~I
I
Obr. f. V LANOVf. (Snfmek sovltJki plachetnice, pol'l:r:enf pl'i letofnim újezdu do SSSR.) Autor: P. ŠVÁCHA, Praha-Kolll'e, N ad Kanllrkou l8. Fotoúdaje: Flexarat, Z:u lf100, cl. t I. Obr. 2. MALÝ NÁMOANfK V MAMA I. Autor: MILOŠ BUDfK, Brno, 2.ilkova 91. Fotoúd:aje: Flexaret Va, lu 1/ 25 , cl.S , 6. Obr. l. OPUŠT~NÁ. (Snlmek by l poP.h:en na fece Radbuu u PI zni. Lodka zú1tala viset na jezu f'llkolik dni.) Autor: ANTONÍN_POLÁČEK, Pl:r.ell, Hankova IO . Foto • údaj• : Mo1kva, Zu 1/ 100 cf . 8, 11 DIN.
:E
.......
=-
....... "'"""
:::::»
c::::»
~
c::::»
c::::» ......
Č(SLO 15 -
....._ 14. prosince 1963
Vedouci redak tor : JllU TÁBORSKÝ Redakln l rada: O . Ba b ický, A. lllfn, J. Boulka, dr. J. Dóh, J. Holub, 8. Hl'lbek , Inf, J, J• l •n, lni, Zd. Kf•la n, J, Kleibl, inl. VI. Maroulak, Inf, Zd. Odehnal, lnl. J. Plau, A . Pel'lna, lnl, R. R11ffer, l nl. J, S.motam, ln! , J. T lama, Inf. A. Vace k, A . Vanlk. Re daklnl lcol•ktlv: dr. Jozef D61a, R11 · dolf Č•ch11ra , L11dlk Ltthkj, Lev Spila l, OldPlch Šm•Jkal , Graflcki úprava Miroslav Tvrdlk. Nafl u hranlln I kor••pondentl: Mo1kva: V. Zacharle nko , Z. O. Pekells - Kyjev : M . So11lko vi - Varlava: z . Pn:l rowski Berlln : H . Kroa•k - Buda pelt': T. Vir· helyl - lukurdt': I. Tripu - Sofla: A. Farchl - Kihlra: M , Hlinomaz.
dr.
NA TITULNf STR.ANlJe plynový laser americ:k6 kon•trukce. 81101 o kvanto· vtch 1eneritorech 1vltla uvid ime na 1tr. 167,
Vydivi ÚV tSH v Ml•d6 froncl. - Vfd1 a cechniks mU.deli - ltrnkddenlk pro poly. technickou výcho"'u mlidefe. Cena výtisku lKU, phdplunén• rok Sl Kb, na pili roku 16 K&. Rodifuje Pc:ltovnl no..,inod 1lufba. lnform•ce o pfedplnném podi a objednhky p1ijlmi kal.dá poha i dorulo..,uel. Objed· nivky do :zahranili "'Yfouje PNS - óu1ednl expedice tisku, odd. vývo:r. tisku, Jindfil· sU 11. Pn.h• 1. Tiskne SYoboda.1nnck' :r.body,n.p .• úvod 1,Pnha S·SmlchoY,S, M. Kirova O. Ctvrcletnl phdplatn6 11 Kb (6 llse1) nebo 11 K& (7lfsol). Adrua úst~ednl redaku: Prah1-Nu1lo, Na K... ~tnld l . 7. Telefon 9l7lSl, - BratblaYa, PnbU 9. - Rukopi1y IO nevracej(. A-19ell1SO
Obr. 2- U•pofid;\.nl plynovfho lauru
..-..
Vysokofrekvenlnl 1enerjtor Ještě nikdy předtím nevyuida techn ika nového fyzikálnfho objevu tak rychle jako v připadč: kvantových generátorll světla, nazývanYch lasery t:ím se llšl lasery od dosavad nich tdrojů světlal Světlo je elektromagnetické di'enf určité vlnové délky. zrskáváme je při přeskoku elektronů z drah vtdálenějšlch od jidra na dráhy bl iišl atomovému jidru (viz VTM č. 3/ 63). Vysllačem dřeni jsou tedy samy atomy. Ai do objevu laserů jsme však vtnlk svět la nedokhall pi'imo ovlivňovat. Z obrovského množstvf atomll, ukrytých v nepatrném objemu t.Ufcl látky, vysllaly atomy své světlo nezávisle jeden na druhém, náhodně, neboli spontánně {obr. 1 a). To nové, co přinášef( právě lasery, spočivá v tom, že v nich dovedeme přinutit atomy, aby vysllaly své světlo v taktu s řldlcím signálem. Doslova „ vynutime" t atom O pofadovaný rytmus I velikost kmitů. V pevné nebo plynné látce {a nejnověji I v kapalině) můfeme vytvořit takové podmínky, aby atomy vysilaly své záfcnf do stejného směru ve stejné fátl a se stejným kmitočtem. Tak dosáhneme soustředěného koherentniho, tzv. stimulovaného poprsku (obr. 1 b). Touto myšlenkou se učall před několika léty zabývat dva mladl sovětšti fyzikové A. M. Prochorov a N. G. Sasov. Dosah jejich vědecky podlofené myšlenky byl tak převratný, že u konzervatlvnlch vědeckých „funkcionářll" se setkal s nepochopen lm . Zpráva o jejich objevu se dostala I do USA. V laboratoři Hughes Alrcraft Company si právě vědci !!mail hlavu p11 realizaci generitorll nej-
Z OBSAHU CISLA 25, Plynový laser e Zlrnnl horolneclui 1uóna '' Tatr4ch e Fair.ta pfllltebtvl e Pro Čl. atomovou elektr,rnu e Zěf.cnl ve 1Iutbd.cb blolo1U e Po 1edml moHch e Nový čeako1loven1k:)' zcml:dl:lský leroun Z-31 e Barevná kou.ala e Plovouci čerpaci Hanice e Unlverz61nl obr4bčci nroJ lt:J /-IOMEPA :z5
e
e
3uM1mů myp11cr•W'lťCXu1l CUOH 1 'l'ampax /loKyMfflmt.1 Opyx61i1 t/txoc110flawau1 amo .14Ha~ :111ťHmpocrna111 1 u11 Ho1111a •1txoc1101a11-
K11il
a1po.caM011lm
3-37
e
e
Y111t11t(1Ja.11>H111i crnaHOH
AUS DEM INHALT DER Nr, 2:i: Bera1tcl11en11.t.on lm Winter in der Tetro e T.i1achen Uber cine Freund1chaft e T•chechoslowak:J.achct Atom-
kratšfch mikrovln pro rádiové spojeni a radarové ffzenr kosmických raket . Stačilo už pak jen několik měsků a kolektiv vědců, vedený dr. Malmanem, postavil prvn l rublnový laser. Neuplynul ani rok a z rubfnov~ho laseru se vyklubal tak užitečný a unlverdlnl pfrstroj , fe se tačal vyrábět ve velkých sérHch . Laser fofe diamanty a vrtá do ne jtvrdffch oceli, p11· tom je jeho paprsek tak ovladatelný, ie dokUe provádět I choulostivé operace oka . Běfn ě se učaly vyribět „optické" telefony, scstávajfcf ze dvou rubínových l aserů namlfoných proti sobě. Podařilo se reall:z.ovat I původnf záměr : Impulzy rubl nového laseru umofňujf po zpllsobu radlolokitoru z:aměřlt dvě kosmické lodl na oběžných drahách, vzdálené od sebe 150 000 km, s pi'esnostl na 1 km! Mohli bychom hovořit o vyufltl paprskll laseru ke čteni děrných štltků, k operaclm bu l\ky, pil neobyčejně p'řesných spektrálnlch rozborech apod . A to by zdaleka nebyly všechny možnosti jeho uplatněnf. I naši vědci si posplšlll. V dubnu letošnlho roku, témH současně ve dvou výzkumných ústavech, byl spuštěn rubl· nový a sklen~ný laser. Tak jsme se po USA, SSSR a NSR zafadill jako čtvrtý stát světa, který to dokázal I jistou nevýhodou rubfnových laserll je , fe pracufl lmpulzově: soustfoděný paprsek svět la z nich „vystJlelf'' v podobě intenzivnfho záb lesku, který netrvá dále nei ~ 0,0005 sek. Za minutu vyšle rubtnový laser jen někollk lmpu lzll, takže asi po 99 ,9% své pracovn r doby se
kraftwerk e Eln neuca tacbccho1lowakbchu IHu1uu1 ftl..r dle Landwirtschaft Z-37 a UnJvcrselle Metallbcarbeltun1em111chlne
FROM TKE CO!"\TENTS 01-'
~o.
25:
Wlncer mou.ncaJn cllmbln(i: season ln che Ta1ro1 e DocumenC• on frlend 1hJp e Czecho11o\'akJ.a'• atomk power ltaŮOD • C~echo 1 )0Wllkfo"s latCll Alfl'icUltUrAJ plane, z.37 e A unl\'eraal machJne 1001 V ČfSLE 26. NAJDETE:
Nele fokoláda do celého 1wl:111 • UmMý anlh e Sherlock Holmu ve výslutbfl e Pokrafo\',nl ce1tophu - Po acdml moflch e VJte, co Je to 1oleaold? e Co bylo dflv: Vejce, nebo eloplce? e Poalcd.nl eoutU:nl ktifo\'ka
VTM
867
Obr. • - Prvnl plynový luer na 1Vltl
@
8
:tlf
-
~ifé
infračervené cvěuo
c
"i1
@®@@ @~ 2
3
Obr. l - Sy•t'm plynoviho laseru 1. Elektron y z vjboje vybudl atomy h611a na ener1etickou hladinu 8 l. Atomy hflia pP.edajt pfi 1ri.fkich IVOU ener1ii atomOm neónu atlm je „i:dvlhajl" na drihu 8 l. Vybuzen' atomy neónu pP.~ukakujl na drihu C, vy:r.aPujlce infralerven6 1vltlo
Obr. 1 - a) spontinnl úfenl :r.droje b) 1timulovan• úfenl la1eru
„zotavuje". Proto se pozornost věd có nmHila na lasery plynové. které mohou pracovat nepřetrlitě , bez ,,zotavovánl".
Princip plynového la1eru Prvý plynový laser sestrojili zaroku 1 9 61 amerihl vědci Bennett a Herriot. Plynový laser je kfemenná trubka, dlo uh á as i 80 cm a o průměru 1,5 cm. Trubice (obr. 2) je z obou stran uzavfena odrazovými destičkami a jej I vnitřnl prostor je spojen vývodem s olejovou difúznf vývěvou. Po vyčerpán i čátkem
vzduchu se trubice naplní směsi plynu hélia a neónu. Prstencové elektrody obklopujíc! trubici jsou spojeny s generátorem vln o vysoké frekvenci (30 MHz). Tento gen eritor je vlastně upraveným výkonným vysflačem. Vysokofrekvenční pole vyvolá v plynové náplni laseru plynové výboje , při nichž se atomy plynů budl. Tento zvláštnl jev si názorně vysvětll me na mechanickém přirovnán í (obr. 3). Hélium je tzv. pomocný plyn. Vybuzením přeskočí jeho atomy z hladiny (A) na dráhu (B) bohatou energií. Jakmile se vybuzený atom hélia sraz( s atomem pracovnlho plynu neónu, předá mu svou energii, a sám se vrátí na pUvodnl hladinu (A) . Tlm však pomohl zdvihnout atom neónu na dráhu (B)'. Tak vzniká postupně v laseru stále větší počet vybuzených atomů neónu na
horní energetické hladině (B). Atomy neónu však začnou přeskakovat na nižší kvantovou dráhu (C), a při tomto přeskoku vyzáří foto11y s energii odpovíd ající energetickému rozd llu hladin (B) a (C). Vlna fotonů světelných částic - se mnohokrát odrážl mezi přesně usazenými a zabroušenými odrazovým i destičkami , tzv. zrcadly, na obou stranách trubice. Paprsky světla zatim nemohou systém opustit, stále vice se „formují" a zesiluj i. Vzniká stimulované, koherentní světlo, které po určitém zesileni uniká nepatrným okénkem v jednom ze zrcadel. Paprsek světla, který opoušti laser, má vlnovou délku 11 530 angstrčmu (tj. 1, 15'3 mikron u) - to znamená, že jde o infračervené, oku neviditelné světlo.
Oél.ka vyzařovaných vln vyniká nesmírnou přesnosti. Jestliže u ru-
OSOBNÍ AUTOMOBIL K 868
VTH
LOV ÝM MOTO
EM
blnových laserO se vlnová délka odchyluje od dkladnl hodnoty o dvě setiny angstri:Smu, je tato odchylka u plynových laserO mlliónkrit menši. Plltom plynový laser vysllá své tá· řenl bet pfesthky, nepfetrfltým tokem! Prvnl ls. plynový laser Dne 18. flJna tohoto roku vy. tryskl z plynového laseru, sestrojeného kolektivem vědcO z brněnské ho Ústavu přfstrojové techniky t.SAV, poprvé přesně soustředě ný paprsek Infračerveného světla . Dává zářenl o vlnové délce 1,153 mlk· ronu . Generátoru bude využito pro přesná fyxlkálnl měřeni délek a rychlostí , pro pokusy s přemHcnlm informaci ve sdělovad technice a v řa· dě jiných oborů. Kfomenná trubice tohoto laseru je naplněna směsi hélia a neónu a je opatřena neobyčejně přesně zhotoveným i kulovými xrcadly. Dalšlvývoj Právě pfed rokem byl spuštěn prvý plynový laser plněný pouze jedním druhem plynu. Byly postaveny dalšl lasery plněné bud Jen héliem nebo samotným neónem, arg6nem, krypt6nem čl xen6nem, které vysllaji 1-4 charakteristických vlnových délek - některé z nich ležl ve viditelné oblasti červeného světla. Věd cllm však dosud vadl slo žitý systém buzeni atomů. Samotný laser je tO· tlf vidy podstatně lev nějši než potfebný generátor vysokofrekvenč nlch vln nebo pouflvané výbojky s drahými napáJeclml zdroji. Dal!I vývoj se proto zaměřuje mimo jiné na lasery polovodl~ové a lasery kapalinové. V kapalinových laserech by se k buzeni vyufilo př l mo ch emické energie kapallnové ná· plně . Prvni laser tohoto druhu (prozatfm však ještě s elektrickým buzenlm) pouflvá, podle neúplných zpráv, aktlvniho roztoku terbia v urllté organické látce, jej Iž slofenl
Obr. S - Prvnl pl)'nový laser Z1 , kon1trukce, Na obrbku l• li1t tvOrZI 1lcuplnylnlenjP:i ~etrO , Bolek, Krlka a Po,el .
je zatlm tajeno. Tento laser vysllá charakteristické zelené světlo. Toho by mohlo být vyufito např. pro pod· mořské spoje, protofe voda by svět lo tohoto druhu jen málo teslabo-
„K A L E
N
vala. Experimenty na široké frontě výzkumu tedy pokračuji lni. Jan TOma
vědeckého
dále.
Konzultoval lni. Zd . Kfelan
D Á A_„
• fU4-19SI: pn' nbrh)' knnto· vjch 1eneritorO v SSSR • 1 '60: Dr. Malman v USA 1poultl prvý rublnový laHt • únor 1Ut : lennat a Herriot 1poultl prvf plynovf luer • 9. kvltna tf U: pracovnici MatuchuHttk,ho technolo1lck•ho , 61tavu onrtlll Ml1lc rubfnovfm IHerem • D.PI t Ul : 1puftfn Ptv1 pl)'nový IH•t • niplnl Jednoho plrnu
oblu a 'Z.ptby byly ve lm i 1trulnf. Z jedn• j1me 1t1 dovldlll, le WankelOv motor H poullvi u talnjch lodi pro vodnllyfaPenl,Jlninbzuelnformovala o polirnl 1tPlkalce 1 tlmto novodobjm motorem. N)'nl konelnl pP!chhl zpri·
LASERŮ
• Pfjen t Ul - prvý lcapallnový 1„., u ul•njm 1vltlem • 9. 4, U - 1pultln laHr n Frzl · kilnlm úatavu ČSAV • t 2. 4. t Hl - rublno.,.Y la11\r ve Výzkumn•m úuuu MNO
• ~!;11 i.'.!; ;Po•.tt~~!·;„~f~;v;:~: •
ných litek ČSA V t I . t O. ,n - pnnf l1. plynovf 1„er v U1tavu pPhtrojov• tech· niky ČSAV
Wankelh patent, uvedla na jadnom z mezlnirodnlch auton l6n0 01obnl automobil Splder (ZHky to :r.nameni pavouk), opatPený Wankelovým motorem . Od potitku roku 19'4 mi být vytibln drlovf. Jak ukazuji prvnl zprby, i• jeho
t.Pri.Y)' o „n:u.Zntm vynllozu inlenýra Wankela, jeho revolulnl kon1trukcl výbuln,ho motoru, ublhly ul dobt' dl roky. Po tu dobu dovldall hme 1t1 o rotalnlm motoru Inf. Wankel• jen t Ul ...... m•·ll udnl kt)'t, paicW1an11hl o: pod „,kou , tvoffcl podlahu kufru. I. Na hau Vidime 01obltj 11110.bnl motoru, fttdrt.e, d1 l.1d1l• at4.
VTH
869
Zimni tatransk~ borolezectvl bylo na svétě. Narodilo se součas s osvobozenim v roce 1945. Mladší výhonek horolezcctvl se mčl čile k životu. V letech 1950 - 55 už plně ovládal práci odd.Hů a dnes mnozl horolezci dAvaji zimě dokonce před no s tl Horolezectvl přestalo být sezónnim letnim sportem. Zasněžen~ Vysok~ Tatry majl docela jinou tváf než v !~tě. Pod na čechranou bUou poduškou zanikají nerovnosti a m.izi rozdily mezi hýřivými barvami horských květů a šedl drsn~ žuly. Štlty ovládá bilá a černá ve všech odstínech. Hory dostávajl ladnčj ši a štihlejšl tvary a v ohni slunce zéfi jako přetavené střlbro. Zimni výstupy jsou ncjménf. o jeden stupeň tHšl než lctnl a to je v Tatrách, které ncmaj( extrémn~ obtižné výstupy, velmi vítané. Zimní terén se přibližuje velehorám s ledovci, takže lze v Tatrách vydatně trénovat zimní techniku pro zahraniční výpravy. Pobyt v horách ztěžuji časté vichřice, sníh, mráz a krátký den. ně
TATRANSKÉ nebo srpnový zájezd horoJezcckého C.., crvcncový oddilu do Vysokých Tater vždy uzavlral sezónu. Lana putovala do skoby a karabiny skřinlJ
do olejových hadrO. a okované boty do kouta . Za horolezeckou výzbroji zapadl na podzim zámek. Horolezci se začali scházet a družně si povídat, co všechno zažili a kam se opčt vypravi, až oschnou skály ... Horský sport obestlral zimní spánek. Vysoké Tatry horolezecky osiřely. Jen lyžaři se oplijcli bllým kouzlem opuštfoých dolinek. A tu přišel někdo všetečný na myšlenku zkusit stoupat k vrcbolUm i v zimč. A hle, snih kupodivu nesl, nohy se ncbotily a mráz se dal vydržet I Najednou začala sháňka po stoupacích železech a po ccplncch; lana opět nadívala batohy.
vjkon V• trovninl 1 obuh1m 1kut•lnl po:r.oruhodný, jeho cen• Je ..,hk pron· tfm Jdti ... „111 nd u 01t•tnlch •Utomo· bllO 1t,ednl trldy. SRDCE NOV~HO VOZU
rrottor motoru typu W•nkel mi obHh SOD cm' • motordoHhufe..,ikonu SO k pPI SODO otAlk4ch u minutu, Maxlmilnl rychlo1t ...oi:u i• tsDkmfhod . Motor pracuJe, I kdyl nemi ob ... yk" 1&d•nl yif'ukod Yentlly, podle prfnclpu ltyfdob•ho motoru (..,lit VTM 15/ tUl, ur.171). Pr..,nl doba1 Pr..,nl prostor zvltluJ• a n„hi pfltom 1ml1 benzinu
„
Druh A dob a: Pro1tor po•una (otUanlm pl1tu) nadtou 1ml1 ka •P•lo• vaclmu pro1toru. Komora •• zmanll (od1tPedlYim pohybem pletu) <1. zkom· primul e (1tlatl) tak 1ml1, TPetl doba: Svli!kaupill1tlale• nou 1ml1; l•JI ••Plozlvn I 1lla po•un• pl•t na Jeho kruhov• drAu. (Toto I• ... 1„tnl pracovnl doba,)
870
VTM
E
•••
Stěny
a pillřc jsou plné ledu, převěje pfekrývajf hfobcny, laviny ohrožuji svahy. Horolezci flkajf, že je v zimé vyHI objektivní nebezpečí. Nebezpečl je však vltanou pobldkou lidské vynalézavosti. Proti strmému sněhu a ledu se připnou na boty hrotnatá stoupacl železa a noha neuklouzne ani v šedesó.tistupňovém sklonu. Ke slovu přicházl cepín. Je to nedocenitelný nástroj. Vysekává stupy, pomáhá při jištěni lanem, slouži jako opora a stane-li se, že se horolezec na svahu smekne, špice ccptnu dokáže skluz zastavit. Cesto se lidé horol<"zců ptaji, který výstup je ve Vysok~ch Tatrách nejtěžšl. Odpověď bývá rozpačitá. V horách nelze vytvořit pro všechny sportovec navlas stejné podminky. I v létě se někdy lehký výstup zrněni v krajně těžkou tůru.
