130

NÁŠ ČASOPIS Prosinec 2011 / 130 A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“ Lukáš 2,8-14 Milé sestry a milí bratři, milí přátelé valašskomeziříčského sboru! Vánoční pastýřská scéna je setkáním mezi lidskou obyčejnou realitou a nebem a jeho zástupy, mezi prostým lidem a nebeským světem. Jakoby Bůh chtěl dát najevo, ţe vyslyšel modlitbu proroka Izajáše: Kéž bys protrhl nebesa a sestoupil dolů, hory by se před tvou tváří potácely. (63,19) Sláva, která obklopuje Hospodina a je znamením jeho přítomnosti, tato zář naplňuje betlémskou krajinu, a pastýři ţasnou - zmocnil se jich úţas, bázeň. A Bůh skrze slovo anděla říká „Nebojte se“, osvobozuje tuto bázeň od strachu, aby se z ní stal úţas. Kdyţ někdo říká, ţe kdyţ dnes lidé nevěří, je to špatné, protoţe uţ nemají, koho se bát, je to sice namnoze fakt, ale z vánočního příběhu je jasné, ţe Bůh si nepřeje, aby se jej lidé báli. Přeje si, aby přijali naplno tu zvěst, ţe je Bůh má rád, ţe v nich má zalíbení. To znamená, ţe Pánu Bohu se nemusíme snaţit zalíbit, protoţe nás má rád takové, jací jsme. A pokud vezmeme váţně, ţe to platí o všech lidech kolem nás, pak nás ve vztahu k nim nevede strach z Boha, který trestá, ale jeho láska, která platí pro nás i pro všechny ostatní. Zní to jednoduše, ale vzít to váţně a „ţít to“, to je těţší. Neustále se přesvědčuji u sebe i u druhých o tom, ţe kdyţ děláme někde ve vztazích chybu, ţe její kořen je v tom, ţe jsme nevzali váţně a v konkrétní situaci nedomysleli a neObr. Vojta Fuksa 11 let

Obr. Matyáš Fuksa pouţili to, co Bůh neustále opakuje: ţe nás má rád, a stejně jako nás, tak i druhé lidi. Pokud je člověk realista, musí nad tím ţasnout. Úţas tedy zůstává, ale od strachu nás - stejně jako betlémské pastýře - Bůh osvobozuje. Kdyţ tu hned bylo s andělem množství nebeských zástupů, znamená to, ţe v tu chvíli se „otevřelo nebe“ (není to jediné místo v evangeliu - zkuste najít další). Evangelium chce říci: Bůh je jiný, neţ lidé, přebývá v nepřístupném světle, svět Boţí lásky je něco jiného, neţ co známe ze své běţné lidské zkušenosti. Boţí království, o kterém pak mluví Jeţíš, si nemůţeme vytvořit, ani stáhnout z nebe na zem; na jeho plnost musíme čekat. A přesto jsou chvíle, kdy se tyto dva světy potkávají, kdy k nám, lidem, přicházejí andělé, poslové Boţí, kdy se děje něco mimořádného. A Boţí láska přichází zcela konkrétně v osobě Jeţíše Krista, zatím malého dítěte. Bůh v něm posílá Spasitele, zachránce, který se právě narodil. Všichni slavíme narozeniny blízkých lidí, kteří pro nás něco znamenají. Slavením dáváme najevo, ţe oslavenec je pro nás důleţitý, ţe jej potřebujeme, ţe jej máme rádi. Díky Kristu se můţeme těšit, ţe se jednou setkáme se všemi krásnými osobnostmi. Kristus je však nade všechny. Ovlivnil nás nejvíc ze všech. Je naším Spasitelem, ale také nejkrásnějším člověkem. Uţ jen to, ţe se Bůh stal člověkem – jedním z nás – změnilo naši důstojnost a hodnotu našeho ţivota. I nebeské zástupy vyjadřují své nadšení: Sláva na výsostech Bohu, neboť nabízí lidem pokoj, má totiţ v lidech zalíbení. Bůh má zalíbení v lidech. Stojí o kaţdého člověka. Bez rozdílu, jaký ten člověk je. To je základem obdarování zvaného pokoj (a v tom je úleva i spočinutí). I rodiče dávají dětem dárky bez jejich zásluh a výkonu. Děti neobdarováváme podle toho, jak se učí nebo zda nezlobí. Bůh určitě není horší neţ my. Naopak, jsme-li laskaví a velkorysí, tak naše láska a velkorysost odráţí něco z lásky a velkorysosti Boţí. To je důvod k radosti a ke slavení. Jeţíše známe z evangelia jako muţe statečného, laskavého, pevného a věrného. Vyprávějme si o Vánocích u stolu, kdo z lidí nás ovlivnil. A pokusme se říci dětem, čeho si váţíme na Kristu a proč slavíme jeho narozeniny. Můţe to být dobrý krok na cestě k Bohu. Přeji Vám, milí členové meziříčského sboru, abyste pro sebe nebo pro své blízké objevili Boha jako někoho, kdo je Vám velmi blízko, aby se Vás dotkla Boţí láska, abyste poznali, ţe i Vás ještě něco dobrého čeká. Jedno z míst, kde to člověk můţe objevit nebo stále znovu poznávat, jsou bohosluţby, při kterých nám Bůh slouţí svým Slovem a dává nám zakusit svou blízkost při hostině vděčnosti, kterou pro nás vymyslel. Slouţí nám, abychom my mohli slouţit druhým lidem, a také, abychom uměli přijmout sluţbu druhých. Proto Vás jménem staršovstva upřímně zvu na bohosluţby i k účasti na dalším ţivotě sboru. Nezdráhejte

