INFORMACE
Stálé kanceláře Jihočeského kraje v Bruselu 10/05 Z evropské politiky: • Integrace • Evropský parlament • Regionální rozvoj / Podnikání / Inovace • Doprava / Energie • Životní prostředí / Zemědělství • Kultura / Věda / Školství / Cestovní ruch
Další události: Prezident Výboru regionů pan Peter Straub zahájil OPEN DAYS 2005 společně s komisařkou pro regionální rozvoj Danutou Hübner. Oba ve svých vystoupeních zdůraznili, že zpoždění v přijetí dohody o finančním výhledu Unie na léta 2007-13 bude mít vážné dopady zejména na regiony nových členských států.
• OPEN DAYS 2005 • 9. květen - Den Evropy • Cercle Tchèque na téma TEN-T
A navíc: • Nabídky zaměstnání v institucích EU • Nabídky na spolupráci pro subjekty v Jihočeském kraji • Zajímavé akce Open Days 2005 se zúčastnila i Delegace Jihočeského kraje
• Tipy • Seznam příloh
INTEGRACE Předseda Evropské komise Barroso předkládá pět návrhů na oživení jednání o finančním výhledu EU na období 2007–13 Více zdrojů na hospodářský růst a zaměstnanost, a to až do výše jedné třetiny rozpočtu EU, nový krizový mechanismus pro neutralizaci dopadů globalizace, dynamičtější zemědělské výdaje, přehodnocení výdajů EU s ohledem na modernizaci rozpočtu od roku 2009, zvýšení soudržnosti a demokratičtější kontrola činností v oblasti vnějších vztahů EU – to je pět bodů, s nimiž přichází předseda Evropské komise José Manuel Barroso s cílem oživit jednání o finančním výhledu na období 2007 až 2013. Předseda Evropské komise zdůraznil v dopise zaslaném Tonymu Blairovi, současnému předsedovi Rady EU, a Josepu Borellovi Fontellesovi, předsedovi Evropského parlamentu, že „proto, aby naše rozšířená Evropa neztratila důvěryhodnost a efektivnost, je klíčové, aby se do konce roku dospělo k dohodě o finančním výhledu. Pokud dohody dosaženo nebude, doplatíme na to váznoucí konvergencí, chabým hospodářským růstem a ztrátou pracovních míst. A tuto cenu zaplatí právě ty nejchudší oblasti Unie.“ Barroso vyzývá k vyváženému a politicky přijatelnému řešení a k přizpůsobivosti všech stran jednání o rozpočtu. Vzhledem k potřebám EU Komise nadále považuje úroveň výdajů, o níž se jednalo na Evropské radě v červnu za nedostatečnou, a ve snaze najít cestu ven ze slepé uličky přichází s novými podněty.
Evropská komise zahajuje PLÁN D pro demokracii, dialog a diskusi Evropská komise zahájila svůj Plán D (demokracie, dialog, diskuse), který položí základy pro širší diskusi o budoucnosti Evropy, k níž by mělo dojít v nadcházejících měsících. Po odmítnutí Evropské ústavy ve Francii a Nizozemsku vyzvali vedoucí představitelé vlád k „období reflexe“, které by umožnilo uspořádat v každém členském státě intenzivní diskusi. Vnitrostátní diskuse musejí být v konečném důsledku řízeny samotnými vládami, zatímco klíčovou úlohou Komise je tento proces usnadnit. Margot Wallström, místopředsedkyně Komise odpovědná za vztahy mezi orgány a komunikační strategii, při zahájení plánu prohlásila: „Plán D spočívá v diskusi, dialogu a schopnosti naslouchat. Je prostředkem, který umožňuje využít politické myšlení k tomu, aby přineslo změny. Lidé stojí před problémy, které přináší globalizace, a zajímá je, jak se bude dále vyvíjet zaměstnanost, důchodové zabezpečení, migrace a životní úroveň. Aby Evropa mohla přispět k řešení těchto problémů, musí se obnovit. Plán D by měl vnést do Evropské unie více demokracie, měl by vyvolat širokou veřejnou diskusi a vést k dosažení nové shody o budoucím směřování EU.“ Mezi hlavní prvky Plánu D patří: Vyvolávat diskusi Všechny členské státy se zavázaly, že uspořádají rozsáhlou celostátní diskusi o budoucnosti Evropy.
Účelem tohoto souboru pěti návrhů je: Zpětná vazba - dodat nový impulz konkurenceschopnosti, zvláště oblasti výzkumu a inovací, a to prostřednictvím politiky soudržnosti - vypořádat se s otřesy, jež přináší globalizace - sjednotit a doplnit současné reformy v zemědělství
Komise připraví postup pro předávání získaných informací. První jednání o obsahu vnitrostátních diskusí by se mělo uskutečnit v dubnu 2006. Dne 9. května 2006 bude uspořádána Evropská konference o budoucnosti Evropy, na níž bude možné shrnout hlavní závěry diskusí. Komise poté vypracuje souhrnnou zprávu o vnitrostátních diskusích a předloží ji Evropské radě, která bude zasedat v červnu 2006 pod rakouským předsednictvím. Celý tento proces by měl dále vést k vypracování konkrétního plánu pro budoucnost Evropy.
- vypracovat plán postupu modernizace rozpočtu Klíčové iniciativy k posílení dialogu - zvýšit soudržnost politiky vnějších vztahů a demokratičtějším způsobem ji kontrolovat
Komise navrhuje 13 konkrétních evropských iniciativ zaměřených na podporu široké diskuse, účasti občanů a skutečného dialogu o evropských politikách. Komise bude usilovat o to, aby vše probíhalo ve spolupráci s Evropským parlamentem a dalšími orgány EU. Tyto akce budou zahrnovat časté návštěvy komisařů v členských státech, podporu projektů evropských občanů, úsilí o větší otevřenost práce Rady, posílení přítomnosti komisařů ve vnitrostátních parlamentech, vytvoření sítě „Evropských vyslanců dobré vůle“, kteří přispějí ke zviditelnění evropské diskuse, a další podporu projektů na zvýšení volební účasti. Zmíněné iniciativy budou probíhat během celého funkčního období Komise vedené předsedou Barrosem a budou pokračovat i později.
