1. Prioritní oblast: MOBILITA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

1. Prioritní oblast: MOBILITA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA STRATEGICKÝ CÍL PRO PRIORITNÍ OBLAST MOBILITA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Umožnit rychlejší a bezpečnější pohyb zboží a lidí, zejména s cílem usnadnit obchod, podnikání, zlepšit provázanost pracovních trhů a dostupnost služeb, a to v rámci regionu, České republiky i evropských center a zajistit minimální standard časové dostupnosti mikroregionálních center veřejnou dopravou pro nejméně 95 % obyvatel regionu. Vzhledem ke geografické poloze regionu, vzhledem k jeho stávajícímu napojení na zahraniční trhy i vzhledem k ambicím dalšího hospodářského vývoje je kvalitní dopravní napojení významným faktorem konkurenceschopnosti regionu a jeho dvou krajů, přestože samo o sobě růst konkurenceschopnosti nezpůsobí. Tento strategický cíl má tři významové úrovně: (i) zlepšení či dokončení kvalitního mezinárodního napojení, především směrem na Rakousko a napojení na okolní regiony ČR, (ii) zlepšení kvality a kapacity vybraných tahů v brněnské aglomeraci a vybraných tahů v Kraji Vysočina, které napojují regionální centra druhého řádu na síť TEN–T, což zahrnuje i zvýšení spolehlivosti propojení mezikrajských (jak železničních, tak silničních tahů), (iii) zlepšení lokální dostupnosti vybraných území, která mohou být za stávající situace svým dopravním napojením znevýhodněna, ať už z důvodu kapacity či kvality sítě, její přetíženosti, frekvence veřejné dopravy apod. Definice minimálního standardu dopravní dostupnosti musí být učiněna později, ale v obecné rovině se jím myslí, že nejméně 95 % obyvatel i nejmenších sídel (nikoli jen obcí) bude mít zajištěn přístup veřejnou dopravou do mikroregionálních center tak, aby mohli využívat jejich služby. Smyslem intervencí, které jsou součástí prioritní oblasti Mobilita a dopravní infrastruktura, proto bude jak podpoření ekonomického růstu, tak zajištění územní soudržnosti regionu tím, že bude zajištěna dopravní dostupnost na většině území kraje.

1. Problém, který je třeba intervencemi – aktivitami, opatřeními, operacemi – vyřešit.

1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit, nebo jaký rozvojový potenciál chcete využít.

Definujte problém/potenciál kvalitativně - jak se projevuje v praxi, co způsobuje – tedy proč je problémem.

Kvalitní dopravní síť je nezbytnou podmínkou efektivního zapojení regionu soudržnosti Jihovýchod do mezinárodního obchodu a mezinárodní spolupráce. Kontaktní poloha regionu Jihovýchod s členskými zeměmi EU (Rakouskem a Slovenskem), spolu s hospodářským potenciálem regionu i jeho polohou na významných evropských dopravních trasách (včetně propojení dvou největších měst v ČR) tak zakládá odůvodněnou potřebu zlepšení kvality dopravní sítě tak, aby nepředstavovala bariéru volnému pohybu osob a zboží. V současné době stále existují reálné bariéry:  Špatná, nekvalitní a vzhledem k intenzitě dopravy nedostatečná vnější dostupnost regionu prostřednictvím sítí TEN-T (železniční i silniční). Malá konektivita mezi mody dopravy v rámci TEN-T, existence úzkých hrdel na TEN-T síti. V případě Brna a Jihlavy i dalších měst na TEN-T je problémem zatížení měst tranzitní dopravou.  Nedostatečná kapacita hlavních silničních a železničních tahů, které jsou přímým napojením na TEN-T síť včetně nedostatku obchvatů sekundárních a terciárních uzlů, nedostatek přímých napojení na TEN-T síť. V případě sekundárních a terciárních uzlů je problémem neúměrné zatížení měst tranzitní dopravou.  Udržitelnost silniční sítě ve smyslu přetrvávající potřeby investic do silnic v majetku kraje, existence nekvalitních a nebezpečných úseků silniční sítě (které nejsou přímým napojením na TEN-T síť).

