09

2009

06–07/09

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

stavebnictví časopis

MK ČR E 17014

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

zděné a smíšené konstrukce

projekt: Hanspaulka – Nové vily s peciál: Zelená úsporám a projektanti I www.casopisstavebnictvi.cz

sídlo a výrobní závod: Váňovská 528, 589 01 Třešť tel.: 567 214 241-4, fax: 567 214 688 pobočka Praha: Na Pankráci 57, 140 00 Praha 4 tel.: 241 401 809, fax: 261 223 499 e-mail: [email protected] www.podzimek.cz Dřevovýroba Podzimek používá stavební chemii firmy UZIN UZIN s.r.o., Českomoravská 12a 190 00 Praha 9, tel.: 283 083 314 fax: 283 083 419, [email protected]

Vážení čtenáři,

architekti, projektanti a hlavně asi marketingoví manažeři zadělávají na nejeden bolehlav budoucím etymologům. V pražské Hanspaulce byly týmem profesora Lábuse navrženy tři velmi zajímavé a skvěle provedené stavby se zařazením do kategorie činžovní viladům. Slovo viladům, které autor článku vzhledem k častému výskytu tohoto termínu použil celkem legitimně, je (alespoň pro mě) poněkud nesrozumitelné. Po zevrubném průzkumu internetových vyhledávačů jsem definici slova viladům nenašel a bylo by zajímavé zjistit, zda se tento termín vyučuje na stavebních fakultách či fakultách architektury. Pokud ano, napište mně prosím, chci to vědět! S největší pravděpodobností si totiž termín viladům vymysleli už dávno pracovníci marketingu, aby produktu, v tomto případě stavbě, dodali punc luxusu s náznakem finanční dostupnosti. Stává se ale, že nemají ani jedno. Každopádně angličtina žádný villahouse nezná a ani Ital by termínu villacasa asi neporozuměl, ostatně jako většina Čechů. Ve svých dvou minulých editorialech jsem zmínil dotační program Zelená úsporám. Neušetřím Vás ani teď. Přeskočím ovšem lamentování o pozitivech a negativech programu, která postupně vybublávají na povrch, a přejdu rovnou k něčemu praktičtějšímu. Technickou dokumentaci k  žádosti o dotaci v  jakékoliv části programu Zelená úsporám mohou vypracovávat pouze autorizova-

né osoby. Z devadesáti procent tvoří tuto skupinu členové České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě – konkrétně více než dvacet tisíc osob s autorizací v oborech pozemní stavby, technika prostředí staveb a technologická zařízení staveb. Celkem logicky se komora stala pořadatelem seminářů, na nichž odborníci na stavební právo a tepelnou techniku staveb vysvětlují nebo spíš osvětlují zásadní a problematické body programu Zelená úsporám, který byl bez diskuze vypuštěn do světa s řadou otazníků. Semináře ČKAIT, o něž je zatím veliký zájem, dost těchto otazníků škrtají, ale přestože budou konány ještě několik měsíců, stačí informačně uspokojit sotva dvě tisícovky autorizovaných inženýrů a techniků. Proto bude časopis Stavebnictví ve spolupráci s  Informačním centrem ČKAIT (počínaje tímto číslem) vydávat všitou přílohu Zelená úsporám a projektanti budou informovat zájemce o zásadních obecných i konkrétních, technických i právních problémech programu tak, aby se užitečné informace dostaly skutečně ke všem členům komory a nejen k nim. Vydávání příloh je časově neomezeno – dokud budou otázky, budou i odpovědi – a proto jejich obsah zahrne vždy aktuální témata, která musí projektanti řešit v souvislosti s programem Zelená úsporám. Doufám, že Vám pomůžeme.

inzerce

editorial

Hodně štěstí přeje

Jan Táborský šéfredaktor [email protected] stavebnictví 06–07/09

3

obsah

06–07/09

červen–červenec

2009

stavebnictví časopis

16–21

3 editorial 4 obsah

5 aktuality reportáž 6 Centrální čištění odpadních vod hlavního města Prahy – druhý díl stavba roku 12 Rekonstrukce ateliéru mystérií

Hanspaulka – Nové vily Projekt tří reprezentativních bytových domů z dílny architekta Ladislava Lábuse obohatil jednu z nejprestižnějších rezidenčních lokalit v hlavním městě.

speciál

Zelená úsporám a projektanti I Populární dotační program Státního fondu životního prostředí se neustále vyvíjí. Počínaje letním dvojčíslem budeme v rámci pravidelné přílohy přinášet nejaktuálnější informace pro autorizované osoby.

projekt 16 Hanspaulka – Nové vily téma: zděné a smíšené konstrukce 22 Zděné a smíšené konstrukce: současnost, trendy, stav technické normalizace Doc. Ing. Jaromír K. Klouda, CSc., EUR ing 31 Navrhování a realizace staveb z cihelného zdiva POROTHERM Ing. Petr Veleba 35 Navrhování a realizace stavebních konstrukcí ze zdiva LIAPOR Ing. Michala Hubertová, Ph.D., Jan Štefánik 40 Stavební systémy VELOX Milan Richter 4 4 Navrhování a realizace z vápenopískového zdiva KS-QUADRO, strojní zdění v ČR Ing. Martin Konečný patenty a vynálezy 48 Záchrana malovaných a jinak výtvarně pojednaných dřevěných stropů materiály a technologie 54 Potrubí pro odvod kouře a tepla PROMATECT® – L 500

56–59 fenomén 56 Kněžice: komplexní energetické řešení 60 infoservis 62 svět stavbařů 67 numerikon 68 firemní blok 70 v příštím čísle

Unikátní energetický projekt v obci Kněžice Obec Kněžice se rozhodla vyřešit zásobování elektřinou a teplem použitím komplexního systému ekologické výroby energie. V České republice jde o ojedinělý počin, který získal řadu ocenění.

4

stavebnictví 06–07/09

foto na titulní straně: Hanspaulka – Nové vily, Tomáš Malý

Horníci z Prievidze obhájili prvenství v soutěži o cenu Zlatý Permon Nominace tunelu na úseku 513 mezi Vestcem a Lahovicemi nově budovaného Pražského okruhu přinesla horníkům ze společnosti Skanska BS z Prievidze prestižní cenu za zásluhy v oblasti bezpečnosti práce v hornictví Zlatý Permon. Slovenští horníci v pořadí už sedmého ročníku soutěže Zlatý Permon, kterou vyhlašuje Český báňský úřad, tak zopakovali loňský triumf v kategorii Podzemní stavitelství. Zřizovatelem ceny za Zlatý Permon bezpečnost v  hornictví je Český báňský úřad spolu s Odborovým svazem báňských pracovníků, geologie a naftového průmyslu a Odborovým svazem Stavba České republiky. Cena se

inzerce

aktuality www.portadoors.cz

uděluje subjektům, které podléhají dozoru státní báňské správy České republiky jako projev uznání za dosažené vynikající výsledky v oblasti bezpečnosti práce. Čestný tunel je součástí nového 8,5 km dlouhého úseku Pražského okruhu, který odkloní tranzitní automobilovou dopravu z metropole. Trasa R513 začíná u rozsáhlé křižovatky v Lahovicích, vede přes 236 m dlouhý most poté přes Vltavu, dvěma směrově rozdělenými tunely o délce 1924 (severní) a 1937 m (jižní) stoupá k Cholupicím, odkud bude pokračovat k  dálničnímu přivaděči Vestec. Při ražbě tunelu použila společnost Skanska takzvanou Novou rakouskou tunelovací metodu. ■

Nejlepší výrobce stavebnin

Uzávěrka přihlášek do soutěže Nejlepší výrobce stavebnin je již 30. června 2009. Cílem soutěže je upozornit odbornou i laickou veřejnost na nejmodernější výrobní provozy a závody průmyslu stavebních hmot v České republice s jejich progresivními výrobky pro stavebnictví a ostatní průmysl současně ukázat, že i výroba stavebních hmot a materiálů může být z  hlediska ochrany prostředí šetrná, moderní a úsporná. Sou-

těž přispívá k  propagaci tohoto odvětví a napomáhá tomu, aby bylo vnímáno jako perspektivní, zajišťující dobré pracovní uplatnění a získání kvalifikace. Zviditelnění firem v období probíhající krize jistě vydá signál, že i v tomto období, které není pro stavebnictví a výrobu stavebních hmot a materiálů lehké, neodcházejí z trhu tradiční výrobci. Zároveň pořadatelé upozorňují vítězné firmy z  loňského ročníku, že předchozí úspěch je nikterak nediskvalifikuje od možnosti zvítězit znovu, protože kritéria soutěže jsou objektivní. Veškeré další informace o soutěži najdete na následující webových adresách: ht tp: // hmot y.urspraha.cz /, www.sps.cz, w w w.mpo.cz a www.casopisstavebnictvi.cz. ■

PORTA DOORS Váš partner v investicích Bližší informace o dostupnosti našich výrobků obdržíte na číslech:

Atex Planá: Praha 224 253 010, [email protected] Darte: Praha 283 893 630-3, [email protected] Woodcote ČR: Praha 226 539 146, [email protected]

stavebnictví 06–07/09

Porta KMI Poland +48 58 6778 100 [email protected]

5

reportáž

text: Ing. Aleš Mucha

foto: archiv HYDROPROJEKT CZ a.s.

Centrální čištění odpadních vod hlavního města Prahy – druhý díl Ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV) v Praze odvádí odpadní vody od více než milionu obyvatel, průmyslu, infrastruktury. Bude konečně naplněn dlouhodobě připravovaný kvalitativní skok a dořešena celá koncepce čištění odpadních vod tak, aby splňovala závazné podmínky stanovené předpisy Evropské unie? Příspěvek formuluje současnou koncepci a stav připravované akce Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Praha a volně navazuje na článek z čísla 05/08 o historii čištění odpadních vod v Praze. Kvalita a úroveň likvidace odpadních vod je vždy vizitkou příslušného urbanizovaného území. Praha patří a vždy patřila k vyspělým aglomeracím, jejichž nakládání s  odpadními vodami má svoji dlouhou historii – řeší tuto problematiku kontinuálně po dlouhá desetiletí a neustále hledá optimum. Vzhledem k  právním předpisům ES a ČR je nezbytné, aby ÚČOV do konce roku 2010 splňovala závazné podmínky

vypouštění odpadních vod, jinak Praze hrozí poměrně značné penále. Toto nebezpečí motivuje odborníky, politiky k přípravě rozsáhlé investiční akce nazvané Celková přestavba a rozší ření ÚČOV Praha. Úspěšně již proběhl proces posuzování vlivu na životní prostředí, v  lednu letošního roku nabylo právní moci územní rozhodnutí a byly zahájeny práce na dokumentaci pro stavební

a vodoprávní povolení a na výběru zhotovitele. V  přípravě je žádost o spolufinancování ze zdrojů EU. Akce tohoto rozsahu přesahuje svým významem Českou republiku, její realizace by měla výrazně napomoci splnění závazků v kvalitě vod „na hranicích“ směrem z ČR a projevit svůj efekt v českoněmeckém hraničním profilu na řece Labi v Hřensku.

Současný stav odvodnění HMP Postupným vývojem systému, ovlivněném urbanistickým rozvojem města, má Praha vybudovánu rozvinutou stokovou síť odvádějící odpadní vody na celém katastrálním území převážně s jednotnou stokovou soustavou (s oddílnou stokovou soustavou pro okrajová sídliště a samostatné menší lokality). Morfologie území umožňuje v drtivé většině aplikaci gravitačního systému.

▼ Celkový pohled – zákres do ortofotomapy – na konečnou podobu dostavby projektu. Stavba 1 + 2.

6

stavebnictví 06–07/09

Síť obsahuje více než 54 000 šachet, 143 odlehčovacích komor, 19 čerpacích stanic a více než 2400 km potrubí. Odpadní vody jsou směřovány na ÚČOV na Císařském ostrově. Praha má však i další lokální „pobočné“ komunální čistírny, především v  okrajových územích. Je jich celkem 28, ale odvádějí pouze 5–6 % všech odpadních vod Prahy. V  současné době jejich význam stoupá vzhledem k  dynamickému rozvoji okrajových částí a masivnímu zastavování území bytovou i průmyslovou zástavbou a tím dochází k enormnímu zvyšování produkce splaškových vod i urychlování odtoku srážkových vod. Dominantou však zcela logicky zůstává problematika ÚČOV. Dominantní tok Prahy – Vltava – je schopen se adaptovat i na poměrně značný příjem odpadních vod. Řada odlehčení je však zaústěna do drobných vodních toků, jejichž vodnost a především jakost vody je velice

nízká. Je prokázáno, že jakost těchto toků je ovlivněna velkým množstvím tzv. černých výustí a že jejich omezení a napojení na soustředěný systém je zejména řešením neutěšeného stavu vody těchto recipientů. Celý systém odvádění odpadních vod je jako celek funkční, bez zásadních kapacitních, technických či jiných problémů, a to i ve vztahu ke zvýšeným stavům v recipientech v  povodňových obdobích. Systém samozřejmě vyžaduje kontinuální obnovu a doplňování. Procesy čištění jsou na vyspělé úrovni a obecně je nezbytné vedle údržby a obnovy udělat pro poslední krok v naplňování podmínek předpisů stanovených ES zásadní rozhodnutí v  oblasti koncepce kalové koncovky.

Generel odvodnění – kontinuální nástroj pro systémový přístup Rozs áhlý systém o d vád ě ní odpadních vod vyžaduje odpovídající nástroj pro jeho řízení, provoz, údržbu i rozvoj. Stoková síť byla navržena a rozvíjena pomocí po dlouhá desetiletí jediné existující, tzv. Máslovy metody (vedle obdobné Bartoškov y, uplatňované na zbytku území ČR), která neumožňovala posuzovat skutečné chování stokové sítě. Tato metodika vedla k určitým skrytým kapacitním rezervám, jež nadlepšují funkčnost systému dodnes i přes změny v urbanizmu území Prahy a tím odtoku odpadních, především srážkových vod. V současnosti poskytuje výpočetní technika možnostmi simulace ve výpočtech realizovat skutečný stav a na tomto základě vyvozovat prognózy, plány a závěry. Pro řešení stokových systémů byl rozvinut nový obor, tzv. hydroinformatika, založený na uplatňování hydrodynamických simulačních modelů, na nichž lze posoudit současný stav (samozřejmě v  závislosti na přesnosti vstupních dat ). N a základ ě zvolených cílových stavů pak

navrhovat budoucí koncepci – generely odvodnění. V  Praze byla realizována tzv. koncepční fáze generelu v  letech 1999 –2001. Její závěry jsou několik let důsledně uplatň ovány správcem majetku, Pražskou vodohospodářskou společností a.s., i využívány (a doplňovány především v části m ě ření a p řed ávání pro vozních zkušeností) provozní společností Pražské vodovody a kanalizace, a.s. Generel odvodnění je také významným prvkem pro řešení protipovodňové ochrany města, neboť z v ýšenými hladinami v  recipientech přirozeně hrozí zpětné zatopení sítě, a proto je nezbytné řešit nejen ochranu vlastního území, ale i ochranou stokové sítě. Pro návrh řešení centrální čistírny poskytl generel vzhledem k možnostem simulačních technologií mnoho nových informací.

Celkem Q 24 denní průměr

3,77 m /s

1,885 m3/s

Qb balastní vody kd koeficient denní nerovnoměrnosti Qd denní maximum kh,max koeficient hodinové nerovnoměrnosti Qmax hodinové maximum

0,66 m3/s

0,330 m3/s

1,20

1,20

4,39 m3/s

2,195 m3/s

1,50

1,5

6,25 m3/s

3,125 m3/s

Qdešť na biologické čištění 8,20 m /s srážkové 1) vody na mecha3,00 m3/s nicko-chemické čištění Q celkem 11,20 m3/s

4,1 m3/s

3

Zásady celkové koncepce V roce 2004 se Praha vrátila ke konceptu udržení vodní linky na území Císařského ostrova. Přes určitý odpor jde o výraz logiky a racionalizace přístupu. Čistírna bývá umisťována v  nejnižším místě lokality, aby do ní mohly být splaškové vody dopravovány v maximální míře gravitačně, a tedy s  co nejnižšími energetickými a provozními nároky. Vzhledem k  možnosti využití nového území – prostoru bývalé zahrádkářské kolonie (jež nebyla po povodních 2002 obnovena), dojde na tomto území k výstavbě nové oddělené vodní linky

pouze nová vodní linka –

▲ Tab. 1. Přítok odpadních vod; 1) odpadní vody při srážkovém průtoku

BSK5

390 mg/l

CHSK

1000 mg/l

NL

825 mg/l

NL zž

575 mg/l

Nc

75 mg/l

N-NH4

39 mg/l

Pc

12,9 mg/l

▲ Tab. 2. Maximální koncentrace znečištění odpadních vod

Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Praha má tedy podklady a nástroje pro dořešení koncepce likvidace odpadních vod a také v zásadě kontinuální dlouhodobou koncepční přípravu, mnohé výstupy, informace, variantní řešení. Jsou známy technické, časové, finanční a další konsekvence a definovány jasné cílové podmínky a povinnost je v krátké době řešit.

z toho Stavba 2

3

Denní Týdenní Měsíční maximum maximum maximum BSK5

kg/den

72 450

Roční průměr

66 600

58 250

48 375

CHSK

kg/den

185 750

170 350

156 500

132 750

NL

kg/den

153 250

144 925

130 750

92 275

NL zž

kg/den

106 810

82 575

NC

kg/den

13 935

13 180

N-NH4 kg/den

7 245

kg/den

2 400 1 207 500

PC EO

–

–

–

12 360

10 950

7 040

6 330

5 600

2 150

1 965

1 575

1 110 000

970 834

806 250

▲ Tab. 3. Bilanční hodnoty vstupního znečištění odpadních vod

Parametr CHSK

hodnota p mg/l 55

hodnota m mg/l 100

roční průměr mg/l –

BSK5

15

25

–

NL

20

30

–

Pcelk.

–

3

0,8

Ncelk.

–

20

10,0

▲ Tab. 4. Hodnoty znečištění garantované na odtoku z Nové vodní linky

a současně k zásadní rekonstrukci a vylepšení stávající čistírny. Tímto řešením dochází k  optimalizaci řady provázaných faktorů: ■ m ožnosti likvidace většího množství srážkových vod

■ r eálný návrh procesu rekonstrukce stávající čistírny za plného provozu, tím zefektivnění provozu za rekonstrukce; ■o  ptimalizaci obnovy chodu procesu čištění po eventuálních povodních; stavebnictví 06–07/09

7

■ z lepšení funkčnosti celého areálu a tím snížení negativních vlivů na okolí; ■ architektonickým úpravám celého území s cílem jeho maximálního možného zpřístupnění veřejnosti; ■ Nejlevnější řešení pro doposud zadané podmínky. Celková základní koncepce řešení přestavby a rozšíření ÚČOV spočívá v rozdělení průtoků na dvě části: – Stavba 1: nová vodní linka; – Stavba 2: přestavba ÚČOV ve stávajícím areálu.

▲ Stavba 1 – Nová vodní linka

Přítok odpadních vod Vzhledem k  předpokladu dělení přítoku na obě budoucí vodní linky v  poměru 1:1 lze pro každou linku formulovat parametry následovně (viz tab. 1.). Minimální měsíční průměrná teplota vody na odtoku neklesá pod 12 ºC. Průměrná roční teplota vypouštěné, biologicky vyčištěné odpadní vody neklesá pod 15 ºC a obvykle se pohybuje v rozmezí 15–16 ºC. Pro rekonstruovanou stávající ÚČOV (Stavba 2) jsou garantovány stejné hodnoty, pouze parametr CHSK – hodnota p je 60 mg/l.

Vstupní a výstupní parametry pro navrženou koncepci Koncepce řeší zajištění požadovaného stupně čištění odpadních vod podle platných předpisů Č R N V č . 61/ 2 0 0 3 S b., ve znění pozdějších předpisů (NV č. 229/2007 Sb.), které jsou v souladu se směrnicí 91/271/ EEC o čištění odpadních vod (sní žení eko l o g ic ké z átě že vodního toku). Podkladem pro projektovou dokumentaci byly odsouhlasené zadávací parametry množství a znečištění odpadních vod. Vstupní parametry byly stanoveny na základě stávajících údajů s mírným výhledem jako re zervou na další rozvoj města. Stanovení průměrné roční hodnoty přivedeného znečištění, a to vč etně měsíč ní ho, t ý denního a denního maxima, zohledňuje kolísání přivedeného znečištění v  průběhu roku a udává maximální koncentraci, při které je ještě garantován efekt čištění splaškové odpadní vody.

Stavba 1 Nová vodní linka V rámci Celkové přestavby Stavby 1 budou ve stávajícím areálu ÚČOV vybudovány dvě nové čerpací stanice sdružené do jednoho objektu, které zajistí spojení odpadních vod z  horního horizontu (stoky A, C, K ) a spodního horizontu (stoky B, D, E, F) do jednoho místa, odkud bude možné řídit rozdělení odpadních vod na dvě samostatné části, starou a novou vodní linku, v předpokládaném poměru 1:1. Součas-

ně bude možné odvést veškeré př itékající odpadní vody na novou vodní linku, a to především při odstávce stávající části ÚČOV. Toto řešení jednak umožňuje různé kombinace v různých provozních stavech, jednak mísí odpadní vody z  obou břehů a nepředurčuje je k čištění v jedné či druhé lince. Nedílnou a podmiňující součástí tohoto řešení jsou objekty Nátokového labyrintu ÚČOV Praha, jimiž je řešeno přivedení odpadních vod stok E, F z pravého břehu Vltavy a odpadních vod stok B, D z levého břehu plavebního kanálu do prostoru ÚČOV. Dochází tak k optimalizaci systému přívodu vod z obou břehů Vltavy na ostrov a čištění vzhledem k  zásadní koncepční změně a zavedení dvou vodních linek. Nová vodní linka je navržena jako kompletní mechanicko-biologická, založená na kaskádovém aktivačním systému ALPHA a třetím stupni čištění (ověřeném v  praxi například na nové centrální čistírně v  Bruselu), a obsahuje tyto hlavní technologické celky: ■ objekt hrubého a mechanického čištění;

■ č erpací stanice mechanicky předčištěných vod; ■ objekt biologického čištění; ■ dávkování externího substrátu; ■ dosazovací nádrže; ■ třetí stupeň čištění; ■ povodňovou čerpací stanici; ■ vyústění biologicky vyčištěných odpadních vod do Vltavy; ■ v yústění mechanicky předčištěných dešťových vod do Vltavy; ■ objekty dezodorizace a filtrace vzduchu. Kapacitně je nová vodní linka dimenzována na 50 % celkového přítoku odpadních vod hlavního města Prahy, hydraulicky však na 6,0 m 3 /s tak, aby po dobu přestavby stávající části ÚČOV mohla být vodní linka plně odstavena. Výškově je celý komplex umístěn tak, aby byly optimalizovány a dodrženy požadavky na gravitační průtok odpadní vody, na rozsah čerpání odpadních vod, na protipovodňovou ochranu a výsledky modelových výpočtů, na vliv na životní prostředí a krajinný ráz. Nová linka zaujímá mimo existující areál plochu cca 10,2 ha.

▼ Blokové schéma nové vodní linky

▼ Blokové schéma stávající linky po úpravách

Nová linka v zahrádkách

Rekonstrukce ÚČOV Lamelové usazovací nádrže

Odtok

Vratný kal

Odtok

D2

N2

D3

N3

Denitrifikační filtry

Staré dosazovací nádrže

Vratný kal

Denitrifikace

Interní recirkulace Vratný kal Regenerace

stavebnictví 06–07/09

Nové dosazovací nádrže Dosazovací nádrže

Usazovací nádrže

Aktivační nádrže

Regenerace

3. stupeň čištění chemické srážení fosforu

8

Nitrifikace 1

Interní recikulace Anaerobie

Česle

Denitrifikace 1

Přítok

Lapáky písku

Lapáky písku

Česle Přítok

Úpravy ve stávajícím areálu ÚČOV Návrh přestavby ÚČOV vychází z principu zachování maximálního množství stávajících objektů s cílem minimalizace investičních nákladů. Bude použit systém R–D–N, který bude doplněn o následné denitrifikační filtry s dávkováním externího substrátu. Použití následných denitrifikačních filtrů zajistí dosažení garantované koncentrace 10 mg/l Nc na odtoku jako celoroční průměr. Odpadní voda z nové čerpací stanice bude zavedena do stávající česlovny a následně na provzdušňované lapáky písku. Odtud bude odpadní voda zavedena na čtveřici usazovacích nádrží, které budou zakryty a počítá se s odsáváním a filtrací dmýchaného vzduchu. Chemické předsrážení zůstane zachováno. Sem bude demolována a na jejím místě postavena zakrytá denitrifikační nádrž s čerpací stanicí. Do denitrifikační nádrže bude zavedena mechanicky předčištěná odpadní voda, vratný kal ze starých i nových dosazovacích nádrží a interní recykl. Z odtokové galerie nitrifikační nádrže bude aktivační směs odtékat na č t veř ici nov ých a rovněž čtveřici starých dosazovacích nádrží.

Návrh přestavby ÚČOV vychází z  následujících předpokladů: ■ Stávající objekty ÚČOV v maximální míře zachovají účelem minimalizace investičních nákladů na její rekonstrukci se v maximální míře zachovají; ■ú  pravy stávající ÚČOV uskutečněné do doby uvedení nové vodní linky do provozu budou v  souladu s  koncepcí budoucího provozování celého komplexu ÚČOV; ■b  ude vybudována společná čerpací stanice přitékajících odpadních vod pro obě vodní linky s měnitelným poměrem rozdělení odpadní vody přitékající na obě vodní linky; ■ v šechny objekty, které mohou být zdrojem zápachu, budou zakryty, vzduch bude odsáván a filtrován (chemická filtrace na trojstupňových skrápěných kolonách); ■ v šechny využívané stávající objekty se budou ve stavební části sanovat a jejich strojní vybavení bude podle potřeby rekonstruovat; ■p  řestavba bude probíhat při úplném odstavení vodní linky, ale při zachování plného provozu stávajícího kalového hospodářství; ■ c elková přestavba bude koordinována s  Investičními

▼ Stavba 2 – Úpravy ve stávajícím areálu ÚČOV

opatřeními PVS a.s. k  zamezení negativních vlivů na okolí a zajištění řádného provozu. Ta jsou realizována v předstihu a musí být v souladu s budoucí přestavbou; ■ v současnosti zůstává způsob anaerobní stabilizace kalů, jako samostatná akce je řešeno zakrytí a dezodorizace skládky kalů; ■ kalové hospodářství na ÚČOV bude zpracovávat kal z  obou linek a produkovaný fugát z odvodňování vyhnilého kalu bude možné čistit na obou vodních linkách. Základ ní princ i py náv rhu úprav stávající ÚČOV: ■ stávající česlovna bude i nadále využívána; ■ s távající lapáky písku (4 ks) budou zakryty s odsáváním a filtrací vzduchu a nadále využívány; ■ č tveřice nádrží primární sedimentace SN 1– 4 budou i nadále využívané jako primární sedimentace (budou zakryty a po č ítá se s odsáváním a filtrací vzduchu); ■ čtveřice SN 5–8 bude včetně rozdělovacího objektu demolována a na jejím místě bude vybudována denitrifikační nádrž; ■ chemické předsrážení zůstane funkční;

■ s távající aktivační nádrž bude fungovat jako nitrifika č ní a z  konce odtokové galerie bude zaveden interní recykl do předřazené denitrifikační nádrže; ■ s taré dosazovací nádrže budou zčásti i nadále využívány (DN 5 – 8) a zbylé 4 nádrže (DN 1–4) budou zrušeny a na jejich místě bude realizován denitrifikační filtr a dávkování externího substrátu; ■ s távající nádrž zůstane ve stejné funkci, přičemž bude rozdělena na oxickou a anoxickou část; do oxické části bude zaveden odpovídají cí podíl z  celkové produkce fugátu z  odvodňování v yhnilého kalu. Bude zakr yta a počítá se s  odsáváním a filtrací vzduchu; ■ biologicky vyčištěná odpadní voda bude z dosazovacích nádrží zavedena na postdenitrifikační filtry za účelem snížení koncentrace dusičnanového dusíku na hodnotu, k terá zajistí dosažení celoročního průměru 10 mg/l N c na odtoku; bude nutné dávkování externího substrátu k  dosažení požadovaného efektu denitrifikace; denitrifikační filtry budou umístěny v části plochy stávajících starých dosazovacích nádrží DN 1–4; ■ s imultánní srážení bude zachováno; ■ v eškeré možné zdroje zápachu budou dezodorizovány; ■ s távající kalové hospodářství zůstane v  provozu po celou dobu výstavby. V  době dosažení výhledové produkce a kvality kalů (2015 –2020) bude nové kalové hospo dářství vybudováno již podle nových parametrů mimo areál ÚČOV. Lze říci, že přestavba spočívá ve větších či menších úpravách na objektech stávající ÚČOV. Budou například rekonstruovány hydraulické cesty (žlaby), postaveny nové lokální přečerpací stanice odpadních vod a kalů, upraveny stávající aktivační nádrže, zakryty a dezodorizovány stávající objekty kromě dosazovacích nádrží stavebnictví 06–07/09

9

apod. Nově bude vybudován kombinovaný objekt postdenitrifikace a třetího stupně čištění (chemického srážení fosforu solemi železa) na odtoku ze stávajících dosazovacích nádrží. Pro výstavbu denitrifikačních filtrů se zřejmě využije uvolněný prostor, který vznikne demolicí čtyř stávajících dosazovacích nádrží (DN 1–4). Některé stavební úpravy vyžadují úplnou odstávku ÚČOV kromě kalového hospodářství, které musí zůstat trvale v  provozu pro zpracování kalů z nové vodní linky, jež v této době bude v provozu. Architektonické řešení Architektonické řešení je jednou z nejdiskutovanějších stránek celého př ipravovaného projektu. V rámci přípravy jsou maximálně zohledňovány podmínky, požadavky a připomínky odpůrců tohoto řešení v  dané lokalitě. Jejich zapracování však svým způsobem ovlivňuje vlastní koncepci a dílčí technologické celky. Architektura je řešena v  rámci celku, tedy staveb 1 a 2, a bude ještě „laděna“ v  rámci pojetí celé trojské kotliny, nicméně zásady jsou již jednoznačně formulovány v územně povolovacím řízení. Řešení přestavby ÚČOV (Stavba 2) vychází z větší části z přepláštění stávajících objektů a dále z dostavby nových objektů čistírny a aplikace vegetačních střech a vychází z principu vizuální rekultivace prostoru. Stávající stavby vznikaly v mnoha desetiletích podle původních plánů růstu areálu ÚČOV a jejich stavebně konstrukční a architektonický vzhled podléhal dobovým názorům. Nyní je cílem je vytvořit scelení vzhledu areálu do jednotného architektonického stylu. Celý areál je cíleně navržen v tzv. nulovém zeleném designu přebírajícím technologickou funkčnost navrhované čistírny s maximálním ohledem na celkové zakomponování objektu do stávajícího krajinného rázu. Architektonické řešení tedy nijak

10

stavebnictví 06–07/09

▲ Koncepce současného kalového hospodářství

nepopírá tvář této funkčnosti a přiznává technologické řešení jednotliv ých objektů tohoto areálu.

Kalové hospodářství Čistírenské kaly obecně Kal je materiál vznikající na všech čistírnách odpadních vod a kalové hospodářství je proto jejich nedílnou součástí. Množství produkovaných kalů vzrůstá s  rostoucím podílem čištěných odpadních vod a se zvyšujícími se požadavky na kvalitu vypouštěných odpadních vod, a to jak v  důsledku stále účinnějšího biologického čištění, tak i používání chemického srážení na ČOV. Produkci kalů tedy nelze zabránit, pouze lze výběrem technologie zmenšit jejich konečné množství. Jediné možnosti jejich zpracování jsou recyklace a destrukční metody. Možnosti recyklace zahrnují použití jako organické hnojivo, lze je použít pro vylepšení kvality půdy v zemědělství a pro rekultivace. Destrukční metody zahrnují procesy spalování nebo zplyňování, jež jsou realizovány s respektováním požadavků na efektivní v yužití energetického obsa hu zpracovávaného materiálu, anebo použití kalu jako přídavku do paliva, kde je vzniklý popel využíván nebo skládkován. K dispozici je řada možností zpracování kalů zlepšujících jejich vlastnosti a složení. Obecně jsou zaměřeny na snižování

obsahu organických látek, vody, patogenů a zápachu. Objevují se technologie schopné odstranit i takové znečišťující látky jako těžké kovy, jsou však neúměrně drahé a tím v současnosti nejsou reálnou alternativou. Volba technologií pro zpracování čistírenských kalů bude v blízké budoucnosti z velké části řízena předpisy a tlaky veřejnosti a zákazníků i ekonomickými faktory, neboť obvykle představuje přibližně polovinu celkových nákladů na čištění odpadních vod. Současný stav kalového hospodářství ÚČOV V  současnosti se veškerý produkovaný surový kal zpracovává anaerobní stabilizací ve  12  vyhnívacích nádržích, které jsou seskupeny do tří čtveřic. Technologicky jsou vyhnívací nádrže řazeny dvoustupňově, tj. každou čtveřici nádrží tvoří dvě nádrže I. stupně s  pevným stropem a dvě nádrže II. stupně s  nasazeným plynojemem. Nádrže I. stupně jsou míchány me chanicky vrtulovými míchadly a ohřívány na provozní teplotu externí cirkulací přes v ýměník y voda – kal. N ádr že II. stupně jsou nev yhřívané a nemíchané. V š echny v y hnívací nádrže I. stupně jsou v  sou č asnosti provozovány v termofilním teplotním režimu př i teplotě 5 5 °C. Primární kal odkalovaný z  usazovacích nádrží se mísí s přebytečným aktivovaným kalem zahuštěným na odstředivkách v  čerpací

jímce a řízeným režimem se čerpá do reaktorů I. stupně. V  posledních letech se technickými opatřeními a režimem provozu podařilo dosáhnout relativně vysoké koncentrace sušiny směsného surového kalu vstupujícího do  procesu (60 kg/m 3). Produkovaný bioplyn je využíván k výrobě elektrické energie v  pěti  instalovaných kogeneračních jednotkách s  jednotkovým elektrickým výkonem cca 1 MW. Roční produkce bio plynu z  anaerobní stabilizace je cca 16,6 mil. Nm 3, z  čehož je do kogeneračních jednotek vedeno cca 75 % instalovaných. Průměrná denní výroba elektrické energie je 74,4 MWh, výroba elektrické energie v roce 2007 v  ÚČOV Praha činila cca 27 629 MWh. Toto nezanedbatelné množství energie hovoří pro podporu technologie úpravy kalů cestou anaerobní fermentace, neboť tím je možné přispět k plnění rámcových závazků ČR pro zvyšování podílu obnovitelných zdrojů při výrobě energie (v ýroba el. energie v  ÚČOV představuje cca 0,9 % výroby energie ze všech obnovitelných zdrojů v ČR, resp. asi 17 % z výroby el. energie založené na bioplynu). Případný přebytečný bioplyn (v případě havárie nebo nedostatečné kapacity kogenerace) se spaluje ve čtyřech hořácích zbytkového plynu. Veškerá vyrobená el. energie je využita pro vlastní potřeby a teplo pak pro ohřev reaktorů apod.