2

č.130

Prosinec 2011

se do společenství církve a sboru přijít, i kdyţ se Vám třeba dlouho nechtělo. Pojďte se s námi pokusit vytvářet společenství, ve kterém se lidi navzájem přijímají takoví, jací jsou, a jsou otevřeni otázkám. Ty, kdo jsou nemocní nebo se hůře pohybují, členové staršovstva rádi na bohosluţby přivezou. Můţete mi zavolat, rád Vám odvoz domluvím. Neostýchejte se na mne obrátit s prosbou o návštěvu či rozhovor. Můţete se informovat o dění ve sboru, můţete se také s čímkoli svěřit. V osobních věcech samozřejmě zachovávám mlčenlivost. Jménem staršovstva Vám také děkuji za Váš příspěvek pro ţivot sboru, ať duchovní, materiální, pracovní či finanční. Jsme vděční i za vaše modlitby za sbor. Srdečně Vás zvu nejen na všechny sváteční bohosluţby, ale také na předvánoční setkání se členy velkolhotského sboru, které se koná v úterý 20.12. v 18 hodin na naší faře. Přijďte se také podívat na představení vánoční hry dětí, dorostu a mládeţe, která bude provedena na 4. neděli adventní. Poprvé to nebude při dopoledních bohosluţbách, nýbrţ odpoledne, od 16 hodin. Důvod k tomu je technický: protoţe chceme, aby vánoční divadelní hra měla atmosféru, výpravu a technické zázemí jako v divadle, kaţdý rok nejen stavíme pódium, ale také zatemňujeme kostel a scénu osvětlujeme reflektory. Zatemňování oken není snadné, stojí to práci a čas, a okna se také ostrými napínáčky pomalu, ale jistě poškozují. Ve čtyři hodiny odpoledne uţ bývá v prosinci tma, a tak nebudeme muset zatemňovat. Uvědomujeme si, ţe to nebylo zvykem a ţe máte na to nedělní odpoledne třeba jiné plány, ale prosíme Vás o pochopení. Chceme to letos prostě vyzkoušet. Těšíme se na Vás. Přeji Vám pokojný advent, radostné a poţehnané vánoční svátky, tedy naplněné vším dobrým od Boha i od lidí. Daniel Heller

Jubilanti ——————————————————————— Františka Wágnerová Matylda Hříbková Dagmar Křiţanová Olga Ligasová Anna Škařupová

Pavel Hromádka Marie Sobkuliaková Jiřina Gregorová Anna Dempírová

O čem jedná naše staršovstvo ————————————  Reminiscence - Bratr farář poděkoval všem brigádníkům. Dále informoval o zasedání konventu a o projednaných návrzích. Dále poděkoval Karlu Koláčkovi za náročnou sluţbu během benefičního koncertu skupiny Spirituál Kvintet. Ohlasy na Den otevřených dveří Domu sociálních sluţeb byly kladné. Vánoční party se vydařila, zúčastnilo se 13 dětí.  Hospodářské záleţitosti: Bratr Zajíček informoval o postupu stavebních prací: Kanalizace z nové stavby je hotova a zaústěna. Prasklý svod na rohu kostela je rovněţ vyřešen. Do konce roku bude v případě příznivého počasí ještě poloţena dlaţba. Prosinec 2011

