1
BUBNOVÁ BRZDA Bubnové brzdy používané u vozidel jsou třecí s vnitřními brzdovými čelistmi. Nejdůležitější části bubnové brzdy : • brzdový buben, • brzdové čelisti, • rozporné zařízení, • vratné pružiny, • štít brzdy.
1.1
KONSTRUKCE A PRINCIP ČINNOSTI
Brzdový buben (2) pevně spojen s kolem a otáčí se s ním. Brzdové čelisti (3) a části pro vytváření přítlačné síly jsou uloženy na štítu brzdy (1). Štít je pevně spojen s nápravou a neotáčí se. Brzdové čelisti (3) jsou přitlačovány rozpěrným ústrojím na vnitřní plochu brzdového bubnu. Při přitlačení čelistí opatřených obložením na vnitřní plochu bubnu vzniká tření a tím se vytváří potřebná brzdná síla. Přítlačná (rozporná) síla může být vytvořena hydraulicky kolovým brzdovým válečkem (5) (provozní brzdy) nebo mechanicky rozpornou pákou (6) nebo brzdovým klíčem (parkovací brzdy). PRI-TeO-10.01 Brzdy a brzdná zařízení automobilů_bubnová brzda
1 / 6
1.2
VLASTNOSTI BUBNOVÉ BRZDY • Poměrně velký samoposilující (servo) účinek. Závisí na uspořádáni brzdových čelistí. Tření vytváří moment, který náběžnou čelist (1) přitlačuje k bubnu, a posiluje tak její brzdný účinek, brzdný účinek úběžné čelisti se naopak zmenšuje. • Celá brzda prakticky umístěna uvnitř bubnu → ochrana proti nečistotám. • Umožnění jednoduchého přizpůsobení pro funkci parkovací brzdy. • Poměrně velká životnost brzdového obložení. • Při zahřátí (např. vlivem dlouhodobého brzdění), u nich nastává pokles brzdného účinku (tzv. „slábnuti" brzd - fading). Při silném zahřátí může dojit i k deformaci brzdového bubnu.
1.3
DRUHY BUBNOVÝCH BRZD Podle ovládáni a uložení brzdových čelistí rozlišujeme : BRZDY JEDNONÁBĚŽNÉ (Simplex) • Nejjednodušší typ bubnové brzdy. • Tvořena náběžnou a úhelnou brzdovou čelistí. Přítlačná síla obou čelistí je vytvářena společným rozporným zařízením, např. : dvoupístkovým brzdovým válečkem, brzdovou vačkou, rozporným klínem nebo pákou (klíčem). • Každá čelist má svůj otočný čep nebo opěrnou plochu. • Stejnoměrný, ale malý samoposilovací účinek. • Opotřebení obložení je nerovnoměrné. • Brzdný účinek je při jízdě vpřed i vzad stejný. • Možnost jednoduchého doplnění o části, umožňující plnit zároveň funkci parkovací brzdy.
PRI-TeO-10.01 Brzdy a brzdná zařízení automobilů_bubnová brzda
2 / 6
BRZDY DVOUNÁBĚŽNÉ (Duplex) • Při jízdě vpřed má brzda obě čelisti náběžné → nutnost použít rozporné zařízení pro každou čelist zvlášť. Nejčastěji se používají dva jednopístkové brzdové válečky, přičemž každý váleček tvoří současně opěrku pro druhou čelist. • Brzdný účinek je při jízdě vpřed větší než u jednonáběžné brzdy, při jízdě vzad pracují však obě čelisti jako úběžné.
BRZDY OBOUSMĚRNÉ DVOUNÁBĚZNÉ (Duoduplex) • Brzda má dva dvoupístkové brzdové válečky → brzdný účinek je v obou směrech jízdy stejný.
BRZDY SE SPŘAŽENÝMI ČELISTMI (Servo) • Čelisti jsou skloubeny tak, že na sebe působí navzájem. • Při jízdě vpřed působí obě čelisti jako náběžné, při jízdě vzad jako úběžné.
BRZDY OBOUSMĚRNÉ DVOUNÁBĚZNÉ SE SPŘAŽENÝMI ČELISTMI (Duoservo) • Vzhledem ke směru působeni třecí síly a vytvořenému momentu se projeví samoposilovací účinek u obou čelistí. • Čelisti spojeny pohyblivou opěrkou a pracují v obou směrech otáčeni bubnu jako náběžné. • Brzda má při obou směrech jízdy stejný brzdný účinek a vyžaduje pouze malou ovládací silu. • Účinnost brzdy je značně ovlivňována nečistotami a vlhkosti. • Používá se často jako parkovací, v tom případě se jako rozporné zařízeni používá brzdový klíč ovládaný lankem.
PRI-TeO-10.01 Brzdy a brzdná zařízení automobilů_bubnová brzda
Klíč brzdy
3 / 6
1.4
ROZPĚRNÉ ZAŘÍZENÍ
1.4.1
ÚČEL Přitlačit brzdové čelisti k třecí ploše brzdového bubnu. Rozevření čelistí nejčastěji prováděno u : • kapalinových brzdových soustav
pomocí kolových brzdových válečků nebo brzdových klínů (ojediněle). • vzduchotlakých brzd pomocí vačky (S-vačky). pomocí rozpěrné páky nebo • parkovacích brzd mechanicky ovládaných klíče.
