Doporučení pro strategii elektronického zdravotnictví (ehealth) pro Českou republiku

Doporučení pro strategii elektronického zdravotnictví (eHealth) pro Českou republiku Kancelář Světové zdravotnické organizace pro Evropu (WHO EURO) WHO Spolupracující centrum pro telemedicínu a eHealth, Norské centrum pro integrovanou péči a telemedicínu (NST) Severonorská univerzitní nemocnice – Universitetssykehuset Nord-Norge (UNN)

Dokument je výsledkem spolupráce WHO EURO a MZ ČR v rámci Dvouleté smlouvy o spolupráci (BCA) 2010-2011 v oblasti eHealth.

Úvod Systematická aktivita WHO v oblasti eHealth se datuje od roku 2005, kdy Světové zdravotnické shromáždění (WHA) přijalo Rezoluci o strategii elektronického zdravotnictví – eHealth. V roce 2006 WHO zahájila celosvětový výzkum eHealth „WHO Global eHealth Survey 2006“, do kterého se zapojila pod vedením Národní kanceláře WHO i Česká republika, za účasti předních expertů z oblasti elektronického zdravotnictví s využitím konzultační podporu MEDTEL o.p.s. http://www.who.int/kms/initiatives/ehealth/en/. Spolupráce České republiky a WHO v aktivitě eHealth byla následně součástí BCA 2008 – 2009 a 2010 – 2011.V létech 2008 – 2009 byla základní složkou mezinárodní expertíza národní politiky eHealth v České republice, která zhodnotila připravenost České republiky pro rozvoj eHealth a doporučila Ministerstvu zdravotnictví, aby:. Posílilo observaci, sledování a hodnocení oblasti eHealth  zpracovalo detailní plán financování investic v eHealth  zvážilo výhody a nevýhody rychlého postupu implementace strategie eHealth shora dolů a delšího a složitého, na konsensu založeného postupu  zřídit na ministerstvu zdravotnictví kancelář projektu eHealth, která by účelně plánovala, monitorovala a hodnotila proces implementace eHealth Expertíza byla Ministerstvem zdravotnictví využita především pro přípravu Konference eHealth v rámci českého předsednictví EU v březnu 2009. V témže roce proběhla za účasti České republiky i další „WHO Global eHealth Survey 2009“ http://www.who.int/goe/data/en/ V rámci BCA 2010 – 2011 byla v souladu s doporučeními mezinárodní expertízy WHO z roku 2009 a na základě požadavku Ministerstva zdravotnictví v roce 2011 zpracována v lednu 2012 expertním pracovištěm WHO na Univerzitě Tromso dokončena studie „Doporučení pro strategii elektronického zdravotnictví (eHealth) pro Českou republiku“. Pro zpracování strategie byl navržen třífázový postup na základě právě připravovaného WHO/ITU eHealth Roadmap a doporučuje se: 1. Fáze 1: Ustavení platformy 1.1. Ustavení pracovní skupiny pro eHealth s jednoznačným mandátem 1.2. Zhodnotit existující problémy zdravotnictví 1.3. Provést analýzu stakeholderů a definovat role pro jejich zapojení 1.4. Zhodnotit infrastruktury a informační systémy 1.5. Ustanovit mechanismy se společným základem (workshopy a semináře) 1.6. Vytvořit společnou vizi pro eHealth 2. Fáze 2 2.1. Stanovit krátkodobé a dlouhodobé cíle 2.2. Stanovit specifické akční body a mílníky 2.3. Specifikovat role a výstupy činnosti každého stakeholdera 3. Fáze 3 3.1. Určit nástroje a ukazatele, které se budou používat k měření průběhu a výsledků implementace eHealth 3.2. Iniciovat výzkumné projekty, které budou sledovat implementační procesy s cílem identifikovat a objasnit vzniklé problémy a úspěchy Předloženou studii zpracovali experti Severonorské university Tromso Per Urland Hasvold a Undine Knarvik a dále se napřípravě studie podíleli pracovníci odboru informatiky WHO/EURO v Kodani Dr.Enrique Loyola a Dr. Ivo Rakovac, Mgr. Barbora Černá z KSRZIS, ředitelka Kanceláře WHO v České republice MUDr.Alena Šteflová, Ph.D. a konzultant přípravy studie MUDr. Mgr. Petr Struk z obecně prospěšné společnosti MEDTEL.

Doporučení pro strategii elektronického zdravotnictví (eHealth) pro Českou republiku Světová zdravotnická organizace (WHO) WHO Spolupracující centrum pro telemedicínu a eHealth, Norské centrum pro integrovanou péči a telemedicínu (NST) Severonorská univerzitní nemocnice – Universitetssykehuset Nord-Norge (UNN)

Dokument je výsledkem spolupráce WHO EURO a MZ ČR v rámci Dvouleté smlouvy o spolupráci (BCA) 2010-2011 v oblasti eHealth.