Popište jeho příčiny: co jej způsobuje a jak vzniká.

 Nedostatečná efektivita organizace VHD, zastaralost vozového parku veřejné hromadné dopravy a z toho plynoucí nedostatečná atraktivita VHD, neřešená situace dopravy v klidu v centrech měst a u dopravních terminálů VHD.  Nedostatečný rozvoj cyklodopravy, která není především ve městech rovnocennou alternativou individuální automobilové dopravě.

1

 Neexistence veřejného logistického centra a z toho plynoucí přetížení komunikací kamionovou dopravou.  Nedostatečný rozvoj letiště Brno z důvodu neexistence interoperabilního železničního systému v lokalitě. 2. Uveďte důkazy či věcné argumenty, že problém či potenciál existuje.

 Kongesce, vysoká relativní nehodovost, neplnění norem kvality dopravních tahů, vyšší dojížďkové časy (postihnutí trendu mezi sčítáními dopravy), nedostatečná kapacita (např. je nutný nižší takt u osobní železniční dopravy, než je požadován).  Překračování hlukových a emisních limitů.

Definujte problém či potenciál kvantitativně:

 Minimální podíl překládání nákladů z tranzitní automobilové dopravy na železnici.

 Číselné údaje  Trendy  Místo, dotčené subjekty  Konkrétní kvalitativní charakteristiky

 Nízké procento využívání cyklodopravy, krátká a nepropojená síť cyklostezek (dělba přepravní práce).  Vysoký podíl nevyhovující silniční sítě z celkové délky silniční sítě (pasportizace silniční sítě).  Stagnující zájem o veřejnou hromadnou dopravu (počet přepravených osob VHD – časové řady).  Doba dojezdu linky/spoje VHD (data z krajských analýz spojů v závazku veřejné služby).

3. Popište, jaké jsou důsledky problému (v současnosti, v budoucnosti) pro rozvoj regionu.

 Snížená atraktivita/konkurenceschopnost regionu a zpomalení jeho rozvoje (odliv nebo zpomalení přílivu nových investorů/vědců) – má vazbu zejm. na TEN-T síť a napojení na ni.

Jaký je důsledek problému pro konkurenceschopnost regionu a ČR?

 Problematická udržitelnost stávající sítě (její podfinancování).

nebo

 Zlepšení dostupnosti středisek ekonomických aktivit pro pracovní sílu a prohlubování rozdílu město – venkov z hlediska dopravní dostupnosti (patří sem i VHD).  Snížení kvality životního prostředí i života (bezpečnost, hluková zátěž) – zejm. vzrůstající kamionová doprava.  Další preference individuální automobilové dopravy na dojížďku.

Jaký je důsledek problému pro soudržnost společnosti nebo území?

2

2. Způsob řešení definovaného problému, očekávané výsledky. 1. Jaké řešení, tedy jaké intervence, navrhujete?

Popište intervenci s uvedením, jak řeší problém popsaný výše, nebo jak využívá potenciálu popsaného výše.

Jinými slovy, popište, co budete dělat, aby byl problém vyřešen?

Využijte již rozpracovaných aktivit krajů a měst.

