LISTY LANŠKROUNSKA
18/XIII ZÁŘÍ 2013 CENA 12 Kč
Zbigniew Czendlik pózuje u dřevěného skeletu budoucích toalet kostela sv. Václava Foto: K. Kokešová
3: Lanškrounští Vietnamci si zdokonalují svoji češtinu 12-13: VŽDYCKY JSEM BYL V ROLI OUTSIDERA rozhovor se Zbigniewem Czendlikem o jeho 20 letech v Lanškrouně
14-15: ROZLOUČENÍ S KOMÍNEM - poslední fotografie Lanškrouna z jeho historicky nejvyšší stavby Aktuality na www.lanskroun.eu
2
Z REDAKCE
18 -2013
Včas
Jak Vás mezi sebe přijali lanškrounští občané?
Určitě si to vybavujete stejně jako já. Ať už jste se do Lanškrouna blížili z jakéhokoliv směru, on se vždycky objevil jako první. A v těchto dnech jeho éra končí. Nepadne k zemi hrdě jako zvíře, které zasáhne střela lovce, ale postupně centimetr po centimetru rezignovaně mizí, jako by se nejvyšší lanškrounský komín v tichosti bořil do bažiny, nad jejíž hladinou zůstává čím dál tím menší část. Několikrát v životě jsem měl možnost na komín vylézt. Většinou nelegálně, ale to byl ten nejmenší důvod, proč bych nahoru nelezl. Nejdříve to byly obavy z výšky, později se mi to nehodilo, vždyť příležitostí bude dost, a nakonec jsem to prostě prošvihnul. A jen si smutně uvědomuji, že už nikdy nebudu mít možnost to udělat. A tak mě naplňuje kombinace nostalgie s pocitem prázdnoty. Je tomu pár let, co jsem vedl zajímavé diskuse nad tím, jak nejvyšší stavbu v Lanškrouně využít. Nabízela se horolezecká stěna snad nejvyšší v celé střední Evropě, rozhledna s výtahem... smělé plány, které postupně vyšuměly. Asi především vlivem recese, která začala před pěti lety. Šance, že se komín třeba nakonec nějak smysluplně využije, ale žila dál. Jeho zdravotní stav bylo možné považovat za velmi dobrý. Kouřit přestal už před více než deseti lety, tak proč bourat něco, odkud musí být tak nádherný výhled. Nový majitel pozemků se však rozhodl jinak, a i přes nemalé diplomatické snahy městského architekta a jistě nezanedbatelné finanční náklady jde nakonec k zemi. V blízkosti kde stával, za pár měsíců ožije čilý stavební ruch a vznikne další svatostánek konzumu. I já tam občas potlačím vozík s kedlubnami. Sám sobě slibuji, že pokaždé se podívám nahoru do mraků a se zavřenýma očima si budu představovat tu úžasnou perspektivu při pohledu ze spodu, i tu ještě závratnější shora, kterou jsem nikdy s mrazením v zádech nepocítil. Připomínat mi to bude, že jsou věci, které musím udělat včas, protože jinak už třeba nebudu mít možnost je udělat vůbec.
František Teichmann šéfredaktor
Lilia Kubínová, Ukrajina, učitelka na střední škole Myslím, že celkem dobře. Lanškroun se mi líbí, je to malé krásné městečko se svojí architekturou, historií a letitými tradicemi, na které jsem ze začátku nebyla zvyklá. Ale lidi jsou zde milí, tolerantní, vstřícní, i když zároveň uzavření. Postupem času více poznávám zdejší kulturu a zajímavé lidi s jejich trochu odlišnou mentalitou. Mám tady i pár dobrých přátel a známých, na které by se dalo spolehnout.
Bui Thi Thiet, Vietnam, majitelka obchodu V Lanškrouně jsem už patnáct let a nikdy jsem s místními lidmi potíže neměla, nemám špatné zkušenosti. Z počátku to tady ale bylo velmi těžké, vůbec jsem neuměla česky a ani teď mi to moc nejde. Přátele z Čech tady mám, ale příliš často se doma nenavštěvujeme, to spíš tady v obchodě. Udržuji stále kontakty s příbuznými a přáteli ve Vietnamu. Obvykle si telefonujeme a jednou za dva až tři roky jedu domů.
Vážení čtenáři, dnešní sloupek jsem věnoval lanškrounskému komínu, ale záhy jsem si uvědomil, že jednotícím tématem těchto Listů jsou také cizinci v Lanškrouně, což je bezesporu námět, který si zaslouží také několik úvodních slov. Téma se nám samo nabídlo na tiskové konferenci Lanškrouna, kde byl mimo jiné představen projekt výuky
češtiny pro cizince. Nemůžu se ubránit jisté hrdosti a snad i dojetí, že v době, kdy si bez znalosti světového jazyka leckde, no možná už všude, ani neškrtnete, se už i v Lanškrouně objevují lidé, kteří se učí tak těžký a z evropského kontextu pramálo praktický jazyk, jako je čeština. Samozřejmě jsme museli vyřešit také problém s hlavním rozhovorem.
Zoran Selichar, Chorvatsko,
soustružník V roce 2001 jsem přijel do Lanškrouna za prací, kterou mi tady sehnali vzdálení příbuzní. Od začátku jsem neměl jako cizinec sebemenší problémy. Všichni, včetně zaměstnavatele, mi vyšli vstříc. Žiji již 11 let s přítelkyní, pořídili jsme si vlastní bydlení a chtěl bych v Lanškrouně zůstat i nadále.
Tipovali jsme různé, více či méně zajímavé „náplavy“ ze zahraničí, ale ta nejznámější nás napadla skoro až na konec. Když jsem se pak záhy dozvěděl, že zároveň slaví již 20 let v Lanškrouně, bylo rozhodnuto. Pěkné čtení. František Teichmann šéfredaktor
Lanškrounští Vietnamci si zdokonalují svoji češtinu: Kurzy češtiny financují fondy EU.......................s. 3 Vedení Agrochemu se k otravě Ostrovského potoka postavilo čelem: Potok je znovu zarybněn, únik už nehrozí....s. 9 Vždycky jsem byl v roli outsidera: Rozhovor se Zbigniewem Czendlikem........................................s. 12 - 13 Rozloučení s komínem: Stanislav Zedníček se zamyslel nad osudem nejvyšší lanškrounské stavby......s. 14 - 15 První třídy: Ředitelé lanškrounských základek představují, co připravili pro prvňáčky..........................s. 19 Na Skuhrově kralovali Poláci a Machačová: Cyklisté bojovali „Okolo Lanškrouna“.............................s. 20 Přehledný harmonogram Kopy a celoměstských slavností........................................................................................s. 23
Vážená redakce, v LL 17/XIII předkládáte čtenářům info o problému kanalizace a rozhodný krok vedení města k jeho odstranění. Odbor ŽP zde je předváděn jako Putin na lovu tygrů. Hrdě a nebojácně, ale opak je pravdou. Dovolte moje info o problému a považujte ho za zpětnou vazbu k vaší práci. Po 4 (!!!) letech marného žádání o opravu vadné kanalizace se tak stalo. Oprava trvala protlačovacímu vozu 2 hodiny a náklady odhaduji na cca 10.000,-Kč. Celou dobu odbor ŽP zdůvodňoval, jak to nejde. Odporná modrozelená zapáchající tekutina vyhnala zahrádkáře z bezcenných pozemků,
oblast smrděla na dálku a hygiena tam bylo cizí slovo. V letošním roce nám došla trpělivost a vyzvali jsme odbor ŽP k okamžité opravě bez ohledu na majetkové vztahy. Varovali jsme obecným ohrožením z havárie. Bylo argumentováno nutností přemístit celou kanalizaci jiným řešením, což stojí peníze a ty město nemá. Upozornili jsme, že stačí kanalizaci vyčistit a zkontrolovat, což není tak velký problém, a náklady přeúčtovat správci konkurzní podstaty. Kupodivu se tak i stalo. Když si přečtu již zmíněný článek, nestačím se divit té demagogii. S odborem ŽP jednám i o dalších problémech, ale jejich styl je stále stejný - občan obtěžuje, my máme vždy pravdu. Ať je to nebezpečná skupina nemocných stromů v Koutech, hromada popadaných
větví z křehkých topolů osik v ulici Na Náhonu po každém větru, neodborné a nehospodárné uvažování o zabezpečení sesuvu svahu pod ulicí Na Větru za 500.000,-Kč, strádání vysoce chráněného tisu na nám. AJ nedostatkem vody atd. Při upozornění na nebezpečí škody na majetku, popřípadě zdraví, se dozvídáme, že město je pojištěno a pád stromu je vyšší moc. No, nedali byste jim korunu na hlavu, když si přečtete článek o jejich úspěšném boji s problémy??!! Ani se nedivím glose, že z 10 lidí, vycházejících z budovy MěÚ v Lanškrouně, jsou pouze 2 spokojeni. To jsou ti, kteří použili zdarma veřejné WC v budově. S pozdravem Jiří Fiala
AKTUÁLNĚ
18-2013
3
Lanškrounští Vietnamci si zdokonalují svoji češtinu S cizinci se setkáváme běžně, jen si to někdy už možná ani neuvědomujeme. Na náměstí naleznete hned několik obchodů s oblečením, jejichž majitelé jsou vietnamské národnosti, v ZUŠ možná vyučuje vaše dítě odborník z Ukrajiny, v kostele vás bohoslužbou provede otec z Polska, a mohla bych samozřejmě pokračovat. Kolik cizinců se v našem okolí vyskytuje, s jakými problémy se mohou potýkat a kdo jim může pomoci, aby v českém světě příliš netápali, se dozvíte z našeho úvodního článku. Celkový počet cizinců a občanů ze zemí EU byl v Pardubickém kraji ke konci května 2013 celkem 11 151. Převážně se jedná o občany Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Ruska, Mongolska a dalších zemí. Náš kraj je hodně specifický velkým počtem cizinců z Mongolska (Letohrad, Jablonné nad Orlicí, Svitavy). Jak uvedla vedoucí Centra na podporu integrace cizinců Ivona Baklíková, ročně se setkávají s lidmi ze 34 různých zemí mimo EU, takže penzum v Pardubickém kraji je velmi široké. V okrese Ústí nad Orlicí se nacházelo k 30. červnu tohoto roku 3023 občanů cizí národnosti, z toho 1524 zde žije trvale. Nejvíce je v našem okrese zastoupena skupina Poláků, kteří jsou na našem území ale pouze přechodně. Druhou příčku obsadili Slováci, poté Ukrajinci, Vietnamci.
CENTRUM NA PODPORU INTEGRACE CIZINCŮ SE ANGAŽUJE V LANŠKROUNĚ Centra na podporu integrace cizinců provozovaná Správou uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ČR fungují na území České republiky již pátým rokem. „V roce 2012 zahájilo pardubické centrum spolupráci v rámci terénní práce s Městským úřadem Lanškroun, na základě které byl zaznamenán zvýšený zájem o kurzy českého jazyka pro cizince žijící ve městě Lanškroun. Kurzy českého jazyka probíhají bezplatně již druhým rokem a navazují na ně i další bezplatné služby centra. Jedná se o kurzy sociokulturní orientace, sociální a právní poradenství, doprovody do lékařských zařízení a asistence na úřadech včetně tlumočnických služeb. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a veškeré služby jsou cizincům s dlouhodobým a trvalým pobytem ze zemí mimo EU poskytovány zdarma. Kromě poradenských a vzdělávacích
služeb nabízí centrum i aktivity na podporu vzájemného setkávání majority a cizinců – multikulturní festivaly, večery, workshopy, přednášky aj.,“ vysvětluje vedoucí centra Ivona Baklíková a pokračuje: „Jsme moc rádi, že spolupráce s Lanškrounem probíhá již druhým rokem, v tuto chvíli se zaměřujeme hlavně na cizince z Vietnamu, kteří zde dlouhodobě a trvale žijí. Možná takovou zajímavostí je, že právě ve vašem městě iniciovali zájem o jazykový kurz právě lidé, kteří již ze zákona nemají podmínku splnit zkoušku z českého jazyka a že je to tudíž jejich vlastní iniciativa, nenutí je zákon, ale nutí je snaha po integraci. To se nám všude neobjevuje, protože velmi často motivací bývá právě zvládnutí jazykové zkoušky na úrovni A1, aby mohli cizinci na území ČR získat trvalý pobyt. Tady většina cizinců trvalý pobyt má, ale přesto je snaha o zdokonalení v českém jazyce velká.“
KURZ ČEŠTINY PRO CIZINCE Z TŘETÍCH ZEMÍ 1. září 2013 se ocitám na kurzu českého jazyka, který probíhá v zasedací síni Městského úřadu Lanškroun každou neděli od 16:45. Vítá mě sympatická lektorka Mgr. Iva Peroutková, která na kurzy dojíždí z nedaleké České Třebové již od července 2013. Byla vybrána ve výběrovém řízení, jelikož má český jazyk vystudovaný a navíc zkušenosti s výukou cizinců. „Ve skupině mám pět Vietnamců: Evu, Honzu, Dona, Táňu a Ninu,“ vyjmenovává paní lektorka své žáky: „Uvidíme, kolik jich dnes přijde. Honza je na dovolené a manželé Eva a Don v neděli pracují a občas jim to nevyjde.“ Kolem páté hodiny opravdu přichází dvě usměvavé studentky Táňa a Nina.
Z mé přítomnosti jsou trochu nejisté a i paní Peroutková potvrzuje, že hodina je tišší než obvykle. Dnešním cílem je zopakovat přivlastňovací zájmena, procvičit podstatná jména množná a napsat krátký diktát číslovek. Za chvilku už pilné žákyně procvičují věty typu: To není moje košile, moje košile je tamta, lámou si hlavu nad tím, když jsou čtyři tužky, jak bude pět tužk... K tomu všemu jim pomáhá jejich speciální učebnice Jak se učit česky rychle a efektivně, která je určena přímo pro „české Vietnamce“ a kterou si lanškrounští studenti pochvalují. Po diktátu číslic se dostáváme k novému studijnímu materiálu, kterým jsem skupinu obohatila já, novým
výtiskem Listů Lanškrounska. Narychlo vybíráme článek z literární soutěže od žákyně pátého ročníku. Nina a Táňa se střídají ve čtení, slova jako dřív, strach nebo nevěřili se jim příliš nevede vyslovit. Překvapuje mě však, jak článku porozumí poté, co si nechají vysvětlit slova jako duch, strašidelný, plášť, bručet nebo skutečnost. „Někdy je skupině složité vysvětlit nějaký pojem, s kterým se dosud nesetkali. Minule jsem se například dozvěděla, že vietnam-
ština nemá rody, tak je to pro ně hodně složité pochopit náš systém. Mladší studenti mají lepší jazykovou vybavenost, a proto by chtěli v hodinách pracovat rychleji. Nejde to ale z důvodu, že ti starší potřebují na vše více času,“ objasňuje největší nesnáze česká lektorka. „Moji studenti jsou milí a hlavně pracovití. Někteří pracují i 7 dní v týdnu, a přesto v neděli v podvečer vyrazí za vzděláním,“ chválí své vietnamské žáky Iva Peroutková.
