Dovolená v Chorvatsku na ostrově Pašman 26. června - 11. července 2009 Pašmanské zápisky Cesta na Jadran červen - červenec 2009 účast: já, Lucie, Adam, Kotouč, Makofka, Kačka, Aninka, Deny, Ilča, Tomáš, Míša, Pečolík, Marselka, Adélka, Nikolka, Gabča, Pavel, celkem 17 lidí, 10 dospělých a 7 dětí Nápad vyrazit do Chorvatska ve větším obsazení, než jen Bruzli a Kotouči se začal realizovat už loni v září. Na oslavě u Kaldů na chatě jsme se domluvili, že se připojíme my a Kaldi, a horký telefonát do Žďáru zajistil i účast Pečolíků. Časem ale bylo zřejmé, že Kaldi jet nemůžou, tak se domluvila účast Gabči a Pavla.
Středa 17. června 2009 Naplno se rozbíhají přípravy na cestu do Chorvatska. Tiskneme seznamy od Ilony, rozdělujeme, kdo co koupí. Dneska jsem koupil především tento sešit, ale taky triko a boty do vody. Taky šňůrku na brýle.
Čtvrtek 18. června 2009 Vezu auto zase do servisu, minule mi vyměnili chladič, ale auto stále teče. Tentokrát ho opraví na místě, a tak doufám, že už bude v pořádku. No aspoň mám nový chladič, i když stačilo vyměnit těsnění. Dneska pro změnu nakupovala trika Lucka.
Pátek 19. června 2009 Pokračuje živá mailová korespondence, sem tam lítají informace o cestě a cenách (dálniční známky, trajekt). Pečolík poslal plán průjezdu Slovinskem bez placení. To se bude hodit, ti idioti chtějí za průjezd osmi kilometrů dálnice třicet pět euro. Odpoledne jedeme na velký nákup do Olympie. Nakupujeme hlavně věci do vody a k vodě. Potkáváme Kotouče a Makofku s holkama, taky na velkém nákupu doplňují chybějící věci. Nakonec ještě kupujeme jídlo. Celkem jsme utratili asi šest tisíc. Radši už jedeme domů. Večer jdu do hospody na poradu.
Sobota 20. června 2009 S Adamem se vracíme z Lhoty a jedeme koupit vysílačky na cestu. Přes ujišťování prodavače jsou ale bez subkanálů, tak aspoň budou mít kluci něco na hraní.
Zbytek týdne Vybíráme peníze, platíme Makofce pojištění, balíme na cestu.
Pátek 26. června 2009 Ve čtyři jedu ke Kotoučovi balit surf. Ještě před tím jsem se stavil koupit 72 piv a naftu. Taky jsem koupil dvě rakouské známky na dálnici. Surf jsme naložili a upoutali. Beru dvě plachty a pytel s dalšími věcmi. Kotouč ukazuje svůj nový, široký surf. Přijíždí i Deny a taky odváží svůj nový surf. Doma si jdu na chvíli lehnout, ale spánek přetržený Kotoučovým telefonátem už nepřichází. Sice teda nespím, ale aspoň si trochu odpočinu. Po osmé přijíždí Gabča s tatínkem. Nakládáme věci do auta. Vcelku pohodlně se tam vejdou. Myslel jsem, že to bude horší. V deset přijíždí Kotouči, chvilku čekáme na Bruzly. Rozdáváme si vysílačky a po desáté vyrážíme přes Mikulov do Vídně.
Sobota 27 června 2009 - První den počasí: 28C skoro jasno Zastavujeme před Vídní (105 km), chvilku se protahujeme, děcka jsou ještě vzhůru, a pokračujeme dál. Jedeme po dálnici na Graz, cesta ubíhá celkem bez problémů. Překračujeme hranice se Slovinskem a míříme k Mariboru. Tady chvilku bloudíme, občas zmateně přejíždíme z pruhu do pruhu, ale nakonec trefíme správnou cestu. V Mariboru bereme pohonné hmoty (420 km), chviku odpočíváme a jedeme dál. Přes Slovinsko jedeme po normálních silnicích až do Chorvatska. U Krapiny najíždíme na placenou dálnici a jedeme do Zagrebu. Platíme mýtné, ani to netrvá tak dlouho, a najíždíme na další placenou dálnici na jih.
