3 330,1 2 305,8 1 619,7 1 568,8 1 533,9 239,8

Dovoz elektronických součástek a zařízení v roce 2005 dosáhl cca 127,8 mld. CZK. Největší podíl z dovozu elektrotechnické produkce v roce 2005 tvořil dovoz zboží dle dále uvedené nomenklatury HS: Kód

Název

8542 8529 8525 8534 8528 8541 8532 8540 8517 8540 8521 8533 8527 8518 8519 8520

Obvody integrované elektronické, mikrosoustavy Části přístrojů vysílacích, přijímacích, televizních, rozhlasových Přístroje vysílací pro televizi, rozhlas apod., kamery televizní Obvody tištěné Přijímače televizní i kombinované Diody, tranzistory apod. zařízení polovodičová, i fotocitlivá Kondenzátory elektrické pevné, otočné, dolaďovací Elektronky, trubice s katodou, fotokatodou Přístroje elektrické pro telefonii, telegrafii drátovou Elektronky, trubice s katodou, fotokatodou Přístroje pro videofonní záznam, reprodukci Rezistory elektrické vč. reostatů apod. (ne odpory topné) Přístroje přijímací pro radiotelegrafii, radiotelefonii, rozhlas Mikrofony, reproduktory, sluchátka, zesilovače Gramofony, chassis, přehrávače aj. přístroje reprodukční Magnetofony aj. přístroje pro záznam zvuku

mil. Kč 41 007,3 20 227,1 17 717,2 7 880,7 7 378,9 5 392,5 4 921,7 4 576,3 4 314,6 4 576,3 3 220,2 2 839,2 2 698,3 1 933,5 1 473,5 549,8

17.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu produkce odvětví elektronických součástek a zařízení (SKP 32) v roce 2005 je uvedeno v grafu 17.6. Vývoz produkce SKP 32 v roce 2005 směřoval zejména do SRN, Velké Británie, Polska, Nizozemí, Itálie, Maďarska, Francie a na Slovensko. Dovoz pocházel zejména ze SRN, Japonska, Nizozemí a Číny.

288

Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů Vývozní teritoria v roce 2005

V. Británie 11 %

Nizozemsko 6% Polsko 7%

Slovensko 5%

Maďarsko 5 % Itálie 5% Francie 5%

Německo 22 %

Ostatní 34 %

Dovozní teritoria v roce 2005

Malajsie 4% USA 5%

Tchaj-wan 3% Jižní Korea 3% Ostatní 25 %

Čína 14 %

Nizozemsko 14 % Německo 17 %

Japonsko 15 %


Graf 17.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2005 - SKP 32

17.6.3. Tuzemská spotřeba Zajišťování tuzemské spotřeby není převažujícím předmětem podnikání podnikatelských subjektů zpracovatelského průmyslu. Rozhodující část tuzemské spotřeby elektronických součástek a zařízení je kryta dovozem technologií. Dodavatelské, distribuční a prodejní společnosti (OKEČ 51 a 52) a poskytovatelé strategických služeb s vyšší přidanou hodnotou, specializující se na dodávky produktů a služeb komunikačních technologií, zajišťují rozhodující měrou realizované dodávky a prodeje na tuzemském trhu. Produkce, vyrobená na zakázku v České republice je určena převážně na export. 17.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 17.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2005 (mil. Kč) b. c. SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3 SKP 32 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

64 778,7 36 503,6 19 890,7

90 121,6 47 187,9 27 034,5

66 346,6 37 852,2 18 947,2

68 321,1 25 045,2 23 949,6

74 583,6 27 192,2 35 942,0

69 441,3 19 722,9 48 194,1

121 173,0

164 344,1

123 146,0

117 315,9

137 717,8

137 358,3

x 100,0

135,6 135,6

74,9 101,6

95,3 96,8

117,4 113,7

99,7 113,4

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO, pozn. změna metodiky výpočtu

289


Vývoj tuzemské spotřeby elektronických součástek a zařízení (SKP 32) v letech 2000 až 2005 (v b.c.) je uveden v tabulce 17.11. Nárůst tuzemské spotřeby od roku 2000 je určován zaváděním komunikačních technologií do všech odvětví národního hospodářství ČR, obdobně jako v zemích EU.

17.7. Investice Přímé zahraniční investice v odvětví výroby počítačů, elektroniky a elektrotechniky při realizaci více než šedesáti projektů dosáhly 67,2 miliard CZK. 17.7.1. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2000 až 2004 je uveden v tabulce 17.12. Tabulka 17.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 32

