Dostal podmínku, chce být hejtmanem

„Nelíbí se mi, že jsme fíkovým listem na „Veterinární lékaři musí být na straně ohanbí koalice ČSSD a ODS,“ svých pacientů,“ říká lídr křesťanskodemokratické kandidátky říká šéf Světového veterinárního kongresu Praha ve Zlínském kraji Jiří Čunek 2013 Karel Daniel ROZHOVOR, STRANY 6 A 7 ROZHOVOR, STRANA 22

Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR INZERCE

www.krajskenoviny.cz

číslo 4 / duben 2012

ročník 11

Dostal podmínku, chce být hejtmanem

cena 15 Kč

KOMENTÁŘ

www.kudyznudy.cz

Tomáš Čoček, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury

Při jednom z nejsledovanějších soudních procesů posledních let dostal u pražského obvodního soudu exministr Vít Bárta za uplácní osmnáctiměsíční podmíněný trest, poslanec Jaroslav Škárka pak za podvod tři roky vězení. Rozsudky nejsou pravomocné, oba se proti rozsudku odvolali. Vít Bárta dva dny po vynesení soudního ortelu oznámil svůj záměr kandidovat na hejtmana Plzeňského kraje. foto: REUTERS/David W. Černý

Do silnic jdou desítky miliard. Nestačí to KOMENTÁŘ Věci veřejné, firma, která je dosud součástí vládní koalice vybírá nového ministra školství. Příliš času na to jejímu šéfovi Vítku Bártovi nezbývá. Je to ale lišák a jistě nějaké jméno vymyslí. Dnes se však jedna z  adeptek, místopředsedkyně VV Dagmar Navrátilová této kandidatury vzdala, protože nový ministr by měl být prý něco jako krizový manažer a na to se ona necítí. Obávám se však, že ani tak nešlo o pocity paní místopředsedkyně, ale že prostě byla její kandidatura stažena pro její nedostatečnou loajalitu právě s Vítem Bártou, když si veřejně dovolila říci, že si umí představit fungování Věcí veřejných bez Bárty a že pokud bude prvoinstančně odsouzen, měl by odstoupit ze všech funkcí. A to si dovolila příliš. V této souvislosti nemohu nezmínit výkon mladého soudce Jana Šotta, a to bez ohledu na výše trestů, jež hlavním protagonistům úplatkářské aféry Bártovi a Škárkovi udělil i bez ohledu na to, jak dopadne odvolací proces. Svým rozkladem korupce soudce Šott poukázal na to, v  jak bídném stavu se nachází celý politický systém v  Čechách. Kolibřík s Mazánkem by mohli vyprávět. A zdaleka nejen oni. Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka

Silniční infrastruktura patří mezi finančně nejnáročnější oblasti státní správy. Nedostatek peněz na rekonstrukce silnic je každoročním evergreenem, který by přerušilo snad jen zdvojnásobení všech prostředků, které jdou na silnice nejen z  krajských a státního rozpočtu, ale i z  evropských fondů. Právě strukturální fondy EU jsou přitom hlavní záchranou investic na celostátní i regionální úrovni. Ovšem tyto peníze nebude Česká republika dostávat věčně. Silnic je v  České republice nadprůměrně mnoho. Naše země má jednu z nejhustších sítí v Evropě. Celkem je na území ČR přes 55 tisíc kilometrů silnic a dálnic. Zdaleka nejvíc je přitom silnic třetí třídy a následně silnic druhé třídy, které spravují kraje. Bohužel dálniční síť tvoří jen dvě procenta z  celkové silniční infrastruktury. A to je pro změnu

údaj, ve kterém za vyspělou Evropou citelně zaostáváme. Při dalším pohledu na statistiku zjistíme, jak se vyvíjí objem finančních prostředků, které každoročně putují na výstavbu komunikací. Z údajů vyplývá, že nejvíc peněz šlo na silnice v  roce 2005, a to konkrétně 38,5 miliardy korun. Oproti tomu v  roce 2010 už to bylo jen 33,5 miliardy. V letošním

roce je to částka vyšší. Od Státního fondu dopravní infrastruktury má letos ŘSD dostat 37 miliard. Podívejme se ale nejprve na údržbu silnic. I ta každoročně spolyká miliardy. Podle informací z  ŘSD stála uplynulá zima méně než ty předchozí. Silničáři se přitom shodují: Letošní zima byla co do počasí netypická. Zatímco v  listopadu a prosinci se se sněhem museli potýkat spíše jen ve vyšších polohách, v  únoru se to na některých silnicích vrátilo i s úroky. Suma sumárum byla ale zima méně náročná, a to znamená úspory. Podle tiskové mluvčí ŘSD Niny Ledvinové by se mohly náklady na údržbu silnic v  zimních měsících pohy-

bovat kolem částky 700 milionů korun. „Pro srovnání se sezónou 2010/2011, kdy údržba stála 923 miliony korun, je to tedy podstatně méně,“ uvedla Ledvinová.  KRAJE MÍRNĚ UŠETŘILY V  krajích je situace podobná. Zprávy z  jednotlivých regionů hovoří o průměrné nebo o spíše mírnější zimě. „Definitivně ještě nejsou sečteny náklady na zimní údržbu komunikací, ale už je jasné, že podle předchozích zimních období jsme měli menší náklady - cca o 80 milionů korun,“ řekl například náměstek hejtmana Středočeského kraje Robin Povšík. (pokračování na straně 2)

Spor o rozdělování 600 miliard. Regiony představily své argumenty Bude to ještě boj. Naštěstí snad pouze argumentační. O co jde? O podobu čerpání ze strukturálních fondů Evropské unie od roku 2014. Příští programovací období se blíží a situace se jasně vymezila na dva stěžejní názory na složení operačních programů, ze kterých mohou čerpat finanční prostředky regiony. Ony dva názorové proudy na podobu čerpání v programovacím období 2014 – 2020 se liší především v  tom, zda budou o penězích rozhodovat kraje skrze několik regionálních operačních programů, jako tomu bylo dosud, nebo zda tato pravomoc přejde na vládu skrze společný operační program tak, jako tomu bylo ve dvouletém obdo-

bí po vstupu ČR do Evropské unie. Kraje a na ně napojené Regionální rady mají v  tomto směru jasno. SROP se neosvědčil a regiony vědí nejlépe, jaké potřeby jednotlivá území mají. „Snaha vlády centralizovat operační programy je cestou, která vrátí regiony, obce i města minimálně o pět let zpátky,“ prohlásil ředitel Úřadu Regionální

rady Severovýchod Zdeněk Semorád. Podle něj takový krok povede nejen k  menší efektivitě, ale i k  administrativnímu zmatku žadatelů o dotace. Už se také tuší, kolik peněz by asi tak mohla mít Česká republika v  příštím období k  dispozici. Mohlo by to být kolem 600 miliard korun. To je zhruba o 200 miliard méně, než je objem peněz vyhrazený pro současné programovací období. Snížení této sumy ale není překvapením. Už dlouho se mluví o tom, že alokace bude v  příštím období nižší.

POUČME SE V  ZAHRANIČÍ, VYBÍZEJÍ REGIONY Výhrady regionů se týkají i způsobu komunikace vlády. Ta je podle Zdeňka Semoráda nedostatečná. „Bohužel navzdory důležitosti této záležitosti máme nyní spíše pocit, že vláda potřebně nekomunikuje nebo spíš komunikaci jenom předstírá.“ A základní argumenty pro zachování ROPů? Podle předsedy Rady Asociace krajů Michala Haška dokáží ROPy nejlépe čerpat evropské prostředky. (pokračování na straně 21)

Přesto, že Státní fond dopravní infrastruktury v současné době prostředky na opravy krajských silnic v  podstatě neposkytuje, jejich stav nám rozhodně není lhostejný. Dopravní síť je komplexní a provázaná entita a z  pohledu jejich uživatelů je jen tak kvalitní, jak její nejslabší článek. Rovněž tak je řidičům či dopravním společnostem lhostejné, kdo nese za údržbu (a financování) jednotlivých částí odpovědnost, oprávněně je zajímá pouze výsledek. V této souvislosti vyvíjí SFDI v současné době zejména iniciativu ve vztahu k  příštímu rozpočtovému období EU. Vzhledem ke stavu veřejných rozpočtů je totiž zřejmé, že české veřejné prostředky budou využívány takřka výhradně ke spolufinancování zdrojů EU. Bylo by tedy velmi nešťastné, aby pro krajské silnice a rovněž silnice I. třídy byla určena jen velmi nízká alokace z  evropského fondu pro regionální rozvoj – jediného fondu, ze kterého lze tuto síť financovat. Je to však zároveň tento fond, na který si činí nárok i většina ostatních sektorů, ať již se jedná o rekreační aktivity nebo investice do oprav veřejných prostorů. Bylo by však jistě nešťastné mít krásná golfová hřiště a rozbité silnice, po kterých se nikdo k  těmto hřištím (a nikam jinam) nebude chtít dopravovat. Opakovaně tedy apeluji na všechny rozhodující partnery, aby maximalizovali alokaci pro dopravní infrastrukturu v  programech EU na léta 2014 - 2020, a to bez ohledu na počet a strukturu těchto budoucích operačních programů.

2

TÉMA

KN | duben 2012 |

Do silnic jdou desítky miliard. Nestačí to (pokračování ze strany 1)

Jinak kraje ale ušetřily spíš menší částky nebo se jejich výdaje zastavily na průměru. Ten se přitom v  jednotlivých regionech zásadním způsobem liší. Nejvíc silnic druhých a třetích tříd, přes 8 600 kilometrů, spravuje právě Středočeský kraj. Z jeho rozpočtu jde na údržbu silnic částka, která v nejnáročnějších zimách přesáhne i 400 milionů korun. To například Zlínský kraj dá na silnice v  zimě každoročně 90 - 100 milionů. Tato zima byla podle ředitele ŘSZK Bronislava Malého pro silničáře průměrná. „Celkové náklady na zimní údržbu (za měsíce listopad – březen) krajských silnic byly 91,3 milionu korun.“ Daleko horší situace je kolem poškození, které každoročně na silnicích zima zanechá. V  tomto směru tento rok žádnou velkou výjimkou nebyl. Škody po této zimě jdou v  součtu opět do miliard. A peníze pouze na nejnutnější opravy mají jak jednotlivé kraje, tak samotné Ředitelství silnic a dálnic. To by letos mělo opravovat za více než 4,8 miliardy. Podle ministra dopravy Pavla Dobeše, si všichni uvědomují, že by na pořádné opravy bylo potřeba daleko víc peněz. „Dostali jsme se ale do vleku sedmiletého období čerpání peněz z  fondu EU Doprava, kdy vše co stavíme, je kofinancované,“ prohlásil nedávno ministr a dodal, že mnohem víc peněz by muselo přijít skrze navýšení zdrojů ministerstva ve státním rozpočtu. KALOUSEK NAVRHL ZRUŠENÍ SFDI Nedostatek peněz hlásí také Státní fond dopravní infrastruktury, který má na starost rozvoj, výstavbu a modernizaci silnic a dálnic. Pro tento rok fond hospodaří s  částkou 41 miliardy korun, což ovšem zdaleka nestačí na všechny potřebné investice. Pomoci tak musí Evropská unie. Z ní má být letos čerpá-

no 21,3 miliardy korun na projekty na území ČR. Hlavním programem, ze kterého stát peníze čerpá je OP Doprava. Na začátku dubna přišel ředitel SFDI Tomáš Čoček s informací, že reálné příjmy fondu budou letos nižší. Podle něj se vybere méně na daních i na mýtném. „I přesto, že byly zdraženy dálniční kupony a zvedly se ceny mýta, tak pravděpodobně vznikne příjmový propad. Nemělo by to být v řádu miliard korun, ale ve stovkách milionů to určitě bude,“ uvedl Tomáš Čoček. A otřásá se i samotný fond. Ministr financí Miroslav Kalousek totiž před časem přišel s  nápadem na další úspory. Ve hře je i možnost úplného zrušení SFDI. Podle Kalouska by se tak dalo ušetřit více než čtvrt miliardy ročně. Stínový ministr dopravy a hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec označil takový nápad za nesmyslný a neefektivní. „Chápu snahu o šetření, ale toho nedosáhneme tím, že zrušíme klíčovou instituci pro financování dopravní infrastruktury.“ Hejtmanovi se nelíbí ani transformace ŘSD, kterou zamýšlí ministerstvo dopravy. Podle analýzy, kterou si nechal rezort udělat, by bylo výhodnější změnit status ŘSD z příspěvkové organizace na státní podnik. Oba dva návrhy ale nejsou definitivní a bude se o nich dále diskutovat.

Ilustrační foto.

Definitivní už jsou ale některé investice, které letos stát realizuje na významných komunikacích. Největší akcí je stavba úseku R6 mezi Jenišovem a Kamenným Dvorem v Karlovarském kraji. Celkové náklady projektu se vyšplhaly na 11 miliard korun. Částkou 7 miliard korun přispěje EU prostřednictvím OP Doprava. „Co se týká příspěvku EU, tento projekt se řadí mezi ty skutečně největší, které jsou do Operačního programu Doprava zařazeny,“ řekl ředitel odboru fon-

dů OP Doprava Marek Pastucha. Úsek už je prakticky dokončen. Vedení Karlovarského kraje dnes zajímá především to, kdy bude výstavba R6 z  Karlových Varů na Prahu pokračovat. Modernizovat by se měla začít také D1. Ta dostala přednost před R35, která by měla spojit Pardubický kraj s  Moravou. „Stále se říkalo: pojďme nejdříve dostavět R35 a propojení mezi Pardubicemi a Olomoucí a pak pojďme modernizovat D1. Podle mne je to ale špatná varianta,“ prohlásil Pavel Dobeš. Podle něj by se nemuselo podařit udržet obslužnost na D1 po dobu stavby R35. Modernizace dálnice

by měla začít v  červenci. To je ale optimistická varianta, která předpokládá to, že se firmy poražené ve výběrových řízeních, nebudou zdlouhavě odvolávat. Konec prací je naplánován na rok 2018. Mezi další plánované stavby patří několik staveb na D3 z Prahy na České Budějovice. I zde jde o miliardy korun. Ostatně stejně jako v  případě pokračování dostavby dálnice D8 či ostravské D47. Celkem chce ŘSD letos zprovoznit 63 kilometry silnic a dálnic. Dokončit se má mimo jiné i obchvat Kolína nebo část D1 z Bohumína k hranicím s Polskem.

me očekávat, že investice do dopravní infrastruktury v  následujících letech porostou. Problémem je jak samotná finanční náročnost těchto investic, tak nevyjasněná pozice české vlády. V  roce 2004 totiž nebyly všechny silnice předány krajům alespoň ve vyhovujícím stavu a dodnes není známo, zda se podaří přimět vládu k doplacení nákladů na jejich opravu. Výhled do následujících let totiž není vůbec příznivý. Například v našem kraji předpokládáme, že pokud nedoká-

žeme výrazně navýšit rozpočet na opravy silnic, budeme mít v roce 2017 68 % silnic II. třídy a 89 % silnic III. třídy v nevyhovujícím a havarijním stavu. Po zavedení mýta na silnicích I. třídy navíc dochází k  většímu opotřebování silnic II. a III. třídy a kraje usilují, aby alespoň na některé silnice v jejich vlastnictví bylo mýto zavedeno jako jeden z ochranných prvků. Dlouhodobě diskutujeme také o možnosti větší kontroly, a to formou mobilního vážení nákladních

vozidel nebo investic do obaloven živičných směsí, které by jednotlivé Správy a údržby silnic měly ve svém vlastnictví a dokázaly levněji a efektivněji řešit opravy silnic nižších tříd.

D1 ČEKAJÍ VELKÉ OPRAVY

Ilustrační foto.

MÍRA INVESTIC SE RŮZNÍ A jak jsou na tom s  investicemi kraje? Částky, které půjdou z  krajů na rekonstrukce silnic, se pohybují od stovek milionů po miliardy. Investice za dvě miliardy letos čekají například Plzeňský kraj. Nedávno začala rekonstrukce jedenáctikilometrového úseku silnice mezi Nepomukem a Přešticemi. Stavba by měla stát 240 milionů korun a s jejím financováním pomůže Evropská unie. Kraj chce také postavit nový obchvat Hrádku u Rokycan, pokračovat ve výstavbě obchvatu Klatov nebo zahájit stavbu západního obchvatu Plzně. Ani dvě miliardy ale zdaleka nestačí. Plzeňští silničáři totiž vyčíslili škody na krajských silnicích na 15 miliard korun. Přesto jsou dvě miliardy částka, kterou mohou v  jiných krajích jen závidět. Třeba ve Zlínském kraji půjde letos na investiční silniční projekty daleko méně - 440 milionů korun. Kraji se alespoň daří stavby zlevňovat ve výběrových řízeních. Díky tomu může být nakonec realizováno víc staveb. „Vysoutěžená je až o třetinu nižší částka, než je rozpočtovaná,“ prohlásil náměstek zlínského hejtmana Jaroslav Drozd. Právě zlevňování projektů díky výběrovým řízením je jednou z  cest, jak krajským komunikacím pomoci. Silnice budou ale potřebovat daleko zásadnější kroky. Peníze z Evropské unie, které dnes drží tyto investice nad vodou, tu nebudou věčně. „Pokud se nenajde nový mechanismus, hrozí do několika let rozpad silniční sítě. Zdroje EU byly jen krátkodobou záplatou, kraje na zabezpečení silnic potřebují desítky miliard,“ prohlásil náměstek Robin Povšík za Středočeský kraj. A řešení? Zásadní navýšení rozpočtů nebo sázka na PPP projekty. Tedy projekty, které spojují veřejný zájem a soukromý kapitál. Zda tyto projekty mají budoucnost, osvětlí možná už nejbližší roky. Filip Appl

KOMENTÁŘE Jednotlivé kraje České republiky vlastní silnice II. a III. třídy, které získaly po svém vzniku od českého státu. Samotný Pardubický kraj má ve svém vlastnictví cca 3 100 km silnic II. a III. třídy. Zatímco v roce 2004 bylo v  našem kraji cca. 71 % silnic II. třídy ve vyhovujícím stavu, v roce 2010 klesl počet vyhovujících na 50 %. Situace na silnicích III. třídy je ještě horší, jelikož již v roce 2004 bylo vyhovujících pouze 50 %. Vzhledem k faktu, že situace v silnicích je v  ostatních krajích obdobná,  může-

Jan Tichý, náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu, dopravní obslužnost a investice

PARDUBICKÝ KRAJ

KN | duben 2012|

Stav silnic v kraji se zhoršuje. Peněz je zoufale málo Silničáři v  Pardubickém kraji mohou být spokojení. Nikoliv s  celkovým a dlouhodobým stavem silniční infrastruktury v  kraji, ale s  průběhem letošní zimy. Ta byla totiž velmi mírná a díky tomu příliš neutrpěly ani silnice. Přesto přinejmenším v první půlce roku kraj nečekají žádné závratné investice do silnic. Ta největší diskuse tak probíhá kolem klíčové tepny, která má propojit Pardubický kraj s Moravou.

TÉMA Správa a údržba silnic Pardubického kraje, která má na starost krajské komunikace, se stará celkem o 3 132 kilometry silnic nižších tříd. Uplynulá zima byla k  silnicím vstřícná jen napůl. Zimní měsíce v  loňském roce byly podle ředitele SÚS Pardubického kraje Miroslava Němce pro krajské silničáře dokonce nejlevnější za dobu fungování kraje. Na zimní údržbu se vynaložily pouze 82 miliony korun. Rozdíl oproti roku 2010, kdy se za údržbu v  zimních měsících utratilo 155 milionů, je tedy značný. Peníze se ušetřily především za listopad a prosinec loňského roku. Zimní údržba v  prvních třech měsících tohoto roku už byla náročnější. SÚS Pardubického kraje má na tuto činnost v  celém letošním roce 120 milionů korun, což je v  porovnání s předchozími roky průměrná částka. „Za první tři měsíce máme celkové náklady na zimní údržbu cca 78 milionů korun,“ uvedl Miroslav Němec. Z  toho je zřejmé, že na listopad a prosinec

silničářům zbývá asi jen 35 procent finančních prostředků. Stěžovat si tentokrát nelze na míru poškození silnic po zimě. Ta je totiž nižší, než tomu bylo dříve. Na silnicích je méně děr i vyjetých kolejí, za což může poměrně málo dní s teplotami kolem bodu mrazu. STAV SILNIC JE NEUDRŽITELNÝ Bohužel na dlouhodobém chátrání krajských silnic se nemění nic. Nejsou peníze. „Provádějí se pouze lokální výspravy v  nejnutnějším rozsahu,“ říká Miroslav Němec a varuje, že na řadě komunikací nebyla už 10 let provedena žádná souvislá úprava povrchu. A to je v situaci, kdy stále stoupá počet kamionů na krajských silnicích, stav hraničící s krizí. Krajský radní pro dopravu Jan Tichý uvedl, že problém začíná výš než u kraje. „Kdo vidí, jak velké příspěvky dostáváme na opravy silnic, tomu je jasné, že stav silnic je absolutně neudržitelný,“ řekl radní. A nic se nezmění ani tento rok. Spíše naopak. Silničáři mají jen minimum financí na významnější opravy. Správa a údržba silnic tak vybrala desít-

ku nejhorších úseků, u kterých je nutné letos opravit povrch. A kde tyto černé úseky najdeme? Jde například o úsek mezi obcí Černovír a osadou Václavov na Orlickoústecku. Na Chrudimsku je v  nejhorším stavu silnice na trase Luže – Štěpánov. Ta by se mohla dočkat oprav za šest milionů korun. Celkem deset oprav, kdy dojde k  opravení povrchu a položení nového asfaltového koberce, by mělo stát 57 milionů korun. „I přes nízké náklady na zimní údržbu nejsou tyto akce finančně kryty. Řešení finanční otázky je záležitost naší organizace se zřizovatelem,“ doplnil Miroslav Němec. ROZSÁHLÁ REKONSTRUKCE ČEKÁ PARDUBICE Silnice tak zachraňují hlavně peníze z EU. ROP Severovýchod nedávno vyhlásil výzvu zaměřenou na silniční projekty. Pardubický kraj jí využil a zažádal o dotaci u devíti projektů. Mezi ty nejnákladnější patří modernizace dvou silnic v Pardubicích za 116 milionů, rekonstrukce silnice mezi Novým Dvorem a Nerozhovicemi za 111 milionů nebo druhá etapa modernizace křižovatky v  Poličce. Zda ale projekty obdrží dotaci, se dozvíme až za několik měsíců. Velkou akci chystá ŘSD v  Pardubicích. Letos by měla začít rozsáhlá rekonstrukce komunikací a soustavy křižovatek U Trojice. Stavba za více než

Vloni byl otevřen nově zrekonstruovaný úsek za 170 milionů ze Seče přes Běstvinu na hranice kraje. Podobně nákladných akcí se letos dočkáme nejdřív na podzim. zdroj: www.pardubickykraj.cz 800 milionů korun má být hotová v roce 2015 a její dopad na plynulost jízdy městem bude s  velkou pravděpodobností citelný. A diskuse probíhá i kolem R35, která spojí kraj s Moravou. Výstavba této komunikace se podle všeho posune až za opravu D1. Podle ministra dopravy Pavla Dobeše totiž naše nejvytíženější dálnice už na opravu moc dlouho čekat nemůže.

V souvislosti se špatným stavem komunikací nemá kraj zas tolik možností řešení. Nedávno byla dokončena aktualizace vybraných havarijních úseků v  kraji. „Je zde 50 úseků rozmístěných po celém kraji o celkové délce 120 kilometrů a odhadované ceny opravy cca 500 milionů,“ uvedl Miroslav Němec a dodal, že materiál bude kraj teprve projednávat. Filip Appl

3

STRUČNĚ A JASNĚ • Pardubický kraj má pátou nejlepší strategii podpory přímých zahraničních investic a patří mezi desítku investorsky nejatraktivnějších regionů východní Evropy. Hodnocení nezávislých odborníků zveřejnil britský časopis fDi Magazine. „Pardubický kraj se rozvíjí pozitivním směrem, což dosvědčují výsledky průzkumu. Jeho potenciálu už využila řada tuzemských i zahraničních firem,“ přidal se k hodnocení ministr průmyslu Martin Kuba. • Zastupitelstvo kraje schválilo rozdělení pěti milionů korun pro jednotky sboru dobrovolných hasičů. Hasiči si tak budou moci pořídit nové zásahové obleky nebo vozidla. Výše peněz je přitom stabilní. Finance se rozdělují se podle pravidel schválených na celé volební období. „Navzdory stále sílícím úsporným opatřením drží kraj poslední čtyři roky dotaci ve stejné výši,“ řekl hejtman kraje Radko Martínek. • Proběhlo první společné jednání Koordinační a řídící skupiny ve zdravotnictví. Tu ustanovila krajská rada s  cílem připravit kroky k  finanční stabilizaci nemocnic. Podle radního pro oblast zdravotnictví Martina Netolického se skupina shodla na společném nákupu zboží a léčiv do nemocnic. „Určili jsme také pracovní skupinu, která aktivně přichystá konkrétní možnosti realizace tohoto stabilizačního opatření,“ řekl radní. PREZENTACE

ELTON hodinářská představila další modely pro letošní olympiádu Společnost ELTON hodinářská z Nového Města nad Metují, jediný český výrobce hodinek značky PRIM s více než 60 lety tradice, je oficiálním dodavatelem Českého olympijského týmu pro letošní hry v Londýně. Po sportovním modelu PRIM CZECH TEAM I., který byl veřejnosti před-

staven loni na podzim, přichází nyní společnost ELTON hodinářská s další-

mi modely z olympijské kolekce. Předně jsou to hodinky s  názvem PRIM CZECH TEAM II., určené pro všechny české olympioniky. Jedná se o unisexové sportovní hodinky, dostupné ve čtyřech různých barvách – bílé, modré, červené a černé. Jejich sportovní vzhled podtrhuje ocelové pouzdro s  otočným kroužkem o průměru 41 mm, které ukrývá švýcarský bateriový strojek Ronda. Tyto hodinky budou volně dostupné i pro fanoušky našich olympioniků. Dalším modelem pro tuto výjimečnou sportovní událost je PRIM IGEN 45 v limitované edici OH 2012 LONDON o počtu pouhých 50 kusů. Model vychází z tradičního sportovního modelu, pouzdro o průměru 45 mm je vyrobeno z oceli a osazen je mechanickým strojkem PRIM, kalibr 98, který může majitel obdivovat přes průhledné zadní víko. Opravdovým unikátem je pak limitovaná edice modelu PRIM Diplomat 40

OH 2012 LONDON. Tato edice vznikla v počtu 100 kusů a odměnou budou

hodinky pro každého sportovce, který na olympiádě v Londýně získá medaili. PRIM Diplomat patří mezi nejexkluzivnější modely značky. Ocelové pouzdro v  nadčasovém elegantním designu, s  průhledem na mechanický strojek PRIM, kalibr 98 nabízí, stejně jako model IGEN, možnost vyfrézovat jméno majitele, nebo jiné individuální sdělení. 50 kusů z  limitované edice je určeno pro volný prodej – tyto hodinky jsou ideálním tipem na luxusní a zároveň unikátní dárek pro všechny fanoušky českého sportu.