Zastavujeme na odpočívadle (640 km), střídám se s Gabčou za volantem. Hned usínám a za necelé dvě hodiny se probouzím před sjezdem z dálnice u Benkovace. Za chvilku už jsme v Biogradu. (810km - 7.45h ráno). Zastavujeme u pana domácího a platíme ubytování. Kotoučovic holky a Tomáš se chlubí novými mobily. Já jsem ten svůj nechal doma, stejně ho na nic nepotřebuju. Dojíždíme do přístavu, parkujeme u trajektu, zrovna nám jeden ujel, tak se jdeme projít do města. Dáváme si první zmrzlinu, holky kupují zeleninu. Vracíme se, najíždíme autama na trajekt a jedeme na ostrov. Jsme na Pašmanu, projíždíme Tkon a čekáme, až nám dodávka uvolní cestu. Řidiči mají času dost, tak čekáme asi třičtvrtě hodiny. Zatím kupuju Adamovi síťku. Když dodávka odjede, míříme polní cestou k přístavišti, vykládáme věci u mola a autama se vracíme zaparkovat nad domky, kde budeme bydlet. Scházíme asi tři sta metrů k moři. Sedíme na terase a čekáme, až přijedou kluci s Gabčou, kteří zůstali u zavazadel a čekají na pana domácího s člunem. Asi za hodinu jsou tady. Vykládáme a vybalujeme. Děcka hned začínají lovit kraby a rybky. Aha, na to je ta síťka. Za chvilku mají plný lavór a představují nám mořský svět. Kotouč sundává jeden plovák (Little Dicka) a děcka s ním blbnou ve vodě. Mají i vodácké pádlo, takže pádlují po hladině jako o život. Jdu si na chvíli lehnout, spím asi dvě hodiny. Když se probudím, zrovna pan majitel přivezl lednici. To je tak trochu zázrak, nikdo s tim moc nepočítal, a hlavně ne tak brzo. (Pozn.: slibovaných žaluzií se ovšem už nedočkáme, ani tuhle středu, ani žádnou jinou). Kotouč s Denym ji zprovozňují a hned do ní dávají chladit piva. Sedíme na terase s panem majitelem i jeho českou přítelkyní, za chvíli odjedou. Zatímco jsem spal, tak už se začalo pilně surfovat. Začátek jsem tedy prošvihl. No a když už jsem u toho moře, tak do něho taky lezu. Chvilku plavu, ale voda se mi zdá docela studená, teda aspoň místy. Děcka propouští nalovené potvory a s klukama sedíme u Jožina snažíme se ho zprovoznit. Což se nedaří. Nejdřív jsme ho museli dát na vodu, vyhnat část mravenců, odlepit vosí hnízdo s larvama. Člun má zlomené sedačky, prasklinu v trupu a nefunkční motor. Bezva. Takže už jenom do setmění sedíme na terase, dojídáme zbytky jídla z cesty, a pak jdeme spát.
Neděle 28. června 2009 - Druhý den počasí: 24C skoro jasno, odpoledne zataženo a chvilku prší Sedíme na terase, kluci připravují surfy, potom všichni zkouší Adamův Powerball. Já mezitím začínám psát deník. Celý den si dělám poznámky a druhý den ráno je hodím na papír. Vytahujeme motor z lodi a dáváme ho na terasu, abychom měli k opravám blíž. Motor ale přesto pořád nejede. Děcka zatím sedí kolem stolu a navlékají ozdoby a korálky na řetízky na ruku. Gabča zatím opravuje potrhanou školní plachtu na Little Dicka. Adam s Tomášem vyráží na surfu s pádlem na jízdu po moři a baví je to tolik, že vydrží skoro až do večera. Mezitím holky uvaří luncheon meat v těstíčku k obědu a po obědě následuje v největším horku polední klid. Hned usínám. Adam si hraje s Tomášem a Míšou s legem. Po probuzení se rozbíhá škola surfu. První to zkouší Tomáš a s Denyho podporou za chvilku mizí v dálce. Docela mu to jde. Další se na surf staví Makofka a její výkon snese
