Dotazníkové šetření hodnotitelů a administrátorů vzdělávacích programů DZS „ZKUŠENOSTI SE ŽADATELI A CÍLOVÝMI SKUPINAMI V EVROPSKÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH“
KONTEXT ŠETŘENÍ V letech 2007–2013 administrovala Národní agentura pro evropské vzdělávací programy spadající pod Dům zahraničních služeb (v současné době Dům zahraniční spolupráce) řadu vzdělávacích programů, z nichž největší představoval Program celoživotního učení (Lifelong Learning Programme – LLP). Tento program se zaměřoval zejména na podporu výměny, spolupráce a mobility mezi vzdělávacími systémy a systémy odborné přípravy v rámci Evropy tak, aby se staly zárukou kvality. Dále se program mimo jiné zasadil o podporu studia jazyků, mezikulturního dialogu a využití komunikačních technologií. Program měl za cíl zvyšovat kvalitu ve všech oblastech vzdělávání a odborné přípravy v Evropě a zároveň napomáhat posilovat úlohu celoživotního učení. Ve stejném programovém období (2007–2013) byl Českou národní agenturou mládež administrován program Mládež v akci, který se zaměřoval na podporu neformálního vzdělávání mládeže a byl určen mladým lidem ve věku od 13 do 30 let a pracovníkům s mládeží, neziskovým organizacím a také neformálním skupinám mládeže. Mezi hlavní cíle uvedeného programu patřilo zejména aktivní zapojení cílové skupiny do společnosti, přispívání k rozvoji systémů podporujících aktivity mladých lidí a kompetencí neziskových organizací působících v oblasti mimoškolní práce s mládeží, podněcování a praktický rozvoj evropské spolupráce v uvedené oblasti. Na Program celoživotního učení a Mládež v akci navazuje od roku 2014 program Erasmus+, jehož cílem je rozvíjet dovednosti mladých lidí a zvýšit jejich šance získat dobré zaměstnání a také modernizovat vzdělávání, odbornou přípravu, vzdělávání dospělých a práci s mládeží. Erasmus+ podporuje nadnárodní partnerství mezi institucemi zabývající se vzděláváním, odbornou přípravou a mládeží tak, aby byla navázána hlubší spolupráce mezi světem vzdělání a pracovním trhem. Tento program sjednocuje původní Program celoživotního učení a Mládež v akci s dalšími z programů – předchůdci v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže a nově se také zabývá oblastí sportu1. Administrací programu Erasmus+ je pověřen Dům zahraniční spolupráce (DZS).
1
Více informací lze nalézt na stránkách Evropské komise: http://ec.europa.eu/programmes/erasmusplus/discover/index_cs.htm.
1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O DOTAZNÍKOVÉM ŠETŘENÍ S cílem získat relevantní informace o zkušenostech hodnotitelů2 a administrátorů programů DZS3 z jednotlivých sektorů formálního i neformálního vzdělávání (mládeže) připravil Dům zahraniční spolupráce dotazníkové šetření. Skupinu respondentů dotazníku tvořilo 62 externích hodnotitelů4 a 40 administrátorů programů DZS z obou sektorů vzdělávání. Dotazník byl zaměřen na charakteristiky a specifika těchto sektorů a podrobně se zabýval názory hodnotitelů a administrátorů programů DZS na žadatele o granty a proces zpracovávání žádostí, na cílové skupiny projektů, na realizaci projektů samotných a jejich vliv, a dále na vlastní zkušenosti s hodnocením projektů. Výsledky šetření jsou postaveny na subjektivních výpovědích respondentů (hodnotitelů a administrátorů), které mohou být do jisté míry ovlivněny tím, jakým sektorem (formální či neformální vzdělávání) se zabývají.
VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Profil respondentů Z řad administrátorů se 75 % věnuje projektům formálního vzdělávání, 30 % projektům mládeže (část administrátorů se zabývá projekty z obou sektorů). 88 % zaujímají ženy, 12 % muži. Převážná část administrátorů nejvýše dosáhla vysokoškolského vzdělání (93 %, z toho 83 % má ukončené magisterské studium na VŠ či vyšší formu vzdělání, 10 % získalo bakalářský titul), 7 % dokončilo vyšší odbornou školu či střední školu s maturitou. Z hlediska věku byl nejvyšší podíl administrátorů ve věku mladším 35 let (43 %), v kategorii 35-44 let se nacházelo 35 % respondentů, v kategorii 45-54 let 17 % a nejmenší, 5% podíl zaujímali respondenti ve věku 5564 let. Podíly externích hodnotitelů v jednotlivých sektorech vzdělávání a z hlediska pohlaví, vzdělání a věku nelze na základě dat z šetření stanovit, neboť převážná většina hodnotitelů tyto údaje v dotazníku neuvedla. Žadatelé o granty Mezi žadateli, kteří mají nejméně zkušeností s projekty realizovanými v rámci Programu celoživotního učení, programu Mládež v akci, resp. programu Erasmus+, byly nejčastěji zmiňovány školy zejména z menších měst (mateřské, základní i střední) a jejich zaměstnanci a dále neformální mládežnické skupiny/spolky a mladí lidé zejména ze středních škol. Méně zkušeností s projekty měli dle respondentů také malé či začínající neziskové organizace.
2
Externí odborníci posuzující kvalitu předkládaných projektů. Zaměstnanci organizace, která je pověřena rolí národní agentury. 4 Tj. 68 % z celkového počtu externích hodnotitelů v roce 2014. 3
2
ŽADATELÉ O GRANT S MINIMEM ZKUŠENOSTÍ Školy – především z menších měst (mateřské, základní, střední) a jejich zaměstnanci
36 %
Neformální mládežnické skupiny/spolky
21 %
Malé/začínající neziskové organizace
14 %
Prvožadatelé
10 %
Individuální žadatelé bez vazby na vzdělávací instituci (zejména dospělí)
10 %
Formální organizace pracující s mládeží
8%
Podniky (zejména malé a střední)
8%
Ostatní školy (odborné, speciální, umělecké, soukromé)
6%
Sociálně znevýhodněná mládež/ mládež z etnických minorit
5%
Malé obce a jejich obyvatelé
3%
Ostatní
22 %
Četnost odpovědí: 87 Žadatelé, které se nedaří dlouhodobě oslovit v rámci výzev a nejeví o grantovou podporu téměř žádný zájem, se do velké míry překrývají právě s méně zkušenými žadateli projektů v rámci Programu celoživotního učení, programu Mládež v akci, resp. programu Erasmus+. V odpovědích respondentů byly opět nejčastěji zmiňovány školy (převážně mateřské a střední odborné školy a školy z menších obcí) a jejich zaměstnanci, neziskové organizace a neformální mládežnické skupiny. Sníženou pozornost programům respondenti uváděli také u formálních organizací pracujících s mládeží, příp. s mládeží sociálně znevýhodněnou. Naopak dostatečný zájem je dle respondentů ze strany vysokých škol. Hlavním důvodem nezájmu zmíněných subjektů je podle názorů respondentů zejména nízká informovanost o projektech, neznalost programů, nevědomost o existenci samotné organizace DZS. Nízká informovanost dle respondentů souvisí s nedostatečným kontaktem nezapojených subjektů s úspěšnými předkladateli projektů. Další důvod jejich nezájmu o programy představuje obava z administrativní náročnosti a z nezvládnutí organizace projektu, včetně podání žádosti. Některé subjekty odrazuje také časová zaneprázdněnost stávajících lidských zdrojů či jejich nízká motivovanost a s tím související chybějící personální kapacity, pochybnosti o kvalitě vlastního jazykového vybavení, nedostatek odvahy a sebevědomí pro zapojení se do projektu, nedostatek podpory ze strany vedení organizace/školy či chybějící konkrétní představa, jak grant využít. Názory respondentů na to, jak zvýšit zájem a zapojení žadatelů do programu, se obecně týkaly především zvýšení informovanosti. Dále se jedná například o realizaci sítě poradců po celém území ČR, které by potencionální žadatelé mohli oslovit, příp. osobně navštívit. Mezi další návrhy, jak zapojit více žadatelů do projektů, respondenti uváděli např. uspořádání seminářů a individuální kurzy pro jednotlivce (k výběru a tvorbě projektu, k administrativní části projektu