INTEGRACE Evropská komise navrhuje vyhlásit rok 2008 „Evropským rokem mezikulturního dialogu“ Komise přijala návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vyhlášení roku 2008 „Evropským rokem mezikulturního dialogu“. Tuto myšlenku původně vyslovil evropský komisař pro kulturu Ján Figeľ během svého slyšení před Evropským parlamentem v září 2004. Evropský rok bude mít celkový rozpočet 10 milionů EUR a bude vycházet z bohaté a rozmanité řady konkrétních projektů, které budou uskutečněny v roce 2008 prostřednictvím programů a dalších činností Společenství. Hlavními oblastmi, jichž se budou projekty týkat, budou oblasti kultury, vzdělávání, mládeže, sportu a občanství. Při představení tohoto návrhu evropský komisař pro výchovu, vzdělávání, kulturu a mnohojazyčnost Ján Figeľ prohlásil: „Během posledních let došlo v Evropě k významným změnám, jež byly způsobeny spojeným účinkem postupných rozšíření Unie, zvýšené mobility díky jednotnému trhu a větších obchodních výměn a kontaktů mezi lidmi s ostatním světem. To vyvolalo interakce Evropanů s různými kulturami, jazyky, etniky a náboženstvími na kontinentě i jinde. Dialog mezi kulturami se ukazuje jako nezbytný nástroj budoucího sbližování mezi evropskými národy jak mezi nimi samotnými, tak mezi jejich kulturami.“ Komise proto navrhuje, aby byl rok 2008 vyhlášen „Evropským rokem mezikulturního dialogu“, který bude z důvodu svého mnohostranného účinku jedinečným nástrojem pro zvýšení povědomí občanů, zejména mladých lidí, o zvoleném tématu. Obecně by měl mít evropský rok za cíl:
Komise navrhuje, aby byl na evropský rok přidělen rozpočet ve výši 10 milionů EUR, který umožní tři druhy činností, jež budou představovat operační cíle: - informační a propagační kampaň týkající se cílů evropského roku (ten bude mít své logo), na niž by mohla připadnout polovina rozpočtu - subvencování činností na úrovni Společenství, které se bude týkat omezeného počtu reprezentativních akcí s celoevropským dosahem (např. velké slavnostní nebo sportovní události) majících za cíl zvýšit povědomí, zejména mladých lidí, o cílech evropského roku - spolufinancování činností s výrazným evropským rozměrem na úrovni členských států. Příprava evropského roku bude muset být úzce koordinována s přípravou a prováděním Evropského roku rovných příležitostí pro všechny v roce 2007 za účelem maximální součinnosti a doplňkovosti těchto dvou iniciativ. Tento návrh musí být nyní projednán Evropským parlamentem a Radou, aby byl přijat spolurozhodovacím postupem do konce roku 2006. Pro více informací: http://europa.eu.int/comm/culture/portal/index_en.htm
- podporovat mezikulturní dialog jako nástroj, který pomáhá evropským občanům a všem, kteří žijí v Evropské unii, získat znalosti a schopnosti, jež jim umožní úspěšně se vyrovnat s otevřenějším, ale též složitějším prostředím; - uvědomit evropské občany a všechny, kteří žijí v Evropské unii, o tom, jak je důležité rozvíjet aktivní a vůči světu otevřené evropské občanství, které respektuje kulturní rozmanitost a které je založeno na společných hodnotách. Tím, že představuje jedinečnou příležitost pro posílení zohledňování mezikulturního dialogu ve všech příslušných programech a činnostech Společenství v roce 2008, umožní Evropský rok mezikulturního dialogu zvýšit viditelnost a celkový dopad těchto činností v rámci evropského roku. Bude tak podporována soudržnost velkého počtu činností Společenství, které přispívají k mezikulturnímu dialogu, a bude se rozvíjet součinnost programů, zejména programů zaměřených na sousední země a třetí země. Rovněž tak evropský rok úzce spojí členské státy s cílem soustředit jejich úsilí na činnosti v oblasti zvýšení povědomí a komunikace. Ján Figel´a José Manuel Barroso
EVROPSKÝ PARLAMENT Říjnová plenární zasedání Evropského parlamentu
Evropský parlament vyzval ke zdvojnásobení základního stipendia Erasmus pro studijní pobyty v zahraničí.
Evropský parlament na prvním říjnovém plenárním zasedání v Bruselu projednal zahraničněpolitické otázky (Írán, Etiopie, Afrika), dále se věnoval vysokým školám, mnohojazyčné výuce přistěhovalců, budoucnosti evropského cirkusu, feminizaci chudoby a ochraně eura před paděláním. Kromě toho se zabýval podpůrnými opatřeními pro země AKP, jichž se dotýká reforma režimu cukru a hlasoval také o perspektivách obchodních vztahů EU s Čínou. Na druhém říjnovém plenárním zasedání ve Štrasburku projednal návrh unijního rozpočtu na příští rok. Britský ministerský předseda Tony Blair poslancům představil cíle zasedání Evropské rady v Hampton Court. Eurokomisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso přišli do Parlamentu vysvětlit Creevyho údajné výroky o skandinávském sociálním modelu. Eurokomisař pro rozšíření Olli Rehn poslancům představil zprávy Komise o pokroku Bulharska a Rumunska na cestě do EU. Poslanci rovněž projednali kontroverzní návrhy na regulaci ekonomické migrace, přepravy odpadů, přídavků do potravin a chladících plynů. Zabývali se i bojem proti organizované trestné činnosti. Na pořadu jednání byla rovněž podpora mobility žáků, vysokoškoláků a učitelů včetně zdvojnásobení stipendia Erasmus a zvýšení podpory kultury, filmu a mládeže z příštího dlouhodobého rozpočtu EU.
Sál Hemicycle parlamentu
Schválením zprávy Doris Packové (D) k souboru programů na podporu celoživotního vzdělávání Parlament žádá výrazné zvýšení příspěvku na mobilitu vysokoškoláků: z 210 eur měsíčně v roce 2007 na 300 eur v roce 2013. Evropská komise navrhovala 200 resp. 250 eur. Standardní příspěvek v rámci programu Erasmus nyní měsíčně činí jen 150 eur, a to už od roku 1993. Výše nejoblíbenějšího evropského stipendia tak podle zpravodajky zdaleka neodpovídá rostoucím životním nákladům, které si studenti studující v zahraničí musejí hradit. Díky Erasmu do ciziny za studiem vyrazil už milion studentů. V roce 2013 by jich mohly být dva miliony. S cílem zvýšit mezinárodní mobilitu nejen vysokoškoláků, ale i středoškoláků, učňů a učitelů proto Parlament žádá zvýšení navrhovaného rozpočtu na celý integrovaný akční program v oblasti celoživotního vzdělávání na léta 2007-13. Kromě Erasmu soubor zahrnuje i programy Leonardo da Vinci, Comenius, Grundtvig a Jean Monnet.
