! ! !
Ing. Petr Haj iar
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
Obsah: 1.
ZÁKLADNÍ ZP SOBY DISTRIBUCE TELEVIZNÍCH A ROZHLASOVÝCH PROGRAM ....... 5 1.1. POZEMNÍ VYSÍLÁNÍ ........................................................................................................................................... 5 1.1.1. Charakteristika.............................................................................................................................................. 5 1.1.2. P ednosti ....................................................................................................................................................... 5 1.1.3. Nevýhody ....................................................................................................................................................... 5 1.1.4. Perspektiva .................................................................................................................................................... 5 1.2. SATELITNÍ VYSÍLÁNÍ......................................................................................................................................... 6 1.2.1. Charakteristika.............................................................................................................................................. 6 1.2.2. P ednosti ....................................................................................................................................................... 6 1.2.3. Nevýhody ....................................................................................................................................................... 6 1.2.4. Perspektiva .................................................................................................................................................... 6 1.3. KABELOVÁ TELEVIZE ....................................................................................................................................... 7 1.3.1. Charakteristika.............................................................................................................................................. 7 1.3.2. P ednosti ....................................................................................................................................................... 7 1.3.3. Nevýhody ....................................................................................................................................................... 7 1.3.4. Perspektiva .................................................................................................................................................... 7 1.4. IPTV ................................................................................................................................................................ 8 1.4.1. Charakteristika.............................................................................................................................................. 8 1.4.2. P ednosti ....................................................................................................................................................... 8 1.4.3. Nevýhody ....................................................................................................................................................... 8 1.4.4. Perspektiva .................................................................................................................................................... 8 1.5. INTERNETOVÁ TELEVIZE................................................................................................................................... 9 1.5.1. Charakteristika.............................................................................................................................................. 9 1.5.2. P ednosti ....................................................................................................................................................... 9 1.5.3. Nevýhody ....................................................................................................................................................... 9 1.5.4. Perspektiva .................................................................................................................................................... 9
2.
ANALOG VERSUS DIGITÁL ............................................................................................................................ 10 2.1. ANALOGOVÉ VYSÍLÁNÍ ................................................................................................................................... 10 2.1.1. Charakteristika............................................................................................................................................ 10 2.1.2. P ednosti ..................................................................................................................................................... 10 2.1.3. Nevýhody ..................................................................................................................................................... 10 2.1.4. Perspektiva .................................................................................................................................................. 10 2.2. DIGITÁLNÍ VYSÍLÁNÍ ...................................................................................................................................... 11 2.2.1. Charakteristika............................................................................................................................................ 11 2.2.2. P ednosti ..................................................................................................................................................... 11 2.2.3. Nevýhody ..................................................................................................................................................... 11 2.2.4. Digitální kvalita – technický pokrok nebo reklamní trik? ........................................................................... 12 2.2.5. Perspektiva .................................................................................................................................................. 12
3.
PRINCIP SATELITNÍHO VYSÍLÁNÍ............................................................................................................... 13 3.1. TELEKOMUNIKA NÍ DRUŽICE ......................................................................................................................... 13 3.1.1. Umíst ní ...................................................................................................................................................... 13 3.1.2. Princip innosti a kmito tová pásma .......................................................................................................... 13 3.1.3. Polarizace signál ....................................................................................................................................... 13 3.2. P IJÍMACÍ STANICE ......................................................................................................................................... 14 3.2.1. Anténa ......................................................................................................................................................... 14 3.2.2. Vn jší jednotka (LNB) ................................................................................................................................. 14 3.2.3. Vnit ní jednotka (satelitní p ijíma )............................................................................................................ 14 3.2.4. ízení vn jší jednotky a dalších periferií..................................................................................................... 15 3.2.4.1. Analogové ízení .................................................................................................................................. 15 3.2.4.2. ídicí systém DiSEqC .......................................................................................................................... 15 3.2.4.3. Další ídicí systémy .............................................................................................................................. 15
4.
TECHNICKÉ PARAMETRY VÝROBK EMP-CENTAURI ........................................................................ 16 4.1. NAPÁJENÍ ELEKTRICKÝM PROUDEM ............................................................................................................... 16 4.1.1. Zp soby napájení ........................................................................................................................................ 16 4.1.2. Zabudované napájecí zdroje ....................................................................................................................... 16 4.1.3. Sí ové adaptéry ........................................................................................................................................... 16 4.1.4. Ochrana proti p etížení............................................................................................................................... 16
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
4.1.5. Parametry napájecích zdroj ...................................................................................................................... 17 4.1.5.1. Informace na typovém štítku ................................................................................................................ 17 4.1.5.2. Informace v technické dokumentaci ..................................................................................................... 17 4.2. PRACOVNÍ VLASTNOSTI VÝROBK ................................................................................................................. 18 4.2.1. Kmito tový rozsah (Frequency Range) ....................................................................................................... 18 4.2.2. Vložený útlum / zisk (Insertion Loss / Gain)................................................................................................ 18 4.2.3. Izolace ......................................................................................................................................................... 18 4.2.4. Maximální úrove signálu........................................................................................................................... 18 4.3. PRODUKTOVÉ ADY ....................................................................................................................................... 20 5.
EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍHO SATELITNÍHO P ÍJMU ................................................................................ 21 5.1. P ÍJEM JEDNÉ DRUŽICE................................................................................................................................... 21 5.1.1. P íjem na jednom p ijíma i......................................................................................................................... 21 5.1.2. P íjem na dvou p ijíma ích (nebo na p ijíma i s dual tunerem) ................................................................ 21 5.1.3. P íjem na t ech a více p ijíma ích .............................................................................................................. 22 5.1.4. P íjem na p ti a více p ijíma ích ................................................................................................................ 22 5.2. P ÍJEM DVOU DRUŽIC ..................................................................................................................................... 23 5.2.1. P íjem na jednom p ijíma i......................................................................................................................... 23 5.2.2. P íjem na dvou p ijíma ích (nebo na p ijíma i s dual tunerem) ................................................................ 23 5.2.3. P íjem na t ech a ty ech p ijíma ích......................................................................................................... 24 5.2.4. P íjem na p ti až osmi p ijíma ích.............................................................................................................. 24 5.3. P ÍJEM T Í A TY DRUŽIC ............................................................................................................................. 25 5.3.1. P íjem na jednom p ijíma i......................................................................................................................... 25 5.3.2. P íjem na dvou p ijíma ích (nebo na p ijíma i s dual tunerem) ................................................................ 25 5.3.3. P íjem na t ech a ty ech p ijíma ích......................................................................................................... 26 5.3.4. P íjem na p ti až osmi p ijíma ích.............................................................................................................. 26 5.4. P ÍJEM P TI AŽ OSMI DRUŽIC .......................................................................................................................... 27 5.4.1. P íjem na jednom p ijíma i......................................................................................................................... 27 5.4.2. P íjem na dvou p ijíma ích (nebo na p ijíma i s dual tunerem) ................................................................ 28 5.4.3. P íjem na t ech a ty ech p ijíma ích......................................................................................................... 28 5.4.4. P íjem na p ti až osmi p ijíma ích.............................................................................................................. 29 5.5. P ÍJEM DEVÍTI AŽ ŠESTNÁCTI DRUŽIC ............................................................................................................. 30 5.5.1. P íjem na jednom p ijíma i......................................................................................................................... 30 5.5.2. P íjem na dvou p ijíma ích (nebo na p ijíma i s dual tunerem) ................................................................ 30
6.
EŠENÍ SPOLE NÉHO SATELITNÍHO P ÍJMU ........................................................................................ 31 6.1. ROZVOD SATELITNÍCH MEZIFREKVENCÍ ......................................................................................................... 31 6.2. ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI MULTIP EPÍNA ..................................................................................................... 31 6.2.1. Princip innosti ........................................................................................................................................... 31 6.2.2. Oblast použití .............................................................................................................................................. 31 6.2.3. Satelitní vstupy a výstupy ............................................................................................................................ 31 6.2.4. Kompatibilita s Quad LNB .......................................................................................................................... 32 6.2.5. Pozemní vstup.............................................................................................................................................. 32 6.2.6. Atenuátory ................................................................................................................................................... 33 6.3. KONFIGURACE MULTIP EPÍNA OVÉHO ROZVODU .......................................................................................... 34 6.3.1. Hv zdicové zapojení.................................................................................................................................... 34 6.3.2. Paralelní spojování ..................................................................................................................................... 34 6.3.3. Kaskádní zapojení ....................................................................................................................................... 34 6.3.4. Smíšená zapojení......................................................................................................................................... 35 6.4. KOMPONENTY PRO HV ZDICOVÝ ROZVOD 2 SATELITNÍCH POLARIZACÍ .......................................................... 36 6.4.1. Oblast použití .............................................................................................................................................. 36 6.4.2. Multip epína e 3/4, bez zdroje.................................................................................................................... 36 6.4.3. Multip epína e 3/4, se zdrojem ................................................................................................................... 36 6.4.4. Multip epína e 3/8, bez zdroje.................................................................................................................... 36 6.4.5. Multip epína e 3/8, se zdrojem ................................................................................................................... 36 6.5. KOMPONENTY PRO HV ZDICOVÝ ROZVOD 1 DRUŽICE .................................................................................... 37 6.5.1. Oblast použití .............................................................................................................................................. 37 6.5.2. ada PROFI CLASS.................................................................................................................................... 37 6.5.3. ada E.LITE CLASS ................................................................................................................................... 37 6.6. KOMPONENTY PRO HV ZDICOVÝ ROZVOD 2 DRUŽIC ...................................................................................... 39 6.6.1. Oblast použití .............................................................................................................................................. 39 6.6.2. ada PROFI CLASS.................................................................................................................................... 39 6.6.3. ada E.LITE CLASS ................................................................................................................................... 39
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
6.6.3.1. 6.6.3.2.
Multip epína e s vlastním napájecím zdrojem .................................................................................................39 Multip epína e bez napájecího zdroje ..............................................................................................................39
6.10.1.1. 6.10.1.2.
Základní multip epína e PROFI CLASS pro 1 družici.....................................................................................43 Multip epína e s pr chodem napájení od p ijíma .........................................................................................45
6.10.2.1. 6.10.2.2. 6.10.2.3.
Multip epína e pro p íjem z 2 družic................................................................................................................46 Multip epína e pro p íjem z 3 družic................................................................................................................47 Multip epína e pro p íjem z 4 družic................................................................................................................48
6.10.3.1. 6.10.3.2.
Zesilova e PROFI CLASS ...............................................................................................................................49 Zesilova e E.LITE CLASS...............................................................................................................................49
6.12.3.1. 6.12.3.2. 6.12.3.3.
Vícepásmové pozemní zesilova e ....................................................................................................................53 Širokopásmové pozemní zesilova e .................................................................................................................53 Širokopásmové satelitní a univerzální zesilova e.............................................................................................53
6.7. KOMPONENTY PRO HV ZDICOVÝ ROZVOD 3 DRUŽIC ...................................................................................... 40 6.7.1. Oblast použití .............................................................................................................................................. 40 6.7.2. ada PROFI CLASS.................................................................................................................................... 40 6.7.3. ada E.LITE CLASS ................................................................................................................................... 40 6.8. KOMPONENTY PRO HV ZDICOVÝ ROZVOD 4 DRUŽIC ...................................................................................... 41 6.8.1. Oblast použití .............................................................................................................................................. 41 6.8.2. ada PROFI CLASS.................................................................................................................................... 41 6.8.3. ada E.LITE CLASS ................................................................................................................................... 41 6.9. KOMPONENTY PRO HV ZDICOVÝ ROZVOD 5 AŽ 8 DRUŽIC .............................................................................. 42 6.9.1. Oblast použití .............................................................................................................................................. 42 6.10. KOMPONENTY PRO KASKÁDNÍ ROZVODY........................................................................................................ 43 6.10.1. Multip epína e ady PROFI CLASS ........................................................................................................... 43 6.10.2. Multip epína e ady E.LITE CLASS ........................................................................................................... 45
6.10.3. Zesilova e ke kaskádám .............................................................................................................................. 49
6.10.4. Zakon ovací leny ....................................................................................................................................... 49 6.10.5. Napájecí adaptéry ....................................................................................................................................... 49 6.10.6. Sdružování kaskád....................................................................................................................................... 50 6.11. KOMPONENTY PRO SMÍŠENÉ ROZVODY........................................................................................................... 51 6.11.1. Odbo ova e................................................................................................................................................. 51 6.11.2. Další sou ásti .............................................................................................................................................. 51 6.12. POMOCNÉ SOU ÁSTI ROZVOD ...................................................................................................................... 52 6.12.1. Rozbo ova e................................................................................................................................................ 52 6.12.2. Odbo ova e................................................................................................................................................. 52 6.12.3. Zesilova e.................................................................................................................................................... 52
6.12.4. P epína e mezi multip epína i.................................................................................................................... 54 6.12.5. Napájecí výhybky......................................................................................................................................... 55 6.12.6. Generátory a monitory ídicích signál ...................................................................................................... 55 6.13. ROZVODNÝ SYSTÉM UNICABLE ...................................................................................................................... 56 6.13.1. Multip epína e pro hv zdicový rozvod ....................................................................................................... 56 6.13.2. Multip epína e pro kaskádní rozvod........................................................................................................... 56 6.13.3. Kompatibilita s p ijíma i na trhu ................................................................................................................ 57 6.14. DALŠÍ ZP SOBY DISTRIBUCE SATELITNÍCH SIGNÁL V KABELOVÝCH ROZVODECH ........................................ 58 6.14.1. Systémy s konverzí QPSK PAL ............................................................................................................... 58 6.14.2. Systémy s konverzí QPSK QAM, QPSK COFDM ............................................................................. 58 6.14.3. Systémy s IF-IF konverzí ............................................................................................................................. 58 6.14.4. Stacker – Destacker..................................................................................................................................... 58 6.14.5. Optická vlákna ............................................................................................................................................ 58 6.15. VLÁKNOVÁ OPTIKA ........................................................................................................................................ 59 6.16. DOPL KY ....................................................................................................................................................... 60 7.
P ÍLOHA: SYSTÉM ZNA ENÍ VÝROBK ................................................................................................... 61
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
1. Základní zp soby distribuce televizních a rozhlasových program 1.1. Pozemní vysílání 1.1.1.
Charakteristika
Pozemním vysíláním rozumíme vysílání z vysílacích stanoviš umíst ných na zemském povrchu. S ohledem na zákonitosti ší ení elektromagnetických vln se používají stožáry budované na vyvýšených místech, obvykle na vrcholcích hor a kopc . P íjem se realizuje pomocí antén, které se podle možností umís ují rovn ž na vyvýšená místa, nap . na st echy budov. P ijaté signály se vedou anténním koaxiálním kabelem k televiznímu, pop ípad rozhlasovému p ijíma i. 1.1.2.
P ednosti
Pozemní p íjem je zavedeným zp sobem distribuce televize a rozhlasu. Po technické stránce je pom rn jednoduchý – obvykle posta uje nainstalovat anténu a p ipojit ji k p ijíma i. N kdy posta í i pokojová anténa umíst ná poblíž televizoru. Tam, kde je instalovaná spole ná televizní anténa, sta í p ipojit anténní vstup p ijíma e do ú astnické zásuvky a p íjem je vy ešen. 1.1.3.
Nevýhody
Nevýhodou pozemního p íjmu je zna ná závislost na p íjmových podmínkách. T mi se myslí zejména vzdálenost mezi vysílací a p ijímací anténou a terénní profil mezi nimi. Ideálním p ípadem je p ímá viditelnost na vysíla . P íliš vzdálený vysíla m že poskytovat p íliš slabý signál, totéž m že nastat v p ípad zastín ní vysíla e terénními p ekážkami nebo vysokými budovami. Slabý signál je navíc náchyln jší k zarušení nejr zn jšími zdroji rušení. Bez ohledu na sílu p ijímaného signálu se m že objevit také znehodnocení odrazy, kdy krom p ímé vlny dopadají na p ijímací anténu i vlny odražené. Digitální vysílání n které z t chto problém áste n koriguje, zárove však p ináší problémy nové (zejména v souvislosti s jednofekven ními sít mi „SFN“). 1.1.4.
Perspektiva
Pozemní vysílání bylo d íve tak ka jedinou možnou p enosovou cestou, nyní je jednou z alternativ, které spolu bojují o své zákazníky. Zejména to platí o stacionárním p íjmu, kde se da í i kabelovým rozvod m, satelitnímu p íjmu a IPTV. Po p echodném propadu zájmu o pozemní p íjem zp sobený opožd ným nástupem digitalizace nyní pozemní vysílání op t získává svou tradi ní oblíbenost a zdá se jisté, že i v budoucnu bude významnou, i když už ne jedinou možností distribuce informací. Pro mobilní p íjem pozemní vysílání z stává prioritním kanálem, p ipome me jen široce rozší ený poslech rozhlasu v automobilech. Je možno také upozornit na nové a rychle se rozvíjející zp soby využití pozemní komunikace, jako je mobilní telefonie, bezdrátový internet a podobn .