POMOCI MŮŽETE I VY Jak přiznala paní Ivona Baklíková, hlavní problém nastává při oslovení cílové skupiny. Cizince je těžké oslovit, protože jejich úroveň jazyka nemusí být na takové úrovni, aby si přečetli o jazykovém kurzu. „Navíc hodně bojujeme se zprostředkovateli, s takovými „bossy“ skupin, kteří se snaží s cizinci manipulovat a vydírat je. Snaží se je záměrně udržet v informačním vákuu, nedávat jim dostatek informací,“ informuje Baklíková. „Hodně pomohly tzv. babičky na hlídání. To jsou ty paní, které většinou potkáváme v obchodech, jak pomáhají Vietnamcům. A v případě Lanškrouna se nám nejprve ozvaly právě tyto paní, které v rodinách
fungují, kolikrát bývají její součástí. Přes ně jsme se dostali k palčivým problémům, umožnily nám snažší vstup do komunity, poté jsme je ještě podpořili činností tlumočníků.“ „Od cizinců nečekáme, že si budou kupovat Listy Lanškrounska a číst je, ale doufáme, že si je přečte Lanškrouňák, který zná cizince, řekne mu o tom, že se bezplatně může přihlásit do jazykového kurzu, který v našem městě probíhá,“ vysvětlila důvod prezentace celého kurzu na poslední tiskové konferenci Petra Brejšová, vedoucí kanceláře starostky. Martina Teichmannová
4
DDM DAMIÁN
18 -2013
NABÍDKA zájmové činnosti školní rok 2013/2014
www.ddm-lanskroun.cz
CHEERLEADERS (roztleskávačky) pro dívky 12 – 15 let se smyslem pro rytmus
Modeláři pro zájemce od 3. tříd ZŠ Z@vináč pro zájemce ze 3. – 5. tříd ZŠ
Break Dance pro zájemce ze 6. – 9. tříd a studenty SŠ a SOU
Webovky pro zájemce ze 6. – 9. tříd ZŠ
Karate pro chlapce i dívky od 3. tříd ZŠ
KROUŽKY PRO PŘEDŠKOLÁKY
Tvorba šperků pro zájemce ze 4. – 9. tříd ZŠ a studenty SŠ
Plavání pro chlapce i dívky z 1. – 9. tříd ZŠ
„Hello Pinky“ - začátečníci pro děti ve věku 5 – 6 let
Kreativní svět pro zájemce ze 6. – 9. tříd ZŠ a studenty SŠ
Horolezecký kroužek pro chlapce a dívky z 1. – 9. tříd ZŠ (2 skupiny po 15 členech) děti z 1. a 2. tříd pouze v doprovodu rodičů
Předškoláček pro děti ve věku 5 – 6 let JUICY BABES pro děti ve věku 4 – 6 let Hvězdičky pro děti předškolního věku
Fashion club pro dívky ze 6. - 9. tříd ZŠ a studentky SŠ Mladí designéři pro zájemce ze 3. – 5. tříd ZŠ Kouzelná jehlička pro zájemce ze 3. – 6. tříd ZŠ
KROUŽKY PRO ŠKOLÁKY
Divadelní kroužek pro zájemce z 2. – 9. tříd ZŠ
Němčina pro děti z 1. a 2. tříd ZŠ
Orientální tance pro dívky z 1. – 5. tříd ZŠ – pro začátečníky i mírně pokročilé
Happy English pro děti z 1. a 2. tříd ZŠ Angličtina hrou pro děti ze 3.- 5. tříd ZŠ Anglická konverzace pro zájemce ze 6. - 9. tříd ZŠ a studenty SŠ Ruština pro zájemce ze 4. – 9. tříd ZŠ Kreslení je hra pro děti z 1. a 2. tříd ZŠ Paletka pro zájemce ze 3. – 5. tříd ZŠ Šikulka pro děti z 1. a 2. tříd ZŠ
JUICY BABES pro zájemce z 1. – 4. tříd (7 - 9 let) JUICY JUNIORS pro zájemce z 5. – 9. tříd ZŠ a studenty SŠ – pro začátečníky JUICY JUNIORS pro zájemce z 5. – 9. tříd ZŠ a studenty SŠ – pro pokročilé Hvězdičky pro zájemce z 1. tříd Mažoretky Světlušky pro dívky 8 – 11 let se smyslem pro rytmus Roztleskávačky Světlušky pro dívky 8 – 11 let se smyslem pro rytmus
Stolní tenis pro zájemce od 4. tříd ZŠ Volejbal pro chlapce a dívky z 1. – 4. tříd ZŠ Atletika pro chlapce a dívky z 3. – 5. tříd Voltiž pro chlapce a dívky z 1. – 4. tříd pro chlapce a dívky z 5. – 9. tříd Šachy pro zájemce – začátečníky z 1. – 5. tříd ZŠ Šachy pro zájemce – pokročilé z 1. – 9. tříd ZŠ Ekolibřík pro zájemce z 1. – 9. tříd ZŠ
Pojď si hrát pro zájemce z 1. – 4. tříd ZŠ Psaní všemi deseti pro zájemce z 5. – 9. tříd ZŠ Malý zdravotník pro zájemce z 1. – 4. tříd ZŠ Cestování časem pro zájemce ze 4. – 6. tříd ZŠ
Kurzy pro dospělé Základy práce s PC pro úplné začátečníky Základy práce s PC pro seniory pro úplné začátečníky Psaní všemi deseti pro úplné začátečníky Poweryoga Step aerobik Kurz anglického jazyka pro začátečníky, mírně pokročilé a pokročilé Kurz německého jazyka pro pokročilé Kurz ruského jazyka pro začátečníky i mírně pokročilé
Rybářský kroužek pro zájemce z 1. – 9. tříd ZŠ
Kreativ klub – pro dospělé
Ptáčata pro děti z 1. a 2. tříd ZŠ
CVRČEK
ABECEDA pro zvídavé děti z 2. a 3. tříd ZŠ
- kroužky určené pro žáky ZŠ Smetanova probíhají v prostorách školy na ul. B. Smetany
Malí kuchtíci pro děti z 2. – 7. tříd ZŠ
Keramika pro zájemce z 1. – 9. tříd ZŠ Publicistický kroužek pro zájemce ze 4. - 9. tříd ZŠ
Dražba Hotelu Pohoda se nekonala Dražba Hotelu a ubytovny Pohoda v ulici Krátké, která se měla uskutečnit dne 28. 8. 2013, se nekonala. Důvodem zrušení dražby byla žádost majitele nemovitosti pana Petra Bednáře. Dle informací z realitní kanceláře, která prodej uskutečňuje, se veřejná dobrovolná dražba odsouvá na konec září. Prodej hotelu vyvolává velké množství emocí od chvíle, kdy se v pardubické příloze Mladé fronty DNES objevil článek,
ve kterém se spekuluje o možném využití budovy. Ta by podle článku MF DNES a vyjádření majitele pana Bednáře mohla v budoucnu sloužit jako ubytovací kapacita pro nepřizpůsobivé obyvatele.
Netradiční sporty pro zájemce ze 4. – 7. tříd ZŠ * Podrobnější informace o zájmových kroužcích získáte na webových stránkách DDM: www.ddm-lanskroun.cz * Leták s nabídkou zájmových kroužků DDM DAMIÁN na školní rok 2013/14 bude k dispozici od 2.9.2013 v DDM, na školách a v Infocentru * Přihlášky do zájmových kroužků odevzdávejte do 16.9.2013 do DDM DAMIÁN, Vančurova ul. 46, Lanškroun
Z MĚSTA
18-2013
5
Domov pro seniory získal další ocenění 23. 8. (Lanškroun) – Domov pro seniory Lanškroun se může pyšnit Certifikátem standardizace nutriční péče. Toto ocenění obdržel jako první v našem kraji. Projekt, zaštítěný společností Nutricia, funguje v České republice již šest let. Za tu dobu získalo osvědčení pouze 13 ze 400 zařízení poskytujících sociální péči.
M. Minář s certifikátem Projekt, jenž zajišťuje klientům kvalitní nutriční péči a slouží tak
k prevenci podvýživy, probíhá v Domově půl roku. Nutriční terapeutka Ludmila Dostálková zdůraznila zejména týmovou práci, která byla pro splnění všech kritérií klíčová. Zaměstnanci absolvovali řadu školení a stáží v nemocnici v Praze. A pro koho je nutriční péče určena, vysvětluje ředitel Domova Ing. Milan Minář: „Nutriční péče se týká hlavně ležících klientů či diabetiků.“ Zástupci pořádající firmy, kraje, města i tisku si pak prohlédli příjemné prostory a moderní vybavení tohoto zařízení. Všechny přítomné zaujala mj. přenosná najížděcí váha, jež umožňuje vážit také seniory na vozíku či v chodítku. Text a foto: Petra Marešová
Akce se zúčastnili i někteří klienti a zaměstnanci
Víte že, ... Přímé přenosy v Domově pro seniory pro občany upoutané na lůžko byl pořízen kamerový systém do kulturní místnosti a kaple v Domově pro seniory. Pomocí speciálních modulátorů je zabezpečen přenos z těchto kamer i počítačové sítě do vnitřního televizního okruhu
jako další tři nabízené programy. Vlastní anténní systém také vyřešil problém zvyšujících se poplatků za kabelovou televizi a šetří klientům peníze. Společně za úsměv Obchodní družstvo Konzum Ústí nad Orlicí zapojilo letos do svého grantového programu „Společně za úsměv“ 30 regionálních neziskových organizací a do možnosti
Lékařská služba první pomoci ve stomatologii 7. - 8. 9. 2013 MUDr. Mareš Miroslav 14. - 15. 9. 2013 MUDr. Milota Karel 21. - 22. 9. 2013 MUDr. Pavlová Simona 28. - 29. 9. 2013 MUDr. Strnadová Marie
Europoslankyně pochválila Veterinárně-zemědělské centrum Lanškroun 27. 8. 2013 zavítala na hejtmanství členka Evropského parlamentu Zuzana Brzobohatá. Jako členka rozpočtového výboru a výboru pro kontrolu rozpočtu Evropského parlamentu se zajímala o problematiku čerpání evropských peněz z pohledu regionů, konkrétně Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Mimo to se na schůzce diskutovalo na téma tzv. měkkých projektů a zkušeností kraje s nimi. Tímto termínem jsou označovány projekty neinvestiční povahy, tedy zaměřené na oblast rozvoje lidských zdrojů. „Velmi mě těší, že se v Pardubickém kraji daří čerpat prostředky i na měkké projekty. Například projekt lanškrounské střední zemědělské školy, se kterým mě seznámil hejtman, je ukázkou, jak lze za evropské peníze efektivně podporovat praktickou stránku výuky ve školách,“ vyzdvihla Zuzana Brzobohatá loni dokončené Veterinárně-zemědělské
centrum Lanškroun. „Škola i díky tomuto projektu dosáhla nadregionálního významu a hlásí se na ni žáci i z ostatních regionů,“ dodal hejtman Netolický. Veterinárně-zemědělské centrum Lanškroun je školicí středisko, které tvoří zázemí pro obor agropodnikání a veterinářství v Střední zemědělské a veterinární škole Lanškroun. V moderní kombinované stáji s volným ustájením skotu a ve veterinární laboratoři se žáci seznamují s moderními technologiemi a mohou si vše prakticky vyzkoušet. Hejtman europoslankyni také informoval o výsledcích jednání s vládou ohledně placení korekcí a dalšího postupu pro programovací období 2014 až 2020. Se Zuzanou Brzobohatou se domluvili na společných konzultacích o vývoji a směřování systému rozdělování evropských dotací.
jejich podpory přizvalo i širokou veřejnost. Lanškrounskou neziskovkou jsou Sociální služby. Zatím se však vybralo na tuto organizaci pouhých 750,-Kč, což je 1,34% z celkové vybrané částky. Akce trvá do 31. 10. 2013!
odpadu. Jedna sada obsahuje tři tašky, kdy modrá je určená na papír, zelená na sklo a žlutá na plast. Tašky jsou z recyklovaného materiálu a omyvatelné. Jejich nákupem podpoří město Lanškroun třídění odpadů u samotného vzniku, tedy v domácnostech. O možnosti obdržet tašky budeme informovat.
Lanškroun zjednoduší třídění odpadu Městský úřad Lanškroun objednal dva tisíce sad tašek na třídění
Letohr.-Žamb.-Lanškroun Letohr.-Žamb.-Lanškroun Letohr.-Žamb.-Lanškroun Letohr.-Žamb.-Lanškroun
zkráceno z tiskové zprávy
Žamberk, Školská 834 Lanškroun, Svobody 356 Žamberk, nám. Gen. Knopa 837 Jablonné n/d Orlicí, Na Dílech 622
•
465 613 103 465 322 787 465 676 822 465 642 765
6
RADNICE
18 -2013
Rada města jednala dne 13. 08. 2013 Veřejná finanční podpora Rada města poskytla Krasavě Šerkopové veřejnou finanční podporu ve výši 3.000,-- Kč na pořádání akce Hradozámecká noc na Novém zámku u Rudoltic. Veřejnoprávní smlouvy Rada města Lanškroun rozhodla o uzavření veřejnoprávních smluv mezi městem Lanškroun a obcemi Žichlínek a Sázava, na základě kterých bude Městská policie Lanškroun vykonávat na území zmíněných obcí některé úkoly stanovené zákonem o obecní policii. Veřejné zakázky Rada města Lanškroun schválila zadávací dokumentaci a seznam uchazečů obeslaných výzvou k podání nabídky pro veřejnou zakázku na stavební práce pro podání nabídek na akci „Obřadní síň, hřbitov Lanškroun“. Rada města rozhodla o výběru nejvhodnější nabídky v podlimitní veřejné zakázce na stavební práce „Revitalizace zámecké zahrady“, schválila pořadí nabídek dle této zprávy a schválila i smlouvu o dílo s firmou B&J Holding, a. s., na provedení díla „Revitalizace zámecké zahrady“ v ceně 4 812 000,- Kč bez DPH. Rada města rozhodla o výběru nejvhodnější nabídky ve veřejné zakázce malého rozsahu „Zateplení č. 33 TS Lanškroun“, schválila pořadí nabídek dle této zprávy a rozhodla o výběru nejvhodnější nabídky, kterou předložil uchazeč BROMACH, spol. s r.o. Není-li uvedeno jinak, všechny zmíněné pozemky se nachází v katastrálním území Lanškroun. Všechna přijatá usnesení rady (s anonymizovanými osobními údaji) najdete na oficiálních webových stránkách města www.lanskroun.eu. K nahlédnutí jsou i v kanceláři starosty a tajemníka, kde Vám je na požádání předložíme v plné, neanonymizované verzi. Příští jednání rady města jsou plánována na 16. a 30. září. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka
Zastupitelstvo města jednalo dne 28.08.2013 K „Návrhu změn Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severovýchod pro období 2007 – 2013“ se mohou vyjádřit i občané Dne 21.08.2013 bylo na úřední desce vyvěšeno oznámení koncepce Ministerstva životního prostředí
ČR „Návrh změn Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severovýchod pro období 2007 – 2013“, čímž bylo zahájeno zjišťovací řízení k posuzování vlivů na životní prostředí. Oznámení i návrh změn jsou občanům dostupné k nahlédnutí v rámci provozní doby na sekretariátu Městského úřadu Lanškroun (1. patro radnice, nám. J. M. Marků 5) a dále na oficiálních internetových stránkách města www. lanskroun.eu v sekci Úřední deska. Každý z občanů může zaslat přímo Ministerstvu životního prostředí ČR, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, své písemné vyjádření k oznámení koncepce, resp. k navrhovaným změnám, a to nejpozději do 9.9.2013. Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka
ní síni J. Pravečka si budete moci v tomto termínu prohlédnout výstavu k osobnosti Jindřicha Pravečka staršího. Kostel sv. Václava, nám. A. Jiráska Kostel sv. Václava je poprvé připomínán v roce 1350. Původně gotický kostel je bývalou součástí augustiniánského kláštera. Kostel bude otevřen dne 14.9.2013 od 9h do 11h a od 14h do 16h. Knihovna čp. 142, náměstí A. Jiráska Knihovna čp. 142 je pozdně barokní objekt ze 3. čtvrtiny 19. století. Jedná se o nárožní patrový dům, který byl vystavěn na místě masných krámů jako novostavba
se středovým průjezdem. Knihovna se ve Dnech evropského dědictví pro návštěvníky otevře 11.9.2013 až 15.9.2013 od 9h do 12h a od 13h do 16h. Online katalog celostátně přihlášených památek a akcí naleznete na internetových stránkách www. ehd.cz. Ještě jednou bychom Vás touto cestou chtěli pozvat na návštěvu lanškrounských nebo i jiných historických klenotů naší republiky. Z podkladů Marie Heinrichové, odbor investic a majetku, zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka.
Dny evropského dědictví 2013 v Lanškrouně Dny evropského dědictví každoročně pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. V průběhu prázdnin Městský úřad Lanškroun informoval na svých webových stránkách o letošním ročníku Dnů evropského dědictví a památkách přihlášených v Lanškrouně i jeho okolí. Vzhledem k tomu, že již od 7.9.2013 budou vybrané objekty zpřístupněny, přinášíme Vám další informace o doprovodných akcích, stručný popis objektů a dobu, po kterou budou v rámci Dnů evropského dědictví 2013 otevřeny. Gymnázium čp. 113, náměstí J. M. Marků Novorenesanční budova postavená v roce 1874 lanškrounským stavitelem O. Seifertem podle projektů Ing. E. Jantsche. Jedná se o podsklepený dvoupatrový objekt se třemi křídly vystavěnými na půdorysu písmene H. Budova je využívána jako škola. Gymnázium bude v rámci Dnů evropského dědictví otevřeno dne 14.9.2013 mezi 14 - 17 hod. Muzeum, nám. A. Jiráska 1 Zámek, původně augustiniánský klášter, byl zbudovaný po roce 1393. Po rekonstrukci dostal objekt hladkou fasádu se zdůrazněnými gotickými a renesančními prvky. V současné době objekt slouží jako muzeum. Ve dnech 7.9.2013 – 8.9.2013 bude muzeum otevřeno v době od 13h do 17h, ve dnech 10.9.2013 – 13.9.2013 od 9h do 11:30h a od 13h do 16h, ve dnech 14.9.2013 – 15.9.2013 od 13h do 17h. V prostorách zámku budou také od 4.9.2013 do 10.10.2013 připraveny poutavé výstavy fotografií „Sudety kolem nás v nás“ a prací žáků ZŠ speciální Lanškroun a ZŠ speciální Dzierzonów. V pamět-
Kostel sv. Václava, nám. A. Jiráska
Muzeum, nám. A. Jiráska 1
Knihovna čp. 142, nám. A. Jiráska
Gymnázium čp. 113, nám. J. M. Marků
PROGRAM KOPY
18-2013
Doprovodné programy
Přehledný program kopy
"
'()
! 7$
5
4
4 5
!
!
.
>5
(
%
! ! 3$
G
+ 4!
!
!
F
; %!
6!>$
+
!(
od 20 do 24 hod. z tělocvičny Dělnického domu. Cíl Pro všechny trasy 14. září do 20 hod. na náměstí J. M. Marků v budově radnice. Každý účastník Lanškrounské Kopy v cíli obdrží diplom a medaili.
Cyklo 20, 30, 45km 55, 60, 70km 110km
30Kč 40Kč 40Kč
Brusle 15km
20Kč
Novinka Novinkou bude běžecký závod Kopa kros s hromadným startem, který proběhne 14. září v 11 hodin z hlavního náměstí. Trať závodu bude měřit asi 15.000m (bude upřesněno po změření), přičemž převážná část trati povede zvlněným terénem po loukách, polních a lesních cestách. Po startu se běží po asfaltu s částečným omezením provozu. Přihlášky posílejte na e-mail:
[email protected].
Kulturní program nám. J. M. Marků Pátek 13.9. 10:00 Přehlídka MŠ a ZŠ Lanškrounska 13:20 The Complication 14:40 Invalidovna 16:00 Lesní zvěř 17:20 Tomáš Kočko & Orchestr 18:20 Lanškrounský smíšený sbor 19:10 Kurtizány z 25. avenue 21:00 TATA BOJS
Skauti na kopě 14.9.2013 od 10 do 17 hodin proběhne prezentace skautů na nám. A. Jiráska, připraveny budou různé hry pro děti se sladkými odměnami.
-/
);
%
Výstava fotografií Bardejov, Kežmarok, Levoča a Stará Ľubovňa pod značkou Slovenské kráľovské mestá budou na Lanškrounské kopě prezentovat svoji putovní fotografickou výstavu, která dokumentuje bohatou historii a zachované kulturní dědictví těchto měst. Autory fotografií jsou manželé Bobákovi, zástupci vydavatelství BAMBOW ze Spišskej Novej Vsi. Výstava bude ke zhlédnutí na lanškrounském zámku. Vernisáž proběhne 13.9.2013 v 15.00 hodin.
5
; 4
F
7
!
:D
!