č.130

3

 V pondělí 19. prosince v 18.00 bude v našem kostele koncert skupiny "Gympleři". Sluţba - bratr Koláček.  Bratr farář Píštěk z Prţna poţádal o zapůjčení kostela na konání svatby dne 28. ledna. Staršovstvo souhlasí. Podrobnosti vyřešíme na příští poradě.  Bratr farář Heller projedná se zástupci ostatních církví termíny lednových ekumenických bohosluţeb.  Sestra Janírková zaslala finanční informace: - stav k 27. 11. 2011: - pokladna: 153 200,- Kč - běţný účet: 27 090,- Kč - saláry hotově: 20 020,- Kč - saláry bankou: 2 585,- Kč - sbírky celkem 8 281,- Kč, z toho účelová 1 391,- Kč a na nedělní školu 2 040,- Kč.  Staršovstvo rozhodlo nabídnout za rok 2011 bratru faráři Petru Brodskému částku 1 500,- Kč na cestovné pro návštěvu sborů ve východní Evropě. Ze zápisu Pavla Trusiny

Děti, dorost, mládež ————————————————— Víkedovka „Cesta do budoucnosti“ se konala dne 27.10.-30.10. 2011 (čtvrtek-neděle), kdy byl sraz na faře ve Valašském Meziříčí. Dostali jsme letenky a začal náš let do budoucnosti. Nejdřív to vypadalo, ţe se nám to podaří, jenţe: stala se porucha. Následovalo ztroskotání v minulosti, v době husitské jsme pomohli Rejskovi, který nás ubytoval ve své tvrzi, neboť jsme mu zachránili ţivot před křiţáky. Palubní počítač nás přenesl do doby Willyho Fogga, který byl naposled spatřen v Himalájích, kde jsme ho našli a zachránili, tj. putovali k chráněné krajině Čadca, kdyţ jsme Fogga dopravili do bezpečí, tak jsme byli přeneseni do Středozemě. Zde se odehrávalo dost bitev, neboť to byl Pán Prstenů. Nejprve se v Hobitíně objevili Nazghûlové, které jsme porazili. Na druhý den jsme měli

4

č.130

Prosinec 2011

dostat hobity k Orlímu králi, který měl pomoct Frogovi k záchraně, jenţe zkuste si ochránit 20 hobitů. No, to nevadí, jelikoţ jsme byli transportováni do roku 2011 na tábor Keltové. Konala se malá poboţnost, po které jsme se vydali do Bystřice nad Olší. Zde jsme se dostali do přítomnosti, byli jsme pohoštěni pizzou. Vydali jsme se do Valmezu vlakem a na vlakovém nádraţí jsme se rozloučili. Děkuji všem vedoucím a dětem za krásný proţitý víkend. Jakub Kubičný

Návrat Majdy a Jonáše aneb potáborová víkendovka Bylo to před týdnem, kdy Majda a Jonáš a spousta dalších cestovatelů přijeli z tajůplné víkendovky. Bylo to strašidelné (já nevím, jak to říct), prostě hororové. První den jsme se chtěli dostat do budoucnosti do času 2132, ale stroj času se porouchal a my se dostali do doby husitů a málem nás zabili křiţáci. My jsme je přemohli, ale jen tak tak, ale stalo se něco se strojem času a vysílačkou, tak jsme ji opravili a dostali se do tábora 2004 s Villy Fogem. Villy Fog nám dal moc zabrat. A teď do toho horšího. Zase cesta v čase, chtěli nás zabít strašliví černí rytíři, kteří jsou v noci bílí. Uţ to vypadalo, ţe budeme mrtví, ale nakonec jsme je přemohli. Pak bylo ještě něco horšího, zase přesun v čase, k hobitům, měli jsme uchránit hobity, ale nezvládli jsme to. Tak Frodo zemřel, a to byl náš poslední den, dál uţ to nevíme, museli jsme jet domů. Ale ve vlaku jsme taky proţili hodně dobrodruţství – ve tmě. Málem jsme neměli peníze na jízdenky a pak asi 20 zastávek a jízda autobusem strašidelným údolím. Naštěstí jsme zdraví dojeli domů. Majda Férová