-5-
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
1.2. Satelitní vysílání 1.2.1.
Charakteristika
Jak název napovídá, v p ípad satelitní televize je vysíla em telekomunika ní družice umíst ná na geostacionární ob žné dráze. Taková družice z stává zdánliv bez pohybu stále na jednom míst . Dopadající signály jsou velmi slabé, a proto jsou pro p íjem nutné antény s vysokým ziskem, nej ast ji tzv. paraboly. P ijíma se skládá z vn jší jednotky, umíst né p ímo v ohnisku parabolické antény, a vnit ní jednotky, neboli vlastního p ijíma e umíst ného poblíž televizoru. Z hlediska finan ní náro nosti p íjmu stojí satelitní televize n kde mezi pozemním p íjmem, který je (zatím) bezplatný, a kabelovou televizí (v etn IPTV), která je placenou službou. Na satelitu najdeme jednak zcela volné programy, dále programy, které lze sledovat po zaplacení jednorázového poplatku, tak i programy poskytované za pravidelnou m sí ní úhradu. Vysílací svazky telekomunika ní družic pokrývají celé kontinenty, a proto jsou jednoduchou možností p íjmu zahrani ních program . V mnoha p ípadech však vysílatelé satelitních kanál dostupnost svých program um le omezují, a už úzce zam enými vysílacími svazky, nebo kryptováním program a prodejem dekódovacích karet. 1.2.2.
P ednosti
Satelity zajiš ují tém celoplošné pokrytí zájmového území. Široký kmito tový rozsah, kterým družicové komunikace disponují, dovoluje vysílat veliké množství program (stovky televizních a rozhlasových program z jediné orbitální pozice). Mnoho program je k dispozici zcela zdarma a také nabídka rozmanit vybavených satelitních p ijíma je velmi bohatá. Satelitní p íjem je stabilní a díky úzce sm rovým parabolickým anténám je také prost jakéhokoliv rušení, p estože jsou jednotlivé satelity od sebe vzdáleny jen n kolik málo úhlových stup . 1.2.3.
Nevýhody
P íjem je možný jen tam, kde je výhled na jižní oblohu. Domácnosti, které mají pouze severní okna, mohou mít s umíst ním satelitní antény problémy, n kdy prakticky ne ešitelné. Bez signálu mohou být domy situované severn od blízkých výškových budov, vzrostlých strom nebo lesa anebo postavené pod velmi strmými horskými svahy. Satelitní antény jsou navíc n kdy kritizovány za rušení vzhledu budov, zvlášt v historické zástavb m stských center. Satelitní p ijíma e, zvlášt jsou-li vybavené za ízením pro dekódování chrán ných program , jsou dražší než tzv. set-top-boxy pro pozemní p íjem. 1.2.4.
Perspektiva
Satelitní televize, díky velké ší ce dostupného kmito tového pásma, obvykle jako první zavádí technologické novinky, nap . p echod na digitální vysílání, HDTV, 3D a další nové technologie. A koliv se jiné distribu ní cesty (kabelová televize, IPTV) mohou jevit pro satelit jako konkurence, asto samy využívají satelit jako p enosové médium ke vstupním bod m svých rozvod . Obyvatelé m stských aglomerací si v tšinou mohou vybrat, zda si pro p íjem zvolí kabelového, telefonního i satelitního operátora; pro diváky na venkov m že být satelit jedinou možností, jak se dostat k širší programové nabídce. Stacionární satelitní p íjem si získává zákazníky díky své bohaté programové nabídce a stabilnímu kvalitnímu p íjmu.
-6-
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
1.3. Kabelová televize 1.3.1.
Charakteristika
Kabelová televize dnes p edstavuje jedno z hlavních distribu ních médií pro p enos televize. Od spole ných televizních antén, které zásobují jednotlivé domy programy z pozemních vysíla , se kabelová televize typicky odlišuje pokrytím v tšího rozsahu (nap . celého sídlišt ) a také rozší enou programovou nabídkou. Distribuované programy do rozvodu vstupují v centrálním uzlu a mohou být získávány z r zných zdroj – z pozemních vysíla , ze satelitního vysílání, optickými datovými spoji atd. Kabelová televize bývá provozována kabelovým operátorem jako placená služba. 1.3.2.
P ednosti
Kabelová televize má oproti pozemnímu p íjmu n kolik p edností. Koaxiální rozvod p edstavuje pom rn kvalitní p enosové prost edí, a proto jsou kabelové programy odolné v i rušení, kolísání a podobn . Protože v prost edí kabelového rozvodu odpadá problém vzájemného rušení vysíla , je možno efektivn využít kmito tové pásmo a dopravit ádov vyšší po et kanál . Kabelové rozvody rovn ž nabízejí kvalitní a relativn levné p ipojení k internetu a mnohdy i hlasové služby (tzv. Triple play). 1.3.3.
Nevýhody
Televizní kabelové rozvody jsou ze své podstaty fenoménem omezeným na lokality s hustou zástavbou, tedy zejména na m stská sídlišt . Venkovské televizní kabelové rozvody jsou ojedin lé. Pro zna nou ást obyvatelstva je tedy kabelová televize nedostupná. Jako nevýhoda tohoto zp sobu p íjmu televize se také m že jevit povinnost platit m sí ní poplatky, jejichž stoupající výše vedla v n kterých p ípadech k oživení zájmu o spole né televizní antény i o jiné zp soby distribuce. 1.3.4.
Perspektiva
Kabelová televize bude mít i nadále silnou, i když stagnující pozici na poli ší ení televize. Postupující proces digitalizace postupn násobí programovou nabídku kabelových operátor , kte í se tak budou snažit udržet své stávající zákazníky. Ani v budoucnu však nebude schopna oslovit ty obyvatele, kte í nežijí v m stských aglomeracích.
-7-
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
1.4. IPTV 1.4.1.
Charakteristika
IPTV je v oblasti p íjmu televize pom rn novým fenoménem. Jde o p enos televizního i rozhlasového programu formou datového toku p enášeného po vysokorychlostním datovém pojítku. Tím m že být optický i mikrovlnný spoj, ale i klasická telefonní linka vybavená technologií ADSL. Pro p enos je využit internetový protokol, odtud název IP. Na rozdíl od tradi ních p enosových médií, kdy ú astník volí mezi programy, jež má všechny v každém okamžiku dostupné na vstupu svého tuneru, je v p ípad IPTV p enášen datovým pojítkem jen ú astníkem práv zvolený program. Volba zdroje se podle požadavku ú astníka realizuje dálkov v centrálním uzlu operátora. Ten m že snadno vytvo it podp rné služby jako je videotéka i možnost záznamu vybraného po adu na virtuální videorekordér a jeho následné p ehrátí. 1.4.2.
P ednosti
Pro telekomunika ní operátory je IPTV významným zp sobem, jak si udržet klientelu. Jaké výhody poci uje uživatel? Pevná telefonní linka získává nové využití – krom klasických hlasových volání nyní nabízí p enos televize a rychlý internet – „Triple play“. Po et dostupných program v nabídce je omezen jen obchodními dohodami operátora, nikoli technickou kvalitou p enosového média, a m že postupn dosáhnout vysokých ísel. Zajímavé jsou i služby typu videotéka, možnost p ehrání vybraných po ad odvysílaných v p edešlých dnech apod. 1.4.3.
Nevýhody
Mezi nevýhody IPTV pat í omezená technická dostupnost, související s kapacitou ú astnického p enosového kanálu, což je limitující zejména v p ípad využití telefonních linek s ADSL. Lidé bydlící ve vzdálenosti n kolik kilometr od své telefonní úst edny již nemusí mít IPTV v bec dostupné. Navíc sou asný p íjem na více televizorech požadavky na datovou propustnost dále zvyšuje. Nevýhodou jsou rovn ž pom rn vysoké m sí ní poplatky. 1.4.4.
Perspektiva
IPTV je moderní služba, která má perspektivu r stu všude tam, kde existuje kvalitní datové p ipojení. Další rozvoj bude záviset hlavn na dostupnosti vysokorychlostního internetu a cenové politice operátora.
-8-
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
1.5. Internetová televize 1.5.1.
Charakteristika
Zatímco IPTV je proprietárním systémem pracujícím výhradn v rámci sít konkrétního poskytovatele, je internetová televize ve své podstat otev enou službou p ístupnou každému, kdo se p ipojí k celosv tové síti internet. Podobn jako v p ípad internetových rádií, je obraz vysílán jako datový proud (tzv. stream) a na po íta i je zobrazen vhodným programem. Tyto tzv. multimediální p ehráva e jsou b žn dostupné, v tšinou jsou již p edinstalované na každém nov zakoupeném po íta i. Poskytovatelem televize p es internet mohou být jak zavedené vysílací spole nosti, tak prakticky kdokoliv, kdo je vybaven pot ebným technickým a programovým vybavením. Stále populárn jší jsou služby umož ující p ehrání uložených po ad , nap . YouTube. Obsah m že na server nahrát prakticky každý uživatel internetu. 1.5.2.
P ednosti
Jak již vyplývá z charakteristiky, obrovskou výhodou internetové televize je prakticky celosv tové pokrytí, omezené jen dostupností p ipojení k internetu. S tím souvisí i široká nabídka program , a to jak standardních, nap . zpravodajských kanál zvu ných jmen, tak i nejr zn jších speciálních program nebo i amatérských livestream . 1.5.3.
Nevýhody
Na druhou stranu, v tšinu standardních televizních program na internetu v bec nenajdeme, protože celosv tová dostupnost vysílání a anonymita uživatel p edstavují problém z hlediska autorských práv. Objevují se sice stránky nabízející streamované vysílání oblíbených TV program , nicmén takové ší ení je nelegální a m že být kdykoliv ukon eno. Dále je t eba zmínit, že kvalita obrazu je p ímo úm rná kvalit internetové p ípojky daného uživatele a ve v tšin p ípad zaostává za kvalitou obrazu p enášeného standardními prost edky. Mohutný datový tok pot ebný pro p enos obrazu navíc m že zp sobit p ekro ení tzv. FUP limit s následným omezením rychlosti p ipojení i navýšenou platbou. 1.5.4.
Perspektiva
Tak jako celý internet, tak i internetová televize je ve stádiu rychlého rozmachu. Po technické stránce je významné, že spolu se zvyšujícími se rychlostmi p ipojení se trvale zlepšuje i kvalita p enosu obrazu a zvuku. Co se tý e zp sobu využití, zdá se, že televize p es internet se stává jakýmsi „off-line“ dopl kem b žného TV vysílání. Je silná tendence, aby zavedené TV stanice nabízely na svých internetových portálech možnost shlédnutí již odvysílaného obsahu. Internet tedy umož uje realizaci jakéhosi vzdáleného videorekordéru. Díky rostoucím možnostem p ipojení k internetu a rozmanitosti koncových za ízení lze takto p enášený obsah sledovat nejen na osobních po íta ích, ale ve stále v tší mí e také na tabletech, telefonech a tzv. Smart televizorech. P i tom všem z stává tíživým problémem otázka autorských práv. Proto je obvyklé, že obsah je poskytován pouze t m uživatel m, jejichž IP adresa se nachází v cílovém regionu, nebo kte í jiným zp sobem potvrdí, že jsou oprávn nými uživateli služby (nap . Grabuj.cz). T mito um lými omezeními se však de fakto ruší jedine ná vlastnost internetu, a tou je globální p ístup k informacím.
-9-
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
2. Analog versus Digitál 2.1. Analogové vysílání 2.1.1.
Charakteristika
P i analogovém p enosu se p enáší p ímo analogový signál, který vznikl snímáním scény p ed kamerou. Znamená to, že elektrický signál produkovaný televizní kamerou nebo mikrofonem bezprost edn ovliv uje (moduluje) ur itý parametr vysíla e, nap . jeho okamžitý výkon nebo kmito et. Klasický televizní p ijíma pak tyto zm ny p evádí na zp t sílu svazku elektron vykreslujících obraz na stínítku obrazovky a na výchylku membrány reproduktoru. 2.1.2.
P ednosti
Analogový p enos je pom rn jednoduchý a nenáro ný na vysílací i p ijímací techniku. Po mnoho let byl realizován jen s pomocí elektronek. Nedojde-li na p enosové trase ke zkreslení nebo zarušení, je reprodukovaný výsledek (obraz, zvuk) vcelku v rnou kopií originálu. 2.1.3.
Nevýhody
Jak již bylo nazna eno, analogový p enos je velmi citlivý na kvalitu p enosové trasy. Zkreslení vznikající na trase z vysílacího studia až k p ijíma i zp sobuje nevyhnutelnou degradaci obrazu i zvuku. Je-li sou ástí této trasy bezdrátový p enos mezi anténou vysíla e a p ijíma e, do káme se zhoršení tém vždy. P ítomnost odražených signál , rušení jiným vysíla em pracujícím na stejném kmito tu, rušení jinými bezdrátovými službami nebo nap i. jisk ením motor – to vše zhoršuje výsledný obraz a zvuk. Náchylnost analogového signálu k vzájemnému rušení p sobí, že je t eba jednotlivé vysíla e od sebe d sledn odd lovat – geograficky a použitým kmito tem. Kmito tové pásmo se rychle zapl uje, p estože v jednotlivých lokalitách je kvalitní p íjem možný jen na n kolika málo kanálech. Ve vyhrazeném kmito tovém pásmu tedy analogový p enos v d sledku neumož uje vysílat sou asn víc než t i, ty i nebo p t televizních program . 2.1.4.
Perspektiva
Perspektiva analogového vysílání je z ejmá: z výše uvedených p í in se od analogového p enosu ustupuje ve prosp ch p enosu digitálního.
- 10 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
2.2. Digitální vysílání 2.2.1.
Charakteristika
P i digitálním zp sobu p enosu jde o to, že snímaná veli ina, která je ve své podstat analogová (obraz, zvuk), se hned na po átku p enosového et zce p evádí na sled ísel, která s dostate nou p esností popisují prom nlivost p vodního stavu. Celý další p enos až k p ijíma i pracuje s ísly, která lze pomocí známých algoritm zabezpe ovat a p ípadné chyby detekovat a korigovat. Vliv zkreslení a rušení vznikajícího kdekoli v pr b hu p enosové cesty tak lze do jisté míry ú inn eliminovat. U digitální p enosu tedy platí, že kvalita výsledného obrazu a zvuku nezávisí proporcionáln na kvalit p enosového et zce – reprodukovaný obraz a zvuk má stále tutéž kvalitu, samoz ejm až po dosažení jisté meze chybovosti, p i jejímž p ekro ení se obraz po íná rozpadávat na „kosti ky“, až se ztratí docela. Pro digitální vysílání je v Evrop vyhrazeno n kolik standard : DVB-S /S2 pro satelitní, DVB-T /T2 pro pozemní vysílání, DVB-C /C2 pro televizní kabelové rozvody a neúsp šný DVB-H pro televizi vysílanou mobilními operátory. Krom toho se zavádí rozhlasová digitální norma TDAB/DAB+. 2.2.2.
P ednosti
Z podstaty digitálního p enosu mimo jiné vyplývá, že je možné slou it (multiplexovat) datový tok více program a ty pak vysílat spole n na téže nosné frekvenci. V jediném televizním kanálu tak lze nyní p enášet n kolikrát více program sou asn (podle kmito tové ší ky kanálu a použité normy). V p ípad pozemního vysílání je další zvýšení po tu program umožn no sdílením stejným kmito t n kolika vysíla i. V takzvané jednofrekven ní síti (SFN) by totiž nem lo docházet k vzájemnému rušení vysíla , takže pro pokrytí území programovým multiplexem posta í n kolik málo kanál . Uvoln né kmito ty je možno obsadit dalšími multiplexy anebo jinými službami (tzv. digitální dividenda, spo ívající v p id lení uvoln ného pásma mobilním operátor m). Jak již bylo e eno, digitální p enos informací je schopen do jisté míry opravovat chyby vzniklé zhoršenými i kolísajícími p íjmovými podmínkami, takže divák vidí stále stejn kvalitní obraz. P ipome me také, že digitální p enos umož uje relativn hladký p echod k HDTV a zavád ní dalších služeb. 2.2.3.