3
atd.), využití regionálních médií či oborových časopisů, zveřejňování článků o úspěšných projektech, v oblasti mládeže vytvoření informační kampaně prostřednictvím České rady dětí a mládeže či ústředí jednotlivých mládežnických organizací a reklamy v televizi, spolupráci s MŠMT, zdůraznění výhody programů NAEP oproti jiným zdrojům financování a zpřehlednění veškerých dostupných informací. Na otázku, zda existují projekty, které by potenciální žadatelé chtěli realizovat, ale nemohou kvůli nastavení celého programu, odpovědělo záporně 27 % respondentů a kladně celkem 30 % respondentů. Zbylých 43 % respondentů nemělo o existenci či neexistenci projektů informace. Respondenti, kteří kladně odpověděli na výše uvedenou otázku, vyjmenovali několik konkrétních institucí či subjektů, které projekty předkládat nemohou – například podnikatele a firmy, střediska volného času, neformální skupiny mladých lidí či neziskové organizace v oblasti sportu. Mezi projekty, kterých se tento problém týká, označili respondenti „malé rozjezdové projekty“, projekty realizované s jinými zeměmi, krátkodobé odborné exkurze studentů vysokých škol do zahraničí a dvoustranné spolupráce vědců na vědeckém projektu menšího rozsahu. Za překážky v realizaci projektů byly označeny například nalezení vhodného partnera ze zahraničí, komplikovaná procedura registrace organizace prostřednictvím portálu ECAS, limitovaný rozpočet a omezený počet příjemců grantu. Žádosti o grant V dotazníku se respondenti vyjadřovali také k podaným žádostem o granty a jejich nedostatkům. Nejčastějšími nedostatky podaných žádostí jsou podle jejich vyjádření především formální nedostatky, stanovení cílů, které nekorespondují s obecnými cíli celého programu, všeobecné, nepřesné a nejasné popisy projektů či nadhodnocený rozpočet. Mezi další nedostatky, které byly v dotazníkovém šetření uváděny, patří situace, kdy se zprostředkovatelské firmy obohacují na evropských financích, nebo kdy kvalita projektu odpovídá spíše zájmům organizace než zájmům cílové skupiny, dále nedostatečné zdůvodnění, proč by měl být podpořen právě předložený projekt, absence upřesnění vzdělávacího přínosu projektu, nedostatečný popis plánovaných aktivit projektu, neurčená odpovědnost v rámci týmu, vysoká organizační náročnost projektu vlivem zapojení přílišného množství zahraničních partnerů, čímž se stává projekt nevěrohodným, nízká úroveň znalostí programové příručky Erasmus+, špatná kalkulace mobilit a nízká úroveň angličtiny v žádostech (projekty jsou často psány v posledních dnech před uzávěrkou programu a působí mnohdy značně nedopracovaným dojmem). Téměř tři čtvrtiny respondentů (73 %), jež odpověděly na otázku týkající se nedostatků projektových žádostí, se shodla na názoru, že v rámci podaných žádostí o grant se vyskytují spíše obsahové nedostatky. Pouze 5 % respondentů zdůraznilo, že jde spíše o formální nedostatky, a 11 % respondentů zastává názor, že existuje stejné množství formálních a obsahových nedostatků. Zbývajících 11 % respondentů se přesně nevyjádřilo. Odpovědi hodnotitelů a administrátorů jsou uvedeny v grafu 1. Někteří respondenti upozornili na to, že obsahové nedostatky plynou z celkové nezkušenosti žadatelů, která se konkrétně projevuje nezkušeností uchazečů s koncipováním vzdělávacích projektů a nezkušeností v oblasti projektového řízení. Několik respondentů z řad externích hodnotitelů poznamenalo, že se většinou setkávají s nedostatky ve věcné části grantové žádosti, protože formální nedostatky bývají zpravidla odstraněny ještě před věcným hodnocením žádostí.