Událo se ve sboru —————————————————— Návštěva z prženské fary Na sborový večer 21. listopadu jsme pozvali manţele Píšťkovi. Zdeněk Píštěk je od 1. září tohoto roku farářem ve sboru v Prţně. Co dělá mimo svoji práci? Píše poezii. A právě o ni se s námi rozhodl podělit. Ve své poetice se nechal učit Janem Skácelem, Karlem Šiktancem a Jiřím Kolářem. Se svými dvěma přáteli, Janem Počepickým a Jakubem Hálou vytvořili volné básnické sdruţení Vaškův Hrádeček. Pánové se scházejí a vzájemně si svoji tvorbu gentlemansky cenzurují. Není od věci také dodat, ţe jeden z této trojice - Jan Počepický byl navrţen na 2. místo při ceně Jiřího Ortena 2004, která se uděluje kaţdý rok mladému autorovi do 30 let. Tito tři autoři společně vydali dvě sbírky: Milolstivá léta a Všichni před večerem čekaj. Prosinec 2011

č.130

5

* Listonoš mladým vínem zpitý listy poztrácel Den co den za dny léto padá zubatým ostřím v spěchu svlékám v předpolích bezejména okrový lístek ke shledání Dnešního rána všechny ujely list co list za listy podzim skládá nahými stromy tanec vlčí šedý hlad a láska nazlátle je znát a havraní má jména v okrajích doruda I přilehne k nám zima kmotřičko bílá co bílá za bílou mrazu zrada běloba na bílém plátně čas a rázem člověk ode všeho prostý Slova nepostrádá Během sborového večera nám Zdeněk Píštěk četl mimo jiné i nové básně, které čekají na vydání. Mezi jednotlivými vstupy jsme vyslechli klavírní skladby v podání Líby Jelínkové. Potěšily nás skladby Williama Gillocka Dianina fontána a Šumění lesa, Smetanova Vzpomínka a Janáčkův Lístek odvanutý. V průběhu toho všeho jsme měli moţnost nahlédnout do výše zmíněných sbírek básní. Snaţili jsme se také vyzpovídat manţele Píšťkovy. A co jsme se dozvěděli? Bratr farář Píštěk pochází z Uherského Hradiště, pokřtěn byl v Římskokatolické církvi. Aktivně se účastnil mší do svých dvanácti let, poté šel „vlastní cestou“. Co pro něj znamená víra a proč se rozhodl studovat teologickou fakultu a posléze konvertovat do Českobratrské církve evangelické? Podle je6

č.130

Prosinec 2011

ho vlastních slov je víra v podstatě obtíţně sdělitelný a osobní vztah s Bohem ţitý mezi lidmi. Vyznávajícím křesťanem se stával postupně sám ve svých gymnaziálních letech. Na Evangelickou teologickou fakultu nastoupil hned po maturitě. Proč na evangelickou? Nebyl by pro něj přijatelný slib celibátu a nedobře by se mu pracovalo v systému Římskokatolické církve. Sám se cítil spíše jako protestant, neţ jako římský katolík. Se svojí manţelkou Janou, rozenou Vágnerovou, se seznámil v časech studia na vysoké škole, studovala hru na varhany na Praţské konzervatoři. Jana vyrostla v Praze, pokřtěná byla ve sboru v Braníku. Mají dvě děti, dvouletého Zdeňka a dvouměsíčního Vojena. Jak na Zdeňka Píšťka působí specifická zpívaná liturgie v Prţně? Zpočátku pro něj bylo náročné zvyknout si na sólový pěvecký projev před celým shromáţděním, ale díky němu a responzím sboru vnímá bohosluţby jako liturgicky plnější. Děkujeme manţelům Píšťkovým za pěkný večer a přejeme jim, aby s námi na Valachách byli rádi. Anna Jelínková, upraveno Zdeňkem Píšťkem