Nevýhody
Digitální technika je oproti analogové náro n jší jak na vysílací, tak p ijímací stran . Ke starším televizor m (ale i nap . analogovým VHS nebo DVD rekordér m) bylo nutné po izovat tzv. settop-box, vn jší p ijíma , který v podstat provádí konverzi digitálního p ijímaného signálu na analogový A koliv se dá o ekávat, že digitální vysílání zajistí v tšin obyvatel stabilní a bezproblémový p íjem, dochází p esto n kdy výpadk m obrazu i zvuku, nap . vlivem soub hu n kolika signál s nevhodným asovým zpožd ním (pre-echo) nebo pouhým poklesnutím momentální úrovn signálu pod p ípustnou mez. Subjektivn jsou ovšem takové výpadky vnímány h e než do asné zhoršení šumu nebo zvýrazn ní duch u analogového p enosu. Z hlediska montážního technika digitální p íjem citeln komplikuje diagnostiku závad. P í inu zhoršeného p íjmu již není v obrazu vid t, tak jak tomu bývalo p i analogovém p íjmu (šum, duchy, rušení). P í iny vysoké chybovosti, která se projevuje kosti kováním i p ímo výpadky obrazu, musíme hledat pomocí drahých m icích p ístroj nebo metodou pokus–omyl.
- 11 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
2.2.4.
aktualizace 8-9-2014
Digitální kvalita – technický pokrok nebo reklamní trik?
V dob , kdy spot ební pr mysl vcelku úsp šn nutí spot ebitele ke koupi nových p ístroj s poukazem na tzv. digitální kvalitu, je t eba se zamyslet, jaké jsou skute né d sledky digitalizace pro kvalitu obrazu a zvuku. Nesporný p ínos digitalizace tkví v kvantit , nikoliv v kvalit . Namísto t ech i ty ech pozemních analogových program je možné digitáln p ijímat p es deset, v n kterých oblastech i výrazn více. Zatímco analogový satelitní p ijíma nabízel desítky program , digitální jich poskytuje stovky. Totéž platí i o televizních kabelových rozvodech. Protože distribuce digitálních program je levn jší, dostanou se do „éteru“ i nejr zn jší specializované a menšinové stanice, které dosud nem ly šanci. Výsledkem digitalizace je nesrovnateln bohatší nabídka r znorodých televizních i rozhlasových program . Pokud ale jde o kvalitu obrazu a zvuku, je situace složit jší. Digitální p enos zajiš uje zna nou nezávislost kvality reprodukovaného obrazu a zvuku na kvalit p enosového prost edí. Zavádí však novou závislost na nastavení datové komprese, a ta je výsledkem ist obchodních úvah. Jinými slovy: digitální p enos doru í divákovi obraz v takové kvalit , jakou vysílatel zaplatí. Výsledkem této situace je stav, kdy se digitáln vysílají HDTV programy ve vynikající kvalit , ale také mnoho program zcela pod adné kvality, jejichž vysílatelé si nemohou a nebo necht jí zaplatit dostate ný datový tok. Výsledný obraz je neostrý, na jednotvárných plochách se objevují rušivé barevné p echody, p i prudším pohybu ve scén se obraz rozpadá do tvere k . Výsledný dojem tedy m že být horší, než v p ípad analogového p íjmu. 2.2.5.
Perspektiva
Období p echodu od analogového zp sobu p enosu informací na digitální se pomalu blíží k svému záv ru. Pomineme-li t eba internet, který je digitálním médiem již ze své podstaty, postupuje digitalizace na poli p enosu rozhlasu a televize v r zných oblastech s r znou rychlostí. Nejsnáze a nejrychleji prob hl p echod na digitál v satelitním vysílání. V podstat je dokon ena též digitalizace pozemního televizního vysílání. Zde digitalizace otev ela dve e pro podnikání v oblasti TV vysílání, takže jsme v sou asnosti sv dky bou livého rozvoje vzájemn si konkurujících vysílacích sítí. Také kabeloví operáto i zavád jí digitální programové balí ky, nebo mají dostatek volných frekvencí pro nové digitální programy. Rozhlasové vysílání má rozhodující etapu digitalizace teprve p ed sebou. Dosud p evládající „FM“ vysílání z pásma 88-108 MHz žádná nová technologie nevytla uje, takže o p echod na digitální vysílání rozhlasu zatím p íliš velký zájem není. Z toho d vodu je zavád ní digitálního rozhlasového standardu DAB+ velmi váhavé. Budoucnost sd lovacích médií je nepochybn digitální. Postupn se zavádí nebo budou zavád t ú inn jší p enosové varianty DVB-S2, DVB-T2, DVB-C2, které podpo í nabídku HDTV, 3DTV UltraHD atd. Stále dostupn jší vysokorychlostní p ipojení k internetu podpo í rozvoj zejména IP technologií. Prosazuje se tzv. hybridní televize, HbbTV, která umož uje doplnit zavedené TV kanály dopl kovými službami p enášenými po internetu.
- 12 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
3. Princip satelitního vysílání 3.1. Telekomunika ní družice 3.1.1.
Umíst ní
Družice pro p ímé televizní a rozhlasové vysílání jsou umíst ny na tzv. geostacionární ob žné dráze ve výšce zhruba 36000 (p esn 35786) km nad rovníkem. Protože jejich ob žná doba se rovná dob otá ení Zem kolem své osy, jeví se tyto satelity zdánliv bez pohybu. Drobné odchylky od stanovené dráhy jsou operátorem podle pot eby korigovány pomocnými motory. Družice jsou na geostacionární dráze rozmíst ny s vzájemným odstupem n kolika málo úhlových stup . Je ale b žné, že na ur ité orbitální pozici pracuje ve skute nosti celá skupina družic, z nichž každá zpracovává p id lenou ást kmito tového spektra a pozemskému pozorovateli se celý roj jeví jako jediný širokopásmový satelit. Takovému uskupení družic se n kdy íká flotila. Typickým p íkladem je flotila spole nosti SES Astra umíst ná na pozici 19,2 stup východn , která ítá 5 satelit nebo konkuren ní skupina 3 družic Hotbird spole nosti Eutelsat na pozici 13 stup východn (stav v dubnu 2014). 3.1.2.
Princip innosti a kmito tová pásma
Telekomunika ní družice pracuje v podstat jako retranslátor, p evád . Signály p ijímané z pozemního st ediska jsou po zpracování ihned odeslány zp t k zemi. Zpracováním signálu se rozumí jeho zesílení a kmito tové posunutí, které probíhá v tzv. transpondéru. Každá družice má až n kolik desítek transpondér , p i emž každému transpondéru p ísluší ur itý st ední nosný kmito et, který je pak uvád n v seznamu vysílaných program . Družice d líme podle pracovních pásem. Pro televizní a rozhlasové vysílání p es satelit se v sou asné dob používá pásmo C a zejména dvojpásmo Ku. Dále odlišujeme kmito tová pásma pro vzestupnou cestu („uplink“) a sestupnou cestu („downlink“). Kmito tové rozsahy pro downlink jsou shrnuty v následující tabulce: Pásmo C Ku – low band (dolní pásmo) Ku – high band (horní pásmo)
Kmito tový rozsah „downlink“ 3,7 – 4,2 GHz 10,7 – 11,7 GHz 11,7 – 12,75 GHz
Vidíme, že v porovnání s pozemním vysíláním družicová služba disponuje neoby ejn širokým frekven ním spektrem (až 2000 MHz v p ípad Ku pásma), což dovoluje vysílat obrovský po et program . 3.1.3.
Polarizace signál
Aby se kmito tové pásmo mohlo využít co nejefektivn ji, družice vysílají programy ve dvojicích polariza ních rovin. V Evrop se používá polarizace lineární, kdy n které programy jsou vysílány s horizontální polarizací, zatímco jiné s vertikální. N které satelity využívají polarizace kruhové (pravoto ivé a levoto ivé). Vysílání program v odlišných polarizacích umož uje dosáhnout vyššího po tu vysílaných program v hustším kmito tovém rastru, aniž by se p itom navzájem ovliv ovaly.
- 13 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
3.2. P ijímací stanice 3.2.1.
Anténa
Nejb žn ji užívaným typem antény pro satelitní p íjem je parabolická anténa. Je konstruována tak, aby se elektromagnetické vlny dopadající na celou její plochu odrazily a soust edily do tzv. ohniska. Rozlišujeme paraboly st edové, kde ohnisko leží v ose odrazné plochy, a ofsetové, kde signály dopadají na anténu šikmo a odrážejí se do ohniska vytvo eného pod osou antény. Velikost antény je dána v první ad kmito tovým pásmem, pro které jsou ur eny. Pro nižší kmito ty (C-pásmo) se používají paraboly o pr m ru kolem 2 – 3 m, zatímco antény pro p íjem Ku pásma jsou v tšinou jen 50 až 100 cm velké. Dále pak pot ebný pr m r antény závisí na pokrytí místa p íjmu požadovanou družicí a v úvahu by m la být vzata i rezerva pro p ípady p echodného zeslabení signál vlivem nep íznivého po así. Anténa je v tšinou montována pevn , ale existují i oto ná za ízení, která sm rují anténu na libovolnou družici v zorném poli. 3.2.2.
Vn jší jednotka (LNB)
V ohnisku paraboly je umíst na vn jší p ijímací jednotka, takzvaný konvertor (Low noise block, LNB). Ten zachycuje signály soust ed né v tzv. oza ova i (feedhorn), zesiluje je v nízkošumovém zesilova i a nakonec je konvertuje do p ízniv jšího kmito tového pásma tzv. satelitní mezifrekvence (SAT IF, 950 až 2150 MHz), které je svedeno koaxiálním kabelem do vnit ní jednotky. Existuje více typ LNB. Pro individuální p íjem se používají konvertory, jejichž p íjmové vlastnosti jsou dálkov ovládatelné vnit ní jednotkou (satelitním p ijíma em). Jde p itom o volbu p ijímané polariza ní roviny a v p ípad p íjmu v Ku pásmu také p epínání mezi p íjmem dolní a horní poloviny pásma. Podle po tu výstup se takové konvertory d lí na Single (1), Twin (2), Quad (4) a Octo (8). Pro skupinový p íjem s využitím multip epína se používají zejména konvertory Quattro s 4 výstupy, s pevným p i azením polarizací a pásem jednotlivým výstup m. V základní konfiguraci se na jednu anténu montuje jeden konvertor. Pomocí speciálních držák (tzv. multifokus) je však možné p ed odraznou plochu vystavit dva i více LNB, které pak p ijímají signály vysílané r znými družicemi. Tento zp sobu p íjmu je náro n jší na nastavení celé sestavy. Tzv. monoblok LNB je dvojice jednotlivých konvertor sestavených do spole ného kompaktního pouzdra. Jsou ur eny pro snadnou montáž vícedružicových p íjmových konfigurací, nelze je však použít spole n s multip epína em. 3.2.3.
Vnit ní jednotka (satelitní p ijíma )
Vnit ní jednotka plní adu funkcí. ídí pracovní režim konvertoru, vybírá z frekven ního spektra požadovaný kmito et, provádí demodulaci, opravuje chyby v datovém toku, extrahuje z n j obrazová a zvuková data pat ící požadovanému programu, která nakonec p evádí na výstupy pro zobrazovací jednotku. P ijíma se s televizorem propojuje kabelem HDMI p íp. SCART, u starších televizor je možné i p ipojení modulovaného signálu (PAL) do anténního vstupu. Krom vlastního výb ru program poskytuje p ijíma uživateli adu dalších funkcí, jako nap íklad teletext, EPG nebo HbbTV. Podle výbavy adíme satelitní p ijíma e do n kolika kategorií. V nejnižší cenové relaci leží tzv. FTA p ijíma e, schopné zpracovat jen voln vysílané programy („Free To Air“). P edplatitelé placených programových balí k pot ebují p ijíma e s vestav ným dekodérem kryptovaných kanál , spolu s te kou p ístupové karty provozovatele služby. Stále víc p ijíma je vybaveno funkcí PVR („Personal Video Recorder“) s možností záznamu na vestav ný nebo, dnes již ast ji, na externí USB hard disk p íp. pam typu Flash. Mnohé z PVR p ijíma mají zdvojené vstupní obvody („Twin tuner“), takže jsou schopny nap . jeden program zobrazovat na televizoru a - 14 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
sou asn jiný program nahrávat. Je t eba upozornit na to, že tyto p ijíma e pot ebují k plnému využití také dvojí p ipojení k LNB, jenž musí být v provedení Twin. V nejvyšší cenové kategorii pak najdeme p ijíma e s opera ním systémem Linux, jejichž vlastnosti (i cena) je p ibližují k výkonným osobním po íta m. Je možné je zapojit do po íta ové sít , p enášet data (nap . nahrané filmy) ob ma sm ry atd. Nejznám jším p edstavitelem této top t ídy je zna ka Dreambox. 3.2.4.
ízení vn jší jednotky a dalších periferií
Satelitní konvertor, p epína e a multip epína e musí být ízeny povely z vnit ní jednotky, kterou je zpravidla satelitní p ijíma .
3.2.4.1.
Analogové ízení
Volba p íjmového režimu univerzálního konvertoru (polarizace a kmito tového pásmo) se zm nou parametr stejnosm rného nap tí v koaxiálním kabelu, viz tabulka: Nap tí v kabelu 13 V, nemodulované 18 V, nemodulované 13 V, modulace kmito tem 22 kHz 18 V, modulace kmito tem 22 kHz
P epínací funkce Vertikál, dolní pásmo Horizontál, dolní pásmo Vertikál, horní pásmo Horizontál, horní pásmo
Analogové ízení se také používá k ovládání multip epína
3.2.4.2.
s 2 a 4 satelitními vstupy.
ídicí systém DiSEqC
Pro p epínání mezi konvertory se používá digitální povelový systém DiSEqC, který je založen na rychlém zapínání a vypínání modulace 22 kHz. Rozlišuje se n kolik úrovní tohoto protokolu: Verze protokolu DiSEqC 1.0 DiSEqC 1.1 DiSEqC 1.2
Užívaný p íkaz committed switch (band, polarization, position & option) uncommitted switch goto nn
DiSEqC 2.0, 2.1, 2.2
3.2.4.3.
Použití p epínání 4 družic v etn p epínání více než 4 družic natá ecí za ízení (motor); p epínání více než 4 družic K funkcionalit 1.x verzí p idává možnost obousm rné komunikace mezi p ijíma em a periferním za ízením (nevyužívá se)
ídicí systémy pro jednokabelové rozvody
EN50494 (Unicable) – povelový systém pro jednokabelový rozvod vyvinutý firmou FTA Comunications S.a.r.l: max. 2 družice, 8 p ijíma EN50607(Jess) – rozší ení systému Unicable vyvinuté firmou Jultec GmbH: až 64 družic, 32 p ijíma dHello – protokol vyvinutý firmou GT-SAT, 24 p ijíma , statický nebo dynamický režim
- 15 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
4. Technické parametry výrobk EMP-Centauri 4.1. Napájení elektrickým proudem 4.1.1.
Zp soby napájení
Pouze n kolik málo z našich výrobk nepot ebuje pro svou funkci žádné elektrické napájení. Jsou to ist pasivní za ízení, jako slu ova e, rozbo ova e, odbo ova e. Malé výrobky, zejména DiSEqC p epína e, n které multip epína e a zesilova e, jsou napájeny po koaxiálním kabelu. Zdrojem napájení je v takových p ípadech v tšinou satelitní p ijíma . N které produkty z této skupiny mají zabudovaný konektor pro p ipojení externího zdroje, tzv. sí ového adaptéru. V n kterých p ípadech je použití takového zdroje volitelné (jako posílení zdroje satelitního p ijíma e), v jiných je nutností (nap . napáje e kaskádních systém ). Multip epína e se zpravidla konstruují se zabudovaným sí ovým napájecím zdrojem, který zajiš uje jak napájení vnit ních obvod multip epína e, tak i p ipojených konvertor . Tyto výrobky jsou navíc opat eny zvláštním konektorem pro p ipojení vodi e ochranného uzemn ní. 4.1.2.
Zabudované napájecí zdroje
Již adu let vyrábíme a používáme výhradn tzv. spínané zdroje (pulsní). Ty se vyzna ují nižší hmotností, vyšším výkonem a v tší obvodovou složitostí. V sou asnosti se používají tyto varianty: • Zdroj P3U27: napájecí zdroj poskytující t i stejnosm rná nap tí (5V, 13V, 18V); užívají se s multip epína i ady MS9, MS13 a MS17 • Zdroj P1U27: napájecí zdroj poskytující stejnosm rné nap tí 18V; užívá k multip epína m ady MS5, p i montáži ke starším výrobk m je t eba odlomit nevyužité krajní kontakty • Zdroj P3U35 se používá jako náhradní díl ke starším výrobk m ad 160 a 170 • Zdroj P2U45: napájecí zdroj poskytující 2 nap tí (18 V, 12 V) pro multip epína e ad MS21 až MS33 • Zdroj E1U14 a E1U18: napájecí zdroj pro n které výrobky v ad E.LITE 4.1.3.