bruselského
sídla
Evropského
REGIONÁLNÍ ROZVOJ, PODNIKÁNÍ, INOVACE Nová průmyslová politika: vytváření podmínek pro prosperující výrobu Tváří v tvář globalizaci a tvrdé mezinárodní konkurenci Evropská komise v těchto dnech zahájila novou, integrovanější průmyslovou politiku, aby se v nadcházejících letech vytvořily lepší rámcové podmínky pro výrobní průmyslová odvětví. Výrobní odvětví je pro EU důležité. Je v něm zaměstnáno přes 34 milionů lidí, představuje tři čtvrtiny vývozů z EU a tvoří přes 80 % výdajů soukromého sektoru EU na výzkum a vývoj. Nová průmyslová politika bude doplňovat práci na úrovni členských států, aby se podpořila pevná a dynamická průmyslová základna. Zahrnuje sedm nových průřezových iniciativ - pro konkurenceschopnost, energetiku a životní prostředí, pro práva duševního vlastnictví, pro lepší regulaci, pro průmyslový výzkum a inovace, pro přístup na trh, pro dovednosti a pro řízení strukturální změny - které budou přínosné pro širokou škálu průmyslových odvětví. Komise navíc předkládá sedm nových iniciativ zaměřených na konkrétní odvětví, jako jsou léčiva a obranné, informační a komunikační technologie. Rovněž se soustředí na investice do dovedností a na to, aby lidé byli připraveni na změnu. Tato průmyslová politika má podpořit přizpůsobivost a strukturální změnu, aby se zvýšila konkurenceschopnost výrobního odvětví EU, zejména s ohledem na rostoucí tvrdou konkurenci Číny a Asie. To je důležitým krokem k naplnění nového lisabonského „partnerství pro růst a zaměstnanost“. Komise prozkoumala politické výzvy, které různá odvětví kladou, soustavným zkoumáním politických výzev v 27 výrobních a konstrukčních odvětvích EU. Na řešení těchto výzev Komise navrhuje řadu nových iniciativ: I) Sedm nových hlavních průřezových politických iniciativ: 1. Iniciativa týkající se práv duševního vlastnictví a padělání (začátek v roce 2006) 2. Skupina na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost, energetiku a životní prostředí (začátek do konce roku 2005) 3. Vnější aspekty konkurenceschopnosti a přístupu na trh (jaro 2006) 4. Nový program na zjednodušení právních předpisů (říjen 2005) 5. Zlepšení dovedností v jednotlivých odvětvích (2006) 6. Řízení strukturální změny ve výrobě (konec roku 2005) 7. Integrovaný evropský přístup k průmyslovému výzkumu a inovacím (konec roku 2005)
Zahájením této nové průmyslové politiky plní Komise závazek přispívat k pevné průmyslové základně. Pro její dosažení učiní Komise nezbytné kroky, aby se zlepšily rámcové podmínky výrobního průmyslového odvětví a zajistila se soudržnost různých oblastí politiky. Komise zdůrazňuje význam soudržnosti a synergií mezi různými politikami a zaměřuje se především na lepší regulaci, neboť ta patří mezi důležité nástroje pro zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Nový přístup Komise zajistí zvýšenou soudržnost a integraci jednotlivých politik a zaručí výrazný dopad na konkurenceschopnost. Zapojením klíčových zúčastněných subjektů a sociálních partnerů ve členských státech v rané fázi tvorby politiky bude Komise usilovat o dosažení větší shody v politice. Iniciativy mají doplňovat práci na úrovni členských států a mají napomáhat při řešení hlavních výzev, jimž čelí různá odvětví výrobního průmyslu. Většina samostatných výrobních odvětví v EU podává ve srovnání se svými protějšky v jiných průmyslově vyspělých ekonomikách dobrý výkon. Vzhledem k průmyslové struktuře své ekonomiky však EU není v plné míře schopna čelit probíhajícímu procesu globalizace. Obchod EU se stále soustředí na odvětví využívající středně až vysoce rozvinuté technologie a nízké až střední pracovní dovednosti. Tím se EU dostává do konkurence s výrobci ve vznikajících ekonomikách. Z toho důvodu jsou přizpůsobivost a strukturální změna naprosto nezbytné, pokud má EU co nejvíce využít integrace čínské a indické ekonomiky a dalších rychle rostoucích ekonomik do ekonomiky světové. Plné znění nové průmyslové politiky lze nalézt na této adrese: http://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/industry/index_en.htm
II) Sedm nových iniciativ nebo akcí specifických pro daná odvětví: 1. Zřízení nového fóra pro léčiva (první setkání v roce 2006) 2. Průběžné hodnocení věd o živé přírodě a biotechnologické strategie (2006—2007) 3. Nová skupina na vysoké úrovni pro chemický průmysl a obranný průmysl (2007) 4. Evropský kosmický program Pracovní skupina pro konkurenceschopnost informačních a komunikačních technologií (IKT) (2005/2006) 6. Politický dialog v oblasti strojírenství (2005/2006) 7. Řada studií týkajících se konkurenceschopnosti, včetně IKT, potravin a módního a návrhářského odvětví.