Název: Doporučení pro strategii elektronického zdravotnictví (eHealth) pro Českou republiku Zpráva NST: Autoři: Per Erlend Hasvold a Undine Knarvik ISBN: Datum vydání: Datum: 27. ledna 2012 Počet stran: 39 Klíčová slova: Shrnutí: Proces a doporučení strategie elektronického zdravotnictví (eHealth) pro Českou republiku Vydavatel: NST Verze: Finální verze předložená 27. ledna 2012 jako vstup do semináře o rozvoji strategie eHealth pro Českou republiku

1

Předmluva

Tento dokument byl vypracován Světovou zdravotnickou organizací z pověření Ministerstva zdravotnictví České republiky v rámci působnosti Norského centra pro integrovanou péči a telemedicínu při Severonorské univerzitní nemocnici jakožto spolupracujícího centra WHO pro telemedicínu na základě smlouvy APW 200490189. Úkolem této zprávy bylo vytvořit soubor doporučení pro vývoj a zavedení eHealth v České republice na základě strategických dokumentů týkajících se eHealth z Dánska, Norska, Kanady a Izraele. Daný mandát navíc zahrnoval požadavek na informace ohledně využití národních portálů eHealth v Dánsku a Norsku a role Brønnøysundského registračního centra v Norsku. Obecná struktura a osnova dokumentu byla ujednána mezi smluvními stranami během procesu přípravy dokumentu.

27. ledna 2012

iii

2

Slovník pojmů

Termín

Vysvětlení

eHealth, e-health, e-zdravotnictví

Jednou z nejčastěji citovaných definic pojmu eHealth je: "e-Health je vyvíjející se oblast na rozmezí lékařské informatiky, veřejného zdravotnictví a podnikání, týkající se zdravotnických služeb a informací poskytovaných nebo prohlubovaných prostřednictvím internetu a souvisejících technologií. V širším slova smyslu daný termín charakterizuje nejen technický rozvoj, ale i naladění, způsob myšlení, postoj a účast v propojeném globálním myšlení s cílem zlepšovat zdravotnickou péči na místní, regionální a celosvětové úrovni pomocí informačních a komunikačních technologií.” [Eysenbach2001] V některých případech je termín omezen pouze na systémy pro širokou veřejnost, zatímco v jiných definicích je omezen na použití internetu pro poskytování zdravotnických služeb; v současné době se však nejčastěji používá jako široký pojem, který zahrnuje všechny druhy služeb s využitím moderních informačních a komunikačních technologií (ICT) jako technické platformy, včetně elektronických záznamů o pacientech a informací pro širokou veřejnost. V globální observační zprávě WHO týkající se elektronického zdravotnictví „Atlas - eHealth Country Profiles“ [Atlas – eHealth: profily zemí]" je pojem eHealth jednoduše definován jako: „Využití informačních a komunikačních technologií pro zdravotnictví." Příbuzné termíny: mHealth, telezdravotnictví (telehealth), telemedicína, telepéče (telecare), pHealth

Telemedicína

Telemedicína je poskytování zdravotní péče a výměna zdravotnických informací na dálku (Wootton, Craig et al. 2006]. Termín telemedicína v doslovném překladu znamená „medicína na dálku“. Termín má nepatrně odlišné použití v různých prostředích. Někteří autoři omezují předmět telemedicíny pouze na diagnostiku prostřednictvím videokonference, většina odborné literatury však uplatňuje širší definici, která zahrnuje jak interaktivní technologie, tak i asynchronní komunikace. Telemedicína je všeobecně považována za podmnožinu eHealth. Hranice mezi tím, co je a co již není telemedicína, však postupně mizí, protože v rámci nemocničního oddělení jsou často každodenně využívány stejné systémy, jaké se používají ke spolupráci napříč organizacemi, např. teleradiologie. Samotný pojem telemedicína však vždy implikuje zapojení více než jednoho účastníka a tedy i jistou míru spolupráce.

Telezdravotnictví (Telehealth)

Telezdravotnictví (Telehealth) je podmnožinou eHealth, která se týká spíše neklinických aspektů telemedicíny. Nejčastějšími službami v oblasti telezdravotnictví (telehealth) jsou přístup k informacím a informace pro pacienty.

Telepéče (Telecare)

Telepéče (Telecare) podmnožinou eHealth, která se týká služeb a systémů pro poskytování péče.

mHealth (mobilní zdravotnictví)

Použití mobilních telefonů a souvisejících mobilních technologií k poskytování zdravotnických služeb a přístup ke zdravotním informacím.

