JČU-ZF,
KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU
DOPRAVNÍ STAVBY
POLNÍ CESTY
POLNÍ CESTY Polní cesta = účelová komunikace zejména pro zemědělskou dopravu, ale i pro pěší a cykloturistiku •
ČSN 73 6109 – Projektování polních cest
•
účel: • • •
zpřístupnění pozemků vlastníků zpřístupnění krajiny napojení na silnice místní komunikace, lesní dopravní síť
POLNÍ CESTY Rozdělení polních cest podle kategorie
POLNÍ CESTY •
Hlavní polní cesta • • • •
•
Vedlejší polní cesta • • •
•
soustřeďují dopravu z vedlejších polních cest napojeny na místní komunikace, nebo komunikace III. třídy navrženy jako zpevněné, jednopruhové s výhybnami, nebo dvoupruhové celoroční sjízdnost
zajišťují dopravu z přilehlých pozemků, nebo farem napojeny na hlavní polní cesty, mohou být napojeny na místní komunikace a silnice III. třídy převážně jednopruhové, nezpevněné, zatravněné, výhybny doporučené
Doplňková polní cesta • • •
propojení v rámci půdních celků jednoho vlastníka mohou tvořit hranice vlastnických pozemků jednopruhové, nezpevněné, případně zatravněné
POLNÍ CESTY Třída dopravního zatížení potřebná pro návrh vozovky podle katalogu
• •
TNVk se stanový na základě dopravně inženýrského průzkumu Pro polní cesty tento způsob nevhodný, hodnota se stanovuje na základě celkového objemu přepravovaných hmot T TNVk = (k * T) / R
k….koeficient = 0,14 R….provozní doba polní cesty za rok (365) (pokud se nejedná o cesty příjezdové a spojovací R = 275) T=Q*S S…svozná plocha polní cesty (ha) Q…přepravované hmoty z jednoho ha (t)
POLNÍ CESTY 1. NÁVRH POLNÍ CESTY • • • • • •
vyloučení nebo omezení zemědělské dopravy z intravilánu obce návaznost na stávající síť komunikací přirozená hranice pozemků a katastr. území zachování a doplnění krajinného rázu konfigurace terénu (rovinný, svažitý) niveleta kopíruje terén (snaha o eliminaci násypů a zářezů)
POLNÍ CESTY 1.1 NÁVRHOVÉ PARAMETRY POLNÍCH CEST Směrové uspořádání •
prostý kružnicový oblouk (nejčastější použití) - přímý úsek mezi stejnosměrnými oblouky min. 20m - přímý úsek mezi protisměrnými oblouky min. 15m
•
kružnicový oblouk s přechodnicemi (u hlavních polních cest, větší bezpečnost a plynulost provozu)
•
přechodnicový oblouk (složen pouze z přechodnic)
•
složený oblouk (např. z kružnicových částí různého poloměru, navrhuje se výjimečně pro lepší přimknutí trasy k tvaru území)
•
s ohledem na zemědělské stroje je nejmenší možný poloměr R = 12,5m
POLNÍ CESTY 1.1 NÁVRHOVÉ PARAMETRY POLNÍCH CEST Nejmenší dovolené poloměry kružnicových oblouků pro zpevněné polní cesty
POLNÍ CESTY 1.1 NÁVRHOVÉ PARAMETRY POLNÍCH CEST Výškové uspořádání •
příčný sklon v přímé: • u jednopruhových cest obvykle jednostranný • u dvoupruhových cest jednostranný, příp. střechovitý
•
nejmenší hodnoty příčného sklonu: • asfaltový a cementobetonový kryt ……… 2,5% • kryty dlážděné, z dílců, nebo štěrkové …. 3,0% • povrchy nezpevněných cest ……………... 4,0 - 6,0%
•
dostředný sklon • vyplývá z návrhové rychlosti a poloměru oblouku • největší dovolený dostředný sklon v oblouku je 6,0% (příp. 8,0%) • nejmenší dovolený dostředný sklon v oblouku je jako příčný sklon v přímém úseku
POLNÍ CESTY 1.1 NÁVRHOVÉ PARAMETRY POLNÍCH CEST •
podélný sklon:
•
výškové oblouky:
POLNÍ CESTY 1.1 NÁVRHOVÉ PARAMETRY POLNÍCH CEST Rozšíření ve směrovém oblouku • na dvoupruhových i jednopruhových polních cestách při R < 200m
POLNÍ CESTY 2. SKLADBA POLNÍ CESTY - PŘÍKLADY
Penetrační makadam - vrstva vytvořená z kamenné kostry po prolití asfaltovým pojivem a následném zaplnění povrchových mezer rozprostřeným a zhutněným drceným kamenivem.