D
-
Start Slavnostní start Lanškrounské Kopy proběhne v sobotu 14. září v 8:30 hod. z náměstí J. M. Marků. Pěší trasa 100 km v pátek 13. září
;
F-
Pěší trasa 100 km v pátek 13. září od 17 do 24 hod. v Dělnickém domě.
$
+
"
'
!(
;
1
!
F-
! :+
);
.!
6
7 !
!
4 .
6! !
8
!
3!
!
!
B
! 8
! ! 7 $
! #
6
! 7 3!
E-8
;
6!6 5$
5
3-
;
/
-
* (
5
)#!-
##!D
-
=
&
+
0 $(
C%
"# "#$
D
#!
5
!!
;
4
!
.$/ /
5!
F
8
.!
!
$& 2 3
+, &
Startovné a trasy Pěší 5km 20Kč 10, 15, 25km 30Kč 35km 30Kč 60km 40Kč 100km 50Kč
;
!
54
>
9
&
!
J
** *
!
5
& &/' '(
9
%- 4
H
;
0
.!
K #
2$"
!
!8
6
!
!
!
+-
(
+$
Trasa 5 km je uhodná i pro vozíčkáře. Trasy 5,10,15 km vedou pohádkovým lesem. Pohádkový les bude probíhat u Dlouhého rybníka (Restaurace Hurt) od 8:30 do 14:00 hodin. Vstupné pro veřejnost, která se neúčastní pochodu bude 20,-Kč. U Haly B. Modrého proběhnou soutěže pro děti ve spolupráci s firmou Melitrade a.s. Program je součástí trasy 5 a 10km.
2 2
3##!/
!
;
Prezentace účastníků Lanškrounské Kopy V pátek 13. září od 14 do 20 hod. na radnici na náměstí J. M. Marků. V sobotu 14. září od 7:00 do startu na radnici na náměstí J. M. Marků.
-.
6!
,( %-$
/
Turistika
!
1
6!
!
+-
% & !'
5 !
! ! "& " #$% $ "& '3- ! +- & ! D H0
!
!
' ( )
#
!
#
5-5
C
!
#'
!
'(
!
!
!
!"#
+
;
5
)!%* !$!
:+!
(! !!
-
;
$
6!
A
!
( *
;!
-7
-
# ,
H 2 K 0 J 1 H
!
"!;
!
- . . / 1 ! " ' ( # * $%& 1 2!( .# ! !"3 / 4 *
(+* 5 4 63 78 7! & # 9# .# (( 4 3 5 * * : -! 4 & (! & ( ( 4 &(; . < 4 =! ! * 78 7!! ( > ; 4 63
( ? / ( . . 8 # * 4 63 + # " ! # 4 @ *A *
(B#
" ( = * C . # 4 &(;
* ! &
7 ! 4 DE!+!" 7 * F : * 8!"# 8 4 G* 3"!( /
+ * (3 *+ 4 G* F "! 8( ; *( ! +( 3
?(4
I>LHMD>@NG. ' ( O ,' &%P . .8 .! ) F0
-
;
LLL!$!!% LLL!$ $
<!
"!; *"#
! "#
!
-
@!
!(
+)
%$ 7
!=(
#!
%
9 !!
,
% &
6!
6!(5
$
!
.
5
6
6!
8!
5 4- & !
4
!
!7$
8!
:;!
$%&
6!
6
*
% %
$
$
$
5
0
*"#
'4
0/' )
! 1 #& "#
( ,-
$(
$(
; -=
!
H
# /
! "#$# % !& ! '!
+!! 5
/ &
(
>H6I>):, +;"3 ! J 3 K - . . / !
"#
;
-=
# +
.$ !
()
5
6 $
# *
$(
!"# $% * & ' ( # )* + +( , - . . / $% "!0 * !"# ( + " * * - . . / +( !"
! (
3
& $
3
$(
+.& %
+ # 6 6 ) 5 -- 34
4
1,
F!$ ! #! - IJH1
011
-$
7
Sobota 14.9. 11:00 Jananas 12:30 Bulldock 13:50 Neřež & Katka Koščová 15:00 taneční skupina Juicy 16:00 CHINASKI 17:30 Jiří Schmitzer 18:40 taneční skupina Neon 19:30 Big Band Lanškroun & Gabriela Kočí 20:30 Ohňostroj 21:00 BLUE EFFECT
Výstava veteránů 14.9.2013 od 12 do 13.30 hodin se můžete těšit na výstavu veteránů v ul. Nádražní, od železářství po náměstí J. M. Marků. Veterány poté pojedou přes náměstí J.M.Marků a vykonají projížďku Lanškrounem. Výstava v městském muzeu 13. a 14.9.2013 můžete v městském muzeu navštívit výstavu Z pohádky do pohádky, která byla připravena společně s muzeem Šumperk. Historie kopy ve fotografii Fotografie z loňských ročníků pochodu a historie Kopy budou vystaveny ve výloze pošty na nám. J. M. Marků. Soutěže s DDM 14.9.2013 od 13:30 hod. do 17:30 hod. dle zájmu DDM Lanškroun připravuje hravé odpoledne s DAMIÁNEM - hry, soutěže a atrakce před budouvou úřadu (bývalá pošta) Výstava drobného zvířectva Každoroční výstava drobného zvířectva proběhne v parku u kostela sv. Magdalény v pátek 13.9.2013 od 8 do 18 hodin a v sobotu 14.9.2013 od 8 do 17 hodin. Jachting na Dlouhém rybníce Na ukázku jachtingu na Dlouhém rybníce zve oddíl jachtingu do svého areálu 14.9.2013 od 10 do 13 hodin. Diváci budou mít možnost si tento sport vyzkoušet. Trhy na pivovarském náměstí 14.9.2013 bude probíhat stánkový prodej na Pivovarském náměstí. Děti mohou využít kolotoče. Akce ve freeridovém parku 13.9.2013 od 16 do 19 hodin a 14.9.2013 od 9 do 13 hodin bude probíhat exhibice freestylového ježdění za účasti Víti Mikuly. Ukázky výcviku psů a obrany 14.9.2013 od 9:30 hodin můžete navštívit areál ZKO a shlédnout zde ukázky výcviku psů a obrany.
8
Z MĚSTA I REGIONU
18 -2013
K LOK AN O P E N A I R
Byl to létem provoněný den a my jsme se těšili na první návštěvníky. Tento rok jsme ,,Klokana“ obohatili o nové dílny. Nejen děti zručně malovaly na zrcátka, dřevěné klokany, keramiku, skládaly kusudami. Úspěšné bylo také stanoviště ,,Uprav fasádu“, kdo měl odvahu, nechal si učesat punkový účes, uplést africké copánky, nakreslit tetování hennou nebo si nechat pomalovat obličej a změnit se třeba v pavouka . Velkou radost nejmenším dětem udělali zvířecí přátelé, děti se mohly svést na poníku Oskarovi a pohrát si s pejsky. Pokud bychom ale mohli za ně mluvit, určitě by za jedničku celého festivalu zvolily exhibici RC letadel. Pánové přichystali pro děti překvapení, bonbónkový let. To jste měli vidět, co to způsobilo za poprask, děti běhaly a chytaly sladkosti, které letadýlka spouštěla. Pro některé byla zajímavá a ještě nepoznaná sekce street art. Oko návštěvníka mohlo po celou dobu festivalu sledovat, jak vzniká graffiti na strečovou stěnu. Při tom nás kluci z Lanškrouna a Červené vody doprovázeli ukázkami beatboxu a breakdancu. A aby se náhodou někdo nenudil, připravila si šermířská
skupina Landeskrone pro diváky velmi napínavé představení. Kdekdo by si myslel, že už se do našeho programu více nevešlo, ale opak je pravdou. Dospěláci se kývali do rytmu písní kapel - The Pops (ČT), Loshongos (SY), Křikzticha (Jihlava) a až z Maďarska k nám přijela Agnes, která nám zazpívala a zahrála srbské a maďarské lidové písničky. Musíme konstatovat, že hudební zážitek předčil naše očekávání. Nemalý podíl na úspěchu festivalu však měli lidé, kteří pro teplem zmožené návštěvníky zajišťovali občerstvení. Například v čajovně, poskytující příjemný stín, byly v nabídce vynikající teplé i studené čaje a výborná filtrovaná káva. Nu a hladový či mlsný žaludek nasytil domácí štrúdl, vanilkové rohlíčky, bramboráky, vegetariánský guláš, makrely. Od našich maminek, tatínků , babiček. Protože je těžká doba a nic není zadarmo, trápilo by nás svědomí, kdybychom nezmínili pana Pavla Rybku, firmu Sanela, Cyklosport Dvořák a Město Lanškroun, kteří nás finančně podpořili. Tímto jim moc děkujeme. Poděkování patří také všem, kdo se na festivalu Klokan open air podíleli. Peníze získané z festivalu budou použity na pořádání dalšího - již čtvrtého - ročníku Klokan open air festivalu. Za realizační tým Veronika Beranová a Lucie Šternástková
Hradozámecká noc
Hradozámecká noc počtvrté otevřela návštěvníkům brány hradů a zámků v nočních hodinách po celé České republice. Do akce se zapojil, díky paní kastelánce Krasavě Šerkopové, již podruhé i Nový zámek u Lanškrouna. Ze 75 hradů a zámků, které přijaly výzvu Národního památkového ústavu, byl na Ústeckoorlicku jediný. Noční prohlídka zámku byla doplněna o doprovodný program v podobě šermířských scének, vystoupení Chrámového sboru kostela sv. Václava, folkového zpěvu a občerstvení. Zámeček během posledního srpnového večera navštívilo úctyhodných 267 návštěvníků. Návštěvníci se mohli zaposlouchat do známých skladeb zpívaných Chrámovým sborem pod vedením paní Mgr. Jarmily Uhlířové. Po prohlídce svíčkami osvětlené zámecké věže sešli do sklepení, kde se rytíři utkávali s podlými lapky, soudili čarodějnice, hráli karty a kde skřítkové střežili bájný poklad. Ve sklepení se navíc představily velkoformátové fotografie, které zde byly pořízeny paní Šerkopovou. V prostranství před věží se návštěvníci svlažili nápojem a pojedli
Víte že, ... Kačenka se loučí s létem V sobotu 7. 9. 2013 v Deštném v Orlických horách je pro vás připravena tradiční akce k ukončení letní sezóny s programem především pro děti, Kačenčino loučení s létem.
za doprovodu kytar a zpěvu v podání Jiřího Hurycha a Simony Oláhové, členky skupiny Hlasy ve tmě. Posledním bodem programu bylo ohnivé vystoupení šermířské skupiny Dragers z Olomouce, které zahřálo i početné publikum. Závěrem první dojmy paní kastelánky Krasavy Šerkopové: „Jsem strašně ráda, že přišlo tolik lidí. Před malou chvíli jsme to počítali a zatím to bylo 240 platících návštěvníků. Příprava byla celkem náročná. Jenom roznášení svíček po hradě mi zabralo více než hodinu. Se zapalováním mi naštěstí pomohl pan Dráteník, který navíc prodává lístky. Je prostě úžasný, bez něho by to nešlo. První ročník, který se konal minulý rok, byl zkušební. Vůbec jsem nevěděla, co to bude obnášet. Překvapilo mě, že 150 svíček bylo málo, takže nesvítilo druhé patro. Tentokráte jich máme 250 a je to tak tak. Za další nebyl program. Tento rok jsme pozvali šermíře. Bohužel nevím, jestli je dokážeme zaplatit. Na tento typ akcí totiž sponzoři moc neslyší.“ Tereza Krištofová
Obědové a polední menu v Lanškrouně V pondělí 26. 8. 2013 byla prostřednictvím serveru www.menicka.cz spuštěna služba, díky níž je možné vybírat z nabídek poledních menu lanškrounských restaurací, hospod a jídelen. Tento přehledný katalog nahradil dosavadní zadávání jídelníčků na stránkách www.lanskroun. eu v sekci Služby - Polední menu.
NÁZORY
18-2013
9
Vedení Agrochemu se k zodpovědnosti za otravu Ostrovského potoka postavilo čelem Ryby se po loňské otravě Ostrovského potoka do vody už vrátily. Když jsme před rokem psali o otravě ryb na Ostrovském potoce, ani ve snu mě nenapadlo, že bude trvat několik měsíců, než se podaří vypátrat zdroj znečištění. A popravdě, moc jsem ani nepředpokládal, že by se ryby hned tak do potoka vrátily. Dnes už jsou zpátky, jak mi potvrdil Josef Fuchs, hospodář místní rybářské organizace, a za několik let se doufejme i zcela zotaví původní ekosystém. Částečně tomu napomohlo zarybnění, ale poradila si i sama příroda přirozenou migrací ryb. Prozatím však chybí především větší matečné a trofejní ryby. Jak k otravě došlo i poměrně složité zjišťování viníka úniku čpavku do potoka, přibližuje rozhovor s Richardem Kohoutem, referentem odboru životního prostředí v Lanškrouně zodpovědného za vodní hospodářství. V loňském roce se opakovaně objevily otravy ryb na Ostrovském potoce. Vše vyvrcholilo 25. srpna, kdy čpavek prakticky zlikvidoval rybí osádku v délce cca 5 km až na konec Žichlínku. Jak se do potoka čpavek dostal? V loňském roce byly na Městský úřad Lanškroun, odbor životního prostředí (dále jen „OŽP“), nahlášeny tři úniky závadných látek do vodních toků Ostrovský potok a Moravská Sázava, spojené s hromadným úhynem ryb v uvedených vodních tocích. Až třetí únik závadných látek do vodního toku Ostrovský potok byl nahlášen včas (v době úniku) a na základě provedeného odběru vzorků z povrchových vod bylo zjištěno, že závadné látky do Ostrovského potoka vnikly ze zatrubněného vodního toku, vedoucího pod částí města Lanškrouna v okolí ulic Smetanova, Nerudova, Krátká a dále pod průmyslovou zónou ve směru na Rudoltice. Během několika následujících týdnů byly na několika místech zatrubněného vodního toku a na kanalizacích vedoucích z průmyslových areálů provedeny série odběrů vzorků, z jejichž výsledků vzešel zdroj znečištění - areál společnosti Agrochem a.s. Lanškroun. Jelikož areál společnosti Agrochem, a.s., jejíž činností je mimo jiné také skladování hnojivých látek, je zabezpečen proti úniku závadných látek, následovala vskutku badatelská práce v archívu. Z prostudovaných materiálů bylo zjištěno, že v areálu společnosti Agrochem, a.s., Lanškroun byla ještě v době, kdy areál vlastnila společnost Benzina, realizována čistírna olejových vod napojená přímo na zatrubněný vodní tok, do které byly svedeny veškeré srážkové vody ze zpevněných ploch postupně rozšiřujícího se průmyslového areálu. Po ověření existence bývalé čistírny olejových vod, o níž vedení ani pracovníci společnosti Agrochem, a.s., Lanškroun nevěděli, byly z jednotlivých komor bývalé
čistírny odebrány vzorky vod, které prokázaly, že závadné látky pochází právě z tohoto zařízení. Po prokázání zdroje úniku závadných látek společnost Agrochem, a.s., Lanškroun provedla vyčerpání bývalé čistírny olejových vod, kdy oproti očekávanému bylo zjištěno, že prostory bývalé čistírny olejových vod obsahují pouze zbytky původní technologie a slabou vrstvu naplavenin s tím, že kontaminované vody do bývalé čistírny olejových vod stále přitékají a akumulují se, ředí se s přiváděnými srážkovými vodami a průběžně, v závislosti na vydatnosti přitékajících srážkových vod, odtékají do zatrubněného potoka a posléze do Ostrovského potoka. Na základě uvedeného zjištění společnost Agrochem, a.s., Lanškroun přerušila kanalizační stoku odvádějící vody z bývalé čistírny olejových vod do zatrubněného potoka, čímž zamezila dalšímu úniku závadných látek do povrchových vod. Další šetření prokázalo, že únik závadných látek do Ostrovského potoka prostřednictvím bývalé čistírny olejových vod a zatrubněného potoka trval nepřetržitě mnoho měsíců, možná několik let, a z důvodu pravidelného ředění závadných látek se srážkovými vodami uvnitř bývalé čistírny olejových vod a zejména z důvodu dostatečného množství vod v Ostrovském potoce se únik závadných látek po většinu času nijak neprojevoval. Loňský výrazně suchý rok, kdy hladina vod ve vodních tocích dlouhodobě klesla pod minimální zůstatkový průtok, vedl k situaci, že nedostatkem srážek málo naředěné závadné látky vnikly do vodního toku, kde velmi nízkým průtokem nedošlo k dostatečnému naředění přitékajících kontaminovaných vod ze zatrubněného vodního toku. Objevily se tam i další nebezpečné látky? V bývalé čistírně olejových vod, která fungovala jako nechtěná pozdržovací nádrž kontaminovaných srážkových vod, a v zatrubněném vodním toku byla zjištěna vysoká koncentrace dusičnanů. Další látky byly více méně v normě. Byl stupeň kontaminace nebezpečný i pro člověka?