přísnější měřítko, vyjíždí na moře a vrací se protí větru zpátky na molo. A pak ještě jednou. Když se vrátí, na surf se odvážně staví Ilča. A taky to jede. Sice ne proti větru, ale dost daleko, takže surf musí přitáhnout Deny. A to bez Jožina, který stále nejede. Bohužel ale nevydržela malá školní plachta. Mezitím Kotouč vytahuje svůj nový surf, pro který se vžil název Dveře od chlíva nebo prostě Dveře, a jezdí po zátoce jako drak. Po něm to zkouší i Makofka a kdyby se jí neotočil vítr, byla by to taky slušná jízda. Zatím jsem vlezl do vody a trochu si zaplaval, tak jako všichni, co nesurfovali. Z dálky se blíží bouřka, začíná pršet. Sedíme na terase a pijeme první drinky, tedy gin s tonikem. Děcka zase navlékají řetízky. Na opuštěné molo se snáší racek. Děcka hned napadne, že ho uloví. Lákají ho na chleba a chtějí chytit do síťky. Což samozřejmě nejde. Pak se k lovu připojí Kotouč a nastraží smyčku z lana. Racek dostane párkrát přes nohy, ale chytit se nenechá. Přestalo pršet, tak se semtam někdo, hlavně Gabča a Míša, vydává na sběr mušlí na pobřeží. To už se blíži večer a děcka jdou koukat na film. Hrajeme Activity, potom zpíváme. V úplné tmě se pak jdeme podívat na světélkující hladinu úplně klidného moře. Když se do moře něco hodí nebo ponoří, nějací drobní živočichové slabě světélkují, úžasné. Pak se přiblíží čtvrtá hodina a tak jdeme spát.
Pondělí 29. června 2009 - Třetí den počasí: 26C polojasno, večer jasno Vstávám v jedenáct jako poslední. Přijíždí obchodník s lodí s potravinami. Kupujeme nějaké pečivo a kapitán je natolik ochotný, že se jde podívat na náš nemocný motor. Ani jemu se ale nedaří zprovoznit ho. Asi si myslel, že je to nějaká banální závada. Po půlhodině odjíždí, navíc nepříliš nadšen, protože si o molo odřel loď. Holky začínají vařit. Na molu zatím probíhá lov ryb na udici, ale stejně jako včera racek, ani žádná ryba se nenechá chytit. Jediný úlovek je Kačka, která se zamotala do silonu. Pak už je oběd, gulášová polévka s chlebem. Po obědě si chvilku čtu, zatímco je polední klid. Následuje další pokus s motorem, tentokrát přeléváme benzín a zkoušíme tam nalít nový. Ale ani to nefunguje. Jdu si lehnout. Probouzím se na svačinu, děcka se cpou vaflema. Chvilku si čtu, pak lezu do vodu a asi hodinu plavu kolem mola se šnorchlem. Je to paráda. Na molu jsou i všichni ostatní, a oddávají se vodním radovánkám, plavou, jezdí na plováku, ale kupodivu nikdo nesurfuje. Blíží se večeře, pokračování výborné obědové třípytlíkové gulášovky. Po večeři děcka připravily dvě scénky, jednu o prodeji psů a druhou o návštěvě u zubaře. U té prokazuje mimořádnou odvahu Aninka, když jí Kačka mává před nosem velkým rezavým hákem a cihlou. Pak jdou děcka na film. Sedíme na terase a hrajeme hru s kuličkama. Koukáme na krásně osvětlenou výletní loď, která jede kolem. Ilča s Gabčou fotí hvězdy a Měsíc a moře potmě. Spát jdeme už v jedenáct.