Dojde ke zvýšení kapacity, napřímení a zlepšení kvality (tech. stavu) na současné reálné zatížení tahu (je dáno vysokou intenzitou dopravy), odstraněním úzkých hrdel dojde k usnadnění a zrychlení pohybu osob i zboží v regionu (nutné pro zachování stávajících ekonomických aktivit, případně přilákání nových aktivit). Dojde také ke zvýšení bezpečnosti. TEN-T Výstavba a modernizace dlouhodobě připravovaných klíčových silničních dopravních staveb v regionu. Návrh konkrétních tahů: Na D1 úsek/úseky XYZ jsou nejvýznamnější národní silniční tepnou, které jsou (v některých úsecích) kapacitně nedostačující. Na R 43 v úseku Brno – Lipůvka, kapacitně nedostačující. Na R 52 dokončení napojení na A5 na rakouské straně. Na R 55 v úseku XYZ, kapacitně nedostačuje. V případě VMO Brno a Jihlava budou dokončeny trasy XYZ, které zlepší napojení obou měst na TEN-T Přestavba železničního uzlu Brno a Břeclav, modernizace tratě 300 Prioritou je řešení železničního uzlu Brno – z důvodů polohy na křížení dvou evropských multimodálních koridorů, v současné době úsilí o zařazení do tzv. Core Network TEN- T. Trať 300 je nutné zdvoukolejnit v úseku XY a zlepšit tak její kapacitu na nejméně XYZ a technický stav. Připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře TEN-T zkapacitnění a napřímení hlavních silničních tahů, modernizace silniční sítě a vybudování nových napojení včetně budování obchvatů na silnicích I. třídy zejména bývalých okresních měst. I/19 - propojení D1 a D3 I/38 – v úseku D1 - Kolín - je prioritou Kraje Vysočina, jedná se o silnici „automobilového“ průmyslu s velkou intenzitou, návrh zařazení do TEN-T Napojení I/23, I/34, I/37, I/53 na dálnici D1 ve vybraných úsecích Priority je třeba stanovit na základě intenzity dopravy, očekávaných „velkých“ investic – např. průmyslová zóna v Třebíči, případně zohlednit, zda se jedná o napojení na ostatní kraje (ukazatelem může mít např. dojížďka do zaměstnání). Modernizace a rekonstrukce železničních tratí a uzlů v regionu. 240 – 225 návazné tratě, propojují Brno a Plzeň, doprava ze Škoda a.s, TPCA z Kolína do Rakouska. 238 – Havlíčkův Brod - Pardubice (dřevozpracující průmysl – nevyhovuje v rychlosti přepravy, nelze zavést hodinový takt). Podmínkou investic na trati 238 je zvýšení poptávky. Tratě 250 a 230 jsou nejzatíženějšími tratěmi v regionu (jedná se prakticky o jednu trať) - až 100 nákladních vlaků/24 hod. Modernizace zvýší jejich kapacitu na XYZ vlaků za den. V revidované politice – návrh 10/2011 je to následovně: 230 (Kolín – H. Brod) a 250 (H. Brod – Brno) jsou součástí Comprehensive network (nižšího řádu, oficiální překlad je globální síť)

3

250 (Brno – Břeclav) je Core Network (páteřní, of. hlavní síť, navazuje na úsek přes Pardubice a Č. Třebovou, tratě 010 a 260). Ostatní silnice - propojení regionálních center, realizace zkapacitnění a napřímení silničních tahů včetně realizace obchvatů, i když, jedná-li se v některých případech o realizaci napojení na TEN-T, lze zařadit do skupiny komunikací uvedených výše, které jsou v souladu s investiční prioritou „ERDF Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách: Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T.“ V ostatních případech se jedná o intervence, které jsou bez vazby na investiční priority kohezní politiky a patrně z ní nemohou být financovány! II/353 (Žďár – Jihlava) II/360 (Velké Meziříčí – Třebíč – Jaroměřice nad Rokytnou) II/405 (Jihlava – Třebíč) II/602 (Pelhřimov – Jihlava – hranice kraje – objízdná trasa D1) Tah Tišnov - Kuřim R43 - Brno (II/377, II/379, II/385) Tah Moravský Krumlov - Ivančice - D1 - Brno (II/413, II/152, II/394, II/602) Tah Blansko - Boskovice (II/374) Napojení kraje na letiště Brno Tuřany (II/380, III/15289) Napojení Židlochovic na D1 (II/416) Napojení Znojma na I/53 a R52 (II/412) Prioritizace dle intenzity dopravy a dojížďky do zaměstnání: Integrované dopravní systémy - vytvoření IDS Vysočina, zohledňující rozptýlený charakter osídlení, venkovský charakter území a spádovost dojížďky směřovanou do lokálních center. Optimalizace IDS JMK, řešení dopravních uzlů (včetně modernizace regionálních železničních uzlů Jihlava, Třebíč), zahrnuje i telematiku a navazující dopravu v klidu (v centrech měst a u dopravních terminálů VHD). Součást procesu zkvalitňování obslužnosti VHD (formou IDS). Napojení IDS na sousední státy. Důvodem je udržitelnost VHD (nebude docházet k odlivu cestujících z VHD), v případě JMK se jedná spíše o systémová opatření, v případě Kraje Vysočina zejména o infrastrukturu. Mělo by dojít ke zlepšení napojení i některých odlehlých částí krajů (Jihlava je celokrajský uzel). Podpora ekologizace dopravy – podpora moderního vozového parku dopravců zajišťujících provoz regionální VHD. Trolejové vedení v Jihlavě – napojení průmyslových zón. Tyto aktivity jsou velice pravděpodobně nefinancovatelné z kohezní politiky a jejich potřebnost je ve srovnání se shora uvedenými aktivitami nízká. Ve finální verzi strategie by měly být odstraněny. Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území, a podpora bezbariérových řešení. Možno realizovat i cyklopruhy. Výhradně ve městech. Nutno zdokumentovat, jak se změní situace po zavedení cyklopruhů,/cyklostezek. Aktivity, které v zásadě není možné financovat z kohezní politiky, pokud nebudou prokazatelně přispívat k investiční prioritě „ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách: Rozvoj nízkouhlíkových dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí a podpora udržitelné městské mobility“.

