PORTRÉT PLEMENE
NK 04/09 12-16 SIB:Sestava 1
6.3.2009
13:11
Okouzlující pfiírodní kráska
Stránka 12
Sibiřská
Foto Minerva
Nádhern˘ sibifisk˘ kocour s typick˘m límcem
12 Na‰e KOâKY
4/09
6.3.2009
13:11
Stránka 13
PORTRÉT PLEMENE
kočka
NK 04/09 12-16 SIB:Sestava 1
S
ibifiská koÈata jsou obzvlá‰È roztomilá a huÀatá a sv˘m ‰armem si ihned získají srdce kaÏdého ãlovûka. Jsou daleko vzácnûj‰í neÏ jejich nor‰tí pfiíbuzní, ktefií si jako „norsk skankatt“ na‰li pfiíznivce jiÏ mnohem dfiíve a byli vy‰lechtûni jako norské lesní koãky. Na Sibifii byly tyto polodlouhosrsté koãky jen „normální“ koãky na selsk˘ch statcích. I kdyÏ se v Anglii jiÏ koncem 19. století objevila jedna koãka ze Sibifie, která byla tehdy oznaãována za „ruskou dlouhosrstou“, trvalo aÏ do roku 1992, neÏ byly krásné sibifiky uznány WCF jako plemeno. Standard WCF popisuje mj. harmonickou koãku bez extrémÛ a s tûÏkou tûlesnou konstrukcí. Má mít hlavu s ‰irok˘mi tváfiemi a zaoblen˘m ãenichem a pevnou krycí srst s podsadou, která je v zimû hustá. FIFe uznala toto plemeno aÏ v roce 1998.
Koãky ze statku
Foto Minerva
Na statku b˘vala oblíbená jako lovec my‰í a potkanÛ. V posledních staletích byli chudí obyvatelé sibifiského venkova rádi, kdyÏ koãky decimovaly tyto hlodavce a chránily tak skrovné zásoby sedlákÛ. KdyÏ se v St. Peterburgu vyskytly potíÏe s potkany, bylo pfievezeno mnoho koãek z venkova do mûsta. I tam se nádhernû mnoÏily a Ïily napÛl zdivoãelé na ulicích. Obyvatelstvo se o zanedbané koãiãí tuláky zajímalo jen málo a bohatí mû‰Èané odjakÏiva dávali pfiednost per‰ankám a siamkám. Teprve po svûtov˘ch válkách, kdyÏ vût‰inû EvropanÛ skonãily tûÏké ãasy, zaãalo vznikat mnoho nov˘ch koãiãích plemen. Lidé mûli více volného ãasu, dostatek penûz a hospodáfiství prosperovalo, takÏe psi a koãky jiÏ nebyli povaÏováni za pouhá uÏitková zvífiata, n˘brÏ za spoluobyvatele, kter˘m byla vûnována patfiiãná péãe. V odlehl˘ch oblastech Sibifie se urãitû je‰tû potuluje po vesnicích mnoho sibifisk˘ch koãek, aniÏ by vûdûly, Ïe teì náleÏejí k Ïádoucímu plemenu, které má své pfiíznivce i v Rusku. Tam je láskyplnû naz˘váno „sibirskaja ko‰ka“.
