SLDB 1970 SLDB 1980 SLDB 1991 SLDB 2001

Profil města Hradec Králové 2008

4

OBYVATELSTVO

4.1

VÝVOJ OBYVATELSTVA

Retrospektiva vývoje obyvatelstva je významnou součástí studia a hodnocení obyvatelstva jako významného prvku komplexního rozvoje území. Populační řadu lze sledovat již od prvního novodobého sčítání v roce 1869, pro účely demografické analýzy a sledování trendů současného vývoje jsou využity výsledky z posledních čtyř sčítání od roku 1970. Tempo růstu populace města Hradec Králové ve sledovaném období převýšilo nárůst populace okresu Hradec Králové i České republiky jako celku. Podle definitivních výsledků SLDB 2001 (Sčítání lidu, domů a bytů) zde žilo 97 155 obyvatel (index růstu 2001/1970 = 1,21). V současnosti zde žije 94 431 obyvatel (k 1. 1. 2006). V období od roku 1991 se dynamika vývoje obyvatel snížila v celé republice (index vývoje ČR 2001/1991 = 0,99). V důsledku mnoha podmiňujících faktorů ekonomického a sociálního vývoje v posledním desetiletí od roku 1991 město populačně ztratilo na 94 % počtu obyvatel roku 1991. Hodnotíme-li město Hradec Králové z pohledu koncentrace obytné funkce v komplexní struktuře osídlení ČR, v roce 2001 obytná funkce ve srovnání s rokem 1991 mírně zeslábla na 95,4 % (1991 = 97,0 %, 1980 = 93,4 %). Pro komplexní posouzení pozice města z hlediska základních funkcí ve struktuře osídlení bylo nutné provést širší analytické zhodnocení ve vztahu k vývoji celého sídelního systému.

60 000

97 155

96 145

80 000

80 463

100 000

99 917

Graf 5: Vývoj počtu obyvatel města Hradec Králové v letech 1970–2001

40 000 20 000 0 SLDB 1970

SLDB 1980

SLDB 1991

SLDB 2001

Zdroj : Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 1970, 1980, 1991, 2001

Město překročilo hranici 100 000 obyvatel v roce 1990, kdy také dosáhlo svou nejvyšší populační sílu (101 272 obyvatel). Postupnou populační ztrátou se v roce 1997 vyřadilo ze skupiny velkoměst nad 100 000 obyvatel. Lidé z Hradce Králové se stěhují do zázemí východočeské metropole, ale ve městě zůstávají nadále pracovat (nadále zde během dne fakticky žijí). V souladu s celorepublikovými tendencemi nadále dochází k trvalému snižování počtu obyvatel avšak s méně intenzivnějším poklesem. Město dále sledujeme dle administrativních územních jednotek – částí města. Části města netvoří dle počtu obyvatel homogenní soubor (nejsilnější část Nový Hradec Králové – 24 331 obyvatel v roce 2001, nejslabší část Piletice – 198 obyvatel v roce 2001). Některé demografické ukazatele a indexy zde uvedené tudíž mohou být zatíženy touto heterogenitou a snížena jejich vypovídací schopnost.

19


Graf 6: Vývoj počtu obyvatel města Hradec Králové v období 1990–2007

94255

94431

94436

95195

95755

94694

92000

96408

94000

98080

96000

98700

99323

99839

100280

100528

100716

100854

100625

98000

100206

100000

101272

102000

90000 90 9 1 9 2 93 94 95 9 6 9 7 9 8 9 9 0 0 0 1 0 2 0 3 0 4 0 5 0 6 0 7 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 20 20 20 20 20 20 20 20

roky

Zdroj: Český statistický úřad

Při hodnocení vývoje počtu obyvatel v jednotlivých částech města zaznamenala nejvyšší nárůst od roku 1991 část Roudnička (index 2001/1991 = 1,47), Březhrad (1,18), Svinary (1,18), Piletice (1,16) a Slatina (1,11). Nárůst počtu obyvatel v okrajových částech koresponduje s intenzitou bytové výstavby v daných lokalitách. Populačně ztrátové byly části města Moravské Předměstí (0,89), Slezské Předměstí (0,91), vnitřní část Hradec Králové (0,91), Pražské Předměstí (0,92). Jedná se převážně o lokality s převažující sídlištní zástavbou. Pravděpodobným důvodem poklesu počtu obyvatel Moravského a Pražského Předměstí je migrační ztráta, daná snižováním kvality bydlení a atraktivity území. V případě Slezského Předměstí je pokles zesílen přirozenou měnou, danou věkovou strukturou bydlících s vyšším zastoupením starších věkových skupin. Územní rozložení obyvatel ve městě se mění z důvodů zvyšování kvalitativních nároků na styl bydlení a obytné prostředí. Probíhá v kontextu se změnami vnitřní struktury města, kterým je potřebné věnovat trvalou pozornost.

20


Tabulka 2: Počet obyvatel v částech města Hradec Králové v roce 1991 a 2001 2001 HRADEC KRÁLOVÉ

in d e x 0 1 /9 1

1991

97 155

99 917

950

802

16 350

17 955

2 503

2 505

526

518

M a lš o v ic e

2 670

M o ra v s k é P ře d m .

1 822

1 812

1 ,0 1

1 ,1 8 P o u c h o v

1 831

1 890

0 ,9 7

14 091

15 324

0 ,9 2

1 ,0 0 R o u d n ič k a

525

357

1 ,4 7

1 ,0 2 R u s e k

328

308

1 ,0 6

2 585

1 ,0 3 S la tin a

721

652

1 ,1 1

6 035

6 785

0 ,8 9 S le z s k é P ře d m .

