Rozbor udržitelného rozvoje území obce s rozšířenou působností Třeboň 1. aktualizace 2010
Textová část
Zadavatel: Městský úřad Třeboň, odbor územního plánování a stavebního řádu, Palackého nám. 46/II, 379 01 Třeboň Zhotovitel: Městský úřad Třeboň, odbor územního plánování a stavebního řádu, Ing. Miroslav Roubal – ved. odboru Autorský kolektiv: Městský úřad Třeboň, Palackého nám. 46/II, 379 01 Třeboň, IČ: 00247618 telefon: 384 342 156, fax: 384723505, e-mail:
[email protected] Zodpovědný projektant: Ing. arch. Aleš Valder, autorizovaný architekt zapsaný v seznamu autorizovaných architektů vedeném ČKA pod číslem 01631 Zpracovatel grafické a tabulkové části: Jiří Kalina Spolupráce : Ing. Lenka Samcová Poskytovatel ÚAP: Městský úřad Třeboň, odbor územního plánování a stavebního řádu, Palackého náměstí 46/II, 379 01 Třeboň
1
Obsah: A. Úvod B. Postup zpracování C. Podklady D. Charakteristika a administrativně správní členění území E. Územně analytické podklady A.1. Vyhodnocení stavu vývoje území A.2. Hodnoty území A.3. Limity využití území A.4. Záměry na provedení změn v území F. Rozbor udržitelného rozvoje území 1
Horninové prostředí a geologie
2
Voda a vodní režim
3
Hygiena životního prostředí
4
Ochrana přírody a krajiny
5
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
6
Dopravní a technická infrastruktura
7
Bydlení
8
Rekreace
9
Hospodářské podmínky
10 Sociodemografické podmínky G. Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek pro: G.1.Příznivé životní prostředí G.2.Hospodářský rozvoj G.3.Soudržnost společenství obyvatel H. Problémy a střety v území Závěrečné zhodnocení
2
Přílohy: 1. Kartogram hodnocení přírodního pilíře 2. Kartogram hodnocení hospodářského pilíře 3. Kartogram hodnocení sociálního pilíře 4. Kartogram celkového vyhodnocení všech tří pilířů
Grafická část : 1. Výkres hodnot území 2. Výkres limitů využití území 3. Výkres záměrů na provedení změn v území 4. Problémový výkres ( Výkres problémů k řešení v ÚPD )
3
V textu jsou použity následující zkratky: BPEJ ČOV ČHMÚ ČSÚ DOSS DP EU EVL FUA GIS HDP CHLÚ CHKO JČK KES KPÚ LO LZO LZU LPF MZCHÚ MŽP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK OP OZE OZV ORP OÚ PÚR POU PLO PP PR PUPFL RBC RBK RURÚ SWOT SZ TTP TUR ÚAP UNESCO ÚSES ÚPD ÚDI ÚPG VN VPK VVN ZCHÚ ZPF ZÚR ŽP
4
Bonitovaná půdně ekologická jednotka Čistírna odpadních vod Český hydrometeorologický ústav Český statistický úřad Dotčené orgány státní správy Dobývací prostor Evropská unie Evropsky vyznaná lokalita Funkční urbanizované území Geografické informační systémy Hrubý domácí produkt Chráněné ložiskové území Chráněná krajinná oblast Jihočeský kraj Koeficient ekologické stability Komplexní pozemkové úpravy Lesní oblast Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Lesní půdní fond Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Ochranné pásmo Obnovitelné zdroje energie Obecně závazná vyhláška Obec s rozšířenou působností Obecní úřad Politika územního rozvoje Pověřený obecní úřad Přírodní lesní oblast Přírodní park, přírodní památka Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udržitelného rozvoje území silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení Stavební zákon Trvalý travní porost Trvale udržitelný rozvoj Územně analytické podklady United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Územní systém ekologické stability Územně plánovací dokumentace Úroveň dopravní infrastruktury Územní prognóza Vysoké napětí Významný krajinný prvek Velmi vysoké napětí Zvláště chráněná území Zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Životní prostředí
A. Úvod Rozbor udržitelného rozvoje území coby součást územně analytických podkladů je ve smyslu stavebního zákona č. 183/2006 Sb., nezbytným prvkem územně plánovací činnosti pro příslušné orgány územního plánování. V daném případě se jedná o úřad obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) Třeboň, vykonávající uvedenou územně plánovací činnost ve svém správním obvodu v západní části okresu Jindřichův Hradec na území jihočeského kraje. Cílem je získání maximálně možného množství informací o daném území, jejich specifikace a vyhodnocení ve vzájemných souvislostech a určení problémů k řešení v příslušné územně plánovací dokumentaci. Rozbor nastiňuje řešení účelného využití a uspořádání území se snahou koordinace veřejných a soukromých zájmů. Rozsah zpracování územně analytických podkladů (dále ÚAP) je dán zákonnými normami. První aktualizace (2010) navazuje na prvotní provedení ÚAP a RURU z roku 2008. ÚAP obcí obsahují 119 jevů uvedených v příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., jejichž zpracováním v rámci rozboru udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Takto shromážděné údaje o území bude pořizovatel využívat pro územně plánovací činnost ve svém správním obvodu, bude je poskytovat zpracovatelům ÚPD, příslušným stavebním úřadům i jiným poskytovatelům údajů o území a zveřejnění je způsobem umožňujícím dálkový přístup.
B. Postup zpracování Ve smyslu § 28 SZ má být aktualizace ÚAP obcí vč. RURU pořízena do 31.12.2010. Náležitosti obsahu ÚAP stanoví prováděcí předpis SZ, tj. vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Podle § 4 této vyhlášky ÚAP v textové i grafické části obsahují: a) b)
podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující: 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, socio-demografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tématických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.
Vyhodnocení udržitelného rozvoje je provedeno metodikou SWOT analýzy v deseti základních tématických celcích a vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro tři oblasti určené prováděcí vyhláškou SZ.
5
C. Podklady Při zpracování ÚAP bylo nutno přihlížet ke zpracovaným dokumentům, zvláště pak návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vycházejícího z Politiky územního rozvoje ČR 2008 a Strategie regionálního rozvoje ČR. Základními podklady pak jsou všechna dostupná data o sledovaných jevech aktualizovaná ve stavu k 30.9.2010 podle přílohy č.1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. předaná pořizovatelem, dále zpracovaná popř. rozpracovaná ÚPD jednotlivých obcí, ukončená popř. probíhající územní a stavební řízení vedená příslušnými stavebními úřady a v neposlední řadě veškeré dostupné informace získávané zpracovatelem průběžně během jeho soustavné činnosti úřadu územního plánování Třeboň. Některé údaje jsou pak převzaty z veřejně dostupných statistických ročenek, výsledků sčítání obyvatelstva r. 2001 apod. V návaznosti na PÚR ČR jsou používány pojmy rozvojové oblasti, specifické oblasti a rozvojové osy, které sledují silně urbanizovaná území s koncentrací antropogenních aktivit, optimalizací dělení funkcí a rozvojovými trendy ve vztahu k zájmům ochrany přírody.
D. Stručná charakteristika a administrativně správní členění území Správní obvod ORP Třeboň zaujímá celkovou rozlohu 538,37 km2 s počtem obyvatel 25.378 osob (k 31.12.2009) žijících v 25-ti obcích (z nichž 4 mají statut města - Třeboň, Suchdol nad Lužnicí, České Velenice, Lomnice nad Lužnicí, a 1 statut městyse - Chlum u Třeboně) na 43 katastrálních územích. V abecedním pořadí je tvoří: Obec
Katastrální území
Celková rozloha (ha)
Počet obyvatel
Hustota osídlení (ob./ha)
Cep
Cep
3435
191
0,0556
České Velenice
České Velenice
1210
3548
2,932
Domanín
Domanín u Třeboně
1242
342
0,275
Dunajovice
Dunajovice
815
210
0,257
Dvory nad Lužnicí
Dvory nad Lužnicí
1568
343
0,219
Frahelž
Frahelž
303
156
0,515
Halámky
Halámky
687
156
0,227
Hamr
Hamr
1191
361
0,303
Hrachoviště
Hrachoviště
489
82
0,167
2143
0,451
173
0,272
Chlum u Třeboně
Klec
6
Chlum u Třeboně ………………. 18,66 km2 Mirochov ………………………… 9,73 km2 Lutová …………………………… 11,65 km2 Žíteč ……………………………… 7,49 km2
Klec
4753
635
1760
0,927
1208
429
0,355
Majdalena
1299
489
0,376
Nová Ves nad Lužnicí
Nová Ves nad Lužnicí …………. 15,67 km2 Krabonoš ………………………… 8,16 km2
2383
372
0,156
Novosedly nad Nežárkou
Novosedly nad Nežárkou ……… 20,35 km2 Mláka …………………………….. 6,01 km2 Kolence ………………………….. 18,37 km2
4473
637
0,142
Ponědraž
Ponědraž
581
104
0,179
Ponědrážka
Ponědrážka
635
74
0,116
Rapšach
Rapšach …………………………. 23,20 km2 Nová Ves u Klikova …………….. 5,27 km2
2847
562
0,197
Smržov
Smržov
1090
100
0,092
Staňkov
Staňkov
1887
227
0,120
457
0,240
6452
3659
0,567
9819
8709
0,887
1032
74
0,072
Lomnice nad Lužnicí
Lomnice nad Lužnicí
1899
Lužnice
Lužnice
Majdalena
km2
Stříbřec ………………………….. 11,40 Mníšek …………………………… 5,20 km2 Libořezy …………………………. 2,44 km2
Stříbřec
Suchdol nad Lužnicí
Třeboň
Záblatí
Suchdol nad Lužnicí ……………. 15,17 km2 Bor ………………………………... 9,24 km2 Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí .. 18,46 km2 Tušť ……………………………… 10,62 km2 Klikov ……………………………. 11,03 km2 Třeboň ………………………….. 23,90 km2 Branná …………………………... 15,63 km2 Holičky u Staré Hlíny ………….. 25,36 km2 Stará Hlína ……………………… 11,63 km2 Břilice ……………………………. 13,83 km2 Přeseka …………………………. 7,84 km2
Záblatí u Ponědraže
1904
Více jak jedna třetina obyvatel žije v centru správního území – tj. v Třeboni, průměrná hustota osídlení činí 0,471 obyvatel na 1 hektar. Území je nepravidelného protáhlého tvaru ve směru sever - jih s mírným odklonem od severojižní osy a max. délkou 47,5 km a šířkou 19 km. Pouze tři obce, a to Hrachoviště, Záblatí a Ponědráž nemají zpracovánu popř. rozpracovánu žádnou ÚPD. Území se vyznačuje výrazným podílem lesů a vodních ploch na celkové rozloze. Tato skutečnost předurčuje i hlavní směry orientace průmyslové či zemědělské výroby, a to na rybníkářství, lesnictví, zemědělství a na těžbu štěrkopísků. Tvorbu HDP výrazně ovlivňuje rekreace, cestovní ruch a lázeňství. Převážná část sídel a jejich příslušných k.ú., vyjma nejjižnější části – tj. k.ú. České Velenice a části Nová Ves nad Lužnicí, leží na území CHKO Třeboňsko, přičemž Správa CHKO jako složka Agentury ochrany přírody a krajina ČR vykonává působnost dotčeného orgánu na úseku ochrany přírody a krajiny.