(v mil. CZK) Zahr. investice v ČR Tuzem. investice v zahraničí

k 31.12.2000 6 761,9 3,1

k 31. 12. 2001

k 31. 12. 2002

k 31. 12. 2003

k 31. 12. 2004

17 464,3 2,7

23 435,0 4,3

26 652,0 7,7

29 765,8 6,2

Pramen: ČNB

V letech 2000 až 2006 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby elektronických součástek a zařízení. Jedná se zejména o projekty společností Panasonic AVC Networks CZ v Plzni, Panasonic Mobile & Automotive Systems CZ v Pardubicích, AVX CZ v Lanškrouně, ON Semiconductor CHC CZ v Rožnově, Celestica CZ v Kladně, ALPS Electric CZ v Boskovicích. Rozvoj výrobní základny Společnost Panasonic AVC Networks Czech v Plzni začala v dubnu 2004 konvertovat výrobu na přijímače s plochými obrazovkami PDP (Plasma Display Panel) a LCD (Liquid Crystal Display). Důvodem bylo, že se na přelomu 2003/2004 začal projevovat pokles prodeje barevných televizních přijímačů s CRT obrazovkami. Vývoj trhu ukazoval plynule rostoucí zájem koncových uživatelů o modernější přijímače s prostorově úspornější konstrukcí a kvalitnějším obrazem. Proto název nové generace barevných televizorů Panasonic znamená vizuální epochu (VIERA). V lednu 2006 byla výroba televizorů s obrazovkou CRT v Plzni ukončena. Společnost VDO Česká republika v Brandýse nad Labem realizuje výstavbu nových výrobních kapacit. Jedná se o transfer výroby zobrazovacích jednotek, elektronických řídících jednotek ovládání klimatizace osobních automobilů ze SRN a z Francie. Audio také zahrnuje radiopřijímače s navigačním systémem nebo dalšími systémy pro ovládání vozidla. Produkce je určena na export. Společnost EPCOS Ferity je druhým největším výrobcem feritů ve světě. S využitím investiční pobídky EPCOS Ferity přenesla do Šumperka výrobu feritových jader ze SRN a částečně z Francie. V roce 2000 získala pobídky na výstavbu nového závodu. V této etapě přešla do Šumperka výroba z Mnichova. V roce 2002 obdržela pobídku na rozšíření výroby. Do Šumperka přešla výroba z Bordeaux. Produkce je určena na export. Celosvětový odbyt dánské společnosti Bang & Olufsen roste a vyžádal si rozšíření evropských výrobních kapacit. Dánský výrobce exkluzivní audiovizuální techniky vybudoval zahraniční výrobní pobočku v Kopřivnici. Společnost zahájila výrobu v pronajatých prostorách už na podzim roku 2004. Současně začala stavět novou halu v průmyslové zóně Kopřivnice, ve které byla v únoru 2006 zahájena výroba. Společnost Bang & Olufsen. Společnost Andrew Corporation vybudovala v průmyslové zóně v Modřicích u Brna výrobní závod. 290


Společnost Andrew Telecommunications vyrábí koaxiální kabelové systémy SureFlex, vlnovcové vlnovody Flex-Twist a mikrovlnné antény pro základnové stanice mobilních telekomunikačních sítí. Antény ValueLine vyrábí společnost Andrew Telecommunications CZ pouze v České republice. Produkce je určena na export. Irská společnost Realtime Technologies vyrábí v Pardubicích desky tištěných spojů. Má závody v Dublinu a v Sunnyvale (USA). Mezi zákazníky patří nadnárodní společnosti. Čínská společnost Changhong se rozhodla vybudovat v České republice továrnu na montáž barevných televizních přijímačů s LCD obrazovkami. Továrna Changhong CZ Nymburk má produkovat 1 milion ks barevných televizních přijímačů ročně, kterými bude zásobovat převážně západoevropské trhy. IPS Alpha Technology založily společnosti Hitachi, Matsushita Electric Industrial a Toshiba v roce 2005, aby uspokojily rostoucí poptávku po velkoplošných LCD televizorech. V souvislosti s tím se rozhodly vybudovat výrobní závody v Japonsku a v Evropě. Vedení japonské společnosti IPS Alpha Technology potvrdilo svůj záměr vybudovat v České republice nový závod na výrobu LCD displejů. Investice směřuje do strategické průmyslové zóny Triangle u Žatce v Ústeckém regionu. Stavba továrny bude zahájena v roce 2006. Hromadná výroba bude zahájena v roce 2007. Vývoj přímých zahraničních investic v odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2000 až 2004 je uveden v grafu 17.7. 480