Místopředsedové Evropské komise G. Verheugen (průmysl a podnikání) a M. Wallström (vnější vztahy a komunikace)
REGIONÁLNÍ ROZVOJ, PODNIKÁNÍ, INOVACE Podle nové směrnice Evropské komise bude občan Evropské unie moci měnit zaměstnání a stěhovat se za prací, aniž by přišel o nároky na důchod plynoucí ze zaměstnaneckého připojištění Pracovníci z EU, kteří mění práci či zemi, v níž pracují, se již nebudou muset bát, že ztratí nároky na penzi, které ve svém zaměstnání získali, a to díky směrnici o „přenositelnosti nároků na důchod", kterou dnes navrhla Evropská komise. V současné době může změna zaměstnání nebo země výkonu práce v některých členských státech vést ke ztrátě nároků na důchod ze zaměstnaneckého připojištění. Avšak nová směrnice by znamenala příležitost vyhnout se velkým ztrátám a v mnoha případech by umožnila přenést nároky do jiných sektorů a zemí. Směrnice pomůže narůstajícímu počtu pracovníků EU, kteří mění zaměstnání. V zemích patnáctky mění třetina pracovníků práci každých pět let a 9 % zaměstnanců mění zaměstnavatele každoročně. Směrnice podpoří strategii Komise zaměřenou na zaměstnanost a růst, neboť pracovníkům usnadní přechod na jinou práci a do jiné země. Vzhledem ke zvyšující se flexibilitě pracovníků roste i počet příležitostí, jak uplatnit správné schopnosti na správném místě trhu práce v EU. Směrnice kromě toho přichází ve chvíli, kdy se v EU na penzijní připojištění zaměřuje více pozornosti, protože řada zemí zavádí reformy s ohledem na očekávané důsledky stárnutí populace. Vladimír Špidla, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, prohlásil, že přijetí návrhu přichází právě vhod – těsně před začátkem roku 2006, který bude Evropským rokem mobility pracovníků. „Chceme-li, aby byli pracovníci mobilní a flexibilní, nemůžeme je za změnu pracovního místa penalizovat. Důchodové nároky musejí být zcela převoditelné. Tato směrnice měla přijít již dříve.“
Ochrana obchodní značky v EU zlevňuje Evropská komise rozhodla o snížení poplatků splatných agentuře OHIM (Office for the Harmonization in the Internal Market), která v rámci EU odpovídá za udělování práv na ochranu obchodní značky. Toto opatření – bezprecedentní v rámci EU a schválené členskými státy - zlevní ochranu duševního vlastnictví pro podniky působící v rámci jednotného trhu EU, což pro ně znamená úsporu 37 až 40 miliónů euro ročně. Komisař pro vnitřní trh a služby Charlie McCreevy v této souvislosti uvedl: „Vítám toto snížení poplatků. Je to dobrá zpráva pro podniky, které budou nyní moci získat ochranu obchodní značky v rámci Evropské unie za velice atraktivní ceny, zejména pokud ji získají online. Zároveň to bude stimulovat ekonomickou aktivitu v tomto sektoru. Agentura OHIM uvádí, že stejně jako podniky, jimž poskytuje služby, si je velmi dobře vědoma nezbytnosti efektivně spravovat své záležitosti a nabízet za své ceny kvalitní služby.“ Součástí snížení poplatků je - snížení poplatku při přihlášce obchodní značky Společenství (CTM – Community Trade Mark) z 975 euro na 900 euro, snížení poplatku za registraci obchodní značky Společenství z 1100 euro na 850 euro a snížení poplatku za prodloužení registrace obchodní značky Společenství z 2500 euro na 1500 euro. Těm subjektům, které zaevidují své přihlášky nebo žádosti o prodloužení prostřednictvím Internetu při použití nejmodernější technologie OHIM v oblasti elektronické evidence, je poskytnuto dokonce ještě další snížení poplatků (zvláštní sleva ve výši 150 euro). Snížení poplatků vstupuje v platnost před datem 1. listopadu 2005. To umožní společnostem, které podaly své přihlášky obchodních značek v roce 1996, aby podaly svou žádost o prodloužení registrace na další desetileté období již za sníženou cenu. V průběhu projednávání záležitostí souvisejících se snížením poplatků byly vzneseny dotazy týkající se vztahu mezi OHIM a národními úřady pro ochranu obchodních značek. V důsledku toho stále probíhají jednání mezi agenturou OHIM a těmito úřady ohledně struktury tohoto vztahu z hlediska systému Společenství v oblasti obchodních značek. Pokud máte zájem o další informace, navštivte následující webové stránky: http://europa.eu.int/comm/internal market/indprop/index en.htm
Komisař Vladimír Špidla
REGIONÁLNÍ ROZVOJ, PODNIKÁNÍ, INOVACE Elektronická komunikace - Komise podniká opatření proti devíti členským státům, aby zajistila podmínky hospodářské soutěže na trhu
Komise spustila webové stránky pro spotřebitele o cenách mobilního roamingu v Evropě
V novém kole řízení pro porušení Smlouvy, která se týkají právních předpisů EU v oblasti telekomunikací, podniká Evropská komise kroky proti sedmi členským státům EU včetně České republiky výzvu, kvůli tomu, že dosud Komisi neinformovaly o přezkoumáních trhu elektronických komunikací, které vyžaduje předpisový rámec EU pro elektronické komunikace.
Evropská komise spustila nové webové stránky, které mají pomoci spotřebitelům ušetřit při používání mobilních telefonů v zahraničí. Za tímto účelem jsou na webových stránkách zveřejněny roamingové tarify operátorů ve všech 25 členských státech EU. Spuštění těchto stránek bylo oznámeno v červenci, kdy komisařka Viviane Redingová zdůraznila vysoké ceny za používání mobilních telefonů v zahraničí a podtrhla potřebu zajistit větší průhlednost těchto cen. Webové stránky mají prostřednictvím tabulek s ukázkami tarifů a pomocí přímých odkazů na mobilní operátory v EU umožnit evropským spotřebitelům, aby si udělali jasnou představu o úrovni poplatků, s nimiž se na dovolené mohou setkat, a také jim nabídnout návody a tipy, jak své účty za mezinárodní roaming udržet v rozumných mezích. „Jedině dobře informovaný spotřebitel je dobře vyzbrojeným spotřebitelem,“ uvedla komisařka pro informační společnost a média Viviane Redingová. „Je těžké uvěřit ceně za používání mobilního telefonu v zahraničí v době, kdy jsme v Evropě svědky obrovského pokroku v jiných telekomunikačních službách. Proto je cílem Komise prostřednictvím nových webových stránek, které dnes byly představeny, dát spotřebitelům informace, aby se mohli informovaně rozhodnout, podnítit konkurenci v tomto odvětví a podpořit korektnější a jasnější tvorbu cen.“
