Doprava a přeprava – základní pojmy Doprava je způsob pohybování se objektů z místa na místo. Jde o přemisťování. Objektem můžou být předměty, osoby, zvířata ale třeba i informace nebo energie. Dopravní technologie sestávají z: -
dopravních prostředků
-
dopravní infrastruktury
-
organizace dopravy.
Doprava informací se obvykle zařazuje jako samostatný obor, komunikace a telekomunikace. Obojí ovšem úzce souvisí – řízení dopravy nákladu a osob obvykle vyžaduje i spolehlivý přenos informací, jímž se ve vztahu k dopravě zabývá dopravní telematika. Druhem dopravy je také přenos elektrické energie. Tento článek se dále zabývá především dopravou předmětů a osob. Nejstarším způsobem dopravy je chůze a nošení nákladu. V rozvinutých zemích se lidé pěšky dopravují spíše na kratší vzdálenosti, zatímco chůze na delší vzdálenosti je způsobem oddechu a trávení volného času (pěší turistika). Lidé také dosud nosí náklady v náročném terénu (nosiči v horách). Dalším historickým způsobem dopravy je využití zvířat k jízdě, nošení nebo k tahání nákladu. K dopravě po vodě se již od prehistorických dob užívá plavidel. Moderní doba přinesla rozmach dopravy pomocí vozidel (zejména silničních a drážních) a letadel. Doprava patří mezi nejrychleji se rozvíjející sektory národního hospodářství. Velký nárůst je i v osobním motorismu. Důsledky tohoto rozvoje jsou však nepříznivé pro životní prostředí. Negativní vlivy -
znečištění ovzduší, vody a půdy
-
hluk a vibrace
-
nehody
-
zábor půdy (zabere se město silnicí)
-
produkce odpadu
Požadované vlastnosti dopravy -
schopnost vytvářet síť
-
schopnost dopravy přepravovat libovolné množství materiálů a zboží
-
zabezpečit dopravu do libovolného místa v regionu
-
požadovaný stupeň rychlosti přepravy
-
požadovaný stupeň časové jistoty dosažení cíle (četnost spojů)
-
požadovaný stupeň bezpečnosti dopravy
-
přiměřené náklady
-
určitý stupeň poskytování dalších služeb během vlastního pohybu dopravního prostředku (např.: napájení zvířat)
Druhy dopravy Podle typu dopravní cesty: •
•
Silniční dopravní prostředky (včetně terénních a zemědělských) o
Automobil
o
Motocykl
o
Autobus
o
Trolejbus
o
Jízdní kolo
o
Potahové vozidlo
Kolejové o
Železnice
o
Tramvaj
o
Metro
o
Pozemní lanová dráha
•
Vodní doprava
•
Letecká doprava
•
Kombinovaná doprava
•
Lanové dráhy – v České republice jsou pozemní i visuté lanovky řazeny společně s kolejovou dopravou do pojmu drážní doprava, ale například v Rusku visuté lanové dráhy tvoří společně s nekolejovou pozemní dopravou (zejména silniční) souhrnnou kategorii nekolejová doprava
•
Kosmická doprava
•
Potrubní
•
Pevná dopravní zařízení o
Výtahy
Páternoster
o
Eskalátor
o
Travelátor
o
v některých tříděních jsou sem řazeny i různé typy lanových drah nebo přívozů s pevným zařízením
Podle pohonu: •
Motorový pohon o
Parní pohon
o
Dieselový pohon
o
Reaktivní pohon
o
Elektrický pohon
•
Pohon větrem (plachetnice atd.)
•
Pneumatický nebo hydraulický pohon
•
Pohon samospádem nebo převahou váhy (například vodní převahou)
•
Doprava lidskou silou
•
o
Pěší (chůze, nosítka)
o
Kolové (např. jízdní kolo, invalidní vozík)
Doprava zvířecí silou o
Jízda na zvířatech
o
Vozidla poháněná zvířecí silou (potahová vozidla, koněspřežná dráha)
Podle kapacity dopravních prostředků: •
individuální (například motocykl, osobní automobil)
•
hromadnou (například autobus, tramvaj, vlak, dopravní letadlo).
Podle veřejné přístupnosti: •
neveřejnou (vlastní automobil, vnitropodniková doprava, zvláštní linková doprava, smluvní jízda autobusem nebo osobním automobilem, soukromé letadlo)
•
veřejnou (kromě hromadné veřejné dopravy také například taxislužba).