7
E. Hodnoty území, limity jeho využití a záměry na provedení změn E.1. Vyhodnocení stavu vývoje území E.1.1 Kulturně historická a společenská charakteristika Správní území ORP Třeboň patří z kulturně – historického hlediska ke svébytným oblastem s osobitým historickým vývojem ovlivněným zčásti příhraniční polohou při zemské hranici mezi Čechami a Dolními Rakousy na jihu a jihovýchodě, částečné sounáležitosti s územím tzv. Soběslavských blat na severozápadě a především pak centrální polohou v krajině nesčetných vodních ploch a rybníků, tj. Třeboňské pánvi. Počátky osídlení některých obcí jsou datovány již do 12. století, jiných pak až do 18. století. Oblast byla téměř celé období středověku v majetku rodu Rožmberků, později rodu Schwarzenberků, za jejichž éry byly vybudovány významné vodohospodářské stavby – rybníky Rožmberk a Svět, vodní kanál Zlatá stoka či Nová řeka. Třeboňský augustiánský klášter s dvoulodním kostelem Sv. Jiljí, renesanční zámek, Schwarzenberská hrobka či náměstí s renesančními a barokními štíty patří k nejcennějším kulturním hodnotám mikroregionu i České republiky. E.1.2 Přírodní charakteristika Přírodní charakteristika je utvářena jednotlivými složkami a prvky krajiny a jejich vzájemným poměrem, biologickým zařazením, vegetací a klimatem. V případě správního území ORP Třeboň náleží celé území do Třeboňského bioregionu tvořeného pánví vyplněnou kyselými sedimenty s rozsáhlými podmáčenými sníženinami a přechodnými rašeliništi. Specifickým prvkem jsou velká rašeliniště s borovicí blatkou a dále rozsáhlé rybniční soustavy s řadou neregulovaných toků přírodního charakteru. Nízká přirozená úrodnost písčitých, jílových a rašelinných půd nepříliš vhodných pro zemědělské využití nepochybně ovlivnilo zachování rozsáhlých lesních celků a rybniční soustavy v rovinaté krajině s relativně nízkou nadmořskou výškou zařazené svou větší částí do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev. Vegetační kryt je s nadprůměrným podílem lesů, jejichž druhové a prostorové uspořádání doznalo dlouholetou lidskou činností výrazných změn vedoucích až k tomu, že dnes má většina porostů charakter jehličnatých monokultur. Celé řešené území leží v mírně teplých klimatických oblastech, přičemž průměrná roční teplota je vyšší než by odpovídalo nadmořské výšce 420 – 550 m.n.m. Celý Třeboňský region se vyznačuje teplotními inverzemi regionálního rozsahu a častým výskytem ranních mlh. E.1.3 Urbanistická charakteristika Třeboňský region patří k jedněm z jedinečných lokalit celé České republiky s nezaměnitelným rázem krajiny a celou krajinnou scenérií. Na utváření pánevní oblasti se člověk podílel již od raného středověku budováním umělých stok propojujících nově zakládané rybníky využívající zdejší přírodní podmínky. Vyvážená přírodní složka krajiny je na Třeboňsku vhodně doplněna poměrně řídkým osídlením a zachovalou architekturou některých historických měst a vesnic. Působení člověka se zde většinou neprojevovalo ničivými tendencemi, takže do dnešní doby po téměř 800-stech letech urbanizace nezmizely původní charakteristické biotopy krajiny, struktura osídlování včetně doprovodných prvků liniové vegetace a technické infrastruktury. Krajina na většině území vykazuje estetickou atraktivnost, harmonické vztahy i měřítko, z jejichž rámce vybočují ojedinělé objekty zemědělské velkovýroby z konce minulého století či ryze technicistní stavby zabezpečující technickou infrastrukturu celého území i jednotlivých sídel. Dochovaná prostorová skladba nese často rysy jedinečnosti a nezaměnitelnosti. Určujícím prvkem urbanistických struktur v daném území je severojižní osa od Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic a pokračující dále do Rakouska a ji křížící východozápadní osa od Stráže nad Nežárkou do Lišova, přičemž na průsečících obou těchto os leží centrum celé oblasti – město Třeboň. Další významnější centra osídlení pak leží především na uvedené podélné ose – Lomnice nad Lužnicí či Suchdol nad Lužnicí nebo v její blízkosti – Chlum u Třeboně. Těmto dvěma kompozičním osám pak zákonitě odpovídá hlavní dopravní kostra tvořená dvojicí silnic I. třídy a 8
železniční tratí z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic.
E.2. Hodnoty území E.2.1 Přírodní hodnoty Řešené území ORP Třeboň se zcela nepochybně vyznačuje hodnotami přírodními. Třeboňsko je jednou ze šesti českých biosférických rezervací vyhlášených v rámci programu „Člověk a biosféra“ UNESCO, je zařazeno do sítě NATURA 2000 jako evropsky významná lokalita či ptačí oblast. Jako chráněná krajinná oblast bylo Třeboňsko vyhlášeno již v roce 1979. Většina území spadá do III. zóny, zalesněné oblasti do II. zóny, významné lokality a zvláště chráněná maloplošná území do I. zóny. Těmito územími jsou: - Krabonošská niva - Žofinka - Trpnouzské blato - Horní Lužnice - Červené Blato - Dračice - Široké blato - Na Ivance - Vizír - Staré jezero - Soví les - Meandry Lužnice - Losí blato u Mirochova - Novořecké močály - Rybníky u Vitmanova - Stará řeka - Výtopa Rožmberka - Velký a Malý Tisý - Slepičí vršek - Dvořiště - Rašeliniště Hovízna - Ruda - Branské doubí Hranice CHKO je shodná s hranicí biosférické rezervace, z části též s ptačí oblastí a v k.ú. Nová Ves nad Lužnicí vymezuje jižní oblast Velenicka, které je z území CHKO vyjmuto. K významným přírodním hodnotám dále náleží všechny významné krajinné prvky, tj. lesy hospodářské, ochranné i zvláštního určení, vodní plochy a toky přirozené i umělé, dále veškeré vymezené prvky územního systému ekologické stability, zvláště pak nadregionálního významu, mezi něž patří 3 nadregionální biocentra a 9 nedregionálních biokoridorů:
Kód
NKOD
Název
Dotčená katastrální území
NBC002
38
Stará řeka
NBC010
39
Červené Blato
Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Přeseka, Stará Hlína, Holičky u Staré Hlíny, Třeboň, Majdalena, Stříbřec Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí
NBC012 NBK009
56 167
NBK010 NBK025
166 168
Vojířov Stará Řeka - hranice ČR Vojířov - Stará řeka Stará řeka - Červené blato - hranice ČR
9
Staňkov Rapšach, Krabonoš Mirochov, Žíteč, Lutová, Stříbřec Holičky u Staré Hlíny, Hamr, Majdalena, Suchdol nad Lužnicí
NBK034 NBK051 NBK052 NBK059
167 167 119 168
NBK078
168
NBK080
167
Stará řeka - hranice ČR Stará řeka-hranice ČR Řežabinec - K118 Stará řeka - Červené blato - hranice ČR Stará řeka - Červené blato - hranice ČR Stará řeka - hranice ČR
Hamr, Chlum u Třeboně, Klikov Klikov Záblatí Suchdol nad Lužnicí, Tušť, Dvory nad Lužnicí Suchdol nad Lužnicí, Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí, Dvory nad Lužnicí Holičky u Staré Hlíny, Hamr
Mezi tento typ hodnot nutno zařadit i ZPF podléhající zvýšené ochraně – tj. s BPEJ I. a II. Na území správního obvodu ORP Třeboň tomuto stupni ochrany podléhá 3.455 ha, tj. cca 19 % zemědělské půdy. E.2.2 Kulturní a společenské hodnoty Na území správního obvodu ORP Třeboň jsou lokality vyhlášené za národní kulturní památky. Těmito jsou areály státního zámku a kláštera v Třeboni, rybníky Rožmberk a Svět, vodní toky Zlatá stoka, Stará a Nová řeka. Historická centrální část města Třeboň je vyhlášena Městskou památkovou rezervací, centra menších obcí – Žíteč, Lutová, Ponědrážka jsou vesnickými památkovými zónami. Třeboň je současně lázeňským místem. V ústředním seznamu nemovitých kulturních památek je na daném území zapsáno celkem 156 nemovitostí, ať již větších budov, drobných sakrálních objektů, skulptur i ostatních. K hodnotám tohoto typu náleží též místa významných událostí, archeologická naleziště, významnější objekty občanské vybavenosti a kulturního dění v jednotlivých obcích či víceúčelové plochy nejen sportovního charakteru, k nimž se váží aktivity zájmových organizací, skupin apod. E.2.3 Urbanistické hodnoty Celý třeboňský region se vyznačuje nespornými krajinářsko urbanistickými hodnotami, zvláště pak poměrně řídkým osídlením jako takovým, resp. v rozdrobenosti zastavěného území v určitých lokalitách některých obcí – např. Dvory nad Lužnicí, Lipovky v Chlumu u Třeboně. Převážná část celého území CHKO je charakterizována jako oblast krajinného rázu; na území jsou vymezeny celkem dvě oblasti s urbanistickými hodnotami - jsou jimi obce Záblatí a Frahelž. Oblasti krajinného rázu tvoří: - Stará a Nová řeka - Českovelenická pánev – Suchdolsko - Českovelenická pánev – blata - Podřezanský rybník - Zámecké polesí a Barbora - Třeboň - Povodí Dračice - Maršovická vrchovina - Chlumská pahorkatina - Dolní tok Nežárky - Plavská pahorkatina - Střední tok Lužnice - Borkovická pánev V těchto oblastech je definováno celkem 42 míst dochovaného krajinného rázu. K dalším hodnotám tohoto typu patří vyznané dominanty, vyhlídková místa, exponovaná pohledová místa apod.