Vyhnilý kal se odvodňuje na horizontálních dekantačních odstředivkách na průměrnou koncentraci sušiny cca 33 %. Odvodněný kal je dopravován systémem zakrytých dopravníků do uzavíratelných kontejnerů a odvážen nákladními automobily ke zpracování na průmyslový kompost, který se dále používá k rekultivaci skládek. Vyhnilý kal je také v množství cca 120 m³/d (44 400 m³/rok, tj. cca 5 % celkové produkce) dopravován potrubím na kalová pole v Drastech a po jeho odvodnění a vysušení je využit jako rekultivační substrát.  Technicky jsou podle provedeného odborného posudku některé vyhnívací nádrže na hranici způsobilosti, a proto PVS a.s. realizuje postupně v rámci své kontinuální údržby ÚČOV jejich obnovu a rekonstrukci. Kalové hospodářství v  rámci akce Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Souč ástí koncepce v  rámci akce Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Praha na Císařském ostrově je i intenzifikace a rozšíření stávajícího kalového hospodářství. Tím bude zajištěno, že po realizaci této stavby bude hlavní město vybaveno funkčním systémem odvádění a čištění odpadních vod v  souladu s požadavky evropského i národního právního rámce v oblasti vod i odpadového hospodářství. Touto stavbou realizovaný způsob čištění odpadních vod v ÚČOV Praha na Císařském ostrově bude splněním již dnes definovaných legislativních požadavků představovat  dlouhodobé koncepční řešení. V   oblasti kalového hospodářst ví a zejména následného z p r a c ov á n í p ro d u kov a nýc h kalů je však reálné ve střednědobém horizontu očekávat vývoj také v oblasti legislativy, která zahrne nová ekologická hlediska a pozmění preferovaná technická řešení s  logickým dopadem do ekonomick ých podmínek. Proto je nutné nejen minimalizovat negativní vlivy nakládání s kaly na okolí,

ale zabý vat se v ýhledov ým koncepčním řešením kalového hospodářství ÚČOV Praha v potřebných souvislostech. Tento přístup preferuje i Evropská komise, která při projednávání žádosti o finanční podporu realizace stavby Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Praha na Císařském ostrově vyslovila požadavek, aby do roku 2010 hlavní město Praha formulovalo svoji představu o koncepčním řešení kalové problematiky. Příprava výhledové koncepce – výběr variant PVS a.s. v rámci svých kompetencí ke koncepčním činnostem týkajících se spravovaného vodohospodářského infrastrukturního majetku hl. m. Prahy přistoupila pro naplnění tohoto požadavku ke zpracování odborného koncepčního podkladu, který by umožnil kvalifikované rozhodnutí při řešení tohoto klíčového problému. Při výběru technologii zpracování surových kalů byly v rámci pracovní skupiny preferovány tři základní procesy: ■ a naerobní stabilizace (vyhnívání); ■p  římé spalování; ■ a erobní fermentace. Pokud jde o následné zpracování produktů těchto technologií, je v  případě anaerobní stabilizace otevřené prakticky celé spektrum možných postupů, tj. spalování, spoluspalování, kompostování, využití k  rekultivaci nezemědělské půdy. Aerobní fermentace umožňuje zpracování produktů kompostováním nebo využitím k rekultivaci půdy. Spalování surových kalů a vyhnilých kalů, resp. přímé spalování energetického produktu aerobní fermentace se sušinou min. 80%, předurčuje skládkování popela. Z hlediska umístění navržených technologií byly s  důrazem na vlastnictví pozemků hl. m. Prahou preferovány lokality: ■ areál ÚČOV Drasty; ■ areál spalovny Malešice. Z obou v  úvahu přicházejících lokalit je vhodnější lokalitou

areál Drasty, který vyhovuje současným podmínkám a který umožňuje logické a komplexní (i když technicky náročnější) navázání jak na technologii ÚČOV na Císařském ostrově, tak i na technologii ÚČOV v  případě jejího budoucího umístění do Klecan. Areál Drasty je vhodný pro komplexní řešení „kalové koncovky“, tedy pro umístění odvodňovacího, sušicího i spalovacího zařízení. Předpokladem je výstavba vhodné hydraulické dopravní trasy mezi ÚČOV a areálem Drasty. Tento zúžený v ýběr techno lo gick ýc h p ostu p ů a jejic h lokalizace posk y tuje dosta tečnou variabilitu navrženého koncepčního řešení kalového hospodářství ÚČOV Praha a um o ž ň uje et a p iz a c i jeh o realizace. Pracovní skupina připravila i krátkodobá opatření pro současný provoz kalového hospodářství na ostrově, a to konkrétně formulovanými opatřeními: ■ z ajistit řádný provoz ÚČOV Praha včetně kalového hospodářství; ■ m i n i m a l i zo v a t p a c h o v o u a dopravní zátěž v okolí ÚČOV Praha na Císařském ostrově. Proces přípravy pokračuje nyní studií dopravy kalu do lokality Drasty a dořešováním konečného rozhodnutí o variantě kalové koncovky.

Závěr – současný stav a předpokládaný další vývoj V  současné době je aktualizován časov ý harmonogram Celkové přestavby a rozšíření ÚČOV Praha ms cílem zahájení prací na Stavbě 1 – Nová vodní linka na přelomu let 20 0 9 – 2010, cílový rok dokončení lze při tomto zahájení předpokládat v  roce 2013, dokončení do konce roku 2010 je nereálné, neboť došlo k  velkému časovému zdržení v  územně povolovacím procesu. Tomu je podřízeno hektické zpra cování projektové dokumen-

tace ke stavebnímu povolení a k výběru zhotovitele a snaha maximálně urychlit stavebně povolovací proces. Praha má platné vodoprávní povolení k roku 2010, od roku 2011 musí být vydáno nové, a to plně v souladu s platnými předpisy EU a ČR. L ze jen spekulovat o dalším v ý voji a zcela jistě by Praze pomohla přechodná vstřícnost kompetentních orgánů. Tyto orgány budou však očekávat jistotu, že příprava a realizace je v běhu, že nedojde k  žádným dalším zvratům, ať už z  jakéhokoliv důvodu. Zahájení stavby se předpokládá na přelomu let 2009 –2010. Co se týká kalového hospo dářství a jeho vymístění mimo Císařský ostrov, je časovým horizontem rok 2015. Příprava, volba finální koncepce a její povolovací proces i realizace jsou na počátku a tudíž je času pro zvládnutí alespoň této části v termínu tak akorát. Podstatnou součástí reálnosti celého záměru je zajištění a způsob jejího financování. Předpokládá se sdružené financování ze zdrojů města a dotačních zdrojů. Praha má dlouhodobě zažádáno o dotaci z  Operační ho programu ži votní prostředí, dominantního fondu Evropské unie s  cílem zajištění naplnění závazků české republiky v  oblasti kvality vypouštěných vod. Pokud by se tato cesta jevila jako neprůchozí, je město připraveno najít jinou cestu, neboť realizace je nevyhnutelná a času skutečně málo. ■ Použitá literatura [1] Veškeré studijní a projektové materiály zpracované Hydroprojektem v  letech 1975–2009 [2] Variantní řešení kalového hospodářství ÚČOV Praha – závěrečná zpráva pracovní skupiny 05/2008 Odborné posouzení článku: Ing. Jaroslava Trnková, CSc. koordinátorka strategického rozvoje MČ Praha 6 stavebnictví 06–07/09

11

stavba roku

text: Ing. arch. Michal Bartošek

foto: Marie Moravcová

▲ Ateliér po rekonstrukci (severozápadní pohled)

Rekonstrukce ateliéru mystérií V příštím roce uplyne sto čtyřicet let od narození Ladislava Šalouna, autora pomníku Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze. Vítězství v prestižní soutěži ovlivnilo sochařovo rozhodnutí vybudovat ateliér, který by umožňoval realizaci velkorysého záměru. Vlastní návrh Šaloun několikrát upravil a na sklonku roku 1910 stavbu dokončil. Kolaudace proběhla počátkem roku 1911. Ateliér představuje autorovo celoživotní úsilí o syntézu umění, architektury a řemesel. Rekonstrukce a obnova ateliéru vrací památkově chráněnou budovu mezi zachované unikáty pražské architektury. V rámci soutěže Stavba roku 2008 získala Cenu primátora hlavního města Prahy. Ateliér, umístěný v zahradě na svahu mezi pražskými Vinohrady a Vršovicemi, byl koncipován jako velkorysý tvůrčí prostor s komor-

12

stavebnictví 06–07/09

nějším reprezentativním a společenským zázemím. Jeho faktická záchrana a nová funkční náplň je dobrou zprávou pro historii naší kultury.

Historie stavby Brzy po dokončení se stal ateliér vyhledávaným místem návštěv významných osobností jako byl Otokar Březina, František Bílek,

Jan Kotěra, Alfons Mucha, Emma Destinová, Jan Kubelík nebo Josef Váchal, který ve svých Pamětech vzpomíná na „okultistický sklep“, ve kterém se pořádaly „velké seance, hraničící s  magickými obřady“. Ateliér bývá zařazován do proudu secesní architektury. Koncepce stavby v harmonickém spojení s řešením zahrady a glorifikace přírody a jejích magických sil se projevuje v souladu plastické výzdoby exteriéru a výtvarného pojetí interiérů. Odkazy na řecké mýty a ideje však posunují tuto stavbu k  projevům architektury symbolistní, která je ojedinělá i v evropském kontextu. V třicátých letech minulého století byla na pozemku provedena dostavba obytné vily podle návrhu sochařova zetě Josefa Černého. V osmdesátých letech došlo k oddělení ateliérových prostorů od reprezentační části a provozního zázemí. Ateliéry odkoupil stát

a pod správou podniku Dílo Českého fondu výtvarných umění byly provedeny utilitární vestavby sociálního zázemí a skladů zcela degradující původní exkluzivní řešení budovy. Vnější omítky byly nastříkány cementovou krustou, což ve svém důsledku urychlilo devastaci plastické výzdoby exteriéru. Ušetřeno nezůstalo ani oplocení. Transparentní nároží bylo zazděné a za ním vzniklo nevzhledné skladiště. Ještě v devadesátých letech byl osud ateliéru nejasný a zanedbávaná údržba způsobovala závažné poruchy, které ohrožovaly existenci stavby.

Rekonstrukce a obnova stavby Zásluhou profesora Jiřího Kotalíka, rektora Akademie výtvarných umění v Praze, se v roce 2001 stala vlastníkem stavby právě tato organizace.

▲ Západní průčelí před rekonstrukcí, na štítu jsou patrné sondy restaurátorského průzkumu

Myšlenka vytvořit v  prostorách výukový ateliér hostujících pedagogů byla jedinečným tématem pro záchranu kulturní památky jako takové, ale zejména pro její budoucí praktické využití a další životaschopnost. Hlavním cílem nového návrhu rekonstrukce a dostavby Šalounova ateliéru bylo očistit původní ateliérové prostory od druhotných vestaveb a uvést vnější vzhled a bezprostřední okolí stavby do původní podoby a přitom ohleduplným způsobem zajistit nutné technické vybavení a sociální zázemí pro pedagoga a studenty.

Bourací práce, výkopy, demontáže Všechny nepůvodní konstrukce, které byly součástí stavebních úprav z 80. let 20. století, byly vybourány. V interiéru se jednalo o konstrukce sociálního zázemí a galerie v malém ateliéru, podlahy v malém i velkém ateliéru a o komínové těleso v malém ateliéru. Rovněž byla odstraněna technologická zařízení a rozvody. Pod malým ateliérem

byla vytěžena zemina na úroveň mínus 3,10 m. Na tuto úroveň byla snížena i úroveň podlahy ve sklípku pod vstupním vestibulem. Dále byly provedeny nezbytné prostupy a niky pro nové instalace. Střešní plášť byl připraven pro náhradu dožilých dřevěných konstrukčních prvků a pro odstranění tepelných mostů v  místech styků střešních rovin a svislých konstrukcí.

Podzemní konstrukce Při opravě havarijního stavu kanalizace počátkem roku 2000 bylo zjištěno, že stavba postavená v navážkách formujících terén svahu v okolí Slovenské ulice má hluboké základové pasy, které jsou kvalitně vyzděné z  tesaných kamenných kvádrů. To usnadnilo rozhodnutí umístit sociální a technické zázemí do nově vybudovaného podzemí pod ateliérovými prostory. Několik studií prověřovalo možnou míru rozsahu podzemní vestavby jak z hlediska ohleduplnosti vůči stavbě jako takové, tak i z hlediska hospodárnosti vynaložených nákladů.

Zadání vyústilo v minimalizování podzemních prostorů pod malým ateliérem ve spojení se sklípkem, v němž byla umístěna kotelna. Pro přípravu návrhu byly použity podklady a svědectví přímých příbuzných Ladislava Šalouna, archivní podklady Národního památkového ústavu a výsledky podrobných restaurátorských a stavebně technických průzkumů. Ve  stísněných podmínkách nově budovaného podzemí bylo nutné umístit šatny se sociálním zázemím studentů a pedagoga a plynový kotel se strojovnou vzduchotechniky. Dispozice byla navržena tak, aby nové příčky byly v minimálním kontaktu s  původním základovým zdivem, které bylo restaurátorsky ošetřeno a ponecháno bez omítek. Základová a nová stropní deska, schodiště a schodišťová zeď jsou provedeny z monolitického betonu ve viditelných plochách v pohledové kvalitě.

Nadzemní konstrukce Svislé nadzemní konstrukce budovy ateliéru jsou stěnové, zděné z plných

cihel. Obvodové zdivo je na severní a jižní straně ukončeno dekorativními atikami. Severní uliční fasáda má výrazné prosklené plochy v subtilních ocelových rámech, rytmizované štíhlými vyzděnými sloupky. Okenní portály rámují kanelované pilastry nesoucí kladí vyzdobené vejcovcem. Západní průčelí, ve kterém je hlavní vstup, kompozičně doplňuje obdobný okenní prvek. Ve východním štítu jsou dřevěná vrata umožňující  stěhování rozměrných plastik apod. V příčné dělicí stěně je vložen ocelový sloup podpírající hřebenový ocelový vazník nad velkým ateliérem.

Malý a velký ateliér Základní členění budovy bylo zachováno podle původního záměru autora, vnitřní zařízení odpovídá nové funkci. V  malém ateliéru je po rekonstrukci umístěna pracovna pedagoga, velký ateliér je určen pro studenty. Provozní potřeba oddělení schodišťového prostoru od malého ateliéru si vyžádala vestavbu zděného prvku se zastropením a postavebnictví 06–07/09

13

5

4

6 2 1

3

▲Plán bouracích prací v 1. NP. 1 – velký ateliér; 2 – malý ateliér; 3 – vstupní vestibul; 4 – zahrada; 5 – dostavba skladu; 6 – dvůr

suvnými dveřmi z malého i velkého ateliéru. Z akustických důvodů bylo nutné provést přizdívku podél zdi, oddělující ateliérové prostory od původního zázemí, které je využíváno příbuznými Ladislava Šalouna.

Úpravy povrchů, podlahy V rámci rekonstrukce ateliéru byly restaurovány interiérové omítky, malířská výzdoba, keramické dlažby a nátěry výplní otvorů. Na provětrávané konstrukci podlahy velkého ateliéru, v  malém ateliéru a na schodišti byly položeny nově navržené dubové průmyslové mozaiky. V teracové borduře podlahy velkého ateliéru je instalováno vyústění vzduchotechniky. Ve vstupním vestibulu se původní keramickou mozaiku podařilo zachránit. Podlahy v 1. PP jsou betonové kletované a keramické.

Osvětlení Přirozené osvětlení interiérů je zajištěno proskleným střešním pláštěm a okny v  severní a západní obvodové zdi. Umělého osvětlení v  prostoru malého i velkého ateliéru je v požadované intenzitě docíleno zářivkovými

14

stavebnictví 06–07/09

trubicemi zavěšenými na speciálně vyrobených nosičích v řadách pod podhledem. Vstupní vestibul je osvětlen z  mezistřešního prostoru přes zasklený podhled. V  podzemním podlaží je umělé osvětlení řešeno standardním způsobem podle využití jednotlivých místností.

Zastřešení Původní střešní konstrukce je ze subtilních ocelových profilů spojovaných nýtováním. Nese prosklený střešní plášť z nově navržených tepelně izolačních skel a podhledy z  tlačeného skla s  drátěným vyztužením podle původního vzoru. Části střešního pláště u štítů budovy a nad příčnou dělicí stěnou tvoří dřevěné krokve a pobití s krytinou z měděného plechu. Pevné části zastřešení jsou izolovány minerální vatou.

Restaurátorské práce v interiérech Restaurátorské práce v budově probíhaly pod zvláštním dohledem Národního památkového ústavu v Praze. Původní truhlářské a zámečnické výrobky byly restaurovány, kování interiérových

dveří bylo odlito podle zachovaného vzoru. Zvláštní pozornost byla věnována jedinečným dubovým vchodovým dveřím s  vnějším měděným oplechováním. Byly odstraněny veškeré druhotné laky z  vnitřní strany, dveře byly ošetřeny prostředky proti dřevokaznému hmy zu a houbám a následně truhlářsky repasovány. Veškeré praskliny byly doplněny špánováním v identickém materiálu, poté se přistoupilo k barevným retuším doplněných špán mořením tak, aby barevně splynuly s okolní restaurovanou plochou. Nakonec byly dveře ošetřeny šelakovou politurou a následným bezbarvým lakem. Měděný plech byl očištěn od depozitních nečistot, chybějící nýty doplněny, kov celkově ošetřen. Původní zasklení ventilačního okna tlačeným sklem bylo vyjmuto, vyčištěno a poškozená skla byla nahrazena. Dveře byly doplněny replikou mosazné kliky, odpovídající tvarem i materiálem původní klice podle dochované dokumentace.

Venkovní úpravy Součástí venkovních úprav Ateliéru byla restaurátorská oprava fasády domu. Fasáda byla v  původním stavu provedena

z vápenných, štukových omítek. Omítky jsou kombinovány ve třech strukturách, členěných podle záměru původního so chařova návrhu. Fasáda byla v průběhu let poškozena povětrnostními vlivy, dlouhodobým zatékáním z  poškozených okapových svodů nebo vzlínáním do soklové části. K celkové degradaci přispěla neodborná oprava a cementový nástřik aplikovaný po celé ploše fasády, dále statické poruchy vzniklé ze stavebně technick ých závad. Některé prvky plastické výzdoby se dochovaly pouze ve fragmentech, jiné se nepodařilo zjistit, takže musely být rekonstruovány podle dobových fotografií. Na základě všech dostupných pramenů byla provedena restaurátorská oprava omítek s  cílem maximálně se přiblížit původnímu provedení jak materiálově, tak i v  barevnosti. Restaurována byla také zlatá mozaika se signaturou na levé straně vstupního portálu, kde došlo k narušení původního štukového jádra nad mozaikou, k pronikáním vlhkosti i k degradaci podkladových štuků pod mozaikou. Do původního stavu se rovněž uvedlo oplocení, ve kterém byly osazeny původní, restaurátorsky ošetřené výplně. Nově byly vyrobeny výplně pro okrouhlé nároží a pro části oplo-

▲ Detail maskaronu nad vstupním portálem, portrét Arthura Schopenhauera

▲ Stav nadokenního dekoru před rekonstrukcí

▼ Revize a ošetření strešní ocelové konstrukce

▼ Výkopové práce pod původní úrovní malého ateliéru

OG_Anz_CZ_Stavebnictivi.fh10 25.05.2007 11:37 Uhr Seite 1

cení s nově osazenými přípojkovými skříněmi. Podle původní fotodokumentace se zhotovily vstupní vrátka a vrata pro vjezd ze severní strany. Zpevněné plochy jsou na východní straně z  původní dlažby ze sliveneckého mramoru, dlažba před hlavním vstupem a doplňky jsou z  betonových vibrovaných cihel. ■ Základní údaje o stavbě Název stavby: Ateliér Ladislava Šalouna – rekonstrukce Památková ochrana: kulturní památka Místo stavby: Praha 10, Slovenská 4/ 2499 Vlastník a investor: Akademie výtvarných umění v Praze Projektant a autor obnovy: Ing. arch. Michal Bartošek Stavební část: Ing. arch. Michal Bartošek, Ing. arch. Pavel Šlejhar, Ing. arch. Milan

Němec, Ing. Jan Škopek, Ing. Zdeněk Rieger, Ing. Milan Pytloun Statika: Ing. Václav Jandáček Elektroinstalace: Ing. Daniel Hajzler Vzduchotechnika: Ing. Jiří Weis Ústřední vytápění: Ing. Libor Sauer Požárně bezpečnostní řešení stavby: Ing. Jan Ráb Restaurátorský průzkum, záměr a pasportizace: Daniela Hejretová Památkový dohled: NPÚ Praha – PhDr. Michael Zachař, Ing. arch. Martina Bártová Dozor investora: prof. Petr Siegel (AVU) Zhotovitel: Bak, a.s. Restaurátorské práce: Akant Art, s.r.o. Náklady na realizaci: 18,3 mil. Kč Realizace: 2006–2007

M

Y

CM

MY

CY CMY

K

inzerce

C

stavebnictví 06–07/09 Probedruck

15

projekt

text: Ladislav Lábus, Norbert Schmidt, Vít Krušina

foto: Tomáš Malý, Tomáš Balej

▲ Hanspaulka – Nové vily v Praze 6. Tři činžovní viladomy M I až M III, každý o čtyřech bytech, navržené architektonickým ateliérem Ing. arch. Ladislav Lábus AA. Foto: Tomáš Malý.

Hanspaulka – Nové vily

Projekt Hanspaulka – Nové vily byl zadán našemu ateliéru na základě vítězství ve vyzvané soutěži na celkové řešení zástavby území na rohu ulice Šárecké a Na Míčánce, vyčleněné z  projektu výstavby 45 rodinných domů na sousedních pozemcích v akci Obytný komplex Hanspaulka. Součástí řešení projektu Hanspaulka – Nové vily bylo, kromě návrhu generelu zástavby daného území, také předložení variantních studií návrhů tří viladomů M I až M III (každého se čtyřmi byty) a návrhů regulačních podmínek pro další tři nadstandardní rodinné vily R I až R III. Soutěž byla vyhlášena v roce 2003, v následujícím roce byla zpracová-

16

stavebnictví 06–07/09

na dokumentace pro územní řízení a v roce 2005 byla dokončena projektová dokumentace pro stavební povolení na společné investice a tři viladomy. Z procedurálních důvodů byla stavba zahájena až na jaře v roce 2008. Zástavba území na rohu ulice Šárecké a Na Míčánce je rozdělena do tří skupin: ■ s polečné investice; ■ č inžovní viladomy M I až M III (Ing. arch. Ladislav Lábus AA – Architektonický ateliér); ■ t ři samostatné projekty rodinných vil R I, RII a R III (regulační podmínky: Ing. arch. Ladislav Lábus AA – Architektonický ateliér, návrhy konkrétních domů: John Eislere Architects, ADR a A 69).

Urbanistické a dopravní řešení projektu Urbanistické řešení respektuje strukturu okolní zástavby a navazuje na kontext čtvrti formou parcelace pozemku i velikostí jednotlivých vil. Výraz budov je soudobý, ale návrh zároveň sleduje nekonfliktní začlenění nových staveb do nejbližšího okolí – například jemně odlišeným

▼ Projekt Hanspaulka – Nové vily v Praze 6, situace

NA MIČÁNCE

HANZELKOVA

Stavba Hanspaulka – Nové vily je situována v jedné z nejcennějších rezidenčních oblastí Prahy, v lokalitě Hanspaulka. Jihovýchodně orientovaný, mírně svažitý pozemek umožňuje mimořádné pohledy na panorama Prahy – od Pražského hradu, až po jižní svahy nad Trojou.

členěním fasády jednotlivých staveb obdobného objemu, řešením detailů i variantami použití zvolených materiálů. Urbanistický návrh je také výrazně ovlivněn řešením terénních úprav a oplocení zahrad, které je vůči komunikacím navrženo standardním způsobem – pilíře s integrovanými připojovacími skříněmi a doplňky jsou včetně podezdívky vyzděny z režného zdiva, výplně jsou z pozinkovaných Jäcklových profilů v členění odvozeném z tradičních dřevěných plotů. Vnější oplocení přebírá v  některých částech rovněž funkci opěrné zdi. Hranice pozemků

mezi činžovními a rodinnými vilami byla definována volněji – konstrukcí pro popínavou zeleň a nízkými opěrnými zídkami. Navržené řešení reagovalo na svažitost terénu a vytvářelo terasovitě uspořádanou konfiguraci, která by měla přispět k nenápadnému a přitom účinnému oddělení pozemků a vytvoření pocitové identity jednotlivých zahrad. Zároveň se použitím topografie terénu a zahradními úpravami dosahuje připomenutí odkazu původního charakteru území, které bylo před výstavbou vilové čtvrti užíváno jako vinice. Základní parametry urbanistického řešení (návrh parcelace) a dopravní řešení projektu spolu velmi úzce souvisejí. V rámci územního řízení bylo rozhodnuto o úpravě Ateliérem 8000, s.r.o. navrhované trasy původně Horní ulice, dnes pojmenované Hanzelkova ulice. Navrhli jsme její posunutí na hranici se sousední investicí ING Real Estate Development, aby komunikace nedělila náš pozemek na dvě části, jak projekt ING původně předpokládal. Napojení Hanzelkovy ulice na křižovatku ulic Na Míčánce a Na Kodymce přineslo logičtější zakomponování nových komunikací do stávajícího uličního systému a univerzálnější řešení dopravy a variabilitu obsluhy pomocí jednosměrných ulic. Hanzelkova ulice je využita nejen pro dopravní obsluhu rodinných vil R I a R II a východní části činžovní vily M III, ale také pro napojení obou rodinných vil na nově vybudovanou infrastrukturu. Přínosem pro celé okolí je i realizované rozšíření komunikace Na Míčánce v úseku mezi ulicemi Šáreckou a Na Kodymce, umožňující obousměrný provoz. Usnadnění přístupnosti nových vil nevyvolává potřebu objíždět sousední bloky stávající zástavby, jak bylo původně uvažováno, a přináší zklidnění ulic Šárecké, Na Kodymce a Na Klimentce. Každý byt má vlastní garáž, kromě západní části činžovní vily M I, která má pro oba byty společnou garáž dimenzovanou na tři stání, umístěnou pod zahradou mezi plotem při ulici Šárecké a vilou.

Pro každou vilu je navrženo osm parkovacích stání, z nichž šest je řešeno v garážích. Horní větší byty mají dvě stání v garážích pod domem, spodní byty mají jedno stání v bočních garážích a další parkovací stání je k dispozici vedle těchto garáží.

Koncepce návrhu vil M I – M III Urbanistické i architektonické pojetí jednotlivých staveb odpovídá danému zadání, které předpokládalo realizaci nadstandardních bytů určených na prodej. Jejich majitelé by se měli identifikovat nejen s vlastní obytnou částí, ale také s veřejnými prostory vil, jejich exteriérem, bezprostředním okolím a celou čtvrtí. Samozřejmou podmínkou zadání bylo zhodnocení unikátních výhledů z jednotlivých bytů. Ty jsou zajištěny výškovým a polohovým osazením vil a orientací jejich obytných prostor, teras, lodžií a balkonů na jižní, pohledově exponovanou stranu. Návrh sleduje požadavek investora na uchování příjemného „lidského“ měřítka čtvrti a na dosažení vysokého standardu budov z hlediska jejich užitné plochy, vybavení a detailů. Výrazným znakem návrhu je také snaha o zajištění pocitu intimity, vzájemné nezávislosti a soukromí. Každá vila nabízí cca 600 m 2 u ž i tné by tové p l o c hy (c c a 850 m 2 včetně garáží). Užitná plocha všech tří staveb s  garážemi a zázemím představuje 2602 m2. Celkový obestavěný prostor zaujímá 8698 m3.

▲▼ Kromě asymetričnosti hmoty uskakujících podlaží a řešení nárožních partií, se jednotlivé stavby liší i řešením okenních otvorů ve fasádách a odlišností škály barev režných cihel. Foto: Tomáš Balej.

Architektonické řešení Z adání projek tu definovalo kromě obecného požadavku sledování vysokého standardu urbanistického řešení areálu i architektonického řešení jednotlivých vil, také další specifické požadavky investora – navrhnout provozně nenáročné, ale zároveň dostatečně reprezentativní objekty a jasně vystavebnictví 06–07/09

17

▲ Projekt Hanspaulka – Nové vily. Viladům M III – pohled jižní.

▲ Viladům M III – půdorys střechy

▲ Viladům M III – pohled východní

▲ Viladům M III – půdorys 2. patro

▲ Viladům M III – příčný řez

▲ Viladům M III – půdorys 1. patro

▼ Viladům M III – půdorys suterén

▼ Viladům M III – půdorys přízemí

18

stavebnictví 06–07/09

mezit veřejné, spoluvlastnické a vlastnické plochy. Záměrně sledovaným aspektem návrhu jednotlivých bytů je zmiňovaná soběstačnost, individuálnost a standard přístupnosti z ulice i ze zahrady. Byty ve viladomech jsou určeny specifickým konceptem podporujícím privátní atmosféru bydlení danou vlastními vstupy i rozdělením budov na dvě zcela nezávislé části, z nichž každá obsahuje dva odděleně přístupné mezonety. Obě části všech tří staveb mají také vlastní přípojky inženýrských sítí, a mohou tak být nabízeny i jako dva nezávislé dvougenerační rodinné domy. Všechny byty mají, kromě západní části rohové vily M I, samostatné garáže. Sledování a podporování těchto základních kritérií, kterými byly byty ve vilách přiblíženy standardu bydlení v rodinném domě, je možné považovat za nejdůležitější, samozřejmou součást tvorby kvality nabízeného obytného prostředí. U jednotlivých činžovních vil je použito rozdílu úrovně podlaží západní a východní části domu o 7,50 mm, daného potřebou přizpůsobit výškové osazení vil spádu komunikace i zahrady pro dosažení drobnějšího měřítka stavby a kompozičně zajímavé asymetričnosti fasád i efektivnějšího využití výšky garáží. Navrhované estetické i technické kvalitě viladomů odpovídá řešení fasád, opatřených přizdívkou z režných cihel skladebného formátu 220x110x7,50 mm, které pomáhají začlenit nově navržené vily do okolního prostředí oblasti Hanspaulky. Vnější pojízdné plochy na pozemku činžovních vil jsou navrženy z  drobných žulových kostek, pochozí plochy jsou z žulové dlažby formátu pražské mozaiky. Schody a podesty před vstupy jsou řešeny pomocí schodišťových stupňů a dlažby z  masivního pískovce. Ojediněle jsou cesty vydlážděny z kamenných placáků nepravidelného tvaru. U všech činžovních vil je naznačeno ustoupení posledního podlaží pomocí nárožních teras, prostorově vymezených pouze obnaženými rámy konstrukce

▲ Pohled z Hanzelkovy ulice. Individuálnost jednotlivých vil M I – M III byla řešena mimo jiné asymetričnostií hmoty uskakujících podlaží a řešením nárožních partií. Záměrně byla volena různorodá skladba několika základních prvků oken, definovaných formou velkých oken přes dvě podlaží, nízkých horizontálních oken, dřevěných „plochých arkýřů“ a oken běžných rozměrů. Foto: Tomáš Balej.

stavby. Tímto prvkem, kterým reagujeme na různá dispoziční řešení mezonetových bytů, zejména na rozdílnou polohu hlavního obývacího prostoru, bylo možno poměrně svobodně formovat záměrně rozehraná a různorodá, ačkoli v podstatě obdobná objemová řešení jednotlivých viladomů. Univerzálnost návrhu, založená mimo jiné na zaměnitelnosti jednotlivých řešení nabízených dispozic bytů, jsme považovali za další základní vlastnost našeho návrhu, která je součástí strategie tohoto stavebního záměru. Ve snaze poskytovat

vysoký standard bydlení, jsme chtěli nabízet možnost výběru z variantních řešení dispozice bytů, prezentovaných na jednotlivých vilách, které byly limitovány pouze vzájemnou vazbou obou bytů nad sebou z hlediska vedení instalací. Tím jsme chtěli uspokojovat individuální nároky klientů na řešení vlastního bytu a podporovat identifikaci majitelů bytů se svým prostředím při jejich následném užívání. Balancování na hranici mezi záměrně sledovanou jednotou hodnotového světa těchto staveb a zároveň pečlivě střeženou

potřebou poskytování individuálních, vlastní identitu podporujících řešení, je velmi podstatný, na první pohled skrytý pilíř architektonického řešení návrhu. Domníváme se, že schopnost vyjadřovat společně cítěné hodnoty i zakotvenost stavebně profesních standardů své doby, při respektování individuality jednotlivých stavebních počinů, patří k základním, specifickou kvalitu vytvářejícím fenomé nům rezidenčních čtvrtí jako je Hanspaulka. S vědomím obtížnosti uplatnění těchto vlastností v dnešní heterogenní době postavebnictví 06–07/09

19

važujeme zvolený postup za základní předpoklad dosažení sledovaných hodnot soudobými prostředky. Individuálnost jednotlivých vil byla, kromě výše uvedené asymetričnosti hmoty uskakujících podlaží a řešení nárožních partií, sledována i řešením okenních otvorů ve fasádách a při realizaci nakonec docílena i odlišností škály barev režných cihel. Záměrně byla volena různorodá skladba několika základních prvků oken, definovaných formou velkých oken přes dvě podlaží, nízkých horizontálních oken, dřevěných „plochých arkýřů“ a oken běžných rozměrů. Charakteristickým prvkem je rovněž řešení osvětlení horních podlaží přes kompletně prosklené obvodové stěny místností orientované na terasy, které umožňuje zbývající horní části fasády řešit jako poměrně plné plochy většinou bez otvorů.

Dispoziční řešení ▲ Zhodnocení unikátních výhledů z jednotlivých bytů je zajištěno výškovým a polohovým osazením vil a orientací jejich obytných prostor, teras, lodžií a balkonů na jižní, pohledově exponovanou stranu. Foto: Tomáš Malý. ▼ Ocelové schodiště vedoucí z horního mezonetového bytu na střechu stavby. Foto: Tomáš Malý.

20

stavebnictví 06–07/09

Navržená velikost, dispozice a rozvržení bytů, jak bylo popsáno výše, s sebou přináší nejen efekt soukromí, ale zároveň zcela eliminuje veřejné prostory domu. Kromě společné garáže bytů v západní části vily M I, nejsou v těchto činžovních vilách žádné další společné veřejné a tudíž nepronajímatelné, údržbu vyžadující prostory. Vily jsou záměrně, z důvodu nabízené variability řešení dispozic bytů, navrženy na stejném rozměru půdorysu podlaží o zastavěné ploše 13,10x15,10 m. Vnitřní nosnou stěnou probíhající na celou výšku stavby, která splňuje zároveň pož adavk y na akustické parametry stěny mezi rodinnými domy, jsou vily rozděleny na dvě poloviny. Obě části jsou provozně naprosto nezávislé. Mají vlastní číslo popisné i vlastní přípojky na inženýrské sítě. V každé polovině vily jsou navrženy vždy dva mezonetové byty. Menší byt je umístěn v přízemí a v  polozapuštěném podzemním podlaží. Větší byt má v přízemí pouze

vstup z ulice a většinou i vstup na zahradu přes vstupní altán a terasu nad garáží, ale jeho dispozice se odehrává převážně v 1. patře a v částečně ustupujícím 2. patře. Dolní byty umístěné v přízemí a suterénu mají užitnou plochu cca 110 m 2, horní byty kategorie 5+1 mají užitnou plochu cca 170 m2. U většiny dolních bytů byl v podzemním podlaží navržen obývací pokoj spojený s jídelnou a kuchyní, v  přízemí jsou kromě vstupu umístěny 2–3 ložnice, z  nichž místnost do ulice může být využita i jako pracovna nebo pokoj hosta. Dispozice horních bytů byly navrženy ve variantách s hlavní obytnou plochou v 1. patře, ve 2. patře nebo ve dvou podlažích. Rovněž přístup do horních bytů je nabízen v několika alternativách. Většinou se do nich vchází pomocí lávek na bočních fasádách přes prosklený altán nad garáží, který slouží jako vstupní hala a zároveň jako prostor spojující byt s vlastní zahrádkou. Ve vile M I je atypicky řešena západní část, kde je celé podzemní podlaží využitelné pro spodní byt, a rovněž vstupní partie do horního bytu. Vstupní altán je menší, plní pouze funkci zádveří, nemůže být využit k pobytu. Privátní zahrádka tohoto horního bytu je řešena na střeše garáže. Ve vile M II byly prostory vstupů do horních bytů na přání klienta minimalizovány. Byly přesunuty do severních nároží a terasa a vstupní altán nad garáží byly přičleněny spodnímu bytu, takže horní byt přišel o možnost přímého spojení s privátní zahrádkou. U této vily jsou zahrádky přístupné vnějšími schody přes terasy nad garáží z přízemí spodních bytů, takže hlavní obytný prostor s kuchyní a jídelnou je zde umístěn v  přízemí. Ve spodním podlaží dolního bytu jsou navrženy dvě ložnice, další ložnice je v přízemí, při severní fasádě. Velká pozornost byla věnována propojení bytů s jejich okolím v rovině provozní i v rovině vytváření prostorů, které poskytují možnost využívat nabídky exponovaných výhledů. Horní byty

▲ V jednotlivých viladomech je nabízena možnost výběru z variantních řešení dispozic. Foto: Tomáš Balej.

mají navíc přístupnou terasu na střeše, chráněnou proti nepřízni počasí altánem. Zpřístupnění střech není sledováno pouze z důvodu dalšího zvýšení komfortu vlastních bytů, ale je použito rovněž jako motivační prvek vybízející pečovat i o „pátou fasádu“ domu, což vzhledem ke svažitosti okolního terénu přinese užitek i majitelům sousedních pozemků a uživatelům veřejných komunikací.