čtvrt A do ba : L.iJta na hran I pl1tu odkryje vifukovi kanil, 1pil•ni 1ml1 odchbl do vifuku.
Motor J• umlnln v zidl vozu a m4 tak ma16 rozmlry, h nad nim zbývt Jeltl donauk mltta pro zavazadlový pronor. Spojka i• Jednodhkovi 1uchi. phvod i!tyP:rychlo1tnl, plnl 1ynchro• nizonný. Kola jsou opatPena plihl 4,110-tl. Phdnl kola jsou zavllana na hrazdovlt' troJúhelnlkod niprav• u 1pinl . pruflnaml a prfi!njm nabllld· torem. %•dni kol• vhl na llkmich ni• pradch H 1plri1. pruflnaml. Vp P:•du 1... udu jsou Yjkonn' tlumlle nirazu . NOVé VOZIDLO NoYj Splder l• otnfoi 1porto..,n l typ. Obl dobfe i!alounlni udadla J1ou pfhtupn i dvlma llrokjml dvefml. Za udadly l• prostor na uk ryti 1klop1nt nhchy a n4hradn I obrui!a, Do tohoto prostoru 11 mtlle t•ki udnout Jedno dltl. Pro lprbni rozdll•nl dhy i• b•nltf•
novt nidrfv pPednl i!htl ..,otldla •pinie I hrdlo mi v pravém bl•tnlku. VpPedu ja jaltl takf mohutný chladli! vody, Za zmlnku Jahl 1toJI, le novi Spldar dli 685 k1 a na t DO km 1potPe• bulo podl• 1dll•nl vyrobce 8 lltr6 ban• zlnu.
Přižene se bouře, mlha, déšť a obtíže rbem přckročl kontrolovatelnou míru nebezpečl. Chceme· li však mermomocí znát jedno tauanské ncj .. . , je to zimni přechod hlavního hřebene . O této túře můžeme bez váhání řici, že je u nás n e i o a m á ha· věj!
i.
Hlavni hřeben Vysokých Tater začíná Laliovýrn sedlem a konči na východ~ sedlem Kopským. V délce 26 kilometrii strml přes třicet význačn ých vrcholů a štltú. S Žabího koně, Ostrého štítu, Východnlho štítu nad Železnou branou a s jiných sbihajl hřebeny, kter~ dovedou zahřát zdatného horolezce i v létě. Zimni přechod hJavnlho hřebene Vysokých Tater poprvé podnikli J. MJezák a M. Matras v prosinci 1953. O tři měsíce později tu bojovali s nepřlzni poč3 si za ryze zimních podmínek dnešní mistři sporlu Cerman - Mašek a Kuchař - Kop al. Deset dni balancovali mezi nebem a zemí, bičováni ze všech stran vichřicemi, zkřehlí a Qcvyspall, znaveni k smrti. Nocovali na mrazu, trmáceli se po pás sněhem, zásoby a výzbroj vláčeli s sebou. Deset nekonečných, strastiplných dní .. . Co je k tomu vedlo? Pošetilost? Ale kdež 1 Láska 1 Láska ke sportu a k horám. ARNOŠT ČERNfK t , % 'f'tteupu •u •"'ho„, jcll . 1 g„1„•tau "• vrcholu t.adoY6 lcopy ,
J.imy, rfhy a pf'lkopy "" Yltnflm ledu Antarktidy, n,. 5tfen' 1nlhovou pfikrjvkou, jsou vjlnYm nobeapetlm pro yfakumnlky; Amerlhné proto pPlpravlli obfl de• cektor, u:hopnj ajhclt toto tkryté nebeapel!.
VTM
871
přátelství
~
~„ ....>
„oc
.::
:;;" o
...~
·;:;
'f
...
o"
.„c~ >U
:;"
...~ ·g
Dvacet let ul platl Smlouva o pfitelstvl, vzil•mn6 pomoci a povilKti6 1polupricl m„1 t.lco1lovenalc:ou republikou a Svazem sovlt· •kfch 1oclall1tlckfch republik, podepsani n. prosince 1943 v Mo1kvl. ZaJllfo„la nim po• moc Sovltsk6ho svezu ul za vilky • umolnlla rouihlou ho1podihkou 1polupricl I v dobli mlru. SnadnlJI Jsme pi'ekonall tlllco1tl po· viletn6ho obdob( a za&ll 1 rouihlou pf•· stavbou naleho ho1podihtvl. Nenl snad úseku, kterf by H neoplral o 1polupricl •• Sovltakfm svezem. NeJvice surovin pro nU rouihly prO· mysl (pi'edevlim ropu, leleznou rudu, fosfity, 1iru, kamenn6 uhli, bavlnu) dovállme ze SSSR. Je to celkem 38% nafeho dovozu surovin ; u potravin Jde dokonce o 44%. Spoluprice se ovlem neomezuje pouze na suroviny, ale umollluJe nim zl1kat I výsledky vldecko· vfakumn6 price celých rouihlych kolektlvol 1ovltskfch odbornlkol. Jen od roku f 941 do roku ft6 f Jsme dostali pfes 3000 1ouborol technlck6 dokumentace. Vlechny velk6 stavby ndlch rozhodu)iclch zhodQ, pfedovllm v hut· nim a chemlck6m prQl"y1lu 1e oplraJI o tech· nickou ti proJeklnl pomoc Sovltsk6ho svezu. Zde Jsou ele1poll otrulnl nlkter6 vjlledky spoluprice m„I C:SSR a SSSR:
V~ dc cko technická spol up ráce má v tomto odvčt~ vl dlouholecou tra dici: jde zej ména o spolu práci
E
v oborech s iln o p ro ud ~ elektrotechni ky (chlazeni
o
velkých točivýc h stro jů a vývoj nových st.r ojů výkonů), vývoj naftových m otor ůJ kotlů a pa rn fc h turbin, če rp a d e l n vodn fc h t ur bin, silnič nlch a stavebních stro j ů atd. Získali jsme cenné zkušc n osů z vývoje, projekce a konstr ukce velkých parnich elekuárcn, z výroby, montáže a uváděni
a. velkých ·~
E
„
i' >
872
VTM
do provozu mohutných vá1covadch zařizcni pro Závody V. I. Lenina, Žď1irské strojlrny a slévárny a v neposlední fadč ze zařizeai širokopásové válcovny, která bude ve Východoslovenských železárnách. Uzavřeli jsme také dohodu o užší spolupráci v če rn é a barevné matalurgii, podle které dodáme s't roje a zařlzeoi pro rozšiřované metalurgické zé.vody
v SSSR a za rn zlskáme hlavně lehké a barevné kovy, které náš průmysl nezbytně potřebuje.
Zásluhou ochotné a pohotové pomoci sovětských specia li stů vyráblme u nás valivá ložiska, která nám odmltly kapitalistické firmy prodat. Naši odborníci měli možnost studovat tuto ná r očno u výrobu v Sovčcském svaz u a dostali potřebno u technickou dokumentaci. Dnes už pracuji se sovět skými kolegy společné na vědeckém výzkumu a vYvoji ložisek se zvýšenými parametry, jako jsou velkorozm!:rová ložiska do prllmčru 2000 mm a miniaturo! ložiska o vnitřním průměru l mm, na technologii, mechanizaci a imtomaúzaci výroby. Sovětská dokumentace podstatně zvYšila úroveň naši výroby i v elektronice, v oborech polovodičů a tranzistorů . V tomto odvětvi nám sově t ská pomoc umožni la zvýšit jednak jeho technickou úroveň, jednak d:ivá předpoklady pro jeho velký růst: dokazuje to přcdevšlm výstavba Východoslovenských železáren. Buduji se mm například velkoprostorové koksáren-
vébo plynovodu z Ukrajiny, kterým by k nám byl dodáván zemni plyn. Hodně práce už usnadnili hnvlřům sovětské dúlnl stroje. V poslcdnl době jsme dostali výrobní dokumentaci dalšlch uhelných kombajnů, typu LGD-2, K- 52-M, Kirovec a PK-M-3.
nejnovějšich s ovět ských připravuji projektanti
Složitá výroba v tomto odvět vi, která se rozrůstá velmi rychle, ze sovětských poznatkl"l: pomohly nám mimo jiné zvýiit pod s tatně výrobu jednoho ze základnlch chemických produktů, kyseliny sirové. Výsledkem byla pak i vyHI výroba potřebných fosforečných hnojiv. Cennll pomoc přišla při zpracováni projektu výroby syntetického lihu a pfi zaškolováni pracovníků, ktcfl budou řldit výrobnl proces a obsluhovat zaflzeni. Syntetický Uh bude jednou ze surovin, kterou potřebuje zllvod na výrobu syntetického kaučuku .
v Ostravě výstavbu Dolu Oderský, kde se bude uhli dobývat vodou a jeho doprava a úprava bude mechanizována a a utomatizována. Ropovodem „Družba" k nám už přitéká sovětská ropa; nyn! se jedn:I o výstavbu dálko-
Př!kladů z tichto odvětvi i z dalškh by bylo mnoho. V šec hny dokazuji, že slib, který dali sovětšti soudruzi podpisem čcskoslovensko-sov~tské smlouvy o pfátelstvi, vzájemné pomoci a pc>válcčné spolupráci, přesně plni.
čas to těž!
nesou při výro b~ železa úsporu s urovin a elektrické energie.
ské baterie o 100 ko m oréch, Velkoprostorové vysoké pece, které umožni uplatnit nejnověj š l vysokopccni technologii, znač n ~ zvýšl produktivitu n přitom při-
1 - Do •lelctrlc.k' rozvodny v L•m•· fanach v okre•• Prefov, Jednoho :z neidOlelltlilfch udCI enertetlck' ma1l1tr.ily apojuilcl z.ml RVHP, dolel z• Sovltak,ho ava&u .COOkllo· voltový trandorm•tor, villcl 1 JS tun . Na pPepra.vu tohoto koloau vyrobili ve Va1once Tatra ve Stu • d'nce svlliltnl 20010.,., hlublnovi 6
0 0
~ :· ~~·v1t:~;•;,!~~k~ ~ o"mX:~!~~ •lelctrlflkovat Vyaok' Tatry. l - Ve 0
=~~::n:.,::;r evnn~e v~:~~~~„·~.";:~
Podle poznatků
t j
:ii: neJd61ellt1Jlfch atroJCI, pltl•toll· covf rilcova.d tandem. Q.t zaPl&anf dodiyA Sovlulcf avaz, oatltnl pod la aovltllc' dokumentace vyrob Ill v livodech V. I. Lenina v Plzni. 4 - Hlmol't.dni úailka :ii:e SSSR pro Vfchodo1foven•k' l eleú.rny : dva •toJany nlcovadch 1tollc flroko· pAaov' cep" rilcovnr. S - Sovltak6 ll1tllka ltlrkodho podkladu na trati Louny-LlblchovJc•, •ouUat •troinlho urlzen I, ktH4•eJme •tar6 koleJe, vyllnl • upravf koleJov' lole a pololl koloJe novf,
VTH
87J
PRO ČS. Jaderná elektrárna se bude v podstatě podobat modcrnl tepelné elektrárně na uhlf. Hranaté budovy s plochým I střechami. baterie chladicfch věži, rozvodna elektrického proudu . .. a nad vším jediný, vysoký komln, který však nebude chrlit hustý šedivý dým a tuny popllku. Topeništěm elektrárny bude přece reaktor! Z uranu v atomovém reaktoru nešlehajl plameny jako z uhll pod elektrárenským kotlem. Štěpnou reakci ato· mových jader uranových tyči se bude vyvljet teplo, které ad vede kyslič n lk uhličitý do parního kotle. Vzniklá pára.se polene do turbin pohánéjlclch genenitory, které vyrobl elektřinu. Atomové elektrárně postač i pro ce lo ročnl provoz jen deset vozO uranu! Rozštěpen lm kilogramu uranu se zlská 20 mlllónU kilowatthodin elektřiny! V reaktoru, v němi prob1há řízené štěpení jader uranu na menši jádra lehl.leh prvkU a na neutrony. se uvolňuje obrovská energie - zhruba miliónkrát větši ncf energie uvolněná hořen/m chemických paliv. Miliarda
Závodech V, I. Lenina v Plzni, v našem největším podniku těžkého strojlrcnstvl, existuje ul sedm let odbor jaderných elektráren. Soustřeďuji se v něm fyzici. strojaři, chemici, elektrotechnici a dalši odbornici. kteří plnl úkol XI. sjezdu KS~: buduji prvnl česko slovenskou atomovou elektrárnu v Bohunicích na Slovensku. Vystudo-vall na našich vysokých školách a mnozí I v Sovětském svazu. Jsou to mladl a iniciativnl lidé. I to jim bezpochyby dalo odvahu řešit složitý úkol. Zvolili konstruklně náročný typ atomové elektnirny, který nikde flnde na světě není. Při jeho volbě hleděli zejména na co, aby vyuflli domáclch uranových surovin. NaJc atomová elektrárna poběží téměř nepřetržitě . Přírodní. tedy nejlevnější uran, se bude vyměňovat bez přerušeni provozu. zatlmco v zahraničl elektrárnu čas od času zastavuji. Pouflc přlrodniho uranu umožňuje tčfká voda v roli moderátoru.
Se'teroamerlckE automobilky pred· yed ly uf modely 01obnfc.h I nikladnlch automobil6 pro rok 196 4. Vybrali jsme pro"" nlkollk fotoanfil, kterf u ku.u ji, jakou cestou půjde nejro:r.dhlejli prů• mysl motorových vozldel.
874
VTM
vteřiny dvě
jader uranu 235 vydá zastotisicinu na a pUI miliardy neutronu. Na kilowatthodinu elektflny se musl rozštěpit sto tisíc bUiónU jader uranu. Základ reaktoru tvoři silnostěnná ocelová tlakovi nádoba vysoká jako třípatrový dllm a vážicí 600 tun. Je to vlastně široký protáhlý sud (prUměr 5 m, stla stěn 150 až 350 mm), který musi odolávat tlaku, teplotě a hlavně radioakcivnfmu zářenf . Leninovy závody jsou světoznámým dodavatelem gl-
Ani jeden z 01obnlch Yo:r.ů n ema uf poylstn6 ttab ill xaln( plochy na ddlch s mnolst'tlm prolbů a okru z chrdmu, pf•plnlné boky karodril. Ro\'nll pfed· ni U1ti vozů (muky) doltbajl 1trl1ll· 'f'ljll tvary. Pokraluje tedy ů1tup od
„kfilnlků 1ilnic." a doc.hi:r.I k dalllmu sblltcin l s e...„op1kou karo1ihkou llnil. $yými roxmfry a výkony motorO zůttbajlseveroamerick6 'tOZy Yldl nd evrop1kf. Nejmenfi, tu. kompakt nl vozy, majl stihl obaah kolem 2,5 litru.
O
ATOMOVOU ELEKTRÁRNU gantických výrobkO. ovšem konnrukce nádoby. pofadavky na jejl kvalitu piedčl vlechny předchiz.ejici . Napřlklad jedna z. pfirub, kter! spoji viko reaktoru s jeho válcovým tělem, Je kolo o prOměru 6 metrů a tloulťce 62ccntlmctrú. Po obvodě má dlry pro 42šrouby, :t nichž killdý váži rovnou tunu! M:i.tlce „pouu" 250 kg • . . Jak tohle smontují? Žádné obavy? Lenf. novci vymysleli i .speciální momáfni a jini, dokonalá, dilkově ovládaná zafí:z.en l, kteri si s tém1 kousky poradí. Výroba tlakové nidoby sl vylidala posuveni z.vlá.štnlch strojú a :z.ařf1cnl, vlibec prvnich svého druhu na světě, Soustrufeni ohronlných přlrub celkem hravě zvlidnc czv. točnlcový karusel. Obribí novým tpůsobem. U karuselového soustruhu běžného typu se tat i! otát:i tkni deska s obrobkem a núí stojL Nyn i je tomu naopak . Stavebn icová konstrukce točnicového karuselu dovoluje kromě soustruicni také frézovat a vrtu . Jeřáb postav r do středu při ruby bud stroj anebo pří rubu p1cs stroj převlékne . Vý roba oceJového vlka přípomlna.jiciho hlavu hřibu. to byl také techn ický oflfek. Ocelové díly cluné JOO mm I - Vnhllk dna t.lako'f'f nldoby atomov4ho reaktoru obri.bljl •• XVILu 1' Plzni nWtnl JednoúleloYOu .,.,. by se ručnC: svařov~ly nejmén!: 14 dni. Pomohla. nejpo•rd.nfkou lu;i1ntrol0Hnou prOmytlo•outelevlt•. 2- 0kem krokovéjll metoda dneška - elektrické sv3řovánl pod hrdlov•ho pntenc• atom. ,-ealttoru H protihne I •lablf struskou! Automat, kcerl!mu vel! clcktronlkil, svilřll pattlovlk. J - Viko reaktoru
Motory tlc.hto vol'U hou vfdlnou fa• dovf CHti'fálr:e. u 'fo'Xll nad l lltry obuhu, jlchl je 'f6tflna, i1ou motory 01ml'fAlco'f~ do V. ·IBA
KAREL HAVLIK
pat rl ford •h lton , (Na tnlmku je dvou• dve1ovj u1dan.) Motor mi ab1ah l,) I tru n4!ba 4,1 lltru , l - Oalll „menll"' vi):r: Plymouth Va~ li ant t ''"mi moto,- o abuhu l , I Htru neba l,7 lltru. ·p,•dnl list vo:r:u mi na
amerldc' pomiEry nimi >tth.llv• tury. l - Yelkj americkj vůr: Old1moblle Jetuar I (na snlmku 1portovnl kupě) 1 motorem o obnhu 6,5 litru a v9konu 145 k mi ka,-01frll ete1antnlho ponto•
novfho 1tylu.
VTH
875
2.e lu r0zn6 rostliny kPlllt a pro kPlfenl vyblrat jedince dob„'fch vlutno1tf tak, abychom zilkall nov6ho Jedince 1 dobrými vlastnostmi Jeho rodllll, o tom kaldj vl. Meduni vida vlak objevila I nov' metody llcchttnli ro1tlln. Jednou z nich je takxvan6 mu ta ln I 11 ech t Inf, Nel u HZnimlme •principem tohoto llechtltel1k6ho xp1bobu, mu1lme 11 flcl nic.o o dldllnostl vleobec:nl, Děti
se podobajl svým
Děd ěni
Zář
I biologů 4 - Odlitek hlavy vilcCI a 1ac:Jho potrubl s J•dnoho kusu osmlv!lcov6ho motoru voxu Old1mobile. Otvor na prav' m konci odlltku J• pro pPlvod chladlcl kapaliny do hlavy vild. Čtyri otvory upro1tPed odlitku jsou Y1tupnl prOPuy
876
VTM
rodičovských
rodičům znaků
je
der rodičovských buněk . Místa v chromozómech, kde jsou umfstěny Jednotlivé dědičné vlutnostl (vlohy), nazýváme geny. Jsou to velké molekuly, jejichž chemické produkty vstupuji do reakci, které ovlivňuji vznik.S.ni vlastnosti . Geny jsou tedy centrem, v němž se tvořl vlutnosti.
běfný jev. U rostlin i u ilvo~ichů. Je prokázáno, :fe posloupnost organismů {tak "kajf odborníci děděn i rodičovských vlastnosti) se děje přes jedinou buňku - oplozené vajfčko. Toto oplozené vajlčko vzniká spojením vaječné buňky a buňky semenné (splynutlm gamet) a má uf všechny prvky nového jedince. Hlavni součásti buňky Je cytoplazma a Jádro. Podrobný výzkum ukául , že pro dědlf.nost má největší význam jádro buňky . Je to velml slofitý Út1Car. Jeho hlavn l součásti jsou nitkovitá těllska - chromozómy . A privě chromozómy Jsou u fivolichO I rostlln nositeli dědič ných vlastnosti. Pelet chromozómů v jádru je různý, ale pro jeden druh org3nismů je vidy stejný. Jak mohou nepatrné chromozómy obsahovat tak bohaté Informace o dospě lých organ ismech? Jsou složeny v podstat ě ze dvou typů chemických látek: z bílkoviny a kyseliny desoxyribonukleové (DNK). DNK, která se v přfrod ě vyskytuje je nom v chromozómech a virech, je kllčem, který umofňuje pochopit předáváni dědičných struktur na potomstvo. Molekula DNK je dlouhý svazek, který se skládá ze skupin cukrů a fosfátů. Tyto skupiny se střldaji v přesném pofádk u. Ke kaidé skupině cukrů se p ři plná ze strany skupina, kterou nazýváme základnou (bázi) . Na rozličném po č tu a růz ném vzájemném polože ní základen závlsl genetická specifičnost budoucího organ is mu . Kafdý rostlinný druh je charak· terizován stálým počtem chromozómů - takzvanou chromozómovou sádkou . U vyššich rostlin se sk lád á tělová buňka vidy "Ze dvou chromozómových d.dek, pocházejících z ja-
Do přirozeného vyvoje rostlin zasáhl člověk -šlechtitel, který za~al vývoj řldit . Po dlouhou dobu byl č lověk schopen ovlivnit pouze výběr. Šlechtitels.1 •1i by lo omezeno na výběr zdatných Jedinců a jejich křiženl. Ovlivnit jeden z hlavnfch činitelů vývoje - mutaci -donedávna lidé ještě nedokázali. Teprve v poslední době bylo zjištěno, že rent-
od karburitoru do saclch lcanálG. Karburitor se usazuje pPlmo na odlltek. S - VnitPek vo:u1 Ford-Thunderblrd • motorem o vJlconu 300 k i• u:r.p01obe n pro rychl6 dilkov6 Jl:r.dy (max. rychlou t 90 kmfhod.) . Pffatroiovi deska po·
kraluje atPedem vo:r.u al me:r.I phdnl 1edadla. 6 - Úlelov6 a pPitom ele1antnl provedeni u!ltkov6ho automobilu pPedatavuje dodbkovt Ford F·t 00 o nosnosti 1 /~ tuny.