27. ledna 2012

iv

Termín

Vysvětlení

pHealth (osobní záznamy)

Osobní zdravotní systémy. Termín se používá ke specifikaci systémů pro sběr a zpracování údajů týkajících se zdraví osob a systémů pro poskytování individuálně přizpůsobených zdravotních služeb.

Nemocniční informační systémy

Obecný pojem pro informační systémy používané v nemocnicích. Zahrnuje klinické systémy, elektrické záznamy o pacientech, administrativní systémy, řídící systémy, atd.

Elektronický zdravotní záznam (Electronic Health Record), Elektronický záznam o pacientovi (Electronic Patient Record), Elektronický medicínský záznam (Electronic Medical Record)

Longitudinální elektronický záznam zdravotních informací jednotlivých pacientů, uchovávaných a vedených poskytovatelem zdravotních služeb (vlastnictví a odpovědnost se může lišit dle právních a bezpečnostních předpisů].

Osobní zdravotní záznamy (Personal Health Records)

Termín je dvojznačný v tom smyslu, že může zahrnovat záznamy zdravotních informací vedených a uchovávaných pacientem. Pacient řídí a kontroluje sdílení se zdravotnickými pracovníky. Termín může rovněž popisovat systémy, které umožňují pacientům přístup k jejich elektronickým zdravotním záznamům vedeným poskytovatelem zdravotních služeb.

eHealth Roadmap

Plán popisující požadovaný nebo očekávaný vývoj v oblasti eHealth pomocí časové osy.

Historicky byly zdravotní záznamy majetkem a povinností jednotlivých lékařů, dnes jsou však zdravotní záznamy stále častěji považovány za zdroj pro rozhodování a odpovědnost byla převedena na úroveň organizace. Dalším trendem je umožnění přístupu pacientům nebo dokonce předání vlastních záznamů do osobního vlastnictví (osobní zdravotní záznamy).

Užitečný nástroj pro vizualizaci plánovaných kroků. Sociotechnický systém

V poslední době se zvýšil počet výzkumných projektů a redakčních článků, které požadují, aby systémy používané ve zdravotnictví byly chápány jako sociotechnické systémy, které zahrnují navzájem se překrývající sociální a technickou složku. Vzájemné interakce mezi sociální a technickou komponentou jsou často uváděny jako důvod pro častá selhání systémů elektronického zdravotnictví. Technickým složkám systému bývá často věnována příliš velká pozornost, a tato skutečnost v kombinaci s neúspěchy ve vývoji organizačních záležitostí, jakou jsou pracovní toky nebo pracovních postupy, vede k nevyváženosti systémů.

Elektronický předpis (e-předpis)

Jedná se o elektronické služby pro předpisování léků a systémy usnadňující a zajišťující předávání informací o předepsání léků přímo do lékárny. Tyto informace mohou být sdíleny v repozitáři, který slouží jako mechanismus pro kontrolu zneužívání léků na předpis. Nejdůležitější výhodou je, že se zamezí kombinaci účinků léčiv předepsaných různými lékaři, která je častou příčinou zbytečných komplikací a úmrtí.

27. ledna 2012

v

Termín

Vysvětlení

Norwegian Health Net (Norská zdravotní síť)

Norwegian Health Net (Norská zdravotní síť) je organizace, která má zajišťovat bezpečnou infrastrukturu pro všechny zdravotnické organizace v Norsku. NHN poskytuje zabezpečené brány na internetu, virtuální místnosti pro videokonference s více účastníky, apod. Organizace se stará o infrastrukturu až po úroveň připojovací zdířky ve zdi zdravotnické organizace (tj. NHN není zapojena do interního nemocničního informačního systému (HIS) a interních infrastruktur a provádí kontrolu, jak každá organizace provozuje interní systémy a služby). Každá oblast v Norsku má navíc centralizovanou organizaci, která se stará o podporu uživatelů a infrastruktury v rámci každé nemocnice nebo zdravotnického zařízení. http://www.nhn.no/

27. ledna 2012

vi

3

Seznam zkratek

Zkratka

Vysvětlení

NST

Norské centrum pro integrovanou péči a telemedicínu

UNN

Severonorská univerzitní nemocnice (Universitetssykehuset NordNorge)

WHO

Světová zdravotnická organizace

WHO CC

Spolupracující centrum Světové zdravotnické organizace pro telemedicínu a elektronické zdravotnictví (eHealth)

ICT

Informační a komunikační technologie

HIS

Nemocniční informační systém

EHR

Electronic Health Record, Elektronický zdravotní záznam (někdy se používá též HER)