Více informací naleznete na www.prim.cz

4

PRAHA

KN |duben 2012 |

STRUČNĚ A JASNĚ • Praha spustila dva nové weby k  projektům zaměřeným na seniory a děti. Ty probíhají pod záštitou radní pro oblast školství Heleny Chudomelové. „Jsem ráda, že mohu podpořit projekt, který přispívá ke zlepšování mezigeneračních vztahů a podporuje hodnoty, jakými jsou aktivní stáří a dětství,“ uvedla radní. Stránky projektů jsou na www. beneficnibeh.cz a bezpecnostniprupravadeti.praha.eu. • Do provozu byla uvedena dvě nově zrekonstruovaná dětská hřiště ve správě hlavního města Prahy – na Petříně a v Letenských sadech. Praha v  současnosti spravuje celkem 22 hřiště. Tato dvě byla podle radního Radka Lohynského v  nejhorším stavu. „I proto bylo v roce 2010 rozhodnuto o jejich celkové rekonstrukci a modernizaci, která skončila dnešním symbolickým předáním klíčů jejich budoucím uživatelům,“ uvedl radní. • S dobrou i špatnou zprávou přišel magistrát. Počet výherních hracích přístrojů na území Prahy trvale klesá, naopak interaktivních videoloterních terminálů přibývá. „Na růstu počtu interaktivních videoloterních terminálů se podílí především tříleté období, po které se nová vyhláška nevztahuje na dříve vydaná povolení k provozování terminálů,“ řekl primátor Bohuslav Svoboda. Podle něj je na vině i nečinnost úředníků ministerstva financí.

Prahu čeká řada silničních prací. Nejvíc uzavírek bude v létě Stejně jako v  loňském roce i letos budou probíhat na území hlavního města Prahy desítky dopravních staveb. Víc než kde jinde je v Praze důležité správné načasování prací, protože každé omezení dopravy s sebou přináší velké komplikace. Ty s sebou každoročně nese i zima. Tentokrát lze ale mluvit z tohoto hlediska o štěstí. Zimní měsíce byly mírné a pražští silničáři si tak mohli po několika letech oddechnout.

TÉMA O údržbu silnic na území Prahy se stará Technická správa komunikací. Pražská síť v současnosti zahrnuje asi 3 713 kilometry silnic, z toho 2 193 kilometry spravuje právě TSK. Za  zbytek jsou zodpovědní ostatní správci jako například stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic. TSK se rovněž postará o 270 hektarů nemotoristických komunikací jako jsou chodníky, náměstí nebo pěší zóny. Díky mírnějšímu průběhu zimy nedošlo letos na pražských komunikacích k takovému poškození, jako tomu bylo v  minulých letech. Že se zimní měsíce na stavu komunikací tentokrát tak zásadně nepodepsaly, potvrdil Krajským novinám i tiskový mluvčí Technické správy komunikací hl. m. Prahy Tomáš Mrázek. „I když k poškození došlo, nebylo tak výrazné jako v  předešlých letech,“ řekl mluvčí. V  loňském roce stála zima Prahu přes 665 milionů

korun. O rok dříve dokonce 730 milionů korun. Tehdy měli ale pracovníci TSK co dělat s velkým množstvím sněhu, který značně komplikoval dopravu. To tentokrát prakticky odpadlo. Pro tuto zimu bylo vedením města vyčleněno na údržbu silnic 700 milionů korun. Tiskový mluvčí Mrázek uvedl, že prozatím není možné přesně vyčíslit, kolik peněz zimní údržba stála. „Zima úředně skončila 31. 3. a v tuto chvíli stále přicházejí faktury.“ NAHLÁŠENO PŘES 150 STAVEB Že ale město na letošní mírné zimě ušetřilo, je velmi pravděpodobné a lze tak očekávat, že budou celkové náklady nižší než loňských 665 milionů. Peníze navíc by tak mohly jít na jarní odstraňování děr na komunikacích a chodnících v hlavním městě. Jakékoliv finance nad rámec očekávání přitom město velmi potřebuje. Šetří se totiž všude a silnice nejsou výjimkou. Samotné Technické správě komunikací byl podle tiskového mluvčího snížen

Dostavba Pražského okruhu je pro Prahu i pro ŘSD klíčovým projektem. Prozatím je hotová asi jen půlka 83kilometrové stavby. zdroj: Aktron /wikimedia commons rozpočet na běžné výdaje a tedy tím pádem i na běžnou zimní i letní údržbu komunikací. „Zároveň dostaneme méně od Státního fondu dopravní infrastruktury. Budeme se s tím muset vyrovnat a bedlivě zvažovat kam každou korunu vydáme,“ řekl Tomáš Mrázek. Přestože peněz na silnice spíše ubývá než naopak, i letos se obyvatelé Prahy dočkají celé řady stavebních či rekonstrukčních akcí na území města. Podle náměstka primátora pro dopravu Josefa Noska bylo nahlášeno přes 150 stavebních akcí s dopadem na dopravu. Jejich průběh magistrát koordinuje s  TSK i se samotnými investory. Nejvíc akcí proběhne v  letních měsících. „Po zkušenostech z předchozích let budou práce plánované na prázdniny

zorganizovány tak, aby končily před posledním prázdninovým víkendem,“ uvedl náměstek primátora pro dopravu Josef Nosek (ODS). DALŠI ÚSEK OKRUHU NEJDŘÍV V ROCE 2016 Na začátku dubna například začala rekonstrukce Michelské ulice. Celkové náklady na opravy, které probíhaly už minulý rok, vystoupaly na 106 milionů korun. Pokračování stavby přitom bylo ještě na začátku února v problémech. V rozpočtu TSK na dokončení oprav chybělo 50 milionů. V současnosti už ale podle tiskové mluvčí hlavního města Terezy Krásenské práce běží. „Práce jsou rozděleny do třech fází a potrvají do 30. září,“ upřesnila

tisková mluvčí. Z  letních investičních akcí lze jmenovat pokračování oprav v ulici 5. května. Zatímco menších silničních projektů letos v  Praze proběhne několik desítek, toho nejdůležitějšího, totiž dostavby vnějšího silničního okruhu, se obyvatelé dočkají zřejmě až v  roce 2016. Pokračování výstavby okruhu, který uleví obyvatelům města od kamionů, se nyní alespoň podařilo rozhýbat. Hlavní město podepsalo nedávno s  ministerstvem dopravy memorandum o spolupráci na dopravních projektech. Nejpozději příští rok by se tak mělo podařit získat územní rozhodnutí na důležitý úsek od D1 po Běchovice. Na stavbu za 12 miliard chce ministerstvo dopravy získat dotaci z EU. Filip Appl

STŘEDOČESKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ • Novou cyklostezkou, která měří 7,7 kilometru, se mohou pochlubit na Kladensku. Spojuje Kladno s  Malými Kyšicemi a prochází také obcemi Velká Dobrá, Pletený Újezd, Braškov, Kyšice, Horní Bezděkov a Unhošť. Projekt, který stál 19,5 milionu korun, byl podpořen z ROP Střední Čechy. Na trase se vybudovalo 12 informačních cedulí, osm naučných cedulí zaměřených na rostliny a zvířata žijící v okolí a peníze zbyly také na stoly a lavičky. • Začátkem dubna se v  kraji uskutečnila konference na téma „Osoby se zdravotním postižením ve Středočeském kraji a legislativní změny – rok 2012“. Jde o aktivitu, která rozpracovává opatření a cíle vyplývající z Plánu vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením Středočeského kraje na období 2011 - 2013. Návštěvníci si mimo jiné poslechli kritickou zprávu o dopadech sociální reformy na osoby se zdravotním postižením. • Zástupci Středočeského kraje se setkali s  delegací partnerského regionu Opolské vojvodství. Setkání se uskutečnilo v  rámci projektu Partnerství Comenius Regio, jehož tématem je odborné vzdělávání. V  rámci pracovního setkání zástupci Opolského vojvodství navštívili partnerskou střední odbornou školu, kde proběhlo zhodnocení výsledků práce v  projektu za uplynulé období. Šlo o jednu z posledních aktivit projektu. Ten totiž letos končí.

Kraj ušetřil na zimní údržbě i na škodách Náklady na zimní údržbu zatím nejsou ve Středočeském kraji definitivně vyčísleny. Už nyní je však jasné, že oproti minulým letům byla letos zima mírnější a ani zimní údržba tak nemusela být tak nákladná. Přesto ani po této zimě se silnicím ve středních Čechách nevyhne množství výtluků. A také letos čekají kraj nejen opravy po zimě, ale i letní silniční rekonstrukce.

TÉMA Díky mírnější zimě, kdy prakticky chyběla období s  teplotami kolem bodu mrazu, letos nejsou škody na silnicích takové jako v loňském roce, kdy vozovky místy připomínaly spíš polní cesty než asfaltové komunikace. Podle krajského náměstka pro dopravní oblast Robina Povšíka byly náklady na zimní údržbu těchto komunikací zhruba o 80 milionů korun nižší než v loňském roce. „Zimní údržba ve Středočeském kraji dosud stála dvě stě třicet milionů korun,“ doplnila údaj tisková mluvčí kraje Berill Mascheková. Podle ní ale nemusí být tato suma definitivní. A ušetřené peníze by měly být vidět. Kraj je chce použít na opravy silnic po zimě. Některé komunikace se tak tento rok dočkají komplexnější renovace a víc peněz bude mít kraj i na důležité práce, jako je sekání trávy kolem silnic. Peněz přitom letos půjde do krajských silnic opravdu úctyhodné množství. Kraj předpokládá, že do rekonstrukcí, údržby i výstavby silnic půjde tento rok okolo tří miliard korun.

Podle náměstka Robina Povšíka jsou v  této sumě už započítány jak finance z krajského rozpočtu, tak dotace z evropských fondů. A zatímco úsporu za zimní údržbu kraj odhadl na zmíněných 80 milionů, náklady, které kraj uspořil za škody, které zima způsobuje, mohou být ještě vyšší. Podle informací z  kraje budou zřejmě přesahovat částku 100 milionů korun. JE NUTNÉ NAJÍT NOVÉ ZPŮSOBY FINANCOVÁNÍ

S  financováním pomáhá ROP Střední Čechy. Jedním z  posledních dokončených projektů je oprava silnice 605 v Žebráku. Dotace činila 47,5 milionu korun. zdroj: www.ropstrednicechy.cz

Ani takové úspory však neznamenají dostatek peněz pro silnice v kraji. Vedení regionu si tak musí pomáhat především evropskými fondy nebo tzv. odloženým financováním. Jde vlastně o jakýsi dodavatelský úvěr s  nulovým navýšením. V praxi to probíhá dohodou mezi krajem a dodavatelskými firmami o odložení splatnosti faktur na dva roky. V  loňském roce byl tímto způsobem financován například průtah Hostomicemi nebo Poděbrady nebo nová silnice u Jílového. I letos by na tento nástroj mělo dojít, což se ale nelíbí některým opozičním zastupitelům. Podle předsedkyně kontrolního výboru krajského zastupitelstva Dagmar

Nohýnkové z  ODS jde o skryté úvěrování, které kraj zatěžuje do budoucna. I přes zmíněné nástroje ale peníze, které jdou do krajských silnic, nestačí. Náměstek hejtmana varuje, že se kraj do budoucna neobejde bez nových finančních zdrojů. S  řešením by podle něj měl přijít především stát. „Pokud se nenajde nový mechanismus, hrozí do několika let rozpad silniční sítě. Zdroje EU byly jen krátkodobou záplatou, kraje na zabezpečení silnic potřebují desítky miliard,“ řekl Krajským novinám Povšík. Komunikací druhých a třetích tříd má přitom Středočeský kraj ve svém vlastnictví 8 650 kilometrů.

PROJEKTY ZA STOVKY MILIONŮ Mezi největší letošní investice do silniční infrastruktury patří především začátek stavby Severovýchodní tangenty v  Mladé Boleslavi. Středočeský kraj na tomto projektu, který bude stát přes 280 milionů korun, spolupracuje s  Mladou Boleslaví. Stavební práce by měly začít na konci léta a potrvají do podzimních měsíců roku 2013. Budou se také stavět mosty. Už třetím rokem pokračuje projekt na silnici 610 Brandýský most. Akce financovaná EU bude letos dokončena. Nového mostu se do-

čkají i v  Poděbradech. Přijde na 240 milionů korun. Z  dalších projektů jmenuje Robin Povšík dokončení silnice mezi Rakovníkem a Zavidovem za zhruba 150 milionů korun nebo začátek výstavby silnice mezi Čechticemi a Loktem za zhruba 96 milionů. Některé silnice už byly letos opraveny. Slavnostně otevřena byla komunikace v  Žebráku. Na rekonstrukci za více než 50 milionů přispěl ROP Střední Čechy. Rekonstrukcí prošel také úsek mezi Dolním Bezděkovem a Bratronicemi, který byl opraven v  rámci zmíněného programu Odložené financování. Filip Appl

PREZENTACE

KN |duben 2012 |

5

Nestůjte na dešti, pojďte se schovat…

Něco zažít v krytém lezeckém centru v Liberci. Instruktoři se tu věnují zkušeným sportovcům i laikům, školákům, a dokonce i zdravotně postiženým lidem.

A taky se něco dozvědět třeba v českolipském archeologickém muzeu otevřeném ve středověké šatlavě nebo v interaktivním Centru textilního tisku u vodního hradu Lipý.

Poznat české tradice a stará řemesla v Kamenářském domě v Turnově, který je součástí Muzea Českého ráje. Poznáte, jak se vyrábí foukané figurky, skleněné korálky a bižuterie, nebo co dokážou řezbáři se dřevem. Usínat ve stanu, karavanu či v bungalovu vedle výběhu afrických zvířat v Safari Kempu u ZOO Dvůr Králové.

Zaplavat si v krytém bazénu v Litomyšli.

Zajít v Třeskoprskách, vlastně v Doksech, do Muzea Čtyřlístku a vyrazit na kole nebo po svých po Jarmilině stezce.

Vydat se na kole či pěšky po Kralicku. Konkrétně třeba na Dolní Moravu, kde je více než kilometrová bobová dráha či lanové centrum. V přírodním parku Suchý vrch a Buková hora jsou zase značené turistické stezky i cyklotrasy. Výlet po komplexu objektů pevnostního opevnění zakončete ve Vojenském muzeu v Králíkách.

Vstřebat trochu adrenalinu na více než kilometrové bobové dráze v Obřím Sudu v Javorníku u Jeřmanic.

Potěšit se v liberecké ZOO. Návštěvníky zahrady navigují tabule, které pomáhají s orientací i zrakově postiženým.

Tyto a stovky dalších projektů spolufinancoval

REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM SEVEROVÝCHOD EVROPSKÁ STŘECHA Pardubického, Libereckého a Královéhradeckého kraje

www.rada-severovychod.cz

6

KN |duben 2012|

ROZHOVOR

„Nelíbí se mi, že jsme fíkovým listem na ohanbí říká lídr křesťanskodemokratické kandidátky ve Zlínském kraji Jiří Čunek Začátek tohoto rozhovoru byl trošku obrácený – první otázku položil ten, který pak sám odpovídal na všechny následující. Ještě před tím, než diktafon začal zaznamenávat první věty, ho totiž zajímalo, proč někdo kvůli rozhovoru jede tři hodiny autem tam a tři hodiny zpátky, aby si pak povídal s jedním z mnoha lídrů jednoho z mnoha politických subjektů, které půjdou na podzim do krajských voleb. Odpověď na otázku, proč jet za Jiřím Čunkem tři hodiny v hnusném dubnovém počasí, přespávat ve vsetínském hotelu a brzy ráno čekat před jeho senátorskou kanceláří, je ale snadná. Pravda, kandidátů na hejtmana je hodně, ovšem většinou se rekrutují buď ze stávajících nebo bývalých krajských politiků, případně jsou to z novinářského hlediska „nounejmové“. Málokdo z nich je přitom tak polarizující jako právě Jiří Čunek. Napadá mě přirovnání k výstřelkům automobilového designu – lidé je buď nekriticky obdivují nebo nenávidí. Stejné je to u politika, který se zřejmě nejvíc zviditelnil jako starosta Vsetína razantním přístupem ke zdejším Romům a nyní, po šesti letech v senátu, se bude jako lídr kandidátky křesťanských demokratů ucházet o přízeň elektorátu v boji o vládu nad Zlínským krajem. V  politice jste se už pohyboval v  tom základním patře, tedy v  komunální sféře, byl jste i ve vrcholové politice jako vicepremiér, nyní se chcete dostat do mezipatra, tedy na krajskou úroveň. Proč jste se rozhodl vést v krajských volbách kandidátku KDUČSL? Rozhodl jsem se proto, že vidím, že politici, poslanci, senátoři zasahují do krajských voleb a já jsem se tímto způsobem rozhodl také pomoct kandidátce. Stál jsem před rozhodnutím pomáhat ji na čtyřicátém místě nebo nabídnout své jméno a nechat na rozhodnutí kolegů, jestli je dobré pro první místo. A oni si mne vybrali… Na podzim, v  době konání krajských voleb, vám zároveň končí váš šestiletý senátorský mandát. Omlouvám se za svou neznalost, ale budete se o voličské hlasy ucházet pouze v  krajských volbách nebo chcete obhájit i křeslo senátora? Samozřejmě. Pokud by vám vyšlo oboje, tedy získal byste post ve vedení Zlínského kraje a zároveň byste obhájil senátorské křeslo, vykonával byste tyto funkce paralelně nebo byste si zvolil mezi získanými mandáty? Zcela jistě bych vykonával práci krajského politika a senátora paralelně. Vidím v tom určitou výhodu. Nakonec je vidět, že Hašek a Rath jsou zároveň hejtmani i poslanci a máte tady i hejtmany Moravskoslezského a Olomouckého kraje, kteří jsou zároveň mými kolegy v Senátu. Z pozice hejtmana lze daleko významněji připravovat některé senátorské věci. Na mysli mám teď to, že bych například daleko více využíval možnosti, kterou kraje mají, totiž připravovat a předkládat změny zákonů. Přece jenom, když změnu zákona navrhuje jeden senátor nebo poslanec, je to jiná síla, než když ji navrhuje celý kraj. Navíc znám způsob fungování radnic, ministerstev, ale i kraje, takže si umím představit, že obě zmíněné funkce dokážu vykonávat efektivně a tak, aby to bylo přínosné pro kraj. Zmínil jste zákonodárnou iniciativu krajů, zároveň ale jistě víte, že vyjma zákonů týkajících se změny názvu kraje padly všechny krajské návrhy v  Praze pod stůl. Ale to nyní nechci rozvádět, spíš využiju toho, že jste mi nahrál na mou oblíbenou otázku – jaký je váš názor na to, že by zmíněný Senát netvořili ve speciálních volbách volení senátoři, ale automaticky by se senátory stávali lidé z vedení krajských samospráv? Tedy, že by horní parlamentní komora byla tvořená zástupci regionů. Nebyl bych rád, kdyby k  takové změně došlo a řeknu vám také proč. Volba do Senátu je dnes nejpodobnější tomu, jak se bude volit prezident. Umožňuje to volit osobnosti. Bohužel si mno-

zí lidé nechtějí uvědomit skutečnost, že by do Senátu měli volit toho, koho znají, komu dají svou důvěru a neměli by volit legendární Klausovu tenisovou raketu. Tím narážím na doby, kdy měli občanští demokraté tak velké preference, že vznikl bonmot, že by byla zvolena i Klausova tenisová raketa, protože má značku ODS. To se děje stále, v Senátu je spousta lidí, kteří mají nějakou značku, ale žádnými osobnostmi nejsou. To ale není systémem voleb, je to otázka přístupu voličů. Ten, kdo je zvolen a není výraznou osobností, nejsou známy jeho názory, úspěchy nebo neúspěchy jeho práce v  regionu, ten reprezentuje jenom stranu. Ale od toho máme sněmovnu, tam se volí tímto způsobem. A velmi podobným způsobem jako do sněmovny se volí i do krajských samospráv. Vyhraje nějaká strana a ta pak sama vládne, vyhraje-li dostatečně, nebo v  nějaké koalici a hejtman přitom nemusí být nejlepším z nich. Může být jen nejkompromisnější z  nich. Takže hejtmanem se může stát ten, kdo nejméně vadí nebo dokonce ten, který všem vyhovuje, tedy i lobistickým skupinám. Provázanost velkých stran je u nás tak značná, že je naivní myslet si, že tady fungují dvě velké protichůdné strany nabízející různá řešení. U nás je to tak, že strany proti sobě na oko bojují a uvnitř jsou lobisté, kteří spolu úzce spolupracují. Jsem přesvědčen, že je nutné změnit volební zákon o volbách do směnovny tak, aby sice stranický systém zůstal, přitom aby měl člověk daleko větší sílu svého hlasu prostřednictvím kroužkování. Zároveň stojím za tím, aby Senát byl volen tak jak je s tím, že tam lidé budou volit osobnosti a ne zástupce politických stran. Pokud bychom udělali propojení krajské a senátní politiky automaticky, měli bychom tady dvě parlamentní komory, které by byly de facto stejně složené. A to je princip, který by mi na tom vadil. Kladete důraz na volbu výrazných osobností a ptáte se mě, zda mi stojí za to jezdit kvůli našemu rozhovoru dvě stě kilometrů… Víte samozřejmě sám, že jste velmi výraznou osobností a vědí to jistě i vaši spolustraníci, kteří už koncem loňského roku rozhodli, že budete stát v čele kandidátky. Přestože je už od té doby známo, že vedete kandidátku KDU-ČSL do krajských voleb, v  lednovém průzkumu volebních preferencí jste dosáhli jen 8,6 %. Zajímá mě jednak, co takhle nízkému preferenčnímu procentu pro krajské volby ve vašem kraji říkáte, zajímá mě ale také, jestli to podle vás není jen pokračováním ústupu KDU-ČSL ze slávy? Když se podíváte na trend, který KDUČSL má, tak uvidíte, že každé volby má méně. Jsem přesvědčen, a proto jsem se také postavil do čela kandidátky, že ten trend můžeme obrátit.

Myslím si, že mí spolustraníci cítili, že do krajských voleb se kvůli tomu, co se děje ve velké politice, natolik změní voličské preference, že budou volit více osobnosti, které nejsou rozbředlé. Já nejsem vlažný, já jsem buď pro někoho horký nebo pro někoho studený, jsem buď velmi přijatelný nebo velmi nepřijatelný. O problémech mluvím a zároveň je řeším, je mi cizí mlácení prázdné slámy. Myslím, že nyní se doba obrací a lidé vidí, že v  politických stranách jsou lidé bez tvaru, kterým je jedno komu slouží a „jedou“ tzv. na sebe a tím prohlubují marasmus, který tady je. Protože jsme ve Zlínském kraji, kde lidé vidí, co jsem na Vsetíně udělal, jak jsem se choval a zda je pravda, co se o mě píše, si mohou říct, že Čunek je pro jisté pražské kruhy nepřijatelný, ale je to proto, že chce a dokáže věci posunout k řešení.

nemají peníze. Myslíte si, že existuje cesta, jak najít další zdroje, třeba budeme-li se bavit o mýtném na krajských silnicích nebo o vyjednávání se státem o přidání peněz? Myslím si, že cesta mýtného, tedy jeho vybírání a správa, je špatná a já pro ni nejsem. Muselo by se nejprve určit, pro koho by platilo nad kolik tun, zda autobusy ano nebo ne, to zkrátka zvyšuje náklad. Za druhé je to spíš otázka RUDu, tedy rozpočtového určení daní, které má příjem krajů řešit. Místo mýtného, bych volil jiné nastavení výběru daní tak, že budou existovat různé sazby daně pro různě výdělečné skupiny. Zkrátka tak, aby solidarita těch, kteří vydělávají hodně s těmi, kteří vydělávají málo, byla větší a tyto daně pak šly na věci, jež slouží všem. Cestou mýtného bych určitě nešel.

Přeložím-li vaše slova, je tedy řešení propadu preferencí KDU-ČSL v nabídce výrazných osobností, které dokážou oslovit voliče. Vy jste mi ale utekl z  lopaty v  otázce, kdy už byla známá výrazná osobnost v  čele vaší kandidátky a přesto jste si v průzkumu nestáli příliš dobře. Tedy, pokud 8,6 % nepovažujete za slušné číslo… To číslo je velmi nízké a určitě musí být minimálně dvojnásobné. A ačkoliv bylo známé jméno lídra, nebyla známá řada jiných věcí, které jsou vidět teď – jak se vlastně ta politika v Praze dělá, jaké cíle někteří sledují, včetně odposlechů…

Teď možná ještě více propojíme vaši pražskou práci s  regionem. Byl jste ministrem pro místní rozvoj, stál jste tedy v  čele ministerstva, které má na starosti administraci evropských fondů. Kraje, respektive jejich rozšířená podoba, tedy NUTSy, mají svoje ROPy. Nyní je velký boj mezi Prahou a regiony o to, jak bude vypadat čerpání v  dalším programovém období, a především o to, zda budou regionální operační programy zachovány. Jak byste se na to jako hejtman díval, pokud by se znovu čerpaly evropské fondy pouze centrálně? Jako ministr pro místní rozvoj jsem se svými spolupracovníky podpořil ROPy a dal jsem peníze k rozdělením NUTSům. Myslím si, že ta myšlenka byla dobrá a pomiňme nyní to, zda to kraje vyřešily kompetentně a nekorupčně. Mnohde, jak se ukázalo, ne. Ale to je selhání člověka, několika jednotlivců, možná slabé kontroly systému. V každém případě ten počin dát čerpání regionům byl správný. Dneska, když se o tom bavíme, je už odehráno, už jsou ROPy téměř vyčerpány, takže to už nestojí za diskuzi. Ovšem pozor, pro příští programové období to už není diskuze krajských politiků, dokonce to není diskuze jenom národních politiků, ale je to diskuze s Evropou. Konečné určení, jestli budou státy získávat prostředky podle HDP státu nebo HDP regionů, to ještě není rozhodnuto. Jako ministr jsem byl zásadně pro to, abychom poměřovali HDP regionů a ne státu. Podporuji větší zapojení starostů do rozhodování o budoucích ROPech, zároveň bych chtěl, aby národních programů bylo příště daleko méně. Způsob, kdy existuje čtyřiadvacet programů, je velmi prokorupční. Ideální pro národní dotace je jeden program se silnou kontrolou.

…myslíte, že to číslo bylo tak nízké proto, že v té době nedošlo ještě k naštvání lidí „Veverkami“? Ne, ten marasmus politiky přece není ve „Veverkách“, díky nim se jen dostal na povrch, ale je přece v  té kmotrovské ODS, je v té sociální demokracii, kde lidé s těmi kmotry pečou úplně stejně. Politika je prorostlá lidmi, kteří s ní hýbou ne pro lidi ale pro sebe. A to se za posledních pár týdnů zvýraznilo daleko více. A to zviditelnění vám pomůže ke zvednutí preferencí? Určitě. Trochu jsme se pustili do politického teoretizování, teď bych se chtěl pustit do konkrétních krajských otázek. Jako první téma bych otevřel dopravu. Co v této oblasti Zlínský kraj trápí a co by se s tím dalo dělat? Jedna věc je, jak vypadají cesty, druhá kolik peněz na to kraj má. Jsem přesvědčen, že lze v  dopravě a investicích řádným a plošným výběrovým řízením ušetřit peníze a ty pak reinvestovat do toho, aby cesty podle toho vypadaly. Myslím si ale, že doprava není stěžejním problémem, to je technická záležitost, která sahá do citlivé oblasti, což jsou veřejné zakázky. Jsem přesvědčen a vím to od podnikatelů v tomto kraji, že tady jsou vícerychlostní podnikatelé, kteří jsou blízkými přáteli kraje, a ti zakázky získávají a ti ostatní je nezískávají. Nevěřím tomu, že je to jen tím, že některé firmy dávají stále špatné nabídky a jiní dobré. Je to především tím, že někteří mají víc informací, jsou tím pádem líp vybaveni a soutěž pak není zdravá. Druhý problém, který kraj má a který je potřeba zásadním způsobem uchopit, jsou nemocnice… …ke zdravotnictví se určitě dostaneme, ale já chci ještě zůstat u dopravy. Využiju toho, že propojujete regionální a centrální politiku, protože silnice byly na kraje převedeny ze státu a byly převedeny ve výrazně podfinancovaném stavu a kraje na jejich opravy

Vy sám máte bohaté zkušenosti s  obviňováním, které má vést k  odstranění někoho nepohodlného. Zmínili jsme problémy některých regionů a víme o kauzách, které jsou s  regionálním čerpáním evropských dotací spojené a které nemají konkrétní konce. Nemáte pocit, že právě tyto aféry mají souvislost s bojem o existenci ROPů? Kvůli lobistickému způsobu řízení tohoto státu a také některých krajů ano. Vždyť tady si firmy dokonce píší zákony a dávají je politikům. Podívejte se například na ČEZ, tady jsou všechny zákony ve prospěch ČEZu a jeho dceřiných společností. Důsledkem toho je tak ohromná cena elektřiny, jakou máme my. Jediným řešením je přetnout tyto vazby, kdy do politiky nepůjdou nějaké stranické figurky, ale budou voleny osobnosti, které za svou práci ponesou přímou odpovědnost.