Konstrukční a technické řešení Zakládání činžovních vil je z důvodu složitých podmínek – malé únosnosti cca 6 m mocné vrstvy navážek a výšky základové spáry, řešeno pomocí podélných pásů pod nosnými stěnami, uložených na pilotách. Svislé nosné konstrukce staveb jsou navrženy jako železobetonový monolitický stěnov ý systém. Vodorovné nosné konstrukce jsou většinou

řešeny jako bezprůvlakové monolitické železobetonové stropní desky. Zvolený koncept mezonetových, vzájemně dispozičně a prostorově poměrně komplikovaně provázaných bytů i předpokládaný nabízený standard vil vyžadovaly věnovat velkou péči problematice akustické pohody jednotlivých bytů. Ta byla zajišťována volbou dostatečných izolačních schopností dělicích konstrukcí i specifickými technickými prvky. Schodiště z přízemí do 1. patra, která oddělují dva byty, jsou řešena jako plovoucí konstrukce, osazené na akustické izolaci, položené na šikmé nosné železobetonové desce. Z technického hlediska patří realizace stavby Hanspaulka – Nové vily při zvolené univerzálnosti projektu a atypičnosti dispozic (přesněji individuálnosti velké škály nabízených řešení) a navíc při navržené složité vzájemné prostorové provázanosti bytů a nárocích kladených na kvalitu designu a detailu k velmi kom-

plikovaným a náročným projektům. ■ Základní údaje o stavbě Stavba: Hanspaulka – Nové vily, činžovní viladomy M I až M III Místo: Praha 6, Hanspaulka, ulice Na Míčánce Investor: Podzimek reality a.s. Developer: HNV, a.s. Ing. Martin Podzimek, předseda představenstva; Ing. Pavel Lindner, manager projektu; Pavel Šárka, technický dozor Generální dodavatel: Podzimek a synové s.r.o.; Ing. Martin Podzimek, ředitel společnosti; Ing. Petr Zach, vedoucí projektu Generální projektant: Ing. arch. Ladislav Lábus AA – Architektonický ateliér

Stavební část: Ing. arch. Ladislav Lábus AA – Architektonický ateliér Autoři návrhu: prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Ing. arch. Mgr. Norbert Schmidt, Ing. arch. Vít Krušina, Ing. arch. Tomáš Balej, MgA., Ing. arch. Petr Cimbulka, Ing. arch. Marek Nábělek, Ing. arch. Martina Novotná Spolupráce: I n g . a r c h . Z d e n ě k Heřman, Ing. arch. Jiří Mráz, Ing. arch. Igor Šimon Statické řešení: NĚMEC POLÁK, spol. s r.o. Projektová dokumentace: 2003–2006 Zahájení stavby: duben 2008 Dokončení stavby: březen 2009 stavebnictví 06–07/09

21

zděné a smíšené konstrukce

text: Jaromír K. Klouda

grafické podklady: autor

Zděné a smíšené konstrukce: současnost, trendy, stav technické normalizace Doc. Ing. Jaromír K. Klouda, CSc., EUR ing (*1945) Je ředitelem úseku VVI – Výzkum, Vývoj, Inovace v Technickém a zkušebním ústavu stavebním Praha, s.p., TZUS 0090-VVI v Brně. Je vedoucím CTN ZSK a předsedou TNK 37, členem návazných TNK 38, TNK 119 i v TNK 36/SC 4. E-mail: [email protected], [email protected]

Příspěvek představuje obor zděných a smíšených konstrukcí (dále jen ZSK) včetně zhodnocení stavu české i evropské technické normalizace. Zabývá se zejména konstrukčními systémy, aplikacemi ve svislých stěnových konstrukcích. Smíšeným vodorovným stropním a střešním konstrukcím je věnována stručná informace v závěru článku.

a konečně vazba na oborovou normalizaci v  rámci ISO, která sice byla v  poslední době utlumena, ale kde se očekává nový rozvoj činnosti TC. A to v důsledku ukončení prací v CEN na prvé definitivní verzi Eurokódů při jejich konfrontaci a dalším sbližováním se světovými předpisy v  souvislosti s  rozvojem činnosti CEN v  komisích TC 350 a TC 351, zahrnující rozvojové oblasti trvalé udržitelnosti a nebezpečných látek, s  přímou aplikací na obor ZSK. V  oboru smíšených konstrukcí a obecně v  oblasti nových inovačních řešení v celém oboru ZSK je rozvíjena i přes aktuální problémy na evropské úrovni spolupráce CEN – EOTA, i když se tato v posledních letech jeví spíše jako souběh a nikoliv jako systémová návaznost. Na české národní úrovni je problematika zdiva a zděných konstrukcí řešena v  rámci Centra technické normalizace CTN ZSK při TZÚS Praha.1) Celý proces průběžného sjednocování a koordinace evropských předpisů normativního charakteru probíhá v době, kdy se v Evropě diskutuje o přechodu ze základní stavební direktivy CPD na nový řídicí dokument – CPR, a kdy je i v ČR nově restrukturalizována normalizační činnost v rámci příslušných CTN, a to i v oblasti financování, v níž se výhledově počítá s výrazným angažmá výrobní praxe.

Přehled technologií ZSK a jejich komponentů Celá skupina nových evropských normativních předpisů pro zdivo a zděné konstrukce byla v posledních letech intenzivně diskutována v  příslušných technických komisích CEN/ TC 250/SC 6 a CEN/ TC 125 a rovněž v  sektorové skupině notifikovaných osob AGNB/SG 10. Výsledkem je stav postupného dolaďování a doplňování problematiky, která byla pro nízký konsenzus doposud ponechána na národních úrovních – a na druhé straně (zejména u Eurokódu 6) šlo o proces koordinace a hledání konsenzu ve druhé spirále vývoje, tj. po porovnání Národních příloh. Současně probíhají průběžně pravidelné pětileté revize již vydaných evropských normativních dokumentů a u Eurokódu 6 začíná práce na jeho dalším rozvoji v rámci nově ustavené Maintenance Group. Spolupráce se rozvíjí i horizontálně, tj. mezi výše uvedenými komisemi CEN pro zdivo a komisí pro dílce z lehkého mezerovitého betonu a pórobetonu CEN/ TC 177, pro prefabrikované betonové dílce CEN/ TC 229 a pro dlažbu CEN/ TC 178 (a stejně mezi sektorovými skupinami SG 10 a SG 02). Průběžně fungují úzké evropské vazby s  komisemi CEN zabývajícími se betony a maltami v plném průřezu. Za zmínku stojí i neformální mezinárodní spolupráce v  rámci odborných společností zabý vajících se problematikou po jednávaného oboru – RILEM, CIB (zejména W 23), IABSE,

Komponenty moderních zděných konstrukcí představují: ■ zdicí prvky; ■ malty pro zdění; ■ pomocné a doplňkové výrobky pro zděné konstrukce. Naprostá většina z  těchto komponent je již dnes zahrnuta do uceleného systému evropských norem, postupně přebíraných i v České republice. U konstrukcí z vyztuženého, sevřeného či předpjatého zdiva k základním komponentám dále patří: ■ zálivkový beton a příslušná výztuž, případně některé další speciální pomocné a doplňkové prvky a konstrukce. Novodobé nevyztužené i vyztužené zděné konstrukce se navrhují a konstruují podle příslušných, již zavedených částí Eurokódu  6 nebo podle původní soustavy ČSN, zejména podle ČSN 73 1101 a jejích posledních Změn č. 3 až 5. Souběh původních ČSN a nových ČSN EN však platí jen do roku 2010, kdy mají platit pouze zavedené normy evropské, mnohé z  nich včetně změn A1 i A2, s další velkou skupinou v pravidelné pětileté revizi projednávanou v současnosti.

Autor tohoto příspěvku je jak reprezentantem v  obou komisích CENu a v  sektorové skupině AGNB, tak předsedou TNK 37 Zdivo a zděné konstrukce. Tím jsou přímo personálně zajištěny všechny výše uvedené strukturované vazby mezi normalizačními (CEN, EOTA), certifikačními (AGNB) i odbornými evropskými organizacemi, jakož i mezi adekvátními útvary národní technické normalizace – členstvím autora v návazných TNK 38, TNK 119 i v TNK 36/SC 4.

1)

22

stavebnictví 06–07/09

Zavedené evropské normy: ■ všechny části ČSN EN 1996; ■ všechny části ČSN EN 1745; ■ specifikace ČSN EN 771-1 až 6; ■ ČSN EN 998-1 až 3; ■ ČSN EN 845-1 až 3; ■ všechny zkušební normy pro zdicí prvky řady ČSN EN 772-1 až 21; ■ všechny zkušební normy pro malty řady ČSN EN 1015-1 až 21; ■ všechny zkušební normy pro pomocné výrobky pro zdivo řady ČSN EN 846-1 až 14; ■ pro zkoušení zdiva řady ČSN EN 1052-1 až 5.

Smíšené konstrukce využívající kusových staviv Ke smíšeným konstrukcím využívajícím kusových staviv se počítají zejména konstrukce zhotovené ze zdicích prvků charakteru tvarovek, které tvoří ztracené bednění včetně možné doplňkové tepelné izolace a které jsou následně zmonolitněny, tj. vyplněny betonem, případně i vyztuženy konstrukční či nosnou výztuží ve svislém, nebo i vodorovném směru. V ČR se jedná zejména o tvarovky či dílce ztraceného bednění z  pěnového polystyrénu či z  dřevoštěpkových materiálů. Z  hlediska navrhování a konstruování byl zřetelný rozdíl odborné úrovně nositelů jednotlivých systémů. V ČR se nejčastěji vše mimo vlastní betonové jádro staticky zanedbává (na rozdíl od konstrukcí z tzv. Mantelbetonu v zahraničí). Situace je v současnosti ovlivněna jak platným ETAG 009, tak novými evropskými normami pro nenosné tvárnice z betonu, lehkého betonu a dřevoštěpkobetonu, jejichž české vydání se chystá v nejbližší době (jako ČSN EN 15435 a ČSN EN 15438). Zařazení konstrukcí využívajících sestavné prvky větších rozměrů (dílců z  lehkého mezerovitého betonu, pěnobetonu či pórobetonu) mezi konstrukce smíšené vychází z premisy souč. A to ve srovnatelných pevnostních úrovních konstrukcí z těchto prvků sestavených s konstrukcemi zděnými, na rozdíl od montovaných konstrukcí z  hutných betonů (z  kameniva hutného i pórovitého), vyráběných ve vyšších pevnostních třídách jako materiál pro dílce s výhradně nosnou funkcí. Zejména u konstrukcí obvodových plášťů se v  pojednávaných případech principy navrhování a ustavování konstrukcí zděných i montovaných konstrukcí betonových často vzájemně doplňují či kombinují. Speciální problematiku tvoří návrh a konstrukční řešení spolu s postupem provádění ucelených systémů včetně všech spojů a  styků, ať již ve svislých nebo ve vodorovných konstrukcích staveb sestavených z těchto dílců. V podmínkách ČR byla dosud situace u těchto systémů normalizačně nejednoznačná, do budoucna se jeví jako jednoznačný požadavek úplná aplikace nové soustavy evropských norem. V rámci činnosti TNK 36/SK 4 Konstrukce z lehkého betonu a pórobetonu byly či jsou připraveny k českému vydání obě kmenové normy – EN 1520 po první pětileté revizi a konečně i první české znění EN 12602. V obou případech se jedná o vyztužené dílce, v prvém případě z lehkého mezerovitého betonu, ve druhém pak z autoklávovaného pórobetonu. Tyto základní specifikace jsou doprovázeny vždy uceleným souborem zkušebních dílčích norem: tuzemská odborná praxe bude mít konečně i zde kompletní podklady normového charakteru, jaké dosud bylo možné nalézt jen u německých technických osvědčení.

Stále však ještě ne pro všechny zdicí prvky a malty (malty obyčejné, lehké nebo malty pro tenké spáry) jsou známy/odzkoušeny všechny návrhové parametry zdiva, a to nejen z hlediska statického, ale i z některých dalších hledisek stavební fyziky i požární bezpečnosti. Totéž platí i pro nově zaváděné komponenty i pro celé systémy nových inovačních řešení (například v poslední době zdivo na polyuretanovou pěnu, kde osvědčení všech vlastností mají jen dvě firmy působící na českém trhu, přičemž „řešení” nabízí více subjektů, jak bylo mj. vidět i na posledním veletrhu ibf 2009 v Brně).

Zdicí prvky V návaznosti na evropskou normalizaci se základní skupiny zdicích prvků člení následovně: ■ pálené cihlářské zdicí prvky, zejména pak novodobé, s vylehčeným průřezem i střepem (EN 771 – 1) – viz obr. 1, 2; ■ vápenopískové zdicí prvky – v ČR zatím jen tradiční, nikoliv novodobé systémy (EN 771 – 2) – viz obr. 3; ■ b etonové zdicí prvky (z hutného nebo pórovitého kame niva v  různých systémových provedeních (EN 771 – 3) – viz obr. 5; ■ pórobetonové zdicí prvky (z pískového nebo popílkového pórobetonu), zejména v systémových aplikacích přesných tvárnic (EN 771 – 4) – viz obr. 4; ■ zdicí prvky z umělého kamene (pohledového betonu), často tzv. shell-bedded masonry (EN 771 – 5) – viz obr. 6; ■ zdicí prvky z  přírodního kamene; jedná se o speciální problematiku v tomto příspěvku dále nekomentovanou (EN 771 – 6) – viz obr. 7. V  důsledku historických tradic i díky převažující „německé sféře vlivu“ ve výrobě zdicích prvků se v ČR aplikují zejména zděné stěny s použitím pálených cihlářských zdicích prvků, zdivo z přesných pórobetonových tvárnic a zdivo z novodobých zdicích prvků z lehkého betonu z Liaporu. Uvedené výrobky (v pořadí podle podílu na trhu) jsou většinou součástí dnes již programově vytvářených zdicích systémů, nejčastěji v  podobě jednovrstvého zdiva (stěny vnitřní i obvodové), v posledních letech pak stále častěji i ve stěnách vrstvených, případně v  kombinacích s  kontaktními či provětrávanými zateplovacími systémy v obvodových stěnách staveb. ■ K novým zdicím technologiím, které zatím nemají výraznější podíl na českém trhu v aplikační oblasti konstrukčního zdiva, avšak jsou již dostatečně známé zejména z použití jako lícová staviva konstrukcí venkovní (zahradní) architektury, patří zdivo z  vápenopískových cihel a zdivo z betonových lícových tvárnic. Obě tyto technologie jsou progresivní ve svých úplných zahraničních aplikacích zdicích systémů, použitelných s  výhodou i pro vícepodlažní stavby – viz obr. 8, 9. ■ Specifickou skupinu pak tvoří zdicí prvky s vrstvou tepelné izolace integrovanou již ve výrobně, a to rozmanitým způsobem. Jsou však tyto technologie opravdu vždy řádně a důkladně prověřeny? Dostat C∏ na zdicí prvek není problém, ale mít k dispozici ověřené chování takového zdiva, pro které normy neplatí, už nikdo nevyžaduje. ■ Zdicí prvky charakteru ztraceného bednění se mohou přímo integrovat do nosné funkce stěny po jejím zmonolitnění (betonové) nebo pouze vytvářet ztracené bednění s větším či menším příspěvkem k tepelné izolaci kompletní stěny (tvarovky dřevoštěpkové, polystyrénové apod.); místo tvarovek se používají často pouze plošné dílce ztraceného bednění či jejich kombinace se samonosnými výztužnými prvky. Nutno rozlišovat! stavebnictví 06–07/09

23

▲ Obr. 1. Zdicí prvky pálené – nová řešení průřezu

▲ Obr. 2. Zdicí prvky pálené – speciální tvarovky

▲ Obr. 3. Zdicí prvky vápenopískové

▲ Obr. 5. Zdicí prvky z lehkého betonu (Liapor)

▲ Obr. 4. Zdicí prvky z pórobetonu ▼ Obr. 6. Zdicí prvky z umělého kamene

24

stavebnictví 06–07/09

▼ O br. 7. Zdicí prvky z  přírodního kamene

▼O  br. 8. Lícové zdivo z vápenopískových cihel

■ Již se rozšířilo i používání kusových staviv větších rozměrů, vyžadujících použití lehkých montážních prostředků; tento způsob využití přechází až po dílčí (kombinovanou) či úplnou prefabrikaci, a to v  rozmanitých materiálově-technologických variantách, s  využitím velkoformátových kusových staviv různých rozměrů apod. V  zahraničí až po prefabrikaci s  využitím celoplošných stěnových dílců (panelů). Speciální pozornost je těmto prvkům a  systémům v  evropském kontextu věnována  i z  hlediska normalizace, hlavně dvěma materiálově-technologickým variantám: dílcům a sestavám z autoklávovaného pórobetonu a z mezerovitého betonu z lehkých kameniv. ▲ Obr. 9. Lícové zdivo z betonových štípaných tvarovek

Malty pro zdění V souladu s evropskou normalizací se pro zděné konstrukce používají: ■ malty obyčejné (klasické); ■ malty tepelně-izolační (lehké); ■ malty pro tenké spáry (1 až 3 mm tlusté, pro přesné zdicí prvky). Zvyšování požadavků na kvalitu prací na stavbě a její kontrolu vede ke stále výraznějšímu používání suchých maltových směsí pro malty obyčejné i lehké (pro zdění i pro omítky) i průmyslově vyráběných speciálních maltových směsí pro tenké spáry. Podrobně se požadavkům na malty pro zdění (ČSN EN 998–2) a pro omítky (ČSN EN 998–1 a 998-3) a nově zaváděných evropských zkušebních norem řady EN 1015-xx věnuje v rámci TNK 37 zástupce VÚMO, který je nositelem CTN pro pojiva a maltoviny. K novodobým trendům rozvoje zděných konstrukcí patří vyvíjet stále efektivnější jednovrstvé zdicí systémy, které by minimalizovaly množství spár ve zdivu (použitím zdicích prvků větších rozměrů), jejich tloušťku (přesnými rozměry tvárnic sofistikovaného průřezu a materiálu), snižovaly vliv malty tenkými spárami či jinak eliminovaly mokrý proces (například zazubením styčné spáry) při současných a požadovaných zvýšených parametrech tepelného odporu zdiva. Posledním vývojovým trendem u jednovrstvých zdicích systémů je náhrada zdicí malty v ložných spárách polyuretanovou pěnou, při použití velmi přesných zdicích prvků. Tyto inovace autor řešil do podoby uplatnitelné pro český trh již v letech 2006–2009, a to pro systémy Pichler (Rakousko) a Wienerberger cihlářský průmysl, a.s., pro který se v současnosti rozšiřuje sortiment využitelných výrobků a dokončuje se i ověření chování dlouhodobě zatíženého zdiva. Autor podotýká, že se z hlediska chování tohoto zdiva jedná o nový fenomén, s mnoha odlišnostmi ve srovnání se zdivem „klasickým“. Jeho použití, které není zahrnuto (kryto) Eurokódem 6, je možné jedině po podrobném a systémovém prověření, vedoucím k vydání Osvědčení vhodnosti pro použití specifikovaných skladeb s definovanými vlastnostmi zdiva v konstrukcích navrhovaných a prováděných v ČR – viz obr. 10, 11.

▲ Obr. 10. Zdivo na polyuretanovou pěnu, zdění stěny pro požární zkoušky

▲ Obr. 11. Zdivo na polyuretanovou pěnu, porušení zkušebního vzorku stěny ▼ Obr. 12. Vodorovná výztuž v ložných spárách zdiva z cihelných tvarovek

Pomocné výrobky pro zděné konstrukce V dosavadní praxi se v ČR použití pomocných výrobků pro zděné konstrukce blíže nespecifikovalo – pomineme-li starší ustanovení o kleštinách v dřevěných stropech zděných budov, případně některá ustanovení o tzv. věncích. Aplikace novodobých pomocných výrobků pro zděné konstrukce zahrnutých doposud do systému evropské normalizace (specifikace ČSN EN 845 – 1, 2, 3, a řada zkušebních norem ČSN EN 846-xx), zahrnují následující problematiku: stavebnictví 06–07/09

25

■ s pony, pásky, závěsy, konzolky a podpěrné úhelníky (ČSN EN 845 – 1); ■ překlady (ČSN EN 845 – 2); ■ v ýztuž do ložných spár (ČSN EN 845 – 3).

▲ Obr. 13. Závěsné konzoly a úložné prahy

▲ Obr. 14. Jumbo-blo- ▲ Obr. 15. VPC bloky a malá mechanizace ky, pórobeton

V porovnání s dosavadními normami ČSN pro zděné konstrukce jsou výše uvedené evropské normy, týkající se všech typů pomocných prvků (a), všech překladů ve  zdivu jednovrstvém i vrstveném (b) a zdiva vyztuženého v ložných spárách (c) zcela novým fenoménem praxe v ČR. Koherentní ustanovení také udávají dále jednotlivé části Eurokódu 6 pro navrhování i provádění zděných konstrukcí. Spony, konzolky a podpěrné úhelníky se již v praxi staly – díky narůstajícím aplikacím vrstveného lícového zdiva – známým výrobkem. Znalost jejich správného použití je však dosud obecně nedostatečná, třebaže příslušné podklady již existují. Aplikace jsou velmi rozmanité – viz například obr. 12, 13. Pásky a závěsy se aplikují ve spojích zděných stěn a dřevěných konstrukcí stropů a střech. Pro všechny pomocné výrobky existuje soubor zkušebních norem, řady ČSN EN 846-1 až 14 (poslední norma bude nově zavedena, byla projednána teprve na zasedání CEN/TC 125 v dubnu 2009). Dále je zapotřebí podotknout, že u vrstvených konstrukcí obvodových stěn se zejména v zahraničí z hlediska zajištění správných stavebně-fyzikálních funkcí apod. používají další, tzv. doplňkové výrobky – například uzávěry a speciální vystrojení dutin, speciální prvky větrací a prvky úložné se zvýšenou izolací. Pro některá řešení již existují i vydaná evropská technická osvědčení ETA. Ke komponentám zděných konstrukcí souhrnně již jen tolik, že všechny specifikace pro zdicí prvky, malty a pomocné výrobky ukončily v tomto roce pětiletý cyklus připomínek a nyní jsou ve stavu rozpracování revize. Žádná specifikace nebyla navržena na zrušení, revize bude středně pracná co do dosažení míry uspokojení všech partnerů. Z 30 evropských zemí (členů CEN) se vyjádřilo 16, z toho 8 bez připomínek; Česká republika nepodala ke specifikacím žádné připomínky (členové TNK 37 a vybraní specialisté z praxe byli obesláni), projevila však zájem účastnit se zpracování revizí těchto norem v příslušných WG komise CEN/TC 125, jejíž poslední zasedání bylo v dubnu 2009; výsledkem je postoupení vybraných norem v pětileté revizi do UAP nebo CEN Enquiry.

Systémy zděných konstrukcí

▲ Obr. 16. Celostěnový obvodový panel vyzděný ve výrobně ▼ Obr. 17. Dřevoštěpkové tvarovky ztraceného bednění

26

stavebnictví 06–07/09

Pro zděné konstrukce je ještě možné (do roku 2010) používat českou normu ČSN 73 1101 [1] včetně jejích nejnovějších Změn č. 3, 4 a 5 z  posledních dvou let, týkajících se základních pevnostních a přetvárných návrhových parametrů u nás dnes nejpoužívanějších zdicích technologií (viz výše). Lze konstatovat, že pro doplnění normy o nejnovější technologie byl proveden zejména na naše poměry rozsáhlý soubor experimentálních ověření pevnosti zdiva v  tlaku a jeho přetvárnosti při působení krátkodobého svislého centrického zatížení. Bylo odzkoušeno celkem: ■ 24 nízkých zděných stěn v 8 sériích po 3 zkušebních vzorcích, zděných ze zdicích prvků (pálených porozitovaných tvárnic) z  pěti českých cihelen; zkoušeny byly přitom jednovrstvé stěny ve vazbě běhounové i vazákové. Pro zdivo na lehkou maltu se hodnoty Pd a α samostatně nevyhodnocovaly.2) ■ 39 nízkých zděných stěn ve 13 zkušebních sériích, zděných z přesných pískových pórobetonových tvárnic, z poloviny od firmy HEBEL a z poloviny od firmy YTONG, vždy s použitím vlastní malty pro tenké

spáry. Takto zdvojené série (3 + 3 = 6) odzkoušených nízkých zděných stěn pak vytvořily podklad pro konečné hodnocení a sestavení hodnot R d a α, obecně aplikovatelných pro tento druh novodobého zdiva z přesných tvárnic a malty pro tenké spáry.3) ■ 52 nízkých zděných stěn (zkoušených v rozmezí let 1994 až 1998) LIAS Vintířov lehký stavební materiál, k.s. začleněných do 16 zkušebních sérií v několika systémových řadách diferencovaného použití; z  toho v  systémové řadě LIATHERM (pro jednovrstvé obvodové zdivo) bylo odzkoušeno nejvíce – celkem 28 zděných stěn s maltou obyčejnou i lehkou, navíc s diferencovanými charakteristikami lehké malty. Soubor provedených zkoušek a z nich odvozených návrhových hodnot pevnosti zdiva v tlaku a jeho přetvárnosti je zde nejrozsáhlejší a jako jediný zahrnuje i hodnoty pro použití lehké malty.4) Výsledkem výše uvedených zkoušek a jejich vyhodnocení jsou Změny č. 3, 4 a 5 ČSN 73 1101, které charakterizují hodnoty, jež prošly jednáním komise TNK 37. Za ostatní hodnoty odpovídají výrobci, kteří je uvádějí ve svých technických podkladech. Skutečnost, že pro výpočty podle ČSN 73 1101 nebyly k dispozici jiné než výše uvedené údaje, byla a je často zdrojem aktuálních potíží (zejména u podrobnějších prověření i jiných vlastností než je pevnost zdiva v  tlaku). Jako výhodnější se tedy jevilo dopracovat celou soustavu potřebných hodnot návrhových charakteristik zdiva již podle soustavy ČSN EN (pro pevnost v tlaku a přetvárnost jsou zatím k dispozici pouze hodnoty pro zdivo z tvárnic z Liaporu, zkoušených již i podle metodiky EN). Zatím co nyní se podle Eurokódu 6 postupovat mohlo, od roku 2010 to má být jedinou možností. I další doplnění zkoušek pro zdivo při příčně působícím zatížení (tah za ohybu v obou směrech příčného namáhání zdiva) a při působení smyku v ložné spáře by bylo žádoucí. Dosavadní zkoušky však byly prováděny veskrze sporadicky, neboť evropské normy uvádějí i možnost použití tabulkových hodnot. Jistota je však vždy jen u hodnoty ověřené zkouškou; minimální hodnoty podle tabulek nejsou vždy uspokojivým řešením, zejména ne u zdiva, kde se uvažuje s jeho plným statickým působením či spolupůsobením jako konstrukčního prvku nosného systému objektu (vnitřní nosné stěny a suterénní stěny vícepodlažních budov, vnitřní vrstvy obvodových vrstvených stěn, stěnové výplně skeletů aj.).

▲ Obr. 18. Systém tvarovek ztraceného bednění z PPS

▲ Obr. 19. Pálené tvarovky ztraceného bednění

Konstrukce stěn ze zdicích prvků větších rozměrů Používají se velkorozměrové pálené, pórobetonové a vápenopískové bloky ale v ČR nejsou taková řešení příliš rozšířená (pórobeton – viz obr. 14). Zdicí prvky pálené s tzv. vysokým řezem 500 mm se

2) Následně byla provedena ověření na dílčích sériích, která pak výrobci samostatně prezentovali ve svých technických příručkách – stejně jako pro zdivo na maltu pro tenké spáry. Soubory nebyly tak reprezentativní jako výše (a níže) zmíněné a neprošly projednáním v TNK 37 ani nedoznaly podoby změny normy. 3) Hodnoty platí pouze pro zdivo z  přesných pískových pórobetonových tvárnic, nikoliv pro přesné tvárnice (šedé) z  popílkového pórobetonu. O zkouškách dalších pevností (P6 nebo nejnovějších P2-350 či P2-300) nemá autor povědomí, zda bylo u nás zkoušeno – platí viz výše, tj. šlo mimo TNK 37). 4) V letech 2006 a 2008 byly následně odzkoušeny další sestavy zdiva pro přesné tvárnice na maltu pro tenké spáry, pro nové typy tvárnic a pro zjištění počáteční pevnosti zdiva ve smyku pro všechny typy malt. Rovněž byly takto vyhodnocené parametry již pouze uvedeny v podkladech výrobce, neprocházely TNK 37.

▲ Obr. 20. Stropní vložky keramické ▼ Obr. 21. Stropní vložky z plášťovaných vložek PPS, pochůzí

stavebnictví 06–07/09

27

▼ Obr. 22. Stropní vložky skořepinové vylehčující, z recyklátu

v tuzemsku nepoužívají vůbec, zdicí prvky vápenopískové se mohou objevit při dodávkách ze zahraničí. Všechna tato řešení jsou spojena s  potřebou použití speciální montážní mechanizace (viz obr. 15). Evropské normy přitom pro tato řešení žádná návrhová specifika ani jiné parametry neuvádějí; podle našich zkušeností z kdysi aplikované výstavby z bloků a blokopanelů by však bylo možné dosáhnout v těchto případech i vyšších návrhových parametrů než u zdiva do výšky zdicích prvků 250 mm.

Výše uvedené základní normy (specifikace) udávají úplnou škálu požadavků na vlastnosti materiálů, dílců i  styků s  odvoláním na návaznou souvztažnou soustavu EN pro jejich zkoušení. K základním všeobecným požadavkům na dílce patří požadavky na zajištění bezpečnosti a použitelnosti konstrukce pod zatížením a jinými fyzikálními vlivy, speciálně pak v případě požáru. Normy uvádějí rovněž metody stanovení výpočtového tepelného odporu dílce, stanovení akustických parametrů apod. Z významných požadavků na dílce je vhodné dále zmínit trvanlivost, která je v těchto EN definována jako „schopnost plnění funkcí dílce s ohledem na jeho pevnost, stabilitu i použitelnost, bez jejich výrazného omezení a bez nadměrné údržby po celou dobu životnosti dílce“. U dílců z AAC je navíc poměrně podrobně řešena problematika předpětí. Současně zahrnuje návrh komentovaných EN řadu dodatečných požadavků na jednotlivé základní typy dílců – diferencovaně pro dílce jednotlivých částí nosných konstrukcí. Návrh komentovaných EN požaduje rovněž stanovení pevnosti styků a spojů mezi dílci. Pro stanovení únosnosti styků ve smyku, a to v obou rozhodujících směrech (v rovině a kolmo k rovině styku), jsou předepsány zvláštní zkušební postupy. U spojovacích a doplňkových (kotevních) prvků předepisují tyto EN vždy ověření zkouškou, pokud neexistuje dostatečně podrobný, výstižný a ověřený výpočtový postup na národní úrovni.

Prefabrikované stěnové konstrukce ze zdicích prvků obvyklých rozměrů V zahraničí se běžně používá princip prefabrikace pro zhotovování celostěnových dílců ze zdicích prvků přímo ve výrobě (pálené a vápenopískové zdicí prvky – viz obr. 16). Při dosavadní české emocionální averzi k panelovým technologiím se o to zatím nikdo nepokusil; přitom u našich sousedů s drahou lidskou prací se tento způsob praktikuje dlouhodobě, byla pro něj zpracována i samostatná norma DIN 1053-4 a například firma Walzer v Rakousku hromadně používá pro výrobu těchto dílců polyuretanovou pěnu místo malty (patentováno).

Konstrukce z vyztužených velkorozměrových dílců Jedná se zejména o sestavy: ■ z vyztužených dílců z lehkého mezerovitého betonu ČSN EN 1520; ■ z vyztužených dílců z autoklávovaného pórobetonu ČSN EN 12602. Dílce z  vyztuženého autoklávovaného pórobetonu (dále jen AAC) a dílce z mezerovitého lehkého betonu z pórovitého kameniva (dále jen LAC) byly v  rámci evropské normalizace vyčleněny do samostatného svazku norem, připravovaného samostatnou subkomisí CEN/TC  177 (u nás řeší TNK 36/SK 4). Jistou raritou se stalo, že problematika statického řešení, resp. jeho specifika, jsou u této skupiny výrobkových norem součástí tzv. specifikací a nejsou řešena obvyklým způsobem, tj. jako samostatná část Eurokódu 2 a samostatná výrobková specifikace. Druhou zvláštností je (bylo tomu tak hlavně v  prvních etapách zpracovávání návrhů EN) nezbytnost důsledné koordinace s normalizačním procesem v oboru zdicích prvků z AAC a LAC, spadajících do kompetence CEN/TC 125. I proto jsou tyto výrobky a konstrukce zahrnuty do smíšených konstrukcí, tzn. že pro jejich aplikace ve smyslu připravovaných evropských norem je současně zapotřebí znalost problematiky betonových i zděných konstrukcí v rámci evropských předpisů.

28

stavebnictví 06–07/09

Smíšené svislé konstrukce ■ s ystémy z nenosných zdicích prvků ztraceného bednění (ETAG 009); ■ systémové tvárnice z  polystyrenu a z  dřevoštěpků existence (CUAP + ETA); ■ bednicí tvárnice dřevoštěpkové, dokončena EN 15498; ■ b ednicí tvárnice z  betonu a lehkého betonu, dokončena EN 15435; ■ systémy  využívající deskových, stěnových a pomocných prvků ztraceného bednění – například systém Velox, systém Rastra, systém Sismo. V České republice neexistuje dosud jediná původní česká norma pro navrhování smíšených konstrukcí. V plné platnosti je však již dlouho a pokyn pro evropská technická schválení ETAG 009 Dílce/systémy nenosného ztraceného bednění tvořeného dutinovými tvárnicemi nebo panely vyrobenými z izolačních materiálů, případně z betonu, podle kterého již byly dodnes vydány skoro dvě desítky evropských technických osvědčení (ETA). Pro atypičtější případy byly navíc zpracovány i CUAP, takže rozmanitost evropsky certifikovaných systémů je již dostatečně veliká. Pokrývá jak systémy z tvarovek ze štěpkobetonu (DURISOL, BIOCEMENT, aj.) či expandovaného polystyrenu (ISORAST aj.), tak systémy z tvarovek z betonu či lehkého betonu, jakož i z bednicích dílců plošných (VELOX), dutinových (RASTRA), případně nástřik a výplň do ztraceného bednění z ocelové mřížoviny, bednicích a izolačních prvků (SISMO, MONOLITE) – viz obr. 17, 18. Co je podstatné pro výrobce/dodavatele těchto systémů na stavební trh, je skutečnost, že pro pouhou „domácí certifikaci“ podle zpracovaného STO musí dnes postupovat při zkoušení a schvalování podle stejných pravidel jako při „evropské certifikaci“ s obdržením označení C∏: musí se řídit pravidly, která udává ETAG 009. Zde je na místě upozornění, že v tomto roce nově zaváděné výrobkové normy ČSN EN 15435 a ČSN EN 15498 – byť jsou specifikacemi udávajícími vlastnosti výrobků (bednicích nenosných tvárnic z  obyčejného či Je paradoxní, že pro pálené tvarovky ztraceného bednění (obr. 19) dnes předpis neexistuje. 5)

lehkého betonu nebo ze dřevoštěpkobetonu) a tudíž harmonizovanými evropskými normami s přílohou ZA specifikující podmínky pro udělení značky CE tvárnici – nenahrazují úplné posouzení systému podle ETAG 009 nebo CUAP.5)

Bednicí tvárnice (tvarovky ztraceného bednění) ze štěpkobetonu Bednicí tvárnice (tvarovky ztraceného bednění) ze štěpkobetonu se vyrábějí jako kompaktní duté tvarovky – buď s integrovanou tepelnou izolací nebo nez ní. Pro výrobu štěpkobetonových bednicích tvárnic se smí použít pouze štěpkobetonu vyhovujícího normě EN 14474. Doplňková tepelná izolace musí splňovat požadavky (podle typu izolace) příslušné normy řady EN 13162 až EN 13171. Veškeré tvárnice musí mít zcela jednoznačně a podrobně stanoveny všechny rozměry, hlavní (systémové) i podrobné. Norma dále stanoví podrobně požadavky na systémové i dílčí rozměry, veškeré druhy dovolených odchylek rozměrů, rovinnosti i pravoúhlosti. Výrobce zkouší a deklaruje objemovou hmotnost, vlhkostní přetvoření a u tvarovek obvodových stěn propustnost vodních par. Bednicí tvarovky ze štěpkobetonu musí splňovat z hlediska reakce na oheň podmínky pro třídu B podle EN 13501-1. Mechanická pevnost bednicích tvárnic musí být taková, aby bylo možné s nimi bezproblémově manipulovat a aby odolaly tlaku výplně při zalévání dutin. Za tím účelem je nutné stanovit speciálními zkouškami a zkontrolovat plnění předepsaných kritérií pro: ■ pevnost žeber v tahu; ■ pevnost bočnic v ohybu; ■ pevnost bočnic tvárnice v tahu kolmo k rovině. Z  akustických vlastností se hodnotí vzduchová neprůzvučnost a zvuková pohltivost hotových stěn. Z tepelně-technických vlastností se zjišťuje tepelná vodivost a měrná tepelná kapacita dřevoštěpových tvárnic a stanoví se tepelný odpor celé stěny. S ohledem na předpokládané použití se ověřuje mrazuvzdornost tvárnic, případně v  přímém kontaktu s  rozmrazovacími solemi. V  přílohách normy je dále uveden diagram charakterizující tlak betonové výplně při zalévání, dále jsou popsány mechanické zkoušky, zkušební postupy a zkušební zařízení pro nové typy těchto zkoušek; uvedeny jsou i výpočtové vzorce pro hodnocení posuzovaných vlastností. Uvádí se také zkušební metoda pro stanovení měrné tepelné kapacity.

