ESF projekt OP vzdělávání pro konkurenceschopnost
„Inovace a modernizace výuky a zvyšování odborných kompetencí“
Helena Kolibová
Jak psát kvalifikační (bakalářskou, diplomovou) práci
Opava 2011
Obecná charakteristika práce Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu „Inovace a modernizace výuky a zvyšování odborných kompetencí“, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem (ESF) a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu:
CZ.1.07/2.2.00/15.0173
Oblast podpory:
7.2.2 Vysokoškolské vzdělávání
Datum zahájení realizace projektu:
1. 10. 2010
Datum ukončení realizace projektu:
31. 12. 2012
Název: Jak psát kvalifikační (bakalářskou, diplomovou) práci Autor: Doc. PhDr. Helena Kolibová, CSc. Vydání:
první, 2011
Jazyková korekce: autor studijní opory Počet stran:
65
© Doc. PhDr. Helena Kolibová, CSc. © Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik v Opavě
Obsah 1
Úvodem ......................................................................................................................................................... 4
Rychlý náhled studijního materiálu ....................................................................................................................... 6 2
3
4
Kvalifikační práce, vymezení pojmů ............................................................................................................. 9 2.1
Cíl práce .................................................................................................................................................. 10
2.2
Důležité pojmy a procesy ........................................................................................................................ 10
2.3
Využití a výběr metod ............................................................................................................................. 12
Téma a zadání práce ................................................................................................................................... 16 3.1
Téma práce a jeho volba......................................................................................................................... 17
3.2
Zadání práce ........................................................................................................................................... 18
Struktura bakalářské nebo diplomové práce............................................................................................. 23 4.1 Formální úprava BP a DP ........................................................................................................................ 24 4.1.1 Jazyk práce .................................................................................................................................... 24 4.1.2 Tabulky .......................................................................................................................................... 25 4.1.3 Vzorce, interpunkce ...................................................................................................................... 27 4.1.4 Grafy, diagramy a obrázky............................................................................................................. 29
5
4.2
Části a formální náležitosti práce ........................................................................................................... 31
4.3
Pracovní text a jeho revize ...................................................................................................................... 39
Práce s prameny a odbornou literaturou................................................................................................... 42 5.1
Odborná literatura a její druhy ............................................................................................................... 43
5.2
Bibliografická citace................................................................................................................................ 44
5.3 Způsoby odkazování citování informačních zdrojů ................................................................................. 47 5.3.1 Odkazování pomocí prvního údaje záznamu a data vydání („Harvardský styl“) ........................... 48 5.3.2 Odkazování pomocí průběžných odkazů....................................................................................... 48 5.4 6
Co patří do seznamu literatury ............................................................................................................... 49
Hodnocení bakalářské a diplomové práce a zveřejňování a ukládání BP a DP......................................... 51 6.1 Hodnocení BP a DP a obhajoba práce..................................................................................................... 52 6.1.1 Obhajoba....................................................................................................................................... 53 6.1.2 Příprava a prezentace vystoupení studenta u obhajoby............................................................... 53 6.1.3 Nejčastější nedostatky kvalifikačních prací ................................................................................... 55 6.2
Zveřejňování a ukládání BP a DP ............................................................................................................ 55
7
Závěr............................................................................................................................................................ 58
8
Použitá literatura a zdroje .......................................................................................................................... 60
9
Přílohy ......................................................................................................................................................... 61
3/65
1
Úvodem
Studijní opora „Jak psát kvalifikační (bakalářskou, diplomovou) práci“ je koncipována jako metodická pomůcka pro studenty bakalářské a magisterské formy studia Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. Snaží se ve stručné a hlavně přehledné podobě předložit a sumarizovat v jednom metodickém materiálu studijní opory klíčové požadavky, kladené na podobu kvalifikačních prací na Fakultě veřejných politik Slezské univerzity a představit požadované formální náležitosti pro úspěšnou realizaci kvalifikačních prací studentů. Autorský přístup u psaní opory „Jak psát kvalifikační (bakalářskou, diplomovou) práci“ je ovlivněn skutečností, že se studijní opora liší od ostatních svého druhu. Základem pro koncipování předloženého metodického materiálu jsou jak obecné zvyklosti, soustředěné v monografiích na dané téma, které najdete jak v seznamu literatury, tak i v části Pro zájemce na konci každé kapitoly, příklady dobré praxe bakalářských a diplomových prací (které autorka vedla) a především pokyny a platná směrnice děkana fakulty a vedoucích ústavů. Metodické pokyny soustředěné ve studijní opoře sledují širší záběr přínosu pro cílové skupiny příjemců. Informace jsou určeny zejména studentům, ale i vedoucím kvalifikačních bakalářských a diplomových prací, vyučujícím v kurzu diplomový seminář a také oponentům bakalářských a diplomových prací, kteří jsou ve značné míře odborníky z praxe a mají cenný praktický pohled na vybrané téma kvalifikační práce. Text je uspořádán tak, aby odpovídal jednotlivým krokům při zpracování diplomové práce - od zadání tématu, sestavení osnovy práce, popisu struktury kvalifikační práce a požadavky na její formální úpravu při psaní vlastního textu. Velká pozornost je věnována práci s odbornou literaturou, včetně nároků a formy bibliografické citace. Své místo ve studijní opoře má i prezentace požadavků na hodnocení kvalifikační práce ze strany vedoucí práce i oponenta. V závěrečných pasážích naleznete informace o struktuře obhajoby kvalifikační práce a pár rad k její prezentaci. Uvedeme i nejčastější chyby v bakalářských a diplomových pracech. Při vytváření kvalifikační práce musí student sledovat řadu věcí, plnit mozaiku úkolů a formálních náležitostí včetně dodržování časového harmonogramu. Postup od zadání po 4
obhajobu kvalifikační práce ho nutí nejen dělat správné věci, ale je důležité nevynakládat námahu zbytečně, a proto je zapotřebí dělat věci správně. Tj. volit doporučený postup a využit vzdělávací příležitost. Při dodržování metodických zásad studijní opory lze předpokládat, že dojde ke konzistentnímu souladu a návaznosti projektových činností, jejichž výsledkem bude přijetí a úspěšná obhajoba Vaší kvalifikační práce.
5
Rychlý náhled studijního materiálu Studijní opora věnovaná otázkám psaní bakalářské nebo diplomové práce, ustanovením o její formální úpravě a struktuře obsahové složky, je určena studentům bakalářských a navazujících magisterských programů Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. Kvalifikační práce (BP a DP) jsou nedílnou součástí studia, tvoří důležitou část státních závěrečných zkoušek a absolutoria. Student zpracováním kvalifikační práce prokazuje, že dovede aplikovat vědomosti a znalosti nabyté studiem v praxi. Ze strany školy je kladen důraz na to, aby závěrečné práce byly původním autorským dílem, výsledkem tvůrčí činnosti autora. Jako celek by neměly být kompilací, pokud zadání kompilaci přímo nevyžaduje. Rady a doporučení nepotřebují jen začátečníci, je však pravda, a to zejména u vytváření písemných statí, potažmo kvalifikačních prací, že se praktickými pokusy tříbí dovednosti studenta prezentovat svůj názor a systematicky analyzovat data s využitím nejrůznějších forem vědeckých postupů. Studijní opora neusiluje o prvoplánové uchopení problematiky v podobě detailní znalosti normy, tj. znalosti, formálních náležitostí a postupů, proto Vás výklad povede k vnímání uplatněné strategie, úpravy a struktury požadavků na kvalifikační práci a jejich souvislostí, kterou je třeba akceptovat jak v přípravné, realizační a závěrečné etapě psaní. Pochopení klíčových požadavků a norem při vytváření vědeckého textu má vytvořit informační základ pro zpracování a úspěšnou obhajobu kvalifikačních prací. Součástí adekvátního postupu je dodržování citační etiky, proto studijní opora vychází mimo jiných textů, které jsou uvedeny v seznamu zdrojů a literatury z metodického pokynu děkana FVP SU v Opavě, jež byl vydán v zájmu potírání plagiátorství na FVP a stanovil pravidla pro využívání informačních zdrojů při přípravě BP a DP na FVP SU podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění. Studijní opora má 8 kapitol a přílohy, které v praktickém příkladu ukazují formální náležitosti klíčových částí kvalifikačních prací.
6
Cíle studijního materiálu: Po prostudování studijního materiálu Budete umět: Uspořádat svou BP nebo DP v souladu s předepsanými požadavky na formální i obsahovou stránku kvalifikačních prací. Odhadnout předpokládanou náplň a náročnost kroků při zpracování formálních náležitostí kvalifikační práce.
Získáte: Přehled, jak se orientovat v základních zdrojích dat a kde hledat informace o vytváření bakalářské a diplomové práci. Představu o pravidlech vědecké etiky, podobě citační normy a bibliografických záznamů. Informaci o nejčastějších nedostatcích kvalifikačních prací, kterých se tak můžete vyvarovat.
Budete schopni: Na základě uvedených praktických příkladů citovat požadovaným způsobem literaturu a sestavovat seznam zdrojů podle pravidel bibliografických záznamů platných pro tištěné zdroje i elektronické dokumenty. Uvádět požadovaným způsobem tabulky, vzorce, grafy, obrázky, diagramy apod. v textu kvalifikační práce nebo jako součást jejich příloh. Lépe porozumět skladbě a podobě kvalifikačních prací.
7
Průvodcem studiem: Studijní opora předkládá návod a popisuje sled postupových kroků, které by mohly usnadnit naplňování studijních povinností při zpracovávání kvalifikační práce na bakalářské nebo magisterské úrovni. Každá kapitola je strukturovaná. Kromě úvodních cílů kapitoly (budete umět, získáte, budete schopni), klíčových slov Vám v orientaci výkladu pomohou části Rychlý náhled kapitoly, Průvodce studiem kapitoly a Souhrn kapitoly. V některých kapitolách je text doplněn o úkol k zamyšlení a v části Pro zájemce je uveden některý další titul, který je schopen nabídnout více informací a může rozšířit požadovanou stručnost výkladu v této studijní opoře o další podrobnější detaily. Sled kapitol odpovídá doporučované logice postupu studenta: Úvod. Kvalifikační práce, vymezení pojmů. Téma a zadání práce. Struktura bakalářské a diplomové práce. Práce s prameny a odbornou literaturou. Hodnocení práce bakalářské a diplomové práce a zveřejňování a ukládání BP a DP. Závěr. Použité zdroje a literatura. Přílohy.
Prostudujte si celý text, abyste získali představu o celku a posléze se věnujte vždy požadovaným částem.
8
2
Kvalifikační práce, vymezení pojmů
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY V této části si představíme návrhy na řešení úvodních problémů, které studenta provázejí při naplňování finalizujících požadavků jejich studia, to je sestavení bakalářské nebo diplomové práce. Zaměříme se na úvodní úkoly, které studenta provázejí, popíšeme požadavky na formulaci cíle práce, dále si uvedeme charakteristiku stěžejních pojmů a procesů při zpracovávání kvalifikační práce. Pojmy a procesy si nemusíte mechanicky zapamatovávat, pro účely kvalifikační práce nestačí vědět, co který pojem znamená, jde o uchopení problému a dovednost najít vhodná řešení k rozvoji teorie oboru či ověření využitelnosti tématu v praxi. CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly Budete umět: Vymezit obecné schéma postupu zpracovávání kvalifikační práce. Získáte: Přehled o základním pojmosloví, struktuře obecných teoretických metod a klíčových metách u postupu přípravy kvalifikační práce. Budete schopni: Diferencovat vhodné metody zkoumání pro charakterizování vybraného druhu informací, které jsou potřebné k poznání předmětu a jevu kvalifikační práce. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY Bakalářská práce, diplomová práce, struktura a kvalita, požadavky, samostatný přístup, pojmy a procesy. PRŮVODCEM STUDIEM KAPITOLY V kapitole se budeme zabývat vymezením základních pojmů, postupů a procedur, které souvisí s vytvářením kvalifikačních prací studentů. Hlavní osou výkladu je skutečnost, že kvalifikační práce musí být založena na vědeckém poznání, na zjišťování faktů, jejich třídění a interpretaci. Nedílnou součástí přípravy k psaní kvalifikačních prací je také znalost pojmosloví, protože v průběhu studia, ale zejména při zpracovávání bakalářských a diplomových prací, je nutno znát a adekvátně využívat obecné stěžejní pojmy a doporučovaný postup, týkající se odborného výstupu, využité metodiky, obsahu, výzkumů a šetření apod. 9
2.1
Cíl práce
Cílem bakalářské nebo diplomové práce je řešení přesně vymezeného zvoleného problému, jehož naplnění postupuje od shromažďování informací, třídění získaného materiálu ke kritice a interpretaci jevu, který osvětluje vnitřní vztahy mezi jednotlivými údaji. Schematicky je možné postup naplňování cíle znázornit takto: výběr tématu vymezení předmětu zkoumání studium literatury pracovní hypotéza zpracování úkolu
představa cíle zpřesnění cíle vymezení cíle konkretizace cíle dosažení cíle
Vymezení cíle je nutná, ale nikoli jediná a dostatečná podmínka úspěšného řešení diplomové práce. Formulace cíle bývá uváděna v úvodní kapitole práce. Měla by být konkrétní, protože naznačuje smysl celé práce a orientuje tak činnost posluchače.