Mutace a mutant Chemické změny genů, takzvané mutace, podm i ňuji jednotlivé vlastnosti živého organismu. Jedinec s novými vlastnostmi se nazývi mu· tant. Mutace problhajl v pflrodč (přirozenou cestou - bez xjevné pllčiny) jen velmi zřídka , prakticky vzniká jeden mutant s novými vlastnostmi na 1 00 000 až 1 000 000 jedlncU. Přesto, fe jsou mutace takovou vzácnosti, sehrily rozhoduj[cl úlohu při vývoji všeho fivého. Mutacemi vzniklo a stále vzniká nepřehledné mnoistvf různých forem organismů . Na nově vzniklé j~dince pOsobl vnój! f činitelé, ktelf vyblrajl (vyselektuji) nejlépe přizpňsobené organismy a ty uchovávajl pro da!Ji vývoj. Stilým působenlm dvou zá. kladních procesů, to je vznikem mutaci a výběrem, byl umožněn bčhem miliónů let postupný vývoj a diferenciace ilvých organismů přirozenou cestou.
Zasahuje
llověk
'
I Jednoduchým kflfenfm výhodných mutantťl můfeme zlskat kombinace znaků, která mohou znamenat dosafenf několika llechtlte lskýclf cllů nafednou . Pomoci muučnfho výb~ru lze zfskat pro dal!r křifenl vynlka-
'
'l
\
Jlcl Jedince hospodl.l'sky cenných rostlin. Af dosud se pouffvalo tzv. vkfffenr fádoucfch znakU z prlmitlvnlch odrůd do odrUd vysoce prošlechtě ných . Při takové metodě křífenf se ale na novou odnldu přenášl mnoho nelidouclch znakU . Tyto tHkostl odpadnou, pouf!Jeme-11 muučn f ho
.'
šlechtěnt.
mimoH.dně zvyšuji V zápětí se pod afilo
genové paprsky počet
mutaci.
ob jevit i další činitele indlkujícf
mutace (tzv. mutageny).
Nejdůleži
tějšl z nich je lonizu jid xářenf typu gama, alfa, tepelné neutrony, ultrafialové paprsky, a rovněž některé
chemikálle. Chemických
mutagenů
známe už hodně a některé z nich vykazuji velkou efektivnost. Avšak ionizujlci zHení (zejména paprsky X, dřeni gama a neutrony) je donejufivanějši pro svou účinnost a snadné použiti
sud
znafoou v praxi.
Radiační šlechtění
Cflem radiačnlho šlechtěni-šlech ionizujícím zá1cn lm - je zvýšit mutaci, tedy získat co nej-
těnr
počet
vě tšl poěet mutantů ; ovšem mutantů takových vlastností, které majl hospodářsky význam. Převážně se ozafuji suchá nebo navlhčená semena, rouby, pupeny a cibule. Ale Je mofné také ozařovat celé roscllny během vzrůstu (czv. chronické ozařov áni na gamapoli - víz VTM č. 7/196 2), nebo jednorhovč (akucnl ozařováni).
Př i ozařováni semen se obvykle voli taková dávka záření, aby způ sobila asi 50-80 % úmrtnost rostlin. Podle zkušenosti z výzkumných pracovišť se tak zlská nejvčcší počet mucarltú. Takovou úmrcnosc vyvolává u různých rosclin různa di'ivka zářenr. např. u hrachu je to 2000 až 1 O 000 r (rentgenů), u okurek
30 000-50 000 r a u lcdkvičck 180 000-22 0 000 r (pro člověka je smrtelní uf dávka 600 r).
Jaké jsou výsledky? Velmi pfosvědčivých úspěc h ů bylo dosaženo v mikrobiologii. Prů myslová výroba antibiotik (penicilln,streptomycin, aureomycin apod.) vyufivá výhradně mikroorg anismů, jejichž produkce byla mnohonásobně vystupňována mutacemi. Významné výsledky má radiační šlechtění při indukci hospodářsky důležitých znak~. Přednl mlsto mezi zeměmi, zabyva jidmi se mutačn ím výzkumem, zaujfmá Švédsko. Mnohé odrůdy, které vznikly mutaci, se ve Švédsku už bčlně prodávajf : nepoléhavý ječ men, hořčice bibi s vyššlm výnosem,
ozimá řepka s vyššl m vý nosem , dvě nové odrůdy hrachu , o vocné stromy apod. V SSSR vypěstovali če cné typy obilovin, zelen iny a okrasných rosclln. V USA vznikly nové odrůdy pšenic, fazoli , podzemnice oleJ né , mrazuvzdorného lnu atd. Také v NDR zlska ll šlechcitelé nové typy obllovln - zejména ječmenů - s vysokým obsahem bilkovin a nepoléhavým scéblem. Byly získány mutace rajčat s podstacně vyšší ranosti a většfm obsahem tomat inu . Velkých pokroků bylo dosaieno také p ři šle cht ěni vegetat ivn ě množenýc h rostl in: vinné révy, okrasných i ovocných stromů a pod .
Je mnoho šlechtitelských problémO , kde dosavadnl metody vedou k dli jen pozvolna , nebo úplně ustrnuly a jsou neúspěšné. Cllem šlechtěni kulturnlch rostlin bývi nej· častěji odolnost , ranost, 'fýhodný obnh chemických látek atd. A právě mutačnlm š lechtěnfm je mofno dosáhnout všech těchto cllů v poměrně
krátké
době.
Dr. O. KONVIČKA - I. KOLÁI'
VIDCI VYPLOUVAJI NA MOAE •••
OR· ÚEB ČSAV Tohle je zkratka výzkumného ústavu. čl přesně : Oddělení radiobiologie Ústavu experlmentá ln f botaniky v f'raze. Pracovnici tohoco ůscavu dosáhli pozoru hodných výsledků p ři mutačním š l ec htěn I brukvovitých rostlln , sóje, pšenice a rajčat. K indukci mutací tu pou ffva jf převážně akutnih o ozařován/ paprsky ga.ma, tepelným i neutrony nebo rentgenovým dřením. Kromě toho se pracuje i na výzkumu chronického ozařováni rostlin na gamapoll. jako zdroje táfenl gama se používá p řl scroje , ,Gammacell 220" o výkonnosci 400 kr (kiloren tgenů) za hod . Je to v podst atě ol ov ěný vá lec, v jeho! střed u je otvor asi flJ 20 cm . Ve stěnách otvoru jsou umist ě ny kobaltové zářiče. Objekty se při akutnim ozařovánf s pou štěj! do ozařovacího prostoru ve válcovém výtahu. Chod gammacellu je plně automatizován. Výkon přístroje je z načný. Toho, co by trvalo p11 ozařováni na gamapo ll několik dn ů, dodhneme v gammacellu za několik minut. V na.U republice se také provádl oza řo váni neucrony. I tato metoda má pozoruhodné výs ledky. Byly zis ká ny mutace pšenice s kratšl vegetačnl dobou, se změněnou osinatostí apod. U rajčat jsou čas t é mutace s kradl vegetačnl dobou a r ůtným typem plodů, různou barvou plodů a listů. Zkušenosti ukazuj (, !e ion izu jicím zá ře nlm můiemc vyvo lat ve lké množstvl mutaci kulturnlch rostlin.
A
Prchlcum mohkých oblud uujlmi 1tfile výanamnljil mino v• vld•ck6 lfnno1tl aovlttkich výzkumnlkO; v 1ovlt1kých lodlnlclch bude bray 1pultlna na vodu loď oceano1r:afl<· kOo výzkumu „Akad emik Knlpov lt" , boha tl vybav•ni, nepP. I baty• 1kafem • ponoPovaclm dotahem 600 metr!). Zkulebn l plavbu mi za Hbou „Jurij Godln ", noyj s0Ylt1ki loď, urtoni k Hfamolo11ck4mu výzkumu
~moP• .
VTH
877
žádné jiné pláži Černé ho mofe . Ale nepáll! První koupáni v moři byl přece Jen ohromný pofitek.
SM~R JIHi schůdky jsou vypalubě, lodn r houkalka fv e,silné reproduktory na palubách vyplivuji zkreslený hlas kapitána, kterého jsme ještě ani nepoznali: „ Mu fstvo na mlsta! Kotvy zvedat!" Poběda se odlepila namáhavě od mola. Nejdříve ji musel pomoci malý remorkér. Potom uf Pob ěda manév rovala po rejdě sama, jen !luny lodivod{, a světla ma· jákO s ni přitom hrály jakousi signa\iučnl hru, jlf jsme nerozumě l i. Konečně se lod otočila pfldí kupředu, jak
Uf je to tady -
tafeny k chraptivě
PO SEDMI ~
~
Před odplutlm z Oděsy nás JCStě čekal 1cden obřad: první vykoupáni v moři.
~ vlt~~~é . .,r~~~r:. p;;;~;:~z~{~~ý d~~i~~:~~~;uej;::!~~o~
> j "' 0 a:
na pláž Luz.anovku. Vypadalo to slibně a zdálo se, ic první vykoupání v moři bude opravdový, n ičim nezkalený požitek: slunce neomezeně vládlo na důkladně vyčištěné. obloze, vítr neměl službu a Černé moře vůbec
i ;:~~~o::;;:; a~~e~~~;li~~ř~l~~n3ě ~~~~~~d~~ ~~~~~~ ~ pěti metrů. ~
:::>
:!
<(
c :l X ~ ICJ ~
O C ::::>
:
xn
L
A právě proto jsme si toho brzy všimli: okolo lodi se to hemfilo ku latými, téměř průhlednými tvory. By ll velcí jako starostova hlava a lenivě vlnil I svými chapadly. Medúzy! P řesněji řečeno medúzy laločnaté, patřlci do kmene l áčkovců, skupina žahavců pohárkovitých (Scyphozoo). Na pohled jsou medůzy krásné. Vznišejl se cěsn ě pod hladinou a hýří všemi barvami. Šká la jejic h barevnosti se pohybuje od přljemně fialové přes svěcle modrou. na· zelena lou. růžovou a žlutou ai k jakési nedeflnovacelné, průzračně bílé barvě. Vznášejí se svorně ved le sebe a co do barvy nemají zřejmě rasové předsudky . Ale co je nám placná všechna ca krása , když se chceme koupat; a z Dat'ikovy učebnice zoologie pro vyšší třidy středních !kol si pamacuji, fe \IŠcchny medůzy laloč nat é při doteku pálí. Net rp ělivě pozorujeme hladinu a těšlme se. že u bře· hu colik medúz nebude. Těšíme se marně. Jak se bliflme
patř[, proplula úzkým vjezdem do přístavu dvěma majáčky na konclch mola, nabrala rychlost mí ř ila na ši ré moře .
se to
Za námi
mezi a za.
zůsta!3 červená
I ostrá světla pfistavu
a zelená světý l ka ma ják ů a pl ápolavá světelná moiaika
večernl Oděsy .
Ráno v 8 hodin sl mů!eme přečlst na lodnl tabuli údaje o poloze lod l; 440 SS ' severnl ší řky,
čerstvé
k mm111turnlmu molu. medúz přibývá. Na dfcvěném přistavním mústku stoji kluci 11 chytají medúzy na pro· v3zky s h áčkem. Jen tak, pro zábavu. Jist se to nedá a vychytat všechny medúzy v Oděse by byla práce pro Sisyfa. Musfme se s tim sm!řit. S nevalnými pocity b ěfl me proti prvnr vlně a čekáme , kdy nás popálí prvnl medúza. Trochu nás uklidňuje poh led na Oděsany, kteří sl tu klidně plavou a občas nějakou vyhodl na břeh. Medúza se rozplácne, ztratí svňj tvar I barvu a je z ni divné, prŮ· hledné a beztvaré nlc. \::.J Udělal jsem pět skoků do vody, která je u břehu špinavá a vylučuje pozorov!nf dna - a první medúza mě poctila svým dotykem .
f'l'\
Je slizká, rosolovitá, na omak od· perná. Ale nepáU! Pan profesor Da· pravdu.
něk neměl bohudlk úplnou Zapomněl na výjimky.
Medúzy laločnaté jsou oděskou specialitou a je jich tu tolik jako na
878
VTM
320 45' východní délky, 120 námořních mll od Oděsy , rychlost 13,5 uzle . Hloubka moře 130 m, teplota vzduchu 20 stupňO, teplota vody 22 st upňů! Jedeme na jih! Navigátor by sice s takovým tvrzenlm nesouhlasil a pfesvčdfoval by nás , fe máme kurs t olik
a tolik stupňú na jihojl hovýchod . Ale pro nás je to cesta na jih. Ncjjffnějšlm
330 40' severnl něm .•.
bodem naši trasy je Matmata - asi A Praha leil kousek nad SO stup-
šlřky.
ZATÉKÁ NÁM DO LOŽE jsme prvnf den na moří a zdá se nám, ie jsme se uf aklimatizovali. Naučili jsme se chodit zeširoka a plivat do moře, vlme uf, kde je restaurace a volejbalové hřiště a umlme sl ob léknout záchranné vesty, které máme pod podhlavnlkem . A přece se nám stane , fe nemllfeme najlt cestu do své kajuty. Loď je přece jen veliká. A moře taky. Oboji chceme poznat důkladně . Bydlíme v nejspodnějlr palubě. Kulaté okénko naši
r:\
v::.J
'Nle Te O r
Týdenfk vědy a techniky pro mládci v ť':s. rot· hlase - Meteor - vysílá každý pátek na stanlclch Praha a RPD od 14.30 do 15.00 hodin : 10. XII. LISTY Z KAMENNÉ KRONIKY J. Uf potřetf se setkáme s profesorem V. V. Štechem . Tentokrát bude hovol'lt o pověstmi opl'edené Staronové synagóze v Praze, která je nejstarfl do· chovanou synagógou v Evropě . 17. XII. LISTY Z KAMENNÉ KRONIKY 4. Navštivlme ullčky Josefova, kdysi nejubofejšl části Prahy, a na starém fidovském hřbitově sl budeme vyprávět o slavných postavách dávné minulosti , které zde odpočlvají. , J, I. 1964 UM~LY SV~T. Ujldačl chleba první část nového seriálu o velkém kouzel niku bet. kouzel- o chemii. Uslyšlte o malých, často nevlditel· ných nepfáteHch, kteřl nás připravuji o značné mnofstvf potravin. Meteor vysllá kafdý pátek stálou přllohu, ve které pl'inášl další zajlmavostl a aktuality ze světa vědy a techniky, odpovfdá na dotazy a dopisy svých
kajuty je necelé dva metry nad hladi nou moře . Rozumf se nad hladinou klidného moře . Ale moře je zatlm opravdu klidné. Vlny jsou nepatrné, asi jako na rozbouřeném Máchově jezeře. Necháváme proto na noc okénko otevřené. Malým kulatým otvorem se do kajuty hrne čerstvý vzduch. Skoro celou noc. Ve čtyři hodiny se tam najednou mTsto ěerstvého vzduchu nahrnula voda.
pos l uchačů.
Kromě toho můfete poslouchat každé pondělf a čtvrtek naše desetiminutové pořady-vidy v 15.30 na ~S a ve čtvrtek v 16.00 na staniclch Praha a RPD. Upozorňujeme také na pofady brn~nského týde~ niku VT pro mládež - Paprsek, které uslyšlte na staniclch Praha a RPD kafdé úterý ve 1 '4.30 hodin . ·US·
~ SBĚRATELŮM NOVOT :! ~ Z CELÉHO SVĚTA ~
~ MiL·ek se vrhá na okno a přitahuje šrouby . Dalšl vlna - a opět trochu slané vody v kajutě. Beru na pomoc klič a utahujc.me okno pevněji. Slaná voda !e na šatech, na kufrech 1 v posteHch. Moře si s námi poprvé zalaškovalo . Ráno jsme se na lodnf tabuli dočetli , ie v tu dobu bylo viněni moře čtyři baly. Budeme se muset o tuhle stup· nlcl bllie zajfmat .
obdivovotelum limí moderních ~ dopravních prostředků
.
~
u
~-· MODELAROM ...
>U
připravuje
O jej
redakce VTM dárek: nenajdete .~ pod vánočntm :scromkcm, ale v každém ~ přištlho ročntku na zadn1 barevné ~
člsle
~ lakovan~ stránce.
Bližii ve VTM 26/1963 :
PRVNÍ PIÍISTÁNÍ Ráno vplula Poběda do vnupnt brány přfsu.vu Soči. Absolvujeme své prvnf přistánf. Zase je to trochu slav· nostnl. Lodnt tyfon hučí, reproduktory opět vykfikuji povely k::ipitána, kterého jsme uf mezitlm poznali, lidé se tfsnl u zábradlr a ukazuji si vzrušeně na břeh , jako kdyby uf aspoi'i měsíc neviděli pevninu. Poběda se pomalu přisouvá k přlstavnl hrh:l. Lednici obratně házejl na břeh slabé provazy se zá.těfl. U kai· dého se hned objevuje jeden přlstavní dčlntk. Přitahují si silná kotevnl lana , která jsou k provazům přivázána, a obličeji je kolem objemných ielezných kOIO. Potom zahrč! motory spouštěflcl schOdky - a čtyři stovky ~e· choslováků začlnaji svou Invazi do lázeňského konglo· meritu SoR (Pokralo11Anl pfllti) 1. MedW1y
„ Od•„
l. "•chodn6 •,dllltl: PobUa ) Chan.kt•rbtidri "'fl p'f•tavn1 bud""'" " Sr:>U
'4 . Pobrd1
„ Soli i• N-krtsn4 VTM
879
v
OD
,
KE CMELAKU Vý1l•dky pl1tovinlz.emldll1kjch plodin :ú.vlujl-mlmo ilnt - I n a ú1pUn4m boji protlvlem llcOddm a chorobi.m rostlin. Ne1... tili. ochrana plodin a la1nlc.h poro1tl1 pfed1tavuJ11 rozml1tlnl ohromntho mnol.stvl chemlkilll a vyhdul• :r.nalný polat pracovnlch 111 a hodin . Mnohdy Je nutn' prov,tt vat1-nl rychlý ú1ah na rouihlfch xemldll1kfch plochich. Kritk,, pPHnl vyme:r.en4 terminy •1rotechnlckjch lhtlt plat.I I pro aplikaci li.tak p11 chemlcktm hnojeni. Pro u1nadnlnl chemlclt' achnnr i hnoJanl ro1tlln •• konatruufl rO:uti machanlz.aln l lr.aPlxenl - postfikov• traktory, pPIY~1y. Traktory maJI velmi C.xk• pneumatiky a vy1okoY 1vltlo1t nad te r4 nam, aby napolko:r.o<waly v:r.ro1t16 roltliny. U modarnlchmecha• nh,.alnlch pro1tkdkO u1 doHhuJ• kolem 20 m llPk-y ponPlku nebo ro:r.pri.l•nl.