Bednicí tvárnice z obyčejného a lehkého betonu (nenosné) Bednicí tvárnice z  obyčejného a lehkého betonu (nenosné) podle ČSN EN 15435 nezahrnují zdicí prvky, pro které je určena ČSN EN 771-3, příp. ČSN EN 771-5. Konstrukční vlastnosti zdiva z betonových tvárnic závisí na jejich betonové nebo maltové výplni; tyto tvarovky nejsou určeny k použití bez výplně. Mohou se zdít nasucho (podle stanoveného technologického postupu), tvarovky mohou být opatřeny zámkem ve spojích. Pro sledované vlastnosti platí obdobná pravidla uvedená u tvárnic dřevoštěpových. Ze speciálních mechanických vlastností se zkouší jen pevnost v tahu žeber a pevnost v ohybu bočnic. Opět je udán diagram pro tlak zálivkového betonu; u tuhých betonových tvárnic jde o lineární závislost. Navíc se hodnotí podle EN 772-11 nasákavost vlivem kapilarity. Sledování vlhkostních přetvoření je nezbytné, významné je zejména u lehkých betonů a u jemnozrnných betonů. U kontroly geometrických parametrů přibývá kontrola pravoúhlosti, odklonu

a náklonu na vzorku nízké stěny (1 m = cca 4 řady tvárnic nad sebou, délka > 2 m). Přistupuje též stanovení rovinnosti vnějších líců tvárnic a kontrola rovinnosti úložných ploch. Zkouška přilnavosti tepelné izolace by mohla být aplikována i u jiných typů tvárnic (sendvičový typ s vrstvou izolace uvnitř), pro který žádná norma ani technický návod pro hodnocení výrobku oficiálně neexistuje.

Závěr ke smíšeným stěnovým konstrukcím Zavádění soustavy nových evropských norem (výrobkových specifikací) a předpisů s tematikou navrhování a provádění smíšených stěnových systémů využívajících prvků ztraceného bednění dostává tuto problematiku do kvalitativně vyšší fáze ve srovnání s dosavadním stavem často „lidové tvořivosti“. Precizují se požadavky a kritéria, stanovují se nové zkušební metody, zpřesňují se podmínky pro certifikaci a průběžnou kontrolu kvality výroby i výrobků. Je však na místě poznámka, že uvedené klady zavedení nových EN s sebou nesou riziko, že případně někdy a někde dojde i k vynechání „systémových požadavků“ ETAGu 009, který řeší problém z kvalitativně vyšších pozic sestavy (kit) jako vybrané části systému. To, co u zděných konstrukcí zajišťují normy pro zkoušení zdiva (sestavy) a zejména pravidla pro navrhování a provádění zděných konstrukcí specifikovaná v Eurokódu 6, nemá adekvátní normativní dokumenty s vyjímkou zmíněného ETAGu, resp. ve speciálních případech CUAPu. Toto nelze při aplikacích smíšených svislých konstrukcí pustit ze zřetele.

Smíšené vodorovné konstrukce Smíšené vodorovné konstrukce (s  využitím speciálních stropních tvarovek) představují: ■ stropní konstrukce montované z trámů (EN 15037-1) a stropních vložek z betonu, z pálené keramiky, z PPS a z vložek lehčených (prEN 15037-2 až 5); ■ s tropní panely vyrobené z  vložek a zmonolitněné betonem (prEN 13747-2); ■ monolitické stropní konstrukce s vložkami kladenými na staveništi.

Trámy pro montované stropní systémy EN 15037-1 z  dubna 2008 je t.č. ve stádiu dokončování a vydání českého překladu jako ČSN EN. Jde o kmenovou normu této skupiny, doplněnou dále čtyřmi dalšími částmi, pojednávajícími o stropních vložkách z různých materiálů (nejde již pouze a jen o vložky pálené). Rozsáhlá norma bude mít včetně dvanácti příloh a přílohy ZA (jde o harmonizovanou normu – specifikaci) v  českém znění celkem cca 86 stran. Samotný text bez obligatorních náležitostí (předmět normy, citované normativní dokumenty, termíny a definice) obsahuje souhrn požadavků a zkušebních metod, pravidla pro hodnocení shody, značení a obsah technické dokumentace. Příloha A stanoví potřebné doplňující podrobnosti pro kontrolu výrobního postupu i kontrolu hotových výrobků; základní požadavky (vztahuje se i ke všem ostatním ustanovením normy a jejich příloh) stanoví základní norma pro železobetonové prefabrikáty – ČSN EN 13369. Norma člení trámové prvky na kompaktní trámy z vyztuženého nebo předpjatého betonu tvaru obráceného T nebo I, dále na betonové trámy s  příhradovým nosníkem, případně na trámy s  keramickým pláštěm. Pro jednotlivá tvarová řešení trámů udává norma podrobně i zásady pro minimální rozměry trámů nebo jejich podrobností. Podrobně jsou v normě popsány požadavky na beton, výztuž, zabudované prvky i spojovací stavebnictví 06–07/09

29

prostředky. Detailněji se upřesňují požadavky pro předpjaté trámy, specifikovány jsou i konstrukční podrobnosti, zvláštní požadavky na umístění předpínací výztuže a požadavky na spřahovací a smykovou výztuž. Jsou podrobně specifikovány způsoby úpravy povrchů horního povrchu a boků stropních trámů nebo jejich další rozměrové charakteristiky. Přílohy normy udávají mj. zásady pro zmonolitněné konstrukce spřažených stropních systémů (B), stanovení návrhové pevnosti spřahování výztuže a zásady pro její kotvení a kotevní únosnost (C). Příloha (D) stanoví konstrukční zásady pro oblast přímých a nepřímých podpor a pro kotvení výztuže, příloha (E) pojednává o návrhu spřažených stropních systémů. Další přílohy EN 15037-1 pojednávají o návrhu samonosných trámů (F), tzv. diafragmovém působení stropní tabule ve své rovině (G), o zkouškách při stanovení rozpětí trámů během výstavby (H), o vyhodnocení pevnosti betonu v době předpínání (J) a také o stanovení požární odolnosti (K) a akustických vlastností – vzduchové a kročejové neprůzvučnosti (L).

Stropní vložky pro stropy montované z trámů a vložek Stropním vložkám z  různých materiálů jsou věnovány další části evropské normy EN 15037 Precast concrete products – Beam-andblock floor systems: ■ prEN 15037-2 Část 2: Betonové stropní vložky; ■ prEN 15037-2 Část 3: Pálené stropní vložky; ■ prEN 15037-2 Část 4: Polystyrénové stropní vložky; ■ prEN 15037-2 Část 5: Vylehčovací stropní vložky. kde části 2 a 3 by měly projít schválením ještě letos a část 4 je v pokročilém rozpracování. Normy jsou opět dostatečně podrobné a představují dobrý podklad pro návrhovou praxi. Ukázky stropů s využitím různých stropních vložek jsou na obr. 20, 21 a 22.

má dlouhodobou tradici v  tzv. Waffle-floors, využívaných často u bodově podepřených desek s velkým rozpětím. Stropní vložky zde mají většinou efekt prostorotvorný (působí jako vylehčovací dílce ztraceného bednění). V tradičním materiálovém provedení (pálené vložky, betonové vložky speciálního tvarování sloužící například pro umístění rozvodů apod.) se mohou i částečně spolupodílet na únosnosti stropů, přičemž zde existuje možnost lepšího vykrytí složitých půdorysných řešení například vytvořením nepravidelné sítě žeber, spojením s okrajovými nosníky, apod. Lze konstatovat, že tato řešení jsou v tuzemské praxi dostatečně známá a že jejich návrh podléhá aplikaci Eurokódu 2; započtení jistého stupně spolupůsobení některých stropních vložek se však jeví jako efektivní jen v  omezeném množství případů a zřejmě nebude činit statikům a konstruktérům potíže zohlednit poznatky a zásady pro tvorbu a navrhování stropních systémů Beam&Blocks podle EN, uvedených v předchozích kapitolách.

Závěrem ke smíšeným vodorovným konstrukcím Zavádění soustavy nových evropských norem s tematikou navrhování stropních konstrukcí využívajících stropních vložek z  různých materiálů a různých variant řešení nosných prvků těchto smíšených vodorovných konstrukcí se jeví přínosem v porovnání s dosud platnou návrhovou praxí v ČR. Po českém vydání a zavedení alespoň základních norem ČSN EN 15037-1,2,3 a dokončení EN 13747-2 bude možné pokrýt většinu praktických řešení těchto konstrukcí na stavebním trhu ve smyslu evropské normalizace a konečně i zrušit prehistorickou ČSN 73 1102. Následným rozšířením o EN 15037-4,5 bude jistě i v ČR sortiment navrhovaných konstrukcí ještě zajímavější. ■ Použitá literatura (pro velký rozsah není uvedena jmenovitě) [1] Kompletní balík evropských norem v oboru [2] Kompletní seznam publikací autora v oboru

Připravované evropské normy pro stropní panely s použitím vložek Původní EN 13747:2005 + prA1:2008 Precast concrete products – Floor plates for floor systems pojednávající o filigránových stropních deskách pro stropní konstrukce, které umožňují také vyvložkování při jejich zmonolitnění a kompletaci (jako přechodový případ mezi systémy smíšených stropních konstrukcí), byla v březnu 2008 rozšířena o návrh prEN 13747-2:2008 Lightened ribbed floor plates. Tento návrh normy, velmi silně diskutovaný opět zejména německou delegací (kontroverze s DIN), se týká výhradně a jen stropních panelů s použitím pálených stropních vložek. Podstatné je zde rozdělení vložek do tří základních kategorií – nespolupůsobících (NR), částečně spolupůsobících (SR) a plně spolupůsobících (RR). Nejnižší třída betonu je předepsána C25/30, nejnižší pevnost při dopravě 15 Mpa. Nejpodrobněji je popsáno stanovení minimálních rozměrů a všech typů tolerancí. Stropní panely tohoto typu se mohou provádět v největších rozměrech: šířka do 1200 mm, výška do 300 mm. Použité keramické tvarovky přitom ve své zesílené horní části partikulárně lícují s horním povrchem panelu.

english synopsis Masonry and Mixed Structures (MMS): State of Art – Further Development – Standardization

The article introduces the state of art of >Masonry and Mixed Structures< including the current stage of the implementation of European standards in the Czech Republic. Besides typical masonry structures the mixed structures used in vertical as well as in the horizontal structures of buildings are mentioned. Some special innovative product and/or systems are presented as a part of further development of MMS.

klíčová slova: zdicí prvky, malta pro zdění, pomocné výrobky, zdivo, zděné a smíšené konstrukce

keywords:

Monolitické stropní konstrukce s vložkami kladenými na staveništi Tento poslední případ využití stropních vložek různého typu a z  různých materiálů ve stropních a/nebo střešních konstrukcích

30

stavebnictví 06–07/09

masonry units, masonry mortar, ancillary components, masonry, masonry and mixed structures

odborné posouzení článku: doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., FA ČVUT Praha

zděné a smíšené konstrukce

text: Petr Veleba

grafické podklady: Wienerberger cihlářský průmysl, a.s.

▲ Stěna z cihel POROTHERM CB

Navrhování a realizace staveb z cihelného zdiva POROTHERM Ing. Petr Veleba (*1974) Absolvent Stavební fakulty ČVUT, od roku 1998 byl projektantem pozemních staveb. Od roku 2003 působí ve společnosti Wienerberger cihlářský průmysl, a.s., nejprve jako technický poradce, nyní jako produkt technik. Je členem technické komise Cihlářského svazu Čech a Moravy a energetickým znalcem. Je autorizovaným technikem v oboru pozemní stavby. E-mail: [email protected]

Přírodní hlína byla historicky jedním z prvních stavebních materiálů. Po jejím zušlechtění – vysušení a vypálení na cihly – získal člověk přírodní materiál trvalé hodnoty s vyváženými fyzikálními vlastnostmi. Příspěvek je rozborem trendů a sledovaných kriterií v inovaci cihelných bloků POROTHERM a jejich praktický dopad na navrhování a realizaci staveb.

Výrobní rozměry a tolerance cihelných výrobků Cihelné bloky POROTHERM jsou vyráběny v tloušťkách od 80 do 440 mm, délkách od 250 do 500 mm a výšce 238 mm (ale také 155 a 249 mm). Rozměrovou přesnost výrobků pro bývalou I. jakostní třídu výrobce deklaruje podle normy ČSN EN 771-1 v třídě tolerancí T2 a R2. Pro názornost: bloky šířky 440 mm se vyrábějí s přesností ±5  mm (výška a délka téhož bloku potom s  přesností ±4 mm). Vyjímečné požadavky jsou kladeny na výrobky zděné s tenkou ložnou spárou, u kterých se po vypálení výška dále upraví broušením s deklarovanou přesností ±1 mm. Přesnost zabroušení (rovinnost) ložných ploch u broušených cihel zděných na polyuretanovou pěnu POROTHERM DRYFIX má vliv na celkovou pevnost zdiva. Proto byla přijata velmi přísná kriteria pro dodávku cihel POROTHERM CB DF, ta vyžadují rovinnost ložných ploch s  odchylkou maximálně 0,3 mm.

Hmotnost Hmotnost cihelných výrobků je volena s ohledem na ruční manipulaci při zdění na stavbě. Běžná hmotnost bloku je kolem 16 kg. Nejtěžšími stavebnictví 06–07/09

31

bloky výrobní řady jsou bloky akustické, kde vyšší hmotnost pomáhá zlepšit akustické vlastnosti kladené zejména na mezibytové stěny. Nejtěžším blokem z  výrobní řady je POROTHERM 25 AKU P+D s hmotností cca 21,7 kg/ks.

Pevnost

▲ N ová tvarovka POROTHERM EKO v  řezu v  porovnání s  tvarovkou POROTHERM P+D, která je o generaci starší

Výpočtová pevnost keramické stěny dosahuje hodnot v rozpětí od 0,65 MPa po cca 2,2 MPa a je dána zvolenou kombinací pevnosti keramického bloku a pevnosti pojiva. U samotných bloků je dosahováno pevnosti v rozmezí P6 až P20 (6–20 MPa), u malty M 2,5 do M 10. U zdiva použitého na maltu pro tenké spáry POROTHERM CB DBM je při stejné pevnosti bloku dosahováno vyšších pevností než u varianty zdiva s klasickou maltou o téže pevnosti. Specifickým případem je spojování cihelných bloků pomocí jednosložkové polyuretanové pěny POROTHERM DRYFIX. Výsledky statických zkoušek prováděných v  brněnské pobočce TZÚS jsou shrnuty v  Protokolu o posouzení vlastností zdiva POROTHERM CB zděných na jednosložkovou polyuretanovou pěnu POROTHERM DRYFIX k použití ve stavbách. Deklarované hodnoty jsou v rozpětí 0,9 až 1,5 MPa (podle pevnostní třídy bloku POROTHERM od 8 do 15 MPa). Hodnoty pevnosti zdiva v tlaku vzešlé ze zkoušek jsou zatím redukovány o 30 %, a to do dokončení zkoušek fragmentů pod dlouhodobým zatížením. Výsledky těchto zkoušek jsou očekávány začátkem druhé poloviny roku 2009. Konstituční vztahy a podrobné hodnoty jsou zveřejněny a jsou ke stažení v protokolu na webových stránkách výrobce.

Tepelně technické parametry

▲P  růběh zkoušky požární odolnosti stěny vyzděné na polyuretanovou pěnu POROTHERM DRYFIX (s autorem textu) ▼Z  dění na polyuretanovou pěnu POROTHERM DRYFIX

S rostoucím akcentem na tepelnou ochranu budov jsou v laboratořích hledány možnosti konstrukce keramických bloků s  co největším tepelným odporem, avšak v kombinaci se zachováním co nejvyšší pevnosti a také akustických vlastností. Při pouhém vylehčování materiálu by se brzy narazilo na snížení potřebné pevnosti keramického bloku. Proto došlo ke změně tradičního děrování keramických bloků, kde jsou dosavadní kosočtverce nahrazeny obdélníkovým děrováním. Rozdíl oproti v minulosti používanému kosočtvercovému děrování je v rozměrech děr a v tloušťce vnitřních stěn. Děrování je nyní široké a štíhlé a tloušťka vnitřní stěny dříve 8 až 10 mm je upravena na 5 mm. Změna děrování výrobku a snížení objemové hmotnosti střepu se odrazila ve zlepšení tepelných parametrů nové řady o cca 10 %. Cihelný blok je oproti původní řadě P+D celkově lehčí, což pozitivně ovlivní jak transport, tak i manipulaci na stavbě. Zároveň tenké obdélníkové vzduchové dutiny umožňují velmi dobrou dělitelnost bloku (řezáním). Díky struktuře keramiky zároveň poklesla spotřeba malty na zdění, neboť se snížil zátek malty do dutin. Podrobné údaje k řadě POROTHERM EKO jsou uvedeny v technických listech na webových stránkách výrobce.

Akustické vlastnosti Pouhým vylehčováním keramického bloku dochází ke zlepšování tepelných vlastností materiálu, ale s dopadem na vlastnosti akustické. Aby byla splněna kritéria, která jsou kladena na vnitřní stěny z hlediska prostupu tepla (požadované U ≤ 1,3 W/(m2∙K), bylo rozhodnuto využít možnosti tvarovat vnitřní děrování keramiky a nespoléhat pouze na docílení plošné hmotnosti bloků ve stěně. Varianta dohánění tepelných parametrů akustické stěny pouze pomocí nesmyslných

32

stavebnictví 06–07/09

tlouštěk tepelněizolační omítky byla výrobcem zavržena jako v praxi nereálná. Nemile překvapily taktéž výsledky na základě akustických měření provedených na stěnách se zateplením, když se kýžené zlepšení vzduchové neprůzvučnosti nedostavilo, ba naopak. Podrobně o provedených měřeních a závěrech informoval Ing. Antonín Horský v referátu předneseném v lednu pro odbornou veřejnost na cyklu přednášek Wienerberger fórum. Několik let trvajícím vývojem výrobce dospěl k bloku POROTHERM 25 AKU P+D, který s běžnými omítkami (1450 kg/m3) o tloušťce 15 mm dociluje výborné laboratorní neprůzvučnosti 55 dB a jehož součinitel prostupu tepla při praktické vlhkosti je U = 1,00 W/(m2∙K).

Požární ochrana Díky podstatě materiálu, který vzniká pálením v peci, se u výrobků při požárních zkouškách stěn neprojevily žádné problémy. Zajímavostí byla zkouška požární odolnosti stěny vyzděné na polyuretanovou pěnu POROTHERM DRYFIX. Zkouška byla prováděna ve společnosti PAVUS Veselí nad Lužnicí na stěně o tloušťce 240 mm pod zatížením na mezi únosnosti. Stěna byla oboustranně omítnuta běžnou vápenocementovou omítkou tloušťky do 20 mm. Tato stěna bez potíží vydržela ve zkušebně maximální možnou dobu trvání zkoušky, tj. 180 minut.

▲ Použití koncových cihel POROTHERM 44 K Si a POROTHERM 44 ½ Si u ostění a parapetu

Navrhování staveb, zásadní konstrukční detaily, aktuální pokyny pro projektanty Stavby z  cihelného systému POROTHERM mají ve směru délky stěn skladebné rozměry odpovídající násobku délkového modulu 125  mm, je tedy vhodné navrhovat stěny v  půdorysném modulu 250 mm s počátkem ve vnitřním rohu vnější stěny. Usnadní se tak práce při provádění. Pro dodržení potřebného modulu, převazby, ale i pro důmyslné řešení konstrukce z hlediska odstranění tepelných mostů jsou k cihelným blokům vyráběny též doplňkové cihly rohové, poloviční a koncové. Doplňkové tvary koncových cihel nacházejí uplatnění zejména při napojení otvorových výplní ke stěně. Doplňkové koncové tvary cihel s kapsou pro izolant v ostění jsou přímou odpovědí na stavebně-fyzikální požadavky. Umožňují jednoduše docílit potřebnou povrchovou teplotu u  ostění v  interiéru a zabránit tím riziku nepříznivé kondenzace vodních par s  následným zvýšením rizika růstu plísní. Tyto koncové tvary byly vyvinuty v konstrukční kanceláři výrobce za pomoci Ing. Jiřího Šály, CSc., a k jejich úspěchu jsou přejímány do cihlářské produkce nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Typové detaily, které je potřeba při stavbě řešit, a jednotlivé návaznosti prvků konstrukcí jsou zveřejněny a dány k dispozici ke stažení z internetu. K těmto typovým detailům byly také zpracovány podrobné tepelně-technické výpočty a byly sumarizovány v příručce Katalog tepelné ochrany budov – POROTHERM 2007. V něm je možné najít k detailům potřebné hodnoty, dosazované do výpočtů tepelných ztrát budovy, zejména lineární činitele prostupu tepla ψ. Při dodržení doporučených systémových řešení na základě množství provedených výpočtů na projektech rodinných domů dospěl výrobce k  závěru, že v  součtu byl vliv lineárních tepelných vazeb u materiálu a detailů systému POROTHERM vždy záporný, neboli snižoval celkovou tepelnou ztrátu stavby. Pokud je tedy tento vliv roven nule, bude výpočet na straně bezpečnosti a ušetří se nejpracnější část rutinní práce při zpracovávání energetických štítků a průkazů. Ovšem tento poznatek platí pouze při dodržení systémových řešení vazeb jednotlivých konstrukcí podle Katalogu tepelné ochrany budov.

▲ Vkládání izolantu do kapsy koncové cihly pro odstranění tepelného mostu kolem rámu okne ▼ Čistota řešení napojení ostění pro roletovou schránku na okno

stavebnictví 06–07/09

33

Technologie provádění staveb

▲ Příklad řezání cihel POROTHERM ve štítu rodinného domu

Trendem stavebních firem je rychlé, kvalitní a vzhledově perfektní zdění. Potom je spokojený investor, projektant i dozor. Při zdění z bloků POROTHERM je nejdynamičtěji se rozvíjející technologií pro zdění právě systém POROTHERM DRYFIX. Při použití broušených cihelných bloků postupuje práce velmi rychle, odpadá pracná příprava a transport malty pro ložné spáry, ihned po nástupu na pracoviště stavební četa zdí. Spoj je pevný již po cca 20 minutách a zdění je, na rozdíl od běžné malty, možné i v mrazech až do -5 OC. Pro tento speciální systém bylo na základě množství provedených zkoušek získáno potřebné národní osvědčení č. OIV/20008/009-000002 o vhodnosti zdiva z přesných bloků POROTHERM CB zděných na jednosložkovou polyuretanovou pěnu POROTHERM DRYFIX. Je nutné podotknout, že se tedy nejedná o certifikaci či osvědčení pouze jednotlivých komponent, ale o prověření celého systému jako celku, z pohledu všech šesti základních požadavků kladených na stavební výrobky evropskou směrnicí CPD. ■ Použitá literatura [1] Horský, A., Šulista, R.: Podklad pro navrhování POROTHERM, 11. vydání, Wienerberger cihlářský průmysl, a.s., 7/2008 [2] Šála, J.: Katalog TEPELNÉ OCHRANY BUDOV z kompletního cihlového systému POROTHERM, Wienerberger cihlářský průmysl, a.s., 6/2007 [3] Horský, A., Zahradník, K.: Podklad pro provádění systému POROTHERM, 3. vydání, Wienerberger cihlářský průmysl, a.s., 1/2007 [4] ČSN EN 771-1 + ZMĚNA A1: Specifikace zdicích prvků – Část 1: Pálené zdicí prvky, www.wienerberger.cz

english synopsis Design and Implementation of Buildings of POROTHERM Brick

▲ Stěna z cihel POROTHERM CB

Zájemce si může vlastní projekt spočítat na pomůcce připravené na internetové stránce, která je schopna zároveň vygenerovat energetický štítek obálky budovy včetně protokolu. Zařazení budovy podle energetického štítku obálky budovy je vodicím prvkem, s jakou klasifikací je možné počítat pro podrobnější průkaz energetické náročnosti budovy. Klasifikace domů v průkazu energetické náročnosti je volena velmi přísně. Situace není stejná jako u klasifikace elektrospotřebičů, kde byla nastavena velmi měkká kritéria a téměř všechny jsou v kategorii A. Jen původními měkkými kritérii jsou dnes výrobci tlačeni do vymýšlení kategorií A+, A++ atd. Pro klasifikaci budov jsou od počátku kritéria tříd velmi přísná a je na odborné veřejnosti vysvětlit zákazníkovi, že dům v kategorii C je výtečný, B vynikající a dům v kategorii A je již velmi technologicky náročný, nejčastěji pasivní. Pomůckou a vodítkem pro projektanty a jejich klienty může být brožura, podle které si mohou vybrat dům podle požadované energetické náročnosti a zjistit nároky kladené na konstrukce a technická zařízení domu. Brožura je k dispozici i v elektronické podobě na webových stránkách výrobce.

34

stavebnictví 06–07/09

Natural clay was one of the first building materials used in the history of mankind. After its cultivation – drying and firing of bricks – man obtained a material of natural origin and permanent value with balanced physical properties. Thanks to technological progress, research and development the modern POROTHERM products are much demanded by the marked and very popular for their quality. This article analyses trends and monitored criteria of innovation of these products and their practical impact on building design and implementation.

klíčová slova: pálené zdicí prvky , cihelné bloky POROTHERM, výrobní rozměry cihelných výrobků, výpočtová pevnost keramické stěny, vylehčování keramického bloku, Wienerberger fórum, zkouška požární odolnosti stěny

keywords: fired brick, POROTHERM brick, manufacturing sizes of masonry products, calculated compactness of ceramic wall, lightening of ceramic brick, Wienerberger forum, wall fire resistance test

odborné posouzení článku:

doc. Ing. Jaromír K. Klouda, CSc., EUR ing, ředitel úseku VVI v TZÚS Praha s.p. Předseda Technické normalizační komise TNK 37 (Zděné konstrukce)

zděné a smíšené konstrukce

text: Michala Hubertová, Jan Štefánik

foto: Lias Vintířov, LSM k.s.

▲ Sportovně kulturní a kongresové centrum Karlovy Vary (KV Aréna) – pohledové zdivo Liapor R195 – ukázka z probíhající výstavby

Navrhování a realizace stavebních konstrukcí ze zdiva LIAPOR Ing. Michala Hubertová, Ph.D. (*1978) Absolvovala Fakultu stavební VUT v Brně. V současné době je zaměstnána jako vedoucí střediska Vývoj a kontrola kvality ve společnosti Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s. Současně se podílí na řešení výzkumných projektů na FAST VUT v Brně. E-mail: [email protected] Spoluautor: Jan Štefánik E-mail: [email protected]

Zdicí tvárnice Liapor tvoří ucelený systém, který umožňuje realizovat svislé stavební konstrukce pouze s použitím lehkého betonu. Základní požadavky na tvárnice z Liaporu jsou stanoveny evropskou normou ČSN EN 771-3 Specifikace zdicích prvků – Část 3: Betonové tvárnice s hutným nebo pórovitým kamenivem. Tolerance rozměrů všech tvárnic pro zdění s normálním maltovým ložem je v kategorii D1, tj. délka, šířka i výška, v toleranci -3; +5 mm. Tolerance rozměrů tvárnic pro zdění na tenké maltové lože je v kategorii D4, tj. délka a šířka, v toleranci +1; -3 mm, výška v toleranci

±1 mm. Objemová hmotnost tvárnic je základním parametrem pro určení stavebně fyzikálních vlastností. Uvádí se v suchém stavu s tolerancí ± 10 %. Přehled základní řady tvárnic v kategorii D1 je uveden v tabulce 1. Tvárnice Liatherm a Liapor M jsou řazeny do skupiny 1 a tvarovky Liapor S a SL do skupiny 2a dle ČSN EN 1996-1-1.

Základní zásady navrhování Navrhování zděných konstrukcí musí být provedeno na základě pravidel uvedených v ČSN EN 1990. Je třeba postupovat podle následujících ustanovení: ■ navrhuje se podle mezních stavů společně s metodou dílčích součinitelů uvedenou v ČSN EN 1990; ■ zatížení se uvažuje podle ČSN EN 1991; ■ kombinační pravidla pro zatížení se uvažují podle ČSN EN 1990; ■ dodržují se aplikační pravidla podle ČSN EN 1996-1-1. Pro zdivo Liapor jsou stanoveny hodnoty návrhových charakteristik dle soustavy evropských norem. Požadované spolehlivosti zděné konstrukce se při navrhování dosáhne respektováním normy ČSN EN 1996-1-1. Zděné konstrukce by měly být navrhovány tak, aby jejich trvanlivost odpovídala předpokládanému použití s uvážením podmínek působení. Modulová koordinace zajišťuje systémové propojení jednotlivých prvků zdicího systému, ať už se jedná o konstrukce svislé nebo vodorovné. Základním rozměrem tvořícím modulovou síť systému Liapor je 125 mm a velikosti odvozených modulů se rovnají zvoleným násobstavebnictví 06–07/09

35

Typová řada Druh – zkrácené označení Tvar a uspořádání + základní tvar

Liapor M Liapor SL M115-4-1200 M175-4-1300 M240-2-650 M240-12-1200 SL365-2-500 SL365-4-700 b b b l l l b l

Skupina podle ČSN EN 1996-1-1, Tab 3.1 Rozměry

1

1

372 372

372 372

Délka základní tvárnice, l [mm] Délka doplňkové tvárnice 1/2, l [mm] Délka doplňkové tvárnice 2, l [mm] Šířka, b [mm] Výška, h [mm] Pevnost v tlaku, průměrná [N/mm2] Objemová hmotnost [kg/m3] Laboratorní hodnota vážené neprůzvučnosti [dB] Ekvival. hodnota tepelné vodivosti l10,dry [W/mK]

115 240 4 1200 48 0,341

Souč. tepelné vodivosti zdicí malty Souč. tepelné vodivosti zdiva bez omítky R (d/l) Rt (Ri + R + Re) U (1/Rt)

0,860 0,349 0,329 0,498 2,010

Souč. tepelné vodivosti vnitřní omítky tl. 15 [mm] Souč. tepelné vodivosti vnější omítky tl. 25 [mm] Rt včetně omítek U (1/Rt) včetně omítek

0,25 0,10 0,81 1,24

h

h

h

h

1

1

2a

247 247 247 372 372 372 122 122 122 175 240 240 365 240 240 240 240 4 2 12 2 1300 650 1200 500 54 51 55 52* 0,340 0,160 0,325 0,094 Tepelně technické vlastnosti – varianta bez omítek 0,860 0,360 0,860 0,180 0,348 0,164 0,333 0,096 0,502 1,467 0,720 3,794 0,671 1,635 0,889 3,962 1,491 0,612 1,125 0,252 Tepelně technické vlastnosti – varianta s tepelně izolační omítkou 0,25 0,25 0,25 0,25 0,10 0,10 0,10 0,10 0,98 1,94 1,20 4,27 1,02 0,52 0,83 0,23

▲ Tab. 1. Základní fiřada tvárnic Liapor určená pro tradiční technologii zdění na normální maltové lože (kategorie D1 podle ČSN EN 771-3). *Hodnoty stanovené apromaxicí. ▼ Výškové moduly pro tvárnice Liapor na normální maltové lože

▲ Bytový komplex Relaxpoint Klecany (obvodový plášť – Liatherm; vnitřní stěny – Liapor řady M). ▼ Nízkoenergetický rodinný dům Hájek u Ostrova se spotřebou tepla na vytápění 70 kWh/m2 za rok (kompletní zdicí systém Liapor s kontaktním zateplením polystyrenem tl. 20 cm)

36

stavebnictví 06–07/09

▼ Výškové moduly pro tvárnice Liapor na tenké maltové lože

2a 247 372 122 365 240 4 700 53* 0,120 0,180 0,122 2,993 3,161 0,316 0,25 0,10 3,47 0,29

2009

Příloha časopisu Stavebnictví 06–07/09

stavebnictví časopis

l á i c e sp

www.casopisstavebnictvi.cz

Zelená úsporám a projektanti I

Zelená úsporám a projektanti I

text: Informační centrum ČKAIT

Podmínky programu Zelená úsporám ve vztahu k požadavkům stavebních a energetických předpisů Při přípravě a realizaci opatření podporovaných dotacemi z programu Zelená úsporám je třeba dodržet všechna ustanovení platných právních předpisů, která se na tato opatření vztahují. Respektování obecně závazných právních předpisů je pro žadatele o podporu – vlastníka rodinného nebo bytového domu – důležité také proto, že podporovaná opatření jsou financována z prostředků veřejného rozpočtu a jejich čerpání a použití podléhá příslušným kontrolním mechanizmům.

Zateplování budov ■ Zateplení pláště stavby je vždy stavební úpravou – srovnej § 2 odst. 5 písm. c) stavebního zákona (dále SZ). ■ Stavební úpravy a rovněž udržovací práce nevyžadují rozhodnutí o změně stavby ani územní souhlas – viz § 81 odst. 3 SZ. V jakém režimu podle SZ bude stavební úprava prováděna rozhodne místně příslušný stavební úřad. Podle § 103 odst. 1 písm. h) SZ, tj. bez ohlášení a bez stavebního povolení lze provádět stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, pokud nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost. Stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí, lze provádět na základě ohlášení – § 104 odst. 2 písm. n). ■ Pokud stavební úpravy nesplňují požadavky § 103 odst. 1 písm. h), pak se provádějí na ohlášení (stavební úpravy dokončených staveb, které je možno při nové výstavbě provést na

2

speciál 06–07/09

ohlášení ); nebo na stavební povolení (stavební úpravy dokončených staveb, které se provádějí při nové výstavbě na stavební povolení). ■ Důležitým ustanovením SZ je jednoznačné zařazení zateplení budov do stavebních úprav. Splnění podmínek programu Zelená úsporám bude vyžadovat vrstvu tepelné izolace o tloušťce 100 až 300 mm, výjimečně i více. Pokud dochází k rozšíření zastavěné plochy, resp. ke zvýšení stavby pouze v souvislosti se zateplením, jedná se o stavební úpravu a tato změna stavby se neposuzuje jako přístavba nebo nástavba. Větším problémem jsou hranice pozemků, tj. zateplení budovy, která stojí na hranici sousedního pozemku nebo na hranici veřejného prostranství. Ty je třeba řešit (odkoupením malé části pozemku, věcným břemenem) před provedením zateplení. V případě, že nebude dodržena požadovaná odstupová vzdálenost, je možno situaci řešit výjimkou z technických požadavků podle vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. ■ Výměnu oken považují stavební úřady prakticky vždy za udržovací práce – pokud se nemění jejich velikost a tvar. ■ Průkaz energetické náročnosti budovy je vyžadován u větších stavebních úprav budovy, tj. takových, které se týkají více jak 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy a jejichž celková podlahová plocha činí více jak 1000 m2. Tento požadavek nemusí být splněn, pokud vlastník budovy prokáže energetickým auditem, že to není technicky a funkčně možné nebo eko nomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní úč ely nebo pokud to odporuje požadavkům záko na o státní památkové péči, viz zákon č. 4 0 6 / 20 0 0 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, § 6a.

■ U bytových domů je požadováno provedení stavebně technického posouzení budovy před podáním žádosti o podporu v oblasti A (zateplení, výměna oken, instalace systému nuceného větrání). Pokud tento posudek doporučí provedení sanace statiky a opravu vnějšího pláště budovy, je vlastník domu povinen provést veškerá doporučená opatření, která jsou nutná pro kvalitní aplikaci zateplovacích systémů. Podmínky programu podrobně nespecifikují obsah stavebně technického posouzení. Pokud se zpracovává projektová dokumentace, je toto posouzení její součástí. Pokud se stavební úprava provádí bez ohlášení a bez stavebního povolení, měl by stavebně technické posouzení obsahovat minimálně statické posouzení a posouzení vlhkostních poměrů.

Stavba v pasivním energetickém standardu Z pohledu stavebních předpisů vyžaduje splnění všech stavebních a energetických předpisů daných požadavků plus splnění podmínek programu Zelená úsporám podle přílohy č. 1 (Přehled požadovaných vlastností pasivních obytných domů). K závazným požadavkům patří zpracování průkazu energetické náročnosti budov. Splnění podmínek programu Zelená úsporám se prokazuje ve všech oblastech programu výpočtem; s výjimkou kontroly neprůvzdušnosti obálky pasivního domu po dokončení stavby, které se prokazuje měřením.

Výměna zdrojů na tuhá a kapalná fosilní paliva Opět platí, že je třeba předem kontaktovat místně příslušný

stavební úřad, který rozhodne, v jakém režimu bude výměna zdroje vytápění v konkrétních podmínkách stavby prováděna. Podle praxe stavebních úřadů může být tato výměna posuzována podle § 103 SZ, jako stavba nevyžadující stavební povolení ani ohlášení: …odst. 1 písm. b): technická infrastruktura a doprovodná technická zařízení pro rozvod vody, energií, tepla…; bod 2.: vedení technického zařízení uvnitř budovy a její stavební úpravy; …bod 5: stavební úpravy kotelen, pokud se při nich podstatně nemění jejich parametry, topné médium nebo způsob odvodu spalin… Pokud se například jedná o výměnu kotle na uhlí za nový na biomasu, kdy se nezmění parametry kotelny nebo komína, půjde o udržovací práce. Jestliže půjde o změnu elektrického vytápění za vytápění biomasou, bude pravděpodobně nutné zřízení samostatné kotelny, a tedy stavební povolení. Jestliže bude třeba přistavovat komín (který zvyšuje stavbu), bude stavební úřad vyžadovat rozhodnutí o změně stavby nebo územní souhlas; ohlášení nebo stavební povolení. Případně může být – na žádost stavebníka – územní souhlas následně sloučen s vydáním souhlasu s provedením ohlášené stavby. ■ Tepelná čerpadla, která „využívají energetický potenciál podzemních vod“, jsou vodní stavbou. Rozhodnutí o tom, zda se jedná nebo nejedná o vodní stavbu, přísluší vodoprávnímu úřadu (viz také výklad Ministerstva zemědělství ČR vydaný pod č. j. 18996/2002-6020). ■ Instalace solárně-termických kolektorů na rodinné a bytové domy pro přípravu teplé vody nebo pro kombinaci přípravy teplé vody a přitápění (nejsou podporovány fotovoltaické systémy určené k výrobě elektrické energie): podle § 103 odst. 1

Zelená úsporám a projektanti I písm. b) bod 6 SZ nevyžadují topné agregáty, čerpadla a zařízení pro solární ohřev vody ohlášení ani stavební povolení. Může však být nutný územní souhlas nebo územní rozhodnutí – viz metodický návod MMR a Ústavu územního rozvoje Postupy při umisťování, povolování a užívání staveb (k § 103 a 104 SZ); záleží na místě a způsobu umístění solárně termického kolektoru.

