2/10 Vážení členové ZO Zlín,
dostáváte další číslo MIAU. Opět jsme se snažili zajistit pro Vás novinky a zajímavé informace z kočičího světa. Chci moc poděkovat všem, kteří pomáhali s přípravou a zajištěním naší výstavy. Bez Vaší pomoci by výstava nebyla možná. I přes extrémní zájem návštěvníků je naše výstava kladně hodnocena, MVDr. Mahelková nás chválí při každé příležitosti . Spokojena je většina vystavovatelů, všichni posuzovatelé. Abych citoval:“ a to je vaše první výstava? Tak to blahopřeji, výstavu s takhle hladkým průběh, bez zdržování, to jsem ještě nezažila.“ I z hlediska financí můžeme konstatovat, že jsme byli úspěšní. Naše ZO opět ukázala všem, že umí. Podrobnosti ohledně financí výstavy projednáme na členské schůzi. Jak víte, už pracujeme na přípravě další, tentokrát už mezinárodní výstavy. Opět Vás budeme žádat o pomoc. Dva úkoly bych měl už teď: zamyslete se nad výstavou, co by se mělo zlepšit či změnit a pošlete mi Vaše návrhy. Víc očí víc vidí. Úspěšná výstava je vizitkou nás všech a laťku jsme si nasadili dost vysoko. A určitě nikdo z nás nechce slevit a pořád výstavu horší. Navíc budou výstavy více kontrolovány a povolení uspořádat výstavu bude vázáno na splnění daných podmínek. Tyto podmínky budou zveřejněny v IZ č. 2. Zatím nám nejsou známy. A druhý úkol, nebo spíše prosba – shánějte sponzory. Každá koruna bude dobrá. Všechny Vás žádám o důsledné dodržování Chovatelského řádu. Je naší povinností mít jen zdravé odchovy, dbát na čistotu chovu, udržovat genofond. Ti, kteří používají dlouhodobě, někdy i devět let, neustále stejné chovné páry nemají nárok na označení chovatel a jen vrozená slušnost mi brání označit je výstižněji. Pro takové mezi námi nebude místo. Přeji Vám všem radost a pohodu.
za MIAU team Zdeněk Krajča
Výstavy březnu a dubnu: V ČR 20. – 21. 3. 2010 PRAHA, v kongresovém sále hotelu PYRAMIDA, Bělohorská 24, Praha 6 – Břevnov, Malovanka propozice: http://www.1ok.cz/vystavy2010.html 8.3. 2010 p. Brambilla (IT) II+III, pí Kaae (DK) I+II+IV, pí Zuurveld (NL) II, Dr. Kabina (CZ) I-IV, p. Reijers (CZ) I-IV, pí Riznar Resetic (HR) I-IV, Ing. Mahelka (CZ) I-IV Libuše Kittrichová, Střešovická 48, 160 00 Praha 6, telefon: +420 774 666 517 (volat od 16 do 20 hodin), fax: +420 233 910 116, e-mail:
[email protected] pořádá 1. OK, ZO Praha 2 17. 4.. 2010 OSTROV národní výstava, Reduta na Masarykově náměstí propozice: http://www.schk.cz/schk/prop_10/propozice%20NVK%20Ostrov%20%202010.DOC 6. 4. 2010 Dr. Říhová (CZ) I-IV, pí Knýová (CZ) III+IV, Dr. Ivanková (SK) I+II, Ing. Šanda (CZ) I+II
MUDr. Walentina Choulíková, Dobrovského 14, 360 17 Karlovy Vary tel: 602 100 313, fax: 353 220 370 (po 16. hodině) e-mail:
[email protected] Pořádá Klub koček Karlovy Vary 24. 4. 2010 OSTRAVA, Výstaviště Černá Louka, pavilon A tato výstava pokračuje druhý den v Žilině propozice: http://www.schk.cz/schk/prop_10/ovajaro2010.pdf 12. 4. 2010 p. Flechter (AR) I-IV, p. Roca-Folch (FR) I-IV, pí Anciau (BE) I-IV, p. Lubrano (FR) I+II+IV, p. I. Pruchniak (PL) I+II+III, p. S. Pruchniak (PL) I+II, p. Lindelőf (SE) II+III Mgr. Hana Urbanková, Mickiewiczova 11, 736 01 Havířov tel./fax: 596 828 901, mobil: 737 274 628 e-mail:
[email protected] pořádá ZO Ostrava
V zahraničí Rakousko 6. - 7. 3. 2010 Wieselburg , ÖVEK Info: http://www.oevek.at/ 03. - 4. 4. 2010 Bregenz/Lauterach, KKÖ Info: http://www.kkoe.org/ Uzávěrka rakouských výstav je 8 dní před výstavou Německo 13. – 14. 3. 2010 Göppingen RKS e. 27. -28. 3. 2010 Grömitz . Cats a Co 10. – 11. 4. 2010 Bindlach KfB e.V.