Tím, že dnes jsou nejen politici, ale někteří státní zástupci a dokonce někteří soudci ovládáni stejnými vlivovými skupinami, dochází k  tomu, že se některé udání šetří a některé nešetří. Většinou je to tak, že tam, kde utíkají miliardy, tam se to nešetří a tam, kde utíkají stokoruny nebo jde o křivá obvinění, tam se to šetří s velkou parádou a s asistencí médií. Tak se upravuje veřejné mínění a může se takovým způsobem vytvořit argument, aby peníze na kraje nešly. Myslím si ale, že chyby se staly. To se ale dá centrálně řešit tak, že budou nejenom výběrové týmy, ale bude výběr projektů pod kontrolou občanů, či jak jsem už řekl, všech starostů regionu, kteří by se mohli k výběru projektů vyjádřit. Tak se korupce výrazně omezí. Koukám, že se nám v  rozhovoru začínají hromadit tvrzení, která by mohla

ROZHOVOR

KN | duben 2012 |

7

í koalice ČSSD a ODS,“ se chrání, je fakt a změna tohoto stavu musí nastat. Máte problém s  privatizací nemocnic jako celku nebo i s  puštěním soukromého sektoru do některé z  jejich částí? To se musí zvážit, samozřejmě, ale právě přes subdodávky se odčerpávají peníze. Vytvoří se náklady, které jakoby ta nemocnice spotřebovala, ale pak se ukáže, že například prádelna tam pere za daleko větší peníze než jinde. Nejdůležitější je podle mého centrální řízení nemocnic, ne že se každá nemocnice bude řítit kam sama chce podle svého vedení, ale že se kraj bude chovat jako skutečný vlastník a bude mít odpovědnost a pravomoc vůči všem nemocnicím. Jsem přesvědčen, že to bude znamenat zvýšení kvality a snížení nákladů. A pak se ukáže, co je výhodné z těchto obslužných provozů, zda je lepší subdodávka nebo vlastní činnost. Ale moc tomu nevěřím, domnívám se, že při tak velkém objemu se vyplatí, aby třeba zmíněná prádelna byla krajská. Samozřejmě ale nechci zakládat pekárnu na vlastní rohlíky… Vraťme se zpět k politice a volebnímu boji, který vás čeká. V  současné době KDU-ČSL ve Zlínském kraji nejmenší součástí koalice, kterou vedle ní tvoří ČSSD a ODS. V minulém volebním období to bylo stejné, vládla ODS s ČSSD, vy jste byli v radě do počtu… V krajském zastupitelstvu nejsem a přiznám se, že se mi nelíbí, že jsme fíkovým listem na ohanbí koalice ODS a ČSSD. Není to nestrategické tvrzení, pokud by volby rozdaly karty podobně jako v  předchozích případech a vy byste pak měli s  těmito stranami vyjednávat? Já jsem přímý člověk a vidím, že reálná schopnost našich zástupců měnit nějaké věci a zasahovat do toho, do čeho bychom chtěli, je mizivá. Prosazuji jasnou a otevřenou politiku a ne politiku těch, kteří se za každou cenu musí uchýlit pod nějaká křídla, aby měli nějakou funkci. A jsem přesvědčen, že tak dlouhé spojení ODS a ČSSD, jaké máme ve vedení Zlínského kraje, se nějak projevuje a je zhoubné.

zavánět žalobou. Tak pojďme dál. Už v pasáži o dopravě jste se mi snažil utéct ke zdravotnictví, tak vás tam na chviličku pustím. Problém s touto oblastí mají prakticky všechny kraje, chybí peníze, kterých na zdravotnictví není dostatek nikde na světě. Nepředpokládám, že byste jako křesťanský demokrat chtěl ze zdravotnictví dělat byznys, jak ale zajistit dostatek peněz a jak zároveň řešit disproporce, které jsou mezi krajskými nemocnicemi a státními nemocnicemi? To doufám, že je otázka, která se už řeší a vyřešit se musí. Platba za odstranění slepého střeva musí být stejná kdekoliv v České republice. Jsem pro platbu za výkony a ministr Heger, případně jakýkoliv ministr, který přijde, musí zajistit, aby se srovnaly platby za výkony. Za stejný výkon musí být stejné peníze jak v Praze, tak v Hradci Králové, jak v krajské, tak ve státní nemocnici.

Co se týká peněz na zdravotnictví v kraji, tady je to cesta úspor. Ve Zlínském kraji máme čtyři nemocnice a já budu prosazovat, aby tyto nemocnice měly jedno vedení. Bude jeden, třeba generální ředitel, na nákupy všech materiálů bude centrální komise, kde budou zástupci všech nemocnic a nakupovat se bude otevřeným výběrovým řízením umožňujícím co největší množství nabídek. Pak může dojít k úsporám v mnoha oblastech, ať je to farmaceutický materiál, potraviny a řada dalších věcí. Cílem přitom je, aby všechny nemocnice měly stejný standard a poskytovaly stejně dobrou službu. Podle mého názoru má být nemocnice veřejnou službou a jsem přesvědčen, že je to jen věcí řízení a managementu a není to otázka vlastnictví. To, že to tady příliš dobře neumíme, protože z veřejného majetku se vždycky krade a soukromý

Možná se teď budete zlobit, ale není v  podání KDU-ČSL tak trochu folklór být v  koalici jen proto, aby byla u moci? Myslím, že to u některých jedinců nemůžu vyloučit. Jako strana jsme tento princip „být při tom“ určitě už dávno odvrhli, protože Šrámek, když toto heslo praktikoval, tak to přece jenom byla jiná, prvorepubliková, válečná a těsně poválečná doba. Ale vydrželo vám to dlouho… Vydrželo to dlouho, určitě, nicméně já účast ČSL v čele s Plojharem ve vláděpo roce 1948 považuji pouze za kolaboraci. Pojďme zpět do Zlínského kraje a k blížícím se krajským volbám. Vy vedete kandidátku křesťanských demokratů, v  nabídce voličům se objeví za sociální demokraty stávající hejtman Stanislav Mišák a chybět nebude předpokládám ani jeho předchůdce a současný vicehejtman Libor Lukáš. Zkuste tyto své konkurenty ohodnotit. To neudělám, protože kritizuji jejich propojení, kritizuji negativní důsledky tohoto spojení, ale lidi konkrétně hodnotit nechci. Ať je zhodnotí občané. Každý z voličů má svůj rozum a potom, co se nyní děje ve velké politice, budou snad

voliči k  volbám přistupovat více zodpovědně a budou volit více osobnosti než strany. Dobrá, budu to muset podat jinak, protože Praha vás naučila dobře utíkat z lopaty. V případě, že se vám podaří slušný volební výsledek, budou vás pravděpodobně čekat koaliční vyjednávání. Pokud byste měli větší sílu než nyní a nebyli jste jen do počtu a na vaření kafe, s kým by se vám lépe šlo do koalice? Víte, mě by celkem zajímalo, jestli byl podle vás lepší Lukáš, když mu náměstka dělal Mišák nebo Mišák, když mu náměstka dělá Lukáš… …no ale tak jste se nezeptal. Na to můžu odpovědět. Myslím si, že z vnějšího pohledu to vypadá, že Libor Lukáš na kraji vládne pořád. Víte, já jsem dodnes nepochopil, proč se sociální demokracie potřebovala spojit s  ODS, když to vlastně vůbec nepotřebovala. Dneska je vlastně jedno, jestli se volí ODS nebo sociální demokracie, protože oni si jen prohodí křeslo. Zlé jazyky tvrdí, a já to také tak vidím, že v  zásadě kraj ovládá stále Lukáš, který rozhoduje o těch důležitých věcech. Beru ho jako osobu, která už osm let výrazně ovlivňuje svým chováním dění v kraji. Čili mi to jako přespolnímu vy domorodec chcete popsat podobně jako model Putin-Medveděv? Asi ano, dá se to tak říct. Lidsky nemám problém se současným hejtmanem Stanislavem Mišákem, ale myslím si, že on otěže do ruky nevzal a nechal je v rukou Libora Lukáše. Co je toho příčinou, to opravdu nevím, ale od počátku je mi to hodně podezřelé. A co to případné povolební koaliční vyjednávání, kdo by vám byl bližší? Na to vám samozřejmě neodpovím, to by nebylo strategické, jisté je, že je hodně subjektů, které říkají, že budou kandidovat a se kterými bych velmi rád spolupracoval. Myslím tím ty menší subjekty. A k vaší narážce na vaření kávy konstatuji, že vařím špatnou kávu, a proto tam na vaření kávy nebudu a ani nebudu tím fíkovým listem. Takže chcete už nyní garantovat, že po krajských volbách nevznikne ve Zlínském kraji koalice ODS a ČSSD, kterou by doplňovali dva tři křesťanští demokraté? Odpovím vám tak – udělám všechno pro to, aby tomu tak nebylo, protože já nevařím dobrou kávu. Mohlo by se stát, že bych se takovému uskupení mohl stát Maryšou… Pokud by tady byli tito tři lídři, tak říkám za sebe, že já takové spojení podporovat nebudu. Chci, aby v  kraji byla normální demokracie, to znamená, aby tady byly strany, které vládnou a pak strany, které významně kontrolují. Ne, aby to bylo tak, že jsou všichni na jedné hromadě a hrají „já na bráchu, brácha na mě“. Tento systém může být zpočátku výkonný, ale z podstaty je destruktivní. Podle vás je tedy široká koalice nesmysl? Široká koalice je destruktivní. Není protom ale problém, že se v  jednotlivých volebních obdobích jde ode zdi ke zdi? Pravice u moci dělá ryze pravicová opatření bez ohledu na opozici, pak přijde levice a vše změní zase k  obrazu svému. Nehledá se ani univerzální ani nejlepší řešení. Univerzální řešení neexistuje a nejlepší řešení musí každý hledat, představovat voličům a oni ho podle toho volí. Tento systém nezavlekl tuto zem do toho ma-

rasmu, ve kterém jsme. My potřebujeme stát, kde bude silná vláda a silná opozice a politici budou vládnout a nebudou ovládáni. Pak to pro stát nemůže být špatně. Jste tedy připraven na to, když hlasů nebude tolik, abyste se dostal se silným hlasem do krajské vlády, být silnou opozicí? Vysvětleme si, co je na kraji silná opozice. To znamená, že ti lidé nejsou na kraji v  placených funkcích, kontrolují vedení kraje a dělají práci, kterou dělali před tím. Na to určitě připraven jsem. Nemyslel jsem, jestli jste připraven být dál senátorem, zajímá mě, jestli jste připraven být silnou, tedy lidově řečeno šťouravou opozicí? Na to určitě připraven jsem, to zcela jistě ano. Pochopitelně věřím, že tomu tak nebude, protože ve volbách uspějeme, ale kdo není připraven dopředu být dobrou opozicí, je slabý. Třesou se mu totiž kolena, že se snad neuplatní, že se neuživí a tak dále. A my nepotřebujeme politiky, kterým se třesou kolena, protože ti pak dělají to, co vyhovuje jim, ne to, co vyhovuje občanům. Jste připraven i na to, že by to na podzim vůbec nevyšlo, prohrál byste jak krajské tak senátní volby? Ano, jsem. Na to jsem odpověděl už v  předchozí odpovědi. Jsem přece už dlouho politikem, od svých čtyřiceti let, a jsem přesvědčen, že jsem věrně sloužil a zastupoval ty, kteří si mě zvolili. Ale byl bych zpozdilý, kdybych nevěděl, co udělám, když nebudu politikem. Nestrestuje mě to. Kdo není takto připraven, nemůže být dobrý politik. A co tedy uděláte, když nebudete politikem? Budu se živit naprosto nepolitickou prací. Zároveň radím všem politikům – neměňte způsob života. Já jsem ho od těch svých čtyřiceti let, kdy jsem se stal starostou, nezměnil. Ještě před tím, než jsem se stal politikem, tak jsem si vyřídil stavební povolení. Postavili jsme si dům, o jakém jsme snili. Dům, který má velmi malé náklady a uživí ho i důchodce ze svého důchodu. Takže radím všem politikům, nezvyšujte náklady svého života, nezvykejte si na plné koryto, a tak budete připraveni odejít. Pokud budete připraveni, nebude vás to stresovat a způsobovat vadná politická rozhodnutí. Poslední otázka bude z  vašeho pohledu určitě o něco pozitivnější. V  případě, že budete úspěšný u krajských voleb a stanete se hejtmanem, což je vzhledem k  jejich počtu možná unikátnější živočišný druh než senátor, přemýšlel byste nad pokusem o úspěch i na stranické půdě? Jinými slovy, měl byste ambice znovu se stát předsedou KDU-ČSL? Tu ambici nemám. Byl jsem tam, celkem jsem si to užil, tedy v  tom negativním slova smyslu, protože jsem pochopil, že zatímco tady jsem mohl dělat práci, u níž jsou důležité výsledky, v centrální politice je drtivá většina politiků herci. O mně jeden novinář řekl, že Jiří Čunek je zvláštní politik – kde ho znají, tam ho volí, kde ho neznají, tam ho nevolí. U ostatních politiků je to většinou naopak. Nechci měnit to, že by za nás měly hovořit výsledky. Lidé tady vědí, že jsem vždycky zastupoval jejich zájem. V tuto chvíli pro mě nejsou stranické posty prioritou.

S Jiřím Čunkem hovořil Miloš Spáčil

INZERCE

KN |duben 2012|

54. ročník Mezinárodního operního festivalu 14. června – 8. července

MARCELLO

THOMAS

GIORDANI HAMPSON

Generální partner festivalu

Galakoncert proslulého tenoristy - poprvé v ČR!

Světová premiéra písňového cyklu Sylvie Bodorové Lingua angelorum pro sólový hlas a velký symfonický orchestr

Neděle 17. 6. 19.30 hodin II. zámecké nádvoří

Středa 4. 7. 20.00 hodin II. zámecké nádvoří

Foto © Dario Acosta

Foto © Dario Acosta

8

Hlavní mediální partneři festivalu

Oficiální vůz

VSTUPENKY PRÁVĚ V PRODEJI www.ticketportal.cz tel. 461 616 070 54. ročník Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl spolupořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za finančního přispění Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund

www.smetanovalitomysl.cz www.facebook.com/SmetanovaLitomysl

CENOVĚ VÝHODNÁ DOVOLENÁ s dotací pro SENIORY 55+! Letecky nebo autobusem, pobytové i poznávací zájezdy.

ANDALUSIE, VALENCIE A OSTROV MALLORCA S DOTACÍ ŠPANĚLSKÉ VLÁDY, OSTROV KORFU, RAKOUSKO, ...

Staňte se s námi aktivním seniorem! O tyto cenově výhodné zájezdy je velký zájem, doporučujeme neváhat s rezervací! Postupně přidáváme další nabídky na

www.seniorikmori.cz

Pardubice 466 415 506, Hr. Králové 495 523 100, Hořice 493 623 738, Praha 1 222 314 848

www.datour.cz , www.korfu-dovolena.cz, www.rakousko-dovolena.cz

Datour inz 136x204_04_12.indd 1

11.4.12 16:41

PLZEŇSKÝ KRAJ

KN | duben 2012 |

Více než polovina silnic je v havarijním nebo nevyhovujícím stavu

STRUČNĚ A JASNĚ • „Nejdrzejší muž Česka“ nebo „Bárta zešílel“, takovými titulky komentovaly bulvání noviny prohlášení za korupci nepravomocně odsouzeného politika Věcí veřejných Víta Bárty. Ten prohlásil, že se chce v  podzimních krajských volbách ucházet o post hejtmana Plzeňského kraje. Někdejší ministr dopravy, kterému soud udělil podmíněný trest, už odstoupil z  pozice předsedy poslaneckého klubu své strany.

Plzeňský kraj dostává pravidelně každý rok informace o stavu krajských silnic od příspěvkové organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje (SÚS PK), která zpracovává dokumentaci „Škody po zimním období“ a dále má Plzeňský kraj (PK) zpracovanou technickou zprávu z roku 2011 týkající se stavu povrchu vozovek. Obecně lze podle hejtmana Milana Chovance ke stavu pozemních komunikací ve vlastnictví Plzeňského kraje konstatovat, že téměř 40 % silnic II. a III. třídy v Plzeňském kraji je hodnoceno jako havarijní a u 25 % je stav nevyhovující.

TÉMA Je tedy třeba provést jejich opravu nebo údržbu, bohužel vliv zimního počasí významně přispívá ke zhoršení stavu komunikací a je jedním z faktorů urychlujících rozpad komunikací, které většinou již mají svoji životnost za sebou. „Je však třeba si uvědomit, že kraj má na údržbu a rekonstrukci silnic nesrovnatelně méně finančních prostředků než Ředitelství silnic a dálnic na údržbu silnic I. třídy v regionu,“ říká o tomto problému hejtman. Vlivem stáří komunikací v kraji dochází ke zhoršování stavebního stavu i přes snahu Plzeňského kraje o jejich údržbu a opravy. Plzeňský kraj je limitován množstvím finančních prostředků. „SÚS PK vytváří dlouhodobý plán investičních a neinvestičních akcí Plzeňského kraje, v jehož rámci jsou přijí-

mána ta opatření, která povedou ke zvýšení kvality sjízdnosti pozemních komunikací. S ohledem na vlastnictví cca 4 600 km silnic II. a III. třídy a množství finančních prostředků se nejedná o lehkou volbu,“ říká hejtman Milan Chovanec.

• Pravděpodobně o něco větší šance na hejtmanské křeslo bude mít dosavadní první muž kraje Milan Chovanec. Ten se v  nynějším volebním období stal hejtmanem poté, kdy jeho předchůdkyně Milada Emmerová získala poslanecký mandát a post ve vedení kraje opustila. Milan Chovanec bude mít nyní šanci ve své práci pokračovat, na krajské konferenci sociální demokracie ho jeho spolustraníci zvolili do čela kandidátky.

KRAJ CHYSTÁ NOVÉ INVESTICE Vedle běžné údržby budou na západě Čech v letošním roce také investovat do řady staveb. Mezi hlavní stavby, jejichž zahájení je plánováno pro letošní rok, lze podle vyjádření Milana Chovance zařadit „Městský okruh Domažlická - Křimická v Plzni“ - celkové předpokládané náklady tohoto projektu činí 700 milionů Kč- a projekt „Silnice II/231 v Plzni, Plaská - Na Roudné - Chrástecká, 1. etapa“. V tomto případě jsou celkové předpokládané náklady projektu vyčísleny na 260 milionů Kč. Obě stavby jsou financovány z 18. výzvy ROP.

9

V Hrádku u Rokycan byla zahájena výstavba obchvatu.

zdroj: Plzeňský kraj

cca 800 milionů korun. Nedávno byla zahájena stavba ‚Obchvat Rokycany-Hrádek úsek 1, II/230 Nepomuk - Přeštice 1. část‘ a těsně před zahájením je stavba ‚Rekonstrukce silnice II/605 hr. Okr.

Tachov/Plzeň sever – Bor‘,“ přibližuje další chystané stavební akce hejtman Milan Chovanec.

„Je zde samozřejmě i celá řada dalších staveb financovaných přímo z rozpočtu Plzeňského kraje či v rámci jednotlivých výzev ROP. Pro letošní rok je plánována částka na čerpání z ROP ve výši

Jana Bartošová

• Plzeň bude mít nové interkulturní průvodce městem pro skupiny mládeže z německy mluvících zemí. Provádět městem je budou sami mladí Plzeňané ve věku od 16 do 26 let. Interkulturní prohlídky se budou zaměřovat například na témata, jako jsou Evropa v Plzni, společná česko-německá historie nebo formy umění ve veřejném prostoru. Cílem je, aby mladí lidé ukázali svým vrstevníkům město svýma očima. PREZENTACE

Stodská nemocnice zachráněna. Rokycanská? Snad už brzy také Stodská nemocnice bude i v roce 2013 poskytovat stejný rozsah zdravotní péče jako dosud. Pro obyvatele Tachovska a části jižního a severního Plzeňska přinesl dobrou zprávu z posledního jednání pracovní skupiny k restrukturalizaci lůžkových kapacit Zdravotnický holding Plzeňského kraje (ZHPK). Zdravotní pojišťovny totiž holdingu potvrdily, že už nemají zájem rušit v nemocnici celé odbornosti. Ještě na podzim přitom hrozilo zavření porodnice, pediatrie i chirurgie. „Pojišťovny vyslyšely naše argumenty, že nemocnice ve Stodu je spádová pro velkou část Tachovska a severního Plzeňska, tedy okresů, kde již dnes chybí za-

řízení poskytující akutní lůžkovou péči. Připustily, že pro řadu obyvatel regionu by se významně snížila dostupnost péče a své postoje přehodnotily,“ okomento-

val výsledky jednání ředitel ZHPK Jiří Fojtík. I přes významný úspěch ale stále nemůže být úplně spokojen. Důvod? Nemocnice v Rokycanech. „Trváme na omezení menších porodnic, což se s  ohledem na dosavadní posun v  jednání dotýká v  Plzeňském kraji už pouze Rokycanské nemocnice,“ uvedl při jednání pracovní skupiny ředitel regionální pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Wimmer a doplnil, že celorepublikově musí dle pojišťoven

V únoru letošního roku zmodernizovala Rokycanská nemocnice po oddělení sterilizace, operačních sálech, lékárně a dalších provozech prostory biochemické a hematologické laboratoře.

Hejtman Milan Chovanec, radní František Bláha a radní Václav Šimánek sledují v provozu nebulizátor, který  Plzeňský kraj pořídil  pro oddělení pediatrie Rokycanské nemocnice díky výtěžku charitativní akce Advent dětem, která se konala koncem loňského roku v plzeňském Parkhotelu.

dojít také k restrukturalizaci lůžek dětských oddělení. I to se prý mimo Plzeň může týkat i Rokycanské nemocnice. „Platí ale, že tato otázka stále ještě není definitivně uzavřena,“ doplnil Wimmer. K  návrhu zdravotních pojišťoven o možném zrušení porodnice případně i dětského oddělení v  Rokycanské nemocnici je i po jednání stanovisko holdingu a kraje neměnné, kdy shodně zaujímají odmítavý postoj. Prostor pro jednání spatřuje ZHPK jen v  diskuzi o počtu akutních lůžek, která jsou skutečně nezbytná pro zachování současného objemu a spektra poskytované péče. „Požadavek na rušení celých oddělení je nesmyslný a před pojiš-

těnci neobhajitelný, neboť zkušené týmy lékařů a sester Rokycanské nemocnice poskytují rodičkám i dalším pacientům perfektní a přitom levnou a dostupnou péči. Ta by se změnami obyvatelům Rokycanska vzdálila a systému prodražila. Navíc problematika přece nemůže být zúžena pouze na redukci lůžek, ale také na provázanost s ambulancemi, zajištěním pohotovostí a dalších důležitých činností, které dnes nemocnice zajišťuje. Až po zohlednění všech dopadů můžeme hovořit o koncepčním a dlouhodobém řešení,“ vysvětlil člen Rady Plzeňského kraje pro oblast zdravotnictví Václav Šimánek. (pzk)

10 KN |duben 2012|

INZERCE

IN_EKOKOM_PCE_2011_SKLO_137x203.indd 1

10.10.2011 15:33:00

JIHOČESKÝ KRAJ

KN | duben 2012 |

Zima byla k jihočeským komunikacím milosrdná Letošní zima patřila z pohledu silničářů mezi ty mírné. Díky tomu „nezdobí“ jihočeské silnice velké množství výtluků. I po jejich opravě a po vyúčtování nákladů na zimní sezónu je podle hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly jasné, že Správě a údržbě silnic Jihočeského kraje zbudou finance, které může investovat do pásmových oprav komunikací. Celkově to v první polovině letošního roku bude zhruba 57 milionů korun.