SVT a SOD Podmínkou programu Zelená úsporám je použití pro jed notlivá podporovaná opatření jen takových výrobků, zařízení a technologií, která uvádí Seznam v ýrobků a technologií (SVT), vedený Státním fondem životního prostředí ČR. Ob dobně lze použít služeb pouze subjektů uvedených v Seznamu odborných dodavatelů (SOD). Oba seznamy jsou k dispozici na webových stránkách pro gramu (www.zelenausporam.

cz). SFŽP zapisuje do seznamu odborných dodavatelů firmy, které prokáží splnění stanovených podmínek ve vztahu k živnostenskému oprávnění a proškolení zaměstnanců pro provádění příslušných technologií. Do SOD jsou zapisovány jak stavební firmy, které mají živnostenské oprávnění pro vázanou živnost „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ (v terminologii stavebního zákona stavební podnikatel), tak firmy, které mají živnostenské oprávnění pro stavební řemeslné živnosti. ■ Pokud bude stavební úpravu, resp. udržovací práce, provádět řemeslná firma, jedná se podle stavebního zákona o režim stavby svépomocí. Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět stavby, stavební úpravy a udržovací práce uvedené v § 103 a v § 104 SZ, tj. stavby, které nevyžadují ohlášení ani stavební povolení, a stavby, které vyžadují ohlášení. Stavebník je povinen zajistit u stavby prováděné svépomocí stavební dozor.

Protože se v případě programu Zelená úsporám jedná o stavby pro bydlení, je stavebník povinen zajistit výkon stavebního dozoru autorizovanou osobou. ■ Stavební podnikatel je povinen zabezpečit při realizaci stavby odborné vedení provádění stavby stavby vedoucím. Dotace poskytnutá v programu Zelená úsporám má charakter veřejné podpory (viz kap. 2.2.2 programu: Dotace pro právnické osoby bude poskytována v souladu s právními předpisy v oblasti veřejné podpory, a to…). Podle § 152 stavebního zákona je stavebník povinen u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta. A to nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

Povinnost splnit požadavk y stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů platí pro navrhování a provádění sta veb, změn dokončených staveb včetně stavebních úprav a pro udržovací práce. Stavební zákon stanoví v § 2 odst. 4 „Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby“. Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozd ějších p ředpisů, stanoví v § 2 odst. 2: „Ustanovení této vyhlášky se uplatní též při stavebních úpravách, udržovacích pracích, při změnách v užívání staveb…“. Tuto povinnost je třeba zdůraznit a vysvětlit žadatelům o podporu (stavebníkům). Protože na dotovaná opatření je poskytována veřejná podpora, podléhá kontrola sp ln ě ní p o dmínek podpory a požadavků právních předpisů také následné kontrole finančních orgánů. ■

Semináře k programu Zelená úsporám pro členy ČKAIT Rychlý start programu Zelená úsporám si vyžádal operativní organizaci technické podpory provádění odborných tepelně technických výpočtů pro jednotlivé oblasti programu. Informační centrum ČKAIT spolu s Oblastními kancelářemi komory připravilo odborné semináře, určené pro členy ČKAIT v oboru pozemní stavby, technika prostředí staveb a technologická zařízení staveb.

Jaroslav Šafránek nebo Ing. Jiří Šála, případně další specialisté ČKAIT). ■ Podmínky programu Zelená úsporám ve vztahu k předpisům stavebního práva a energetickým předpisům (Česká společnost pro stavební právo, stavební úřady). ■ Softwarová podpora tepelně technických výpočtů v rámci programu.

Termíny seminářů Program semináře ■ Základní informace o programu Zelená úsporám, administrace žádostí, kontrola poskytnutých podpor. Příručka pro žadatele o podporu, Seznam odborných dodavatelů, Seznam výrobků a technologií (zástupce Státního fondu životního prostředí). ■ Technické podmínky programu, metodika a obsah požadovaných tepelně technických výpočtů ve vazbě na příslušné ČSN a TNI (Ing.

Semináře jsou zařazeny do projektu celoživotního vzdělávání členů ČKAIT a jsou hodnoceny jedním akreditačním bodem. Pro členy ČKAIT jsou bezplatné. Více na www.ice-ckait.cz.

Návrh a realizace pasivního domu Oblasti B programu – podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu – bude věnován osmdesátihodinový kurz určený projektantům a stavitelům pasivních domů. Pořadatelem je

Centrum pasivního domu, o. p. s., Brno, www.pasivnidomy.cz/akce. Kurz bude zahájen v září 2009; je akreditován v rámci celoživotního vzdělávání členů ČKAIT. Program kurzu: Základní principy navrhování pasivních domů, příklady; Obálka budovy, konstrukce, izolace, okna, tepelné mosty; Větrání s rekuperací, zdroje energie, TZB, spotřebiče, zajištění kvality; Energetická bilance staveb a její výpočet podle programu PHPP; Zajištění kvality, stavební dozor, Blowerdoor test; Rekonstrukce v pasivním standardu; Ekonomika pasivních domů, finanční analýza, návratnost. ■

Termíny seminářů a místa konání se doplňují podle potřeby a dalšího zájmu autorizovaných osob. Přihlásit se lze písemně, 10. června 2009 středa Praha, Dům ČKAIT, Sokolská 15, Praha 2, zač. 9.00 hod. telefonicky nebo 16. června 2009 úterý Plzeň, SPŠ stavební, Chodské nám. 2, zač. 13.00 hod. e-mailovou 17. června 2009 středa Ostrava, Nová aula VŠB, zač. 9.00 hod. poštou na InforOlomouc, Regionální centrum Olomouc, mačním centru 22. června 2009 pondělí Jeremenkova 40b, zač. 9.00 hod. ČKAIT (semináře 24. června 2009 středa Praha, Dům ČKAIT, Sokolská 15, Praha 2, zač. 9.00 hod. konané v Praze) Brno, Stavební fakulta VUT, Veveří 95, posluchárna a na příslušné 24. června 2009 středa D 182, zač. v 9.00 hod. o b l astní kan ▲ T  ermíny dalších seminářů v měsíci červnu celáře ČK AIT. speciál 06–07/09

3

Zelená úsporám a projektanti I Doporučená odborná literatura k programu Zelená úsporám Výpočet požadovaných hodnot dokládaných k žádosti o podporu se řídí následujícími technickými normami (ČSN) a technickými normalizačními informacemi (TNI): ■ ČSN 73 050:2007 Tepelná ochrana budov (Informační centrum ČKAIT vydalo publikaci Komentář k ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, autoři Ing. Jiří Šála a kolektiv); ■ ČSN EN ISO 13790:2008 Energetická náročnost budov – Výpočet potřeby energie na vytápění a chlazení (norma byla převzata a vyhlášena v anglickém znění, český překlad bude k dispozici dodatečně); ■ TNI 73 0329:2009 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění – Rodinné domy; ■ TNI 73 0330:2009 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění – Bytové domy. Zpracovatelem obou technických normalizačních informací je prof. Jan Tywoniak. ČSN i TNI jsou přístupné v rámci projektu ČSN ONLINE. Cech pro zateplování budov (CZB) vydal následující Technická pravidla pro vnější tepelně izolační kontaktní systémy (ETICS): ■ TP 01-2007 Tepelně technický návrh vnějších tepelně izolačních kontaktních systémů (ETICS);

■ TP 02-2007 Posouzení spolehlivosti připevnění vnějších tepelně izolačních kontaktních systémů (EITCS); ■T  P 03-2007 Detaily řešení vnějších tepelně izolačních kontaktních systémů (ETICS); ■T  P 04-2007 Specifikace a provádění vnějších tepelně izolačních kontaktních systémů (ETICS). Uvedená technická pravidla CZB obsahují podmínky a požadavky pro návrh a posouzení spolehlivosti připevnění vnějších tepelně izolačních kontaktních systémů (ETICS), řešení detailů jejich provedení a podmínky a požadavky pro specifikaci ETICS a jejich provádění. ■ TP 05-2007 Kritéria pro kvalitativní třídy vnějších tepelně izolačních kontaktních systémů (ETICS) Technická pravidla jsou určena pro posuzování kvalitativní úrovně ETICS. ■ TP 01-2009 Technický dozor stavebníka při zateplování budov vnějšími tepelně izolačními kontaktními systémy ETICS Technická pravidla stanoví podmínky pro výkon technického dozoru stavebníka při zateplování budov vnějšími tepelně izolačními kontaktními systémy (ETICS). Publikace vydané Informačním centrem ČKAIT ■ DOS M 05.02 Vedení a dozory ve výstavbě. Stavební deník, jeho skladba a vedení, Jaroslav Hodina a kolektiv, 2. vydání 2007. Tento doporučený metodický standard obsahuje výklad státního dozoru ve věcech územního plánování

a stavebního řádu, odborného vedení provádění stavby, stavebního dozoru, autorského dozoru projektanta, technického dozoru stavebníka, vedení stavebního deníku. Obsahuje dále vzory stavebního deníku a vzor smlouvy o dílo na zhotovení projektové dokumentace podle obchodního zákoníku a vzor smlouvy mandátní na výkon technického dozoru podle obchodního zákoníku. ■ Praktický rádce stavebníka. Příprava a provádění staveb podle nového stavebního zákona, Václava Koukalová a Zdeňka Vobrátilová, 1. vydání 2008. Publikace je určena především pro malé stavebníky. Zabývá se postupně otázkami a okruhy problémů, které musí řešit a které by měl znát stavebník nebo vlastník stavby. Příloha obsahuje vzory formulářů pro povolování staveb. Knihu lze doporučit potenciálním žadatelům o dotaci. ■ Stavební kniha 2009 s podtitulem Připravujeme stavbu rodinného domu, kolektiv autorů, 1. vydání 2009. Stavebnictví a bytová výstavba v roce 2008. Výběr optimální varianty rodinného domu, metody hodnocení (autorka Barbora Kovářová). Nové energetické hodnocení budov (autor Jaroslav Šafránek). Doklady o vhodnosti stavebních výrobků pro stavbu (autor Lubomír Keim). Publikace jiných vydavatelů ■ Katalog tepelných mostů, Roman Šubrt, Pavlína Zvánovcová,

Martin Škopek, Energy Consulting, s.r.o., České Budějovice 2008. Teoretické hodnocení tepelných mostů, výpočtové postupy a závislosti; vlivy výpočetních programů na výsledky hodnocení tepelných mostů. Příklady detailů v  různých materiálových provedeních a v různých podmínkách. ■ Nízkoenergetické domy, Jan Tywoniak a kolektiv, Grada Publishing, Praha 2005. Principy stavebně-energetických koncepcí, konstrukční zásady vedoucí k nízké potřebě provozní energie i integraci systémů s obnovitelnými zdroji energie. Příklady realizovaných domů v ČR i v zahraničí. ■ Nízkoenergetické domy 2, Jan Tywoniak a kolektiv, Grada Publishing, Praha 2008. Energetická bilance, nové metodiky hodnocení nízkoenergetických rodinných domů a stavebně-energetické koncepce. Druhá část je věnována komentovaným příkladům budov. ■ Vzduchotěsnost obvodových plášťů budov, Jiří Novák, Grada Publishing, Praha 2008. Stavebně fyzikální problémy netěsnosti obvodového pláště, větrání budovy, energetická náročnost. Možnosti kontroly vzduchotěsnosti. Cech pro zateplování budov vydává spolu s ČKAIT odborný časopis (dvouměsíčník) Tepelná ochrana budov. Připravované třetí číslo časopisu ročníku 2009 bude věnováno programu Zelená úsporám. ■

Vytvoření přehledu členů ČKAIT oprávněných k činnostem v rámci programu Zelená úsporám Odborné tepelně technické výpočty, rozdílné pro jednotlivé oblasti programu, mohou provádět autorizovaní inženýři v oborech pozemní stavby, technika prostředí staveb a technologická zařízení staveb (všechny oblasti programu) a autorizovaní technici v uvedených oborech (oblast C programu). Autorizaci v uvedených oborech má více než 20 000 osob. Avšak ne všichni členové ČKAIT s autorizací

4

speciál 06–07/09

v těchto oborech budou výpočty provádět. Uchazeči o podporu obtížně vyhledávají osoby, kterým mohou zadat provedení výpočtů. Pro snadnější vyhledání členů ČKAIT oprávněných k činnostem v rámci programu, kteří chtějí tyto činnosti vykonávat, zřídilo Informační centrum ČKAIT databázi oprávněných osob, která bude uchazečům o podporu veřejně dostupná na webové adrese www.ice-ckait.cz.

Z kontaktních údajů lze vybrat a vyplnit jen některé. Důležité je zaškrtnout souhlas s uveřejněním dat. Bez tohoto souhlasu není možné kontaktní údaje uveřejnit. Podle podmínek programu Zelená úsporám je v oblasti A požadováno u bytových domů stavebně technické posouzení budovy. Tento posudek by měl obsahovat návrh případných sanačních opatření týkajících se nosných konstrukcí a vnějšího pláště budovy. Proto jsme do přehledu členů

ČKAIT oprávněných k činnostem v rámci programu Zelená úsporám zahrnuli také osoby s autorizací v oboru statika a dynamika staveb; zkoušení a diagnostika staveb. Zapsání do databáze je dobrovolné, nezakládá oprávnění provádět příslušné výpočty. V případě problémů se zápisem do databáze se mohou autorizované osoby obracet na Informační centrum ČKAIT, Ing. Radek Hnízdil, Ph.D., [email protected]. ■

kům nebo zlomkům tohoto základního modulu. Principem systému jsou tzv. tvarovky základní modulové délky a tzv. tvarovky odvozené, které umožňují vytváření vazby zdiva při omezené spotřebě dělení tvarovek. Pokud má tvárnice délku 500 nebo 375 mm, mají odvozené tvárnice stejnou délku jako tvárnice základní. Odvozené tvárnice se vytvářejí dělením základních tvárnic v místě vložené drážky. Pokud má tvarovka délku 250 mm, jsou na paletě odvozené tvárnice délky 375 a 125 mm. Poměr základních a odvozených tvarovek odpovídá průměrné spotřebě při zdění objektů pro bytovou výstavbu. Zdicí prvky ve stěně z nevyztuženého zdiva se musí po vrstvách převázat tak, aby se stěna chovala jako nosný prvek. V rozích a napojení stěn nesmí být přesahy menší, než je šířka zdicích prvků. Délky stěn i rozměry otvorů a pilířů je vhodné přizpůsobit rozměrům zdicích prvků, aby se zamezilo jejich nadměrnému dělení. Stropy a střechy musí mít na stěnách dostatečnou úložnou délku, aby byla zajištěna příslušná únosnost uložení na svislé zatížení i na smykové síly. Tato úložná délka musí být navržena odpovídajícím výpočtem dle ČSN EN 1996-1-1. Na styku nosných a nenosných stěn se mají uvažovat rozdílné deformace těchto stěn vlivem dotvarování a smršťování. Pokud takovéto stěny nejsou společně propojeny na vazbu, použijí se takové spojovací prostředky, které umožní jejich rozdílné přetvoření. Stěny mohou být připojeny tahovými pásky, které musí být navrženy tak, aby byly schopny přenášet vodorovné zatížení mezi stěnou a ztužujícím prvkem. Vzdálenost tahových pásků (popř. kotevních prvků) nesmí být u budov do čtyř nadzemních podlažích větší než 2 m, u více podlaží pak větší než 1,25 m. Spojení křížících se nosných stěn (křížení spojení L i T) musí zajišťovat vzájemný přenos příslušných svislých i vodorovných sil. Je řešeno buď vazbou zdiva, sponami nebo výztuží probíhající z jedné stěny do druhé. Křížící se nosné stěny mají být vyzděny současně. Zdivo s výztužnými pruty musí být vyzděno na maltu o pevnosti nejméně M5 nebo vyšší. Zdivo vyztužené předem zhotovenou výztuží do ložných spár musí být vyzděno na maltu pevnosti M2,5 nebo vyšší. Nejmenší tloušťka nosné stěny musí odpovídat výsledkům statického výpočtu dle ČSN EN 1996-1-1. V ČR platí dle Národní přílohy NA.2.12 nejmenší tloušťky nosné stěny 140 mm a 90 mm pro přizdívky. Minimální plocha příčného řezu nosné stěny musí být alespoň 0,04 m2 po odečtení ploch drážek a výklenků. Předem zhotovená výztuž do ložných spár musí vyhovovat ustanovení ČSN EN 845-3. Ztužující stěny mají mít délku rovnou nejméně 1/5 světlé výšky podlaží a tloušťku rovnou nejméně 0,3násobku tloušťky vyztužované stěny. Maltu je třeba volit podle podmínek prostředí a podle specifikace zdicích prvků dle normy ČSN EN 1996-2 Příloha B. Malty pro zdění musí vyhovovat ČSN EN 998-2, vhodnost použitých malt udává výrobce. Pomocné a upevňovací prvky musí být odolné vůči korozi v prostředí, kde jsou použity. ČSN EN 1996-2 Příloha C obsahuje doporučení týkající se materiálů a systémů ochrany proti korozi v závislosti na třídách prostředí. Zdivo musí být navrženo tak, aby byla umožněna jeho dilatace a aby požadavky kladené na zdivo nebyly těmito dilatacemi nepříznivě ovlivněny. Spoj křižujících se stěn s rozdílným deformačním chováním má být schopen přizpůsobit se jakémukoliv výslednému přetvoření. Stěnové spony, které umožňují pohyb, mají být použity tam, kde je požadováno přizpůsobení relativním pohybům v rovině mezi vrstvami nebo mezi zdivem a ostatními konstrukcemi. Dilatační spáry se mají navrhovat tak, aby se v co největší míře omezil vznik trhlin, boulení nebo aby nedošlo ke zkroucení. Všechny dilatační

spáry mají procházet celou tloušťkou konstrukce stěny a přes veškeré povrchové úpravy. V obvodových stěnách musí být navrženy dilatační spáry s ohledem na bezpečný odtok vody bez poškození zdiva a jeho průsaku. Maximální vodorovná vzdálenost mezi svislými dilatačními spárami se může zvýšit vložením výztuže do ložných spár. Největší doporučená vodorovná vzdálenost lm mezi svislými dilatačními spárami u nevyztuženého nosného zdiva je 6 m.

Tepelně technické vlastnosti Vnější stěny se navrhují s ohledem na tepelně technické vlastnosti budov, zejména v souvislosti s úsporou energií na vytápění, dle  normy ČSN 73 0540-2:2007 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. Aby vnější konstrukce těmto požadavkům vyhovovaly a jako celek tvořily obálku budovy, je nutné správně navrhnout jejich napojení. Součinitel prostupu tepla UN,20 [W/(m2.K)]

Popis konstrukce

Požadované hodnoty Stěna vnější – těžká konstrukce Stěna vnější z částečně vytápěného prostoru k venkovnímu prostředí Stěna mezi sousedními budovami

Doporučené hodnoty

0,38

0,25

0,75

0,50

1,05

0,70

▲ Tab. 2. Normové hodnoty součinitele prostupu tepla UN,20 vnějších stěn budov s převažující návrhovou teplotou θim = 20 °C podle ČSN 72 0540-2:2007

Tloušťka stěny Liatherm 365 (4 MPa) Liapor 365 SL (2 MPa) Liathetrm 425 (2 MPa)

λ10,dry U R [W/(m.K] [W/(m2.K)] [m2.K/W]

365

0,155

0,36

2,78

365

0,094

0,23

4,27

425

0,127

0,27

3,70

▲T  ab. 3. Tepelně technické vlastnosti obvodových stěn z tvarovek Liapor bez přidaného kontaktního zateplení. Vyhovující normě ČSN 73 0540-2:2007.

Pozn.: Výpočty jsou provedeny při vnitřní jednovrstvé omítce tloušťce 15 mm s hodnotou tepelné vodivosti λ = 0,25 W/(m.K) a vnější omítce tepelně izolační o tloušťce 25 mm s hodnotou tepelné vodivosti λ = 0,1 W/(m.K). Zděno na maltu Thermovit.

Akustické vlastnosti Ochranu před negativním účinkem hluku a vibrací stanovuje nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V tomto nařízení jsou stanoveny nepřekročitelné hygienické imisní limity hluku a vibrací na pracovištích, stavbách pro bydlení, stavbách občanského vybavení a ve venkovním prostoru a dále způsob jejich měření a vyhodnocení. Dle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, musí dle § 25 stavba odolávat působení vlivu hluku a vibrací, přičemž musí být splněny všechny limitní stavebnictví 06–07/09

37

Stěny Liapor R´w Rw R´w, DnT,w [dB] Poznámka [dB] [dB] A. Bytové domy (kromě rodinných domů) – Jedna obytná místnost vícepokojového bytu Č.

Hlučný prostor vysílací

1

Všechny ostatní místnosti téhož bytu, pokud nejsou funkční součástí chráněného prostoru

ČSN 73 0532

42

48

46

Liapor M115

54

52

Liapor M175

50

48

Liapor R195

54 55 56

52 53 54

Liapor M175 Liapor M240 (12 MPa) Liapor M300 (12 MPa)

60

57

Liapor M115 – 40mm vzduchová dutina – Liapor M115

54 55 56

52 53 54

60

57

54 55 50

52 53 48

B. Bytové domy – Byt

2

3

4

Všechny místnosti druhých bytů

Veřejně používané prostory domu (schodiště, chodby, terasy, …)

Veřejně nepoužívané prostory domu (půdy, sklep, …)

52

52

47

Liapor M175 Liapor M240 (12 MPa) Liapor M300 (12 MPa) Liapor M115 – 40mm vzduchová dutina – Liapor M115 Liapor M175 Liapor M240 (12 MPa) Liapor R195

▲ Tab. 4. Požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách podle ČSN 73 0532 (vzhledem k velkému rozsahu jsoou hodnoty uvedeny jen pro nejčastěji se vyskytující aplikace v kategorii A a B) ▼ Hudební divadlo Karlín v Praze (pohledové zdivo Liapor v baletním sále)

38

stavebnictví 06–07/09

▼ Rezidence Vyhlídka Karlovy Vary (obvodový plášť – Liapor M 300; mezibytové stěny – Liapor M 240; příčky – Liapor M 115, M 175, PS 70)

hodnoty výše uvedeného nařízení vlády 148/2006 Sb. Dle § 31 a § 32 musí stěny, příčky a stropy splňovat požadavky stavební akustiky na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost danou normovými hodnotami. Neprůzvučností stavební konstrukce se rozumí schopnost konstrukce přenášet zvukovou energii v zeslabené míře. Pro snížení míry šíření hluku z venkovního prostředí do vnitřních prostorů stavebních konstrukcí (i naopak) a dále pro omezení šíření hluku mezi vnitřními chráněnými prostorami je nutné, aby tyto konstrukce splňovaly základní zvukoizolační požadavky, které jsou stanoveny v ČSN 73 0532 „Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a související akustické vlastnosti stavebních výrobků – Požadavky, a to s ohledem na funkci místností a hlučnost sousedního prostředí. V případě svislých zděných konstrukcí se jedná o požadavek minimální hodnoty vážené stavební neprůzvučnosti R´w (nebo váženého normalizovaného rozdílu hladin DnT,w). Vážená stavební neprůzvučnost R´w se dále stanoví jako rozdíl laboratorní neprůzvučnosti Rw (je stanovena laboratorně na fragmentu zdiva) a korekce C (faktor přizpůsobení spektru), která je většinou rovna u jednovrstvých homogenních konstrukcí hodnotě 2 dB (u složených konstrukcí se přesněji stanovuje výpočtem). V tabulce 4 jsou uvedeny limitní hodnoty podle normy ČSN 73 0532 a typy tvárnic Liapor, které tyto požadavky splňují.

Základní zásady provádění Při provádění zdiva z tvarovek Liapor je doporučeno dodržovat zásady ČSN EN 1996-1-1, část 1-1: Obecná pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce, ČSN EN 1996-2, část 2: Volba materiálů, konstruování a provádění zdiva a souvisejících norem. Tato norma je doporučena pro veškeré druhy zdicích materiálů používaných v ČR. Zásady pro provádění zdiva Liapor na normální i tenké maltové lože se v některých krocích liší. Konkrétní postupy lze vyžádat u výrobce. Provádění zdiva ze zdicích prvků Liapor je snadné a rychlé. Použitím systému pero a drážka na většině typů tvarovek umožňuje přesné a rychlé zdění a nižší spotřebu malty. Díky doplňkovým prvkům, jako jsou věncovky, tvarovky U a překlady, je vytvářen jednotný podklad pro omítky. Při provádění veškerých stavebních prací je třeba dbát na to, aby nebyly překročeny povolené odchylky, a musí být kontrolovány rozměry a rovinnost povrchů. Odchylky dokončených zděných prvků od jejich zamyšlené polohy nemají přesáhnout hodnoty uvedené v  projektové specifikaci. V  případech, kdy projektová specifikace toto neuvádí, nemají být přesaženy hodnoty uvedené v ČSN EN 1996-2. ■ Použitá literatura [1] ČSN EN 771-3:2003/A1:2005 Specifikace zdicích prvků – Část 1: Betonové tvárnice s hutným nebo pórovitým kamenivem [2] ČSN 73 1101 Navrhování zděných konstrukcí, vč. změn a-9/1982, b-3/1987, změny 3/1996, změny 4/1998 a změny 5/1999 [3] ČSN EN 1996-1-1:2007/NA:2008 Navrhování zděných konstrukcí Část 1 – 1: Obecná pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce; vč. [4] ČSN EN 1996-1-2:2006/NA:2007 Navrhování zděných konstrukcí Část 1 – 1: Obecná pravidla – Navrhování konstrukcí na účinky požáru [5] ČSN EN 1996-2:2007/NA:2008 Navrhování zděných konstrukcí. Část 2: Volba materiálů, konstruování a provádění zdiva [6] ČSN EN 1996-3:2007/NA:2008 Navrhování zděných konstrukcí. Část 3: Zjednodušené metody výpočtu nevyztužených zděných konstrukcí [7] ČSN EN 1745:2004 Zdivo a výrobky pro zdivo – Metody stanovení návrhových tepelných hodnot

[8] ČSN EN 845-2:2003 Specifikace pro pomocné výrobky pro zděné konstrukce – Část 2: Překlady [9] ČSN EN 998-1:2003/opr. 1:2006 Specifikace malt pro zdivo – Část 1: Malty pro vnitřní a vnější omítky [10] ČSN EN 998-2:2003 Specifikace malt pro zdivo – Část 2: Malty pro zdivo [11] ČSN EN 1015 Zkušební metody malt pro zdivo – Část 1 až 21 [12] ČSN EN 13914-1:2006 Navrhování, příprava a provádění vnějších a vnitřních omítek - Část 1: Vnější omítky [13] ČSN 732310 Provádění zděných konstrukcí vč. změny Z1:2007 [14] ČSN EN 1990:2004/NA ed. A:2004/A1:2007/NA, ed. A opr. 1:2007/opr. 1:2007/opr. 2:2008 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí [15] ČSN 730035 Zatížení stavebních konstrukcí vč. změn a:1991; Z2:1994; Z3:2006 [16] ČSN EN 1991-1-1:2004/NA, ed. A:2004, Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-1: Obecná zatížení – Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb [17] ČSN EN 1991-1-2 až 1-7 Zásady navrhování a zatížení konstrukcí – Část 1–2 až 1–7: Zatížení konstrukcí [18] ČSN 73 0540-1:2005 Tepelná ochrana budov – Část 1: Terminologie [19] ČSN 73 0540-2:2007 Tepelná ochrana budov – Část 1: Požadavky [20] ČSN 73 0540-3:2005 Tepelná ochrana budov – Část 1: Návrhové hodnoty veličin [21] ČSN 73 0540-4:2005 Tepelná ochrana budov – Část 1: Výpočtové metody [22] ČSN 73 0532:2000/Opr. 1:2001/ZA:2005 Ochrana proti hluku v budovách a související akustické vlastnosti stavebních výrobků – Požadavky [23] Č SN 730810:2005 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení [24] ČSN 730821, ed. 2:2007 Požární bezpečnost staveb – Požární odolnost stavebních konstrukcí [25] ČSN EN 845-3:2003/A1:2008 Specifikace pro pomocné výrobky pro zděné konstrukce – Část 3: Výztuž do ložných spár z ocelové mřížoviny

english synopsis Design and Implementation of Buildings of LIAPOR Brick

The article describes the characteristics and performance requirements specified for aggregate concrete masonry units made from lightweight aggregates for which the main intended uses are common, facing or exposed masonry in loadbearing or non-loadbearing building and civil engineering applications. This type of masonry units has tolerance category D1 and D4 according to the standard ČSN EN 771-3 and is called Liapor.

klíčová slova: norma ČSN EN 771-3; zdivo s využitím lehkého kameniva na bázi expandovaného jílu; zdící prvky kategorie I

keywords: standard ČSN EN 771-3; light-weight expanded clay aggregate masonry units; category I masonry units

odborné posouzení článku:

doc. Ing. Jaromír K. Klouda, CSc., EUR ing, ředitel úseku VVI v TZÚS Praha s.p. Předseda Technické normalizační komise TNK 37 (Zděné konstrukce) stavebnictví 06–07/09

39

zděné a smíšené konstrukce

text: Milan Richter

foto: archiv VELOX MIKULOV s.r.o.

▲ Stavební systém VELOX je nejpoužívanější variantou ztraceného tepelně izolačního bednění nosných svislých a vodorovných konstrukcí

Stavební systémy VELOX Milan Richter (*1953) Vystudoval SPŠS v Lipníku nad Bečvou 1972, je majitelem firmy VELOX MIKULOV s.r.o. Se systémem VELOX pracuje od roku 1991. Školí projektanty a stavební firmy v ČR. Zavedl VELOX také na Slovensku a Španělsku. E-mail: [email protected]

Stavební systém má široké použití pro různé druhy staveb, uplatňuje se také u atypických konstrukcí rozličných dispozic a tvarů. Hodí se jak pro výstavbu rodinných a bytových domů, tak pro prostorově i výškově náročné stavby občanského vybavení, průmyslové i zemědělské stavby. Systém je možné použít také pro nástavby domů, lehké stavby i vestavby všeho druhu. Masivní a stabilní monolitická konstrukce rozšiřuje také možnosti použití pro oblasti se zakládáním v málo únosných zeminách, se zvýšeným nebezpečím sedání, zemětřesení nebo s jinak geologicky náročnými podmínkami. Výstavba ▼ Obr. 2. Základním produktem stavebního systému VELOX je štěpkocementová deska o rozměru 2000x500x25–100 mm, která je vyrobena z dřevité štěpky, cementu a vodního skla, případně barviva

Stavební systém VELOX je nejpoužívanější variantou ztraceného tepelně izolačního bednění nosných svislých a vodorovných konstrukcí. Železobetonový žebírkový strop je možné uplatnit na nosné zdivo z libovolných materiálů nebo při rekonstrukci stávajících objektů, kde dochází k výměně stropu nebo zvýšení únosnosti původní stropní konstrukce. 40

stavebnictví 06–07/09

systému VELOX je hospodárná a rychlá. Veškeré konstrukce vykazují vysokou protipožární odolnost a zdravotní a hygienickou nezávadnost. Systém se vyznačuje také vysokým stupněm vzduchové neprůzvučnosti (až 57 dB). PODKROVÍ

Stavební systém

Deska VELOX WSD

Základním produktem stavebního systému VELOX je štěpkocementová deska o rozměru 2000x500x25–100 mm, která je vyrobena z dřevité štěpky, cementu a vodního skla, případně barviva. Protože se jedná o ztracené tepelně izolační bednění, umožňuje tento systém architektům a projektantům navrhovat stavby libovolných tvarů a parametrů. Poréznost desek zajišťuje kvalitní spojení s betonovým jádrem, maltou a lepicími tmely na bázi cementu. Díky rozměrové přesnosti desek se dosahuje při výstavbě vysoké přesnosti a kolmosti staveb, čímž dochází k výrazné úspoře omítkových hmot. Tloušťka betonového jádra je volitelná od 120 mm, tloušťka tepelné izolace z různých izolačních materiálů se rovněž navrhuje podle typu stavby – ze systému je tedy možné stavět také domy nízkoenergetické a pasivní, a to jak rodinné, tak bytové.

Stropní spona zajištěná hřebíky

Věncová armatura

Oboustranná spona Jednostranná spona

Okrajové pruhy

Deska s tepelnou izolací VELOX WS–EPS

PŘÍZEMÍ Okenní otvor Nosné betonové jádro

Hřebíky

Stropní prvek

Deska s tepelnou izolací VELOX WS–EPS

Okenní otvor

Tepelně izolační sklo

Obvodové stěny Obvodová stěna o skladbě například: deska WS tl. 35 mm, polystyren tl. 120 mm, beton tl. 150 mm a deska WS tl. 35 mm má součinitel prostupu tepla U=0,24 W/m2K. Při tloušťce polystyrenu 200 mm je součinitel prostupu tepla U=0,16 W/m2K. Pokud je ve skladbě stěny použit šedý stabilizovaný polystyren s přídavkem grafitu, je při tloušťce izolantu 200 mm dosaženo součinitele prostupu tepla U=0,14 W/ m2K. Tyto hodnoty překračují požadavky na nízkoenergetické i pasivní domy. Vnitřní nosná stěna ve skladbě: deska WSD tl. 35 mm, beton tl. 180 mm a deska WSD tl. 35 mm, tedy stěna o celkové tloušťce 250 mm, unese u běžných obytných budov až osm podlaží bez dodatečné výztuže.

SUTERÉN

Atypické spony pro bednění základů

▲ Stavební systém VELOX – schematický řez konstrukcí

Tepelný odpor R [m2/KW]

Složení stěny

Příčný řez stropními prvky

Stropní nosník

Armatura překladu

Hmotnost konstrukce [m2]

Index zvukové neprůzvučnosti (s omítkou) Rw [dB]

GT 30

WS 50/beton215/WSD 35

0,913

557

64

TT 30

WS 35/beton230/WSD 35

0,704

584

63

TT 25

WS 35/beton180/WSD 35

0,630

479

60

▲T  ab. 1. Stěny se speciálním použitím ▼T  ab. 2. Maximální světlé rozpětí stropů při standardním zatížení

Výška tvarovky + bet. deska [mm] Výška stropu [mm] Standardní výpočtové zatížení stropů [kN/m2]

Max. světlé rozpětí [m]

170 + 50

220

6,99

5,9

220 + 50

270

7,36

6,9

260 + 50

310

7,65

7,7

315 + 50

365

8,04

8,6

350 + 50

400

8,32

9,6

400 + 50

450

8,69

10,2

500 + 50

550

9,48

11,2

575 + 50

625

10,09

12,0 stavebnictví 06–07/09

41

▲ Systém VELOX před betonáží

▲ Součástí stavby může být monolitické schodiště

Stavební systém nabízí integrovanou tepelnou ochranu stěn i stropů bez tepelných mostů. Vnější strana stěn s vysokým tepelným odporem zabraňuje průchodu chladu do stěny, a tím jejímu prochlazování. Na druhé straně betonové jádro s vysokou tepelnou akumulací vrací v noci zpět do místnosti teplo, které se v něm nashromáždilo přes den.