V bakalářské a diplomové práci by měl být patrný a nepřehlédnutelný vlastní přínos studenta, kvalifikační práce by měla být výsledkem samostatných úvah a závěrů. Samostatný a originální přístup posluchače se projevuje ve schopnosti vytvořit si vlastní názor v kritickém přístupu k prostudované literatuře a souběžným praktickým postupům v terénu. Diference Nároky kladené na bakalářskou práci a diplomovou práci jsou diferencované. • Vyšší jsou nároky a hodnocení struktury a kvality diplomové práce, která završuje magisterské studium než nároky na bakalářskou práci a bakalářské studium. Týkají se hlediska jejich teoretických východisek, rozsahu analyzovaného materiálu, použití výzkumných metod a praktických aplikací, tak i z hlediska rozsahu a splnění formálních náležitostí práce a její obhajoby. • Při zpracování závěrečných prací jsou nároky na rozsah a komplexnost práce přirozeně nižší. Rozsah BP je stanoven minimálně na 40 stran čistého textu (tj. 72 000 znaků), rozsah DP je minimálně 60 stran čistého textu (tj. 108 000 znaků). Do stanoveného počtu stran lze započítat obsah, úvod, vlastní text práce, závěr a přehled použité literatury (zdrojů), nikoli přílohy. Případné překročení počtu stran směrem nahoru může upravit vedoucí ústavu s ohledem na téma práce a specifika oboru.
2.2
Důležité pojmy a procesy
V průběhu studia, ale zejména při zpracovávání bakalářských a diplomových prací je nutno znát a používat některé základní pojmy a postupy: Metodologie
věda o metodě, část teoretického systému vědy. Je to určitá logika 10
vědeckého bádání nebo strategie postupů vědeckého výzkumu. Vznikla ze srovnávání a zkoumání postupů vědců a jejich úspěchů v průběhu dějin jednotlivých disciplín. Metoda
obecný návod, jak poznávat. Způsob, jak dosáhnout jistého předem stanoveného cíle. Je to záměrný a systematický postup uplatňovaný při poznávání předmětu zkoumání (obecnými metodami jsou analogie, analýza, dedukce, experiment, indukce, pozorování, syntéza). Každá vědecká práce musí mít stanoven svůj cíl a metodu svého provedení. Rozlišujeme tyto fáze vědecké metody: • fáze zkoumání odhalující nové objektivní procesy nebo nové stránky už poznaných procesů, • fáze důkazů, která konstatuje racionální vztahy získaných výsledků a jejich potvrzení, • fáze vysvětlovací, která výsledky třídí tak, aby se mohly stát východiskem nového bádání a aby mohly být publikovány hotové poznatky.
Metodika
teoreticko - praktické schéma určující konkrétní racionální kroky při výzkumné činnosti, které začíná zásadním přístupem k úkolu a pokračuje dílčími postupy doprovázenými aplikováním souboru odpovídajících metod, technik a prostředků se záměrem dospět co nejefektivněji k objektivnímu poznání.
Technika
systém operací vedoucí ke zjišťování a zpracovávání faktů.
Kompilace
sestavení cizích poznatků bez vlastního tvůrčího přínosu.
Problém
nedostatečně objasněná otázka vědecké povahy, disproporce mezi jevem a jeho poznáním.
Problematika
soubor určitých problémů, jejichž řešení a objasnění se jeví jako společensky a profesně prospěšné.
Předmět
konkrétní objekt procesu poznávání a myšlení.
Téma
námět, základní nosná myšlenka, vybraný problematiky. Bývá vyjádřeno v názvu práce.
Cíl (účel)
kvantitativně nebo kvalitativně nový vyšší stupeň poznání, závěr, ke kterému za užití jistých prostředků badatel dospěl zkoumáním předmětu a jeho řešením.
Koncepce
způsob pojetí výkladu určitého jevu, vůdčí uplatňovaný záměr.
Výzkum
úsilí o poznání podstaty jevů, jejich příčin a zákonitostí.
úsek
zkoumané
11
Průzkum
výzkumná činnost mající diagnostický charakter.
Hypotéza
předpoklad, domněnka, výrok, který je náznakem vysvětlení nějakého jevu, který není dosud plně prokázán. Pro konkrétní práci se rozlišují: • prvotní (pracovní, vstupní) hypotézy, vznikající na počátku objasňování problémů, • reálné (vědecké) hypotézy, vznikající na hlubším teoretickém základě, jedná se o přesnou formu výpovědi. Hypotéza přispívá k vytýčení cesty výzkumu, poskytuje odpovědi na vybrané otázky, spolupodílí se na výběru metod a tak ovlivňuje celý směr bádání. Hypotéza jak neověřené tvrzení má: • být stručná, jasná, logická a jednoduchá, terminologicky jednoznačná, • mít formu oznamovací věty, • být testovatelná, ověřitelná jako potvrzená nebo vyvrácená, • nevysvětlovat „co to je“ ale „jak to poznat“.
Pramen
prvotní informační zdroj, přímá výpověď o výsledcích, úmyslech, názorech o rozmanité lidské aktivitě. Rozlišují se prameny: • písemné povahy, • materiální povahy (pracovní pomůcky, prostředí), • prameny zvláštní kategorie (výsledky dotazníkových šetření, ústní informace kompetentních činitelů).
Literatura
informace řešící jistou problematiku: • odborné knihy, • učební texty, • odborné časopisy, • sborníky referátů, • diplomové, disertační, doktorandské, habilitační práce, • firemní literatura, interní materiály hospodářské praxe, • informace z počítačových souborů.
Procedura
pojem podřízený pojmu metoda a související s výzkumem. Jde o obecnou formu činnosti při výzkumu nebo jako systém činnosti při výzkumu.
2.3
Využití a výběr metod
Výzkumná činnost každého badatele vychází z potřeb rozvoje oboru. Je zaměřena na získávání nových, popřípadě na ověřování již dříve vytvořených poznatků. Ústí do vyjádření teorií, které poskytují systematický výkladový obraz zkoumané reality, obraz vztahů mezi 12
dílčími jevy této reality a umožňuje tak tuto realitu vysvětlovat, ovlivňovat, respektive předvídat. Vymezení obecného schématu postupu zpracovávání kvalifikační práce je následující: 1. 2. 3. 4.
Problém a jeho vymezení. Sběr základních informací o zvolené problematice studiem odborné literatury. Stanovení pracovních hypotéz. Určení metodologie : • stanovení metod získávání výzkumných dat, • kvalitativní a kvantitativní stanovení zkoumaného souboru (výběru osob, firmy ...), • stanovení způsobu vyhodnocování a zpracování výzkumných dat. 5. Vlastní sběr dat. 6. Zpracování výsledků, jejich interpretace a ověřování hypotéz. 7. Začlenění zobecněných výsledků výzkumů do teorie oboru. Součástí výzkumné činnosti může být také předvýzkum, jehož smyslem je prověřit adekvátnost provedení kroků 1 - 4, především pak ověřit vhodnost stanoveného způsobu získávání výzkumných dat, a získání možnosti provést jejich případné úpravy. Metoda je souhrnem zvláštních pravidel, kterými je nutno se řídit v procesu poznání tak, aby bylo možno získat potřebné poznatky. Proto první představu o výběru metod, podle kterých je možno k problému přistoupit, poskytuje studium literatury, protože vypovídá názorně o už ověřených a využitých metodách, které se s různou mírou úspěšnosti uplatnily v dosavadním řešení podobného úkolu. Při výběru vhodných metod zkoumání má svou roli určení druhu informací, které potřebujeme k poznání předmětu a jevu kvalifikační práce. Využitelné postupy (metody) jsou tyto: Metoda abstrakce
abstrahování odlučuje z celistvé, spojené a nerozlišené reality některou její část, vlastnost, vztah či proces. Abstrahování umožňuje proniknout do jevu, vyčlenit jeho podstatné vlastnosti. Výsledkem abstrahování jsou pojmy a kategorie jako zobrazení vyabstrahovaných jevů, předmětů, vlastností. Abstrakce se užívá při řešení problémů, když si vybíráme z mnoha hypotéz tu, která se jeví jako nejsprávnější.
Metoda analogie
umožňuje pochopit to, co není známo, pomocí známého, ale toto nemůže být považováno za vědecky dokázané, ale pouze za hypotézu, za pravděpodobné. Jde o operaci, při které na základě znalosti vlastností, relací a procesů jednoho jevu a na základě podobnosti jiného jevu s tímto jevem usuzujeme o vlastnostech zkoumaného jevu. Jde o pravděpodobný úsudek o shodě i jiných vlastností než těch, které byly zjištěny na základě skutečné shody.
Metody analýzy
myšlenkové členění předmětu jako celku na jeho části, elementy, vlastnosti, relace a procesy. Postup umožňuje poznat jednotlivé stránky zkoumaného jevu. 13
Metoda dedukce
dedukce neboli odvození je myšlenkový proces, ve kterém za určitých předpokladů logicky vyvozujeme závěr. Spočívá v tom, že vyvozujeme z obecného jednotlivé, dedukce je opakem indukce.
Metoda generalizace generalizace neboli zobecnění je myšlenkový proces, ve kterém přecházíme od jedinečného, zvláštního, k obecnému, shrnujeme společné vlastnosti v jeden celek. Má-li být zobecnění pravdivé, musí přechod od jedinečného k obecnému korespondovat se skutečností. Metoda indukce
Metoda komparace
je proces, kdy postupujeme od jedinečných jevů k obecným poznatkům. Indukce je úplná, když postup k obecnému poznatku byl odvozen od všech jevů dané množiny, prozkoumáním každého jedinečného jevu. Taková indukce je uplatnitelná pouze v případě, že celek má konečný přehledný a poznatelný počet prvků. Postup indukce je vždy spojen s dedukcí. je srovnáváním jevů. Je nejjednodušší metodou, která umožňuje poznat, v čem se zkoumaný jev liší od jiných, nebo v čem se shoduje. Umožňuje stanovit shody a rozdíly předmětů a jevů. Srovnání nebývá považováno za vědecké vysvětlení jevů, ani za vědecký důkaz.
Metoda modelování umožňuje provádět myšlenkové experimenty. Vzhledem ke složitosti zkoumaných jevů a procesů musí být myšlení schopno pomocí abstrakce zjednodušit v procesu poznání zkoumanou skutečnost, aby mohlo lépe objasnit některé její vlastnosti a stránky. Metoda syntézy
je myšlenkový postup, ve kterém na základě určitého, vědecky stanoveného kritéria vytváříme celistvou představu zkoumaného jevu. Syntéza umožňuje odhalit strukturu, vzájemné procesy a vztahy a tím celkovou povahu jevu. Syntéza je opakem analýzy.
SHRNUTÍ KAPITOLY V kapitole jsme se zaměřili na přístup k naplnění úvodních úkolů studenta. Popsali jsme definované požadavky na formulaci cíle práce, charakterizovali jsme stěžejní pojmy a procesy při zpracovávání kvalifikační práce, které by Vás měly vybavit schopností uchopit téma a řešit problém kvalifikační práce. Zamýšlené myšlenkové postupy zkoumaného tématu a volba záběru objasňování problému musí respektovat pravidla a volit vhodné metody zkoumání. PRO ZÁJEMCE KOLIBOVÁ, H., KOLIBA, F., MEZULÁNIK, J. Diplomové práce posluchačů OPF. Vydání první. Karviná: OPF SU. 1997. 38 s. ISBN 80-85879-78-6
14
Ochrana, F. Metodologie vědy. Úvod do problému. Praha: Karolinum 2009. 156 s. ISBN 97880-246-1609-4 ŠANDEROVÁ, J. Jak číst a psát odborných text ve společenských vědách. Vydání první. Praha: SLON, 2005. 209 s. ISBN 80-86429-40-7.
15
3
Téma a zadání práce
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY V této části se budeme zabývat výběrem tématu a podobou zadání bakalářské nebo diplomové práce Patří k prvním dokumentům, kterými informujete o svém záměru zpracovat bakalářskou nebo diplomovou práci. Dozvíte se, co je podstatné při formulaci návrhu názvu práce a že v názvu musíte soustředit reálné informační body, které potenciálnímu čtenáři pomohou jasně pochopit, jaký klíčový problém budete řešit. Dozvíte se, jak postupovat při zadání práce do informačního systému STAG. CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly Budete umět: Sestavit zadání bakalářské a diplomové práce podle nároků fakulty a ústavů. Získáte: Přehled o aktivitách spojených s přípravou a zpracováním bakalářské a diplomové práce. Budete schopni: Zvažovat strukturu názvu práce tak, aby respektoval význam zvoleného tématu v teorii i praxi a jeho místo v širších celospolečenských, oborových a výzkumných souvislostech. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY Zadání práce, téma, forma práce, název práce, vedoucí bakalářské práce, vedoucí diplomové práce, struktura zadání, STAG. PRŮVODCEM STUDIEM KAPITOLY Psaní bakalářské a diplomové práce má několik fází. Postupně projdete přípravnou, realizační a závěrečnou etapou. V této kapitole se budeme zabývat obsahem přípravné fáze, tzn. že se budeme zabývat problémy souvisejícími s volbou tématu, zmíníme se o vymezování šíře a hloubky zpracování tématu, hledání a analyzování zdrojů k zamýšlenému problému práce, které ovlivňují způsob verifikace problému v praxi. 16
3.1
Téma práce a jeho volba
Aktivity spojené s přípravou a zpracováním bakalářské a diplomové práce je možné rozdělit podle časových posloupností do následujících kroků: 1. 2.
