Doprava materiálu v zemědělství Diplomová práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Doprava materiálu v zemědělství Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Jiří Pospíšil, CSc.

Vypracoval: Bc. Jiří Borovička

Brno 2013

Mendelova univerzita v Brně Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Agronomická fakulta 2012/2013

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autor práce:

Bc. Jiří Borovička

Studijní program:

Zemědělská specializace

Obor:

Management techniky

Název tématu:

Doprava materiálu v zemědělství

Rozsah práce:

50-60

Zásady pro vypracování: 1.

Na základě studia literatury posuďte současný stav řešení dané problematiky u nás a ve světě. Proveďte analýzu současného stavu a jeho rozbor. Stanovte cíle práce.

2.

Na základě studia literatury a dostupných údajů o provozu zvoleného souboru strojů nebo strojních linek stanovte vhodné technické, technicko-ekonomické případně ekonomické ukazatele, které budete vyhodnocovat. Stanovte metodiku jejich vyhodnocení.

3.

Proveďte příslušná sledování a na základě metodiky je odpovídajícím způsobem vyhodnoťte.

4.

Zhodnoťte míru naplnění vytyčených cílů práce a uveďte teoretické i praktické výstupy z Vašeho sledování.

5.

Pří zpracování závěrečné práce se řiďte instrukcemi k úpravě diplomové práce vydané děkanátem agronomické fakulty.

Seznam odborné literatury: 1.

SYROVÝ, O. a kol. Doprava v zemědělství. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2008. 248 s. ISBN 978-80-86726-30-4.

2.

SYROVÝ, O. Racionální dopravní systémy. Praha: Profi Press s.r.o, 2007.

3.

PERNICA, P. Logistika (supply chain management) pro 21. století. : Díl 1. 1. vyd. Praha: Radix, 2005. 569 s. ISBN 80-86031-594.

4.

PERNICA, P. Logistika (supply chain management) pro 21. století. : Díl 2. 1. vyd. Praha: Radix, 2005. 571 s. ISBN 80-86031-594.

5.

PERNICA, P. Logistika (supply chain management) pro 21. století. : Díl 3. 1. vyd. Praha: Radix, 2005. 1096 s. ISBN 80-86031-594.

Datum zadání diplomové práce:

říjen 2011

Termín odevzdání diplomové práce:

duben 2013

Bc. Jiří Borovička Autor práce

Ing. Jiří Pospíšil, CSc. Vedoucí práce

prof. Ing. Jan Mareček, DrSc. Vedoucí ústavu

prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma DOPRAVA MATERIÁLU V ZEMĚDĚLSTVÍ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne ………………...…………….………… podpis diplomanta………………………….

PODĚKOVÁNÍ Děkuji panu Ing. Jiřímu Pospíšilovi, CSc. za velmi užitečnou odbornou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé diplomové práce. Jiří Borovička

ABSTRAKT Ve své diplomové práci jsem se zabýval dopravou materiálu v zemědělství. V úvodu jsem popsal manipulaci s materiálem. Zmínil jsem její technické a technologické části a prvky, protože doprava materiálu je jen částí celku manipulace s materiálem a bez manipulace by nemohla být uskutečňována jeho doprava. Součástí práce je rozdělení, popis dopravních prostředků, materiálu a prostředků manipulujících s materiálem. Cílem diplomové práce bylo určení vhodného využití dopravních prostředků a dopravních souprav v zemědělství při přepravě materiálu. Pro toto určení bylo použito posouzení technicko-ekonomických parametrů jednotlivých dopravních prostředků. Těžiště práce je ve vyhodnocení dat z měření. Měření probíhalo během sklizně pšenice a kukuřičné siláže. Při sledování nasazené techniky, byla zaznamenávána hmotnost, doba jízdy a ujetá vzdálenost celé soupravy s nákladem a bez nákladu. Vyhodnocení z měření pomocí analýzy a porovnání naměřených a vypočtených hodnot určilo, která dopravní souprava je výhodnější při nasazení. V závislosti na ujeté trase, hmotnosti přepravovaného nákladu a průměrné rychlosti. Klíčová slova: manipulace s materiálem, doprava materiálu, přepravní prostředky, manipulační zařízení, nákladní automobily, traktory

ABSTRACT My thesis concerns transport of material in agriculture. In the introduction I described materials handling. I mentioned technical and technological parts and components of material transport, because transport of material is only part of the material handling and without manipulation could not be realized transport of material. The work include separate, description of vehicles, kind of material and material handling equipment. The aim of this thesis was to determine which kind of transport vehicle is in agriculture. For this determination was used assessment of technical and economic parameters of individual kind of transport. The focus of this work is in the evaluation of measurement data. Measurements were realized during the harvest of wheat and corn. During measurements was recorded weight, travel time and traveled distance with load and unload vehicles. Evaluation of measurement by analyzing and comparing the measured and calculated values determine which kind of traffic is advantage. Depend on the traveled distance, weight of the load and average speed.

Keywords: material handling, material transport, means of transport, handling equipments, trucks, tractors

Obsah ÚVOD ......................................................................................................................................................... 8 CÍL PRÁCE ............................................................................................................................................. 10 1

MANIPULACE S MATERIÁLEM .............................................................................................. 11 1.1 DOPRAVA MATERIÁLU ................................................................................................................. 11 1.1.1 Vnitropodniková doprava .................................................................................................. 13 1.1.2 Vnější doprava ................................................................................................................... 13 1.2 MATERIÁLY DOPRAVOVANÉ V ZEMĚDĚLSTVÍ............................................................................... 14

2

PROSTŘEDKY PRO MANIPULACI S MATERIÁLEM ......................................................... 19 2.1 MANIPULAČNÍ ZAŘÍZENÍ .............................................................................................................. 19 2.1.1 Dopravní zařízení ............................................................................................................... 19 2.1.2 Skladovací zařízení ............................................................................................................ 21 2.1.3 Zdvihací zařízení ................................................................................................................ 23 2.1.4 Zařízení pro ložné operace ................................................................................................. 24 2.2 PŘEPRAVNÍ PROSTŘEDKY ............................................................................................................. 28 2.2.1 Přepravky ........................................................................................................................... 29 2.2.2 Palety ................................................................................................................................. 29 2.2.3 Kontejnery ......................................................................................................................... 30 2.2.4 Velkoobjemové vaky ......................................................................................................... 32 2.3 DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY .............................................................................................................. 33 2.3.1 Automobilové dopravní soupravy ...................................................................................... 34 2.3.2 Traktorové dopravní soupravy ........................................................................................... 37

3

MĚŘENÍ DOPRAVY MATERIÁLU ........................................................................................... 39 3.1 METODIKA MĚŘENÍ ...................................................................................................................... 39 3.2 SLEDOVANÁ TECHNIKA ................................................................................................................ 42 3.3 NAMĚŘENÉ A VYPOČTENÉ ÚDAJE ................................................................................................. 46 3.3.1 Odvoz pšenice .................................................................................................................... 46 3.3.2 Odvoz kukuřičné siláže ...................................................................................................... 50 3.4 VYHODNOCENÍ ............................................................................................................................. 53 3.5 SHRNUTÍ Z VYHODNOCENÍ ........................................................................................................... 59

ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 61 PŘEHLED POUŽITÉ LTERATURY ................................................................................................... 63 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ..................................................................................... 66 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................. 68

ÚVOD Ve své diplomové práci se budu věnovat dopravě materiálu v zemědělství. V úvodu práce bude obecně popsána manipulace s materiálem a zmíněny její technické a technologické části a prvky, protože doprava materiálu je jen část velkého celku a bez manipulace s materiálem by nemohla být uskutečňována jeho doprava. Cílem diplomové práce je určení vhodného využití dopravních prostředků a dopravních souprav v zemědělství při přepravě materiálu.

Pro správné určení bude použito

posouzení technicko-ekonomických parametrů jednotlivých dopravních prostředků, současně bude provedena analýza a porovnání na základě provedeného měření, pro které byla zvolena sklizeň pšenice a kukuřičné siláže v zemědělském družstvu. V první kapitole, která je zaměřena na dopravu materiálu, budou uvedeny odlišnosti dopravy v zemědělství od ostatních doprav v dalších odvětvích. V jednotlivých podkapitolách bude uvedeno rozdělení na vnitropodnikovou a mimopodnikovou dopravu. Zmíněny budou jednotlivé materiály dopravované v zemědělství, protože druh a vlastnosti dopravovaného materiálu jsou rozhodující pro správnou volbu dopravního prostředku. Druhá kapitola je zaměřena na prostředky pro manipulaci s materiálem. K manipulaci s materiálem slouží v zemědělství různé manipulační stroje a zařízení. V této kapitole budou uvedeny dopravní zařízení, která se používají k přepravě materiálu. Uvedeny budou také základní obecné informace a rozdělení dopravníků. Zmíněna bude manipulace ve skladech pomocí skladovacího zařízení. Následovat budou také informace o zdvihacích zařízeních a zařízeních pro ložné operace, které jsou v zemědělství používány. Jedna z podkapitol bude věnována přepravním prostředkům, uvedeno bude jejich rozdělení a označení. V této části práce budou uvedeny informace o dopravních prostředcích a jejich rozdělení a využití. Ve třetí kapitole, která se věnuje měření dopravy materiálu je uvedena metodika měření a sledovaná technika, která byla při sklizni nasazena. Těžiště práce, je ve vyhodnocení dat z měření. Měření bude probíhat v období během sklizně pšenice a kukuřičné siláže 8

v ZD Záhoří. Při sledování nasazené techniky bude zaznamenávána hmotnost, doba jízdy a ujetá vzdálenost celé soupravy s nákladem a bez nákladu. Zároveň pomocí GPS signálu a poznámek bude zaznamenána počáteční a cílová poloha jednotlivé techniky. Po zanesení do mapy, bude následně vypočtena celková ujetá vzdálenost, která bude porovnána se zaznamenanými údaji. Po posouzení technicko-ekonomických parametrů a vyhodnocením údajů z měření pomocí analýzy a porovnání naměřených a vypočtených hodnot bude určeno, který dopravní prostředek bude výhodnější při nasazení k přepravě materiálu v závislosti na ujeté trase, hmotnosti přepravovaného nákladu a průměrné rychlosti.

9

CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je určení vhodného využití dopravních prostředků a dopravních souprav v zemědělství při přepravě materiálu. Pro správné určení je použito posouzení technicko-ekonomických parametrů jednotlivých dopravních prostředků. Součástí práce je rozdělení, popis dopravních prostředků, materiálu a prostředků manipulujících s materiálem. 10

1

MANIPULACE S MATERIÁLEM

Jak je uvedeno ve skriptech Poláka: „Manipulace s materiálem je odborné přemístění, ložení a usměrňování materiálu ve výrobě, oběhu a skladování. Jedná se vlastně o souhrn operací skládajících se hlavně z nakládky, přepravy, vykládky a překládky, tedy z dopravy materiálů, polotovarů, technologických manipulací, vážení, balení, třídění, dávkování, měření a počítání kvantity a manipulace s odpadem.“ [5 s. 8] Manipulace s materiálem spojuje všechny součásti pohybu materiálu v podniku (výroba, oběh a spotřeba). Podílí se, většinou i výrazně, na konečné ceně výrobku a také i na hospodářských výsledcích dosahovaných ve výrobě. Zemědělská výroba probíhá ve specifických podmínkách, proto manipulační práce ovlivňují v zemědělství výrobní proces více než v ostatních hospodářských odvětvích. Ve výrobním procesu probíhá složitá kombinace výrobních a manipulačních operací a ostatních obslužných a pomocných procesů. Manipulace s materiálem zabezpečuje pohyb a skladování materiálu ve všech výrobních odvětvích, službách a dalších činnostech zemědělského podniku. Každá oblast má své specifické požadavky na technické prostředky a také na způsob organizace dopravních a manipulačních prací. [11]