Ale ani ta nejvýkonn ě jší pozemnl zal'lzenf nedonhují produktivity leteckého „práškováni". Pracovnf rychlost letadel ve· srovnáni s traktorovým postřikem Je dána poměrem 1 :40. ve srovnáni s rulnlm postřikem dokonce pom~rem 1:160 I vfce . Leta.dia majf i jiné výhody: nepoškozuji porost a púdu , cof pl'I pozemnlm postl'lku (pomoci traktorů) pl'edstavuJe nap1. 5% ztráty na celkovém výnosu brambor. Ve velmi členitém, měkkém a bahnitém terénu, hustém porostu apod. nelze ani poulit jiných prostl'edkíL Letadla majl ovlem také určité nevýhody. Jsou nepoufltelná pl'i sllnějš [ m větru, v bllzkosti letových pl'ekUek (napl. vysoké vedeni, vysoké stromy, budovy); tam se potom up latni fen vrtulnfky. jedna z váfných nevýhod letadel I vrtulnlkO jsou vy.Uf náklady (např. proti traktorovému postřiku asi o 50%). Podle statistiky tvoří soulasný zemědělský letecký park ve světě asi 1 O 000 letadel (z nich! 90 % Jsou klasick;i letadla a 10% vrtulnfky). Up l atně n i zemědělského letectví ukazuje plocha letecky ošetfované pOdy v hektarech v jednotlivých částech světa a v některých zemlch : Evropa (bez SSSR) 720 000 ha; Sovětský svaz - 20 mlllónú ha; USA 24,5 mil. ha; Kanad11 - 2, 7 mil. ha; Austrálie a Nový Z"and po 2 mil. ha . V Asii , Jlfnl Americe a Africe asi po 1 miliónu ha, a také v Čině 1 mil. ha . To jsou údaje z roku 1959 - a za posledn l čtyl'I roky se ošetřované plochy Ještě zvětJlly. Zpráva našeho Agroletu z roku 1962 udivi, fe u nás bylo letecky ošeti'eno 850 000 prOměrných hektarů . Z toho ovšem nelze dělat dvěr, fe u nás tedy bylo v roce 1962 oše t řeno o 130 000 ha vice, nef v celé Evropě roku 19 59. Člsla výfe uváděné statistiky pl'edstavujf většinou plochu soustavně letecky ošetl'ovanou (tj. kafdý
t. Čme16Jc V• vxduchu. 2. L•touny typu „Č'-p" a kballky na plnlnl ch•mlkilll do ů•obnUcu bJIJ n•ro:r.lulnou 1ouU•tl ~litkcl: naleho zamHtl1k4ho l•t•rtvl. l. Pro1t0Ja pPI leteck6m ol•tPovinl ploch zkracuJI pozemnl machanlulni proltPedky, U.obnlk letounu L·'O plnl chemllůll•ml pomoci hydraullckiho nakladale. 4. Vrtulnfky malt pfedno•t pP•d kla1lckfml letouny pPi olat,orinlvlnlca chmelnic. V Sovlt.lc4m1va:r.u •• poulld Yrtulnlku KA-U. 5. ČMEÚ~ po pPal•tu do úvodu Moravan Otrokovice k monKll apllkalnlho :1:al'izenl.
„
880
VTM
ze započtených hektarů Je ošetlen několikrh za rok) , kdefto naše statistika uvádl skutečně ošetl'ené pr0měrn6 hektary - několikrát ošetl'ená plocha Je tedy také vfcekrát započtena. Presto však naše zemědělské letectvf má vysokou úroveň a fa.dl se v Evropě na druhé mfsto hned za Sovětským svazem. V ČSSR se zalalo s pouflvinfm letadel v zemědělstvf poprvé roku 1949. Ale skutečné zemědělské letectv( vzniklo p1ed jedenácti lety vytvofenfm Agroletu. Začátky nebyly nijak valné. Vstup ni ,,kapldl" p1edstavo. valo několik letounů typu ,,Čip" (zbytky po li. světové válce) a hrst zkušenosti z pokusného leteckého ošetřo váni ploch na několika státnfch statcfch, které u nás prováděli sovětštf letci se svými letouny a skupinou svaz:armovských pllotO. Zatlmco na Západě a v SSSR bylo dost pllotó z armády, museli se u nás teprve vycvičit. Ve speclilnfm kursu „práškařó" se sešil prvnf dvě desftky pilotů z rózných svazarmovských letišť. Pflnesll si základ ni uměnf pilotáfe a lásku ke své budoucl práci. Po výcYlku l•kala „prilkaPa" praxe, kteri. •• vOb•c nadala •rovnivat • pracl pilota aerolinii. Hl1to latllt, vybavených Yllm potPabným pro zabezpelen I latu a pro pohodl! pilota po pPhtinl, lekaly J• opwltln6 plochy pol I, hromady pytlcl: a hnojivy, nepPfzeft pola•I• navfc „Jankovitlbpl". MJ, pnnfmechanlcl p,-illcaN, j1m• mlll na letlltl do1tatak ra:r.nýc.h pomocnfch z.aPlz.•nl pro na1tartovinl proc.hlad16ho , pP•h„t4ho nebo „ullt•ho" motoru, ale na pollch byla J•n klika a ruce. Loullll J•m• •• a prvnlml piloty A1roletu na JaJlch ce1tl do praxe a pPinlm: Co nejdl'(va letouny a m•chanlz.alnl z.aPlz•nl pro nt.kladl.ni chemlk,1111
Nový československý letoun L- 60 Brigadýr s na.Jim motorem M 208 B byl uf témU na cestě a za tři roky začal nahrazovat dosluhujlcl ,,Čápy" . L·60 nebyl kon-
struován jako speclá.lnf zemědělský letoun, ale letoun pouffvaný jako sanltnf, styčný, vlečný, výsadkál'ský a lehký dopravnl. V zemEdflské verzi má však takové vlastnosti, fe jej pouUvajf v mnoha soclalls· tlckých zemfch, ale také v kapltallstlckých státech nap~. v sousednfm Rakousku. Ag rolet pouffvá I sovětský letoun An-2 , jeho! d.sobnlk má větJI objem chemlkillf. Ulofí do své nádrfe 900 kg chemlkálll a v polské upravené verzi dokonce HOO kg. Vlastni ufltečni práce zemědělských letadel je velmi mali - asi jen 20% z celkové doby práce letadel. Celých 80% času p11padi na p1ekonánf vzdálenostf
vlceúčelový,
mezi pracovním letištlm a ošetl'ovaným pozemkem, n? ud.čky, vzlet, pl'istánl, rolování. To vedlo ke snahám vyufit v zemědělstv f vrtulnikú. Ty se však ukázaly výhodné jen v hornatěJšlm terénu, na rozdrobenjch pozemcích apod. Proto se konstruuji speciálnf země· dělské letouny, u kterých by poměr eíektlvnf práce k celkové době byl co nejpřlznivější. Naši konstruktMI dostali nesnadný úkol; podle výsledkll zkoušek s novým československým zeměděl ským letounem Z-37 (pojmenovaným C'.MELÁK) jej splnili velmi dobře . Poprvé se v našem zemědělstvl objevi samonosný dolnoplošnlk. letoun je dvoumfstný. pilot a mechanik sedi zády k sobě a mezi nimi Je umístěna nádrf cheml· kálll . l etoun má klasický pevný podvozek a je opatřen motorem M-462 (upravený plstový hvězdicový motor sovětské konstrukce Al-14 RF) o výkonu 31 O k. Letoun je vyb3ven VKV radiostanici. (Další údaje v připojen~ tabulce.) ZvlUtní pozornost věnovali konstruktéři aplikační-
Poro'tl'nivultab11lk• nejpoullnnlJllch typ Oumldll1kfch l•tadel (Sovlnkě
z
luouny a nU l-60 jsou letoun7
::>
"'g „ ~~
PZL-101 GAWRON {Polsko)
Al t4R 260 k
AN-2 (SSSR) AN·14 (SSSR) PA-2S PAWNEE (USA)
~
o~~
:c
~ ·~
CMELÁK
>~
A$ 52 IR 1000 k
llOO 900
SlSO HO 150 110
Al t4RF lx l10 k
2080 650 3000 HO (720) (llOO)
LYCONING 235 k
651 :ul
1lt0 ul 150
935
166l
PRATT. WHITNEY '450 k
L-60 M 2088 BRIGADi'R 220 k
Z·l7
'<':!
E
.
1610 135 165 190
CONTIAGRICOLA NENTAL (An1lle) 2'40 k SNOW (USA)
<. :i:ll
vlceťihlov6)
~'S c · 2 iil X~ u- el ~ 8 ť ~e ~] 2 E o
soo
·-·
s.c1
~~
M·46l 310 k
96<
635
1230 900
ul 1<0
90 1t0
HS 260
170 1)0
2360 t '45 lOS JOS
1060 3S2
1S60 110 HO t20
918 600
1765 110 120 120
mu uřlzenl, které do značné mfry ovlivi'\uje ekonomii celého letounu. Velmi dllleiitým p3rametrem je !fřka záběrového pásu (viz b3rev. dvoustrana) a rychlá vý· měna jednoúčelových celkO apllkačnlho zallzenl: zařlzenl pro poprach, zařlzenf pro rozmeto\ni hnojiv a zařfzenf pro vodnf a olejov~ postflk při střldánf různých letecko-chemlckých pracf během jednoho dne . Šířky záběru převyšuji parametry dosahované v zahra· nlčf. Výměna zařl"1eni trvá dvěma lidem jednu hodinu . Nádrf na chemikálie, náhonový systém pro rozme· táni a postřik a ovlád3ci zai'fzcnf jsou společné pro všechny druhy pracf. Pro zvýšen i bezpečnosti je nádr! na chemikálie opatřena rychloudvčrem, který umofnf vyprázdnEnf v pěti vteřinách. Náhonový systém k po· honu rozmet3dla a čerpadla pro postřik je mechanický od motoru . I kdyf je tento způsob náhonu nákl3dný 3 sloiitý. nelze poulit jinak obvyklých větrnlkO, neboť náš letoun při velmi výhodné pracovnl rychlosti 11 O km/hod. uf nezaručuje dostatečný výkon větrnlku. Náhon od motoru je zato stejnoměrný a zaručuje ekonomičtčjšl vyufltl chem ikálii. Ovládán! aplikačního zařizenf fe elektromagnetické a je umlscčno přimo v řfdid páce. Spouštěni náhonu je rovně! elektromignetické a je umfstěno v plynové páce, stejně jako ovládáni radlost~nice. Ostatnl Ndlci prvky - jako např. škrceni mnofstvf při postřiku , rychlouzávěr apod. - jsou na levé straně kabiny v rovině s plynovou pákou. Rozm lstěnf ovládaclho zařlzenf a lldlclch prvkll apllkačnlho zařlzenl v kabině pllota je velmi dOlcflté a v tomto přlpadě zvyšu je kvality našeho speciálnrho letounu. Franta Dvolák, Zdeněk Čermák a dal!! z party prvnfch „prálkařO" Jlf dnes létajl na llnkkh našich aerolinii po celém světě. TI, kteři xústall, I ti novf, dostanou brzy letouny, jaké jsme jim v duchu pH.li tenkrát pod křldly „C'.ápO". Inf. STANISLAV STIBOR TECHNICK~ ÚDAJE LETOUNU Z-l7
Dflka l,SSm Výtka l,89m Ro•pltl t 1,11 m Obsah palivových nidrll tH I Prbdni viha 911 k1 Max.1tart. viha 1765 k1
Viha chemik'lif 600 k1 Rychlost min . 7S km /hod. Rychlou pracovnl 1 tO km/hod . Rychlott max. t 89 km /hod . RychlottCHt. 171 km /hod . Do1tup '4000m Stoupavott 4m(Hc. Ro•Je•d a doJnd 110m
VTM
881
NOVÝ ČESKOSLOV.ENSKf
ZEMlDlLSKÝ LETOUN e
E
"' e POSTŘIKOVAcf ZAŘÍZENÍ •
..................
• • • • • • • • • • • • • • • • • • •' -
•
•
•
•
•
•
•
•
•
-
•
•
•
-
•
w
•
-
•
•
a
w
•
-
•
w
•
-
a
•
•
-
•
-
•
•
45 m
•ROZMETADLO HNOJE•
• ROZPRAfOVACÍ z.Ai(ZEN
olné mlsto bylo ve čtrnáctém vozovém oddrlu. Šel jsem chodbou a hledal jsem čtrnáctku; konefoě jsem ji našel a otevfol dveře. Jedno mlsto bylo skutečně volné. Na druhém jif seděl cestujkf - vysoký. snědý, tmavovlasý muž. Pod[val se na mne pátravě, pak vstal a podal mi ruku: „To vy pojedete se mnou l" „Ano, souhlas! ," odpověděl jsem a posadil jsem se. Zapadl jsem hluboko a jako vždycky mne napadlo, že sedadlo je příliš měkké. Natáhl jsem ruku tam, kde mělo být ovládání televizoru, ale dotkl jsem· se jen hladké stěny . Tu jsem si uvědomil, že jsem ve vozovém oddllu d r u h é třidy, a ušklibl jsem se. Vůz se dal do pohybu. Motor vibroval, třásla se podlaha i stěny . .. Taková přemlra slly to na mne vždycky pósobl velkým dojmem! Zrychleni se stále zvětšo valo, sedadlo měklo, uhýbalo se, při léhalo , až bylo nakonec jen jako balík skelné vaty. Podival jsem se na svého spolucestujfclho: zapadl do sedadla ještě hlouběji. Byl vylll a těill nei já; jeho hlava sotva vykukovala ze záhybů plastikového potahu, ústa mu zkřivil úsměšek , oči se však dlvaly
vlastně ten lverson udělal, fe Je teď kolem něho taková "' sláva?" „lverson pomáhal Daviesovi . . . " Odmlčel se na okamžik a pak pokračoval otázkou : „Kolikpak byste ml hádal~" a sevřel ústa tak, jako by se nechtěl smát před časně.
Podlval jsem se na jeho husté, černé vlasy: ,,Nejvýše . .. no, tak dvacet pět let." „Ne, přesně o deset méně ... patnáct." „Patnáct l" „M-hm." Tázavě jsem se na něj podfval. Chvilku ještě seděl zamyšl e ně , až se konečně usmál: „ Tak vy jste ještě neslyšel o urychleném vývojH Urychlený vývoj, to je inku-
nevšfmavě .
Nakonec motor utichl a zrychleni se zmenšilo. Pohodlně jsem se vyklonll ze sedadla. „Nevite, kdy budeme nad Kanáleml" zeptal se mOJ druh. Pohlédl jsem na něho a řekl: „Jako obvykle za patnáct minut." „A jak dlouho nad nim budeme~·· „ Pět minut." Cosi nad námi zadrkotalo. Náš Kdyt Andrt:ej CJ:Cchows ki poslu I s vou povldku CZt.EKOKSZAl.TNV do ':: polské.ho kola malnli.rodnJ soutU.e o ncjlepšl vtdeckoí&ntaslkkou povldku, bylo vůz visuté rychlodráhy zřejmě právě mu pré.vE putru.\ct let. Jeho vtk a Jistá outorské. nezkušenost nezabránily v tom, minul spoj. V sedadle utopený brunby pfi hodnocení polského ndrodnlho kola nezlskul prvnl mlsto, a tak pfibthl net svraštil obočí : „Jestlipak se tuzkušeněJll pera ostMlenýc.h autorň., jako Jsou ndm znóml Konrad Fiofkovakl (Mů:lES Sl VYBRAT, IN) a Janusz Dia~ckl (DEN(K KUCHTfKA), jejich! práce hletudy plaví vod o I e ty z Cajs me četli v minulém ročnJku VTM. J kdy! Czcchows kého zd&nllvč ponurý n6mtt .J lais ~„ neobstál v kole mu.inárodnlm, s toji pfesto za to se s n(m seznámit. Ncfdl nJc „Ne. tuhlctudy ne, maji trať o ně vice a nlc méně ne! problém ' 'ÝVOje človtkn laboratorni cestou; mnoho Jsme co v ý chodněji." o tom četli kolem výdtum6 profe !lora Oanlcla PetruccJbo - napfUclad v Hánku „DOKTOR FAUST ATOMOVe.HO Vi!KU", VTM 24/61, str. 858 - 9 - u Jiných. Zdálo se , že ho to zamrzelo: Ale Czcchow1kému bude asi patflt primát v tom, :l~ se pokusit umělecky vyJé.d~ „Škoda ... " fit nulránl „umtlého" človlka - umUého „vlcekrót", nebo( sloufll jako „Vy jste je š t ě n e viděl vodolet?" pokusný krállk Jdtě jiným účcl6m na ty , kdo ho • tvofJU Jako pokusný obJekt, a nikoliv jako - č 1 o v E k a, na ty, kdo na ntm hJedaJI prvky mé.nlcennos ll podivil jsem se. a rasové odlllnosll od „svého" druhu. Czecbows kl pou!:il s taronového léku • ,Tak to zase ne ," usmál se, „ne„to vlechno 1prav.I čas", aby ulehčil své ústfednl pos tavě Jej I trplcy o5ud, cof by se jsem přece odn ě kud ze Zapadákova ~d~~ký~t„;:~kt1ie,~„to;;!off,cdó~e(:~~~i~:v~!.!~';.~d!~~~e:aétl~~;:; ~~~'::1~ ~ -viděl jsem vodolety v kině , televizi, 1mlr, správný 1mlr obdobných blologlckých bádáni ••• ale na moři, to ne." A znovu se usmál. A.ekl jsem: , ,A co, vodole ty jsou ve skutečnosti zrovna takové bátorek, boxiček, výhřevnifky. kontrolní automaty . .. jako na obrázku, jenom o kapánek většl." A to všechno se vším všudy je v laboratoři. A potom Trochu se zakřenil: „Víte, to byla poslední přllcží k tomu patři takový vozík, víte, jako majf v nemocnitost je vidět, protože zrovna lcdm pryč . A tam, cích, lůžko na kolečkách, čtyři vysoké nohy a kola . Natam je tě i k o potkat vodolety." vrch leil pěnová pryf, na ni plastiková fólie, pak zase gáza, f61ie, gáz;i . . . sterilnost ... pochopil jste z toho „Vy jste Američan~" optal jsem se. něco? Ne, zfojmě jste nepochopil nic!" Zarazil se: „Ne , , , Angllčan .. , z Oxfordu." Slůvko Zarazil jsem se. Až po chvil i jsem se váhavě zeptal: „O x (o r d" vyslovil s důstojnosti hodnou arcibiskupa . „To na vás dělali ty pokusy?" „A to jste ještě vůbec nikdy neviděl vodolet?" „Jestli na mně dělali ty pokusy?" Zaváhal na oka.mžik: „Viděl. fl I ční vodolet jsem viděl." ,,Ach ták . pokusy," usmál se . „Vyznáte se v chemii? Nu, „Ach tak .. .'' Vstal jsem, přistoupil k oknu a stiskl alespoň trochu?" tlačltko - krycí desky okna sé z.volna odsunu ly do stran. Pli kývl Jsem. Bylo tma. Okenniml skly jsem viděl matně se lesknoucí „Vidlte - chem ická reakce, zkumavka .. . a vfte, co • vodu průlivu La Manche pod námi. Usedl jsem opět a če· vznikne ze zkumavky? Živý člověk. A.lkají tomu , tuším, kal mlčky na vysllání rozhlasového zpravodajstvf BBC. analýza ... né ... vlastně syntéza." Za chvrli se ozvalo z reproduktoru: „Uslyšfte zpravo„Taková zkumavka na živého člověka musf být ale setdajstvl Britského rozhlasu ... dnes předal princ Waleský sakramencsky objemná," zažertoval jsem. A.ád kříže za výz.namné služby rektorovi Oxfordské uni~ Podíval se na mě p11mračeně : „Ne, to ne. Je docela verslty doktoru lversonovl a profesorovi Solrtohradské malá. Ani ji nenl vidět mezi držáky, přfchytkaml a svoruniversity doktoru lugowitschovi jako uznání jejich zákami aparatury. terné stojánky a mezi nimi mali zkusluh o další rozvoj teorie Davies-Herrmannovy. Mimoto mavka - inkubátor. A zacházi se s ni jako s marcipánem. doktor lugowltsch .. . " Sterilnl rukavice. Rok to leff v Inkubátoru; musl to „I ve r s on ?" zeptal se náhle můj spolucestující. zastarat a zestárnout jako ... jako vlno. Nežertuji - co Seděl až dosud s přivřenýma očima a teprve teď jako by dělá vlno? Fermentuje? Nevim, Jak se tomu ř lká . A vlastse probral z dřímoty. ně ne Jako vf no, ne, ale jako hrozny . Ano, vlno dozrává , „Ano, lverson .. . Vy ho znáte? Ale ano - vždyť vy zraje . Pozoruj( všechno ustavičně mikroskopem, den jste přece z Oxfordu," připomněl jsem sám sobě. „Co co den, měsíc za měsfcem. A pak vjede pod Inkubátor