Zemřelí ----------------------------------------------------------------------Sestra Anna Krausová patřila do stříteţského sboru, ale zároveň patřila k dlouhodobým a věrným návštěvníkům bohosluţeb v Domově pro seniory v Podlesí. A snad i proto, ţe jsme neměli moţnost se s ní rozloučit v pohřebním shromáţdění, ji chceme na stránkách Našeho časopisu zmínit. (A moţná za ní můţeme trochu aspoň z části doplnit to, co sama chtěla napsat - vizte níţe). Ve Stříteţi n.B. ţila jako neprovdaná se svým starším bratrem Jaromírem, milým člověkem, nedaleko kostela. Oba měli ţivot ztíţený handicapem, se kterým dokázali ţít a překonávat své nesnáze. Účastnili se setkávání v Diakonii, která jim do Stříteţe vozila obědy. Oba šli pak společně bydlet do Domova pro seniory v Podlesí, kde proţili podzim svého ţivota. Jako křesťané věříme, ţe po podzimu ţivota nenastává zima, chlad, samota či nicota, ale ţivot v plnosti Boţí přítomnosti a lásky. Přeju paní Aničce, aby jí Bůh vynahradil vše, oč byla v ţivotě mezi námi ukrácena, co jí chybělo a mrzelo. A děkuji sestře Věře Tyralíkové nejen za plné nasazení a lidskou blízkost při návštěvách v Podlesí, ale také za milá slova, která o sestře Krausové napsala: Daniel Heller S paní Aničkou (tak ji všichni její známí říkali) jsem se setkala poprvé letos v lednu - přesně 7. ledna, kdyţ mě bratr Heller uváděl do mé práce pastorační pracovnice. Chtěla jsem, aby mě všichni klienti v Domově pro seniory v Podlesí viděli, aby věděli, ţe budu patřit jim (je jich tam hodně, tak další návštěva v doprovodu následovala). Potom jsem jiţ začala jezdit sama. Kaţdý z klientů, které navštěvuji, je něčím originální, kaţdý mě něčím oslovuje a je pro mne přínosem. Paní Anička byla pro mne člověkem, který se celý ţivot "pral" s těţkým osudem - s vadou, která ji na dlouhá léta vyřadila na okraj společnosti dětí, a potom i dospělých. Člověkem, který zasluhuje úctu a obdiv. Narodila se s vadou, která jí znemoţňovala mluvit. Přišla na svět v roce Prosinec 2011

č.130

7

1935, kdy se ještě mnohé nedokázalo léčit. Ale z jejího vyprávění jsem se dozvěděla, ţe přesto vše měla hezké dětství, její rodiče i sourozenci ji měli rádi a ona byla dítě zkoumavé. Koncem padesátých let prodělala léčbu a logopedický výcvik v Olomouci, kam jezdila dva roky a zvítězila (tyto údaje znám jen z jejího vyprávění). Já o ní ovšem chci mluvit, jak jsem ji poznala při návštěvách. Byla velmi zvídavá a měla nesmírně pevnou vůli. Uţ ji zlobily nohy, ale přesto všechno denně trénovala chodila svoji určenou trasu v přízemí budovy, nejprve bez holí, potom s jednou francouzskou holí a po jednom pádu na pokoji začala chodit s chodítkem. A tak jsem ráda chodila s ní. A daly jsme si občas kafíčko. Ráda četla Náš časopis, a také se mi svěřila, ţe by ráda ještě něco sepsala o své rodině, v čemţ jsem ji podporovala, přinesla jsem jí sešity, ale nevím, zda ještě něco stihla. Přece jen jí uţ zdraví neslouţilo. Ráda vypravovala o svém domečku po rodičích ve Stříteţi (přenechala ho svému prasynovci), o svých sourozencích. Líbila se mi její odvaha a také smysl pro humor. Prostě jsme probíraly všechno moţné. Měla moc ráda paní Holčákovou - často jsme si povídaly společně. Kdyţ paní Holčáková zemřela, tak jsem viděla, ţe Anička chřadne. Pak přišel den, kdy opět upadla na pokoji, a kdyţ jsem ji navštívila, tak uţ byla velmi smutná. O týden později uţ byla v nemocnici, kde jsem ji 17.10. navštívila. Měla kyslíkovou masku, ale poznala mě a reagovala na moje slova. Ve středu 19.10. v ranních hodinách zemřela. Měla JSEM JI MOC RÁDA a její odchod se mě velmi dotknul. A stále obdivuji její statečný postoj k ţivotu. Věra Tyralíková

Domácí péče – Ţerotínova 319 tel: 571 612 466 mobil: 737 966 347 č.účtu:1855020319/0800 [email protected] www.diakonievm.cz

Hospic Citadela - Ţerotínova 1421 recepce: 571 629 086 fax: 571 629 085 č.účtu: 94-2556380247/0100 [email protected] www.citadela.cz