4

Rozvoj nízkouhlíkových dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí a podpora udržitelné městské mobility; Podpora přípravy nadregionálního veřejného logistického centra v brněnské aglomeraci, Břeclavi a Havlíčkově Brodě a podpora zlepšování podmínek pro posílení kombinované dopravy. V případě této intervence lze očekávat problém s veřejnou podporou. Zřejmě nemá šanci na financování z kohezní politiky. Otázka vhodnosti nabídky („Auta stojí, vlaky jedou“). Musí existovat kondicionality na národní úrovni. Podpora širšího zapojení letiště Brno-Tuřany do kombinované dopravy (prostřednictvím tratě č. 300 – viz výše) včetně příslušných studií proveditelnosti a podpora dobudování chybějící infrastruktury letiště Brno. Jedná se o podporu intermodálního napojení. Letiště v Jihlavě není součástí TEN-T, musela by být reálná poptávka ze strany investorů.

2. Jaké bude mít navržená intervence konkrétní výsledky v praxi? Co se důsledku stane?

v

přímém intervencí

Jakým způsobem a v jakém rozsahu se díky intervenci problém vyřeší?

Výsledky: 1. Zkapacitnění hlavních tahů, realizace obchvatů, odstranění úzkých hrdel na hlavních dopravních tazích, prodloužení životnosti silniční sítě, zvýšení počtu cestujících využívajících veřejnou hromadnou dopravu, zvýšení bezpečnosti silničního provozu. 2. Konkurenceschopné možnosti překládání nákladů z tranzitní automobilové dopravy na železnici. 3. Dostatečná síť cyklostezek využitelných k dojížďce do zaměstnání a škol, zejména ve větších městech.

Pokuste se výsledky vyjádřit kvalitativně a kvantitativně – hrubým odhadem.

5

3. Jaké budou důsledky konkrétního výsledku intervence? Jaké důsledky – konkrétní, nejlépe měřitelné, rozhodně doložitelné – bude mít vyřešení problému pro:

Důsledky  Vyšší atraktivita regionu pro potenciální investory.  Zkrácení dojezdových časů, plynulost dopravy.  Snížení relativní nehodovosti.  Vyšší mobilita pracovní síly (s dopadem na zvýšení zaměstnanosti).  Zvýšení atraktivity/konkurenceschopnosti území.

 konkurenceschopnost regionu a ČR?  pro soudržnost společnosti?  pro územní soudržnost?

 Zvýšení atraktivity veřejné hromadné dopravy.

4. Za jakých podmínek budou intervence realizovatelné, a zejména, za jakých podmínek budou dosaženy výsledky?

Kondicionality

Jsou výsledky přímým důsledkem intervencí, nebo jsou nějak podmíněny?

 Součinnost zájmových skupin (vlastníci dopravních prostředků, vlastníci infrastruktury, objednatel dopravní obslužnosti, vlastníci pozemků).

Jak jsou podmíněny? A můžeme ty podmínky ovlivnit (a zajistit, že se intervence povede), nebo leží mimo dosah veřejné správy?