10
E.3. Limity využití území Limity využití území jakožto omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů vyplývají jednak ze zákonných norem a právních předpisů, jednak jsou správními rozhodnutími příslušných orgánů státní správy popřípadě vyhláškami a nařízeními orgánů samosprávy pro příslušné správní územní nebo vyplývající z vlastností území. Vedle hranice řešeného území a hranice správního území jednotlivých obcí, popř. hranice katastrálních území, jsou pro územně plánovací činnost zcela zásadními faktory hranice zastavěného a zastavitelného území vymezené územně plánovací dokumentací popř. opatřením obecné povahy či intravilánem dle mapových podkladů z roku 1966. Ve správním obvodu ORP Třeboň se tento případ týká vymezení zastavěného území obce Hrachoviště, Ponědraž, Stříbřec a Záblatí. Mezi limity patří též téměř všechny „hodnoty území“ uvedené v předchozím oddíle včetně jejich případných ochranných pásem. Vedle těchto již uvedených údajů jsou tzv. technickými limity veškeré liniové stavby dopravní a technické infrastruktury se svými ochrannými pásmy, dále ochranná pásma zemědělských či průmyslových areálů, hřbitovů, ČOV, těžebních prostorů, hranice záplavového území aktivního i pasivního. Do limitů nutno v neposlední řadě zařadit plochy a koridory vymezené vyšším stupněm územně plánovací dokumentace, tj. návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje uváděné v následujícím oddíle záměry na provádění změn v území.
E.4. Záměry na provedení změn v území Společně s dynamickým vývojem společnosti dochází i k permanentním změnám ve využívání území, které jsou ovlivňovány nezřídka i protichůdnými potřebami společnosti resp. zájmy spíše individuálního (skupinového) charakteru. Jedním z cílů územního plánování je tyto záměry vyhodnocovat, změny korigovat a usměrňovat tak, aby nepřekročily hranice udržitelnosti rozvoje. Pro každý obvod ORP jsou závaznými záměry na provedení změn v území záměry převzaté z politiky územního rozvoje státu a zásad územního rozvoje kraje. Mezi ostatní sledované záměry jsou zařazeny záměry ze závazných částí ÚPD jednotlivých obcí a záměry vyplývající ze správních rozhodnutí a záměry vyžadující změnu schválené územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí. E.4.1 Záměry dle návrhu ZÚR JČK Projednaný návrh zásad územního rozvoje Jihočeského kraje stanovuje pro správní obvod ORP Třeboň několik rozvojových záměrů vyžadujících určité změny v území. Jsou jimi především: a. v oblasti vymezení rozvojových oblastí a os nadmístního významu rozvojová osa nadmístního významu NOS 7 Severovýchodní – Jindřichohradecká, která je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/34 b. v oblasti specifických oblastí nadmístního významu oblast N-SOB 2 Třeboňsko – Novohradsko, která zahrnuje celé území ORP v návaznosti na CHKO Třeboňsko a přírodní park Novohradské hory c. v oblasti rozvojových ploch nadmístního významu c.1. pro oblast komerčních a průmyslových funkcí plocha KP 33 České Velenice, hospodářský park c.2. pro oblast sportovních a rekreačních funkcí plocha SR 14 Třeboň – Břilice, golf a plocha SR 15 Třeboň – Domanín, lázně d. v oblasti územních rezerv pro plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin plocha PT 12 Písky a 11
štěrkopísky Halámky e.
V oblasti koridorů a ploch dopravy nadregionálního významu e.1. D 12 silnice I/24 s obchvaty v Lomnici nad Lužnicí a Suchdole nad Lužnicí a křížením železniční tratě u Lužnice nad Lužnicí a v Suchdole nad Lužnicí e.2. D 14 silnice I/34 s přeložkou u Vranína a homogenizací v úseku Třeboň Kopeček- Nová Hlína e.3. D 17 elektrizace železniční trati č. 199 v úseku Veselí nad Lužnicí – České Velenice
f.
v oblasti koridorů a ploch dopravy regionálního a nadmístního významu f.1. D 40 silnice II/154 s přeložkou v Třeboni f.2. D 64 silnice III/15425 s přeložkou ve Dvorech nad Lužnicí f.3. D 66 silnice III/15618 s propojením II/156 a II/103 mezi Novou Vsí nad Lužnicí a Českými Velenicemi
g. v oblasti koridorů a ploch pro zásobování energiemi g.1. V 2 vodovodní přivaděč Dynín – Třeboň s propojením na skupinový vodovod z úpravny vody Hamr g.2. V 23 vodovod pro zásobování Suchdolska a Velenicka g.3. V 29 územní rezerva pro rekonstrukci ČOV Třeboň g.4. Ee 4 a Ee 25 VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí – České Velenice a transformovnou v Českých Velenicích zabezpečující nové odběry především v Českých Velenicích g.5. Ep 24 územní rezerva pro VTL plynovod Nové Hrady – České Velenice h. v oblasti ploch a koridorů územních systémů ekologické stability nadregionálního významu jsou vymezena 3 biocentra (jedná se o přírodní rezervace Stará řeka, Červené blato a Vojířov) a 8 biokoridorů převážně v povodí Staré řeky, která je vyhlášena národní kulturní památkou i.
v oblasti ploch a koridorů územních systémů ekologické stability regionálního významu je vymezeno 11 biocenter a 19 biokoridorů rozprostřených na celém území CHKO Třeboňsko
E.4.2 Záměry dle schválené ÚPD Vedle záměrů z návrhu ZÚR Jihočeského kraje je na území správního obvodu ORP Třeboň připravována řada záměrů na provedení změn v území zakotvených v platné či zpracovávané územně plánovací dokumentaci jednotlivých obcí v rámci vymezeného zastavitelného území s funkčním využitím především na plochy: a. plochy bydlení – vymezeny v téměř každém katastrálním území, ve větším rozsahu v k.ú. Třeboň, Břilice a Suchdol nad Lužnicí b. plochy výrobní - ve větším rozsahu v k.ú. Třeboň a České Velenice c. plochy sportovně rekreační – ve větším rozsahu v k.ú. Třeboň, Břilice, Staňkov, Chlum u Třeboně, Smržov a Suchdol nad Lužnicí d. vodní plochy – v kú Libořezy 12
E.4.3. Záměry vyplývající ze správních rozhodnutí Mezi záměry na provedení změn v území, na něž je příslušnými stavebními úřady vydáno územní rozhodnutí, náleží především:
působnost stavebního úřadu Třeboň ZP 1 - Lázně Lavana v Domaníně s kapacitou 300 lůžek ZP 2 - ČOV v Třeboni v lokalitě „Gigant“ ZP 3 - vodovodní přivaděč Dynín – Záblatí – Ponědraž ZP 4 - Hotel Schwarzenberg v areálu lázní Aurora s kapacitou 260 lůžek ZP 5 - bytový dům „ Rezidence „ v Třeboni – 87 b.j. ZP 6 - bytové domy v Třeboni, Lázeňská ul. – 100 b.j. ZP 7 - ubytovací zařízení – dva penziony v Třeboni, Tyršův stadion, s kapacitou 76 lůžek ZP 8 - Bertiny lázně – Wellnes centrum ZP 9 - bytové domy v Třeboni, ul. Svobody – 24 b.j. + komerční využití ZP 10 - ČOV a kanalizace v obci Majdalena ZP 11 -víceúčelová hala v Chlumu u Třeboně ZP 12 - ubytovací zařízení v Chlumu u Třeboně v rekreačním areálu s kapacitou 50 lůžek ZP 13 - ČOV a kanalizace v Mirochově ZP 14 - ČOV a kanalizace v Žíteči a Lutové ZP 15 - ČOV a kanalizace v Libořezích
působnost stavebního úřadu Suchdol nad Lužnicí ZP 16 - kanalizace z místních částí Tušť, Klikov a Františkov na ČOV v Suchdole nad Lužnicí ZP 17 - ČOV a kanalizace pro obce Dvory nad Lužnicí a Halámky ZP 18 - stožár s anténami mobilních operátorů veřejné komunikační sítě Dvory nad Lužnicí
působnost stavebního úřadu České Velenice ZP 19 - fotovoltaické elektrárny v areálu hospodářského parku České Velenice
13
E.4.4. Záměry na změny ÚPD Cep
UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ.
České Velenice Domanín Dunajovice
UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. UP vydaný po 01.01.2007. UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. Změna č.2 UPO Ukončen termín projednání zadáni, je potřeba upravit dle požadavků a nechat schválit zastupitelstvem obce. UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. UP vydaný po 01.01.2007. Podaná žádost o přezkum UP na KU. Mělo by proběhnout jednání s žadateli, KU, obci a pořizovatelem. UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. Není UPD UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. Změna č.3 UPO a Změna č.4 UPO Změny jsou vydány. Změna č.5 UPO Ukončen termín projednání zadáni, je potřeba upravit dle požadavků a nechat schválit zastupitelstvem obce.
Dvory nad Lužnicí Frahelž Hamr Halámky Hrachoviště
Chlum u Třeboně
Klec
Lomnice nad Lužnicí
Lužnice Majdalena Nová Ves nad Lužnicí Novosedly nad Nežárkou Ponědraž Ponědrážka Rapšach Smržov Staňkov Stříbřec Suchdol nad Lužnicí Třeboň Záblatí
14
UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. Zadání UP Lomnice nad Lužnici. Ukončen termín projednání zadáni, je potřeba upravit dle požadavků a nechat schválit zastupitelstvem obce Změna č.7 UPO Ukončeno projednání zadáni. Návrh UP Je potřeba upravit dle stanoviska KU. UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. UP vydaný po 01.01.2007. UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. UP je rozpracován, ale nejsou k dohledání jakékoliv dokumenty. UP vydaný po 01.01.2007. UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. UP vydaný po 01.01.2007. Zadání UP. Ukončen termín projednání zadáni, je potřeba upravit dle požadavků a nechat schválit zastupitelstvem obce. UP vydaný po 01.01.2007. Návrh UP Je potřeba upravit dle stanoviska KU, dohodnout definitivní podobu trasy VVN. Projednán koncept Pokyny pro zpracování návrhu připraveny ke schválení v zastupitelstvu. UP je rozpracován, ale nejsou k dohledání jakékoliv dokumenty.