Volba tématu a formulace názvu bakalářské a diplomové práce. Sběr informací a získání základního přehledu o zvolené problematice, předběžné vymezení problému. 3. Volba základního pracovního postupu a hlavních využitelných výzkumných metod. 4. Sestavení plánu bakalářské a diplomové práce, prvotní pracovní hypotézy. 5. Zhodnocení a studium odborné literatury a jiných pramenů. 6. Provedení průzkumu, šetření. 7. Postupné zpracování konceptu jednotlivých částí. 8. Stanovení reálné hypotézy, úprava pracovních verzí. 9. Vypracování konečné verze práce. 10. Formální úprava práce, vazba. 11. Obhajoba výsledků bakalářské nebo diplomové práce
Ať si student zvolí jakýkoli problém pro sestavení kvalifikační práce, je obvyklé, že už od počátku se současně rozhoduje o formě práce. Bývají to podle svého charakteru: • Analytické práce – rozebírají určitý problém a na základě deskripce tvoří nový pohled na předmětnou problematiku. • Normativní práce – si obvykle kladou za cíl obhájit předem přijatý názor na základě porovnání s jinými názory a teoriemi. • Popisná práce – soustřeďuje dostupné zdroje, názory a pohledy, eventuálně prezentuje zvolené téma ve vývoji. Témata kvalifikačních prací Témata kvalifikačních prací posluchačů FVP SU vypisují ústavy po schválení vedoucím ústavu a děkanem. Témata bývají většinou vypisována v obecné rovině a vycházejí z různorodých zdrojů, zejména respektují potřeby praxe, vědecko výzkumné a odborné programy fakulty či ústavů (například stanovená problematika pro projekty Studentské grantové soutěže), ve zvláštních případech mohou témata vycházet z odborného zájmu posluchače. U každého tématu se uvádí jeho konzultant (vedoucí práce), který může být zvolen z řad interních pracovníků fakulty, ale i z řad odborníků z praxe. Doporučuje se, aby téma bakalářské či diplomové práce bylo formulováno šířeji, aby případné dílčí změny v zaměření, struktuře, postupu řešení a předmětu výzkumu nevedly nutně ke změně formulace tématu. Změnu tématu práce a konzultanta schvaluje ve výjimečných případech děkan.
17
Témata kvalifikačních prací jsou vypisována v dostatečném předstihu, aby měl posluchač možnost konzultovat na příslušné katedře uvažované téma. Zvolené téma nahlásí do systému STAG a sekretářce ústavu. • V rámci diplomových seminářů jsou diplomantům sdělovány základní informace o smyslu práce a postupu při jejím zpracování. • V individuálních konzultacích s vedoucím práce se upřesňuje definitivní formulace tématu bakalářské nebo diplomové práce, pracovní hypotézy, osnova práce, základní prameny a odborná literatura a sjednocuje se postup řešení daného tématu. Obsah a časové zařazení diplomových seminářů do studijních programů jsou schvalovány na úrovni fakulty. Teprve potom (v termínu a způsobem stanoveným děkanem) posluchač vyplní kartu Zadání bakalářské práce, Zadání diplomové práce. Student zpracovává bakalářskou nebo diplomovou práci samostatně. Po metodické stránce mu pomáhá se zpracováním vedoucí bakalářské nebo diplomové práce v kurzu diplomový seminář, popřípadě odborník z praxe. Frekvence individuálních konzultací studenta s vedoucím práce vychází spíše z iniciativy studenta. Název práce a jeho úskalí Volba názvu práce je velmi důležitá. Především je podstatné, aby název práce: • jasně formuloval zvolené téma práce, • byl výstižný, • aby pomohl potenciálnímu čtenáři jasně pochopit, jaký klíčový problém jste si pro BP nebo DP vybrali a z jaké úhlu pohledu se snažíte téma tvůrčím způsobem osvětlit. V názvu práce by měl být respektován význam a obsah zvoleného tématu v teorii i praxi podobně jako místo tématu v širších celospolečenských souvislostech. Název práce by měl mít přiměřenou délku a měl by být sémanticky jasný, protože název práce budete překládat do angličtiny, a proto jistě budete chtít, aby název práce byl i v překladu výstižný.
3.2
Zadání práce
Formulovat výzkumný problém je nejvhodnější po povšechném zmapování literatury k danému tématu studentem. Váš vedoucí práce není spoluautorem práce, má roli rádce, pomáhá řešit volbu metodického postupu apod. Velmi často stanovuje časový a obsahový harmonogram postupu, který je podkladem pro udělení zápočtu. Metodický pokyn děkana ukládá, aby student vypracoval ve spolupráci s vedoucím práce zadání BP nebo DP podle pokynů vedoucího ústavu. Jeho další povinností je v informačním systému univerzity – IS/STAG po přihlášení do systému na nový portál. Doporučený postup: •
Přihlásíte na stránky http://stag.slu.cz 18
•
Přejděte do Moje studium.
•
V nabídce v levé části vyberete záložku Kvalifikační práce.
•
Z nabídky vyberete část Vyplnit podklady pro zadání bakalářské práce.
•
Vyplňte všechna textová pole. o Vaše identifikace - jméno, příjmení. o Téma česky. o Téma anglicky. o Jméno vedoucího práce, o Zásady pro vypracování práce - tady se musíte zamyslet nad obsahovou složkou cíle kvalifikační práce. o Seznam doporučené literatury. Obvykle se uvádí 6 – 8 zdrojů, u bakalářské práce nemusí být titul v jiném jazyce než českém, u diplomové práce se předpokládá aspoň jeden zahraniční zdroj. Seznam doporučené literatury není samoúčelným soupisem knih. Výběrem zdrojů a odborných textů dáváte najevo, jak dobře se v tématu orientujete a které práce považujete k osvětlení tématu za nejvhodnější. Proto by se v seznamu literatury ve formuláři zadání neměly objevovat slovníky, čítanky, popularizační literatura apod. Nesvědčí to o Vaší připravenosti a ani o tom, že jste si zvolili zvládnutelný cíl.
•
Nakonec všechny provedené změny musíte potvrdit tlačítkem Uložit.
•
Pro tisk vyplněného zadání se vraťte na začátek dané stránky.
•
Klikněte na tlačítko Tisk podkladu pro zadání.... Formát PDF.
•
Před samotným tiskem si ve formátu pdf zkontrolujte uvedený dokument.
•
Dokument vytisknete běžným postupem v nabídce File/Print/Vyberete tiskárnu a potvrdíte tlačítkem OK. Počet výtisků zjistíte na publiku příslušného sekretariátu.
•
Po vytištění tohoto dokumentu musíte výtisk doplnit příslušným datem a podpisem studenta a vedoucího práce. Nejpozději před odevzdáním závěrečné práce je nutné doplnit údaje o práci kliknutím na odkaz na úvodní stránce: Doplnit údaje o bakalářské práci. Pokud je práce již odevzdaná, přístup k úpravám je uzavřen.
•
Před odevzdáním závěrečné práce je proto nutné rovněž doplnit Přílohy, které jste uvedli ve své závěrečné práci. Tento seznam naleznete na konci formuláře. Doplníte rovněž rozsah práce a jazyk, ve kterém je závěrečná práce napsaná. Všechny provedené změny je nutno opět uložit!
•
Vrátíte se na začátek stránky, potvrdíte Tisk údajů o kvalifikační práci. Formát PDF a po kontrole obsahu jej vytisknete a podepíšete.
19
•
Po skončení práce se souborem a s IS STAG se odhlásíte ze systému
Zásady pro vypracování práce předpokládají poskytnutí stručné informace: • čím se chcete zabývat, jaký problém budete řešit, • jaké je zázemí a geneze vybraného problému, • jak budete problém řešit. Příklady formulace cílů ze zadání bakalářských prací: Cílem práce je deskripce portfolia služeb Slezské diakonie a mapování místa organizace jako poskytovatele služeb v MSK. Bude popsán význam sociálních služeb, role Slezské diakonii jako nestátní neziskové organizace budou porovnány s jinou neziskovou organizací. Cílem bakalářské práce je deskripce základních pojmů vztahujících se k fenoménu stáří a komparace programů umožňujících aktivní stárnutí ve vybraných městech Moravskoslezského kraje. Cílem práce je zmapovat vývoj sociální solidarity a sociálního pojištění v jednotlivých obdobích, jeho přechod z dobrovolného systému do povinného státem garantovaného pojištění. Cílem bakalářské práce je deskripce společenských opatření na eliminaci nebezpečí majoritní populace od osob s drogovou závislostí v České republice a vyčíslení ekonomických nákladů a stanovení indikátorů efektivnosti léčby drogových závislostí. Cílem bakalářské práce zmapovat užívání příspěvků na péči v domácím prostředí příjemců a následnou kontrolou jeho využívání. Cílem bakalářské práce je deskripce společenských aktivit a opatřeni na posílení ochrany děti a zachyceni aktuální podoby primární, sekundární a terciární prevence. Problém bude zachycen v jednotlivých aktivitách státu a v činnostech organizaci, která jsou důležitými aktéry v boji proti násilí na dětech a genezi legislativy, která začala vznikat od konce 19. století. Cílem bakalářské práce je deskripce a analýza péče o lidské zdroje v programech vnitropodnikové sociální politiky a ověření přímých a nepřímých efektů zaměstnaneckých výhod na chod organizace. Po vyplnění a vytištění dokumentu „Formulář na vyplnění podkladu pro zadání DP/BP“, vlastnoručně zadání podepište vy i vedoucí práce a odevzdejte ve stanoveném termínu sekretářce příslušného ústavu ve třech vyhotoveních.
Sekretářka ústavu zajistí podpis vedoucího ústavu na všech třech vyhotoveních. 20
• jedno zadání bude uloženo na ústavu, • jedno zadání bude uloženo na studijním oddělení FVP SU, • jedno zadání obdrží student. Formulář zadání je pro Vás velmi důležitý. Stává se součástí BP nebo DP, neboť student je povinen vložit naskenovanou kopii zadání do každého výtisku BP či DP. Originál si ponechává.
SHRNUTÍ KAPITOLY V této kapitole jsme se věnovali výběru tématu a představili jsme si náležitosti zadání bakalářské nebo diplomové práce. Formulář zadání patří k prvním dokumentům, kterými informujete o svém záměru zpracovat bakalářskou nebo diplomovou práci na vybrané téma. Kapitola Vám nabídla detailně zachycení postup zpracování zadání a jeho uložení do informačního systému STAG.
KONTROLNÍ OTÁZKY Vyberte z následujících názvů bakalářských prací názvy, které vnímáte jako dostatečně informační a názvy a ty názvy, které nejasně formulují zvolené téma bez souvislostí jen s informací o klíčovém problému: Vnitropodniková komunikace a komunikační bariéry ve vybrané průmyslové organizaci Dopravní terminál v Náměšti nad Oslavou. Analýza rozvojového projektu Rozvoj lidských zdrojů v podmínkách Magistrátu města Opavy Hlavní směry činnosti úřadu práce při řešení nezaměstnanosti v okrese Nový Jičín Slezská diakonie jako poskytovatel sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Úřad práce ve Frýdku-Místku a jeho role při realizací rekvalifikací Přeshraniční spolupráce obcí Méněcennost nebo adekvátní sebehodnocení? Veřejné zakázky Životní styl a morálka Vyberte z následujících názvů diplomových prací názvy, které vnímáte jako dostatečně informační a názvy a ty názvy, které nejasně formulují zvolené téma bez souvislostí jen s informací o klíčovém problému: Analýza systémů vzdělávání zaměstnanců ve vybraných firmách v okrese Ostrava-město Očekávání a požadavky na benefity zaměstnanců v Českých drahách, a.s Komunikace a moderní komunikační prostředky v organizacích 21
Hooligans – nová subkultura, nový životní styl Zaměstnanecké benefity vztahující se mobilitě pracovních sil Pokud vnímáte oddělení textu jako dělící mezník mezi výstižnými názvy charakterizující klíčové problémy (kdo, kde a jak), hodnotíte správně.
PRO ZÁJEMCE Eco, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc, Votobia, 1997. 278 s. ISBN 80-7198-173-7
22
4
Struktura bakalářské nebo diplomové práce
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY V této kapitole se budeme zabývat požadavky na formální úpravu BP a DP a popíšeme si jednotlivé obsahové části a definované náležitosti BP a DP, kterou jsou uvedeny v příkladech. Uvedení jednotlivých charakteristik by Vám mělo pomoci pochopit logiku jejich vytváření a podoby. Zmíníme se také o zásadách jazykových a stylistických pravidel pro úroveň práce a probereme užitečnost kritického čtenáře. Budeme se zabývat také doporučeními pro revizi pracovního textu, protože kontrola odvedeného materiálu může sehrát důležitou roli v hodnocení práce, jejím přijetí a hodnocení. CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly Budete umět: Charakterizovat strukturu jednotlivých částí a popsat nároky na formální náležitosti BP a DP včetně požadavků na stylistickou úpravu tabulek, grafů, obrázků, diagramů, vzorců a interpunkčních značek a zkratek. Získáte: Přehled o základních požadavcích na formální úpravu BP a DP a logiku jejich uplatnění. Budete schopni: Řešit problém volby jazyka neboli „vypravěče“ textu BP a DP a znát ověřené metody revize pracovního textu. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY Formální úprava, jazyk práce, opisné nebo zvratné pasivum, teoretická a praktická část, písmo, styl, revize pracovního textu.
23
PRŮVODCEM STUDIEM KAPITOLY Postup při psaní BP a DP je tvořivou činností studenta, která však musí stavět na respektu k formálním pravidlům a schématu definovaných náležitostí – zejména výběru formálních částí práce, jejich posloupnosti a návaznosti včetně dodržování zásad jazykových a stylistických pravidel. 4.1
Formální úprava BP a DP
BP a DP má formát A4. Práce by měla být napsána v libovolném textovém editoru (Microsoft Office, OpenOffice, LaTeX) obvyklým typem písma (např. fonty Times Roman, Garamond, Arial nebo Calibri) o velikosti 12 bodů při řádkování 1,5. Není vhodné používat více druhů písma a mimo nadpisy či poznámkový aparát ani jiných velikostí písma. Text má být umístěn na jedné straně listu papíru.
Doporučené okraje: vlevo 3,5 cm, vpravo 2,0 cm, nahoře 2,0 cm, dole 2,0 cm.