884
VTM
elektricky vyhřívaný vozík, otevrou dvěr a - rh: dva, hotovo dvacet: po sterilní kluznici sjede do sterilnlho vozlku sterilnf nemluvně .. . '' Usmál jsem se. Nebylo těiké představit si děcko vy. padávajld jakoby z otvoru automatu na hotové výrobky. „A pak ... vlte, co pakl" ofivl nápadně múj druh. ,,Pak dajl děcko do speciál ni nádrže s živným roztokem. Vyrábějí umělé mateřské mléko laboratorniml metoda· ml a dltč roste jako z vody. Roste stále - za rok uf má v z h I e d Jako šestiletý prvňaček. ale I n t e 11 g e n tn f je jako šestiletý hlem . . . , no, hlemýžď. Neumf cho· dlt. A vlte, co s nim dělajl potoml" Přerušil vyprávěni. Nil vůz brzdil; zastavili jsme. „Stanice Birmingham - je právě nula hodin čtrnáct minut - za minutu bude čtvrt na jednu ..• " ozvalo se nevtfravě z reproduktoru. ,,Birmlnghaml 11 zamyslil se patnáctiletý vyprávěč . ,,Je to ještě hodně daleko na konečnou l" „ Do Dublinu?" „M-hm." „Třlčtvrtě hodiny cesty. Vy potom lctlte dá.1? 11 ptal jsem se. ,,Do Ameriky?" „Ano. Na základnu Vandcnberg. Víte, kde to Jel" „Ach, Vandenberg , vlm ... a ?tamodtud l" „To přece vlte, kam vede cesta z Vandenbergu l Na Měs lc. To také nevfte, fe jsem Ještě nebyl na Měsíci. Ch ápete tol Snad ano, protože Jste tam také nebyl. Al e ve Vandenbergu tomu rozumět nechtěJI. Neuměj! sl něco takového vllbec pfedstavit,u rozesmál se. „Když jsem se hlásil k letu, svěřili mi nejd,ive kontrolnl úkol: letět, jenom se ohl blt na meziplanetárni stanici ,,Luna I" a vrátit se zpátky. , Proč by ne/ řekl jsem sl. A zasedl jsem - byl jsem po dvouročnfm kursu na kosmonautických simulátorech - na kozllk, vzal opratě do ruky a vJJé! cvalem do kosmu. Jen na jedno jsem zapomněl: že se musf zapnout ochranné upfnacf pásy, pozorně za~ pnout pásy. Hned ml co bylo divné - v simulátorech mně vždycky něco bránilo v předklánění, ale anl ml nikdy nenapadlo, že to jsou ochranné pásy. A když jsem brzdil pJ'I naváděn[ na oběžnou dráhu, natloukl Jsem sl nos I čelo. Ve Vandenbergu 1/kall: ..• ," n4hle se zarazll, ,, ... madc ln Oxford~ To zni pěkně, co~ jsem oxfordský výrobek. Dokonce: moje jméno - řlkaji mi Foxor- jsou jenom pfehátená plsmena slova „Oxford". Universita, kolej ... A když did!: neuml chodit ... ale, o tom jsem vám ještě nevyprávěl ... maj I takový stroJek; asistenti do n ěj vsunou subjekt, který chtěj I naučit chůzi. Přlchyt kaml obepnou nohy. Pak spustl motor. Ráz dva, ráz~ dva ... tělocvik pro posílen I svalů. Později se dostane do vozlku , ve kterém musf stát a pohybovat se v chodu; ale neupadne, nemůže se převritit." „Oómyslné," pod lvi I jsem se zdvořlle . „Ano, důmyslné," řekl apaticky. „Ale to nen l všechno. Jsou tam I speciálnf kabiny. Obrazovky, Ikono. skopy, elektrody. To Je metoda Lévi·Costarova . Elektrické šoky. Uf. jste sl vši mnul, že zpravidla si pamatujeme na okamflky před nehodou!" ,,A to jel" „A to je metoda Lévl-Costarova. Promltnou obraz, spustf gramofonovou desku a . . . šok. Sub!ekt se svljf a vyje. Ale zapamatuje sl kaf.dý obraz a slova: ,to je dOm', ,to je panenka Anička', .automobil', ,synchrofázotroni a tak dále. Subjekt si to zapamatuje. Aha . vy ještě nevlte, že subJekt nemá k dispozici zrcadlo. VJdl Jakési divné bytosti a nevf , fe je Jednou z nich. MysU sl, že je něčtm jiným, no, takovou opičkou, pokusným králfkem, ale ne člověkem. Opička, živená Injekcemi, a pokofku na celém těle má proplchanou. Od čeho~ Od jídla. Snldaně, oběd, večeře. Teprve později jej učl jist. V ě d e c k y. PromftaJífllm: napucaný blonďáček p1ed talf. fem kašičky. Jistý vtipálek překřtil ten film na „Dobré chutnáni!" •.. dě·kU·Je·mc za přá·ní ...• " vyskandoval a odmlčel se. „~lkáte, že v laboratořlch dokUI ... Myslil jsem, že prováděj I teprve základnf výzkum, zkoušky ... 111 řekl Jsem tiše. Ironicky se zasmál: ,,Slyše l jste už jméno Gasthrowy?" ,,Trochu." 1 ,Pfod dvaceti p ěti l~ty uveřejnil svou modifikaci evo. lučnf teorle. Slyšel jste o nf?" „To už jsou pomalu dějiny." (Dokončeni plffrěj
llešenl Zajlmavých problémll z ě. 20/83 Jaou
čbla
„
Jcdl6.,. J. Pytloun 2 Jibla"Y můr.I toto telen!: 6 7 fj 8 o 6 8 ft l 7 6 7 O I 9 ft
o
2
ll
os"
o
5
NcjJHnlfll hvhdy ••• severní oblohy si tentoknhe mezi tditdi uffdily. Úloha je toti:l velmi pr6hledn6 chytačka: svádl čtcn6.tc, oby se domnlval, ie dcchny tli hvbdy lc.il v jednt rovínt, jak je vidl nu obnbku, pti čem! Dle t f I r o zrn l r n ý ve1mlr md nejen výlku a ilfku, a.Je i hloubku. Vesku· tečnosů jsou v!ak hvhdy Siriut R Procyon nám pom&nt blli.kt (9 a 11 svttclnýcb rok6), kdc:lto Betcigeuzc Je od mb \'Zdilena asi 270 s\•ttclných rokň. Nent tedy mo1nt ldit úkol pro1tt Pythagorovou \'ftou. Odhady ndálcnosů Procyon Betc:igeuze „kolem 270 rok6" byly tedy sprivn~. NeJdokona1cji ldil ůkol K. Scdlátck ~ Ooubmvice, který tkuteent podle rckwcenc:c a deklinace obou hvtzd vypočetl vzdllenost na 2110 svtt. rokň. Doplňovacl
soutl! • . • fdil M. Floia.r z Gottwaldova
tnkto: SG 27 72
81
18 69 64
4& ti
Foto1ra.fie, • • pfcdstavujc mult
kHd.lo,
J. Nový z Brna.
Roh4lek , •. podle K. Hnika zKromOOc: F R O N
~ ~ ~ ~
N O T A T K A
T
!t
O
jak poznal
N
o
o o
N
Odmlny z č. 20 dostali: St. HoHť\ z Ptcrova; P. Petr0v4 z Prnhy 2; J. Bllck z Lnholtě: u Duchcova; Dr. K. Prokop 2 01U&\'l'i M. Svobodov6 z Hradec Kr•I.; J. Sýkorové z V4tnn; J, Rejl, arud. z N. LCl\lj Jar. Hamou2 z Pardubic; K. Sed.látek z Doubravice; P. Adamec 2 Orlove.
llešenl Zajfmavých problém!\ z ě. 21 /83 PHcem proti dJml .••
t'.lapt!nč
bojoval E. Vlalik
z Pcuovic takto: I. Vel .+ KbBI 2. Vc8T Vx 8~ 3. Oxa7+Kxa7, 4. b7x c8J .
Dva prUkopnlc:l letectvl .,. podle P. Pcuove z Pro.hy 2 vy!Htakt::eknt točit o b \' a c- t i k my ka o ha z á ' c v I 1 k a k o r 4
j. Povolný Bma posunul Ctyfl 2záplllky ••• jednu dpalku tnk, tc mC1i t1ytm; konci •=ikl• jimi ohraničené
čtvercová
plocha:
++
Automoblll1tl •.• K. Novotný z Gott\\'aldova
vypočetl,
tc v obou ptJpadech by musilo auto spiidnout a vý~ky 14,2 m,
Dolu velmi Jednoduchý •• , j. Gabriel 2 Pierova uvédl, te vyobrazenou znilmku vydalo Švýcarsko na oslovu 100. výrotl za.lokni Mezinárodnlho če-rvcntho kH1c. Dva dHnlcl. , • M. Krejbich, arud. SVVS ve Stětí uvatoval takto: PrvnJ dtlnik vykoná
i- práce za hodinu, druhý
dtlnlk :za tutH dobu ~ pr6.ce. Oba dtlntcl vykonajJ za 1 bodi7,0
nu ~ &
+~ - .!., 7~ft n
kdy n je počet hodin pfi apolečnt pdcl.
Vyfdenlm tl:to rovnice dostal, te n - a; oba dtlnlci vylotiU uhU ta S hodiny. Odmlny z č. 21 dostali: J, HendJ;•ch, t4k ZDS 2 Dobrovice-; J. Gorčica z Hradce u Opavy; M. Loudovi z Ctiml.f'ic; F. Kubec z Broumova.; L. Kublkovd z Prahy S; M. Frýba
z Jif!na; Pr. Mucha z Kut, Hory; A. Kolomaz.nlk, t.dk
9. t1.
2 Hvozdu; J, Vllcck :z Humpolec; A. LnoRhnmcr z Oauova.
kluby vtm •
•
po :z: o r
• kluby vtm
2idime v I ech n y kluby VTH a ltenihkt kroulky VTM, aby nim do 15. ledna 1964 ohli•lly n• koretpon · denlntm lhtku, na ktert nalepite kup6n, 1. xda j1te k lu· bem VTM, nebol. xdaj1te pouxe ltenihkým kroutkem VTM, a 3. na jakou adresu vimmime po1llatpPUellto1tnou korHpodend. REDAKCE VTM
Dlváte se na b francouzské'::cvoé fotografie 0 gra.fB Alexej K umHcerfo zF italského crrania N orn ho č
'od~valeéva, přctištčt~
hodnotiť p enl naši výs.8J~pis_u přetiskujem~ ~~ělccké strá~c!~ neobyčejně z/i proto, že jso'
bohaté možn pozici citli
J !"avé
a dokaz
~
které má k /li pilpadč řvy?""člověk, v t tz-
~ráei přlsl~~~~af-umělcc, ";,~o hi n~ pouz1~ 0
s udcmc-li se m1 cbemik41icm .1 z technického divat p~~é se totiž ved1ska. I na Zá 1ei1ch uznáni litý boj názor, 'zJ:vrženl, pamflet. to ..n•p_rostá Jtsté: nalosti. k novátorství ě - každé to je oblasti ~~~a, čt výtva~~udba,ě architek-
č_ede
~cdi:'omý nen~
Koval~~
Jedd~
ne~
utněnl
novi~a
J!<.~~;č:1 takřka do:~
li~eratu~a
uměnl, ma~
kají~„ ~:kvčtetou a davuy~i~, hned rc ěte si al netlcs~~i~;~ehú . italskéh~spoň několik
sl. n~s'r~~:~pe Tur:~~";~~~ého :~:!~/sr. etiky .!.:;' '.':,~/todtlm ~ oúa ob pmnou mim m d~t; Zndme
ri r~:em, uyplsro ez• ,orograjil f,. Jmymi slouy. ua_nou minulos-
0
BAREVNÁ e« ©W„ii'&~~~ •
~""!.,,,_..,
vk1,s, styl a t1apJcí své doby a wělio prostředí. Srejni j e to i v jiných ob/asrecli mn ět1f, i v užitém wuěui tJebo v módl. Ka!dj poctivý kritik musí přesné pro::koumar a zaznamenat kaidý jev, viechno, co j e
Kdo tvrdf, že se
vzdělání
nevyplácí?
- Pykale, Pykalo ,., Co • dmi? Vy prece nej1te hloupy llovi!k, ale máte r-adi!JI mil not •tudle. Nlkollkrát J1me ul o tom 1polu hovoflli. I kdyby vás nfkdo k ulebnlci pPlkoval, 1tejni . •• Nal i:byulnl Y.tráclte ve lkole h1? Bude lip , kdyf se nejdPlve roithl,dnete nikde po itbodě, ochutnite poUdnou pr-ici - a je1tll pa k utoullte po vzdi!linl, pPljdte. Urlitl :se domluvlme. Nem ě l odvahu pohlédnout 1přlma na ředitele [epllcké prů· myslovky a [aké se nehodlal obhajovat. Kopaná ho sk u[ečnč l:íkala vk nci rýsovaci prkno a domád úkoly. Sučilo zaslechnou[ z ulice známý signál a byls učen l m amen. Teprve tma ho vyhán ě l a z h řiš [ ě Tatr"anu Sobědruhy . S průmyslovkou je tedy konec. Příliš velké s[aronl si nedělal. Závodů je v Tepl iclch hodně a dělnlky potřcbuft všude . Nebylo by však špatné, kdyby se mohl vyučit . Něco se přece jen za rok v průmyslovce naučil a taková nástrojařina by ho docela lákala. Zaklepal v Some[U, Je to velká, ve světě proslul:i továrna na měřidla a přesné přls[roje . - Ano, ul:ně feš[Č p řijímáme, i když výuka začala před dvěma měslci.
výsledkem vkrmt a smlrtt urlitého obdobi. Z tohoto hlediska se dívejme i na fo tografie Alexe J. KovaletJa, Jsou tJclmi vk11sné. BarfJy harmo1wji a dosahuji plas1ickélio efektu pomocí tcclwiky, krerá je mdlem dokonalá. Kovalev je zřcjml po::or"Ý žák n apř. Toulomc-Lautrcca li Va11 Gog/ia. Nikdo bude pokldda1 jeho tcclmiku ::a přilil avar11gard11 i a o:malovat jeho dila ::a křížence ani fotog rafii aui obraz. Bude ov!cm oblil soutasné módy. Bude to kom:ervativec, krer)~ by b)•I ochoreri ptijmout 110 výsravu jenom realistickou fotogra-
fii, alkoliv
prdfJě 1a
je tasco pouho-
hybridem (v::po me11mc třeba na snímky s velikou dětskou hlavou a cyklistou v pozadí), kterájD poplarna maliřskě. vychovl. Kovalev jasně provokuje: vyhlásil nepokrytě svou náklonnos[ k obraz.u a pokusil se jej pouhým
vyj á dřit
ve slifzliv)'ch fotografic-
kých formách. Není s poru, že
[ak
u č iWI
Jestližc
s pUvabem. i pokrokoví fo cografo-
vf:. a kritici namitaji, že
Ko\1 alc vův
vkus je zastaralý, jsa stále postaven na solarizaci, utě šme je, že ,,Fon[ám1 dokon3losú" v oblasti uměle ckě fotografie se chystá teprve vyrryskoou[,
i . Portrét 2. Reflexy na fece
:J. Na
Se.lně
4. Portrét
c z z
...o
z
c
Vylofil jim svOj „osud", Vzali ho . Dlouhá hala, v níž pracuji učni , je rozdělena drátčným ple[ívem na dllny. Ani trošku se nepodobá škC1le. An[onin Pykal se zv čd:ivě. rozhllfcl ko lem. Neznámé prostředí, nez ná. ml lidé , čekala neznámá práce. Citil jakousi úzkon . Nebyl las sctřán nejisto[U, uspořádat sl prvn l dojmy. - Uč~ové mají přij[[ k řediteli! Šli - a byla z [Oho Lýdenní bramborová brigáda. Tep rve po návratu se zeptal mistr Jan Špička nového učně : - Ted' mi ře:kni, čím chceš být . - Nástroj ařem . - To ne pójde. Těch mám e dost. Můic.š si však vybrat mezi sousuužnlkem a fréuřcm. Zavalll ho smutek smlše ný s trochou zlosti. Tak ani nástroja· řem nebude~
- Třeba frézařem. řekl a bylo v tom trochu rczignovanoni. Vzpominal. co se o fréze učili ve škole. ale neuměl si ji pořidně představit . Když ho k ni mistr přivedl , cosi mu tašk ubalo v hrdle . Na [Omhle stroji se bud e učil! Opravdu~ Nástrojařlna byla z.apomenuu. Kopanou hrál dál a dob ře . Ale práci v závodě nešidil. Ani to nešlo a proč nepřizna[, fe se mu nechtělo šparně pracovat. Frézováni je zajlmavé. Čim déle se s nim seznamoval v dllná ch I v učňov. ské škole, do nlf chodil třikrát za týden, tim měl větší chuť o něm znát co nejvíc . Popt:iv:il se mis[ra, Jak by šlo udělat to hl e a proč to nejde [akhle ... Pozoroval zkušené íréi. a ře. k[e1f neudělají fcdcn zbytečný pohyb a Jen si s praci hraj í. Obdivoval je, jak si po· rad I I s těmi nejslofi[ějšíml frézařskými operacemi il vidy s maxi· málnl přesnosti. Proč by to nemohl umě[ I onl Od tohoto potnán l byl k návratu do průmyslovky jen krok. Rozhodl se pro vcčc r nr s[udium. Dostal doporufenf od 1ivodu a udělal tkoušku rovnou do druhčho ročníku. U či l se po pr.ic l, signály z ulice sice lákaly. al e odolal jim. Sponu vyhradil jen ně· kolik hodin týdnč. V červenci 1960 uzavře l dvou le[OU strojnl průmyslovku, zaČá[kem srpna skládal závěrečnou u čňovskou zkoušku. - Tak ukažte , Anton ine Pykale, jak se vám povedl [OVa ryšsky kus, - i'ek l pfcdsed3 zku še bnl komise a p ři pravil sl měřidla. Antoninu [rochu vyschlo v krku.jes[liPak přijde na to, fe jedna míra jaksi, hm, nesouhlasí s vj'krcsem? - OtUbcnf je \i pol'ádku a velm i čistě provedené. Oráika „T 1' cél - ale, ale ... Tady jste něco přehl édl. Na Jedničku to nebude. Raději by driel pár pohlavků. Dvojku dos[ane. On, k[erj má dvoule tou průmyslovku. VTM
887
Až do nástupu vojenské služby pracoval v pro· voze optických přístrojů . Menší série a kusová výroba ho naučily rychle seřizovat stroj, spolehlivě čist vý. kresy. odhadovat tvrdost materiálu, volit správné ná. stroje. Ale přece jen občas potřeboval pomoc. Hledal radu v knížkách a příručkách. které znal z průmyslovky, a u soudruha Martinovského, výborného fréz;rře i dob· rého člověka. A ten mu leckdy ukázal postupy, které ani jiní frézaři v Sometu neznali. Odkud o nich věděl? Dálkově studoval na vysoké škole ... V té době si vyučenec Antonín Pykal vydělal jedenáct set korun. Před koncem vojny dostal Antonín Pykal .,opušťák" a při návštěvě domova se zastavil i v Sometu. Bylo z toho malé pozdvižen(. Kamarádi z dílny vyprávěli, co všechno se v závodě změnilo - a co on, kdy se vráti? Někdo také nadhodil, že se po něm shání ředitel; -Tondo, zajdi za nim. Nebyl si jist, zda si z něho nedělajl legraci . Ale šel. Však ho ředitel neukousne. -To je dobře, že ses u mne zastavil. Mám něco pro tebe. Nemuslš se rozhodnout hned, ale . .. Nu, spěchá to. Pot řeb ujem mistra frézaře k učňllm. Co řikáš, troufl by sis? Máš průmyslovku, práci rozumíš ... - Odkdy. vysoukal ze sebe. - Hned jak se vrátíš ... Vrátil se o měs íc později. než počítal. A v učňovské dílně se setkal s mistrem Janem Špičkou. Nedávno se u něho u čil. Teď jsou kolegové. - Soudruhu. ono se to netočí!