F. Rozbor udržitelného rozvoje území F.1 Ž I V O T N Í P R O S T Ř E D Í F.1.1 Horninové prostředí a geologie F.1.1.1 Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění Geografického ústavu ČSAV Brno leží lokalita v Českomoravské soustavě, orografickém celku Jihočeské pánve, jednotce Třeboňská pánev. Terén je peneplenizovaný, v pánvi rovinný, směrem k severovýchodu se zdvíhá do Kardašořečické pahorkatiny, k jihu pokračuje rovinatý terén do Rakouska. F.1.1.2. Geologické a hydrogeologické poměry Zájmové území se z geologického hlediska nachází v oblasti třeboňské pánve vyplněné sedimenty klikovského souvrství. Tyto sedimenty jsou svrchnokřídového stáří. Ve středu pánve v tzv. lomnické pánvi jsou druhohorní sedimenty překryty sedimenty mydlovarského souvrství neogénního stáří. Při povrchu terénu se často projevují soliflukční jevy. Lomnická pánev se rozkládá mezi Šalmanovicemi a Veselím nad Lužnicí Kvartérní pokryv je tvořen pleistocenními i holocénními náplavy Lužnice, převážně slabě hlinitými písky, na okrajích nivy pak soliflukčními hlínami, jílovitými hlínami, jílovitými či hlinitými písky. Písky a živcové písky jsou předmětem těžby. V historicky dlouhodobě zastavěných územích jsou významné i recentní navážky. Mezi Záblatím a Dunajovicemi se vyskytují jednotlivé pně granodioritu, granulitových rul a pararul, které náleží moldanubickému plutonu, resp. moldanubiku. Na východním okraji pánve se terén zvedá a skalní podloží tvoří migmatity a granitoidy moldanubika. Území je svažité směrem k severu, povodím náleží k řece Lužnici a Nežárce. Zejména řeka Lužnice má při povodních velkou akumulační schopnost, zmírňuje a prodlužuje tedy povodňové vlny. Písčité sedimenty Lužnice jsou významnou a chráněnou přirozenou akumulací podzemní vody, která je u Suchdola nad Lužnicí jímána pro vodárenské účely. F.1.1.3. Praktické poznatky z hlediska geologie Z hlediska zakládání staveb jsou nepříznivé inženýrskogeologické poměry tam, kde podloží tvoří navážky, dále rašeliny a organické sedimenty větší mocnosti, ale i silně smrštitelné jíly mydlovarského souvrství. Vysoce plastické jíly mydlovarského souvrství jsou pro hutnění nevhodné, většinou je třeba je odstranit a nahradit vhodnější zeminou. Na tomto území je vždy vhodný IG průzkum základové půdy. Na Třeboňsku je naprostá absence energeticky využitelných surovin. Největší surovinové bohatství tvoří těžba písků a štěrkopísků, lokálně živcových písků. Nezanedbatelná je i těžba rašelin. V minimální míře je těžen stavební a dekorační kámen.
15
F.1.1.4. SWOT analýza: Silné stránky :
Slabé stránky : 1. Relativně dostatečné zásoby štěrkopísku – zajišťující 1. Nedostatek ložiskových zásob energetických surovin surovinu na 20-30 let dopředu 2. Vysoký podíl akumulace zásob podzemní vody 2. Jakýkoli neuvážený rozvoj infrastruktury (dopravní, průmyslový, bydlení, skládkování, těžba surovin včetně vzhledem k jiným územím čerpání podzemní vody) povede k narušení územního 3. Absence sesuvných jevů (evidované sesuvy byly vždy systému ekologické stability – ÚSES zapříčiněny lidskou činností) 3. Obtížné zakládání staveb v území mělce podmáčeném, 4. Slabá nebo žádná kontaminace horninového prostředí krytém rašelinou nebo větší mocností navážky. Nutná a podzemních vod větší hloubka zakládání staveb na vysoce plastických jílech tříd F8 - CV, CE Příležitosti :
Hrozby :
1. Sanace starých ekologických zátěží – zejména divoké 1. Kontaminace horninového prostředí a podzemních vod skládky v CHKO a skládky v ochranném pásmu v přirozené akumulaci podzemních vod vodních zdrojů ( JDZ Suchdol nad Lužnicí ) 2. Neúměrný tlak na expanzi stávajících a otvírání nových ložisek štěrkopísků a rašeliny 2. Nezbytná nutnost pasportizace znečištění Lužnice a postupné budování ČOV 3. Uvážlivé využití výhradních ložisek nerostných surovin, prognóza nových 4. Dochování současných netěžených v nenarušeném stavu i pro příští generace
rašelinišť
F.1.1.5. Určení problémů k řešení v ÚPD 1. Povrchová těžba štěrkopísků – představuje zátěž lokálních ekosystémů, většinou nevratné zábory půdního fondu, narušení režimu povrchových a podzemních vod, zvýšenou hlučnost a neúměrně vyšší zatíženost komunikační sítě 2. Vyřešení střetů otvírky vymezených ložisek nerostných surovin s prvky ÚSES 3. Vytipovat nová ložiska štěrkopísků u nichž nelze předpokládat významné střety s ostatními zájmy 4. Bez výjimek chránit přirozené akumulace podzemních vod proti kontaminaci již v investičním záměru všech staveb, při těžbě nerostných surovin
16
F.1.2. Voda a vodní režim F.1.2.1 Přehled oblastí povodí a hydrogeologických rajónů Třeboňská pánevní struktura je struktura odkrytá, s infiltrační oblastí v rozsahu pánevních sedimentů a z části okolního krystalinika a se skrytou drenážní oblastí. Na základě geologických a hydrogeologických charakteristik je třeboňská pánev rozdělena do dvou hydrogeologických rajónů. Rajón 214-Třeboňská pánev – jižní část. Představuje tektonicky predisponovanou depresi,vyplněnou sedimenty svrchní křídy, terciéru a kvartéru. Výskyt rašelinišť uvnitř pánve je podmíněn drenáží podzemních vod v plochých úvalech, kde nejsou vyvinuty polohy štěrkopískových náplavů odvodňované povrchovými toky. Podzemní vody kvartéru úzce souvisí s podzemními vodami ostatních sedimentů. Horizontální propustnost sedimentů rajónu je všeobecně častější než propustnost vertikální. K dotaci podzemních vod dochází infiltrací v ploše pánve a částečně příronem z okolního krystalinika. Z oblastí infiltrace proudí podzemní voda všeobecně k erozním bázím. Kvartérní fluviální sedimenty v údolí Lužnice představují prostor plošné drenáže pánevních kolektorů. Rajón 215-Třeboňská pánev – severní část. Hydrogeologický rajón je vymezen jako struktura svrchnokřídových a terciérních sedimentů. Z hydrogeologického hlediska je v rajónu významné pravidelné střídání kolektorů a izolátorů. Vcelku zřejmá je horizontální spojitost jednotlivých kolektorů. K infiltraci dochází především ve vyvýšených oblastech pánve. Podzemní proudění směřuje k třem hlavním přírodním územím drenáže: k Borkovickým Blatům, k Horusickému rybníku a k Záblatskému rybníku. Celá zájmová oblast je odvodňována řekou Lužnicí protékající Třeboňskou pánví od jihu k severu.
F.1.2.2 Přehled hlavních vodních útvarů a povrchových a podzemních vod. Na sledovaném území ORP Třeboň je možné rozdělit jednotlivé vodní útvary na vody povrchové a podzemní. K povrchovým vodám řadíme vody tekoucí - Zlatá stoka, Lužnice, Nežárka a všechny jejich přítoky a stojaté - soustava rybníků. Podzemní vody – jsou vody ze studní, vrtů a pramenů. Jedná se o zdroje vody s volnou nebo napjatou hladinou. Z vodohospodářského hlediska jsou nejvýznačnější fluviální kolektory Lužnice. Volná hladina podzemní vody je v hydraulické souvislosti s úrovní hladiny Lužnice. Tok Lužnice je osou regionální drenáže podzemních vod. Kvartérní kolektor je doplňován především infiltrací srážek. F.1.2.3 Vodní režim v krajině včetně možných rizikových faktorů. Režim podzemních vod je zjišťován sledováním hladin podzemní vody mělkých i hlubších zvodní a vydatností pramenů. Podzemní vody v přípovrchových kolektorech s mělkým oběhem jsou sledovány v základní pozorovací síti vybudované pro celé státní území. Podle míry ovlivnění přírodními činiteli lze celkově na území ORP Třeboň rozlišit podzemní vody , jejichž režim je ovlivněn: a. kolísáním povrchových vod b. atmosférickými činiteli s ročními cykly c. dominující dlouhodobou cykličností V současné době je v celém území Třeboňské pánve vybudováno množství studní a vrtů, kterými jsou zásobeny jak 17
soukromé RD tak i obecní vodovody.
F.1.2.4 Nakládání s vodami a požadavky na jejich ochranu. Území není ani hustě obydleno, ani se na něm nevyskytují ve velké míře velké průmyslové závody. Převažuje zemědělské, lesní a rybniční hospodářství. Potřeba pitné a užitkové vody je kryta vlastními zdroji podzemní vody. Jednotlivé jímací objekty nebo jejich skupiny převážně vystačují ke krytí současných potřeb pitné i užitkové vody menších aglomeračních celků na území ORP Třeboň. Volné zvodně vytvářející se v přípovrchové zóně jsou obdobně jako povrchové toky, snadno zranitelné různými druhy znečištění. Řada havárií kvality podzemní vody, způsobená úniky a migrací kontaminantu různého původu do podzemních kolektorů, si vynutila vedle sanačních prací postižených lokalit formulovat zásady preventivní a nejen následné ochrany. Je nezbytné provést celkovou hydrogeologickou analýzu situace, určit důvody znečištění podzemní vody a stanovit účinná opatření pro řešení současného stavu i pro zamezení možného znečištění v budoucnosti. F.1.2.5 Protipovodňová ochrana z pohledu retence a odtoku vody z území. Celá Třeboňská pánev, její jižní i severní část je obrovskou zásobárnou podzemní vody. Je to dáno jednak litologickým složením sedimentů, především mocností kolektorových vrstev, retenční schopností velké plochy území s infiltračními zónami na okrajích pánve. Velkou plochu celého území zaujímají rybníky, které jsou i zárukou zadržení povodňových stavů. Je však nutno preventivně udržovat jejich hráze v bezpečném stavu aby nedošlo k jejich protržení jako tomu bylo při povodních v r. 2002. Lužnice, která tvoří severojižní osu celého území pak je schopna v krátké době odvést nevídané množství povodňové vody. F.1.2.6 SWOT analýza: Silné stránky :
Slabé stránky : 1. Kvalitní podzemní vody a ve větších obcích existence připojení na veřejný vodovod; centrální čištění odpadních 1. Velké množství odpadu je ukládaného na skládku, je to vod je, respektive v nejbližší době bude, ve všech větších možný zdroj znečištění vod obcích. 2. Nedostatečná evidence existujících vodních zdrojů 2. Příznivý stav vodního režimu v krajině Příležitosti :
Hrozby :
1. Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, 1. Požadavky na zastavitelnost území v blízkosti vodních revitalizace toků a vodních ekosystémů zdrojů i zátopových oblastí 2. Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů v podzemních a povrchových vodách.
