Metodický návod č. 1 B Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady kraje – metodický návod k příloze č. 1 části B vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek Sledovaný jev číslo
Komentář ke sledovanému jevu / Odkaz na právní předpis
Poskytovatel údaje o území / jiný zdroj Český statistický úřad: Historický lexikon obcí České republiky 1. a 2. díl (ČSÚ 2006) v současnosti dostupný na http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04; Údaje o pohybu obyvatel za obce.
1.
vývoj počtu obyvatel
2.
podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel
Vývoj počtu obyvatel – retrospektivní za období 1869 – 2001 až do podrobnosti za osady resp. části obce. Sleduje se počet obyvatel a počet domů. Vývoj počtu obyvatel – bilanční za období 1991 – 2006 v podrobnosti za obce. Sleduje se vývoj přirozenou měnou a migrací. Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let – údaj ze SLDB 2001 až do podrobnosti údaje za základní sídelní jednotky; pro sledování trendu vývoje je obdobný údaj ze SLDB 1991.
3.
podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel
Podíl obyvatel ve věku 65 let a více – údaj ze SLDB 2001 až do podrobnosti údaje za základní sídelní jednotky; pro sledování trendu vývoje je obdobný údaj ze SLDB 1991.
4.
podíl osob se základním vzděláním
Podíl osob se základním vzděláním – údaj ze SLDB 1991 a 2001 až do podrobnosti údaje za základní sídelní jednotky.
5.
podíl osob s vysokoškolským vzděláním sídelní struktura
Podíl osob s vysokoškolským vzděláním – údaj ze SLDB 1991 a 2001 až do podrobnosti údaje za základní sídelní jednotky. Sídelní strukturu lze sledovat na základě SLDB 2001 z hlediska polohy až do úrovně jednotlivých objektů. Pro hodnocení sídelní struktury je možné použít údaje za obce. Jako charakteristiky sídelní struktury lze použít údaj o počtu obyvatel, hustotu zalidnění, o statut obce (statutární města, města městyse, správní centra).
6.
ČSÚ – údaje ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z let 1991 a 2001. Existují data získávaná průběžně ročně za obce bilancí (nutno počítat s možností bilanční chyby). ČSÚ – údaje ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z let 1991 a 2001. Existují data získávaná průběžně ročně za obce bilancí (nutno počítat s možností bilanční chyby). ČSÚ – údaje ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z let 1991 a 2001. ČSÚ – údaje ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z let 1991 a 2001. ČSÚ, MMR: Politika územního rozvoje České republiky schválená usnesením Vlády ČR č. 561 ze dne 17.5.2006.
1
7.
ekonomická aktivita podle odvětví
8.
míra nezaměstnanosti
9.
vyjíždějící do zaměstnání a škol
10.
dojíždějící do zaměstnání a škol do obce
11.
výstavba domů a bytů
12. 13.
podíl neobydlených bytů na celkovém fondu struktura bytového fondu
14.
místně obvyklé nájemné
15.
rekreační oblasti s celoročním a sezónním
Ve vztahu k dokumentu Politika územního rozvoje ČR lze hodnotit polohu obcí uvnitř či vně rozvojových oblastí, rozvojových os nebo oblastí specifických. Ekonomická aktivita podle odvětví údaj ze SLDB 1991 a 2001 až do podrobnosti údaje za základní sídelní jednotky. míra nezaměstnanosti podle obcí v roce, měsíci a to podílem aktuálních „dosažitelných uchazečů“ z počtu ekonomicky aktivních osob (údaj ze SLDB 2001). Vyjíždějící do zaměstnání a škol – údaj ze SLDB 2001 až do podrobnosti základních sídelních jednotek. Jako optimální je třeba považovat sledování jevu do podrobnosti za obce a to hlediska intenzity podle věku, podle příslušnosti k odvětvím, podle času, směru a druhu dopravního prostředku. Dojíždějící do zaměstnání a škol – údaj ze SLDB 2001 až do podrobnosti základních sídelních jednotek. Jako optimální je třeba považovat sledování jevu do podrobnosti za obce a to hlediska intenzity podle věku, podle příslušnosti k odvětvím, podle času, směru a druhu dopravního prostředku. Počty dokončených bytů v obcích – v bytových domech, rodinných domech za období 1997 – 2006 podíl neobydlených bytů na celkovém fondu – údaj ze SLDB 1991 a 2001. struktura bytového fondu – údaj ze SLDB 2001 až do podrobnosti základních sídelních jednotek. Strukturu lze hodnotit podle druhu budovy, podle stáří budovy (období výstavby), podle velikosti dané počtem místností, podle vybavenosti bytu. Obvyklé nájemné z bytu: Měření vývoje cenové hladiny obvyklého nájemného v důsledku uvolňování regulovaného nájemného. Rekreační oblasti jsou části území, které vymezují oblast vhodnou pro letní, zimní nebo celoroční pobytovou rekreaci,
ČSÚ – údaje ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z let 1991 a 2001. Srovnatelnost údajů za tyto časové profily je přibližná vzhledem k odlišným strukturám odvětví. MPSV: údaj dostupný na adrese: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem. ČSÚ – údaje ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2001.
