09

Biocentrum BC5 včetně IP27 k.ú. Lučice na Moravě – aktualizace projektové dokumentace

DPS – 07/09

C.1 – Technická zpráva a)

účel stavby

Cílem (účelem) projektu je vybudování části společných zařízení v KPÚ Lučice na Moravě, tj. uskutečnění optimální organizace půdního fondu na pozemcích vyčleněných komplexní pozemkovou úpravou. Pozemky jsou v majetku obce. Jedná se o prvky ÚSES – biocentrum BC 5 a interakční prvek IP 27. Dokumentace vychází z Návrhu systému společných opatření KPÚ Lučice na Moravě, který zpracovala fy. Vojenské lesy a statky, s.p. – Projektový ústav Olomouc v listopadu 1998. V tomto Návrhu jsou všechny projektované prvky navrženy a schváleny. Biokoridor BC5 se nachází ve vyvinutém údolí Lučického potoka a je v současnosti téměř funkční. Interakční prvek IP 27 tvoří v současné době různě široký pozemek s ojedinělými stromy, zcela zarostlý ruderální vegetací. Ve spodní části se nacházejí ostřicové louky, porosty lesních dřevin s podrostem keřů a břehový porost olše lepkavé. V dokumentaci se navrhuje dosadba skupin nebo alejí stromů a keřů na hranici mezi ornou půdou a lučními porosty na stráních a v nivě potoka. Pro dosadbu jsou navrženy autochtonní dřeviny, odpovídající danému STG. Dále je v souladu s Plánem lokálního ÚSES navržení extenzivního obhospodařování luk formou vytvoření iniciačních ploch pro rozvoj mokřadní vegetace, tj. mělkých tůní. V těchto tůních se očekává samovolný rozvoj mokřadní vegetace bez potřeby vysazování. V dokumentaci se rovněž rámcově navrhuje výchova lesních a břehových porostů, kosení luk a údržba toku. Dále se navrhuje tříletá následná péče. Cílem projektu není úprava toku nebo budování jiných vodních děl podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění prováděcích vyhlášek. Tato projektová dokumentace je aktualizací původní projektové dokumentace z roku 2002 – viz část A.3 b)

zásady architektonického, funkčního, dispozičního a výtvarného řešení a řešení vegetačních úprav okolí stavby, včetně řešení přístupu a užívání objektu osobami s omezenou schopností pohybu a orientace

Jedná se o novostavbu, resp. opatření. Staveniště bylo navrženo a projednáno již ve fázi zpracování Plánu společných zařízeni KPÚ v k.ú. Lučice na Moravě, který zpracovala firma Vojenské lesy a statky, s.p. – Projektový ústav Olomouc, listopad 1998. Na stavbu nejsou kladeny urbanistické ani architektonické požadavky na řešení. Stavba není vyjmenována mezi stavbami uvedenými ve vyhlášce č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. c)

kapacity, užitkové plochy, obestavěné prostory, zastavěné plochy, orientace, osvětlení a oslunění

© A.KTI Brno, 2009

Strana: 2


- plocha biocentra - plocha interakčního prvku - počet stromů navržených k výsadbě - počet keřů navržených k výsadbě - délka následné péče - počet tůní - celková plocha hladiny

cca

DPS – 07/09

30200 m2 28884 m2 181 ks 140 ks 3 roky 3 ks 450 m2

Pozn. Tůně nebudou považovány za vodní díla podle zákona č. 254/2001 Sb., „vodní zákon“, ve znění pozdějších předpisů.