F.1.2.7 Určení problémů k řešení v ÚPD Vytvoření územních rezerv pro budování a modernizaci infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizaci stávajících ČOV a dokončení výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod i v obcích s malým počtem obyvatel. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity(zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblasti CHKO.
18
F.1.3. Hygiena životního prostředí V daném okruhu jsou sledovány a vyhodnocovány jevy související s: 1. akustickými poměry 2. znečištěním ovzduší 3. systémovým řešením čištění odpadních vod 4. likvidací a ukládáním odpadů 5. výskytem radonu F.1.3.1 Akustické poměry Území ORP Třeboň není zásadním způsobem zatěžováno hlukem především vzhledem k absenci průmyslových konglomerací, vnitrostátních letišť, dálnic a rychlostních komunikací či jiných stacionárních zdrojů hluku. V dosahu liniových zdrojů, kterými jsou v daném případě zvláště silnice I. třídy I/24 a I/34 a železniční trať Veselí nad Lužnicí – České Velenice žije relativně malé procento obyvatel, přičemž dosavadní průtahy zastavěným územím s chráněnou zástavbou v Lomnici nad Lužnicí a Suchdole nad Lužnicí jsou navrženy k přeložkám. F.1.3.2 Znečištění ovzduší Znečišťování ovzduší a jeho důsledky na zdraví obyvatel, fauny i flóry, případně i biosféru, vodu a půdu, jsou všeobecně diskutovanou otázkou na všech úrovních, ORP nevyjímaje. Na základě provedených měření nevykazuje území ORP Třeboň jako celek překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, nicméně v několika lokalitách se za nepříznivých klimatických podmínek krátkodobé problémy s kvalitou ovzduší vyskytují. F.1.3.3 Systémové čištění odpadních vod Viz oddíl Technická infrastruktura. F.1.3.4 Likvidace a ukládání odpadu Nadměrná a stále se zvyšující produkce komunálního a průmyslového odpadu vyžaduje především v oblastech se statutem zvýšené ochrany přírody a krajiny výrazné zefektivnění hospodaření s odpady jako takovými. Produkcí 381 kg/os,rok a mírou separace 8,1 % (statistické údaje 2006) je oblast ve srovnatelných průměrných hodnotách jihočeského kraje, avšak k dosažení cílových republikových hodnot ( 340 kg/os,den a 50 % recyklace ) je potřebné především snížit množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu ukládaného na skládky, který v současnosti představuje 173 kg/os, tj. 45 % produkovaného odpadu. Odpad je ukládán na skládku komunálního odpadu ve Stráži nad Nežárkou. Pozitivním prvkem je zvyšující se podíl separovaného odpadu ( papír, sklo, plasty ) dosahující v současnosti cca 10 % produkovaného odpadu. Tzv. sběrné dvory pro odkládání „nebezpečného“ odpadu jsou provozovány pouze ve větších sídlech, obdobně jako možnost ukládání velkoobjemového odpadu z domácností. F.1.3.5 Radon a staré ekologické zátěže Na území ORP Třeboň je několik oblastí s vysokým rizikem výskytu radonu, a to především v příhraničním území k.ú. Rapšach, Nová Ves u Klikova, Staňkov, Mirochov, Libořezy. Do zastavěných či zastavitelných ploch však zasahují víceméně ojediněle. Staré ekologické zátěže z minulosti způsobené některými průmyslovými závody, představují v oblasti skládka bývalých Jihočeských dřevařských závodů v Suchdole nad Lužnicí, skládka kalů bývalých skláren Český Křišťál v Chlumu u Třeboně. Na správním území téměř všech obcí se pak nachází řada drobných „divokých“ skládek, s minimální ekologickou zátěží. 19
F.1.3.6 SWOT analýza: Silné stránky :
Slabé stránky : 1. V obcích je zaveden separovaný sběr základních druhů 1. Velké množství odpadu je ukládáno na skládku, není odpadu využíván biologicky rozložitelný odpad 2. imisní limity látek znečišťujících ovzduší jsou 2. Velké procento obyvatel je zatíženo nadměrnými překračovány zcela výjimečně limitními hodnotami pro přízemní ozón 3. 93,8 % obyvatel žije v obcích připojených na veřejný vodovod; centrální čištění odpadních vod je, respektive 3. Velké množství tzv. „divokých“ skládek v nejbližší době bude, ve všech větších obcích 4. Stále častější využívání nekvalitních pevných paliv pro vytápění Příležitosti :
Hrozby :
1. Využívání vhodných obnovitelných zdrojů energie
1. Nárůst emisí z malých zdrojů v důsledku splování nekvalitních pevných paliv
2. Rozšiřování využití centrálních zdrojů vytápění 2. Kapacity skládky komunálního odpadu budou naplněny 3. Dobudování obchvatů u silnic I. třídy 4. Využití biomasy
3. Zvyšování intenzity dopravy po silnicích I. třídy do doby zprovoznění dálnice D3
F.1.3.7 Určení problémů k řešení v ÚPD 1. Územní stabilizace obchvatů a přeložek silnic I/24 a I/34 2. Vytypování vhodných lokalit pro kompostování, umístění netradičních zdrojů energie
20
F.1.4. Ochrana přírody a krajiny F.1.4.1 Ochrana přírody Ochrana přírody a krajiny je v České republice vymezena zákonem č. 114/1992 Sb. v platném znění. Ochraně podléhá volná krajina, fauna a flóra i ekosystém jako takový. Přírodní a krajinotvorné hodnoty na území ORP Třeboň jsou specifikovány již v předchozím textu, oddíl přírodní hodnoty území a limity využití území. Z celkové rozlohy řešeného území 538,9 km2 náleží k „území zvýšené ochrany přírody“ 504,7 km2, tj. 93,7%. převážnou část 498,9 km2 zaujímá území CHKO Třeboňsko, zbytek 5,8 km2 pak maloplošná zvláště chráněná území. V celokrajském měřítku jsou tyto hodnoty výrazně nadprůměrné. Významnějšími prvky ekosystémů v rámci územního plánování jsou územní systémy ekologické stability vytvářející jakousi síť pro zachování popř. obnovení přirozeného genofondu krajiny i biologických společenstev. Nejvýznamnějšími z nich pak jsou nadregionální biocentra i biokoridory vymezené ÚAP kraje. Ekologická stabilita území stanovená coby agregovaný ukazatel koeficientu ekologické stability a podílu ploch nadregionálních a regionálních prvků ÚSES je v případě ORP Třeboň zařazena do kategorie území ekologicky mírně stabilní. F.1.4.2 SWOT analýza: Silné stránky :
Slabé stránky : 1. Vyšší podíl lesů a vodních ploch v porovnání s krajským 1. Výrazné zatížení krajiny v rekreačních oblastech průměrem Staňkov, Chlum u Třeboně a Třeboň v období hlavní 2. Velmi vysoký podíl území zvýšené ochrany přírody turistické sezóny 3. Nízký podíl urbanizované krajiny s malou hustotou 2. Pomalý postup dotváření a zabezpečení funkčnosti osídlení prvků ÚSES 4. Absence výrazného průmyslového sektoru vyžadujícího nadměrnou přepravu surovin, materiálu apod. Příležitosti :
Hrozby :
1. Postupná realizace nefunkčních částí ÚSES
1. Střety se zájmy vlastníků pozemků
2. Obnova a výsadba remízků, stromořadí i solitérů
2. Narušení lesních ekosystémů v důsledku přírodních kalamit
3. Dochování některých zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů příštím generacím 3. Případné otevření dalších rezervních ložisek nerostných surovin, především štěrkopísků a rašeliny 4. Financování péče o chráněná území z dotačních titulů MŽP 4. Nadměrná ochrana přírody a krajiny v CHKO může limitovat ekonomický rozvoj území a omezovat rozvoj technické infrastruktury 5. Neúměrný tlak na expanzi zastavitelných ploch do volné krajiny
21
F.1.4.3. Určení problémů k řešení v ÚPD 1. Nalezení nejvhodnějších variant veškerých liniových staveb, zvláště pak přeložek – obchvatů silnic I. třídy a mimoúrovňového křížení železnice se silnicemi I. třídy 2. Vyřešení střetů vymezených ložisek nerostných surovin případně i liniových staveb s prvky ÚSES 3. Stanovení regulativů pro umísťování staveb s možným vlivem na krajinný ráz a na urbanizaci volné krajiny 4. Stanovení maximální kapacity návštěvníků v rekreačních oblastech
22
F.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa F.1.5.1. Zemědělský půdní fond Zemědělská půda je nenahraditelnou součástí národního bohatství všech zemí světa. V podmínkách České republiky je její trvalé uchování základním předpokladem pro zajištění soběstačnosti v produkci základních potravin produkovaných v mírném podnebním pásmu. Závažná je rovněž mimoprodukční funkce zemědělské půdy; její vliv na krajinu, vodohospodářské poměry v území a její bezprostřední vliv na život člověka a ostatních živočichů v krajině. Uvedené zásady v plné míře platí i pro obvod ORP Třeboň. Třeboňsko jako unikátní krajinný celek, spojující vyváženost krajiny a její samoregulační schopnosti s jejím hospodářským využíváním, je mimořádně cennou oblastí, ve které je nezbytné dbát na její trvale udržitelný rozvoj. Zemědělský půdní fond tvořený zemědělsky využívanými pozemky, dočasně neobdělávanou půdou tvoří zhruba třetinu plochy a se zahrnutím do zemědělského půdního fondu náležejícími rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže, polními cestami, odvodňovacími příkopy a zařízeními pro ochranu proti erozi, zahrnuje zhruba polovinu plochy ORP Třeboň. Výraznou specifikou jsou rybníky s chovem ryb, jejichž podíl na výměře krajiny je nejvyšší v České republice. Třeboňsko zaujímá první místo v produkci sladkovodních ryb v České republice; je jejich významným vývozcem a označení „třeboňský kapr“ je mezinárodně chráněnou značkou. Rybářství se svou staletou tradicí přispívá k věhlasu Třeboňska a má bezprostřední vliv na turistický ruch a návštěvnost oblasti. Historicky lze doložit, že přeměna Třeboňska v celoplošně osídlenou a hospodářsky využívanou krajinou byla dovršena v průběhu 16. století, zejména zásluhou vynikajících vodohospodářů Štěpána Netolického, Mikuláše Rutharta z Malešova a Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Ta si udržela své samoregulační schopnosti po řadu dalších staletí. Významný zásah přinesla až druhá polovina 20. století s velkoplošnými melioracemi, přeměnou řady dříve zemědělsky nevyužívaných nebo téměř nevyužívaných ploch na zemědělskou půdu – zejména půdu ornou, vyhrnováním rybníků s likvidací litorálních porostů na jejich okrajích, nástupem „kaprokachního hospodaření“ na rybnících a zahuštěných obsádek rybníků, používáním vyšších dávek průmyslových hnojiv, pesticidů a herbicidů a často až neúměrným zvyšováním intenzity zemědělské výroby včetně produkce ryb a vodní drůbeže. Vše uvedené spolu s rozsáhlou intenzivní těžbou obrovských ložisek štěrkopísků a rašeliny a urbanizací území začalo ohrožovat dosavadní samoregulační schopnosti krajiny. Po roce 1990 v důsledku politických a hospodářských změn došlo k výraznému snížení intenzity zemědělské výroby ( včetně chovu vodní drůbeže a částečně i produkce ryb ). Přestal tlak na neustálé zvyšování zornění zemědělských půd a podstatně se zvyšuje zastoupení trvalých travních porostů většinou využívaných pouze pro pastvu skotu. Část i kvalitních zemědělských půd není využívána vůbec; podstatně se omezila údržba melioračních zařízení a v řadě případů je ohrožena samotná jejich funkčnost i na plochách, které je třeba dále zemědělsky využívat. Dochází k tomu, že část ploch vhodných k zemědělskému využívání je devastována a postupně se mění v močálovitá křoviska. Ochrana zemědělského půdního fondu v České republice je upravena zákonem č. 334/1992 Sb. , přičemž v územně plánovací činnosti je třeba vycházet i z podzákonných norem ochrany zemědělského půdního fondu – zejména z metodického pokynu Ministerstva životního prostředí České republiky a zatřídění zemědělských půd do tříd ochrany. V ORP Třeboň je relativně nízké zastoupení zemědělských půd nejvyšších tříd ochrany: I. tř. – nejhodnotnější půdy pouze vyjímečně odnímatelné zemědělské výrobě …… 340 ha II. tř. – vysoce chráněné půdy s nadprůměrnou produkční schopností, jen podmíněně odnímatelné a podmínečně zastavitelné …………………………………... 3.115 ha Je však třeba mít na paměti, že většina půd I. a II. třídy ochrany se nachází bezprostředně v okolí sídel – měst a obcí. Ta byla již zakládána v nejpříznivějších lokalitách a půda v jejich blízkosti je zemědělsky kultivována již řadu staletí a kvalita kulturní vrstvy půdy se tím výrazně zvýšila. Za velmi cenné je nutno považovat rovněž velkovýrobně obdělávané půdy v přiměřených půdních celcích a půdy vhodné pro pěstování speciálních plodin ( např. zelí ).