4
GRAF 1: NEDOSTATKY V GRANTOVÝCH ŽÁDOSTECH
Četnost odpovědí: 66
Respondenti se také vyjadřovali k důvodům, které mohou vést k nižšímu počtu projektových žádostí zaměřených na oblast mládeže, i když malá část z nich (3 %) se nedomnívá, že by jich bylo výrazně méně než v oblasti formálního vzdělávání. Jako nejčastější důvody nižšího počtu projektových žádostí zaměřených na oblast mládeže respondenti uváděli malou informovanost a propagaci, administrativní složitost, finanční náročnost a nevědomost či nezkušenost jednotlivých organizací. Mezi další důvody dle respondentů patří například složitá finanční situace mládežnických skupin, nezájem vedení škol a pedagogů pracovat na projektu, nízký počet organizací pracujících s mládeží, nezájem ze strany mládeže, jazyková bariéra při psaní i realizaci projektu, obtížnost propojení se školním vzdělávacím programem nebo zaměření organizace a společnosti spíše na formální vzdělávání. Necelá polovina respondentů (46 %) neuměla na otázku po důvodech nižšího počtu projektových žádostí zaměřených na oblast mládeže odpovědět, což může být do jisté míry dáno tím, že řada z nich se přímo oblastí mládeže nezabývá. Dle respondentů vypracovávají grantové žádosti ve většině případů sami žadatelé. Respondenti se domnívají, že je výhradně vlastními silami žadatelů realizováno přes dvě třetiny (67 %) grantových žádostí. Naopak externí pomoc žadatelé vyhledávají v menší míře (graf 2). V průměru je podle respondentů 14 % žádostí zpracováno převážně žadatelem s využitím externí pomoci, 10 % převážně externě, kdy je ale se žadatelem spolupracováno. Necelou desetinu žádostí si pak podle vyjádření respondentů žadatelé nechávají vypracovat výhradně externím subjektem. Výsledky jsou uvedeny souhrnně za projekty z oblasti formálního vzdělávání a z oblasti mládeže. Pokud jsou předpoklady respondentů správné, znamená to jistě pozitivní dopady na realizované projekty, a to jak po stránce finanční (není třeba hradit externí služby, a to ani z grantové finanční podpory, ani z jiných zdrojů), tak i po stránce kvalitativní. Externí subjekt bude mít vždy ve srovnání se samotnými realizátory projektu pouze částečné
5
informace a kontakty – pokud tedy grantovou žádost zpracovává sám implementační subjekt, je pravděpodobné, že takový projekt bude dobře zakomponován jak s ohledem na potřeby cílové skupiny, tak i s ohledem na případné partnerské organizace, nebo místní kontext.
GRAF 2: VYPRACOVÁNÍ GRANTOVÉ ŽÁDOSTI
Četnost odpovědí: 72 V případě zpracování žádosti externím subjektem se respondenti vyjadřovali k tomu, jaké části žádosti si od nich žadatelé nechávají zpracovat. K této otázce se vyjádřilo 49 dotázaných. Necelá polovina z nich (45 %) se shodla na tom, že se jedná o cíle a záměr projektu. Čtvrtina z nich se domnívá, že si žadatelé nechávají vypracovat žádost kompletně. Již menší část dotázaných uvedla dále například zpracování finančního a ekonomického plánu (14 %), překlad projektu do cizího jazyka (12 %) nebo o specializované (odborné) činnosti (4 %). Podle respondentů zohledňuje věcné hodnocení předchozí neúspěšné žádosti při přípravě dalších projektů celkem 72 % žadatelů. Necelé dvě třetiny (62 %) respondentů odpovídajících na tuto otázku však uvedly, že případné zavedení dodatečných oprav v žádosti by nemělo smysl (spíše ne 36 %, rozhodně ne 26 %; graf 6). GRAF 6: SMYSL PŘÍPADNÉHO ZAVEDENÍ DODATEČNÝCH OPRAV V ODMÍTNUTÝCH ŽÁDOSTECH
Četnost odpovědí: 66 6