Sí ové adaptéry
Tyto napájecí zdroje jsou uzp sobeny k zasunutí p ímo do sí ové zástr ky. Jejich výstupní kablík je zakon en konektorem typu DC2.1, jenž je použit u ady našich produkt . V sou asnosti máme v nabídce tyto zdroje: • PA12 2A: zdroj vhodný k napájení p ístroj vyžadujících nap tí 12V, nap . zesilova • PA18 1,5A: zdroj ur ený k posílení napájení poskytovaného satelitními p ijíma i, zapojuje se k malým multip epína bez vlastního napájecího zdroje. 4.1.4.
Ochrana proti p etížení
Napájecí zdroje jsou chrán ny proti poškození p etížením dv ma zp soby: • Tavná pojistka, p i p etavení je nutno ji vym nit (pozor, není sklen ná, nýbrž SMD) • Elektronická ochrana, p echodn vypne zdroj p i p etížení nadm rným proudem nebo teplotou Správná funkce zabudovaného zdroje je indikována svitem LED diody. Pokud dioda nesvítí, znamená to p erušení tavné pojistky, aktivaci elektronické ochrany nebo trvalé poškození zdroje. Blikání diody znamená p etížení zdroje (nap . zkrat v kabelech k LNB), p ípadn vnit ní závadu zdroje.
- 16 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
4.1.5.
aktualizace 8-9-2014
Parametry napájecích zdroj
4.1.5.1.
Informace na typovém štítku
Typový štítek se nachází na plastovém krytu zdroje a obsahuje tyto údaje: • Ozna ení zdroje • Vstupní elektrické parametry – nap tí a kmito et el. sít , p íkon • Výstupní elektrické parametry – nap tí a maximální proud • Standardizované symboly charakterizující zdroj zejména z hlediska bezpe nosti • Upozorn ní na nutnost použití pouze v suchém prost edí
4.1.5.2.
Informace v technické dokumentaci
Krom údaj uvedených na typovém štítku se v technické dokumentaci mohou objevit i další informace: • Ú innost zdroje – pom r mezi jeho výkonem a p íkonem • Maximální výstupní výkon, ve starší dokumentaci se uvádí též maximální proud LNB, což je rozdíl maximálního proudu zdroje a proudu spot ebovaného konkrétním výrobkem, s nímž je napájecí zdroj použitý • Povolený rozsah teploty prost edí
- 17 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
4.2. Pracovní vlastnosti výrobk 4.2.1.
Kmito tový rozsah (Frequency Range)
Pro satelitní pásmo, p esn ji e eno pro pásmo satelitní mezifrekvence, používáme tyto rozsahy kmito t (není-li pro konkrétní výrobek udáno jinak): • 950–2300 MHz pro adu PROFI • 950–2150 MHz pro adu E.LITE Pro pozemní pásmo používáme tyto rozsahy kmito t (není-li pro konkrétní výrobek udáno jinak): • 5–862 MHz v p ípad pasivního pozemního vstupu • 40–862 MHz v p ípad aktivního pozemního vstupu 4.2.2.
Vložený útlum / zisk (Insertion Loss / Gain)
Vložený (též pr chozí) útlum udává, jak je signál zeslaben pr chodem skrze za ízení. Pokud je signál naopak zesílen, pak se udává vložený zisk. Logaritmická jednotka dB vyjad uje pom r síly výstupu k výstupu. Výhodou tohoto vyjád ení je jednoduché s ítání útlum , pop ípad zisk na všech ástech p enosového et zce: nap . má-li nap . zesilova zisk 10 dB, p epína útlum 5 dB a kabely útlum také 5 dB, pak celkový útlum soustavy je 10−5−5=0 dB, a signály jsou tedy na výstupu stejn silné jako na vstupu. Zpravidla je pro jeden výrobek specifikován jeden vložený útlum. U n kterých skupin výrobk se však rozlišuji dva vložené útlumy, nap . u odbo ova a kaskádních multip epína : • „Trunk loss“ – útlum v p ímém (kaskádním) sm ru • „Tap loss“ – útlum na odbo ných výstupech Vložený útlum je d ležitým parametrem pro návrh rozvodných systém , protože síla signál na ú astnických zásuvkách musí spl ovat nejen podmínky stanovené výrobci televizních a satelitních p ijíma , ale v n kterých zemích i ú edn stanovené p edpisy. 4.2.3.
Izolace
Izolací se rozumí potla ení nežádoucích pr nik mezi r znými vstupy nebo pr chozími vedeními. Je-li specifikována hodnota izolace mezi vstupy p epína e 20 dB, pak to znamená, že nežádoucí signály ze sousedních vstup jsou o 20 dB slabší oproti signál m ze zvoleného vstupu. U multip epína se obvykle uvádí n kolik izolací: • Izolace mezi polarizacemi • Izolace mezi pásmy • Izolace mezi satelity U n kterých výrobk mohou být uvád ny i jiné izolace. Vždy platí, že ím vyšší hodnota, tím lépe. Použitelné minimum je okolo 20 dB pro samostatn zapojené výrobky, 30 dB pro izolaci pr chozích páte ních vedení („trunk lines“) kaskádních komponent . 4.2.4.
Maximální úrove signálu
Za ízení, které obsahuje zesilovací prvky, dokáže zpracovat r zn silné vstupní signály, avšak jen po ur itou mez, po jejímž p ekro ení dojde k narušení p enášených informací. Mezní hodnota síly signál na vstupech p ístroje je vyjád ena jako maximální vstupní úrove a udává se obvykle v dBuV. Má-li vstupní signál práv takovou úrove , pak po zapo tení pr chozího útlumu (nebo zisku) získáme maximální výstupní úrove .
- 18 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
Maximální signálové úrovn jsou d ležitým vodítkem p i návrhu rozvodných systém , protože omezují výb r komponent na takové, které jednak snesou vstupní signálové úrovn , jednak poskytnou p im en silné výstupní signály dalším za ízením rozvodného systému.
- 19 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
4.3. Produktové ady Sortiment EMP-Centauri je v sou asné dob roz len n do dvou hlavních produktových ad, PROFI CLASS a E.LITE CLASS. Výrobky ady PROFI CLASS se vyzna ují t mito vlastnostmi: • Rozší ený rozsah povolených teplot prost edí (−30º – +70º) • Samostatné multip epína e mají nastavitelné zeslabova e signálu (atenuátory) pro každý vstup, p epínání mezi pasivním a aktivním pozemním vstupem a poskytují napájení pozemního vstupu • asto s vestav ným napájecím zdrojem • Prodloužená 4-letá záruka
Výrobky ady E.LITE CLASS se vyzna ují t mito vlastnostmi: • • • •
Standardní rozsah povolených teplot prost edí (−25º – +60º) Samostatné multip epína e v provedení bu s pasivním, p íp. aktivním pozemním vstupem; nemají atenuátory Napájení je v tšinou ešeno vn jším adaptérem Dvouletá záru ní doba
P íklad montáže:
- 20 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
5.
aktualizace 8-9-2014
ešení individuálního satelitního p íjmu 5.1. P íjem jedné družice 5.1.1.
P íjem na jednom p ijíma i
V nejjednodušší p íjmové konfiguraci, tj. p íjem z jedné družice na jednom p ijíma i, posta uje základní výbava: parabolická anténa s konvertorem typu Single, koaxiální kabel k satelitnímu p ijíma i a propojení s televizorem. Chce-li uživatel provozovat také p íjem pozemn vysílaných program a má-li pozemní anténu umíst nou poblíž paraboly, má dv možnosti: bu vede soub žn dva koaxiální kabely, anebo využije možnosti slou it signály satelitního a pozemního pásma do spole ného vedení. Ze sortimentu EMP-Centauri lze nabídnout: • C2/1PNP(T+S)-W1: slu ova satelitního a pozemního pásma ve vn jším provedení • C2/1PNP(T+S)5V-W1: jako výše, ale s možností napájet p edzesilova umíst ný v pozemní antén (tzv. aktivní anténa) nap tím 5 V získaným z napájení LNB • C2/1ENP(T+S)-1: slu ova satelitního a pozemního pásma ve vnit ním provedení Slou ené signály je nutno poblíž televizoru op t rozd lit, a to bu pomocí standardní satelitní ú astnické zásuvky anebo op t výrobkem C2/1PNP(T+S)-W1 nebo C2/1ENP(T+S)-1, tentokrát ve funkci rozbo ova e. P íklady zapojení:
5.1.2.
P íjem na dvou p ijíma ích (nebo na p ijíma i s dual tunerem)
Je-li požadován p íjem program z jedné družice na dvou p ijíma ích, eventuáln p íjem na p ijíma i s dvojitým tunerem, je nutné použít konvertor Twin a ke každému satelitnímu p ijíma i vést samostatný koaxiální kabel. Op t se nabízí možnost využití t chto vedení i pro pozemn vysílané programy, navíc s výhodou užití jediné terestrické antény. • C3/2PNP(T+2S)-W1: slu ova dvou satelitních a jednoho pozemního vedení ve vn jším provedení Ke každému z obou satelitních p ijíma pak putují nejen satelitní, ale i pozemní programy. Rozbo ení je možno provést op t bu ú astnickou zásuvkou nebo pomocí slu ova e C2/1ENP(T+S)-1.
- 21 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
P íklad zapojení:
5.1.3.
P íjem na t ech a více p ijíma ích
Pro p íjem program z jedné družice na t ech, nebo ty ech p ijíma ích je nutné použít konvertor Quad s 4 výstupy. P islou ení pozemních signál lze op t provést stejným zp sobem: • C5/4PNP(T+4S)-W2 – slu ova ty satelitních a jednoho pozemního vedení ve vn jším provedení • C5/4ENP(T+4S)-2 – slu ova ty satelitních a jednoho pozemního vedení ve vnit ním provedení Rozbo ení u televizoru lze op t provést ú astnickou zásuvkou nebo pomocí slu ova e C2/1ENP(T+S)-1. Je t eba poznamenat, že zásobení ty televizor pozemními signály již vyžaduje pom rn silný signál na výstupu antény. V p ípad pot eby je možno použít vhodné zesilova e: • A1/1PET12dB-1 – zesilova pozemního pásma, zisk 12 dB • A1/1PET30dB-1 – zesilova pozemního pásma, zisk 30 dB Tyto zesilova e vyžadují napájení pomocným kabelem (12V) zakon eným konektorem typu DC2.1. • PA12 2A – napájecí adaptér 12V s kabelem zakon eným konektorem DC2.1 P íklady zapojení:
5.1.4.
P íjem na p ti a více p ijíma ích
Pro p íjem program z jedné družice na p ti až osmi p ijíma ích je nutné použít konvertor Octo s 8 výstupy. Pro p islou ení pozemních signál již nenabízíme samostatný produkt, je však možné použít konvertor Quattro a multip epína pro 1 družici s pozemním vstupem. Podrobn ji viz kap. 6.5.
- 22 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
5.2. P íjem dvou družic 5.2.1.
P íjem na jednom p ijíma i
Pro p íjem ze dvou družic na jednom p ijíma e použijeme dva konvertory typu Single, které umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. Je t eba v novat pozornost mechanickému nastavení obou LNB, aby oba ležely v ohnisku p íslušné družice. Dále je t eba instalovat jednoduchý p epína konvertor : • S2/1PCN-W1 – univerzální p epína DiSEqC 1.0 position/ DiSEqC 1.1/ DiSEqC 1.2, vn jší provedení Je-li požadován také pozemní p íjem, je t eba namísto toho použít: • S2/1PCPpos-W1 – DiSEqC 2.0 p epína pro 2 LNB, dopln ný slu ova em s pozemní anténou, vn jší provedení • S2/1ECP-1 – DiSEqC 2.0 p epína pro 2 LNB, dopln ný slu ova em s pozemní anténou, vnit ní provedení U televizoru je nutné provést op tovné rozbo ení kmito tových pásem. P íklady zapojení:
5.2.2.
P íjem na dvou p ijíma ích (nebo na p ijíma i s dual tunerem)
Pro p íjem ze dvou družic na dvou p ijíma ích, nebo pro p ipojení p ijíma e s dvojitým tunerem, použijeme dva konvertory typu Twin, které op t umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. Z nabídky EMP-Centauri lze doporu it vhodné p epína e: • S4/2PCN-W2 – DiSEqC 2.0 p epína pro 2 Twin LNB ve vn jším provedení Je-li požadován také pozemní p íjem, je t eba namísto toho použít: • S4/2PCP-W2 – DiSEqC 2.0 p epína pro 2 Twin, dopln ný slu ova em s pozemní anténou, ve vn jším provedení • S4/2ECP-2 – DiSEqC 2.0 p epína pro 2 Twin LNB ve vnit ním provedení U televizoru je nutné provést op tovné rozbo ení kmito tových pásem.
- 23 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
P íklady zapojení:
5.2.3.
P íjem na t ech a ty ech p ijíma ích
Pro p íjem ze dvou družic na t ech nebo ty ech p ijíma ích použijeme dva konvertory typu Quad, které op t umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. V nabídce EMP-Centauri není speciální produkt, který by ešil tyto požadavky. Lze však vytvo it sestavu, která požadovaný úkol splní: • S2/1PCN-W1 – univerzální p epína DiSEqC 1.0 position/ DiSEqC 1.1/ DiSEqC 1.2, vn jší provedení, použít 3 nebo 4 ks podle po tu p ijíma (alternativn je možno použít i dvojité p epína e S4/2PCN-W2) Je-li požadován také pozemní p íjem, lze systém doplnit produktem • C5/4PNP(T+4S)-W2 – slu ova ty satelitních a jednoho pozemního vedení ve vn jším provedení • C5/4ENP(T+4S)-2 – slu ova ty satelitních a jednoho pozemního vedení ve vnit ním provedení U televizoru je nutné provést op tovné rozbo ení kmito tových pásem. 5.2.4.
P íjem na p ti až osmi p ijíma ích
Pro p íjem ze dvou družic na p ti až osmi p ijíma ích použijeme dva konvertory typu Octo, které op t umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. V nabídce EMP-Centauri není speciální produkt, který by ešil tyto požadavky. Lze však vytvo it sestavu, která požadovaný úkol splní: • S2/1PCN-W1 – univerzální p epína DiSEqC 1.0 position/ DiSEqC 1.1/ DiSEqC 1.2, vn jší provedení, použít po et kus podle po tu p ijíma (alternativn je možno použít dvojité p epína e S4/2PCN-W2) Pro p islou ení pozemních signál již nenabízíme samostatný produkt, je však možné použít dva konvertory Quattro a multip epína pro 2 družici s pozemním vstupem. Podrobn ji viz kap. 6.6.
- 24 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
5.3. P íjem t í a ty družic 5.3.1.
P íjem na jednom p ijíma i
Pro p íjem ze t í nebo ty družic na jednom p ijíma e použijeme t í nebo ty i konvertory typu Single, které umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. Je t eba v novat pozornost mechanickému nastavení LNB, aby ležely v ohnisku p íslušných družic. Dále je t eba instalovat jednoduchý p epína konvertor : • S4/1PCN-W1 – DiSEqC 2.0 p epína pro 4 LNB ve vn jším provedení • S4/1ECN-2 – DiSEqC 2.0 p epína pro 4 LNB ve vnit ním provedení Je-li požadován také pozemní p íjem, lze využít výrobek: • S4/1PCP-W1 – DiSEqC 2.0 p epína pro 4 LNB, dopln ný slu ova em s pozemní anténou, vn jší provedení U televizoru je nutné provést op tovné rozbo ení kmito tových pásem. P íjem ze t í nebo ty družic se dá realizovat i pomocí tzv. monoblok LNB: Pro 3 družice se zapojí jeden monoblok a single LNB, pro 4 družice se zapojí 2 ks monoblok LNB. Pro p epínání se použije typ • S2/1PCNopt-W1 – DiSEqC 2.0 p epína s 2 vstupy ve vn jším provedení, ízený povelem Option Je-li požadován také pozemní p íjem, je možné použít verzi p epína e s pozemním vstupem: • S2/1PCPopt-W1 – DiSEqC 2.0 p epína s 2 vstupy ve vn jším provedení, ízený povelem Option, dopln ný slu ova em s pozemní anténou U televizoru je nutné provést op tovné rozbo ení kmito tových pásem. P íklady zapojení:
5.3.2.
P íjem na dvou p ijíma ích (nebo na p ijíma i s dual tunerem)
Pro p íjem ze 3 nebo 4 družic na dvou p ijíma ích, eventuáln pro p ipojení p ijíma e s dvojitým tunerem, použijeme 3 nebo 4 konvertory typu Twin, které op t umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. Z nabídky EMP-Centauri lze doporu it vhodný p epína : • S8/2PCN-W2 – dvojitý DiSEqC 2.0 p epína pro 4 Twin LNB ve vn jším provedení
- 25 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
Je-li požadován také pozemní p íjem, lze systém doplnit produktem • C3/2PNP(T+2S)-W1 – slu ova dvou satelitních a jednoho pozemního vedení ve vn jším provedení U televizoru je nutné provést op tovné rozbo ení kmito tových pásem. P íklady zapojení:
P íjem se alternativn dá realizovat i s využitím konvertor typu Twin monoblok. ešení je obdobné popsanému v kapitole 5.3.1. 5.3.3.