23
F.1.5.2. Pozemky určené k plnění funkce lesa ORP Třeboň má zastoupení lesních půd, které lze s ohledem na charakter území považovat za optimální. Z celkové výměry ORP Třeboň 53.847 ha tvoří lesní půda 24.892 ha – tj. 46 %. Z hlediska biogeografické rajonizace jde o přírodní lesní oblast 15b – Třeboňská pánev. Typickou dřevinou oblastí je borovice lesní; i listnatých dřevin dub a na zamokřelých stanovištích olše. Většina lesních půd je ve velkých lesních celcích rozložených na obou stranách řeky Lužnice od Českých Velenic po Ponědrážku a na okrajích Třeboňské kotliny: při státní hranici s Rakouskem a na hranicích okresů Jindřichův Hradec a České Budějovice. Převažují lesy ve vlastnictví České republiky a správě Lesů České republiky s.p. Hradec Králové. Historicky šlo o lesy „panské“, které přešly do vlastnictví státu během tzv. I. pozemkové reformy v letech 1920 – 1930 po vzniku Československé republiky. Úroveň odborného lesního hospodaření v těchto lesích byla tradičně na vyšším stupni než lesnické hospodaření v tzv. selských lesích. Tlak na maximální výtěžnost lesů, který započal v 19. století a postihl zejména ony „panské“ a později státní lesy však měl i svůj negativní výsledek v zakládání lesních monokultur – zejména monokultur smrkových. Při dlouhověkosti lesních porostů ne vždy vhodná skladba porostů založená v minulosti přetrvává i v současné době a je jednou z mnoha příčin větší zranitelnosti lesů biotickými a nebiotickými činiteli ( škůdci, choroby; vítr, sněhové polomy, kolísání hladiny podzemních vod apod. ). V ORP Třeboň jsou hlavní kategorií lesy hospodářské ( 20.016 ha ); lesů ochranných je 1.428 ha a lesy zvláštního určení tvoří ne sice zanedbatelné, ale nevýznamné zastoupení. F.1.5.3. SWOT analýza: Silné stránky :
Slabé stránky :
1. Význam rybníkářství v celém regionu
1. Podprůměrné zastoupení ZPF na rozloze území regionu
2. Nadprůměrné zastoupení LPF na rozloze území regionu 2. Kolísání vodních poměrů v lesních půdách v důsledku katastrofálních povodní na řece Lužnici popřípadě jejích 3. Dochování ekotypu tzv. třeboňské borovice včetně přítocích a byť jenom dočasným zvýšením hladiny vod přirozených smíšených lesních porostů v některých v rybnících nad normovanou hladinu lokalitách Příležitosti :
Hrozby :
1. Ekologizace zemědělství
1. Narušování organizace ZPF nevhodnými zásahy do půdních celků
2. Dochování tzv. borovice blatky pro příští generace 2. Tlak na zábory kvalitních půd v okolí sídel 3. Nevhodné hospodaření člověka v lese 4. Bořivé větry a sněhové polomy F.1.5.4. Určení problémů k řešení v ÚPD 1. Lokalizace velkých rozvojových ploch s ohledem na ZPF a minimalizaci záborů půdy v I. a II. třídě ochrany 2. Územními opatřeními co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu a cestní sítě v krajině a hydrologické poměry v území 3. Stabilizace území technické infrastruktury především vodohospodářského charakteru 4. Citlivě a s ohledem na ostatní funkce krajiny vytypovat plochy vhodné k zalesnění 5. Liniové stavby umisťovat vyjímečně do ekosystémů a tím narušovat stabilitu porostů
24
F.2 H O S P O D Á Ř S K É P O D M Í N K Y B.2.1 Dopravní a technická infrastruktura F.2.1.1. Dopravní infrastruktura Dopravně nejvýznamnější komunikací na území Třeboňska je silnice I/34 České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – Pelhřimov, Humpolec, Havlíčkův Brod, Hlinsko, Polička a Svitavy. Silnice byla zařazena do vybrané silniční sítě ČR jako "vymezený tah" a je součástí mezinárodní evropské silniční sítě jako E – 49 ( v úseku České Budějovice – Třeboň ) a E - 551. Její dopravní význam je vnímán především jako dálniční přivaděč z Českých Budějovic na D1 v Humpolci; na této funkci se může vliv stavby D3 projevit pozitivně odklonem části dopravních vztahů mezi Českými Budějovicemi a Jindřichovým Hradcem na silnici I/23 ( přes Kardašovu Řečici ). Z průtahu Českými Budějovicemi a Rudolfovem byla před nedávnem přenesena do nové polohy dlouho budovaného obchvatu ( v kategorii S 22.5/80 ), který vychází z velké okružní křižovatky na Okružní ulici severně bývalého závodu Škoda. S výjimkou několika dosud spíše isolovaných úseků ( Vranín, Třeboň, Stará Hlína, Mláka – Stráž ( mimo ), průtah Lásenice, Jindřichův Hradec ), které byly v minulosti upraveny do homogenních parametrů příslušné šířkové kategorie, však na úseku do Jindřichova Hradce převládají úseky v trase ( a víceméně i podobě ) původní císařské silnice. To se týká zejména průtahových úseků sídly ( především Lišov, Štěpánovice, Dolní Lhota ). Dalšími dopravně významnými trasami jsou silnice I/24 křiž. I/3 u Veselí nad Lužnicí – Lomnice nad Lužnicí –Třeboň – Suchdol nad Lužnicí – Halámky, st. hranice a železniční trať ČD 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice. Obě byly vybudovány v devatenáctém století jako hlavní ( a v době svého vzniku nejfrekventovanější ) spojovací trasy mezi Prahou a Vídní. Byly budovány ve velmi slušných parametrech, nicméně od dob rozpadu Rakouska – Uherska svůj původní význam ztratily a do dnešních dnů tak zůstaly v podstatě ve svých původních parametrech a podobě. V důsledku společenských změn koncem minulého století a zejména vstupem ČR do EU však jejich dopravní význam opět vzrostl, byť jak v silniční, tak železniční dopravě ( dálnice D1, koridorové tratě ) již nikdy nebude představovat jejich původně nejvýhodnější spojení mezi Prahou a Vídní. Silnice I/24 byla před druhou světovou válkou zařazena do státní silniční sítě ( jejíž síť byla řidší než současná síť silnic I. třídy ) jako silnice č. 19 ( „lomnicko – strážská“ Veselí nad Lužnicí – Třeboň – Jindřichův Hradec ), resp. č. 41 ( „domažlicko – třeboňská“ Domažlice – Klatovy – Strakonice – Vodňany – České Budějovice – Třeboň – Halámky ). Silnice tedy polohou své trasy v urbanistické struktuře přilehlého území od dob svého vzniku patřila a patří mezi ty, které tvoří základ komunikačního skeletu naší země a tudíž její nedávné znovuzařazení do sítě silnic I. třídy má svoje historické opodstatnění. Její dopravní význam se v posledních desetiletích vyvíjel v závislosti na politickém a ekonomickém vývoji. V devadesátých letech minulého století vzrostlo její dopravní zatížení nadprůměrným tempem ( zejména otevření hranic ), ovšem při stagnaci objemů těžké dopravy ( v nedávné minulosti přeprava štěrkopísků zejména pro stavbu JETE ). Vstup ČR do EU se však projevil výrazným nárůstem těžké ( kamionové ) dopravy. Po vybudování dálnice D3 lze předpokládat pokračování růstu intenzity dopravy nadprůměrným tempem. Silniční síť Třeboňska doplňují silnice II. a III. třídy. Jejich síť je poměrně řídká, přičemž jejich trasy jsou vedeny ne vždy v nejpotřebnějších směrech. Nevyhovující jsou i jejich technické parametry ( nedostatečná únosnost podloží a nevyhovující konstrukce vozovek ). Jejich úroveň má a zejména může mít do budoucna determinující význam při rozvoji území. Železniční trať ČD 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice je považována za územně stabilizovanou, připravuje se však její modernizace a elektrizace. F.2.1.2. Technická infrastruktura Technická infrastruktura je jedním z rozhodujících faktorů rozvoje území. Čištění odpadních vod úzce souvisí s hygienou životního prostředí a ochranou povrchových i podpovrchových vod v dané oblasti. Čištění odpadních vod Oblast ORP Třeboň, jehož výrazně většinovou část tvoří CHKO Třeboňsko, doznává pro nejbližší období předpoklady 25