Text zarovnejte do bloku, s odsazením nebo bez prvního řádku odstavce, mezery mezi odstavci se nedělají. Nadpisy pište bez odražení od levého okraje, ale s vertikální mezerou o velikosti jednoho řádku před a za nadpisem.
Číslování stran dole uprostřed, strany číslujte arabskými číslicemi počínaje úvodem, počet stránek se počítá od titulního listu.
Úprava textu je dána ČSN 01 6910 „Úprava písemností, psaných strojem nebo zpracovaných textovými editory“.
4.1.1 Jazyk práce Každý student, který zpracovává BP nebo DP, musí řešit problém jazyka neboli „vypravěče“ textu. V zásadě se užívá: • 1. osoba jednotného čísla, • 3. osoba jednotného čísla, • 1. osoba množného čísla. Oblíbenou formou vyjadřování v odborných textech je neosobní vyjadřování prostřednictvím 3. Osoby j.č. jde o tzv. pasivní formy slovesa (opisné pasivum) nebo zvratné pasivum (spojení 3.os. j.č. slovesa a zájmena se). Výhodou takového vyjadřování je pohled shora, tzn., že vy jako autor BP nebo DP nepíšete, jak problém řešíte, ale jak je problém řešen. Např. budete-li psát o inkluzivních 24
praktikách zapojování minorit do většinové společnosti, lze zřejmě těžko očekávat, že najdete recept na problém, který hledají vládní i nevládní instituce s většími nebo menšími problémy. Způsob opisného či zvratného pasiva je častý při uvádění obecných poznatků a jak jsme si na příkladu vyložili, je i užitečný pro studenta píšícího BP a DP. Je jistým způsobem ochrany před příliš konkrétními hodnoceními např. oponenta. Autorský plurál spočívá v používání 1. osoby množného čísla. Zde jsou autor práce a potenciální čtenář na jedné lodi a posouvají se dějem a výkladem způsobem: „Dále si vysvětlíme…“ Už z textu je patrné, že uživatelsky je tento tip vyjadřování vhodný pro učebnice a monografie. Vaše DP nebo BP může mát jistě velkou hodnotu, ale v zřejmě tuto úroveň jsou „první knihou“ nedocílíte. Autor v 1.os. jednotného čísla se staví do role vypravěče, který upřednostňuje osobní názory, je pohlcen předmětnou problematikou a vede potenciální čtenáře.
Doporučení – Pro psaní úvodu a závěru nejlépe užívejte 1.os. jednotného čísla a pro vlastní stať se uchylte k 3. os.j.č. ve formě opisného nebo zvratného pasiva. Při psaní BP a DP je třeba dbát v potaz pravidla spisovného jazyka, jinak by se Vaše kvalifikační práce mohla ocitnout (a vy s ní) v úzkých. Podle vyhlášky děkana musí kvalifikační práce respektovat pravidla jazyka, v němž je psána, přičemž jazyková a stylistická úroveň práce musí odpovídat požadavkům kladeným na vysokoškolské kvalifikační práce. Při výskytu 15 gramatických nebo stylistických chyb v textu práce nebude práce přijata k obhajobě a bude vrácena k přepracování autorovi!
4.1.2 Tabulky Tabulky slouží pro přehlednou a logickou prezentaci dat. Tabulky je možno uvádět průběžně v textu nebo jako přílohy na konci kvalifikační práce. Do textu se umisťují takové tabulky, které s textem bezprostředně souvisí, přestože obsahují informace v širších souvislostech. Na konec textu (do příloh) se umisťují tabulky s analytickými údaji, které doplňují myšlenky a závěry práce. Rozsáhlejší tabulky je možné umístit do přílohy, aby nebyl narušen souvislý výklad textu. Každá tabulka musí obsahovat název a identifikaci (pořadí) v rámci celého textu. V tabulce musí být uvedeny použité jednotky. Pokud čerpáme údaje do tabulky od jiného autora nebo jiného zdroje, je nutno uvést pod tabulku zdroj informací.
25
Příklady Tabulka č. 1. Hodnoty práce podle vzdělání dle dat z výzkumu Vzdělání respondentů Základní
Obyvatelé MSK Zaměstnanecké výhody Výhodná pracovní doba Dobrý plat Příjemní spolupracovníci Vstřícnost vůči rodinnému životu
Střední bez maturity
Středoškolské s maturitou
vysokoškolské
Obyvatelé Opolského vojvodství Nepracovat pod přílišným tlakem Jistota práce Dobrý plat Spravedlivé zacházení bez diskriminace Vstřícnost vůči rodinnému životu
Dobrý plat Jistota práce Příjemní spolupracovníci Spravedlivé zacházení bez diskriminace Zajímavá práce
Příjemní spolupracovníci Nepracovat pod přílišným tlakem Dobrý plat Zajímavá práce
Dobrý plat
Příjemní spolupracovníci
Jistota práce Příjemní spolupracovníci Zajímavá práce Vstřícnost vůči rodinnému životu
Nepracovat pod přílišným tlakem Jistota práce Výhodná pracovní doba Spravedlivé zacházení bez diskriminace
Dobrý plat Příjemní spolupracovníci Jistota práce
Příjemní spolupracovníci Nepracovat pod přílišným tlakem Spravedlivé zacházení bez diskriminace Naučit se novým dovednostem Dobrý plat
Zajímavá práce Spravedlivé zacházení bez diskriminace Zdroj: Výzkum a vlastní propočty
Dlouhá dovolená
26
Tabulka č. 2 Big Mac Index 2006 (data z r. 2004) Cena Big Mac
Spojené státy Česká republika Austrálie Čína Euro area - Francie Euro area - Itálie Euro area Německo Euro area Španělsko Maďarsko Mexiko Kanada Polsko Rusko Švýcarsko Thajsko
Kurz dolaru podle PPP
Kurz v době tvorby indexu (17/04)
Podhodnocení /přehodnocení proti dolaru v %
v místní měně
v dolarech
2,54 $ 56 CZK 3,00 A$ 9,90 Yuanu 18,5 FRF 4 300 Lir
2,54 1,43 1,52 1,20 2,49 1,96
22,0 1,18 3,90 7,28 1 693
39,0 1,98 8,28 7,44 2 195
-44 -40 -53 -2 -23
5,10 DEM
2,30
2,01
2,22
-9
395 Peset
2,09
156
189
-18
399 Forintů 21,9 Peso 3,33 K$ 5,90 zlotých 35 rublů 6,30 SFR 55 bathů
1,32 2,36 2,14 1,46 1,21 3,65 1,21
157 8,62 1,31 2,32 13,8 2,48 21,7
303 9,29 1,56 4,03 28,9 1,73 45,5
-48 -7 -16 -42 -52 44 -52
Zdroj:http://ekonomika.idnes.cz/ekonomika.asp?r=ekonomika&c=A050302_161637_ekono mika_maf. http://pl.wikipedia.org/wiki/Indeks_Big_Maca 4.1.3 Vzorce, interpunkce Vzorce se uvádějí doprostřed řádky. V případě, že se na vzorce budeme dále odvolávat v textu, označíme je jednoznačným identifikačním znakem na pravé straně řádky. Identifikační označení vzorce v sobě zahrnuje číslo kapitoly, resp. podkapitoly a pořadové číslo v rámci uvedené části textu. Vysvětlivky k vzorcům jsou uváděny od začátku řádky následně za vzorcem.
Příklad : x=
kde:
x,x 1
n x
2
, ...,
x
n
x +x 1
2
+...+ x n
n
jsou zjištěné hodnoty, je celkový počet pozorování, je aritmetický průměr. 27
Pro zápis součtů nebo součinů se používá standardních matematických označení pro součet (∑) nebo součin (∏). Příklad :
n
x=
kde:
x, i
n x
∑x i ′=1
i
n
jsou zjištěné hodnoty, je celkový počet pozorování, je aritmetický průměr.
Číslice, které označují počet tisíců, miliónů atd. se oddělují mezerou. Příklad : 10 258 346 obyvatel 123 000 pracovních příležitostí Čísla psaná v desetinném tvaru, jsou-li uvedena v řadě vedle sebe, oddělujeme středníkem. Příklad : 12,345;
987,654;
11,222;
atd.
Pokud jsou za číslem uvedeny měrné jednotky, jsou tyto od poslední cifry odděleny jednou mezerou. Příklad : 12,345 dkg,
987,654 m2, 11,222 0C
Zlomky je přípustné zapisovat dvojím způsobem. Příklad : 4/3
nebo
4 3
Interpunkce Používejte vhodnou interpunkci a dodržujte zvolený postup.
Tečka, čárka, dvojtečka, otazník, vykřičník se píší za slovo bez mezery a mezera následuje za nimi. Tečka se nepíše za nadpisem (názvem) a jménem stojícím za nadpisem. S tečkou se píší všechny zkratky. Příklad : aj., apod., tzv.,
28
Čárka odděluje vsuvku od okolního textu z obou stran. Příklad : „Úvod nepojednává o předmětné problematice, jíž se práce zabývá, ale především seznamuje čtenáře v obecné rovině s tématem práce.“ Středník vypovídá o větším předělu mezi slovy než je čárka, ale menším než je tečka. Je využitelná v situacích, kdy je zájem označit různé stupně obsahové souvislosti mezi jednotlivými částmi textu. Po středníku se pokračuje malým písmenem. Příklad: Projektová změna musí respektovat: • Kompetence jednotlivce; • kompetence oddělení, ústavů, kateder; • kompetence organizace. Tři tečky (…) za větami nebo pasážemi jedné věty naznačují vynechání některých částí textu, popřípadě vypuštění části citovaného textu. Pokud naznačují vypuštěný začátek nebo konec věty, připojují se bez mezery k prvnímu nebo poslednímu neúplnost položek výčtu, píše se za nimi čárka nebo středník. Příklad: Informaci o tématu lze zpřesňovat při všech příležitostech jak ve výuce, tak v konzultacích, přípravě na zkoušky… Rovnítko má mezery z obou stran. ( - ).
4.1.4 Grafy, diagramy a obrázky Příklad Graf č. 1 Relace částek minimální mzdy a životního minima v České republice v devadesátých letech Vývoj vztahu čisté minimální mzdy a životního minima 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 I.92
III.93
IV.94
I.95
I.96
VII.97
I.98
VII.98
ČMM
I.00
IV.00
VII.00
I.01
I.02
I.03
I.04
I.05
ŽM
Zdroj: data MPSV a vlastní zpracování 29
Grafy se používají především pro jejich názornost a srozumitelnost. Slouží především k rychlé orientaci. Podobně jako tabulky je umisťujeme v rámci textu nebo v přílohách. Jejich zařazení a velikost do příslušné části diplomové práce musí korespondovat s množstvím a způsobem zpracovaných informací. Grafy musí mít svůj název a číselné pořadí v rámci celkového počtu grafů v textu. Musí být řádně popsány všechny závislé a nezávislé proměnné použité v grafu. Graf musí obsahovat stručný, ale výstižný název.
Diagramy a obrázky jsou grafické objekty vystihující a popisující vztahy, vazby a souvislosti mezi dílčími veličinami zkoumané reality. Diagramy jsou zpravidla umístěny v rámci textu. V případě rozsáhlejších diagramů či obrázků je možnost umístění v rámci přílohy. Jsou popsány a označeny pořadovým číslem. Obrázek č. 1 Hranice chudoby a podíl obyvatelstva pod oficiální hranicí chudoby v r. 2008
Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropska-unie/clanek.phtml?id=689186 30
4.2
Části a formální náležitosti práce
Práce má obsahovat tyto části a formální náležitosti: a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n) o) p) q)
přední strana desek bakalářské/diplomové práce, titulní list, abstrakt a klíčová slova v jazyce českém nebo slovenském a v jazyce anglickém, kopie zadání práce s podpisy studenta, vedoucího BP/DP a vedoucího ústavu, čestné prohlášení studenta, že práci vypracoval samostatně a že uvedl všechny prameny, které při psaní práce použil, poděkování (volitelně), obsah, úvod, vlastní text práce (stať), závěr, vědecký aparát (poznámky a odkazy), seznam použitých informačních zdrojů (literatury a pramenů), seznam zkratek a symbolů (jsou-li užívány v textu), seznam obrázků (jsou-li užívány v textu) , seznam tabulek (jsou-li užívány v textu), seznam příloh, přílohy.
Všechny tyto části musí být svázány v každém výtisku práce.
Přední strana desek BP nebo DP obsahuje přesný název univerzity (velikost písma 18, vše velkými písmeny), fakulty (velikost 16), druh práce (bakalářská nebo diplomová práce; velikost 18) – vše centrováno uprostřed strany, okraje. V levém dolním rohu místo a rok vyhotovení BP nebo DP (velikost 16), na stejném řádku v pravém rohu jméno a příjmení studenta (velikost 16).
Titulní list BP nebo DP obsahuje přesný název univerzity (velikost písma 18, vše velkými písmeny), fakulty (velikost 16), jméno a příjmení studenta (velikost 16), obor studia (velikost 14), název BP/DP v českém jazyce, příp. jazyce slovenském (velikost 16, tučně), název BP/DP v anglickém jazyce (velikost 16, tučně), druh práce (bakalářská nebo diplomová práce; velikost 14, normálně) – vše centrováno uprostřed strany, okraje viz článek 4. V levém dolním rohu místo (sídlo fakulty) a rok vyhotovení BP/DP (velikost 14, normálně), na stejném řádku v pravém rohu jméno a příjmení vedoucího BP/DP včetně titulů (velikost 14, normálně). Titulní list může obsahovat také logo fakulty. Druhá strana titulního listu zůstává čistá.