17 . – 18. 4. 2010 Paderborn, 1. DEKZV e.V. Info: http://www.dekzv.de/ Uzávěrka německých výstav je 14 dní před výstavou Polsko 6. – 7. 3. 2010 Wroclaw, CCW-Wroclaw FPL Propozice: http://www.catclubwroclaw.pl/dokumenty/opole-2010.pdf 13. -14. 3. 2010 Zamosc, LKKR-Lublin FPL Propozice: http://lkkr.prv.pl/ 11. 4. 2010 Katowice, SKMKR Katovice FPL Propozice: http://www.skmkr.eu/Mi%C4%99dzynarodowa-Wystawa-Kot%C3%B3w-RasowychChorz%C3%B3w-2010,96.html#post 17. – 18. 4. 2010 Szczecin, CC Pomerania- Szczecin FPL Propozice : http://www.catclubszczecin.pl/dokumenty/wystawa2010.pdf Slovensko 13. – 14. 3. 2010 Bratislava propozice: http://www.szch-macky.sk/ 25. 4. 2010 Žilina propozice: http://www.mackyzilina.sk/vystavy/index.htm Pořádá SZCH Bulharsko 27. – 28. 3. 2010 Plovdiv, NFFe Info: http://www.nffe-bg.com/ Maďarsko 10. 11. 4. 2010 Gyór http://www.macskaegyesulet.hu/aktual/showflyer_de_en.pdf Pořádá FH MME Rumunsko 24. – 25. 4. 2010 Bucharest http://www.sofisticat.ro/ Pořádá Sofisticat Felis Romania
Kočka roku ZO Zlín: Výsledky kočky roku ZO Zlín 2009 15 108 Orava SP Andy Hairy Love 14 109 Krajča Naerea Skrůfux 13 110 Kopecká Bryna Allergo 12 113 Hlaváčová CH Sarah Lovely Panther 11 119 Botková Micka 10 120 Orava Elzička 9 122 Pokorná Emotion of Beauty Wizards 8 131 Botková Charlotte 7 165 Báčová Filip 6 183 Hlaváčová Cassidy Nalim 5 387 Říhová Mona 4 514 Krajča Jolly Jocker z Kamínků 3 673 Říhová Heaven 2 1116 Kopecká CH Bastien Baghera from Eli's Castle 1 1337 Báčová Grace Dajeka Všem vítězům blahopřejeme Další ročník Kočky roku bude vyhlášen na nejbližší členské schůzi.
Novinky v SCHK: Na plénu SCHK 20. 2. 2010 jsme byli požádáni, abychom upozornili naše členy, že předčasné opouštění výstav bez povolení výstavního výboru může být, dle pravidel FIFe, pokutováno částkou 110 €. Pokud máte importované zvíře a ještě nemá registraci na naší plemenné knize, je nutné do přihlášek na výstavy psát údaje z původního rodokmenu. „Zažádáno“ se může použít pouze pro koťata do 6 měsíců věku. Nepropásněte Informační zpravodaj, v čísle 1 tohoto roku vyjde aktualizovaná verze Výstavního řádu, v čísle 3 pak Chovatelský řád. Od 1. 1. 2011 je zavedena nová výstavní třída 18, která nahrazuje dosavadní třídu 13c. Třída 13c byla FIFe určena pouze pro kontrolu barvy. Všechny importy z nonFIFe organizací musí projít třídou 18. Do této třídy je možné přihlásit se pouze se souhlasem plemenné knihy. Postup zůstává stejný. Plemenná kniha prosí o pečlivé vyplňování všech zasílaných dokladů, např. čísla mikročipů. Vzhledem ke změně generálního sekretáře ČSCH byla všem zaměstnancům, tedy i pí Šimkové, změněna pracovní doba. Plemenná kniha je otevřena do 16 hod. Předsednictvo SCHK hodlá zajistit vyjímku, aby aspoň některý den byla Plemenná kniha otevřena do 18 hodin. Prosíme o trpělivost, než se tento problém vyřeší.