Jak jsem uvedl výše, v daném případě se jednalo o mnohaměsíční, možná i několikaletý, trvalý únik závadných látek, který se díky dostatečnému naředění zejména ve vodním toku Ostrovský potok za obvyklých podmínek nijak neprojevoval. Až v loňském roce došlo v důsledku dlouhodobého sucha k několikerému překročení „kritické hodnoty“, které vedlo v hromadný úhyn ryb. Ryby jsou velmi citlivé na čistotu vody a na jakoukoliv změnu ihned reagují daleko dříve než ostatní živočichové. V době úniku závadných látek do vodního toku Ostrovský potok se i na kontaminací zasaženém úseku vodního toku Ostrovský potok vyskytovaly kachny divoké, přičemž OŽP neobdržel žádnou informaci o jejich úhynu. Člověk v případě, že vodu z potoka nepil, tak v přímém ohrožení života nebyl. Jak se k situaci postavila společnost Agrochem? Pracovníci společnosti Agrochem, a.s., Lanškroun projevili značnou trpělivost při opakovaných šetřeních v jejich areálu, které si mimo jiné vyžadovalo neustálé zpřístupňování velkého počtu šachet místního kanalizačního systému. Po zjištění, že závadné látky unikly z areálu společnosti Agrochem, a.s., Lanškroun, zaměstnanci firmy plně spolupracovali s vodoprávním úřadem a sami provedli opatření k zabránění dalšího úniku závadných látek tím, že mimo jiné přerušili kanalizaci propojující bývalou čistírnu olejových vod se zatrubněným vodním tokem. Byla v této souvislosti udělena pokuta, nebo bude muset Agrochem uhradit škodu, ke které došlo? V dané věci nebyla společnosti Agrochem, a.s., Lanškroun udělena pokuta, a to hned z několika důvodů. Při šetření bylo zjištěno, že areál společnosti je standardně zabezpečen proti případným haváriím způsobeným únikem závadných látek, s nimiž se v areálu manipuluje. Společnost Agrochem, a.s., Lanškroun o existenci bývalé čistírny olejových vod a o jejím propojení se zatrubněným vodním tokem nevěděla. Společnost Agrochem, a.s., Lanškroun po celou dobu šetření s OŽP plně spolupracovala. Jelikož při vyšetřování havárie nebyl zjištěn přímý zdroj úniku závadných látek, společnost Agrochem, a.s., Lanškroun z preventivních důvodů započala s generální rekonstrukcí areálu, s cílem maximálního zabezpečení prostoru před možným únikem závadných látek. Součástí této rekonstrukce, jejíž náklady jsou
ředitelem firmy odhadovány kolem 1 mil. Kč, jsou například: kompletní rekonstrukce celého stáčecího a výdejního zařízení včetně záchytné vany a jímky, prodloužení zastřešení stáčecího a výdejního prostoru, úplná výměna rozvodného potrubí (při níž bylo zjištěno, že původní potrubí bylo bez závad), sanace bývalé čistírny olejových vod a její úprava na akumulačně-pozdržovací nádrž srážkových vod a generální kontrola zásobníku hnojiva. Z výsledků šetření bylo zjištěno, že se v daném případě nejednalo o úmyslné vypuštění závadných látek ani o únik způsobený nedbalostí, nezabezpečením zdroje možného znečištění nebo neprováděním zákonných kontrol. Ve věci úhrady škody vzniklé zejména úhynem celé populace ryb v zasažených úsecích vodních toků OŽP nemá informace. Může se kontaminace ještě opakovat? Ač nebyl zjištěn přímý zdroj úniku závadných látek, další únik z areálu společnosti Agrochem, a.s., Lanškroun by se v dnešní době neměl opakovat. Jak bylo již výše zmíněno, závadné látky se do zatrubněného vodního toku a dále do vodního toku Ostravský potok dostaly prostřednictvím bývalé čistírny olejových vod, u níž byla přerušena kanalizace spojující bývalou čistírnu olejových vod se zatrubněným vodním tokem. Po dokončení generální rekonstrukce areálu společnosti Agrochem, a.s., Lanškroun, budou provedeny nové odběry vzorků, na jejichž základě bude, nebo nebude kanalizace odvádějící srážkové vody do zatrubněného vodního toku obnovena. I přes neoddiskutovatelnou a vážnou ekologickou havárii musím přiznat, že mám z konečného výsledku dobrý pocit, neb podle všeho státní správa důsledně dotáhla věc do konce, došlo k rychlé nápravě a eliminaci zdroje znečištění a do potoka se vrátil život. František Teichmann
10
INZERCE
18 -2013
MAS - Místní akční skupina Lanškrounsko zahájila činnost Prostřednictvím cca 160 MASek už do regionálních projektů proudí evropské dotace od roku 2006. Na Lanškrounsku zatím žádná MASka nepracuje, ale to by se mělo změnit. Občanské sdružení MAS Lanškrounsko vzniklé v loňském roce má ambici připravit dokument, který by po schválení mohl regionu přihrát miliony investičních peněz. Například MAS Orlicko rozdělila na projekty v předchozím období 2009 - 2013 necelých 50 milionů Kč. Ty skončily u obcí, neziskových organizací i podnikatelských subjektů. Každá MASka si přitom sama musí nadefinovat, kam peníze nasměruje, půjdou-li více do zemědělství, nebo třeba rozvoje občanských sdružení. MASka funguje jako dotační organizace, jako administrátor, který vyhlašuje a přijímá výzvy, konzultuje projekty a kontroluje je. Výše podpory jednotlivých projektů se nejčastěji pohybovala v řádu statisíců korun. Setkání skupiny ve středu 5. srpna prakticky odstartovalo práci na dokumentu, který bude popisovat, kam mají evropské peníze v našem regionu směřovat. MAS Lanškrounsko na něj získala 500 tis. Kč, ale pro realizaci musí úspěšně projít schvalovacím řízením. Bylo by jistě žádoucí, aby organizace MAS Lanškrounsko byla úspěšná a mohla místní subjekty podporovat v jejich rozvoji, jen se budou muset jednotliví žadatelé obrnit trpělivostí při zvládání administrativy a nepropadnout skepsi, pokud jejich projekt nebude schválen. To jsou totiž bohužel běžné „porodní obtíže“ většiny evropských dotací. Více mi k zasedání MASu Lanškrounsko řekl RNDr. Antonín Fiala. „My jsme jednou z mnoha „MASek“. Vznikli jsme jako občanské sdružení v loňském roce z toho důvodu, že od roku 2014 do roku 2020 bude nové programovací období k čerpání peněz z Evropských fondů. Program Leder, ve kterém MASky pracují, vychází z toho, že nejlépe se o rozvoj regionu postarají místní subjekty tak, jak už to funguje od roku 2006. V současné době v Česku úspěšně pracuje více než 160 MASek a podpořily celou řadu prospěšných projektů. Celý systém je postaven na tom, aby MAS připravila dokument, který se jmenuje „Integrovaná strategie území MAS Lanškrounsko“. To představuje oblast 19 obcí, krom těch severních obcí. Momentálně jsme na začátku zpracování tohoto dokumentu. Ten by nám měl říci, že proto, aby se tu dobře žilo a region se úspěšně rozvíjel, tak potřebujeme to, to a to. Až ten plán zpracujeme, budeme se s ním ucházet o podporu v operačním programu připravovaném v Bruselu tak, abychom na to dostali nějaké prostředky. Dnes jsme tu měli dvě zasedání, první byla valná hromada MASky, která řešila nějaké provozní záležitosti, ale prakticky to byla první valná hromada, kde jsme se bavili už o konkrétní přípravě toho, pro nás strategického dokumentu. Na ten jsme dostali z programu Rozvoje venkova Pardubického kraje dotaci ve výši 500 tis. Kč. Dnes jsme si prakticky rozdělili úkoly a řekli jsme si nějaké termíny, protože členové MASky se budou muset co nevidět intenzivně zapojit do práce. Momentálně je členů MASky 16, ale zapojit se budou muset další občané a subjekty, protože metodika společného komunitního plánování je pro úspěch podstatná. Je důležité, aby se na strategii nepodílela jedna firma, ale tým lidí, který ví, co region potřebuje. Druhá část proběhla formou semináře, který měl informovat současné členy naší skupiny MAS s fungováním již existujících a úspěšných MASek. Přijela Ing. Ivana Vanická, manažerka MASky Orlicko, a Ing. Jiří Krist, což je jednak MAS Opavsko, ale hlavně je to místopředseda národní sítě MAS. Odprezentovali nám faktické zkušenosti MASek, tedy to, jak s metodou Leader šest let pracovali. Zároveň nás seznámili s aktuálním stavem toho, co se chystá a co bude potřeba připravit. Například byl stanoven minimální počet členů MASky na 21, byla stanovena parita mezi soukromým a státním sektorem, prostě se nastavila základní pravidla hry. Dosud se daly čerpat skrz MASky jen peníze z operačního programu Rozvoj venkova, ale nově by se mělo dostat i na peníze z dalších programů. Jako třeba Životní prostředí, Vzdělávání, Lidské zdroje atd. Teoretický předpoklad je, že by MASky měly mít k dispozici větší balík peněz. Je zájem na tom, aby se do sítě MAS, prostřednictvím programu Leader, dostalo okolo 20 miliard Kč. Cílem zároveň je, aby si na tyto peníze sáhlo co nejvíce subjektů, takže lze očekávat, že peníze půjdou hlavně na menší projekty. Ale vše bude výsledkem jednání naší skupiny a my sami si to musíme nastavit v připravovaném dokumentu „Integrovaná strategie území MAS Lanškrounsko“ a pak si to i obájit pravděpodobně na Ministerstvu zemědělství ČR, že jsme to připravili komunitně, že je na nás spoleh, že máme personální i technické zázemí.“ František Teichmann
* Tříčlenná rodina hledá menší dům se zahradou. Tel: 734 255 150 * Mladý pár koupí byt, nejlépe v OV za dobrou cenu. Tel: 734 622 739
Výběrové řízení na grafika / grafičku Firma KOMFI spol. s r. o. přijme GRAFIKA /ČKU Požadavky: ·
znalost programů Corel Draw, Adobe Photoshop, Adobe InDesign
·
obsluha tiskového a řezacího plotru
·
kreativita, zodpovědnost, flexibilita, loajalita Výhodou: znalost práce s foliemi - jejich aplikace
Nabízíme: 5 týdnů dovolené, možnost stravování ve firmě, stabilní firemní zázemí Plat: dohodou Nástup: od 1. 11. 2013 Kontakt: Renata Janíčková Tel.: 465 352 728 Email:
[email protected]
INZERCE
18-2013
11
INZERCE V LISTECH LANŠKROUNSKA 15 Kč/1cm2 50 Kč zdarma
Základní cena za plochu Základní cena za řádek Soukromá inzerce společenská do 3 řádků
Plocha
Sleva při opakované inzerci v %
1/4 a více 1x 1 cm 11 Kč
2x-5x -20%
6x 12x a více -40% -50%
POZVÁNKA NA JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA které se bude konat
ve středu 25. září 2013 od 16.00 hod. v sále lanškrounského zámku Program: 1. Zahájení 2. Zpráva rady města 3. Zpráva městského úřadu 4. Vstupy veřejnosti 5. Hlavní část jednání 6. Vstupy veřejnosti 7. Vstupy zastupitelů 8. Závěr
Sbor dobrovolných hasičů Žichlínek Vás srdečně zve na
Mgr. Martin Roller v. r. 1. místostarosta města
Vzdělávací kurzy * Od září: NĚMČINA, FRANCOUZŠTINA. * Od října: ANGLIČTINA. * Od listopadu: ÚČETNICTVÍ (rekvalifikace). Adresa vzdělávací agentury: Purkyňova 104, 563 01 Lanškroun. Informace: Mgr. Luboš Smejkal, tel. 465 322 494, www.orliva.cz.
VINOBRANÍ 21.9.2013 Na místním sále v
Žichlínku
K dobré zábavě zahraje :
MOP ROCK
Vstupné: 80,- Kč Občerstvení a teplá kuchyně zajištěna
od
20:00 hod.
12
ROZHOVOR
18 -2013
VŽDYCKY JSEM BYL V ROLI OUTSIDERA Rozhovor s katolickým farářem Zbigniewem Czendlikem Když mi v zimě, někdy v roce 1994, v Dolním Třešňovci v příšerné sněhové vánici a za tmy zastavil Favorit, neměl jsem zprvu tušení, kdo je ten sympatický a usměvavý mladík za volantem. Každopádně byl jediný, kdo na mou zvednutou levačku zareagoval. Z jeho češtiny mi po chvíli ale bylo jasné, o koho jde. Postupně jsme se potkávali na různých akcích a za různých situací. Náš jediný předchozí rozhovor se neuskutečnil, domluvili jsme si ho před dvanácti lety na 11. září 2001. Místo povídání jsme v tichosti seděli na faře a jako opaření sledovali záběry z New Yorku. V rozhovoru přiznává, že na misi do Čech šel nerad a zklamaný. 3. září je tomu dvacet let, co vstoupil na lanškrounskou faru, která se za tu dobu stala jeho domovem. Člověk míní a Bůh mění. Jak příznačné pro Zbigniewa i každého z nás. Jak to, že si i po 20 letech zachováváš tak roztomilý přízvuk, je to záměr, nebo nedostatek jazykového citu? Tak zaprvé je to nedostatek jazykového citu, to je na prvním místě. Zadruhé je to něco, co mě charakterizuje. Nijak na tom přízvuku nepracuji, ale ani to nechci odbourávat, protože jsem si na základě zpětné vazby od lidí potvrdil, že jim je to příjemné. Tak proč se zbavovat něčeho, co na druhé dobře působí? Ovládáš ještě nějaké další jazyky kromě své mateřštiny a češtiny? Bohužel ne! Když jedu do ciziny, tak se domlouvám podle toho, kolik vypiji vína. Můžu říct, že někdy ovládám všechny řeči. (Smích) Ale vážně. Myslím si, že tohle je jedna z věcí, kterou druhým závidím. Patřím do pokolení, které nebylo motivované k tomu, abychom znali řeči. Snad ještě v ruštině bych se neztratil. Ale naštěstí dnes máme tolik možností! Existují chytré překladače i třeba v mobilech, já tam řeknu něco česky a ono se mi to hned přeloží do angličtiny, takže v těch kritických okamžicích si vždycky poradím a myslím si, že se neztratím. Měl jsi v těch prvních měsících trému z toho, aby ti lidé rozuměli, nebo si to člověk v rámci bezstarostnosti mládí moc nepřipouští? Mělo to jednu výhodu, a dokonce jsem svého času tvrdil, že nechci mluvit česky lépe, protože když jsem mluvil trošku hůř a lidé mi tak moc nerozuměli, mnohem více přemýšleli o tom, co jim vlastně chci říct. Dnes pozoruji, že lidé v kostele přestávají přemýšlet nad tím, co říkám, a začínají usínat. (Smích) Uvažuješ snad o tom, že bys začal kázat znovu v polštině? To by byl pro moje farníky troš-
ku šok, ale asi by nebylo na škodu, pokud by se učili polštinu. Konec konců, po angličtině je to druhý světový jazyk! (Smích) Opravdu znám studenty kněží, kteří odjeli do Spojených států, aby se naučili anglicky, a když se vrátili, tak mluvili polsky. Připravoval ses nějak na svou českou misii, třeba i studiem jazyka? Já byl tak zklamaný tím, že jdu do Česka... Přece jen pocházím z Těšínska a tam lidé žijí silnými vzájemnými předsudky, takže jsem byl poměrně smutný, že mě biskup posílá právě sem. Představoval jsem si, že bych mohl jít do jiných zemí. Někteří moji kolegové byli vysláni do Německa, do Francie nebo Severní či Jižní Ameriky. To, co mi biskup nabídl, nebylo nic atraktivního, a proto jsem si řekl, že když už budu v Čechách - a byl jsem tím opravdu otrávený - tak si nebudu ještě otravovat život nějakým studiem češtiny. To nepřicházelo vůbec v úvahu. Myslíš si, že to, že jsi cizinec, ti přineslo i nějaké výhody, třeba na úřadech, kde se dá tvrdit, že jsi přesně neporozuměl? Tak někdy si na to hraji, pro pobavení toho druhého i sebe, ale víš co je nejhorší, nejhorší je to, že v Polsku už poznají, že mám jiný přízvuk. Po několika dnech v Polsku už se toho zbavím, ale v prvních hodinách mi řeknou: „Ale pan ldne mowi po polsku.“ A já v tu chvíli v sobě zapřu Poláka a řeknu: „Víte, já jsem se v Česku učil polštinu, dalo mi to hodně práce, něco jsem se naučil, něco pochytal.“ (Smích) To je paradoxní, protože česky ještě pořádně neumím a polsky už neumím. Už ani podle řeči nevím, kdo jsem, jestli Polák, nebo Čech. V Polsku se na vlastní farnost čeká 18 let, tady jsou mnohé farnosti dosud volné, a tak zde jsou polští kněží velmi častým úkazem. Silně a tradičně katolické Polsko versus ateistické Čechy - to musí přinášet řadu obtíží v chápání i relativně běžných věcí. Pán Bůh zaplať, že je nejvíce ateistů v Čechách, protože díky tomu mám práci. (Smích) Tak v Polsku je to opravdu úplně jinak a těch 18 let v průměru je ještě takové ponížené číslo. Může to být i 25 let. Je pravda, že kněží mají práce v Polsku mnohem více. Ale myslím si také, že polských kněží je v Čechách tak akorát, kdyby jich bylo více, tak by to nebylo dobře. Vždycky jsem říkal, že by to mělo být tak do 10%. Teď si myslím, že je to tak okolo 15 % a je to až až. Česká církev má svá specifika a svou identitu, a pokud by zde bylo více Poláků, tak by česká církev mohla o tu svou identitu přijít a lidé
by mohli začít náboženství i katolicismus odmítat i z toho důvodu, že nositeli by byli samí Poláci. Tady je třeba být opatrný. Nejsou tu ale jen kněží z Polska. Jsou tu i z Itálie, ze Španělska atd. Oni jsou přirozeně zaměření na tu svou komunitu a jsou sem i z tohoto důvodu posláni. Mám takovou zajímavou zkušenost, neboť zde působí i kněz z Argentiny. I papeže Františka teď máme z Argentiny a týden po tom, co byl zvolen, jsem byl v Praze s přáteli. Tak mě napadlo, že bychom mohli oslavit Františka tím, že půjdeme do argentinské restaurace La Casa Argentina. Oni mě tam trošku už znají a byl jsem překvapený tím, že oni už tam měli obrovský portrét Františka a já ho sehnal až snad po dvou měsících. Tím chci říct, jak aktivní je třeba argentinská katolická komunita tady v Čechách. Na Polácích obdivuji jejich národní hrdost a přirozenou vřelost. Co se ti líbí na Češích? Já už jsem trošku tím českým prostředím nakažen a přebral jsem řadu zvyků a návyků. Myslím si, že se mi tu snad všechno líbí, protože
