Výzva studentům navazujících magisterských oborů Politologie a Mezinárodní vztahy, kteří budou v ak. roce 2015/16 vypracovávat diplomovou práci Vážené studentky, vážení studenti, na stránkách KAP v sekci závěrečné zkoušky a práce jsou vyvěšeny aktualizované okruhy témat diplomových prací pro studenty navazujících oborů Politologie a Mezinárodní vztahy, kteří budou končit magisterské studium v akademickém roce 2015/16. Pro diplomové práce vypisují vyučující okruhy dle své specializace a konkrétní témata diplomových prací si volí sami studenti. Téma student volí dle své odborné profilace s ohledem na obor, který studuje. Při volbě témat proto zohledněte, co odpovídá nejen Vašemu zájmu ale i Vašemu studijnímu plánu. Pro úspěšné zadání diplomové práce musí student odevzdat kompletní a přijatelný projekt, který následně schválí oborová rada příslušného studijního oboru. Projekt je nutné doručit ve vytištěné a sešité podobě do pátku 20. března 2015, 12:00 do schránky Petra Jurka. K přijatelnému projektu se studenti dostanou následujícími kroky: 1) Výběr a rezervace tématu Aby student stanovil téma své práce, musí osobně1 a v konzultačních hodinách navštívit vyučujícího, u kterého chce svou práci psát a téma s ním konzultovat. Během konzultace má vyučující právo krátkým pohovorem zjistit, zda se student v tématu orientuje, zda zná potřebnou literaturu, má představu jak téma zpracovat a zná příslušné cizí jazyky nutné k vypracování textu. Studenta, který neprokáže příslušné znalosti a schopnosti, může vyučující odmítnout. V případě, že vyučující studenta přijme, konzultují spolu podobu práce. Studenti navazujícího programu by již měli přijít s konkrétní představou o pojetí tématu, klíčových výzkumných otázkách a cílech, teoretickém rámci a metodologii. Společně s vyučujícím pak tyto aspekty práce dopracují a student na základě konzultací vypracuje projekt diplomové práce. Studenti nemohou psát diplomové práce na totožná témata ani recyklovat témata z minulých let. 2) Vypracování projektu diplomové práce Vzor projektu je součástí této výzvy (viz níže). Projekt diplomové práce nastiňuje cíle práce, výzkumné otázky či hypotézy. Obsahuje základní informaci o tom, jak chce student téma pojmout, jaký teoretický a metodologický aparát bude používat a proč. Projekt není deskripcí sledované problematiky, ale představením plánované analýzy. Projekt musí být srozumitelný oborové radě, musí prokázat studentovu orientaci v tématu jako takovém i jeho jasnou představu o tom, jak téma zpracovat.
1
Z tohoto pravidla existuje výjimka: Studenti, kteří jsou v současné době na pobytu Erasmus či jiném dlouhodobém pobytu, mohou svého budoucího školitele kontaktovat emailem, kde mu nastíní svou představu způsobu zpracování tématu, struktuře práce a zdrojích.
Student projekt konzultuje s vyučujícím. Pokud se student a vyučující doberou verze projektu, kterou vyučující považuje za přijatelnou, stvrdí budoucí vedoucí tento fakt svým podpisem na titulní stránce projektu, čímž o své ochotě práci vést informuje oborovou radu. Projekty bez podpisu pak budou považovány za vypracované bez vědomí nebo souhlasu budoucího vedoucího práce. Vedoucí takových prací bude dotázán oborovou radou, zda chce práci vést (například projekt je dobrý, jen se studentovi nepodařilo vyučujícího zastihnout) – pokud ano, bude projekt brán jako podepsaný, pokud ne, projekt bude projednán oborovou radou a bude doporučeno, zda téma a zpracování pouze upravit či zcela změnit. Student odevzdá projekt diplomové práce do schránky Petra Jurka ve výše uvedeném termínu. Následně svolají garanti oborů zasedání oborových rad, které projekty projdou, projednají a buď schválí, vrátí studentovi k dopracování, navrhnou úpravu tématu nebo projekt zcela zamítnou a studentovi přidělí nové téma a případně i nového vedoucího. Výsledky jednání oborových rad budou zveřejněny na internetových stránkách KAP. Termín odevzdání projektu diplomové práce uvedený v této vyhlášce je mezní a podmínky neměnné, žádné individuální výjimky či prodloužení lhůty nemohou být poskytovány. Studentům, kteří v uvedené lhůtě neodevzdají přijatelný projekt, bude téma přiděleno na návrh vedoucího katedry oborovou radou daného studijního oboru. Samotná diplomová práce by měla mít rozsah 70–90 normostran textu bez příloh, resp. 126 000–162 000 znaků. Petr Jurek Katedra politologie a mezinárodních vztahů
Projekt diplomové práce Předkladatel: Josef Novák (obor Politologie, os. číslo F13BxxxxP) Téma: Smíšené volební systémy a jejich užití v zemích postkomunistického areálu Navrhovaný vedoucí práce: PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D. Datum předložení projektu: 5. dubna 2015