P íjem na t ech a ty ech p ijíma ích
Pro p íjem ze 3 nebo 4 družic na t ech nebo ty ech p ijíma ích použijeme 3 nebo 4 konvertory typu Quad, které umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. V nabídce EMP-Centauri není speciální produkt, který by ešil tyto požadavky. Lze však vytvo it sestavu, která požadovaný úkol splní: • S4/1PCN-W1 – DiSEqC 2.0 p epína pro 2 LNB ve vn jším provedení, použít 3 nebo 4 ks podle po tu p ijíma • S8/2PCN-W2 – dvojitý DiSEqC 2.0 p epína pro 4 Twin LNB ve vn jším provedení, 2 ks pro 4 p ijíma e Je-li požadován také pozemní p íjem, lze systém doplnit produktem • C5/4PNP(T+4S)-W2 p i požadavku na p islou ení signál z pozemní antény U televizoru je nutné provést op tovné rozbo ení kmito tových pásem. 5.3.4.
P íjem na p ti až osmi p ijíma ích
Pro p íjem ze 3 nebo 4 družic na p ti až osmi p ijíma ích použijeme t i nebo ty i konvertory typu Octo, které op t umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. V nabídce EMP-Centauri není speciální produkt, který by ešil tyto požadavky. Lze však vytvo it sestavu, která požadovaný úkol splní: • S4/1PCN-W1 – DiSEqC 2.0 p epína pro 4 LNB ve vn jším provedení, použít po et kus podle po tu p ijíma • S8/2PCN-W2 – dvojitý DiSEqC 2.0 p epína pro 4 Twin LNB ve vn jším provedení, použít po et kus podle po tu p ijíma (1 ks na 2 p ijíma e) Pro p islou ení pozemních signál již nenabízíme samostatný produkt, je však možné použít t i nebo ty i konvertory Quattro a multip epína pro 3 nebo 4 družice s pozemním vstupem. Podrobn ji viz kap. 6.7 a 6.8.
- 26 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
5.4. P íjem p ti až osmi družic 5.4.1.
P íjem na jednom p ijíma i
Pro p íjem z více družic na jednom p ijíma e použijeme konvertory typu Single, které umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. Je možné, že bude nutno použít speciáln tvarovanou (toroidní) anténu pro vícedružicový p íjem. Každopádn je t eba v novat velkou pozornost mechanickému nastavení LNB, aby ležely v ohnisku p íslušných družic. Dále je t eba instalovat n který z dále uvedených p epína : • S8/1PCP-W2 – DiSEqC 1.0&1.1&1.2 p epína pro 8 LNB s pozemním vstupem, vn jší provedení • S8/1PCN-3 – DiSEqC 1.0&1.1&1.2 p epína pro 8 LNB, vnit ní provedení P epína e jsou konfigurovatelné do provozních mód DiSEqC 1.0 (jen 4 vstupy), 1.0+1.1, 1.1, 1.2, volba módu se provádí pá kami DIP p epína e. Funk ní rozdíly mezi jednotlivými módy znázor uje tabulka: Vstup p ep. 1 2 3 4 5 6 7 8
DiSEqC 1.0
DiSEqC 1.0+1.1
DiSEqC 1.1
committed 1 (A) committed 2 (B) committed 3 (C) committed 4 (D)
committed 1 (A), uncommitted 1 committed 2 (B), uncommitted 1 committed 3 (C), uncommitted 1 committed 4 (D), uncommitted 1 committed 1 (A), uncommitted 2 committed 2 (B), uncommitted 2 committed 3 (C), uncommitted 2 committed 4 (D), uncommitted 2
uncommitted 1 uncommitted 2 uncommitted 3 uncommitted 4 uncommitted 5 uncommitted 6 uncommitted 7 uncommitted 8
DiSEqC 1.2 Pozice motoru
Mód DiSEqC 1.0+1.1 je vhodný pro ty p ijíma e, které mají omezený rozsah nastavení parametru „uncommitted“ (nap . výrobky zna ky Topfield). Mód DiSEqC 1.1 je naopak nutný tam, kde má být sou asn používán i p epína ovládaný protokolem DiSEqC 1.0. Mód DiSEqC 1.2 je vhodný pro ty uživatele, jejichž p ijíma nepodporuje protokol DiSEqC 1.1. V p ípad slou ení satelitních signál s pozemními je nutno u televizoru provést rozbo ení pomocí ú astnické zásuvky anebo slu ova em C2/1PNP(T+S)-W1 nebo C2/1ENP(T+S)-1. P íklady zapojení:
- 27 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
5.4.2.
aktualizace 8-9-2014
P íjem na dvou p ijíma ích (nebo na p ijíma i s dual tunerem)
Pro p íjem z více družic použijeme konvertory typu Twin, které umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. Stejn je t eba postupovat p i p ipojení p ijíma e s dvojitým tunerem. Vhodné p epína e z nabídky EMP-Centauri: • S8/1PCN-3 – DiSEqC 1.0&1.1&1.2 p epína pro 8 LNB, vnit ní provedení, 2 ks Tyto p epína e lze mechanicky spojit pomocí plastových úchyt . Pro p islou ení pozemních signál je možné využít: • C3/2PNP(T+2S)-1 – slu ova dvou satelitních a jednoho pozemního vedení ve vnit ním provedení, násuvné konektory pro satelitní vstupy U televizoru je nutné provést op tovné rozbo ení kmito tových pásem. P íklady zapojení:
5.4.3.
P íjem na t ech a ty ech p ijíma ích
Pro p íjem z více družic použijeme konvertory typu Quad, které umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. Vhodné p epína e z nabídky EMP-Centauri: • S8/1PCN-3 – DiSEqC 1.0&1.1&1.2 p epína pro 8 LNB, vnit ní provedení, po et kus podle po tu p ijíma Tyto p epína e lze mechanicky spojit pomocí plastových úchyt . Pro p islou ení pozemních signál je t eba využít kombinaci t chto slu ova : • C3/3PNP(T+2S)-1 – slu ova dvou satelitních a jednoho pozemního vedení ve vnit ním provedení, násuvné konektory pro satelitní vstupy, pr b žné provedení, 1 ks • C3/2PNP(T+2S)-1 – slu ova dvou satelitních a jednoho pozemního vedení ve vnit ním provedení, násuvné konektory pro satelitní vstupy, koncové provedení, 1 ks U televizoru je nutné provést op tovné rozbo ení kmito tových pásem. P íklady zapojení:
- 28 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
5.4.4.
aktualizace 8-9-2014
P íjem na p ti až osmi p ijíma ích
Pro p íjem z více družic použijeme konvertory typu Octo, které umístíme do antény pomocí multifokálního držáku. Vhodné p epína e z nabídky EMP-Centauri: • S8/1PCN-3 – DiSEqC 1.0&1.1&1.2 p epína pro 8 LNB, vnit ní provedení, po et kus podle po tu p ijíma Tyto p epína e lze mechanicky spojit pomocí plastových úchyt . Pro p islou ení pozemních signál je t eba využít • C3/3PNP(T+2S)-1 – slu ova dvou satelitních a jednoho pozemního vedení ve vnit ním provedení, násuvné konektory pro satelitní vstupy, pr b žné provedení, 2 až 3 ks • C3/2PNP(T+2S)-1 – slu ova dvou satelitních a jednoho pozemního vedení ve vnit ním provedení, násuvné konektory pro satelitní vstupy, koncové provedení, 1 ks U televizoru je nutné provést op tovné rozbo ení kmito tových pásem. P íklady zapojení:
Praktická realizace sestavy pro 4 ú astnická místa:
Jako alternativní ešení doporu ujeme zvážit nasazení samostatných multip epína 8 družic, viz kapitola Komponenty pro hv zdicový rozvod 5 až 8 družic, str. 42.
- 29 -
pro p íjem 5 až
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
5.5. P íjem devíti až šestnácti družic 5.5.1.
P íjem na jednom p ijíma i
Pro p íjem z více družic na jednom p ijíma e použijeme konvertory typu Single, p i emž bude z ejm t eba použít toroidní anténu. Nastavování takové sestavy již m že být dosti náro né. Dále je t eba použít p epína : • S16/1PCP-W3 – DiSEqC 1.0&1.1&1.2 univerzální p epína pro 16 LNB s pozemním vstupem, vn jší provedení Tento p epína je možno ovládat v režimech DiSEqC 1.0, 1.0+1.1, 1.1 a 1.2, volba módu se provádí pá kami DIP p epína e. Je proto univerzáln použitelný pro všechny typy p ijíma . Chování v jednotlivých módech je odvozeno od p epína ady S8/1, viz tabulka na str. 27. V p ípad slou ení satelitních signál s pozemními je nutno u televizoru provést rozbo ení pomocí C2/1ENP(T+S)-1. P íklady zapojení:
5.5.2.
P íjem na dvou p ijíma ích (nebo na p ijíma i s dual tunerem)
Pro p íjem z více družic na dvou p ijíma ích, eventuáln na p ijíma i s dvojitým tunerem, použijeme konvertory typu Twin osazené do toroidní antény a svody z LNB p ivedeme ke dv ma p epína m EMP-Centauri: • S16/1PCP-W3 – DiSEqC 1.0&1.1&1.2 univerzální p epína pro 16 LNB s pozemním vstupem, vn jší provedení, 2 ks Je-li požadován také pozemní p íjem, je nutno signály z pozemní antény nejprve rozbo it (není v nabídce), anebo je se satelitními signály slou it až za výstupy p epína : • C3/2PNP(T+S)-W1 – slu ova dvou satelitních a jednoho pozemního vedení ve vn jším provedení U televizoru je nutné provést op tovné rozbo ení kmito tových pásem.
- 30 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
6.
aktualizace 8-9-2014
ešení spole ného satelitního p íjmu 6.1. Rozvod satelitních mezifrekvencí
V tomto systému se rozvád jí všechny p ijímané satelitní signály ve form paraleln vedených mezifrekven ních pásem do tzv. multip epína , k nimž jsou samostatnými kabely p ipojeny všechny ú astnické zásuvky. Výhodou je kompletní dostupnost všech satelitních program a relativn nízká cena za ízení, nevýhodou pak velké množství koaxiálních kabel . Satelitní multip epína e tvo í jádro výrobního sortimentu firmy EMP-Centauri.
6.2. Základní vlastnosti multip epína 6.2.1.
Princip innosti
Multip epína je za ízení, které se v azuje mezi konvertor a satelitní p ijíma . Z hlediska p ijíma e se multip epína chová jako univerzální p epínatelné LNB, ili poskytuje práv tu satelitní mezifrekvenci, o jakou p ijíma požádá p íslušnými ídicími povely. Každý p ijíma zapojený v systému tak má zajišt n p ístup ke všem vysílaným program m družice. V p ípad rozvodu více družic se multip epína v i p ijíma i chová jako soustava n kolika LNB p epínaných DiSEqC p epína em. Op t platí, že pomocí standardních povel (analogové + DiSEqC) má každý p ipojený p ijíma p ístup ke všem program m vysílaných danými družicemi. 6.2.2.
Oblast použití
Multip epína e se vyráb jí s minimálním po tem výstup 4. V n kterých p ípadech však m že být výhodné ešit malý rozvod pro 4 až 8 ú astník s využitím konvertor Quad i Octo, bez použití multip epína e. Tato ešení jsou popsána v kapitole individuálního p íjmu. Rozhodnutí p itom záleží na zvážení všech aspekt obou variant, technických i ekonomických. S nar stajícím po tem p ijímaných družic a po tu ú astník multip epína ové rozvody nabývají na komplexnosti, zejména prudce roste délka spot ebovaného koaxiálního kabelu. V praxi se rozvody s multip epína i budují do celkového po tu 16 satelitních polarizací a zhruba 100 až 200 ú astník . 6.2.3.
Satelitní vstupy a výstupy
Multip epína je za ízení, které v sob sdružuje n kolik p epína satelitních vstup , každý p epína p ísluší jednomu výstupu. Pro každý satelit je nutno vyhradit 4 vstupy, každá taková tve ice se propojí se satelitním konvertorem (LNB). V p ípad Quattro LNB (doporu eno) je t eba dbát na správné propojení LNB s multip epína em, prohození kabel má za následek ztrátu p íjmu. Satelitní vstupy multip epína e jsou proto p íslušn ozna eny: • Vertikální polarizace, dolní pásmo; zna eno A – V/L • Horizontální polarizace, dolní pásmo; zna eno B – H/L • Vertikální polarizace, horní pásmo; zna eno C – V/H • Horizontální polarizace, horní pásmo; zna eno D – H/H Jednotlivé tve ice vstup jsou pak obvykle zna eny jako Sat System A, Sat System B atd. Výstupní konektory se obvykle propojují s ú astnickými zásuvkami. P i dimenzování systému je t eba pamatovat na to, že moderní p ijíma e s dvojitým tunerem vyžadují dvojí p ipojení, a proto obsadí po dvou výstupech multip epína e.
- 31 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
6.2.4.
aktualizace 8-9-2014
Kompatibilita s Quad LNB
Quad LNB je satelitní konvertor s 4 univerzálními výstupy. Na každém z výstup poskytuje takovou polarizaci/pásmo, jakou si vyžádá ídicí jednotka, kterou je zpravidla satelitní p ijíma . P ipojí-li se ovšem takový konvertor k multip epína i, je od ídicích povel p ijíma e „od íznut“. (Multip epína e totiž nepropoušt jí mezi svými vstupy a výstupy žádné ídicí povely.) Kompatibilita s Quad LNB znamená, že multip epína je schopen p evzít funkci ídicí jednotky, tedy nastavit p ipojený konvertor tak, aby pracoval jako Quattro LNB. Pozn.: p i kompatibilit s Quad je možné využít i Octo LNB. N které multip epína e mají možnost tuto funkci ovlivnit pomocí pá ek miniaturního DIPp epína e umíst ného zpravidla v okénku kovového ráme ku. Je možné vypnout modulaci 22 kHz pro ur ité vstupy, což m že být ve zvláštních p ípadech výhodné (ve spojení s Dual/Twin LNB). 6.2.5.
Pozemní vstup
Vstup pro pozemní signály je až na výjimky jediný a širokopásmový. To znamená, že pokud je pozemní p íjem zajiš ován více anténami, je nutno provést nejd íve slou ení výstup všech antén do jediného kabelu. Zde je možné využít nap . slu ova dvou UHF antén, C2/1ENP(U+U)-1, vícepásmový zesilova A4/1+1EIT-7 a jeho varianty, nebo p edzpracování n kterým systémem pro spole né antény. Pozemní vstup není p epínán, ale rozbo en ke všem výstup m, kde je pozemní pásmo slou eno se satelitním. V p ípad tzv. pasivního multip epína e je proto pozemní pásmo zatíženo pom rn zna ným rozbo ovacím útlumem. Výhodné je naopak to, že skrze multip epína mohou procházet i signály v opa ném sm ru (využívá se u kabelového internetu). Tam, kde není možné tolerovat velký útlum v pozemním pásmu, je nutno použít multip epína s tzv. aktivním pozemním vstupem. Ten navíc obsahuje zesilova , který úpln nebo z ásti kryje ztráty rozbo ením. Multip epína e za azené do ady PROFI CLASS umož ují volbu pasivního a aktivního režimu nastavovacím prvkem podle místní pot eby. Je to realizováno bu pá kou DIP-p epína e, nebo pomocí otá ivého prvku u pozemního vstupu, viz další kapitola. Výhody a nevýhody pasivního a aktivního pozemního vstupu shrnuje tabulka: Provedení Pasivní
Aktivní
Univerzální
Výhody • Vysoká maximální vstupní úrove – možno za adit za výkonný domovní zesilova • Obousm rný p enos (internet) • Propouští signály i v p ípad výpadku napájení i poruchy zdroje • Vyšší spolehlivost • Nižší cena • Možno použít v místech se slabými signály •
Možnost volby režimu podle místních podmínek
nevýhody • Velký vložený útlum – znemož uje nasazení tam, kde jsou slabé až st edn silné pozemní signály
• • • •
Nep enáší kabelový internet Možnost poškození zesilova e atmosférickou elekt inou Vyšší cena Vyšší cena
U multip epína PROFI CLASS je na pozemním vstupu je p ítomno stejnosm rné nap tí, které je elektronicky jišt no na maximální proud 100 až 150 mA a m že být použito k napájení - 32 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
p edzesilova e v pozemní antén . V p ípad v tšího proudového odb ru (nap . p i p ipojení antény p es symetriza ní len, který pro stejnosm rný proud tvo í krátké spojení), dojde k odpojení tohoto nap tí, pop . omezení protékajícího proudu na neškodnou velikost. 6.2.6.