Stropní žebírková monolitická konstrukce

▲ Bytový dům postavený na sloupech s dokončeným systémem VELOX

Stropní žebírková monolitická konstrukce VELOX se vyznačuje vysokou pevností, variabilitou a výbornou zvukovou izolací. Je tvořena kombinací štěpkocementové desky a betonu. Stropy je možné navrhovat s různou výztuží a množstvím betonu tak, aby bylo dosaženo požadované pevnosti a únosnosti jakýchkoliv atypických konstrukcí. Ve standardních rozměrech stropních prvků lze ukládat stropy až do světlého rozpětí nosných stěn 12 m. Při výrobě deseti různých délek

▼ Tab. 3. Vlastnosti stěnových konstrukcí

[ [

42

]

stavebnictví 06–07/09

]

[

]

[

]

▲ Bytový dům s užitnými prostory v přízemí, Brno

a dvou šířek stropních dílců je možné použití stropů nad místností bez omezení rozměrovými moduly.

tvoří 89 % jejich celkového objemu). Snadná opracovatelnost desek také umožňuje navrhnout libovolné tvary konstrukcí bez modulových, pravoúhlých a jiných omezení. ■

Montáž Po sestavení základní řady desek, které se uloží pomocí jednostranných spon na základovou desku, se na jejich horní hranu nasadí oboustranné spony. Mezi desky se vloží stěnové výztuhy, které probíhají přes celou výšku podlaží a zaručují svislost stěn při provádění stavby. Po vyrovnání stěnových výztuh se vybetonuje celá základní řada bednění do výše cca 400 mm. Montáž obvodových i vnitřních nosných stěn se provádí současně. Ukládáním dalších vrstev na základní řadu desek se smontuje stěna až po strop. Ostění oken a dveří je tvořeno okrajovými pruhy. Technologie stavebního systému VELOX dovoluje značné prostorové ztvárnění budov, neboť se snadno přizpůsobuje členitým půdorysům (oblouky, zalomené hrany) a tvarům (obloukové překlady otvorů), vytváření balkonů, lodžií, ustupujících pater apod. Systém řeší stropní konstrukci metodou ztraceného bednění pro žebírkový strop. Prefabrikované stropní prvky výšky 170 až 575 mm pro rozpětí až 12 m jsou lehké, montáž se provádí ručně. Prvky se osadí na vnitřní plášť stěny a na jednoduché podepření obvykle po dvou metrech. Rovněž stropní armatura je typová, vkládá se do mezery mezi stropní prvky, široké 120 mm. V místě styků stěn a stropů se po celém obvodu konstrukce uloží ztužující věncová armatura. Tím je celé podlaží připraveno k betonáži. Následným zmonolitněním betonovou směsí vznikne žebírkový strop. Betonáž se provádí pomocí čerpadla na beton nebo jeřábem. Alternativně je možné betonovat po jednotlivých řadách desek. Výše popsaným postupem pokračuje stavba až po střechu. Prostupy bedněním, instalační šachty a drážky se montují průběžně. U vybudovaných výklenků pro topná tělesa zůstává tepelný odpor zachován. Pro elektroinstalaci je možné drážky v deskách VELOX velmi jednoduše vyfrézovat (desky přebírají vlastnosti dřeva, jenž

english synopsis VELOX Building Systems

The VELOX building system is one of the most frequently used variants of thermally insulating leave-in-place formwork for vertical and horizontal load-bearing constructions. Reinforced concrete rib ceiling may be supported by load-bearing walls of any materials or may be used for reconstruction of existing buildings where the ceiling needs to be replaced or the load-bearing capacity of the existing ceiling construction needs to be increased. The basic component of the VELOX building system is the chip and cement board with the size of 2000 by 500 by 25-100 mm, made of cloven timber, cement and water glass, or colour if needed. The porosity of the boards provides for their good connection to the concrete core, the mortar and the adhesive cement-based putties. The thickness of the concrete core may range from 120 mm up, and also the thickness of the thermal insulation of various insulating materials is designed on the basis of the building type.

klíčová slova: stavební systémy VELOX, ztracené tepelně izolační bednění nosných svislých a vodorovných konstrukcí, železobetonový žebírkový strop, štěpkocementová deska, jádro betonové

keywords: VELOX building systems, thermally insulating left-in-place formwork for vertical and horizontal constructions, reinforced concrete rib ceiling, chip and cement board, concrete core

odborné posouzení článku:

doc. Ing. Jaromír K. Klouda, CSc., EUR ing, ředitel úseku VVI v TZÚS Praha s.p. Předseda Technické normalizační komise TNK 37 (Zděné konstrukce) stavebnictví 06–07/09

43

zděné a smíšené konstrukce

text: Martin Konečný

foto: archiv firmy Kalksandstein CZ s.r.o.

▲ KS-QUADRO – strojní zdění, Norimberk 2008

Navrhování a realizace z vápenopískového zdiva KS-QUADRO, strojní zdění v ČR Ing. Martin Konečný (*1974) Vystudoval FSv ČVUT Praha, obor Pozemní stavby. V letech 1999–2002 působil u společnosti Hasit, šumavské vápenice a omítkárny a.s. Poté pracoval jako projektant, technolog u společnosti Pegisan s.r.o. Od roku 2006 je majitelem a jednatelem firmy Kalksandstein CZ s.r.o., spolupracuje s firmou Zapf-Daigfuss GmbH. Je autorizovaným inženýrem v oborech diagnostika a zkoušení staveb, pozemní stavby. E-mail: [email protected]

KS-QUADRO je moderní vápenopískový zdicí systém. Základní bloky pro zdění o rozměrech 0,5x0,5 m dosahují hmotnosti od 80 kg výše a je nutné je zdít pomocí osazovacího přístroje. 44

stavebnictví 06–07/09

Historie Výrobní postup, při kterém je vápenopísková cihla vytvrzována pod tlakem pomocí vodní páry, byl v  Německu patentován v  roce 1880. První průmyslová výroba tohoto „bílého kamene“ pak začala v  roce 1894. V  Bavorsku je nejstarším a dosud největším v ýrobcem firma Zapf, která produkuje vápenopískové cihly a bloky dodnes. Tradičními zeměmi, kde se v současnosti velkou měrou výstavba z vápenopískových cihel realizuje, jsou Německo, Holandsko, Švýcarsko, ale také Rusko a Pobaltské státy. V Čechách se z tehdy nového materiálu velmi rozsáhle stavělo již na počátku 19. století (například kostel Nejsvětější Trojice v Mešně na Rokycansku byl vysvěcen v roce 1901). První vápenopískové cihelny na českém území vznikaly okolo roku 1910. Ve větší míře se tyto materiály uplatňovaly mezi světovými válkami. Po druhé světové válce se produkovaly pouze malé formáty cihel pro elektroskříňky, zahradní zídky, komíny apod. K  rozvoji vápenopískových cihel jako hlavního konstrukčního systému v ČR dochází až v 21. století.

Vlastnosti Vápenopískové zdivo je ekologický materiál složený z vápna, písku a vody. Spotřeba primární energie na jeho výrobu je 191 kWh/t. Zdivo dosahuje zejména vysoké pevnosti v tlaku. Aplikováním velmi štíhlých konstrukcí je možné dosahovat úspory na obytné a užitné ploše cca 5–10 %. Vápenopískové stěny mají také velmi dobré akustické vlastnosti, proto jsou zejména v zahraničí hojně používány a ceněny při výstavbě bytových domů, hotelů, v průmyslu apod. V Německu je z těchto cihel postaveno téměř 40 % pasivních domů. Tyto stavby využívají vysoké akumulace vápenopískových cihel k  dosahování výborné letní stability bez přehřívání staveb. Štíhlá konstrukce vnitřní vrstvy obvodové stěny jako nosného prvku je u těchto budov masivně zateplena až cca 300 mm izolantu. I v České republice to umožňuje dimenzovat velká jižní okna, aniž by se stavba přehřívala. Využijí se tak i solární zisky.

▲ Řešení dilatací stropních konstrukcí z hlediska účinků objemových změn a dotvarování zdiva

Navrhování vápenopískového zdiva Zabývat se návrhem vápenopískových zděných konstrukcí v současnosti umožňuje technická norma ČSN EN 771-2:2004. V soustavě evropských norem lze vápenopískové zdivo navrhovat na základě Eurokódu 6, kde jsou vápenopískové zdicí výrobky jednoznačně popsány včetně jejich kategorizace při navrhování zdiva (stejně lze vyčíst jednotlivé případy navrhování tohoto zdiva na obyčejnou či tenkovrstvou maltu) a na základě podkladů od výrobce vápenopískových bloků (zejména stanovení normalizované pevnosti. Dle původní ČSN 731101 (zatím ještě také platné) je správné navrhování zdiva na tenkovrstvou maltu velmi obtížné.

Konstrukční zásady Vápenopískové zdivo dosahuje, na rozdíl od jiných druhů zdiva, zejména z páleného cihelného střepu, obdobného smrštění jako beton. Mezi hlavní konstrukční zásady tedy patří také řešení účinků. Napojování kolmých stěn se provádí většinou dodatečně (tzv. Stumpfstoßtechnik), pomocí nerezových kotev, přičemž vznikají souvislé svislé spáry mezi napojenými stěnami. V České republice obvyklé provazování zdiva (tzv. „šmorcování“ jednotlivých bloků) může mít v případě vápenopískového zdiva, zejména u vícepodlažních budov, za následek vznik trhlin. Účinky rozdílného svislého zatížení stěn, včetně účinků dotvarování zdiva, je nutné vyřešit již v projektové dokumentaci [7].

KS-QUADRO, strojní zdění Bloky velikosti 0,5x0,5 m jsou v systému doplněny bloky velikostí ½, ¼, ¾ a tvoří tak celý velmi přesný stavebnicový systém. Tloušťka stěn KS-QUADRO je standardně 115, 150, 175, 200, 240 a 300 mm. Systém před zděním vyžaduje dokonalou přípravu. Prvním krokem je přesné plánování zdiva tak, aby nedocházelo k velkým prořezům. Pro vyzdění každé stěny se připravuje tzv. spárořez (tzv. QUADROplan) s vyznačením, jak budou jednotlivé bloky osazeny. Ze systému KS-QUADRO je možné vyzdít jakýkoliv rozměr stěn a otvorů, prořez činí max. 2 % z celkové plochy. Dalším krokem je naplánování staveniště, přísun materiálu pro zdění. Perfektní organizace pak zaručuje vysoké výkony. Strojním zděním zcela běžně jeden pracovník za dva pracovní dny vyzdí plně naložený

▲ Stumpfstoßtechnik ▼ KS-QUADRO plan

stavebnictví 06–07/09

45

Lidská řeč: není slyšet je slyšet, ale není rozumět je částečně rozumět je dobře rozumět

Vážená stavební neprůzvučnost R´w při šumu pozadí 20 dB při šumu pozadí 30 dB 67 57 57 47 52 42 42 32

▲ Tab. 1. Stavební neprůzvučnosti stěny

Vážená stavební neprůzvučnost R´w [dB] u jednovrstvých vápenopískových stěn Tloušťka stěny [mm] 70 115 150 175 200 240 300 ▲ KS-QUADRO – strojní zdění, Norimberk 2008

70 115 150 175 200 240 300 70 115 150 175 200 240 300

Zdivo na normální maltu Zdivo na tenkovrstvou maltu Třída měrné hmotnosti Třída měrné hmotnosti 1,2

1,4

1,8

2,0

1,2

1,4

1,8

Bez omítky nebo jen tenkovrstvá omítka – – – – – – – – 41 44 44 – 41 44 – – – – – – – – 46 49 49 – 46 49 – – – – – – – 48 50 53 53 47 49 53 51 53 55 55 50 52 55 Omítka 2x10 mm – – – – – – – – 43 45 45 – 42 45 – – 48 48 – – 48 – 47 50 50 – 47 50 – – – – – 49 51 53 53 48 50 53 51 53 56 56 51 53 56 Omítka 2x15 mm – – – – – – – – 45 47 47 – 44 47 – – 49 49 – – 49 – 48 51 51 48 51 – – – – – – – 50 52 54 54 49 51 54 53 54 56 56 52 53 56

2,0

2,2

40 45 48 50 52 54 57

– – – 51 53 55 –

41 46 49 51 53 55 57

– – – 52 54 56 –

43 48 50 52 53 55 58

– – – 53 54 56 –

▲ Tab. 2. Stavební neprůzvučnosti u vápenopískových jednovrstvých stěn

Základní sortiment KS-QUADRO E KS-QUADRO se vyrábí v  tloušťkách 115, 150, 175, 200, 240 a 300 mm, každá v různých objemových hmotnostech a pevnostech od 15 MPa. Systém je doplněn překlady, věncovkami, roletovými schránkami nad okna a dalším příslušenstvím.

▲ KS-QUADROTHERM – systém stěnového vytápění

kamion, tj. 25 t materiálu. Toto množství je nutné na staveniště pravidelně dodávat. Z toho důvodu se pro zdění KS-QUADRO nepoužívá lešení, ale pouze pojízdné schůdky, které se velmi rychle v pracovním prostoru přesouvají. Do vápenopískových bloků je možné integrovat rozvody elektřiny, vody, stěnové vytápění, aniž by bylo nutné provádět prostupy. Minijeřáb je při montáži ovládán velmi snadno jedním pracovníkem. V jedné operaci je možné brát uchopovacími kleštěmi dva bloky KSQUADRO najednou a usadit tak 0,5 m2 zdiva. Výhodou zdění pomocí osazovacího přístroje je také trvalé dosahování vysokých výkonů (minimálně normové rychlosti zdění, tj. 4 m2 zdiva za hodinu).

46

stavebnictví 06–07/09

Hlavní výhody KS-QUADRO E – nárůst podlahové a užitné plochy díky štíhlým konstrukcím až o 10 %; – v ysoká únosnost zdiva – vyráběné třídy pevnosti min. 15 MPa a dále pak 20, 25, 30 MPa; – možnost výstavby vícepodlažních stěnových systémů – bez použití skeletů; – díky vysokým objemovým hmotnostem vysoké neprůzvučnosti při zachování štíhlosti zdiva, požadavek normy ČSN 730532 na neprůzvučnost mezibytových stěn R´w=52 dB splňuje KS-QUADRO již od 200 mm tloušťky stěny (viz tab. 1); – v ysoká objemová hmotnost zabezpečuje také vysokou akumulaci, až několikanásobnou oproti jiným zdicím materiálům. To zaručuje vysokou letní stabilitu vápenopískových objektů, využívanou zejména u pasivních domů; – v ysoká rychlost strojního zdění – rychlost zdění od 4m2 /hod. v libovolné tloušťce;

▲ Vápenopískový pasivní dům

– možnost integrování stěnového vytápění – systém KS-QUADROTHERM, možnost integrování elektroinstalace – systém KS-QUADRO E bez sekání drážek; – přesnost zdiva umožňuje použití tenkovrstvých omítek; – v ysoké objemové hmotnosti (KS-QUADRO se vyrábí v objemových hmotnostech 1800 kg/m3, 2000 kg/m3 a 2200 kg/m3) zaručují také ochranu lidí proti elektrosmogu; – v elmi nízká spotřeba primární energie na výrobu vápenopískového materiálu 191 kWh/t činí z  tohoto materiálu velmi ekologickou stavební hmotu, která šetří životní prostředí.

Akustické vlastnosti vápenopískových stěn Důležitost vysoké neprůzvučnosti dělicích konstrukcí demonstruje tabulka 1. ■ Použitá literatura [1] ČSN 73110: Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí [2] ČSN EN 771-2 [3] DIN 106 [4] Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí [5] Zrušené ČSN 722632-1,2,3 [6] Rich, H.: Kalksandstein. Die Mauerfiebel, KS-Info GmbH, 7. Auflage 2004 [7] Bundesverband Kalksandsteinindustrie e.V., Hannover: Kalksandstein. Planung, Konstruktion, Ausführung, 5. Auflage, 2009 [8] Bundesverband Kalksandsteinindustrie e.V., Hannover: Kalksandstein. Fakten zu Ökobilanz, 2. Auflage, 2004 [9] Kalksandstein. Domovské stránky: www.kalksandstein.cz [10] Zapf Daigfuss. Domovské stránky: www.zapf-ks.de

[11] Bundesverband Kalksandsteinindustrie e.V. Domovské stránky: www.kalksandstein.de [12] KS-QUADRO: Domovské stránky: www.ks-quadro.de [13] Passivhausinstitut Darmstadt: Domovské stránky: www.passiv.de, www.passivhausprojekte.de [14] Fotoarchiv Kalksandstein CZ s.r.o.

english synopsis Design and Implementation of Lime-Sand Masonry KS-QUADRO, Machine Bricklaying in Czech Republic

KS-QUADRO is a modern lime-sand masonry system. The basic brick with the size of 0.5 by 0.5 m with the weight of 80 kg up must be applied with a fixation device. The lime-sand product shows shrinkage similar to concrete, unlike the other types of masonry products, such as fired brick, or porous concrete. The main construction principles therefore include solution of share adjustment.

klíčová slova: vápenopískové zdivo KS-QUADRO, strojní zdění, QUADROplan, systém stěnového vytápění KS-QUADROTHERM

keywords: lime-sand brick KS-QUADRO, machine bricklaying, QUADRO plan, wall heating system KS-QUADROTHERM

odborné posouzení článku:

doc. Ing. Jaromír K. Klouda, CSc., EUR ing, ředitel úseku VVI v TZÚS Praha s.p. Předseda Technické normalizační komise TNK 37 (Zděné konstrukce) stavebnictví 06–07/09

47

patenty a vynálezy

text: prof. Ing. Václav Rojík, DrSc.

grafické podklady: autor

Záchrana malovaných a jinak výtvarně pojednaných dřevěných stropů Při rekonstrukci starých budov je mnohdy nezbytné provést opravy stropů. Často jsou v souvislosti s novým užíváním stavby kladeny dodatečné požadavky také na zvětšení únosnosti stropních nosníků. Tyto požadavky jsou řešeny známými způsoby, například odstraněním starých stropů a jejich nahrazením novou konstrukcí, nabetonováním nových podlah a zajišťováním jejich spolupůsobení se stávajícími stropními nosníky, doplňováním konstrukce dalšími, nejčastěji ocelovými nosníky. Tyto nové prvky jsou přitom namáhány pouze ohybem a zpravidla se dostávají do nosné funkce až při přetížení nosníků stávajících. Zvětšení únosnosti a tuhosti starých dřevěných stropů se však dá dosáhnout hos-

podárným způsobem a šetrně ke konstrukci a okolí. ■P  řístup staticko-ekonomický Novou cestou je zvětšení únosnosti stávajících nosníků jejich napnutím speciálními ocelovými příložkami, kdy je dosaženo dokonalého využití oceli. ■P  řístup ekologický Řešení spočívá v odhalení trámů dočasným odstraněním podlahového souvrství, v napnutí trámů a ve zpětném navrácení odstraněného materiálu. Ze staveniště

se odvážejí pouze hnilobou napadené a jinak poškozené části stropu a na místo rekonstrukce se dopraví subtilní krátké ocelové příložky. Tímto způsobem autor článku sanoval několik desítek tisíc metrů čtverečních starých, nedostatečně únosných a prohnutých stropů. Postupy soustavně zdokonaloval a patentoval poprvé v roce 2001 [1]. ■ Přístup památkářský V  poslední době autor postupy upravil i pro výtvarně pojednané stropy a řešení přihlásil k patentování [2]. Úpravy spočívají ve změně umístění příložek a ve způsobu napínání. Dosud se příložky přikládají k bokům dřevěných trámů. To je však v případě viditelných trámů vyloučeno, a proto se příložky přikládají k trámům shora.

Principy zachraňování stropu Ocelová příložka (1) se uloží mezi zarážky (2), připojené k trámu (3) poblíž podpor, a to v prohnutém tvaru (viz obr. 1). Prohnutí se dosáhne podložením příložky distančními elementy (4) v  poli a jejím přišroubováním koncovými vruty (5) k trámu. Po aktivaci podepření konců příložky vůči zarážce se odstraní distanční elementy. P rotože p ř í ložka je op řena o zarážky, vnese se po uvolnění do příložky první část tlakové předpínací síly (N 1). Poté se příložka přišroubuje uprostřed pole napřimovacím vrutem (6) a stabilizačními vruty (7) k trámu. Napřímením se vnese do příložka druhá část tlakové přepínací síly N2.

▼ Obr. 1. Uspořádání předpínacích prvků. Ocelová příložka (1), zarážky (2), trám(3) distanční elementy (4), koncové vruty (5), napřimovací vrut (6), stabilizační vruty (7).

g

1‘

A 2

5

7

1

6

1–1‘ r

4

N

N.r

1

3

Mq

48

stavebnictví 06–07/09

Ta se spolu s N1 přenese prostřednictvím zarážek do oblasti trámu mezi zarážkami. Vznikne zde tahová normálová síla N = N1 + N2 a ohybový moment N . r, zmenšující moment Mq od zatížení q. Dosáhne se tak zmenšení průhybu a normálového napětí v  trámu na požadované hodnoty (obr. 2).

Příklad napínání trámu Máme dřevěný strop s  malovanými trámy a záklopovými prvky. Rozpětí trámů je 7,0 m, dosavadní zatížení 7,0 kN/m, do budoucna 9,0 kN/m. Trámy tedy budou namáhány momentem Mq = 55,0 kNm. Napětí v  krajních vláknech trámu o rozměrech 240x320 mm2 by tak bylo 13,5 MPa, tedy jedenapůlnásobek Rd. Průhyb trámu je 52 mm. Ten je způsoben dotvarováním, a je tedy zčásti nevratný. Jak se po zjištění modulu Ed ukázalo, yrez = 22 mm.

Při rekonstrukci bude průhyb zmenšen předepnutím trámu a dále zvětšením tuhosti trámu o příspěvek ocelové příložky. Ta bude po předepnutí spolupůsobit s dřevěným trámem při namáhání ohybem od zatížení užitného a od určité části vlastní hmotnosti stropu. K  předpě tí trámu se použije válcovaného profilu U č. 80 o délce 4500 mm (obr. 1). Po odebrání podlahového souvrství včetně násypu nad trámem v pruhu širokém cca 0,3 m se ve vzájemné vzdálenosti 4500 mm souměrně k ose rozpětí odebere záklop v šířce 200 mm. Po upravení horní plochy trámu se do vybrání dlouhého cca 500 mm přilepí pomocí lepidla Sikadur 31 CF Normal zarážky z U profilu dlouhého 500 mm, opatřeného čelem tlustým 20 mm a zarážky se přišroubují (obr. 2). Po uložení příložky U č. 80 opatřené čely tlustými 10 mm se kontrolně prohne příložka přes distanční elementy o v ýšce 95 mm pomocí vrutů na volných

koncích, kterými se volné konce přitlačí k záklopu. Při tomto kroku se vnese do trámu přitížení vyvolané odporem ohýbaného U profilu. Poté se mezi čela zarážek a příložky osadí válcové čepy a mezi čep a zarážku na jedné straně se vloží aktivační plech. Poté se odstraní distanční elementy a pomocí napřimovacího vrutu se U profil přitiskne k trámu, čímž se dosáhne předpětí v profilu. Výsledná předpínací síla se prostřednictvím zarážek přenáší do trámu, který se nadvýší. Nadvýšení dosáhlo 16 mm, čímž se ověřilo, že modul pružnosti dřeva trámu Ed = 11 000 MPa. Po uvolnění napřimovacích vrutů se opět příložka prohne přes distanční elementy, jejichž výška odpovídá potřebné síle N při zjištěném Ed. Prohne se tak, aby po opětovném vložení aktivačních plechu potřebné tloušťky, vyjmutí distančních elementů a definitivním napřímení příložky pomocí napřimovacího vrutu a mezilehlých vrutů bylo dosaženo vypočítaného snížení

napětí v trámu a zmenšení jeho průhybu. Ve výpočtu se přitom zohlední vzdálenost příložky od trámu (tloušťka záklopu), zatížení trámu v době napínání (míra odstranění podlahového souvrství) a další okolnosti.

Výpočet potřebného předpětí Předpětí, tj. síla N v  příložce, je jednoznačně dáno výškou distančních elementů, jimiž se prohne příložka před jejím definitivním napřímením a propojením s trámem. V předchozím odstavci se uvážilo proříznutí záklopu pouze pro zarážky a v místech napřimovacího vrutu a mezilehlých stabilizačních vrutů. Zde se potom přilepí zarážky a dřevěné vložky, zajišťující budoucí přímý tvar příložky. Tento stav, na rozdíl od průběžného proříznutí drážky v  celé délce příložky, je výhodný, protože se při něm dosáhne zvětšení ramena r. Důležité pro napínání je též

inzerce

Vaše přání je otcem naší myšlenky Naše myšlenky, znalosti a zkušenosti v oboru ocelových konstrukcí umožňují k Vašim přáním přistupovat kreativně a zároveň ekonomicky. Disponujeme rozsáhlým technickým zázemím, vlastním výrobním závodem a technickou kontrolou na nejvyšší úrovni. Spoléhejte na autority a profesionály v oboru.

UNIKÁTNÍ OCELOVÉ KONSTRUKCE NÁVRH

ČSOB Radlická, Praha

SPOLEČNOST JE ŘÁDNÝM ČLENEM ČAOK

Protihluková stěna - II. etapa, Hradec Králové

Stanice metra Střížkov, Praha

EXCON, a.s. Sokolovská 187/203, 190 00 Praha 9

DODÁVKA A MONTÁŽ

Hangár, letiště Ostrava - Mošnov

Tel.: +420 244 015 111 Fax: +420 244 015 340

ŘÍZENÍ STAVEB

DIAGNOSTIKA

KO ETU II. - odsíření, Tušimice

e-mail: [email protected]

www.excon.cz

stavebnictví 06–07/09

49

DETAIL A

Uč. 200

1–1‘

15

1‘

Uč. 80

40

napětí od q lepidlo

320

napětí od N(M)

1

výsledné napětí

240 ▲ Obr. 2. Detail A´. Řez 1-1 ▼ Obr. 3. a), b), c). Grafy nadvýšení trámu, resp. normálová síla, resp. prohnutí příložky v závislosti na zatížení p, a to pro podmínku σo = Ra nebo pro podmínku σd = Rd.

a)

σ0=Ra

50

σd=Rd

σ0=Ra

b)

∆y[mm] 0

9

200

p[KN/m]

c)

σd=Rd

200

σd=Rd

N[kN]

σ0=Ra

0

p[KN/m]

ξ[mm] 0

p[KN/m]

zatížení, které právě působí na strop. Například pro parametry, uvedené v předchozím odstavci, platí graf na obr. 3. Je v něm zakresleno nadvýšení trámu, respektive normálová síla, respektive prohnutí příložky v závislosti na zatížení p, a to pro podmínku σ o = R a nebo pro podmínku σd = Rd. Je z něj patrné, že míra napínání pružiny je velmi závislá na zatížení p, které bude přenášet trám po předpínání. Naopak nadvýšení trámu je na zatížení q-p téměř nezávislé. Vždy dojde k  nadvýšení trámu kolem 40 mm, tedy téměř k napřímení, neboť bez užitného zatížení by se prohnul o 5 . 4,3 + 22 = 44 mm, s užitným zatížením o 9 . 4,3 + 22 = 61 mm. Pokud jde o namáhání kon strukce, je v  konečném stadiu dosaženo stejného výsledku ve všech případech zatížení p. Při malém odebrání podlahového

50

stavebnictví 06–07/09

9

souvrství se dosáhne větším prohnutím příložky využití oceli předpětím, při úplném odebrání se dosáhne využití oceli větším spolupůsobením příložky při přenášení zatížení p. Tyto souvislosti platí ve většině praktických případů. Ani míra prohnutí příložky není zajímavá. Síla potřebná k prohnutí je totiž malá – zde P = 15,6 ξ (kg), kde ξ je udáno v cm. K  normálovému namáhá ní trámu v  dolních vláknech σd = 4,3 MPa < Rd a v  horních vláknech – 1,7 MPa dochází ve všech případech zatížení p. V  daném příkladu byla zvo lena příložka U č. 8 0 (U o = 11 cm 2), pro parametry trámu a zatížení zřejmě nadbytečná. Potvrzuje to výpočet napínání: za předpokladu, že bude ocel dokonale využita, tj. σo = R a , vychází využití dřeva na 50 % (σd = 0,5Rd) a naopak – doko-

nalého využití dřeva při namáhání dolních vláken σd = Rd se dosáhne při v yužití oceli na 5 0 %. Jestliže se však pro příložku použije U č. 50 (U o = 7,12 cm 2 ), stoupne využití na cca 80 %. Efektivnost konstrukce závisí tedy na správné volbě Uo. Pro podmínku σo = Ra a σd = Rd vychází přibližně:

ňuje zvětšit únosnost a tu host konstrukce bez kontaktu s podhledem stropu. Hospodárnost spočívá ve správné volbě napínací příložky. Rozhodnutí o režimu napínání bude potom záviset na tom, zda při rekonstrukci má být vyměněna větší část podlahy, nebo půjde o snahu co nejméně zasahovat do konstrukce stropu. ■

1 q . L2 Uo = ( – Rd . Wd ), 8 r . Ra

Použitá literatura [1] Nosník se zvětšenou únosností – patentová listina č. 295097 Úřadu průmyslového vlastnictví, Praha 2001. [2] Ztužený stropní trám s výtvarně pojednanými plo chami a způsob ztužení, ÚPV, patentní přihláška PV 2009 -161.

kde L je rozpětí a Wd průřezový modul trámu. Tento vzorec by mohl být použit pro předběžný návrh příložky.

Závěr Napínání stropních trámů podle popsaného návrhu umož-

Autor: prof. Ing. Václav Rojík, DrSc.

ZDicí SYStém LIAPOR SmYSL pro přesnost ...

Extrémní ticho a tEpLo • výborná tepelná izolace • zvuková pohoda 24 hodin denně • správné vnitřní klima v každém ročním období

Kalibrované zdivo Liapor pro přesné zdění Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. 357 44 Vintířov, tel.: +420 352 324 444 fax: +420 352 324 499 e-mail: [email protected]

w

w

w .

l

i

a

p

o

r .

c

z

• vyšší produktivita zdění • úspora zdicí malty = zdění na tenkou zdicí maltu 2 mm • zásadní snížení vlhkosti ve zdivu stavebnictví 06–07/09

51

inzerce

Největší exponát na Stavebních veletrzích Brno Každý veletrh je přehlídkou toho nejzajímavějšího, co se v daném oboru dá vidět. Pod mikroskopem uvidíte detaily nanovláken, na které si dokonce můžete sáhnout. Vystavovatel jindy do nekonečna předvádí technologické detaily motoru, upozorňuje na nový tvar karoserie automobilu snů, také můžete na veletrhu vidět komplet turbinu nebo porovnat, jak pracuje ten či onen počítačový program. Bývají to předměty od několika milimetrů až po desítky metrů... To, co umožňují veletrhy, má své kouzlo hned v několika směrech. Tkaninu z nanovláken můžete vzít do ruky a zjistit, jak dokonale saje vodu nebo jak žádnou nepropouští. Můžete si sáhnout na turbínu či si sednout do nového modelu auta. Na jednom místě v jeden čas můžete porovnat, zda ten či onen typ produktu je lepší, horší nebo splňuje víc z požadavků, které od něj očekáváte. U Stavebních veletrhů Brno to samozřejmě také platí. Můžete vidět a osahat si nové zdící nebo izolační materiály, zkusit jak fungují nová okna či dveře, zjistit a porovnat rozdíl mezi vytápěním klasickým palivem a tepelným čerpadlem či kotlem na biomasu, nebo se dívat na designové linie koupelen či sanitární techniky. To všechno jste si mohli prohlédnout na Stavebních veletrzích Brno ve dnech 21.–25. dubna na brněnské výstaviště. Navíc byl

k vidění i absolutně největší výstavní exponát. Proč největší? – S rozměry 90 x 214 m a přibližně 13 m do výšky totiž jeho objem představuje více než 332 875 m3 obestavěného prostoru. To už se dá mluvit o velikosti exponátu!!! No – ano, jde o nový výstavní pavilon brněnského výstaviště. Ještě při loňském stavebním veletrhu stál na místě, kde dnes probíhají poslední dokončovací práce, starý pavilon a probíhaly demoliční práce. Dnes, přibližně 20 dní před svým slavnostním otevřením, se nový pavilon P hrdě hlásí mezi exponáty. Proč? Je to jasné: návštěvníci ani vystavovatelé stavebních veletrhů ještě nebudou moci využít jeho výstavních prostor, bude otevřen až 5. 6. při zahájení Autosalonu Brno 2009. Přesto i tak měli návštěvníci možnost na vlastní oči uvidět to, co dnešní stavební technologie dokáží. A co víc! Všichni návštěvníci měli možnost nahlédnout do tohoto již téměř dostaveného unikátního pavilonu! Skeletová ocelová konstrukce spolu s příhradovou střechou jistě zaujmou na první pohled. Na deseti a půl tisících m2 čisté výstavní plochy budou mít budoucí vystavovatelé k dispozici vše, co se dnes od výstavní plochy očekává – průběžné kanály pro připojení vody, odpadu, energie či stlačeného vzduchu přímo zabudované do vysoce kvalitní betonové podlahy, strop s výškou až 12 m, na který lze zavěsit exponáty o hmotnosti až

čtvrt tuny na jeden závěs, k tomu dokonalé vytápění resp. klimatizace, možnost rozdělení prostoru na samostatné celky, zázemí v podobě konferenčních místností, vstupních foyer, restaurací až do úrovně 2 patra a to vše v bezbariérovém provedení pomocí výtahů a travelatorů. Před necelými 12 měsíci byl poklepán základní kámen tohoto pavilonu a každý, kdo se na jeho výstavbě podílel, může o sobě říci, že byl součástí stavby výstavního exponátu. Vyjmenujme alespoň některé z realizátorů – STRABAG a.s. jako lídr sdružení pro jeho výstavbu má na starost kompletní realizaci. Vítkovice jsou dodavatelem unikátních konstrukce. Společnost Přemysl Veselý koordinuje a provádí venkovní práce tj. areálové rozvody vody, plynu a kanalizace a dále pak ve spolupráci s STRABAG a.s. dopravní stavitelsví provádí komunikace a zpevněné plochy. Společnost Esox Brno koordinuje a provádí zděné konstrukce východního vestavku a část západního vestavku. Firma AZW je dodavatelem elektrických zařízení. Technickou zajímavostí pavilonu budou mobilní, nafukovací předělové stěny, které dokaží jak opticky tak zvukově rozčlenit prostor haly na samostatné celky. Tak by ale šlo jít od dodavatelů základů až po ty, kteří dnes provádějí finální povrchové úpravy. Každá ze společností použila ty nejlepší materiály či postupy, aby výsledné dílo bylo dokonalé. Aby nový pavilon P, stejně jako jeho starší sousedé na brněnském výstavišti (někteří v loňském roce oslavili již 80 let své existence!), sloužil vystavovatelům k prezentaci jejich výrobků nebo služeb. Vy, návštěvníci Stavebních veletrhů Brno, asi nehodláte stavět výstavní pavilon, alespoň ne hned. I když ale budete jen přestavovat, rekonstruovat nebo stavět svůj byt nebo dům, určitě jste našli expozici, která vás na letošním ročníku stavebních veletrhů zaujala. Navíc zde získáte ten nejucelenější pohled na to, co a jak udělat, abyste mohli využít prostředků ze státních dotací. Už tento posledně jmenovaný argument sám o sobě stačil, aby si člověk řekl: stálo za to vydat se do Brna! Ing. Jana Tyrichová manažer PR a reklamy Stavební veletrhy Brno Tel.: +420 541 152 890 Fax: +420 541 152 889 E-mail: [email protected] www.stavebniveletrhybrno.cz

52

stavebnictví 06–07/09

Baumit Premium fasáda

Premium fasáda: systém se špičkovými vlastnostmi Premium fasáda představuje v současné době optimální variantu mezi ETICS - zateplovacími systémy značky Baumit. Tento systém nabízí řešení několika zásadních problémů najednou: kotvení do méně únosných a nerovných podkladů pomocí speciálních kotev Klebeanker, které zároveň snižují riziko vzniku tepelných mostů; fasádními desky Open reflect vyřeší problém snížené difúze polystyrenu. Omítka Baumit Nanopor ochrání dokonale povrch fasády proti znečištění. ■ Samočisticí efekt ■ Difúzně otevřený systém ■ Zateplení bez tepelných mostů

stavebnictví 06–07/09

Nápady s budoucností

53

materiály a technologie

text: Ing. Miroslav Viktorín

foto: Promat, s.r.o.