Cílové skupiny Dle většiny respondentů nepředstavuje pro příjemce grantové podpory velký problém zapojení cílových skupin projektových žádostí do realizace projektů (69 %). Respondenti, kteří naopak uvedli, že tento problém zde existuje (31 %), zařadili do rizikové skupiny mladé lidi s handicapem, mladé lidi s omezenými příležitostmi5, pedagogické pracovníky, živnostníky či střední a starší generaci. Jako důvody, proč je cílové skupiny, kterým jsou konkrétní projekty určeny, obtížné zapojit, někteří respondenti uvedli například malý zájem jedinců o vzdělání, jejich nízkou motivaci, neznalost možností, které tyto projekty nabízejí, jazykovou bariéru, přílišnou pracovní vytíženost (obtížnost zařídit si uvolnění z práce), nedostatečné finanční ohodnocení a časovou či administrativní zátěž. Do svých projektových aktivit zapojují žadatelé cílové skupiny různými způsoby. Respondenti byli požádáni, aby řadu těchto způsobů uvedli a zároveň u nich zhodnotili, do jaké míry je považují za efektivní. Mezi nejefektivnější způsoby patří podle respondentů zahraniční výjezdy, zapojení při přípravě či evaluaci projektu, workshopy, semináře, pomoc s administrativou grantu, seznámení s reáliemi a kulturou dané země, práce na konkrétních výstupech projektu, komunikace s cílovými skupinami, aktivity mimo pracovní náplň nebo organizace výletu. Mezi spíše efektivní způsoby zapojení cílových skupin pak zařadili respondenti například webové stránky, e-learning, diseminační aktivity projektu (informační semináře s ukázkami projektových výstupů), podporu účastníků se specifickými potřebami, zapojování žáků, pomoc při vypracování žádosti, sociální kontakty, dotazníková šetření k vyplnění pro cílové skupiny, získání praxe, atraktivní volnočasové aktivity a testování nových metod formálního i neformálního vzdělávání. Jako spíše neefektivní způsoby, jakými příjemci grantů zapojují cílové skupiny do projektových aktivit, respondenti označili například letáky, inzeráty a publicitu programu či e-mailové obsílky. Výstupy a závěry projektu, příprava a účast na projektovém setkání, přímá mobilita a výběrové řízení pak byly hodnoceny některými respondenty jako zcela neefektivní. Vedle toho se respondenti vyjádřili, že by Národní agentura (Dům zahraniční spolupráce) mohla podpořit žadatele v efektivnějším zapojování cílových skupin do projektů například pořádáním seminářů a školení, hledáním cílové skupiny a přípravou propagačních akcí „šitých na míru“, nabízením účasti na projektech přímo mládeži prostřednictvím spolupráce se školami, komunitními centry apod., dále efektivním šířením výsledků z projektů, lepší propagací tak, aby o grantových programech věděla veřejnost, zlepšením organizace akcí (výměna zkušeností mezi předkladateli), vyhlášením soutěže o věcné ceny, zajištěním jazykových kurzů, spoluprací s dalšími vzdělávacími institucemi, případně organizacemi věnujícími se integraci znevýhodněných skupin či s úřady práce nebo také realizací průzkumu u cílových skupin (zjištění, co od projektu očekávají, a to pak dále analyzovat a syntetizovat). Respondentům byla položena také otázka, zda existuje nějaká znevýhodněná cílová skupina, na kterou se zatím projekty nezaměřují, ale mělo by to podle nich smysl. Mezi takovými znevýhodněnými skupinami byly nejčastěji zmiňovány skupiny znevýhodněné na trhu práce – romské komunity a další národnostní menšiny, absolventi SŠ/VŠ, matky na/po mateřské Anglicky označované jako „Young People with Fewer Opportunities“ (YPFO) a definované například nízkým vzděláním, nízkým ekonomickým zázemím, apod. 5
7