1.1

Doprava materiálu

Neoddělitelnou částí výrobního a celého pohybu materiálu v podniku je doprava, která je součástí procesů, sdružených pod pojmem manipulace s materiálem. Doprava jako souhrn nakládacích, vykládacích a přepravních operací, zahrnuje také balení, vážení a skladování materiálu. Doprava může být chápána jako spojení činností, jimiž se uskutečňuje pohyb dopravních prostředků po dopravních cestách. Nákladní doprava zahrnuje fyzické přemístění zboží z místa výroby (například těžby u surovin) do místa poptávky. Dle stručné evropské definice je doprava: „Podporovaný pohyb lidí nebo zboží“. [8 s. 69]. Obecně lze tedy říci, že doprava je jedna z nejvýznamnějších složek logistických materiálových řetězců od dodavatelů až ke konečnému spotřebiteli. Řízení dopravy v sobě zahrnuje vybavení podniku vhodnými dopravními prostředky a manipulačními zařízeními, řešení problémů spojených s jejich účelným využitím a také energetické, ekonomické a ekologické aspekty. Optimálně řešit dopravu znamená dopravní práce správně plánovat a celý dopravní proces dobře organizovat, protože 11

zejména zemědělská výroba se vyznačuje složitým časovým a prostorovým uspořádáním pracovních a dopravních operací. To je dáno zvláštnostmi zemědělské výroby, jejím plošným charakterem, množstvím druhů materiálů ve výrobním procesu, sezónností a různými přepravními podmínkami. Výrobní procesy v zemědělství se liší od ostatních výrobních procesů hospodářství díky těmto znakům: -

Velké množství různých druhů přepravovaných materiálů

-

Biologická činnost značné části materiálu

-

Nízká objemová hmotnost většiny materiálů

-

Plošný charakter

-

Různé přepravní podmínky (jízda po silnici, polní cestě, v terénu)

-

Výrazná sezónnost

-

Většinou jednosměrné materiálové toky

-

Velký počet ložných operací uskutečňovaných na různých místech, často i za jízdy

-

Potřeba vykonávat přepravní operace za každého počasí

Doprava v zemědělství se odlišuje od dopravy v jiných odvětvích v mnoha ukazatelích (průměrné přepravní vzdálenosti, směr materiálových toků, průměrná přepravní rychlost, mechanicko-fyzikální, chemické a biologické vlastnosti přepravovaných materiálů, podíl jízd v terénu). Pro zemědělství jsou charakteristické jednosměrné materiálové toky, které nedovolují využít zpětných jízd dopravních prostředků. Průměrné rychlosti dosahované dopravními prostředky v zemědělství jsou nižší, než je tomu u většiny ostatních odvětví v hospodářství. Převažujícím druhem dopravních prostředků v zemědělství jsou traktorové dopravní soupravy. Navíc jsou zde krátké přepravní vzdálenosti s velkým podílem jízd po polních cestách a v terénu. Jízdy v terénu tvoří značný podíl celkové jízdy dopravní soupravy v zemědělství. Například v Německu dopravní prostředky ujedou v terénu 40 %, na zpevněných polních cestách 20 % a na veřejných komunikacích 40 % z celkové ujeté vzdálenosti během nasazení. [8, 11]

12

1.1.1

Vnitropodniková doprava

Též nazývaná jako vnitřní doprava popisuje toky materiálů v rámci podniku. Zahrnuje dopravu meziproduktů a rozpracovaných jednotek uvnitř podniku. Je těžištěm veškeré dopravy

v

zemědělství.

Můžeme

ji

členit

na

dopravu

meziobjektovou

a vnitroobjektovou. Meziobjektová doprava spojuje jednotlivé objekty, kde probíhají výrobní operace a pracovní procesy mezi sebou nebo s místy uskladnění materiálu. Objekty zde nejsou pouze stavby, ale i pole a ostatní místa, kde probíhá výrobní proces nebo kde je materiál skladován (areál podniku, katastr zemědělského podniku). V této dopravě se nejvíce uplatňují traktorové dopravní prostředky, stacionární manipulační prostředky a jejich systémy. Meziobjektová doprava mimo areál zemědělského podniku je spojena především s rostlinnou výrobou a se zabezpečením živočišné výroby objemnými krmivy. Je realizována traktorovými dopravními soupravami a nákladními automobily. Dále pak vnitroobjektová doprava zajišťuje veškerou dopravu materiálu uvnitř jednoho objektu. Může v ní být zahrnuto i mezioperační skladování a vážení materiálu. Jak je uvedeno v knize Syrového: „Průměrné přepravní vzdálenosti v zemědělství ve vnitropodnikové dopravě se v České republice pohybují mezi 3,5 až 6,2 km.“ [11 s. 17]

1.1.2

Vnější doprava

Vnější neboli mimopodniková doprava zajišťuje pohyb materiálu mezi podnikem a vnějšími členy výrobního procesu. Jde o dopravu spojenou se zásobováním, odbytem výrobků a dopravu uskutečněnou v rámci spolupráce ve výrobě mezí zemědělskými a jinými podniky. Tato doprava se svým charakterem nejvíce přibližuje dopravě v ostatních odvětvích hospodářství. Je uskutečňována automobilovými dopravními prostředky. Při vhodném umístění nebo napojení podniku může být i pomocí železnice.

13

1.2

Materiály dopravované v zemědělství

Druh a vlastnosti dopravovaného materiálu jsou důležité údaje pro volbu dopravního prostředku a dopravní operace. Materiál je charakterizován podle mechanickofyzikálních, chemických, biologických a případně jiných vlastnosti. Tyto vlastnosti se mohou změnit i několikrát během výrobního procesu. Podle způsobu manipulace s materiálem a charakteristického znaku je lze rozdělit do několika skupin. Každá skupina je specifická tím, že materiály v ní zařazené se manipulují (dopravují) stejnými metodami nebo prostředky. Kusový materiál obsahuje větší množství jednotlivých kusů stejného nebo podobného druhu jako jsou pytle, bedny, palety, cihly, tvárnice nebo je tvořen jednotlivými předměty. Z hlediska manipulace je rozhodující tvar, velikost, hmotnost a počet kusů. Kusový materiál může být balený, nebalený (volně ložený), pytlovaný, lisovaný a paletizovaný. Sypký materiál je takový, který lze přemístit sypáním a bez přidaného pojiva nemá soudržnost. Celkový tvar drží jen díky odporu vůči vzájemnému posunování jednotlivých zrn (vnitřním třením). Posunem těchto částic dochází buďto k zhutnění (setřesení) nebo naopak kypření. Sypké materiály jsou v zemědělství převažující a jsou přepravovány jako volně ložené. Skupenství materiálu určuje druh přepravního obalu nebo přepravního prostředku (volný ložný prostor, cisterna, tlaková láhev). Dalším určujícím znakem je objemová hmotnost materiálu, což je podíl hmotnosti látky k vnějšímu objemu, který zaujímá.

Objemová hmotnost

materiálu významně ovlivňuje výběr dopravního prostředku (případné užití nástavby) a dopravní výkonnost. Objemové hmotnosti nejobvyklejší materiálů dopravovaných v zemědělství

jsou

uvedeny

v

tabulkách.

(Tabulka

č.

3,

4)

U látek homogenních, nepórovitých (kapaliny) je objemová hmotnost totožná s hustotou. Důležitou vlastností materiálu je i velikost částic, která charakterizuje chování materiálů během přepravy a při manipulaci významně ovlivňuje sypný úhel (úhel sevřený bokem nasypané hromady materiálu s vodorovnou rovinou). Základní třídění materiálu v zemědělství z hlediska vlastností ovlivňujících řešení manipulace a dopravy: 1. Fyzikálně-mechanické:

- sypkost (kusové, sypké) - skupenství (pevné, kapalné, plynné) - objemová hmotnost (Tabulka č. 3, 4) - velikost částic (hrubozrnné, střednězrnné, malozrnné, drobné, prachovité) 14

- sypný úhel - součinitel smykového tření - zvláštní vlastnosti (lepkavost, brodivost, teplota, vlhkost, soudržnost) 2. Chemické vlastnosti:

- nebezpečí pro zdraví (žíravé, jedovaté, vznětlivé, explodující)

3. Biologické vlastnosti:

- biologická činnost (aktivní, pasivní)

4. Náchylnost k poškození:

- největší povolená výška pádu (Tabulka č. 1)

5. Způsob balení:

- nebalené (volně ložené), pytlované, lisované, paletizované ve svazcích, v kartonech.

Pro úpravu vnitřních stěn obalů nebo ložných prostorů dopravních prostředků jsou rozhodující chemické vlastnosti přepravovaných materiálů. Biologická činnost materiálu ovlivňuje řešení manipulačních operací hlavně mezioperační uskladnění a způsob dlouhodobého skladování. Při manipulaci s materiálem je základní požadavek snížit na minimum nebo zcela odstranit ztráty a poškození přepravovaného materiálu. Proto je důležitá i znalost náchylnosti materiálu k poškození což nejlépe vystihuje nejvyšší povolená výška pádu. (Tabulka č. 1) [11]

Tabulka č. 1 Nejvyšší povolená výška pádu u vybraných zemědělských materiálů

Povrch dopadu (materiál)

Největší povolená výška pádu [m]

0,50 - 0,90

Kořenová zelenina 0,50 - 0,75

Ovoce, okurky 0,30 - 0,50

0,25 - 0,40

0,25 - 0,50

0,40 - 0,75

0,40 - 0,50

0,25 - 0,40

0,15 - 0,25

Dřevěné síto

0,15 - 0,25

0,25 - 0,40

0,20 - 0,25

0,15 - 0,25

0,10 - 0,15

Pryž

0,50 - 0,75

0,75 - 1,00

0,75 - 1,00

0,50 - 0,75

0,50 - 0,75

Stejný materiál

1,00 - 1,25

1,00 - 1,50

1,25 - 1,50

0,75 - 1,00

0,75 - 1,00

2,00

2,00

2,00

1,00 - 2,00

1,75 - 2,00

Brambory

Cukrová řepa

Ocelový plech

0,50 - 0,80

Dřevo

Hlína kyprá

Zelí

Zdroj: [11]

Největší podíl na dopraveném množství materiálu v zemědělství mají objemné hmoty (materiály s objemovou hmotností do 400 kg∙m-3), kterých se ročně přepraví téměř 50 mil. tun. Objemné hmoty tvoří sláma a objemná krmiva. Další materiály, které jsou 15

nejčastěji dopravovány v zemědělství, jsou pevná statková hnojiva, komposty a zemina (přepraví se jich ročně kolem 28 mil. tun). Dále pak se v podnicích zemědělské prvovýroby přepraví ročně 13,2 mil. tun zrnin, olejnin a krmných směsí, okopanin 7,5 mil. tun (60 % tvoří technická cukrovka, zbytek tvoří brambory konzumní a krmné). Nejvíce přepravovanými kapalinami v zemědělství jsou mléko a kejda. V zemědělství jsou dopravována také živá zvířata. (Tabulka č. 2) [2, 5, 11] Tabulka č. 2 Hmotnosti hospodářských zvířat Hospodářská zvířata

Skot

Prasata Ovce Kozy

Drůbež

Krávy: 1. laktace 2. laktace Telata: Při narození 1. - 6. měsíc Jalovice 7. - 18. měsíc Býci ve výkrmu 7. - 18. měsíc Plemenní kanci Prasnice Selata v dochovu Prasata ve výkrmu Nosnice Kuřice Brojleři Kachny výkrm Husy výkrm Krůty výkrm Zdroj: [11]

16

Živá hmotnost [kg] 500 600 40 60 - 175 225 - 425 265 - 450 150 - 350 150 - 270 5 - 35 25 - 120 50 50 1,5 0,7 0,8 2 2,5 8

Tabulka č. 3 Orientační hodnoty objemové hmotnosti materiálu 1 Materiál

Objemová hmotnost [kg∙m-3]

Produkty rostlinné výroby

Materiál

Objemová hmotnost [kg∙m-3]

Pícniny

Řepný chrást

Kukuřice silážní

Čerstvý 190 Drcený sklízečem 380 Pořezaný 400 Řízky Řízky cukrovarské 820 - 1050 Čerstvé lisované 700 Silážované 900 Sušené (10% vody) 350 - 400 Krmná řepa Bulvy 500 - 700 Přadné rostliny Len Semeno 650 - 700 Stonek v balících 300 Volně ložený 150 Konopí Semeno 400 - 500 Stonek 100 Pícniny Čerstvé pícniny Na řádku 28 - 35 Ve sběracím návěsu 120 - 230 Ve velkoobjemovém návěsu pořazané 150 - 400 Zavadlé pícniny Na řádku 15 - 25 Ve sběracím návěsu 150 - 250 Lisované 220 - 380 Ve velkoobjemovém návěsu pořezané 350 - 450 Sláma Ve sběracím návěsu 30 - 80 Suchá řezaná 20 - 40 Vlhká řezaná 50 - 80 Ve skladu (stohu) 40 - 100 Lisovaná nízkotlakým lisem 80 - 90 Lisovaná vysokotlakým lisem 110 - 200 Po uložení 40 - 50 Slehlá 60 - 100 Suchá na řádku 11 - 15 Vlhká na řádku 15 - 20 Vlhká pořezaná ve velkoobjemovém návěsu 50 - 80 Suchá pořezaná ve velkoobjemovém návěsu 20 - 40