 Zvýšení kvality života (hluková zátěž apod.).  Větší využití cyklodopravy.

 Úspěšná realizace územních a stavebních řízení.  Včasná příprava konkrétních projektů spolu s vhodnou komunikací vůči veřejnosti spolu s dostatkem kvalifikovaných pracovníků pro realizaci projektů.

 Řešení problematiky mobility je v kompetenci veřejné správy (důležité ve fázi „nastartování“ investic).  Je potřeba věnovat pozornost udržitelnosti intervencí ve vztahu k mandatorním výdajům (nákladům spojeným s údržbou a provozem).

6

Prověření vztahu mezi intervencemi a požadavky kohezní politiky – MOBILITA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Návrh intervence/popis

Strategie EU 2020

Podpora dlouhodobě připravovaných klíčových silničních dopravních staveb v regionu (např. D1, R 43, R 52, R 55, velký městský okruh Brno, velký městský okruh Jihlava).

Udržitelná doprava a odstraňování úzkých míst

Udržitelný růst

Podpora přestavby železničního uzlu Brno a Břeclav, modernizace tratě 300, 250 a 230.


Ochrana životního prostředí, snižování emisí a předcházení ztráty biologické rozmanitosti

Investiční priorita ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách: Podpora multimodálního jednotného evropského dopravního prostoru prostřednictvím investic do transevropské dopravní sítě (TEN-T) ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách: Podpora multimodálního jednotného evropského dopravního prostoru prostřednictvím investic do transevropské dopravní sítě (TEN-T)


Připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře TEN-T zkapacitnění a napřímení hlavních silničních tahů, modernizace silniční sítě a vybudování nových napojení (např. I/19, která je propojením D1 a D3, I/23, I/34, I/37, I/38, I/53) včetně budování obchvatů na silnicích I. třídy - zejména bývalých okresních měst.

ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T

Udržitelný růst

Modernizace a rekonstrukce železničních tratí a uzlů v kraji (např. modernizace tratí 240, 225 elektrifikace, 238)

Tematické oblast PHSS



ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T

Ostatní silnice - propojení regionálních center, realizace zkapacitnění a napřímení silničních tahů včetně realizace obchvatů, i když, jedná-li se v některých případech o realizaci napojení na TEN-T, lze zařadit do skupiny komunikací uvedených výše, které jsou v souladu s investiční prioritou 7b.

7

Integrované dopravní systémy vytvoření IDS Vysočina, optimalizace IDS JMK, řešení dopravních uzlů (včetně modernizace regionálních železničních uzlů) např. Jihlava, Třebíč), zahrnuje i telematiku a navazující dopravu v klidu (v centrech měst a u dopravních terminálů VHD). Součást procesu zkvalitňování obslužnosti VHD (formou IDS). Napojení IDS na sousední státy.

Udržitelný růst Ochrana životního prostředí, snižování emisí a předcházení ztráty biologické rozmanitosti

Udržitelný růst

Podpora ekologizace dopravy – podpora moderního vozového parku dopravců zajišťujících provoz regionální VHD.

Rozvoj nízkouhlíkových dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí a podpora udržitelné městské mobility

ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách Rozvoj nízkouhlíkových dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí a podpora udržitelné městské mobility



ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách Rozvoj nízkouhlíkových dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí a podpora udržitelné městské mobility


Podpora přípravy nadregionálního veřejného logistického centra v brněnské aglomeraci, Břeclavi a Havlíčkově Brodě a podpora zlepšování podmínek pro posílení kombinované dopravy.

Podpora širšího zapojení letiště BrnoTuřany do kombinované dopravy (prostřednictvím tratě č. 300 – viz výše) včetně příslušných studií proveditelnosti a podpora dobudování chybějící infrastruktury letiště Brno.



Udržitelný růst

Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území, a podpora bezbariérových řešení.


ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách

ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách Vytvoření komplexního, kvalitního a interoperabilního železničního systému

Udržitelný růst Ochrana životního prostředí, snižování emisí a předcházení ztráty biologické rozmanitosti


ERDF - Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách Vytvoření komplexního, kvalitního a interoperabilního železničního systému

8

Cílové skupiny a poptávka – Intervence v oblasti Mobilita a dopravní infrastruktura z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené. Klíčová aktivita či aktivity č. 1 realizující danou intervenci

Výstavba a modernizace páteřní silniční sítě (např. R 52, R43, D1, R 55, I/53, VMO Brno, I/38, I/37, I/19, I/34, I/23)

nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové skupiny: kvalitativní popis Velikost cílové skupiny – odhad Územní pokrytí cílové skupiny – odhad Poptávka cílové skupiny: „Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit?“ – „Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly?“

Dojíždějící – zkrácení doby dojížďky do zaměstnání, za službami, za rekreací Řidiči – zmenšení počtu kolon, snížení nehodovosti Obyvatelé – snížení hlukové zátěže obyvatel v současnosti exponovaných lokalitách (např. Lipůvka, Strážnice, Mikulov, Břeclav, sídla na I/38 v úseku Jihlava – Želetava, I/38 Havlíčkův Brod, I/37 Ostrov nad Oslavou, I/37 Křižanov, I/37 Velká Bíteš) Cca 100 tis. vozidel denně Páteřní silniční síť je součástí celoevropské silniční sítě. Územní pokrytí cílové skupiny je tedy celá Evropa.

Cílová skupina vyžaduje a očekává danou aktivitu

9

Klíčová aktivita či aktivity č. 2 realizující danou intervenci

Výstavba a modernizace infrastruktury pro kolejovou dopravu

nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové kvalitativní popis

skupiny:

Velikost cílové skupiny – odhad Územní pokrytí cílové skupiny – odhad

Poptávka cílové skupiny: „Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit?“ – „Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly?“

Cestující veřejnou železniční dopravou Subjekty využívající nákladní železniční dopravu Uživatelé IAD (v širším pojetí) – následkem udržení nebo zvýšení podílu kolejové dopravy na dělbě přepravní práce se zpomalí nárůst výkonů IAD (a externích nákladů v podobě kongescí, záboru veřejných prostranství parkováním, hluku, exhalací, dopravních nehod), čímž se zpomalí zhoršující se podmínky pro IAD (méně potencionálních problémů s kolonami, nedostatkem parkovacích míst, méně kamionů v případě úspěšné podpory nákladní železniční dopravy). Tj. čím více cestujících a nákladní přepravy na železnici, tím více místa na silnici.

40 mil. cestujících ročně Vysočina – 10 mil. cestujících ročně (= 5,5 mil. cestujících z/do a v rámci Kraje Vysočina dle Ročenky MD za rok 2010 + odhad tranzit + odhad indukce modernizované infrastruktury) v užším pojetí Železniční síť je součástí celoevropské železniční sítě. Územní pokrytí cílové skupiny je tedy celá Evropa.

Cílová skupina očekává rozšíření dané aktivity

10


Rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. Třídy

nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové skupiny: kvalitativní popis Velikost cílové skupiny – odhad

Obyvatelé – zlepšení dopravního napojení území kraje na regionální centra, zlepšení hospodářské situace ve znevýhodněných částech kraje, snížení doby dojížďky Podnikatelé mimo hlavní centra – zlepšení jejich konkurenceschopnosti Řidiči – snížení podílu komunikací II. a III. tříd v havarijním stavu (snížení nákladů za opravy), řešení bodových závad, které snižují bezpečnost silničního provozu Obce - snížení hluku 2 mil. obyvatel

Územní pokrytí cílové skupiny – odhad

Kraj + přilehlé oblasti (okresy)


Cílová skupina vyžaduje danou aktivitu


Napojení Brna na globální centra

nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku

11

Cestující využívající leteckou dopravu – vědci, studenti, manažeři, obchodní zástupci, turisté

Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude?

Zvýšení mobility uvedených cílových skupin

Charakteristika cílové skupiny: kvalitativní popis Velikost cílové skupiny – odhad

1,5 mil. cestujících

Územní pokrytí cílové skupiny – odhad

Globální


Poptávku lze doložit např. těmito studiemi: Komparativní studie globální dostupnosti města Brna a Terénní šetření firem a V&V center v brněnské aglomeraci za účelem zlepšení mobility zaměstnanců


Veřejná doprava (integrovaný dopravní systém, přestupní terminály, tramvajová doprava, trolejbusová doprava)

nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku Dojíždějící – zkrácení doby dojížďky do zaměstnání, za službami, za rekreací; zvýšení kvality služeb ve veřejné dopravě Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude?

