26.10.2011
Základní předpisy pro křižovatky
2
12:15:15
DOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky – Úvod do problematiky
• Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (Silniční zákon) • Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích • Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích • Vyhl.č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava řízení provozu na pozemních komunikacích • • • •
ČSN 73 6100 Názvosloví pozemních komunikacích ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací
• TP 65 Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích • TP 81 Zásady pro navrhování světelných signalizačních zařízení na pozemních komunikacích • TP 133 Zásady pro vodorovné dopravní značení • TP 135 Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích • TP 171 Vlečné křivky pro ověřování průjezdnosti směrových prvků pozemních komunikací • TP 188 Posuzování kapacity neřízených úrovňových křižovatek
3
12:15:15
Křižovatka & Křížení Křižovatka je místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protínají nebo stýkají a alespoň dvě z nich jsou vzájemně propojeny. Křížení je místo, kde se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protínají, aniž jsou vzájemně propojeny, nebo místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protíná s drážní komunikací, příp. jinými vedeními.
4
Základní členění úrovňových křižovatek
12:15:15
ZDROJ: ČSN 73 6102
Křížení může být: mimoúrovňové – při vedení jedné komunikace přes druhou bez jejich vzájemného propojení (např. křížení polní cesty s dálnicí) úrovňové – při vzájemně nepropojených komunikacích, které se protínají v jedné úrovni (např. křížení železniční dráhy se silnicí)
5
Základní členění mimoúrovňových křižovatek
12:15:15
6
Základní členění mimoúrovňových křižovatek
12:15:15
ČSN 73 6102
ZDROJ: ČSN 73 6102
ZDROJ: ČSN 73 6102
Křižovatky s křižnými body
1
26.10.2011
7
Základní členění mimoúrovňových křižovatek
12:15:15
8
12:15:15
ZDROJ: ČSN 73 6102
Křižovatky bez průpletových úseků
ZDROJ: ČSN 73 6102
Křižovatky s průpletovými úseky
9
Základní členění mimoúrovňových křižovatek
Základní členění mimoúrovňových křižovatek
12:15:15
10
Větve mimoúrovňových křižovatek
12:15:15
ZDROJ: ČSN 73 6102
ZDROJ: ČSN 73 6102
Křižovatky útvarové
Základní členění křižovatek
11
12
12:15:15
Ovlivnění dopravních proudů na křižovatce
12:15:15
Podle počtu a orientace ramen
Úrovňová neřízená křižovatka Dopravně významnější pozemní komunikace
průsečná
styková
Podle řízení: • neřízená • řízená (SSZ)
vidlicová
odsazená
hvězdicová
okružní
• pohyb nepřerušen • psychologické ovlivnění řidiče v případě příjezdu jiných vozidel z vedlejší komunikace (řidič na hlavní nemá 100% jistotu, zda mu bude přednost dána) • vlevo odbočující vozidla dávají přednost protisměru
Dopravně méně významná pozemní komunikace • dávají přednost, event. zastavují
Podle stupně usměrnění: • prostá • usměrněná
2
26.10.2011
13
Ovlivnění dopravních proudů na křižovatce
12:15:15
14
Ovlivnění dopravních proudů na křižovatce
12:15:15
Úrovňová řízená křižovatka Dopravně významnější pozemní komunikace • pohyb přerušen – vozidla zastavují • určitá část vozidel zdržena
15
Okružní křižovatka
Dopravně méně významná pozemní komunikace
Dopravně významnější pozemní komunikace
• pohyb přerušen – vozidla zastavují • v příznivém případě některá vozidla nezdržena
Ovlivnění dopravních proudů na křižovatce
12:15:15
• pohyb nepřerušen, ale prodloužen a zpomalen • psychologické ovlivnění v místě slučování dopravních proudů
16
12:15:15
Mimoúrovňová křižovatka
17
ZDROJ: ČSN 73 6102
12:15:15
• pohyb průběžných (přímých) dopravních proudů nepřerušen • pohyb odbočujících vozidel přerušen (křižovatka neúplná)
• pohyb i odbočujících vozidel nepřerušen (křižovatka úplná), nutnost dát přednost v jízdě v místě napojení na hlavní komunikaci
Hranice křižovatky • z hlediska dopravně technického (podle ČSN 73 6100 Názvosloví pozemních komunikací): • část 1, odst. 6.8 (resp. část 2, odst. 8.6): Hranice křižovatky je čára spojující krajní body příčných řezů křížících se komunikací v místě, v němž se mění jejich původní příčný řez pro konstrukční uspořádání křižovatky.