Ve velkoobjemovém návěsu řezaná 400 Pícniny na semeno Volně ložené suché 25 - 35 Ve sběracím návěsu 35 - 70 Seno Na řádku 10 - 20 Ve skladu 50 - 150 Lisované 15 - 260 Volně ložené 50 - 100 Ve sběracím návěsu 50 - 90 Zelenina Volně ložená 200 - 700 V bednách 250 - 350 Cibule 550 Mrkev 750 Okurky 600 Zelí hlávkové 400 - 500 Odpad zeleniny 940 Ovoce Bobuloviny v bednách 700 Jádrové a citrusové v bednách 500 Ovoce volně skladované 550 Chmel Chmel v pytlích 150 Chmel volně sypaný syrový 100 Chmel volně sypaný sušený 20 Chmel v žocích 300 Semena Ovoce a zeleniny 300 Travin 160 - 500 Jetele 730 - 780 Vojtěšky 760 - 790 Hnojiva organická Hnůj čerstvý (chlévská mrva) 650 - 700 Hnůj uleželý 800 - 900 Drůbeží trus s podestýlkou 475 Kejda prasat 960 Kejda skotu 990 Kejda drůbeže (90% vlhkost) 961 Kompost (45% vlhkost) 600 - 800 Rašelina (70% vlhkost) 500 - 1100

Zdroj: [11]

17

Tabulka č. 4 Orientační hodnoty objemové hmotnosti materiálu 2 Materiál Minerální hnojiva tuhá Ledek amonný Ledek vápenatý Močovina Síran amonný Síran draselný Superfosfát granulovaný Superfosfát práškový Vápno pálené mleté Vápno jemné mleté Minerální hnojiva kapalná Kapalná hnojiva Krmiva Pelety Senáž Siláž Minerální přísady Melasa Moučka jetelová, vojtěšková Otruby podle druhu Sůl dobytčí Šroty Výpalky Granulované směsi Minerální směsi Pokrutiny Mouka krmná Stavební materiál Cihly Plné Duté Kámen Dřevo měkké Řezivo Tvrdé Impregnované Písek Suchý Vlhký Cement Čeřený Čerstvě nasypaný Nasypaný ulehlý V pytlích Cihelná drť Z cihel Z cihelného zdiva

Objemová hmotnost [kg∙m-3] 800 - 820 860 - 1070 680 - 700 1000 - 1100 1250 - 1300 1080 - 1100 1180 - 1300 500 - 900 1100 - 1600 1300 - 1400 1200 - 1500 550 - 750 550 - 800 600 - 1000 1350 - 1480 170 - 185 200 - 600 1100 - 1200 380 - 650 650 - 1100 300 - 700 1100 - 1300 750 400

1500 - 2100 1000 - 1200 1500 - 2200 300 - 450 500 - 600 600 - 800 1350 - 1650 1700 - 2050 1000 1200 1600 1500

Materiál

Objemová hmotnost [kg∙m-3]

Stavební materiál Štěrk 650 - 750 Škvára 1500 - 2000 Štěrk 2000 Drcený štěrk 2000 Hutný kámen Vápno 1200 Nehašené kusové vápno nad 100mm 900 Nehašené kusové vápno do 100mm 700 Hašené na sucho, ulehlé 600 Hašená na sucho v pytlích 1400 Vápenná kaše 700 - 800 Pálené prachové Paliva tuhá Uhelné brikety 1250 V hranicích 750 - 800 Volně sypané Dříví palivové do 35% vlhkosti 400 Měkké 600 Tvrdé 500 Tvrdé štípané 150 - 200 Hobliny sypané 250 Piliny ulehlé 150 Piliny sypané Uhlí dřevěné 250 Z měkkých druhů 350 Z tvrdých druhů Uhlí dřevěné 700 Uhlí hnědé 15 % popela 800 Uhlí hnědé 30 % popela 1000 Uhlí kamenné a antracit nad 50 mm 800 Uhlí kamenné a antracit nad 13 až 50 mm 800 Uhlí kamenné prachové - do 13 mm 500 Koks Paliva kapalná 730 - 750 Benzin 820 - 840 Motorová nafta 800 Petrolej 950 Minerální olej 850 Ropa 850 - 900 Topné oleje 830 - 850 Bionafta 860 - 900 MEŘO 800 Líh

1200 1300 Zdroj: [11]

18

PROSTŘEDKY PRO MANIPULACI S MATERIÁLEM

2

Podle typu materiálu slouží k jeho manipulaci různé manipulační stroje a zařízení. Manipulační a skladovací systémy zajišťují způsob jak dopravit výrobek ve správný čas na správné místo s optimálními náklady. Vysoká výkonnost při minimálních nákladech je cílem každé manipulace s materiálem. Nároky na manipulační a skladovací systémy jsou stále náročnější. Je vyžadováno bezchybné a rychlé rozdělení materiálu. V této kapitole budou uvedeny stroje a zařízení, které slouží k manipulaci s materiálem, budou rozděleny do jednotlivých podkapitol a bude zmíněn jejich stručný popis a k čemu slouží.

Manipulační zařízení

2.1

Manipulace s materiálem v zemědělství má své specifické vlastnosti, které byly zmíněny v první kapitole. Jedná se hlavně o fyzikálně-mechanické, chemické a biologické vlastnosti. Při přepravě je potřeba uskutečnit ložné operace v terénu a na různých místech, často i za nepříznivých podmínek. Manipulační zařízení slouží v zemědělském

podniku

k

nakládání,

vykládání,

překládání,

uskladňování,

vyskladňování, vážení materiálu a přepravě materiálu na kratší vzdálenosti. Tyto zařízení bývají stacionární a mobilní.

2.1.1

Dopravní zařízení

Dopravní zařízení se používají k přepravě materiálu na krátké vzdálenosti, ale i k ložným operacím. Jako stacionární zařízení jsou součástí skladů a výrobních linek. Do této skupiny manipulačních zařízení patří: a) Mechanické dopravníky, materiál je dopravován nepřetržitým způsobem na principu unášení nebo hrnutí tažným orgánem, případně též na principu tření o jeho pracovní povrch. Jsou vhodné pro dopravu různých materiálů od sypkých až po stébelnaté, v rovině vodorovné, šikmé, svislé. Rozdělují se na dopravníky:

19

1. S tažným orgánem - pásové, článkové (hrabicové, laťkové, redlery, lankové), korečkové 2. Bez tažného orgánu - skluzy (žlaby, trubky), válečkové tratě, šnekové (spirálové), vibrační b) Pneumatické dopravníky, které využívají k pohybu materiálu proud vzduchu, ve kterém je materiál unášen. Při dopravě materiálu je nutné, aby vzduch měl takovou rychlost, která zabezpečí unášení částic materiálu. Jinak by docházelo k nalepení částic materiálu na stěny dopravního potrubí a případně k jeho ucpání. Pneumatické dopravníky se používají k dopravě materiálů sypkých, zrnitých a materiálů s malou objemovou hmotností (sláma, seno, píce). Výhodou těchto dopravníků je, že materiál lze dopravovat i na poměrně dlouhé vzdálenosti. Nevýhodou je energetická náročnost na přepravovaný objem materiálu, která bývá v průměru 4-6 krát vyšší než u mechanických dopravníků. Špatně lze dopravovat materiály s velkou objemovou hmotností nebo materiály mokré a lepkavé. Pneumatické dopravníky lze rozdělit podle konstrukčního provedení a instalace na stabilní, převozné a kombinované. Podle způsobu dopravy jsou to sací, tlačné a kombinované dopravníky. c) Hydraulické dopravníky, neboli doprava kapalin zaujímá v zemědělství podstatnou část celkového objemu dopravy.

V zemědělství je potřeba

dopravovat kapaliny s různými vlastnostmi (voda, kejda, mléko, tekuté krmiva, pohonné látky a jiné průmyslové výrobky nebo odpady) a to ve značném množství a na různé vzdálenosti. Základní a nejdůležitější částí těchto zařízení je čerpadlo. Čerpadlo nasává a vytlačuje kapalinu v potrubí od zdroje k místu spotřeby (zásobník). Podle toho, jakým způsobem přemisťují a přeměňují mechanickou práci v potenciální energii, lze čerpadla rozdělit do tří skupin a to na čerpadla s přímou přeměnou mechanické práce v potenciální energií (pístová, křídlová, plunžrová, zubová, membránová, vřetenová čerpadla), s nepřímou přeměnou mechanické práce v potenciální energii (odstředivá - axiální, radiální, diagonální) a na čerpadla proudová (injektory, vodní trkače). [2, 11]

20

2.1.2

Skladovací zařízení

Pro manipulaci s materiálem ve skladech a pro manipulaci s materiálem uloženým na paletách se v zemědělství používají: a) Nízko a vysokozdvižné ruční a motorové vozíky - ručně ovládané nízkozdvižné vozíky mají hydraulické zvedání vidlic nebo plošiny. Tlakový olej je dodáván ručním čerpadlem (pohybem oje směrem shora dolů se uvádí v činnost hydraulické zařízení, a tím se zvedá rám vozíku s vidlicí). Nožním nebo ručním pedálem je přepouštěcím ventilem uvolněn tlak oleje a rám pak klesá. Náklad se vyzdvihne jen tak vysoko, aby mohl být odvezen. Tyto vozíky jsou vyráběny ve značném počtu typů, z nichž řada je určena pro speciální dopravu. Dva druhy těchto vozíků jsou univerzální, jsou to nízkozdvižné plošinové vozíky a nízko-zdvižné vidlicové vozíky. Nosnost těchto vozíků je 500 - 1500 kg. Vidlicové vozíky jsou určeny hlavně k přepravě palet. Jsou vhodné pro provozy a sklady menšího typu. (Obrázek č. 1)

Obrázek č. 1 Vidlicový nízkozdvižný vozík Zdroj: [33]

Ruční vysokozdvižné vozíky jsou určeny pro provozy a sklady středního typu k přepravě beden, sudů, pytlů a profilového materiálu (slouží hlavně ke stohování). Motorové vozíky nízkozdvižné jsou poháněny elektrickým motorem. Elektrický proud je dodáván z akumulátoru. Zdvih i spouštění plošiny nebo vidlic je elektrohydraulický. Pro své nasazení vyžadují všechny zmíněné vozíky zpevněný a rovný povrch (hala, sklad). [11]

21

b) Vysokozdvižné motorové vozíky se zdvihem obvykle 1500 až 3000 mm (může být i vyšší) jsou určeny pro vodorovnou i svislou manipulaci s materiálem. Ukládají materiál na paletách a ve skladech. Vyrábějí se s elektrickým nebo spalovacím motorem. Dle podvozku a druhu pohonu jsou určeny pro práci na zpevněné podložce nebo i v terénu. (Obrázek č. 2) Konstrukce vysokozdvižného zařízení umožňuje zdvih, spouštění, naklápění a boční posuv vidlí. Zároveň se k vysokozdvižným vozíkům dodává řada příslušenství, jako jsou: - Otočné vidle (umožňují vyprazdňování ohradových palet) - Hydraulicky ovládané svěrací čelisti (pro materiál, který lze sevřít) - Nosný čep (pro převážení dutých břemen, svazků drátů, pneumatik) - Otočné svěrací čelisti (k manipulaci s břemeny válcového tvaru a sudů) - Lopaty (pro přepravu sypkých hmot) - Jeřábové rameno (pro manipulaci s břemeny zavěšenými na háku) - Prodlužovací vidle (nasouvají se na nosné vidle a umožňují zvedání a přemisťování břemen velkých rozměrů) K další manipulaci ve skladech může být použito i čelního nakladače na traktoru nebo speciálním podvozku nebo sloupového otočného jeřábu, který je na dopravním prostředku. [2, 11]

Obrázek č. 2 Terénní vysokozdvižný vozík Zdroj: [14]

22

2.1.3

Zdvihací zařízení

Zdvihadla jsou nejjednodušší zařízení vertikální dopravy, používané k přemisťování pevných materiálů a kusových břemen. Jsou charakterizována tím, že při pracovním cyklu nemění své umístění, i když jsou mobilní. Kromě toho v poměru ke zdvihové síle, kterou vyvozují, mají malou vlastní hmotnost. Všechny jejich druhy (kladkostroje, zdviháky a navijáky) pracují buď jako samostatná zařízení nebo jsou nejčastěji jako součástí dalších strojů a zařízení. Dalším zařízením jsou jeřáby, které přemisťují materiály ve svislém a vodorovném směru. Svislý pohyb určuje zdvih nebo spouštění břemene. Vodorovný pohyb je u nich uskutečňován jen na vymezené vzdálenosti. Podle celkového konstrukčního tvaru se jeřáby rozdělují na:

-

Mostové (mají nosnou mostní konstrukci, pojíždějící po vyvýšené jeřábové dráze)

-

Portálové nebo poloportálové (jejich nosná konstrukce ve tvaru portálu nebo poloportálu pojíždí po zemi)

-

Konzolové (nosnou konstrukci tvoří rameno (tzv. výložník) bezprostředně uchycené na svislém konzolovém rámu)

-

Sloupové (nosná konstrukce je tvořena výložníkem, uchyceném ke svislému sloupu, který zachycuje všechny klopné momenty)

-

Vozidlové (nosná konstrukce ve tvaru výložníku je uložena na otočném svršku vozidlového podvozku (kolový nebo pásový)

-

Lanové (po nosném laně mezi dvěma podpěrami pojíždí jeřábová kočka, tažená lanem tažným a ovládaná zdvíhacím lanem)

-

Hydraulická ruka (otočný sloupový jeřáb umístěný na nákladním automobilu, traktorovém přípojném vozidle nebo pracovním stroji)

V zemědělské dopravě má z uvedených jeřábů největší uplatnění vozidlový jeřáb a hydraulická ruka. (Obrázek č. 3, 4) Tyto stroje slouží pro plnění secích strojů a rozmetadel pomocí velkoobjemových vaků nebo též při nakládce a vykládce volně ložených i lisovaných objemných hmot a velkých břemen. [2, 11]

23

Obrázek č. 3 Hydraulická ruka na lehkém nákladním vozidle Zdroj: [28]

Obrázek č. 4 Hydraulická ruka na traktor Zdroj: [16]

2.1.4

Zařízení pro ložné operace

Zařízení pro ložné operace jsou uřčena pro nakládku, vykládku, překládku. Nakládka a přeprava materiálů se provádí jak ve vertikálním, tak horizontálním směru. Materiál je přemístěný na požadovanou vzdálenost do dopravního prostředku nebo může být jen přisunut k dalšímu stroji, který ho dále zpracuje. Nakladače jsou daleko univerzálnějšími stroji než např. jeřáby, neboť můžou nakládat a přemisťovat všechny druhy materiálů. Jsou výhodné pro nakládku a přepravu materiálů sypkých a objemných (pro jeřáby nevhodných). Kromě toho 24

se oproti

jeřábům

vyznačují

větší

manévrovatelností, takže je možné s jedním nakladačem provádět nakládku i vykládku materiálů na různých skládkách.

Kvůli těmto vlastnostem jsou nakladače

v zemědělských podnicích nejvíce uplatňovaným dopravně-zdvihacím zařízením. Nakladače s plynulým pracovním cyklem jsou dopravními prostředky, kde dochází k plynulému toku materiálu. Využití mají u sběracích návěsů, sklízecích řezaček, sklízecích mlátiček a sběracích lisů. Příkladem může být i frézovací nakladač. Materiál je oddělován od nakládané hmoty frézovacím ústrojím při pomalém pojíždění stroje. Odfrézovaná hmota je dopravníkem dopravována na přepravní prostředek nebo přímo na místo určení (hromadu). V zemědělském podniku se většinou jedná o samojízdný krmný vůz. Tento stroj má i míchací zásobník, do kterého je dopravován oddělený materiál, který je pak dále míchán s jadrným krmivem. Jako frézovacího zařízení se používají frézovací bubny, kotouče a nože. Nakladače s přerušovaným pracovním cyklem tyto nakladače nenakládají materiál plynule bez přerušení. Cyklus nakladače je rozdělen na naplnění pracovního nástroje, jeho přemístění na požadované místo a vyprázdnění. Když se nakladač vrátí do výchozí polohy, celý cyklus se zopakuje. Všechny tyto operace probíhají odděleně a následují jedna po druhé. Příkladem takového stroje může být otočný jeřábový nakladač. Navazujících operace jsou náběr, zvednutí a otočení, vysypání, opět otočení a spuštění do materiálu. Rozdělují se na nesené, přívěsné a samojízdné. Mají celou řadu vyměnitelných nabíracích mechanizmů, odpovídajících vlastnostem a struktuře transportovaného materiálu. Ovšem nejčastějším zástupcem v zemědělství jsou čelní nakladače. Čelní nakladače jsou neseny na traktorovém nebo na speciálním (vlastním) podvozku, podle konstrukce podvozku a konstrukce vlastního nakládacího adaptéru se rozdělují na:

-

Nakladače traktorové (Obrázek č. 5)

-

Nakladače otočné (Obrázek č. 6)

-

Nakladače smykem řízené (Obrázek č. 7)

-

Nakladače kloubové (Obrázek č. 8)

-

Nakladače s teleskopickým výložníkem – manipulátory (Obrázek č. 9)

25

Obrázek č. 5 Traktorový čelní nakladač Zdroj: [40]

Obrázek č. 6 Otočný nakladač

Obrázek č. 7 Smykem řízený nakladač

Zdroj: [35]

Zdroj: [30]

Obrázek č. 8 Kloubový nakladač Zdroj: [32]

26

Obrázek č. 9 Teleskopický nakladač Zdroj: [31]

Hlavní výhodou čelních nakladačů je možnost výměny pracovního nářadí. Pro čelní nakládače je velké množství pracovního nářadí od různého provedení lopat přes vidle konstruované na rozdílné účely až po speciální zařízení, jako jsou žací lišty, rozebírače balíků, kleště na válcové a hranolové balíky, stohovací zařízení a odebírače silážních bloků. Různé druhy pracovního nářadí pro čelní nakládače jsou znázorněny na obrázku. (Obrázek č. 10, 11) [11]

Obrázek č. 10 Příslušenství pro čelní nakladače traktorové Zdroj: [13]

27

Obrázek č. 11 Příslušenství pro čelní nakladače smykem řízené Zdroj: [24]

Většina zemědělských přípojných vozidel má vlastní vykládací zařízení jako je sklápěcí zařízení, vyhrnovací čelo, podlahový dopravník, šnekový dopravník. Tyto zařízení bývají poháněné vývodovým hřídelem nebo hydraulickým systémem traktoru.

2.2

Přepravní prostředky

Nejčastějšími

přepravními

prostředky

v zemědělství

jsou

přepravky,

palety

a velkoobjemové vaky. Tyto prostředky slouží k přepravě materiálu, jeho ochraně a snadnému rozpoznání a uskladnění. Pomocí přepravních prostředků je odstraněna namáhavá ruční práce, zvýšení výkonnosti manipulačních zařízení a dopravních prostředků. Díky přepravním prostředkům je umožněno mechanizovat ložné, přepravní i skladovací operace, podstatně zkrátit prostoje dopravních prostředků a snížit náklady na obaly. Palety nebo velkoobjemové vaky vyžadují správnou soustavu technických, organizačních, ekonomických, právních norem a zásad, protože jinak v nedořešených a vzájemně nenavazujících technických, ekonomických a organizačních podmínkách jsou tyto manipulační systémy degradovány na pouhé používání drahých vratných obalů. V paletách a velkoobjemových vacích je možné přepravovat veškeré materiály, se kterými lze manipulovat sypáním, litím, mechanizovanou nebo ruční nakládkou. [11]

28

2.2.1

Přepravky

Přepravky jsou přizpůsobené k rozvážce zboží o nosnosti do 15 kg, konstrukce zaručuje stohovatelnost, omyvatelnost vodou do 90°C a mechanickou i ruční manipulaci. Jsou odolné proti chemikáliím, UV záření, tlaku a vibracím. Zhotoveny jsou z nízkotlakého, zdravotně nezávadného polyetylénu. Opotřebované přepravky jsou pak určeny k recyklaci. Některé druhy přepravek jsou vyráběny i z jiných materiálů. Například z ocelového pozinkovaného plechu, plechu z hliníkových slitin, drátěného pletiva. Dále jsou vyráběny v různých variantách a provedeních jako rovné (nejčastější), zkosené (minimálně jedna stěna je zkosená, která umožňuje vyjímání zboží z nastohovaných přepravek) a skládací (stěny jsou sklopné nebo zasouvací). [2, 11]

2.2.2

Palety

Palety jsou přepravní prostředky určené pro mezioperační manipulaci, skladové operace, kompletační operace, ložné operace, meziobjektovou a vnější přepravu. Podle provedení se dělí na palety prosté, sloupkové, ohradové, skříňové a speciální. Podle způsobu použití na výměnné a nevýměnné. Rozměry palet jsou přizpůsobovány rozměrům dopravních prostředků, skladišť a zboží. Základní rozměr vratných ISO palet je 1000 x 1200 mm. Nejčastěji se vyskytující palety v Evropě, jsou výměnné dřevěné palety tzv. Europalety o rozměrech 800 x 1200 mm Tento rozměr vyhovuje pro železniční přepravu a používá se tak i pro skladování zboží. (Obrázek č. 12) Europaleta musí být označena značkou železnice členské země, ve které byla vyrobena, kódem výrobce, rokem výroby a jednotnou značkou EUR v oválu. Hmotnost palety je 25 kg a na paletu je možné uložit zboží o hmotnosti až 1500 kg. Tyto palety jsou stohovatelné do pěti vrstev. Palety jsou nejčastěji dřevěné, ale vyrábějí se, též plastové palety. Tyto palety sou čtyřcestné, protiskluzné, ekologické, netoxické, odolné a nenáročné na údržbu. V provedení pro potraviny (bílá barva) jsou odolné proti kyselinám, mazadlům a rozpouštědlům. Mají stálou hmotnost a dlouhou životnost. Pokud lze s paletami manipulovat ze všech stran, jsou označovány jako čtyřcestné, pokud jen ze dvou stran jedná se o palety dvoucestné. Dalším používaným materiálem pro výrobu palet je řezivo, lisovaný dřevní odpad, kov a v poslední době lisovaný papírový odpad. Palety z lisovaného dřevního odpadu nebo lisovaného papírového odpadu jsou příkladem snahy o používání nevratných obalů. Paleta z tohoto materiálu se snadno po použití 29

rozláme a poté zpracuje jako surovina, případně spálí jako palivo. Palety jsou uzpůsobeny pro snadnou manipulaci vysokozdvižnými vozíky. Skříňové nebo ohradové palety se používají pro manipulaci s volně ukládanými výrobky, které nejsou baleny do manipulačních obalů nebo pro přepravu polotovarů.

Obrázek č. 12 Europaleta Zdroj: [18]

2.2.3

Kontejnery

Kontejnery jsou přepravní prostředky tvořící zcela nebo zčásti uzavřený prostor. Jsou určené k přemísťování materiálu. Dle skript Svobody: „Kontejner lze charakterizovat z hlediska jeho funkcí jako obalový prostředek, neboť nahrazuje, nebo alespoň podstatně spoří přepravní obaly a umožňuje dopravu jen ve spotřebitelských obalech, případně bez nich, jako ochranný prostředek, zajišťující bezpečnost a neporušenost materiálu při ložných manipulacích, dopravě, skladování, a to jak proti částečné či úplné ztrátě (ať jde o rozsyp či neoprávněný odběr), tak i proti poškození či jinému znehodnocení mechanickými, klimatickými a jinými vlivy prostředí.“ [8 s. 95] Kontejnery jsou vyrobeny pro opakované používání a přepravu i několika druhy dopravy bez překládky vlastního obsahu. Podle použití rozdělujeme kontejnery na přepravní skříně, kontejnery pro vnitropodnikovou přepravu, kontejnery pro vnější a mezinárodní přepravu (ISO). Kontejnery pro vnitropodnikovou přepravu a manipulaci mají tvar a systém úchytů opatřených dle potřeby techniky, se kterou se bude s nimi manipulovat. Příkladem je třmenový hydraulický systém. (Obrázek č. 13) Základem stavby kontejnerů je základní rám, který je tvořen dvěma podélnými nosníky (U profil), černí výztuhou a příčkami pro podlahu a bočnice. Na uvedený základní rám je pro 30

jednotlivé nosiče v současné době stavěno několik různých variant provedení (plošiny, vany, velkoobjemové nástavby, pastevní nástavby, cisterny, komunální, manipulační a stavební nástavby, nástavby pro hasiče). Mimo třmenový hydraulický systém, jsou základní rozměrové údaje a uchycovací prvky všech těchto kontejnerů sjednoceny do ucelené řady dle normy DIN a EN. [2, 8]

Obrázek č. 13 Velkoobjemový kontejner Zdroj: [26]