10 449

11 531

0 ,9 1

24 331

22 360

757

641

1 ,1 8

198

171

1 ,1 6 S v o b . D v o ry

2 171

2 230

0 ,9 7

1 072

1 123

0 ,9 5 T ře b e š

6 488

6 882

0 ,9 4

686

738

0 ,9 3 V ě k o š e

2 651

2 748

0 ,9 6

K u k le n y M a lš o v a L h o ta

N ový H K

in d e x 0 1 /9 1

1991

0 ,9 7 P lo tiš tě n .L .

B ře z h ra d H ra d e c K rá lo v é

2001

P ile tic e P lá c k y P la č ic e

0 ,9 1 P ra ž s k é P ře d m .

1 ,0 9 S v in a ry

Zdroj: SLDB 1991, SLDB 2001

4.2

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATEL

Věkové složení obyvatelstva představuje jednu z významnějších demografických charakteristik obyvatelstva v přímé vazbě na přirozenou reprodukci obyvatel – určuje další vývoj počtu obyvatel, nese míru reprodukce, úmrtnosti, fertilitu žen atd. Nejen přirozená, ale též mechanická měna obyvatel realizovaná migračními pohyby je procesem, jehož intenzita je ovlivněna věkovým rozložením obyvatel. Věkové skupiny od roku 1980 zaznamenávají výrazný úbytek počtu nově narozených dětí. Nižší podíly mladších věkových skupin jsou charakteristické pro celou populaci České republiky. Ve městě je též nižší zastoupení osob ve věku 30–44 let a vyšší zastoupení osob vyšších věkových kategorií (nad 65 let). Předproduktivní složka obyvatel se na území celého města snížila o 5 %, o toto procento posílila produktivní a také poproduktivní část obyvatel. Výraznější změny ve věkovém rozložení obyvatel proběhly u populací samostatných částí města.

% z celkové populace

Graf 7: Vývoj věkové struktury města Hradec Králové v letech 1980, 1991 a 2001 10

1980

9

1991

8

2001

7 6 5 4 3 2 1

+ 75

-7 4 70

-6 9 65

-6 4 60

-5 9 55

-5 4 50

-4 9 45

-4 4 40

-3 9 35

-3 4 30

-2 9 25

-2 4 20

-1 9 15

-1 4 10

-9 5

0

-4

0

věk.kategorie

Zdroj : SLDB 1980, SLDB 1991, SLDB 2001

21


Populace města Hradec Králové má ve srovnání s populací Královéhradeckého kraje i České republiky méně příznivou strukturu základních věkových skupin. Podíl mladších věkových skupin 0–14 let je 13,4 % (Královéhradecký kraj = 15,1 %), taktéž je méně příznivý podíl osob starších věkových kategorií ve věku nad 60 let, který představuje 16,6 % (Královéhradecký kraj 14,7 %). Produktivní složka obyvatelstva je zastoupena 70 %, hodnotou porovnatelnou s průměrem za kraj i Českou republiku (data k 1. 1. 2005). V dlouhodobém vývoji trvale mírně klesá podíl dětské složky, naopak roste podíl složky poproduktivní. Stejně jako ve většině vyspělých zemí, dochází i v Hradci Králové k tzv. demografickému stárnutí obyvatelstva. Graf 8: Očekávané relativní zastoupení hlavních věkových skupin v letech 2010–2030

podíl věkové skupiny v %

60 50 40 0-14 15-59 60+

30 20 10 0 2010

2015

2020

2025

2030

Zdroj: MmHK – Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030

Obr. 5: První občánek města Hradce Králové v roce 2008

22


Graf 9: Věková pyramida města Hradec Králové v roce 1991 a 2001 MUŽI

ŽENY 90 +

ženy 1991 ženy 2001 muži 1991 muži 2001

85 - 89 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 - 69 60 - 64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 10 - 14 5-9 0-4

-5000

-4000

-3000

-2000

-1000 0 1000 počet obyvatel

2000

3000

4000

5000

Zdroj : SLDB 1991, SLDB 2001

Hodnotíme-li jednotlivé části města, nejvyšší zastoupení skupiny 0–14 let je v Pileticích, Roudničce, Březhradu a Kuklenách (nad 18 %), procentuálně nejméně dětí žije na Slezském Předměstí, Pražském Předměstí, Třebši a Moravském Předměstí (pod 13 %). Nejsilněji je produktivní část obyvatel (ve věku 15–59) zastoupena na Moravském Předměstí a v Třebši (nad 74 %), v Plačicích, na Novém Hradci Králové a v Roudničce (nad 67 %). Populačně nejstaršími částmi města je Slezské Předměstí (33 % obyvatel nad 60 let) a Pražské Předměstí (28 % obyvatel nad 60 let). V období od roku 1991 proběhly výrazné změny věkového rozložení populace v jednotlivých částech města. Na Moravském Předměstí v roce 1991 děti představovaly 28 % obyvatel, v roce 2001 pouze 13 %. K výraznému poklesu dětské složky z 24 % na 13 % došlo též v části Třebeš. Příznivý podíl dětské složky si drží od roku 1991 Piletice a Březhrad. Produktivní část obyvatel posílila v převažující většině částí města, v částech Moravské Předměstí, Třebeš, Rusek a Plačice narostla od roku 1991 téměř o 10 %. K poklesu došlo na Slezském Předměstí, v Malšově Lhotě a v Malšovicích. Podíl obyvatel ve věkové kategorii nad 60 let se drží na 16,6 %, ale očekává se nárůst obyvatel této kategorie. Stárnutí populace výrazněji pokračuje v části Slezské Předměstí (27,5 % v r. 1991, 33 % v r. 2001), Malšovice (20,3 % v r. 1991, 24,1 % v r. 2001). Věkové složení obyvatel charakterizují též indexy věkového složení obyvatel: index mládí (počet dětí ve věku 0–14 na 100 obyvatel ve věku nad 60 let) a index stáří (počet osob nad 60 let na 100 obyvatel ve věku 0–14 let). V Hradci Králové byl v roce 2001 index stáří 142,7, což je vyšší zatížení populace. V Královéhradeckém kraji byl v roce 2001 index stáří 116,9, v okrese Hradec Králové 129,1.