ČSÚ – údaje ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2001.
ČSÚ – průběžná bilance od roku 1997. ČSÚ – údaje ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2001. ČSÚ – údaje ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2001.
Průzkum území. Viz též Vystoupil a kol.: Atlas cestovního ruchu ČR.
2
využitím 16.
počet staveb pro rodinou rekreaci
17.
kapacita a kategorie ubytovacích zařízení
18.
lázeňská místa a areály
19.
podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu podíl obyvatel zásobovaných plynem
20. 21. 22.
23.
podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru podíl orné půdy ze zemědělské půdy
spojenou především s poznávací turistikou a s pobytem v přírodě, spojeným s aktivním sportem, relaxační činností (např. cykloturistikou a turistikou). Počet staveb pro rodinou rekreaci – údaj ze SLDB 1991 a 2001; údaj z roku 1991 uvádí i počty chat v územní podrobnosti za základní sídelní jednotky. Údaj za rok 2001 vede pouze chalupy (odlišný metodický postup). Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky, která pravidelně (nebo nepravidelně) poskytují přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kurzu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, pensiony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní ubytovací zařízení. Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech…, § 2, 28, 29 a 30. Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu – údaj ze SLDB 2001 v podrobnosti obce.
1. vyd. Praha: MMR, 2006. ISBN 8023972561. Turistické regiony a oblasti ČR (Asociace turistických regionů ČR) http://oblast.cz/mapa/mapa.phtml?id=27. ČSÚ – údaje ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z let 1991 a 2001.
Podíl obyvatel zásobovaných plynem – údaj ze SLDB 2001 v podrobnosti obce.
ČSÚ – údaje ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2001.
Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci – údaj ze SLDB 2001 v podrobnosti obce.
ČSÚ – údaje ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2001.
Podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastrálního území pode stavu k 1.1.
Český úřad zeměměřičský a katastrální (ČÚZK) – údaje jsou vydávány proti žádosti z centrální databáze katastru nemovitostí v rámci souboru „Úhrnné hodnoty druhů pozemků“ (ÚHDP) pro požadovaný územní celek – absolutní hodnoty v m2 resp. v ha. ČÚZK – údaje jsou vydávány proti žádosti z centrální databáze katastru nemovitostí v rámci souboru
Podíl orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy v katastrálním území podle stavu k 1.1.
ČSÚ – hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu, kapacity hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle kategorie k 31.12. (Statistická ročenka kraje).
Ministerstvo zdravotnictví. Viz ÚAP obcí sledovaný jev č. 56 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa. ČSÚ – údaje ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2001.
3
24.
podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy
Podíl trvalých travních porostů (dříve louky a pastviny) z celkové výměry zemědělské půdy v katastrálním území podle stavu k 1.1.
25.
podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy
Podíl zahrad, sadů, chmelnic a vinic z celkové výměry zemědělské půdy v katastrálním území podle stavu k 1.1.