POZNEJTE TY, KDO POMÁHAJÍ Několikrát jsme byly vyzvány, abychom napsaly něco o ekonomické stránce depozitování – jaké jsou asi tak náklady na jednu kočku (od přijetí do umístění) – jaké jsou náklady na provoz velkého depozita atd. Takže co se děje poté, když k nám nějaká kočička přijede? V první řadě je nováček prohlédnut a ošetřen proti vnitřním a vnějším parazitům. Ve velkém depozitu si nemůžete dovolit, aby na vás začala útočit bleší armáda. K odstranění parazitů můžete dojít různými a různě drahými cestami – buď kapkou spot-on – používáme většinou Stronghold – je sice dražší, ale ke kočkám šetrnější – zde se zbavíte ušního svrabu, pobíhajícího hmyzu a kroutících se červíků (pouze škrkavek) najednou. Pak je ještě lacinější, ale pracnější cesta – Frontline (blechy, všenky) plus injekce (musí se opakovat) nebo kapičky (musí se opakovat ještě častěji) na ušní svrab a odčervovadlo na vnitřní červíky. Suma sumárum jsme někde na 150 - 250 Kč, jenom než se zbavíme různých zvířátek, která přišla i s novým přírůstkem. Málokteré zvířátko (i když i takové výjimky jsou :-)) se dostane do depozita zdravé jako rybička. S velkou většinou nových přírůstků putujeme na veterinu – rýma, průjem a podobné „nenáročné“ nemoci – prohlídka od 100-400 Kč, ATB – většinou okolo 50 – 100 Kč (záleží samozřejmě na veterináři a na tom, jak velkou slevu u něj máme vyjednanou :-)). Pokud je onemocnění těžší, žádáme odběr a vyšetření krve, sonografické vyšetření, rentgen atd. a částky potom šplhají do jiných úrovní. Nebo se dělají odběry a stěry, které se posílají do laboratoře, což také stojí nemalé peníze.
Každá kočička před umístěním je minimálně jednou očkována základní trojkombinací, některé jsou v depozitu i přeočkovány. Cena očkování se pohybuje od 150 Kč – do v průměru 400 Kč (tedy ne, že by nebyli i dražší veterináři, ale těm se snažíme vyhýbat :)). Každé dospělé zvíře je kastrováno – cena kastrace se pohybuje u kocoura od 350 – 1000 Kč a cena kastrace kočky
od 450 – 1500 Kč (i tady se dá zaplatit i více, ale na to většinou nemáme). Takže, když to sečtu – kotě můžu připravit k odběru (jen po veterinární stránce) za 500,- (ale to málokdy a málokde) až 1500,- Kč (a jsou případy, které jdou opravdu do tisíců jen za veterinární péči). Dospělou kočku za 650,- až 3000,- Kč (za nekomplikované a prakticky zdravé případy).