31
Příklad: Vzor přední strany desek BP nebo DP
32
Příklad: Vzor titulní strany BP nebo DP
33
Abstrakt a klíčová slova v jazyce českém nebo slovenském a v jazyce anglickém, Abstrakt je stručná charakteristika práce bez doplňkových informací, bez vlastní interpretace a bez hodnocení, o rozsahu 50 – 100 slov. Abstrakt by měl obsahovat stručný obsah hlavních myšlenek a závěrů, ke kterým autor dospěl a které řešil včetně metod, klíčových výsledků a hlavních závěrů. Abstrakt by měl naplnit: • indikativní funkci – uvést myšlenku obsahu a formu dokumentu, • informativní funkci – podat informaci o rozsahu zpracování problému. Jazyk abstraktu má být stereotypní, věcný. Protože abstrakt slouží k zařazení textu do katalogů knihoven, je vhodné zpracovat výstižný text, který bude adekvátně popisovat Vaši předloženou BP a DP. Za abstraktem je nutno zařadit krátký seznam klíčových slov (3 – 5) v příslušném jazyce. Při jejich uvedení mějte na paměti, že klíčová slova by měla být tvořena nejvýznamnějšími pojmy Vaší BP či DP, která se nejen často vyskytují, ale která výstižně charakterizují text, téma a postup. Zvažte součinnost výrazů, protože klíčová slova a název práce by měla korespondovat!!! Klíčová slova také slouží při práci s katalogy!! Kopie zadání práce s podpisy studenta, vedoucího BP či DP a vedoucího ústavu.
Autorské prohlášení Požaduje, aby student potvrdil svým podpisem, že práci zpracoval samostatně a že v ní uvedl veškerou použitou literaturu a jiné zdroje. K prohlášení se připojuje datum odevzdání práce (nejzazší datum je dáno termínem uzávěrky odevzdání prací). V autorském prohlášení se obvykle neuvádí poděkování konzultantům, rodičům apod. Poděkování Není povinným jen dobrovolným samostatným prohlášením.
34
Příklad: Vzor čestného prohlášení
Čestné prohlášení
Tuto práci jsem vypracoval(a) samostatně, veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil(a), jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Ústřední knihovně Slezské univerzity.
………………………………………
35
Příklad: Vzor poděkování
Děkuji paní Doc. PhDr. Heleně Kolibové, Csc. za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce. 25. března 2011 Jana Trojanová
36
Obsah práce Obsah BP nebo DP se uvádí na samostatném listu. Je strukturovaný, odpovídá osnově práce, je členěn podle desetinného třídění a obsahuje názvy jednotlivých částí práce, kapitol, oddílů a pododdílů s uvedením čísla stránek, kde začínají. Vzhledem k předepsanému rozsahu práce se nedoporučuje nadměrné tříštění textu do velkého množství podkapitol.
Úvod V úvodu práce je nutno jasně vymezit cíl práce, stručně charakterizovat dosavadní výsledky výzkumů, formulovat vlastní poslání práce, její motivaci, aktuálnost a předpokládaný teoretický i praktický přínos. Součástí úvodu je i formulace hypotéz a posouzení heuristické základny, kterou má diplomant k dispozici. V závěru této části je popsána metodika práce. Úvod nepojednává o předmětné problematice, jíž se práce zabývá, ale především seznamuje čtenáře v obecné rovině s tématem práce, vymezuje její hlavní cíle a nastiňuje její strukturu. Přehled dosavadního stavu zpracování tématu, teoretický kontext vybrané problematiky či přehled použitých metod pro řešení práce, by měly být zpracovány do podoby samostatných kapitol práce, ukazují tak na logickou provázanost dílčích výzkumných kroků, pokud vedoucí závěrečné práce neurčí jinak. Úvod popisuje problém v širších souvislostech, neměl by nastiňovat výsledky řešení tématu. V úvodu bývá definován cíl i metody, které byly zvoleny a užity v praktické části. Proto se někdy Cíle a metodika stávají samostatnou kapitolou práce, většinou však na vyšších úrovních kvalifikačních prací např. u disertační práce.
Vlastní text BP a BP je svou povahou řazena k vědeckému (odbornému) stylu sdělení, pro který je charakteristické užívání neosobních jazykových konstrukcí s omezeným zdůrazňováním osoby autora. Jednotlivé kapitoly vznikají na základě návaznosti i vzájemného prolínání analytické a syntetické práce studenta. Při analytické fázi jde v prvé řadě o získání co nejkompletnějšího souboru informací o řešeném problému, o jejich výchozí rozbor a hledání základních vazeb mezi jednotlivými skutečnostmi. Syntetická fáze práce se orientuje na vyhodnocení analyzovaného materiálu, na jeho posouzení z hlediska příčin, souvislostí, vývojových trendů, důsledků včetně návrhů na řešení či další postup.
V teoretické části se jeví jako vhodné definovat dosavadní teorie a výzkumy ve zvolené oblasti, poznatky, trendy zkoumaného problému, jeho souvislosti, aktuální teorie a výzkumy ve zvolené oblasti. 37
V praktické části lze precizovat, co student řešil a jakým způsobem, včetně výsledků, kterých svým postupem dosáhl. Celkový počet stran textové části činí u bakalářské práce zhruba 40 stran, u diplomové práce zhruba 60 stran podle charakteru práce. Stať je vždy členěna podle struktury tématu na jednotlivé kapitoly a podle potřeby na další dílčí úseky. Podle potřeby či požadavku vedoucího práce je možné všechny části textu (včetně úvodu a závěru) číselně označit dle jejich umístění v tematické struktuře práce (1, 1.1, 1.2 atd.). Text má být členěn do kapitol či subkapitol úměrně své délce!! Pokud je sdělení velmi krátké (méně jak 15 řádků) nezaslouží si dostat prostor jako samostatný celek s číselným označením. Závěrečná práce musí respektovat pravidla jazyka, v němž je psána, jazyková a stylistická úroveň práce musí odpovídat požadavkům kladeným na vysokoškolské kvalifikační práce. Podle metodického listu děkana při výskytu 15 gramatických nebo stylistických chyb v textu práce nebude práce přijata k obhajobě a bude vrácena k přepracování autorovi.
Závěr Závěr práce není prostým shrnutím předchozího textu. Má být myšlenkovým vyústěním provedeného výzkumu a jeho dílčích syntéz. Diplomant má v závěru dospět k nejvyššímu stupni zobecnění, formulovat výsledky, kterých bylo dosaženo a navrhnout eventuální využití výsledků v praxi. Závěry práce musí být v souladu s cíli, které si autor v úvodu stanovil nebo na ně mají adekvátně reagovat tak, aby text výstižně shrnul hlavní předpoklady, ze kterých autor vyšel a zjištěné poznatky, které ve stati formuloval. Hodnocení se má týkat i pracovních hypotéz a jejich plnění, případně zhodnocení využitelnosti získaných poznatků a popisu vlastního přínosu autora k řešené problematice. Závěr by měl být vyvrcholením textu. Rozsah závěru je dle metodického listu děkana FVP SU stanoven u BP na 2 strany, u DP na 3 strany.
Vědecký aparát je tvořen poznámkami, které obsahují vysvětlující a doplňující informace, jejichž zařazení do textu by narušilo jeho spád, např. vysvětlení zkratky či méně známého pojmu; a také odkazy (citacemi), tedy údaji o zdroji převzatých informací. Poznámky jsou umístěny vždy pod čarou. Odkazy (citace) se uvádějí buď pod čarou (odkazování pomocí průběžných odkazů) v podobě zkráceného bibliografického záznamu zdroje s uvedením strany či stran, odkud byly převzaté údaje získány, nebo bezprostředně za textem, ve kterém jsou převzaté údaje použity (odkazování podle prvního údaje záznamu a data vydání, tzv. „Harvardský styl“) v podobě záznamu skládajícího se ze jména autora, roku vydání zdroje a strany či stran odkud byly převzaté informace získány. Je možné zvolit jeden z těchto stanovených způsobů, který pak musí být dodržen v celé práci. Způsoby psaní odkazů (citací) jsou součástí další kapitoly.
38
Seznam informačních zdrojů je uspořádán podle druhu informačního zdroje (např.: knižní publikace, časopisecké články, dokumenty publikované na internetu), jednotlivé položky jsou uspořádány abecedně a mají formu úplného bibliografického záznamu dle platné normy. Minimální rozsah odborné literatury je dle metodického listu děkana stanoven na 10 titulů českých, z toho minimálně 1 zahraniční, nestanoví-li příslušný ústav počet vyšší.
Přílohy vhodným způsobem doplňují stať práce a názorně ilustrují jednotlivé pasáže výkladu. Může jít o různá zpracování statistických dat (tabulky, grafy), plány, nákresy či mapy, vyobrazení osob, předmětů nebo míst, popřípadě faksimile dokumentů. Přílohy jsou očíslovány, označeny a opatřeny uvedením zdroje, odkud byly převzaty. Text práce je na příslušných místech opatřen odkazy na jednotlivé přílohy. Přílohy, které nelze svázat (CDROM), se umístí na zadní straně desek do pevné vlepené kapsy.
4.3
Pracovní text a jeho revize
U kvalifikační práce je zapotřebí sledovat nejen odbornou textu, ale i jeho jazykovou a stylistickou úroveň. Řada autorů doporučuje psát na začátku tezovitý text, tj. rozepisovat podrobnější téze, kterými lze osvětlit podstatu a vývoj problému s konkrétními odkazy na zdroje a odbornou literaturu, které byly použity. Teprve v okamžiku, kdy student shrne obrysy problému, je vhodné klíčové myšlenky spojit formulovaným a vysvětlujícím textem. Formulace praktické části souvisí s projektem verifikace tématu a zvolenou vědeckou metodou jejího provedení. Teprve potom je vhodné psát úvod a závěr práce. Prvním kontrolním čtenářem práce je student sám. Na tuto etapu je vhodné pamatovat už při zpracovávání časového harmonogramu postupu a dopřát si aspoň krátkou prodlevu po dotvoření kapitol nebo částí práce a věnovat se kritickému čtení s časovým odstupem. Jen tak se vyvarujete tzv. „provozní slepoty“. Nejefektivnějším postupem při revizi textu je vytisknout pracovní verzi tak, abyste měli prostor na poznámky a vpisky. Revize se musí týkat: • obsahové stránky textu, • jazykové a stylistické formy, • formální úpravy. Velmi užitečné je dát práci někomu přečíst. Kritický čtenář nemusí být zainteresován jako odborník na dané téma, ale pomůže vychytat překlepy, nelogické vsuvky, kterým rozumí autor, ale potenciální příjemce textu už nikoli. Poučený kritický čtenář s dobrou znalostí gramatiky bude jistě objektivní zárukou pro kontrolu Vaší „první vědecké knihy“ v kariérové dráze. 39
Odborné posouzení lze očekávat od vedoucího práce, kterému neposílejte jednotlivé dílčí pasáže. Vzhledem k tomu, že je obvykle vedoucím více prací, je nutné po dohodnutých termínech revizí Vaší práce informovat vedoucího o cílech práce (jsou stanoveny v zadání) a posílat mu celky teoretické části, praktické části a posléze práci jako celek, tj. včetně úvodu, závěru, seznamu literatury a příloh. Připomínky k textu zvažte sami!!! Vy jste autorem práce a vy jdete s kůží na trh!!!! Z jazykového hlediska je bezpodmínečně vyžadována gramatická správnost a odpovídající jazyková úroveň práce.
SHRNUTÍ KAPITOLY V této kapitole jsme si objasnili požadavky na formální úpravu BP a DP a popsali jednotlivé části a formální náležitosti kvalifikačních prací. Objasnili jsme možnosti řešení problému jazyka neboli „vypravěče textu“ a odůvodnili doporučení spočívající v alternativě psát úvod a závěr v 1.os. jednotného čísla a ve vlastní stati psát v 3. os.j.č. ve formě opisného nebo zvratného pasiva. Zmínili jsme nutnost udržení odborné úrovně, dodržování jazykových a stylistických pravidel a nastínili jsme účel funkce kritického čtenáře při revizi správnosti textu. Uvedené příklady dokreslují požadavky na formální úpravu kvalifikační práce.
ÚKOLY K ZAMYŠLENÍ Nezaměňujte pojmy a jejich obsahují, které charakterizují vědecký text: Abstrakt (Abstract) je stručná charakteristika práce bez doplňkových informací, bez vlastní interpretace a bez hodnocení, o rozsahu 50 – 100 slov, která obsahuje stručný obsah hlavních myšlenek a závěrů, ke kterým autor dospěl a které řešil včetně metod, klíčových výsledků a hlavních závěrů. Tím se liší od ostatních forem souhrnných a zkratkových informací. • Anotace (Annotation) je stručným komentářem nebo výkladem dokumentu nebo jeho obsahu s vysvětlujícím nebo doporučujícím obsahem. • Resume (Souhrn, Summary) je stručné zopakování nejdůležitějších zjištění a závěrů obsažených v textu, pravidla se nachází na konci článku.