Potrubí pro odvod kouře a tepla PROMATECT® – L 500 Prvním nebezpečným faktorem při požáru, který ohrožuje unikající osoby, jsou zplodiny hoření a jejich viditelná složka – kouř. Z těchto důvodů se v posledních letech klade při navrhování staveb velký důraz na odvod tepla a kouře z objektů ven, mimo dosah unikajících osob. Cí lem p ož ární ho větrání je usměrnit tok zplodin a kouře t ak , aby je d ovaté zp lo diny neohrožovaly osoby při evakuaci a umožnily zásah jednotek hasičského záchranného sboru. Současně jde o odvedení podstatného množství tepla mimo budovu, snížení tepelného namáhání stavebních konstrukcí a omezení rozsahu hmotných škod. Požární větrání může být přirozené, nucené nebo kombinací obou způsobů, pokud byl podrobně posouzen tok plynů. Požární odvětrání se týká hlavně prostorů s požárním rizikem a je zajišťováno samočinným odvětrávacím zařízením. Kromě tohoto jsou požárně větrány i prostory bez požárního rizika, jako jsou chráněné únikové cesty či jiné prostory, v  nichž se vznik požáru nepředpokládá. V tomto případě je cílem požárního odvětrání zabránit průniku zplodin hoření a kouře do těchto prostor. Základní prostorovou jednotkou, pro kterou

se požární odvětrání navrhuje, je odvětrávaná sekce. Je to stavebně vymezený prostor, v ytvořený za účelem zabránění šíření tepla a kouře mezi požárními úseky nebo uvnitř požárního úseku. Každý požární úsek zahrnuje jednu nebo více těchto odvětrávaných sekcí. Pož adavk y na odvod kouře a tepla jsou stanoveny v  projektov ých normách řady ČSN 73 08. Přirozené i nucené odvody kouře a tepla mají zařízení na vývody horkých plynů vně objektu řešené: ■p  římo ve střešní či stropní nebo v jiné konstrukci (střešní kouřové klapky, elektrické ventilátory), aniž by k  tomu bylo třeba potrubních systémů; ■p  omocí potrubních systémů (dále jen potrubí) popřípadě šachet, které ústí vně objektu a slouží pro: jednu nebo více kouřových sekcí v  jednom požárním úseku, popřípadě jako pomocné zařízení v jedné

▼ Odvod tepla a kouře potrubím PROMATECT®

54

stavebnictví 06–07/09

▲ Příklad vodorovného potrubí PROMATECT ® – L 500, EImulti 60

kouřové sekci (sběrné potrubí), nebo pro více požárních úseků s  jednotlivými kouřovými sekcemi. Potrubí pro odvod kouře a tepla se klasifikuje podle vztahu na požární úseky. ■ Potrubí pro odvod kouře a tepla z více požárních úseků se klasifikuje EImulti. Podle stupně požární bezpečnosti požárních úseků, kterými potrubí prochází, se stanoví klasifikační třída požární odolnosti potrubí, a to pro I. až V. stupeň požární bezpečnosti EImulti 30, v ostatních případech EImulti 60. ■ Potrubí pro odvod kouře a tepla z jednoho požárního úseku, které však dále vede jinými požárními úseky, se klasifikuje shodně jako podle předchozího bodu třídou EImulti 30 nebo EImulti 60. ■ Potrubí pro odvod kouře a tepla z jednoho požárního úseku, aniž by dále prostupovalo jinými požárními úseky, se musí klasifikovat podle předpokládané teploty odváděných horkých plynů do 300 °C jako E300 single, nebo přes 300 °C jako E600 single. Za postačující se považuje třída E 30,

a to bez ohledu na stupeň požární bezpečnosti požárního úseku, v němž se potrubí nachází. Ve všech výše uvedených případech musí být zajištěna stabilita těchto potrubí i po vzniku požáru, a to nejméně po dobu požární odolnosti potrubí. Jedná se zejména o stabilitu konstrukcí, na kterých jsou tato potrubí uchycena, stabilitu zavěšovacích částí potrubí apod. Požární odvětrání je podmíněno přítokem minimálního množství vzduchu do kouřové sekce. Pokud je tento přítok vzduchu zajišťován potrubím, navrhuje se podle ČSN 73 0872 jako vzduchotechnické potrubí, resp. jako potrubí ventilačních systémů. Pro výše popsané požadavky na potrubí pro odvod kouře a tepla má firma Promat s.r.o. odzkoušené potrubí s  klasifikací EI 60 S  1000 multi pro horizontální a vertikální potrubí podle článku 7.2 ČSN EN 13501-4. Tato klasifikace splňuje všechny požadavky kladené na potrubí multi pro odvod kouře a tepla z  více požárních úseků.

Potrubí se montuje z  protipožárních desek PROMATECT® – L 500, tloušťky 25 mm. Montuje se jako samonosné (bez vnitřního plechového potrubí). Maximální průřez potrubí je 1250x1000 mm. Maximální přetlak +500 Pa, maximální podtlak –1000 Pa. Pro dimenzaci závěsných systémů platí stejné podmínky jako pro ventilační potrubí z desek PROMATECT ® s požární odolností pro namáhání ohněm z vnější strany. Při prostupu potrubí přes požárně dělicí konstrukce musí být tyto prostupy dotěsněny.

Potrubí pro odvod kouře a tepla PROMATECT® je společně s dalšími komponenty (el. ventilátory, regulační klapky, kouřová čidla, napojení na EPS apod.) uceleným systémem, který patří mezi tzv. vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení. Pro navrhování, montáž, provoz, údržbu a kontroly provozuschopnosti musí být stanoveny podmínky, uvedené ve vyhlášce Ministerstva vnitra ČR č. 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru. ■

▲ Příklad svislého potrubí PROMATECT ® – L 500, EImulti 30

Technické údaje hmotnost (pouze obklad) cca13 kg/m2 tepelný odpor1/ l 0,30 m2K/W vzduchová neprůzvučnost R´w (prostý průchod plochou) cca 25 dB 1 deska PROMATECT® -L 500 d=25 mm 2 přířez PROMATECT® -H (objímka) h=100 mm, d=10 mm 3 lepidlo Promat K34 4 ocelová sponka 63/11.2/1,53 mm rozteč 100 mm nebo vrut 5,0x80 mm rozteč 200 mm 5 zavěšení, závitová tyč, připevněná 00 kovové hmoždinky 6 ocelový nosný profil, rozměr stanoven statickým výpočtem Úřední doklad: Protokol o klasifikaci č. PK4-01-08-901-C-0.

Revizní dvířka Promat®, typ S

inzerce

Výhody:  Vysoká požární odolnost až EI 90 S  Skryté panty umožňující jednoduché vysazení křídla dvířek z rámu  Dodávka včetně příslušenství  Jednokřídlá i dvoukřídlá varianta  Různé možnosti provedení

Možnosti provedení:  Různé rozměry  Libovolná barva dle RAL  Provedení pod obklad  Nerezové  Provedení v imitaci dřeva

Oblast použití:  Revizní otvory do instalčních šachet  Revizní otvory do podhledů  Před rozvaděče, plynoměry v CHÚC

Promat s.r.o. V. P. Čkalova 22/784 160 00 Praha 6 – Bubeneč Telefon: +420 223 334 806 +420 224 390 811 Fax: +420 233 333 576 [email protected]

stavebnictví 06–07/09

55

www.promatpraha.cz

fenomén

text: Jan Táborský

foto: Petr Zázvorka

Kněžice: komplexní energetické řešení Kněžice leží ve Středočeském kraji, dvacet kilometrů severovýchodně od Poděbrad. Bez svých satelitních osad mají 410 stálých obyvatel. V obci není zaveden zemní plyn, většina objektů byla ještě nedávno vytápěna uhlím a dřívím. V obci je pouze dešťová kanalizace, splašková kanalizace v obci není, domy mají žumpy a septiky. V katastrálním území obce Kněžice je celkem 810 ha zemědělské půdy a 204 ha lesů. Z toho 104 ha zemědělské půdy patří obci. Z  vlastního rozhodnutí se obci Kněžice po několikaleté pracné přípravě a po získání do tace z  evropských fondů podařilo v  roce 2006 nákladem 135 mil. Kč realizovat projekt s  názvem Kněžice – energeticky soběstačná obec (zkráceně ESO Kněžice), který se skládá z  bioplynové stanice s  kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, z  kotelny na biomasu a z  teplovodního rozvodu centrálního zásobování teplem v celé obci. Z uznatelných nákladů projektu 111, 6 mil. Kč bylo 83,7 mil. zaplaceno z dotace EU a 11,2 mil. bylo zaplaceno z dotace Státního fondu životního prostředí ČR. Zbytek uhradila obec. Protože však obec Kněžice není plátcem DPH, tak ve skutečnosti z celkové investice včetně DPH ve výši 135 mil. zaplatila cca 40 mil. Celý projekt byl realizován systémem generální dodávky s řadou subdodavatelů. Generálním dodavatelem celého projektu ESO Kněžice, dodavatelem rozvodu tepla v obci a dodavatelem budov pro kotelnu a pro bioplynovou stanici byla společnost Skanska CZ. Dodavatelem technologie bioplynové stanice byla firma Tomášek Servis. Železobetonové nádrže bioplynové stanice postavila společnost Wolf. Technologii kotelny na biomasu dodala Step Trutnov. Realizace stavby v Kněžicích začala na konci roku 2005, celá soustava je v  provozu od podzimu 2006.

56

stavebnictví 06–07/09

Základní údaje výroby tepla a elektřiny Schéma soustavy výroby elektřiny a tepla v Kněžicích je na obr. 1. Bioplynová stanice s jednou kogenerační jednotkou s  elektrickým výkonem 330 kW je v  provozu nepřetržitě a vyrábí ze zemědělských, z  potravinářských a z  dalších materiálů a odpadů elektřinu na prodej do elektrizační sítě a teplo pro vytápění obce. Kotelna na biomasu se dvěma teplovodními kotli o celkovém tepelném výkonu 1200 kW je v  provozu podle potřeby pouze v  topném období a dodává teplo v době, kdy by přebytečné teplo ze samotné bioplynové stanice nestačilo na vytápění obce. Kotelna a bioplynová stanice jsou umístěny v obecním areálu na severovýchodním okraji obce a propojeny navzájem teplovodním potrubím a informační kabeláží. Připojeny jsou na distribuční elektrizační síť 22 kV přes trafo 0,4/22 kV. Bezkanálový rozvod tepla v  celé obci a automatické předávací stanice tepla v  domech zajišťují celoroční nepřetržitý přenos tepla z kotelny a z bioplynové stanice do všech připojených budov v obci. K soustavě rozvodu tepla je v Kněžicích připojeno celkem 149 domů, tedy asi 95 % celkové spotřeby tepla v  obci. Celoroční spotřeba tepla připojených domů je cca 2000 MWh, neboli 7200 GJ za rok.

Vyráběná elektřina z  bioplynové stanice není na rozdíl od tepla zavedena přímo do jednotlivých domů. Domácnosti a místní podniky nadále odebírají elektřinu od místně příslušné distribuční společnosti ČEZ Distribuce. Bioplynová stanice Kněžice dodá za rok do této distribuční sítě více elektrické energie, než celá vesnice a celé nové zařízení spotřebuje. Výroba elektřiny v  bioplynové stanici Kněžice byla zatím v  dosavadním běžném roce na úrovni cca 2400 MWh elektrické energie za rok a letos se zvýšila až na cca 2600 MWh. Vlastní spotřeba elektřiny v bioplynové stanici a vlastní spotřeba kotelny na biomasu činí přibližně 15 % z této výroby elektřiny. Čistá dodávka elektřiny z  Kněžic do elektrizační sítě je v současnosti cca 2200 MWh/ rok. Kněžice se svými 410 obyvateli vyrábějí průměrně 6 MWh elektrické energie na občana za rok a dodávají do elektrizační sítě za rok průměrně 5 MWh elektřiny na každého svého občana.

Bioplynová stanice Bioplynová stanice Kněžice má jeden anaerobní reaktor – fermentor – s objemem kalové části cca 2500 m3, jeden beztlakový plynojem na bioplyn s objemem 800 m3, homogenizační jímku s objemem cca 200 m3, hygienizační a drticí linku pro tepelnou hygienizaci a drcení tuhých rizikových odpadů, dvě uskladňovací nádrže na vyfermentovaný kal s celkovým objemem 2x6600 m3 a jednu pístovou kogenerační jednotku na bioplyn s  elektrickým výkonem 330 kW a tepelným výkonem 405 kW. K  bioplynové stanici také patří nová trafostanice 0,4/22 kV. Bioplynová stanice má dvoustupňové odsiřování surového bioplynu. První uskladňovací nádrž je hermeticky uzavřena a bioplyn z této nádrže se také využívá v kogenerační jednotce. Fermentor je vytvořen jako stojatá železobetonová, tepelně

izolovaná nádoba o průměru 22 m a s výškou válcové části 10,5 m. Pod střechou reaktoru nad hladinou kalu je plynojem z  volné plynotěsné membrány. Obsah reaktoru se pravidelně promíchává dvěma vrtulovými míchadly reaktoru a ohřívá se trvale na teplotu 40 °C. Kal je ohříván v externím výměníku tepla, teplem z kogenerační jednotky. Hygienizační linka má uzavřený, tepelně izolovaný, teplou topnou vodou vytápěný hygienizační tank s  objemem 5 m3 s  míchadlem a drticí a separační linkou s dvoustupňov ým drcením surovin a odpadů a s  indikací ocelových předmětů v odpadu. Homogenizační jímka má uzavíratelnou násypku a potrubní přípojku pro příjem pevných a kapalných surovin a odpadů, odsávání atmosféry z prostoru pod zastřešením jímky přes biologický filtr, dopouštění vody, míchadla a čerpadlo pro přečerpávání homogenizované směsi do fermentoru. Čerpadlo v  jímce obsahuje  řezací oběžné kolo pro lepší rozřezání některých jen posečených zelených surovin. Uskladňovací nádrže disponují vlastními míchadly a čerpadly pro přečerpávání substrátu do transportních cisteren při vyvážení substrátu na pole. Uskladňovací nádrže jsou železobetonové, válcové stojaté nádoby o průměru 33 m a výšce 8 m. Fermentor bioplynové stanice pracuje v mezofilní teplotní oblasti. Hygienicky nezávadné suroviny a odpady, jako například prasečí a slepičí kejda, se zaváží přímo do homogenizační jímky a po rozmíchání s  ostatním obsahem jímky se čerpají podle potřeby do fermentoru. Hygienicky rizikové odpady, například zbytky potravin z restaurací, se podle potřeby na drticí lince rozmělní, provede se jejich tepelná hygienizace při teplotě 70 °C po dobu jedné hodiny a následně se přepouští do homogenizační jímky. Denně se do bioplynové stanice zaváží průměrně 35 až

70 t surovin. Průměrná doba zdržení ve fermentoru je asi 30 až 70 dní. Ve fermentoru se působením metanogenních bakterií z  každé tuny vstupních surovin uvolní asi 40 až 80 m³ bioplynu a zbytek využitých surovin odteče do uskladňovací nádrže jako hnojivo, které je skladováno v uskladňovacích nádržích. Vznikající surový bioplyn se hromadí v plynojemu nad hladinou kalu ve fermentoru a je odtud plynovým dmychadlem dopravován ke kogenerační jednotce. První stupeň odstraňování H2S – sulfanu ze surového bioplynu (odsiřování bioplynu) je aerační, druhý stupeň je absorbční. Za účelem prvního stupně odsíření je do tohoto bioplynu v plynojemu trvale přiváděno nepatrné množství vzduchu pro sulfanredukující bakterie, které snižují obsah sulfanu v  bioplynu. Volná síra z jejich činnosti zůstává v digestátu ve fermentoru. Napůl odsířený bioplyn z plynojemu prochází přes druhý stupeň odsíření, přes absorbér, v němž se obsah sulfanu v bioplynu sníží až na 20 až 100 mg/ Nm3. Odloučená síra ze sulfanu zůstává na absorpční náplni v absorbéru. Náplň absorbéru se mění za novou přibližně v intervalu půl roku. Stará náplň absorbéru s odloučenou

sírou se zapracovává do kompostu a využívá jako hnojivo.

Kotelna na biomasu Kotelna má dva automatické teplovodní kotle, jeden o výkonu 800 kW na spalování slámy a jeden o výkonu 400 kW na spalování dřevní štěpky a podobného dřevního odpadu. Provozní zásobník slámy na přibližně 8 hodin nepřetržitého automatického provozu, provozní zásobník štěpky na více než jednodenní provoz. Krytý sklad paliva pojme suroviny na několik týdnů provozu kotelny, čerpací stanici pro cirkulaci topné vody v rozvodu v obci, chemickou úpravnu vody a systém udržování tlaku vody v soustavě. U kotelny je instalován tlakový teplovodní akumulátor tepla s vodním objemem 50 m³. Kotel na slámu s účinností 85 % spaluje slámu zrnin nebo energetický šťovík v suchém stavu v balících 0,8x1,2x2,5 m. Kotel při plném výkonu spálí až 225 kg slámy za hodinu. Kotel na štěpku s účinností 84 % spaluje dřevní štěpku a podobné palivo a spálí až 170 kg štěpky za hodinu. Kotle jsou běžně v provozu pouze v topném období, když teplo z bioplynové stanice nestačí na po-

krytí potřeby tepla v soustavě CZT. Přibližně polovinu spalovaného paliva tvoří méně hodnotná dřevní štěpka a polovinu sláma a energetický šťovík. Dřevní štěpku a slámu obec nakupuje přímo od několika stálých i nahodilých dodavatelů za dohodnuté ceny, závislé na kvalitě a vlhkosti dodaného paliva v přibližné výši cca 1000 Kč za tunu štěpky a 1150 Kč za tunu slámy nebo šťovíku, vše loko výtopna. Rozvod tepla od kotelny ke všem připojeným objektům v  obci je proveden bezkanálovým předizolovaným teplovodním potrubím v  celkové délce cca 6 km. Předávací stanice v  zásobovaných objektech jsou tlakově nezávislé, automatické, se stálým informačním propojením do řídicího centra celé kněžické soustavy. Odběratelům v  obci se letos teplo prodává v topné sezóně (od 1. října do 30. dubna) za cenu 270 Kč/GJ včetně DPH, mimo topnou sezónu za 135 Kč/GJ. Obvyklým nedostatkem všech soustav centrálního zásobování teplem jsou tepelné ztráty potrubí rozvodu tepla. V  Kněžicích je celková délka teplovodního rozvodu 6 km a ztráty teplovodu tam činí téměř 40 % celoroční dodávky tepla, protože teplovod

je velmí dlouhý a spotřeba tepla ve vesnici malá. Veškeré celoroční ztráty teplovodu ovšem kryje přebytečné teplo z  bioplynové stanice, které by se jinak muselo odvést do atmosféry. Teplo z bioplynové stanice dostačuje ještě v mimotopném období i k pokrytí celé užitečné spotřeby tepla u odběratelů, takže kotle na biomasu v Kněžicích nemusí být od jara do podzimu vůbec provozovány. V  Kněžicích je celková dodávka tepla do teplovodu cca 3200 MWh za rok. Z toho 2000 MWh, tedy cca 7200 GJ, je užitečná dodávka odběratelům tepla a 1200 MWh, tedy cca 38 % z celkové dodávky jsou ztráty teplovodu. Z  celkové dodávky tepla 3200 MWh za rok dodá kogenerační jednotka za rok cca 1600 MWh. 1200 MWh z  toho se spotřebuje na pokrytí celoročních ztrát teplovodů v soustavě rozvodu tepla a zbylých 400 MWh se ještě využije užitečně u odběratelů tepla k  ohřevu teplé vody a k vytápění.

Dodávka vyrobené elektřiny do sítě Elektřinu vyrábí z  bioplynu kogenerační jednotka Jenbacher

▼ Obr. 1. Schéma soustavy CZT Kněžice s bioplynovou stanicí

stavebnictví 06–07/09

57

stanice Kněžice prodávána firmou PRE Praha v  režimu tzv. zelených bonusů na základě smlouvy mezi PRE a Energetikou Kněžice. V roce 2008 byla celková výroba elektřiny v bioplynové stanici cca 2380 MWh za rok a dodávka elektřiny do elektrizační sítě byla 1910 MWh za rok. Přitom v roce 2008 se v  létě musela provést neplánovaná střední oprava kogenerační jednotky kvůli jejímu poškození vysokým obsahem sulfanu v bioplynu. Roční výroba elektřiny a dodávka elektřiny z bioplynové stanice do elektrizační sítě tím byla v roce 2008 snížena asi o 100 MWh. Bez vynucené odstávky výroby elektřiny by tedy v roce 2008 byla 2000 MWh za rok v  původním projektovaném uspořádání bioplynové stanice. V  roce 2008 bylo provedeno hermetické zastřešení první uskladňovací nádrže především z  důvodů snížení zápachu sulfanu v  dodatečně uvolňovaném malém množství bioplynu z této nádrže. Bioplyn zpod zastřešení nádrže se nyní také spaluje spolu s  bioplynem z  fermentoru v kogenerační jednotce a celková výroba elektřiny se vlivem toho zvýšila. Nyní je tedy celková výroba elektřiny v Kněžicích cca 2600 MWh za rok a dodávka elektřiny do elektrizační sítě je cca 2200 MWh za rok.

▲ Fermentor bioplynové stanice

▲ Kotel na spalování biomasy

Počáteční problémy

▲ Kogenerační jednotka s elektrickým výkonem 330 kW

JMS 208 GS – B.LC. Pro vlastní spotřebu celé bioplynové stanice se využije cca 17 % vyrobené elektřiny. 83 % z vyrobené elek-

58

stavebnictví 06–07/09

třiny je přes trafo 600 kVA dodáváno do distribuční elektrizační sítě 22 kV. V  současné době je vyrobená elektřina z  bioplynové

V  počátečním provozu neobvyklého zařízení bylo i několik problémů, které musela obec i dodavatel řešit více či méně náročným způsobem. Původní provedení přikládacích zařízení kotlů byla náchylná na zpětné prohořívání paliva. Dodavatel kotlů v  záruční době provedl úpravy a nyní kotle dosahují projektovaných parametrů. Závažným problémem byl ale velký obsah sulfanu H2S v bioplynu. Společnost Energetika Kněžice, provozovatel celého systému, z ekonomických důvodů potřebuje likvidovat v bioplynové stanici odpady živočišného původu, na které nebyla technologie vybavena. Vysoké obsahy sulfanu v bioplynu poškodily

dva spalinové výměníky i motor kogenerační jednotky. Instalované aerační odsíření nestačilo na dostatečné snížení obsahu sulfanu. V současné době je nainstalováno absorpční odsiřování bioplynu jako druhý stupeň odsíření a obsah sulfanu v bioplynu je velmi nízký, asi dvacetkrát nižší, než povolují provozní předpisy pro kogenerační jednotku. Absorpční odsiřovací technologie je navíc plně bezodpadová, odloučená elementární síra se i s  absorpční náplní na bázi dřevěných pilin využívá jako součást hnojiva pro zemědělské pozemky. V  systému využití tepla v  Kněžicích nebyl původně instalován akumulátor tepla, na který projekt nepamatoval a z formálních a finančních důvodů nebylo možné ho dodatečně doplnit při realizaci. Nyní je nainstalován ke kotelně teplovodní tlakový akumulátor tepla s  objemem 50 m 3 . Tím se v  přechodném a letním období odstranily stavy, kdy během noci a během poloviny dne muselo být nevyužité teplo z  kogenerační jednotky odváděno přídavným chlazením do vzduchu a ráno a večer se musely roztápět kotle na biomasu, protože teplo z  kogenerační jednotky nestačilo pro špičkový odběr tepla v obci. Projekt původně rovněž nepředpokládal tak vysoký podíl biologicky rozložitelných odpadů živočišného původu ve vstupních surovinách bioplynové stanice. V současném provozu však velký podíl těchto surovin způsobuje jednak velký obsah sulfanu v surovém bioplynu a také nedostatečné rozložení těchto surovin v jediném fermentoru bioplynové stanice. Výsledkem je pokračující rozklad substrátu a uvolňování bioplynu s  vysokým obsahem sulfanu ještě v  první uskladňovací nádrži. Při určitém směru větru se silný zápach sulfanu šířil i do obce. Obec Kněžice zajistila dodatečné hermetické zastřešení první uskladňovací nádrže a zavedení zachyceného uvolňovaného bioplynu z  nádrže také ke kogenerační jednotce. Byl tím vyřešen problém zápachu v okolí bioplynové stanice a současně

se zvýšilo množství vyrobené elektrické energie. Druhý stupeň odsíření bioplynu, instalaci akumulátoru tepla a zastřešení první uskladňovací nádrže připravila, financovala a řídila sama obec pouze s využitím spolupráce v některých technických a ekonomických otázkách s generálním dodavatelem stavby a se subdodavateli nových zařízení a úprav. Všechny tyto úpravy byly provedeny ve prospěch lepší ekonomické efektivnosti provozu. Ve všech těchto případech obec Kněžice dokázala vybrat takové technické řešení a takový dodavatelský model, že dodatečně vynaložené náklady mají velmi krátkou dobu návratnosti. Dobře se přitom osvědčilo přímé jednání mezi obcí jakožto investorem a konečným dodavatelem zařízení. Práce se tím zrychlily, zlevnily, někdy bylo nalezeno výhodnější nové řešení nebo výhodnější způsob realizace. Při spolupráci na konkrétních praktických aplikacích se také rychle zvyšuje a dobře se využívá odborná úroveň všech zúčastněných. V  tomto směru mají dnes pracovníci Energetiky Kněžice a další spolupracující odborníci z řad kněžických občanů nejvyšší komplexní kvalifikaci v provozu jejich zařízení, jsou stálými iniciátory hledání a realizace výhodnějších způsobů provozu a nejlepšími oponenty při návrzích dalšího rozvoje jejich projektu.

do distribuční sítě a plynojemu s  objemem až cca 5000 m3. To by si vyžádalo sice přibližně dvojnásobnou dodatečnou investici na pořízení než při zvýšení elektrického výkonu jen na dvojnásobek dnešního výkonu (cca 600 kW), ale ekonomická efektivnost takového řešení by byla podstatně větší. Kogenerační jednotka by pak mohla produkovat pološpič-

kovací elektřinu pro zájemce o tuto dražší, obvykle denní elektřinu a vyprodukovala by této elektřiny z dvojnásobku zemního plynu ještě více než dvojnásobné množství. V roce 2007 získala obec Kněžice Evropskou cenu za energetickou efektivnost – European Energy Award. Mimo projektu ESO Kněžice byla přitom oceněna například

i zvýšená efektivita veřejného osvětlení a vlastní výroba topných pelet z biomasy v obci. Toto ocenění Kněžice získaly teprve jako třetí projekt ze zemí střední a východní Evropy. V květnu 2009 se stala obec Kněžice za projekt ESO Kněžice vítězem 18. ročníku českého kola soutěže Cena zdraví a bezpečného životního prostředí v kategorii Environment. ■

inzerce

Další možný vývoj projektu Kněžice Dosavadní dobré zkušenosti o b c e K n ě ž i c e s  p rovoze m a s ekonomickým přínosem bioplynové stanice pro obec a současná nabídka dalších vhodných biologicky rozložitelných odpadů i dalších surovin pro výrobu bioplynu patrně vyústí až do dvojnásobného zvýšení výroby bioplynu v  Kněžicích. Současně s  tím se v  Kněžicích nabízí možnost instalace kogenerační jednotky až čtyřikrát většího elektrického výkonu, než je instalován nyní (tedy cca 1200 kW nebo i větší), dále instalace většího transformátoru pro vyvedení vyrobené elektřiny Casopis_Stavebnictvi_SME_125x185.indd 2

stavebnictví 06–07/09 59 5/6/09 11:16:44 AM

infoservis Veletrhy a výstavy 18.–20. 6. 2009 FOR ARCH KARLOVY VARY 2009 18. ročník výstavy stavebnictví, stavebních materiálů, bydlení a vybavení staveb Karlovy Vary, Nová sportovní hala Karlovy Vary-Tuhnice E-mail: [email protected] www.vystavy.karlovarska.net 19.–21. 6. 2009 POSTAV DŮM, ZAŘIĎ BYT PŘEROV XII. ročník prodejní a prezentační Výstavy stavebnictví a bytového zařízení Přerov, Výstaviště Přerov-Kopaniny, Hala G E-mail: [email protected] 27.–29. 6. 2009 INTERSOLAR 2009 Mezinárodní odborný veletrh pro solární techniku Německo, Mnichov, Neue Messe E-mail: [email protected] 1.–4. 9. 2009 BUDPRAGRES 2009 Mezinárodní veletrh stavebnictví, stavebních materiálů, vnitřní dekorace a komunálních služeb Bělorusko, Minsk, Exhibition Centre Masherov Ave. 14 www.minskexpo.com 3.–6. 9. 2009      DOMOV A TEPLO 2009 15. výstava bytového vybavení, nábytku a tepla Lysá nad Labem, Výstaviště E-mail: [email protected] Odborné semináře a konference 9.–11. 6. 2009 Ekologie a nové stavební hmoty a výrobky 13. konference VÚSH Telč, nám. Jana Kypty 74 E-mail: [email protected]

60

stavebnictví 06–07/09

9. 6. 2009 Real Estate Forum Mezinárodní konference Brno, Grandhotel, Benešova 18 E-mail: [email protected] 10.–12. 6. 2009 AutoCAD středně pokročilý Školení Praha 3, AbecedaPC, Domažlická 1053/15 E-mail: [email protected] 12. 6. 2009 Architect Award 2009 Architektonická soutěž pro mladé a začínající architekty (termín pro odevzdání projektů) Praha 9, ABF a.s., Mimoňská 645 E-mail: [email protected] www.architectaward.cz/2009 15.–18. 6. 2009 AutoCAD 3D modelování Školení Praha 3, AbecedaPC, Domažlická 1053/15 E-mail: [email protected]

technická, Zelený pruh 1294/50 E-mail: [email protected] www.fermacell.cz 18. 6. 2009 Grand Prix Obce architektů 2009 Vyhlášení výsledků 16. ročníku soutěže Praha 7, Veletržní palác, Dukelských hrdinů 45 E-mail: [email protected] www.forarch.cz/2009/cz/grandprix-architektu-forarch.asp 18.–19. 6. 2009 Soutěž učňů stavebních oborů (SUSO) Regionální kolo 13. ročníku SUSO pořádané při 18. ročníku výstavy stavebnictví For Arch Karlovy Vary Karlovy Vary, Nová sportovní hala Karlovy Vary-Tuhnice E-mail: [email protected] www.suso.cz

18. 6. 2009 Prezentační dny euroCALC 3 v regionech Seminář Letohrad, SPŠ stavební, Komenského 472 E-mail: [email protected] 22.–25. 6. 2009 AutoCAD a AutoCADLT: základy Certifikované školení Brno, NICOM, Smetanova 3 E-mail: [email protected] 20.–30. 7. 2009 eMonument 2. ročník mezinárodního workshopu Opava, Slezská univerzita E-mail: [email protected] www.emonument.eu 17.–18. 9. 2009 Podlahy Konference Praha 4, Kulturní centrum, Novodvorská E-mail: [email protected]

inzerce

16.–17. 6. 2009 ČEPKON Výroční kongres energetického průmyslu Praha 6, Hotel Diplomat, Evropská 15, E-mail: [email protected] 16. 6. 2009      Zákon o veřejných zakázkách Odborný seminář Součást celoživotního vzdělávání členů ČKAIT Praha 9, Lisabonská 4 E-mail: [email protected] www.studioaxis.cz 16. 6. 2009 Protipožární konstrukce FERMACELL a jejich montáž dle zákona 246/2001 Sb. Certifikační školení FERMACELL Praha 4, Střední škola

Pojízdná provozní nádrž 3 až 15 tisíc litrů pro motorovou naftu. Výrobek má certifikát TÜV platný pro všechny země EU.

adresa firmy: Kružberk 38, 747 86 Kružberk tel./fax: 556 300 830 email: [email protected], mobil: 728 885 977 [email protected], mobil: 604 307 329

konference Klimatizace a větrání 2010, výzva k přihlášení příspěvků Společnost pro techniku prostředí, odborná sekce 01 Klimatizace a větrání si Vás dovoluje srdečně pozvat na 19. konferenci Klimatizace a větrání 2010 s podtitulem Nejen kvalitně projektovat a vyrábět, ale také správně instalovat a provozovat. Tato akce bude jedinečnou příležitostí k setkání početné obce odborníků oboru klimatizace a větrání z řad podnikatelů, projektantů, pracovníků škol, vědeckých pracovišť a institucí státní správy. Konference se koná 3. až 4. února 2010 Praha v Národním domě na Vinohradech. Konference bude tentokrát obohacena o workshop během kterého se uskuteční diskuze nad zajímavými projekty, realizacemi a provozními zkušenostmi se systémy klimatizace a

větrání. Přínosné budou zajisté i firemní prezentace významných subjek tů působících v oblasti klimatizace a větrání. Kromě odborného programu bude dán prostor i k neformálním setkáním během přestávek a společenského večera. Nosnými tématy konference budou: ■ Uvádění do provozu a provozování klimatizačních zařízení (facility management), a to jak ve vztahu k  integrálnímu projektování, tak v souvislosti s novou legislativou a kontrolami klimatizace; ■E  nergeticky úsporná vzduchotechnická zařízení a jejich vývoj, výroba, projektování a provozování. Dále bude prostor věnován problematice:

– vnitřního klimatu, tepelné pohody a hluku; – zdrojů tepla a chladu pro klimatizační a větrací zařízení, – systémů měření, monitorování a regulace klimatizačních a větracích zařízení, – z ajímavých aplikací a řešení speciálních systémů větrání a klimatizace a dalším souvisejícím tématům. Výzva k přihlášení příspěvků Nabídku příspěvku do sborníku konference formou abstraktu v  českém (nebo slovenském) jazyce (maximum 300 slov) je možno zaslat v  elektronické podobě. Uzávěrka pro zaslání abstraktů je 24. července 2009. Registrace abstraktů probíhá na www.kv2010.cz. Autoři budou o přijetí přijatých příspěvků vyrozuměni spolu s dalšími pokyny. ■

Městské inženýrství Karlovy Vary 2009 14. mezinárodní konference. Doprovodná akce výstavy FOR ARCH Karlovy Vary 2009. Té m a: S p o r tov ní s t av by a město, Termín: 12. června 2009. Místo: Karlovy Vary hotel THERMAL. Pořádá: česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Český svaz stavebních inženýrů, Fakulta stavební VŠB–TU Ostrava ve spolupráci s organizacemi Slovenská komora stavebných inženierov, Česká společnost městského inženýrství ČSSI, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka, Regionální stavební sdružení Karlovy Vary, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Další iformace naleznete na www.karlovarska.net.

inzerce

Veletrh Střechy Praha – již po dvanácté

Letos po dvanácté si Vás dovolujeme pozvat na veletrh Střechy Praha. Na jediný takto úzce specializovaný veletrh v České republice. Během uplynulých ročníků si získal velmi dobrou pověst mezi návštěvníky i mezi vystavovateli, a to nejen z České republiky, ale i z dalších evropských zemí. Své pověsti vděčí nejen za to, že každoročně přináší přehled o všem podstatném, co se ve střechařském řemesle událo, ale i díky jedinečnému spojení s  výstavou Úspory energií a obnovitelné zdroje, která jej v roce 2010 bude doprovázet již po šesté. A jako výsta-

va zaměřená na v současné době velmi diskutované téma se každoročně těší velkému, neustále se zvyšujícímu, zájmu návštěvníků. Úspory energií a obnovitelné zdroje jsou nejen přehlídkou nejnovějších výrobků a služeb z této oblasti, ale také místem setkávání předních odborníků se širokou veřejností. Vzhledem k  úspěšnosti loňského ročníku a také k aktuálnosti tématu očekáváme, že zastoupení vystavovatelů bude na 6. ročníku výstavy ještě významnější, než tomu bylo v loňském roce. Velkou devízou výstavy je také kvalitní a odborně zaměřený doprovodný program, který se bude specializovat na aktuální otázky a témata v této oblasti. Jeho součástí budou diskusní fóra a odborné semináře, které vedou specializovaní odborníci doporučení Centrem pro obnovitelné zdroje a úspory energie – EkoWATT, ČKAIT a jinými. Díky svému zaměření se veletrh Střechy Praha a výstava Úspory energií a obnovitelné zdroje za léta své existence staly místem příjemného setkávání všech nejdůležitějších, nejznámějších, ale i méně známých firem

z oboru s odbornou i laickou veřejností. Výjimečná atmosféra, doplněná kouzlem místa tak jedinečného, jako je Průmyslový palác na pražském Výstavišti v  Holešovicích, z nich navíc činí velmi příjemný zážitek. Využijte proto možnosti prezentace Vaší firmy na této tradiční akci, a to jak k získání nových zákazníků, tak i k navázání kontaktu s novými obchodními partnery. Příští ročník se bude konat 28.–30. 1. 2010 opět na Výstavišti v Praze Holešovicích. Těšíme se na viděnou! Více informací včetně kontaktu a aktuální přihlášky najdete na www.strechy-praha.cz

stavebnictví 06–07/09

61

svět stavbařů

text: ČKAIT, ČSSI a SPS v ČR

Panelová sídliště ve Vídni a Bratislavě – VIZE, REALITA, INOVACE Výstava s tímto názvem je k vidění do konce prázdnin ve Vzorkovně stavebních materiálů Stavebního centra EDEN 3000 na brněnském Výstavišti, od září pak v prostorách Nadace ABF na Václavském náměstí v Praze. Akce netradičním způsobem monitoruje souvislosti výstavby panelových sídlišť v evropských městech a bydlení v nich, a to nejen z pohledu stavbařského, ale především ze zorných úhlů urbanistických a sociologických. Výstava dává možnost nahlédnout do výsledků výzkumného projektu Institutu pro výzkum města a regionu Rakouské akademie věd. Projekt probíhal v rámci spolupráce INTERREG III A Obnova panelové výstavby ve Vídni a Bratislavě pod vedením Dr. Věry Kappeller. Klade si za cíl popsat fenomén panelové výstavby nejen ve Vídni a Bratislavě, ale i v řadě jiných evropských měst „postižených“ stejnou problematikou. Dr. Věra

Kappeller ve svém průvodním slovu k  výstavě uvádí, že panelová sídliště jsou „důležitou a zároveň problematickou částí celoevropského stavební ho kulturního dědictví“. Panelová výstavba si ve své době vynutila nebývalý rozvoj nejen nových technologií, ale i výrobních postupů a doprovodných činností, t ypizace, standardizace, plánování. Dala vzniknout jak velkým a mocným firmám, tak zcela nové kultuře

bydlení se všemi doprovodnými prvky. Po letech přinesla rozsáhlá panelová sídliště i do té doby netušené starosti s jejich obnovou a údržbou, revitalizací a hledáním nových funkcí, stejně jako zcela specifické problémy demografické i sociální. O tom i o jiném hovoří pět samostatných tematických celků výstavy: ■ A – Od vize k realizaci; ■ B – Typologie sídlišť, formy bytů a domů; ■ C – Bytová kultura v dobách panelové výstavby; ■ D – Panelová sídliště dnes mezi realitou všedního dne a inovací; ■ E – Studentská soutěž Panelová sídliště – moderní obydlí budoucnosti. Výstava je dále doplněna o práce z  pražské studentské soutěže Panelový dům a ukázky realizací tuzemských firem. Brněnská vernisáž se stala souč ástí tradiční Ouver tur y

Stavebních veletrhů Brno 2009 v pondělí 20. dubna, letos věnované tématu 110 let vzdělávání stavebních odborníků v  Brně a na XII. mezinárodní konferenci Stavební fakulty VUT. Výstavu tak hned na úvod zhlédlo na dvě stě odborníků. Brněnskému představení předcházely dvě instalace v  Ostravě, a to v prostorách Magistrátu města Ostravy a u auly Vysoké školy báňské. Součástí výstavy je katalog na CD s velkým množstvím doplňujících informací a příspěvků. Z  předmluvy ke katalogu od doc. Berana ze Stavební fakulty ČVUT si dovoluji vypůjčit stručné, leč výstižné hodnocení: „Minulost nelze soudit, lze ji jen pochopit“. Z tohoto pohledu je výstava jedinečná. Autor: Ing. Rudolf Böhm Stavební centrum EDEN 3000 Bauerova 10, Brno-Výstaviště Výstava je přístupná denně od 10.00 do 18.00 hod. ■

▼ Výstava Panelová sídliště ve Vídni a Bratislavě – VIZE, REALITA, INOVACE ve Vzorkovně stavebních materiálů Stavebního centra EDEN 3000

62

stavebnictví 06–07/09

Trendy v projektování koupelen

Tři výhody produktů Geberit

Uniflex vpusť umožňuje realizaci sprch v rovině podlahy Díky možnosti připevnění na podlahu a díky vysoké flexibilitě a chybové toleranci poskytuje vpusť Uniflex maximální komfort a jistotu montáže. Těsnicí příruba a těsnicí manžeta umožňují rychlé a bezpečné utěsnění podlahy ke stavební konstrukci a bezproblémová napojení, která nejsou ovlivněna vnitřním pnutím navazujících těsnicích úrovní. Nová tvarově a hydraulicky optimálně řešená zápachová uzávěrka umožňuje i při nejnižší stavební výšce zajistit průtočnou kapacitu 0,4 l/s, který odpovídá normě EN 1253, a současně dosahovat samočisticího efektu. K vpusti Uniflex pro sprchy v rovině podlahy je dodáváno šest designových souprav roštů, které byly řešeny cíleně podle různých směrů designů koupelen, a které tak umožňují optimální řešení pro každý typ koupelny. Vanová odpadní souprava Uniflex PushControl firmy Geberit byla za svůj vynikající design vyznamenána cenou iF product design award. Díky svému inovovanému ovládání tlačítkem a své bezpečné montáži zvyšuje vanová odpadní souprava Uniflex PushControl firmy Geberit laťku v designu a pohodlí koupelen. Jedinečnost vanové odpadní soupravy Uniflex PushControl spočívá v jeho ploché konstrukci a v promyšlených detailech.