V depozitu, kde máme stabilně něco mezi 30 – 50 kočkami, denně „rozsypeme“ dvě až tři kila granulí (snažíme se krmit alespoň prémiovkami). Granule mají kočky pořád k dispozici. Granule se v našem množství pohybují v ceně od 50 -100 Kč za kilo. Teď máme nového a dobrého :) dodavatele na mražené maso a konzervy, takže dospělé kočky a odrostlá koťata dostávají někde jednou denně - většinou k večeru - zhruba dvě kila masa a nebo adekvátní množství konzerv (v hradeckém depozitu mají konzervy či maso 2x denně a náklady jsou vyšší úměrně většímu počtu zvířátek). Malá koťata, březí a kojící kočky jsou krmeny min. třikrát denně – konzervami či masem, samozřejmě při permanentním přístupu ke granulím. Když nepočítáme tyto zvláštní strávníky – tak v mokrém krmení zkrmíme (stále mluvíme „pouze“ o 30 – 50 kočkách) denně 50, Kč za maso, 150,-Kč za konzervy Kč denně (v Hradci opět více). Takže na jaké denní částce jsme? 200,- Kč – 450,- Kč/ jeden jediný den. Dále v tomto množství spotřebujeme měsíčně do 25 kočičích WC minimálně tři balení 40 l steliva Cast Best Oko plus (při pořizovací ceně 500 – 600 Kč/1 balení). Tedy - depozitum velikosti 30 – 50 kočiček měsíčně vydá něco mezi 6000,- až 13.500 Kč „jenom“ za krmení, 1500,Kč za stelivo a když jde všechno dobře (jakože skoro nikdy nejde), tak se vejde do 10.000 Kč za veterinu, ale bohužel skoro každý měsíc je někdo více nemocný nebo potřebný větší veterinární péče, tzn., že obvykle vydáme víc. Nezahrnujeme zde náklady na „provoz“ - praní (pereme momentálně mnohem častěji než jsme praly, když byly dcery mimina (každá máme dvě dcery) – a to jsme z generace, kdy se používaly látkové plenky :-)), úklidové prostředky, odvoz odpadků (denně vysypeme plnou igelitku nebo i dvě výkalů a steliva), ošetřování – odčervování, odblešování stálých členů smečky, nadstandardní očkování vlastních koček (a těch, které u nás musí zůstat, neboť jsou z nějakého důvodu neumístitelné) a veterinární péče o ně (také se bohužel setkávají s více nemocemi a riziky, se kterými by se, nebýt našeho depozitování, nesetkaly). Není zde částka za projetý benzín při cestách na veterinu
a i při různých „svozech“ přírůstků. Také zde není částka, kterou „zaplatíme“ za telefon. Neustálá výměna pelíšků a škrabadel – protože provoz a opotřebení na nich je opravdu veliké. Nákup nových přepravek a záchodů… A určitě jsme na mnoho jiných výdajů zapomněly. Snažíme se o co nejúspornější využití finančních prostředků – vyhledáváme dodavatele, kteří nám dají slevy a jsou co nejlevnější při zachování kvality. Získáváme i slevy u veterinárních lékařů. V roce 2009 jsme přijali do své péče 453 koťat i dospělých koček, umístili jsme 378 a zemřelo nám 45 koček (většinou koťat). Naprostá většina do dvou měsíců věku – jsou tam umělé odchovy a i problémy při odchovech koťat matkou. Ve třech depozitech jsme měli letos panleukopenii, naštěstí se nikde nemohla moc šířit, protože počet koťat v jednotlivých depozitech nebyl velký. Také umíraly kočičky velmi staré, starší třinácti let, v hradeckém depozitu třeba kočička, které bylo 22 let. Když to spočítáte, tak máme úmrtnost okolo 10 % - což je myslím celkem dobrý výsledek.
Závěrem bychom Vás chtěly požádat o finanční pomoc k našemu snažení. Víceméně záleží na každém z Vás, kolika kočičkám budeme moci (jako Kočičí naděje) pomoci. Depozitování je a bude pro všechny z nás především drahým „koníčkem“ – i když do depozitování dáváme (a budeme dávat) každá z nás vše, co můžeme (nebo i to, co nemůžeme :-)) v rodinných rozpočtech postrádat. Přesto všechno pořád vidíme, jak veliký je „převis“ kočiček, které venku čekají na něčí pomoc. Nebudu psát, že chceme pomoci každé kočičce, o které se doslechneme – to absolutně není v našich a obávám se, že ani v žádných lidských silách, ale s Vaší pomocí se podaří zachránit o něco více kočičích životů. Abychom vyhověly všem zákonům a nařízením této republiky, požádaly jsme o schválení veřejné sbírky, která začala dnem
1.1.2010 a peněžní prostředky vybrané na jejím základě budeme shromažďovat na transparentním účtě č. 4906049001/5500, je to účet, na který bude vidět naprosto každý – kdo přispěl a na co peníze šly. Pavla Hybská a Mgr. Hana Smejkalová www.kocicinadeje.cz
Od Vás pro Vás Dnes přinášíme článek týkající se daní a chovu, tyto informace jsou běžně nedostupné, autorce moc děkujeme.