Prodloužení tramvajové tratě do kampusu Bohunice – studenti, vědečtí pracovníci v kampusu Bohunice Návštěvníci kraje využívající veřejnou dopravu – zlepšení spokojenosti Prodloužení trolejbusové tratě ulicí Vrchlického na sídliště Horní Kosov + napojení terminálu Jihlava město na stávající trolejbusové linky – pacienti, zaměstnanci a návštěvníci krajské Nemocnice Jihlava (zlepšení dostupnosti), obyvatelé sídliště Horní Kosov, obyvatelé statutárního města Jihlava, návštěvníci města a dojíždějící (lepší provázanost železniční a

12

Charakteristika cílové kvalitativní popis

skupiny:

autobusové dopravy s MHD v případě podpory terminálu) Terminál Třebíč – dojíždějící, obyvatelé, přestupující Uživatelé IAD (v širším pojetí) – následkem udržení nebo zvýšení podílu veřejné dopravy na dělbě přepravní práce se zpomalí nárůst výkonů IAD (a externích nákladů v podobě kongescí, záboru veřejných prostranství parkováním, hluku, exhalací, dopravních nehod), čímž se zpomalí zhoršující se podmínky pro IAD (méně potencionálních problémů s kolonami, nedostatkem parkovacích míst). Tj. čím více cestujících ve veřejné dopravě, tím více místa na silnici.

Velikost cílové skupiny – odhad

Jihomoravský kraj – 450 mil. cestujících ročně Kraj Vysočina – cca 30 mil. cestujících ročně v užším pojetí (na základě Ročenky MD 2010).

Územní pokrytí cílové skupiny – odhad Jihomoravský kraj + území v blízkosti hranic kraje (např. Laa, Vídeň, Skalica) Kraj Vysočina včetně aglomerací na území sousedních krajů (přepravy za rekreací a turistikou – např. z Brna, Prahy, Pardubic, Českých Budějovic) Poptávka cílové skupiny: „Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit?“ – „Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly?“

Cílová skupina očekává danou aktivitu


Nemotorová doprava, doprava v klidu (cyklostezky, problematika parkování)

nebo skupina aktivit společně svázaných či mající stejnou cílovou skupinu a stejný cíl/účel a vedoucí ke společnému výsledku

13

Cílová skupina: „Kdo bude mít z aktivity přímý a prokazatelný prospěch?“ Jaký tento prospěch (prokazatelně!) bude? Charakteristika cílové skupiny: kvalitativní popis Velikost cílové skupiny – odhad Územní pokrytí cílové skupiny – odhad Poptávka cílové skupiny: „Vyžaduje či očekává cílová skupina danou aktivitu nebo skupinu aktivit?“ – „Chce, cílové skupina, aby se aktivity realizovaly?“

Obyvatelé měst (snížení automobilové dopravy ve městech), cyklisté (dojíždějící za prací, cykloturisté).

Obyvatelé center větších měst + zaměstnaní v centrech větších měst (hrubý odhad - 200 tis. obyvatel), dojíždějící využívající kolo (dle sčítání lidu 2001 více než 2 % dojíždějících v okresech Hodonín, Znojmo, Břeclav, Brno-venkov, Vyškov, Třebíč a Havlíčkův Brod využívá kolo), cykloturisté. Dle sčítačů instalovaných na vybraných cyklostezkách počet uživatelů za jeden měsíc některých cyklostezek přesahuje hodnoty 70000, většinou se pohybuje v rámci desetitisíců uživatelů za měsíc na jedné cyklostezce. Cílová skupina vyžaduje danou aktivitu

14

Připravenost intervencí – Intervence v oblasti Mobilita a dopravní infrastruktura z karty intervence zpracujte pro každou aktivitu nebo skupinu aktivit, které spolu navzájem souvisí, nebo pro několik klíčových aktivit, které budou zásadním způsobem vytvářet výsledek celé intervence. Spojte aktivity, které mají stejnou cílovou skupinu a jsou navzájem neoddělitelně propojené.