40
PRO ZÁJEMCE FERJENČÍK, J. Úvod do metodologie pedagogického výzkumu: Jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál, 2000. 1137 s. ISBN80-7178-367-6 ŠIROKÝ, J a kol. Tvoříme a publikujeme odborné texty. Vydání první. Praha: Computer Press, 2011, 205 s. ISBN 978-80-251-3510-5
41
5
Práce s prameny a odbornou literaturou
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY V této kapitole se budeme zabývat práci s informačními zdroji, vysvětlíme si diferenciaci zdrojů, které jsou využívané při vědecké práci. Zmíníme podobu primární a sekundární odborné literatury a pramenů a nastíníme doporučení, na co pamatovat při sestavování Vašeho seznamu literatury v kvalifikační práci. CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly Budete umět: Charakterizovat využití primární a sekundární odborné literatury a pramenů a jejich diferencovaný záznam. Získáte: Přehled o pravidlech bibliografické citace a jejich alternativách. Budete schopni: Zvládnout adekvátní metody citování vybraných informačních zdrojů a na základě uvedených doporučení sestavit adekvátní seznam literatury do své kvalifikační práce, protože z jeho délky a obsahu může čtenář i hodnotitel poznat mnohé stránky Vaší odbornosti. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY Odborná literatura, primární, sekundární literatura, prameny, zdrojový dokument, metody citování, bibliografické citace. PRŮVODCEM STUDIEM KAPITOLY V této kapitole se zaměříme na zásady bibliografické citace a pro lepší pochopení uvedeme typické příklady informačních zdrojů, se kterými se student může při psaní práce setkat. Na závěr kapitoly se budeme zabývat doporučeními o skladbě seznamu literatury Vaší kvalifikační práce. 42
5.1
Odborná literatura a její druhy
Informace o podstatě sledovaného problému, ale i o použitých metodách přístupu k jeho řešení poskytuje odborná literatura a prameny. Už v zadání v části seznam doporučené literatury, v teoretické části práce a zejména v seznamu, který uvádíte v kvalifikační práci, byte měli prokázat, že znáte genezi problému, kterému se věnujete a jednotlivé představitele nebo teorie, které budete popisovat a analyzovat, musíte uvést v souladu se zásadami citační techniky Odborná literatura Představuje relevantní informační zdroje využívané při vědecké práci. • Primární literatura obsahuje klíčové informace vědeckého charakteru vzniklé konkrétním výzkumem (Široký, 2011). Tvoří ji: o Tištěné publikace, (knihy, sborníky z konferencí, patenty, aj.). o Ročenky, odborné vědecké časopisy. o Vědeckovýzkumné zprávy. o Právní dokumenty. o Normy. o Elektronické monografie. o Elektronické články, příspěvky apod. o Faktografické databáze. o Jiné primární informace v síti Internet. • Sekundární literatura slouží k usnadnění orientace v dané oblasti u dosud publikovaných prací. Tvoří ji: o Naučné slovníky. o Encyklopedie. o Soupisy literatury k vybraným tématům. o Referátové časopisy. o Bibliografické databáze. o Příručky. o Učebnice. o Přehledové články. Prameny Jsou bezprostředním zdrojem informací o zvolené studované problematice. Jsou tvořeny jako: • Interní dokumenty zkoumané firmy či instituce (kolektivní smlouva, databáze pracovníků aj.). • Katalogy, prospekty.
Cesta vědeckého objasňování a následného řešení zkoumané problematiky začíná a končí studiem pramenů a odborné literatury, protože jen tak lze pochopit šíři, hloubku témat a navázat na předchozí stupeň poznání. 43
Při vyhledávání je vhodné postupovat cestou kurzorického čtení (zběžné, informativní), které vytváří základní představu o konkrétní využitelnosti studovaného textu. Studijní čtení (přesné, spojené s vypisováním podstatných údajů) je cestou k hodnocení a zachycení podstatných informací. Metodou kvalitní přípravy je vypisování (excerpování) prostudovaného zdroje a to buď v podobě rozšířeného záznamu, volného výtahu, výpisku, konspektu či citování nebo parafrázování (jde o vypsání myšlenky, ideje, údaje vlastními slovy). Provádíme tak základní citaci, proto nesmíme pro vlastní potřebu opomenout bibliografický údaj doplnit o signaturu díla v knihovně. K účelům vyhledávání informací slouží v knihovnách druhy katalogů : • Jmenný • věcný
řadí knihy podle jména autora hledaného díla, knihy řadí podle určitých hesel (marketing, psychologie, komunikace...).
Při studiu interních materiálů firem je možno pracovat v archivech, kde vyhledáváme potřebný materiál podle katalogů nebo rejstříku.
5.2
Bibliografická citace
Jedním z druhů výběrové bibliografie je rešerše. Při rešerši literatury obsahující záznamy informačních pramenů, které jsou vytvořeny podle určitých jednotících hledisek (tématicky, časově, typem dokumentu apod.), vycházíme ze základních příruček oboru (nejčastěji to jsou vysokoškolské učebnice a slovníky), které odkazují na nejdůležitější knižní i časopiseckou literaturu a tvoří tak skrytou bibliografii. Pro komplexní rešerši je vhodné použít jmenný a věcný katalog knihoven, katalog časopisů, sítě Internetu apod. Bibliografická citace je souhrn údajů o citované publikaci nebo její části, který umožňuje její identifikaci, na niž se autor odvolává odkazem. Pomocí citace je možné současně registrovat: • prameny, z nichž autor čerpal, z nichž vycházel apod., • práce dotvrzující autorovy údaje, popřípadě práce, které prohlubují náhled na vybraný problém či jeho řešení, • další statistické údaje apod. Neuvedení informačních zdrojů je hrubým prohřeškem proti etice vědecké práce. Citační technika umožňuje používat pasáže či závěry jiných autorů, jejím smyslem je použít a zejména navázat na výsledky jiného autora a uvést je do kontextu se svými poznatky, závěry, polemizovat s nimi, eventuálně diskutovat o rysech či profilu citovaného výroku či soudu.
Struktura záznamu tištěných zdrojů má část: • Primární odpovědnosti za dílo, tj. jméno autora, eventuálně dílo zodpovědné korporace (MPSV, výzkumný ústav atd.). • Název díla, eventuálně podnázev. Je uveden kurzívou. 44
• • • • • • • • • •
Podřízená zodpovědnost za dílo – nejčastěji jména editorů. Vydání. Místo vydání – nikoli místo tisku. Nakladatel, vydavatel. Rok vydání. Rozsah. Standardní číslo - ISBN, ISSN Lokace – údaj, kde se dotyčná fakta v dokumentu nacházejí. Odkaz na sborník. V případě citace sborníku je uveden odkaz slovem“In:“. Odkaz na seriálovou publikaci v jazyce originálu.
Struktura záznamu elektronických dokumentů má část: • Druh nosiče – uvádí se v hranatých závorkách. • Vydání. • Datum aktualizace/revize. • Datum citování. • Lokace v rámci zdrojového dokumentu. • Dostupnost a přístup. Následný vzor je respektuje Metodický pokyn děkana FVP SU. Vzor psaní úplných bibliografických záznamů dle normy ISO 690 a ISO 690-2 Dále uvedený výběr bibliografických záznamů, obsahuje typické příklady informačních zdrojů, se kterými se student může při psaní práce setkat. Zatímco citované místo v textu je doprovázeno krátkou formou bibliografického záznamu, samostatná bibliografie je soupis všech použitých informačních zdrojů v podobě úplného bibliografického záznamu. Bibliografické záznamy by v rámci každé kategorie literatury a pramenů měly být řazeny abecedně, ale číslovány průběžně v celém seznamu.
Monografické publikace (knihy) [1] KATUŠČÁK, D., DROBÍKOVÁ, B., PAPÍK, R. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. Nitra: Enigma, 2008. 161 s. ISBN 978-80-89132-70-6. [2] LOMINADZE, D. Cyclotron Waves in Plasma. 1st ed. Oxford: Pergamon Press, 1981. 68 p. ISBN 0-08-021680-3. [3] MEŠKO, D., KATUŠČÁK, D., FINDRA, J. et al. Akademická příručka. České, upravené vydání. Martin: Vydavatelstvo Osveta, 2006. 481 s. ISBN 80-8063-219-7. [4] ZBÍRAL, R. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. 1. vyd. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9. Příklad zkráceného bibliografického záznamu (používaného např. při citování): ZBÍRAL, R. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha, 2009. 45
Příspěvky v monografických publikacích (sbornících), stati, kapitoly v knihách [5] KOSEK, J. Html – tvorba dokonalých stránek: podrobný průvodce. 1. vyd. Praha: Grada, 1998. Kapitola 12, Kaskádové styly dokumentů, s. 177-199. ISBN 80-7169-608-0. [6] VILÍMEK, P. Struktura a pravomoci orgánů obecní samosprávy. In Balík, S. (ed.) Komunální volby v České republice roce 2002. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav, 2003, s. 26 – 34. ISBN 80-210-3211-1. Příklad zkráceného bibliografického záznamu (používaného např. při citování): VILÍMEK, P. Struktura a pravomoci orgánů obecní samosprávy. In Komunální volby v České republice roce 2002. Brno, 2003. Seriálové publikace (časopisy, noviny) [7] Zpravodaj Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1991. Praha: PRESS-KO a Retrans. ISSN 0862-90005. Jedno číslo seriálové publikace (časopisy, noviny) [8] Logos. Universalia. Č. 2. Praha: Trigon, 1995. ISSN 0862-7606. Články v seriálových publikacích [9] BLAIR, D. C.; MARON, M. E. An Evaluation of retrieval effectiveness for a full-text document retrieval system. Communications of the ACM, 1985, vol. 28, issue 3, p. 289-299. ISSN 1557-7317. [10] HLAVÁČEK, P. Prezidentské volby v Bělorusku 2006 aneb Lukašenkova hra na legitimitu. Politologický časopis, 2007, roč. XIV., č. 1, s. 15 – 32. ISSN 1211-3247. Příklad zkráceného bibliografického záznamu (používaného např. při citování): HLAVÁČEK, P. Prezidentské volby v Bělorusku 2006 aneb Lukašenkova hra na legitimitu. Politologický časopis, 2007, roč. XIV., č. 1. Ukázka citace zákonů, vyhlášek, sdělení aj. právních dokumentů [11] Rozhodnutí Rady ES č. 2001/470 o založení Evropské justiční sítě v občanskoprávních a obchodních věcech a o budoucím vývoji evropského práva civilního procesu. [12] Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním ve znění pozdějších předpisů. Příklad zkráceného bibliografického záznamu (používaného např. při citování): Zákon č. 97/1963 Sb. [13] Vyhláška č.139/2007 Sb., kterou se upravují podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby.
46
Elektronické monografie, databáze, programy [14] BRATKOVÁ, E. Metody citování literatury a strukturování bibliografických záznamů podle mezinárodních norem ISO 690 a ISO 690-2 [online]. c2008 [cit. 2008-11-09]. Dostupný z: http://www.evskp.cz/SD/4c.pdf. Příklad zkráceného bibliografického záznamu (používaného např. při citování): BRATKOVÁ, E. Metody citování literatury a strukturování bibliografických záznamů podle mezinárodních norem ISO 690 a ISO 690-2. Dostupný z: http://www.evskp.cz/SD/4c.pdf. [15] DAVIS, J. Suiseki FAQ [online]. c1997, last revision 20th of January 1998 [cit. 1998-0613]. Dostupné z: http://www.btinet.com/˜bonsai.suiseki/suiseki/ Faq.html. Článek v elektronickém časopise [16] BENETT, S. Authors rights. Journal of electronic publishing (JEP) [online]. Dec. 1999, vol. 5, iss. 2. [cit. 1999-12-31]. Dostupné z: http://www.press.umich.edu/jep/. ISSN 10802711. [17] HEJTING, I. Interconnectivity and the hybrid library. Ikaros [online]. 1999, roč. 3, č. 10. [cit. 1999-12-31]. Dostupné z: http://ikaros.ff.cuni.cz. ISSN 1212-5075. Příklad zkráceného bibliografického záznamu (používaného např. při citování): HEJTING, I. Interconnectivity and the hybrid library. Ikaros. 1999, roč. 3, č. 10. Dostupné z: http://ikaros.ff.cuni.cz. ISSN 1212-5075. Příspěvek ve sborníku CD-ROM/www [18] NOVÁ, H. Elektronické informační zdroje v knihovnách České republiky. In Informace na dlani 2001=Informácie na dlani 2001 [CD-ROM]. Praha: Albertina Icome Praha; Bratislava: Albertina Icome Bratislava, 2001[cit. 2001 -09-24]. Adresář: /infos/infos2001/29.htm. Příklad zkráceného bibliografického záznamu (používaného např. při citování): NOVÁ, H. Elektronické informační zdroje v knihovnách České republiky. In Informace na dlani 2001=Informácie na dlani 2001 [CD-ROM]. Praha/Bratislava, 2001. Adresář: /infos/infos2001/29.htm.
5.3
Způsoby odkazování citování informačních zdrojů
Odkaz (citace) je údaj ve formě bibliografického záznamu, umístěný buď v textu, nebo za textem, který slouží k rychlé identifikaci dokumentu, ze kterého autor vybral a použil citát, parafrázovanou myšlenku, konkrétní informaci apod. včetně jejich přesného určení v rámci zdrojového (citovaného) dokumentu.
47
5.3.1 Odkazování pomocí prvního údaje záznamu a data vydání („Harvardský styl“) V textu se za pasáž obsahující citát, parafrázovanou myšlenku, konkrétní informaci apod. do kulaté závorky uvede první údaj (příjmení autora nebo první slova jména korporace, popřípadě první slova názvu dokumentu, nemá-li dokument autora), a dále rok vydání zdrojového dokumentu a stranu (k přesnému umístění citátu nebo parafrázované myšlenky). Citace v závorce může být umístěna kdekoliv ve větě, za jakýmkoli slovem, pokud je uvedena zcela na konci věty, pak je vždy před závěrečnou tečkou, která ukončuje větu. Údaj o straně není nutný, pokud nejde o přesnou citaci, ale odkaz na dílo jako celek. Příklad: Text s odkazy: Tester považuje Humovu definici za první obsahující výrazné sociologické komponenty (Tester, 1992, s. 46). Toto rozdělení sfér dále rozpracoval Montesquieu do teorie dvou společenských smluv, kde na jedné straně politické zákony regulují vztah mezi vládci a ovládanými a na straně druhé společenské zákony regulují vzájemné vztahy členů společnosti (Montesquieu, 2003). V seznamu informačních zdrojů (abecedně uspořádaném, umístěném na konci publikace) bude: MONTESQUIEU, Ch. 2003. O duchu zákonů. 1. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 365 s. ISBN 80-86473-30-9. TESTER, K. 1992. Civil Society. 1st. ed. London: Routledge. 187 p. ISBN 0-415-07516-5.