d)

popis stavby, její funkční a technické řešení

Interakční prvek 27 Současný stav Napřímené a zahloubené koryto Lučického potoka od silnice III/0481 je v délce 800 m. V severní části nepřesahuje šíře interakčního prvku 6 m, níže po toku se v pravobřeží plocha rozšiřuje a v nejširším úseku dosahuje 74 m. V horní, nejužší části je tok lemován silně ruderalizovaným travinobylinným společenstvem s dominancí kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), merlíků (Chenopodium sp.) a kostivalu (Symphytum officinale). Dále se vyskytují svízel přítula (Galium aparine), pcháč oset (Cirsium arvense), lopuch větší (Arctium lappa), krabilice zápašná (Chaerophyllum aromaticum), bršlice kozí noha (Aegopodium podagria), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius), třtina šedavá (Calamagrostis canescens), ostružiník ježiník (Rubus caesius), hvězdník roční (Stenactis annua), pastinák setý (Pastinaca sativa), přeslička rolní (Equisetum arvense), kakost luční (Geranium pratense), chrpa luční (Jacea vulgaris). Blíže toku a v toku roste místy nápadná kyprej vrbice (Lythrum

salicaria).

Z dřevin jsou v horní části toku jen v několika exemplářích zastoupeny zplanělé slivoně (Prunus insitia), vrba jíva (Salix caprea), vrba popelavá (Salix cinerea), bez černý (Sambucus nigra) a růže šípková (Rosa canina). Níže po toku se v pravobřeží plocha interakčního prvku rozšiřuje do vlhkých, nekosených, opět velmi silně ruderalizovaných luk. V travnatém porostu jsou místy patrné monocenózy skřípiny lesní (Scirpus silvaticus), z dalších nápadných druhů jsou tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), sítina (Juncus effusus) a blatouch (Caltha palustris). Vlastní tok je pak lemován břehovým porostem z olše lepkavé (Alnus glutinosa), na který v levobřežní části navazuje listnatý lesík, kde kromě olše rostou dub letní (Quercus robur), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), lípa malolistá (Tilia cordata), vrba křehká (Salix fragilis), třešeň ptačí (Prunus avium), v keřovém patře je zastoupena líska (Corylus avellana), bez černý (Sambucus nigra), srstka angrešt (Grossularia uva-crispa). V bylinném podrostu např. pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), prvosenka vyšší (Primula elatior), velký souvislý porost brčálu menšího (Vinca minor). © A.KTI Brno, 2009

Strana: 3


DPS – 07/09

Navrhované řešení Dosadby dřevin Nové výsadby dřevin jsou navrženy v souladu se zásadami stanovenými v KPÚ a plánu ÚSES. Kromě prioritních biologických hledisek byla výsadba přizpůsobena charakteru okolní krajiny, kdy se jako esteticky vhodnější než souvislý pás dřevin jeví výsadba v nepravidelných skupinách. Výsadby nebyly navrhovány do bezprostředního okolí mysliveckého posedu a krmelce. Při návrhu výsadeb bylo zohledněno rozmístění stávajících náletových dřevin, které byly zaměřeny při terénním šetření v červnu 2009. Návrh výsadeb je zachycen v přiložené situaci v měřítku 1:500. Vzhledem ke zkušenostem z praxe, kdy většina výsadeb není v následujících letech podle potřeby probírána a dřeviny v přehoustlých porostech jsou nevratně tvarově deformovány, je navrženo vysadit větší dřeviny na cílovou vzdálenost nebo v trojsponu 2,5 x 2,5 m. Stromy navržené k výsadbě v interakčním prvku budou splňovat školkařská kriteria (výška kmene 220 cm, obvod kmene 10-12 cm). Pouze stromy, vysazené ve skupině nad krmelcem budou vysazovány jako dvakrát přesazované tříleté semenáče. Keře jsou navrženy k výsadbě jako dvouleté semenáče, které budou vysazeny v trojsponu 1 x 1 m. Celkem je k výsadbě navrženo 136 stromů a 90 keřů.