23


Alarmující je stav na Slezském Předměstí, kde index stáří dosáhl hodnoty 262,2 a na Pražském Předměstí 219,7. V částech Malšovice, Rusek, Plácky, Malšova Lhota a Hradec Králové je obyvatelstvo v porovnání s městem jako celek starší. Index mládí dosáhl v roce 2001 hodnoty 70,1, což je nepříznivý jev pod úrovní průměrné okresní, krajské i republikové hodnoty (okres Hradec Králové = 77,5, Královéhradecký kraj = 85,5, ČR = 87,7). Velmi příznivou strukturu má Roudnička, kde na 100 obyvatel nad 60 let připadá 163,5 dětí. V Pileticích, Březhradu, Moravském Předměstí a na Novém Hradci Králové dosáhl index progresivní hodnoty převyšující 100. Dalšími analytickými ukazateli jsou indexy ekonomického zatížení, které v sobě nesou sociální a ekonomickou povahu a vyjadřují zatížení produktivní složky obyvatelstva předproduktivním a poproduktivním obyvatelstvem. Index ekonomického zatížení typu A udává počet dětí ve věku 0–14 let na 100 obyvatel v produktivním věku 15–59 let. V Hradci Králové tento index dosáhl čísla 22,3, tedy hodnoty pod průměrem okresu Hradec Králové (23,9) i Královéhradeckého kraje (25,2). Formálně se jeví jako příznivý, z dlouhodobého pohledu však nelze tuto skutečnost hodnotit příznivě. S nejvyšším zatížením avšak jako perspektivní v dalším časovém horizontu je rozložení v Pileticích, Roudničce, Kuklenách. V současnosti jako příznivý, ale do budoucna nepříznivý stav je na Moravském Předměstí, Třebši a Plačicích. Index ekonomického zatížení typu B, s vyšší vypovídací hodnotou sociálního a ekonomického zatížení obyvatelstva, vyjadřuje poměr osob poproduktivního věku nad 60 let na 100 obyvatel produktivního věku. Město Hradec Králové dosáhlo hodnoty 30,9 a vystupuje méně příznivě v porovnání s Královéhradeckým krajem (29,5) i Českou republikou (28,2). Nejvyšší zatížení nese Slezské Předměstí, Pražské Předměstí, Malšova Lhota. Příznivá situace je v současnosti na Moravském Předměstí, Třebši a Roudničce.

Demografická prognóza – rok 2020 Nejúplnější představu o výsledcích prognózy dá tradiční forma grafu používaného v demografii, tak zvaný strom života. Na následujícím obrázku je zachycena věková a pohlavní struktura v roce 2020 v porovnání s výchozí strukturou v roce 2007. Je patrné, že ani počet obyvatel, ani jeho struktura se příliš výrazně nemění.

Graf 10: Prognóza demografické struktury v roce 2020 Vývoj demografické struktury města Hradec Králové

věk 100 90

2040 80 70

2020

60 50 40 30

2007

20 muži

10

ženy

0 1 000

800

600

400

200

0

200

Zdroj: Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 2040

24

400

600

800

1 000


Tabulka 3: Věková struktura a indexy věkové struktury obyvatelstva dle částí města Hradec Králové

2001

15-59

60+

nezjiš- index těno stáří

indexy ek.zatížení 0-14/100 obyv. 15-59

index mládí

indexy ek.zatížení +60/100 obyv. 15-59

celkem

0 -14

ČR CELKEM Královéhradecký kraj okres Hradec Králové

10 230 060 550 724 160 558

1 654 862 89 738 24 803

6 687 932 355 911 103 656

1 887 266 104 906 32 020

x 169 79

114,0 116,9 129,1

87,7 85,5 77,5

24,7 25,2 23,9

28,2 29,5 30,9

HRADEC KRÁLOVÉ Březhrad Hradec Králové Kukleny Malšova Lhota Malšovice Moravské Předměstí Nový Hradec Králové Piletice Plácky Plačice Plotiště nad Labem Pouchov Pražské Předměstí Roudnička Rusek Slatina Slezské Předměstí Svinary Svobodné Dvory Třebeš Věkoše

97 155 950 16 350 2 503 526 2 670 6 035 24 331 198 1 072 686 1 822 1 831 14 091 525 328 721 10 449 757 2 171 6 488 2 651

14 049 173 2 426 440 81 350 775 3 930 39 148 94 257 278 1 819 103 47 116 1 324 124 320 823 382

62 985 628 10 382 1 560 316 1 668 4 568 16 658 127 692 474 1 218 1 221 8 274 355 211 481 5 644 491 1 446 4 813 1 758