Vanová odpadní souprava Uniflex PushControl pro pohodlnější koupání Místo otáčení stisknout. A již žádné diskuse, kdo bude muset sedět nad odtokem vany a bude ho do zad tlačit kolečko pro ovládání výpusti. Místo toho harmonie, relaxace a nerušený požitek z koupele pro každého zákazníka. Uniflex PushControl je představitelem nové generace vanových odpadních souprav. Neotáčet, jen stisknout. Jedinečný komfort obsluhy a design nové vanové odpadní soupravy umožňují pohodlné opření. Jednoduchá elegance navíc činí z vanové odpadní soupravy i optimální vizuální doplněk vany. Konečně se můžeme pohodlně opřít na obou koncích vany. Ultraplochý, chytrý design odpadní soupravy Uniflex PushControl vnáší do koupele nejen prvek harmonie, nýbrž i uměřenou eleganci.

Osvěžující nápady. Vpust Uniflex pro sprchy v rovině podlahy lze kombinovat se šesti atraktivními typy roštů: Kreis, Klassik, Trend, Pur, Rund, Quadrat (kruh, klasika, trend, puristické řešení, zakulacený, čtverec). Vpust Uniflex pro sprchy v rovině podlahy: flexibilní odpadní souprava splňující normy v řadě atraktivních řešení, k nimž patří i varianta bezpečná proti odcizení určená pro veřejné prostory.

Sprchový žlábek Uniflex: Plynulý přechod z mokra do sucha Trendem současných koupelen jsou bezbariérové, luxusní sprchové kouty v úrovni podlahy. Dlažba koupelny není opticky rušena nevzhlednou vaničkou, pokračuje plynule dál za prosklené dveře sprchy a vnáší do koupelny nový pocit prostoru, harmonie a elegance. Ústředním funkčním prvkem takového sprchového koutu je odtokový žlábek. Exkluzivní a perfektně funkční žlábky Geberit Uniflex jsou klíčem k dokonalému řešení provedení sprchového odtoku.

Inovativní technologie upevnění s promyšlenými detaily pro účinnou protihlukovou izolaci. stavebnictví 06–07/09 63 Vzhledem k malé instalační výšce je možno Geberit Uniflex zabudovat do většiny konstrukcí podlah.

inzerce

Zateplování má zelenou? Zateplování u nás dosáhlo takového tempa, že se Česká republika se 16 miliony m2 kontaktních zateplovacích systémů ETICS za rok 2007 stala přeborníkem Evropy: toto číslo znamená 1,6 m2 v přepočtu na hlavu a rok, což je více než v Rakousku (necelý 1 m2) nebo v Německu (asi 0,5 m2). Nebývalý boom má však bohužel i své stinné stránky: rostoucí poptávka začala narážet na hranice kapacit prováděcích firem. Průměrná stavební firma nemá nikdy zajištěný přísun zakázek na celou stavební sezonu a navíc musí počítat každý rok s nepředvídatelně dlouhým výpadkem v zimním období. Když to spojíme s mimořádně rigidním zákoníkem práce, který stále ještě nese pečeť minulého režimu, nikoho nepřekvapí, že u stavebních firem je nejběžnější jakási obdoba někdejšího švarc-systému. Za takových okolností musí docházet k narušení rovnováhy mezi cenou a výkonem, a to především v oblasti kvality. K tomu přispívá často in nezkušenost a omezený rozpočet investora. Kvalitní projekt, zkušený stavební dozor, to přece stojí peníze. Absence projektu, nedostatky při provádění, nedůsledná kontrola, to vše vede zákonitě ke vzniku vad a poruch ETICS, které se projeví mnohdy již po několika týdnech, často po první zimě. Jak tomu předejít? Investor potřebuje především kvalitní projekt se zadávacími parametry, který poslouží jako podklad pro výběr zhotovitele. Potřebuje jasnou smlouvu o dílo, kvalitní technický dozor. Investor může také využít u renomovaných výrobců ETICS, jako je například Baumit, technologický dohled, který výrobce provádí zdarma. Dalším nástrojem kvality jsou školení prováděcích firem doložená certifikátem příslušného výrobce systému: certifikát je vlastně písemným stvrzením dohody, že zhotovitel bude vždy postupovat podle Technologického předpisu výrobce

a výrobce jej bude v otázce kvality vždy podporovat. Rok 2009 je rokem finanční krize, která se zatím v kázni zhotovitelů a jejich zájmu o dobrý výsledek díla příliš neprojevuje. Jako by žádná krize nebyla, jen se mluví a nekoná. Konají však politici, kteří pochopili, že nabídka štědrých dotací pro klíčové skupiny voličů by mohla být účinným předvolebním tahem. Po dlouhé době máme pro oblast bydlení hned několik programů podpory současně: nejstarší je známý a osvědčený program Panel (nařízení vlády č. 299/2001) , který byl v uplynulých dnech novelizován a rozšířen z panelových i na nepanelové bytové domy. Druhým, poměrně nedávným zdrojem podpory směřujícím do oblasti bydlení, je Integrovaný operační program, jehož oblast intervence 5.2 se týká i regenerace bytových domů v městech, která mají schválená Integrovaný plán rozvoje města. Nejnovější podporou je program Ministerstva životního prostředí ČR s názvem Zelená úsporám, který vešel v platnost 1. dubna letošního roku a který je určen pro podporu zateplování nepanelových bytových a rodinných domů. Jaká jsou kvalitativní kritéria zmíněných dotačních programů? Každý z nich má své specifické požadavky: program Panel vyžaduje projekt, kontrolovaný Poradenským a informačním střediskem, požaduje, aby zhotovitel měl certifikát ISO, podporuje komplexnost opravy, avšak v kritériích zaměřených výslovně na kvalitu provedeného díla jsou zde ještě značné rezervy. Program IOP Ministerstva pro místní rozvoj ČR nechává podmínky pro přiznání pod-

▼ Vývoj trhu ETICS v ČR v letech 2001–2008, údaje v tisících m2

pory v kompetenci příslušných měst, která je budou vyhlašovat v rámci jednotlivých výzev. Zbývá program Zelená úsporám; ten se jednoznačně soustředí na dosažení maximálních úspor energie. Kritériem pro výrobce je registrace schválených výrobků, které mají příslušný platný certifikát. Trochu kuriózní je, že dotační program zaměřený na zateplování nemá pro zateplovací systémy ETICS, které jsou ze zákona samostatným výrobkem s povinností průkazu shody samostatnou kategorii a jednotlivé systémy zaregistrované výrobci jsou pouze abecedně seřazeny v málo přehledné přehršli nejrůznějších izolačních materiálů ve skupině „tepelné izolace“, a to zároveň s tepelně izolačními deskami, které jsou ale povinně součástí vždy některého z certifikovaných zateplovacích systémů. Kdo se tedy doopravdy stará o kvalitu, komu na ní záleží? Jsou to zodpovědní výrobci ETICS , kteří se snaží kultivovat trh a jejichž záměry jsou dlouhodobé, jako například firma Baumit, tradiční výrobce s více jak stoletou historií rodinného koncernu. Takovému výrobci záleží na každé stavbě, protože je mnohdy více vnímána jako jeho reference než jako reference prováděcí firmy. Výrobce systému ETICS je navíc povinen určit pravidla pro jejich provádění na stavbě; tato pravidla – Technologický předpis pro provádění ETICS – jsou ze zákona závazná pro prováděcí firmy, na rozdíl od normy ČSN, která má pouze doporučující charakter. Výrobce tedy stanoví pravidla a výrobce také, alespoň ti nejzodpovědnější, se hlásí i k realizaci tím, že nabízí zhotovitelské firmě technologický dohled a konzultace klíčových stavebních detailů týkajících se ETICS. Tomáš Fendrych, marketingový ředitel Baumit, spol. s r.o.

64

stavebnictví 06–07/09

Projekt Posilování sociálního dialogu Základní informace o projektu Na loňsk ý cyklus seminář ů navazuje prohlubující projekt Posilování sociálního dialogu a kapacit sociálních partnerů z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který má za cíl podpořit vyšší informovanost, využití moderních systémů, které budou sloužit sociálním partnerům ke zvyšování adaptability zaměstnanců a rozvíjení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů. Prioritní osou je důraz na zabezpečení efektivního a komplexního poradenství, rozšíření znalostí a profesních kompetencí. Projekt je realizován ve spolupráci SPaD ČR, KZPS ČR, ČMKOS a ASO. Tento projek t je zaměřen na: ■ z lepšení a prohloubení informovanosti o cílech a aktivitách svazů a o způsobu realizace projektu;

■ z lepšení strategie komunikace jejím založením na průzkumu postojů a vyhodnocení současné situace; ■ p ropojení zdrojů pro z v y šování odborné kvalifikace zaměstnanců i managementu a v ytvoření nové kvality vztahů mezi sociálními partnery; ■ práci s webovými stránkami, jejich vytvoření, modernizaci a sjednocení s  možnostmi hledání a diskuze. Výstupem projektu bude: ■ V z n i k n ov ýc h we b ov ýc h stránek sociálních partne rů www.socialnidialog.cz s možností přechodů pomocí prokliků, modernizace a sjednocení forem komunikace pro sociální partnery a jejich členské svazy. ■ zpracování a vydání informačních brožur – například: – Rozvoj lidských zdrojů sociálních partnerů a motivace pro další vzdělávání

– B  ezpečnost práce – nedílná součást života – S ociální dialog v č eské republice – P  racovní právo Realizace seminářů, školení a kulatých stolů s tématy: ■ N emocenské dávky v  roce 2009; ■ E xekuce na mzdy zaměstnanců; ■ Dotační možnosti pro podnikatele; ■ Ovlivňování systému odborného vzdělávání v ČR/regionech ze strany zaměstnavatelů; ■ Outplacement; ■ Outsourcing. Počet kulatých stolů: cca 28 (7x4), tj. každý regionální manažer zajistí čtyři akce ve svém regionu podle určeného harmonogramu. Harmonogram konání: ■ únor 2009; ■ k věten/červen 2009;

■ září/říjen 2009; ■ listopad 2009. Přidanou hodnotou pro členské svazy sociálních partnerů bude: ■ zvýšení kvality externí komunikace; ■ s oustředění pozornosti na priority; ■ zlepšení znalostí a zrychlení orientace zaměstnanců sekretariátů; ■ c elková modernizace komunikací. Další informace na: www.socialnidialog.cz a na webech jednotlivých sociálních partnerů. Za Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, který je do projektu zapojen, je členem realizačního týmu Tomáš Majtner, ředitel Institutu vzdělávání SPS v ČR, tel.: 227 090 612, e-mail: [email protected].

inzerce

stavebnictví 06–07/09

65

Ze všech oborů jsou v soutěži Firma roku nejúspěšnější stavaři Jsou pro celé hospodářství důležití hned z  několika hledisek: výrazně přispívají do státního rozpočtu, jsou jedním z největších zaměstnavatelů, indikátorem hospodářské konjunktury i krize zároveň. To jsou důvody, proč se Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR rozhodl podpořit čtvrtý ročník všeoborových podnikatelských soutěží o ceny Hospodářských novin, Vodafone Firma roku 2009 a Zlaté stránky soutěž Živnostník roku 2009.

Šance stavebních firem jsou vysoké – předloni se stal stavitel Libor Václavík z Ostravy celorepublikovým vítězem v soutěži Živnostník roku a vloni nymburská Building SP spol. s r.o. získala v celorepublikovém finále druhé místo. „Účasti v  soutěži nelitujeme. Samotné krajské kolo naší firmě pomohlo. Našim zaměstnancům se dostalo veřejného uznání a dozvěděl se o nás celý kraj,“řekl

Technologická burza Energy-Efficient Building Na konci dubna se uskutečnila v  Kongresovém centru BVV na brněnském výstavišti technologická burza Energy-Efficient Building, organizovaná partnery sítě Enterprise Europe Network z  České republiky a zahraničí. Na předem připravených schůzkách podle profilů jednotlivých účastníků se vzájemně mezi sebou setkalo 25 firem z České republiky, Slovenska, Velké Británie, Německa a dalších zemí. Hlavními organizátory akce byly Technologické centrum Akademie věd ČR, Regionální hospodářská komora Brno, Veletrhy Brno, a.s., a další partneři. Technologická burza se uskutečnila jako doprovodný program Stavebních veletrhů Brno 2009 IBF a SHK Brno a profil akce korespondoval s jejich letošním zaměřením na energeticky úsporné stavební technologie. inzerce

66

stavebnictví 06–07/09

Jednou z českých firem, která se technologické burzy Energy-Efficient Building v rámci Stavebních veletrhů Brno zúčastnila, byla i firma STEP Trutnov, a.s., která se zabývá vývojem, výrobou a dodávkami technologií pro energetiku, tepelnou techniku a související obory. Na technologické burze nabízela svůj unikátní kotel na spalování celých balíků slámy. „Předem připravené schůzky na technologické burze nám umožnily se setkat se zástupkyní firmy z Velké Británie a zástupcem firmy z Ukrajiny, která má zájem spalovat lněné stonky. Oběma společnostem budou zaslány upřesňující informace o možném způsobu spolupráce,“ řekl ředitel firmy Step Trutnov, a.s., Libor Pavlíček, MBA. ■

jednatel Building SP spol. s r.o. Martin Slanina. Cílem těchto soutěží je zviditelnit podnikatelské úsilí, potřeby jednotlivých odvětví hospodářství a především vytvořit důstojnou platformu pro diskuzi týkající se podmínek podnikání. Proto organizátoři podnikatelských soutěží vyhlašují i anketu Absurdita roku, která má upozornit na absurdní a zbytečné administrativní překážky, jež

úřady podnikatelům ukládají. O smyslu této ankety svědčí fakt, že oba ročníky Absurdity roku byly zásluhou medializace úspěšné – Absurdita roku 2007 byla novelou Živnostenského zákona odstraněna a práce na odstranění loňské Absurdity roku – povinností nakládat s vytěženou zeminou jako s odpadem – je již v legislativním procesu. Do soutěží je možné se přihlásit do konce června na www.firmaroku.cz nebo www.zivnostnikroku.cz. Je taktéž možné nominovat zajímavou firmu nebo živnostníka, kteří mají šanci zvítězit. ■

Evropští koordinátoři v Praze Poslední dubnový týden se uskutečnilo pod záštitou rektora ČVUT prof. Ing. Václava Havlíčka, CSc., a prezidenta Českého svazu stavebních inženýrů Ing. Svatopluka Zídka v Praze v Masarykově koleji ČVUT Generální shromáždění mezinárodní organizace stavebních koordinátorů ISHCCO (International Safety and Health Construction Coordinators Organisation). Jednání proběhlo ve dvou částech, dopoledne generální shromáždění a odpoledne plenární zasedání s účastí zástupců Evropské komise. Dopolední část řídil prezident ISHCCO Jean-Pierre Van Lier z Belgie. Byly shrnuty za jednotlivé národy informace pro vypracování metodiky činnosti koordinátora. Zahrnovaly i oznámení o zahájení prací a Plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Sdělení Evropské komise o praktickém provádění směrnice 92/57/EHS ze dne 6. 11. 2008 je rovněž zohledněno při odborné práci týmů ISHCCO tak,

aby náměty a doporučení mohly být uvedeny do konkrétní stavební praxe jednotlivých zemí EU. Odpoledního plenárního zasedání se za Evropskou komisi zúčastnili a své referáty přednesli Thérese Moitinho a Costas Constantiniou. Současně vystoupil se svým příspěvkem i přítomný generální ředitel Evropské agentury bezpečnosti práce (OSHA) pan Jukka Takala. Jako podmínka dalšího zlepšení práce koordinátorů byly uváděny: další projednávání prezentovaných námětů a informací od výše uvedených účastníků jednání EK (týkají se evropské směrnice), ochota spolupracovat a odhalit rezervy na úrovni některých členských zemí. ■

numerikon

text: Ing. Petra Cuřínová, Ing. Silvie Lukavcová

Stavebnictví v prvním čtvrtletí roku 2009 Stavební produkce v 1. čtvrtletí roku 2009 meziročně klesla ve stálých cenách o 11,5 %. Stavební produkce očištěná od sezónních vlivů byla ve srovnání se 4. čvrtletím roku 2008 nižší o 2,0 %. Inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční nárůst stavební produkce o 8,7 % a produkce pozemního stavitelství klesla o 16,5 %. P r ů m ě r ný ev id en č ní p o č et zaměstnanců ve stavebních podnicích s  50 a více zaměstnanci se v 1. čtvrtletí roku 2009 meziročně zvýšil o 0,1 %. Jejich průměrná měsíční nominální mzda meziročně klesla o 2,6 % a činila 24 372 Kč. Výrazný pokles průměrné mzdy v 1. čtvrtletí roku 2009 byl způsoben vysokou srovnávací základnou roku 2008, kdy byly vyplaceny mimořádně vysoké odměny. Po očištění vlivu těchto mimořádných odměn by průměrná mzda vzrostla v 1. čtvrtletí o 3,7 %. V  1.  čtvrtletí roku 2009 byla zahájena výstavba 8721 bytů, což ve  srovnání se stejným obdobím roku 20 0 8 zname ná  pokles o  8,9  %. Nejvíce bylo zahájeno staveb bytů v rodinných domech (4207), je -

jich počet však meziročně klesl o 9,7 %. Počet zahájených staveb bytů v bytových domech se snížil o 30,7 %. Největší vzestup oproti stejnému období loňského roku byl zaznamenán u  bytů v  nebytových budovách, a to více jak dvojnásobný. Meziročně rostly také počty zahájených staveb bytů v  přístavbách, nástavbách a vestavbách (+7,5 %). Průměrná podlahová plocha jednoho zahájeného bytu v  nové bytové výstavbě byla 128,9 m2 s orientační hodnotou 20,8 tis. Kč za 1 m2. V 1. čtvrtletí roku 2009 se počet vydaných stavebních povolení meziročně snížil o  5,2  %, st ave bní ú ř ad y jic h v yd al y 24 972. Na  nové stavby bylo vydáno 14 318 stavebních povolení (– 4,1  %) a pro změny dokončených staveb 10 654

Změna indexu stavební produkce

–11,5

v tom (rozklad v procentních bodech): pozemní stavitelství inženýrské stavitelství

–13,2 +1,7

▲ Rozklad meziroční změny indexu stavební produkce v prvním čtvrtletí roku 2009

▲ Vývoj stavební produkce, bazický index ze stálých cen

stavebních povolení (–6,5  %). Počet stavebních povolení klesl ve všech kategoriích výstavby, pouze ostatní stavby zůstaly na úrovni roku 2008. Největší pokles byl zaznamenán u staveb na ochranu životního prostředí a u bytových budov. Orientační hodnota staveb povolených v 1. čtvrtletí roku 2009 činila 87,7 mld. Kč a v porovnání se stejným obdobím roku 2008 klesla o 3,5 %. Na nové výstavbě byl zaznamenán pokles orientační hodnoty stavebních povolení o 3,3 % na 57,8 mld. Kč. Změnou dokončených staveb by měly vzniknout stavby v hodnotě 2 9, 9  mld.  K č ( p ok les o  3,8  %). Orientační hodnota povolených staveb klesla téměř ve  všech kategoriích výstavby, a to u  nebytových budov o  18,9 %, u  staveb ostatních o  5,5  % a u  bytových budov o 3,9 %. Byla povolena výstavba 7 staveb s orientační hodnotou vyšší než 1 mld. Kč. Z velké části se jedná o stavby dopravní infrastruktury a výstavbu výrobních a skladovacích hal.

Stavební zakázky V 1. čtvrtletí roku 2009 uzavřely sledované stavební podniky v  tuzemsku 6108 nových stavebních zakázek, což představuje meziroční pokles o 6,6 %. Celková hodnota těchto zakázek meziročně klesla o  3 3,9  %

a činila 35,2  mld.  Kč, na  pozemním stavitelství 16,2  mld. Kč ( – 4 0,5  %) a na  inženýrském stavitelství 19,0  mld.  Kč (–27,1 %). Propad objemu uzavřených stavebních zakázek byl zčásti ovlivněn neobvykle vysokou srovnávací základnou z  1.  čtvrtletí roku 2008, kdy objem nových zakázek na  inženýrském stavitelství narůstal o 137,9  %. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky v  1.  čtvrtletí roku 2009 činila 5,8  mil.  Kč a byla meziročně o 29,3 % nižší. Ke konci 1. čtvrtletí roku 2009 měly stavební podniky s  50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 10,6 tisíc zakázek. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 215,4 mld. Kč. Z celkového objemu připadlo na práce v  tuzemsku 20 4,4 mld. Kč, což při  meziročním srovnání představuje nárůst o  3,5  %. Z celkového stavu tuzemských zakázek ke  konci 1. čtvrtletí roku 20 0 9 př ipadalo na  ve řejné zakázky 150,5  mld. Kč a na  soukromé 53,9  mld. Kč. Relace mezi soukromými a veřejnými zakázkami je ovlivněna tím, že ve statistickém zjišťování jsou zahrnuty především větší stavební podniky, které mají výrazně vyšší podíl veřejných zakázek. Na  stavební práce v zahraničí byly uzavřeny zakázky v hodnotě 11,0 mld. Kč. ■

▲ Vývoj nově uzavřených zakázek v mil. Kč běžných cen

stavebnictví 06–07/09

67

firemní blok

Materiál pro zdravé bydlení V současné době se často diskutuje o zdravotní nezávadnosti zdicích materiálů. Při pátrání po objektivních informacích se člověk může setkat s fámami, které jsou vydávané za „ověřené“ informace ze spolehlivých zdrojů. Často jsou to však dezinformace, které jsou na míle vzdálené skutečnosti. Jak je to vlastně se zdravotní nezávadností zdicích materiálů, odpověděl Ing. Petr Kučera, CSc., předseda Svazu zkušeben pro výstavbu a technický ředitel Centra stavebního inženýrství a.s., Autorizované osoby 212 a Notifikovaného orgánu 1390. Jaké parametry musí stavební výrobky splňovat? Výrobky, které rozhodující měrou mohou ovlivnit bezpečnost a životnost stavby, se posuzují podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, dále pak podle Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění Nařízení vlády č. 312/2005 Sb., a Nařízení vlády č. 190/2002 Sb. K  tomuto zákonu v  příloze definují, že tyto stanovené výrobky je nutné hodnotit z hlediska šesti základních požadavků, a to: ■m  echanické pevnosti a stability; ■ požární odolnosti; ■ hygieny a ochrany zdraví;

■b  ezpečnosti při užívání; ■o  chrany před hlukem; ■o  chrany tepelné energie. Posouzení shody pro zdicí prvky je prováděno systémem 2+, to znamená, že po stanovení jejich vlastností v  akreditovaných laboratořích je vydán Protokol o počáteční zkoušce typu výrobku a následně pak Autorizovaná či Notifikovaná osoba vydá Certifikát systému řízení výroby, jejímž smyslem je pravidelný dozor nad dodržováním jakosti produkce nezávislým orgánem. Jaké jsou praktické poznatky v  oblasti zdravotní nezávadnosti? U stavebních výrobků se nejfrekventovanější diskuze týká přítomnosti formaldehydu, radioaktivity a azbestových vláken. Pokud se týká zdicích prvků, zde se jedná hlavně o splnění vyhlášky č. 307/2002 Sb., která v  příloze č. 10 v tabulce č. 1 stanovuje směr-

▲ Ing. Petr Kučera, CSc.

né hodnoty indexu hmotnostní aktivity i obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu a v  tabulce č. 2 stanovuje mezní hodnoty hmotnostní aktivity radia Ra226 (Bq/kg). Jaké hodnoty jsou předepsané pro zdicí prvky? Hmotnostní aktivita Ra226 (Bq/kg) pro cihly a jiné stavební výrobky z  pálené hlíny, výrobky z  betonu, sádry, cementu a vápna, dále pak výrobky z  pórobetonu a škvárobetonu je stanovena na hodnotu 150 (Bq/kg) při použití ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi a 500 (Bq/kg) pro stavby bez obytných a pobytových místností.

Index hmotnostní aktivity I je pro materiály určené ke stavbě zdí, stropů a podlah ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi stanoven hodnotou I = 0,5. Vyhláška stanovuje četnost a rozsah rozborů přírodních radionuklidů minimálně jednou ročně. Jaké hodnoty jsou naměřené pro materiál QPOR? Naměřené hodnoty hmotnostní aktivity Ra226 jsou 36 (Bq/kg) – mezní hodnota je 150 (Bq/kg). Index hmotnostní aktivity radionuklidů je 0,4, směrná hodnota 0,5. Obě hodnoty nejenom že splňují předepsané limity, ale pohybují se hluboko pod přípustnou hranicí zdravotní nezávadnosti.

▼ Příklad rodinného domu ze zdicího materiálu QPOR

Kde se může stavebník se zjištěnými hodnotami seznámit? K  těmto stavebním výrobkům je vydán nezávislou třetí stranou (Autorizovanou či Notifikovanou osobou) certifikát, který osvědčuje jeho vlastnosti. Na základě tohoto certifikátu a provedených zkoušek vydává výrobce nebo distributor stavebního materiálu tzv. Prohlášení o shodě, kterým ručí za tento výrobek. K certifikátu výrobku je současně vydáván Protokol k certifikaci, ve kterém jsou uvedeny všechny výsledky zkoušek a zjištění akreditovanými laboratořemi. V  tomto protokolu nalezne zájemce skutečné zjištěné hodnoty výše uvedených indexů. ■

68

stavebnictví 06–07/09

Fixační systém Softline® O dokonalosti terasy z tropického dřeva může rozhodovat i detail velikosti hlavičky šroubku. Právě vyčnívající šroubky, dosud tradiční způsob uchycení prken, mohou narušovat nejen estetický dojem z terasy, ale i samotnou strukturu dřeva. Dokonalejší alternativou místo šroubování je revoluční fixační systém Softline® invisible fixation. Tento systém umožňuje instalaci prken bez jakýchkoli viditelných upevňovacích prvků, což nejen zlepšuje odolnost struktury dřeva (žádná slabá místa v prknech nebo kolem upevňovacích prvků), ale také zaručuje estetický vzhled. Exotické dřeviny ipe, merbau, padauk či afrormosia

s patentovaným systémem Softline® na náš trh dováží společnost Kratochvíl parket profi (KPP). Kromě estetického benefitu má neviditelný systém pokládky Softline ® i mnoho praktických výhod. Systém umožňuje volnou cirkulaci vzduchu a boční pohyb mezi prkny bez jakéhokoliv poškození dřeva. Pokládka prken probíhá rychleji, neboť při instalaci odpadá nutnost počáteční úpravy prken a dále fáze předvrtávání a zapouštění. Poškozená prkna lze samozřejmě kdykoli lehce odstranit a vyměnit. Dřevěné profily jsou dodávány v jednotné velikosti 20x100x2000 mm, resp. 20x100x2400 mm. ■

Rigips Trophy 2010 startuje Rigips, s.r.o. pořádá již více než vždy na dvouleté období, neboť deset let národní kola mezinárod- přihlašovaný objekt musí být do ní soutěže Saint-Gobain Gyproc uzávěrky i zrealizován. Trophy, aby podpořily řemeslné Pro rok 2010 jsou vyhlášeny dvě dovedností sádrokartonářských soutěžní kategorie: firem. Letos byl vyhlášen již – Systémy suché vnitřní výstav6. dvouročník národního kola pod by; názvem Rigips Trophy. – Inovativní řešení v suché vnitřní Soutěž Rigips Trophy je určena výstavbě. realizačním firmám. Jejím cílem je podpořit umění, dovednost a kva- Soutěže se mohou zúčastnit realilitu práce realizačních firem, které zační firmy, které v období 1. října zpracovávají produkty a systémy 2007 – 30. září 2009 realizovaly značky Rigips v oblasti suché vnitř- a dokončily v České republice 210x104:dvere 9.4.2009 15:01 Stránka 1 ní výstavby. Soutěž je vyhlašována objekt (ucelenou část objektu) inzerce

Doplňující informace k  sou tě ži, vč etn ě for mulá ře pro přihlášení, je možné najít na www.rigips.cz. ■

ze systémů Rigips a při jeho výstavbě dodržely předepsaná pravidla montáže a aplikační návody Rigips. Účast v soutěži je dobrovolná a počet přihlášených objektů od jedné realizační firmy je neomezený. Pokud by v případě větší stavby došlo k přihlášení jednoho objektu v jedné kategorii více realizačními firmami, platí první doručená přihláška. Kompletně vyplněné přihlášky i s fotodokumentací musí být doručeny do sídla společnosti Rigips v termínu do 15. 10. 2009.

▲ 1. místo národního kola z  roku 2008, kategorie Systémy suché vnitřní výstavby, kancelářské prostory Monster, Praha

Bezpečnostní dveře

NEXT

. bezpečnostní certifikát 3. a 4. třídy . protipožární odolnost EI 45 . zvukovou izolaci 42 dB . tepelnou izolaci U =0,8 . 17 a více jistících bodů . bezpečnostní kování a vložky . návštěvu technika - ZDARMA . NONSTOP servis . záruční dobu 3 roky . slevy na pojistném Získáváte:

m ov Bezpečný do i začíná dveřm

ELEKTRONICKÉ ZABEZPEČENÍ OKENNÍ FÓLIE A MŘÍŽE

stavebnictví 06–07/09 Pobřežní 8, Praha 8, tel.: 224 816 458, 777 335 878

www.next.cz

69

v příštím čísle

08/09

srpen

2009

stavebnictví časopis

Srpnové číslo časopisu Stavebnictví představí zajímavé realizace českých i zahraničních sportovních a polyfunkčních staveb. Příspěvky budou, mimo jiné, zaměřeny na téma konference Městské inženýrství 2009 v Karlových Varech: Sportovní stavby a město.

Ročník III Číslo: 06–07/2009 Cena: 68 Kč vč. DPH Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno IČ: 44960751

Čislo 08/09 vychází 7. srpna

Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 227 090 500 Fax: +420 227 090 614 E-mail: [email protected] www.casopisstavebnictvi.cz

předplatné

Obchodní ředitel vydavatelství: Milan Kunčák Tel.: +420 541 152 565 E-mail: [email protected]

Celoroční předplatné (sleva 20 %):

544 Kč včetně DPH, balného a poštovného

Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Olga Bočková Tel.: +420 541 159 564 Fax: +420 541 159 658 E-mail: [email protected] Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.

Rozměr

Redaktor odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: +420 227 090 500 Mobil: +420 725 560 166 E-mail: [email protected] Obchodní zástupce: Michal Brádek Mobil: +420 602 233 475 E-mail: [email protected]

Cena

Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach Tel.: +420 541 159 374 E-mail: [email protected]

Na zrcadlo

Na spad (ořez)

1/1 strany

185x254 mm

(210x297 mm)

59 000 Kč

1/2 strany na šířku

185x125 mm

(210x147 mm)

29 900 Kč

1/2 strany na výšku

90x254 mm

(103x297 mm)

29 900 Kč

1/2 strany – editorial

90x254 mm

(103x297 mm)

32 900 Kč

1/3 strany na šířku

185x82 mm

(210x104 mm)

19 900 Kč

Předplatné: Olga Bočková Tel.: +420 541 159 564 Fax: +420 541 159 658 E-mail: [email protected]

1/4 strany na šířku

185x61 mm

Nelze

14 900 Kč

Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o.

1/4 strany na výšku

43x254 mm

Nelze

14 900 Kč

Náklad: 31 000 výtisků

1/8 strany na výšku

43x125 mm

Nelze

7 400 Kč

2. a 3. strana obálky

185x254 mm

(210x297 mm)

63 000 Kč

4. strana obálky

185x254 mm

(210x297 mm)

74 000 Kč

1/1 strana PR článek

43 000 Kč

1/2 strana PR článek

21 900 Kč

Objednávky inzerce zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Mgr. Darja Slavíková tel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]

70

Redaktor: Petr Zázvorka Tel.: +420 728 867 448 E-mail: [email protected]

Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská, Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová, Ing. Jozef Kuzma, EurIng. Aut. Ing.

inzerce Formát

Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský Tel.: +420 602 542 402 E-mail: [email protected]

stavebnictví 06–07/09

Inzerce: Mgr. Darja Slavíková Tel.: +420 541 159 437 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected]

Povoleno: MK ČR E 17014 ISSN 1802-2030 EAN 977180220300506 Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa © Stavebnictví All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o. Odborné posouzení Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení. O tom, které články budou odborně posouzeny, rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých příspěvcích posudky recenzentů. Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.

Navrženy v dokonalém souladu

Naše nová řada ovládacích tlačítek pro splachování klozetů a pisoárů je navržena tak, aby se jednotlivé modely navzájem dokonale doplňovaly a navozovaly v koupelně dojem jednotného harmonického celku. www.geberit.cz

Pasivní dům − Seminární centrum Hostětín • 03/2006−10/2006 • Investor: ZO ČSOP Veronica • Dodavatel: Skanska CZ a. s. Energetický projekt roku 2006

Nové sídlo ČSOB v Praze-Radlicích • 02/2005−12/2006 • Developer: Skanska Reality a.s. • Dodavatel: Skanska Reality a.s., Skanska CZ a.s. Golden LEED Award • Cena zdraví a bezpečného životního prostředí 2006 • Stavba roku 2007 • Best of Realty 2007

Úsporné budovy umíme vymyslet i postavit Skanska patří po celém světě k lídrům v oblasti energeticky příznivého stavění. Administrativní budova Nordica Ostrava • 11/2007−3/2009 • Developer: Skanska Property Czech Republic, s. r.o. • Dodavatel: Skanska CZ a.s. O 25 % nižší spotřeba energie oproti českým normám.

I v České republice disponujeme týmy, které mají s navrhováním i stavbou energeticky úsporných budov rozsáhlé zkušenosti. Stále více nově vyvíjených projektů Skanska je o 25-30 % úspornější, než vyžadují evropské normy.

Více informací www.skanska.cz