Navržená druhová skladba Název latinský Stromy: Acer platanoides Acer platanoides Alnus glutinosa Carpinus betulus Carpinus betulus Fraxinus excelsior Quercus robur Quercus robur Tilia platyphyllos Tilia platyphyllos Keře: Euonymus europaeus Swida sanguinea Viburnum opulus

Název český

Javor mléč Javor mléč Olše lepkavá Habr obecný Habr obecný Jasan ztepilý Dub letní Dub letní Lípa velkolistá Lípa velkolistá Brslen evropský Svída krvavá Kalina obecná

Počet (ks) 136 7 10 20 7 28 10 7 20 12 15 90 25 40 25

Velikost

o 10-12 cm, prostokořenný 3-letý sem., výška 100-140 o 10-12 cm, prostokořenný výška 200-250, s balem 3-letý sem., výška 100-120 o 10-12 cm, prostokořenný o 8-10 cm, s balem 3-letý sem., výška 50-80 o 10-12 cm, prostokořenný 3-letý sem., výška 80-120 2-letý semenáč výška 60-100 2-letý semenáč výška 40-60 2-letý semenáč výška 50-80

Navržená technologie výsadby Vysazen bude prostokořenný rostlinný materiál, duby a habry budou vysazeny s balem. Dodrženy musí být navrhované velikosti. Termín výsadby je nejvhodnější podzimní (říjen – listopad). Před výsadbou musí být plocha pokosena. V místech výsadeb keřů bude ruderalizovaný travinobylinný porost plošně odstraněn. Pro

© A.KTI Brno, 2009

Strana: 4


DPS – 07/09

výsadbu stromů bude odplevelení provedeno pouze v plochách výsadbových jam při vlastní výsadbě. Výsadba keřů a tříletých semenáčů stromů bude prováděna ručně do jamek o velikosti 0,02 m3. Dřeviny budou vysazeny o 1-2 cm hlouběji než byly pěstovány ve školce. Po výsadbě budou tyto dřeviny zality v množství 10 litrů na jednu sazenici. Pro výsadbu vzrostlých stromů budou mít výsadbové jámy hloubku přibližně stejnou nebo jen o málo větší než je výška kořenového systému a jejich šířka bude odpovídat 1,5 násobku průměru kořenového systému. Tvar výsadbové jámy bude kónický, u povrchu 2-3x širší než u dna. Při hloubení jam ukládáme vegetační vrstvu mimo ostatní zeminu a vracíme ji po výsadbě zpět jako nejsvrchnější vrstvu. Do výsadbových mís bude aplikován půdní kondicionér TerraCottem v množství 300 g na strom (promíchat s vyhloubenou zeminou a použít na dno jámy a na zasypání). Dřeviny vysadíme tak hluboko, jak byly pěstovány ve školce. Kůl ke stabilizaci stromu bude zatlučen do dna jámy ještě před zasypáním. Kořeny obsypeme a stejnoměrně přitlačíme. Kůl musí zasahovat alespoň 50 cm do půdy a jeho vrchol po zatlučení nesmí zůstat roztřepený. Úvazek zajistí kmen proti bočnímu posuvu a nesmí způsobit odření nebo zaškrcení kmene. Úvazky na kůlech budou zajištěny proti posunutí. Proti výparu vody i mechanickému poškození budou kmeny chráněny obalem z juty. Před okusem zvěří budou dřeviny opatřeny chráničkou kmene. Po výsadbě budou stromy zality v množství 40 litrů na jednu sazenici. Keře budou proti okusu chráněny nátěrem repelentem (např. Aversol, Morsuvin) a proti prorůstání plevelů bude plocha zamulčována. Následná péče o vysazené dřeviny Pro ujmutí výsadeb je nejdůležitější po výsadbě zajistit dřevinám dostatečné množství vody. První rok po výsadbě je zálivka navržena 4 x za vegetační období. Další péče spočívá v každoroční kontrole úvazků ke kůlům a chrániček proti okusu zvěří. Po dobu tří let budou terminální pupeny stromů před zimou natřeny repelentem MORSUVIN a na podzim a na jaře budou okousané větve zatřeny nátěrem SANATEX (předpokládá se na 50% stromů). U výsadeb keřů bude pravidelně po provedení ožnutí a před zimou obnoven nástřik repelenty proti okusu. Během tří vegetačních období budou dřeviny každoročně 3x ožnuty, případně plevel rostoucí v kořenové míse u stromů bude vytrhán. Výsadby keřů budou 3x ročně odpleveleny a bude obnoven nástřik repelenty proti okusu zvěří. Interakční prvek je z větší části tvořen loukami - společenstvy, která vznikla činností člověka. Proto je i do budoucna nutné zajistit alespoň minimální pravidelnou péči o toto území. Vlhké pcháčové louky je třeba extenzivně udržovat, což představuje jednu až dvě seče ročně a včetně následného odstranění pokosené hmoty (není součástí rozpočtu). Ve stávajícím břehovém porostu, který tvoří olše lepkavá, nebyly prováděny žádné pěstební zásahy. Dřeviny s průměrem kmenů 10-30 cm jsou i vícekmenné, v důsledku zápoje začínají prosychat. Postupnými probírkami je třeba uvolnit perspektivní jedince s rovným růstem. Odstraněny musí být také dřeviny, které omezují průtočnost toku. V přilehlém lesíku, kde jsou k olším přimíšeny vrby, dub letní, lípy a třešeň ptačí, je vhodné provádět pouze sanitární probírky.