čt:tli
JSme
ve
.„„ „,
NATURE ...„ " „ „.„
„~
·· ~„.-.
za Vás
světovém
tisku
Stroj, který staví z cihel Vyrobila jej a merická firma Dcmarest Machines Inc. a pro Evropu jej vyrábí v licenci také jedna firm::J. v Manchesteru (V. Británie). Stroj nanáši maltu na zdivo a pak hned pokládá cihly do maltového lože. Tloušťka vrstvy malty je lehce nastavitelná, posun
888
VTM
Obličej učně je bezelstně udivený - ale všichni jeho kamarádi jsou až podezře le hluboko zabráni do práce. Nikdo se neotočí, není zvědavý. Anton inu Pyka lovi zacuká v tváři. Tohle zná. Taky zkoušival mistra, vymýšlel si rúzné poruchy. Přijme však nabízenou hru a ani tónem v hlase nedá najevo, že vf, oč tu jde. - Tak se na to podiváme . Fréza skutečně stojí. Navyklým pohybem přezkoušl mistr svěrák, posun ... Hádal správně: je utažen. Usměje se na učně a poplácá ho po rameni: - Přlšt ě si ho nezapomeň uvolnit. Za vedlejšimi stroji se protáhnou tváře nenápadně přihliiejlcich chlapců a děvčat, utimco mistr se vrací ke svému stolu v čele dílny. Lež í na něm přihláška k dálko· včmu studiu pedagogického minima . Bude jezdit za učením do Ústí nad Labem. Rok. A potom~ - Pomýšlím na další dvě léta průmyslováckého studia. Večerně. Chtěl bych si ud ě lat maturitu. Studium, to není ztracený čas. Praxe před školou však rozhodně neškodf naopak. já jsem si v průmyslovce n e uměl představit moc věcí a teprve v závodě jsem poznal jejich užitečnost a nutnost. Knížky všechno nezmúiou a stejně neni všemohouci ani praxe. Je správné dát oboji dohromady. Člověk nemůže zústat bez znalostí. Vzdělání se vyplácí a nemají pravdu ti , kteřl tvrdl něco jiného. Jako frézař jsem měl jedenáct set. Teď budu mlt čtrnáct set padesát od 1. ledna. Vím, že se ještě stává, že někteři vyučencl si vydělali u stroje víc než průmyslovák, ale tak to přece také věčně nebude . Budoucnost patří těm, kteři maji
vzděl:inr.
stroje provádí jeden pracovník. Výkon st.roje je 15 cihel za minutu pro zdivo z dutých cihel nebo pro plné zdivo i;ia jednu cihlu. ZiegeJlndustrlc.rtc ě. 14, str : á!l7
Elektrony konzervuji uzeniny Výzkumný ústav pro nízké teploty v Cambrid5c se zabýval vypracováním konzervačního postupu, který by zachoval uzeninám jejich původní chuť .i vůni po delšl dobu, než to zatím dovoluji známé konzervační postupy. Po dvou letech výzkumných prací vědci zjistili, ž.e nejlepších vý-
MILOSLAV HÁJEK
sledků
se: dosáhneJ jsou-li uzeniny vystaveny ve vakuu toku elekv dávkách I a 5 miliradů a potom se skladuji rovněž. ve vakuu při teplotě 1 °C. Uzeniny zůstanou čerstvé 9 týdnů, což je až čtyřikrát delšf doba než. po stejném zpracování bez ozářeni rokem e1ekuonů. Pro distribuci však bude mlt tento objev význam teprve tehdy, až bude k dispozici takový obalový matcriálJ který dovoli uchovávat konzervovanč uzeniny bez přístupu vzduchu a vlhkosti.
tronů
New Sclcntist
č.
327, • Ir. ·l06
FS
p řesně chceme měřit. S p1es nostf na polovinu promile jich lze pou fft do závratné rychlosti 300 km za vtdinu na vzdálenostech tislca km. Tlm obdivuhodnějšl je přes nost optických m ěře ni, která prokázala platnost t eorie
relativity
budoucfch
objevitelů
Poi'ldlm si sadu kapesních hodinek přesně stejné ko nstrukce, všechny so u ča.sně natáhnu a budu Je pozorovat. Jsou-li skuteč n ě stejné, potom i stejně pójdou. Ka.fdé hodinky dám jednomu spolehlivému zpravodaji a po-
fl.dám ho: „Měj stá le hodinky u sebe. Pozoruj je a piš sl p jJesně vše, co budou dělat, jak pójdou, Jak budou vypadat atd. Záznam o tom ml pošli." Jeden zpravodaj zOstane u mne, druhého vyšlu v lakem , jedoucím rovnoopa č nou
jistým směrem, třetího letadlem na stranu atd. Podle principu relativity mám za-
ručeno,
že jejich zhnamy o hodinách budou navlas
běžnou
m ěře n f m veličin
rychlost
Země
l/
3. Lore ntzova kontrakce délek.Je·ll v určitém čase soustavy I nam ěřena v soustavě I' vzdál e nost dvou bod ú (koncú tyčo) x', - x', = k', jaká je jej ich vzdálenost k , měřená v I? Op ět do Lorentzových vztahil do·
to
sadfme:
značme q =
. [x, -vt 0 -(x, -vt0)
i/
1-
]
=
~ (x, q
v: tedy x',-x' 1 = c x,)
...!._, q
=~k, tedy k= q
= k'q, a to už i;námc.Jellkož q > 1, naměř f m vzdálenost v I menší nei v I' (v klidu s tyčí), jde tedy o zkráceni.
. 4. Dilatace lasu (prodloufenl čas ového Intervalu): Uvaha je ana log ická : problhá-11 v I v bodě x 0 nějaký děj dobu T = t 1 - t 1 , pak tentýf děj, poxorovaný z I ' tam trvá T' = ť, - ť 1 a odehrává se na rOzných mf stech (I'
eo: budou se vOči nám v I' pohybovat rychlosti v. Vyjádfoním T' = v Xo - ( ti - Ci" v Xo ) ] = q T = t ,s - t ,1 = q1 [ t 2 - Ci'" dostaneme v I' výsledek, fe hodiny z I, vilčl nám se pohybu jíc!, Jdou pomaleji než naše z I' a to tak, ie T = T'q. sl znovu pozorn ě minulou přípravku a po· tuto: promyslete si dobře úvahy, které zde děláme. Nejsou s lofité , ale matou tlm, fe mluvfme zcela novým způsobem o pojmech „vše obecně zná.mých„, jako délka tyče, čas, souča.snost atd. A je vždy mnohem těill kriticky i:hodnotlt a „pi"ebudovat" n ěco, co Jsme ui dříve znali jinak, nef „stavět na prázdné parcele" - na· u čit-Se něco, o če m jsme ještě nes lyše li. J. 0BDR1'.ÁLEK - J. ČADA tom
c
potom délka se zkrátí z jednotky na q a fasový interval se prodloufl z jedné vteřiny na _.:!._ vteřin. q To už vlme; rádi bychom však ještě věděli, jak ty nhné lasy a délky přepočitávat: vlm·li, že v čase t a v m lstě o souřadnici x (podle systému I) vybuc hl gra· nát, v Jakém čase ť a na jakém místě x' nastal tento výbuch , budu-li Jej pozorovat z. Ji né souřadné soustavy I'? Nenf to tak snadné: nCzapomeňte, ie nejen hodinky „různě rychle" jdou, ale do1fonce ani současnost dvou jevů v I neznamená jejich současnost v I'. V klasické mechanice nerelativist ické tyto transformačnf vztahy z jedné soustavy do druhé podal už Galilei: pohybuje-li se I' vůčl 1 ve směru osy x rychlosti v , plati vztahy ť= t (čas je stejný v obou soustavách) a x' = x - vt (byly-li totlf v čase to= O počátky soustav u sebe, vzdá lf se za dobu t na vxdá lenost vt). Nebudeme odvozovat trans· form ačnf vxcahy v re la ti vitě, ale uvedeme si přímo vý· sledek - txv. Lorentzov u transformaci:
op ět
Kontrofni otázka: Ukaite a dopočítejte do konce, jak z Lorentzových transformaci plyne , že dva d ě j e, sou~asné v I, nemusí být s oučasné v I'. Vš imn ě te sl podle vý· sledk u, jak „nes ou časnost" závisí na vzdálenosti obou dějú v I (souřadnice x) . Kdy by byly současné I v 1')1
ÚSP:E!ŠNÝM :itESITELŮM m•temadcU pflpravlty blahopfeJeme a podJ4me Jim po knJ!ce. J1ou to 1
x-vt
v1- ca
pro o ·
30 km/vt.
Přečtěte
1 - . ; = q (q < 1),
x'= ·1 ~
v• Ci"
řádu,
2. Současné děje v I nejsou soulasné v I'. Ani to nám nebude činit potl ie . jestllie dva děje 1, 2 probíhajl v I v mlstech x 1 , x, a v čase t 1 = t„, potom dosazenfm do transformačnfch vztahů z.jlstfme, že ť 1 se nerovná t 0 děfe tedy v I' současné nejsou.
m ěrně přlmočafo
stejné. Kaidý o svýc h hodinách řlká totéž - jako kdyby stál u mne s prvn ím zpravodajem. To, že se vOči lnerclá lnlmu systému, ve kterém já stojfm, on pohybuje rovnom ěrně přímočaře, se podle principu relativity nesmí proj evit na fádném fyzikálním procesu, tedy a.11 na cho· du hodin. V minul é p ří pravce jsme odvodili vlc: víme, co by řek l náš pozorovate l I o cizich hodinkách - o hodinkách , které se vOčl n ěmu pohybuji nějakou rychlostí v. Napsal by, fo 1) šly pomaleji nei jeho a 2) byly „zdeformova né" - xploštěló ve směru pohybu. (Totéž o hodinkách prv· nlho by ovšem řek l 1 druhý pozorovatel.) My už vlme, jak toto ,,zpoma le n(" čas u a „zkráceni" délky závis( na vzá]emné rychlosti. Označime·li
druhého
kolem Slunce v =
;t'=
1/
1-
v'
c' Jsou to vzo rečky složitějšf, než Galileovy vztahy. Zdrf(. me se u nich déle, abychom dokonale pochopili, co vlast-· n ě fikajf a jak jich ufivat. Nejprve ukážeme, jak z nich plyn e vše to, co dosud známe. 1. Galileova transformace. Je nasnadě otázka, proč uf dávno se ncp11šlo na to, že neplati jednoduchá trans· formace Galileova, ale složitější Lorentzova. Odpověď je prostá: pro vzá jemné rychlosti v nepříliš velké je podíl v v ~ C velmi malý; podtly Ci' i Ci" jsou ještě mnohem menšr a můfemc je zanedbat. Tím nám Lorentzovy vzorce přejdou ve staré Galileovy. A jak velká, čl spfš Jak malá má být rychlost v, abychom ještě mohli po· uilt Galileovy transformace? To závisí na tom, jak
P. Bllousov, Brno; S. Clielt, Stf.elnlc:ei P. Burda. Lhota pod Horam.11 K. Cern:Ý, Praha1 F. Čuoderllk, Dan. BystrJca; 8. DubaJ, Treně1n1 J. Forn.t\1ek. Chomutov1 D. Gandel, Nov6.ky1 J, Gotthard, Karlovy Vary1 I. Chalupov4, Praha1 V. Kondr, Tiubi4; P. Kflvka, C. Tfebov41 J. Kťlrko\•4, Zbrallav; S. Marko, SenJca; V. Nebybka1 Brno1 L. Slc1el, C. Tfcbová1 Z. Slanloa. Brno; J, Sluka, Horaldovkc1 Z . Sluka~ HorddovkeJ J. Stdn, Brathlava1 S. Tom~o.J.a,Frýdd:JJ• Tomšlk,Lya4n.L1L Urban, Praha; K. VAZaě, Písek.. Vt khnl uvedeni poslali ůpl.w\ feicni na vlechny oub.ky n prokáull svč r:n11t.cm•dc.ké: nac1'nJ. Pokud J cit~ • naduli na lkolc 2. stupni, doporu&.Jeme, 11by uvatovall o •tudlu na matematlclu~fyslkálnl fakultl Karlovy on.lvenlty. Informace o .-rudlu - 1 pro oatalDI ::td.Jemce - poslcyttte ril uěiteL
REDAKCE VTM
VTM
889
a::
o
.c
I- -
:l ..J
'< \<( a:: ·- z w >
z-
Cl)
w
~
~
-
"'
S elektronickými pří s tr oji se dnes setkáváme na každém kroku. Pomáhají ve vědeckých laboratoř íc h při složitých výzkumech, v nemocnicích, ale i v dUnách, v letadlech, družicích, v dolech
hluboko pod zemi a pod. Aby tato různá znřlzcni mohla vůbec vzniknout, nby je bylo možno s právnč seřizovat a opravovat, k tomu slouží speciální měřicí přistroje. U nás je vyrábí n. p . Tesla - Brno. Jsou to například elektronkové voltmctry1 rúzné n1zko frekvcnčn1 a vysoko-frckvcnčnl měřici gcncrácory, dále měřici mosty, kmitočto vé normály, vlnoměry, dekadické počil:lčc n jiné složité přis troje. Jméno Tesla - Brno nejvíce proslavil elektronkový mikroskop. Spolu
s jinými výrobky dokumentuje vynikajici práci
nn§ich
k o n s truktérů
Plovoucí čerpací stanice
Oosutck vody je základem zvyšování výnosů země· rostlinné výroby. Mnohdy je voda sice k dispo· zicí, ale je problém dostat ji na pole.Je to tam, kde kf.I.· jem protéká velká řeka, v niž během roku hladina vody
dělské
890
VTM
a
.
dělníků
na celém
světě .
důmyslný přistroj,
který vidíte na našem obrázku (vedle přij í mače pro barevnou televizi), je gen erátor televizního signálu a nese označeni Tesla - Brno - BM 423. je to v podscacě miniatur· ni televizní vysílač . Slouži pro seřizováni a úpravy obvodů televizních přijímačů. Připojuje se k televi· zoru mlsto antény. Na obrazovce pak vytvoř! podle potřeb! ' bud vodorovné nebo svislé černo 8 bílé pruhy a někdy j rastr v podobě mříže. Na stínítku televizoru pro přijem barevné televize -čan nakresli dokonalé svislé barevné pruhy. Mal ý,
Foto: Strojexpon
značně kolísá. Pro oblasti vzdálené a hlavně rozle hlé kde by bylo nutno budovat několik čerpaclch stan ic a rozsáhlou siť závlahových kanálů, je nej hospodárnčjšl plovoucl čerpací stanice, vyráběná v Českýc h lod ě nicích. Osvědčila se ul pfi čerpáni vody do hlavnich kanálů pro zavlažováni orných ploch a bavlnlkových poli ve stepích Uzbekistánu v SSSR. Je schopna vyčerpat 27 000 m:a vody ta hodinu při manometrické dopravnl v)išce 6,5 metru . Má modem! zařízeni pro šestičlennou posádku a je rozkládací, takže ji lze po demontáži trans. portovat felcznlcl, na automobilech po silnici nebo vléci remorkérem po řece. Má tři nezávislé čerpací agregáty o výkonu 2, S m3/vt. přímo pohánčnédlesclmotory.Jsou ve strojovně na t~ech hlavnich pontonech. Výtlačné hrdlo čerpadla má prO· mčr 100 cm . Vodu sají ve dně pontonu ventilovým uzá. včrcm . Na bočnlm pontonu je v)itlačné potrubí ukon~eno gumovým kompenzátorem, který vyrovnívi prohnutf při zapojeni plovouclho výtlačného potrubl. Kapacita naftové nádrže zajišluje plný provoz čerpacl stanice bez tankování po 320 hodin. Mimo hlavnich čerpadel má plavid lo pomocný agregit pro výrobu elektrické energie. ~ízenl a kontrola pro· vozu všech zafízenl čerpací stanice je so u stl'eděna do řídicího pultu. -Lý -
~
MOlEKUlA
~~~·1m 1~tť 71/c=ee
č
~
~
ě.
_.
C
~
„
x „
~
KRYSTAL
7
3::
~
Radiotechnici se dnes snaží pře nášet pomocf rádiových vln co nejvice informací na velké vzdálenosti. Použfvajf proto nejkra.tši vlny. Zkracovánim vlnové délky se zvyšuje obsah přenášených informaci a pomoci antén se vysllané vlny dají soustřeďovat do velmi ůtkých paprsků.
_
111 •
Při použití světelných vln laserů, jejichž frekvence se počitá v miliOnechaf miliardách megahertz~ , lte dosáhnout minimálnr rozbihavosti paprskO . Napřrklad laserem s re-
flektorem o pnlměru 30 cm se dá na Měsfci ozářit kruh o prům ě ru 1 km. Aby se ozářila stejná plocha pomocí centimetrových rádiových vln , musela by je soustřeďovat anténa o průměru 1 km. Jediným paprskem laseru bude tedy možno přenášet až deset tisíc televiznlch programů současně! (O dalších možnostech využiti lase ru plšeme v tomto čísle na str. 637.) Zatlm jsme hovořili o laseru Jen jako o vysílači paprsků. Byl však vyvinut i krystalový přijímač světla, který slabý přijatý paprsek zesiluje . Je to krys talový laser s postupnou vlnou. Má šiřku pásma 100 000 MHz; obsahuje tedy pásmo tak široké, jako zahrnuji všechny dosud užtvané vlny rádiové - od vln dlouhých až k milimetrovým. Vý-
~
~<
za,.
C::lověk stoj r teprve na prahu poznáni pevné hmoty , Podívejte se jen pozorně na obr. 2. Jsou na něm
krystalky chemicky čisté bllkoviny, bez jakýchkoliv dallfch příměsi . Zi· ma jim neuškodí, ani éter, ani llh . Vypadají nevinně. A přece jsou to krystalky smrti. Stač i, aby se dosta ly dt1 přiznivčjšlho prostředí a změní se v to, z čeho vznikly. V mi· liardy virO dětské obrny.
počty
ukazuji, že již dnes by šlo pomoci velkých laserů us kutečnit spojeni na gigantickou vzdálenost několika světelných let. Laseru se používá i v radarové technice. Sv ět elný paprsek z laseru odři cil. Optický přijímač přijímá odražené světlo. Svčtclný paprsek byl vyslán na Měsic. Ozářil plochu o průměru 2 km. Světlo se od Měs(ce odrazilo a po dvou vteřinách ho jako „ozvěnu" zachytil dvanáctipalcový teleskop. Protože paprsek laseru, vystupující z krystalu, je neobyčej n ě úzký, budou světelné radary nesrovnatelně přesnější než dosud uiivané radary rádiové. Uplatněn! najdou zejména v kosmonautice. V• květnu letošn lho roku se po· dařil zajímavý pokus: Rozptýlen(: svčt l o lase ru ozařovalo krysta l. Jeho krystalová mřlf se rozkmitala a z krystalu vystupova lo jasně modré světlo, přesně o polovičnl vlnové délce než wětlo dopadajici (obr. 1). A tak byla objevena nová vlastnost krystalu! Vývoj jde rychle kupředu. Zkoušejí se nové generátory infračerve ného zářeni, které vydává krystal gáliumarsenidu . Je-li na krystalu s PN přechodem přiloženo elektrické napětí, za č ne z krysulu vystupovat neobyčejně intenzivni infračervený paprsek.
Krystal živé hmoty. ti snad viry nejsou živou hmotou? Tady je věda ještě d lužna odpověď. ~ísté viry, které svým poměrně jednoduchYm chemickým složenim vůbec neodpov[dajl vžitým představám o živém organismu , se mění v krystaly a z krystaly ve viry, které se množl , ~ cizopasí na buňkách a nič! ... ~ Kde je hranice mezi nimi a ži- ~ vou hmotou~ To dnes ještě nikdo přesně neví. V ěda nás však Jistě ne· ~ nechá dlouho na pochybách.
0 VTH
891
KLl1ENI PRdNEK V ÚHLU
Slabi prkénka (hlovně 1xv. „lupénková") a pi'ekllfky, které k sobě pfl"h•fl pod úhlem 90' nebo Jiným, nenl dobfe mofné spojit pomoci vrutů
nebo htebíčkú. K výrobě vhodnáho pi'fpravku postačf dva kousky
tvrdého dteva a svěrka z ditské soupravy náf.idl. Obě dfeva opracufeme podle nákresu v potfebném úhlu. Délku dllO upravlme podle filky ulitého prkénka, !lfku uxpOsoblmc uké podle potfeby. Dli A vloflme r vn I tf n I strany prkének a nakllflmc. Dli 8, který nekllflme, pfllofime x vně j ff strany. Nyni svěrkou stihneme oba dlly a necháme klih zaschn out. Po nschnutf dll B a svlirku sefmeme. Pfl pouliti prkének vlitšfch rozmf:ril poti'cbuJeme dvě svf:rky k upevn ě n i z obou koncC.,
Antonin Hrbei(, Beroun Jl-179
B
DÍLNA NA
KOLENĚ Kafdý vtipný nimlt, uveP•Jnlnf v rubrl· ce „Dllna na koleni", :d ek'"' t 00 Kl•• Z••lleJt• pouze p6vodnf, do1 u d nikde neuvellein•n6 price; opley a pPeklady z cl:dch pramend vyluluJem• • Pozor - prl•plvky, kter6 plni nevyhovuji pod• mlnkf.m rubriky „Dllna na kofenl„, ale 1tojf za uvePeJnlnf, otl•kn•m• v Jin• lútl luopl•u a odmlnfme obvyklfm honorirem • l'PS.plvek (neJl6pe nroJo· pl1) vlcnl 1trulnf ne1mf ro:uahovl pP•· krollt 20 H.dek • PoPhtovacl cena vf• robku n„mt pP„ahovat SOK&• l'fl· pojte t61 nizorn6 kr„by, •tall v Jedno• duch6m nil'rtku, nU maHP Je pP•kN•lt • PPI odesllinl pPl1plvkCl pPlpllte do lev6ho rohu obilky oznalenf „Dllna na koleni.'' •voji adre1u uved'te I na prleplvku • 2i4'me ltenUe, kterl plll pPfmo autorllm nimltCl uDllny na kole· ni" o dalll podrobno1tl a rady, aby nezapomfnall pPllolltznimku na odpovl4 • Rukopisy H nevraceli
POMÁHÁME Sl • Nutnl pot1ebujl I. a li. rol!nlk l.uoplsu „Mladý technik". Výmlnou u tyto luopisy
nablzfm ridlo zn. „RONDO". J. Semerik, Nichod1ki 419, Červenf Koite• lec, okr. Nichod. • PotrebuJi vfechny starll roln lky luopisu „Mladý technik" a VTM do r. 1958, literaturu o vývoji punkh lokomotiv a .automobllú od. mlnulostl do dneJk.a, prospekty sur!kh osobnlch a nikladnlth .automobilG vyrob•nich v tuzem1ku I v :u hranili, mi.m n!kollk ulidl ndlch I :r.ahnnifolch poJtovnlch znjmek, knihu M. V, Kr.1tochvll.1 „Obfevit•I' a dobyvuel6" a T. Hoyerd.ahla „Aku-Aku". Slivek Tlnav.1ký, Hornl Cerekev 11,
H
892
VTH
O • HUMOR· H 08
BAREVNÍ DENTAKRYL
ZE STARÉHO NOVÉ
Kdo již pracoval s Dcntakrylem, velmi dobrým p řípravke m na správky, jistě mnohokrát poti'cboval tutéž barvu D cntakrylu, jakou měl opravovaný
fické snímky jsem obnovil ve lm i
předmč.t.