20 043 146 3 528 500 126 652 692 3 726 25 232 115 346 332 3 996 63 69 121 3 471 142 401 851 509

45 0 14 0 0 0 0 17 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 0 4 0 0

142,7 84,4 145,4 113,6 155,5 186,3 89,3 94,8 64,1 156,8 122,3 134,6 119,4 219,7 61,2 146,8 104,3 262,2 114,5 125,3 103,4 133,2

70,1 118,5 68,8 88,0 64,3 53,7 112,0 105,5 156,0 63,8 81,7 74,3 83,7 45,5 163,5 68,1 95,9 38,1 87,3 79,8 96,7 75,1

22,3 27,5 23,4 28,2 25,6 21,0 17,0 23,6 30,7 21,4 19,8 21,1 22,8 22,0 29,0 22,3 24,1 23,5 25,3 22,1 17,1 21,8

31,8 23,2 34,0 32,1 39,9 39,1 15,1 22,4 19,7 33,5 24,3 28,4 27,2 48,3 17,8 32,7 25,2 61,5 29,0 27,8 17,7 29,0

Zdroj: SLDB 2001

Změny demografické struktury dle věku na území města Hradec Králové nutně vyvolávají nové nároky území. Nárůst osob produktivního věku vyvolává zvýšenou potřebu nových pracovních míst, nároky na služby terciérní, dopravní dostupnost apod. Jiné nároky jsou kladeny v území s výrazným převýšením starších věkových skupin. Jde především o nutné rozšíření služeb a lékařské péče o seniory. Vzhledem k tomu, že změny jsou v území identifikovány, měly by být doplněny o sociologické průzkumy a stát se tak neopominutelným podkladem pro plánování dalšího rozvoje města s cílem vytvoření podmínek pro kvalitní život všech jeho obyvatel.

4.3

MĚNA OBYVATELSTVA

Analýza měny obyvatelstva byla sledována od roku 1990. Ve sledovaném období je patrný pokles hrubé míry celkového přírůstku, přepočtené na 1000 obyvatel středního stavu (počet obyvatel k 1. 7.). Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 1992 (4,2), od té doby dochází k trvalému snižování a jeho hodnota se pohybuje hluboko pod průměrným celkovým přírůstkem v Královéhradeckém kraji (r. 2001 město Hradec Králové = - 8,96, okres Hradec Králové = - 4,28, Královéhradecký kraj = - 2,82). V posledních letech dosáhla míra celkového přírůstku (úbytku) ve městě příznivějších hodnot, - 5,3 v roce 2004 (-501 osob) a - 2,8 v roce 2005 (- 263 osob). Sledujeme-li pouze přirozenou měnu obyvatel, a to proces rození a vymírání, můžeme město Hradec Králové vzhledem k současným tendencím demografického vývoje hodnotit pozitivně. Přirozený přírůstek/úbytek, přepočtený na 1000 obyvatel středního stavu, měl v roce 2001 hodnotu - 1,1, což ve srovnání s okresní (- 1,5), krajskou (- 1,5) i republikovou hodnotou (- 1,7) vychází relativně příznivě. V průběhu let 2002 a 2003 došlo k dalšímu poklesu přirozeného přírůstku obyvatel resp. k růstu

25


přirozeného úbytku. V roce 2005 hodnota činila - 1,0 (- 94 osob). Je však potřebné při hlubší analýze vycházet ze specifických měr přepočtených na věkovou strukturu dané populace.

Graf 11: Celková měna obyvatelstva přepočtená na 1000 obyv. středního stavu* v roce 2001

10,9

1,3 2,1

10,00

6,0 7,3 8,9 10,5

8,8 10,5

15,00

8,8 11,6 8,5 10,1

20,00

8,4 9,5

18,7

25,00

5,00

-15,00 -20,00

-1,1 -7,9 -9,0 Hradec Králové

-10,00

-1,5 -2,7 -4,3 Okres Hradec Králové

Královéhradecký kraj

-1,5 -1,3 -2,8 Česká republika

-5,00

-1,7 -0,8 -2,5

0,00

přir.úbytek/1000 stř.stavu

migrační úbytek/1000 stř.stavu

celk.úbytek/1000 stř.stavu

přistěhovalí/1000 stř.stavu

vystěhovalí/1000 stř.stavu

narození/1000 stř.stavu

zemřelí/1000 stř.stavu

Zdroj: SLDB 2001 * střední stav obyvatel – počet obyvatel k 1. 7. 2001

Obr. 6: Pan primátor Ing. Otakar Divíšek přeje v Domově důchodců pěkné Vánoce

26


Celkový přírůstek obyvatel Celkový přírůstek se skládá z přírůstku přirozeného a přírůstku způsobeného stěhováním. Přirozený přírůstek je počet zemřelých odečtený od počtu narozených. Přirozený přírůstek byl kladný (více narozených než zemřelých) jen do roku 1993 a také v roce 2006. Výraznější změny v počtu obyvatel jsou ale způsobeny migrací.

Graf 12: Přírůstek celkový, přirozený a přrůstek stěhováním v Hradci Králové v letech 1991–2007 roky 91 992 993 994 995 996 997 998 999 000 001 002 003 004 005 006 007 19 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2

600 400 200 0 -200 -400 -600 -800 -1000 přírůstek celkový

přírůstek přirozený

přírůstek stěhováním

Zdroj: ČSÚ

Migrace Počet přistěhovalých obyvatel převyšoval počet vystěhovalých pouze do roku 1993. V letech 1994– –2006 se více lidí z Hradce Králové vystěhovávalo. V roce 2003 se vystěhovalo dokonce 2348 osob. V roce 2007 po třinácti letech opět počet přistěhovalých přesáhl vystěhovalé, i když jen velmi mírně (2669 vystěhovalých, 2697 přistěhovalých).