© A.KTI Brno, 2009

Strana: 5


DPS – 07/09

Biocentrum BC 5 Současný stav Lokální biocentrum ÚSES bylo vymezeno v nivě Lučického potoka. Zahrnuje kosené louky v pravobřeží toku, vlastní meandrující tok lemovaný břehovými a doprovodnými porosty včetně okraje lesního komplexu a menší lesíky na svazích na JZ okraji biocentra. Kosené louky Louky v nivě toku mají charakter vlhkých pcháčových luk. V Katalogu biotopů ČR (Chytrý, Kučera, Kočí eds.2001) pro projekt Evropské unie „Natura 2000“ jsou jako dominantní v těchto typech luk uváděny trávy psineček psí (Agrostis canina), ostřice štíhlá (Carex acuta), ostřice ostrá (C.acutiformis), ostřice trsnatá (C.caespitosa), kostřava luční (Festuca pratensis), sítina rozkladitá ( Juncus effusus), lipnice bahenní a luční (Poa palustris, P.pratensis), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus). Z širokolistých bylin jsou zastoupeny děhel lesní (Angelica sylvestris), rdesno hadí kořen (Bistorta major), blatouch bahenní (Caltha palustris), hojný je zde pcháč zelinný (Cirsium oleraceum). Malá část louky, přiléhající k břehovému porostu je zarostlá rákosem, silně podmáčený a nekosený JV cíp louky začíná zarůstat náletem olše lepkavé a lípy srdčité. Bylinný porost na mezích není kosen a je silně ruderalizován především kopřivou dvoudomou (Urtica dioica). Na horní hraně těchto mezí rostou 4 soliterní bezy (Sambucus nigra). Porosty podél toku Silně meandrující tok je lemován porostem olše lepkavé (Alnus glutinosa), ve kterém jsou směrem do louky přimíšeny lípy (Tilia cordata, T. platyphyllos). Z východní až severovýchodní strany přiléhá k toku lesní porost. V něm dominuje habr obecný (Carpinus betulus), s příměsí dubu letního (Quercus robur). V keřovém patře ojediněle svída krvavá (Swida sanquinea) a brslen evropský (Euonymus europaeus). V bohatém bylinném podrostu kopytník evropský (Asarum europaeum), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), strdivka jednokvětá i nící (Melica uniflora, M.nutans), pryšec sladký (Euphorbia dulcis), sasanka hajní (Anemone nemorosa), prvosenka vyšší (Primula elatior), starček hajní Fuchsův (Senecio nemorensis ssp.Fuchsii), čarovník pařížský (Circaea lutetiana), mléčka zední (Mycelis muralis), v podmáčených plochách poblíž toku přeslička říční (Equisetum fluviatile), netýkavka nedůtklivá (Impatiens nolitangere), chrastice rákosovitá (Baldingera arundinacea) a křehkýš vodní (Malachium

aquaticum).