jinak bych tu už nebyl. Každý národ je samozřejmě jiný. Poláci jsou možná otevřenější než Češi, ale ono to vyplývá z toho... Já evropské národy rozlišuji na skupiny podle toho, co pijí. Češi pijí pivo, tím patří mezi Germány, protože je to charakteristický nápoj i pro Němce. Povahou jsou tedy blíže těmto západním národům. Pak jsou země, které pijí víno. To jsou otevřenější národy na jihu Evropy. No a pak jsme my Poláci, co nejčastěji sáhneme po vodce. Tím máme blíž k Moravákům, kteří mají svou slivovici, a samozřejmě k Rusům. Z toho mi vyplývá, že čím více procent alkoholu v tradičním nápoji, tím jsou lidé otevřenější. Neznamená to, že v Polsku chodíme více do restaurací, ale vedeme společenštější život, více se navštěvujeme, ulice jsou rušnější. Asi je to dáno i podnebím. Jih Evropy je teplý, a tak lidé tráví mnohem více času venku než doma. V Polsku je podnebí podobné jako v Čechách, ale častěji tam lidé vyrážejí na různé oslavy. Vidím to i na akcích, které tady pořádám, a mrzí mě, že lidé zůstávají doma a tráví čas sledováním
ROZHOVOR televize. Já to dělám přitom hlavně proto, aby lidé mohli alespoň na chvíli zapomenout na starosti, kterými každodenně žijeme. Místo toho sledují zpravodajství plná negativních informací a dostávají se do čím dál tím větší deprese. A dostávají se do situace, že neustále na něco nadávají a jsou naštvaní. Přitom však nedělají nic pro své uzdravení. Na co si dodnes nemůžeš v české kotlině zvyknout, čím tě našinci nejčastěji dokáží zvednout ze židle? Možná nejcharakterističtější je závist. Češi si obecně, a je to moje dlouholetá zkušenost, o které jsme před rozhovorem mluvili, neváží toho, co tu máme. To město Lanškroun, celá česká země je tak krásná, a my tu krásu nevnímáme, pořád si na něco stěžujeme, žárlíme, něco někomu závidíme. Místo toho, abychom vzali život do svých rukou, tak pořád čekáme, že to někdo udělá za nás. V minulých dobách jsme žili v systému, který se tvářil, že všemocný stát se o nás postará. Tím nás pokřivil a nám se zdá, že i dnes může přijít někdo, kdo to udělá. My jsme to v Polsku měli jiné. My věděli, že se o nás stát nepostará, protože u nás se staral mnohem hůř než tady. My sem do Čech jezdili kupovat banány a pomeranče, v Polsku jsme to neměli. Tohle je věc, která mě naprosto rozčiluje, že si tady lidé závidí. Místo toho, abychom milovali to, co máme, tak milujeme to, co nemáme. A platí to i pro Lanškroun. Jezdí sem ke mně lidé snad z celého světa a všichni jsou z Lanškrouna unešení. Jak je tady čisto, jaká je tu příroda a atmosféra. My ale na Lanškroun házíme jen špínu. Když půjdu do historie, tak Češi se často projevovali jako hrdinové, ale sami Češi se vidí jako slaboši, nemají žádnou hrdost. Můžeme sami o sobě třebas i pochybovat, ale ne navenek. To je to, co mi vadí, že si nevážíme sami sebe, své historie a toho, co se nám podařilo. Všiml jsem si, že jsi o Češích mluvil v osobě my. Když někomu říkáš: „jedu domů“, myslíš na svou lanškrounskou faru, nebo domov, kde jsi vyrostl? To já ani pořádně nevím. A silně jsem si to uvědomil minulý rok, když mi zemřela maminka. Najednou jsem pocítil, že jsem cizincem ve své vesnici, odkud pocházím. Protože z ní jsem už třicet let pryč. Pokolení a půl zemřelo, pokolení a půl se narodilo, někteří se odstěhovali. Kromě svých několika nejbližších tam už nikoho nemám. Musím konstatovat, že můj domov je dnes tady. Když říkám domů, tak přidávám do Lanškrouna nebo do Polska, ale ještě častěji říkám: „Jedu za tatínkem.“ To mnohem přesněji vystihuje to, kam mířím. Cítíš se jako Polák, jsou živé tvé polské kořeny, nebo už jsi spíš no-
18-2013 mád, který tohle pouto opustil? Já jsem tak trošku možná kosmopolita, ale zároveň jsem i hrdý na to, že jsem Polák. Ono se to projevuje, když sleduji sport. Dokonce, i když jsou třeba negativní zprávy o Polsku. Teď byly ty kauzy v souvislosti s polskými potravinami a já jako milovník polských uzenin jsem měl pocit, že za ně musím trochu bojovat, byť je to spíš politika a konkurenční boj. Já jsem světoobčan, já se cítím všude dobře a dokáži si kolem sebe takové prostředí vytvářet. V Čechách ses stal „celebritou“, nevím, jestli to bylo shodou náhod, nebo jsi k tomu směřoval? Slovo celebrita nemám rád, protože já bych rád byl osobností. Na tom musím ještě makat. Celebritou se můžeš stát tím, že se proběhneš nahý po náměstí a druhý den toho bude plný bulvár. Takhle to rozhodně nechci. Nikdy nebylo mým cílem stát se známým. I když psychologie říká, že více než vědomím se řídíme nevědomím, takže možná jsem to v podvědomí měl a vědomí pak jen činí kroky, které nás tam vedou. Že bych ale úmyslně dělal něco proto, abych se dostal do novin nebo do televize, tak to ne. Vždycky to přišlo z druhé strany. Těch nabídek jsem měl hodně a většinu jsem vzdal. Takovou tu nejprestižnější jsem dostal loni ze Stardance. A i když mě nabídka potěšila, tak především z časových důvodů jsem si to neuměl představit. A pak jsem se bál, aby to pro moje farníky nebylo až příliš. Co kdybych se zamiloval do nějaké atraktivní učitelky tance a farnost by osiřela! (Smích) Nějak ta má popularita přišla tady v Čechách, ale přiznávám, že v Polsku bych to asi tak daleko nedotáhl. Já jsem ale nešel biskupa prosit, aby mě poslal do Čech. Ten „nahoře“ nějak režíruje ten můj život a připravuje nové a nové role. Někdy je hraji více a jindy méně úspěšně. Tak už to je. Byli i tví rodiče nějak veřejně činní? To jsem nikdy v rodině neměl. Pocházím z obyčejné venkovské rodiny a pro rodiče nebylo na prvním místě učení, ale práce. Všechno jsem si musel zasloužit. 3/4 prázdnin jsem strávil na brigádách, abych mohl někam na dva týdny odjet. Proto dodnes nesnáším lenost. U rodičů byla na prvním místě práce, na druhém práce a na třetím taky práce. Makačka a dřina, to bylo moje dětství. Byl jsem zvyklý všechno si odpracovat, nic nebylo zadarmo. Samozřejmě, že se rodiče zapojovali do různých venkovských spolků, tatínek byl dobrovolný hasič a i já jsem dodnes hasič. Ono je zajímavé, že když se ohlédneme zpátky do období po roce 1989, tak nejúspěšnější starostové byli ti, kteří se svědomitě angažovali v dobrovolných spolcích. I já jsem byl veden k
takové aktivitě. Možná to zní blbě, ale bylo pro mě normální zapojit se do práce pro „obecní blaho“. To bylo pro moje rodiče hodně důležité. Když jsem před 21 lety přišel do Čech, uměl jsem dvě slova: „Pozor vlak“. To bylo všechno. Někteří mí kolegové mi závidí: „Jo Czendlik, ten má kontakty.“ Já jim říkám: „Podívejte se, jaký vy jste měli náskok, proč vy to nemáte? Já si taky musel všechno vybudovat!“ Taky jsem byl velmi průměrný student. Jak na střední, tak i na vysoké škole. Trošku jsem záviděl svým spolužákům, že jim všechno šlo a měli jedničky od shora dolů. Pro rodiče mé výsledky ale důležité nikdy nebyly, šlo o to školu dokončit. Více se nezajímali. Prioritou byly jiné věci a já na učení moc času neměl. Nedávno jsem byl na nějakém setkání po mnoha letech a spolužáci, kteří byli ve škole výborní, tak nějak ustrnuli, dokonce jsem měl pocit, že jako by se vrátili zpátky. A kroutili nade mnou hlavou: „Jak je to možné, ten Czendlik, co se stalo, koho podplatil, kdo mu to dohodil.“ A vidím na nich, že svůj talent a své možnosti promarnili. Přitom já je musel celá studia dohánět, jako bych byl v pozadí. Měl jsi pocit outsidera, který musí za vším jít s větší vervou? Asi jsi to přesně pojmenoval. Vždycky jsem byl v roli outsidera, a pořád jsem. Dvacet let v Lanškrouně - v čem ses změnil za ta léta? A nemyslím v těch absolutních věcech, já třeba s věkem ztrácím trpělivost, zdá se mi, že se ze sangvinika měním na cholerika, ale zároveň mám větší zodpovědnost, jsem důslednější a po fyzické stránce vytrvalejší, prostě snesu větší zátěž. Jak se za dvacet let změnil Zbigniew Czendlik? Možná jsem trošku více unavený. A taky jsem méně trpělivý. Kdysi mi bylo hodně věcí víc jedno a řadu problémů jsem neřešil. Druhým jsem radil: „Prosím tě, vyprdni se na to!“ Dnes už takový nejsem. Stydím se za to, ale už nejsem nad věcí. Stávám se někdy nepříjemným, to se mi dříve nestávalo. Přitom bych chtěl být mírumilovný člověk. To se mi nedaří. Máma mi říká, že s věkem hrubnu. To bude asi ono, taky hrubnu. A nechci hrubnout. Chtěl bych být člověk plný optimismu, laskavým, moudrým a štědrým mužem. Prostě fajn člověkem. Je to tvůj plán na příštích dvacet let? To je přesně to, o co usiluji. Ne o to být celebritou, ale aby si lidé řekli, to je dobrý chlap, laskavý, citlivý a férový. Na začátku, krátce po tom, co jsi do Lanškrouna přišel, jsi někde prohlásil, že zde nehodláš zahynout, prostě jsi Lanškroun bral jako jednu
13
ze svých štací. 20 let, to je bezmála tak dlouho, jako co tu byla dočasná ruská armáda. Promiň za to přirovnání, ale umíš si představit, že by se změnila situace a ty šel o dům dál? Zaprvé ten můj osud není tak úplně v mých rukách. Můj nadřízený mě může někam převelet. Pak i pan kardinál Duka mi nabízel, že kdybych potřeboval nebo chtěl, tak u něj mám kdykoliv dveře otevřené. Takže tyhle možnosti mám. Já říkám, že tu už dvacet let kazím lidi a nevím, jestli je to úplně ideální, že jsem na jednom místě už tak dlouho. Lidé si třeba stěžují na to, že tu často nejsem. Mám svůj televizní pořad, pečuji duchovně o olympioniky, jsem takovým tím duchovním světa showbyznysu, tím vším farnost trochu trpí. To je stejné jako v rodině. Manželka na tebe žárlí a chtěla by tě mít víc doma. Farář musí být připraven na to, že může odejít. Když bude potřeba, odejdu, i když se mi nebude chtít. Druhá věc je ta, že když budu chtít, tak můžu odejít taky. Zatím se tu ale cítím jako doma, a tak o tom neuvažuji. Nerad bych Lanškroun opouštěl už proto, že tu mám rozjetých mnoho projektů, ale konec konců, vždycky jsem říkal, že i když se mi někdo jeví jako méně schopný, nakonec může být na mé pozici úspěšnější. Nemyslím si, že to dělám nejlépe, jak to jde. Máš velké pochopení pro lidské slabosti? To je to základní, co mám. Sám sebe považuji za božího advokáta a ne za státního zástupce. Jsem tu od toho, abych lidem naslouchal a před Pánem Bohem je omlouval za jejich nedokonalosti a poklesky. Zrovna si myslím, že když už něco mám, nějakou pozitivní vlastnost, tak je to pochopení pro lidské slabosti. Jaká je tvá největší slabost? Chceš, abych se tady svlékal? (Smích) Já jich mám hodně! Byl bych rád, aby i ostatní měli pro mě tolik pochopení, co já pro ně, ale protože si myslím, že by to tak nebylo, tak se vyhnu odpovědi na tuto otázku. Nerad bych totiž, aby když prozradím svou největší slabost, byla potom zneužita proti mně! (Smích) František Teichmann, foto: K. Kokešová Zbigniew Czendlik (*1964) Pochází ze čtyř dětí z polské vesnice Brenna, okres Těšín. Jeho sestra se stala řádovou sestrou a stará se v Německu o dlouhodobě nemocné. Za kněze byl vysvěcen v roce 1989. Z Katovic ho biskup poslal do Čech, začínal v Náchodě a od roku 1993 působí v Lanškrouně. V roce 2005 se mu po dlouholetém úsilí podařilo zahájit provoz Rodinného dětského domova v Žichlínku. V České televizi má vlastní pořad Uchem jehly, kam zve zajímavé osobnosti z veřejného života.
14
HISTORIE
18 -2013
Rozloučení s komínem
Panoramatický pohled z vrcholu komínu na Lanškroun, foto: L. Peichl
Ještě před nemnoha týdny by mne nenapadlo,že se někdy budu zabývat komínem, dokonce o něm psát. Nota bene když ho celá léta spíš považuji za nutné(?) zlo a šrám na městečku posazeném v tak krásné krajině... Jenže ono se stačí v myšlenkách projít proti proudu času a vše dostává netušené obrysy… KONEC SRPNA 2013 Ranní cesta, kterou znám už dlouhou řádku let, je najednou jiná. Tady v tom místě jsem vždycky viděl komín mezi domy. Dnes na mne kouká stále ještě vysoký, ale nezvyklý pahýl bez svého klobouku. Má to hoch už spočítané, za pár týdnů…. Je mi ho najednou líto, vždyť ještě před pár dny… VEČER O DVA TÝDNY DŘÍVE. Dotýkám se komína a měřím vzdálenost mezi řadami jeho tvárnic. Vrtá mi totiž hlavou, jak je vysoký. Rozteč 25cm, k první kramli cca 3metry, pak 385 kramlí k ochozu, jedna řada tvárnic mezi kramlemi, pak ta čepice (další 3 metry) a plus minus máme 103 metrů. Je to správná výška? Daleko od skutečnosti být nemůže. Ještě se dívám ze spoda na tu řadu stupů na cestě do nebe a vracím se k události jen o několik dní mladší ... 3. 8. 2013, SEDM HODIN RÁNO. S kamarády z HK Lanškroun jsme pod komínem. Trochu hektické včerejší telefony, aby vše bylo kolem výstupu „košer“, a teď tu navlékáme sedáky a připravujeme jisticí smyčky. Půl osmé. Libor šplhá po laně k první kramli, pak lezeme postupně my ostatní. Jako mravenci pomalu kolmo vzhůru. Jde to dobře, kramle drží, jen jištění trochu zdržuje. Každým výškovým metrem se vzdalujeme tomu známému rodnému městu někam do neskutečna. Stále výš. Nedočkavost vytváří dojem nekonečnosti. Ale už je tu špinavá bílá část stěny, první pruh, pak špinavější červená, další bílá (je to ještě bílá?), černočervená, a už nahoře prolézám malým otvorem na ochoz. Bude
osm hodin. Vítr silně fičí, na obzoru je vidět blížící se fronta, ale víme, že máme dost času. Nad mraky vychází slunce, město si ješte užívá své nedělní líné ráno a jen my na komíně nevíme co dřív. Dívat se? Fotit? Kde začít? Najednou mi dochází, jak ojedinělý je pro nás tenhle zážitek. Máme rádi pohledy z kopců a rozhleden, čas od času hledáme adrenalin na zajištěných či nezajištěných cestách hor… a ono to všechno celou dobu máme tady, doma. A navíc to dole je naše město. Vlastně jsem si teď splnil malý sen ho právě odsud vidět na vlastní oči. ČERVENEC 2013, VŠEDNÍ DEN. Vzhlédnu od telefonu oknem ven z kanceláře. Komín, že se bude bourat? Tenhle komín, na který tu léta koukám, vlastně si pamatuji, jak ho stavěli? Proč bourat? Hloupá otázka, když je už k ničemu, že… Je opravdu už k ničemu? Zbytečná otázka, když se bude bourat, že… Začátek roku 2009. „Lanškroun jako na dlani“ se jmenuje výstava fotografií Jany Vokálové. Foceno z tesláckého komína. Krásné fotografie, krásný pohled na město. Napadá mne (tak tady ten sen vznikl, nebo už dříve?): Tak si tam taky NĚKDY vylézt … No aspoň k něčemu pěknému ten komín posloužil. Tam by byla rozhledna… Ale vždyť já jsem z toho místa taky přece už kdysi fotil! Doma se honem dívám do alba. Kvalita fotek nic moc, ale...Je to možné, jak se ten Lanškroun změnil? VŠEDNÍ DEN, NĚKDY MEZI ROKY 1987 A 2013. Je ráno, cesta do práce, směr komín. Poslední pohled na něj patří spodním kramlím a pak nahoru, kde už není poznat,
kolik jich vlastně na komínu je. Takový všední den se zlomkem myšlenky na komín byl asi každý z těch pracovních, takže za ta léta to máme odhadem 6000 podvědomých nebo vědomých vjemů? 1985, ASI KONEC ZÁŘÍ. Po letním toulání s kamarády se konečně vracím do rodného města načerpat sil před dalším semestrem. Zajdu k dědovi, který bydlí na konci Kollárovky. Nadšeně mi ukazuje, jak si do kalendáře píše, kolik nových řad toho NOVÉHO tesláckého komína v kterém týdnu šplhající dělníci udělali. Začali už na začátku roku a od té doby to děda živě sleduje a dokumentuje. Koukám teď přímo z okna na rostoucí prst kousíček nad domem, směr Skleňák. „Jsou šikovní, šplhaj po komíně jak opice,“ chválí je děda, ale já jeho nadšení moc nesdílím. Další komín ve městě? Má být prý 100m vysoký, no nazdar. Ten to město poznamená při jakémkoliv pohledu i zdaleka. Argumentu, že vyšší komín pomůže zlepšit životní prostředí (tím, že popílek rozfouká dál?), moc nechci rozumět. Aspoň, že k němu
budou nové, účinnější odsiřovací jednotky. Těžko si na to nové panorama města budu zvykat. Co se dá dělat? Děda se chlubí, že má stavbu komína zdokumentovanou i na fotografiích. Hmm, bude to někdy někoho zajímat? Za sto let? Nějaké základy komína z roku 1985! 1979, PŘEDJAŘÍ, STŘEDA ODPOLEDNE. S fotokroužkem při LŠU (lidová škola umění) jdeme dnes fotit Lanškroun. Od Magdalénského kostela po Kollárovce, kterou v její půli protínají ošklivé roury teplovodu, před teplovodem vlevo, a úzkou lávkou se protáhneme na Dvořákovu ulici. Ta, která tu vede teď, to ale NEBYLA. Tahle původní Dvořákova, kterou popisuji, vedla od autobusového nádraží podél pravého břehu potoka, pod KOTELNOU až k mostku za garážemi, kde se napojila na ulici Českou. Pár kroků od Dvořákovky, a jsme tu. Kotelna s balkonem a rudou hvězdou tady stojí vedle starého cihlového komína. Nic víc. Teplárna původně zásobovala teplem TESLU, poté byl postaven teplovod do nového sídliště za Pakovkou, kde se i
Pohled výstupovým otvorem dolů , foto: L. Peichl
HISTORIE
naše rodina nedávno přestěhovala. Po krátké exkurzi teplárny jsme na balkoně a vše je dole jak na dlani. Snažím se fotit panorama pod námi. Mým novým fotoaparátem FED4 (sdělano v SSSR) cvakám naslepo, moc se ani nesnažím. Vždyť to je jen tak, učíme se… Černobílý negativ, a dole šedé, nezajímavé město. Vždyť to tady všude znám. 1971, PRÁZDNINY. S klukama z ulice závodíme na kole. „Náš okruh“ na čas začíná před panelákem na Kollárovce, na asfaltu. Pak vede kolem Kalousků doprava na hlavní, směr nádraží přes most, za mostem hned opět doprava (začátek Dvořákové), pod (starou) teplárnou a cihlovým komínem na konec Dvořákové, přes mostek na prašnou ulici Českou a naposled doprava na prašnou část ulice Kollárovy až k učilišti, kde začíná asfaltový finiš do cíle. Žádné roury teplovodu, žádný 100m komín, žádný skleňák, žádná „nová Tesla“. Za kotelnou jen pole, prašná cesta kolem Vyhnálkových zadem až kousek k odbočce na(ještě funkční) cihelnu. Kraj našich klukovských let.