5.3.2 Odkazování pomocí průběžných odkazů Za každým místem v textu, obsahujícím citát, parafrázovanou myšlenku, konkrétní informaci apod. se zapisuje číslice (v horním indexu nebo v kulaté závorce na řádce), která se vztahuje k číselně řazeným odkazům (citacím) uspořádaným podle pořadí jejich výskytu v textu. Odkazy (citace) jsou umístěny pod čarou, na konci kapitoly, nebo na konci textu stejně jako poznámky (tj. vysvětlující, doplňující informace), je však třeba dodržet průběžné číslování tedy nečíslovat poznámky a odkazy zvlášť, ale společně v jedné číselné řadě. Odkazy mají podobu zkráceného bibliografického záznamu (v případě knižních publikaci jméno autora, název dokumentu bez podtitulů, místo a rok vydání, jinak viz přílohu 3) s uvedením místa v textu (strany či stran) odkud byla informace převzata. Pokud je stejný dokument odkazován vícekrát, je možné odkaz na něj dále zkrátit (jméno autora a první slovo či slova názvu dokumentu), či jej (v případě že odkazy na stejný dokument následují přímo po sobě) nahradit zástupným výrazem („Tamtéž“). Vždy je však nutné uvést přesné místo textu.
Příklad: Text s citacemi: V letech 1948 až 1953 se snížil podíl osobní spotřeby na užitém národním důchodu ze 75,2 % na 58,9 %. Společenská spotřeba vzrostla z 5 na 7 %, zatímco akumulace se zvýšila ze 17,8 % na 24,1 % a výdaje na obranu dokonce ze 2 na 10%. Podobné změny se nutně projevily v životních podmínkách obyvatelstva. Dvojí ceny, přídělové zásobování, rušení naturálních 48
příjmů a další omezení postihly jednotlivé skupiny obyvatel nestejně.1 Především se zvyšovaly životní náklady: ceny spotřebního zboží a potravin rostly rychleji než průměrné mzdy. Celkově se maloobchodní ceny zvýšily v uvedených pěti letech o více než 90 %, z toho potravin o 134 % a průmyslových výrobků o 61 %.2 Průměrná reálná mzda na jednoho pracovníka poklesla o 12 %, u většiny nemanuálních pracovníků o 17 až 20 %. Reálné mzdy průmyslových dělníků se I přes růst nominálních mezd v letech 1951 a 1952 snížily a teprve v roce 1953 dosáhly úrovně roku 1949.3 Stagnaci reálných mezd dělníků do určité miry kompenzovaly příjmy ze společenských fondů, mimo jiné nízké nájemné (od roku 1945 se téměř nezvyšovalo a tvořilo jen kolem 5 % výdajů domácností) a další bezplatné nebo státem dotované služby. Příjmy a spotřeba domácností se zvyšovaly z velké části růstem zaměstnanosti jejich členů, především žen z domácností a starších osob.4 Některá srovnání průměrných ukazatelů spotřeby ve zkoumaném období s předválečnou úrovní potvrzují, že byla u základních potravin celkově vyšší, nepostihují však diferenciaci spotřeby podle sociálních skupin a podle struktury, kvality a dostupnosti zboží. Obyvatelstvo, zejména dělnictvo s nižší předválečnou spotřebou, očekávalo po letech strádání 7–8 let po válce výraznější zlepšení životní úrovně. Ve skutečnosti náhrada za dlouhodobé vyčerpání spotřebních předmětů stagnovala, a tím se krytí potřeb zhoršovalo.5
V seznamu informačních zdrojů (abecedně uspořádaném, umístěném na konci publikace) bude: BRABEC, V. Životní úroveň a některé stránky diferenciace čs. společnosti v 50. letech. Revue dějin socialismu, zvláštní číslo 1968, s. 1075. KALINOVÁ, L. Společenské přeměny v čase socialistického experimentu. K sociálním dějinám v letech 1945 – 1969. Praha: Academia 2007. 363 s. ISBN 978-80-200-1536-5. KOŽUŠNÍK, Č. Problémy teorie hodnoty a ceny za socialismu. I. Stručný nástin vývoje cenové soustavy v ČSR v letech 1945 - 1960. Praha: Nakl. ČSAV, 1964.
5.4
Co patří do seznamu literatury
Do seznamu literatury patří všechny zdroje, ze kterých jste jako autoři při zpracovávání kvalifikační práce čerpali a které jsou v textu uvedeny a na které se odkazujete. Není zapotřebí seznam literatury uměle rozšiřovat o materiály, se kterými jste nepracovali s vizí, že ohromíte přehledem materiálů, které jste prostudovali. Je pravda, že přehled literatury v kvalifikační práci vypovídá nejvíce o jejím autorovi.
1
KALINOVÁ, L. Společenské přeměny v čase socialistického experimentu. K sociálním dějinám v letech 1945 – 1969. Praha, 2007, s. 192. 2 KOŽUŠNÍK, Č. Problémy teorie hodnoty a ceny za socialismu. I. Stručný nástin vývoje cenové soustavy v ČSR v letech 1945 - 1960. Praha, 1964, s. 56. 3 BRABEC, V. Životní úroveň a některé stránky diferenciace čs. společnosti v 50. letech. Revue dějin socialismu, zvláštní číslo 1968, s. 1075. 4 KALINOVÁ, L. Společenské přeměny…, s. 193. 5 Tamtéž, s. 193.
49
Seznam literatury je: • soupisem využitých zdrojů pro kvalifikační práci, • přehledem hloubky studentovy informovanosti o problému, • projevem míry znalosti aktuálního vývoje v tématu. Proto je třeba v seznamu literatury a zdrojů uvádět původní materiály, ale i tituly, na které se v práci odkazujete (převzaté citace) tak, abyste předložili funkční celek informací.
SHRNUTÍ KAPITOLY V kapitole jsme se zabývali zásadami práce se zdroji a odbornou literaturou, uvedli jsme typické příklady informačních zdrojů, se kterými se jako student můžete při psaní práce setkat. Nastínili jsme doporučení pro sestavování klíčové části Vaší kvalifikační práce v Seznamu literatury.
ÚKOLY K ZAMYŠLENÍ Pro váhající studenty má Internet k dispozici návodný postup. Pokud chcete správným způsobem citovat knihu, článek a další zdroje, které ve své práci používáte, můžete využít internetové stránky na adrese www.citace.com, kde si můžete sami zvolit, jaký zdroj chcete citovat, následně vyplníte požadovaná pole a po stisknutí tlačítka vám bude zobrazena správná forma citace s dodržením všech náležitostí udávaných normami ISO 690 a ISO 690-2.
PRO ZÁJEMCE ČESKÝ NORMALIZAČNÍ INSTITUT. ČSN ISO 690:1987. Dokumentace – bibliografické citace – Obsah, forma a struktura. Praha: Český normalizační institut, 1996, Třídící znak 010197 Etický rámec výzkumu, usnesení vlády České republiky ze dne 17. Srpna 2005 č. 1005 online. Dostupné na www: http://msmt.cz/výzkum/eticky-ramec-vyzkumu-I. CHMELAŘOVÁ, M., BŘEZINOVÁ, O. MAŠATA, J. Metodický pokyn k zpracování závěrečných prací a zacházení s nimi na Fakultě veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. Dostupný z: http://www.fvp.slu.cz/fvp/clanky/MPD%20201002%20Metodicky%20pokyn%20dekana%20ke%20zpracovani%20prezentaci%20a%20ukladani%20zaverecnych%20praci%20na%20FVP.pdf
50
6
Hodnocení bakalářské a diplomové práce a zveřejňování a ukládání BP a DP
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY V této kapitole se budeme zabývat zpětnou vazbou odevzdané kvalifikační práce. Proto se seznámíme s kritérii, podle kterých vedoucí práce, ale i oponent posoudí předložený spis. Posudky hodnotitelů se liší jak na základě osobností oboru, tak ve směru definovaných pravidel pracovišť, která předepisují normy a požadavky pro jejich posuzování. Kritéria, se kterými se seznámíte, jsou podmínkami pro hodnocení platnými na FVP SU. Probereme také podrobně průběh a strukturu obhajoby práce a doporučení pro přípravu Vašeho ústního úvodního slova. Na závěr kapitoly se dovíte, kolik výtisků práce máte odevzdat a jaká pravidla platí pro archivaci práce na FVP SU. CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly Budete umět: Definovat klíčové požadavky a postup při obhajobě práce, jejich fázích včetně požadavků na vystupování studenta, znalost zpracovávané problematiky, schopnost vyjadřování a samostatnost. Získáte: Představu o kritériích, podle kterých vedoucí práce, ale i oponent posuzují Vaši kvalifikační práci a máte tak možnost zapracovat jejich úhel pohledu do své kvalifikační práce. Budete schopni: Pochopit a naplnit pravidla pro odevzdávání a posléze zveřejňování a ukládání prací. Připravit si prezentaci úvodního slova u obhajoby. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY Kritéria hodnocení, vedoucí práce, oponent, přesnost, původnost, přínos, zveřejňování, ukládání prací. 51
PRŮVODCEM STUDIEM KAPITOLY Základními požadavky na kvalifikační práci jsou přesnost (odkazů, formulací), původnost a přínos, který je obvykle spatřován ve směru rozvoje poznání vědního oboru či pro další výzkum. Nastíníme, na základě praxe, i nejčastější nedostatky kvalifikačních prací. Budou vlastně mementem, abyste se jich vyvarovali. 6.1
Hodnocení BP a DP a obhajoba práce
Po zpracování a odevzdání diplomové práce vypracovává vedoucí BP a DP posudek, který má písemnou formu. Vedoucí bakalářské či diplomové práce posuzuje bakalářskou a diplomovou práci z hlediska, zda student obsahově splnil a dodržel úkoly vyplývající ze „Zadání práce“ a sleduje související kritéria: • • • • • • • • •
Zhodnocení cíle práce, Zvolený postup při řešení dané problematiky. Zhodnocení obsahu práce. Logická stavba práce. Formální náležitosti. Jazyková a stylistická úroveň. Práce s literaturou. Osobní vklad diplomanta. Dosažené výsledky.
Vedoucí práce i oponent se zaměřují ve svém hodnocení na aktuálnost, náročnost a originálnost tématu a jeho zpracování, dodržení tématu a struktury (osnovy práce) z hlediska obsahu, Vaši schopnost využít metodologických, metodických i praktických doporučení vedoucího práce, zkoumají vhodnost užitých technik, prostředků, metod a postupů, hloubku provedené analýzy ve vztahu k tématu apod. Hodnotitelé mohou uvést připomínky a otázky, které vyžadují osvětlení či doplnění u obhajoby. Pokud je v posudku objevíte, buďte jim vděčni. Okolnost, že znáte připomínku nebo téma dotazu, Vás v rozpravě zvýhodňuje. Můžete se v klidu a s pomocí literatury připravit na požadované téma, rozmyslet si odpověď a nebýt vystaven trémě a potřebě rychle reagovat. V závěru posudku je uvedeno celkové navrhované hodnocení BP a DP podle platné klasifikační stupnice A - F, datum a podpis vedoucího práce. Známkou F (nevyhověl) se v posudcích klasifikuje taková BP a DP práce, která neodpovídá základním požadavkům na obsahovou nebo formální stránku, kdy diplomant nepochopil téma nebo práce prokazatelně není jeho samostatným dílem.
52
6.1.1 Obhajoba Obhajoba BP a DP před komisí pro státní závěrečné zkoušky je současně poslední aktivitou související s procesem kvalifikační práce a přitom je obhajoba bakalářské či diplomové práce obvykle první částí státní závěrečné zkoušky (volba pořadí jednotlivých částí závisí na volbě studenta). Členy komise pro obhajobu se stávají podle možností také vedoucí a oponent diplomové práce. Přítomnost oponenta po dobu obhajoby není striktně vyžadována. Průběh obhajoby Obhajoba začíná úvodním slovem diplomanta. Uvádí v něm stručně a jasně okolnosti, které ho vedly k volbě tématu, popíše postup řešení bakalářského či diplomového úkolu, charakterizuje východiska a vyloží výsledky, ke kterým dospěl. V zásadě charakterizuje abstrakt práce. Následuje rozprava, ve které jsou uvedena hodnocení vedoucího práce a oponenta, protože jen student hodnocení obdržel předem a členové komise se posudky teprve seznamují. Pak se student vyjadřuje k připomínkám z posudků vedoucího a oponenta práce s tím, že se očekává zralost přístupu studenta ke kritickým poznámkám hodnotitelů a schopnost diferencovat zásadní zjevné chyby, drobné výtky či připomínky. Za náměty a doporučení je vhodné poděkovat. Závěr obhajoby tvoří odpovědi diplomanta na dotazy členů komise pro státní závěrečné zkoušky. Není vhodné se i při rozdílných stanoviscích uchylovat k emocionálním a ostře diskutovaným výrokům či chování. Souvisí to jednak s profesní etikou a také s tím, že obhajoba je ústní zkouškou, kde by měl student prezentovat, co se naučil. Máte-li výhrady k vedoucímu práce a jeho postupu, řešte je ještě před odevzdáním práce, obhajoba není kolbiště nebo soudní dvůr pro stížnosti či obžaloby. Jen Vy sami jste autory bakalářské nebo diplomové práce a nesete za ni odpovědnost. Rozpravou je obhajoba ukončena, její výsledek se oznamuje na závěr celé státní závěrečné zkoušky. Při celkovém hodnocení obhajoby se posuzuje mimo jiné i vystupování studenta, znalost zpracovávané problematiky, schopnost vyjadřování, samostatnost studenta. V případě, že student práci neobhájil, může dále pokračovat v ústní části zkoušky. Komise rozhodne, zda se BP a DP vrátí k přepracování nebo zda si student bude muset zvolit nové téma. Student může práci znovu obhajovat v příštím termínu státních závěrečných zkoušek.