Na okrajích doprovodného porostu je pestře kvetoucí bylinný lem s bukvicí lékařskou (Betonica officinalis), černýšem hajním (Melampyrum nemorosum), třezalkou tečkovanou (Hypericum perforatum), zvonkem řepkovitým (Campanula rapunculoides) a chrpou luční (Jacea vulgaris). Lesíky na svazích na JZ okraji biocentra Porosty s pestrou druhovou skladbou. Základní dřevinou je habr, příměs tvoří lípa malolistá a velkolistá (Tilia cordata, T. platyphyllos), bříza bílá (Betula pendula), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), třešeň ptačí (Cerasus avium), smrk ztepilý (Picea © A.KTI Brno, 2009

Strana: 6


DPS – 07/09

abies), na okraji jednotlivě osika (Populus tremula). Bylinné patro poněkud chudší než v lesním porostu podél Lučického potoka. Hojný pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), v souvislé ploše brčál menší (Vinca minor). Z dalších druhů např. kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), žindava evropská (Sanicula europaea), svízel křížatý (Galium cruciatum). Navrhované řešení Dosadby dřevin Vzhledem k tomu, že současný stav většiny společenstev je přírodě blízký a biocentrum je již nyní možno považovat za funkční, jsou nové výsadby dřevin umístěny pouze na ruderalizovaných mezích, oddělujících nivu toku od přilehlých polí. Rozmístění výsadeb je zachyceno v přiložené situaci v měřítku 1:500. Stejně jako u výsadeb navrhovaných v přilehlém interakčním prvku, je i zde volen větší spon – stromy budou vysazeny v trojsponu 2,5 x 2,5 m, keře ve vzdálenosti 1 x 1 m. Stromy budou vysazovány jako tříleté semenáče, které byly ve školkách dvakrát přesazeny, keře jsou dvouleté semenáče. Celkem se počítá s výsadbou 45 stromů a 50 keřů. Navržená druhová skladba Název latinský Stromy: Carpinus betulus Quercus robur Tilia platyphyllos Keře: Euonymus europaeus Swida sanguinea

Název český

Habr obecný Dub letní Lípa velkolistá Brslen evropský Svída krvavá

Počet (ks) 45 14 21 10 50 30 20

Velikost

3-letý sem., výška 100-120 3-letý sem., výška 50-80 3-letý sem., výška 80-120 2-letý semenáč výška 60-100 2-letý semenáč výška 40-60

Navržená technologie výsadby Vysazen bude prostokořenný rostlinný materiál, v tabulce stanovené velikosti by měly být dodrženy. Termín výsadby je nejvhodnější podzimní (říjen – listopad). Před výsadbou musí být ruderální porost na mezích pokosen. Při ruční výsadbě prostokořenného materiálu bude vyryta větší jamka a půda v ní zbavena kořenů vytrvalých bylin. V místech výsadeb keřů bude ruderalizovaný travinobylinný porost odstraněn na celé ploše. Výsadba keřů a tříletých semenáčů stromů bude prováděna do jamek o velikosti 0,02 m3. Dřeviny budou vysazeny o 1-2 cm hlouběji než byly pěstovány ve školce. Stromy budou vysazeny ke kůlům a individuálně chráněny proti okusu zvěří chráničkou kmene. Keře budou natřeny repelentem (např. Aversol, Morsuvin). Po výsadbě budou dřeviny zality v množství 10 litrů na jednu sazenici a výsadby keřů zamulčovány. Následná péče o vysazené dřeviny Pro ujmutí výsadeb je nejdůležitější po výsadbě zajistit dřevinám dostatečné množství vody. První rok po výsadbě je zálivka navržena 4 x za vegetační období.