Klíčová aktivita skupina aktivit

či

Výstavba a modernizace infrastruktury pro železniční dopravu

Výstavba modernizace silniční sítě

a páteřní

Dosáhne aktivita svého cíle izolovaně, nebo je nutná součinnost s jinou aktivitou? Se kterou? Je to aktivita z této karty nebo z jiné karty? Ze které? Součinnost převážně s aktivitami související s organizací veřejné dopravy Součinnost není nutná

Nositel intervence: Kdo bude intervenci realizovat? Jmenujte organizaci.

Česká republika (SFDI) SŽDC

Česká republika (ŘSD)

Ví nositel intervence, že je nositelem?

Chce nositel intervence tuto realizovat? Má na její realizaci zájem? Ano /ano

Ano /ano – JMK to nositeli připomíná Kraj Vysočina průběžně konzultuje

Je intervence jejím nositelem připravena či připravována ? Kdy je reálné, že by mohla začít být připravována ?

Má nositel intervence kapacity znalosti nutné k přípravě a realizaci intervence? (lidi, peníze, organizační schopnosti, kompetence)

Je připravována

Chybí peníze

Je připravována

Chybí peníze

Jsou známy způsoby a mechanismy realizace intervence? Zjednodušeně: „Za co budou vydány peníze, pokud se intervence spustí? Co se bude platit?“ Projektová příprava a modernizace (výstavba) železničních uzlů a vybraných tratí Výstavba nových komunikací, modernizace stávajících, obchvaty, protihluková opatření

Jaké jsou očekávané zdroje financování intervence na české straně? Má nositel intervence zákonnou možnost takovou intervenci financovat? Očekávané zdroje – EU, státní rozpočet

Očekávané zdroje – EU, státní rozpočet, půjčky, PPP

Kdy je reálné, že intervence bude fyzicky zahájena?

2014

2014

15

Rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy

Napojení Brna globální centra

na

Veřejná doprava (integrovaný dopravní systém, přestupní terminály, tramvajová doprava, trolejbusová doprava)

záměry s ŘSD (komplement arita investic, časová koordinace) Ano /ano

Nutné navázat na páteřní silniční síť

Jihomoravsk ý kraj (SÚS JMK)

Prokazatelná Vazba na Páteřní silniční síť Kraje Vysočina Souvisí se silniční sítí (kvalitní silniční spojení na Vídeň) i dopravou na letiště (přeložení přerovské tratě)

Kraj Vysočina

Letiště Brno

Ano /ano

Součinnost především s modernizací železniční dopravy

Jihomoravsk ý kraj, Brno, Kraj Vysočina, Jihlava, Třebíč a další municipality

Ano / ano

Je připravována

Je připravována

Chybí peníze

Modernizace stávající sítě, obchvaty, mosty

Očekávané zdroje – EU, rozpočet JMK, SFDI, rozpočet Kraje Vysočina, půjčky (např. EIB)

2014

Chybí větší zájem leteckých společností

Zajištění pravidelného leteckého spojení s uzlovým letištěm Modernizace Letiště Tuřany Zlepšení dopravního spojení na Letiště Tuany a Letiště Vídeň

Soukromé zdroje, zdroje EU

2014

Očekávané zdroje – EU, rozpočet JMK, rozpočet obcí v JMK, rozpočet Kraje Vysočina, rozpočty obcí v Kraji

2014

Chybí peníze

16

Vysočina

Nemotorová doprava, doprava v klidu (cyklostezky, problematika parkování)

Vazba především na veřejnou dopravu, částečně vazba na aktivity týkající se silniční sítě

Obce, v některých případech ve spolupráci se soukromým sektorem nebo dalšími obcemi (svazky obcí)

Pouze zčásti

Pouze zčásti

Připravenost jednotlivých projektů je rozdílná.

Mechanizmy realizace intervence bude nutné připravit.

EU, SFDI, rozpočty krajů, rozpočty obcí

2014

17

1. Prioritní oblast: MOBILITA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Recommend Documents