Porovnání plemen lesních koãek Podobnost s norskou lesní koãkou tu
Sibifiská koãka pochází z extrémnû chladn˘ch oblastí Sibifie a Kavkazu
je, ale musíme se podrobnûji podívat, abychom rozpoznali rozdíly v tûlesné stavbû a pfiedev‰ím tvaru hlavy. Norky vykazují úplnû rovn˘ profil nosu, zatímco sibifiky mají mírnû klenuté ãelo a hfibet nosu je ‰irok˘ a mírnû konkávnû klenut˘. Nesmí b˘t znát stop ani propadlina. Díky tomu pÛsobí její obliãej kulatûji a pfiátel‰tûji neÏ obliãej norské lesní koãky. Sibifiky mají kromû toho krat‰í zadní nohy a trochu krat‰í ocas. Krásná polodlouhá srst s límcem okolo krku a huÀat˘ ocas jsou v‰em lesním koãkám spoleãné. KdyÏ zaãal cílen˘ chov sibifiek, dostaly název sibifiská lesní koãka; v souãasnosti zní jejich oficiální název sibifiská koãka. Pfiídomek „lesní“ odpadl, aby se tato koãka lépe odli‰ila od norské lesní koãky. V‰echny lesní koãky jsou velmi pfiirozené koãky, které se po staletí vyvíjely selektivnû v rÛzn˘ch oblastech: mainská m˘valí vznikla vysoko na americkém severu. Má sice také typickou srst, ale jinak se sv˘m pfiíbuzn˘m podobá jen málo. âenich má mnohem hranatûj‰í a celkovû je vût‰í a má v˘raznûj‰í tûlesnou konstrukci. Norské lesní koãky pocházejí ze skandinávsk˘ch zemí. Sibifiská koãka pochází z extrémnû
Mainská m˘valí vznikla vysoko na americkém severu
Na‰e KOâKY
4/09
13
6.3.2009
13:11
Stránka 14
PORTRÉT PLEMENE
NK 04/09 12-16 SIB:Sestava 1
Sibifiská koÈata jsou temperamentní, zvûdavá a hravá
chladn˘ch oblastí Sibifie a Kavkazu. Porovnáme-li temperament rÛzn˘ch lesních koãek, zdá se, Ïe sibifika je podnikavûj‰í a zvûdavûj‰í neÏ norka. Nejklidnûj‰í zástupkyní je pak mainská m˘valí, která má své pohodlí nejradûji. Sibifiská koãka je sice velmi Ïivá, hravá
Vrh sibifisk˘ch koãek
14
Na‰e KOâKY
4/09
a odváÏná a ráda se úãastní Ïivota svého ãlovûka, ale pfiitom není v Ïádném pfiípadû dotûrná.
První pfiíznivci v NDR Chov sibifisk˘ch koãek byl zpoãátku provozován pfiedev‰ím v b˘valé NDR.
Nûmeãtí dûlníci, ktefií pracovali na Sibifii na plynovodech, si je s sebou pfiiváÏeli domÛ. První exempláfie byly vût‰inou je‰tû velmi divoké a mûly jen málo spoleãného s dne‰ními mazliv˘mi koãkami. Byli to divocí tuláci, ktefií se nedali pfiinutit k Ïivotu v domácnosti. Díky vhodnému páfiení v péãi ãlovûka získalo potomstvo tûchto polodlouhosrst˘ch koãek velice na pfiítulnosti a stalo se oblíben˘mi domácími zvífiaty; v té dobû koneckoncÛ v NDR pfiíli‰ mnoho ãistokrevn˘ch polodlouhosrst˘ch koãek nebylo. Importy jin˘ch plemen ze západních zemí byly vzácné. Milovníky fascinovaly pfiedev‰ím polodlouhosrsté a dlouhosrsté koãky. Proto byl ve V˘chodním Nûmecku velmi brzy stanoven tamûj‰ím svazem pro chov drobného zvífiectva standard chovu. Po pádu Berlínské zdi zaãal chov sibifisk˘ch koãek i v Západním Nûmecku a v Evropû. Dokonce i v Rusku a sousedících státech v souãasné dobû existuje chovatelská obec od severu aÏ k jihu.