Úterý 30. června 2009 - Čtvrtý den počasí: 26C jasno Ráno sedíme na terase, je po osmé, tentokrát jsem vstával jako jeden z prvních. Kluci hrají hru s kuličkama. Po marných pokusech s motorem ho vezeme s Kotoučem a Denym do Tkonu. Kupuju lístky na trajekt do Biogradu, kde by měl být opravář motorů. Kotouč ale zjistí adresu servisu v Tkonu, tak se jedeme podívat tam. Opravář si motor nechává, a po drobných nedorozuměních pochopíme, že si máme zavolat ve tři odpoledne, jestli už bude opravený. Vracíme se na náměstí a najednou mám tři zbytečné lístky na trajekt. Snažím se paní vysvětlit, že bych je chtěl vyměnit za lístky na jiný den, česky ale nerozumí. Nicméně po anglických slovech Not today pochopí, že dneska asi jet nechci a hned mi vrací peníze, asi nejsem první debil ve Tkonu. Jdeme si sednou do hospody na jedno točené, potom nakupujeme a vracíme se. Na molu se zatím pilně šnorchlovalo, a když se vracíme, holky se pouští do vaření oběda, budou tortellini. Po obědě začínají Kotouč s Denym surfovat, jde jim to moc hezky. Ve tři odjíždí Deny s Ilčou pro motor a vrací se s plně funkčním strojem. Bezva. Hned ho montují do Jožina a Deny s děckama vyráží na první námořní plavbu okolo Orliče. Pak se zase surfuje, sedím na molu a koukám, jak to všem jde. Taky nakonec lezu do vody, pořád se mi zdá studená, plavu kolem mola a zkouším vratkost plováku. Děcka nacvičují katastrofické (nikoliv katastrofální) představení Havárie letadla. V roli pilota se přestavuje Kačka, Míša hraje stewarda a Aninka krásnou pasažérku. Opravujeme sedačky ve člunu, a za chvilku je člun jako nový. Deny s Ilčou a děckama vyráží na druhou námořní plavbu kolem Orliče a málem přitáhnou i rybářskou síť nataženou za ostrovem. Sedíme na molu, přichází i holky a dokud nám není zima, koukáme jak zapadá sluníčko. Po setmění sedíme na terase, vytahujeme kytary a začináme s prvními drinky. V noci koukám na leteckého akrobata, který lítá nad ostrovy. Spát jdeme kolem čtvrté. Mám učinit poznámku, že Deny si oblékl tričko obráceně jednou a Míša dvakrát, zatím.
Středa 1. července 2009 - Pátý den počasí: 26C jasno Sedíme na terase, po včerejším večírku jsem vstal v jedenáct. Deny s děckama se vydává na třetí námořní plavbu kolem Orliče. Makofka intenzivně prohání surf. Takže jsem taky vlezl do vody a zkusil se na surf postavit. Po několika marných pokusech a s odřeným nosem toho raději nechávám. Zkusím počkat na Moby Dicka. Holky uvařily oběd, párky s bramborovou kaší, takže se jdeme najíst. Po obědě se jdu dospat. Deny s Gabčou a Luckou a děckama jedou na čtvrtou námořní výpravu na protější
stranu zátoky. Přivezou bohatou zásobu kamenů a mušlí. Děcka hrají hru s kuličkama, já si v klidu čtu, a ostatní leží na molu a opalují se. Občas někdo vleze do vody. Dochází nám voda v nádržích, takže začínáme čerpat vodu z moře. Čerpadlo ale příliš netěsní, takže je potřeba ho vyspravit páskou. Gabča zase opravuje znovu roztrženou malou plachtu. Děcka se jdou koukat na film, my ještě chvilku sedíme na terase a jdeme spát už v jedenáct.
Čtvrtek 2. července 2009 - Šestý den počasí: 26C polojasno Ráno vstávají všichni brzo a sedí na terase. Čekáme na telefon od Pečolíků, že už dorazili do Tkonu. Když zavolají, Ilča jim jede naproti. A taky celá výprava na člunu. Za chvilku už připlouvá Kotouč a Tomáškem na Moby Dickovi, následováni Jožinem, naloženým zavazadly a Marselkou s holčičkama. Skoro ve stejnou chvíli přichází od aut Ilča s Pečolíkem a Pavlem. Pečolík hned vybaluje nakládaný hermelín a český chleba. Za chvilku jsou pryč. Potom začnou s Kotoučem sestavovat harpunu. A taky hned zkoušet. Střílí slušně, ale není co lovit, ryby jsou příliš malé. Všichni jsou ve vodě, děcka mají připoutaný surf asi pět metrů od mola a skáčou střídavě oběma směry. Šnorchluju k Orliči a zpět. Po obědě, haluškách s masem, jdu zase spát, a když se probouzím, rozbíhá se naplno škola surfu. Jezdí Kotouč, Deny, Pečol a Makofka. Učí se Gabča, Adam, Tomáš a Kačka. Jenže se příliš mění vítr, takže k večeru je to již jen pro zkušenější surfaře. Sedíme na terase, Pečolík připravuje mojita, Kotouč se zatím vydává na delší loveckou výpravu s harpunou. Ani po hodině se mu ale nepodaří najít vhodnou kořist. Děti zatím sbírají lístečky a hrají Makofčinu vypečenou hru, na zločince. Potom se jdou dívat na film. Bruzlovic a Kotoučovic děcka zkouší spát venku na terase, ale zrovna padá pár kapek, takže zase zalézají dovnitř. Pak už ale celou noc ani nekápne. Zatím sedíme na terase, vytahujeme kytary a následuje relativně klidný večírek. Spát jdeme kolem jedné.