18-2013
15
Komín nebyl, pak najednou vyrostl a teď ho zase sundávají. JAKÝ BYL ? NEJVYŠŠÍ BOD VE MĚSTĚ I CELÉ KOTLINĚ. NEJmladší ze všech vysokých komínů města. V posledních letech, bez kotelny i NEJosamělejší. Nepřehlédnutelná dominanta. A určitě si hýčkal jedno nezapomenutelné NEJ – měl NEJkrásnější výhled na město a jeho okolí. A pro mne ještě jedno NEJ – NEJlépe na svém osudu a jeho pohledem na město dokumentuje, jak je vše proměnlivé i v tak krátkém období, jako je 30 či 40 let, přestože se nám zdá spíš opak. Stanislav Zedníček Foto: Archiv S. Zedníčka Stavba základů komínu 1985
Jižní pohled na průmyslovou zónu
Vrcholový klobouk
V celé kráse 2013
Lanškrounský komín se nedožil ani třicítky a jeho životní pouť se naplnila. A nic mu nebylo platné, že už dlouhá léta nekouřil. I vůči běžnému stáří ostatních českých komínů lze konstatovat, že zemřel nebývale mlád a navíc v dobré zdravotní kondici, inu , co naplat. Přes veškerou mou snahu jsem ani zdaleka nevyužil všechny obrazové materiály, které mám k dispozici, a tak z důvodu toho, že v tomto století již žádná stavba s největší pravděpodobností nedosáhne podobně úctyhodných rozměrů, využiji zbývající materiály v zimní příloze, Vás čtenáře prosím, pokud doma máte nějaké materiály s tematikou našeho komínu, uvítám je na adrese:
[email protected]. František Teichmann
16
KULTURA
18 -2013
Řídím, piju nealko pivo! Prázdniny ve znamení policejních kontrol
Pirátský příměstský tábor DDM DAMIÁN Příměstský tábor se konal v termínu od 5. do 9. srpna 2013. Byl velmi kreativní a současně velmi sportovně laděný. Veškeré aktivity probíhaly v Lanškrouně a jeho okolí. Tábora se zúčastnilo celkem 22 dětí ve věku od 6 do 11 let. Cílem tohoto letního tábora bylo zabavit děti a vyplnit jejich prázdninový volný čas prostřednictvím nejrůznějších jak tvořivých, tak i sportovních aktivit. Hned první den si děti vyzkoušely batikování triček, poté následovaly atletické disciplíny na stadionu Romana Šebrleho v Lanškrouně. Úterní dopolední tvoření z marcipánu bylo vystřídáno různými pohybovými hrami. Odpoledne si děti vyzkoušely zručnost a mnozí i trpělivost v minigolfu u lanškrounských rybníků. Středa byla věnována celodennímu výletu napříč Sázavským údolím, na jehož konci čekal na všechny pirátský poklad. To ale nebyla jediná odměna tohoto dne: po tak náročné túře byla další odměnou zvířátka na soukromé farmě pana Hrabáčka v obci Albrechtice. Čtvrtý den skrýval spoustu dobrodružství a zábavy. Děti si nejprve vyzkoušely tvořit mořské živočichy a příšerky pomocí výtvarné techniky zvané kašírovaní. Po obědě
jsme se společně vydali autobusem do aquaparku v Ústí nad Orlicí, kde jsme si užili jak sluníčka, tak i spoustu legrace. Poslední táborový den byl zcela věnován sportovním aktivitám. V dopoledních hodinách si děti vyzkoušely zdolat několik tras na horolezecké stěně v tělocvičně ZŠ Aloise Jiráska. První část odpoledního programu se nesla v rytmu hudby, kdy si účastníci tábora zatančili zumbu, v druhé části pátečního odpoledne se utkali v závěrečné přehazované na hřišti nedaleko Střelnice. Po celý týden nás provázelo krásné slunečné počasí, které také přispělo k tomu, že děti odcházely z příměstského tábora spokojené, s novými zážitky, zkušenostmi a kamarády. Závěrem snad jen velké díky všem, kteří nám pomáhali při jednotlivých aktivitách, a všem prima dětem. Ti všichni dohromady přispěli k tomu, aby se tento tábor stal nezapomenutelným, jedinečným,
pestrým letním týdnem, na který budeme všichni rádi vzpomínat. Za organizátorský tým DDM Lanškroun Bc. Radka Kuběnková
V rámci silničních kontrol proběhl v pondělí 19. srpna 2013 ve spolupráci s Českým svazem pivovarů a sladoven preventivní projekt „Řídím, piju nealko pivo!“. Dopravní policisté v rámci běžných silničních kontrol provedli u desítek řidičů dechové zkoušky na alkohol. Při naměření nulové hodnoty jim zástupce Českého svazu pivovarů a sladoven předal nealko pivo a jednorázový tester na zjištění alkoholu v dechu. Všichni zkontrolovaní řidiči osobních i nákladních vozidel a motocyklisté se z dárků mohli radovat, ani u jednoho nebylo zjištěno, že by před jízdou nebo během ní pil alkoholické nápoje. Silniční kontroly na orlickoústeckých silnicích budou o prázdninách i ve školním roce pokračovat, proto apelujeme na řidiče, aby před jízdou v automobilu, na motocyklu nebo na jízdním kole nikdy nepili alkohol. (Fotografie PČR z akce se po kliknutí na ně zvětší.) nprap. Bc. Lenka Vilímková tisková mluvčí
POZVÁNKA na
PROPAGAČNÍ VÝSTAVU králíků, holubů a drůbeže 13.–14. 9. 2013 v parku u kostela sv. Máří Magdalény na ulici 5. května v Lanškrouně
NOVÁ SOUTĚŽNÍ OTÁZKA Vážení čtenáři, v letním čísle jsme slíbili novou soutěžní otázku. Ta se bude tentokrát týkat Lanškrounské kopy. Správné odpovědi zasílejte do 13.9.2013 mailem na
[email protected] nebo na naši adresu: 5. května, Lanškroun, 563 01. Uveďte prosím své celé jméno a město/obec. Z úspěšných odpovědí vylosujeme 5 výherců, které odměníme cenami od kosmetické firmy ANNABIS. Výrobky s léčivým konopím této firmy si můžete zakoupit v lékárnách U Milosrdného Samaritána a Urban a v obchodě Angelos (Strážní 18, Lanškroun). Jména výherců zveřejníme v následujícím čísle LL, které vychází 20.9.2013. Soutěžní otázka: Letos pořadatelé Lanškrounské kopy přichystali novou trasu. Pro koho je tato trasa určena a kolik km měří?
KALEIDOSKOP
18-2013
17
PRVNÍ TŘÍDY Dotazy: 1. Kolik v září 2013 nastoupí na vaši školu prvňáčků, do kolika tříd jste je rozdělili a kdo je bude učit?
Libuše Švubové FILM DOPORUČUJI animovaný film MARY A MAX, jehož autor Adam Elliot je zároveň i režisér a animátor. Podtitul „Nebýt normální je normální“ vystihuje stručně jeho obsah a to, že se jedná o film, který se dá jen velmi těžko zařadit, hodnotit, popsat a musíte jej prostě zhlédnout. Nevěřila bych, že bizarní modelínové postavičky hlavních hrdinů mě tak osloví a upoutají pozornost. Nechci moc prozrazovat, a tak jen napovím, že příběh dvou nesourodých lidiček Mary, osmileté osamělé holčičky, a 44letého Žida Maxe trpícího Aspergerovým syndromem /druh autismu/ je opravdu okouzlující. Díky dopisování mezi Melbourne a New Yorkem přerůstá jejich kamarádství v přátelství navzdory velké vzdálenosti, rozdílu věku a vyznání. Budete překvapeni, jak je možné se dívat skrze animované postavičky na život a problémy, které s sebou přináší. Chvíli je to komedie, ale nenadálá zápletka promění vše v drama. Chvíli vás mrazí, poté přijde uvolnění. Vážná témata jako duševní poruchy, strachy a nejistoty, alkoholismus a konečně i smrt jsou podány zároveň srozumitelně a „natvrdo“, ale i s nadsázkou. Film je jedinečný a nezapomenutelný. CD Chci se s Vámi podělit o dvě písničky, které mě oslovily. Ani jedna nepatří k obehraným hitům. Píseň v podání Vojty Dyka a Marthy Issové „Ty jsi můj strašnej zloděj času“ nepatří jen zamilovaným, ale něžným spojením hlasů obou interpretů dokáže zpříjemnit den snad každému. Stejnojmenné CD obsahuje texty ze sbírky P. Cmírala „Milujeme čím dál víc“. Nádhera!!! Druhá píseň „Hladiny“ s V. Dykem mě doslova uchvátila. Hudba Petr Hapka, text o potřebě čelit změnám v životě Michal Horáček. Je z lyrikálu „Kudykam“ a najdete ji v albu TRIBUTE MH, které je záznamem 2 koncertů k 60tinám M.Horáčka. Talentovaný zpěvák, skvělá hudba, neotřelý text, fantastický orchestr a klavír – no prostě paráda!!! Najdete také na YouTube. RECEPT JABLKOVÁ MŇAMKA Pekáček vymastím tukem, posypu strouhankou, pokladu hustě oloupanými jablky nakrájenými na plátky, posypu směsí hladké a polohrubé mouky tak, až jablka nejsou vidět. Nahoru položím plátky másla /Hery/ a peču, až mouka zrůžoví. Vychladlé nakrájet, pocukrovat, ev. ozdobit šlehačkou. Přeji dobrou chuť!
2. Co může prvňáčkům vaše škola nabídnout v rámci ŠVP nadstandardního (myslím výuku angličtiny, kroužky, pohybové aktivity,....) 3. Budete nějaké žáky v první třídě integrovat? Pokud ano, máte k dispozici asistenta?
ZŠ A. Jiráska 1. Nastoupí 68 prvňáčků, vytvořili jsme 3 třídy. Třídními učitelkami se stanou Mgr. Jana Dostálová, Mgr. Zuzana Parentová a Mgr. Petra Štěrbová. 2. Na celé škole od první třídy až po devátou chceme využívat metody CLIL (Content and language integrated learning). Jedná se o anglickou zkratku označující výuku, kdy se vyučuje nejazykový i jazykový předmět současně, tzn.
ZŠ Dobrovského 1. V září 2013 nastoupí na naši školu 54 žáků a budou rozděleni do 3 tříd po 18. 1.A bude vyučovat Mgr. Lenka Pilná, 1.B Mgr. Eva Suldovská a 1.C Mgr. Jana Křenková. 2. Pro první třídy letos nabízíme v rámci ŠVP výuku angličtiny s dotací 2 hodiny týdně. Dále nepovinné kroužky. Sluníčko, taneční kroužek,
ZŠ Smetanova 1. Do 1. tříd nastoupí 42 žáků. Mgr. Dana Kačerovská, která bude učit 1.A, bude mít na starost 20 žáků a Mgr. Lenka Žáková v 1.B žáků 22. 2. V rámci ŠD jsou v nabídce kroužky: sportovní, několik kroužků
integrovaně. Nejazykový předmět je tedy vyučován prostřednictvím cizího jazyka a cizí jazyk pomocí nejazykového předmětu. Žáci si tak osvojují znalosti a dovednosti v obou předmětech současně. Budeme postupovat pomalým tempem, ale vytrvale a intenzivně. Zjednodušeně jde o to, abychom jazykový předmět (v tomto případě angličtinu) integrovali nejprve do předmětů výchovného charakteru (VV, HV, Pč) a postupně ji zaváděli i do předmětů odborných.
Dále nabízíme možnost slovního hodnocení. A standardní kroužky v rámci ŠD - pohybové hry, výtvarný kroužek, taneční kroužek a zájmová angličtina.
který vede vedoucí vychovatelka M. Kroulíková, pěvecký a keramický kroužek. Pí uč. Jana Křenková má logopedické vzdělání, které lze v případě potřeby využít. Školní družina je zaměřena na tři základní obory: sportovně pohybové, hudebně pohybové a všeobecné zaměření. Družina využívá školní bazén. První třídy jsou umístěny v nové budově, kde jsou jen malé děti. V této budově jsou pro první
třídy nově zbudované a vybavené učebny školní družiny. Žáci mají přístup do školních zahrad, které využívají v rámci výuky a ve školní družině. Pro výuku se buduje školní arboretum. Školní družina v podzimních a jarních měsících využívá různé hrací prvky, v zimním období sáňkujeme na naší školní sjezdovce.
keramiky, florbal a výtvarný kroužek. Další kroužky pro naše děti organizujeme ve spolupráci s DDM, který je zastřešuje. Další významnou výhodou našich prvňáčků je umístění tříd v areálu na Palackého ulici, v klidné části Lanškrouna, v renovované budově, kde mají k dispozici velikou zahradu s kvalitním
certifikovaným dětským hřištěm. (Pokud máte možnost, doporučuji k návštěvě).
3. Asistenta k dispozici nemáme, integrace v 1. třídě mi zatím není známá, nikdo nepřišel s požadavkem ani s žádným doporučením z pedagogicko-psychologické poradny (PPP). Celá situace se však během roku může změnit podle aktuálních zpráv z PPP.
3. Integrován bude jeden žák s asistencí.
3. V současné době nemáme žádné podklady od zákonných zástupců k integraci, předpokládám tedy, že nebudeme mít v 1. ročníku integrovaného žáka.
Krádež dřeva v lese RUDOLTICE – Lup odvezl neznámo kam. Přísloví „Bez práce nejsou kolá- ním vznikla poškozené společnosti če“ není zřejmě vlastní dosud ne- škoda vyčíslená na téměř 7 200 koznámému pachateli, který v prů- run. Po pachateli v současné době běhu měsíce srpna odcizil z lesa intenzivně pátrají policisté z lanšv katastru obce Rudoltice uložené krounského odvodního oddělení. V případě dopadení hrozí nedřevo. Zloděj z lesního porostu odcizil známému nenechavci až dvouleté 7,5 krychlových metrů smrkové vězení. Policisté uvítají jakékoliv indřevní hmoty, která byla po provedené těžbě uložena na hromadě. formace, které by jim pomohly Podle prvotního výsledku prově- k rychlému dopadení pachatele. řování došlo ke krádeži v době od Policii mohou občané kontakto9. srpna 13:00 hodin do 26. srpna vat na bezplatné lince tísňového 10:30 hodin. Protiprávním jedná- volání 158 nebo přímo na Ob-
vodním oddělení v Lanškrouně na tel. č. 974 580 731. nprap. Bc. Lenka Vilímková tisková mluvčí
18
Z MĚSTA
18 -2013
Tábor 31. oddílu skautů, 33. smečky Vlčat a 37. dívčího oddílu Dne 13. července se členové třicátých oddílů skautského střediska Zubr a Dikobraz Lanškroun vydali k Prorubkám u Rychnova nad Kněžnou, kde strávili dva týdny na tábořišti patřícím skautům z Chocně. Menší děti (Vlčata a Světlušky) jely vlakem, ty starší potom na kolech.