dovolené, senioři či osoby nad 50 let a zdravotně znevýhodnění. Projekty by se měly zaměřovat také na nezaměstnané obecně či sociálně slabé rodiny. Z celkem 53 odpovídajících respondentů 28 % uvedlo, že žádná znevýhodněná cílová skupina, na kterou se zatím projekty nezaměřují, ale mělo by to smysl, podle nich není, a 22 % nevědělo. Respondenti měli dále hodnotit, do jaké míry různé faktory, které jim byly předloženy, přispívají k účinné realizaci projektů zaměřených na cílové skupiny v oblasti mládeže a vzdělávání. Nejvíce přínosným faktorem je podle nich objem finančních prostředků získaný z grantu a motivace cílové skupiny, dále pak postoje cílové skupiny a personální zabezpečení projektů. Spolupráce s místní samosprávou, fungování instituce příjemce (včetně fungování managementu a struktury organizace) a postoj veřejnosti byly v průměru hodnoceny jako faktory spíše přínosné. Legislativní podmínky vidí respondenti v průměru jako faktor, který spíše nemá vliv. Respondenti mohli také uvádět další faktory, které podle nich mohou přispět k úspěšné realizaci projektů: například zjednodušení informací, srozumitelnost požadavků na projekty Erasmus+, využití dřívější spolupráce, kontaktů a zkušeností. Pokud instituce či potenciální žadatelé pracující s cílovou skupinou využívají jiné finanční zdroje než granty Národní agentury, jsou to dle respondentů nejčastěji dotace od místních (regionálních) samospráv a fondy EU, dále pak sponzorské dary, dotace ze státního rozpočtu nebo vlastní finanční zdroje. Názory na to, zda mají nebo nemají realizované projekty nezamýšlené dopady na cílovou skupinu, byly zcela vyvážené. Přesně polovina respondentů uvedla, že realizované projekty nezamýšlené dopady na cílovou skupinu mají a zároveň se shodla na tom, že se jedná o dopady pozitivní. Naprostá většina respondentů, kteří odpověděli na tuto otázku, byla z řad administrátorů programu. Nejčastěji uváděné nezamýšlené pozitivní dopady na cílové skupiny projektů byly dle respondentů motivace k dalším aktivitám (zejména k dalšímu vzdělávání, zapojení se do jiných aktivit programu apod.) a rozvoj kompetencí a osobní rozvoj. Respondenti také například zmínili bourání jazykových bariér, navázání osobních kontaktů, zvyšování prestiže školy či motivaci k mezinárodní spolupráci či komunitnímu životu. Konkrétní přínosy účasti v projektech se pro cílové skupiny v rámci projektů pro mládež a projektů pro formální vzdělávání dle respondentů příliš neliší, respondenti (společně z řad administrátorů i hodnotitelů) uváděli podobné přínosy. Zároveň tak do vysoké míry kopírují přínosy uvedené výše (pro cílové skupiny bez ohledu na sektor). V rámci projektů pro mládež byly jako přínosy zmíněny například větší informovanost o možnostech v EU či osobnostní rozvoj (široká možnost učení se sociálním dovednostem, využití volného času smysluplnou formou, zlepšení jazykových, odborných a měkkých dovedností, posílení samostatnosti), dále lepší pozice na trhu práce (včetně zahraničního), získání praktických zkušeností z mezinárodního prostředí či prevence sociálního vyloučení. V rámci projektů zaměřených na formální vzdělávání respondenti uváděli nejčastěji jako přínos snazší přístup ke vzdělávání či lepší uplatnitelnost na trhu práce (prostřednictvím zvyšování odborných kompetencí, zvýšení motivace k učení, zlepšení jazykových dovedností, posílení samostatnosti, rozvoj měkkých i tvrdých dovedností), dále zveřejnění výstupů projektu, zapojení mladých lidí s handicapem, získání nových (i zahraničních) kontaktů, možnost porovnat výuku
8
na své škole s výukou v zahraničí, využití projektů Regio (možnost lepšího kontaktu zřizovatele a školy, spolupráce na vzdělávacích strategiích).
PŘÍNOSY ÚČASTI V PROJEKTECH PRO CÍLOVÉ SKUPINY FORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
ROZVOJ DOVEDNOSTÍ
ANO
ANO
MOŽNOST SROVNÁNÍ ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ U NÁS A V ZAHRANIČÍ
ANO
NE
9