1.4.2
ROZPĚRNÁ PÁKA PARKOVACÍ BRZDY • Rozpěrné zařízení je většinou vestavěné většinou jako doplněk brzdového válečku u kapalinou ovládaných bubnových brzd zadní nápravy. • Umožňuje ruční ovládáni parkovací brzdy.
1.4.3
BRZDOVÝ HUBEN • Musí mít vysokou odolnost proti otěru, stálost tvaru a rozměrů. • Materiál musí dobře vést teplo → použita šedá nebo temperovaná litina, ocelolitina nebo slitiny lehkých kovů. • Třecí plochy jsou jemně soustruženy, případné broušeny. • Buben nesmi radiálně ani axiálně házet a nesměji u něj vznikat vibrace.
1.4.4
BRZDOVÉ ČELISTI • Vyrobeny z ocelového plechu nebo jako odlitky ze slitin lehkých kovů. • Mají profil T → získání potřebné tuhosti. • Na jednom konci mají většinou opěrnou plochu pro výřez v tlačítku brzdového válečku, druhý konec je uložen otočné na čepu nebo se opírá svou oválnou plochou o pevnou opěrku → lepší uložení čelistí → samy se v bubnu vystřeďují a opotřebeni obloženi je rovnoměrnější.
1.4.5
KOLOVÝ BRZDOVÝ VÁLEČEK PRI-TeO-10.01 Brzdy a brzdná zařízení automobilů_bubnová brzda
4 / 6
Rozlišujeme váleček se dvěma pístky a jednoduchý s jedním pístkem. Na pístky (2) působí ve válečku (1) tlak brzdové kapaliny, který vzniká v hlavním brzdovém válci. Tímto tlakem se vytvoří rozporná sila pro rozevření čelistí a jejich přitlačení k brzdovému bubnu. Váleček (1) pevně spojen se štítem brzdy. Pístky (2) jsou utěsněny pryžovými těsnicími kroužky (4) v drážce pístků nebo pryžovými manžetami na čelech pístků (7). Hrníčkové manžety (7) jsou přitlačovány k pístku (2) pružinou (3) přes opěrné misky. Pokud jsou použity brzdové válečky s hrníčkovými manžetami, musí po uvolnění brzd zůstat ve válečku určitý přetlak (0,04 MPa až 0,17 MPa, tj. 0,4 bar až 1,7 bar). Tlakem kapaliny jsou okraje hrníčkové manžety přitlačovány ke stěně válečku (1) a tím utěsňují pístky (2). Jestliže ve válečku s hrníčkovými manžetami nezůstane zbytkový tlak, může dojít vlivem netěsnosti k přisátí vzduchu. Přetlak v okruhu těchto brzd je zajištěn výtlačným ventilem, obvykle umístěným na výstupu kapaliny z hlavního brzdového válce. Protiprachové manžety (6) zabraňují vnikání nečistot do válečku. Z vnějších stran pístku (2) jsou do válcových otvorů vloženy tlačné čepy (tlačítka) (5), kterými se přenáší pohyb a síla na brzdové čelisti. Na zadní straně válečku jsou otvory se závity pro upevnění válečku ke štítu brzdy a pro připojení brzdové hadice, na nejvyšším místě válečku je umístěn odvzdušňovací ventil (8).
PRI-TeO-10.01 Brzdy a brzdná zařízení automobilů_bubnová brzda
5 / 6
1.5
ZAŘÍZENÍ PRO SEŘÍZENÍ BRZDOVÝCH ČELISTÍ Opotřebením brzdového obloženi se zvětšuje vůle mezi obložením a třecí plochou brzdového bubnu. Tím se zvětšuje volný chod brzdového pedálu, a proto je nutno bubnové brzdy ručně nebo samočinně seřizovat. DRUHY SEŘÍZENÍ • Ruční seřízení
provádí se obvykle čepem s výstředníkem, který je umístěn na štítu brzdy. Natáčením vnějšího šestihranu na čepu nebo šroubu se výstředníkem brzdové čelisti seřídí. • Samočinné seřízeni Používá se několik druhů. Zařízení se skládá z rozpěrné páky (1) a ozubeného segmentu (3). Rozpěrná páka i segment jsou uloženy otočně na čepech (2). Poloha ozubeného segmetu je zajištěna pružinou (4), která je opřena o brzdovou čelist. Při rozevírání čelistí při brzděni dochází nejdříve k vymezení odbrzďovací vůle mezi koncem rozpěrné páky (1), který zapadá do výřezu v ozubeném segmentu (8), a ozubeným segmentem (3). Při dalším pohybu čelisti v případě opotřebení dojde po vyčerpání této vůle k přestavení rozpěrné páky vůči ozubenému segmentu, čímž je nastavena původní odbrzďovací vůle.
Samočinné nastavení vůle Škoda Favorit
PRI-TeO-10.01 Brzdy a brzdná zařízení automobilů_bubnová brzda
6 / 6