26.
podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru
Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí OOLP – /1067/96 ze dne 1. 10. 1996 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, který zařazuje BPEJ do 5 tříd ochrany zemědělské půdy. Podíl zastavěných a ostatních ploch na celkové výměře katastrálního území pode stavu k 1.1.
28.
podíl vodních ploch na celkové výměře katastru
Podíl vodních ploch na celkové výměře katastrálního území pode stavu k 1.1.
29.
podíl lesů na celkové výměře katastru
Podíl lesních pozemků na celkové výměře katastrálního území pode stavu k 1.1.
30.
koeficient ekologické stability KES
Jedná se o poměr mezi kulturami (ekosystémy) trvalými (relativně stabilními) a kulturami a plochami krátkodobými a relativně nestabilními.
27.
„Úhrnné hodnoty druhů pozemků“ (ÚHDP) pro požadovaný územní celek – absolutní hodnoty v m2 resp. v ha. ČÚZK – údaje jsou vydávány proti žádosti z centrální databáze katastru nemovitostí v rámci souboru „Úhrnné hodnoty druhů pozemků“ (ÚHDP) pro požadovaný územní celek – absolutní hodnoty v m2 resp. v ha. ČÚZK – údaje jsou vydávány proti žádosti z centrální databáze katastru nemovitostí v rámci souboru „Úhrnné hodnoty druhů pozemků“ (ÚHDP) pro požadovaný územní celek – absolutní hodnoty v m2 resp. v ha. Výpočet Viz ÚAP obcí sledovaný jev č. 41 bonitovaná půdně ekologická jednotka. ČÚZK – údaje jsou vydávány proti žádosti z centrální databáze katastru nemovitostí v rámci souboru „Úhrnné hodnoty druhů pozemků“ (ÚHDP) pro požadovaný územní celek – absolutní hodnoty v m2 resp. v ha. ČÚZK – údaje jsou vydávány proti žádosti z centrální databáze katastru nemovitostí v rámci souboru „Úhrnné hodnoty druhů pozemků“ (ÚHDP) pro požadovaný územní celek – absolutní hodnoty v m2 resp. v ha. ČÚZK – údaje jsou vydávány proti žádosti z centrální databáze katastru nemovitostí v rámci souboru „Úhrnné hodnoty druhů pozemků“ (ÚHDP) pro požadovaný územní celek – absolutní hodnoty v m2 resp. v ha. Lze stanovit z údajů jednotné evidence kultur v rámci katastrálního území, popřípadě obce.
4
31.
stupeň přirozenosti lesních porostů
32.
hranice přírodních lesních oblastí
33.
hranice bioregionů a biochor
Klasifikace území na základě hodnoty KES: 1. Tvorba (krajinný typ A) Do 0,399 – území nestabilní, nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur, a tedy bezpečně příslušející ke krajinnému typu A – krajině zcela přeměněné člověkem, 0,4 – 0,899 – území málo stabilní, intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. 2. Údržba (krajinný typ B) 0,9 – 2,99 – území mírně stabilní, běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků, převažují katastry řazení v krajinném typu B – krajině intermediární. 3. Ochrana (krajinný typ C) Nad 2,9 – území stabilní, technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků, začíná převažovat krajinný typ C nad krajinným typem B. Přirozenost lesního porostu je vyjádřena druhovou skladbou porostu. Stupeň přirozenosti lesního porostu se posuzuje na podplochách a v jejich nejbližším okolí na základě porovnání současné dřevinné skladby se skladbou přirozenou. Podkladem je typologická mapa a přehled přirozené dřevinné skladby dle lesních typů za jednotlivé přírodní lesní oblasti. Území vylišená na základě jednotných podmínek geologických, klimatických, orografických a fytogeografických. Česká republika je rozčleněna na 41 přírodních lesních oblastí. Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, příloha č. 1. Biogeografické členění je nezbytným podkladem pro projektování územních systémů ekologické stability, a proto byla vypracována hierarchie biogeografických jednotek. V roce 1993 byly tyto bioregiony vymezeny díky koordinaci
Vzorec pro výpočet: lesní půda + louky + pastviny + zahrady + ovocné sady + vinice + vodní plochy a toky zastavěná plocha + orná půda + chmelnice
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem www.uhul.cz.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem www.uhul.cz.