27


Graf 13: Přistěhovalí a vystahovalí obyvatelé v Hradci Králové v letech 1991–2007 3000

2500

2000

1500

1000

500

0 91 992 993 994 995 996 997 998 999 000 001 002 003 004 005 006 007 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 19

roky

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Zdroj: ČSÚ

Město Hradec Králové populačně ztrácí převážně migrací. Od roku 1994 má město záporné migrační saldo, v roce 2001 dosáhlo 7,9 ‰ (přepočteno na 1000 obyvatel středního stavu). V roce 2005 došlo k výraznému snížení na 1,8 ‰. Migrační ztráta se výrazně podílí na záporné celkové měně obyvatelstva Hradec Králové.

Migrační měna v Hradci Králové v letech 2006 a 2007 Také v letch 2006 a 2007 dochází k většímu vystěhovávání mimo Hradec Králové, a to převážně českého obyvatelstva. Migrační měna je opět záporná, počet obyvatel Hradce Králové se snižuje.

Tabulka 4: Migrační měna v Hradci Králové v letech 2006 a 2007 (muži, ženy, celkem) přistěhovalí přistěhovalí vystěhovalí vystěhovalí ČR cizinci ČR cizinci

rok

2006

muži

738

549

1136

260

-109

ženy

708

335

1001

149

-107

1446

884

2137

409

-216

muži

813

711

1323

148

53

ženy

716

457

1099

99

-25

1529

1168

2422

247

28

celkem

2007

celkem

28

migrace


Důvody vystěhování Vycházíme-li z jediného dostupného zdroje zjišťování důvodů migrace ČSÚ, mezi častými důvody uváděnými jako důvod stěhování se objevují bytové důvody, případně následování rodinného příslušníka, což je většinou též z důvodů dostupnosti bydlení. V dlouhodobé časové řadě od roku 1991 se navyšoval podíl migrantů, označujících důvod bytový, v r. 1998 téměř 34 %, poté dochází k pozvolnému snižovaní podílů. V roce 2001 nastal výraznější pokles a jako důvod vystěhovaní uvedla důvod bytový čtvrtina obyvatel. Podíl osob označujících jako důvod vystěhování bytový důvod a následování rodinného příslušníka se dlouhodobě zvyšoval a blížil se téměř k 60 %, v roce 2001 již poklesl na hodnotu 44 %. V současné době se důvody vystěhování nesledují, přesto bude pravděpodobně i nadále nejsilnějším důvodem změna bydliště mimo Hradec Králové z důvodu vysokých cen bytů i pozemků ve městě. V grafu lze sledovat důvody vystěhování v minulých letech:

Graf 14: Důvody vystěhování z Hradce Králové v letech 1991– 2004 100%

80%

60%

40%

jiný důvod násled. rodin. příslušníka bytové důvody rozvod sňatek zdravotní důvody učení, studium přiblížení k pracovišti změna pracoviště

20%

19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04

0%


29


Sňatečnost Sňatečnost má v období let 1991–1999 spíše klesající tendenci. Od roku 2004 sňatečnost opět mírně stoupá, ale hodnot první poloviny devadesátých let nedosahuje. Sňatečnost na 1000 obyvetel středního stavu byla v roce 1991 – 7,6; v roce 2004 – 4,7 a v roce 2007 – 5,8.

Graf 15: Počet sňatků na 1000 obyvatel v letech 1991–2007 (Hradec Králové)

8 7 6 5 4 3 2 1 0 91 992 993 994 995 996 997 998 999 000 001 002 003 004 005 006 007 2 2 2 2 1 2 2 1 1 2 1 1 1 2 1 1 19

roky

Zdroj: ČSÚ

Rozvodovost Rozvodovost v letech 1991–2007 oscilovala mezi hodnotou 2,3 rozvodů a 4,1 rozvodů na 1000 obyvatel středního stavu. Nejnižší hodnota byla zjištěna v roce 1999 a nejvyšší v roce 1993.

Index rozvodovosti (počet rozvodů na 100 sňatků) téměř kopíruje tvar křivky rozvodů na 1000 obyvatel středního stavu. Ve sledovaném období byl nejnižší index rozvodovosti v roce 1991 – 42,7 rozvodů na 100 sňatků. Nejvyšší rozvodový index byl v roce 2004, kdy dosáhl hodnoty 81,1 rozvodů na 100 sňatků.

30


Graf 16: Počet rozvodů na 1000 obyvatel v letech 1991–2007 (Hradec Králové) 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 91 992 993 994 995 996 997 998 999 000 001 002 003 004 005 006 007 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 19

roky

Zdroj: ČSÚ

Graf 17: Počet rozvodů na 100 sňatků v letech 1991–2007 (Hradec Králové) 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 91 992 993 994 995 996 997 998 999 000 001 002 003 004 005 006 007 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 19

roky

Zdroj: ČSÚ

31


Potraty Počet potratů v časové řadě v letech 1992–1994 výrazně poklesnul, od roku 1994 klesá mírně. Přepočteme-li potraty na 1000 obyvatel středního stavu, od roku 1992 se počet snížil z 12,2 potratů/1000 obyv. na 5,1 potratů/1000 obyv. středního stavu (rok 2007). Počet potratů v roce 2007 je tedy oproti roku 1992 méně než poloviční.