Nástin tématu Jedním z významných aspektů diskuse o etablování demokratických politických institucí v zemích postkomunistického areálu je také debata o podobě a vlivu volebního systému. Pozoruhodným aspektem aplikace jednotlivých základních podob volebního systému je relativně hojné užití smíšených volebních systémů v těchto zemích v porovnání s celosvětovým průměrem. Smíšené volební systémy byly až do 90. let 20. století spíše výjimečnou verzí volebního systému, která byla ve srovnání s volebními systémy většinovými a proporčními používána jen velmi málo. V teoretické rovině dokonce většina politologů váhala s akceptací kategorie smíšených volebních systémů jako samostatného typu volebních systémů vedle systémů většinových a proporčních. V teoretické části práce bych tedy rád představil diskusi o typologii volebních systémů optikou kategorie smíšených volebních systémů, která zejména v 90. letech 20. století a na počátku století 21. prošla výraznou proměnou. Představím soudobý pohled na typ smíšených volebních systémů, resp. na jejich další vnitřní členění. Ve druhé části práce, která je částí empirickou, představím aplikaci zmíněných typologií na konkrétní smíšené volební systémy, tak jak se po roce 1989 objevily v některých zemích postkomunistického areálu, např. Estonsku, Chorvatsku, Makedonii, Maďarsku, Litvě, Ukrajině a Rusku. Pokusím se analyzovat, zda se tyto státy pro smíšený volební systém rozhodly „dobrovolně“ či zda se jednalo o kompromisní výsledek sporu mezi stoupenci systémů většinových a stoupenci systémů proporčních; dále se chci zabývat důležitým aspektem časovým, tj. zda se smíšený volební systém udržel či zda byl aplikován jen v jednom či dvou volebních cyklech. Důležitým aspektem analýzy je také konkrétní podoba jednotlivých smíšených volebních systémů, resp. dopad volebního systému na podobu a povahu stranickopolitické soustavy a politický systém obecně. V závěrečné části zhodnotím výsledky aplikace teoretických přístupů na konkrétní případové studie a pokusím se o vysvětlení oblíbenosti smíšených volebních systémů v postkomunistickém areálu s přihlédnutím k analýze zmíněných příkladů. V obecné rovině pak představím svůj pohled na perspektivy smíšených volebních systémů jako samostatné kategorie volebních systémů. Předběžná osnova práce 1. Úvod 2. Typologie volebních systémů s přihlédnutím ke smíšeným volebním systémům 3. Aplikace teoretických přístupů na případové studie zemí postkomunistického areálu 4. Závěr
Předběžný seznam literatury Benoit, Kenneth (2003): Evaluating Hungary´s Mixed-Member Electoral System. In Shugart, S. Matthew and Wattenberg, P. Martin, Mixed Electoral Systems: The Best of Both World. Oxford. Cabada, Ladislav – Ženíšek, Marek (2003). Smíšené volební systémy. Aleš Čeněk: Dobrá Voda. Cox, E. Karen – Schoppa, J. Leopard (2002): Interaction Effects in Mixed-Member Electoral Systems: Theory and Evidence from Germany, Japan and Italy. In Comparative Political Studies, Vol. 35, Nr. 9, 11/2002. Dančák, Břetislav (1999): Litevská republika. In Dančák, B. (ed.), Pospíšil, I. a Rakovský, A., Pobaltí v transformaci. Politický vývoj Estonska, Litvy a Lotyšska. Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity: Brno. Herron, S. Erik – Nishikawa, Misa (2001): Contamination effects and the number of parties in mixed-superposition electoral systems. Electoral Studies 20 (2001). Ismayr, Wolfgang (2002). Die politischen Systeme Osteuropas. Leske + Budrich: Opladen. Klíma, Michal (1998): Smíšený volební systém, Politologický časopis, Vol. V., Nr. 3/1998. Kubát, Michal (2004): Volby a volební systémy, In: Cabada, L., Kubát, M. a kol., Úvod do studia politické vědy, 2. vydání. Eurolex Bohemia: Praha. Lebeda, Tomáš (2001): Hlavní proměnné proporčních volebních systémů. Sociologický časopis, Vol. 37, Nr. 4/2001. Massicotte, Louis – Blais, André (1999): Mixed Electoral Systems: a Conceptual and Empirical Survey. Electoral Studies 18. Sartori, Giovanni (2001): Srovnávací ústavní inženýrství. Sociologické nakladatelství: Praha. Taagepera, Rein (1999): Designing Electoral Rules and Waiting an Electoral System to Evolve. Příspěvek byl součástí mezinárodní konference o „Ústavním designu 2000“, konané 9.–11. 12. 1999 na univerzitě Notre Dame. Wattenberg, P. Martin – Shugart, S. Matthew (2003): Mixed-Member Electoral Systems: A Definition and Typology. In Wattenberg, P. Martin and Shugart, S. Matthew. Mixed Electoral Systems: The Best of Both World. Oxford.