Daň z příjmů Za příjmem z chovu koček je považován nejen příjem za prodej koťat, ale i přijatý krycí poplatek za kocoura. Příjem z chovu koček na základě živnostenského listu podléhá zdanění podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů jako příjem z každé jiné živnosti. Výdaje je možné uplatňovat buď skutečné, dle dokladů nebo je možné uplatnit výdaje paušální sazbou ve výši 60% z příjmů. Kdo má zkušenosti s chovem koček, ví velmi dobře, že výše paušálu rozhodně nemůže pokrýt náklady s chovem spojené. Z tohoto příjmu se také platí zdravotní pojištění a může být i předmětem sociálního pojištění. Pokud chovatel zároveň podniká i v jiném oboru a zdaňuje příjmy podle §7, musí použít při uplatňování výdajů stejný režim, tj. buď skutečné výdaje nebo paušál. Pokud je chovatel zároveň plátcem DPH, musí i z prodeje koťat odvést DPH. Prodej zvířat, která nejsou zařazena jako hospodářská zvířata (nejí se), je zařazen do vyšší sazby daně, tj. v roce 2009 19% DPH, v roce 2010 20% DPH. Pokud chov koček není provozován na živnostenský list, je příjem zdaňován podle § 10 (chov koček se považuje pro účely daně z příjmů za zemědělskou výrobu) s možností uplatnit buď skutečné výdaje (výdaje musí být v roce, za který se přiznává příjem) nebo paušální výdaje ve výši 80% . Pokud takový příjem (nikoli zisk po odečtení výdajů!) nedosáhne 20 tis. Kč za rok, je od daně osvobozen. Není ani předmětem sociálního a zdravotního pojištění. Za skutečné výdaje lze považovat např.: nákup kotěte pro další chov, nákup krmiva (množství musí zhruba odpovídat spotřebě vlastněných koček chovatele), nákup hygienických potřeb (stelivo, záchodky, čistící prostředky,...) nákup pelíšků a škrabadel výdaje za veterináře (očkování, odčervení, čipování, operace,...), výstavní poplatky (výstavy jsou nutné pro uchovnění a reklamu chovatelské stanice), poplatky za krycího kocoura, doprava na výstavu či za kocourem (pokud za auto není placena silniční daň, tak je možné uplatnit jen jízdenky za vlak, autobus, letadlo,...) členské poplatky ZO a ČSCH poplatky plemenné knize (rodokmeny, šampionáty,...) Autor článku: Kateřina Miturová Na tento článek se vztahuje autorský zákona a jakékoliv neautorizované zveřejňování a kopírování obsahu tohoto článku je bez svolení autora zakázáno.
Kočičí příbuzenstvo (2. díl) Ing. Michal Orava
Kočka rybářská Prionailurus viverrinus (Bennett, 1833) Fishing Cat („malé kočky“)
Fisch(er)katze
Podčeleď: Felinae
foto: autor (fotografováno v r. 2009 v ZOO Praha)
Kočka rybářská je středně velká kočka dorůstající Rozšíření: Asie (Pákistán, Indie, Srí Lanka, Nepál, včetně ocasu až přes 1 metr. Samci přitom bývají Bangladéš a dále až po indonéské ostrovy Sumatru a větší než samice. Žije samotářsky. Jávu). I kočka může mít ráda vodu!