Ocenění „Pracovník roku v sociálních službách Zlínského kraje“ získala Dobromila Krupová z Diakonie ČCE Zlín, 15. 11. 2011: Významné ocenění za činnost a přínos v oblasti poskytování sociálních sluţeb Zlínského kraje získala paní Dobromila Krupová, dlouholetá pracovnice a ředitelka střediska Diakonie ČCE ve Valašském Meziříčí, jeţ poskytuje pomoc zejména seniorům. Slavnostní předávání ocenění proběhlo 14. listopadu 2011 ve zlínské Baťově vile pod záštitou hejtmana Zlínského kraje pana Stanislava Mišáka a za účasti významných hostů. 8

č.130

Prosinec 2011

Dobromila Krupová (*1952) působí ve středisku Diakonie ČCE Valašské Meziříčí od roku 1993, v období 2004 - 2011 v pozici ředitelky. Letos v létě odešla do starobního důchodu, ale nadále se aktivně podílí na činnosti střediska i na práci se seniory. Pokračuje v lektorské činnosti k tématice trénování paměti, téţ ovlivňuje dění v komunální politice účastí v pracovní skupině Senioři a rolí vedoucí manaţerského týmu. Ve své profesi dosahovala a dosahuje mimořádných výsledků. Kromě rozvoje a rozšiřování sluţeb „svého“ střediska pomohla spolu s městem Valašské Meziříčí a místní Charitou vybudovat síť regionálních sociálních sluţeb a navázat mezi nimi dobrou spolupráci. Podařilo se jí tak zviditelnit a zkvalitnit sociální i zdravotní sluţby v oblasti péče o seniory, nevyléčitelně nemocné a o lidi s demencí. „Sluţba potřebným znamená mnohem víc, neţ pouhé poskytnutí základních potřeb,“ říká. „Jde o zvýšení důstojnosti a sebeúcty starších lidí, odstranění bariér nejen v pohybu, ale i ve vztazích mezi lidmi, mezi generacemi. To všechno povaţuji ve své práci za nesmírně důleţité,“ doplňuje oceněná, která má svůj základní ţivotní postoj obsaţen snad jiţ v křestním jménu. Pro její práci je podstatný také vztah ke křesťanské víře. Angaţuje se v křesťanské sluţbě evangelických sborů ve Valašském Meziříčí a Velké Lhotě. Je známa jako přímá osoba, ochotná a nebojácná prosadit dobrou věc. Zkrátka Dobromila. Tisková zpráva

Spirituál kvintet pro Hospic Citadela V neděli 20. 11. 2011 zavítala do Valašského Meziříčí první česká folková skupina Spirituál kvintet, která loni oslavila pět desetiletí úspěšné umělecké činnosti. Členové Spirituál kvintetu se rozhodli, ţe svou hudbou a zpěvem pomohou činnosti, kterou provozuje hospic Citadela v nedávno otevřeném Domě sociálních sluţeb, a ţe zároveň udělají radost lidem na sklonku ţivota, kteří jsou klienty hospice. V neděli dopoledne nejprve zazpívali několik písní ve dvoraně hospice Citadela. V podvečer pak v evangelickém kostele uspořádali dvouhodinový benefiční koncert, v němţ se střídaly spirituály, gospel songy a folkové skladby, a nakonec zazněly také adventní a vánoční písně, přestoţe do začátku adventu ještě pár dnů chybí. Zájemců o poslech nestárnoucího repertoáru Spirituál kvintetu bylo víc, neţ mohl kostel pojmout. Účastníci koncertu zaplatili formou sponzorského vstupného, jehoţ cena začíProsinec 2011

č.130

9

nala na 150 Kč, celkem 124 651 Kč. Stejnou částku daruje jako sponzorský dar valašskomeziříčská firma Posad Steel, která hospic Citadela pravidelně podporuje. Nadace Divoké husy poskytne dalších 60 000 Kč. Účinkující společně s účastníky vytvořili na koncertě úţasnou atmosféru, která všem udělala opravdovou radost a leckoho povzbudila k nové naději. Z výtěţku úspěšného benefičního koncertu budou pořízeny okenní záclony a závěsy, přikrývky, polštáře, povlečení, prostěradla, podloţky, polohovací vaky a další kompenzační pomůcky pro klienty.