Tábor 1. chlapeckého oddílu Členové 1. chlapeckého oddílu vyrazili tábořit do malebného prostředí Vysočiny nedaleko Dolní Rozsíčky a Mirošova, které starší generace skautů pamatuje z roku 2005. Tehdy tábor nesl název „Tábor mokrých tee-pee“. I tentokrát táborníkům útočiště a střechu nad hlavou poskytla indiánská tee-pee, tím ale podobnost s předchozím táborem končila. Letos o žádném mokru nemohlo být ani řeči a nikdo si asi na začátku ani v nejbujnějších snech nepředstavoval, jak pěkné počasí nás čeká. Skauti se už během příjezdu, kdy celou cestu z Lanškrouna urazili na kolech, přesunuli do bájné Středozemě, aby v rolích rohanských jezdců pomáhali chránit své království před silami zlého čaroděje Sarumana a temného pána Saurona. Kromě bojů a zdokonalování se ve svém šermířském umění museli se bojovníci postarat i o signalizační systém ohňových majáků a hlavně ho umět v pravou chvíli použít. Během tábora se také podívali pěšky nebo na kolech do okolní krajiny. Mladší skauti (Vlčata) se proměnili v trpaslické rody a po vzoru příběhu hobita Bilba vyrazili k Osamělé hoře utkat se s drakem Šmakem a nalézt bájný drahokam Arcikam. Po cestě na ně číhala řada
nástrah a dobrodružství – získání zlobřího pokladu, hádanky ve tmě s Glumem a únik z jeho bludiště nebo překonání Temného hvozdu, kde přebývali obří pavouci a vládli nedůvěřiví elfové. Závěrečná bitva pěti armád a cesta pro drahokam rozhodla o vítězi. Ale nejen táborové hry vyplňovaly program. Našla se spousta příležitostí, kdy se všichni mohli zdokonalit ve svých skautských znalostech a tábornických dovednostech, překonat sama sebe při plnění různých zkoušek a lovu bobříků. Svůj skautský nebo vlčácký slib si v druhé části tábora složili bráškové Křeček, Lojza, Romča a Starosta. Při závěrečném táborovém ohni byly potvrzeny nové přezdívky, které se poštěstilo některým členům během tábora získat. Po rozdělení odměn a zabalení věcí pak všichni vyrazili obohaceni o nové zážitky domů, aby si užili zbytek prázdnin. Šroubek
V letošním roce tábořili kluci společně s děvčaty, a proto se během dalších 14 dnů mohly na louce potkat nejrůznější postavy ze dvou celotáborových her. Chlapecká část tábora se proměnila v anglické gentlemany, kteří se společně s Phileasem Foggem vydali na cestu kolem světa za 80 dní. Na druhé straně tábora si děvčata zřídila ekologickou stanici s cílem jednou pro vždy vyhubit pověstného „Ropáka“. Nebylo tedy neobvyklé, když si ekoložka v bílém plášti pročítala novinky z 19. století v deníku TheTimes vedle anglického gentlemana v cylindru, který vedl vášnivé debaty o nejnovější kyslíkové zbrani proti Ropákovi. Mimo těchto her se děti během tábora seznamovaly s krásami přírody, tábornickou praxí a jinými dovednostmi. Prostor byl i na sportovní aktivity a méně tradiční hry. Neméně důležitou část programu představovalo každodenní zamýšlení se nad skautskými ideály a hodnotami. Skauti také během tábora absolvovali dvoudenní putování s přespáním pod širým nebem, během kterého se podívali na Velkou Deštnou a k Masa-
rykově chatě na Šerlichu. Skautky se potom vydaly kolem Pastvinské přehrady směrem k Zemské bráně. Vzhledem ke slunečnému počasí byla všemi táborníky hojně využívaná hluboká tůň v řece Kněžné, která skýtala vítané osvěžení během horkých dnů. Díky vedoucím, dětem i vynikající kuchyni přinesl letošní tábor v podhůří Orlických hor 14 báječných dnů protknutých skautským duchem. Více informací (včetně fotek) je možné nalézt na www.skaut-lansktoun.cz Dave a Jirka
SPORT
18-2013 Obrovský dík patří jak sponzorům, tak i pořadatelům, kteří ve stejném složení za obrovské pomoci všech lanškrounských a bystřeckých volejbalistů zvládají každý rok připravit vše k úspěšnému průběhu turnaje.
Muži – kraj: Česká Třebová „B“ Česká Třebová „A“ Zruč nad Sázavou Lanškroun „A“ Lanškroun „B“ Choceň Ženy – kraj: Pardubice Choceň - Vysoké Mýto Letohrad Lanškroun „B“
Lanškrounská Prda 14. ročník volejbalového turnaje mužů a žen v Lanškrouně V sobotu 17.8.2013 byl na lanškrounských kurtech uspořádán již 14. ročník volejbalového turnaje mužů a žen Lanškrounská Prda. Do soutěže mužů se přihlásilo stejně jako v loňském roce 6 družstev a v kategorii žen se po slabší účasti v roce minulém sešlo 10 družstev, což bylo nejvíce od roku 2007. Slunečné počasí, které vydrželo po celý den, umožnilo odehrát všem družstvům 40 utkání a celý turnaj končil lehce po 19 hodině. Po ranním nástupu družstev byly zahájeny na šesti skvěle připravených kurtech první zápasy v kategorii žen i mužů. Ženy byly rozděleny do dvou skupin po pěti družstvech a ve skupině A se nejlépe dařilo spojenému družstvu Chocně a Vysokého Mýta, které bez zaváhání a bez prohraného setu vyhrálo všechny své zápasy. Na druhém místě s jedinou prohrou skončily domácí hráčky Lanškrouna „B“ a mohly tak vyhlížet své soupeřky do bojů o medaile. Ve skupině B si nejlépe vedly Pardubandy společně s druhým Letohradem. Do turnaje nastoupila i družstva lanškrounských juniorek a kadetek a odehrála tak v plné přípravě velmi kvalitní utkání, kde získala mnoho zkušeností do budoucna. Po odehrání obou skupin byly zahájeny zápasy o celkové umístění, kde děvčata Letohradu porazila Lanškroun „B“ a skončila na třetím místě. Finále bylo velmi vyrovnané a po dvou odehraných setech rozhodoval zkrácený set. V něm dominovaly hráčky z Pardubic a zaslouženě turnaj vyhrály. Na dalších dvou hřištích souběžně probíhal turnaj mužů, kde se šest týmů utkalo v jedné skupině a každý si tak postupně zahrál se všemi sou-
peři. Dvě domácí družstva na sebe narazila už ve druhém zápase a byl to boj velmi vyrovnaný. Skóre se přelívalo na obě strany a vše rozhodl až třetí set, kde se lépe dařilo Lanškrounu „A“. Už za dva týdny se obě družstva utkají v prvním kole krajského přeboru mužů, kde budou mít borci z „béčka“ možnost reparátu. Celkem bylo v turnaji mužů odehráno 15 krásných zápasů a v pěti případech musel o vítězi zápasu rozhodnout až třetí zkrácený set. Právě tyto sety potom rozhodovaly v celkovém pořadí, protože tři družstva získala stejný počet bodů. Nejlépe hráli volejbalisté České Třebové „B“, kteří v celém turnaji prohráli pouze jeden zápas se Zručí nad Sázavou a zaslouženě se stali vítězi 14. ročníku Lanškrounské Prdy. Zruč následně prohrála s domácím „áčkem“, kde lanškrounští volejbalisté několikrát v zápase otočili nepříznivé skóre a ve zkráceném rozhodujícím setu za velké podpory diváků vyhráli 18:16. Tento zápas rozhodl o tom, že Zruč nad Sázavou v turnaji nezvítězila a Lanškroun „A“ získal stejně bodů jako další dvě družstva, ale díky více prohraným setům obsadili až čtvrté místo. Lépe dopadli právě volejbalisté Zruče nad Sázavou na místě třetím a „áčko“ České Třebové na místě druhém. Při podvečerním slavnostním vyhlášení byla odměněna všechna družstva diplomem a věcnou cenou a mohla se rozloučit s turnajem posezením v místní kantýně. Po porci odehraných utkání v opravdu letním dni to bylo opravdu potřeba. Další ročník je za námi a jubilejní nás čeká v roce příštím. Za uplynulá léta turnaj navštívilo více než 190 družstev a bylo odehráno více než 420 utkání.
19
Česká Třebová Žichlínek Dolní Újezd „B“ Lanškroun „kadetky“ Lanškroun „juniorky“ Dolní Újezd „A“ Nejlepší hráčka turnaje: Kateřina Straková - Pardubice Nejlepší hráč turnaje: Lukáš Halva - Česká Třebová Sponzoři turnaje: Nástrojárna ORSO, Josef Krsek, Josef Jonáš, Jiří Roubal, Kateřina Kadláčková Vše o lanškrounském volejbale najdete na webových stránkách: www.vklanskroun.cz Kace®
ODDÍL STOLNÍHO TENISU TJ LANŠKROUN INFORMUJE LETNÍ PŘÍPRAVNÉ OBDOBÍ Po měsíční pauze jsme od 22.7. opět v plném tréninkovém proudu. Několik našich mladých hráčů se zúčastnilo domácího soustředění pod vedením trenérů Davida Marka a Davida Palkovského. Denně se trénovalo dvoufázově v Dělnickém domě a využili jsme i místní atletický stadion a českotřebovský bazén. Někteří si zajistili také soustředění ve Vrchlabí, jiní ve Stráži pod Ralskem či v Hodoníně. V letních měsících, kdy je zápasová a turnajová pauza, se soustředí především na zlepšování fyzické kondice.
FILIP VYBÍRAL NA MISTROVSTVÍ EVROPY Ve dnech 10.–16.8. se náš desetiletý nadějný hráč Filip Vybíral zúčastnil letního soustředění v Bystřici nad Pernštejnem. Toto soustředění mělo pod záštitou ETTU (evr. asociace) a bylo obohaceno příjezdem známého srbského trenéra Zorana Djokiče. Vše bylo spojeno s projektem ,,Hledáme budoucí olympioniky“, kam Filip patří. Rovněž byla jeho účast nutností z důvodu společných příprav na blížící se ME minikadetů ve francouzském Štrasburgu. Před odjezdem do Francie jsme absolvovali ještě dvě tréninkové jednotky ve Vlašimi. Na mistrovství Evropy bylo nominováno 6 hráčů, 4 hráčky a 4 trenéři. V této skupině jsme byli Filip a já. Od 21.8. do 25.8. jsme byli ve Francii. I tam jsme
si vyzkoušeli na tréninku podmínky dvou velkých hal, ve kterých se turnaj hrál. Navštívili jsme i večerní historické město s vysokou katedrálou. Na samotném turnaji startovalo přes 400 hráčů a hráček z více než 26 zemí a ve Filipově ročníku 107. Po bojích v několika skupinách, kde Filip v průběhu turnaje narážel na spousty Francouzů, Welšana, Rumuna, se umístil na pěkné 41. pozici. Na tak velké akci to považuji za velký úspěch být v první evropské padesátce!!! Nejlépe se z našich hráčů dařilo Martinkovi (Ostrava) – 22. místo a Zdence Blaškové (Prachatice) – 5. místo. Na tento turnaj já ani Filip nezapomeneme díky obrovské zkušenosti, možnosti tam hrát a spoustě zážitků. Ondřej Jányš, hlavní trenér mládeže
Filip Vybíral v reprezentačním dresu ČR
20
SPORT
18 -2013
Na Skuhrově kralovali Poláci a Machačová V neděli 18. srpna při 22. ročníku závodu Okolo Lanškrouna čelila téměř stovka cyklistů nejen obávanému Skuhrovskému kopci, ale také úmornému vedru. Podnik seriálu Moravského poháru – Olimpex přilákal i řadu příchozích silničářů, kteří se snažili zaplnit mezeru v závodním kalendáři. Projevilo se to především v hlavní kategorii mužů do 40 let, kde se objevili například závodníci Favoritu Brno, KC Brno či CK Kolokrám, ale také silný tým z Polska. Čtveřice favoritů odjela hned v prvním ze čtyř okruhů. Byli v ní Svoboda (YOGI Ostrava), Ehrenberger (Favorit Brno) a dvojice z Polska Franczak a Pac. Spoluprací postupně navyšovala náskok až ke čtyřem minutám, a tak musel rozhodnout až poslední výjezd na Skuhrov. Do finiše bohužel zasáhl agresivní řidič projíždějícího automobilu, který srazil a zranil Ehrenbergera a pak ujel. Nejvíce sil v koncovce měl Pawel Franczak, otřesený závodník Favoritu dojel čtvrtý. Přes rychlé časy ve všech kategoriích padl traťový rekord pouze v mužích do 50 let. Zlínský Libor Homola ujel soupeřům hned v úvodu a po sólové jízdě vyhrál na této trati už pošesté s náskokem přes pět minut a s průměrnou rychlostí 36,2 km/hod. Naopak až ve spurtu velké skupiny rozhodl o svém vítězství mezi muži do 60 let lanškrounský Robert Skřeček v barvách KC Brno. S velkým náskokem vyhráli své kategorie Jaroslav Šenk (muži nad 60 let), který objel tři okruhy úctyhodným průměrem přes 32 km/hod., a podle očekávání dráhová mistryně světa
Jarmila Machačová. Ta opět řádně prohnala s ní startující muže do 60 let, když mezi nimi dojela v první skupině na pátém místě. Výborný výkon předvedla také druhá Aneta Rotterová z domácího SKP Duha Lanškroun, která za sebou nechala celou elitu Moravského poháru. Legenda Moravského poháru, sedmasedmdesátiletý František Kochwasser, v cíli prohlásil, že mu to letos nesedlo, tak posuďte sami – 59 km se třemi výšlapy na Skuhrov průměrem 25 km/hod. Zkuste si to! Z cen od firem Cyklosport Dvořák, Viva, TG Tisk, Autolakovna Švestka a Drogerie A+L se radovali i úspěšní v bohaté tombole. Výsledky: Muži do 40 let (79 km): 1. Franczak (Fiolka-Trans, Polsko) 2:09:53 hod., 2. Svoboda (YOGI Ostrava) + 9 s., 3. Pac (Fiolka-Trans, Polsko) + 27 s. Muži do 50 let (59 km): 1. Homola (Zlín) 1:37:44 hod., 2. Chuděj (Cycloracing Team Olomouc), 3. Drahovzal, 4. Rotter (SKP Duha Lanškroun) všichni + 5:21 min. Muži do 60 let (59 km): 1. Skřeček (KC Brno), 2. Polcer (Silný team Uničov), 3. Machalický (Cycloracing Team Olomouc) všichni 1:48:32 hod. Muži nad 60 let (59 km): 1. Šenk (Silný team Uničov) 1:49:42 hod., 2. Fišer (HaPe Brno), 3. Kukula (Víno Karabina Šumperk) oba + 7:16 min. Ženy (59 km): 1. Machačová (Dukla Praha) 1:48:32 hod., 2. Rotterová (SKP Duha Lanškroun) + 10:33 min., 3. Vyčítalová (ACS Drak Vrbno p. Pradědem) + 15:34 min. Jan Ruščák
Tenis – Král opět králem V sobotu 17. srpna 2013 byl na tenisových kurtech v Lanškrouně pořádán letos již druhý turnaj ve dvouhře mužů (první se konal v polovině června). Turnaje se zúčastnilo celkem 16 hráčů, kteří byli při prezentaci rozděleni do čtyř skupin. Do každé skupiny byli vždy dva hráči nasazeni, zbytek hráčů si zařazení do příslušné skupiny losoval. Systém turnaje byl nastaven tak, že z každé skupiny, ve které se hrálo „každý s každým“, postoupili první dva hráči do osmičlenného pavouka. Hráči, kteří se umístili na třetím a čtvrtém místě, pak mohli sehrát skupinu útěchy, pokud jim ještě zbyly síly a chuť. V zápasech základních skupin nedošlo k žádnému překvapení, nasazení hráči obsadili vždy první dvě místa a postoupili tak do finálového pavouka. I ve čtvrtfinále (první kolo pavouka) potvrdili první čtyři hráči své nasazení a postoupili do semifinálové části turnaje. Z prvního semifinále vyšel vítězně Zbyněk Jurča, když přehrál poměrem 9:3 Libora Chládka. Ve druhém semifinále podlehl Pavel Krsek vítězi červnového turnaje Liboru Královi taktéž 9:3. Složení finálové dvojice se tedy po dvou měsících opakovala, když k očekávanému finále nastoupili první dva nejvýše nasazení hráči turnaje. V repríze červnového finále bylo po dvou odehraných setech, které se hrály téměř dvě hodiny, opět vyrovnáno, a tak o celkovém vítězi musel opět rozhodnout super-tiebreak (hráno do desíti bodů rozdílem dvou). V jeho závěru se zdálo, že Zbyněk oplatí svému soupeři dva měsíce starou porážku, když už vedl 8:4 a o chvilku později měl dokonce za stavu 9:7 i dva mečboly. Jenže došlo k několika chybám a Libor
Víte že, ... Soustředění lanškrounských florbalistů Florbalový klub FBC TJ Draci Lanškroun zakončil svoji letní přípravu
Král z Ústí nad Orlicí tiebreak otočil a zvítězil. Obhájil tak pozici turnajové jedničky. Ve finále vydali oba hráči maximum sil, došlo dokonce i na svalové křeče a následnou masáž. Často byli finalisti v pozici, kdy jsou opřeni o svá kolena a zhluboka vydechují, aby načerpali síly do dalších výměn. Vítězem skupiny útěchy se stal Tonda Němec, když zvítězil v každém zápase této pětičlenné skupiny. I když k velké senzaci v podobě nečekaného výsledku nedošlo, páté místo Víti Vacka bylo příjemným překvapením nejen pro něj samotného, ale i pro jeho trenéra. První čtyři hráči turnaje i vítěz útěchy byli odměněni věcnými cenami, Libor Král navíc odjel domů s putovním pohárem. V průběhu celé akce panovala pohodová atmosféra, občerstvení bylo zajištěno přímo na kurtech, dorazilo i několik diváků a fanoušků, počasí přálo, tak nelze turnaj hodnotit jinak než jako vydařený. Poděkování patří organizátorům, kteří se postarali jak o bezproblémový průběh turnaje, tak také o občerstvení. Jmenovitě především Pavel Smejkal, Tonda Němec, Petr Hajzler, Zbyněk Jurča a Karel Podolán. Konečné pořadí: 1. Libor Král, 5. Vítězslav Vacek, 9. Antonín Němec, 13. Petr Hajzler, 2. Zbyněk Jurča, 6. Jindřich Sadílek, 10. Tomáš Vacek, 14. Ondřej Veselý, 3. Pavel Krsek, 7. Stanislav Veselý, 11. Jan Resler, 14. Lukáš Langr, 4. Libor Chládek, 7. Peter Jačisko, 12. Tomáš Váně, 14. Ladislav Chládek Další informace, včetně fotografií z turnaje, najdete na webových stránkách www.tajm.cz na nový ročník dvoudenním soustředěním, které se konalo ve sportovní hale v Rokytnici v Orlických horách. V rámci tohoto tréninkového soustředění sehráli Draci dva zápasy s FbK Orlicko Třebovsko. Lanškrounské florbalisty na podzim čeká vstup do sezóny 3. ligy.