Biotop: močály, mokřiny, břehy potoků a řek, mangrovové porosty. Závislost na specifickém Kočka rybářská se živí převážně rybami (+ také prostředí je (společně s pytláctvím) jednou z příčin měkkýši, korýši, vodním hmyzem, žábami či jejího mizení ve volné přírodě (vysoušení močálů, menšími savci) ‒ zajímavostí je, že má mezi prsty kácení vegetace). plovací blány, které jí umožňují rychlý pohyb ve vodě, a naopak nemá plně zatažitelné drápky. Pro Rozmnožování: Po 63 dnech březosti rodí 1 až 4 svou kořist se dokáže i potápět. mláďata. Ta se osamostatňují ve věku 10 měsíců. Dožívá se 12 let. Kam se za ní podívat? - ZOO Praha - ZOO Děčín - ZOO Olomouc - ZOO Ostrava - ZOO Ústí n./Labem
(sponzorujte mobilem „DMS ZOO Kocka“ 87777) (vede plemennou knihu koček rybářských v rámci EAZA) (3. 7. 2009 se zde narodila tři koťátka) (chov v rámci Evropského záchranného programu EEP) (v březnu 2009 se narodila tři koťátka)
Vetrinární rady: Eutanázie – poslední chvilky s vaším miláčkem Naše životní pouť je většinou natolik dlouhá, že obsáhne několik životů našich zvířecích přátel. Pokud si přivedeme domů štěně či kotě, nevědomky nám do duše začínají vrůstat kořeny vztahu – vazby na svého psa, na svou kočku. V této chvíli svůj entuziasmus posilujeme představami o dlouhém životu našeho miláčka, pokud přiletí stín, tak ve formě vnitřního hlasu: „Nedovedu si představit mého malého pejska jako starého psa“ či „Mé kotě se přeci nemůže stát nemocným stárnoucím kocourem“. Od samého počátku se tolik obáváme ztráty přítele, který pro nás tolik znamená. Nicméně tento čas jednou nastane a my, lidé sdílející s našimi zvířecími přáteli společný úděl, musíme čelit jejich smrtelnosti. Často uvažuji, jak báječné by bylo, kdyby můj kocour žil 60 let. Každý majitel se vyrovnává s tímto posledním dnem v životě svého zvířete odlišně. Pokud nebudeme zmiňovat bytosti řešící své pohodlí odhozením obtížného zvířete (ano, i tací existují, naštěstí v omezeném množství), setkáváme se s celou řadou rozličných postojů. Na jedné straně kamenný, zcela objektivní přístup, bez známky respektu a soucitu. Těžké pochopit, zvlášť pokud jde o eutanázii zvířete, s kterým dotyčný strávil 15 let života. Možná je to maska, možná ne, málokdo z této skupiny však chce být se svým zvířetem v době jeho posledního vydechnutí, v době, kdy bezprostředně odchází. Jsme v tomto případě se svým zvířetem natolik spjati, že svou lidskost a smrtelnost spatřujeme v jeho posledních chvílích a odcházíme proto, že v nás odchod zvířete evokuje naši vlastní smrt? Na druhé straně, zdánlivě silný, emoce neprojevující člověk, který zcela ztrácí své sociální zábrany a propadá ryzímu pudovému žalu v době loučení se svým psem. Představme si naši reakci na tuto smutnou událost, mějme v paměti, že to je vysoce individuální a osobní zkušenost. Rozhodněte se, co je nejlepší pro vás a pro vaše zvíře. I pro mne je to pokaždé emočně velice obtížné, ale musím reagovat zcela objektivně. Nedokážu však odpovědět na otázku: „Poraďte mi prosím, co mám dělat, co byste dělal na mém místě vy?“ Má obvyklá reakce je: „Poslouchejte svůj vnitřní hlas. Jednejte podle svého srdce. Váš miláček byl velice dlouhou dobu součástí vašeho života a není lehké udělat poslední krok.“ Neexistují žádné objektivní návody, žádné koleje, kterými se máme řídit v době, kdy nás náš přítel opouští. V následujícím textu se pokusím zmínit několik obecných zásad, které by vám měly pomoci v rozhodování v době nejtěžší.