Léto a zima v rÛzném kabátû Obzvlá‰È krásné koãky, které pfiicházely v úvahu jako chovná zvífiata, páfiilo nûkolik málo nad‰encÛ jiÏ velmi brzy
NK 04/09 12-16 SIB:Sestava 1
6.3.2009
i na Sibifii. UÏ v polovinû 20. století, kdyÏ bylo objeveno nerostné bohatství Sibifie a v málo osídlen˘ch oblastech zaãaly vznikat malé dûlnické vesnice, zaãalo pár lidí s chovem místních koãek. Zimy byly ledovû chladné a dny krátké, a proto mûli lidé ze spoleãnosti koãek radost. Mnozí inÏen˘fii a odborníci si zvífiata pozdûji odváÏeli i domÛ. Díky tomu byl spolu s exportovan˘mi zvífiaty brzy k dispozici velk˘ chovn˘ pool bez zakfiiÏování jin˘ch plemen. Díky pfiirozenému vzniku je sibifiská koãka, která vznikla extrémní selekcí v nejchladnûj‰ích oblastech svûta, robustní a zdravá. KoneckoncÛ je pfiizpÛsobená krut˘m zimám v této oblasti i svou dlouhou vodoodpudivou srstí. Srst v‰ech lesních koãek je v zimû nesmírnû hustá. Koãkám naroste mohutn˘ límec a velmi bohatá podsada. I na zadních nohách – takzvan˘ch „kalhotkách“ – jsou chlupy velmi dlouhé. HuÀat˘ ocas, jímÏ se mohou pfiikr˘t, kdyÏ leÏí stoãené, chrání navíc pfied krut˘mi zimními boufiemi. Koãky musí b˘t schopny pfiestát i teploty pod –-50 stupÀÛ, pokud chtûjí pfieÏít v nehostinném prostfiedí. I tlapky mají jako jiná arktická zvífiata vybavené chomáãky chlupÛ, „snûhulemi“. U‰i
13:11
Stránka 15
jsou také hustû osrstûné a mûly by vykazovat „rysí ‰tûtiãky“. V létû sibifika ztrácí pfiedev‰ím hustou podsadu a celkovû není tak huÀatá. âistû bytové koãky také netvofií vÏdycky kompletní zimní srst, línání pak není tak v˘razné.
„Létající“ pfiítulné koãky Této pfiírodní krásce koãiãího svûta by se urãitû líbil voln˘ v˘bûh po zabezpeãené zahradû. KdyÏ nepozná nic jiného, je z ní v‰ak i pfiíjemná bytová koãka s pfiátelskou povahou. Sibifiská koãka je velmi pfiizpÛsobivá a dobfie vychází se v‰emi spolubydlícími. V dûtech a dokonce i psech dokáÏe brzy najít dobré a hravé kamarády. Jako temperamentní lovkynû vyÏaduje zamûstnání. Je velmi svalnatá a skvûle skáãe. Díky obrovské síle pfieskoãí jedním rázem cel˘ pokoj a „za letu“ dokáÏe ãlovûku ukrást salám z chleba. KdyÏ sibifiku popadne její „pûtiminutovka“, zdolá jedním mocn˘m skokem i ramena majitele. Z místa vyskoãí i do v˘‰ky 1,50 metru, a kdyÏ po bytû pobíhá nûkolik sibifiek, nesmûjí nás pfiekvapit ani „létající koãky“ ve v˘‰ce jednoho metru. Jako vût‰ina ãistokrevn˘ch koãek jsou to nesmírnû spoleãenská zvífiata, která milují souÏití s jinou koãkou. Nikdy by nemûly b˘t
Sibifiské koãky s odznaky FIFe uznává jako samostatné plemeno
chovány osamûle, protoÏe tyto inteligentní krásky potfiebují spoleãnost. Pfiitom je úplnû jedno, zda je tímto spoleãníkem pfii mazlení, lovu a hrách pes, koãka, nebo jiné domácí zvífie. Sibifiky jsou velmi uãenlivé, aportují provázky, míãky i jiné hraãky
Na‰e KOâKY 4/09
15
6.3.2009
13:11
PORTRÉT PLEMENE
NK 04/09 12-16 SIB:Sestava 1
Sibifiská koãka patfií k pfiírodním plemenÛm, vznikla na Sibifii bez lidského pfiiãinûní
a ãasto vyz˘vají svého ãlovûka ke hfie mÀoukáním. Dají se venãit i na koãiãím postroji, pokud jim nemÛÏeme poskytnout zabezpeãen˘ v˘bûh. KdyÏ si na postroj zvyknou, budou vyÏadovat procházky mÀoukáním, usazené pfiede dvefimi.