© A.KTI Brno, 2009

Strana: 7


DPS – 07/09

Další péče spočívá v každoroční kontrole úvazků ke kůlům a chrániček proti okusu zvěří. Po dobu tří let budou terminální pupeny stromů před zimou natřeny repelentem MORSUVIN a na podzim a na jaře budou okousané větve zatřeny nátěrem SANATEX (předpokládá se na 50% stromů). U výsadeb keřů bude pravidelně po provedení ožnutí a před zimou obnoven nástřik repelenty proti okusu. Během tří vegetačních období budou dřeviny každoročně 3x ožnuty, případně plevel rostoucí v kořenové míse u stromů bude vytrhán. Výsadby keřů budou 3x ročně odpleveleny a bude obnoven nástřik repelenty proti okusu zvěří. Plocha biocentra je z větší části tvořena loukami - společenstvy, která vznikla činností člověka. Proto je i do budoucna nutné pokračovat v pravidelném kosení luk, ale v žádném případě by neměly být využívány intenzivně tj. hnojeny a koseny víckrát než 2x ročně (není součástí rozpočtu). Extenzivní údržbu, představující jednu až dvě seče ročně a následné odstranění pokosené hmoty, vyžadují i dosud zanedbávané a silně ruderalizované meze. Ve stávajícím břehovém a doprovodném porostu meandrujícího Lučického potoka budou odstraňovány pouze dřeviny, omezující průtočnost toku - vyvrácené, polovyvrácené nebo suché stromy. Zásahy v lesních porostech jsou řešeny v rámci LHP, který musí zohlednit skutečnost, že porost plní i funkci biocentra.

Tůně V řešené lokalitě budou vybudovány 3 tůně, z toho 1 v BC5 a 2 v IP27. Tůně jsou navrženy v nivě s rovným terénem v místech zaústění melioračních hlavníků do Lučického potoka. Tůně mají rozměry ve dně 4 x 9 m, zabraná plocha bude 240 až 265 m2. Plocha hladiny bude 150 m2. Uvedené rozměry jsou maximální. Vzniknou výkopem zeminy v současném terénu a úpravou svahů do sklonu 1 : 3. Hloubka výkopu je uvedena ve výkresech č. 11 a musí být taková, aby hloubka vody v tůni uprostřed byla 1,0 m a současně aby dno tůně nebylo hlouběji než dno Lučického potoka v místě napojení odpadního kanálu od tůně. Tůně budou mít přirozený tvar evokující meandry potoka, tvar bude upřesněn při autorském dozoru. Výkopek bude z části (100 m3) rozprostřen v okolí tůně a vysvahován, z části bude odvezen na skládku do 10 km. Rozprostření výkopku nesmí bránit přirozenému přítoku povrchové vody do tůní. Svahy tůní nebudou osévány travou, předpokládá se osídlení obnažené půdy travinami, bylinami a zejména rákosem. Zdrojem vody pro tůně bude podpovrchový odtok z melioračních hlavníků. Na hlavnících budou z tohoto důvodu osazena nová čela a úsek otevřeného koryta od čela až 0,2 m pod hladinu bude opevněn pohozem ze štěrku fr. 16/32 ve vrstvě tloušťky 100 mm. Vodohospodářské řešení je uvedeno v části Hydrotechnické výpočty. Zdroj vody je dostatečný pro daný účel. Kolísání hladiny v tůních během roku není na závadu, k vyschnutí tůní nemůže dojít vlivem přítoku podzemní vody z břehů tůně a při extrémních průtocích v Lučickém potoce. Výšku hladiny vody v tůni budou udržovat dřevěná hradítka tl. 40 mm, délky 0,68 m a šířky 0,12 m. Hradítka budou v místě odpadního koryta vsazena do štětové stěny z dřevěných štětovnic (fošen) š. 60 mm a délky 11,2 m, resp. 1,7 m. Délka štětové stěny bude 4,2 m. Uprostřed stěny bude zřízeno odpadní koryto šířky ve dně 0,6 m a výšky 0,5 m. Kóta dna koryta ve štětové stěně je navržena 0,3 m © A.KTI Brno, 2009