Pátek 3. července 2009 - Sedmý den počasí: 27C jasno Vstávám před devátou, sedíme na terase, potom se všichni přesunují na molo a do vody. Chvilku plavu a šnorchluju, voda se mi už nezdá tak studená. Kotouč se vydává na další loveckou výpravu, tentokrát korunovanou úlovkem, asi patnácticentimetrovou rybou. Marselka začíná vařit, ostatní se stahují z vody na terasu a děcka hrají hry v chatě. Po obědě, sýrové omáčce s párkem a těstovinama, si jdu zase lehnout. Zatím se opět začíná surfovat. Pečolíci jdou s holčičkama na procházku, za chvilku se k nim přidává i Ilča se zbytkem dětí. S Pavlem jedeme zachránit Gabču na moře, ale málem se nám podaří
udělat z Jožina Titanic hned při vyplutí. Gabča se zatím stačí vrátit na dvě třetiny cesty, ale přece jen ji odtahujeme do přístavu. Vrací se děcka z procházky. Mají ještě tolik energie, že hrají na honičku. Potom se jdou dívat na film. Sedíme na terase až do setmění. Postupně všichni odchází spát, až zůstaneme sami s Ilčou a Pečolíkem. Jdeme si zaplavat do moře, je asi jedna hodina, svítí Měsíc a moře světélkuje jak o život a vypadá to naprosto úžasně. Rozhrnovat světélkující vodu rukama, to jsem ještě nezažil. Kolem druhé se probudí Deny, a sedíme ještě asi do tří, než jdeme všichni spát.
Sobota 4. července 2009 - Osmý den počasí: 28C jasno Vstávám v deset, sedíme na terase u ranní kávy. Pečolíci odjíždí na výlet, ostatní jdou na molo a cákat se do vody. S Adamem na plováku plavu kolem Orliče a na opačné straně potkáváme ostatní na lovu slávek k večeři. Čtu si, děcka blbnou ve vodě, ostatní se opalují a Pavel vytrvale padá ze surfu do vody při nácviku otáček. Holky připravují k obědu kuřecí kousky s rýží. Po obědě si jdu lehnout a když se probudím, zrovna Deny táhne Adama na surfu. Zkouší to ještě dvakrát, ale to už ho zachraňuju sám. Při prvním výjezdu na Jožinovi se mi málem rozpadne motor, nakonec to ale dobře dopadne a přivezu ho zpět. Všichni si na terase dávají drinky a pak jdeme zase do vody. Plavu na Orlič a málem se zamotám do sítí na ryby, které se objevily tentokrát před ostrovem. Holky zatím připravují k večeři lívance a jako chuťovku taky slávky s rýží. No, někomu prostě chutnají a někomu ne. Po večeři si jdeme sednou na molo. Je tady příjemný chládek. Za chvíli se ozývají Pečolíci a Deny jede na Jožinovi pro holky a nákup. Byli na výletě na vodopádech Krka, a docela nás láká také se tam podívat. Po setmění sedíme na terase a Kotouč s Pečolíkem se připravují na noční loveckou výpravu s harpunou. Jdeme jim fandit na molo, Ilča a Deny drží hlídku, ostatní mají večírek. Asi po čtyřiceti minutách se vrací s úlovkem. Harpunou trefili druhou patnácticentimetrovou rybu a ze sítí u Orliče vymotali asi čtvrtmetrového zubatce. Takže úspěch. Pak už jenom sedíme na terase a spát jdeme asi ve dvě.