Agentura ochrany přírody a krajiny Praha www.nature.cz. Viz též ÚAP obcí sledovaný jev č. 42 hranice biochor.
5
Společnosti pro životní prostředí za spolupráce celkem 30 odborníků. Bohatství a rozmanitost živé přírody vystihují dvě soustavy biogeografických členění – individuální a typologické. Individuální členění vystihuje co do složení bioty homogenní jedinečné celky a to: 2 biogeografické provincie (středoevropských listnatých lesů a panonská), 4 biogeografické podprovincie (hercynskou, polonskou, karpatskou a panonskou), 91 biogeografických regionů – bioregionů. Typologické členění vymezuje územně nesouvislé, v krajině se opakující segmenty podobných krajinných podmínek a bioty a to: 2 – 49 biochor v rámci jednoho bioregionu, celkem 366 v rámci ČR, 4 – 12 skupin typu geobiocénu v rámci jednoho typu biochory, celkem cca 150 v rámci ČR. 34.
hranice klimatických regionů
Klimatické oblasti Československa Quitt (Quitt, 1971) vycházejí z klimatologických dat období let 1901–1950 a 1926–1950. Z nich byla použita data průměrných teplot v lednu, dubnu, červenci a říjnu (t I – X), počtu letních (LetD), mrazových (MD) a ledových (LD) dní a počtu dní s teplotou alespoň 10°C (HVO). Srážkové charakteristiky zahrnují srážkový úhrn ve vegetačním (s VO) a zimním (s VZ) období, počet dnů se srážkami alespoň 1 mm (s 1 mm) a počet dnů se sněhovou pokrývkou (sp). Z ostatních charakteristik byly použity počty dnů jasných (o < 0,2) a zatažených (o > 0,8). Území republiky bylo rozděleno na čtverce o straně 3000 m, ty pak byly digitalizovány prostřednictvím děrných štítků. Ze souboru byly vytříděny čtverce se stejnými či podobnými hodnotami všech 14ti klimatických charakteristik, tyto seskupeny do větších jednotek, zařazených do tří hlavních oblastí: teplé, mírně teplé a chladné. Hranice klimatických
Charakteristiky všech bioregionů jsou obsahem publikace Biogeografické členění České republiky (Culek – editor, 1996). Charakteristiky všech 366 typů biochor je obsahem publikace Biogeografické členění České republiky, II. díl (Culek – editor, 2003).
Klimatické regiony byly vymezeny v Geografickém ústavu ČSAV. Nástupcem této instituce je Ústav geoniky Akademie věd ČR, v.v.i., www.geonika.cz.
6
35.
počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší
36.
hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj
37.
další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí
oblastí byly vylišeny podle největšího počtu změn mezi jednotlivými čtverci. Větší změny vylišily hlavní oblasti, menší změny potom jednotky v rámci jednotlivých oblastí. V teplé 5 (T1 nejchladnější nejvlhčí, T5 nejteplejší nejsušší), v mírně teplé 11 (MT1 nejchladnější nejvlhčí, MT11 nejteplejší nejsušší) a chladné 7 (CH1 nejstudenější, CH7 nejteplejší) jednotek. Z toho v ČR se nacházejí 2 jednotky teplé (T2 a T4), 8 mírně teplých (MT2, MT3, MT4, MT5, MT7, MT9, MT10 a MT11) a 3 chladné (CH4, CH6, CH7). Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Vymezení provádí ministerstvo životního prostředí. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší…, § 7. Imisní znečištění ovzduší je vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek. Přípustnou úroveň znečištění ovzduší určují hodnoty imisních limitů. Ministerstvo životního prostředí zajišťuje sledování kvality ovzduší na celém území České republiky. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, § 2 a 6. Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.
Výpočet.
Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jedenkrát ročně ve Věstníku MŽP. Viz též ÚAP obcí sledovaný jev č. 65 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ministerstvo životního prostředí, ČSÚ – Imise ve vybraných lokalitách (Informace o životním prostředí ČR).
ĆSÚ – údaje krajských pracovišť a statistická ročenka kraje.
7