Doprava [online]. 1. 7. 2009 , 1. 7. 2009 [cit. 2009-08-10]. Dostupný z WWW:
.
Přeprava je pojem pro cílevědomé přemístění osob, nákladu či zvířat dopravními prostředky z místa A do místa B po dopravních komunikacích za účelem zisku. Je produktem dopravy. Vykonavatelem přepravy je dopravce, objednavatel se nazývá přepravce. Ten s dopravcem uzavírá přepravní smlouvu. Přepravní smlouva se v osobní přepravě uzavírá podle Občanského zákoníku, v nákladní přepravě podle Obchodního zákoníku. V osobní přepravě stanovuje pravidla přepravní řád. Přepravní smlouva vzniká: •
V nákladní přepravě: přijetím objednávky, převzetím zásilky nebo započetím přepravy
•
V osobní přepravě: přijetím objednávky nebo zaplacením jízdného
< Přeprava [online]. 3. 8. 2009 , 3. 8. 2009 [cit. 2009-08-10]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99eprava>.
Městská hromadná doprava: Městská hromadná doprava (MHD, někdy označovaná zkráceně jen městská doprava) je systém linek osobní veřejné dopravy určených k zajišťování dopravní obsluhy na území města hromadnými dopravními prostředky. Obvykle mívají města vlastní integrovaný dopravní systém (buď pro samotné území města, nebo i pro jeho okolí), v němž platí jednotné přepravní a tarifní podmínky, a provoz linek MHD je dotován městem jednotným způsobem. Součástí městské hromadné dopravy však mohou být i linky, které nejsou součástí takového integrovaného systému a mají vlastní, odlišné podmínky nebo nejsou dotované městem. Konkrétní systém městské hromadné dopravy může zahrnovat autobusovou, tramvajovou či trolejbusovou dopravu, ve městech s více než miliónem obyvatel zpravidla také metro a městskou nebo příměstskou železnici. V některých případech jsou součástí městské hromadné dopravy i lanovky, nekonvenční dráhy (visuté, na magnetickém polštáři apod.) nebo přívozy či jiné formy vodní dopravy.
V současné době v některých krajích České republiky převládá snaha propojit městskou a regionální dopravu a zmenšit rozdíly mezi nimi vytvářením a rozvojem integrovaných dopravních systémů (IDS). Městská hromadná doprava bývá doplněna též příměstskou, meziměstskou a nehromadnou dopravou a provázána s nimi. Významné přepravní uzly MHD se zřizují v blízkosti přepravních uzlů meziměstské dopravy (nádraží, autobusová nádraží, letiště, přístavy významné pro osobní dopravu). V blízkosti přepravních uzlů hromadné dopravy nebo v jejich rámci se zřizují stanoviště taxislužby, záchytná parkoviště (P+R), případně místa pro přestup z automobilové dopravy na hromadnou (K+R) nebo úložiště jízdních kol (B+R). Veřejná doprava nemotorovými vozidly na bázi potahových vozidel nebo jízdních kol (rikša), rovněž nemívá dnes povahu hromadné dopravy, slouží v českých městech jen jako turistická atrakce a nemá klíčový dopravní význam. V rozvojových zemích však i dopravní prostředky s animální trakcí jsou dodnes významnou složkou městské dopravy, ostatně tak začínala i evropská veřejná doprava (omnibus, městská i dálková koněspřežná dráha). Financování Veřejná doprava bývá většinou dotována z veřejných rozpočtů (např. státem, územními samosprávnými celky nebo městy). Společnosti provozující veřejnou dopravu bývají často zakládány veřejnoprávními korporacemi (státem, územními samosprávnými celky nebo městy), ale někde je to i soukromá společnost (např. Glasgow či některá města v USA). Výdaje na městskou dopravu patří mezi největší položky městských rozpočtů a rostou tím více, čím je město větší; u velkoměst tyto náklady představují astronomické sumy. V České republice mají městskou dopravu všechna bývalá okresní města a všechna další města s více než 10 000 obyvateli. Městská hromadná doprava [online]. 7. 8. 2009 , 7. 8. 2009 [cit. 2009-08-10]. Dostupný z WWW: .