POLNÍ CESTY 3. CESTNÍ SÍŤ Návrh cestní sítě musí respektovat kritéria dopravní, geotechnická, technická, ekologická, půdoochranná, vodohospodářská, estetická a ekonomická. •
radiální
Výhody – kratší dopravní vzdálenost, snadnější kategorizace a orientace Nevýhody – nevhodné tvary pozemků
POLNÍ CESTY 3. CESTNÍ SÍŤ •
paralelní
Výhody – pravidelné tvary pozemků Nevýhody – delší dopravní vzdálenost (až 1,3x), obtížnější kategorizace a orientace
POLNÍ CESTY 3. CESTNÍ SÍŤ •
šachovnicová
•
větvené uspořádání
POLNÍ CESTY 4. PRVKY POLNÍ CESTY •
Výhybny
- zřizují se na obousměrných jednopruhových silnicích (S4), místních komunikacích a polních cestách - umísťují se tak, aby vozidlo jedoucí do stoupání mělo přednost před protijedoucím vozidlem
Délka výhybny: • 15 m standardně • 12 m (výjimečně v odůvodněných případech 6 m) při převážném provozu osobních automobilů
Vzdálenost mezi výhybnami: • nemá přesahovat 100 m (nejvýše 200 m) • od začátku vjezdového náběhu výhybny musí být přehledný celý úsek k následující výhybně • v místech s častým výskytem mlh (snížená viditelnost) může příslušný správní orgán požadovat kratší vzdálenost i na rovných úsecích
POLNÍ CESTY 4. PRVKY POLNÍ CESTY •
Výhybny
Dle místních podmínek lze v odůvodněných případech využít k vyhýbání: • plochy křižovatek • sjezdy účelových komunikací • samostatné sjezdy k sousedním stavbám a pozemkům • existující vhodné zpevněné plochy přiléhající k jízdnímu pruhu
POLNÍ CESTY 4. PRVKY POLNÍ CESTY •
Výhybny
POLNÍ CESTY 4. PRVKY POLNÍ CESTY •
obratiště
Zřizují se (obecně): • na konci slepých komunikací, jejichž délka přesahuje 100 m (nepřijatelné delší couvání) • po stranách průběžných komunikací při místní potřebě obracení vozidel (pro otáčení autobusů, vozidel zimní údržby, těžkých souprav) Tvary obratišť - obratiště může být zřízeno podle svého tvaru jako: • a) okružní • b) úvraťové • c) kombinované
POLNÍ CESTY 4. PRVKY POLNÍ CESTY •
a) Okružní obratiště: – má mít nejmenší vnější průměr: – pro osobní automobily 12 m – pro nákladní automobily, autobusy a trolejbusy 25 m
POLNÍ CESTY 4. PRVKY POLNÍ CESTY •
b) Úvraťové obratiště: – zřizuje se pro osobní automobily ve tvaru T, L nebo Y – pro nákladní automobily jen výjimečně (hasiči, odvoz odpadu) – pro autobusy a trolejbusy se úvraťové obratiště nezřizuje
POLNÍ CESTY 4. PRVKY POLNÍ CESTY •
sjezdy a nájezdy - pro připojení vedlejší polní cesty na hlavní nebo pro připojení jednotlivých pozemků k cestní síti