ISO (International Organization for Standardization) kontejnery se používají zejména pro mezipodnikovou a mezinárodní přepravu. (Obrázek č. 14) Jejich rám je svařen z uzavřených ocelových profilů čtvercového průřezu, stěny jsou nejčastěji z pozinkovaného plechu a podlaha z dřevěných fošen. Ve všech rozích rámu jsou rohové prvky, určené k uchycení a zajištění kontejneru při manipulaci a přepravě. Kontejnery mají ve spodním rámu rovněž otvory pro lyžiny vidlicových vozíků. V uzavřeném, skříňovém provedení má kontejner řady ISO nejméně jedny dvoukřídlové dveře opatřené celním uzávěrem. Základní velikosti kontejnerů jsou uvedeny v tabulce. (Tabulka č. 5) Provedení 1A má také dveře v boční stěně. V univerzálním provedení slouží i pro přepravu sypkých hmot. Kontejner je opatřen násypnými otvory ve střeše a v čelní stěně výsypnou klapkou. Dále mohou být tyto kontejnery v provedení s otevřenou střechou, nahoře s plachtou, nebo se sklopnými čely. [8]

31

Tabulka č. 5 Základní velikostí kontejnerem řady 1

Typ kontejneru

Výška ( mm)

Šířka ( mm)

Délka ( mm)

Nosnost (kg)

1A 1B 1C 1D 1E 1F

2438 2438 2438 2438 2438 2438

2438 2438 2438 2438 2438 2438

12192 9125 6058 2991 1968 1460

30480 25400 20320 10160 7110 5080

Zdroj: [8]

Obrázek č. 14 Kontejner ISO 1A Zdroj: [27]

2.2.4

Velkoobjemové vaky

Velkoobjemové vaky jsou základem nového způsobu přepravy a skladování sypkých (kapalných) materiálů. V horních rozích jsou vybaveny čtyřmi popruhy k zavěšení nebo uchopení. Vaky chrání přepravovaný materiál před poškozením a vnějšími vlivy, dále umožňují jeho manipulování a skladování. Pro výrobu vaků se používají technické polypropylenové režné (prodyšné) a kašírované (neprodyšné) tkaniny s vnitřní polypropylenovou fólií nebo bez ní. Speciálně upravené tkaniny mají sníženou hořlavost a vyšší tepelnou odolnost. Vodivé tkaniny zabraňují vzniku a působení elektrostatického náboje. Vaky vyráběné z polypropylénových materiálů jsou 100% recyklovatelné. Základní typy velkoobjemových vaků používaných v zemědělství jsou standardní vaky, tvarově stálé vaky (Q-vaky), speciální vaky (vaky na kapaliny (tekutejnery), elektrostatické vaky a vaky na nebezpečné látky (UN-vaky). 32

V zemědělství jsou vaky vhodné pro manipulaci a skladování zrnin, osiv, krmiv, anorganických hnojiv a stavebních materiálů (štěrk, písek) nebo odpadů. Nosnost vaků je v rozmezí od 100 do 3000 kg. Vaky lze stohovat až do devíti vrstev podle jejich konstrukce a přepravovaného materiálu. Počet povolených vrstev při stohování je pro jednotlivé typy vaků uváděn výrobcem. Manipulaci s vaky v terénu umožňují terénní vysokozdvižné vozíky, jeřábové a čelní nakládače nebo hydraulická ruka (podkapitola 2.1.3). K největším přednostem velkoobjemových vaků patří maximální využití přepravních a skladovacích prostor, mimořádná stabilita, možnost jejich vícenásobného použití, variabilnost materiálového provedení, skladnost a nízká hmotnost, snadná zpáteční přeprava prázdných obalů, univerzálnost a také příznivá cena a ekologická nezávadnost. (Obrázek č. 15) [2, 11]

Obrázek č. 15 Velkoobjemový vak Zdroj: [25]

2.3

Dopravní prostředky

Jedná se o mobilní technické prostředky, jejichž pohybem se uskutečňuje přeprava materiálu. Tyto dopravní prostředky používané v zemědělství můžeme dělit podle použití energetického prostředku na automobilové dopravní soupravy (vhodné pro vnější, mimopodnikovou dopravu, při využití ve vnitřní dopravě pak zejména na větší přepravní vzdálenosti) a traktorové dopravní soupravy (zajišťující většinový podíl dopravy ve vnitřní dopravě).

33

2.3.1

Automobilové dopravní soupravy

V zemědělství je kladen důraz na konstrukci nákladních a osobních automobilů, aby byly vhodné pro použití v terénu. Konstrukce těchto vozidel je odvozená od vojenských terénních nákladních automobilů. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byla snaha o větší využití nákladních automobilů i ve vnitropodnikové dopravě. Nákladní automobily měly oproti traktorům výhody ve vyšší dosahované rychlosti a v užitečné hmotnosti, jež se dala dále zvýšit připojením přívěsu. Mezi přednosti nákladních automobilů byla také uváděna pohodlnější kabina, odpérování vozidla a sedačky. Nejčastějšími takovými zástupci u nás byly Tatra 815, Tatra 815 Agro, Škoda 706 MTS a LIAZ 151. Tatra 815 Agro, disponovala vzduchovým pérováním podvozku, který sloužil také k výměně nástaveb vozidla. Pohon pracovních nástaveb byl řešen mechanicky kloubovým hřídelem. Dnes tato zemědělská nákladní vozidla Tatra 815, Škoda 706 MTS a LIAZ 151 v našem zemědělství dosluhují a jejich park se dostatečně neobnovuje a to díky změnám ve struktuře a velikosti zemědělských podniků. Značný podíl na tom má vývoj nových technologií a konstrukce traktorových dopravních souprav s vysokou výkonností, které se vyznačují schopností přepravit náklad o hmotnosti až 25 tun. Došlo ke zvýšení maximální konstrukční rychlostí traktorů až na 50 km∙h-1. Tyto dopravní soupravy svou výkonností překonaly výkonnost doposud používaných nákladních automobilů a to zejména na kratší přepravní vzdálenosti. V současné době je v Evropě snaha o využití nákladních automobilů v zemědělské vnitropodnikové dopravě především jako nosiče účelových nástaveb a kontejnerů. Spolu s nákladními automobily se v zemědělství uplatňují i užitkové automobily (dodávky) s hmotností do 3500 kg pro dopravu osob nebo s upravenými ložnými rozměry. (Obrázek č. 16)

Obrázek č. 16 Dodávka Citroën Zdroj: [23]

34

Silniční nákladní automobily jsou spojeny především se zásobováním zemědělských podniků a s odvozem jejich výrobků. Pro zvýšení dopravovaného množství lze k nákladnímu automobilu připojit přívěs. Pokud, není pro tyto automobily v zemědělském podniku zajištěno využití v průběhu celého roku jinou dopravou, je lépe řešit tuto dopravu službami. Silniční nákladní automobily by neměly být používány pro dopravu, která vjíždí na pole. Může za to jejich konstrukce a používané pneumatiky, které mají velký tlak na podložku a přispívají tak k utužení půdy. (Obrázek č. 17) V podniku by tedy měly sloužit převážně pro dopravu vnější, ale zároveň i pro dopravu v diferencovaném dopravním systému (rozdělení materiálového toku z pole nebo na pole s překládkou na okraji pole). Cílem tohoto systému je omezit utužování půdy zbytečnými přejezdy dopravních prostředků po poli. Nákladní automobily se tak pohybují spíše na souvrati či polní cestě, kde se do nich překládá sklízený materiál z překládacích vozů (obilniny) nebo se automobilové soupravy nakládají z přícestných skládek pomocí samojízdných dočišťovacích nakladačů nebo vynášecími dopravníky ze zásobníků samojízdných sklízečů (cukrová řepa). [10, 11]

Obrázek č. 17 Nákladní automobil Zdroj: [21]

35

Tahače sedlových návěsů oproti soupravám nákladních automobilů mají výhodu v pojmutí většího množství materiálu, větší ložný objem a lepší manévrovatelnost (zejména při couvání). Využívají se zejména při přepravě cukrové řepy. Tím se uplatňují v mezipodnikové dopravě. (Obrázek č. 18) V opačném směru při dopravě materiálu na pole jako zásobování speciálních aplikačních samojízdných strojů. Na okraji pole dochází k rychlé překládce do zásobníků aplikačních strojů a zároveň vytvoření mobilní zásoby (mobilní zásobníky převozné, odstavené a přívěsové cisterny).

Obrázek č. 18 Tahač sedlových návěsů Volvo Zdroj: [20]

Na zemědělský nákladní automobil, který patří do kategorie nákladních automobilů, jsou kladeny specifické požadavky. Mezi nejdůležitější patří nízký měrný tlak na zemědělskou půdu, dostatečný výkon motoru, vysoká průchodnost terénem, konstrukce podvozku vhodná pro využití výměnných účelových nástaveb, rychlost a snadnost jejich výměny a vhodná kabina umožňující dobrý výhled pří ložných operacích uskutečňovaných za jízdy. Je vhodné, aby byl nákladní automobil využit v provozu zemědělského podniku během celého roku, z toho důvodu se klade důraz na použití výměnných nástaveb. Mezi ně patří především velkoobjemová nástavba, fekální (kejdová) cisterna a rozmetadlo hnoje. [11]

36

2.3.2

Traktorové dopravní soupravy

V zemědělství se traktor pohybuje v rozmanitých terénních podmínkách a při různém zatížení. Proto došlo za poslední desetiletí v konstrukci traktorů k výraznému nárůstu regulačních uzlů řízených elektronikou. Ta dokáže automatizovat řízení spalovacího motoru, převodových ústrojí a regulační hydrauliky. Došlo i ke zvýšení maximální konstrukční rychlosti. To znamená, že traktory lze využit nejen pro tahové práce, ale je umožněno jejich větší nasazení v dopravě. Významné technické změny, ke kterým došlo u vývoje traktorů: - Společný management spalovacího motoru a převodového ústrojí - Recirkulace výfukových plynů - Převodovky se všemi stupni řazenými pod zatížením - Diferenciální hydrostatické převodovky - Souvraťový management - Load sensing systém - Odpružená přední náprava - Systém navádění směru jízdy - Zvýšení pojezdové rychlosti na 50 km∙h-1 - Snížení hlučnosti a zvýšení komfortu kabiny - Digitální přenos informaci mezi řídicími jednotkami (CAN-BUS) - Komunikace mezi traktorem a připojenými stroji (ISO-BUS) - Záznam a přenos provozních informací traktoru a traktorových souprav Vedle klasických přívěsů a návěsů, které lze použít pro připojení za traktor, se objevují i systémy výměnných nástaveb. (Obrázek č. 19) Jako nosiče nástaveb se využívají traktorové nebo automobilové dopravní podvozky. K výměně nástaveb se používá vzduchové, hydraulické pérování, přímočaré hydromotory nebo různé mechanické varianty. Nástavba se po odpojení všech částí od podvozku zvedne pomocí těchto zařízení nebo jejich kombinací. Poté je nástavba podložena, zajištěna a podvozek z prostoru pod nástavbou odjíždí. Jako výměnné nástavby se nejčastěji používají: sklápěcí (dvoustranná, třístranná a dozadu sklápěná), rozmetadla hnoje, aplikátory kejdy, cisterny, rozmetadla minerálních hnojiv. [9, 11]

37

Obrázek č. 19 Univerzální nosič nástaveb s vanovou korbou Zdroj: [39]

Další systém, který lze použít ve spojení s nákladním automobilem, traktorovým nosičem nástaveb a různým typem manipulačního zařízení se nazývá kontejnerový systém. Jedná se o účelové kontejnery, které se uplatňují nejen v zemědělství (jak je uvedeno v podkapitole 2.2.3). Rám kontejneru je zpevněn, opatřen lyžinami a úchytným okem pro hák. Při nakládání je kontejner vtažen hákem pomocí hydraulického mechanismu na dopravní prostředek, jedná se o tzv. třmenový hydraulický systém. (Obrázek č. 20, 21)

Obrázek č. 20 Auto pro autotraktorový kontejnerový systém Zdroj: [19]

Obrázek č. 21 Podvozek pro autotraktorový kontejnerový systém Zdroj: [37]

38

3

MĚŘENÍ DOPRAVY MATERIÁLU

V podniku Zemědělské družstvo Záhoří Soběchleby, jsem prováděl měření pro svoji diplomovou práci. Jedná se o zemědělský podnik, který obhospodařuje 1935 hektarů zemědělské půdy. Družstvo je složeno z jednotlivých úseků nacházejících se v okolních vesnicích, které dříve fungovaly jako samostatné JZD. Zemědělské družstvo Záhoří Soběchleby sídlí v Horních Nětčicích. V obci Soběchleby je pouze živočišná produkce, na okraji katastru této obce jsou sklady. V okolních obcích jsou zemědělské objekty pronajímány nebo slouží jako sklady.