Pfiírodnû zbarvené jsou Ïádané Sibifiská koãka existuje témûfi ve v‰ech barvách: jednobarevná ãerná, ãervená, stfiíbrná, krémová, modrá a bílá (kromû ãokoládové, lila, skofiicové a plavé), strakatû Ïelvovinová, tabby mramorovaná, tygrovaná i teãkovaná, s bílou skvrnitostí v kaÏdé barevné
Stránka 16
kombinaci. Barva oãí mívá rÛzné zelené nebo jantarové odstíny. Raritou, která u jin˘ch lesních koãek není povolená, jsou koãky s maskou a dal‰ími siamsk˘mi odznaky, kter˘m se fiíká neva masquerade Ty zfiejmû vznikly z dlouhosrsté sibifiky a siamky, protoÏe mají typickou siamskou kresbu - bílou srst, která je u dospûl˘ch zvífiat ztmavlá do pískového odstínu, s „pointy“ v obliãeji a tmavou kresbou na u‰ích, nohách a ocasu. Tyto dlouhosrsté koãky se záfiivû modr˘ma oãima byly objeveny jiÏ v roce 1986 u fieky Nûvy na Ukrajinû a byly rusk˘mi chovateli dovezeny do St. Peterburgu a cílenû ‰lechtûny dál. Podle místa svého nálezu byly pojmenovány neva masquerade. Jedná se o varietu sibifiské koãky, kterou uznává svûtová organizace WCF. Konzervativní FIFe tyto variety dlouho pfiehlíÏela a neuznávala. Díky i ãesk˘m chovatelÛm byl tûmto kráskám na loÀském generálním zasedání FIFe pfiidûlen standard. Ne v‰ak jako barevné varietû sibifiek, ale jako novému samostatnému plemenu neva masquerade, sesterskému plemenu sibifisk˘ch koãek. Sibifiská koãka je jedním z posledních plemen, které je‰tû existuje ve své pÛvodní pfiirozené podobû. Proto se vût‰ina chovatelÛ tohoto plemene snaÏí tuto pfiirozenost plnû zachovat. Cizí zakfiiÏování je samozfiejmû zakázáno. M. Born U mlad˘ch sibifisk˘ch koãek není srst je‰tû plnû vyvinuta
Standard plemene: Typ: Silná svalnatá koãka stfiední velikosti. Tûlo vypadá mírnû protaÏené do délky na nepfiíli‰ vysok˘ch siln˘ch nohách; tlapky jsou zaoblené, velké a silné. Chomáãky chlupÛ mezi prsty jsou pfiítomny a zfietelnû utváfieny. Siln˘ krátk˘ krk. Hlava: Krátk˘, tup˘ trojúhelník v dobré proporci k tûlu. âelo je mírnû klenuté. Hfibet nosu je ‰irok˘, mírnû konkávnû klenut˘, z profilu jemnû prohnut˘ (Ïádn˘ stop, Ïádná propadlina). Délka nosu je stfiednû dlouhá. Silné mohutné tváfie jsou zdÛraznûny siln˘mi ãelistmi. Brada má b˘t v˘razná, ne v‰ak vystupující dopfiedu. Zaoblen˘ ãenich je sladûn s tup˘m trojúhelníkem hlavy. U‰i: Stfiednû velké, na bázi ‰iroké a téÏ ‰iroce od sebe posazené; prodlouÏená svislá linie vnitfiní základny ucha konãí uprostfied oka. U‰i jsou neseny mírnû klenuté smûrem dopfiedu. Zaoblené u‰i jsou Ïádoucí s chomáãky chlupÛ nebo ‰tûtiãkami. Dobfie vyvinuté vnitfiní chomáãky chlupÛ. Oãi: Velké, mírnû oválné a na spodní stranû zakulacené; poloÏené mírnû ‰ikmo a daleko od sebe. Barva oãí: zelená nebo jantarová (v rÛzn˘ch nuancích, ale jednobarevná), zelené je dávána pfiednost. V˘jimky jsou u kresby van a bílé barvy srsti.
Ocas: ·irok˘ a siln˘ u kofiene; délka by mûla sahat minimálnû k lopatce; zuÏuje se do nepfiíli‰ tenké ‰piãky, v kaÏdém roãním období je porostl˘ dlouhou srstí.
16
Na‰e KOâKY
4/09
Foto Born
Srst: Obzvlá‰È hustá na krku, hrudníku, kalhotkách a ocasu; na krku a ramenou krátká; na hfibetû hustá, pevná a lesklá; po stranách tûla jemná, mûkká, velmi hustá. Podsada je v tepl˘ch roãních obdobích velmi fiídká, v zimû zato velmi hustá a s jemnou strukturou. Povoleny jsou v‰echny barvy srsti. Pointové koãky se naz˘vají neva masquerade. (FIFe neuznává jako barevnou varietu).