Se zařízením, v jehoţ prospěch byl koncert uspořádán, a se sluţbami, které nabízí, se můţete seznámit během dne otevřených dveří v pátek 25. 11. 2011 od 9 do 15 hodin. Děkuji všem a přeji pěkný den. Ruth Kopecká

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ Dne 25. Listopadu se konal Den otevřených dveří v Domě sociálních sluţeb, kde od října sídlí Diakonie ČCE hospic a Diakonie ČCE - středisko ve Valašském Meziříčí. Součástí programu byly ekumenické bohosluţby, promítání historických fotografií a fo10

č.130

Prosinec 2011

tografií z rekonstrukce a představení publikace Od konviktu k Domu sociálních sluţeb, kterou město ve spolupráci s Diakonií vydalo. Mezi návštěvníky byli především bývalí zaměstnanci LDN či příbuzní pacientů, kteří zde strávili dlouhý čas léčením. Zájem o prohlídku budovy a nabízené sluţby byl opravdu velký, coţ nasvědčuje tomu, ţe má smysl podobnou akci zopakovat příští rok.

Pozvání na adventní koncert Srdečně vás zveme na jiţ tradiční adventní koncert v našem kostele v neděli 11. prosince 2011 v 16.00 hodin. Na koncertě vystoupí ţáci a pedagogové místní Základní umělecké školy. Pomozte nám pomáhat. Výtěţek koncertu bude pouţit na pomoc seniorům a lidem se zdravotním postiţením. Pokud se nemůţete zúčastnit a přesto chcete pomoci, zašlete, prosíme, svůj dar na účet 1855020319/0800. Do zprávy pro příjemce napište „Adventní koncert“. Děkujeme.

Citáty známých osobností z celého světa ----------------------Demokritos z Abdér (asi 460 – 370 př. n. l.) řecký materialistický filozof Citát: „Malá dobrodiní v pravé chvíli mohou být těmi největšími.“ Jan Werich (1905 – 19) český herec a spisovatel Citát: „Neříkej, ţe nemůţeš, kdyţ nechceš, protoţe přijdou velmi brzo dnové, kdy to bude daleko horší – budeš pro změnu chtít a nebudeš moci.“ Antická moudrost: Kaţdá minulost byla vţdy lepší. Staročeské přísloví: Paměť je to, čím zapomínáme. Prosinec 2011

č.130

Růžena Šmotková

11

Bohoslužby: 11.12. neděle

9.30

3. adventní neděle – bohosluţba Slova

18.12. neděle

9.30

4. adventní neděle – bohosluţba Slova

16.00

vánoční hra

24.12. sobota

16.00

Štědrý večer – bohosluţba Slova s vánočními zpěvy

25.12. neděle

9.30

Boţí hod vánoční – bohosluţby s Večeří Páně

26.12. neděle

9.30

památka mučedníka Štěpána – bohosluţby s Večeří Páně,

31.12. sobota

16.00

1.1. neděle

9.30

farář Zdeněk Píštěk

Úřední hodiny:

Starý rok – bohosluţba Slova

kdykoli dle dohody Farář Daniel Heller mobil: 777 342 910 pevná linka: 571 161 561

Nový rok bohosluţby s Večeří Páně

8.1. neděle

9.30

bohosluţba Slova – farář J.Hurta

Pravidelný měsíční program: Sborový večer – pondělí 19. 12. v 18.00 – předvánoční setkání se sborem na Velké Lhotě

Pravidelný týdenní program: Středa

18.00

biblická hodina

Čtvrtek

16.00

náboţenství

Pátek

18.00

setkávání rodin v prosinci u Fuksů, tel. 777 693 124

Neděle

16.30

dorost

18.00

mládeţ

8.45

nácvik sborového zpěvu

9.30

bohosluţby

[email protected] Pastorační pracovnice Věra Tyralíková Mobil: 723 981 253

Pokladník Eva Janírková mobil: 777 344 994

Adresa sboru: Blahoslavova 3 757 01 Val. Meziříčí telefon do kanceláře: 571 161 560 e-mail: [email protected] číslo účtu u Poštovní spořitelny: 190 396 260/0300 http://valasskemezirici.evangnet.cz

NÁŠ ČASOPIS Bohoslužby v domově důchodců v Podlesí: Neděle co 14 dní ve 14.00 farář Daniel Heller 11.12., 25.12., 1.1. Pro zájemce sraz u kostela ve 13.30

Vydáno 4. 12. 2011 Příspěvky, ohlasy a připomínky přijímá: Anna Jelínková Palackého 420/21 757 01 Val. Meziříčí mobil: 721 935 185 [email protected]