TÉMA Souvislé opravy se tak dočká například Okružní ulice v Českých Budějovicích, silnice III. třídy mezi Číměří a Sedlem na Jindřichohradecku, úsek Borkovice – Mažice na Táborsku, silnice ve Zlaté Koruně na Českokrumlovsku nebo Tažovice - Volenice na Strakonicku a mnoho dalších. V kraji se však chystají i větší investiční akce. Jihočeský kraj je vlastníkem 1 633 km silnic II. třídy a 3 820 km silnic III. třídy a 1 045 mostních objektů. V minulosti byly realizovány projekty P1 a P2, které řešily plošnou výspravu komunikací II. a III. třídy, jejichž stav už neodpovídal požadavkům neustále rostoucího provozu. „V současné době probíhá výběrové řízení na zhotovitele stavebních prací projektů P3 a P4. V průběhu léta by se tedy mohlo zlepšit přes 200 km silnic II. a III. třídy v Jihočeském kraji. Tyto projekty budou dokončeny do října letošního roku,“ říká hejtman Jiří Zimola. Na tuto modernizaci silnic II. a III. třídy kraj bude čerpat z Regionálního operačního programu

NUTS II Jihozápad. Modernizace vyjde na téměř 750 milionů korun. V modernizaci silnic II. a III. třídy chce kraj podle Jiřího Zimoly v příštím roce pokračovat realizací programu P5. Celkové plánované výdaje projektu jsou více než 199 milionů, ze kterých by kraj po získání prostředků z ROP hradil 15 %, tedy necelých 30 milionů korun. Vzhledem k velkému množství kilometrů silnic, které jsou v majetku Jihočeského kraje, je nutné do modernizací komunikací stále investovat. Schválený projekt P5 respektuje každoročně aktualizovaný Program investiční a neinvestiční výstavby a oprav na silnicích II. a III. třídy na území Jihočeského kraje tzv. Bílou knihu. Zařazení akcí je zpracováno také s ohledem na rovnoměrné rozvržení jednotlivých akcí v rámci území celého regionu. V porovnání s jinými kraji nejsou jihočeské silnice v tak špatném stavu, ale jsou úseky silnic, které si zaslouží modernizaci. V případě, že kraj prostředky z regionálního operačního programu získá, mohla by se modernizace dočkat například silnice II/135 Sudoměřice u Bechyně – Svinky, silnice II/157

Trhové Sviny – Ledenice či silnice III/4086 Dačice – Vnorovice – Staré Hobzí. DÁLNICE D3 SE STAVÍ JIŽ 21 LET „Co se týká investic státu do silniční sítě (silnice I. třídy, rychlostní silnice a dálnice) v Jihočeském kraji, dovedu si představit, že by mohla být výrazně lepší. Vždyť dálnice D3 se buduje už 21 let. Přesně 30. června 1991 byl otevřen její první 3,5 km dlouhý úsek - obchvat Tábora. Ale to bylo na dlouhá léta vše,“ uvádní hejtman Zimola. Na souvislý 15,2 km dlouhý úsek dálnice v Jihočeském kraji si, jak říká, kraj musel počkat do prosince roku 2007, kdy byl zprovozněn úsek Mezno - Chotoviny. Nyní je ve výstavbě 25 km dlouhý úsek Tábor - Veselí n/L., jehož dokončení je reálně odhadováno na červen 2013. „Je tedy velmi smutné zjištění, že po 22 letech výstavby bude z celkové délky 171 km D3/ R3 od Prahy po hranice s Rakouskem dokončeno něco málo přes 40 km dálnice. Při dosavadním tempu výstavby necelé 2 km ročně bychom se celé stavby dočkali za 95 let od jejího zahájení!,“ stýská si hejtman Zimola. „Já jsem vyzval vládu, a je mi lhostejno, jaký ministr dopravy zrovna sedí v křesle, aby spojila případnou dostavbu Temelína s výstavbou D3, případně R4. Postoj Jihočeského kraje k dostavbě

JETE je v současné době velmi vstřícný, ale pokud jeho dostavba nebude spojena s urychleným dobudováním D3 (případně R4), může se tato podpora velmi rychle změnit,“ doplňuje hejtman. Všechny minulé vlády, současnou nevyjímaje, podle hejtmana řešily různé modely financování stavby, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), avšak bez toho, aby se podařilo urychlení výstavby dotáhnout do konce. Přitom nejde jen o propojení Jihočeského kraje s hlavním městem republiky, ale zapojení regionu do evropského hospodářského a dopravního prostoru. Vždyť severojižní trasa v ose Berlín Praha - Linec je nejkratší spojnicí mezi Baltickým a Jaderským mořem a je mimořádně důležitá pro rozvoj mezinárodní spolupráce v rámci Evropské unie i s nečlenskými zeměmi na jihovýchodě Evropy. Hejtman ale nechce stát za (ne) investice do D3 jen kritizovat. Na konci března letošního roku ministr dopravy Dobeš a ministr průmyslu Kuba přijeli totiž ubezpečit Jihočechy o urychlení realizace dostavby D3, a to v úseku Borek - Úsilné, s předpokládaným termínem dokončení do října 2014. Dále pak Veselí – Bošilec s předpokládaným termínem dokončení do listopadu 2015. V rámci dostavby části Bošilec – Borek byl na poradě ekonomických ministrů schválen návrh možnosti financová-

ní formou PPP projektu 18 km úseku. Zahájení realizace je plánováno v roce 2014 a ukončení této stavby v roce 2016. „Rád bych těmto slibům věřil, ale přiznám se, že jsem spíše skeptik. Myslím si, že je dobré v záplavě vládních slibů před nadcházejícím volebním podzimem nezapomenout, že dálnice měla už dávno stát nebo být alespoň ve vysokém stupni rozestavěnosti. Zatím to je spíš stavba století. Nevím ale, jakého,“ uzavírá současnou situaci okolo D3 hejtman Jiří Zimola. A jaké má Jihočeský kraj v oblasti péče o krajské komunikace plány do budoucna? „Trend péče o jihočeské silnice jsem naznačil už v předchozích odpovědích. Tedy především jejich modernizace (programy P1-5), ale i investice do pásmových oprav prostřednictvím Správy a údržby silnic Jihočeského kraje,“ odpovídá hejtman. Jiří Zimola je přesvědčen, a čerpá i ze svých osobních zkušeností řidiče, že silnice v Jihočeském kraji, tedy především povrchy vozovek, jsou v porovnání s některými jinými kraji v dobrém stavu. Myslí si proto, že stesky a kritika řidičů se netýkají ani tak kvality samotných vozovek, ale silniční sítě - tedy především chybějící dálnice. Vozovky v majetku kraje (II. a III. třídy) jsou většinou v pořádku. Přibýt by tak mělo především kvalitních vozovek I. třídy a především dálnice D3. Jana Bartošová

11

STRUČNĚ A JASNĚ • Zastupitelstvo Jihočeského kraje schválilo na svém 30. zasedání nový Program zvýhodněných regionálních úvěrů pro malé podnikatele a obce v Jihočeském kraji. Tento program bude realizován ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a.s., a Jihočeský kraj jím chce jednak podpořit malé podnikatele a také nově zvýšit kvalitu technické infrastruktury obcí, která by měla vést k celkovému růstu kvality regionu. • Jihočeský kraj pokračuje v dotování jednotek sborů dobrovolných hasičů. Na jednání zastupitelé Jihočeského kraje schválili rozdělení investiční dotace na výdaje jednotek SDH ve výši dva miliony korun a neinvestiční dotace v částce čtyři miliony korun. Investiční dotace je určena zejména na pořízení přenosných požárních stříkaček, elektrocentrál, plovoucích čerpadel, osvětlovacích souprav a dále na modernizaci mobilní požární techniky. • V březnu se osm žáků českobudějovické střední školy obchodní jako jedné ze dvou škol jihočeského kraje zúčastnilo 18. mezinárodního veletrhu fiktivních firem 2012, který se uskutečnil na Výstavišti Holešovice v Praze. Přestože byli žáci školy účastníky mezinárodního veletrhu poprvé, podařilo se fiktivní firmě Magnifique Hotel, s. r. o., mezi 80 českými soutěžícími obsadit 7. místo v kategorii Katalog. PREZENTACE

Strojírenství a keramika v jižních Čechách chtějí získat nové žáky a studenty V Jihočeském kraji spojila síly dvě nejsilnější odvětví - strojírenství a keramika, aby společně řešila kritický nedostatek kvalifikovaných sil. Stalo se tak prostřednictvím dvou sektorových dohod vytvořených v rámci veřejné zakázky Národní soustava povolání II, které ve středu 4. dubna jejich představitelé slavnostně podepsali na Krajském úřadě v Českých Budějovicích. Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola podpis obou sektorových dohod velmi uvítal. Zdůraznil, že představují nový model spolupráce mezi zaměstnavateli, zřizovatelem, tedy v tomto případě Jihočeským krajem, a školami, jako rozhodujícími realizačními partnery. „Snahou je docílit zásadního zlepšení koordinace aktivit směřujících k rozvoji vzdělávání ve zmíněných oborech, prohloubit spolupráci mezi školami a firmami a posílit prestiž těchto pro náš kraj stěžejních oborů v očích rodičů i žáků,“ řekl mimo jiné a dodal, že výsledkem by mělo být lepší vybavení škol moderními technologiemi, větší propojení s praxí, možnost pobírat firemní stipendia, zajištění uplatnění absolventů na trhu práce a uspokojení poptávky zaměstnavatelů. Ředitel odboru ministerstva práce a sociálních věcí Petr Leistner podpis dohod

rovněž ocenil a vnímá jej podle svých slov jako zásadní posun ve spolupráci veřejné správy, firem a škol. „Věřím, že je startovním bodem k další spolupráci, která v nejbližší době a střednědobém horizontu již přinese první výsledky,“ zdůraznil. Generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR poděkoval ministerstvu práce a sociálních věcí a ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, která prostřednictvím zakázek NSP II a NSK2 pomáhají řešit problémy na trhu práce, stejně jako dalším zúčastněným stranám. Upozornil na skutečnost, že v současné době je už ve fázi podepisování pět sektorových dohod jako unikátních nástrojů subjektů na trhu práce, které cítí potřebu ovlivnit rozvoj a využití lidských zdrojů. „A k podpisu jsou připra-

veny další. Historicky se tak poprvé podařilo dostat k jednomu stolu firmy, školy a státní správu. Půjde o otevřené dohody, do nichž mohou vstupovat i další zaměstnavatelé,“ řekl. Do sektorové dohody strojírenství jsou zapojeny například společnosti MOTOR JIKOV Group, Jihostroj, GARNEA, TESLA Blatná, DURA Automotive CZ či ZVVZ Milevsko. Formou bilaterálních smluv již byly realizovány první akce. Příkladem může být smlouva mezi společností MOTOR JIKOV Group, a.s., Jihočeským krajem a VOŠ, SPŠ automobilní a technickou v Českých Budějovicích zaměřená na exkurze pro studenty a učitele, kulaté stoly, stipendia, praxe, brigády, možnost následného zaměstnání a zvyšování kvalifikace učitelů technických oborů. K sektorové dohodě zaměřené na oblast keramiky se již přihlásilo dvacet firem z celé České republiky. Jsou mezi nimi například zástupci LAUFEN CZ, s.r.o., Lias Vintířov, Sedlecký kaolin, P-D Refractories CZ, a.s., LB Minerals, s.r.o, SEEIF Ceramic, a.s., Český porcelán, a.s., Glazura, s.r.o,

Sektorovou dohodu podepisuje Ing. Miroslav Dvořák, předseda představenstva Jihočeské hospodářské komory a předseda představenstva MOTOR JIKOV Group a.s., v pozadí generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Zdeněk Liška a hejtman Jihočeského kraje Mgr. Jiří Zimola. Lasselsberger, s.r.o., Ideal Standard, s.r.o., a Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s. Ze škol jmenujme Střední průmyslovou školu keramickou a sklářskou v Karlových

Varech v Karlovarském kraji, Střední školu Horní Bříza v Plzeňském kraji a Střední uměleckoprůmyslovou školu v Bechyni v Jihočeském kraji. (jčk)

Dobrovolní hasiči letos díky kraji získají přes 23 miliony Jihočeský kraj pokračuje v dotování jednotek sborů dobrovolných hasičů. Na svém posledním jednání zastupitelé Jihočeského kraje schválili rozdělení investiční dotace na výdaje jednotek SDH ve výši 2 miliony korun a neinvestiční dotace v částce 4 miliony korun. Krajský úřad Jihočeského kraje k zabezpečení plošného pokrytí území kraje hradí jednotkám sborů dobrovolných hasičů obcí náklady spojené se zásahy mimo jejich územní obvod a podílí se na financování akceschopnosti, pořízení a obnově požární techniky. Podkladem pro přidělení dotace je návrh předložený Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje. Investiční dotace je určena zejména na pořízení přenos-

ných požárních stříkaček, elektrocentrál, plovoucích čerpadel, osvětlovacích souprav a dále na modernizaci mobilní požární techniky. Podmínkou přidělení

účelové investiční dotace je minimální 30% spoluúčast žadatele a maximální poskytnutá výše dotace je 160 tisíc Kč. Z  investičních dotací si v  letošním roce například SDH obce Borovany pořídí kalové čerpadlo, SDH Vyššího Brodu vyprošťovací sadu a SDH v  Bavorově osvětlovací stožár. „Neinvestiční finanční prostředky jsou určeny především k  pořízení osobních ochranných pomůcek a věcí souvisejících s  vlastním hašení,“ upřesnil využitelnost neinvestiční dotace

hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Rozdělené investiční a neinvestiční dotace v  souhrnné výši 6 milionů korun nejsou jedinými prostředky, které Jihočeský kraj letos mezi dobrovolné hasiče rozdělí. Jak vysvětlil hejtman Jiří Zimola, sbory dobrovolných hasičů jsou významnou složkou, která chrání bezpečí obyvatel kraje. „Proto byl i letos vyhlášen Grantový program na podporu jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí Jihočeského kraje. V  něm bude mezi žadatele rozděle-

no 8,12 milionu korun. Dalších 9 milionů korun jednotky sborů dobrovolných hasičů získají na základě rámcové smlouvy, kterou má Jihočeský kraj uzavřenou se společností ČEZ,“ dodal k  financování dobrovolných hasičů Jihočeským krajem hejtman Zimola. Díky prostředkům od společnosti ČEZ se nové techniky dočká zhruba 300 sborů dobrovolných hasičů v Jihočeském kraji. Slavnostní předávání této techniky se odehraje v průběhu měsíce května. (jčk)

LIBERECKÝ KRAJ - PREZENTACE

12 KN |duben 2012|

„V roce 2012 bude zrekonstruována většina mostů zničených povodní 2010, poté přijdou na řadu další mosty, které se nachází v havarijním stavu,“ říká Martin Sepp, náměstek hejtmana Libereckého kraje pro dopravu. V roce 2012 bude v Libereckém kraji na silnicích II. a III. třídy skutečně napilno. Po zimním období jsou postupně zahajovány opravy mostů postižených povodní, po nich přijdou na řadu mosty v  havarijním a velmi špatném stavu. Většina povodní postižených mostů bude dokončena v roce 2012. S příchodem jara se na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji objevuje celá řada dopravních omezení. Hlavním důvodem těchto opatření je zahájení velkého počtu rekonstrukcí mostů, které byly poškozeny při povodni v  roce 2010. Konkrétně má Liberecký kraj ve spolupráci s  Krajskou správou silnic Libereckého kraje pro letošní rok připraveny k  realizaci 53 mosty za bezmála 318 mil. Kč bez DPH. „Krajská správa silnic Libereckého kraje vybrala ihned po povodni 55 mostů v  celkových nákladech 326 mil. Kč bez DPH, které bylo nutné z  důvodu neuspokojivého stavebního stavu zrekonstruovat. Z  toho 46 mostů bylo poškozených povodní a 9 mostů bylo nut-

né bezodkladně zrekonstruovat z důvodu jejich havarijního stavu. V  minulém roce se před nástupem zimy podařilo dokončit dva povodní poškozené mosty, konkrétně most u Břevniština, silnice II/278 a most u obce Dobranovna, silnice III/2622. Zbylé 53 mosty má Krajská správa silnic Libereckého kraje připraveny k  realizaci na letošní rok,“ sdělil náměstek hejtmana pro dopravu Martin Sepp. Rekonstrukce tak velkého počtu mostů přináší logicky řadu dopravních omezení. Podle Seppa byla snaha o osazení provizorního přemostění tam, kde to bylo možné. V  některých místech to však nebylo možné buď z  technických, anebo majetkových důvodů. V  takových pří-

padech je nutné během stavby mostů využít vyznačené objízdné trasy. „Chtěl bych se omluvit všem řidičům za dopravní omezení, která vznikají z důvodu náprav škod po povodni, a zároveň bych je chtěl požádat o trpělivost,“ dodal Martin Sepp. Již v  březnu a začátkem dubna byly zahájeny stavební práce na 19 mostech. Ostatní budou postupně následovat v průběhu roku 2012. „Není možné zahájit všechny stavby najednou, jelikož je řada mostů umístěna buď na stejné silnici, anebo na objízdných trasách, které jsou využívány po dobu stavby jiného mostu. Z  tohoto důvodu byl vytvořen harmonogram realizace tak, aby nedošlo k  úplnému odříznutí některé části Libereckého kraje.Zároveň je nutné v některých případech respektovat stanoviska odborů životního prostředí, která stanovují podmínky pro ochranu zvláště chráněných živočichů, jako je např. mihule potoční, vydra říční

a vranka obecná. V  těchto případech je zahájení výstavby naplánováno na pozdější termín,“ dodal Sepp. Největší stavební ruch bude letos panovat ve Frýdlantském výběžku a dále v  okolí Nového Boru a Cvikova. „Veškeré projektové dokumentace na obnovu mostů jsou projednávány s dotčenými orgány státní správy, zejména je brán zřetel na vyjádření správců toků. V mnoha případech, pokud je to technicky možné, je snaha navrhovat mosty o větším průtočném profilu, aby v  případě povodní pojaly větší míru X leté vody,“ doplnil Martin Sepp. Ve východní části kraje, která nebyla povodní v  roce 2010 zasažena tak výrazně, zůstává několik mostů, které jsou ve velmi špatném a havarijním stavu. Opravy těchto mostů Krajská správa silnic připravuje, budou   realizovány ve  druhé polovině roku 2012 a v roce 2013. (jd)

Liberecký kraj získal z Fondu solidarity na opravy povodňových škod 39 milionů V roce 2011 uspělo Ministerstvo financí ČR se žádostí do Fondu solidarity (FSEU) na krytí škod způsobených povodní v srpnu 2010 na území Libereckého kraje a Ústeckého kraje. Nyní obdržel Liberecký kraj informaci od ministerstva financí, že uspěl se svojí žádostí o příspěvek na povodňové škody v plné výši a získal bezmála 39 mil. korun. „Liberecký kraj počátkem letošního roku uplatnil v  rámci první výzvy Fondu solidarity náklady ve výši 38,9 milionu korun. Jed-

nalo se o opravy pozemních komunikací v souvislosti s prvotním zprůjezdněním poškozených silnic bezprostředně po povodni. Kon-

krétně se jednalo o silnici II/290 v úseku Frýdlant - Bílý Potok, silnici II/592 Chrastava – Nová Ves a o stavební úpravy staticky narušených mostů. Tyto finanční prostředky byly čerpány z  rozpočtu Libereckého kraje. Nyní jsme je získali zpět a použijeme je na předfinancování projektů z Cíle 3,“ oznámil Martin Sepp, náměstek hejtmana pro dopravu. „Příspě-

vek z  Fondu solidarity, který se nám podařilo získat, kryje 100 % výdajů, není zde požadováno žádné spolufinancování,“ dodal Sepp. Příspěvek z FSEU je koncipován jako příspěvek veřejným rozpočtům, použitelný na nápravu bezprostředních škod způsobených povodní ze srpna 2010. Prostředky FSEU musí být použity pouze na financování nouzových

opatření nutných k obnovení základních funkcí poškozeného majetku a území, které nebyly kryty ze zahraničních zdrojů, pojištění nebo darů a nebyly financovány ze státního rozpočtu. Systém FSEU je založen na zpětném získání dotace, přičemž musí být opravy zrealizovány a náklady uhrazeny, teprve poté je možné žádat o dotaci.

Tyto finanční prostředky Liberecký kraj dle usnesení zastupitelstva kraje využije na předfinancování projektů z  programu Cíl 3. Konkrétně se jedná se o tyto projekty: Silnice III/27014 Krompach, Juliovka – Krompach a Silnice III/26321 Svor – hranice Libereckého kraje včetně mostu číslo 26321-3. (jd)

Dopravní hřiště v Liberci nabízí aktivity pro volný čas i moderní zázemí Jak správně připoutat dítě do autosedačky, co by nemělo chybět ve výbavě cyklisty, základy první pomoci a řadu dalších užitečných rad a informací se mohli dozvědět návštěvníci slavnostního zahájení sezóny na libereckém Dětském dopravním hřišti. To prošlo přes zimu částečnou rekonstrukcí. Před očima se změnilo v centrum výuky dopravní bezpečnosti a volnočasové aktivity. Řada rodičů uvítá především moderní zázemí, možnost odpočinout si a přitom své děti ještě naučit řadu užitečných věcí. „Roli takového centra lze přirovnat k fakultní základní škole. Poskytuje výuku dopravní výchovy pro spádové základní školy a zároveň vzdělává pracovníky dopravní výchovy, kteří působí na dalších dopravních hřištích nebo školách či dobrovolníky z neziskových organizací,“ říká Robert Šťastný, člen týmu Výzkumu dopravní bezpečnosti společnosti Škoda Auto. Liberecký kraj, který dopravní hřiště rekonstruuje, hledá nyní peníze v Bruselu na jeho další rozšíření a další modernizaci. „Dopravní hřiště chceme rozšířit a doplnit ho o další výukové a volnočasové možnosti. Rádi bychom, aby v Liberci vzniklo vyhledávané místo pro relaxaci a výuku dětí zároveň,“ uvedl

Martin Sepp, náměstek hejtmana Libereckého kraje pro dopravu. Při slavnostním zahájení sezóny na Dětském dopravním hřišti prezentoval Liberecký kraj také aktuální kampaň Uber plyn!, která se zaměřuje na nepřiměřenou rychlost. Model kampaně převzal Liberecký kraj z Německa, kde byla velmi úspěšná. Na realizaci v průběhu a vyhodnocování kampaně dohlíží odborníci z  DeutscherVerkehrssicherheitsrate.V. (DVR), společnosti, která tuto kampaň v minulých letech realizovala v SRN pod názvem RuntervomGas!. „Kampaň Uber plyn! se zaměřuje na problém, který nám nejen  zde v  kraji, ale v  celé republice přináší řadu

zbytečných úmrtí. Je jím nepřiměřená rychlost. Asi každý z nás si prošel jistým obdobím, kdy považoval vysokou rychlost za vzrušující a nedbal rizik, která může způsobit nejen sobě, ale i ostatním. Zejména u začínajících řidičů, kteří považují řidičský průkaz za symbol dospělosti, hrozí, že si udělají nesprávné návyky a na silnici jsou pak nebezpeční. Kampaní chceme dosáhnout změny celospolečenské tolerance tohoto chování. Rychlost na hranici možností nesmí být úsměvná součást historek, ale odsouzeníhodné chování, které nemůžeme tolerovat,“ říká Martin Sepp, náměstek hejtmana pro resort dopravy. „Od kampaně si slibujeme, že významně sníží počty dopravních nehod a ovlivní přístup řidičů k  odpovědnosti za volantem. Kampaň je naplánována na rok 2012 s  tím, že na její pokračování a rozvíjení v příštích letech budeme hledat prostředky. Letos za kampaň utratíme 3 miliony korun,“ dodává Sepp. Více na www.pankuzel.cz. (jd)

V učebně Dětského dopravního hřiště v Liberci se při slavnostním zahájení sezóny mohli návštěvníci seznámit například se zásadami správného poutání do autosedaček. Na snímku s jedním z návštěvníků členka týmu silniční bezpečnosti Libereckého kraje Barbora Nedvědová a náměstek hejtmana pro dopravu Martin Sepp. zdroj: Artur Irma

Útoky proti informačním systémům budou trestné v celé EU Koncem března schválil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu (LIBE) směrnici, podle které budou nově útoky proti informačním systémům, jako je pirátství, viry a útoky zamezující přístup ke službám, považovány za trestný čin s minimální sazbou dvou let odnětí svobody. Důvodem jsou stále rostoucí hrozby útoků proti informačním systémům a současně obavy z možných teroristických nebo politicky motivovaných útoků na tyto systémy. „Vítám návrh směrnice, která potvrzuje nutnost společného boje proti počítačové

trestné kriminalitě.  V této souvislosti jsem také rád, že tento evropský návrh

je ze své většiny již dnes pokryt příslušnými ustanoveními nového českého trestního zákoníku,“ řekl europoslanec Robert Dušek. Přijatá směrnice má sblížit trestněprávní předpisy členských států v této oblasti a zároveň zlepšit spolupráci mezi justičními a jinými příslušnými orgány, včetně policie a dalších silových orgánů členských států. Směrnice se zaměřuje také na nástroje pou-

žívané k páchání trestných činů, kdy výroba, prodej, opatření si k užívání, dovoz, distribuce nebo jiná forma zpřístupnění nástrojů používaných k páchání trestných činů, budou trestnými činy. Dále zavádí opatření na zlepšení evropské spolupráce v oblasti trestního soudnictví posílením existující struktury kontaktních míst s nepřetržitým provozem.

PARDUBICKÝ KRAJ - PREZENTACE

Krajská veřejná doprava v číslech 233

18 000 000

13

2 289

4 781 407

1

24

92,05 Kč

260 Kč

linek veřejné dopravy Dopravní úřad Pardubického kraje uděluje licence linkám, které začínají v Pardubickém kraji. Do našeho kraje zajíždí i 66 linek z jiných krajů, další 33 linky slouží zaměstnancům firem.

zastávek Nejvíce zastávek veřejné dopravy je v okrese Ústí nad Orlicí (685). Poté následují okresy Chrudim (618), Svitavy (547) a Pardubice (439). V této evidenci nejsou zahrnuty zastávky MHD.

dopravci V průběhu minulého roku zajišťovalo veřejnou dopravu 21 dopravců, po prosincové optimalizaci je jich celkem 24.

kilometrů autobusové dopravy Po zavedení nových jízdních řádů vzroste ročně počet ujetých kilometrů autobusových linek o 3 650 000 km, dochází tak k nárůstu autobusové dopravy.

kilometrů vlakové dopravy Optimalizace přinesla nepatrné snížení ujetých kilometrů vlakové dopravy. Loni byl roční objem 4 783 475 km, letos klesne o cca 2 000 km.

prokazatelné ztráty Průměrná ztráta za vlakový kilometr je 92,05 Kč. V případě autobusové dopravy je výše doplatku přibližně pětinová – 18,40 Kč.

KN | duben 2012 |

13

vlaků propaguje kraj Cestující se mohou těšit na třináct úplně nových vlakových souprav, které za pomocí evropských dotací zpříjemní cestování. Dvě z nich už od března propagují zajímavosti regionu.

jízdenka S jednotnou jízdenkou lze využívat všechny autobusové i regionální vlakové (Os, Sp, R) spoje na trase mezi výchozí a cílovou stanicí.

za cestování celé rodiny Celodenní síťová jízdenka pro rodinu (dva dospělí a tři děti) za 260 Kč umožní využít regionální autobusové i vlakové spoje v Pardubickém i Královéhradeckém kraji.

Atraktivní vlaky v kraji

Proč měníme jízdní řády veřejné dopravy?

Na koleje v kraji poprvé vyjely přitažlivější vlakové soupravy Regionova. Jejich povrch zdobí celoplošné polepy s regionálními motivy. První dvě soupravy můžete potkat na tratích na Třebovsku a Chrudimsku.

V jízdních řádech se řadu let prováděly pouze základní úpravy, které nereagovaly na změny v počtu cestujících. V poslední době docházelo k soustavnému poklesu využívání spojů. Proto jsme se rozhodli optimalizovat veřejnou dopravu – zajistit vhodné pokrytí všech oblastí tak, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám, dále rozvíjet spojení k páteřní železniční síti a nabídnout moderní služby například ve formě jednotné jízdenky. Naší snahou bylo připravit nové jízdní řády, které vrátí cestující k veřejné dopravě. Čísla za první měsíce naznačují, že naše snaha nebyla marná. Přesto od 1. dubna upravujeme jízdní řády autobusové dopravy – ke změnám jsme využili poznatky občanů, kteří se s připomínkami obrátili na OREDO, starostů, se kterými již rok intenzivně jednáme o změnách ve veřejné dopravě, a našeho hodnocení. Jan Tichý, náměstek hejtmana

„Pro tuto myšlenku jsem se nadchl při cestě ve Švýcarsku, kde podobně ‚ozdobené‘ vlaky mají a kde slaví úspěch,“ vysvětluje iniciátor myšlenky projektu hejtman Radko Martínek, který společně s hejtmanem Královéhradeckého kraje a představiteli Českých drah pokřtil nové vlaky. Motivy souprav jsou spjaty s oblastí, ve které budou nejvíce jezdit.

„Chrudimské“ jsou inspirovány loutkářskou tradicí regionu a stěny vlaku zdobí loutky z expozic Muzea loutkářských kultur. Mumie princezny Hereret zobrazuje ojedinělou expozici muzea v Moravské Třebové. „Jsem velmi rád, že se nám jako prvnímu kraji v zemi podařilo tento projekt realizovat,“ dodal Martínek.

INTEGROVANÁ REGIONÁLNÍ DOPRAVA IREDO V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH Co je IREDO? Nově zavedený systém společné regionální dopravy, který umožňuje cestujícím jízdu na jeden jízdní doklad v Pardubickém a Královéhradeckém kraji včetně přestupů. Co to v praxi znamená? Při přestupu mezi spoji předložíte jízdenku již pouze ke kontrole. Odpadá tak nutnost platit tzv. nástupní sazbu při každém přestupu. Na všech spojích zapojených do sytému IREDO je dopravce povinen vydat cestovní doklad přímo do cílové stanice bez ohledu na přestupy. Příklad: Cestující z Pardubic chce navštívit Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Již při nástupu v Pardubicích si může koupit jízdenku IREDO až do Kladrub nad Labem i přesto, že bude přestupovat v Přelouči. Za tuto jízdenku zaplatí 32 Kč. Pokud by použil klasický způsob nákupu dvou jízdenek (v Pardubicích

i Přelouči při přestupu), zaplatil by 40 Kč. Úspora činí 8 Kč.

do školy či do práce, vyplatí se vám zakoupit časovou jízdenku IREDO.

Mohu jednu jízdenku využít pro cestování autobusem i vlakem? Ano, v systému IREDO můžete na jednu jízdenku libovolně přestupovat mezi autobusem a vlakem.