Přezkoumání trhu mají zajišťovat, aby byla regulační opatření aktualizována podle měnících se trhů a aby byla uplatňována pouze tam, kde vládne nedostatečná konkurence. Takovéto povinnosti by měly být ukládány pouze dominantním operátorům. Členskými státy, kterých se tento aspekt v tomto novém kole řízení pro porušení Smlouvy dotýká, jsou Belgie, Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko a Polsko. Zaslání výzvy je první fází řízení pro porušení Smlouvy podle článku 226 Smlouvy o ES (nesplnění povinnosti ze strany členského státu). Dotyčné členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby na znepokojení Komise odpověděly. Další řízení pro porušení Smlouvy byla zahájena proti Estonsku z důvodu právních nedostatků ve vymezení trhů a v přechodném režimu a dále proti Kypru a Slovinsku, kde nezávislost vnitrostátního regulačního orgánu pro telekomunikace dosud neodpovídá požadavkům práva EU. „Provádění společných pravidel EU je zásadním předpokladem k zajištění toho, aby mohla hospodářská soutěž na evropském trhu elektronických komunikací přinášet kvalitní produkty a služby, které jsou důležité pro růst a zaměstnanost,“ uvedla komisařka pro informační společnost a média Viviane Redingová. „Potřebujeme také přezkoumání trhu od 25 vnitrostátních regulačních orgánů, abychom mohli předpisový rámec při přezkumu plánovaném na rok 2006 na základě těchto podkladů zhodnotit. Proto jsem také rozhodnuta podniknout všechny potřebné kroky k zajištění toho, aby členské státy splnily své povinnosti co nejdříve.“ Předpisový rámec pro elektronické komunikace již platí v zemích bývalé patnáctky déle než dva roky a v nových členských déle než 17 měsíců. Členské státy měly zajistit, aby jejich vnitrostátní regulační orgány provedly první analýzu stavu hospodářské soutěže na relevantních trzích a přezkoumání stávajících regulačních opatření na těchto trzích „co nejdříve“ po vstupu předpisového rámce v platnost. V některých členských státech se proces přezkoumání trhu sice nachází v pokročilém stádiu zato sedm členských států, kterým byla zaslána výzva, Komisi do konce září nesdělily žádné výsledky přezkoumání trhu. Komise bude rovněž nadále sledovat situaci v těch členských státech, jejichž vnitrostátní regulační orgány oznámily pouze několik málo přezkoumání trhu a v nichž jsou práce na ostatních trzích dokončovány velice pomalu. Zároveň bylo zahájeno řízení pro porušení Smlouvy v jiných věcech proti Estonsku (vymezení trhů a přechodný režim), Kypru a Slovinsku (nezávislost regulačních orgánů) a bylo rozhodnuto o vydání odůvodněného stanoviska, které představuje druhou fázi řízení pro porušení Smlouvy. Úplný přehled o stavu řízení pro porušení Smlouvy lze nalézt na internetové stránce generálního ředitelství pro informační společnost a média, která je věnována provádění a vymáhání předpisového rámce: http://europa.eu.int/information_society/policy/ecomm/implementation_enforcement/index_en.htm
Tuto iniciativu Komise doplňuje práce 25 vnitrostátních regulačních orgánů v oblasti telekomunikací. Vnitrostátní regulační orgány v otázce cen za roaming úzce spolupracují s útvary Komise a nedávno oznámily další kroky na podporu průhlednosti cen za mezinárodní roaming pod záštitou skupiny evropských regulačních orgánů, která je pověřena zajišťováním konzistence regulačních opatření v Evropě. Komise očekává, že společný účinek evropských a vnitrostátních opatření podpoří operátory v tom, aby zákazníkům nabízeli lepší a korektnější ceny. Nové webové stránky Komise o cenách za roaming jsou k dispozici na adrese: http://europa.eu.int/information_society/roaming http://europa.eu.int/information_society/doc/factsheets/051roaming.pdf
DOPRAVA / ENERGIE Nové členské státy by měly více využívat energetického potenciálu budov Podle zprávy evropské asociace Ecofys by se nové členské státy měly zaměřit na zvyšování využití energetického potenciálu, který v sobě skrývají zejména budovy. Ve zprávě je zdůrazněno, že situace v EU-10 již není tak kritická, jako v 90.letech, kdy docházelo – a nejen v oblasti izolace budov – k obrovským ztrátám energie, ale že v těchto zemích stále ještě existuje velký prostor pro zlepšování stavu. Podle zprávy je totiž spotřeba energie na jeden metr čtvereční v zemích EU-10 o celých 25% vyšší než v zemích původní EU-15. Ecofys konstatuje, že kdyby se spotřeba energie ve všech státech snížila na tuto úroveň (pomocí jednoduchých prostředků, jakými jsou lepší izolace střech, zdiva a podsklepení a využívání výkonnějších tepelných zdrojů), pozastavilo by to hrozící „sociální a environmentální krizi“ v nových členských státech. Do roku 2010 by se tak ušetřilo cca 800 tisíc barelů ropy denně, cca 370 milionů euro ročně a nově by vzniklo až 230 tisíc pracovních míst. Více na: http://www.ecofys.com/
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / ZEMĚDĚLSTVÍ Horní Rakousy musí podle rozsudku Evropského soudu zrušit zákaz geneticky modifikovaných organismů na svém území Evropský soud zamítl žalobu Horních Rakous (HR) a Rakouské spolkové republiky proti rozhodnutí Evropské komise (EK) ze září 2003, které zrušilo zákaz geneticky modifikovaných organismů (GMO) na území Horních Rakous. EK tehdy neshledala, že by se na území HR vyskytovaly jakékoliv zvláštní podmínky, které by vyžadovaly výjimku z přijetí evropské direktivy o GMO z roku 2001. Evropský soud argumenty EK potvrdil s tím, že se na území HR nenachází – stejně tak jako na zbylém území Rakouska a dalších evropských regionech podobné charakteristiky - žádné specifické či ojedinělé ekosystémy, které by užívání GMO vystavilo ohrožení. Monica Frassoni, představitelka strany Zelených v Evropském parlamentu se proti tomuto rozhodnutí postavila vyjádřením, že každý region by měl mít demokratické právo prohlásit se za „nedotčený GMO“ a požádala o revizi uvedené direktivy (2001/18/EC).
Deset členských států překročilo mléčné kvóty a bude muset zaplatit dohromady 364 milionů euro Podle předběžných výpočtů Evropské komise deset států EU překročilo v letech 2004 – 2005 kvóty stanovené na produkci mléka celkem o 1,1 miliardy tun (v dodávkách a přímém prodeji). Výše zvláštních tax penalizujících výrobce se tímto vyšplhala na 364 milionů euro. Nejvíce „postiženými“ jsou v tomto ohledu Německo a Itálie, odkud půjde dohromady 72,5% celkové částky. Systém mléčných kvót je následující. Každý členský stát získá dvě referenční hodnoty (kvóty), z nichž jedna se vztahuje na dodávky mlékárnám a další na přímý prodej spotřebitelům. Na období 2004 – 2005 byly kvóty na dodávky mlékárnám stanoveny ve výši 126 milionů tun (po rozdělení na 641 tisíc individuálních kvót). Tyto kvóty byly překročeny SRN, Itálií, Holandskem, Španělskem, Irskem, Rakouskem, Belgií, Dánskem a Lucemburskem celkem o 1,75 miliardy tun, což představuje penále ve výši 137,6 milionů euro. Kvóty na přímý prodej byly Velkou Británií, Itálií a Holandskem překročeny celkem o 0,25 miliardou tun, což odpovídá penále 8 milionů euro. Šest starých členských států (Francie, Řecko, VB, Portugalsko, Finsko a Švédsko), ani žádný z nových členských států stanovené kvóty nevyčerpal.