Ohlášení na pracovišti Při očekávání poslední návštěvy upozorněte všechny zúčastněné. Vaše návštěva by neměla kolidovat s největším provozem v ordinaci daný den. Potřebujete klidné prostředí. Vhodné je požádat o poslední ordinační dobu v daný den nebo první možný termín ráno. Sdělte nám, že jste se s takovou událostí nikdy nesetkali a potřebujete vědět, jak přesně procedura probíhá. V každém případě budete podrobně informováni. Máte právo odnést si poté svého miláčka domů a pohřbít jej na svém pozemku. Existuje také několik zařízení (Praha, Brno), nabízejících kremaci nebo pohřeb zemřelého zvířete. Pokud zanecháte tělo zvířete na pracovišti, je bezprostředně odvezeno asanační službou. Nikdy se nepoužívá pro žádné experimentální nebo laboratorní účely, tyto mýty musím důrazně vyvrátit. Neexistují žádné laboratoře, které by odebíraly mrtvá těla a neexistuje žádný smysluplný experiment, který by mohl veterinární lékař provádět na zemřelém zvířeti. Pokud je příčina nemoci vedoucí k eutanázii neznámá, je možné a Vaším
souhlasem podmíněné provést po smrti pitvu vedoucí k odhalení této příčiny. Máte právo vědět, jak bude s mrtvým tělem naloženo, vaše dotazy musí být zodpovězeny. Eutanázie v domácím prostředí Každý je připraven udělat maximum pro to, aby byly poslední okamžiky jeho miláčka co nejméně stresující a co nejpohodlnější. Můžeme provádět eutanázii v domácím prostředí? Samozřejmě, je zde však také řada věcí, které je nutno zvážit. 1. Jak naložit s mrtvým tělem po uspání. 2. Dokážete pomoci s šetrnou fixací, aby bylo možno provést bezpečnou nitrožilní aplikaci? 3. Většinou můžeme provádět návštěvy u chovatele po skončení ordinačních hodin. Pohotovostní režim takové návštěvy je pro vás nákladnější. 4. Po provedení eutanázie dochází k uvolnění moči a někdy i trusu. Na klinice to není problém 5. Na klinice většina zvířat akceptuje, že jsou mimo své teritorium, méně se brání a bezpečná fixace je poté mnohem jednodušší než za stejných okolností doma. 6. Je vhodné pacienta sedovat (zklidnit léky) před vlastní nitrožilní aplikací uspávacího prostředku. Tuto možnost volíme téměř vždy v domácím prostředí a většinou i na klinice. Významně se omezí stres z celé procedury. Rozhodování – být u toho či nebýt u toho? Je to vaše volba, zda budete přítomni při posledním úkonu, kdy je do žíly aplikována látka pro eutanázii. Mnoho lidí tento okamžik se svým mazlíčkem nemůže sdílet. Někteří raději setrvají v čekárně a poté se se svým přítelem krátce rozloučí o samotě. Jestli si nejste jisti, zda tyto okamžiky sdílet, zamyslete se pečlivě nad tím, jak byste se cítili teď, kdyby bylo vaše zvíře již uspané. Někdo striktně odmítá přítomnost v době eutanázie a poté má výčitky, které se mu nějaký čas vracejí. Bude vás mrzet, pokud v této chvíli se svým přítelem nebudete? Nikomu se smrt nezamlouvá a zvláště pak vašemu veterináři a personálu kliniky, který bojuje se smrtí každý den. Váš stres z tohoto okamžiku by proto neměl ovlivňovat vaše rozhodování, zda zůstat se svým miláčkem. Mnoho klientů je překvapeno, jak je profesionálně vedená eutanázie pro pacienta nestresující, klidný a rychlý akt. Upřímně řečeno, je zcela normální a akceptovatelné plakat. Často se divím, proč se majitel za každou cenu brání pláči a případně se za své emoce omlouvá. Je to velmi smutná událost. Věřte, že i personál kliniky, často s pacienty sdílející jejich poslední dny a mající k nim určitá pouta, nemůže někdy pláč zcela potlačit. Nikdo není adaptovaný na to bez soucitu utratit zvíře. Nemusíte proto bránit svým citům a potlačovat jejich uvolnění, když se uvnitř cítíte strašně. Můžete svého miláčka nechat v autě a jít se dopředu přesvědčit, zda nevznikne nějaká prodleva na veterinárním pracovišti. Není nutné trpělivě vysedávat v čekárně se svým trpícím přítelem čekajícím na poslední službu v náručí. V těchto případech je vhodné nestresovat psa či kočku pobytem v čekárně, je možné požádat o přímý přístup do ordinace pro minimalizaci pobytu pacienta v pro něj nepříjemném prostředí. Pokud máte obavu, že stres bude pro vašeho přítele příliš veliký, požádejte dopředu veterinárního lékaře o bezpečné sedativum. Existují tablety, které se mohou podat pár hodin dopředu v domácím prostředí a samotná cesta je poté mnohem klidnější. Pro podání roztoku pro eutanázii je nutné napíchnout žílu. Látka je vyrobena tak, aby účinkovala rychle a bezbolestně, ale musí být podána do žíly. Pro nitrožilní aplikaci je nutné, aby se pacient příliš nebránil. Navrhujeme-li tedy předtím sedaci (injekce sedativa do svalu), je to proto, aby zákrok proběhl klidně, bez stresu a utrpení pro vás i vaše zvíře.