Strana: 8


DPS – 07/09

pod navrženou hladinu vody v tůni. Jedná se o dočasné, dřevěné zařízení s předpokládanou životností 10 až 20 let. Poté štětová stěna a hradítka shnijí, ale tůně už bude natolik zakolmatovaná a zarostlá vegetací, že to neovlivní ekologické poměry v tůni. Odpadní koryto bude zemní se šířkou ve dně 600 mm a sklonem břehů 1 : 5. Tento tvar je navržen z důvodu přejezdnosti koryta pro zemědělskou techniku. Ve vzdálenosti 2 m pod dřevěnými hradítky je navrženo opevnění koryta pohozem ze štěrku fr. 16/32 tloušťky vrstvy 100 mm. Zaústění odpadního koryta do potoka bude provedeno bez opevnění vzhledem k předpokládanému, zanedbatelnému průtoku. Souřadnice polohy hradítek jednotlivých tůní jsou následující: (JTSK v m) Tůně 1 Tůně 2 Tůně 3

Y 504332,52 504443,28 504622,87

X 1125828,60 1125722,08 1125617,59

Z 295,40 297,16 301,21

Lučický potok Lučický potok má v úseku vedoucím přes biocentrum BC 5 přírodní charakter, meandruje, tvoří přirozené tůně. Kapacita tohoto koryta je malá a zřejmě provede cca jednoletý průtok. V lesíku na hranici BC5 a IP27 je systém meandrů s nestabilními břehy a podemletými stromy. Levobřežní přítok Lučického potoka v úseku meandrů je zcela zanesen a koryto není vůbec zřetelné. Úprava toku není předmětem tohoto projektu. Projektant však doporučuje potok upravit v úseku meandrů, obnovit koryto na přítoku a na přítoku vybudovat retenční přehrážku pro zachycení splavenin z polí. Součástí projektu je vyčištění toku od spadlých a suchých stromů a keřů a naplaveného dřeva. Jeho rozsah se v současné době špatně určuje a v době realizace může být zcela jiný. Projektant stanovil rozsah vyčištění odhadem. V úseku od státní silnice k biocentru, tj. v interakčním prvku IP 27, má koryto Lučického potoka charakter melioračního odpadu, je opevněné a napřímené. V současné době je koryto poškozené, opevnění je stržené a na toku se vyskytují tůně a erozní kotle hluboké přes 1 m s naprosto nestabilními břehy. Úprava toku není předmětem tohoto projektu. Projektant však doporučuje provedení rekonstrukce nebo revitalizace toku v tomto úseku.

© A.KTI Brno, 2009

Strana: 9


e)

DPS – 07/09

způsob založení stavby s ohledem na výsledky inženýrskogeologického a hydrogeologického průzkumu

Zakládání dřevin je popsáno v části C.1 d). Pro založení tůní se nestanoví zvláštní podmínky. Stavba neobsahuje stavební konstrukce, které by vyžadovaly zvláštní podmínky zakládání. Zemní val okolo každé z tůní musí být zřízen na ploše zbavené stávající travobylinné vegetace včetně kořenů. f)

vliv na povrchové a podzemní vody včetně řešení jejich zneškodňování

Ohrožení stavby povrchovými vodami se považuje za přirozený vývoj biotopu. Stavba je navržena na výústním potrubí melioračních hlavníků a využívá podzemní vodu přitékající tímto potrubím. Drenážní voda protéká navrženou tůní a gravitačně odtéká do recipientu – koryta Lučického potoka – bez jakékoliv další úpravy. Vznik splaškových vod na stavbě se neuvažuje. g)

údaje o zpracovaných technických výpočtech a jejich důsledcích pro navrhované řešení

V rámci projektové dokumentace byly zpracovány hydrotechnické výpočty, které ověřují navržený stav. h)

požadavky na postup stavebních a montážních prací

Stavba bude zahájena přípravou území, na kterou budou navazovat jednotlivé dílčí práce. − příprava staveniště − pokosení ploch určených k výsadbě, k výstavbě tůní a k přístupu k tůním − provedení zemních prací včetně skrývky nevhodné zeminy (kořenů) pod budoucími valy okolo tůní − výstavba tůní − provedení terénních úprav − provedení výsadeb dřevin − úřední kolaudace stavby − likvidace zařízení staveniště − předání stavby do užívání − 1. rok následné péče − 2. rok následné péče − 3. rok následné péče Dodavatel stavby zajistí plynulost dopravy v okolí stavby. Zároveň označí potřebné omezení dopravy na silnici III/0481.