Zjednodušení právních předpisů EU o detergentech a zlepšení ochrany vodního prostředí Povrchově aktivní látky používané v pracích prášcích mohou mít toxické účinky v povrchových vodách a mohou být zátěží pro čističky odpadních vod. Snižováním těchto negativních dopadů na vodní prostředí se zabývá pět různých směrnic EU, které byly přijaty již v sedmdesátých letech a které stanoví, že detergenty musejí být velké míře biologicky rozložitelné. Od 8. října zavádí nové nařízení přísnější metody testování biologické rozložitelnosti povrchově aktivních látek v detergentech. Spíše než na zkoušení primární biologické rozložitelnosti je nyní kladen důraz na konečnou rozložitelnost a rovněž jsou za účelem ochrany zdraví spotřebitele zpřísněny požadavky na označování, a to zejména s ohledem na alergenní látky v detergentech. Tento nový právní akt je dalším příkladem iniciativy za zlepšování právní úpravy, protože zjednodušuje legislativu EU spojením pěti směrnic a jednoho doporučení Komise o označování čistících prostředků do jediného textu. Je to poprvé, co bude v případě čistících prostředků použito nařízení. Jeho účelem je zajistit jednotné používání podrobných technických požadavků v členských státech a usnadnit další změny, které budou nezbytné s ohledem na neustálý vývoj vědeckých poznatků o povrchově aktivních látkách. V minulosti bylo hlavní snahou v oblasti životního prostředí zabránit tvorbě pěny v řekách způsobené povrchově aktivními látkami, jež jsou hlavní složkou používanou ve všech detergentech. Tohoto cíle bylo z velké části dosaženo a nové nařízení nyní modernizuje a významně rozšiřuje působnost směrnic týkajících se detergentů, které se všechny zabývají biologickou rozložitelností povrchově aktivních látek v detergentech. Přínosy lze stručně shrnout následovně: Do působnosti jsou nyní zahrnuty všechny typy povrchově aktivních látek v detergentech. Normy na ochranu spotřebitele a životního prostředí jsou díky přísnějším požadavkům na testování posíleny. Dříve bylo přibližně 10 % povrchově aktivních látek v detergentech, které jsou používány především při výrobě aviváží a prostředků na mytí nádobí, z důvodu chybějících jednotných metod testování z působnosti vyloučeno. Větší informovanost spotřebitelů: Na detergentech a čistících prostředcích budou nyní povinně uvedeny informace o tom, co přípravky obsahují. Podle nových pravidel budou muset být uváděny takové složky detergentů, které mohou způsobovat alergie. Vyvstává zde otázka „Proč jsou směrnice nahrazovány nařízením?“. Pro harmonizaci podrobných technických norem je nezbytné jejich jednotné používání v členských státech. Toto zajišťuje nařízení, protože je přímo použitelné. Nařízení bude muset být mimoto pravděpodobně v budoucnosti měněno, aby udrželo krok s neustálým vývojem vědeckých poznatků v oblasti povrchově aktivních látek. Zdlouhavý proces provádění do vnitrostátního práva, který směrnice jednotlivým členským státům ukládají a který se musí opakovat při každé technické změně, již tak nebude nutný. Text nařízení lze nalézt na: http://europa.eu.int/comm/enterprise/chemicals/detergents/index.htm
KULTURA / VĚDA / ŠKOLSTVÍ / CESTOVNÍ RUCH Do programu Erasmus zapojeno 9/10 evropských vysokých škol V roce 2005 se počet evropských škol zapojených do výměnného programu Erasmus zapojilo celých 87% evropských vysokých škol celkem z 31 zemí (EU-25, Bulharska, Turecka, Lichtenštejnska, Islandu a Norska). Ján Figel, komisař pro školství, kulturu a multilingvismus zdůraznil význam výše uvedeného programu s tím, že pomáhá připravovat mladé lidi na život v multikulturní společnosti a zároveň zvyšuje jejich šance na úspěch v evropské stále více globalizované a znalostně zaměřené ekonomice.
DALŠÍ UDÁLOSTI Evropský týden regionů a hlavních měst OPEN DAYS 2005 (OD2005) svedl dohromady na 2500 národních, krajských a místních představitelů zainteresovaných na regionálním rozvoji OD2005 byly, tak jako každým rokem, i letos organizovány za spolupráce Evropské komise – Generálního ředitelství pro regionální politiku (DG REGIO) a Výborem regionů. Letos se jich zúčastnilo 106 regionů a hlavních měst celkem z 26 evropských zemí. Celá akce se skládala ze série debat a 66 seminářů zaměřených především na regionální rozvoj a spolupráci, kde účastníci měli nejen možnost prezentovat nové nápady, ale také získávat od ostatních tipy na osvědčené postupy. Programu OD2005 se kromě předsedy Výboru pro regionální rozvoj při EP, G.G. Queceda, zúčastnili i vice-presidentka Evropské komise Margot Wallström, britský ministr pro průmysl a místní rozvoj Alun Michael a celá řada představitelů krajských samospráv, primátorů, poslanců Evropského parlamentu, představitelů akademické sféry a další. Co se zemí původu týká, 29% účastníků pocházelo přímo z Belgie (kam byli ovšem započítáni úředníci pracující pro evropské instituce), 9% z Itálie, 8% z Polska a mezi 6% a 4% z České republiky, Francie, Německa, Holandska a Velké Británie. Přibližně 1/3 všech zúčastněných pocházela z 10 nových členských států. Do programu mohly přispět všechny evropské regiony a města, která prošla výběrem. Podmínkou bylo vytvoření minimálně tříčlenných skupin, které společně připravily pro OD2005 alespoň dva semináře na téma „programovací období SF 2007 – 2013“. Toto téma bylo vybráno s ohledem na to, že v novém programovacím období bude kladen na regiony mnohem větší důraz než tomu bylo doposud. Tady měli zástupci regionů možnost vyměnit si své názory a zkušenosti a tím si usnadnit přípravu na uvedené programové období.