Poslední chvíle Když je veterinární lékař připraven aplikovat roztok do žíly, asistent mu pomáhá zaškrtit žílu, obvykle na přední končetině. To umožní zpřehlednění žíly a hladké zavedení jehly. Po zavedení jehly začíná pomalá aplikace látky. Mnozí majitelé v této chvíli pomáhají přidržovat svého miláčka a preferují blízký kontakt v této poslední chvilce. Chceme naprosto vyhovět vašim přáním v tomto okamžiku, mějte však na paměti, že pro hladký průběh je třeba naprosto jistá nitrožilní aplikace. Pokud je pacient velmi neklidný, lze zavést do žíly kanylu, která nám umožní bezpečnou a hladkou kanylaci. Během úvodních sekund po aplikaci se pacient několikrát hlouběji nadýchne a lehce se zatřese. Poté se uvolní, dýchání je mělčí až upadne do stavu hlubokého spánku. Ačkoliv je nyní ve stavu hlubokého bezvědomí, může ještě slabě dýchat a srdce může několik minut slabě bít. Někteří majitelé preferují vyčkání v čekárně během aplikace a poté chtějí setrvat se svým přítelem po dobu těchto několika minut po aplikaci látky. Pokud přicházíte k uspanému pejskovi či kočce, vězte, že oči nejsou zavřené. Po smrti zůstávají oční víčka otevřená, oproti spánku. V této chvíli je zvlášť důležitá empatie a podpora majitele personálem kliniky. Vždy se ptáme majitele, zda chce strávit několik minut o samotě se svým přítelem. Někteří chtějí, jiní ne. Pokud si majitel odváží tělo domů, zabalí se poté do vhodného obalu. Pomůžeme vám s transportem do vašeho vozu. Pokud majitel volí kremaci u specializované firmy, je třeba vyplnit formuláře o příčině smrti a zkrácený chorobopis. Některá krematoria nabízí i odvoz těla, kremaci a dopravu urny bez účasti majitele. Pokud máte někoho, kdo vás při tomto smutném aktu doprovodí, nechte se raději domů odvést. Je velmi těžké koncentrovat se na řízení po emočně těžkých chvílích, které jste absolvovali. Zármutek Velmi mnoho majitelů zažívá velmi silný a dlouhodobý pocit bolesti a zármutku. Část jejich potíží spočívá v tom, že pouze nemnozí lidé v okolí skutečně chápou hluboký pocit zármutku, kterým trpí. I blízký přítel může tvrdit „pořídíš si jiného“ nebo „vždyť to byla jen kočka“. Může to být velmi osamělý a soukromý zármutek, protože majitelé často nechtějí odhalit své pocity ze strachu z posměchu nebo údivu okolí. A dále, je velmi obvyklé, že majitelé doma svého miláčka i poté slyší a venku vidí ve svých představách. Když někdo osobně neprodělá ztrátu milovaného přítele, není často schopen sdílet hluboký zármutek s vámi. Někteří lidé mají poté tendenci dívat se na svůj zármutek kriticky a své pocity zlehčovat. To však může vést k začarovanému kruhu smutku, bezmoci a někdy i depresi. Naše zvíře je pro nás důležité a nemusíme se za tento pocit nikomu zpovídat ani omlouvat!!! Nebojte se proto se svým zármutkem svěřovat, nejste na to sami. Děkujeme za důvěru. MVDr. Jan Bicek Publikováno se svolením Veterinární kliniky Písek http://www.veterina-pisek.cz/