T utéž barvu Dcntakrylu snadno získáme při miscnim nastrouhané barevné kří d y . Křídu přidá váme do D entakrylu tak dlouho, až získáme žádaný odstin. Barvu můžeme mlchat podle harmonie barev. Nastrouhanou křídu důkladně promícháme proto, aby byla hmota po vytvrzeni 'stej né barevná. D o Dentakrylu můžeme přidávat i práškové barvy, ktcr:Ych se používá k malováni stě n mi stoostl. Tento způsob barvení D cntakrylu je vhodný hlavně pro letecké, lodní a že le z ni č ní mo deláře a ractioamatéry. E. vf e n K u r e 11, Móncito\•a 27, Praha 2
Vyb ledlé, staré: a zašlé fotogrado bře následujlcim způsobem : Snímponořil do č iscé vody, nechal je chvíli odmočit a potom opatrně sloupnu!. Po vyjmuti z vody - bez sušen í - jsem fotografie vloži l do lázn ě , skládající se ze 2 g sublimátu, 4 g kuchyňské soli , 500 g destilované vody. V této lázni se fotografi e vyčiscily a zeslabily. Vyčištěné a zeslabené fotografie jsem pral 1 O minut v tekouci vodě. Po vypráni jsem je v!ofi l do s labého rozcoku čpavku, ve kterém opět zčer naly a dostaly potřebnou gradaci. Po č pavkové lázn f jsem snlmky opět řád n ě vypral a potom usušil.
ky 11,1 /epen e n;i ka rtónu jsem
St a n i t I a v Sad 1 1 e k, Tuchorn.tki 423, Praha t O J:jemnily jeho ruce a kdy f. se n;iut i l zrulně 'l:ilchizet s ni.stroji . Tady dosplvi na zikladl mnolltvl vykopivek ke vY•ledlcu i21ko kdysi Enseh ve 1v6m Podllu price n;i polldl tlnl opice. Dare je tedy ul bnm i la ltyficec let p fe 1vfdlen , le jeho a u1tral opithecus , kterY um l l dokonce vyribie:t ko1tln4 n istroje, je onim zikladnlm „chrbljl· cin• llánlcem'' . Ironii osud u dak po vydin l jeho knllky do l lo k novým obje· vúm, kter' naruilly Jeho umnl 'l:lc on · st ruovanou teorii. (T;i ů rov et'i odpovl· d;ila ni.zoru D arwi novu, le lloYlk vze· le l -i: Afriky.) Ta k '4'znikl;i novi domn l n· ka (plfe o n I autor '4' doslo'4'u), le au•· tralopitéko'4'E vymfcli ;i tlovtk se vy· '4'Í nul z Jin6 skupiny hominidů. To by znamen;ito , 2e ;iuscr;ilopit6k ne.ni bez· pro tt Fedn l m předchůdce m lfoylka, Je zfejmě, te odpo'4'1d' Jdtl -i:daleka nen i definiti'4'nl. A mOleme se tomu divit , kdyf se vfedmy tyto otbky týk:ajl vy. '4'oje llovlka pfed miliónem 'M~~E SELÁ stcjněmu
V ro ce 1859 vy1toupil Darwin • teorii o výYoji druhů , " ni t popfel t ltldletou trad ici o ttYoPenl lloYl.ka bohem. Da rw i n d ok:l-i:a l, fe lloYlk stoji n a nejyyJll pfltco výyojoY,ho tebfllk u , lo je pos lednfn\ tlánkem yývoJo'4',ho htl5zu. Ne-i:n a l ovlem ty l linky de• chny, a a ni my po stu letech n e mOleme flcl s Jistotou , fe u podafilo chybl jicl tlinky dop lnit. A p f itom no'4' 6 obje'4'y ti:to oblasti se setlcá.Yajl Yle.obecně se 1:natnou nedOvlrou. Velmi nixo rn ll to lll:I R a y n1 on d O a r t v len ize O ob rod r u I st vf s „ c h y b I j I· c lm llin kom", kce r ou Yydalo na· kladatolstvl Mladi fronta (edice Ko· lumbus, p"I. K. Bim, odborný doslov n a p H I E. Vilek). Oart vystudova l modiclnu a c ht l l se vl novat a natomii. Dosta l profe1or skt1i místo na universid! v Johannesburau
„
v Jifnl Africe , lede byla bohati nalu:iltl zk:amenl.lých kosti tlovlka. N ihod21 tu c;ik sehrila opit svou v•" "J:n:amnou roli. Oart SCI J:alal J:&bjvac z/ amenllinami a obJevll le bku d ltlte (u.v, taunaslcou) , o nit vyslo'4'il domni! nku, le je to do1ud neznimý llinek mezi opicemi, primity a lloYlke m, 1nad dokonce prYn f l:lovtk . Ale kde Je vlutn li pl'esná hra nice mezi llovfilcem a ofh1t e ml O;irt je toho ni· zoru, le „hla'4'nlm linite lem, lcterj pfe· tYol'il opici v lid sk6ho tvor;i, byl ph· chod k vzp)'fmen6nlu postaveni". Podle nlj vzt11tup lloYlka nespollva l na kul· tufe, feli nebo morilce. Ty nevyhnu• teln ě pflbJvaly, lcdrl l lo'4'1k ne j1•r'4'e dospil v dalektli minulost! k tomu nl' i· zikladnljll mu : k vzpflmenimu p o1ta ~ ven i, peYnjm chodldlúm a dolnlm kon· letinim, kdrf 1e rodll'llo je ho zorni: pole pl'J zleplen ' rovnov i ze, lcdyf u1
MODElÁŘSKÉ NOVINKY 1 - Modelif Antoni Cudok, ZabrJ:e (Polsko) postaYil do· konalý modol ltalsktli lodi p ro p1epravu 01ob „Leonardo da Vinci" v mi!!fltku 1 : 125 . Model Je 1872 mm dlouhý, viti 8 ,85 ka a je vybaven ercktni e lektrickou Instalaci . 1 - Těmlf 2 mlli6ny úp;i lek pot,eboval Šyýcar Albert Schonk k 1tavbil§ modelu mil:lnského dómu; ttav ba mu trvala 21 let. Z;ijfm:avf je, fe nikdy v Mllinl n ebyl; jako dokumentJlce mu po1 lo1dilo pfes I 20 nojrů1:nljllch foto· an.fil tHo Yelkolep6 historlck6 snvb)' 1evernl JUiie. l - Model motoro v6h o vozu Cso i";idy 262.0, který te• strojil modoláf z . Matil§jka J: Prahy.
VTM
893
U ,IV RZÁLNÍ OBRÁBĚCÍ T J Na onzenf vyřízneme závit M 12. Do druhého konce vyvrtáme na soustruhu dfru flJ 1 O mm do hloubky 38 mm. Ve vzdálenosti 13 mm od hornlho okraje tyčinky vyvrtáme kolmo dlru o prllměru S mm, v které vyřlzneme závit M 6. Do středu ocelového pásu (opěrky) vyvrtáme diru o fl1 6,'4 mm, do které vyřízneme xávit M 8. Do závitu pak pevně našroubujeme osazený šroub M 8. Dlllk šroubu o pn1měru 10 mm zkráttmc pilkou na kov na 38 mm. Křídlové šrouby M 12 a M 6 vyrobíme tak, že na šrouby našroubujeme křídlové matice, přes které společně se šroubem navrtáme dlry pro nýty. Matice a šrouby pevně spojime nýty. Tyčinku se závitem M 12 hasákem utáhneme do trubky (manžety). Při svářeni těchto částf odpadá řezáni závitú do trubky a ocelové tyčinky. Při montáfi a soustrufcnl postupujeme takto: Nosné rameno s vrtačkou vytáhneme z nosné trubky. Na trubku vsuneme nejprve opěrku a potom vrtačku s nosným ramenem. Vrtačku sk\opime do vodorovné polohy a pak p1išroubujeme na litinový podstavec opěrnou desku (ko11lk) s otočným hrotem. Do sklfč.idla vrtačky upneme unášeč (výkres C). Na čela obrobku vyrazlme dlllčikem důlky pro otočný hrot a unášel:. Vrtačku s nosným ra· menem a obrobkem nastavlme do té polohy. kdy hrot unoišeče a otočný hrot budou v jedné rovině . Nosné rameno vrtačky za!istlme nejprve pákovou matici a pak pákou (jako při vrtáni) směrem doleva. Obrobek při tlačlme k hrotllm a v této poloze utáhneme zajišťovací křídlový šroub. Pfl tomto postupu je obrobek pevně sevřen a nemOfe při otáčeni z hrotů vypadnout. Nyní pfibllilme opěrku k obrobku co nejbllie, Ncmfl-11 cofná délka, vyměníme nosnou trubku 0 39,5 mm za delšf. Při soustruženi mis apod., kde nenl třeba upínat obrobek mezi hroty, opěrnou desku nepotřebujeme. V těchto přlpadech upínáme do sklíčidla miste unášeče překližkový kotouč, jehož středem prochází větší vrut do dřeva . Dřlk vrutu upneme do skllčidla vrtačky. Na vrut našroubujeme obrobek ai ke kotouči z pfekllžky a natočíme podpěrku k přlčnému soustruženi. Trny ke kotouč.ové pile. brusce a leštičce (E) dáme vyrobit souscrufnikovi . Také unášel: a tyčinku k opěr nému stojánku je lépe dát vytočit . Trny a jejich rozměry se mohou měnit podle rozměrU brusných kotoučů a 1>i l. Hlavy šroubU a matic u trnU mlrně opilujeme ze dvou stran tak, abychom mohli kotouč pily klíčem utáhnout. Pracovnf stOI, na kterém bude unlverzálnl obráběcl stroj upevněn, má m[t několik zásuvek pro příslušné díly a pomocné nástroje. Všechny vyrobené dtly natřeme emailovou barvou. tyčinky
I
~
Do s klíčidla vrtačky upneme trn s brusným kotoučem > na dřevo a plastické hmoty. Kotouč thotovime takto: j Na p řekliiku narýsujeme kruh o průměru asi 200 mm. "' Narýsovaný kruh vyřízneme pilou vykružovačkou. Do
středu vyvrtáme díru 13 16 mm pro trn. Ze smirko0 vého plátna nebo skelného paplru hrubšfho zrnění vyX střihneme obyčejnými nůžkami kotouč stejného prú~ mčru, Jaký má kotouč z překllf.ky. Kotouč smirkového
:U
~
plátna nalcpfme klihem na kotouč překližkový a zati· f e ný necháme asi 24 hodiny schnout. Na trn pro broušeni dřeva můžeme také připevnit plstěný a hadrový kotouč k broušeni a leštěni kovů. Při broušeni tvarovaných předmětLI ze dřeva nebo plastických hmot drflme obrobek v ruce. Při broušeni dřeva do pravého úhlu nebo pod úhlem 45° používáme pracovního stolku a vodicího ůhelnlku. Tento způsob je zvláště výhodný při výrobě rámečků a různých spojů
"
dřeva.
z
f
N
::> x Z
~ z
~
oo
61
Po hrubém a jemném opilováni výrobko brouslme a lcštfme jejich povrch plstěným nebo hadrovým kotoučem . Plstěný kotouč o průměru asi 120 mm připravíme ta k, i e obvod kotouče potřeme teplým klihem a hned jím přejedeme po předem připraveném smirkovém p rášku, který máme nasypaný v tenké vrstvě na papfře. Tímto postupem se smirkový prášek rovnoměrně nalcpf na plstě ný kotouč. Kotouč necháme schnout 24 hod. Konečné úpravy předmětů z kovů dosáhneme jemným leštěn lm povrchu o hadrový kotouč . Brusnou pastu nanášíme na kotouč při obrátkách. Pracovnl stolek při leštěni kovil ncmusfme pouffvat - předmět drfíme Jen v ruce.
Opěrnou desku (konfk) oddělíme od ocelového plátu stejným způsobem, jakého Jsme použili při výrobě pracovn fho stolku. Všechny díry, jejich rozteče a prOměry budou zhotoveny podle výkresu c. Drru pro opěrný hrot vyvrtáme vrtákem flJ 17 mm. Vyvrtanou dlru vypilujeme kufelovitě kruhovým pllntkem tak, aby se hrot s opěrnou deskou tlakem sevřel a neprod.čel se. Pevný hrot materiál páll a proto před obráběn f m musfme hrot I obrobek namazat vazeHnou . Nejlepšl je ov!em poulit hrotu otočného. Opěrku pro obráběcl nástroj vyrobf mc tak, fe do trubky (manžety) vyvrtáme díry o průměru 10, 1 mm a v nt vy1fzneme zivlt M 12. Ocelovou tyčinku 0 18 mm (vý- ... , ,~ -..„ krf!l O) a délce 11 O mm osadlme do hloubky 4 mm na Ill 12 mm,
894
VTM
MICHAL SCIGIEL Jenmoi:fejmf, letato ůpraYa1tolnf"9'rtalky nenlkonelni a nlktar{ Uatl H dajf poi:mlnlt nebo jeltl i:lepllt, col jlf :d.left na dhtlpu kald6ho Jednocll"9'ce. O dalllch i:leplenlch napllte redakci VTM. Nejlepll z nich otiskneme:
Foto: autor
Kresby:
J.
Ttíska
HS
-~
I
YTM
895
YCHLEJSí CLUNY
sv Rychlost, to je hlnvni požadavek při su1vbE n seřizováni upoutaných modelů z6vodnJch člunů. V poslednlch letech se osvědčily tři různě typy, k nim! patři i Malfatóho člun (!!lilie obr. v tirulu), který byl po dloubou dobu držitelem světového rekordu. Mé jednoduchý skřlňový trup n vpředu posazené plováky; typické je i tankovnci zařízeni a velký, lebce pfistupný prostor pro motor. Uproscfcd dmi člunu ic rýha umožňujicl rovinné vedeni hfldcle šroubu a napomáhajici při jizdč rozrážet proud vzduchu, Tomu napomáhá i zvednutá konstrukce dna. Těmčř 80 % dnešnlch zévodnlch člunu se podobá bud americkému typu Waterfly, francouzskému Trident, nebo italskému Flasb. Zbývajlclch 20% jsou ponejvíce kombinace tlchto základnlch tři typů . Přitom těmčř u všech je tlžištE asi v prvnl třednč za stupněm. Tyto typy člunťl nejsou o nic horši než jejich prototypy s „čistou Iinil„. Nejednou při velkých závodech ukázaly svě přednosti n dosáhly mimolédných rychloatl. Rovněž GambarO.v člun, který držl nynl světový rekord, je do jistě mlry dal!I vývojovou formou dosavadnlch typu zévodnlch člu nů . V pruběhu pčtj let byl tento model stdle zdokonalovdn. Někdy šlo jen o maličkosti, ale přesto dosahoval stéle většlch rychlosti. Po zkouškách provedených v nerodynamickém kanálu se podařilo dosáhnout rychlosti 164,205 km/hod. s upraveným motorem Dooling 61, který byl doplněn vhodnl voleným šroubem. Ovšem sériové, bHné, neupravené motory těchto rychlosti nedosáhly.
Aby bylo dosnžcno lepši komprcse1 niž§lho třeni a dclši životnosti motoru) byla pochromovaná vložka válce o plst opatřeny čtyř mi .kroužky a upraveno ploché šoupátko. Déle byl upraven i karburátor. Za nejlcpšl člunový motor je považován McCoy. Tento dlouhozdvihový motor se hodf lépe pro zó.vodnl čluny proto, že se dá snadněji uvést v soulad s konstrukcemi lodnlch šroub!) než Dooling, který má vice obrátek a je pod s tatně siJnčjšl. Velkou slabinou motoru Dooling je skřfň motoru, kde dochází často ke zlomům zpO.sobeným vibracemi. U člunů je motor připevněn jinak než u dvodnlch auromobi10.. Ovšem i McCoy má nedostatky (bronzové ojniční ložisko a zejména pak špatná. kvalita materiálu plsru a vložek válec), jež by se v!nk daly odstranit. Motory Super Tigrc o obsahu 10 ccm nejsou pro závody vhodné, moji mal ý výkon. Ve tildě motorů o obsahu 2,6 ccm dominuje výlučné Super Tigre Glo. Dflve v rěto tildě vedl italský Barbini a amcrickÝ Cocks-Olympic. Podobně je to i s motory o obsahu 5 ccm. V této tildě použlvaji téměř všichni závodnici motoru Dooling 29. Vedle nich se jako nejlcpši umlstity upravené motory Super Tigrc (často s tlakovou nddržl). Ve tildě 10 ccm je velkou naději motor Rossi Racing, kter~ se již vyrábl sériově. Vyrdbějl ho bratři Ross i, držitclě světového rekordu pro upoutané modely (2,5 ccm). Moror Rossi Racing je svým fešenlm typem mezi Doolingem a McCoyem. Je dobře zpracován, vyroben z kvalitnlho m1ncriélu a hh1vnf!: je ce-
novč dostupný všem modch\řům. Tyto in for macc jsou nutné i pro naše modcldfc, ktcřf při závodech často použivajl ncjnevhodn!jšlch typů motoru. Každé skupina modclO. vyžaduje totiž speciál.ni motor. To plad pro upoutaně závodnl čluny daleko vice než pro motorové čluny s délkovým flzcnlm, nebo pro lcteckě modely. Nádrž pro upoutaný zavodni člun má býr vyrobena z 0,3 až 0,5 mm silného mosazn~ho nebo pozinkovaného plechu. Je' úzká, vysoké a pečlivé spájená. Musl být také stabilnl, aby ji ani nejs ilněj!I otlcsy nepoškodily. Při pájeni ncnl vhodné používat pájcci pasty, nebo jen velmi málo, protože ji časem Uh rozpouští a rozpuštEná pasta pak porušuje běh motoru. Uzávěru nádrže, jak se dosud ukázalo, nenl třeba a může b~t od něho klidně upuštěno.
Také vhodné pnlivo je velmi dU!ežitě. Mělo by býr však pravidlem po jlzdč fddnč propláchnout
motor lihem, nebo jej krátce Zbytky zdvodnlch
proběhnout.
směsi motor poškozuj[ a mohou jej i zničit. Všechny směsi paliva jsou si podobně. Rozdfl ve výkonu při zcela stcj nfch motorech nutno hledat v jejich lcpšlm seřizen.t. Jako tcrěn je nejvhodněji! rybnlk, dostatečné hluboký a chránfoý pfed větrem. Hluboká
voda je pro závody upoutaných člunů (jde-li o rychlosti nad 120 km/hod.) vhodněji! než měl ká. Ideálnl mo!nost k tréninku ddvajl čusro malá jczlrka po vybagrováni nebo jámy po stavbách. Dlouhé lanko upoutnných závod.nich člunú se připevni k otáčcclmu zařlzeni pylonu,
f - Dva trpfttl dnupcl rran~„~•lt' lkoly1 l!h1n v pop•edf J• vybaven I Occmmoto,..m Mlcron, druhf moto• rem MeCoy. 2 - 'PedphoVf d.wltnf troJGhefnlk.
896
VTH
I - Podplrr tanku: 2 - vkranl; J - YflHHt
t - Kulelovitá nabojnice; 2- klikový h fide l: l -setrvatnlk ; 4 - I roub k utai·enf spojkov6 d esky ; S - p6rova deska ; 6 - š roub k utaienl •etrvao!niku: 7 - spo jko v:\ trubka; 8 - froub k utafenl hfldele ; 9 - spojko„a d eska• kardanovou hla't ic.1; 10 - 1pojkovj' k;i.lich; lt - hi"ldel a hbvice spijeni; 12- h tldel; tl - 1pojkod hl;r,'lice; 14 - spojkový lep (kl ln).
zaraženého pevně do dna . Na člunu je pro zavěšení lanka vazcbni trojůhelnik. Ten umožňuje scřldic správné umlstěni lanka tak, aby člun nevybočoval z pře depsané dráhy. J e-li lanko dobře upevněno, co se ukáže až po nékolika zkušebních jízdách. Pro prvnl start je bezpodmínečné nutné, aby bylo klidné, bezvčtrné počasl. Pro malý model jsou vlny velkým nebczpečlm - pře koceni nebo kotrmelec při stokilometrové rychlosti mohou znamenat pro člun i motor zkázu.