výraznějšího zlepšení podílu obyvatel připojených na kanalizaci s centrálním čištěním odpadních vod. I když k 31.12.2007 má splaškovou kanalizaci 11 obcí, je v současné době připravována výstavba ČOV v několika dalších, čímž bez koncepčního čištění odpadních vod zůstanou do roku 2012 jen ty nejmenší obce. Zásobování vodou Podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod dosahuje ve správním území více jak 93,8 %, přičemž pouze obce Cep, Dvory nad Lužnicí, Halámky, Hrachoviště, Přeseka, Rapšach a Smržov nemají vybudován rozvod pitné vody zásobovaný z centrálního zdroje. Hlavním zdrojem vody pro danou oblast je především úpravna vody v Hamru ( správcem soustavy je Dobrovolný svazek obcí ) a dále vodní nádrž Římov a několik obcí má vlastní zdroje. Pro omezení případných problémových situací je potřebné zaokruhování soustavy a posílení tzv. „záložních“ zdrojů. Zásobování plynem Plynofikováno je v řešeném území 9 obcí s nadpoloviční většinou obyvatelstva. Stranou zůstávají pouze nejmenší obce, v nichž při současných podmínkách cen energií nebude plynofikace v blízké době zcela určitě prováděna. Zásobování teplem Na území ORP Třeboň převažuje využívání tradičních tepelných zdrojů, přičemž ve větších sídlech je většinou spalován zemní plyn. Naproti tomu v malých obcích převládá spalování fosilních paliv, v lepším případě dřeva. Využívání elektrické energie a zvláště pak tzv. obnovitelných či netradičních zdrojů je minimální. Perspektivu má využívání biomasy, a to zvláště s ohledem na ochranu životního prostředí. Zásobování elektrickou energií Elektrickou energií do území ORP dodává především jaderná elektrárna Temelín prostřednictvím několika rozvodných soustav ležících mimo správní území a propojených vedením VVN. S ohledem na předpokládanou vyšší spotřebu zvláště na Českovelenicku, je nutno soustavu doplnit novým vedením, jehož trasa je stabilizována vyjma k.ú. Dvory nad Lužnicí. F.2.1.3. SWOT analýza Silné stránky :
Slabé stránky :
1. Příznivá konfigurace terénu pro dopravní infrastrukturu
1. Chybějící železniční spojení v tangenciálním směru (jižní Čechy – jižní Morava) na území Třeboňska
2. Relativně dobré parametry silničního spojení v tangenciálním směru (jižní Čechy – jižní Morava) na území 2. Průchod trasy silnice I/34 městem Třeboň (odřezávaje Třeboňska (silnice I/34) část města „Daskabát“ do polohy za přeložkou) 3. Relativně dobré parametry železniční tratě ve směru na 3. Horší parametry silničního spojení (silnice I/24) ve směru Prahu na Prahu 4. Vysoký podíl cyklistické dopravy na území města Třeboň 4. Neúplná křižovatka silnic I/34 x I/24 v Třeboni (Jiráskova ulice), zejména ve vztahu k poloze autobusového nádraží 5. Dostatečná kapacita podzemních i povrchových zdrojů vody 5. Problematický průchod silnic II/154, II/155 územím města Třeboně 6. Dostupnost dodávky elektrické energie z JE Temelín 6. Nevhodné (a pro těžká vozidla chybějící) spojení mezi Novohradskem a Třeboní a zejména hraničními přechody do Rakouska 7. Nevyhovující nabídka tras a parametrů silnic II. a III. třídy 26
8. Poměrně nestabilní územní ochrana tras silnic I/24 v Lomnici n.L. a zejména Suchdole n. L., silnic II/154 a II/155 v Třeboni, případně i I/34 v Třeboni 9. Železniční trať není elektrifikována 10. Minimální instalace alternativních zdrojů energie 11. Velký počet neplynofikovaných obcí
Příležitosti :
Hrozby :
1. Větší využití relativně příznivé polohy mezi metropolemi 1. Potencionální konflikty nově navrhovaných dopravních dvou sousedních států Prahy a Vídně tras s prvky ochrany přírody a krajiny, památkových hodnot a lázeňského území 2. Vhodné podmínky pro cykloturistické trasy 2. Nízká úroveň silnic II. a III. třídy 3. Další zkvalitňování podmínek pro pěší a cyklisty na území města Třeboně jako aktivní prostředek pro vyšší 3. Zpětný přechod vytápění na fosilní paliva u malých zastoupení ekologicky příznivých dopravních oborů na zdrojů dělbě dopravní práce ve městě 4. Přetrvávající přímé vypouštění odpadních vod do 4. Výstavba alternativních zdrojů energie, především pro vodotečí zvyšuje znečištění povrchových vod spalování biomasy 5. Dokončení výstavby ČOV F.2.1.4. Určení problémů k řešení v ÚPD 1. Dokončit a územně stabilizovat návrh vedení trasy silnice I/24 v Suchdole n. Luž. (v poloze trasy přes bývalé Dřevařské závody) 2. Zpřesnit a stabilizovat trasu přeložky silnice I/24 v Lomnici n. Luž. na východní straně zastavěného území města 3. Zodpovědně posoudit (případně vyloučit) trasu přeložky silnic II/154 a II/155 v Třeboni 4. Lokalizace obnovitelných zdrojů energie 5. Stabilizace území technické infrastruktury především vodohospodářského charakteru
27
F.2.2. Bydlení Území ORP Třeboň se vyznačuje poměrně malou hustotou osídlení; z celkového počtu 25.378 trvale bydlících obyvatel k 31.12.2009 jich téměř jedna třetina žije v centru oblasti v Třeboni, další třetina ve třech sídlech se statutem města – České Velenice, Lomnice nad Lužnicí a Suchdol nad Lužnicí a cca třetina ve zbývajících 21 – obcích. Do těchto čtyř větších sídel pak byla až do 90-tých let minulého století směrována státem “řízená“ výstavba nových bytů v rámci KBV, která následně víceméně stagnovala. K oživení opětovně dochází až v nedávné době, ovšem již za zcela jiných předpokladů a kvalitativních požadavků. Výrazně se zvyšuje podíl malometrážních bytů, respektive i bytů nadstandardních či bytů zvláštního určení. Podle druhu staveb převládají na území ORP Třeboň byty v rodinných domech. Podle počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel za poslední tři roky patří ORP Třeboň s počtem 16,7 bytů na čelní místo v rámci jihočeského kraje. Dle výsledků SLDB v roce 2001 je na daném území 5323 trvale obydlených domů ( z toho 4758 rodinných domů ) s 9346 trvale obydlenými byty. V roce 2006 bylo dokončeno 101 bytů, nejvíce - 22 v samotné Třeboni a 7 v Suchdole nad Lužnicí, naopak ani jeden byt v 10-ti menších obcích. Počet dokončených bytů je značně ovlivněn poptávkou, atraktivitou lokality, sociodemografickými a ekonomickými podmínkami v území. Návrh ZÚR Jč. kraje nevymezuje na ORP Třeboň žádnou rozvojovou plochu bydlení nadregionálního významu, plochy bydlení vymezené ÚPD jednotlivých obcí mají téměř vždy dostatečnou velikost pro předpokládaný rozvoj. S ohledem na orientaci regionu do sféry cestovního ruchu, turistiky či lázeňství nabývá v konkrétní lokalitě na intenzitě zájem o tzv. „rezidenční“ bydlení. Toto se týká především Třeboně a nejbližšího okolí. F.2.2.1. SWOT analýza: Silné stránky :
Slabé stránky :
1. Nadprůměrná intenzita bytové výstavby
1. Malá hustota osídlení
2. Kvalitní životní prostředí pro bydlení v daném regionu
2. Vysoký podíl trvale neobydlených domů sloužících jako rekreační chalupy 3. Chybějící technická infrastruktura zvláště v malých obcích
Příležitosti :
Hrozby :
1. Zvýšená poptávka po tzv. rezidenčním bydlení 1. Posilování výstavby individuelního bydlení v RD vede v nejbližším okolí lázeňských míst k extenzivnímu využívání území 2. Posilování výstavby individuálního bydlení stabilizuje 2. Odlivem obyvatelstva hrozí až téměř zánik trvalého zvláště střední majetkové třídy obyvatelstva bydlení v malých obcích 3. Dosažitelnost nájemního bydlení umožňuje stěhování za 3. Snižující se přirozený přírůstek obyvatelstva a zvyšující pracovní příležitostí se počet cenzovních domácností ovlivní strukturu bytového fondu 4. Regenerace sídlišť panelových domů navodí sounáležitost obyvatel k danému prostoru F.2.2.2. Určení problémů k řešení v ÚPD 1. Vytvářet podmínky pro regeneraci starého bytového fondu 2. Lokality pro bydlení navrhovat v návaznosti na komplexní posouzení z hlediska přírodního prostředí, pracovních příležitostí, využití volného času apod. 3. Upřednostňovat návrh ploch pro bydlení s podnikáním, případně i jiného polyfunkčního charakteru 4. Posilovat atraktivitu navrhovaných ploch pro bydlení především pro mladé rodiny s dětmi 28
F.2.3. Rekreace Celý Třeboňský region je významnou rekreační oblastí v celé ČR zvláště v letní turistické sezóně. Kvalitní přírodní prostředí, dostatek vodních ploch vhodných ke koupání i sportovnímu rybolovu či řada značených cyklostezek vytváří předpoklady k aktivní rekreaci, a to jak tuzemských tak i zahraničních návštěvníků. Rozvoj cestovního ruchu je také jednou z priorit ORP, obdobně jako celého Jč. kraje, zakotvenou v návrhu ZÚR Jč. kraje. Vyznanými rekreačními oblastmi jsou rybníky Hejtman a Staňkovský na Chlumecku, pískovny na Suchdolsku, rybníky Svět a Opatovický na Třeboňsku. Tomuto potenciálu však neodpovídá současný stav infrastruktury pro celou oblast cestovního ruchu jako takovou ( nedostatečná vybavenost, kvalita poskytovaných služeb, malá diferenciace standardu ubytování ), což je společně s nepříznivými kurzovními přepočty pravděpodobná příčina meziročního poklesu především zahraniční návštěvnosti. Neúplně je dosud podchycena tzv. kongresová turistika, která má poměrně významný ekonomický efekt, ať již z důvodu solventnosti klientely, tak i využití kapacit mimo hlavní sezonu. Své tradice má na Třeboňsku vodácká turistika – plavba po Nové a Staré řece a Nežárce, i když lze předpokládat spíše její útlum než rozvoj. Naopak poměrně velkého rozvoje doznává v posledních letech cykloturistika, a to díky značnému počtu značených cyklotras. Hippoturistika se v daném území prozatím provozuje velice zřídka, i když dle zahraničních zkušeností se bude nepochybně rozvíjet. Pro Třeboňsko je specifickou oblastí relaxace v celé sféře lázeňství, přičemž jako lázeňské místo je vyhlášeno celé k.ú. Třeboň. Bertiny lázně a Lázně Aurora v Třeboni mají již svou historii, lázeňský komplex Lavana v k.ú. Domanín je stále v procesu přípravy. Lázně Aurora vzhledem ke své poloze u rybníka Svět mají předpoklad dynamického rozvoje, a to i díky připravované výstavbě golfového hřiště v přímé návaznosti na celý lázeňský komplex. F.2.3.1. SWOT analýza: Silné stránky :