Neděle 5. července 2009 - Devátý den počasí: 27C skoro jasno Sedíme na terase, děcka jsou zalezlý v chatě, akorát Adélka honí Adama. Kotouč s Denym opravují čerpadlo, takže můžeme načerpat víc slané i sladké vody do nádrží. Marselka připravuje k obědu hrachovku. Po obědě si dáváme Pečolíkovo mojito na terase, potom se všichni přesunují k vodě. Jdu si lehnout a ani Adamovi není úplně dobře, takže spí skoro celý den. Když vstanu, tak vidím Ilču, jak se snaží žonglovat. Zkouší to i děcka, ale nikomu se to příliš nedaří. Všichni se zase vrací do vody a Adélka se naučí plavat. K večeru se zase scházíme na terase, děcka jdou koukat na film. Pomalu začíná další večírek s atraktivními nápoji. Meruňkovici střídá rum s kolou a gin s
tonikem. Vytahují se kytary a ráno se pomalu blíží. Ve čtyři zůstáváme s Pečolem a Ilčou a jdeme se koupat. Než se osušíme, tak už svítá. Sám si potom vytahuju Moby Dicka a pádlo a jedu se podívat na protější ostrov, Košaru, na sádky. Cestou koukám na východ slunce. Zpátky ale nějak netrefím cestu a pádluju k jinému molu. Až cestou podél pobřeží uvidím Orlič a a vím, že jsem doma. Všichni kromě Tomáše ještě spí. Vytahuju plachtu na surf a zkouším se postavit. Ať už vinou vratkosti surfu nebo nedostatečné koordinace pohybu a rovnováhy se mi to nedaří. Ilča s Denym jedou na trh pro ryby, ale dovezou akorát chleba. To už jsem docela unavenej a jdu spát. Je asi osm hodin ráno. Poznámka: Na večírku jsme dospěli k názoru, že se pije málo ginu, a mělo by se z marketingového hlediska mnohem lépe pracovat. Jenom pro začátek jsme vymysleli několik názvů pro ovládnutí světového trhu ginem: MeshGin - pravý svěcený AlaGinova kouzelná lampa RamaGin - pro dlouhé noci JewGin (čti júgín) - jediný kosher BudGin - jistota osvícení Ginhád - náboj pravého Talibánce Nakonec to bylo takové trochu preludium tremens.
Pondělí 6. července 2009 - Desátý den počasí: 27C jasno Vstávám k obědu, děcka zatím plavou ve vodě a dostávají zmrzlinu koupenou od obchodníka na lodi. Adam zase surfuje a po něm i Kačka. Chvilku se Pečolíkem bavíme o programu na tábor, zapojují se i ti, kdo jsou zrovna v kuchyni. Akorát Kotouč nepochopil, že jde o brainstorming, ale myslel si, že jenom tak plkáme. K obědu máme krůtí maso s bramborem a po něm si jdu zase radši lehnout. Všichni kromě mě odchází na výlet na stražu. Člunem jedou na protější stranu zátoky a část jde pěšky až na kopec. Ve věži opravdu stojí vatrogasec, a prý z nich neměl úplně velkou radost, když se mu tam nahrnuli. Pak se vracejí zpátky, část pěšky a část přes vodu. Já si zatím na terase čtu. Všichni se hned vrhají do moře, aby se ochladili. Večer děcka místo filmu raději běhají kolem vody až do tmy. Chvilku ještě sedíme na terase a spát jdeme ve dvanáct.
Úterý 7. července 2009 - Jedenáctý den počasí: 27C skoro jasno Ráno vstáváme v sedm. Většina z nás se v noci budila kvůli bouřce, která přešla téměř přímo nad chatama, bylo to občas opravdu blesk - rána.