Atenuátory
Atenuátory jsou nastavitelné zeslabova e vstupních signál . Lze je ovládat otá ením h ídelky, vy nívající nad víko p ístroje. Výrobky PROFI CLASS jsou standardn vybaveny atenuátorem pro každý satelitní vstup. Atenuátory jsou z výroby nastaveny na minimální útlum. V n kterých p ípadech, kdy p íliš silný vstupní signál p sobí rušení jiného vstupu nebo p ebuzení zesilova e, lze oto ením h ídelky doleva tento signál zeslabit a tak dosáhnout zlepšení kvality signál . Atenuátor pozemního vstupu plní u n kterých typ multip epína ješt další funkci: p i jeho vyto ení do levé krajní polohy (maximální zeslabení) dojde k p epnutí zp sobu p enosu pozemních signál z aktivního na pasivní. U nových typ multip epína , kde je pozemní zesilova osazen prvky s vysokou vybuditelností, je funkce zeslabení signál vypušt na a oto ná h ídelka slouží pouze k p epnutí aktivního a pasivního režimu.
- 33 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
6.3. Konfigurace multip epína ového rozvodu 6.3.1.
Hv zdicové zapojení
Toto zapojení se vyzna uje hlavním uzlem, v n mž je umíst n samostatný multip epína . Sem jsou svedeny p ívody od satelitních konvertor a pozemních antén, naopak odtud vystupují kabely k všem ú astnickým zásuvkám. Je to nejjednodušší zp sob provedení, vhodný zejména pro menší rozvody do 20 – 30 ú astnických zásuvek. Výhody: • Snadná montáž a nastavení • Relativn snadná možnost rozší ení p íjmu na další družice Nevýhody: • Omezený po et ú astník • Hv zdicová konfigurace ve velkých budovách vede k velkému množství dlouhých ú astnických kabel • V p ípad poruchy je celý d m bez satelitní, pop . i pozemní televize 6.3.2.
Paralelní spojování
Hlavní uzel je možno pom rn snadno rozší it na dvojnásobný, p ípadn až ty násobný po et výstup rozbo ením všech vstupních vedení na dva, eventuáln ty i sm ry. Takto znásobená vstupní vedení se použijí k p ipojení 2, 3 nebo 4 multip epína . Základní hv zdicové uspo ádání rozvodu je p itom zachováno. Výhody: • Zvýšení po tu ú astník Nevýhody: • Obtížn jší montáž uzlu (mnoho kabelových propojek) 6.3.3.
Kaskádní zapojení
Požadavek na zapojení n kolika desítek ú astnických zásuvek vede asto ke kaskádnímu ešení. Je typické tím, že se vytvo í hlavní (páte ní) rozvodná linie, která jako stoupa ka prochází všemi patry domu. Je ovšem možné i vytvo it kaskádu horizontální, která prochází p es jednotlivé vchody nižších, ale dlouhých bytových dom . Rozvod se tak p izp sobuje stavebnímu len ní budovy. U typické kaskády je v každém pat e umíst n kaskádní multip epína , který odebírá ást vf energie z pr chozích vedení a obsluhuje ú astnické zásuvky ve svém pat e. Po n kolika patrech je t eba za adit zesilova , který vrátí signálové úrovn na p vodní hodnoty. Z výrobk EMP-Centauri je možné tímto zp sobem vytvo it kaskádní rozvod pro až 120 ú astník , s p íjmem jedné i více družic. Výhody: • Vyšší dosažitelný po et zásuvek • Porucha jednoho multip epína e zpravidla neovlivní p íjem v jiných patrech • Možnost vytvo ení rozvodu bez pot eby p ivedení napájení Nevýhody: • Obtížn jší instalace • Obtížn jší rozši itelnost (nutnost protažení dalších páte ních kabel celým domem)
- 34 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
6.3.4.
aktualizace 8-9-2014
Smíšená zapojení
P esahuje-li se po et pot ebných zásuvek stovku, je t eba volit konfiguraci smíšenou, která kombinuje principy kaskádního a hv zdicového systému. Hlavní páte ní linie se nevytvá í z kaskádních multip epína , nýbrž z odbo ova . K ním se p ipojují samostatné multip epína e, jejichž výstupy se vedou k ú astnickým zásuvkám. Tak vznikne n kolik díl ích (nap . vchodových) hv zdicových rozvod , které jsou napájeny kaskádním systémem. Protože samostatné multip epína e dosahují vyšší po tu výstup než multip epína e kaskádní, je možno tímto zp sobem zásobit signálem až cca 200 zásuvek. Výhody: • Možnost realizace velkých rozvod Nevýhody: • Obtížn jší instalace (mnoho komponent a propojovacích kabel ) • Nutnost z ídit elektrické zásuvky v blízkosti jednotlivých samostatných multip epína
- 35 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
6.4. Komponenty pro hv zdicový rozvod 2 satelitních polarizací 6.4.1.
Oblast použití
Rozvody 2 satelitních polarizací jsou v evropských podmínkách již tém neznámé. V jiných ástech sv ta, kde jsou p ijímány družice vysílající v C pásmu nebo pouze v jednom z Ku pásem, však mohou být takové rozvody žádány. 6.4.2.
Multip epína e 3/4, bez zdroje
Nejjednodušší multip epína e z produkce EMP-Centauri mají 2 satelitní, 1 pozemní vstup a ty i ú astnické výstupy. Jsou napájeny z p ipojených satelitních p ijíma , v p ípad pot eby (zejména v provedení s aktivním pozemním vstupem) je možno je posílit vn jším napájecím adaptérem PA18. Standardní výrobní nabídka zahrnuje tyto typy: • MS3/4EUP-2 – pasivní pozemní vstup; low-endový model, vyšší pr chozí útlum, pro nenáro né podmínky • MS3/4EUP-3 – pasivní pozemní vstup, slab ziskové v satelitním pásmu • MS3/4EUA-3 – aktivní pozemní vstup, jinak jako MS3/4EUP-3 6.4.3.
Multip epína e 3/4, se zdrojem
Tyto typy obsahují zabudovaný napájecí zdroj, a proto zajiš ují spolehlivou funkci nezávisle na vlastnostech napájecích zdroj použitých satelitních p ijíma . V nabídce je jediný zástupce: • MS3/4EIP-7 – pasivní pozemní vstup 6.4.4.
Multip epína e 3/8, bez zdroje
Tyto výrobky jsou obdobou p edchozích, ale vhodné pro zásobení až 8 p ijíma . Jsou napájeny z p ipojených satelitních p ijíma , v p ípad pot eby (zejména v provedení s aktivním pozemním vstupem) je možno je posílit vn jším napájecím adaptérem PA18. Standardní výrobní nabídka zahrnuje tyto typy: • MS3/8EUP-3 – pasivní pozemní vstup • MS3/8EUA-3 – aktivní pozemní vstup 6.4.5.
Multip epína e 3/8, se zdrojem
Obsahují zabudovaný napájecí zdroj, a proto zajiš ují spolehlivou funkci nezávisle na vlastnostech napájecích zdroj použitých satelitních p ijíma . V nabídce jsou tito zástupci: • MS3/8EIP-8 – pasivní pozemní vstup • MS3/8EIA-7 – aktivní pozemní vstup P íklady zapojení:
- 36 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
6.5. Komponenty pro hv zdicový rozvod 1 družice 6.5.1.
Oblast použití
Multip epína e s 4 satelitními vstupy se využívají p edevším v t ch zemích, kde p evládá p íjem z jedné orbitální pozice (v Evrop zejména Velká Británie, Francie, N mecko, Itálie, …). 6.5.2.
ada PROFI CLASS
V ad PROFI nabízíme multip epína e s vestav ným zdrojem v konfiguracích 5/4 až 5/28. Všechny se vyzna ují možností p epnutí mezi pasivním a aktivním pozemním vstupem (pomocí h ídelky atenuátoru), jsou Quad LNB kompatibilní a poskytují stejnosm rné napájení 12 V pro pozemní p edzesilova proudem až 100 mA. P ehled jednotlivých typ : • MS5/4PIU-4 – multip epína pro 4 ú astnické zásuvky • MS5/8PIU-4 – multip epína pro 8 ú astnických zásuvek • MS5/12PIU-5 – multip epína pro 12 ú astnických zásuvek • MS5/16PIU-5 – multip epína pro 16 ú astnických zásuvek • MS5/20PIU-6 – multip epína pro 20 ú astnických zásuvek • MS5/24PIU-6 – multip epína pro 24 ú astnických zásuvek • MS5/28PIU-6 – multip epína pro 28 ú astnických zásuvek Dále je v nabídce skupina rozm rov malých multip epína pro 4 až 8 výstup , které nepot ebují napájecí zdroj. Jako zdroj napájení pro multip epína i p ipojený konvertor je využit kterýkoliv z p ipojených satelitních p ijíma . Externí sí ový adaptér je nutné použít pouze v p ípadech, kdy by p ipojené p ijíma e m ly p íliš m kký zdroj pro LNB, anebo by byla použita aktivní pozemní anténa. P ehled jednotlivých typ : • MS5/4PLP-3 – multip epína pro 4 ú astnické zásuvky • MS5/6PLP-3 – multip epína pro 6 ú astnických zásuvek • MS5/8PLP-3 – multip epína pro 8 ú astnických zásuvek 6.5.3.
ada E.LITE CLASS
V ad E.LITE se musí kupující se musí p edem rozhodnout, zda pot ebuje pasivní i aktivní pozemní vstup, a podle toho objednat konkrétní výrobek. Multip epína e nemají atenuátory a neposkytují napájení pozemního p edzesilova e. Najdeme zde n kolik typ multip epína bez vlastního zdroje, ale s možností p ipojení externího napájecího adaptéru: • MS5/4EUP-2 – 4 výstupy, pasivní pozemní vstup; low-endový model, pom rn vysoký satelitní pr chozí útlum, pro nenáro né podmínky • MS5/4EUP-4 – 4 výstupy, pasivní pozemní vstup • MS5/8EUP-4 – 8 výstup , pasivní pozemní vstup Dále ada E.LITE obsahuje také množství multip epína s integrovaným zdrojem v konfiguracích 5/4 až 5/28, kompatibilní s Quad LNB: • MS5/4EIP-7 – 4 výstupy, pasivní pozemní vstup • MS5/4EIA-4 – 4 výstupy, aktivní pozemní vstup • MS5/8EIP-8 – 8 výstup , pasivní pozemní vstup • MS5/8EIA-4 – 8 výstup , aktivní pozemní vstup • MS5/12EIP-5 – 12 výstup , pasivní pozemní vstup - 37 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
• • • • • • • • •
MS5/12EIA-5 – 12 výstup MS5/16EIP-5 – 16 výstup MS5/16EIA-5 – 16 výstup MS5/20EIP-6 – 20 výstup MS5/20EIA-6 – 20 výstup MS5/24EIP-6 – 24 výstup MS5/24EIA-6 – 24 výstup MS5/28EIP-6 – 28 výstup MS5/28EIA-6 – 28 výstup
aktualizace 8-9-2014
, aktivní pozemní vstup , pasivní pozemní vstup , aktivní pozemní vstup , pasivní pozemní vstup , aktivní pozemní vstup , pasivní pozemní vstup , aktivní pozemní vstup , pasivní pozemní vstup , aktivní pozemní vstup
Zvláštním p ípadem je multip epína • MS7/24EIA-6 – 3 aktivní pozemní vstupy, 3x8 výstup Tento typ byl navržen speciáln pro pot eby britského trhu. Má 3 pozemní vstupy pro jednotlivá kmito tová pásma: FM rozhlas, DAB digitální rozhlas (jen ást pásma, kanály 11 až 13) a televizní pásmo UHF. Výstupy jsou rozd leny do t í skupin (po osmi konektorech) s rozdílnými vloženými útlumy. Toto ešení umož uje vyrovnat signálové úrovn na ú astnických zásuvkách p ipojených k multip epína i r zn dlouhými koaxiální kabely. P íklady zapojení:
- 38 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
6.6. Komponenty pro hv zdicový rozvod 2 družic 6.6.1.
Oblast použití
Multip epína e s 8 satelitními vstupy se využívají p edevším tam, kde je astý p íjem ze dvou orbitálních pozic. 6.6.2.
ada PROFI CLASS
V ad PROFI nabízíme multip epína e s vestav ným zdrojem v konfiguracích 9/4 až 9/26. Všechny se vyzna ují možností p epnutí mezi pasivním a aktivním pozemním vstupem (pomocí pá ky DIP-p epína e), jsou Quad LNB kompatibilní a poskytují stejnosm rné napájení 12 V pro pozemní p edzesilova proudem až 150 mA. V p ípad výpadku napájení p echází pozemní vstup do pasivního módu, takže pozemní signály jsou nadále distribuovány. P ehled jednotlivých typ : • MS9/4PIU-5 – multip epína pro 4 ú astnické zásuvky • MS9/6PIU-5 – multip epína pro 6 ú astnických zásuvek • MS9/8PIU-5 – multip epína pro 8 ú astnických zásuvek • MS9/10PIU-5 – multip epína pro 10 ú astnických zásuvek • MS9/12PIU-5 – multip epína pro 12 ú astnických zásuvek • MS9/16PIU-6 – multip epína pro 16 ú astnických zásuvek • MS9/20PIU-6 – multip epína pro 20 ú astnických zásuvek • MS9/26PIU-6 – multip epína pro 26 ú astnických zásuvek 6.6.3.
ada E.LITE CLASS
Pozemní pásmo je u t chto multip epína
6.6.3.1.
pasivní, vstupy nejsou vybaveny atenuátory.
Multip epína e s vlastním napájecím zdrojem
Tyto typy umož ují použití Quad LNB: • MS9/4EIP-8 – multip epína pro 4 ú astnické zásuvky • MS9/8EIP-9 – multip epína pro 8 ú astnických zásuvek
6.6.3.2.
Multip epína e bez napájecího zdroje
U následujících model je p iložen externí napájecí adaptér, který zajiš uje napájení LNB Quattro. Quad LNB nejsou podporovány. P ehled nabízených typ : • MS9/6ECP-4 – multip epína pro 6 ú astnických zásuvek • MS9/10ECP-4 – multip epína pro 10 ú astnických zásuvek • MS9/16ECP-12 – multip epína pro 16 ú astnických zásuvek • MS9/20ECP-12 – multip epína pro 20 ú astnických zásuvek P íklad zapojení:
- 39 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
6.7. Komponenty pro hv zdicový rozvod 3 družic 6.7.1.
Oblast použití
Multip epína e s 12 satelitními vstupy se využívají p edevším tam, kde se požaduje p íjem ze t í orbitálních pozic. To je stále ast jší p ípad i v našich zemích (p íjem program z pozic 1ºW, 19ºE a 23,5ºE). 6.7.2.
ada PROFI CLASS
V ad PROFI nabízíme multip epína e s vestav ným zdrojem v konfiguracích 13/4 až 13/26. Všechny se vyzna ují možností p epnutí mezi pasivním a aktivním pozemním vstupem (pomocí h ídelky atenuátoru pozemního vstupu), jsou Quad LNB kompatibilní a poskytují stejnosm rné napájení 12 V pro pozemní p edzesilova proudem až 150 mA. V p ípad výpadku napájení p echází pozemní vstup do pasivního módu, takže pozemní signály jsou nadále distribuovány. P ehled jednotlivých typ : • MS13/4PIU-6 – multip epína pro 4 ú astnické zásuvky • MS13/8PIU-6 – multip epína pro 8 ú astnických zásuvek • MS13/12PIU-6 – multip epína pro 12 ú astnických zásuvek • MS13/16PIU-6 – multip epína pro 16 ú astnických zásuvek • MS13/20PIU-6 – multip epína pro 20 ú astnických zásuvek • MS13/26PIU-6 – multip epína pro 26 ú astnických zásuvek 6.7.3.
ada E.LITE CLASS
ada E.LITE nabízí multip epína e bez integrovaného zdroje; p iložený sí ový adaptér zajiš uje napájení Quattro LNB. Quad LNB nejsou podporovány. Pozemní pásmo je vždy pasivní, vstupy nejsou opat eny atenuátory. P ehled nabízených typ : • MS13/6ECP-4 – multip epína pro 6 ú astnických zásuvek • MS13/10ECP-4 – multip epína pro 10 ú astnických zásuvek • MS13/16ECP-12 – multip epína pro 16 ú astnických zásuvek • MS13/20ECP-12 – multip epína pro 20 ú astnických zásuvek P íklad zapojení:
- 40 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
6.8. Komponenty pro hv zdicový rozvod 4 družic 6.8.1.
Oblast použití
Multip epína e s 16 satelitními vstupy se využívají tam, kde se požaduje p íjem ze ty orbitálních pozic. 6.8.2.