Graf 18: Potraty na 1000 obyvatel středního stavu v letech 1992–2007 v Hradci Králové 14 12 10 8 6 4 2 0 92 93 94 95 96 19 19 19 19 19

97 98 99 00 01 02 19 19 19 20 20 20

03 04 05 06 07 20 20 20 20 20

roky


Potratový index (počet potratů na 100 živě narozených) v průměru mírně klesá. V roce 1992 byla hodnota potratového indexu 107,6; v roce 2000 byla 71,7 a v roce 2007 dosáhla hodnoty 49,6 potratů na 100 živě narozených.

32


Graf 19: Potratový index (počet potratů na 100 živě narozených) v letech 1992–2007 120

100

80

60

40

20

0 92 993 94 95 996 97 98 99 000 01 02 03 004 05 06 07 19 1 19 19 1 19 19 19 2 20 20 20 2 20 20 20

roky

Zdroj: ČSÚ

33


4.4

STRUKTURA OBYVATELSTVA

4.4.1

Ekonomická struktura obyvatelstva

Ekonomická aktivita patří mezi významné charakteristiky populace města. Lze ji sledovat dle odvětví, dle zaměstnaneckého poměru, dle věkové struktury obyvatel atd. Významným prostorovým procesem je též pohyb obyvatelstva za prací uvnitř města a v regionu. V Hradci Králové bylo dle výsledků SLDB v roce 2001 celkem 50 630 ekonomicky aktivních obyvatel a z toho 47 612 pracujících, tj. 49 % z obyvatel, což představuje vyšší ekonomickou aktivitu obyvatelstva v krajském i republikovém měřítku. Pracující obyvatelstvo je nejvíce zastoupeno v kategorii 35–49 a 50–54 let. Nejvyšší podíl pracujícího obyvatelstva dle výsledků SLDB 2001 žije v části města Třebeš (57,3 %) a na Moravském Předměstí (56,0 %), naopak nejnižší podíl pracujících je na Slezském Předměstí (42,8 %), v Kuklenách (44,1 %), v Pileticích (45,5 %) a na Pražském Předměstí (45,6 %). Ve srovnání s rokem 1991 se celkově snížil podíl pracujících obyvatel, např. snížení v Malšovicích, na Slezském Předměstí. V některých částech města došlo k relativnímu nárůstu podílu ekonomicky aktivních obyvatel, např. v Třebši, Moravském Předměstí, v Plačicích, na Pouchově. Pohyb obyvatelstva za prací mimo město je velmi nízký, neboť Hradec Králové je významným meziregionálním střediskem s rozsáhlou regionální působností. Z Hradce Králové vyjíždí za prací pouze 7,6 % z počtu pracujících do jiné obce (v Královéhradeckém kraji 32,5 % a v okrese Hradec Králové 24,8 %). Nejvíce obyvatel vyjíždí z Piletic (11,1 %), Březhradu (10,5 %) a Roudničky (10,6 %). Nejméně pak vyjíždějí za prací do jiné obce obyvatelé městské části Věkoše (5,4 %) a Malšova Lhota (6,4 %). Pohyb obyvatel za prací prošel mezi posledním sčítáním změnami, které se projeví při sledovaní nižších územních částí města. Prostorová mobilita odráží věkovou, profesní, vzdělanostní i sociální skladbu obyvatel daného území a je jí potřeba věnovat patřičný zájem při plánování rozvoje území.

Graf 20: Podíl pracujících a vyjíždějících za prací mimo město 1991 a 2001 dle částí města Hradce Králové 70 60 50

v%

40 30 20 10

% pracujících z obyvatelstva v r.2001

% vyjíždějících za prací v r.1991

% vyjíždějících za prací v r.2001

Věkoše

Třebeš

Svobodné Dvory

Svinary

Slezské Předměstí

Slatina

Rusek

Roudnička

Pražské Předměstí

Pouchov

Plotiště nad Labem

Plačice

Plácky

Piletice

Nový Hradec Králové

% pracujících z obyvatelstva v r.1991

Zdroj: SLDB 1991, SLDB 2001

34

Moravské Předměstí

Malšovice

Malšova Lhota

Kukleny

Hradec Králové

Březhrad

HRADEC KRÁLOVÉ

0


Hodnotíme-li obyvatele dle zaměstnaneckého poměru, 4,1 % obyvatel jsou zaměstnavatelé, 78,8 % zaměstnanci a 11,9 % je samostatně činných. Nejvyšší zastoupení zaměstnavatelů je v aktivním věku mužů 40–49 let, zaměstnanci jsou nejčetnější ve starších věkových kategoriích nad 50 let. Graf 21: Ekonomická aktivita obyvatel Hradce Králové v r. 2001 100%

obyvatelstvo celkem

80%

60%

40%

20%

pracující celkem

nezaměstnaní věkováekonomicky kategorie neaktivní

nezjištěno

70 +

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

0-14

0%

nezjištěná ekonomická aktivita

Zdroj: SLDB 2001

Graf 22: Pracující obyvatelstvo Hradce Králové dle věku v r. 2001 70 + 65 - 69 60 - 64

věková kategorie

55 - 59 50 - 54

z toho pracující 45 - 49

obyvatelstvo celkem

40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 0 - 14

0

2000

4000

6000

8000

10000

12000

14000

16000

počet

Zdroj: SLDB 2001

35


Tabulka 5: Obyvatelstvo dle ekonomické aktivity a vyjížďky za prací v r. 2001 z toho Územní jednotka

Obyvatelstvo celkem

pracující celkem abs.