3.1

Metodika měření

Měření pro získání dat pro diplomovou práci bude probíhat během sklizně pšenice a kukuřičné siláže. Při měření bude zaznamenáváno 5 - 10 různých tras techniky. Data získána z měření budou zprůměrována pro danou techniku a její trasy. Při jízdách nasazené techniky, bude zaznamenávána: 1. Hmotnost, ta bude měřena ráno na začátku každého dne nasazení dopravní techniky. Hmotnost bude odečítána na zabudovaných vahách pro měření hmotnosti dopravní techniky v areálu zemědělského družstva Záhoří Soběchleby. Zjištěná hmotnost bude zaokrouhlena na stovky kg z důvodu rychlosti odečítání a také jednoduššího zaokrouhlení pro další výpočty. Pomocí naměřených hmotností bude porovnáno vytížení jednotlivých dopravních souprav. 2. Doba jízdy bude měřena pomocí stopek, kdy bude zaznamenán začátek a konec jízdy při odvozu z pole a zpět na pole. 3. Vzdálenost bude odečtena na tachometru nebo palubním počítači traktoru a také pomocí systému určení polohy GPS na mobilním telefonu. Poté tyto údaje budou zaneseny do internetové mapy na https://maps.google.cz/. Díky záznamu pomocí GPS signálu lze na mapě zobrazit i výškový profil ujeté trasy. (Obrázek č. 26 až 34) 39

4. Ložný objem - rozměry korby budou změřeny pomocí pásma a následně vypočítány dle vzorce: [m3]

(1)

Následně bude vypočítán objem materiálu přepravený pomocí jednotlivých dopravních souprav podle přepravené hmotnosti materiálu dle základního vzorce pro výpočet objemové hmotnosti (hustoty):

[kg∙m-3]

(2)

5. Spotřeba paliva bude zjišťována podle množství dotankovaného paliva každé ráno před zahájením jízd techniky. Pro přesnější údaje spotřeby budou dotázáni samotní řidiči, kteří si vedou záznamy o spotřebě. Získané údaje budou přehledně zapsány do tabulky a dále zpracovány pomocí vzorců. Ze zaznamenaných dat vzdálenosti a času, za kterou bude ujeta daná trasa, bude vypočítána průměrná rychlost dopravní soupravy pro každou trasu zvlášť pomocí vzorce: [km∙h-1]

(3)

Následně bude technika seřazena do tabulky podle průměru z dosažených průměrných rychlostí podle vzorce: [-]

(4)

Jako další vhodný údaj pro porovnání techniky, bude stanovení variabilních nákladů jednotlivých dopravních souprav.

Jednotkové náklady variabilní: Stanovení nákladů na pohonné hmoty jNPHM = Qph . Ckp

40

[Kč∙100km-1]

(5)

Qph – spotřeba pohonných hmot dopravního prostředku [Kč∙100km-1] Ckp – komplexní cena paliva [Kč∙l-1] Ckp = Cn . (1 + kmaz) [Kč∙l-1]

(6)

Cn – cena paliva [Kč∙l-1] kmaz – korekční součinitel pro spotřebu maziva (0,15)

Podle vypočtené průměrné rychlosti a tím vzdálenosti, kterou technika ujede za hodinu jízdy, bude vypočítána cena PHM za hodinu jízdy.

[Kč∙h-1]

(7)

Pro celkový výpočet variabilních nákladů je nutné stanovení ročních nákladů na živou práci včetně odvodů. Pro tento výpočet bude použit vzorec:

rNzp  ( S HOD 

S HOD *  ODV 100

) * RP

[Kč∙rok-1]

(8)

SHOD – hodinová mzda řidiče = 70,10 Kč Σ ODV – součet procent odvodů = 34% z SHOD RP – rozsah práce 2340 hod za rok = 45hod za týden Jako vhodnější vyjádření bude použito stanovení nákladů na živou práci za hodinu. Nzp 

rNzp RP

[Kč∙h-1]

(9)

Celkové jednotkové náklady variabilní se vypočítají dle vztahu:

jNv = jhNPHM + Nzp

41

[Kč∙h-1]

(10)

3.2

Sledovaná technika

Nákladní automobil Škoda 706 MTS Tabulka č. 6 Technické údaje Škoda 706 MTS

Výrobce Rok výroby Hmotnost: Pohotovostní Celková Objem ložného prostoru Motor: Objem Počet válců Výkon Spotřeba

LIAZ 1983 7000 kg 16000 kg 10 m3 LIAZ M630, OHV, vznětový, vodou chlazený 11900 cm3 Řadový 6-ti válec 154 kW 45 l∙100km-1 Zdroj: [Vlastní]

Obrázek č. 22 Škoda 706 MTS Zdroj: [Vlastní]

42

Nákladní automobil Tatra 815 S3

Tabulka č. 7 Technické údaje Tatra 815 S3

Výrobce Rok výroby Hmotnost: Pohotovostní Celková Objem ložného prostoru S nástavbou Motor: Objem Počet válců Výkon Spotřeba Maximální hmotnost soupravy

Tatra 1989 11300 kg 25000 kg 9 m3 24m3 T3B-928-50, OHV, vznětový, vzduchem chlazený 12667 cm3 Vidlicový 8-mi válec 208 kW 50 l∙100km-1 (s přívěsem 60 l∙100km-1) 44000kg Zdroj: [Vlastní]

Obrázek č. 23 Tatra 815 S3 Zdroj: [Vlastní]

43

Traktor John Deere 8220 a Přívěs Mengele M 18 000 TA Tabulka č. 8 Technické údaje John Deere 8220 a Mengele M 18 000 TA

Traktor John Deere 8220 Výrobce John Deere Rok výroby 2005 Hmotnost: Pohotovostní 9800 kg Celková 14000 kg Motor: Vznětový, vodou chlazený Objem 8100 cm3 Počet válců Řadový 6-ti válec Výkon 164 kW Spotřeba 55 l∙100km-1 Přívěs Mengele M 18 000 TA Výrobce Mengele Agrartechnik AG Rok výroby 2008 Hmotnost: Pohotovostní 4300 kg Celková 20000 kg Objem ložného prostoru 18 m3 Maximální hmotnost soupravy 31000kg Zdroj: [Vlastní]

Obrázek č. 24 John Deere 8220 a Mengele M 18 000 TA Zdroj: [Vlastní]

44

Traktor Fendt Favorit 926 a Sběrací vůz Krone 4 XL – GL Tabulka č. 9 Technické údaje Fendt Favorit 926 a Krone 4 XL - GL

Traktor Fendt Favorit 926 Výrobce AGCO Rok výroby 2004 Hmotnost: Pohotovostní 8800 kg Celková 14000 kg Motor: Vznětový, vodou chlazený Objem 6900 cm3 Počet válců Řadový 6-ti válec Výkon 210 kW Spotřeba 50 l∙100km-1 Sběrací vůz Krone 4 XL - GL Výrobce Machinenfabrik Bernard Krone GmbH Rok výroby 2003 Hmotnost: Pohotovostní 1500 kg Celková 19500 kg Objem ložného prostoru 35 m3 Maximální hmotnost soupravy 30875kg Zdroj: [Vlastní]

Obrázek č. 25 Fendt Favorit 926 a Krone 4 XL - GL Zdroj: [Vlastní]

45

Naměřené a vypočtené údaje

3.3

Měření probíhalo v období během sklizně pšenice a kukuřičné siláže. Při sledování nasazené techniky byla zaznamenávána hmotnost, doba jízdy a ujetá vzdálenost. Jednotlivé získané údaje při jízdách techniky byly vždy rozdílné, proto byly pro další zpracování zprůměrovány. Tyto údaje byly dále zpracovány v tabulkách.

3.3.1

Odvoz pšenice

Tabulka č. 10 Odvoz pšenice 7. 8. 2012 - 17 % vlhkost Trasa

Dopravní prostředek

Hmotnost [kg] Technika

1.

JD + Mengele

17500

2.

JD + Mengele

17500

3.

JD + Mengele

17500

4.

Škoda 706

8200

5.

Škoda 706

8200

6.

JD + Mengele

17500

Jízda

Náklad 13500

Naložen Vyložen x x

14100

x x

13800

x x

7200

x x

8100

x x

13300

x x

Doba jízdy [s]

Vzdálenost Rychlost [m] [km∙h-1]

503

5200

37,22

485

5200

38,60

677

6800

36,16

623

6800

39,29

665

6000

32,48

625

6000

34,56

557

5500

35,55

448

5500

44,20

562

5500

35,23

440

5500

45,00

523

5300

36,48

456

5300

41,84

Zdroj: [Vlastní]

Jednotlivé trasy mají vždy rozdílné vzdálenosti, ale trasa s nákladem a zpětná jízda jsou vždy totožné, aby bylo možné určit rozdíl rychlostí techniky v závislosti na typu techniky a hmotnosti přepravovaného materiálu. Seznam tras: Trasa č. 1

Lhota - přes Radotín - ZD Soběchleby (Obrázek č. 26)

Trasa č. 2

Větřák - přes Lhotu - ZD Soběchleby (Obrázek č. 27)

Trasa č. 3

Větřák - přes Kladníky - ZD Soběchleby (Obrázek č. 28)

Trasa č. 4, 5

Vidláč - přes Radotín, Soběchleby - ZD Dolní Nětčice (Obrázek č. 29)

Trasa č. 6

Vidláč - přes Radotín, Soběchleby - ZD Dolní Nětčice (Obrázek č. 30)

46

Trasa č. 1 Lhota - přes Radotín - ZD Soběchleby

Obrázek č. 26 Trasa č. 1 Zdroj: [Vlastní]

Trasa č. 2 Větřák - přes Lhotu - ZD Soběchleby

¨ Obrázek č. 27 Trasa č. 2 Zdroj: [Vlastní]

47

Trasa č. 3 Větřák - přes Kladníky - ZD Soběchleby

Obrázek č. 28 Trasa č. 3 Zdroj: [Vlastní]

Trasa č. 4, 5 Vidláč - přes Radotín, Soběchleby - ZD Dolní Nětčice

¨ Obrázek č. 29 Trasa č. 4, 5 Zdroj: [Vlastní]

48

Trasa č. 6 Vidláč - přes Radotín, Soběchleby - ZD Dolní Nětčice

Obrázek č. 30 Trasa č. 6 Zdroj: [Vlastní]

49

Odvoz kukuřičné siláže

3.3.2

Tabulka č. 11 Odvoz siláže 9. 9. 2012 a 11. 9. 2012

Trasa

Dopravní prostředek

Hmotnost [kg] Techniky

1.

JD + Mengele

17500

2.

JD + Mengele

17500

3.

JD + Mengele

17500

4.

JD + Mengele

17500

5.

FF + Krone

16700

6.

FF + Krone

16700

7.

FF + Krone

16700

8.

Tatra 815

11700

9.

Tatra 815

11700

10.

Tatra 815

11700

Jízda

Náklad 12500

Naložen Vyložen x x

12500

x x

12500

x x

12500

x

11000

x

x x 11000

x

11000

x

x x 10000

x x

10000

x x

10000

x x

Doba jízdy [s]

Vzdálenost Rychlost [m] [km∙h-1]

631

5300

30,24

586

5300

32,56

512

5300

37,27

505

5300

37,78

410

3700

32,49

386

3700

34,51

383

3700

34,78

368

3700

36,20

377

3700

35,33

347

3700

38,39

355

3700

37,52

338

3700

39,41

350

3700

38,06

343

3700

38,83

423

4100

34,89

401

4100

36,81

491

5100

37,39

426

5100

43,10

483

5100

38,01

436

5100

42,11

Zdroj: [Vlastní]

Jednotlivé trasy mají vždy rozdílné vzdálenosti, ale trasa s nákladem a zpětná jízda jsou vždy totožné, aby bylo možné určit rozdíl rychlostí techniky v závislosti na typu techniky a hmotnosti přepravovaného materiálu. Seznam tras: Trasa č. 1, 2

Vidláč - přes Radotín, Soběchleby - Simře (Obrázek č. 31)

Trasa č. 3, 4, 5, 6, 7 Radotín - přes Radotín, Soběchleby - Simře (Obrázek č. 32) Trasa č. 8

Dolní Nětčice - přes Soběchleby - Simře (Obrázek č. 33)

Trasa č. 9, 10

Křižovatka - přes Dolní Nětčice, Soběchleby - Simře (Obrázek č. 34)

50

Trasa č. 1, 2 Vidláč - přes Radotín, Soběchleby - Simře

Obrázek č. 31 Trasa č. 1, 2 Zdroj: [Vlastní]

Trasa č. 3, 4, 5, 6, 7 Radotín - přes Radotín, Soběchleby - Simře

Obrázek č. 32 Trasa č. 3, 4, 5, 6, 7 Zdroj: [Vlastní]

51

Trasa č. 8 Dolní Nětčice - přes Soběchleby - Simře

Obrázek č. 33 Trasa č. 8 Zdroj: [Vlastní]

Trasa č. 9, 10 Křižovatka - přes Dolní Nětčice, Soběchleby - Simře

Obrázek č. 34 Trasa č. 9, 10 Zdroj: [Vlastní]

52

3.4

Vyhodnocení

Ze změřených a vypočtených údajů byla zjištěno, že nejrychlejším dopravním prostředkem ze sledované techniky je Škoda 706 MTS, která dosáhla průměrné rychlosti 44,60 km∙h-1. Nevýhodou však je, že dokáže přepravit nejméně materiálu a to 7 650 kg. Je to téměř 2x méně než je schopný přepravit John Deere spolu s přívěsem Mengele M 18 000 TA (13 675kg), který dosáhl průměrné rychlosti 36,92 km∙h-1. Tabulka č. 12 Pořadí techniky dle průměrné rychlosti

Jízda po prázdnu Pořadí

Technika

1. 2. 3. 4.