ada PROFI CLASS
V ad PROFI nabízíme multip epína e s vestav ným zdrojem v konfiguracích 16/4 až 16/26. Všechny se vyzna ují možností p epnutí mezi pasivním a aktivním pozemním vstupem (pomocí h ídelky atenuátoru pozemního vstupu), jsou Quad LNB kompatibilní a poskytují stejnosm rné napájení 12 V pro pozemní p edzesilova proudem až 150 mA. V p ípad výpadku napájení p echází pozemní vstup do pasivního módu, takže pozemní signály jsou nadále distribuovány. P ehled jednotlivých typ : • MS17/4PIU-6 – multip epína pro 4 ú astnické zásuvky • MS17/8PIU-6 – multip epína pro 8 ú astnických zásuvek • MS17/12PIU-6 – multip epína pro 12 ú astnických zásuvek • MS17/16PIU-6 – multip epína pro 16 ú astnických zásuvek • MS17/20PIU-6 – multip epína pro 20 ú astnických zásuvek • MS17/26PIU-6 – multip epína pro 26 ú astnických zásuvek 6.8.3.
ada E.LITE CLASS
ada E.LITE nabízí multip epína e bez integrovaného zdroje; p iložený sí ový adaptér zajiš uje napájení Quattro LNB. Quad LNB nejsou podporovány. Pozemní pásmo je vždy pasivní, vstupy nejsou opat eny atenuátory. P ehled nabízených typ : • MS17/6ECP-4 – multip epína pro 6 ú astnických zásuvek • MS17/10ECP-4 – multip epína pro 10 ú astnických zásuvek • MS17/16ECP-12 – multip epína pro 16 ú astnických zásuvek • MS17/20ECP-12 – multip epína pro 20 ú astnických zásuvek P íklady zapojení:
- 41 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
6.9. Komponenty pro hv zdicový rozvod 5 až 8 družic 6.9.1.
Oblast použití
Multip epína e s více než 16 satelitními vstupy se využívají tam, kde se požaduje p íjem z p ti a více orbitálních pozic. Všechny nabízené multip epína e jsou za azeny do ady PROFI CLASS, umož ují volbu aktivního a pasivního režimu pozemního vstupu a volbu nap tí pro p edzesilova v pozemní antén 0/5/12 V / 150 mA (pomocí pá ek DIP p epína e). Jsou podporovány konvertory Quad, vstupy nejsou opat eny atenuátory. Výrobky díky funkci Stand-by snižují provozní náklady automatickým odpojováním momentáln nevyužívaných LNB (a souvisejících vnit ních obvod ). Multip epína je ízen povely DiSEqC 1.0+1.1 nebo DiSEqC 1.2 (motor). P ijíma e, které podporují pouze DiSEqC 1.0, budou mít p ístup pouze k družicím na pozicích 1 až 4. P ehled jednotlivých typ : • MS21/12PIU-6 – multip • MS25/12PIU-6 – multip • MS29/12PIU-6 – multip • MS33/12PIU-6 – multip
epína epína epína epína
pro 5 družic a 12 ú pro 6 družic a 12 ú pro 7 družic a 12 ú pro 8 družic a 12 ú
P íklady zapojení:
- 42 -
astnických zásuvek astnických zásuvek astnických zásuvek astnických zásuvek
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
6.10. Komponenty pro kaskádní rozvody 6.10.1.
Multip epína e ady PROFI CLASS
Základním kamenem kaskádních rozvod jsou kaskádovatelné multip epína e. To znamená, že na pr b žné výstupy prvního multip epína e se p ipojí vstupy druhého multip epína e atd. K ú astnickým výstup m multip epína e se p ipojují kabely k zásuvkám. Kaskádovatelné multip epína e jsou nabízeny ve variantách s r zn velkým odbo ným útlumem. Vhodným uspo ádáním t chto produkt v kaskád lze omezit rozptyl signálových úrovní na ú astnických zásuvkách.
6.10.1.1.
Základní multip epína e PROFI CLASS pro 1 družici
Kaskádovatelné multip epína e pro p íjem 1 družice lze s pomocí vhodných zesilova opakovat až do maximálního doporu eného po tu 8 ks. (Napájení zesilova a LNB musí být zajišt no externím sí ovým adaptérem.) P ehled jednotlivých typ : • MS5/5+4PCP5dB-3 – 4 ú astnické výstupy s útlumem 5 dB • MS5/5+4PCP10dB-3 – 4 ú astnické výstupy s útlumem 10 dB • MS4/4+4PCN5dB-3 – 4 ú astnické výstupy s útlumem 5 dB (bez pozemního bloku) • MS4/4+4PCN10dB-3 – 4 ú astnické výstupy s útlumem 10 dB (bez pozemního bloku) • MS5/5+8PCP5dB-3 – 8 ú astnických výstup s útlumem 5 dB • MS5/5+8PCP10dB-3 – 8 ú astnických výstup s útlumem 10 dB • MS4/4+8PCN5dB-3 – 8 ú astnických výstup s útlumem 5 dB (bez pozemního bloku) • MS4/4+8PCN10dB-3 – 8 ú astnických výstup s útlumem 10 dB (bez pozemního bloku)
- 43 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
P íklady zapojení:
- 44 -
aktualizace 8-9-2014
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
6.10.1.2.
aktualizace 8-9-2014
Multip epína e s pr chodem napájení od p ijíma
Následující modely se od p edcházejících liší tím, že p enášejí proud p icházející od satelitních p ijíma do hlavního pr chozího vedení a tedy napájí LNB. S využitím zesilova se zde nepo ítá a maximální doporu ený po et opakování je 4. P ehled jednotlivých typ : • MS5/5+4PLP5dB-3 – 4 ú astnické výstupy s útlumem 5 dB • MS5/5+4PLP10dB-3 – 4 ú astnické výstupy s útlumem 10 dB • MS4/4+4PLN5dB-3 – 4 ú astnické výstupy s útlumem 5 dB (bez pozemního bloku) • MS4/4+4PLN10dB-3 – 4 ú astnické výstupy s útlumem 10 dB (bez pozemního bloku) • MS5/5+8PLP5dB-3 – 8 ú astnických výstup s útlumem 5 dB • MS5/5+8PLP10dB-3 – 8 ú astnických výstup s útlumem 10 dB • MS4/4+8PLN5dB-3 – 8 ú astnických výstup s útlumem 5 dB (bez pozemního bloku) • MS4/4+8PLN10dB-3 – 8 ú astnických výstup s útlumem 10 dB (bez pozemního bloku) P íklady zapojení:
Pro úplnost uvádíme též kaskádovatelné multip epína e pro rozvod 2 satelitních polarizací a pozemního pásma, maximální doporu ený po et opakování je 4: • MS3/3+4PLP-2 – 4 ú astnické výstupy • MS3/3+8PLP-2 – 8 ú astnických výstup 6.10.2.
Multip epína e ady E.LITE CLASS
Kaskádovatelné multip epína e pro p íjem 2 až 4 družic lze s pomocí vhodných zesilova opakovat až do maximálního doporu eného po tu 8 ks. (Napájení zesilova a LNB musí být zajišt no externím sí ovým adaptérem.)
- 45 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
6.10.2.1.
Multip epína e pro p íjem z 2 družic
P ehled jednotlivých typ : • MS9/9+6ECP10dB-4 – 6 ú astnických výstup s útlumem 10 dB • MS9/9+6ECP15dB-4 – 6 ú astnických výstup s útlumem 15 dB • MS9/9+10ECP10dB-4 – 10 ú astnických výstup s útlumem 10 dB • MS9/9+10ECP15dB-4 – 10 ú astnických výstup s útlumem 15 dB • MS9/9+16ECP12dB-12 – 16 ú astnických výstup s útlumem 12 dB • MS9/9+16ECP17dB-12 – 16 ú astnických výstup s útlumem 17 dB • MS9/9+20ECP12dB-12 – 20 ú astnických výstup s útlumem 12 dB • MS9/9+20ECP17dB-12 – 20 ú astnických výstup s útlumem 17 dB P íklady zapojení:
- 46 -
aktualizace 8-9-2014
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
6.10.2.2.
aktualizace 8-9-2014
Multip epína e pro p íjem z 3 družic
P ehled jednotlivých typ : • MS13/13+6ECP10dB-4 – 6 ú astnických výstup s útlumem 10 dB • MS13/13+6ECP15dB-4 – 6 ú astnických výstup s útlumem 15 dB • MS13/13+10ECP10dB-4 – 10 ú astnických výstup s útlumem 10 dB • MS13/13+10ECP15dB-4 – 10 ú astnických výstup s útlumem 15 dB • MS13/13+16ECP12dB-12 – 16 ú astnických výstup s útlumem 12 dB • MS13/13+16ECP17dB-12 – 16 ú astnických výstup s útlumem 17 dB • MS13/13+20ECP12dB-12 – 20 ú astnických výstup s útlumem 12 dB • MS13/13+20ECP17dB-12 – 20 ú astnických výstup s útlumem 17 dB P íklady zapojení:
- 47 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
6.10.2.3.
aktualizace 8-9-2014
Multip epína e pro p íjem z 4 družic
P ehled jednotlivých typ : • MS17/17+6ECP10dB-4 – 6 ú astnických výstup s útlumem 10 dB • MS17/17+6ECP15dB-4 – 6 ú astnických výstup s útlumem 15 dB • MS17/17+10ECP10dB-4 – 10 ú astnických výstup s útlumem 10 dB • MS17/17+10ECP15dB-4 – 10 ú astnických výstup s útlumem 15 dB • MS17/17+16ECP12dB-12 – 16 ú astnických výstup s útlumem 12 dB • MS17/17+16ECP17dB-12 – 16 ú astnických výstup s útlumem 17 dB • MS17/17+20ECP12dB-12 – 20 ú astnických výstup s útlumem 12 dB • MS17/17+20ECP17dB-12 – 20 ú astnických výstup s útlumem 17 dB P íklady zapojení:
- 48 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
6.10.3.
aktualizace 8-9-2014
Zesilova e ke kaskádám
Má-li být v kaskád za azen v tší po et multip epína , musí být pokles signálových úrovní korigován zesilova em. Zesilova e mají zabudovaný napájecí konektor k p ipojení sí ového adaptéru, alternativn je možné je napájet i po pr chozích koaxiálních kabelech. Podle skute ných podmínek v míst instalace je vhodné p ipravit pozemní signály p ed vstupem do kaskádního systému selekcí užite ných signál a jejich úrov ovým vyrovnáním.
6.10.3.1.
Zesilova e PROFI CLASS
Ke kaskádním multip epína m PROFI CLASS nabízíme zesilova e s pevn nastaveným ziskem a náklonem, které jsou optimalizovány pro doporu ená zapojení kaskád: • A2/2PCU15dB-1 – p ídavný zesilova pozemního signál vstupujících do kaskády, zisk 12– 15 dB, koriguje velký odbo ný útlum kaskádních multip epína , napájení po koaxiálních kabelech • A4/4PUS-3 – zesilova 4 satelitních vedení, zisk 10-15 dB, pro kaskádu s multip epína i MS4/4, napájení adaptérem PA12 2A nebo po kabelech • A5/5PUC-3 – zesilova 4 satelitních a 1 pozemního vedení, zisk 10-15 dB, pro kaskádu s multip epína i MS5/5, napájení adaptérem PA12 2A nebo po kabelech
6.10.3.2.
Zesilova e E.LITE CLASS
Ke kaskádním multip epína m E.LITE CLASS p ísluší zesilova e s nastavitelným ziskem a náklonem (každý zesilova musí mít p ipojen napájecí adaptér PA12 2A): • A9/9EUC-4 – zesilova 8 satelitních a 1 pozemního vedení, zisk až 25 dB, pro kaskádu s multip epína i MS9/9 • A13/13EUC-4 – zesilova 12 satelitních a 1 pozemního vedení, zisk až 25 dB, pro kaskádu s multip epína i MS13/13 • A17/17EUC-4 – zesilova 16 satelitních a 1 pozemního vedení, zisk až 25 dB, pro kaskádu s multip epína i MS17/17 6.10.4.
Zakon ovací leny
Kaskádní pr chozí vedení musí být správn impedan n zakon eno. To je možné provést našroubováním jednotlivých terminátor 75 Ohm (n které pr chozí line mohou mít stejnosm rné nap tí a použité terminátory tedy musí být blokovat stejnosm rný proud). Také lze využít kombinovaný zakon ovací len, který nejenže správn impedan n zakon í všechna pr chozí vedení, ale prost ednictvím napájecího konektoru umožní alternativní p ipojení sí ového adaptéru. To m že být výhodné nap . tam, kde je sí ový rozvod k dispozici pouze v p ízemí budovy. • B4/0PEN-3 (P.123-A SAT) – impedan ní zakon ení s napájecím konektorem, pro kaskádu s multip epína i série MS4/4 • B5/0PEP-3 (P.123-A) – impedan ní zakon ení s napájecím konektorem, pro kaskádu s multip epína i série MS5/5 6.10.5.
Napájecí adaptéry
Kaskádu vytvo enou z komponent ady PROFI CLASS je nutné napájet elektrickým proudem pomocí sí ového adaptéru. Ten zajistí jak napájení zesilova , tak i satelitního konvertoru. • PA12 2A – sí ový napájecí adaptér 12V, 2A Krátkou kaskádu vytvo enou z komponent ady PROFI CLASS s pr chodem napájení lze provozovat bez externího napájecího zdroje.
- 49 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
Sdružování kaskád
6.10.6.
Celý kaskádní systém, jak bylo dosud uvedeno, je možné považovat za ucelený blok, který je možno dále paraleln nebo i kaskádn násobit. Nap . pomocí pasivních rozbo ova je možno zásobit dv kaskády signály z jednoho LNB. Aktivní odbo ova e k napájení až 5 kaskádních systém PROFI CLASS: • T4/8PUN-3 – kaskádní odbo ova pro 4 satelitní polarizace • T5/8PUA-3 – kaskádní odbo ova pro 4 satelitní polarizace + pozemní pásmo P íklady zapojení: LNB
T4/8PUN-3
4x rychlo Fm-Fm
4x rychlo Fm-Fm
4x rychlo Fm-Fm
4x rychlo Fm-Fm
KASKÁDA 4 / max 64
KASKÁDA 4 / max 64
KASKÁDA 4 / max 64
KASKÁDA 4 / max 64
4x kabel
T4/8PUN-3
4x kabel
T4/8PUN-3
4x kabel
T4/8PUN-3
4x kabel
(QUATTRO)
KASKÁDA 4 / max 64
~90–265V AC 12V DC 1x PA12
LNB
(QUATTRO)
T5/10PUA-3
5x rychlo Fm-Fm
5x rychlo Fm-Fm
5x rychlo Fm-Fm
5x rychlo Fm-Fm
KASKÁDA 5 / max 64
KASKÁDA 5 / max 64
KASKÁDA 5 / max 64
KASKÁDA 5 / max 64
- 50 -
5x kabel
T5/10PUA-3
5x kabel
T5/10PUA-3
5x kabel
T5/10PUA-3
5x kabel
TERR ANTÉNA
KASKÁDA 5 / max 64
(s A2/2PCU15dB-1)
~90–265V AC 12V DC 1x PA12
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
6.11. Komponenty pro smíšené rozvody 6.11.1.
Odbo ova e
V p ípad smíšených kaskádn -hv zdicových rozvod je páte ní v tev tvo ena shodn s b žnými kaskádami, tzn. použijí se stejné zesilova e a p ípadn i zakon ovací leny. Kaskádní multip epína e jsou však nahrazeny odbo ova i, které odbo ují signály z páte ních vedení ke koncovým multip epína m. Odbo ova e vyrábíme jak v pasivním, tak aktivním provedení. Pasivní se vyzna ují v tším odbo ovacím útlumem, aktivní mají malý odbo ný útlum a jejich napájení musí zajistit p ipojený multip epína . P ehled nabízených typ : • T5/5+5PNP-3 – pasivní odbo ova pro 4 satelitní a 1 pozemní vedení • T5/5+5PCP-3 – aktivní odbo ova pro 4 satelitní a 1 pozemní vedení • T4/4+4PNN-3 – pasivní odbo ova pro 4 satelitní vedení, nástavbový modul pro rozší ení p íjmu o další družici • T4/4+4PCN-3 – aktivní odbo ova pro 4 satelitní vedení, nástavbový modul pro rozší ení p íjmu o další družici 6.11.2.