© A.KTI Brno, 2009

Strana: 10


i)

DPS – 07/09

napojení na stávající technickou infrastrukturu

Stavba nevyžaduje napojení na technickou infrastrukturu. Proto není řešena. j)

vliv stavby a jejího užívání na životní prostředí a řešení případných negativních účinků

Stavba jako taková nenarušuje životní prostředí a má pozitivní vliv na ochranu ovzduší. Stavba je navržena jako opatření pro zlepšení životního prostředí, pro realizaci prvků ÚSES a pro zvýšení biodiverzity v dané lokalitě. Vlastní stavba, resp. opatření nebude mít žádný negativní vliv na okolní pozemky; stavby se v okolí nevyskytují. Stavba bude mít pozitivní vliv na biodiverzitu krajiny. Po dobu výstavby dojde krátkodobě ke zvýšení hlučnosti a průjezdu nákladních vozidel po silnicích, místních komunikacích a účelových komunikacích v lokalitě. V případě realizace stavebních prací v průběhu suchého období, může se krátkodobě zvýšit prašnost. Toto bude minimalizováno kropením příjezdových komunikací. V případě deštivého počasí musí dodavatel stavby zabezpečit účinný a včasný úklid zpevněných povrchů silnic a místních komunikací. Ochrana stavby v tomto případě není požadována. Naopak účelem stavby je iniciace přirozených sukcesích pochodů, které povedou k vytvoření přírodě blízkého až přírodního biotopu. V prvních 3 letech budou individuálně chráněny výsadby dřevin.

k)

řešení komunikací a ploch z hlediska přístupu a užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace

Stavba není vyjmenována mezi stavbami uvedenými ve vyhlášce č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

l)

ochrana objektu před škodlivými vlivy vnějšího prostředí, protiradonová opatření

- povodně Zvláštní povodeň dle č. §64 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) se na staveništi nemůže vyskytnout, resp. její objem a rozsah nemůže dosáhnout hodnot přírodní povodně. - sesuvy půdy Stavba se nenachází v sesuvném území. Stavebně geologický i terénní průzkum vyloučili geomorfologické znaky sesuvů na staveništi.

© A.KTI Brno, 2009

Strana: 11


-

DPS – 07/09

radon agresivní spodní voda seizmicita poddolování ochranná a bezpečnostní pásma hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru stavby

Výše uvedené vlivy se na staveništi nevyskytují nebo nemají jakýkoliv vliv na stavbu. m)

dodržení obecných požadavků na výstavbu

Na tuto stavbu se nevztahuje vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, v platném znění, ani žádná jiná specializovaná vyhláška o obecných požadavcích na výstavbu. n)

požadavky na vybavení

Vzhledem k charakteru stavby není otázka požadavku na vybavení stavby relevantní. o)

důsledky na životní prostředí a bezpečnost práce

Stavba, resp. opatření nebude užíváno ve smyslu průmyslového provozu. Stavba je navržena tak, aby byla organickou součástí přírody – mokřadního ekosystému. Z tohoto pohledu je stavba pro užívání stejně bezpečná jako podmáčená louka s rákosím. Stavba jako taková nenarušuje životní prostředí a má pozitivní vliv na ochranu ovzduší. Stavba je navržena jako opatření pro zlepšení životního prostředí, pro realizaci prvků ÚSES a pro zvýšení biodiverzity v dané lokalitě.

© A.KTI Brno, 2009

Strana: 12

09

Recommend Documents