Co je časová jízdenka IREDO? Časová jízdenka je obdobou tzv. „lítačky“. Na zakoupené trase lze absolvovat neomezený počet jízd. Časovou jízdenku si můžete koupit sedmidenní, třicetidenní a devadesátidenní. Má podobu papírové jízdenky.

Pro jaké kategorie vlaků lze použít jízdenku IREDO? Pro všechny osobní, spěšné a rychlíkové vlaky. Při koupi cestovního dokladu je nutné sdělit, že chcete jízdenku IREDO. Jízdenku nelze použít pouze ve vlacích IC, EC, Ex a Pendolino. Jak ušetřit při cestování po kraji? Pokud jste pravidelným cestujícím, který využívá veřejnou dopravu pravidelně při cestě

Jak funguje časová jízdenka v praxi? Student z Holic, který dojíždí každý všední den do školy v Pardubicích, by si musel s využitím jednotlivých jízdenek koupit v měsíci 40 jízd, což by ho stálo 840 Kč. Při zakoupení třicetidenní jízdenky zaplatí však pouze 630 Kč. Celkově tedy student měsíčně ušetří 25 % nákladů na cestování. Roční úspora v průběhu školního roku přesáhne dva tisíce korun. V případě sedmidenní jízdenky by do-

sáhl úspory minimálně 20 % a při použití devadesátidenní jízdenky více než 30 % oproti nákupu jednotlivých jízdenek. Co když bude student z Holic na cestě přestupovat na vlak v Moravanech? To je možné jak s jednoduchou, tak i s časovou jízdenkou. Je časová jízdenka přenositelná? Ano, jednu časovou jízdenku může použít na konkrétní trase kdokoliv, pokud není jízdenka vázána na slevu, na kterou nemá cestující nárok (žákovské, poloviční jízdné…). Příklad: Paní bydlící v Moravské Třebové, která má zakoupenou devadesátidenní jízdenku na trase Moravská Třebová – Svitavy, se vrátila odpoledne z práce. Její manžel může tuto jízdenku využít a jet se podívat na basketbal do Svitav a zpět.

Optimalizace dopravy podle občanů a politiků Vyhovují vám nové jízdní řády? Zastupitelé a starostové: Josef Jílek Moravská Třebová

Ladislav Effenberk Holice Zpočátku se vyskytly problémy způsobené změnou jízdních řádů, například autobusy měly zpoždění, ale postupně se vše ustálilo a díky změnám máme lepší spojení hlavně ve směru Holice – Borohrádek, kde bylo nahrazení vlaků autobusy více než úspěšné.

Prosincovou změnu v jízdních řádech jsem zaznamenal. Ohlasy z okolí jsou převážně negativní, i když je pravdou, že pozitivní reakce se šíří výrazně pomaleji než ty negativní. Myšlenka IDS je dobrá, je třeba ji ale dotáhnout do konce.

Petr Tupec Horní Jelení Přestože patřím ke kritikům provedení optimalizace veřejné dopravy v kraji, myslím si, že myšlenka je to správná a má své opodstatnění. Přes nedostatky především v návaznosti spojů věřím, že se podaří vrátit veřejnou dopravu těm, kteří jí potřebují, tedy cestujícím.

Jiří Smékal Chornice

Vladimír Příhoda Orel V současné době po úpravách jízdních řádů již nezaznamenávám další stížnosti. Četnost autobusových linek je u nás dostatečná. Domnívám se, že je to také díky blízkosti města Chrudim a hlavní trasy autobusových spojů.

První verze nových jízdních řádů byla naprosto nepřijatelná. Do úprav platných od 1. dubna se nám podařilo prosadit několik změn a čas ukáže, zda řády budou vyhovující. Přestože nejsem přesvědčen o nutnosti tak zásadních změn, stále doufám v uspokojující výsledek.

Jaroslav Martinů Polička Jako poslanec jezdím pravidelně na jednání do parlamentu a vlakové spojení mezi Poličkou a Svitavami je po prosincové změně jízdních řádů dobré. Návaznost spojů na rychlíky do Prahy si nemohu vynachválit.

Občané Soňa Durdilová Ústí nad Orlicí S novými jízdními řády jsem velice spokojená, protože teď jezdí více spojů a hodně jich zastavuje i na zastávce Ústí město.

Radka Jelínková Úhřetická Lhota Spoje jsou naprosto špatně, pokud například končím v práci v deset večer, tak stihnout autobus ve čtvrt na jedenáct prostě není možné.

Jana Kylarová Pardubice Díky novým jízdním řádům se mi zjednodušilo cestování hlavně ve směru na Litomyšl, už jenom proto, že nemusím při každém přestupu kupovat nový lístek.

Antonín Šíra Dražkovice Jako řidič linkového autobusu jezdím směrem na Heřmanův Městec a Třemošnici a cestující jsou spokojení, protože jim jezdí více spojů.

Roman Hendrych Horní Jelení Jízdní řády autobusů jsou poskládány naprosto nelogicky, za jednu hodinu jedou třeba čtyři a pak dlouho nic. Rozhodně je to změna k horšímu.

Tomáš Korytek Orel Zavedení Integrované regionální dopravy je výhodné, protože ušetřím, časově je to rychlejší a mám lepší a jednodušší spojení než dříve.

Veronika Truhlářová Vysoké Mýto Od prosince 2011 jsem autobusy přestala využívat, protože jich ubylo a jezdí v nevyhovujícím čase. Musím tedy jezdit vlakem.

Markéta Páleníková Pardubice Veřejnou dopravu využívám hlavně při cestách za přáteli a rodinou. Po změně jízdních řádů mám mnohem lepší spojení, hlavně o víkendech.

Málo peněz od státu na údržbu železnice Koleje na železnici vlastní státní organizace Správa železniční dopravní cesty, jež dává na údržbu a modernizaci minimální finanční prostředky. Má-li být železniční doprava úspěšná, musí mít k dispozici moderní a rychlé vlaky. Na stávajících regionálních tratích se ovšem průměrná rychlost pohybuje okolo 40 km/hod. a stav tratí je často nevyhovující. Pardubický kraj proto usiluje postupnými opatřeními o zvýšení rychlosti na regionálních tratích alespoň na 80 km/hod., jedině tak budou vlaky konkurenceschopné automobilové dopravě.

Boj s vládou o plnění memoranda Doplácení ztrát regionální osobní vlakové dopravy bylo převedeno na kraje s tím, že se stát bude na ztrátách finančně podílet. Za Asociaci krajů ČR vyjednal hejtman Radko Martínek tzv. memorandum, ve kterém je dohodnutý podíl státu a krajů na ztrátách tak, aby mohla být tato doprava zachována, a na tratích, které občané skutečně využívají, rozšířena.

KARLOVARSKÝ KRAJ

14 KN |duben 2012| STRUČNĚ A JASNĚ • Karlovarský kraj chce iniciovat vznik průmyslových zón podél komunikace R6 a ve spolupráci s agenturou Czech Invest je pak nabídnout investorům, kteří mají zájem o výstavbu svých výrobních podniků v regionu. Úspěch v této oblasti už zaznamenalo město Ostrov. Díky společnému úsilí kraje a města tam německá firma Behr zahájí v roce 2013 výrobu komponentů pro automobilový průmysl. Zpočátku zaměstná okolo 150 lidí, do roku 2018 by chtěla nabídnout až 1 800 pracovních míst. • Představitelé Karlovarského kraje a Karlovarské krajské nemocnice se snaží vyvrátit obavy obyvatel Chebu a okolí z toho, že přijdou o  nemocnici. Na toto téma se začalo diskutovat poté, co se na internetu objevil článek, podle kterého hrozí padesáti nemocnicím včetně chebské útlum nebo úplná likvidace. K likvidaci  nemocnic mělo podle článku dojít proto, že by nedostaly smlouvu od VZP. • Hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný nesouhlasí se záměrem ministerstva obrany, které chce v rámci optimalizace vojenských újezdů část území Karlovarského kraje připojit k Ústeckému kraji. Ministerstvo totiž podle hejtmana nerespektuje v případě Karlovarského kraje historická katastrální území, která existovala před vznikem vojenského újezdu Hradiště.

Kraj si spočetl zadluženost vlastních silnic Vliv opotřebovanosti na současný stav silnic je podle Kralovarského kraje značný. Rozvoj silniční dopravy v posledních letech neúměrně zatěžuje silniční síť zvláště těžkými nákladními vozidly, která nahrazují nepružnou dopravu železniční. Kraj říká, že naproti tomu finanční prostředky do silniční infrastruktury neustále klesají, zvláště u silnic II. a III. třídy.

TÉMA „Kvůli této disproporci dochází k zadlužování silniční sítě, převážně silnic nižších tříd s menším dopravním významem a k ohrožování bezpečnosti silničního provozu,“ uvedla Andrea Bocková z oddělení vnějších vztahů a styku s veřejností odboru kancelář hejtmana. Dodala, že stav silnic II. a III. třídy je po zimním období obdobný jako v minulých letech. Letošní klimatické podmínky zimního období byly podle ní pro stav níže položených silnic příznivější z hlediska dlouhotrvajících mrazových dnů, nedocházelo k častému střídání teplot a tím i k radikálnějšímu poškození povrchů silnic. „Výrazně horší stav silnic jsme zaznamenali v převážné míře ve výše položených oblastech, zejména na území Krušných hor,“ uvedla mluvčí. Vloni Krajská správa údržby silnic předložila vedení Karlovarského kraje materiál Systém hospodaření s vozovkou s vyčíslením finančních potřeb na udržitelnost a zajištění kvalitní silniční sítě v Karlovarském kra-

ji, takzvanou zadluženost silnic. Jedná se o částku kolem 365 milionů korun, což je roční potřeba finančních prostředků na jmenovité akce a běžnou údržbu povrchů silnic. „Zdůrazňuji, že uvedená částka zahrnuje náklady pouze na opravy a údržbu povrchů silnic, nezahrnuje tedy potřebné náklady na opravy a údržbu ostatního příslušenství silnic, mostů, odvodňovacích zařízení a dalších,“ uvedla Bocková s tím, že rozsah škod po letošní zimě v současné době kraj monitoruje a jejich soupis včetně odhadu nákladů chce mít zkompletovaný v nejbližších dnech. Rada Karlovarského kraje následně schválila náklady na opravy povrchů ucelených úseků silnic, opravy mostů, svodidel, dopravního značení, odvodnění a dalších oprav ve výši přibližně 66, 3 milionu korun, dále náklady na běžnou údržbu silnic II. a III.třídy ve výši cca 81 milionu a nad rámec výše uvedeného činí například plánované náklady na zimní údržbu krajských silnic dalších 120 milionů korun. Plánované investice do silniční sítě letos z finančních prostředků Karlovarského kraje budou činit kolem 60,2 milionu korun, tato částka zahrnuje náklady na přípravu staveb, pro-

Kraji dělá potíže vysoká zadluženost silnic, díky které nemá protředky na opravy krajských komunikací. zdroj: Magistrát Karlovy Vary vedení několika menších akcí, potřebné výkupy pozemků, inženýrskou činnost a podobně, „Dále z různých dotačních titulů plánujeme v letošním roce provedení nebo zahájení několika investičních akcí v celkovém objemu cca 80 milionů korun,“ dodala Bocková. ROZHODUJE VÝZNAM SILNICE Po provedení komplexního hodnocení silničního hospodaření s vozovkou kraj zjistil celkovou

zadluženost silniční sítě seřazenou dle dopravního významu v přítomném, okamžitém čase, kterou je potřeba rozložit do časové osy podle trvanlivosti jednotlivých úprav s přihlédnutím k dopravnímu významu. U silnic II. a III. třídy se předpokládá cyklus 20 let, i když podle kraje by byl lepší cyklus kratší, například 15 let. V současné době je tak vzhledem k finančním možnostem kraje přístup opravit to nejhorší s předpokladem, že „to lepší ještě vydrží“.

Využití výše popsané strategie je v současné době primárně závislé na množství přidělených finančních prostředků na údržbu a opravy silnic II.a III. třídy v Karlovarském kraji. Za současného stavu a finančních možností kraje lze údajně stále hovořit pouze o zadluženosti silnic a jejím postupném navyšování, neboť kraj je povinen zejména zajistit sjízdnost celé silniční sítě při minimalizaci nákladů. Marek Turek

ÚSTECKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ • Vedoucí odborů Krajského úřadu Ústeckého kraje za doprovodu hejtmanky Jany Vaňhové navštívili v rámci své porady těleso nedokončené dálnice D8. O odvolání proti vydanému sloučenému územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení na poslední úsek momentálně rozhoduje krajský stavební úřad. Rozhodnutí by mělo padnout do konce dubna. • Na pracovní návštěvě pobývala v Ústeckém kraji ministryně kultury Nečasovy vlády Alena Hanáková. Do Ústeckého kraje přijela v rámci snah o zápis Hornické kulturní krajiny Krušnohoří do seznamu přírodního dědictví UNESCO. Ministryně spolu s hejtmankou Janou Vaňhovou a doprovodem prohlédla štolu Starý Martin nad Krupkou. • Rámcovou smlouvu o spolupráci mezi Ústeckým krajem a Krajskou hospodářskou komorou podepsala hejtmanka Jana Vaňhová a předseda František Jochman. Smlouva včetně prováděcích dodatků navazuje na předchozí smluvní vztah z roku 2001, který bylo třeba aktualizovat. • Hejtmanka Jana Vaňhová a náměstek Pavel Kouda se sešli na krajském úřadě s ředitelem pobočky VZP pro Ústecký kraj Petrem Veselským a zástupci Žatecké nemocnice, ředitelem Čestmírem Novákem a starostkou Žatce Zdeňkou Hamousovou. Tématem byla snaha o zachování nemocnice v Žatci, zejména jejího gynekologicko – porodnického oddělení.

Letošní zima byla k silnicím shovívavá Přestože zimní údržba v měsících lednu až březnu byla v Ústeckém kraji o něco dražší než údržba ve stejném období loňského roku, nejsou silnice po zimním období v tak tristním stavu, jako po loňské zimě. Podle kraje je to dáno tím, že silničáři použili menší množství posypového materiálu a hlavně charakterem zimního období. „Mrazy byly v jednom období nepřetržitě nedocházelo tedy k rozmrzání ledu ve vozovce a jeho následnému mrznutí. Při tvorbě ledu dochází k rozpínání materiálu a tím k vytváření výtluků ve vozovkách,“ uvedla Magdalena Hamáčková, tisková mluvčí Ústeckého kraje.

TÉMA U opotřebení silnic je podle Hamáčkové problém složitější. Finance z evropských peněz totiž nestačily na rekonstrukci všech silnic II. třídy. „Tam, kde silnice z těchto peněz nebyly opraveny, se snažíme provádět opravy z vlastních prostředků. Vzhledem k intenzitě dopravy na těchto silnicích nemají menší opravy bohužel takový efekt. Stejná situace je i na silnicích III. třídy,“ dodala mluvčí. Krajský úřad proto plánuje v letošním roce prostřednictvím Správy a údržby silnic investovat do oprav silnic II. a III. třídy přibližně 300 milionů korun. Největší objem prací zahrnují opravy živičných koberců vozovek. Mezi největší investiční akce letošního roku se pak řadí rekonstrukce mostu v Počeplicích a dokončení stoupacího pruhu Líska na sil. II/263, které pokračují z loňského roku,

stejně jako rekonstrukce mostu Hrdly. Další investiční akcí kraje je letos oprava silnice mezi Podbořany a Petrohradem na Lounsku. Bude stát zhruba 225 milionů korun, z toho podíl kraje bude činit 17 milionů korun, zbylou částku uhradí kraj z evropských fondů. Kraj bude také pokračovat v budování cyklostezky Labská stezka, náklady na investici jsou 152 miliony korun, podíl kraje činí 15 milionů korun, zbylou část opět bude činit příspěvek z evropských fondů. Kraj tak chce i letos na opravu silnic a mostů využít peníze z Evropské unie. „Jednou z hlavních priorit při sestavování krajského rozpočtu na letošní rok bylo vytvoření podmínek pro maximální využití finančních prostředků z Evropské unie a vlastních investic k rozvoji kraje a na podporu rozvojových akcí a projektů s následnou úsporou provozních výdajů případně růstem příjmů,“ uvedla Jana Vaňhová, hejtmanka Ústeckého kraje. Dodala, že v prosinci tak má být napří-

klad dokončena stavba mostu v Počeplicích díky příspěvku 83,2 milionu korun. LIDÉ CHTĚJÍ OPRAVENÉ SILNICE Loňská anketa mezi obyvateli Ústeckého kraje přitom ukázala, že lidé si přejí, aby kraj investoval hlavně do opravy a údržby silnic. Až na druhém místě lidé uvedli taková témata

jako přilákání nových investorů nebo ochranu životního prostředí. Pro investice do oprav silnic se vyslovila polovina oslovených lidí. Výzkum provedla společnost STEM/MARK prostřednictvím telefonického dotazování v druhé polovině loňského listopadu na vzorku 1 004 obyvatel Ústeckého kraje starších osmnácti let. Kraj říká, že s názorem lidí souhlasí. Zároveň ale dodává, že

kraj, potažmo Správa a údržba silnic, se snaží vynakládat na opravu silnic co nejvíce finančních prostředků, bohužel bez pomoci státu je kraj prostřednictvím své organizace schopen provádět na silnicích pouze údržbu, nikoliv větší opravy silnic, jejichž konstrukční vrstvy nejsou ve většině případů schopny unést stávající dopravní zátěž. Marek Turek

Jako jedna z prvních se letos opravy silnice dočká obec Podbořany.

zdroj: vymoly.cz

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

KN | duben 2012 |

Za půl miliardy se opraví víc silnic. Kraj ušetřil na tendrech Jako na houpačce se musí cítit řidiči, když projíždějí Královéhradeckým krajem. Region totiž z hlediska silniční infrastruktury nabízí asi všechno – od úzkých silnic, děravých silnic, přes silnice s vyjetými kolejemi až po komunikace, které se mohou pyšnit novým rovným povrchem a širokou vozovkou. Pravdou je, že i přes stávající investice do silniční infrastruktury, se stále nedaří její stav zásadně zlepšit.

TÉMA Letošní únor byl na údržbu zmrzlých silnic obzvlášť náročný. Údržba za uplynulou zimu byla přesto levnější než v loňském roce. Potvrzují to informace ze Správy a údržby silnic Královéhradeckého kraje. Tento krajský podnik má na starost údržbu 3 773 kilometrů silnic. Z  toho jen 443 kilometrů vlastní stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic. Podle tiskového mluvčího kraje Imricha Dioszegiho únor v podstatě smazal citelnou úsporu, na kterou to vypadalo po prosinci a lednu. „Úspora během minulého měsíce téměř zmizela, údržba zmrzlých silnic během letošního února byla totiž oproti stejnému období loňského roku dražší o 40 milionů korun,“  uvedl Dioszegi. Za zimní údržbu silnic tak silničáři až dosud zaplatili podle odhadů kolem 175 milionů korun. A to je asi o 10 milionů méně, než tomu bylo za zimu předchozí. Nejdražší zimou v historii kraje byla ta na přelomu let 2005 a 2006, kdy kraj zaplatil

dokonce více než 250 milionů. Na druhou stranu zima z  let 2010 a 2011 byla sice levnější na údržbu, ale dala víc zabrat silnicím. Škody za stovky milionů korun na nich jsou i letos. Podle odhadů je v havarijním stavu až pětina silnic v kraji. Kraj však na masivnější opravy, které by zásadním způsobem zlepšily stav silnic v regionu, nemá dostatek peněz. „Peníze zbývají jen na lokální výspravu. Začínáme s opravami lokálních poruch, rovnáním výtluků a úklidem po zimě,“ uvedl náměstek ředitele SÚS KHK Petr Zima.

cí do krajských komunikací najdeme na Broumovsku v  úseku Pasa. Silnice by měla zásadním způsobem zrychlit a zbezpečnit dopravu na celém Broumovsku. Rekonstrukce počítá kromě modernizace vozovky především s vybudováním nového stoupacího pruhu. Náklady se budou pohybovat kolem 150 milionů korun, stavba bude dokončena do roku 2013. „Během první  poloviny letošního roku by mělo dojít ke schválení dotace z finančních zdrojů Evropské unie,“ doplnil časový harmonogram Imrich Dioszegi. Také pro cestovní ruch je důležitá další velká investice. Za více než 70 milionů korun bude pokračovat rekonstrukce silnice druhé třídy z Čisté do Janských Lázní a Svobody nad Úpou. Stavba by

STRUČNĚ A JASNĚ

měla stát 50 milionů korun. Většinu by měla pokrýt dotace z EU. „V dalších letech plánujeme rekonstruovat tuto silnici přes Černý Důl až do Čisté,“ prozradil plány kraje Josef Ješina. KRAJ ŠETŘÍ NA TENDRECH Možností, jak ještě více pomoci poničeným silnicím, je šetření na tendrech na dodavatele staveb. Právě díky tomu si může kraj nakonec dovolit opravit víc silnic, než měl původně v úmyslu. Příkladem komunikace, která bude opravena za takto ušetřené peníze, je i silnice, která spojuje městys Nový Hrádek s  Náchodem. Za 38 milionů by mělo dojít ke kompletní rekonstrukci, na kterou navážou další práce

v příštích letech. „Z důvodu zajištění dopravní obslužnosti je třeba rekonstrukci rozdělit na tři etapy, V létě 2014 bychom chtěli stavbu v úseku Rokol - Nový Hrádek dokončit,“ uvedl ředitel SÚS KHK Miloš Štěpán.  Také ŘSD pokračuje v  pracích na silniční infrastruktuře v kraji. Opravuje se například dálnice D11. V  polovině dubna začala oprava části ve směru na Hradec. Rekonstrukce úseku by měla stát přes 90 milionů korun. Dálnice přitom stále nevede až do Hradce. Chybí asi 2,5 kilometru. Dobrou zprávou rozhodně bylo vyřešení vleklého pozemkového sporu. V současnosti tak probíhá archeologický průzkum v lokalitě. Stavět by se mohlo už příští rok. Filip Appl

BROUMOVSKO SI ODDECHNE A jak to vypadá s  krajskými investicemi do silnic v  letošním roce? Na opravy kraj letos počítá s  přibližnou částkou 447 milionů korun. Podle krajského radního pro oblast dopravy Josefa Ješiny se další miliony prostaví na silnicích, na které získal kraj dotace už v  roce 2011. „Krajské silnice každý rok procházejí rozsáhlou modernizací v řádu stovek milionů korun,“ uvedl již dříve Ješina. Největší letošní investi-

15

Se stavebními pracemi na silnicích musí řidiči počítat i letos. Opravovat se například bude úsek D11. zdroj: Filip Jirsák / Wikimedia Commons

• Zahájení rekonstrukce barokního hospitalu Kuks na Trutnovsku se blíží. Stavební práce, které budou stát 450 milionů korun, začnou za pár měsíců. Díky projektu vznikne v  hospitalu regionální centrum vzdělávání. Projekt počítá i s opravou původní klášterní zahrady či teras před hospitalem. Stavební práce by měly skončit v roce 2014. Kvůli stavbě bude částečně znepřístupněno nádvoří. Expozice by ale měla být veřejnosti i nadále přístupná. • Díky dotaci z  EU dojde ke zlepšení materiálně-technického vybavení odborných učeben pro praktickou výuku na Střední průmyslové škole v  Trutnově. Projekt „Podpora praktické výuky technických oborů na střední škole – SPŠ Trutnov“ byl zahájen loni v září. Umožní mimo jiné rozvoj profesí, kterých je nedostatek na trhu práce a o které mají firmy v regionu zájem. • V  Královéhradeckém kraji klesla nezaměstnanost. Její míra poklesla z  únorových 8,2 procenta na 7,8 procenta v  březnu. Důvodem je podle analytiků začátek sezónních prací v zemědělství a ve stavebnictví. Podle ředitele krajského úřadu práce Martina Horáka k poklesu nezaměstnanosti přispělo i zahájení umisťování nezaměstnaných na sezónní veřejně prospěšné práce a to, že práci opět začali mít různí sezónní prodejci. PREZENTACE

Co mají společného Říčky v Orlických horách, Úpice a Police nad Metují? Jsou nejčistšími obcemi Královéhradeckého kraje! Po celý loňský rok soutěžily obce v  Královéhradeckém kraji o titul „Čistá obec 2011“. V pořadí 6. ročník soutěže tradičně spolupořádaly autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s., Královéhradecký kraj ve spolupráci se společností ASEKOL, s.r.o., a Centrem evropského projektování, příspěvkovou organizací Královéhradeckého kraje. Výsledky soutěže byly slavnostně vyhlášeny v úterý 17. dubna 2012 v sídle Královéhradeckého kraje na Pivovarském náměstí v  Hradci Králové. Vítězové si odtud odnášeli nejen titul „Čistá obec“, ale také finanční odměnu. „Královéhradecký kraj je každoročním podporovatelem této soutěže, protože čisté obce logicky znamenají také čistý kraj. V takovém regionu se lépe žije, dýchá a můžeme k nám lákat turisty do krásné, zdravé přírody a čistých a upravených měst. Navíc soutěž motivuje občany třídit ještě kvalitněji a názorně jim ukazuje, že třídit se vyplácí,“ řekl k soutěži hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. „Obce byly hodnoceny ve třech kategoriích rozdělených podle počtu obyvatel. Těmito kategoriemi byly obce do 500 obyvatel, do 5 000 obyvatel a nad 5 000 obyvatel. Při hodnocení nás zajímala výtěžnost tříděného odpadu, hustota sběrné sítě, efektivita svozu odpadů, úroveň sběru nebezpečných odpadů, bioodpadů a stavebních odpadů. Krom titulu, vítězné obce získávají také finanční odměnu,“ nastínil pravidla soutěže Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM. „V kategorii do 500 obyvatel zvítězila obec Říčky v  Orlických horách, v  kategorii od 500 do 5 000 obyvatel město Police nad Metují a v kategorii nad 5 000 obyvatel vyhrálo město Úpice. To se také stalo absolutním vítězem,“ dodal Pešek. Úpice zvítězila ve své soutěžní kategorii už potřetí, poprvé v roce 2008 a poté v

roce 2009, a patří tak k nejúspěšnějším městům v historii soutěže. Občanům se daří vytřídit 40 % všech odpadů, které vyprodukují. V soutěži Čistá obec 2011 byla udělena také zvláštní ocenění. Jsou to ceny pro absolutního vítěze, pro tzv. skokana roku a dále cena společnosti ASEKOL, s.r.o., udělovaná v rámci zpětného odběru elektrozařízení. Titul Skokan roku 2011 získala malá obec ležící na okraji Českého ráje - obec Březina s pouhými 66 obyvateli. V roce 2010 se obec umístila až na 318. místě, v roce 2011 poskočila až na 28. místo, tedy o 290 příček! „Naše obec je ekologicky zaměřená, není nám lhostejná příroda, a proto třídíme. I když přiznávám, že určitou roli v tom hraje i finanční stránka,“ prohlásil Libor Valenta, starosta obce Březina. „V obci jsme třídili již dříve a veškeré náklady hradili z našeho rozpočtu. Po příchodu EKO-KOMu se naše náklady vyrovnaly a již nemusíme tolik doplácet,“ dodal Valenta. Adeptem na titul skokana roku byla obec s 93 obyvateli a známé středisko zimních sportů Říčky v  Orlických horách, které „poskočily“ o 109 míst oproti předchozímu roku. Obec se nakonec stala vítězem v  soutěžní kategorii do 500 obyvatel a patří mezi „Čisté obce“ 2011. Tituly Čistá obec jsou ve všech kategoriích spojeny s finančním ohodnocením. První místo v každé kategorii je ohodnoceno finanční odměnou ve výši 120 000

korun, stříbrná příčka je spojena s částkou 60  000 korun a třetí místo pak s částkou 30 000 korun. Stejná odměna náleží také absolutnímu vítězi a skokanovi roku. Zvláštní cenu společnosti ASEKOL v  oblasti zpětného odběru elektrozařízení získaly za rok 2011 obec Sadová (kategorie do 500 obyvatel s  finanční odměnou 15  000 korun), město Rokytnice v  Orlických horách (kategorie 501 – 5 000 obyvatel s  finanční odměnou 30  000 korun) a město Chlumec nad Cidlinou (kategorie nad 5 001 obyvatel s finanční odměnou 45 000 korun). „Vždy mě potěší, když vidím aktivitu a nadšení, se kterým obce a města do soutěže

vstupují. Domnívám se, že to není jen kvůli finanční odměně, i když je určitě zajímavá, ale že obce a jejich občané to dělají s  vědomím, že pomáhají životnímu prostředí a tedy i sami sobě,“ dodal krajský radní pro oblast životního prostředí Jan Tippner. Projekt „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“ v Královéhradeckém kraji, jehož cílem je vytvořit funkční a efektivní systém sběru a třídění odpadu a zároveň zvýšit vědomosti obyvatel o této problematice, navazuje na celostátní kampaň zajišťovanou společností EKO-KOM, a.s. Více informací je možné najít na internetových stránkách projektu - www.cistykraj.cz.