Další sou ásti
U smíšených rozvod se uplatní i zesilova e A4/4PUS-3, A5/5PUC-3, A9/9EUC-4, A13/13EUC-4 a A17/17EUC-4. Pr chozí vedení je nezbytné impedan n zakon it, op t je možné použít zakon ovací leny B5/0PEP-3, B4/0PEN-3. Také je t eba se postarat o napájení LNB a zesilova , využijeme zdroj PA12 2A. P íklad zapojení:
zesilova + napáje pasivní odbo ova pasivní odbo ova aktivní odbo ova aktivní odbo ova zesilova pasivní odbo ova pasivní odbo ova aktivní odbo ova aktivní odbo ova impedan ní zakon ení
- 51 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
6.12. Pomocné sou ásti rozvod 6.12.1.
Rozbo ova e
Jak bylo uvedeno v kapitole 6.3.2, kapacitu centrální uzlu lze zv tšit paralelním zapojením n kolika samostatných multip epína . Paralelizace se eší zapojením rozbo ova . Rozbo ova e EMP-Centauri rozbo ují vstupní signály na dva sm ry, a to sou asn pro jeden konvertor (4 satelitní polarizace) a pro pozemní anténu. Pro rozbo ení signál z více LNB se použije sestava více rozbo ova , jednoho základního a pot ebného po tu rozši ujících modul . Nap . pro napájení dvojice samostatných multip epína signály ze t í LNB je t eba 1 ks T5/10PNP-3 a 2 ks T4/8PNN-3. Dostupné typy: • T5/10PNP-3 – pasivní rozbo ova 4 satelitních a pozemního vedení • T4/8PNN-3 – pasivní rozbo ova 4 satelitních vedení, rozši ující modul pro rozbo ení další družice Aktivní slouží ke stejnému ú elu, avšak minimalizují rozbo ovací ztráty: • T5/10PCA-3 – aktivní rozbo ova 4 satelitních a pozemního vedení • T4/8PCN-3 - aktivní rozbo ova 4 satelitních vedení, rozši ující modul pro rozbo ení další družice P íklady zapojení:
6.12.2.
Odbo ova e
Krom blokových typ uvedených v kapitole 6.11.1 je v nabídce rovn ž ada jednotlivých univerzálních širokopásmových odbo ova . Vyráb jí se v n kolika variantách podle útlumu odbo ného výstupu, p i emž pr chozí útlum se pohybuje u všech variant do 2 dB: • T1/1ENP8dB-1 – odbo ova s útlumem 8 dB • T1/1ENP12dB-1 – odbo ova s útlumem 12 dB • T1/1ENP16dB-1 – odbo ova s útlumem 16 dB • T1/1ENP20dB-1 – odbo ova s útlumem 20 dB 6.12.3.
Zesilova e
Krom blokových typ uvedených v kapitole 6.10.3 o kaskádních systémech jsou v nabídce ješt další zesilova e:
- 52 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
6.12.3.1.
aktualizace 8-9-2014
Vícepásmové pozemní zesilova e
V nabídce je rodina kompaktních vícepásmových zesilova napájených bu p ímo z el. sít , nebo vzdálen 12V po výstupním koaxiálním kabelu. Modely s dv ma UHF vstupy poskytují na jednom z nich napájení pro anténní p edzesilova . • A4/1+1EIT-7 – zesilova s odd lenými vstupy pro VHF, FM, 2xUHF pásmo, sí ový zdroj • A4/1+1ECT-7 – zesilova s odd lenými vstupy pro VHF, FM, 2xUHF pásmo • A2/1+1EIT(V+U)-7 – zesilova s odd lenými vstupy pro VHF, UHF pásmo, sí ový zdroj • A2/1+1ECT(V+U)-7 – zesilova s odd lenými vstupy pro VHF, UHF pásmo • A2/1+1EIT(F+U)-7 – zesilova s odd lenými vstupy pro FM, UHF pásmo, sí ový zdroj • A2/1+1ECT(F+U)-7 – zesilova s odd lenými vstupy pro FM, UHF pásmo • A2/1+1EIT(U+U)-7 – zesilova s odd lenými vstupy pro 2x UHF pásmo, sí ový zdroj • A2/1+1ECT(U+U)-7 – zesilova s odd lenými vstupy pro 2x UHF pásmo
6.12.3.2. • • • •
A1/1PET12dB-1 – zesilova pozemního pásma, zisk 12 dB, vhodný po posílení slabých signál z antény nebo ke krytí ztrát na dlouhém kabelu. Napájí se adaptérem PA12 2A prost ednictví konektoru DC2.1 A1/1PET30dB-1 – zesilova pozemního pásma, zisk 30 dB A1/1ECT16dB-1 – pozemní zesilova pozemních pásem napájený 5V po kabelu A1/1EET16dB-1 – pozemní zesilova pozemních pásem napájený 5V-12V z ext. zdroje
6.12.3.3. • • •
Širokopásmové pozemní zesilova e
Širokopásmové satelitní a univerzální zesilova e
A1/1PEU15dB-1 – univerzální širokopásmový zesilova pozemního i satelitního pásma, zisk 12-15 dB. Vhodný ke krytí ztrát na dlouhém kabelu. Napájí se adaptérem PA12 2A prost ednictví konektoru DC2.1 A1/1PCU15dB-1 – jako A1/1PEU15dB-1, liší se napájením po kabelu A1/1ECS-1 – zesilova satelitního pásma, zisk 10-15 dB, napájený pr chozím koaxiálním kabelem. Vhodný ke krytí ztrát satelitních signál v dlouhém kabelu
P íklady zapojení:
- 53 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
6.12.4.
aktualizace 8-9-2014
P epína e mezi multip epína i
V n kterých p ípadech m že být nutné p epínat mezi výstupy dvou i více multip epína . Typická situace je tato: Je ešen požadavek na rozší ení stávajícího multip epína ového rozvodu o další družici. Namísto vým ny multip epína e je možné k n mu doinstalovat další multip epína . Aby m li ú astníci možnost volby mezi jednotlivými multip epína i, je t eba je p ipojit p es p ídavný p epína : • S2/1ECTpos-1 – DiSEqC p epína mezi výstupy 2 jednodružicových multip epína , vnit ní provedení, povel „position“ • S2/1ECTopt-1 – DiSEqC p epína mezi výstupy 2 dvoudružicových multip epína , vnit ní provedení, povel „option“ • S2/1PCT-1 – univerzální DiSEqC p epína mezi výstupy jakýchkoliv multip epína , vnit ní provedení, povel „position“ nebo „uncommitted“ • S4/1PCT-11 – DiSEqC p epína mezi výstupy až 4 vícedružicových p epína , vnit ní provedení, povel „position“, „uncommitted“, motor • S4/1PCT-W2 – univerzální DiSEqC p epína mezi výstupy až 4 vícedružicových p epína , vn jší provedení, povel „position“, „uncommitted“, motor Uvedené p epína e p enášejí trvale pozemní pásmo z vyhrazeného vstupu, který se p ipojí k tomu multip epína i, p es n jž se distribuují pozemní signály. P íklady zapojení:
- 54 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
6.12.5.
aktualizace 8-9-2014
Napájecí výhybky
Jedná se o za ízení, která do koaxiálního vedení vkládají stejnosm rné nap tí za ú elem napájení dalšího za ízení zapojeného na stejném kabelu. Zpravidla se jedná o napájení vzdáleného zesilova e. Funkci napájecí výhybky mají zakon ovací bloky B4/0PEN-3 a B5/0PEP-3, popsané v oddíle o kaskádních rozvodech. Krom toho ješt nabízíme samostatnou napájecí výhybku pod ozna ením • B1/1PEP-1 – univerzální širokopásmová napájecí výhybka pro stejnosm rné nap tí až 24 V 6.12.6.
Generátory a monitory ídicích signál
Mezi DiSEqC p íslušenství se adí generátory a monitor p íkaz DiSEqC. Generátor povel DiSEqC se hodí jednak k testování správné funkce komponent satelitního rozvodu, jednak m že být trvale využit u p ijíma e, který nepodporuje pot ebné povely. • G1/1PCN-1 – univerzální generátor ídicích p íkaz (analogových i DiSEqC), 4 vstupy pro ídicí nap tí 0 / 12 V • G1/1PCNman-1 – univerzální generátor ídicích p íkaz (analogových i DiSEqC), 4 pá kové ídicí p epína e • G1/1ECN-1 – generátor DiSEqC p íkazu „committed switch“ (pásmo, polarizace, position, option), 4 vstupy pro ídicí nap tí 0 / 12 V • G1/1ECNman-1 – generátor DiSEqC p íkazu „committed switch“ (pásmo, polarizace, position, option), 4 pá kové ídicí p epína e • G1/1PCP-1 – opakova povel DiSEqC s možností zablokování p ístupu uživatele k vybraným satelit m, p ípadn i jednotlivým polarizacím Následující skupina DiSEqC generátor je ur ena jako dopln k p ijíma , které nepodporují systém DiSEqC, ale jsou p ipojeny k multip epína ovému rozvodu. Pevn nastavený generátor pozice B, C nebo D jim umožní p íjem signál z jiné než první satelitní pozice. V situaci, kdy uživatel je p edplatitelem balíku program vysílaných z jediné družice, je takové ešení posta ující. • G1/1ECNpos-1 – generátor p íkazu pro satelitní pozici B • G1/1ECNopt-1 – generátor p íkazu pro satelitní pozici C • G1/1ECNposopt-1 – generátor p íkazu pro satelitní pozici D DiSEqC monitor slouží k identifikaci p íkaz generovaných satelitním p ijíma em, m že být využit také k detekci stavu vstup p epína e. • D1/0PCN-1 – prost ednictvím ty LED diod signalizuje p icházející analogové i DiSEqC povely Generátor signálu 22 kHz slouží k p epnutí LNB (Twin, Quad, Octo) event. multip epína e s 2 nebo 4 satelitními vstupy na p íjem horního pásma. • G1/1ECN22kHz-1 – generátor 22 kHz ízený nap tím nebo pá kou
- 55 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
6.13. Rozvodný systém Unicable V rozvodném systému Unicable je satelitní mezifrekven ní pásmo (950-2150 MHz) rozd leno na n kolik díl ích subpásem (maximáln však 8), které jsou rozd leny mezi jednotlivé uživatele. Protože se tato subpásma navzájem nep ekrývají, je možné všechny uživatele p ipojit jediným koaxiálním kabelem. Speciální ú astnické zásuvky jsou pak zapojeny v sérii na spole ném kabelu. P ipojené p ijíma e musí podporovat režim Unicable. Systém Unicable rovn ž poskytuje kompletní programovou nabídku z dané družice, avšak vyžaduje bu speciální Unicable LNB, anebo b žný LNB ve spojení s Unicable multip epína em. V p ípad p íjmu z více družic je multip epína nevyhnutný. 6.13.1. • • •
Multip epína e pro hv zdicový rozvod
MS4/1(8)PIN-4 (P.200-P) – multip epína s jedním výstupem pro p ipojení až 8 ú astník , pro distribuci signál z jedné družice (4 polarizace), napájení z interního zdroje MS8/1(8)PIN-4 – multip epína s jedním výstupem pro p ipojení až 8 ú astník , pro distribuci signál ze dvou družic (8 polarizací), napájení z interního zdroje MS4/1(6)EUN-3 – multip epína s jedním výstupem pro p ipojení až 6 ú astník , pro distribuci signál z jedné družice (4 polarizace) napájení z p ijíma pop . externím zdrojem 18V
Rozvod Unicable m že najít uplatn ní tam, kde je t eba p ipojit malý po et p ijíma (max. 8) a není možné nebo žádoucí budovat klasický hv zdicový rozvod. Je t eba pomatovat na rizika systému, špatn nastavený p ijíma totiž m že znemožnit p íjem ostatním ú astník m. P íklady zapojení:
6.13.2. • •
Multip epína e pro kaskádní rozvod
MS5/5+2PIP-4 – vstupní kaskádovatelný multip epína s jedním SCR výstupem pro p ipojení až 8 ú astník , pro distribuci signál z jedné družice (4 polarizace), napájení z interního zdroje MS5/5+2PEP-4 – následný kaskádovatelný multip epína s jedním SCR výstupem pro p ipojení až 8 ú astník , pro distribuci signál z jedné družice (4 polarizace), napájení z p ipojených p ijíma
- 56 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
P íklad zapojení:
Kompatibilita s p ijíma i na trhu
6.13.3. Seznam p ijíma
testovaných s Unicable multip epína i EMP-Centauri (stav v roce 2014):
• •
•
• • • •
! #
" ! & +
'!
$%
%$( ,
) -. % (
* )
*
P ijíma musí umož ovat manuální zadání kmito t podle tabulky na štítku multip epína e.
- 57 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
6.14. Další zp soby distribuce satelitních signál v kabelových rozvodech 6.14.1.
Systémy s konverzí QPSK
PAL
V tomto p ípad se instaluje centrální jednotka (tzv. headend), která p evádí vybrané satelitní programy do n kterého z pozemních pásem, obvykle UHF. Protože headend provádí rovn ž zm nu modulace ze satelitní QPSK na b žný analogový systém PAL, p ipojení uživatelé naladí satelitní programy p ímo na svých televizorech. Protože je pro p evod možné využít jen volné kanály pozemního pásma, je celkový po et takto dostupných satelitních program velmi omezený (kolem 10). Tento zp sob také zcela vylu uje p íjem program ve vysokém rozlišení (HDTV). 6.14.2.
Systémy s konverzí QPSK
QAM, QPSK
COFDM
Jde o obdobu p evodního systému QPSK PAL, s tím rozdílem, že se satelitní programy p evád jí do systému digitální kabelové televize (metoda QAM), p ípadn do systému digitálního pozemního vysílání (COFDM). Uživatelé pot ebují k p íjmu televizor vybavený p íslušným digitálním tunerem, pop . odpovídající set-top-box. Nabídka satelitních program je v t chto p ípadech širší, ovšem za cenu ješt dražšího headendu. 6.14.3.
Systémy s IF-IF konverzí
Systém tvo ený filtry a sm šovacími jednotkami, které ze vstupních signál vybírají n kolik požadovaných paket , a podle pot eby je kmito tov upravují tak, aby všechny mohly být p eneseny jedním kabelem v pásmu 950–2150 MHz. Uživatelé musí být vybaveni b žnými satelitními p ijíma i, avšak mají k dispozici jen vybranou ást satelitních program . V esku je v prodeji nap . výrobek firmy Schwaiger EKU 825 pro jednokabelový rozvod až 24 transpondér . 6.14.4.
Stacker – Destacker
Za ízení, které umožní ve vhodném bod rozvodného systému „slou it“ dva ú astnické kabely do jednoho a u p ijíma e je op t rozd lit. Ve skute nosti se jedná o kmito tového posunutí jednoho ze vstup nad 2150 MHz a následné slou ení. Ve zp tném sm ru lze p enášet ídicí povely DiSEqC. P íkladem je Schwaiger MBC 212. 6.14.5.
Optická vlákna
V poslední dob nastupuje trend nahrazování tradi ních koaxiální kabel optickými vlákny. Jejich výhodou je snadné p ekonání vzdáleností desítek i stovek metr , lze je pom rn snadno rozd lovat do n kolika sm r . Jediným optickým vláknem je možné sou asn p enášet všechny 4 mezifrekven ní pásma pot ebná pro rozvod kompletní nabídky program – Quattro LNB se 4 výstupy lze tedy nahradit konvertorem s jediným optickým výstupem, a druhý konec sv tlovodu pak zakon it p evodníkem na koaxiální kabely (Virtual Twin, Virtual Quattro, Virtual Quad). Systémy s vláknovou optikou jsou zatím handicapovány vysokou cenou.
- 58 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
6.15. Vláknová optika Spole nost EMP-Centauri vstoupila na trh produkt s komponenty pro optický p enos TV signál . V sou asnosti je v nabídce optický vysíla a p ijíma , díky nimž lze vytvo it optický spoj p enášející kmito tové pásmo 470-2150 MHz. Optickým vláknem lze p enést signály na vzdálenosti desítek kilometr , anebo je rozd lit do mnoha v tví. • OT1/1+1PUU-2 – p evodník pozemních a satelitních TV a rozhlasových vf elektrických signál na p enos optickým vláknem (optický vysíla ). Pr chozí koaxiální výstup umož uje paralelní koaxiální distribuci. • OR1/1PCA-1 – zp tný p evodník optického p enosu na elektrický vf signál (optický p ijíma ) P íklady zapojení:
Pozn.: Mezi vysíla OT1/1+1PUU+2 a p ijíma OR1/1PCA-1 je nutné vždy za adit optický rozbo ova nebo alespo optický atenuátor 3 dB.
- 59 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
aktualizace 8-9-2014
6.16. Dopl ky
•
OT1/1+1PUU-2 – pásmová zádrž pásma LTE. Potla uje rušení od blízkých vysíla
LTE.
P íklad zapojení:
•
L1/1PCP-1 – p erušova zemní smy ky. Za ízení galvanicky odd luje p ipojené koaxiální kabely (jak st ední vodi , tak stín ní). Stejnosm rný proud a všechny ídicí signály pot ebné v systémech distribuce satelitních signál jsou p itom propoušt ny spolu s VF signály.
P íklad zapojení:
- 60 -
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
7. P íloha: systém zna ení výrobk
- 61 -
aktualizace 8-9-2014
Technika satelitního p íjmu – EMP-Centauri s.r.o.
- 62 -
aktualizace 8-9-2014