Škoda 706 MTS Tatra 815 Fendt Favorit + Krone 4XL GL John Deere 8220 + Mengele M 18000 TA Jízda plně naložen

Pořadí

Technika

1. 2. 3. 4.

Fendt Favorit + Krone 4XL GL Tatra 815 Škoda 706 MTS John Deere 8220 + Mengele M 18000 TA

Průměrné rychlosti [km∙h-1] Pšenice Siláž Celkový průměr 44,60 44,60 40,67 40,67 38,88 38,88 38,57 35,26 36,92 Průměrné rychlosti [km∙h-1] Pšenice Siláž Celkový průměr 36,97 36,97 36,77 36,77 35,39 35,39 35,58 33,69 34,64

Zdroj: [Vlastní]

Graf č. 1 Průměrné rychlosti techniky Zdroj: [Vlastní]

53

Tabulka č. 13 Pořadí techniky dle přepravované hmotnosti

Pořadí

Technika

Povolená maximální hmotnost [kg]

1. 2. 3. 4.

John Deere 8220 + Mengele M 18000 TA Fendt Favorit + Krone 4XL GL Tatra 815 Škoda 706 MTS

31000 30875 25000 16000

Zdroj: [Vlastní]

Graf č. 2 Využití zatížení techniky Zdroj: [Vlastní]

54

Celková hmotnost techniky s nákladem [kg] Pšenice Siláž 29600 30000 27700 21700 15850 -

Tabulka č. 14 Využití ložného objemu při přepravě pšenice

Objem materiálu [m3] 18,18 10,20

Technika John Deere 8220 + Mengele M 18000 TA Škoda 706 MTS Zdroj: [Vlastní]

Graf č. 3 Využití ložného objemu při přepravě pšenice Zdroj: [Vlastní]

55

Ložný objem [m3] 18 10

Tabulka č. 15 Využití ložného objemu při přepravě siláže

Objem materiálu [m3] 19,23 16,92 15,38

Technika John Deere 8220 + Mengele M 18000 TA Fendt Favorit + Krone 4XL GL Tatra 815

Ložný objem [m3] 18 35 24

Zdroj: [Vlastní]

Graf č. 4 Využití ložného objemu při přepravě siláže Zdroj: [Vlastní]

Jednotkové náklady variabilní: V nákladech na PHM je počítáno s cenou nafty 28 Kč∙l-1, kterou zemědělské družstvo nakupovalo 28.02.2013.

56

Tabulka č. 16 Náklady na PHM podle materiálu

Pořad í

1. 2. 3. 4.

Technika

Tatra 815 John Deere 8220 + Mengele M 18000 TA Fendt Favorit + Krone 4XL GL Škoda 706 MTS

Spotřeba

jNPHM

[l∙100km-1]

[Kč∙100km-1]

jhNPHM [Kč∙h-1] Pšenice

Siláž

45

1449

-

623,38

50

1610

656,67

610,58

50

1610

-

610,56

55

1771

579,51

-

Zdroj: [Vlastní]

Graf č. 5 Náklady na PHM podle materiálu Zdroj: [Vlastní]

Podle vzorce (8) byly vypočteny roční náklady na živou práci včetně odvodů 219 805,56 Kč. Z této sumy pomocí vzorce (9) byly stanoveny náklady na živou práci za hodinu 93,93 Kč. Vypočtené celkové variabilní náklady jsou uvedeny v tabulce (Tabulka č. 15)

57

Tabulka č. 17 Celkové variabilní náklady

Pořadí

Celkové náklady [Kč∙h-1]

Technika

1.

Škoda 706 MTS

673,44

2.

Fendt Favorit + Krone 4XL GL

704,49

3.

Tatra 815

717,31

4.

John Deere 8220 + Mengele M 18000 TA

727,56

Zdroj: [Vlastní]

Tabulka č. 18 Celkové srovnání

Průměrná rychlost [km∙h-1] 39,99

Hmotnost materiálu [kg] 7650

Celkové náklady [Kč∙h-1]

Tatra 815

38,72

10000

717,31

Fendt Favorit + Krone 4XL GL

37,92

11000

704,49

John Deere 8220 + Mengele M 18000 TA

35,78

13675

727,56

Technika Škoda 706 MTS

Zdroj: [Vlastní]

Graf č. 6 Celkový přehled Zdroj: [Vlastní]

58

673,44

3.5

Shrnutí z vyhodnocení

Při nasazení techniky byly zaznamenávány hmotnosti, kde bylo zjištěno, že nejvhodnější se na daných trasách pro přepravu nákladu o velké objemové hmotnosti jeví traktorová dopravní souprava John Deere 8220 s přívěsem Mengele M 18000 TA. Souprava dokáže přepravit v průměru 13,7 tun pšenice o průměrné rychlosti 36 km∙h-1. Oproti této soupravě se jeví jako rychlejší nákladní automobil Škoda Liaz, který ovšem přepraví pouze 7,7 tun pšenice, ale dokáže dosáhnout průměrné rychlosti 40 km∙h-1. Při odvozu pšenice nebyla nasazena Tatra 815, ale pomocí údajů v technickém listě lze vyčíst, že je maximální přípustná hmotnost materiálu 13,7 tun. Tato hmotnost by mohla být navýšena použitím přívěsu, ale tato varianta lze použít pouze pro nasazení v silniční dopravě, nikoliv v kopcovitém terénu a na polních cestách. Poslední sledovaný člen byla dopravní souprava Fendt Favorit + Krone 4XL GL. Tato souprava byla nasazena při dopravě kukuřičné siláže, kde nebyl zcela plně využit objemový prostor sběracího vozu. Konstrukce tohoto sběracího vozu není pro takovou přepravu materiálu zcela přizpůsobená, protože lze pomocí tohoto sběracího vozu přepravovat pouze velkoobjemové hmoty o nízké objemové hmotnosti jako je seno, sláma, píce. Dále byla zaznamenávána doba jízdy a ujetá vzdálenost nasazené techniky s nákladem a bez něj. Z těchto údajů byly vypočtený průměrné rychlosti techniky. Zároveň pomocí systému určení polohy GPS na mobilním telefonu a poznámek byla zaznamenána počáteční a cílová poloha jednotlivé techniky. Po zanesení do mapy, byla vypočtena celková ujetá vzdálenost, která byla porovnána se zaznamenanými údaji z tachometru nebo palubním počítači traktoru. Poté tyto údaje byly zaneseny do internetové mapy na https://maps.google.cz/. Díky záznamu pomocí GPS signálu lze na mapě zobrazit i výškový profil ujeté trasy. Z těchto údajů lze vyčíst, že se technika většinou plně naložená pohybovala směrem z kopce dolů. A po prázdnu stejnou trasou zpět tedy do kopce a mohla by tak dosáhnout vyšší průměrné rychlosti při zpětné jízdě. Ovšem tento údaj o výškovém profilu nemá velký vliv na průměrnou rychlost traktorových souprav, protože maximální povolená rychlost traktorové soupravy je 40 km∙h-1. Z tohoto důvodu traktorová souprava dosáhne vždy maximální průměrné rychlosti 40 km∙h-1. U nákladních automobilů je patrný mírný nárůst průměrné rychlosti při zpětných jízdách 59

po silnici, ale na polních cestách a terénu je nižší než u traktorových souprav. Navíc hmotnost přepravovaného nákladu je téměř 2x nižší. Jako poslední byly vypočteny variabilní náklady v době nasazení této techniky, aby bylo možné určit, o kolik Kč se jeví výhodnější daná dopravní souprava. V této práci nebyly zahrnuty náklady na opravy, protože tento údaj je velice proměnlivý v závislosti na mnoha faktorech a těžko dosažitelný při tomto měření. Při nasazení u odvozu pšenice a kukuřičné siláže vyšel maximální rozdíl variabilních nákladů na 50 Kč za hodinu provozu jednotlivých dopravních souprav. Traktorová dopravní souprava John Deere 8220 s přívěsem Mengele M 18000 TA je z pohledu variabilních nákladů nejdražší, ale v závislosti na přepravované hmotnosti se jeví jako nejvýhodnější. Zároveň traktor John Deere 8220 lze využít i během celého roku.

60

ZÁVĚR V diplomové práci jsem se věnoval dopravě materiálu v zemědělství. Cílem práce bylo určení vhodného využití dopravních prostředků a dopravních souprav v zemědělství při přepravě materiálu. Pro určení bylo použito posouzení technicko-ekonomických parametrů jednotlivých dopravních prostředků a současně byla provedena analýza a porovnání na základě provedeného měření. V práci bylo v první kapitole uvedeno rozdělní druhů dopravy. Zabýval jsem se také materiály, které jsou v zemědělství přepravovány. K přepravě materiálu jsou důležité také prostředky pro manipulaci s materiálem, jako jsou stroje a zařízení, které slouží k přepravě materiálu. Tyto prostředky jsou uvedeny ve druhé kapitole. V práci jsou uvedeny také přepravní prostředky, jejich rozdělení a využití. Těžištěm práce byla třetí kapitola, která se zabývala měřením dopravy materiálu a vyhodnocením dat z měření. Měření probíhalo během sklizně pšenice a kukuřičné siláže. Při sledování nasazené techniky byly zaznamenávány jednotlivé údaje: hmotnost, doba jízdy a ujetá vzdálenost. Údaje byly zaznamenávány pro celé soupravy jednak s nákladem a také bez nákladu. U všech sledovaných dopravních prostředků byla pomocí GPS signálu zaznamenávána také počáteční a cílová poloha, která byla zanesena do mapy a sloužila k výpočtu celkové ujeté vzdálenosti. Všechny získané údaje při sledování nasazené techniky byly zaznamenávány a poté zpracovány pomocí metody analýzy a porovnání. Pomocí vyhodnocených údajů byly dopravní soupravy seřazeny v tabulkách a vypočítané údaje byly znázorněny v grafech. V dnešní době je v zemědělství v České republice používáno mnoho techniky, která dosluhuje z bývalých JZD. Zejména se jedná o nákladní automobily. Nejvíce se obnovují traktory, které mají obecně vyšší využití nežli nákladní automobily. I z tohoto důvodu mě zajímalo zjistit jak velký je rozdíl při nasazení traktorové dopravní soupravy nebo nákladního automobilu při přepravě materiálu v zemědělství jak v dosažených průměrných rychlostech tak i provozních nákladech.