Více o OPEN DAYS 2005: http://www.cor.eu.int/Open%20Days%202005/OP_homepage.htm
OPEN DAYS se mimo jiné účastnili (zprava) i Peter Straub (prezident Výboru regionů), Danuta Hübner (komisařka pro regionální politiku) a Alun Michael (britský ministr pro průmysl a regiony)
DALŠÍ UDÁLOSTI Delegace Jihočeského kraje na OD 2005 Největší události evropské regionální politiky, OD 2005, se ve dnech 12. a 13. října zúčastnili i hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník, členové Rady Jihočeského kraje Pavel Pavel, Marie Hrdinová a Jiří Netík, ředitel krajského úřadu Jan Stráský a jejich nejbližší spolupracovníci. Stálá kancelář Jihočeského kraje připravila bohatý program, během něhož se jihočeští politici zajímali o modely regionálních zastoupení v Bruselu, o přípravu Kohezní politiky pro léta 2007-13, o spolupráci se členy české delegace v Evropském parlamentu, o zkušenosti evropských regionů s managementem národních parků a v neposlední řadě o proces tvorby a schvalování evropské legislativy a o způsoby jejího přejímání do českého právního řádu. Během dvoudenního velmi intenzivního programu tak představitelé Jihočeského kraje navštívili Stálé zastoupení České republiky při EU, Pražský dům, North-West House of England (viz příloha), Výbor regionů, budovu Evropské komise a sídlo Evropského parlamentu. Dále absolvovali schůzky s jihočeským poslancem Evropského parlamentu Jaroslavem Zvěřinou, s pracovníky Evropské Rady a Evropského parlamentu, s experty Stálého zastoupení ČR při EU a s úředníky Lancashire County Council. Na samotný závěr programu zbyla hodinka i na rychlou prohlídku historického centra města Brusel. Zvláštní zmínku si zaslouží seminář o decentralizaci Kohezní politiky v letech 200713 a velmi kontroverzní ale pozornosti hodné vystoupení pana Dereka Barkera na téma implementační struktury v nových členských státech (viz příloha) a hlavně pak pracovní večeře s českými poslanci Evropského parlamentu (EP), která se pod záštitou hejtmana Jana Zahradníka a poslance Jaroslava Zvěřiny ve velmi příjemné a přátelské atmosféře uskutečnila 12. října večer. Jan Zahradník při jejím zahájení mluvil o prioritách Jihočeského kraje ve vztahu k evropské politice. Zmínil nejen potřebu napojení kraje na evropskou dopravní síť, význam přeshraniční spolupráce, smysl regionálních zastoupení v Bruselu, ale také například potřebu najít recept na lepší využití potenciálu Šumavy a Lipenska. Poslanci EP se pak nejvíce ptali na stav transformace jihočeských nemocnic a na přípravu kraje na Kohezní politiku 200713, respektive na přípravu regionálních operačních programů. O úspěchu akce svědčí mimo jiné i to, že si na ni i přes velmi napjatý program OPEN DAYS a plenárního zasedání Evropského parlamentu našla cestu takřka polovina české delegace v EP a že celá akce zcela spontánně zhruba o polovinu překročila svůj původní časový plán.
Pozitivně akci hodnotil i poslanec EP Jaroslav Zvěřina: „Pan hejtman Zahradník přítomné seznámil s hlavními "evropskými" problémy našeho kraje. Kromě péče o čerpání kohezních a strukturálních fondů k nim samozřejmě patří také starost o zařazení jihočeských železničních i silničních dopravních koridorů do dlouhodobých plánů Evropské unie. Naše pozvání přijala celá řada českých europoslanců z různých politických stran. Lze proto předpokládat, že jihočeská evropská lobby nebude zde v Bruselu patřit k těm slabším.“ Podrobněji o delegaci Jihočeského kraje do Bruselu psaly říjnové Jihočeské noviny.
Jiří Netík a Pavel Pavel v budově Výboru regionů
Poslanec Jaroslav Zvěřina dostal od delegace vlaječku Jihočeského kraje, která mu na pracovním stole bude připomínat jeho jihočešství.
Jan Zahradník, Jan Stráský a Josef Zieleniec
DALŠÍ UDÁLOSTI Iniciativa 9. květen – Den Evropy Dne 17. října byla v Evropské komisi prezentována závěrečná zpráva o akci 9. květen, Den Evropy 2005. Této akce, respektive její výtvarné části, se za podpory oddělení vnějších a zahraničních vztahů Krajského úřadu Jihočeského kraje, jmenovitě PhDr. Lenky Houskové, zúčastnilo téměř 500 žáků z devíti jihočeských základních a středních škol. Jihočeskou účast v letošním roce i záměr pokračovat v příštím ročníku zopakoval na tomto setkání i ředitel Stálé kanceláře Jihočeského kraje v Bruselu Petr Šebek. Organizátoři konstatovali, že tato akce společně se založením celoevropské sítě informačních center Europe Direct by měla být jedním ze způsobů přiblížení evropských myšlenek občanům a proto je důležité v ní pokračovat. Na příští rok mají organizátoři akce od Evropské komise (EK) přislíbenou finanční podporu ve výši 100 tisíc euro, která by měla pokrýt i účast představitelů EK na ceremoniích, které se 9. května 2006 budou konat v participujících krajích a poté financovat i celoevropské vyvrcholení akce, na něž budou pozváni vítězové v jednotlivých kategoriích. Jihočeští zájemci o účast na akci 9. květen, Den Evropy 2006 se mohou nejpozději do 30. listopadu přihlásit pomocí dotazníku, který má k dispozici PhDr. Lenka Housková (
[email protected]). Vybrané obrázky (nejen) jihočeských účastníků akce byly u příležitosti prezentace závěrečné zprávy za rok 2005 vystaveny v budově EK. Jejich oficiální výstava se ovšem, opět v budově EK, uskuteční až v lednu 2006.
Jihočeský kraj a Česká republika očima jihočeských školáků
Francesco de Angelis (EK) a Petr Šebek
Obrázky jihočeských pozornost.