ČR CELKEM

z počtu pracujících pracoviště v jiné obci ČR %

abs.

%

10 230 060

4 766 463

46,6 1 434 336

30,1

Královéhradecký kraj

550 724

262 014

47,6

85 280

32,5

okres Hradec Králové

160 558

76 921

47,9

19 091

24,8

97 155

47 612

49,0

3 631

7,6

950

449

47,3

47

10,5

HRADEC KRÁLOVÉ Březhrad Hradec Králové Kukleny Malšova Lhota Malšovice

16 350

7 590

46,4

605

8,0

2 503

1 105

44,1

85

7,8

526

250

47,5

16

6,4

2 670

1 274

47,7

96

7,5 8,3


6 035

3 380

56,0

279


24 331

12 482

51,3

931

7,5

Piletice

198

90

45,5

10

11,1

Plácky

1 072

516

48,1

44

8,5

Plačice

686

358

52,2

28

7,8


1 822

921

50,5

67

7,3

Pouchov

1 831

936

51,1

70

7,5

14 091

6 421

45,6

530

8,3

Roudnička

525

274

52,2

29

10,6

Rusek

328

158

48,1

12

7,6


Slatina Slezské Předměstí Svinary Svobodné Dvory

721

357

49,5

26

7,3

10 449

4 475

42,8

309

6,9

757

355

46,9

22

6,2

2 171

1 102

50,8

85

7,7

Třebeš

6 488

3 716

57,3

264

7,1

Věkoše

2 651

1 403

52,9

76

5,4

Zdroj: SLDB 2001

4.4.2

Národnostní struktura obyvatelstva

Národnostní skladba obyvatelstva je ve městě bez výrazného zastoupení menšinových národností s výraznou převahou národnosti české – přes 95 % (dle výsledků SLDB 2001). V dlouhodobé časové řadě od roku 1980 podíl české národnosti včetně moravské a slezské mírně klesá, podíl národnosti slovenské se snížil, podíly polské a německé zůstávají stabilní a narůstá počet obyvatel národností ostatních. Nejvyšší podíly české národnosti zaznamenala část Rusek, Věkoše a Malšovice (nad 96 %), naopak nejnižší zastoupení české národnosti je v Březhradu (91 %), v Pileticích a na Novém Hradci Králové. Mezi další sledované národnosti v Hradci Králové patří slovenská národnost, která je nejvíce zastoupena v Ruseku (2,4 %) a na Moravském Předměstí (1,9 %). Zde podíly slovenské národnosti přesahují průměrné hodnoty za Českou republiku, Královéhradecký kraj i okres. Polská národnost je nejpočetnější na Moravském Předměstí (0,3 %) a v Novém Hradci (0,22 %). Rómská národnost je nejsilněji zastoupena v Kuklenách (1,2 %) a ve Svobodných Dvorech (0,46 %). V ostatních částech města se k rómské národnosti přihlásila velmi malá část obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že přihlášení se obyvatel k národnosti je subjektivním hodnocením občana, ne zcela vždy vystihuje skutečný stav a je v případě potřeby reálnějších informací provést doplňková a specifická šetření. Národnostně nejvíce rozrůzněná je populace Pražského, Slezského a Moravského Předměstí, Nového Hradce Králové, Březhradu a centrální části města.

36


Tabulka 6: Národnostní zastoupení v Hradci Králové – 2007 národnost

obsolutní počet

v%

92 269

94,97%

slovenská

1383

1,42%

moravská

183

0,19%

polská

177

0,18%

německá

119

0,12%

romská

76

0,08%

slezská

6

0,01%

962

0,99%

1 980

2,04%

česká

ostatní nezjištěna Zdroj: ČSÚ

Tabulka 7: Národnostní struktura obyvatel Hradce Králové dle části města v roce 2001

Územní jednotka

HRADEC KRÁLOVÉ Březhrad Hradec Králové Kukleny Malšova Lhota Malšovice

Obyvatelstvo celkem

v tom národnost česká

moravská

sloven- vietnams němecská ká ká

polská

romská

ostatní a nezj.