Slabé stránky :
1. Velký přírodní, kulturní a historický potenciál území 1. Neúplný sortiment poskytovaných služeb zařazeného do programu NATURA 2. Nedostatečná technická vybavenost v některých 2. Dostatek vodních ploch vhodných k rekreaci zařízeních 3. Image lázeňských provozů Bertiny lázně i Lázně Aurora
3. Absence kapacitního kongresového sálu pro pořádání rozsáhlejších akcí 4. Absence středisek zimních sportů
Příležitosti :
Hrozby :
1. Další rozvoj lázeňství a wellness
1. Neřízený rozvoj rekreace může mít negativní vliv na přírodní hodnoty v území
2. Realizace záměrů na rozvoj zimní turistiky 3. Vytvoření stabilní pracovní příležitosti v daném regionu
29
2. Nadměrná koncentrace výstavby ubytovacích kapacit v rekreačních územích, která slouží pouze k sezónnímu využití
F.2.3.2. Určení problémů k řešení v ÚPD 1. Navrhované rekreační plochy důsledně posoudit z pohledu možného vlivu na přírodní a kulturní hodnoty v území 2. Navrhnout vhodné lokality sportovně rekreačního charakteru pro zimní sporty a hippoturistiku 3. Záměry na umístění ubytovacích kapacit v rekreačních územích řešit komplexně z pohledu jejich možné využitelnosti po celý rok
30
F.2.4. Hospodářské podmínky Plocha ORP Třeboň v příhraniční oblasti s Rakouskem v CHKO Třeboňsko a její charakteristické rysy s převažujícím terciérním sektorem, respektive absencí velkého průmyslového závodu ( největší počet pracovních míst – cca 1.100 vytvořila spol. Moeller Elektrotechnika v Suchdole nad Lužnicí ) – předurčují zásady ekonomického rozvoje oblasti. Odvětví cestovního ruchu se všemi souvisejícími obory činnosti se tak významně podílí na tvorbě HDP, i když tento ukazatel zdaleka nedosahuje celorepublikového průměru obdobně jako průměrná mzda. Na sledovaném území je k 31.12.2007 statisticky evidováno 5.419 podnikatelských subjektů, z toho 587 v primárním sektoru, 1.346 v sekundárním sektoru a 2.809 v terciérním sektoru obchodu a služeb a 677 ve veřejné správě, školství a zdravotnictví. Státními organizacemi je 29 subjektů, obchodními společnostmi či družstvy 334 subjektů a 4.391 je podnikateli OSVČ. Průměrnou nezaměstnanost 4,6 % z větších sídel překračují obce Lomnice nad Lužnicí – 5,2 % a především Chlum u Třeboně – 8,8 %. Tato skutečnost je jednoznačně ovlivněna ukončením činnosti bývalého významného závodu skláren Český Křišťál na přelomu 20. a 21. století. Nezaměstnanost dosud vykazuje stále klesající trend. S nezaměstnaností pak svým způsobem souvisí i ochota obyvatel za prací dojíždět. V případě ORP Třeboň vyjížďka převyšuje dojížďku se záporným saldem 768 osob dle údajů SLDB 2001. U jednotlivých obcí je situace podobná, dojížďka převyšuje vyjížďku pouze v Suchdole nad Lužnicí, Českých Velenicích a Nové Vsi nad Lužnicí. Velice důležitým ukazatelem podmínek hospodářského rozvoje je daňová výtěžnost jednotlivých obcí z přerozdělování daní. Vzhledem ke způsobu rozpočtového určení daní v závislosti na velikosti obcí, ORP Třeboň zdaleka nedosahuje svými 6.920,- Kč/obyv. krajského průměru. Tento ukazatel se pak zvýrazňuje pro jednotlivé obce a pro příjmovou část rozpočtů těch nejmenších je ještě nevýhodnější. Rozvoj podnikání je podmíněn přípravou potřebných ploch především v průmyslových zónách, které v ORP zaujímají rozlohu 27 ha ( České Velenice, Třeboň ), popřípadě i brownfields s rozlohou 15 ha ( Třeboň, Chlum u Třeboně, Suchdol nad Lužnicí ). Všechny uváděné údaje signalizují, že hospodářské podmínky za celou ORP charakterizované mírou nezaměstnanosti, podnikatelské aktivity, vyjížďkou do zaměstnání, jsou víceméně v neutrální rovině. F.2.4.1. SWOT analýza: Silné stránky :
Slabé stránky :
1. Vyvážené možnosti dalšího rozvoje z důvodu existence 1. Všeobecně nízká daňová výtěžnost všech zásadních rozvojových faktorů 2. Nízká úroveň HDP i průměrné mzdy 2. Existence průmyslové zóny 3. Podprůměrná nezaměstnanost 4. Dobrá dopravní obslužnost silnicemi I. třídy Příležitosti :
Hrozby :
1. Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem na 1. Nízká úroveň HDP negativně ovlivní i ostatní oblasti Českovelenicku 2. Prohloubení hospodářských disproporcí mezi 2. Přilákání silných zahraničních investorů jednotlivými obcemi 3. Rozvoj turistiky a cestovního ruchu ovlivní rozvoj celého 3. Nízká mzdová úroveň může vést k vyšší migraci až terciérního sektoru snižování počtu obyvatel v oblasti
31
F.2.4.2. Určení problémů k řešení v ÚPD 1. Vymezit nové rozvojové plochy pro podnikání, především v rámci stávajícího zastavěného území přestavbou tzv. brownfields 2. Významné investiční záměry směrovat do rozvojových oblastí 3. Preferovat plochy smíšeného funkčního využití a tím stabilizovat pracovní sílu v místě 4. Vytvořit územní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a turistiky s možností celoročního využívání
32
F. 3 S O C I O D E M O G R A F I C K É P O D M Í N K Y Území ORP Třeboň se vyznačuje velmi nízkou hustotou osídlení, které dosahuje 47 obyvatel/km2. 25.331 trvale bydlících obyvatel ( k 31.12. 2007 ) žije v 25-ti obcích zahrnujících 43 katastrálních území, přičemž ve dvou k.ú. ( Krabonoš a Nová Ves u Klikova ) není evidován žádný trvale bydlící obyvatel. Třetina obyvatel žije v centru oblasti – Třeboni, třetina ve třech dalších sídlech se statutem města ležících při podélné SJ ose osídlení u komunikace I/24. Oproti výsledkům sčítání osob, domů a bytů v roce 2001 nedoznal počet obyvatel výraznější změny, příslušný index činí 0,995. U jednotlivých obcí tento index již kolísá výrazněji a dosahuje hodnot 0,90 ( Ponědrážka ) – 1,10 ( Domanín, Dunajovice a Nová Ves nad Lužnicí ). Migrační přírůstek činí 3 ‰. Ve věkovém složení populace dosahuje podíl dětí ve věku 0-14 let 14,1 % a podíl obyvatel ve věku 65 a více 15,3 %, tzn. index stáří má průměrnou hodnotu 1,08. Mezi jednotlivými obcemi je ale výrazná diference, a to od 0,54 ( Domanín ) po 2,93 ( Halámky ). U nejlidnatějších obcí má tento index hodnoty: 1. České Velenice
- 0,86
2. Chlum u Třeboně
- 1,13
3. Lomnice nad Lužnicí
- 0,96
4. Suchdol nad Lužnicí
- 1,17
5. Třeboň
- 1,09
Z pohledu dosaženého vzdělání ( výsledky SLBD 2001 ) žije na území ORP Třeboň 21 % obyvatel se základním vzděláním a 5 % s vysokoškolským vzděláním. Průměrná nezaměstnanost k 31.12.2007 činila 4,6 %; v jednotlivých obcích kolísala od 0 % ( Záblatí ) do 11,7 % ( Novosedly nad Nežárkou ). U nejlidnatějších obcí činila nezaměstnanost k 31.12 2007: 1. České Velenice 2. Chlum u Třeboně
4,3 % 8,8 %
3. Lomnice nad Lužnicí
5,2 %
4. Suchdol nad Lužnicí
4,7 %
5. Třeboň
3,8 %
Dle statistických údajů se za posledních šest let vyznačuje ORP Třeboň neutrální váhou procesů přirozené měny, migrace a dosud ne extremně starou populací.
33
F.3..1 SWOT analýza:
Silné stránky :
Slabé stránky :
1. Poměrně stabilní populace bydlící v nejlidnatějších 1. Velký počet nejmenších obcí do 200 obyvatel obcích na území ORP 2. Pokles počtu obyvatel a vyšší zastoupení obyvatel v postproduktivním věku 3. Relativně nízká míra vzdělanosti trvale bydlících obyvatel
Příležitosti :
Hrozby :
1. Zastavit trend snižování počtu obyvatel nabídkou 1. Deformace věkové struktury obyvatel v určitých obcích kvality životního prostředí, pracovních příležitostí apod. 2. Zvyšující se podíl „rezidentních“ obyvatel vůči trvale 2. Zatraktivnění opomíjených částí sídel, panelových bydlícím sídlišť apod.
F.3.2. Určení problémů k řešení v ÚPD 1. Vytváření podmínek pro udržení mladých rodin v menších sídlech 2. Vytváření podmínek pro život seniorů 3. Vytváření územních předpokladů pro komplexní řešení vymezených ploch bydlení, občanské vybavenosti, rekreace
34