Hranice křižovatky • z hlediska provozu (podle zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích): • § 2, písmeno x) Hranice křižovatky je místo vyznačené vodorovnou dopravní značkou "Příčná čára souvislá", "Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!" nebo "Příčná čára souvislá s nápisem STOP"; kde taková dopravní značka není, tvoří hranici křižovatky kolmice k ose vozovky v místě, kde pro křižovatku začíná zakřivení okraje vozovky.
ZDROJ: ČSN 73 6102
• pohyb (i vlevo odbočujících vozidel) nepřerušen • ovlivnění při odbočování vozidel z dopravního proudu • psychologické ovlivnění při slučování proudů
Dopravně méně významná pozemní komunikace
• pohyb nepřerušen, ale prodloužen a zpomalen • psychologické ovlivnění v místě slučování dopravních proudů
18
Základní prvky křižovatky
12:15:15
ZDROJ: ČSN 73 6102
Dopravně významnější pozemní komunikace
Dopravně méně významná pozemní komunikace
3
26.10.2011
Kolizní body
19
12:15:15
20
12:15:15
a) b) c) d)
K - křižný, P - přípojný, O - odbočný (odpojný), průpletový
Výhledové intenzity • křižovatky silnic a dálnic (podle ČSN 73 6101): • za výhledovou intenzitu se uvažuje padesátirázová intenzita silničního provozu (pro dvoupruhové obousměrné části křižovatky) nebo dopravního proudu každého z obou dopravních směrů (pro směrově rozdělené části křižovatky)
21
ZDROJ: ČSN 73 6102
ZDROJ: ČSN 73 6102
• křižovatky místních komunikací (podle ČSN 73 6110): • za výhledovou intenzitu se uvažuje intenzita špičkové hodiny stanovená přepočtem podle denního rozdělení intenzit
Orientační maximální kapacity různých typů křižovatek
12:15:15
22
12:15:15
Úroveň kvality dopravy (ÚKD) • výkonnost křižovatek se posuzuje podle přílohy A v ČSN 73 6102 (resp. podle TP 188, TP 81, TP 135 ...): • určuje stupně kvality dopravy a stanovuje jejich charakteristiky pro úrovňové neřízené křižovatky, křižovatky se SSZ a mimoúrovňové křižovatky • požadované stupně kvality dopravy pro křižovatky na: • dálnicích, rychlostních silničních a silnicích I. třídy • silnicích II. třídy • silnicích III. třídy • rychlostních místních komunikacích a přechodových úsecích
stupeň C stupeň D stupeň E stupeň D
• je-li intenzita špičkové hodiny na rychlostní místní komunikaci a na jejím přechodovém úseku dosahována v období výjezdových a návratových špiček, připouští se použití stupně E
23
ZDROJ: ČSN 73 6102
ZDROJ: ČSN 73 6102 – Příloha A
• místních komunikacích
Limitní hodnoty střední doby zdržení proudů na vjezdu do úrovňové neřízené křižovatky
24
12:15:15
ZDROJ: ČSN 73 6102 – Příloha A
ZDROJ: ČSN 73 6102 – Příloha A
(průsečné, stykové i okružní) 12:15:15
stupeň E
• u místních komunikací funkční skupiny C se výkonnost posuzuje v místech připojení intenzivních dopravních proudů (např. obchodní centra, parkoviště, sportoviště ...) • v kratších časových úsecích se připouští dosažení stupně F po dobu nejvíce jedné hodiny
• posuzování výkonnosti pro chodce a cyklisty a příslušné kvality pohybu chodců a provozu cyklistů se řídí podle ČSN 73 6110
Mezní hodnoty střední doby zdržení na vjezdu do světelně řízené křižovatky
4
26.10.2011
26
12:15:15
12:15:15
ZDROJ: ČSN 73 6102 ČSN 01 3466 Výkresy inženýrských staveb – Výkresy pozemních komunikací
Mezní hodnoty střední doby zdržení na vjezdu do světelně řízené křižovatky
ZDROJ: ČSN 73 6102 – Příloha A
25
• měří se: • na silnicích bez přídatných pruhů a na místních komunikacích mezi osami křižujících se komunikací • na dálnicích a silnicích s přídatnými pruhy ve směru staničení od konce připojovacích pruhů první křižovatky k začátku odbočovacích pruhů následující křižovatky
ZDROJ: ČSN 73 6102
• nejmenší vzájemné vzdálenosti křižovatek: • na místních komunikacích podle ČSN 73 6110 (viz dále) • na silnicích a dálnicích podle ČSN 73 6101 (viz dále)
29
ZDROJ: přednášky Městské komunikace a křižovatky – doc. Ing.I. Mahdalová, Ph.D.