Na těchto internetových stránkách jsou také uveřejněna pravidla soutěže pro letošní rok. Soutěž je vyhlášena na období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012. Mohou se jí zúčastnit všechny obce Královéhradeckého kraje. Došlo však ke změnám ve   velikosti kategorií - v roce 2012 se soutěží v kategoriích do 300 obyvatel, od 301 do 2 000 obyvatel a v kategorii nad 2 001 obyvatel. Soutěží se o finanční odměnu ve výši 100 000 korun, 70 000 korun a 40 000 korun. Také v roce 2012 budou uděleny tři zvláštní ceny, a to Absolutní vítěz, Skokan roku a Cena společnosti ASEKOL. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s

16 KN |duben 2012| STRUČNĚ A JASNĚ • Krajská nemocnice v  Liberci otevřela novou urologickou ambulanci. Pro pacienty bude k dispozici od konce dubna. Celá rekonstrukce stála 5,3 milionu korun. Nemocnice ji uhradila z  vlastních zdrojů. „Špičkové vybavení, které se zde bude využívat v kombinaci se zkušeným personálem a dobře vypadajícími prostory, je dobrá cesta k ještě komfortnější péči o pacienty,“ prohlásil hejtman Stanislav Eichler, který se otevření zúčastnil. • Informační seminář k  sociálnímu a zdravotnímu pojištění v  zemích EU uspořádalo Eurocentrum Liberec. A co se návštěvníci mohli dozvědět? Třeba odpověď na to, na jaký rozsah zdravotní péče máme v zahraničí nárok nebo co je třeba zařídit před odjezdem. Setkání se zúčastnilo přes třicet lidí, kteří si kromě informací odnesli i cenné kontakty. • Zastupitelstvo kraje schválilo Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje na roky 2012 - 2016. Dokument je pro kraj stěžejní. Ukazuje totiž, jak dosáhnout hlavního cíle, kterým je ekonomicky stabilní a efektivní síť škol. „Pro uskutečnění cíle mají přispět nástroje zvyšující kvalitu vzdělávání a podporující rovné příležitosti ve vzdělávání a poradenském systému,“  uvedl náměstek hejtmana LK Radek Cikl.

LIBERECKÝ KRAJ

Kraj opraví silnice a mosty, které poškodila povodeň To nejhorší, co může silnice v  zimě potkat, je časté střídání teplot. Mráz a následné oteplení povrch vozovky poškozuje a přidává starosti silničářům i vedení kraje. Stovky či možná tisíce děr je na silnicích Libereckého kraje i po poslední zimě. Zatímco například v sousedním Ústeckém kraji hodnotí zimu jako mírnější, v Libereckém kraji to není zdaleka tak jednoznačné.

TÉMA O komunikace v regionu se stará Krajská správa silnic Libereckého kraje. Jejím úkolem je nejen spravovat přes 2 100 kilometrů silnic nižších tříd v majetku kraje, ale zároveň musí udržovat i 400 km silnic první třídy, které spadají pod Ředitelství silnic a dálnic ČR. Od Nového roku  převzala opravy a údržbu silnic v Libereckém kraji nová akciová společnost Silnice Libereckého kraje. Kraj tak chce dosáhnout lepší efektivnosti při hospodaření, než měla příspěvková organizace. KSS LK však nadále zůstává správcem silnic. Zimní údržba v Libereckém kraji stojí průměrně kolem 130 milionů korun. Tu letošní zatím kraj nevyčíslil, ale je pravděpodobné, že se zásadně lišit nebude. Horší situace už je kolem stavu silnic po zimě. Po skončení zimních měsíců je na komunikacích v regionu množství výtluků, kolejí či propadlých kanálů. „V průběhu března inspektoři provedli mapování škod způsobených zimou  2011/ 12, které se nyní vyhodno-

cují. Prozatím jsou škody odhadnuty cca na 150 milionů korun,“ uvedl náměstek hejtmana LK pro dopravu Martin Sepp. A to jsou podobné škody jako v  minulém roce. Znamená to jediné – opět zřejmě nebude možné realizovat všechny opravy podle představ. Některé silnice by místo zasypávání výtluků potřebovaly totiž kompletně nový povrch. A na to peníze v mnoha případech chybí.

stvo financí totiž schválilo žádost o finanční příspěvek na povodňové škody z  roku 2010.  „Kraj uplatnil náklady ve výši 38,9 milionu korun. Šlo o opravy pozemních komunikací v souvislosti s prvotním zprůjezdněním poškozených silnic bezprostředně po povodni,“ uvedl Martin Sepp. Podle něj jde konkrétně o silnici v  úseku Frýdlant – Bílý Potok či o silnici z  Chrastavy do Nové Vsi. Opravovat se bude také řada mostů, a to nejen z peněz z Fondu solidarity. Na rekonstrukce více než 50 mostních konstrukcí má kraj připraveno téměř 318 milionů korun. Na devatenácti z  nich už se pracuje. Zbytek se začne opravovat postupně v průběhu celého

roku a některé mosty, které jsou dnes v  havarijním stavu, bude nutné opravit až příští rok. DOKONČENÍ PRŮTAHU CHRASTAVOU POZASTAVENO A co ostatní investice do silnic? I zde pomáhá Evropská unie. Tentokrát ovšem především prostřednictvím Regionálního operačního programu Severovýchod. Mezi největší letošní projekty kraje, které usilují o dotaci, patří průtah Mimoní. Podle odhadů by měl stát 78 milionů korun, přičemž 66 milionů by mohlo přijít z EU. Práce v Mimoni probíhají už od loňského roku, kdy zde došlo k  přestavbě dvou

křižovatek na kruhové objezdy. Za 49 milionů by také měla být zmodernizována přístupová komunikace k hraničnímu přechodu Krompach – Jonsdorf. Největší diskuse se ale točí kolem dokončení průtahu Chrastavou. Zatím dokončené etapy stály přes 100 milionů. Zda se letos podaří dokončit celou stavbu ale není jasné. Kraj totiž nepožádal o dotaci na tento projekt. Důvody? Majetkoprávní vztahy kolem důležité zdi a peníze. Přesto kraj dokončení stavby, která podle starosty Chrastavy nemá bez uzavření třetí etapy smysl, nevzdává a chce do poloviny tohoto roku získat stavební povolení. Filip Appl

OPRAVÍ SE DESÍTKY MOSTŮ I tak už jsou opravy v  plném proudu. Podle ředitele Krajské správy silnic LK Jana Růžičky má podnik jasné priority, co opravit nejdřív. „Začneme nejdříve významné krajské komunikace II. třídy v  městských aglomeracích,   a dále dopravně významné komunikace III. třídy, například s  podílem autobusové dopravy,“ objasnil ředitel Růžička postup silničářů. Opravy budou probíhat průběžně po celou stavební sezónu. Příroda je k Libereckému kraji místy nemilosrdná. Kromě teplotních výkyvů v  zimě ničí krajské silnice i povodně. Nedávno získal kraj v tomto směru alespoň dílčí kompenzaci. Minister-

Letos by měla začít i výstavba průtahu Mimoní. Naváže se tak na výstavbu křižovatek, které byly otevřeny před dvěma lety. zdroj: martinsepp.cz PREZENTACE

Benefiční představení v Divadle F.X. Šaldy se konalo pod záštitou hejtmana LK Benefiční velikonoční představení úspěšné komedie „Rodina je základ státu“ se odehrálo v  libereckém Divadle F. X. Šaldy pod záštitou hejtmana Libereckého kraje Stanislava Eichlera (ČSSD). Slavnostního večera se zúčastnili také radní Libereckého kraje Jaroslav Podzimek (ČSSD), zástupci statutárního města Liberec a podnikatelské sféry. „Cílem benefičního divadelního představení bylo propojit podnikatelskou a kulturní sféru. Dnešní nelehká doba ovlivněna nepříznivým ekonomickým vývojem se samozřejmě promítá i do financování kulturních zařízení, tedy i libereckého divadla. Proto jsem dal záštitu, bez jakýchkoli finančních nákladů Libereckého kraje, včerejšímu představení a pomohl do divadla dovést také partnery Libereckého kraje, díky nimž se včerejší představení uskutečnilo. Rád bych tímto podpořil spolupráci mezi podnikateli našeho kraje a kulturní scénou. Zvažoval

jsem, jaký žánr představení zvolit. Nakonec s  ohledem na současnou nelehkou dobu jsem se přiklonil ke komedii. Je totiž potřeba se občas zastavit a věnovat se sobě i blízkým, rozvíjet vlastní kulturní život a duševně odpočívat. A k tomu neodmyslitelně patří také návštěva kulturních stánků,“ řekl hejtman. Podle slov ředitele divadla F. X. Šaldy v Liberci Martina Otavy chystá divadlo na podzim letošního roku založení tzv. Donátorské rodiny divadla. Donátorem divadla se může stát kdokoliv, kdo přispěje finanční

částkou, nejméně 500 Kč, na provoz libereckého Divadla F. X. Šaldy. Ředitel věří, že postupem času tak divadlo získá nejen bronzové, stříbrné a zlaté, ale například i briliantové donátory. „Věřím, že solidarita s  klasickým

divadlem zůstane v srdcích a duších místních firem i nadále a že především díky nim se budou moci diváci dále těšit umění na prknech, která znamenají svět,“ dodal závěrem hejtman. (lbk)

Hejtman Stanislav Eichler děkuje hercům.

Ředitel divadla Martin Otava s hejtmanem Stanislavem Eichlerem.

Farmářské trhy v Liberci zahájeny Tradiční Farmářské trhy u Obchodního centra FORUM v Liberci přestřižením pásky zahájil hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler (ČSSD) společně s ředitelem OC FORUM Václavem Řičářem, předsedou Regionální agrární rady Martinem Balatkou, místopředsedou RAR Robertem Erlebachem a předsedou Výboru pro zemědělství a životní prostředí zastupitelstva LK Milanem Šírem (ČSSD). „Je všeobecně známo, že stále více potravin se k nám dostává prostřednictvím supermarketů ze zahraničí. Je to však velká škoda, když víme, že většina domácích produktů má srovnatelnou nebo spíše vyšší kvali-

tu, což mohu potvrdit  z vlastní zkušenosti. Jsem proto rád, že se pomalu začínáme vracet ke tradici pořádání klasických zemědělských a farmářských trhů. Ke spotřebitelům se tak opět dostávají kvalitní produkty vypěs-

tované v naší zemi. Za ně je třeba poděkovat našim zemědělcům a regionálním výrobcům. Jejich práce není jednoduchá. Podléhá vlivům přírody a je obtížné překonat konkurenci. Přesto se jim dílo daří a já bych jim rád popřál mnoho spokojených zákazníků,“ řekl hejtman při zahájení trhů. Farmářské trhy se konají již druhou sezónu a budou se konat vždy od pondělí do soboty. Zákazníci zde najdou rozmanitou škálu nabízených produktů

z potravinářství a zemědělství. Pátky budou, dle slov ředitele OC FORUM, patřit pouze potravinářům. Lidé zde najdou nabídku sýrů, uzenin, pečiva a dalších produktů místních chovatelů a pěstitelů. Mezi stánky mohli návštěvníci trhů najít také stánek Severočeského muzea v  Liberci, který kromě nabídky akcí muzea obohatil slavnostní zahájení Farmářských trhů hrou na flašinet. (lbk)

Hejtman Stanislav Eichler nakupuje produkty.

KRAJ VYSOČINA

KN | duben 2012 |

Na rekonstrukce silnic půjde zhruba stejně jako loni Letošní zima na Vysočině patřila rozhodně k těm mírnějším. To však ještě samo o sobě nemusí pro silnice nic znamenat. Míru poškození silnic po zimě ovlivňují spíše výkyvy teplot, kterých jsme i v nedávných zimních měsících zažili celou řadu. A tak zatímco silničáři už uklízí zimní techniku, kraj sčítá náklady na zimní údržbu a pracuje na prvních projektech rekonstrukcí. I letos se bude opravovat za stovky milionů.

TÉMA Podle všeho se zdá, že na zimní údržbě se letos alespoň trochu ušetří. Kraj Vysočina zveřejnil předběžný účet za měsíce listopad až únor. Podle tohoto vyčíslení dal kraj za údržbu během této zimy kolem

173 milionů korun. A to je nižší částka než v  minulých letech. Náklady na předchozí dvě zimní sezóny se podle údajů kraje pohybovaly v částkách 232 milionů za předminulou a 222 milionů korun za minulou zimu. Že se tentokrát trochu ušetřilo, potvrdil i náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast dopravy Libor Joukl: „Oproti předešlým sezónám je

Silniční rekonstrukce budou letos pokračovat i v historické Telči.

to pod obvyklou částkou, na kterou jsme si na Vysočině zvykli. Vlivem velkých výkyvů počasí a teplotních rozdílů ale letos očekáváme více poničených cest,“ řekl náměstek. Zima dopadla dobře i z  hlediska kalamitních stavů. Pro celý kraj se musel vyhlásit pouze v polovině února, a to celkem na dva dny. Ani v hlavním městě kraje nezůstaly silnice bez poškození. Jihlava začala většinu poškozených silnic a chodníků opravovat se začátkem dubna. Na nejhorší opravy chce město poslat přes deset milionů korun. Nových chodníků by se tak mohly dočkat v ulicích Brněnská, Židovská či Hradební.

zdroj: ec.europa.eu

STOVKY MILIONŮ Z EU

NA VYSOČINĚ STAVÍ I ŘSD

A jak to bude s  letošními rekonstrukcemi na krajských silnicích? Z  hlediska objemu financí se toho na Vysočině letos moc nezmění. Podle tiskové mluvčí kraje Jitky Svatošové půjde letos na rekonstrukce a přípravy akcí na silnicích kraje přes 194 miliony korun. „KSÚS Vysočina bude realizovat také souvislé opravy a rekonstrukce mostů ve výši cca 131 milion. S předchozími dvěma roky jde zhruba o srovnatelný objem,“ dodala tisková mluvčí. Ještě větší sumu ovšem získá kraj z dotačních programů EU. „Z  ROP Jihovýchod a z programu Evropská územní spolupráce Česko – Rakousko 2007 – 2013 se předpokládá investovat cca 600 milionů,“ řekla Jitka Svatošová. A o jaké konkrétní projekty letos půjde? Probíhat bude například další etapa rekonstrukce na úseku silnice Velká Bíteš – Vlkovská. Rekonstrukcí se dočká i komunikace ze Slavkovic do Mělkovic nebo z  Havlíčkova Brodu do Nížkova. Pokračovat bude i rekonstrukce průtahu silnice z Golčova Jeníkova do Ždírce nad Doubravou v  Chotěboři. Kraj Vysočina na této stavbě spolupracuje s  městem Chotěboř a společností Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod. Práce začaly už v  březnu a měly by trvat až do září.

Své projekty realizuje na Vysočině také Ředitelství silnic a dálnic ČR, které se v  kraji stará asi o 420 kilometrů silnic. V  první polovině dubna začala generální rekonstrukce silnice z  Pelhřimova směrem na D1 a do Humpolce. V  rámci projektu probíhá rekonstrukce povrchu vozovky a chystá se i oprava tří mostků v úseku mezi odbočkou na Radětín a odbočkou na Služátky. Rekonstrukce by měla přijít na 200 milionů korun. A další projekty buď pokračují z  minulého roku nebo budou teprve startovat. Vystavěn by měl být například průtah Rapotic na Třebíčsku nebo průtah historickou Telčí. V  Telči přitom pokračují práce z  loňského roku. Měly by stát přes 35 milionů korun. „Dalších asi deset oprav se bude týkat kratších úseků na území celého kraje,“ uvedla ředitelka jihlavské správy ŘSD Marie Tesařová. Kraj Vysočina se stará o 4 600 kilometrů silnic druhých a třetích tříd. V  loňském roce se velkou měrou mluvilo o tom, že právě na Vysočině jsou ty nejhorší silniční úseky. Pravdou je, že svá černá místa má každý kraj. Mezi ty části silnic Kraje Vysočina, kde se často tvoří výtluky, patří podle silničářů úseky mezi Telčí a Novou Říší na Jihlavsku, průtah Přísekou, Třeští nebo úsek mezi Lukami nad Jihlavou a Kamenicí. Filip Appl

17

STRUČNĚ A JASNĚ • Krajští radní odsouhlasili vyhlášení dvou nových přírodních památek v  regionu. Jde o lokality Hajnice nedaleko obce Šimanov a Nová Říše u Telče. „Na plochách 53 a 32 hektary bude posílena ochrana kriticky ohrožených živočichů, jako je rak říční a rosnička zelená nebo z rostlin dvouhrotec bahenní,“ uvedl Zdeněk Ryšavý, krajský radní. Na Vysočině jsou tak nyní celkem 123 přírodní památky a rezervace. • Čtyři ze sedmi krajských ústavů sociální péče projdou v  letošním roce tzv. transformací. Klienti stávajících zařízení se budou moci nastěhovat do nových rodinných domů. Nejblíže k finální přeměně je ústav v Jinošově na Třebíčsku, kde jsou nová obydlí skoro hotová a za několik měsíců by měla být předána do užívání. Projekt za 60 milionů korun je podpořen Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem. • S řadou velkých umělců se od poloviny dubna lze setkat v Oblastní galerii Vysočiny v  Jihlavě. Ovšem pouze na plátně. Na jedinečné přehlídce středoevropského umění nazvané Zamlčená moderna se totiž sejde to nejlepší z dílny velikánů evropské moderny. „Výstavu považuji za absolutní vrchol letošní kulturní sezóny, a to nejen v měřítku Kraje Vysočina. Očekáváme, že expozici navštíví tisíce lidí,“ uvedl ředitel galerie Aleš Seifrt. PREZENTACE

V Jihlavě se potkají díla Kupky, Kokoschky, Klimta a dalších velikánů evropské moderny 150 děl – obrazů a kreseb předních českých, rakouských a německých autorů, jejichž díla se v aukčních síních prodávají za desítky milionů korun, se nyní instalují v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě. Na jedinečné přehlídce středoevropského umění nazvané Zamlčená moderna se sejde to nejlepší z dílny velikánů evropské moderny. Výstava ze sbírky jednoho z nejvýznamnějších současných českých sběratelů umění Patrika Šimona nabídne originály Františka Kupky, Oskara Kokoschky, Gustava Klimta nebo Egona Schieleho a Eduarda Muncha. „Zcela poprvé budeme veřejnosti prezentovat Rodinovu kresbu, která sbírku obohatila loni před Vánocemi,“ doplnil majitel sbírky Patrik Šimon. Výstava Zamlčená moderna/Iluze a sny/Středoevropské umění ze sbírky Patrika Šimona 1880 – 1930 měla obrovský úspěch loni v Chebu a německém Bayreuthu. V  rámci přeshraniční spolupráce bude za půl roku instalována i v ra-

kouském Salt Poltnu. Zcela mimořádné je vystavení díla Eduarda Muncha, který zachytil při své návštěvě Prahy na portrétu architekta a teoretika architektury, urbanistu, návrháře nábytku a výtvarníka Jana Kotěru. Čest-

né místo v  rámci prohlídkového okruhu patří autoportrétu Františka Kupky Cesta ticha a vlastnímu autoportrétu  Gustava Klimta v sekci s  názvem Od nikud nikam. Vybraná díla výjimečných autorů jsou zarámována v antireflexním skle a vákuu. Desetidenní instalace výstavy se řídí jasnými pravidly. Jednotlivé sály mají své názvy a díla v  nich prezentovaná drží jednotnou linii. Každý obraz, kresba nebo grafika má už od začátku vlastní a pečlivě vybrané expoziční místo. „Bylo třeba přizpůsobit instalační podmínky. Galerijní interiéry byly podle zadání majitele sbírky upraveny.

Vybrané stěny dostaly nový stříbřitě šedivý nádech, který má podpořit estetický dojem výjimečných děl,“ uvedl Aleš Seifert, ředitel Oblastní galerie Jihlava. Výstava začne vernisáží 13. dubna a potrvá do 7. října 2012. Oblastní galerie Jihlava připravuje doprovodné programy v  podobě komentovaných prohlídek. „Výstavu, jejíž koncept byl s majitelem sbírky připravován zhruba pět let, považuji za absolutní vrchol letošní kulturní sezóny, a to nejen v měřítku Kraje Vysočina. Očekáváme, že expozici navštíví tisíce lidí,“ uvedl Aleš Seifrt, ředitel Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě,  který záro-

Aleš Seifert, ředitel Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, s portrétem Jana Kotěry od Eduarda Muncha. veň upozorňuje na další projekty, které jsou součástí rozsáhlého

kulturního pořadu s názvem Vysočina fandí kultuře. (vys)

Peníze z Vysočiny pomohou urychlit opravy škol na Zakarpatí Za podpory Kraje Vysočina bude letos v partnerském regionu Zakarpatská oblast Ukrajiny realizováno dalších osm projektů zaměřených na zlepšení poskytování základního vzdělání a zdravotnické péče. Zastupitelstvo Kraje Vysočina dnes schválilo uvolnění pětimilionového daru, který v následujících měsících pomůže především ke zlepšení technického stavu vybraných veřejných budov v partnerském regionu. Od roku 2008, kdy bylo partnerství mezi Vysočinou a Zakarpatskou oblastí uzavřeno, bylo ze strany Vysočiny investováno do modernizace nejpotřebnějších rezortů na Ukrajině zhruba 25 milionů korun. „Pomoc Vysočiny je vždy adresná, projekty jsou vybírány pečlivě a vždy společně se zakarpatskou stranou. Respektujeme priority jejich předvýběru, ale vždy s tím, že o náklady na projekty se dělíme rovným dílem,“ uvedl Zdeněk Kadlec,

ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina a předseda Dobročinného fondu ViZa. V roce 2012 budou podle dohody realizovány například projekty výměny oken na vybraných základních školách a na Užhorod-

ské univerzitě nebo opravena ambulance všeobecné rodinné medicíny. Kromě investičních aktivit má Kraj Vysočina snahu podporovat i spolkovou a turistickou činnost. Nebude tedy opomenuta ani podpora publikační činnosti českých krajanských spolků na Zakarpatí, počítá se s  opravou turistických odpočívadel v  Karpatské biosférické rezervaci a pokračovat bude cyklus přednášek na téma veřejná správa na Fakultě mezinárodních vztahů Užhorodské univerzity. Od roku 2008 poskytl Kraj Vysočina včetně letošního roku už 25 milionů korun na rozvojové

aktivity v  partnerském regionu Zakarpatské oblasti Ukrajiny. S  50% spoluúčastí Kraje Vysočina bylo realizováno téměř 70 projektů, a to v  různých oblastech – školství, vzdělávání, kultury, sociální a zdravotní oblasti, cestovního ruchu, životního prostředí, hospodářském sektoru a další. Pomoc Kraje Vysočina se pozitivně podepsala na zdařilé rekonstrukci zařízení pro postižené děti v  Tjačivu, vzniknout mohl originální snímek „Nikola Šuhaj“ – projekt ČR/ UK/PL, film natáčený postiženými z partnerských regionů všech tří zemí, zdařila se ale i celková

rekonstrukce školského zařízení v obci Stužycja a další moderniza-

ce škol v  obcích Lazeščyna nebo Strymba. (vys)

Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina, a Ivan Baloha, předseda Zakarpatské oblasti rady Ukrajiny, při podpisu prodloužení smlouvy o spolupráci.

OLOMOUCKÝ KRAJ

18 KN |duben 2012| STRUČNĚ A JASNĚ • Obce Dlouhomilov a Brníčko na Šumpersku získají novou kanalizaci v délce přesahující 30 kilometrů. Stavba, která byla dnes slavnostně zahájena, si vyžádá náklady ve výši 235 milionů korun. Většinu z této sumy zaplatí Evropská unie. Přispěje i kraj. „Vzhledem k přínosu investice jsme jako krajská rada doporučili zastupitelstvu dotaci ve výjimečné výši 12 milionů korun,“ uvedl hejtman Martin Tesařík. • Mezinárodní spolupráce pro rozvoj venkova se zúčastní Olomoucký kraj. Smlouvu podepíše s  francouzskou agenturou Regional Committee for Tourism Development of Auverge. Projekt se zaměří na hledání nástrojů, které mají pozitivní dopad na  zaměstnanost a služby. Projekt je financován z  programu Interreg  IVC. Kromě Olomouckého kraje se do něj zapojí dalších 8 veřejnoprávních organizací z osmi zemí EU. • Kraj propaguje české filmy v Bruselu. Během roku tam budou představeny úspěšné české filmy natočené v  uplynulých dvaceti letech. Na akci se kraj podílí finančně. „Prezentací české kultury v  zahraničí se chceme dostat do povědomí mezinárodního publika, které v  Bruselu žije,“ řekl náměstek hejtmana Michael Fischer a dodal, že od poznávání českého jazyka a kultury může být kousek k  návštěvě naší země a regionu.

Stav silnic v kraji se nezlepšuje. Opravuje se jen to nejnutnější Průměrná. Takovými slovy hodnotí vedení kraje letošní zimu ve vztahu k  silnicím. Je jasné, že v  porovnání s  předchozími lety, byla ta poslední zima spíše mírnější. A jako byla průměrná zima, byla průměrná i částka, která na zimní údržbu šla z krajského rozpočtu. Velké úspory se tedy nekonají. A i kdyby, krajské silnice by potřebovaly masivnější investice než maximálně desítky milionů, které lze ušetřit na zimní údržbě.