Pečolíci už vyrazili před hodinou na výlet lodí na Kornati, my se pojedeme podívat na vodopády Krka. Pomalu se sbíráme a o půl deváté už čekáme na trajekt. V Biogradu bereme benzín a naftu a pokračujeme asi 60 kilometrů na jih. U Šibeniku odbočujeme na silnici k Národnímu parku a už je to jenom kousek. Parkujeme auta, platíme vstupné a autobusem sjíždíme asi deset minut do výchozího místa. Prohlížíme si expozici v dochovaném mlýně a pak procházíme lesem protkaným spoustou drobných potůčků a malých vodopádů. Občas dorazíme na viewpoint, odkud je vidět na širší území parku a většinou i na větší kaskádu vodopádů. Akorát se musíme protlačit přes další čekající turisty. Cestou koukáme i po rybách, vážkách a jedné obzvlášť hlučné žábě. Asi za hodinu scházíme na dolní loučku, kde je možné se občerstvit a zaplavat si pod vodopádem. Pokud tedy člověk má chuť protlačit se přes další čekající. Tu tedy já ani Adam nemáme, tak se po vypití fanty a po zmrzlině vydáváme pomalu zase nahoru. Ostatní se ještě koupou. Cestou následuje ještě několik rozhledů a docházíme ke stanovišti autobusů. Odtud odjíždíme na parkoviště a dáváme si hranolky s colou. čekáme až dorazí zbytek a po zmrzlině jedeme zase zpátky. Dojíždíme do Biogradu a dělíme se. Bruzli a Kotouči jedou do aquaparku na tobogán, my ostatní jedeme trajektem a těšíme se do moře. Po dojezdu, nezbytném zchládnutí a vypití kafe se vrháme do vln docela rozbouřeného moře. Adam už dávno křižuje zátoku na surfu s pádlem. Po dvou hodinách se vrací ostatní. Čímž bylo učiněno turismu zadost. Do vody už dneska nikdo nejde, je docela chladno. Holky připravují těstovinový salát a potom už jenom sedíme na terase. Děcka lítají kolem chaty a ani se jim nechce koukat na film. Spát jdou až skoro za tmy. Začínají se hrát Activity, ale jsem tak unavený, že jdu spát o půl dvanácté.
Středa 8. července 2009 - Dvanáctý den počasí: 26C skoro jasno Ráno se budím horkem před šestou a jdu se na chvíli projít na molo. Vstávám o půl desáté, je chladněji a fouká vítr. Postupně se ale otepluje, tak zase všichni lezou do vody. Adam surfuje, stejně tak i Kačka a Deny s Kotoučem. K obědu holky uvařily těstovinový salát a po obědě se zase všichni vrhají do vody. Surfuje i Gabča, Ilča a Pavel. Já se dokonce naučím, pod odborným vedením Kačky a Tomáše, skákat do vody. Děti celý den připravovaly soutěž, takže se všichni dospělí, s výjimkou Kotouče, který šnorchluje, zúčastní Pašmanského pětiboje. Ten se skládá ze střelby prakem, žonglování, hodu do koše, slalomu s kolečky a skoku přes překážku.
Všichni se shodně umisťují na prvním až devátém místě. Potom už jdou děcka na film a my sedíme na terase. Hrajeme na kytary, zpíváme a spát jdeme ve dvě.
Čtvrtek 9. července 2009 - Třináctý den počasí: 28C jasno Vstáváme v devět a připravujeme se na cestu do Biogradu. Přijíždíme do Tkonu, ale trajekt jede o hodinu později, než jsme čekali. Tak si dáváme zmrzlinu a pití v hospodě. O půl dvanácté přejíždíme do Biogradu a procházíme se městem. Jdeme kolem kostela, kde se všichni fotí. Nejvíc nadšená je Nikolka z princezny panenky Marie. Kostel je otevřený, ale dovnitř nemůžeme kvůli nevhodnému oblečení. Aspoň se mi do něj podaří nahlédnout, ale nevypadá příliš odlišně od našich kostelů. A určitě je v něm příjemný chládek. Jdeme na společný oběd do restaurace Liburnija. Většina si dává k jídlu rozličné mořské potvory, jen tři zarytí středoevropani (já, Adam a Pavel) se spokojí se steakem a Kačka s Aninkou si dávají po smažáku. Dětem se ovšem nejvíc líbí místní papoušek, který okusuje obrazy. Bohužel se s ním ale nemůžou domluvit, protože neumí chorvatsky. Po obědě jdeme do středu městečka, všichni kupují různé suvenýry, Tomáš s Adamem dostávají kuličkové pistole. Potom se dělíme podle zájmu. Deny s Kotoučem, Míšou a Kačkou jdou na tobogán. Já s Luckou, Adamem a Pavlem chodíme chvilku po městě, kupujeme trička a pár drobností a jdeme se podívat k tobogánu. Ostatní jedou na písečnou pláž na Pašman. Vracíme se na chatu, Adam s Pavlem surfují, koupeme se. Asi za dvě hodiny se postupně všichni vracejí. Taky se ještě byli podívat na most mezi Pašmanem a Ugljanem, jak pod ním projíždějí jachty. Večeříme, sedíme na terase a Marselka zdlábne půl melounu. Děcka běhají kolem baráku. Kačka, Aninka a Adélka secvičí představení "Buchet je spousta". Pak jdou děcka na film, my hrajeme Activity a spát jdeme o půlnoci.