12:15:15
• vzdálenost mezi křižovatkami má umožnit • řazení do odbočovacích pruhů (odbočení vlevo a vpravo) a do průběžných jízdních pruhů pro přímý směr • státní délky front vozidel zdržených vjezdem do křižovatky • umístění dopravního značení podle TP 65 (Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích) a TP 169 (Zásady pro označování dopravních situací na pozemních komunikacích)
Vzájemné vzdálenosti křižovatek
28
• nevhodné v případě stykové křižovatky je umístění na vnitřní straně směrového oblouku s malým poloměrem • umístění křižovatky ve výškovém vedení trasy: • nejvhodněji ve vydutém zaoblení podélného profilu a v přímkovém sklonu do 3 %
Značky pro podélný profil (podle ČSN 01 3466): - křižovatky dálnic, silnic a městských komunikacích s odbočením: a) vlevo, b) oboustranným, c) vpravo
Vzájemné vzdálenosti křižovatek
12:15:15
ZDROJ: přednášky Městské komunikace a křižovatky – doc. Ing.I. Mahdalová, Ph.D.
12:15:15
Vzájemné vzdálenosti křižovatek
• umístění křižovatky (zejména úrovňové) ve směrovém vedení trasy: • nejvhodněji v přímém směru a v plochých obloucích
30
12:15:15
*
* dle změny Z1 (dříve 500 m)
Úhel křížení • křižující se pozemní komunikace mají svírat pravý úhel • nevhodný úhel: • menší než 75o a větší než 105o • osa komunikace nižší třídy a/nebo nižšího dopravního významu se upraví tak, aby úhel křížení byl kolmý nebo α = 75o až 105o, příp. se navrhne okružní křižovatka
ZDROJ: ČSN 73 6102
27
Poloha křižovatky
5
26.10.2011
31
12:15:15
Skutečná a psychologická přednost v jízdě na úrovňové křižovatce • nesoulad skutečné a psychologické přednosti v jízdě je z hlediska bezpečnosti dopravy nepřijatelný
32
12:15:15
• přednost v jízdě na hlavní pozemní komunikaci zdůrazníme vhodným opatřením: • komfortnější trasa a šířkové uspořádání ve srovnání s vedlejší komunikací • zajištění plynulého a směrového usměrněného průjezdu křižovatkou (opticky i fyzicky) • odlišná struktura a barva povrchu vozovky • odpovídající dopravní značení
Skutečná a psychologická přednost v jízdě na úrovňové křižovatce • potlačení významu vedlejší pozemní komunikace a upozornění na připojení na komunikaci s předností v jízdě zajistíme těmito opatřeními: • návrhem směrového vedení křižovatkových paprsků vedlejší komunikace snižující rychlost příjezdu ke křižovatce • vhodným situováním paprsků křižovatky a jejich sníženou návrhovou rychlostí • návrhem dopravních ostrůvků • dopravně technickým opatřením vedoucím ke snížení rychlosti (např. méně komfortním šířkovým uspořádáním, zúžení jízdních pruhů, zvýšení plochy vozovky)
33
ZDROJ: ČSN 73 6102
12:15:15
ZDROJ: ČSN 73 6102
Typy křižovatek a usměrnění dopravních proudů na křižovatkách
34
Typy křižovatek a usměrnění dopravních proudů na křižovatkách
12:15:15
ZDROJ: ČSN 73 6102
ZDROJ: ČSN 73 6102
• návrhem okružní křižovatky
6