61

Obecně je známo, že nákladní automobil dosahuje vyšších průměrných rychlostí a dokáže přepravit větší množství materiálu nežli traktorová dopravní souprava, jeho nasazení v dopravě by se tedy mohlo jevit jako výhodnější. Z vyhodnocení měření lze určit, že souprava s traktorem John Deere se spotřebou 50 l∙100km-1 dosáhla ve variabilních nákladech za hodinu provozu hodnotu 728 Kč, tedy 2022 Kč∙100km-1. Zatím co Tatra 815 se spotřebou 45 l∙100km-1 ve variabilních nákladech za hodinu provozu dosáhla hodnotu 717 Kč, tedy 1838 Kč∙100km-1. Souprava s traktorem John Deere přepravila za jednu jízdu v průměru 13 tun materiálu a Tatra 815 pouze 10 tun. V této práci bylo prokázáno, že pro přepravu materiálu v uvedené lokalitě je traktorová dopravní souprava z pohledu variabilních nákladů nejdražší, ale v závislosti na přepravované hmotnosti se jeví jako nejvýhodnější a to zejména z důvodu, že daný zemědělský podnik leží v kopcovitém terénu. Tato skutečnost byla prokázána pomocí GPS záznamu polohy jednotlivých sledovaných tras. Právě z tohoto důvodu také nebylo možné pro přepravu u nákladního automobilu použití přívěsu. Zároveň výhoda nižší spotřeby nákladního automobilu na ujetou vzdálenost oproti traktoru zde byla zcela potlačena, protože se dopravní technika pohybovala na malých vzdálenostech a při nízké pojezdové rychlosti. Tato diplomová práce prokázala, že pro zemědělské družstvo, ve kterém probíhalo měření, je traktorová souprava nejvýhodnějším dopravním řešením. V neposlední řadě také proto, že traktor je možné využít během celého roku. Tato skutečnost vyvrátila mé dosavadní úvahy o větší výhodnosti použití nákladního automobilu v zemědělství. Nutné je ale podotknout, že se jedná o řešení dopravy materiálu pouze v konkrétním zemědělském družstvu. Zjištěné hodnoty nelze zobecnit pro všechna zemědělská družstva.

62

PŘEHLED POUŽITÉ LTERATURY [1]

ADAMEC V. a kolektiv, 2008: Doprava, zdraví a životní prostředí. Grada Publishing, a.s., 176 s. ISBN 987-80-247-2156-9

[2]

ANDRT M., 2006: Technika a technologie v živočišné produkci. 1. vyd. Ivo Ulrych, 96 s. ISBN 80-86579-13-1

[3]

BAUER F., a kolektiv, 2006: Traktory. 1. vyd. Profi Press, s.r.o., Praha, 192 s. ISBN 80-86726-15-0

[4]

KUMHÁLA F., a kolektiv, 2008: Zemědělská technika: stroje a technologie pro rostlinnou výrobu. 1. vyd. Česká zemědělská univerzita v Praze, 439 s. ISBN 978-80-213-1701-7

[5]

POLÁK J. a kolektiv, 2001: Dopravní a manipulační zařízení I. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 99 s. ISBN 80-248-0043-8

[6]

ROH J. a kolektiv, 2004: Stroje používané v rostlinné výrobě. 2. vyd. Česká zemědělská univerzita v Praze, 270 s. ISBN 80-213-0614-9

[7]

SCHULTE CH., 1994: Logistika. 1. vyd. Victoria Publishing a.s., 275 s. ISBN 80-85605-87-2

[8]

STODOLA J., a kolektiv, 2007: Logistika. 1. vyd. Ediční středisko MZLU v Brně, 337 s. ISBN 978-80-7375-071-8

[9]

SYROVÝ O., a kolektiv, 1983: Racionalizace manipulace s materiálem v zemědělství. 1. Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 427 s. ISBN 07-017-83

[10]

SYROVÝ O., 2006: Výzkum racionálních dopravních systémů pro zemědělství ČR v podmínkách platnosti legislativy EU. Výzkumný ústav zemědělské techniky. Odborný projekt, 142 s.

[11]

SYROVÝ O., a kolektiv, 2008: Doprava v zemědělství. 1. vyd. Profi Press, s.r.o., Praha, 248 s. ISBN 978-80-86726-30-4

[12]

VANĚČEK D., 2003: Logistika v zemědělství. Zemědělská ekonomika. 49 (9), 439-443 s.

[13]

AGCO, 2010: Příslušenství k přednímu nakladači. [cit. 2013-01-26] Dostupné na:

[14]

ČZ, 2012: Terénní vysokozdvižný vozík. [cit. 2013-01-26] Dostupné na: 63

[15]

ELSEVIER B.V., 2013: Computers & Industrial Engineering. [cit. 2013-01-24] Dostupné na:

[16]

ESHOP-RYCHLE, 2013: Hydraulická ruka. [cit. 2013-01-24] Dostupné na:

[17]

EULOG, 2012: Členění dopravy a její zvláštnosti v zemědělství. [cit. 2013-1-24] Dostupné na:

[18]

EURO-PALETY,

2008:

Europaleta.

[cit.

2013-01-25]

Dostupné

na:

[19]

EVROPSKÁ DATABANKA, 2008: Hydraulické kontejnery. [cit. 2013-01-26] Dostupné

na:


odpadove-kontejnery> [20]

DIQ'S WALLPAPERS WORLD, 2013: Volvo truck. [cit. 2013-01-27] Dostupné na:

[21]

DREAMSTIME,

2013:

Lorry.

[cit.

2013-01-26]

Dostupné

na:

[22]

KOBIT,

2013:

Otočný

nakladač.

[cit.

2013-01-30]

Dostupné

na:

[23]

LEASE WORLD LTD., 2001: Dodávka Citroën. [cit. 2013-01-24] Dostupné na:

[24]

LULUSOSO, 2013: Smykem řízený nakladač s příslušenstvím. [cit. 2013-01-29] Dostupné na:

[25]

MAFRA, 2013: Velkoobjemový vak. [cit. 2013-01-24] Dostupné na:

[26]

NABIZI, 2001: Velkoobjemový kontejner. [cit. 2013-01-25] Dostupné na:

[27]

NÁKLADNÍ DOPRAVA, 2010: Kontejner ISO. [cit. 2013-01-23] Dostupné na:

[28]

ORIX,

2013:

Crane

truck.

[cit.

2013-02-03]



64

Dostupné

na:

[29]

PHPBB,

2013:

Skoda

706

MTS.

[cit.

2013-01-23]

Dostupné

na:

[30]

PHOENIX-ZEPPELIN, 2013: Čelní agro nakladač. [cit. 2013-01-30] Dostupné na:


zemedelstvi/smykem-rizene-nakladace/smykem-rizene-nakladace-koloveagro/caterpillar-272c-agro> [31]

PHOENIX-ZEPPELIN, 2013: Manipulátor. [cit. 2013-01-30] Dostupné na:

[32]

PHOENIX-ZEPPELIN, 2013: Čelní nakladač. [cit. 2013-01-30] Dostupné na:

[33]

PÚVAP, 2008: Nízkozdvižný paletový vozík. [cit. 2013-01-29] Dostupné na:

[34]

SLAVÍK

L.,

2012:

Liaz

MT.

[cit.

2013-01-24]

Dostupné

na:

Dostupné

na:

[35]

STAVES,

2013:

Otočný

nakladač.

[cit.

2013-01-27]

[36]

TRACTORDATA LLC, 2013: John Deere 8220. [cit. 2013-01-25] Dostupné na:

[37]

VADES.CMS, 2010: Traktorový nosič kontejnerů. [cit. 2013-01-26] Dostupné na:


bigab/traktorovy-nosic-kontejneru-bigab-8-12t.html> [39]

WIKIPEDIA,

2013:

Škoda

706.

[cit.

2013-01-24]

Dostupné

na:

[38]

ZDT, 2013: Traktorový výměnný systém kontejnerů. [cit. 2013-01-26] Dostupné na:

[40]

ZETOR,

2013:

Čelní

nakladač.



65

[cit.

2013-01-28]

Dostupné

na:

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Obrázek č. 1 Vidlicový nízkozdvižný vozík Obrázek č. 2: Terénní vysokozdvižný vozík Obrázek č. 3: Hydraulická ruka na lehkém nákladním vozidle Obrázek č. 4: Hydraulická ruka na traktor Obrázek č. 5: Traktorový čelní nakladač Obrázek č. 6: Otočný nakladač Obrázek č. 7: Smykem řízený nakladač Obrázek č. 8: Kloubový nakladač Obrázek č. 9: Teleskopický nakladač Obrázek č. 10: Příslušenství pro čelní nakladače traktorové Obrázek č. 11: Příslušenství pro čelní nakladače smykem řízené Obrázek č. 12: Europaleta Obrázek č. 13: Velkoobjemový kontejner Obrázek č. 14: Kontejner ISO 1A Obrázek č. 15: Velkoobjemový vak Obrázek č. 16: Dodávka Citroën Obrázek č. 17: Nákladní automobil Obrázek č. 18: Tahač sedlových návěsů Volvo Obrázek č. 19: Univerzální nosič nástaveb s vanovou korbou Obrázek č. 20: Auto pro autotraktorový kontejnerový systém Obrázek č. 21: Podvozek pro autotraktorový kontejnerový systém Obrázek č. 22: Škoda 706 MTS Obrázek č. 23: Tatra 815 S3 Obrázek č. 24: John Deere 8220 a Mengele M 18 000 TA Obrázek č. 25: Fendt Favorit 926 a Krone 4 XL - GL Obrázek č. 26 Trasa č. 1 Obrázek č. 27 Trasa č. 2 Obrázek č. 28 Trasa č. 3 Obrázek č. 29 Trasa č. 4, 5 Obrázek č. 30 Trasa č. 6 Obrázek č. 31 Trasa č. 1, 2 66

Obrázek č. 32 Trasa č. 3, 4, 5, 6, 7 Obrázek č. 33 Trasa č. 8 Obrázek č. 34 Trasa č. 9, 10

Tabulka č. 1: Nejvyšší povolená výška pádu u vybraných zemědělských materiálů Tabulka č. 2: Hmotnosti hospodářských zvířat Tabulka č. 3: Orientační hodnoty objemové hmotnosti materiálu 1 Tabulka č. 4: Orientační hodnoty objemové hmotnosti materiálu 2 Tabulka č. 5 Základní velikostí kontejnerem řady 1 Tabulka č. 6 Technické údaje Škoda 706 MTS Tabulka č. 7 Technické údaje Tatra 815 S3 Tabulka č. 8 Technické údaje John Deere 8220 a Mengele M 18 000 TA Tabulka č. 9 Technické údaje Fendt Favorit 926 a Krone 4 XL - GL Tabulka č. 10 Odvoz pšenice 7. 8. 2012 - 17 % vlhkost Tabulka č. 11 Odvoz siláže 9. 9. 2012 a 11. 9. 2012 Tabulka č. 12 Pořadí techniky dle průměrné rychlosti Tabulka č. 13 Pořadí techniky dle přepravované hmotnosti Tabulka č. 14 Využití ložného objemu při přepravě pšenice Tabulka č. 15 Využití ložného objemu při přepravě siláže Tabulka č. 16 Náklady na PHM podle materiálu Tabulka č. 17 Celkové variabilní náklady Tabulka č. 18 Celkové srovnání

Graf č. 1 Průměrné rychlosti techniky Graf č. 2 Využití zatížení techniky Graf č. 3 Využití ložného objemu při přepravě pšenice Graf č. 4 Využití ložného objemu při přepravě siláže Graf č. 5 Náklady na PHM podle materiálu Graf č. 6 Celkový přehled

67

SEZNAM ZKRATEK AG

-

aktiengesellschaft

atd.

-

a tak dále

apod.

-

a podobně

-

centimetr krychlový

Cn

-

cena paliva

Ckp

-

komplexní cena paliva

č.

-

číslo

DIN

-

Deutsche Industrie Norm

EN

-

evropské normy

FF

-

Fendt favorit

GmbH

-

gesellschaft mit beschränkter Haftung

GPS

-

The Global Positioning System

ISO

-

International Organization for Standardization

JD

-

John Deere

jhNPHM

-

jednotkové hodinové náklady na pohonné hmoty a maziva

jNPHM

-

jednotkové náklady na pohonné hmoty a maziva

jNv

-

jednotkové variabilní náklady

JZD

-

jednotné zemědělské družstvo

Kč∙h-1

-

Korun českých za hodinu

Kč∙100km-1

-

Korun českých za 100 kilometrů

-

Korun českých za litr

Kč∙rok

-

Korun českých za rok

kg

-

kilogram

kg∙m-3

-

kilogram na metr krychlový

km

-

kilometr

-

korekční součinitel na spotřebu maziva

-

kilometr za hodinu

kW

-

kilo Watty

LIAZ

-

Liberecké automobilové závody

m

-

metr

m3

-

metr krychlový

cm

3

Kč∙l

-1 -1

kmaz km∙h

-1

68

mm

-

milimetr

např.

-

například

Nzp

-

náklady na živou práci

ODV

-

odvody

OHV

-

over head valve

PHM

-

pohonné hmoty a maziva

Qph

-

spotřeba pohonných hmot dopravního prostředku

RP

-

rozsah práce

s

-

sekunda, dráha (vzorec)

s.

-

strana

SHOD

-

hodinová mzda řidiče

t

-

tuna, čas (vzorec)

Tzv.

-

to znamená

v

-

rychlost (vzorec)

ZD

-

zemědělské družstvo

°C

-

stupně celsia

69