6.1.2 Příprava a prezentace vystoupení studenta u obhajoby Obhajoba má v podstatě podobu krátkého sdělení v časovém rámci 20 minut. Student by měl podat stručnou informaci o cíli, postupu a výsledcích své práce, a proto je logické, že si teze nebo některé materiály může připravit předem a na obhajobu práce si přinese písemnou přípravu. 53
Je do jisté míry škoda, že počet studentů roste a že prostor pro obhajoby je časově limitovaný. A tak na prezentaci v podstatě několik měsíců trvající soustředěné práce studenta, mnohdy s pozoruhodnými výsledky, je velmi málo času. Věnujte proto maximální pozornost své přípravě, natrénujte si své vystoupení. Na úvodní slovo si připravte charakteristiku v délce maximálně 5 – 7 minut. Můžete použít lístečkový, heslový systém nebo si napište vázaný souvislý text. Ten je však jen podkladem pro vystoupení, v žádném případě ho nečtěte!!! Je pochopitelné, že jste nervózní a máte trému, ale komise nemá důvod Vás zbytečně trápit. Obhajobou jen prokazuje Vaši profesionalitu, kterou jste studiem nabyl/a a k ní logicky patří také schopnost srozumitelně a jasně prezentovat svůj názor, obhájit svou práci, diskutovat s jinými stanovisky a kultivovaně vést rozpravu. Můžete si připravit a vytisknout i grafy, tabulky apod., kterými doložíte své výzkumy. Zvýší to Vaši přesvědčivost! Některé komise a to zejména u obhajob diplomových prací, povolují studentovi vést sdělení s podporou prezentace v power pointu. Nezapomeňte, že krátké sdělení má logickou strukturu skládající se z: • úvodu – sdělujte kontext práce, • jádra – sdělujte postup, zvolenou metodiku, výzkumné šetření a verifikaci, • závěru – rekapitulujte hlavní myšlenky a přínos práce. Doporučení • Nesmíte zapomenout na klíčová fakta, jména a názvy, přesné definice, příklady dobré praxe apod. • Používejte adekvátní pojmosloví, nepleťte si pojmy zejména u cizích výrazů a odborných termínů! • V jednoduchosti je síla, proto používejte kratší věty, v maximálním počtu používejte hlavní věty. • Nemluvte zbrkle a rychle, volte přiměřené tempo řeči. • Argumentujte a sdělujte vlastní názor. Užívejte akční slovesa – Domnívám se, jsem přesvědčen/a, zjistil/a jsem atd. • Zkuste si své vystoupení předem, změřte si potřebný čas. Součástí Vašeho profesionální ho dojmu, který zanecháváte, je nejen úroveň mluveného slova, Vaše verbální prezentace ale i působení neverbální komunikace. Týká se gest, postojů (u obhajoby můžete sedět nebo stát), mimiky, gestikulace a úpravy Vašeho zevnějšku. Obhajoba bakalářské nebo diplomové práce je zkouškou a současně i společenskou událostí Vašeho života klíčového významu. Kolikrát budete studovat vysokou školu? Proto se náležitě společensky oblékněte a chovejte!
54
6.1.3 Nejčastější nedostatky kvalifikačních prací Projevují se jako: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
věcné chyby, holá tvrzení bez zdůvodnění, povrchní argumentace, vydávání citátu za argument, nekoncepčnost práce, kompilační charakter práce, špatná proporcionalita mezi jednotlivými částmi, nedostatečná práce s literaturou, nedostatky při zpracování faktů (chybí jejich analýza, jde jen o jejich popis), není vyjádřen vlastní přínos, jazykové chyby, nesprávné řazení vět, dlouhá, komplikovaná souvětí, pravopisné chyby, technické chyby, přílohy neobsahují názvy, scházejí některé části práce, obsah nekoresponduje s názvy a tříděním kapitol v textu a naopak, chyby v desetinném či setinném třídění, číselné údaje, resp. tabulky v textu jsou nedostatečně využity a komentovány, přílohy mají nedostatečné propojení na text a naopak, jsou přiřazeny neorganicky, závěr není závěrem, ale spíše shrnutím předtím uvedených věcí.
Ještě rada na závěr. Pokud realizujete výzkum u firmy nebo organizace, která po sejmutí výsledků (například spokojenosti zaměstnanců s motivačním programem podniku apod.) změní názor a nepřeje si uvedení svého názvu ve Vaší kvalifikační práci, nezoufejte. Stává se to. Můžete výzkum použít pro účely praktické části, jen přesné označení organizace nepište a definujte jen obor působnosti firmy.
6.2
Zveřejňování a ukládání BP a DP
Na základě ustanovení § 47, písm. b), odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle citovaného zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. BP a DP studentů FVP SU se ukládají dle platných směrnic Slezské univerzity v Opavě.
V období před obhajobou budou BP nebo DP distribuovány takto: • jeden výtisk školiteli pro psaní posudku,
55
• jeden výtisk oponentovi pro psaní posudku (po skončení státních závěrečných zkoušek oponent i školitel vrátí závěrečné práce na ústav), • jeden výtisk zůstane na ústavu prezenčně k nahlédnutí. Vedoucí příslušného ústavu odpovídá za předání jednoho výtisku každé BP či DP a jednoho CD do Ústřední knihovny Slezské univerzity v Opavě do sedmi dnů od data obhajoby, a ve stejném termínu předání jednoho výtisku každé BP a DP a jednoho CD k archivaci do spisovny. Převzetím do spisovny je pověřen pracovník rektorátu. O předání prací budou vyhotoveny protokoly obsahující seznam předávaných prací (minimálně s údaji: autor, název práce, ústav, datum obhajoby) podepsané vedoucím ústavu a vedoucí knihovny (pro uložení prací v knihovně) nebo pověřeným pracovníkem rektorátu (pro uložení prací ve spisovně). Bude vyhotoven minimálně ve třech exemplářích, z nichž jeden bude uložen na ústavu, jeden v knihovně a jeden ve spisovně. Na ústavu zůstane jedno CD. Nedoporučené a neobhájené práce jsou rovněž předány do knihovny a k archivaci, bude vyhotoven jejich seznam, podepsaný vedoucím ústavu a vedoucí knihovny nebo pověřeným pracovníkem rektorátu. Tyto práce nejsou určeny ke zveřejnění.
Závěrečné práce jsou zveřejněny prostřednictvím Ústřední knihovny Slezské univerzity v Opavě, a to pouze prezenčně a v souladu s Pravidly o způsobu zveřejňování závěrečných prací Slezské univerzity v Opavě. Pokud závěrečná práce obsahuje údaje, které podléhají utajovaným skutečnostem, např. obchodnímu tajemství apod., tyto údaje autor znečitelní v jednom originále závěrečné práce, která je určena ke zveřejnění v knihovně (výtisk určený k archivaci nebude upravován), a také je znečitelní v elektronické podobě na CD určeném pro knihovnu. To může uskutečnit v součinnosti se sekretářkou ústavu v období po vyhlášení výsledků státních závěrečných zkoušek, před předáním prací do knihovny.
SHRNUTÍ KAPITOLY V kapitole jsme se zabývali zpětnou vazbou odevzdané kvalifikační práce. Seznámili jsme se s kritérii, podle kterých vedoucí práce, ale i oponent posuzují předložený spis. Protože kritéria posuzování znáte předem, můžete se při zpracovávání a dohotovení kvalifikační práce na ně více soustředit a eventuální nedostatky eliminovat. Formulář hodnocení můžete vyzvednout u sekretářky ústavu v časovém předstihu před obhajobou. Probrali jsme okolnosti zveřejňování a ukládaní bakalářských a diplomových prací. Využijte této informaci i pro sebe. Víte, kde práce svých spolužáků a předchůdců hledat, inspirujte se
56
jejich zpracováním tématu, mohou Vám prospět jak z hlediska rešerší o využité literatuře, zpracováním výzkumů či řešením jiných specifických záležitostí.
PRO ZÁJEMCE ŠESTÁK, Z. Jak psát a přednášet o vědě. Praha: Academia, 2000.206 s. ISBN 80-200-0755-5
57
7
Závěr
Každé vzdělávání jednotlivce je během na dlouhou trať. Může být úspěšné jen tehdy, je-li nepřetržitým procesem. Příprava kvalifikační práce by se neměla začínat ve třetím ročníku studia u bakalářské práce či v letním semestru 1. ročníku u navazujícího magisterského studia. V optimálním případě provází téma kvalifikační práce studenta po celou dobu jeho studia. Už ve vytváření seminárních prací získává důležité informace, seznamuje se s genezí zvoleného fenoménu, poznává jednotlivé představitele tématu a jejich hlavní teorie včetně identifikace společenských a mezioborových kontextů. Čas studia je třeba využít k načítání literatury, učit se číst aktivně, vést si o přečteném dokumentaci, učit se číst efektivně a pozvolna svou (na počátku) nekonkrétní představu zpřesňovat při všech příležitostech jak ve výuce, tak v konzultacích, přípravě na zkoušky… Popsaným způsobem se vhodně a systematicky tříbí schopnost studenta psát odborné texty a myslet způsobem, který obor vyžaduje. Samozřejmostí je opřít dovednost o používání odborného pojmosloví, praxi s využitím vědecké metody práce atd. Napsat kvalitní kvalifikační práci není vůbec jednoduché. Důvodů je samozřejmě celá řada. Čas ke studiu snadno podléhá lákavějším konkurenčním tlakům, a proto se osvědčilo v praxi vedení kvalifikačních prací ať ze strany pedagoga, tak ze strany studenta, rozdělení studijních úkolů a problémů spolu s časovým rozvržením do jednotlivých studijních týdnů. Tak získáte dostatečnou rezervu k řešení problémů, vyjasňování nenadálých objevů v pravidelných skupinových či individuálních konzultacích s vedoucím práce či polštář pro případ náhlé indispozice či zpoždění v tiskárně. Smyslem a cílem základních zásad a rad obsažených ve studijní opoře „Jak psát kvalifikační (bakalářskou, diplomovou) práci“ bylo ukázat budoucím odborníkům ve společenských vědách v programech FVP SU v Opavě, jak napsat bakalářskou či diplomovou práci. Protože cílová skupina cílové opory bude vykazovat jistě různou stupnici vstupních dovedností, omlouvám se těm, pro které je návodný způsob podávání informací příliš podrobný. Opačnou stranu škály, tj. studentů, které se dožadují dalších a bližších informací, 58
mohu požádat, aby se podívali do doporučených titulů literatury a nalézali zájmové informace také tam. Využijte konzultací s vedoucími práce, vyjasňujte si otázky spojené se studiem materiálů, strategie klíčových myšlenek a souvislostí tématu, ověřte si dotazem správnost zvolených technik a naplňujte požadavky ze strany pedagoga. Buďte ale samostatní a tvořiví. Hodně úspěchů.
59
8
Použitá literatura a zdroje
1. ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc, Votobia, 1997. 278 s. ISBN 80-7198173-7 2. FERJENČÍK, J. Úvod do metodologie pedagogického výzkumu: Jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál, 2000. 1137 s. ISBN80-7178-367-6 3. CHMELAŘOVÁ, M., BŘEZINOVÁ, O. MAŠATA, J. Metodický pokyn k zpracování závěrečných prací a zacházení s nimi na Fakultě veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. Dostupný z: http://www.fvp.slu.cz/fvp/clanky/MPD%20201002%20Metodicky%20pokyn%20dekana%20ke%20zpracovani%20prezentaci%20a%20ukladani%20zaverecnych%20praci%20na%20FVP.pdf 4. KOLIBOVÁ, H., KOLIBA, F., MEZULÁNIK, J. Diplomové práce posluchačů OPF. Vydání první. Karviná: OPF SU. 1997. 38 s. ISBN 80-85879-78-6 5. OCHRANA, F. Metodologie vědy. Úvod do problému. Praha: Karolinum 2009. 156 s. ISBN 978-80-246-1609-4 6. ŠIROKÝ, J a kol. Tvoříme a publikujeme odborné texty. Vydání první. Praha: Computer Press, 2011, 205 s. ISBN 978-80-251-3510-5 7. ŠANDEROVÁ, J. Jak číst a psát odborných text ve společenských vědách. Vydání první. Praha: SLON, 2005. 209 s. ISBN 80-86429-40-7. 8. ŠESTÁK, Z. Jak psát a přednášet o vědě. Praha: Academia, 2000.206 s. ISBN 80-2000755-5
60
9
Přílohy
Seznam příloh: Příloha č. 1 Vzor zadání. Příloha č. 2 Příklad vyplněného zadání magisterské práce. Příloha č. 3 Vzor Seznam tabulek Příloha č. 4 Vzor Seznam grafů
61
Příloha č. 1: Vzor zadání
62
Příloha č. 2: Příklad vyplněného zadání magisterské práce
63
Příloha č. 3 Vzor Seznam tabulek
Seznam tabulek
Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 atd.
„název“ „název“ „název“
strana ........................................................................................... 5 ........................................................................................... 12 ........................................................................................... 24
64
Příloha č. 4 Vzor Seznam grafů
Seznam grafů
Graf 1 Graf 2 Graf 3 atd.
„název“ „název“ „název“
strana ........................................................................................... 5 ........................................................................................... 12 ........................................................................................... 24
65