S č i stě a přesně posraveným modelem může každý začátečník dosáhnout rychlosti (u motoru o obsahu 10 ccm - 100 km/hod.) při troše citu pro motor až 120 km/ hod. A s těmito rychlostmi už se může každý modelář zúčast nit závodů. Právě při závodech se ukizaloJ že vzhledem ke krátké startovací době a nčkdy i nepřiz nivčmu počasí jsou tyto rychlosti i pro favority maxim:ilnL Rekordních časů může b)'t dosaženo jen pfi bezvětří naprosto klidné hladině. -pře-
EMĚDĚLSKÝ
LEPšOVATEL POMOCNÉ VKLÁDAci KOLO NA Si\UZ-42 PRO TflfFÁZOVOU SKLIZEŇ
U sklizcci řezačky Sl\.UZ-42 vznikajl při sběru obili z řádkU potlže na transportnfm pásu. Vysokoscébelnaté oblff se přlčf v zůfeném místě řezačky. Výsuvné pruty druhého podávacfho bubnu se otáčej I naprázdno, neboť obilnl hmota dál e nepostupuje a transportní pás s při hfo ěčem běff rovněž. naprázdno. V krátkém okamžiku se na hromad i tolik obili, fc přlhánčč je začne vyhazovat. K odscrančnf této závady stačf Jednoduché zařízeni. Zhotov( se výkyvné rameno s volně otočným kolem, třeba ze starého pojezdového kola samovazu s pneumatikou bez vzdušnice. Připevnlme je šesti šrouby místo přiháněče, jehož náhon rovněf odpojíme. Volné otočné kolo přitlačuje obilnf hmotu k transportnímu pásu a tfm plynule podává obili do řezačky. Zručný opravář mUfe toto zařlzenf za minimálních nákladU zhotovit za 4 hodiny a montáž je otázkou ně kolika minut. -La-
c:50 ~ 11-1+<---
40_0_ _ _-!
~
~60/50
VTM
8'J7
• PPed1tavte 11, fe k)'vadlo p~etnřch nist6nn'fch hodin ponoP!me do vod y, tofka kyvad l1 je velmi plochi, uklc odpor vody, p01obfcl na kyvadlo, povdulemo u nulovY a múfeme ho ul\edb1t. Mime nynl roJ:hodnout: bude kyv1d lo křt1 t ve vodi pom1lejl nef ve v:iduchu, nebo rychlolll tfau)
.2 J
o Do zbfvaJkkh dva<0tl poli "''•ho ma1Jck6ho ftverce vepilce fflla 1 al 5 tal\,.,_ aby soulet tlchto phl f/HI ve 1vi1ljch vodorovnjch hdich I v obou úhlopfllkich byl vidy 1S. (kyj)
r
J
7
5
• X paluby ůmohk' lodi vi1I lehnl, je hol podllha fo vzdilel\a 90 cm od htadmy mofe. Na leJenl 1to]I nimofnlk a natlri 1odnl bok. Privl ullná pflllv a vodnl hlad ina itoupi o 50 cm u hodi n u, Za Jakou dobu se doscano hladina 11 k nimofnlkovll (ol)
:kj~~~:~c=: ~~;~'/;> v roce t 9281
:E
....
>
tfetího souti!žnlho kola z
ě.
14-19/83 j1ou tato:
e
!4 - DOVOLENA KDEKOLIV - VŽDYCKY S KNIHOU (2natka: KNillA) e 15 - BARBUS NA KAŽD°9 VOUS (t.nnčka: KOZMETIJCA. BRATISLAVA) e 18 SLUNCE A KREOLA - ZDRAVÁ BARVA (znaeka: PRAŽSK~ KOSMETICKii ZÁVODY) e 11 - MLADf SPOtu NA DRUŽSTEVNf B\'T (značka: STA.TNI SPOAJTELNA) e 18 - DO CTY1t SV'ATADII:ONA K1UDLECR ČSA (značka: CESKOSLOVBNSK.t ABROLINIB) e 19 KDO MÁ SVÉ DITllRÁD, SJEDNÁ PRO Nil SDRUŽENÉ POJIŠTllNt MLADBŽ.E (značka: STÁTNf POJIŠŤOVNA)
vtm!RCI
c >v
o c 'ni
> ""C CU
Prvnl cenu. - n1fukOV11d ělun vybttvi Petr B•lt:tf, P O l!!S, M ilenko. Druhou cenu - Jlzdni kolo :Wkiv! Marta S klenlifov,, ul. 8. Němcové 41 Jllilava; Dali! ceny: 3. bi:ueriové mdio - Krou.iek e1en6f6 VTM, ZDS, Pcrunow ul, Praha ; 4. - ÍOloapadt Flt~UUt'r - JIH Cbmeld, nibt. 1. maje R, Ptcrov, Morava; 6. - • ton - Dohul Sochonúk. Sezimovo Úuf 11 71 okt. TAbor ; 6. - 1pacl pyle.I - Jlfl Bulant, Obr. ml.ru 78, Pflbrnm VIJ ; 1. - gramol aci - Mh'd Svlhllk, V lipce 8, Plzeň ; 8. - n6ramkovt- hodinky - Pavel Svoboda Mlchc.lllr.& :!li, Praha .a; 9. - mikroskop - nob. abs. o. But1a, Mladll., okr. Nymbur)q IO. - 1oup11v11 pro stolnl tenis - Anna Votykovi\, Fa.uk.!.ho ?, Praha ?·Boldovicc; 11., 12„ 13., 14., 16. - m l ~ pro kopanou V)'hrAvaJI Fraot.llck Ccrný, Pcae! 12.& 0/8,DUtn VI, Mlch.sil Hulvfty1 Mlyrulr.61100, šat.; PaHI Draaoun, V z.ahr4dlich 28, Cheb; Jaor So1orrúk, NtW6 60, blok B, Trc.nčl an1lt6 Teplice; MJro1lav Bud.U:;, Po&tornc!:, okr. Btcdav ; 18. , 17„ 18„ 19„ 20. - knihy zfsUvaJI Jotct Bor6vka, Tcxlcn 16 1, Voletiny, Trutnov 8 ; Robert Scpcla, Kvi!tn6 7.llbradA, Kromlffi; llJo Drbohlav, Cimkk4 106, Prahn &·Kobylisy; Maric Kohou1ov4 1 Jcttninova 1171 Pni.ha 3; MJ1an Vavrula, Franti&kov 6831 Cbropyn~.
)S..
o..
..., CU )S..
....
Výhercilm bla})oplcjcmc a všem čtenilWn dlkujcmc za účast s pf4nfm úspěchll ve čtvrt~m kole na!l kflžovkáfskt sout!žc. Redakce VTM
VODOROVN~: I.
ZaUtek uJ. - l. Slov. fck1; j1pon. mbto; ne1>r1vit, - ). Druh o1ech0; ni.lm. nynl; firn. 1101; ut6d l i nehty (bn: hil.), - 4. Sl1dkovod. ryby; chytit (obr.). - 5. Žen. Jm.; plyn . uhlovodlk. - 6, Pfedlof.: pfehn1ni hrdost; ru•. bud. - 7, Z1f. 1 konoc abecedy; letopis; mnoho. - a. Zi1m.; odhiv1t; mlkkřl. f. Not.. pt6k: 1lov. jum: pfedp. stUí; Uttl. - I O. Nbtrehy: hudeb. :n1Ck1; voitn. ŮlYar; oti•k• n1 mino. - 11. N6m. 1; maiadlo;tover. mul. jm. - t 2. V4ha obslu; f.ht voJ. uniformy: nul1, - 1 l. Poschodl (bu. hU.); dobytok; ohru. lu. - 14, Slov. !Ivou; pt1fl pokrm; koron: druh karet, hry (obr.). - 15, Ar1entln. Jeuro; umlt, bOh slunce: llov. fek1. - 16. AutOl-n, Rakouska 1 Kan1dy: ltvrd. liat uJ„ 1lov. pnJ..
898
VTM
(U)
• Vl lchn l Jhtl :r.nite nl!tlulky - „sv1t0Jin· 1k6 mulky". Tito uj1m1vl brould (vl:r. VTM 12/ 63,ur. 768)se nifim !ivl; ale tlm: Jťávouk v~ tú otvlnilclch se v nocí, hl t mY fdl, mladým liulm ntbo drobnYni hrnyuml
!I iiJ 5J : (] ~ • (] ~ +
A
(] iiJ + !] = (] [;ii () ~ + () ~ • ljia !I
(niet)
~ Štika plul • v kruhov6 nádriu od jednoho kraje 6 metrů n' sever a n.ra:r.il1 n1 ufnu . Obnitlll n tedy k vjchorlu, ale po 8 metrech
b)'la UH u kn/e. JakY byl prl'Jmlir b1dnut (obd)
• Vypolllejte tento ú.hadnjo obráuk doplnlnlm flsllcl
(vh)
MJU čtenáfi, kdo sprll.vnt vyhH tajenky ldl!ovck a urc!:l núvy podnikO nebo d\•oc:IO u etvrtlho kola 1ou1Mnlch ktltovck, tj. :r. (!. 20·26/63 • polic je najednou af po vyjití č. 28/63, bude pojat do eloeovárú dvacc1i hodnomých ctn. Na obálku mlpihc „Klliovb". - lteienl u1júnn\•ých probl~mO „K za· myllcni" 1 tohoto čl•I• oddlctc do čtrnicti dnó po uvcttjně nl; mez.i sprivn~ fdittlc 1lcspoft tli problCmO vylo1ujeme vtdy po 10 knihách. Na obilku napihc „Mlkrooddech".
REDAKCE VTM SVISLE: A. CtyfrukY uvtt; druhi čtu taj. - &. LedovY ůtv1r; Ust! domu; uxc. úvody, - C. Projov poiornoiti; v1lut. tkr.;dl„okř pcik. - O. Konc. fen. jmen; 1ouhl11; o:r.dob1 pr,dl1, - E. Mol\JOI. nifelnlk; vYuup jednotlivce; 1tidium {obr.). - F. Stari d61. mlr1: trnovnlk; svuek proutl: 1ever. :z.vlfua. - G. Slov. ~lslovk1; v1dln1; pobfefnr uflienl; ples. - H. ZkTac. vdeho Zuopbu: uij. uit; pol. plodina; ~bt obrnu. - I. A,fj." ti.tf!; teď; pole; mlidl thov. :z.vlhu. - J. THt: polodr1hok.tm: 'ůtok jltdy; podtim, osev. - K. Souhrn nilcladtl; nim. kdy! (s h!l.); shluk lid/: polnl plodiny, - L. Z~svlco· vane!; st1dkovod, ryba: uab. ů:r.eml. - M. Otloucl (obr.): tro~ lc. rostlina; poplvek; popln, rostlina. - N. T1ctl U•t t•J.; p;iipoulek. ,OHŮCKA:
<
< ....
"
o
~o"
>NJ:O
;~.= lit«
z
"" > >N
~~~
w
). Nun. t 5. Sni. G. Ein. K. Als.
' 6 1
'....-=-..-..--+----11-9
::> 0 ''h~-'"-+-'-~_,_-~H
"'
(kovi)
M ~ t.1~dt":~ :::~~lnj~h :r.~~ib:Ja~:J~: 11 1
0
detektivnl odhillov.inl úhad (nebo alespoti funl detektiYnl litautury) a vrozeni lid1ki touha po dobrodruhtvl 111 projevuj e 1nild u dech lidi. Pl'odmltem a důvodem pitrinl n11mu1T vlak být vldycky je n vrill da, loupe! n e b o l pionil; kal dý objev ve vl!dl!, celi prá ce velkých vjzkumnjch ú1tavíi i 1krovnjch laboriltoi'I i • vlastni tak6 d11t11ktivnl pracl, mnohdy daleko napl· navlj ll a ulitolnljll - vld)'i objev a znelkodnil!nl jedin é ho bacilu mi uejný douh jako znelkodnlnl deJltek nej• horllc h VrilhU. N ejdokonal e ji vyko n 1truovani de.tektivka vbk nemíilo vzbudit tolik napiti a pl'ekv„penl, kolik ho v minul é m I tomto 1toletl zali l i pl"i obJeve.ch sta• r ých „frickjch, uij1k)ich I americkjch k ul tur vl!dci a archeolosové, a 1 nimi cel)inlt. Kllle m k fant:utlckým objevům v Eoptl! a k cel i rou á. h" vl!dl§- e1yptolo1ii - bylo rozluitlnl hiero1lyrickll!:ho p hma Francouze m Champollionem v ro-
BE
I
co t821. Pozdl!ji An1lllan Rawlin1on rozluiti l kllnové phmo babyl6n1ke a asyrski, a pak ul byla kaldou chvlli veh1jno1t omrá.len" :r.pri'tou o nl'ijakim dalilm pl'ekvapujlclm ni lu .u, ať to byly nidherné uavby pal:icíi, li dokonce sochy , knihovny n a papyrech nebo hlin l§ných d111kich, poklady ze zlata a drah okam4 I felua (kt e r 6 tehdy bylo pit• krit dra UI ncil zlato a ltyl'icetkrit dralJI ne! ltl'lbro). n ejríizn l§jll doklady o n euYli'iteln i!i vy1okll!:m stupni kultury, techniky, zemldl!lltvl. A tu naj ednou up ozornil profesor odordsk6 university S ayce na to, 111 vedlo i'ile lll)'ptsk6a babyl6n 1k6- ktcrf pi'ed ti1lcil11tlmi byly neJen volefllem l, a le na dlouhou dobu ovlivnily kultury ccliho tehdcijllho 1vlta - lo vedle nich byla pravdl!podobnl!jehi!i Jakisi ve leflle tl'etl, roz1„he m i kulturou 1 nimi rovno· cenná, a sice Piie chetiuki , rozklidajlcl 111 tehdy na ú:r.cml celli Pl"ednt Aile a S'i· rle. Toto tvrzeni tehdy vzbudilo nejen 1enz.aci, ale 1amozl'ejmi!i i pochybno•tl a nedóvlru. V bibli1111ic11 o p„l1lulnlclch dto rife - Chetitech - naJlo nlkotik zmtnek, ale jinak 10 o ni nevldlla nic, a odbornici nechtlli vlPit, le by po ni nezbyly lidn6 památky, byla•li 1kutelnl tak slln:i a mocná. Zbyly pi'ecc; ale objevovaly 111 jen pomalu" nihodnl. A l v r. 1907 dollo k nejvltllmu archeo lo1ick,mu objevu tohoto 1toletl vUbec: na úzciml Turecka 111 ndlo vice n el t O 0 00 d 111 tilek 1 chetitskými texty ! Ale rado1t z tohoto nilczu byla zka lena tlm, le Jen lá.st (ta, která byla p sina v babyl6nltinl) 1e d;tfa roz luitit. O kamlitK se ce lý IU.b vUců pust i l d o horeln' price; vlemi zpOsoby se snali ll zdolat pfekilku neznimf l'eli , a vbk Jejich árobn6 dlllf objevy 111 ztricely vo 1pou1tl chyb a omylO, úkol 1e zdá.I n ei'el ite ln j, lldi kapitulovali.
A tehdy vstoupil do dějin tech Hrozný. Narodil se 6. S. 1879 v Lys é n. L. jako syn evangelického faráře. Už jako gymnasista vyn ikal nad ostatni v latině a řečtině, a soukromě se učil ještě i hebrej sky a arabsky. Po maturitě studova l ve Vrdnl teologii, mimo ni však I filosofii , historii a archeologii, učil se staroegyptštlně, staroperštln ě, Indickým jazykům, dalším šesti jazykům mod ernlm prostě všemu, co souviselo se starověkými dějinami. V r. 1901 dosáhl doktorátu, odešel jako stipe ndista do Berllna, kde se věnova l studiu pra věké Babylonie : dokončil tam práci o jejím peněžnictví, zrekon· struoval slofcnl její zem ědělské vý· Bedř i ch
roby, určil druhy plodin I výrobků z nich, a k velkému překvapeni veřejnosti dokázal , že ne Mezopotamie z Egypta, nýbrž Egypt z Mezopotamie přeblra l kulturu! V r. 1913, ui jako docent videň ské university a uznávaný odbornik, byl přizván k účasti na zpracovinl chet itského materiálu , oněch zrní· něných 1 O 000 destiček, jež nikdo nedovedl přečíst. Luštit stará pfsma neby lo lehké: některé se četlo zl eva doprava, jiné naopak, u Číňanů shora do l ů, jinde zas tak, „jak oře vůl", čili prvnl řá dek zl eva doprava, druhý zprav2. doleva a třetí zas jako prvnl; nevě~ dělo se, zda jednotlivé znaky před stavují písmeno, slabiku nebo celé slovo - ba často bylo vůbec tělko
o rozhodnout, jde-li o pismo, nebo je-li to jen nějaký ornament . Hrozný sice už zna l podstatu kll nověho plsma, avšak stál tváří v tvář naprosto neznámé řeči, nem ě l se o co opřit, musel prapůvodni ne· známou leč napsanou v prastarém a prapůvodním pismu vysvčt l it jen z ní samé, jen na základě svých hlubokých znalosti starých orientá lních jazyků, dikce starých textů a mentality tehdejších autorů. Nejdřív musel tabulky čistit, vyhledávat úlomky patřlcí k sobě a slepovat je, pak pokusně přepisovat klínové znaky do latinky, sestavovat z nich slova a ze slov slovnlk, Jehož pravá strana však stá le byla nevyplněna . Ale po c eloroční námaze, dete ktivním pátráni a rozv íje ni fantaz.ie se mu najedn?.u podaři!~ ro~lu~ t1t slova „chléb , „voda , „jist , „pit" a „být" - a pak uf to pokračova lo rychle vpřed. Pravá strana slovnlku se začala vyplňovat. Hrozný se dovfdal ze zápisů starých přes 3 tisíce roků o válečných plánech, státních tajemstvlch, zákonech, veřejném i soukromém životě, o odborné literatuře, básních. modlitbách, sporech, o výcviku koni, o ce· nách z boii, o gramatice i sty listice starých C h etitů. Ale současně při· pravil vědeckým kru hům pokud možno ještě většl senzaci: dokona· lým jazykozpytným rozborem doká· zal, fe chetitšti na je jazykem Indoevropským. t edy příbuzným s jazyky slovanskými , románskými a keltskými. Jak je moiné, ie v Malé Asii kdysi sídlil indoevropský národ, a jak je moiné, že téměř af do 20. stol. se o jeho dějinách nic ne· vědělo, to se dosud nikomu nepodařilo vysvětlit. Teprve Bedřich Hrozný odhi\lil tajemství říše Chetitů, vysvě tlil je jich původ, dějiny, spol eče n ské zřlzenl 1 ku lturu, zrekt:instruoval jej leh gramatickou strukturu. Po 1. svět. válce se Hrozn ý stal H.dným profesorem klinopisného bádání a d ěj in starého Orientu na
práfské universitě. Tam vybudoval z ničeho b ěhem několika let svůj ka binet, z:aslouiil se o založení Ori entálního ústavu v Praze, publikoval množství vědeckých i populárnlch děl a vybojoval si povolen i i fi nance k novým výpravám do Orien· tu, do Sýrie a Turecka . A právě na této výpravě r. 1924 ke své slávě rozluštitele cheti tštiny připoj il slávu archeologa. Nejenže v Turecku odkryl 4000 let staré město Kaneš s nádhernými reliéfy, sochami a poklady, ale naše l tam více ncf 1000 starých hliněných d est i ček, popsaných ne jstarší formou asyrštiny, prostě obrovský kllnopisný archiv z 3. tisíclletl př. n. I. Tehdy už byl slavný v celém světě. Předná~e l na universitách, byl zván na všechny od berné kongresy , dosti val čestné doktoráty a členství učených společnosti, ale současně psal a přednášel populárn ě I pro lid. Jeho dílo „Ncjstaršl dějiny Před ni Asie, Indie a Kréty", za které dostal v r. 1947 československou státn í cenu , je pramenem, z něhož čerpaj( odborníci celého světa. V listopadu 1952 byl Hrozný jmenován jednim z prvnlch členů čs . akademie věd: ale ui mčslc n:!:tO (13. 12. 19 52) v Pra<e
1 - Pl'lblllni hra nice Chetlt1ki ffle . l-Chet1t1kýúkonlkz tS.- 14.no l pi'. n . I , vydan'f • p l'eloh ny (do
fr•ncoud•lny) 8 H•o
~
...
TRÓJA
PERGAMON
G
v•
t