TÉMA Jako průměrnou označil letošní zimu i náměstek hejtmana pro oblast dopravy Alois Mačák. Podle něj byly v  souvislosti s  údržbou silnic dva náročné dny v polovině února, kdy kraj musel přistoupit k  vyhlášení kalamitního stavu. Přes méně náročnou zimu je ale stav silnic, kterých má kraj ve svém vlastnictví 3 200 kilometrů, podobný tomu v minulém roce. „Všeobecně lze říci, že na silnicích jsou časté výtluky, mrazové trhliny, místy na nejhorších úsecích je povrch poškozen ve větším rozsahu,“ uvedl náměstek. O nějaké úspoře za mírnější zimní měsíce tak v Olomouckém kraji nemůže být řeči. Správa silnic Olomouckého kraje má v tomto období na údržbu krajských silnic prakticky stejnou částku jako minulý rok – 426 milionů korun. Za zimní období v  tomto roce vynaložila organizace na údržbu silnic 99 milionů. I to je částka prakticky srovnatelná s  předchozími lety. V  roce 2011 šlo na tuto údržbu

90 milionů a v roce 2010 105 milionů korun. „Prostředky, které nebyly vynaloženy na provádění zimní údržby, budou použity na běžnou údržbu nebo opravu komunikací,“ doplnil náměstek Alois Mačák. V dlouhodobém měřítku kraj nijak nevybočuje ze situace ostatních krajů. Peníze, které jdou každoročně na silnice, stačí pouze na ty nejnutnější činnosti. OLOMOUC OPRAVUJE ZA 18 MILIONŮ Kraj se tak snaží především odstraňovat ty nejnebezpečnější úseky. „Množství peněz na rekonstrukce a opravy silnic je dostatečné k  odstranění havarijních věcí, k opravě vybraných úseků, nevede však ke zlepšení stavu silnic jako celku,“ řekl mluvčí kraje Ivo Heger.  I krajské město se už pustilo do oprav po zimě. Na rozbité chodníky a opravy silnic vyčlenila olomoucká radnice 18 milionů korun. Odstraněny by tak měly být například vyjeté koleje na třídě Svobody, opraven by měl být chodník v Litovelské a rozsáhlé rekonstrukce se dočká i ulice Sladkovského. Podle náměstka

Když vloni hejtman otevřel průtah Čelechovicemi na Hané, obyvatelům obce se ulevilo. Letos se dočká například Kostelec na Hané nebo Bedihošť. zdroj: Olomoucký kraj primátora Ivo Vlacha by ale bylo potřeba opravovat za 30 milionů. „Na základě veřejných zakázek nyní vysoutěžíme reálné ceny jednotlivých oprav a na základě toho budeme schopni říct, které akce se nám do rozpočtu vejdou,“ uvedl Ivo Vlach s  tím, že zbylé investice už budou mít vysoutěženou cenu a město je zařadí do výhledu na rok 2013. Finální ceny projektů by podle náměstka mohly být nižší až o třicet procent. Téměř nepostradatelným zdrojem finančních prostředků se v průběhu posledních let stal v  Olomouckém kraji Regionální operační program Střední Morava. Díky dotacím z tohoto programu už byly v kraji zrealizovány projekty za několik miliard korun.

NEJNÁKLADNĚJŠÍ OBCHVAT UŽ SE STAVÍ I letos půjdou z tohoto programu peníze na modernizace silniční sítě, odstranění nebezpečných míst na vozovkách, vybudování obchvatů či stavbu protihlukových stěn. „Z ROP Střední Morava budeme v letošním roce vyhlašovat celkem dvě výzvy. Na silnice druhých a třetích tříd je připraveno celkem 700 milionů korun,“ uvedla tisková mluvčí Úřadu regionální rady ROP Střední Morava Renata Škrobálková. První výzva už byla vyhlášena v březnu. V rámci ní si projekty rozdělí 380 milionů korun. Olomoucký kraj chce letos do nákladnějších rekonstrukcí inves-

tovat zhruba 970 milionů korun. Většinu peněz by chtěl přitom získat právě z Evropské unie. Tiskový mluvčí Ivo Heger zmiňuje celou řadu započatých nebo chystaných staveb. Mezi ty nejnákladnější patří například první etapa průtahu Pňovicemi za 62,2 milionu korun. Opravena by měla být také silnice z  Valšovského Želbu do Dlouhé Loučky nebo silnice z  Dubu nad Moravou do Tovačova. Ta největší stavební akce ale už začala. Jde o obchvat Čech a Domaželic za 359 milionů korun. Součástí projektu má být i úprava stávajících silnic, vybudování protihlukové stěny, nových autobusových zastávek a výsadba zeleně. Filip Appl

ZLÍNSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ • Krajští radní hodnotili průběh plnění Regionální inovační strategie, která byla sestavena v roce 2008. V rámci naplňování strategie už byla realizována celá řada aktivit přispívajících k posílení inovačního potenciálu firem ve Zlínském kraji. Jako velmi účinný byl vyhodnocený projekt inovačních voucherů. Radní se shodli na prodloužení platnosti dokumentu na období 2013 až 2020. Důvodem je zajištění provázání se současnou strategií. • Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně chystá novou přírodovědnou expozici. O investici rozhodla krajská rada. Cílem expozice, jejíž vytvoření si vyžádá náklady ve výši 5,1 milionu korun, bude prostřednictvím textů, fotografií a ukázek preparátů nejrůznějších živočichů představit široké veřejnosti jednotlivé zoogeografické oblasti světa. Expozice bude umístěna do jižní částí hradu Malenovice a muzeum ji otevře v březnu 2013. • Na společném jednání v  rámci pravidelných Hejtmanských dnů se setkalo vedení Zlínského kraje se zástupci města Koryčany a mikroregionu Koryčansko a Zdounecko. A jaká témata se probírala? Kromě nezaměstnanosti, která je pro mikroregion palčivá, šlo také o dopravu, problémy školství nebo také rozvoj podnikatelských aktivit v oblasti cestovního ruchu.

Do silniční infrastruktury jde letos o 40 milionů víc Úklid silnic po zimě je v plném proudu a vedení Zlínského kraje už má jasno, kolik peněz stála zimní údržba a jaké investice lze letos na krajských komunikacích očekávat. I letos dojde k řadě nákladných akcí. A přesto, že v posledních několika letech už šly do krajských silnic miliardy, ani ve Zlínském kraji nedochází k zásadnímu zlepšení stavu komunikací. K tomu by byly podle představitelů kraje potřeba částky ještě daleko vyšší.

TÉMA O údržbu silnic a potřebné opravy se v regionu stará krajská příspěvková organizace Ředitelství silnic Zlínského kraje. Ta má na starost téměř 1 800 kilometrů silnic nižších tříd, na kterých musí provádět pravidelnou údržbu. Ta je nejnáročnější a nejdražší v zimě. Ta letos nebyla tak tvrdá jako v  minulých letech. Přesto silničáři ve Zlínském kraji nijak radikálně neušetřili. „Celkové náklady na zimní údržbu (za měsíce listopad – březen) krajských silnic byly 91,3 milionu korun. To je v porovnání s minulými lety na průměrné úrovni,“ řekl Krajským novinám ředitel ŘSZK Bronislav Malý. Jeho slova dokládají i částky z minulých let. Za údržbu během předchozí zimy zaplatil kraj téměř 100 milionů. Zdaleka nejvíc pak kraj ušetřil na zimní sezóně 2006/2007, kdy zaplatil jen 59 milionů korun. Daleko pozitivnější zpráva se ovšem týká stavu vozovek po zimě. Podle ředitele Malého je totiž letos na silnicích méně děr, než tomu bylo v  loni. Přesto musí někde podnik sáhnout ke kompletnímu položení nového

povrchu komunikace. Tyto práce už běží od poloviny dubna. Ve Zlínském kraji by během jarních měsíců mělo mít nový povrch zhruba 12 kilometrů silnic. Jen na tuto činnost dá ŘSZK 29 milionů korun. VÍC PENĚZ NA INVESTICE Finanční situace podniku je přitom o něco lepší než v  loňském roce. ŘSZK letos hospodaří s  částkou 579 milionů korun. Z  ní jde 414 milionů právě na opravy, letní a zimní údržbu či na odpisy silnic a mostů i majetkovou správu podniku. Na investice pak jde zbývajících 165 milionů, což je o 40 milionů víc než v loni. „Posílením částky na investice chceme poskytnout zejména dostatečnou spoluúčast na čtyřech stavbách, u kterých je podána žádost na spolufinancování z ROP Střední Morava,“ řekl náměstek hejtmana Jaroslav Drozd. Právě tyto čtyři stavby jsou patrně těmi nejdůležitějšími investicemi do silnic v letošním roce. Mezi tyto největší akce patří rekonstrukce silnice v úseku Cetechovice-Střílky, 3. etapa rekonstrukce silnice II/487 Karolinka, část Bzové či výstavba nového úseku u Bys-

třice pod Hostýnem. Největším letošním projektem je pak výstavba obchvatu Holešova, který by měl městu ulevit od tranzitní dopravy. Celkové náklady pro letošní i příští rok, kdy by měla být stavba hotová, se odhadují na 380 milionů korun. Dalším programem, který chce kraj využít, je Program přeshraniční spolupráce. Z toho by měla být podpořena oprava silnice u Nedašovy Lhoty. SILNICÍM UŠKODILY POVODNĚ Kraj bude letos stavět i z  vlastních zdrojů. V  regionu by tak

mělo přibýt například osm nových mostů. „Významnou investicí, kterou připravuje ŘSZK společně s  Ředitelstvím silnic a dálnic ČR a městem Uherské Hradiště, bude zkapacitnění křižovatky v  centru Uherského Hradiště,“ doplnil seznam projektů ředitel Bronislav Malý. Celkem by podle něj mělo jít letos na investiční stavby kolem 440 milionů korun. Celkový počet projektů se ale může ještě zvýšit. Podle náměstka Jaroslava Drozda se v soutěžích daří dosahovat nižších cen, než s jakými počítají projekty. Je tak docela možné, že se letos dočkáme dalších staveb, které kraj zrealizuje za ušetřené peníze. „Na některé

akce se totiž hlásí i více než 20 zájemců a vysoutěžená je až o třetinu nižší částka, než je rozpočtovaná,“ uvedl Drozd. Podle něj kraj o dalších případných stavbách rozhodne do léta. Tady však dobré zprávy končí. Kvalita silnic totiž i přes poměrně rozsáhlé investice přinejmenším stagnuje. Všechno je to bohužel o penězích a v případě Zlínského kraje také o nepřízni přírody. V minulých letech kraj totiž opakovaně postihly povodně, které na silnicích napáchaly milionové škody. „Jejich odstraňování stojí poměrně značné prostředky,“ zdůraznil Bronislav Malý. Filip Appl

Největší loňskou rekonstrukcí byla ta ve Velkých Karlovicích. Letos na ni naváže oprava jediné přístupové komunikace do části Velkých Karlovic, která má název Bzové. zdroj: www.rszk.cz

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

KN | duben 2012 |

Na zimě kraj ušetřil. Peněz na silnice je přesto málo Dlouhodobě řeší Jihomoravský kraj problémy s financováním oprav a údržby silniční infrastruktury. Jak se zdá, ani letošní rok nebude v tomto směru výjimkou. A to bohužel i navzdory poměrně mírné zimě, díky čemuž se podařilo nějaké finanční prostředky ušetřit. Stav silnic je ale ve stavu, kdy pomůže jen daleko zásadnější finanční injekce.

TÉMA Předběžné vyčíslení nákladů na údržbu silnic v  Jihomoravském kraji v  zimních měsících se zastavilo na částce 182 milionů korun. Většina peněz šla na údržbu silnic druhých a třetích tříd. Nejde ovšem ani tak o to, kolik peněz stála zimní údržba, jako spíš o to, jaký je stav vozovek po této zimě. A v  tomto směru byla nedávno skončená zima příznivá. Podle ředitele Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Jana Zouhara je četnost výtluků a výmrazků oproti minulému roku výrazně nižší. „Objevují se na silnicích, jejichž stav byl nevyhovující již před začátkem zimy. Jedná se o úseky, na kterých nebylo možné s  ohledem na omezené finanční zdroje provést souvislé opravy,“ vysvětluje Zouhar. Podle něj tak letos kraj doplácí na provizorní opravy z minulého roku, které podle očekávání nevydržely zimní podmínky. A problém s  nedostatkem peněz tak pokračuje i letos. V  Jihomoravském kraji by podle informací z  SÚS JMK bylo potřeba provést souvislou obnovu krytu vozovek na celkové délce 850 kilometrů. A na to kraj nemá.

Pro letošní rok má na zimní údržbu a opravy kraj k dispozici celkem 560 milionů korun. To je stejná suma jako v loňském roce. A bohužel to znamená i podobný přístup k  rozbitým silnicím. „V rámci údržby bude nutné opětovně řešit i havarijní stavy vozovek pouze lokálními výspravami a souvislé opravy budou provedeny pouze výjimečně,“ řekl Jan Zouhar.

z  evropských dotací a z  úvěru od EIB. Vybraných 29 staveb bude kraj platit převážně z evropských dotací. Na další investice do silnic použije peníze z úvěru od Evropské investiční banky. Podle Haška to bude 308 milionů korun.  A největší projekty? Rekonstrukce silnice z  Tišnova do Lipůvky za 188 milionů, z Ivančic do Polánky za 155 milionů nebo průtahy obcí Dyje či Dyjákovice za 149 milionů. CHYSTAJÍ SE MASIVNÍ PRÁCE NA D1 Největším letos započatým projektem, který zasahuje na území

kraje bude oprava dálnice D1 mezi Mirošovicemi u Prahy a Kývalkou na Brněnsku. Projekt realizuje Ředitelství silnic a dálnic ČR a letos by měl začít na pěti úsecích, z  nichž pouze ten na trase Velká Bíteš - Devět Křížů je na území Jihomoravského kraje. Celkem by mohly náklady na opravu pěti úseků na D1 překročit 28 miliard. Stavět by se mohlo začít v polovině letošního roku. Stavět chce ŘSD i nové úseky silnic v kraji. Podnik na ně hodlá dát kolem 3,5 miliardy korun. Jde například o obchvat Lechovci na Znojemsku, křižovatku v Nesovicích na Brněnsku nebo pokračování výstavby velkého

městského okruhu v Brně úsekem Žabovřesky. A jak vypadá situace z dlouhodobého hlediska? Neslavně. Podle Jana Zouhara by jenom oprava těch nejhorších havarijních úseků stála jednorázově 300 milionů. Místo nich má ale kraj na tyto nezbytné opravy pouze 40 milionů, které ušetřil za letošní zimu. Aby bylo možné opravdu zlepšit stav silnic v  kraji, muselo by dojít k  navýšení peněz v rozpočtu, který utrpěl v minulých letech. A to nejen vlivem politických rozhodnutí. „Na poklesu výdajů od roku 2008 se největší měrou podílí nižší daňové příjmy kraje,“ upřesnil Zouhar. Filip Appl

INVESTICE HLAVNĚ DÍKY EU Zásadního zlepšení stavu krajských silnic se tak ani letos nedočkáme. Výjimkou jsou podle Zouhara ty úseky, na kterých budou realizovány rekonstrukce s podporou dotačních programů Evropské unie. Právě projekty podpořené EU jsou pro kraj v  tomto roce prioritou. Letos by mělo být zahájeno 29 projektů, které se zaměří na rekonstrukci 96 kilometrů silnic a 16 mostů. Celkové náklady těchto projektů činí 1,7 miliardy korun. Finální náklady mohou být ale podle hejtmana Michala Haška i nižší. Záleží na výsledcích výběrových řízení. Loni se podle hejtmana podařilo ušetřit 35 procent. „Kdyby i letos platila třetinová úspora, jsme na úspoře mezi 500 a 600 miliony korun,“ uvedl Hašek. Stavby budou placeny především

Letos pokračují i rozsáhlé práce na obchvatu Brna, a to v lokalitě Žabovřesky. zdroj: Harold/Wikimedia commons

19

STRUČNĚ A JASNĚ • Nemocnice milosrdných bratří v  Letovicích otevřela nově vybudované a nově zrekonstruované prostory. Slavnostního otevření akce za 22 miliony, kterou financoval Jihomoravský kraj, se zúčastnil i hejtman Michal Hašek. „Nerozlišujeme, zda se jedná o nemocnice, které zajišťují akutní péči či péči následnou. Všechny nemocnice jsou pro nás na stejné úrovni a jejich rozvoj je pro nás prioritou u každé z nich,“ řekl. • Jihomoravský kraj zahájil boj proti vládnímu návrhu zavést daň z  vína. O pomoc požádal hejtman Michal Hašek i protikandidáty na hejtmanský úřad a v  první polovině dubna dokonce inicioval petici proti této dani. Podle Haška jde o útok na konkurenceschopnost vinařů, který povede jen k další zátěži regionů. „Pro oblasti jako Znojemsko nebo Hodonínsko bude daň likvidační,“ upozornil Michal Hašek. • Ty nejlepší neprofesionální knihovny v regionu byly v první polovině dubna oceněny vedením kraje. To knihovny každoročně podporuje částkou více než 13 milionů korun, které putují hlavně na zajištění chodu knihoven. Díky těmto penězům mohou knihovny výrazně přispívat k  oživování obcí. Ocenění je pak nadstavbou pro ty, kterým se to daří nejlépe.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Výběrová řízení na opravy silnic již probíhají Moravskoslezský kraj říká, že se postupnými kroky snaží plnit plán dobudování dopravní infrastruktury kraje v návaznosti na krajské i státní finanční možnosti, které jsou velmi omezené. „Po zimním období se i letos objevily na některých silnicích výtluky, avšak v menší míře, než tomu bývalo v předchozích letech. Předpokládané náklady na opravy silnic II. a III. třídy budou odhadem kolem 150 milionů korun,“ uvedla tisková mluvčí Moravskoslezského kraje Šárka Vlčková.

TÉMA Vlčková také uvedla, že v současné době se provádí vysprávky výtluků, na úsecích určených k souvislé opravě, pouze provizorně. Co se týká zahájení prací na poškozených silnicích po zimě, uvedla, že většinu prací na souvislých úpravách kraj předpokládá zahájit na přelomu měsíců duben a květen s tím, že přesný termín závisí jednak na klimatických podmínkách, navíc na část oprav právě běží výběrová řízení. Práce na mostních rekonstrukcích pak kraj zahájí ještě v dubnu, na některých již byly práce zahájeny, na část běží výběrová řízení. Z finančních objemů na souvislé opravy ze schváleného rozpočtu na letošní rok již na dodávky za 53,3 milionu korun proběhla výběrová řízení, na dalších 65,6 milionu korun právě probíhají soutěže. V KOPŘIVNICI OPRAVÍ DVA MOSTY Z významných rekonstrukcí a staveb na silnicích II. a III. třídy

v letošním roce uvedla Vlčková jako významné investiční stavby například rekonstrukce dvou mostů v Kopřivnici. Jedná se o rekonstrukci mimoúrovňového křížení dráhy Veřovice – Studénka a místních komunikací na  hlavním dopravním napojení města Kopřivnice na silniční síť. Tyto dva mostní objekty jsou ve velmi špatném stavebně technickém stavu, přičemž u mostu nad místními komunikacemi a tratí ČD se jedná o dvouletou stavbu s finančním podílem města Kopřivnice při vybudování rampy pro připojení místní komunikace ulice Dělnická. Odhadované náklady na obě stavby jsou v  objemu cca 120 milionů korun. Stavba začne po provedení výběrového řízení a po koordinaci s  městem Kopřivnice s předpokladem dokončení v druhé polovině letošního roku. Dále je to například vybudování okružní křižovatky v Třanovicích s investicí kolem 25 milionů korun. Také na dodávku této stavby nyní probíhá veřejná soutěž. Ze silnic by se letos měly dočkat oprav například úseky u obce Lyžbice, mezi Rýmařovem a On-

dřejovem, trasa z Vítkova do Větřkovic, nebo mezi Bruntálem a Mezinou. Kraj chce také opravit silnici III/4689 v Petrovicích. Zahájeny už byly například opravy silnic v Rychvalu či v Opavě. Bude mít kraj dostatek prostředků na opravy svých silnic? „V současné době je v kraji přibližně čtvrtina silnic II. a III. třídy ve velmi špatném a havarijním stavu. Nejhorší úseky jsou málo dopravně

významné silnice III. třídy na území okresu Bruntál a Opava. K opravám a modernizacím silnic v souvislých tazích se využívá kromě vlastních zdrojů také financování z evropských fondů,“ uvedla Vlčková. Kraj říká, že se opravou silnic zabývá systematicky. „Můžeme konstatovat, že se nám podařilo v  oblasti dopravy v letech 2008 až 2011 přinést do kraje finanční prostředky z Evropské unie ve výši

1,5 miliardy korun, které bychom ze státního rozpočtu nezískali,“ řekl náměstek hejtmana pro dopravu Miroslav Novák. „Moravskoslezský kraj každoročně také vynakládá ze svého rozpočtu na opravy a údržbu cest kolem 750 milionů korun. Patříme mezi kraje, které se údržbou krajských silnic, zvláště po zimním období, systematicky zabývají,“ dodal Novák. Marek Turek

STRUČNĚ A JASNĚ • Moravskoslezský kraj a  Francouzský institut v  Praze ve spolupráci s  Francouzskou aliancí v  Ostravě vyhlásil výběrové řízení pro studenty středních škol z  Moravskoslezského kraje, kteří budou moci v  rámci projektu „Rok v Lotrinsku“ strávit rok studia na francouzském lyceu. • Hospodářská krize paradoxně pomohla Ostravě ušetřit na projektech, které jsou součástí Integrovaného plánu rozvoje města. Stavební firmy totiž mají nedostatek zakázek a jsou ochotny jít pod cenu. Zastupitelé proto brzy zvolí, na jaké projekty ušetřených 165 milionů korun přesunout. Primátor by podpořil Edukační centrum ostravské fakultní nemocnice. • Turisticky velmi oblíbený Velký Javorník, nejvyšší vrchol Veřovických vrchů na Novojičínsku, zřejmě brzy ozdobí rozhledna. Vyhlídka tam kdysi už stála, ale zchátrala a byla stržena. Lesy České republiky mají už projekt. Nyní ještě zjišťují, kolik by návrat rozhledny stál. Okolní obce stavbu podporují.

Opravy se letos dočkají také dva mosty v Kopřivnici, jejichž stav kraj hodnotí jako ve velmi špatném stavu. zdroj: Město Kopřivnice

• Lidé cestující veřejnou dopravou po většině Moravy a Slezska se v budoucnu nebudou muset starat o jízdenky na jednotlivých linkách. Vystačí si s jedinou čipovou kartou. Krajské úřady Olomouckého, Moravskoslezského a Jihomoravského kraje připravují projekt jednotné karty pro všechny trasy a dopravce.

PREZENTACE

20 KN |duben 2012|

Dostihový klub je a bude blízkým partnerem závodiště Spolupráce Dostihového klubu a Dostihového spolku je v letošní sezoně na velmi dobré úrovni. Ujistili se o tom prezident klubu Jiří Skalický a předseda představenstva Dostihového spolku Vladimír Tlučhoř, když se o víkendu sešli na pardubickém závodišti na závodech všestrannosti, tzv. military.

Dostihový klub je nedílnou součástí pardubického závodiště už od roku 1994. Za uplynulých 18 let se jeho členové podíleli na řadě aktivit, které závodiště realizovalo. Podporu pardubickým dostihům v letošní i dalších sezónách jménem Dostihového klubu deklaroval jeho prezident Jiří Skalický. „Kapacita klubu je 100 členů a klub je společenstvím příznivců a podporovatelů dostihů. Osobně jsem členem klubu od roku 1995 a současnost i budoucnost dostihů v  Pardubicích mne opravdu zajímá,“ řekl Jiří Skalický při setkání s  předsedou představenstva Dostihového spolku

Vladimírem Tlučhořem. „Přeji si, aby Dostihový klub byl skutečným partnerem závodiště, protože společně můžeme mnohé dokázat. Může jít o finanční podporu dostihů, o vytváření podmínek pro neformální setkávání partnerů a příznivců dostihů a koneckonců třeba i v realizaci různých společenských či charitativních akcí v  návaznosti na dostihy a svět koní,“ komentoval spolupráci Tlučhoř. Skalický s  Tlučhořem si v  sobotu také společně prošli dostihovou dráhu i kolbiště, na kterém se v  sobotu 14. dubna odehrávaly soutěže všestrannosti. A oba vyjádřili uspokojení. „Dostihová dráha prochází postupnou ozdravnou kůrou. Provzdušnili jsme půdu tzv. vetdrainem, následně dráhu pískovali a vyseli novou trávu.

Pardubické závodiště přichází s novou koncepcí dostihových dnů V Pardubicích začíná dostihová sezóna 8. května, a to bude také první dostihový den podle nové koncepce. Pořadatelé dostihů totiž přišli s  myšlenkou tématického zaměření jednotlivých dnů s  cílem nejen zatraktivnit program pro veřejnost, ale také nabídnout partnerům možnost setkání v  rámci oboru, ve kterém působí. Tyto „oborové dny“ jsou koncipovány jako podpůrná část dostihů. „V žádném případě tím nechceme potlačit význam dostihů ani jejich atmosféru. Je to jen rozšíření dostihového dne o doprovodný program. Chceme pro návštěvníky připravit atraktivní podívanou jak na dráze, tak i mimo ní,“ řekla ředitelka Dostihového spolku Hana Jeníková. Pro diváky tak budou připraveny různé výstavy, prezentace, ochutnávky regionálních specialit apod. Den Pernštejnů

Dostihové dny

První, zahajovací dostihový den je věnován rodu Pernštejnů, kteří k  Pardubicím neodmyslitelně patří stejně jako koně nebo perník. V  letošním roce se totiž koná celorepublikový „Pernštejnský rok“ na oslavu tohoto významného šlechtického rodu působícího v  Čechách a na Moravě. Proto také do Pardubic na pozvání primátorky města Štěpánky Fraňkové přijedou primátoři a starostové všech měst, kde Pernštejnové zanechali své stopy. Pardubický dostihový den bude první významnou akcí v  rámci oslav Pernštejnského roku. Koně se tak postaví na start dostihů Viléma z  Pernštejna, Vojtěcha z  Pernštejna či Jaroslava z  Pernštejna a ceny vítězům možná přijde předat i jeden ze slavných mužů rodu, i když to bude jen symbolické. V  rámci Dne Pernštejnů se uskuteční celkem devět dostihů, na nichž se budou podílet také partneři Dostihového spolku z  Itálie. „S Italy udržujeme kontakty dlouhodobě a máme s  nimi velmi dobré vztahy. Těší nás, že mají o dostihy v Pardubicích zájem a podporují nás“, dodala Jeníková.

Během sezóny se v Pardubicích uskuteční ještě Den pro zemědělství a venkov, Den dopravy, Den pro životní prostředí, Školský den, Den regionů či Den Evropy. Vyvrcholením bude tradičně Velká pardubická České pojišťovny, které se letos poběží už 122. ročník. Na start se koně výjimečně postaví už v  sobotu, nicméně tradice druhého říjnového víkendu zůstává zachována. Parním vlakem na závodiště V rámci letošního ročníku čeká diváky i překvapení – novinka, která jim zatraktivní cestu do Pardubic. Ve spolupráci s  Českými drahami totiž Dostihový spolek vypraví speciální parní vlak z  Prahy do Pardubic a zpět. Uvažuje se o zastávkách v  Českém Brodě a v  Kolíně. Dostihový spolek se tak vrací k  dávným tradicím. Speciální vlak k Velké pardubické byl totiž vypraven už v  roce 1886, a to z  Vídně. Z  Prahy vyjel první zvláštní rychlík, právě se zastávkami v  Českém Brodě a Kolíně, v roce 1946.

Dostihový spolek a.s.

Dráha je tak mnohem kvalitnější a měkká, což koním vyhovuje,“ připomněl Tlučhoř. Stejný názor měli také soutěžící, kteří si chválili dobrý povrch jak v dráze, tak na kolbišti. „Dobrá zpráva také je, že se stavitelům trati terénních zkoušek v  rámci soutěže všestrannosti podařilo naplánovat dráhu tak, že se minimálně se dotýká dostihových tratí. Podařilo se tak nalézt shodu mezi militaristy a ‚dostiháky‘, kteří si občas stěžovali na ničení dráhy soutěží všestrannosti,“ doplnil Skalický s  tím, že tento nový přístup a ochota dohodnout se jasně ukazuje, že závodiště může být maximálně využíváno po celý rok a že se tak Pardubice mohou stát centrem koňského dění.

Dostihový spolek a.s.

Předseda představenstva Dostihového spolku Pardubice Vladimír Tlučhoř s prezidentem Dostihového klubu Jiřím Skalickým při prohlídce závodiště.

PUBLICISTIKA

21

KN | duben 2012 |

Spor o rozdělování 600 miliard. Regiony představily své argumenty (pokračování ze strany 1)

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ POD REGIONY?