280

%

%

400

240

320

200

240

160

160

120 80

80 2000

2001

2002

2003

2004

2000

2001

2002

2003

2004

Přímé zahraniční investice OKEČ 32

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 32

Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB

Graf 17.7 Tuzemské a zahraniční investice

17.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Dynamický rozvoj ekonomik technicky vyspělých zemí, s ohledem na proces globalizace ekonomiky, vyžadoval odpovídající úroveň produktivity práce, intenzivní zapojení vyspělých zemí do mezinárodní dělby práce a efektivní specializaci, odpovídající ekonomickým a přírodním podmínkám zemí. Zákonem o investičních pobídkách byly v České republice vytvořeny předpoklady důvěryhodného prostředí pro investory. Příliv přímých zahraničních investic následně pozitivně ovlivnil rozvoj elektroniky. Další etapou je vytváření předpokladů pro rozvoj center strategických služeb. Program pro podporu jejich vzniku byl přijat UV č. 1238/2003. Projekt rozšíření technologického centra vývoje barevných televizních přijímačů společnosti Panasonic AVC Networks Czech v Plzni je jedním z prvních projektů v oblasti high-tech center v ČR. Oddělení pro výzkum a vývoj se v Plzni zabývá konstrukcí televizních přijímačů, určených pro výrobu v Plzni. Pracovníci tohoto oddělení začínali návrhem televizních obvodů pro technologii CRT. Zkušenosti nyní zhodnocují při přechodu na technologii LCD. Technologické postupy mají dopracovány pro vyráběné kategorie. Osazování desek plošných spojů, pájení, testování a nastavování probíhá z valné části automaticky, montáž a vlastní provedení kabeláže a některé finální inspekce realizují pracovníci na výrobní lince. V roce 2002 vzniklo v rámci ON Semiconductor CHC v Rožnově pod Radhoštěm malé vývojové středisko, zaměřené na optimalizaci a transfer výrobních procesů. Investičním záměrem společnosti je rozšířit stávající vývojové aktivity v Rožnově pod Radhoštěm, zaměřené na vývoj a inovace techno291


logických procesů. Náplní činnosti Technologického centra je vývoj nového technologického procesu pro výrobu čipů IO. V Boskovicích působí od roku 1995 ALPS Electric Czech. Vyrábí klávesnice pro notebooky, kompaktní moduly termotiskáren, analogové TV tunery a modulátory, digitální tunery, anténní konvektory satelitního signálu. Záměrem skupiny APLS Electric je přesunout vývojové aktivity, které jsou dosud pro evropské výrobní závody prováděny do ČR. Společnost AMI Semiconductor CZ v Brně je jedním z vývojových center AMI Semiconductor se zaměřením na návrh a vývoj zakázkových integrovaných obvodů a standardních IO. Výsledky jsou dodávány mateřské společnosti, která je uplatní ve výrobě. V dubnu 2006 společnost Bang & Olufsen CZ otevřela technologické centrum, kde vyvíjí audio, video a telekomunikační produkty. Technologické centrum úzce spolupracuje s odděleními Bang & Olufsen ve Strueru. Technologické centrum Tyco Integrated Sytems v Brně se zaměří na vývoj čidel a detektorů, kontrolních zařízení a senzorů. Technologické centrum společnosti Merten Zlín se zaměří na vývoj elektronických řídících systémů, určených pro automatizaci a kontrolu provozu podnikových a obytných objektů. Vývoj exportu elektronické produkce (SKP 32) do zemí EU a podíl ČR na dodávkách zemí CEFTA do EU od roku 2000 do 04/2004 je uveden v tabulce 17.13. Tabulka 17.13 Vývoj exportu výrobků SKP 32 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU

(tis. ECU, EUR, %)

2000

2001

2002

2003

1. - 4. 2004

z CEFTA meziroční index

5 033 525 x

7 442 963 147,9

7 525 259 101,1

8 751 553 116,3

3 414 589 130,6

z toho z ČR meziroční index

909 880 x

1 411 595 155,1

1 401 704 99,3

1 659 568 118,4

719 664 122,8

Pramen: EUROSTAT

Konkurenční schopnost produkce odvětví (SKP 32) od roku 2000 do 04/2004 lze kvantifikovat porovnáním pozice zemí s přechodovou ekonomikou (CEFTA) na trhu zemí EU. V období 01 až 04/2004 tvořil vývoz produkce elektronických součástek a zařízení z ČR do zemí EU 21,1 % vývozu zemí CEFTA. Vývoj exportu elektronické produkce (SKP 32) na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU je uveden v tabulce 17.14. Tabulka 17.14 Vývoj exportu výrobků SKP 32 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU)

5.- 12. 2004 1 9 72 28

848 580 061 972

435 356 744 272

Pramen: EUROSTAT

Z údajů Eurostatu vyplývá, že v období 05 až 12/2004 dosáhl export elektronických součástek a zařízení z České republiky na vnitřní trh EU 18,8 % z nově přistoupivších zemí.

17.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Investiční náročnost je společným znakem technologických procesů výroby elektronických součástek a zařízení, kde výrobní technologie morálně zastarávají rychleji, než v tradičních oborech zpracovatelského průmyslu. Zákonem o investičních pobídkách byly v České republice vytvořeny předpoklady důvěryhodného prostředí pro zahraniční investory. Příliv přímých zahraničních investic následně pozitivně ovlivnil rozvoj 292


elektroniky. Českou republiku si vybraly high-tech nadnárodní společnosti, které v ČR již realizují více než 40 projektů. Výrobní základna elektroniky se již úspěšně zařadila do mezinárodní spolupráce s konkurenceschopnou produkcí. Vývoz elektronických součástek a zařízení tvoří více než 20 % vývozu produkce high-tech z ČR.

293

17. Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů - OKEČ 32

Recommend Documents