Pátek 10. července 2009 - Čtrnáctý den počasí: 28C jasno Vstávám v osm. Sedíme na terase a jakmile se oteplí, jdeme do vody. Tomáš s Adamem chvilku střílí z nových pistolí, ale jen do doby, než se obě pokazí. Před obědem ještě Kačka a Adam surfují. K obědu máme těstovinový salát a po obědě si jdu zase lehnout. Odpoledne sedíme v horku na terase, občas se někdo opaluje nebo koupe. Děcka koukají na film a pak běhají s vysílačkama kolem chaty. Začíná se zhoršovat počasí a ve vodě jsou už jenom nejlepší surfeři. Děcka, kromě Adama a Adélky, jedou s Denym a Pavlem na Jožinovi na námořní výpravu k sádkám. Žádné ryby ale neviděli. Už je zataženo a relativně chladno. Sedíme na terase a dopíjíme zbytky alkoholu. Najednou Kotouč uvidí delfíny. Okamžitě vyráží výprava na Jožinovi, všechny děcka bez Adélky, s Denym a Kotoučem. Vrátili se nadšení, dostali se ke skupince asi šesti delfínů zhruba na čtyřicet metrů. Pak se ještě jeli podívat do zátoky na místo loňského pobytu.
Holky uvařily rybí polévku z ryb, které Kotouč nalovil. Nakonec jich tedy bylo celkem pět. Polévka všem, co ochutnali, chutnala. Mě taky. Pak už jenom sedíme na terase, zbytky alkoholu jsou dopité. Koukáme nad bouřku nad ostrovy a spát jdeme o půlnoci.
Sobota 11. července 2009 Patnáctý den a poslední počasí: 28C jasno Vstáváme kolem deváté a začíname balit a uklízet. Přijíždí Alice s holkama, budou tu po nás. Někteří ještě využívají posledních chvil a naposledy se koupou. Máme už sbaleno, pokoje jsou uvolněné a sedíme na terase. Přijíždí majitelé poklidit chaty. Nakládáme věci na loď a jedeme naložit auta. Zatím je necháváme stát u mola, odpoledne ještě budeme nakládat surfy. Vracíme se na chatu. Obědváme těstoviny s omáčkou. Potom táhneme za Jožinem surfy a v Jožinovi zbytek věcí k autům a dokončujeme nakládání. Další cestu na Jožinovi absolvují holky s děckama, nasedáme do aut a jedeme do Tkonu. Jede celkem pět aut a vypadá to na pěknou srandu, přibyl ještě služební fabia, kterou vezeme do Brna. Nakupujeme jídlo na cestu a dáváme si zmrzlinu. Trajektem jedeme do Biogradu a hned se vydáváme na cestu. Je chvilku po půl páté. Jedeme přes hory, jsou moc hezké, cestou tam jsem to prospal. Asi za tři hodiny zastavujeme před Zagrebem na pumpě, kupujeme benzín a naftu, utrácím tady zbytek kun. Platíme kartama za dálnici, projíždíme další úsek do Krapiny a na slovinské hranice. Přes Slovinsko jedeme zase po běžných cestách, je docela tlačenice, občas jedeme krokem. Už se stmívá a po nezbytném drobném bloudění u Mariboru dojíždíme na hranice s Rakouskem. Pavlovi akutně dochází benzín a tak zastavujeme za Graze na pumpě. Kupuju si nějaké jídlo, kafe a Red Bull na cestu a pokračujeme, je kolem jedenácté večer. Asi o půl jedné ještě zastavujeme na odpočívadle ve Vídni, je docela dost zima. Teď už míříme rovnou do Česka. O půl třetí se loučíme u M-Paláce, Deny odváží domů Pavla a Gabču ve fabii. Ještě vykládáme surfy u Kotouče a jsme doma. Jsou tři hodiny v noci, 814 kilometrů a deset hodin je za námi. A taky patnáct dní dovolené.