97 155

92 269

168

1 381

123

104

162

73

2 778

950

871

0

15

8

0

0

0

56

16 350

15 488

24

248

12

20

29

10

519

2 503

2 343

0

24

19

0

0

31

86

526

501

0

4

0

0

0

0

21

2 670

2 558

0

32

8

7

0

0

65


6 035

5 647

33

113

7

5

18

0

212


24 331

22 960

52

403

17

31

54

11

803

Piletice

198

183

0

0

0

0

0

0

15

Plácky

1 072

1 025

0

16

0

0

0

0

31

Plačice

686

664

0

4

5

0

0

0

13


1 822

1 724

0

14

14

0

0

0

70

Pouchov

1 831

1 753

5

23

0

0

0

0

50

14 091

13 452

22

175

24

12

24

8

374

Roudnička


525

490

0

5

0

0

0

0

30

Rusek

328

316

0

8

0

0

0

0

4

Slatina

721

697

0

5

0

0

0

0

19

10 449

9 988

15

143

0

15

17

0

171

Slezské Předměstí Svinary

757

725

0

4

0

0

0

0

28

Svobodné Dvory

2 171

2 085

0

24

9

5

0

10

38

Třebeš

6 488

6 209

17

97

0

9

12

0

144

Věkoše

2 651

2 590

0

24

0

0

8

0

29

Zdroj: SLDB 2001

37


4.4.3

Vzdělanostní struktura obyvatel

Vzdělanostní skladba obyvatel města Hradce Králové je příznivá. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob narůstá (r. 1980 = 8,5 %, r. 1991 = 12,1 %) na současných 14,5 %. Vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání má 20 % obyvatel města. Zvyšuje se též počet osob se středoškolským vzděláním s maturitou (r. 1981 = 26,3 %, r. 1991 = 31,56 %, r. 2001 = 36,2 %). Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných obyvatel žije v městských částech Roudnička (20,3 %), Moravské Předměstí (17,7 %), Třebeš (16 %) a Nový Hradec Králové (15,6 %). Nejmenší podíl vysokoškoláků je v Ruseku (4,6 %), Malšově Lhotě (5,4 %), Březhradě (6,7 %), Svinarech a Pláckách (8,2 %). Celkově nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných je ve věkové kategorii 40–44 a 45–49 let (24 % z obyvatelstva).

Graf 23: Vzdělanostní struktura obyvatel Hradce Králové v r. 2001 celkem 65 - 69

bez vzdělání základní vč. neukončené učňovské

55 - 59

střední odborné učňovské s maturitou

45 - 49

úplné střední vč. nástavbové vyšší odborné

35 - 39

vysokoškolské nezjištěné

25 - 29 15 - 19 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Zdroj: SLDB 2001 Tabulka 8: Vzdělanostní struktura obyvatel dle věku v r. 2001 v tom Věk.kategorie

Obyvatelstvo

bez vzdělání

základní vč.neukonč.

učňovské

střední odborné

učňovské s maturitou

úplné střed. vč.nástavbového

vyšší odborné

vysokoškolské

nezjiště-no

15 - 19

6 093

8

5 204

195

154

16

465

0

0

51

20 - 24

7 766

20

463

907

959

282

4 318

212

450

155

25 - 29

7 936

13

383

990

1 554

244

3 083

103

1 390

176

30 - 34

6 269

11

260

614

1 243

143

2 485

74

1 291

148

35 - 39

6 013

8

287

811

849

154

2 282

58

1 436

128

40 - 44

6 220

14

411

1 331

651

65

2 076

84

1 501

87

45 - 49

7 799

12

677

1 845

917

74

2 463

107

1 550

154

50 - 54

8 011

8

762

1 879

1 037

76

2 816

133

1 186

114

55 - 59

6 878

9

713

1 487

867

31

2 390

156

1 157

68

60 - 64

4 993

8

671

1 040

735

19

1 727

166

596

31

65 - 69

4 784

17

940

885

863

25

1 227

183

601

43

70 + celkem

10 279

31

2 699

2 305

1 944

48

1 925

316

847

164

83 041

159

13 470

14 289

11 773

1 177

27 257

1 592

12 005

1 319

100,00%

0,19%

16,22%

17,21%

14,18%

1,42%

32,82%

1,92%

14,46%

1,59%

Zdroj: SLDB 2001

38


4.4.4

Náboženská struktura obyvatelstva

Obyvatelé Hradce Králové jsou méně religiózní, od roku 1991 se počet osob bez náboženského vyznání zvýšil z 53 % na 68 %. Největší část obyvatel bez vyznání žije na Moravském Předměstí, v Roudničce a Třebši (více než 70 %). K náboženské víře se přihlásilo při SLDB 2001 22 % obyvatel, což je nízké číslo v porovnání s krajskou (27 %) i republikovou (32 %) hodnotou. V roce 1991 se k náboženské víře přihlásilo 30 % obyvatel, což bylo mj. vyvoláno též skutečností svobodné volby náboženské víry po roce 1989. Nejvíce věřících žije v Pileticích a v Ruseku (nad 30 %). Každý čtvrtý občan je věřící na Slezském Předměstí, v Malšově Lhotě, Plotištích a v Malšovicích. Nejčastěji je zastoupena víra římskokatolická (75 % z věřících, nejvíce ve Slatině 88 %), českobratrská představuje 6 % (nejvíce v Piletice 12 %) a taktéž československá církev husitská 6 % (nejvíce v Plačicích 12 %). Graf 24: Struktura obyvatelstva dle náboženského vyznání v roce 2001 100%

80%

60%

40%

20%

bez vyznání

církev římskokatolická

českobr. církev evangel.

církev čsl. husitská

ostatní

V ě ko š e

T ře b e š

S v o b o d né D v ory

S vin a ry

S le z s ké P ře d m ě s tí

S la tin a

R us e k

R ou d n ič k a

P raž s ké P ře d m ě s tí

Pouchov

P lo tiště n a d L a b e m

P la č ic e

P lá c ky

P ile tic e

N o v ý H rad e c K rá lo v é

M o ra vs k é P ře d m ě s tí

M a lš o vice

M alšo v a L h o ta

K u kle ny

H ra d e c K rálo vé

B řez h ra d

HRADEC KRÁLO VÉ

o k re s H rad e c K rá lo v é

K rá lo v é hra d ec k ý k ra j

ČR CELKEM

0%

nezjištěno

Zdroj: SLDB 2001

Církve Ve městě působí tyto církve: • Církev adventistů sedmého dne • Církev bratrská • Českobratrská církev evangelická • Církev československá husitská • Církev řeckokatolická • Jednota bratrská • Pravoslavná církev • Římskokatolická církev

39

SLDB 1970 SLDB 1980 SLDB 1991 SLDB 2001

Recommend Documents