žáků
a
studentů
budily
zaslouženou
DALŠÍ UDÁLOSTI Říjnový Cercle Tchèque měl téma transevropské dopravní sítě (TEN-T) V prostorách SN Consultancies se uskutečnilo říjnové setkání zástupců českých subjektů v Bruselu – Cercle Tchèque. Hlavním hostem byl pan Ioannis Gheivelis, pracovník oddělení TEN-T na DG TREN Evropské komise. Ve svém vystoupení prezentoval základní rysy společné dopravní politiky EU a připomněl, že tzv. TEN-T síť včetně prioritních projektů byla sestavena na základě návrhů členských států a proto je její naplnění pro členské státy závazné. Nad mapou pak Ioannis Gheivelis ilustroval prioritní projekty TEN-T sítě na území ČR a zmínil i úspěch Jihočeského kraje a jeho partnerských regionů, jimž se v rámci iniciativy v Evropském parlamentu podařilo na jaře roku 2004 rozšířit původní návrh i o železniční koridor Praha – Linz. Uvedl, že to byl jeden z deseti pozměňovacích návrhů z celkového počtu téměř stovky podaných, jež byly na půdě EP přijaty, a označil to za velký úspěch pro Českou republiku. Dále zmínil, že výstavba dopravní infrastruktury v rámci sítí TEN-T je prioritou příštího programovacího období, o čemž svědčí i zvýšení objemu financí, které do této oblasti mají do roku 2020 plynout. Rozpočet na TEN-T sítě počítá pro léta 2007-13 s alokací 20 miliard EUR výhradně na třicet prioritních projektů, další 4 miliardy EUR by měly přijít z Kohezního fondu. Přesto je na realizaci všech projektů sítě TEN-T do roku 2020 potřeba asi 600 miliard EUR, přičemž na prioritní projekty je to asi 250 miliard EUR. Evropská komise proto počítá, že se kromě evropského rozpočtu, rozpočtů členských států a půjček od evropských bankovních institucí na výstavbě dálnic, železničních koridorů, vnitrozemských vodních cest a námořních tras (motorways of the sea) TEN-T sítě bude podílet i soukromý sektor. Zvláštní podporu pak Komise plánuje pro výstavbu takzvaných přeshraničních (cross-border) úseků (například železniční koridor Praha – České Budějovice – Linz) a plánuje proto navrhnout, aby tyto projekty byly z rozpočtu TEN-T spolufinancovány až do výše 50% (namísto stávajících 10%). Pan Gheivelis zároveň upozornil, že skutečným problémem brzdícím realizaci TEN-T sítě není nedostatek finančních prostředků, ale nedostatek dobře připravených projektů, které by se o tyto prostředky mohly ucházet. I pro budování TEN-T sítě tedy platí, že stavět se bude s evropskými penězi především tam, kde bude dostatek připravených projektů. Na otázku Jihočeského kraje, zda Komise počítá se jmenováním dalších koordinátorů, kteří by ve smyslu rozhodnutí č. 884/2004/EC o rozvoji TEN-T sítě byly jakýmisi supervisory nad přípravou komplikovaných projektů a nad přeshraničními spojeními, pan Gheivelis odpověděl, že jistě tento proces bude pokračovat, ale v nejbližší budoucnosti se počítá jen se dvěma novými koordinátory, a to pro vnitrozemské vodní cesty a pro tzv. „motorways of the sea“. Při krátkém setkání po skončení Cercle Tchèque Petr Šebek panu Gheivelisovi prezentoval koncept Eurokoridor sever-jih a další zájem Jihočeského kraje na zvyšování priority jeho tras v rámci TEN-T sítě, konkrétně na dálničním spojení Drážďany – Praha – Linz, jež by analogicky jako železniční koridor mělo být zařazeno jako součást prioritního projektu č. 22.
Nabídky zaměstnání v institucích EU Bruselská jazyková agentura hledá učitele českého jazyka pro výuku zaměstnanců mezinárodní společnosti, jež má mimo jiné sídlo také v ČR. Pokud máte o uvedené místo zájem, zkontaktujte manažera společnosti, pana Nicolase Belpalme: BELLINGUA – LANGUAGE SOLUTIONS MADE TO MEASURE Nicolas BELPALME Bisdomstraat 7, B8900 IEPER (BELGIUM) tel & fax: 00 32 (0)57 46 94 67
[email protected] www.bellingua.be Místo ve výzkumu - psychologie Nabídka 12-měsíční smlouvy na plný úvazek ve výzkumu Katedry psychologie Katolické univerzity Svatého srdce v Miláně. Nástup v únoru 2006, hrubý plat 1345 euro/měsíc. Veškeré další podrobnosti a požadavky na uchazeče jsou k nalezení na webové stránce Stálé kanceláře JK. Evropská komise nabízí v období od 1.3. do 31.7.2006 možnost uskutečnit strukturální stáže na svých Generálních ředitelstvích (DG). Nabídka je zaměřena na zaměstnance státní správy, krajských a městských úřadů z členských zemí EU. V rámci stáže je možné rovněž uskutečnit stáž v kabinetu komisařů. Česká republika má k dispozici 9 míst pro stáže v prvním pololetí 2006. POZOR: Uzávěrka pro zaslání přihlášek na Stálé zastoupení ČR při EU: 30.11.2005 Veškeré informace naleznete na: http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?id=35118&ido=13562&idj=1&amb=3
Nabídky na spolupráci Připomínáme: Nabídka pro jihočeské střední školy od polských kolegů týkající se spolupráce škol v rámci programu Comenius byla předána odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Jihočeského kraje. Zápis ze semináře « How European municipalities and cities can save money and help the environment by using new technology street lighting » týkajícího úspory energií ve veřejném osvětlení byl k dalšímu využití přeposlán na Energy Centre České Budějovice. Nabídka z Dánska určená těm, kteří se zabývají vzěláváním žáků 1. stupně ZŠ, byla předána Svaz měst a obcí Jihočeského kraje. Nabídka ke spolupráci na projektu v rámci programu Interreg III B, kterou jsme obdrželi od polských kolegů, byla předána RERA.
Zajímavé akce Ve dnech 5.- 6. prosince se v britské Cambridge uskuteční konference na téma „eBusiness – cesta vpřed“, které se zúčastní evropští představitelé z oblasti akademické, obchodní a zákonodárství. Akce je spoluorganizována DG obchodu a průmyslu, DG pro informační společnost a rozvojovou agenturou pro východ Anglie. Hlavními tématy bude výměna názorů a zkušeností týkající se propagace eBusinessu, překonávání hranic pomocí internetového obchodování a standardizace a interoperabilita takového obchodování.
Tipy Příručka „Jak na projekty z oblasti životního prostředí“ vydaná DG životní prostředí je zveřejněná na: http://www.europa.eu.int/comm/environment/funding/pdf/handbook_funding.pdf
Pro zájemce o veřejné zakázky vypisované evropskými institucemi je určen následující portál: http://ted.publications.eu.int/official/Exec?Template=TED/home&DataFlow=XML Read.dfl&Path=staticDefault.xml&Lang=CS
Seznam příloh Zároveň s informačním newsletterem jsou rozesílány i přílohy. Pro snazší orientaci zde uvádíme jejich seznam:
Prezentace Nikki Johnston o fungování North-West House of England – CBO_NWH.pdf Prezentace Dereka Barkera o implementačních strukturách v nových členských státech – Presentation Derek Barker.pdf
Stálá kancelář Jihočeského kraje v Bruselu Ředitel: Petr Šebek Asistentka ředitele: Lenka Pavlátková Tel. & fax: +32 2 512 96 13 E-mail:
[email protected] www.kraj-jihocesky.cz
Adresa: The Region of South Bohemia - Permanent Office Rue du Commerce 20-22/6 ét. B-1000 Bruxelles