SPORT
18-2013
21
5í./Ë9*2*?.38
9iåHQtURGLþH KRNHMRYêNOXE2UOL/DQãNURXQSRĜiGiQiERUGRWêPXSĜtSUDYN\ SURFKODSFHDGČYþDWDYHYČNXRGGRWLOHW .XU]EUXVOHQtSRGYHGHQtPNYDOLILNRYDQêFKWUHQpUĤ 1DPtVWČPRåQRVW]DSĤMþHQtKRNHMRYpYêVWURMH]GDUPD
75e1,1.<3ěË35$9.<1$/('ċ YKDOH%yåL0RGUpKR
321'ċ/Ë Ò7(5é ý7957(.
,QIRUPDFH9LFHQHF0LURVODYKODYQtWUHQpUPOiGHåH WHOHIRQHPDLOYLPL#FHQWUXPF]
± ± ±
ZZZKRNHMODQF]
Ukázka z badmintonové přípravy dětí
Letní příprava mladých badmintonistů v Tatenici Badmintonové soustředění na novou sezónu 2013 – 2014 vypuklo poslední prázdninový týden v tělocvičně ZŠ na třech kurtech pro jedenáctku „vyvolených“ dětí z Dolní Dobrouče, z Lanškrouna a z Tatenice. Celá příprava na sezónu byla směřována právě k jejich prvnímu turnaji, který se bude konat již třetí sobotu v září v Pardubicích. Děti téměř v ideálním počtu si prošly testy znalosti pravidel badmintonu, podívaly se na motivační videa ze zápasů nejlepších hráčů a hráček světa. Dvouhodinové tréninky dále obsahovaly množství her rozvíjejících rychlost, obratnost a vytrvalost, jakými jsou např. badmintonový basketbal a triatlon a další. Samozřejmě došlo i na závodní badminton a procvičení si základních úderů během každé závěrečné fáze tréninku. Každý den v tělocvičně byl tradičně zakončen uvolňovacím a protahovacím cviče-
Zveme na křivolický festival živého pravěku, již popáté! Témata letošního festivalu jsou nadmíru lákavá! Cesty lidí, myšlenek a věcí přiblíží navštěvníkovi úsilí, které pravěká společnost vyvinula, aby si obstarala zlato, pazourky nebo sůl. Ukážeme vám počátky globalizace, tedy, že co, kde a za kolik bylo důležité odjakživa. Druhé téma, šperk a krása těla se ponese v duchu rekonstukce pravěkých tanců, krásných šatů na módní přehlídce, výroby šperků z bronzu nebo vinutých korálků. Obdivovat krásné věci je člověku vlastní, muži obdivují krásné ženy, staví pro ně paláce, skládají básně, tesají je z kamene, modelují z hlíny. Podíváme se společně, kdy a kde to začalo. A možná přijdeme i na to, co je k tomu vedlo. Festival není jen o koukání se. Připravili jsme naučné dílny pro děti a pro dospělé. Plavbu po našem novém rybníce v monoxylu-loďce vydlabané z jednoho masivního kmene nebo, pro odvážlivce, ochutnávku pravěkého piva (zatím
ním, aby děti zvládly i zátěž z dalšího dne. V okamžiku kdy čtete nové číslo Listů Lanškrounska již děláme nábor pro všechny děti do 15 let a zveme je společně s rodiči k návštěvě tréninků našich tří tréninkových skupin v Lanškrouně, v Tatenici nebo v Dolní Dobrouči. Všichni zájemci volejte pro více podrobností o trénincích na telefon: 603 496 245 nebo bližší informace jsou i na webu: www.tanden.cz. za TCZB trenér dětí Jiří Dinga foto: Tomáš Kmoníček
mu pracovně říkáme křivoxicht). Ke zlepšení chuti bude v nové hospodě samozřejmě možnost koupit i pivo současné, sviňskou medovinu či něco na zub, v obchůdku pak spousty pravěkých suvenýrů a řemeslných výrobků. Kde leží osada Křivolík? Křivolík je poblíž České Třebové, schovaný v romantickém údolíčku pod Kozlovem, 10-20 minut pěšky od restaurace Na Horách. Z nádraží je nejlepší jít po zelené turistické značce až k rozcestníku Uhrovy doly a poté se vydat po modré turistické značce směrem Kozlovský kopec. Pro návštěvníky s kočárkem doporučujeme zvolit cestu Křivolickým údolím od rybníka Panamák, tato cesta je zpevněná, do osady se dostanete přibližně za 30 minut. GPS souřadnice osady 49°53‘17.4“N 16°25‘5.7“E . Festival Živého pravěku se koná ve dnech 14. - 15. září 2013. Navštívit
Křivolík je krásný způsob prožít jeden víkendový den, srdečně vás zveme a velmi se na vás těšíme! Za občanské sdružení Bacrie Miho Cinková www.krivolik.cz
22
KALEIDOSKOP
18 -2013
Posvícení na cyklostezce do Rudoltic Spoustu světel měla tahle cyklostezka, zato dneska je už jiná skutečnost: Zřejmě jich měl někdo dost! Osmnáct těch světel poničil, který pak hrdina to jenom byl? Za tolik odvahy a mužné síly, jistě si zaslouží, abychom teď na něj pěkně posvítili! (Spočítáno 24.8.)
O TOM, JAK SILNIČÁŘI PĚŠÍM NABÍDLI BEZPEČNÉ KLIČKOVÁNÍ MEZI VOZIDLY
Den otevřených dveří firmy INA uvítal rodinné příslušníky V sobotu 24.8.2013 se po sedmi letech uskutečnil den otevřených dveří ve firmě INA Lanškroun, s.r.o. K vidění byla ukázka provozu dílen vstřikovny plastů a nástrojárny. V prostorách dílen byl k dispozici odborný personál, který zodpovídal na dotazy návštěvníků. Zajištěna byla ukázka tvorby valivých a kuličkových ložisek, včetně výlisků ve tvaru žetonů, které si návštěvníci mohli odnést domů jako suvenýr. Před prohlídkou dílen byly pro zájemce vystaveny ukázky výrobků studentů Střední odborné školy a středního odborného učiliště Lanškroun. Celým dopolednem provázeli klauni s jejich zábavným programem a pro nejmenší návštěvníky byl před budovou přistaven skákací hrad. Pro všechny zúčastněné bylo přichystáno občerstvení spojené s ukázkou a ochutnávkou míchaných nealkoholických nápojů. Za hojnou účast děkujeme zaměstnancům firmy a jejich rodinným příslušníkům. Michaela Kocourková Referent personálního oddělení INA Lanškroun, s.r.o.
Cyklostezka vedle silnice, o níž se všem léta zdálo, pěším teď slouží velice. Opravdu - velice málo. Po silnici šlapou rádi, panel značek k tomu svádí. A proto se vlastně ptáme: Pro koho tu stezku máme? (Silnice č. 43 u Domova mládeže SZeŠ)
Život jaký byl a je 23. srpna vyšlo 17. číslo Listů Lanškrounska, tedy dva dny poté, co uplynulo 45 let od vpádu armád pěti států východního bloku (Maďarska, Německé demokratické republiky, Bulharska, Polska a Sovětského svazu) do Československa. V noci z 20. na 21. 8. 1968 představoval první invazní sled okupační sílu v počtu 100 tisíc vojáků, která se v následujícím čase až sedminásobně zvětšila. Díky schválení smlouvy naším Národním shromážděním byl pobyt sovětských vojsk (ta ostatní se z našeho území stáhla) legalizován na tzv. „dočasnou dobu“ nutnou k normalizaci poměrů, takže jejich pobyt trval celých 23 let! V Listech jsme si toto neslavné výročí nepřipomněli, a tak je možné, že i nadále budeme občas kroutit hlavou nad nedostatečnými vědomostmi mládeže o živé (?) historii země, osudu a postojích lidí, kteří ji prožívali a vytvářeli. Často, jako v tomto případě, i s nasazením vlastního života. Tehdejší události se nevyhnuly ani našemu městu, natož pak období následné normalizace, které dokonce z některých srpnových
hrdinů bez hlubších výčitek, zato s vidinou „zlatého telete“, vykonalo své a povýšilo je do stavu kariéristů a prospěchářů využívajících plně nové situace ve společnosti. Samozřejmě s častou omluvou poukazující na plnění povinností a poctivou službu režimu apod., jak určitě mnozí buď pamatujeme, nebo jsme dokázali zapomenout. Zářným příkladem lámání charakterů s osobním využitím nabízených možností byla aktivita a nebývalá angažovanost některých kádrů a jejich přisluhovačů v n. p. Tesla na různých hospodářských a politických postech, jejichž jména nejsou neznámá. Je proto smutné, že před vydáním sborníku (natož pak po něm) 20 let svobody, 10 let spolupráce vydaného Městem Lanškroun v roce 2009 se nenašla instituce, která by se vydáním takové publikace vážně zabývala. Čas, jak víme, je neúprosný a je pak velice těžké dohánět zanedbané a opomenuté. Otázku, proč tomu tak bylo a je, ponechávám v tomto případě bez odpovědi. Lidská vůle bývá z určitých důvodů čas-
to silnější než nedostatek peněz. Navykli jsme si také pod pojmem „politická práce“ představovat maximálně každoroční jednorázové kladení věnců a boj nad volebními kandidátkami. Naštěstí malá vzpomínka se na tragické události 68. roku v našem městě objevila pod názvem Okupovali, nevěděli proč v č. 34 „Nejčtenějšího týdeníku 5 plus 2“, v době, kdy úvodní sloupek LL psal např. o „zkejsnutí“ v Lanškrouně či jsme se mohli např. dozvědět o, v ne zase tak dávné minulosti, náročném putování na lanškrounské koupaliště... Život zkrátka někdy tropil a tropí hlouposti, to už tak je. A lidem to vymluvit nelze.
Z některých bezprostředních reakcí po 21. srpnu 1968 (než nastal zásadní obrat některých lidí a institucí) alespoň malá ukázka na závěr. Jiří Faltus
PROGRAM AKCÍ
18-2013
23
RODINNÉ CENTRUM DĚTSKÝ SVĚT LANŠKROUN pořádá
T. G. Masaryka 3, tel.: 465 324 662 Program kina na www.lanskroun.eu
Bohuslava Martinů 980, (U Penzionu) www.rclanskroun.cz, +420 777 25 77 09
Kam s dětmi? Program na ZÁŘÍ 2013 2. 9., 9:00–11:30 ZAHÁJENÍ DOPOLEDNÍHO PROVOZU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014 S nástupem školního roku se opět rozjedou dopoledne pro děti a maminky v rodinném centru: Pondělí – Velcí rarášci (volná herna s krátkým programem) Středa – Malí rarášci (dopoledne pro nejmenší - kojenci a batolata do 2 let) Čtvrtek – Malí objevitelé (herna a hudební nebo tvořivá dílna)
PŘÍJEM OBLEČENÍ
24. 9. 2013 (úterý) 9 – 11,30 hod a 15 – 18 hod v přízemí V DOMOVĚ PRO SENIORY (bude od RC označeno) 25. 9. (středa) 9 – 11,30 hod a 26. 9. (čtvrtek) 9 – 11,30 hod
15 – 20 hod
v přízemí V DOMOVĚ PRO SENIORY (boční vchod – bude označeno)
VÝDEJ OBLEČENÍ A VÝPLATA PENĚZ 27. 9. (pátek) 9 – 11,30 hod a 15 – 17 hod v rodinném centru (Penzion pro seniory, B. Martinů 980) !!! PODROBNÉ INFORMACE NAJDETE NA WWW.RCLANSKROUN.CZ !!! Příjem oblečení: tiskopisy pro soupis oblečení je možné vyzvednout si předem v rodinném centru, v infocentru, nebo na www.rclanskroun.cz; doporučujeme jednotlivé kusy oblečení předem řádně označit, (osvědčila se páska na malování); za každý kus oblečení přijatý do burzy je poplatek 3 Kč.
11. září středa 20 * LIBERACE USA, 118 min. Vstupné: 90,- Kč Mládeži do 12 let nevhodné 12.–13. září čtvrtek 20, pátek 20 * COLETTE Český, 126 min. Vstupné: 110,- Kč Mládeži do 12 let nevhodné
16.–20. 9. ZAHÁJENÍ ODPOLEDNÍCH AKTIVIT PRO DĚTI I DOSPĚLÉ Angličtina pro nejmenší (začátečníci a pokročilí), Angličtina pro dospěláky, Sportovky pro děti s PAS, Tymiján, Plavání a saunování rodičů s dětmi, Pohybovky, Atletická minipřípravka
14. září sobota Lanškrounská KOPA 15. září neděle 20 promítáme ve 3D * VELKÝ GATSBY USA, 142 min. Vstupné: 80,- Kč Mládeži do 12 let nevhodné
17. 9., 15:30 – 16:30 LOGOPEDICKÁ PORADNA Klinická logopedka Mgr. Petra Hejlová radí co a jak s poruchami dětské řeči formou individuální konzultace všem zájemcům. Bez přihlášení. Cena: pobytné + 10,- Kč.
16. září pondělí 20 * JASMÍNINY SLZY USA, 98 min. Vstupné: 90,- Kč Mládeži do 12 let nevhodné 17.–18. září úterý 20, středa 20 * V ZAJETÍ DÉMONŮ USA, 112 min. Vstupné: 80,- Kč Mládeži nepřístupno
18. 9., 9:00 – 11:00 FYZIOTERAPEUTICKÁ PORADNA Během dopoledne nabízíme individuální konzultace s fyzioterapeutkou Mgr. Věrou Vlčkovou ohledně správného motorického vývoje vašich dětí. Bez přihlášení. Cena: pobytné + 10,- Kč
21. 9., 9:00–12:00 BLEŠÍ TRH Nádvoří lanškrounského zámku. Program bude upřesněn na samostatných letácích a plakátech a na webových stránkách.
6.–8. září pátek 20, sobota 20, neděle 20 * KICK – ASS 2 USA, V. Británie, 113 min. Vstupné: 100,- Kč Mládeži nepřístupno 9.–10. září pondělí 20, úterý 20 * KREV A POT USA, 129 min. Vstupné:100,- Kč Mládeži nepřístupno
3. 9., 18:30–20:00 JÓGA PRO DOSPĚLÁKY Zahájení podzimního kurzu
19. 9. KAVÁRNIČKA DŘÍVE NAROZENÝCH – VÝLET Program a čas výletu bude upřesněn. Přihlášky: rclanskroun@ seznam.cz, tel.: 777 257 709, nebo osobně.
Vstupenky je možno rezervovat na tel. 465 324 662, následně vyzvednout nejpozději 15 min. před zahájením představení. Programy označené * jsou titulkovány.
19. září čtvrtek 20 * VEDLEJŠÍ ÚČINKY USA, 106 min. Vstupné: 80,- Kč Mládeži nepřístupno
24.–27.9. 9:00 – 12:00, 15:00 – 17:00 BURZA DĚTSKÉHO OBLEČENÍ Podrobnosti o burze najdete na www stránkách nebo na letáčcích. Upozorňujeme na možnost nákupu oblečení ve středu až do 20 hod. DALŠÍ INFORMACE O PROVOZU RC DĚTSKÝ SVĚT ZÍSKÁTE NA www.rclanskroun.cz PROVOZ RODINNÉHO CENTRA PODPORUJE MĚSTO LANŠKROUN A PARDUBICKÝ KRAJ
Víte že, ... V neděli 1.9.2013 se v Horní Čermné konal již tradiční Den otevřených setkání. Na programu byla ranní bohoslužba, jarmark a prezentace prázdninových aktivit dětí a mládeže, koncert, beseda o Keni nebo promítání filmu. Celé akce se zúčastnilo kolem stovky návštěvníků.
20. září pátek 17.30 promítáme ve 2D 21. září sobota 15.30 a 17.30 promítáme ve 3D 22. září neděle 17.30 promítáme ve 2D LETADLA USA, 92 min. Vstupné ve 2D: 100,- Kč, vstupné ve 3D: 130,- Kč Mládeži přístupno 20.–22. září pátek 20, sobota 20, neděle 20 * RIDDICK USA, 119 min. Vstupné: 100,- Kč Mládeži nepřístupno
Filmy označené *jsou titulkovány
24
INZERCE
18 -2013
V případě zájmu o inzerci v LL volejte 605 206 625
! !
""" #$ %
VÝSTAVA Z POHÁDKY DO POHÁDKY Městské muzeum Lanškroun ve spolupráci s Vlastivědným muzeem Šumperk pořádá výstavu nejen pro děti s názvem Z POHÁDKY DO POHÁDKY. Výstava potrvá od 7.9. do 17.11.2013. Pro nejmenší návštěvníky budou v podobě instalovaných scén připraveny příběhy devíti klasických českých pohádek. Starší děti zcela jistě zaujme interaktivní monitor s informacemi o jejich oblíbených postavách. Dospěláci mohou obdivovat unikátní sbírkové předměty, které budou popsány taktéž
na dotykovém monitoru. Výstava je instalována v galerii muzea, součástí je i herna pro děti.
Listy Lanškrounska vydává za podpory MÚ v Lanškrouně TG TISK s.r.o. Adresa: 5. května 1010, 563 01 Lanškroun, tel.: 465322270, 605206635, fax: 465322271. E-mail:
[email protected]; archiv: www.lanskrounsko.info, www.listy.lanskroun.eu. Šéfredaktor: Mgr. František Teichmann, redakce: Mgr. Martina Teichmannová Foto: soukromé archivy autorů. Uzávěrka příštího čísla: 11. 9. 2013, vychází v pátek 20. 9. 2013. Redakce neodpovídá za názory, mluvnické a stylistické chyby přispěvatelů; vyhrazuje si právo texty redakčně krátit. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Registrováno u Ministerstva kultury ČR pod ev. č. MK ČR E 10993.