„Například Regionální operační program Jihovýchod, zahrnující jižní Moravu a Kraj Vysočina, je na prvním místě v čerpání prostředků z Evropské unie,“ řekl Hašek. Lidé v regionech se navíc lépe vyznají v potřebách jednotlivých krajů. Ředitel Úřadu RR Jihovýchod Artur Zatloukal uvedl, že zástupci regionů ty projekty prostě znají. „Před hodnocením projektu se jezdí na místo, což by na centrální úrovni nešlo,“ řekl Zatloukal a dodal, že centralizace přináší pouze chaos. Dalším argumentem může být také zkušenost ostatních evropských států. Naprostá většina z nich totiž pracuje s modelem regionálních programů. „Převažuje ve většině vyspělých států. Výjimkou je pouze Řecko, ale nevím, jestli to je právě příklad od kterého se učit, jak rozdělovat evropské prostředky,“ uvedl Semorád.

Vláda však zatím na výzvy regionů neodpovídá. Premiér Petr Nečas pouze několikrát zopakoval, že vyšší počet operačních programů je neefektivní a neudržitelný. „Počet programů prostě musíme prudce snížit, někde na počet mezi čtyřmi až šesti operačními programy, protože to odpovídá administrativní kapacitě v této zemi,“ prohlásil český premiér. Začíná se spekulovat také o možné podobě operačních programů. A prozatím to vypadá, že si Evropská unie vynutí velké omezení možností, kam budou moci jít peníze z dotací. Regiony však i s tím počítají a mají i plán, jakým způsobem by měla být témata rozdělena. Na centrální programy by měly přejít věci jako dopravní infrastruktura, věda

Ilustrační foto. a výzkum a také problematika lidských zdrojů. Rozhodně by tak nešlo jen o

kosmetickou změnu. Regiony by například zřejmě vyměnily téma dopravy za

možnost rozdělovat peníze na podporu životního prostředí. Filip Appl

Nové podmínky zdravotních pojišťoven dělají problémy řadě nemocnic Malé nemocnice ve velkých problémech. Tak by se dala shrnout situace v regionálním zdravotnictví. Menší nemocnice totiž v poslední době sužuje řada problémů. A nejde jen o jejich podfinancování, na které si stěžují už několik let, ale o problémy kolem nových smluv se zdravotními pojišťovnami. Některé nemocnice totiž možná nebudou schopné splnit podmínky, které po nich pojišťovny v čele s VZP požadují. Běžná praxe byla taková, že se na konci roku vždy automaticky prodloužila smlouva mezi lůžkovými zdravotnickými zařízeními a pojišťovnami. Tentokrát to ale bylo jiné. Pojišťovny se rozhodly, že se uzavřou smlouvy nové, které budou odpovídat racionalizaci sítě zdravotnických zařízení. Součástí této racionalizace je také redukce lůžek, která má přinést velké úspory. Že by mělo dojít k určité redukci lůžek, je přitom věc, na které se většina odborníků i politiků shodne. Pohledy se ovšem různí v počtech. Ještě v  loňském roce bylo v  ČR přes 60 tisíc lůžek, většina pro akutní péči. Ministerstvo už dříve uvedlo, že chce v nemocnicích zrušit až 10 tisíc míst. A současná bilance? Od loňského roku bylo v  nemocnicích zrušeno téměř 1 900 lůžek a další redukce vyžadují pojišťovny i letos. VZP představila na přelomu března a dubna strategii, která upřesňuje počet lůžek a úkonů pro jednotlivá oddělení nemocnic. Nastavená kritéria ale dělají problémy řadě nemocnic. O smlouvu by podle Asociace českých a moravských nemocnic mohlo přijít až několik desítek z nich. Ovšem pouze v případě, že nesplní podmínky, které si VZP klade.

vě. Možné neuzavření smlouvy ale odmítá VZP i samotný hejtman kraje Michal Hašek. „VZP podle mých informací drží uzavřené memorandum, jehož iniciátorem byl v loňském roce kraj. Uzavření tří nemocnic na jižní Moravě nehrozí,“ uvedl hejtman. Podobně dementoval zprávu o rušení nemocnice v Děčíně v Ústeckém kraji i mluvčí Krajské zdravotní Jiří Vondra. „Neexistují žádné validní informace, které by spekulace médií potvrzovaly,“ uvedl Vondra. V Plzeňském kraji už je situace horší. Zánik hrozí porodnici a pediatrii v Rokycanech, což by prakticky ukončilo i činnost nemocnice jako takové. V  Moravskoslezském kraji se mají rušit oddělení v nemocnicích v Orlové, v Opavě či v Krnově. S tím zásadně nesouhlasí kraj. Tomu se nelíbí, že budou muset občané kvůli chybějící péči dojíždět i desítky kilometrů. Podle hejtmana Jaroslava Palase jde o útok na veřejné zdravotnictví, který může nastartovat likvidaci malých nemocnic. „Také to zasahuje do činnosti Územního střediska záchranné služby našeho kraje,“ řekl hejtman. Jednání s  pojišťovnami zahájil už i Královéhradecký kraj. Zde mohou být občané v klidu. Žádné nemocnice by se zde totiž rušit neměly. Redukci lůžek se ale kraj nejspíš nevyhne.

SITUACE V KRAJÍCH SE RŮZNÍ

NOVÉ SMLOUVY OD PŘÍŠTÍHO ROKU

Například v  Jihomoravském kraji byly podle informace Aktuálně.cz ohroženy nemocnice v Blansku, Hustopečích a v Tišno-

I ostatní kraje budou muset letos snižovat počty lůžek a jednat s  pojišťovnami

o nových smlouvách. Lze tak čekat, že minimálně ke slučování nebo rušení oddělení nakonec opravdu dojde, což může v  krajních případech vést i k  rušení celých nemocnic. Počínání VZP dlouhodobě kritizuje Asociace českých a moravských nemocnic. Podle jejího ředitele Stanislava Fialy mají nemocnice při vyjednávání s pojišťovnami jen minimální možnost něco změnit. Podle něj VZP nemocnice v  podstatě nutí smlou-

vy podepsat. A to aniž by k  tomu měla mandát. „Ty podklady, které projednává VZP, podle kterých chce udělat největší zásah do sítě nemocnic za posledních sto let, to v podstatě nebylo nikde projednáno.“ Ředitelka Odboru komunikace VZP Anna Veverková ale kritiku odmítá. Podle ní jednání probíhají na několika úrovních. „Heslem nemocnic by mělo být: menší, ale stejně výkonná. A navíc, pokud jsou rušená lůžka trvale či dlouhodobě neobsazená,

nemělo by se jejich uzavření dotknout pacientů,“ uvedla Veverková a dodala, že čas nemocnice také mají. Smlouvy budou totiž uzavřeny od roku 2013. „A to s těmi poskytovateli, jejichž péče je skutečně potřebná, dostupná na všech úrovních, využívaná, efektivní, kvalitní a splňující veškeré nároky medicíny 21.  století,“ zdůraznila Veverková. Filip Appl

Ilustrační foto.

Základní registry běží v pilotním provozu. Mají ušetřit miliardy V  březnu tohoto roku proběhla v  Hradci Králové tradiční konference Internet ve státní správě a samosprávě. Hlavním tématem tohoto důležitého setkání, které se každoročně věnuje tzv. egovernmentu, byly tentokrát základní registry. Projekt ministerstva vnitra startuje v  pilotní verzi právě v těchto týdnech, a podle všeho by měl zásadním způsobem zjednodušit byrokracii v ČR. O co přesně jde? O zvýšení efektivnosti a transparentnosti veřejné správy. Toho chce vláda dosáhnout mimo jiné pomocí zřízení tzv. základních registrů. V  principu jde o elektronizaci a sjednocení databází, ze kterých úředníci čerpají platné referenční údaje. „Tato databáze bude jediným zdrojem, ze kterého budou moci od

července 2012 úředníci získat platné referenční údaje,“ uvedl ředitel odboru tisku a PR ministerstva vnitra Pavel Novák. Podle něj tak dojde k  odstranění duplicit, které jsou často způsobené existencí různých interních databází na jednotlivých úřadech. Registry by přitom měly být celkem čtyři – registr obyvatel, osob,

územní identifikace, adres a nemovitostí a registr práv a povinností. Pod tyto čtyři registry, které budou jednoduše přístupné příslušným úřadům, spadá několikanásobně víc původních databází. Projekt je důležitý také pro občany. Ti už totiž nebudou muset zadávat stejné údaje na několika úřadech. „Stát si bude sám předávat veškeré informace o občanovi. Stačí jedno místo, kde člověk tyto informace vloží a pak už to běží samo,“ doplnil ministr vnitra Jan Kubice. Podle něj přinesou registry také finanční úspory. Po zaběhnutí všech souvisejících aktivit by to mohlo být až osm miliard ročně.

BĚŽÍ TESTOVACÍ PROVOZ V  současnosti ještě neběží plný, ale pouze pilotní provoz celého systému. Ovšem s  opravdovými daty. S dubnovým spuštěním testovacího provozu pilotního projektu navíc odstartovala rozsáhlá informační kampaň, která poběží do začátku července, kdy má být spuštěn plný provoz systému. „Televizní a další kampaň by měla především informačně zasáhnout občana, komunikace s obecními a krajskými úřady běží kontinuálně,“ prohlásil náměstek ministra vnitra Radek Šmerda. Na začátku července by

měly být základní registry spuštěny naplno a k jednotlivé databáze by měly být přístupné odpovídajícím úřadům. Ani tomuto projektu se ale nevyhnuly problémy. Náměstek Šmerda připustil, že se celý projekt mohl spustit i dříve. „Opozdil se kvůli problémům s čerpáním financí z prostředků Evropské unie,“ řekl Šmerda. Celý projekt stál zhruba tři miliardy korun. Ministerstvo odhaduje náklady na roční provoz systému zhruba na 150 milionů korun. To je ovšem, při očekávané úspoře v řádech miliard, zcela přijatelná částka. Filip Appl

PREZENTACE

22 KN |duben 2012|

„Veterinární lékaři jsou především lékaři, a proto musí být, už z logiky věci, na straně zvířat, tedy svých pacientů,“ říká MVDr. Karel Daniel O rozhovor na téma „animal welfare“ a „animal rights“ tedy spokojený život zvířat a práva zvířat jsem požádal MVDr. Karla Daniela, exprezidenta Komory veterinárních lékařů a „prezidenta“ Světového veterinárního kongresu Praha 2013. Pane doktore, než se dostaneme k  vlastnímu tématu, rád bych se vás zeptal na současnou situaci veterinární profese v České republice. V Čechách je asi 3 000 soukromých veterinárních lékařů, ty sdružuje Komora veterinárních lékařů, a kromě toho několik stovek veterinárních lékařů pracuje ve službách státu a další velké desítky až malé stovky pracují v akademické sféře. Jejich situace i zájmy jsou pochopitelně odlišné. Dovolte proto, abych se omezil pouze na situaci soukromých veterinárních lékařů. Díky za vysvětlení. Tohle si novináři i čtenáři mnohdy neuvědomují ani v případě jiných profesi. Nás dnes zajímá především situace soukromých veterinářů. Aniž chci zabíhat do detailů, je situace zcela  odlišná v  oblasti veterinární péče o hospodářská zvířata a v  oblasti péče o malá zvířata. V  první oblasti platí, že hlavním problémem je značný pokles stavu hospodářských zvířat, pokles poptávky po službách v této sféře a směřování celé této péče do sféry agrobyznysu spíše než veterinární medicíny, v oblasti druhé pak fakt, že brněnská univerzita produkuje významně větší počet teoreticky medicinsky vzdělaných absolventů, než je realisticky schopných se na trhu umístit. A říkám-li „produkuje“ musím dodat, že z  hlediska praktické využitelnosti je tento produkt velmi otazný. Co z této situace vyplývá pro členy Komory veterinárních lékařů? Zjednodušeně řečeno – méně, ale více specializované, práce pro terénní veterináře hospodářských zvířat a rostoucí konkurence mezi veterinárními lékaři, kteří se věnují péči o malá zvířata. Děkuji za pregnantní úvod k  problematice, kvůli které jsme se sešli. Takže jaký je vztah veterinárních lékařů k  problematice welfare a práv zvířete? Veterinární lékaři jsou především lékaři, a proto musí být, už z logiky věci, na straně zvířat, tedy svých pacientů. Na druhé straně se s nadsázkou říká, že jako veterináři máme často nejlepší pacienty a často nejhorší klienty. U tohoto problému bych se rád zastavil. Zájem médií i veřejnosti o tuto problematiku totiž v  posledních letech prudce roste. To je v pořádku. Tento zájem ale vede i k velkému množství, mnohdy bizarních, očekávání a často kuriózních nedorozumění. Mohl byste uvést nějaké příklady? Tato problematika je docela široká. Největším zjednodušením, ale i nedorozuměním, je častá antropomorfizace zvířat ze strany veřejnosti a řady spolků na ochranu zvířat; a také neznalost legislativy v této oblasti. Také nechci zjednodušovat, vezměme to tedy po pořádku. Co přesně myslíte tou antropomorfizací? Lidé si často představují sami sebe na místě zvířete a z  tohoto úhlu pohledu jim postavení zvířat v  industriálních chovech připadá minimálně nedůstojné. Ovšem zdaleka ne všechno, co se zdá pro člověka nepřijatelné, zvířatům škodí.

A do problematiky odlišností životních podmínek zvířat a lidí, bych se velmi nerad pouštěl. V každém případě je řada lidí zvyklých spokojeně žít v  bytovkách a řada lidí zvyklých spokojeně žít na venkově. Přemístíme-li slepici zvyklou na klecový odchov na dvůr, prostě neponese. A přemístíme-li vlašku zvyklou přehrabávat hnojník do klece, neponese také. Když první sníh v horách zaskočí na louce skautský tábor, bývá to důvod stanování ukončit. Pro stádo krav některých plemen to ovšem není žádný problém. Přesto se najdou lidé, kteří jsou ochotni jejich chovatele žalovat pro týrání zvířat. Děkuji. A jak je to s tou legislativou? Příklad se zasněženým stádem krav je konkrétní a zrovna k věci. Turisté to totiž jdou ohlásit nejbližšímu veterináři. A zde je ten legislativní problém. I kdyby se jednalo o týrání zvířat, ten praktický veterinář s tím nemůže nic udělat. Není ani majitelem těchto zvířat, ani nedisponuje pravomocemi obce s  rozšířenou působností, ani nedozoruje ustanovení Zákona na ochranu zvířat. Jak tomu mám rozumět? Veřejnost se poměrně logicky domnívá, že veterinární lékař je jakýmsi povinným pečovatelem a rozumí potřebám a občas i řeči zvířat. Fakticky je však problematika welfare a tedy „práv zvířat“ v kompetenci starostů jednotlivých obcí. Starosta, pokud se o problematické situaci dozví, může, ale také nemusí, požádat praktického veterináře o názor nebo zásah či státního veterináře o posouzení, zda se jedná či nejedná o týrání zvířat. Následný zásah může nařídit a nechat provést pouze úřad místní samosprávy, do něhož domnělý delikt spadá, nebo správní řízení vyvolat státní dozorový orgán - v tomto případě Státní veterinární správa. Takže ani veterinář, ani Komora veterinárních lékařů není kompetentní? Ne, ve smyslu platných právních úprav není. Ale starostové obcí se v  praktických podmínkách běžně radí s  praktickým veterinárním lékařem, jemuž důvěřují. Jeho názor jim v řadě případů celkem usnadní rozhodnutí o dalším postupu. Pane doktore, nový občanský zákoník již nedefinuje zvíře jako věc. Jak se díváte na tuto změnu? Všichni víme, že v  rovině osobní, vztahové, emocionální zvíře věc není, ale je obtížné vyjádřit, čím je. V rovině právní zvíře pochopitelně nemůže být plným subjektem práva. Proto je pozitivní vymezení obtížné. Co změna občanského zákoníku přinese, ukáže až praxe. Mnozí se na ni dívají s obavou, jiní až s nepřiměřeným očekáváním. To je jediné, co vám vadí na současné legislativě? Komora veterinárních lékařů tuto změnu podpořila a já osobně ji v deklarativní poloze vítám, byť nevěřím příliš tomu, že omezení utrpení zvířat lze valně dosáhnout deklaratorní klauzulí v legislativě. Za větší problém pokládám, že v naší legislativě nejsou definovány zákroky, které na zvířatech může provádět pouze veterinární lékař. Zvíře lze kupodivu snadno týrat i neodbornými chirurgickými či léčebnými zákroky.

Jste i předsedou zahraniční komise Komory veterinárních lékařů. Jak je problematika animal welfare řešena v zahraničí? Záleží v  jakém zahraničí. V  zemích našeho civilizačního okruhu tato problematika osciluje mezi polohou náhražkové ideologie pro dámy, kterým chybí jakákoliv jiná ideologie nebo

bytostný objekt péče, a polohou terorizující administrativy, vyžívající se v kontrolách tvarů a rozměrů klecí pro nosnice bez ohledu na reálný stav a ekonomické dopady. Politikové, ale i media, nemají či obtížně hledají výrazná témata; zato se rádi soustředí na ta líbivá; a zejména z  oblastí, kde je emocionálně expertem každý. A

především v případě hospodářských zvířat je takto zvýhodňována konkurence ze  zemích, kde jsou welfare témata méně akcentována.

Pane doktore, děkuji za rozhovor. Zdenek Stehno

PUBLICISTIKA

KN | duben 2012 |

23

Budoucnost lokálek je v turistice. Obce mají zájem o koleje Jak známo, vlastníkem kolejí, které využívají stále především České dráhy, je stát. Už přes rok ale probíhá diskuse o tom, co s železničními tratěmi, které už svůj účel neplní nebo ho podle státu neplní dostatečně. Ještě nedávno byla ve hře možnost, že by takové tratě mohly nabídnout soukromým firmám. Od této myšlenky stát zatím neupustil. Přidal k ní ale další a o poznání zajímavější pro občany: Vyřazené koleje možná budou moci získat do svého vlastnictví obce nebo kraje. Ministerstvo dopravy už dlouhou dobu zvažuje, jakým způsobem se zbaví málo využívaných tratí. Důvod je podle zástupců ministerstva především v  úsporách, kdy stát platí údržbu tratí, na kterých jezdí vlaky už jen minimálně. Už v  roce 2010 tak byl SŽDC sestaven seznam tratí, které jsou zásadním způsobem prodělečné a měly by se zrušit. Pozemky měly být podle záměru prodány tomu, kdo nabídne největší částku. Proti návrhu se ale postavili malí dopravci, kraje i obce. Podle nich by na takovém postupu vydělali pouze spekulanti. Na základě připomínek přišel stát s novým návrhem. Nejprve sice nabídne lokálky do veřejné soutěže. Pokud o ně nebude zájem, nabídne je za minimální cenu obcím. „Našli jsme systém, jak tratě případně nabídnout za nižší než tržní cenu. Tak, abychom neporušili pravidla Evropské unie o nedovolené veřejné podpoře,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák. Podle něj prochází v současnosti návrh připomínkami dalších úřadů. „Na vládu tak půjde zřejmě v půlce května.“ Má to ale samozřejmě i nějaká omezení. Pokud mají obce tratě získat, musí na nich po dobu pěti let zajišťovat alespoň občasnou dopravu.

Celkem se jedná o 28 tratí v  několika krajích. Jedenáct tratí bylo vyhodnoceno jako nejvíce ztrátových a jejich osud je nejméně jistý. Obecně jde nejčastěji o tzv. výletní tratě. Tedy úseky, kde jezdí turistické vlaky, které pomáhají oživovat cestovní ruch. Převod na obce nebo přímo malé dopravce bude možná jedinou šancí, jak tyto tratě zachovat. BUDOCNOST JE V TURISTICE To je i případ trati mezi Mochovem a Čelákovicemi. O její zachování je zájem, a to především ze strany firmy KŽC Doprava, která provozuje historické vlaky a má zájem o provoz i na některých dalších tratích, kterým hrozí zrušení. Podle technického ředitele firmy Pavla Kříže je budoucnost těchto lokálek v turistickém ruchu. To si myslí i v Hevlíně v Jihomoravském kraji. Právě zde dlouhodobě bojují za zachování tratě do Hrušovan nad Jevišovkou. Záměru nyní může pomoci i fakt, že nádraží v Hevlíně získalo status kulturní památky. Rodí se tak projekt historické drezíny na dané trati, na který by bylo možné žádat i o dotace. Ve hře je i příležitostný turistický provoz, který by obcím zajišťovala vybraná soukromá

společnost. Nejprve je však nutné, aby stát převedl trať na tamní obce, které by s  převzetím neváhaly. Podobně jsou na tom i obce v  Ústeckém kraji, například kolem Švestkové dráhy v  okrese Louny. Na Děčínsku zase bojují o tzv. Kozí dráhu. Ta je ale navíc zničená a pravidelné vlaky na ní nejezdí už od roku 2007.

„Máme ale najatého odborníka, který se o záležitosti související se zprovozněním trati postará, a my chceme, aby už v létě jezdila jako turistická, o víkendech,“ prohlásil náměstek děčínského primátora Pavel Sinko. A financování? Ve většině případů by se na údržbě tratí podílelo hned několik obcí. Při takovém rozložení finanční zá-

těže by obce financování zpravidla jen několikakilometrových úseků zvládly. Zda ale obce tratě získají, je zatím nejasné. Návrh ministra dopravy je na vládě. Pokud projde, mohly by se první nevyužívané tratě převést v  druhé polovině letošního roku. Filip Appl

ANKETA Domníváte se, že podfinancování správy a údržby krajských silnic má nějaké řešení? NE

ANO

Je všeobecně známo, že v  ČR jsou dlouhodobě podfinancované silnice, a to se týká i krajů. Těm pak zbývají peníze pouze na opravu nejhorších úseků. Silnice II. a III. třídy ve vlastnictví Miroslav Antl, senátor (BEZPP) krajů tvoří 87,6 % délky, resp. 77,8 % plochy silničních komunikací. Stát zajišťuje zdroje financování výlučně prostřednictvím daňového systému a ročně vybere od motoristů a provozovatelů silničních vozidel na daních a poplatcích přes 100 miliard korun. Podle expertů (jímž já nejsem) by řešením mohlo být přesunutí vybraných daní tam, odkud přišly, tzn. do silničních komunikací, změnou stávajícího modelu financování silniční dopravní cesty atd. Dále mohu odkázat na odborné studie na www.tpsdertrac.cz, www.dopravnicesta.cz aj.

ANO Musí mít. Je to však vždy řešení, které vyžaduje značné množství finančních prostředků.  Pro kraje  /jedná se o zařízení financovaná z krajských rozpočtů/ to určitě není jednoduchá záležitost. Soňa Paukrtová, senátorka (BEZPP) Zřejmě by to vyžadovalo zjistit všechny možné způsoby financování běžně používané v Evropě a některý z nich vyzkoušet. Kraje vyplýtvaly velké množství finančních prostředků na financování poplatků u lékařů a tyto prostředky jim samozřejmě chybí i ve financování správy a údržby krajských silnic.

Bohužel je tvrdou pravdou, ze stav našich silnic není ve špatném stavu, ale je převážně v havarijním stavu. Dnes jsem musel cestou do Prahy sjet z dálnice kvůli koloně a musím přiznat, ze jízda se pro Jozef Regec, senátor (ČSSD) mě stala silným adrenalinových zážitkem s hororovým nábojem!! Chvílemi jsem nevěděl, jestli jsem na silnici nebo na „polňačce“. Primárně se musí ministerstvo dopravy ustálit a mít stabilní a důvěryhodné vedení  a ministr musí mít podporu a silný mandát a ne, aby ministr čelil každý měsíc tlaku, že bude odvolán. Musí se najít úspory v rámci ministerstva dopravy a toto podfinancování napravit přísunem dodatečných finančních prostředků na SÚS. Základem je zefektivnit čerpáni finančních prostředků z EU a hlavně začít stavět rozumněji a levněji. Je třeba začít komunikovat se stavebními společnostmi o snížení jejich marže a najít u nich pochopení a společně táhnout za jeden provaz (například odloženou splatností faktur). Stát je pro společnosti silným partnerem, jelikož u něj mají jistotu solventnosti, tak musí zase společnosti na oplatku udělat krok ku státu.

ANO Například v jižních Čechách není správa a údržba krajských silnic podfinancovaná. Takže to má řešení a je potřeba se podívat, za co ostatní kraje utrácejí. A je-li někde údržba podfinancovaná, hledejte v tom Tomáš Jirsa, senátor (ODS) něco pozitivního.Třeba budou řidiči jezdit pomaleji a bude méně nehod. Je potřeba se dívat na svět z té lepší stránky.

NE Myslím, že v současné době ne. Výdaje na opravy a údržbu silnic jsou neustále omezovány,možné dotace z Fondu dopravní infrastruktury jsou pro kraje a obce každý rok snižováTomáš Kladívko, senátor (ODS) ny, a jiné dotační možnosti jsou velmi omezené. Jisté možnosti v budoucnu vidím ve zdrojích z evropských fondů, ale žadatelé si budou muset při schvalování rozpočtu zařadit výdaje na opravy silnic mezi své priority. Bude to však velice těžké rozhodování, protože konkurence požadavků na výdaje na vzdělání, sociální věci apod.bude velmi těžká.

NEVÍM Tato oblast je zcela mimo mou odbornost a můj zájem. Nemám k tomu ani potřebné informace a nemohu to posoudit. Mohu vyjádřit jen názor jako běžZdeněk Schwarz, ný občan zásobovaný senátor (ODS) informacemi z médií. Nevím, jestli je správa a údržba krajských silnic podfinancována. Stejně tak nevím, jestli náhodou není dostatečně financována a prostředky jsou jen špatně obhospodařovány. Takže jestli to má nějaké řešení, nemohu uvést. Nikdo zatím neudělal audity a nesdělil, jak to ve skutečnosti je. Zatím pouze víme, že se kradlo a peníze někam utíkaly. Proto jsou silnice v dezolátním stavu a sám bych rád věděl, proč máme tak špatné silnice a nedokonalou síť silnic, když stojí více než v zahraničí...

KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail: [email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redakce: Filip Appl, Michal Tillgen, Jana Bartošová, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Tomáš Kocourek Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism.

ANO Řešení situace se rozhodně najít musí. Nelze akceptovat, aby stav silnic ohrožoval zdraví a životy účastníků silničního provozu. Na financování oprav a údržby krajských silnic by se měli více podílet ti, kdo Milan Štěch, předseda Senátu (ČSSD) přepravují velkotonážní náklady, čili nákladní přepravci. Vláda a zvláště ministerstvo financí by se zase mělo zaměřit na to, aby se takto získané prostředky investovaly zpět právě do poničených silnic.

ANO Ale pouze za předpokladu, že kraje nebudou ze státního rozpočtu dostávat stále méně finančních prostředků. Nůžky mezi příjmy a výdaji se totiž pro kraje stále více rozevírají. Prostředků na údržbu a opraPetr Gawlas, senátor (ČSSD) vy krajských silnic a mostů je proto málo a navíc v čase stále klesají. V prvé řadě je nutné zajistit další prostředky jak do rozpočtu SFDI, tak do rozpočtu krajů na údržbu silnic ve správě krajů. Toto by se ale v žádném případě nemělo dít prostřednictvím zavádění nových daní nebo navyšováním těch stávajících, ale spíše racionálnějším a cílenějším využíváním těch prostředků, které máme k dispozici. Příjmy vygenerované dopravou v současnosti se totiž vracejí do infrastruktury pouze v značně omezené míře. S  ohledem na vysoký objem potřebných finančních prostředků samozřejmě kraje na účely údržby a opravy využívají vícezdrojové financování. Kromě rozpočtu kraje je tak nutné i do budoucna v maximální možné míře čerpat především z evropských fondů.

Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail: [email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 11. Číslo: 4. Vychází: 20. dubna 2012 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

24 KN |duben 2012|

120331_INZERCE_Priroda2012_KN.indd 1

INZERCE

17.4.12 15:18