EPR

Electronic Patient Record, Elektronický záznam o pacientovi

PL

Všeobecný lékař, praktický lékař

KITH

Norské kompetenční centrum pro IT a zdravotnictví

NSEP

Norské středisko pro elektronické záznamy pacientů

KoKom

Norské středisko pro pohotovostní infrastrukturu ve zdravotnictví

SME

Malé a střední podniky

27. ledna 2012

vii

4

Obsah

Předmluva ............................................................................................................................................. iii Slovník pojmů ....................................................................................................................................... iv Seznam zkratek.................................................................................................................................... vii Obsah .................................................................................................................................................. viii Úvod ........................................................................................................................................................ 1 5.1 Struktura zprávy ............................................................................................................................... 1 5.2 Metoda.............................................................................................................................................. 1 5.2.1 Seznam dokumentů ..................................................................................................................... 2 5.2.2 Interview ....................................................................................................................................... 2 5.2.3 Kontrolní šablona ......................................................................................................................... 2 5.2.4 Kontrola a proces zabezpečování jakosti .................................................................................... 2 6 Sociotechnické perspektivy eHealth ................................................................................................... 3 6.1.1 Zdravotnické organizace patří mezi komplexní organizace ......................................................... 3 6.1.2 Technické systémy mají sociální důsledky .................................................................................. 3 6.1.4 Nenavrhujeme technologie, navrhujeme sociotechnické systémy .............................................. 5 6.1.5 Pro navrhování sociotechnických systémů musíme chápat, jak se lidé a technologie navzájem ovlivňují ........................................................................................................................................ 5 6.1.6 Plánování do budoucna ............................................................................................................... 6 6.2 Trojprvkový model ............................................................................................................................ 6 7 Všeobecné problémy v oblasti eHealth a telemedicíny..................................................................... 9 8 Shrnutí a diskuse na základě strategických dokumentů ................................................................ 10 8.1 Úvod ............................................................................................................................................... 10 8.2 Vývoj služeb v oblasti eHealth je časově náročný – proces a zrání .............................................. 12 8.2.1 Strategické vedení ..................................................................................................................... 13 8.2.2 Politické zrání ............................................................................................................................. 14 9 Národní zdravotnické portály ............................................................................................................. 15 9.1 Úvod ............................................................................................................................................... 15 9.2 Dánsko ........................................................................................................................................... 15 9.3 Norsko ............................................................................................................................................ 19 10 Norské registry .................................................................................................................................... 23 10.1 Norský registrační úřad pro zdravotní personál (SAFH) ................................................................ 23 10.2 Norská agentura pro zabezpečování jakosti ve vzdělávání (NOKUT) ........................................... 23 10.3 Brønnøysundské registrační středisko ........................................................................................... 23 11 Doporučení NST ohledně vývoje roadmapy pro implementaci služeb elektronického zdravotnictví (eHealth) ........................................................................................................................ 25 11.1 Úvod ............................................................................................................................................... 25 11.2 Fáze 1: Ustavení platformy ............................................................................................................ 25 11.3 Fáze 2: Vytvořte akční plán / roadmapu ........................................................................................ 27 11.4 Fáze 3: Management implementace .............................................................................................. 28 12 Přílohy .................................................................................................................................................. 29 13 Literatura .............................................................................................................................................. 30 1 2 3 4 5

27. ledna 2012

viii

5

Úvod

Telemedicína a eHealth jsou široké pojmy, které lze obtížně definovat univerzálně přijatelným způsobem. Pokud je nám známo, jen u telemedicíny existuje více než sto různých definic, a použití jednotlivých pojmů se během let průběžně mění. Oba termíny zahrnují poskytování informací o zdraví a zdravotní péči a zdravotních a pečovatelských služeb prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (ICT). Termín telemedicína se často používá v souvislosti s klinickými službami a diagnostikou, zatímco termín eHealth dnes představuje širší pojem, který zahrnuje rovněž informace o zdraví, péči o pohodu a služby zaměřené na širokou veřejnost. Nicméně rozdíly mezi oběma termíny postupně mizí, protože technologie a služby využívají stejnou infrastrukturu a jsou používány i v nesouvisejících kontextech, a identifikované rozdíly nemají velký praktický význam pro lékaře nebo pacienty, kteří hledají informace a služby, ale mají spíše akademickou hodnotu a jsou předmětem zájmu pro akademickou obec. Pojmy telemedicína a eHealth se týkají všech lékařských oborů a všech aspektů zdraví, od preventivní péče po rehabilitaci, a všech kroků mezi nimi, jakož i komplexní dynamiky od pohody pacienta po paliativní péči. Rozvoj národní strategie pro eHealth a telemedicínu musí brát v potaz tuto rozmanitost a proto by měl zahrnovat několik oblastí a úrovní zdravotnických a pečovatelských služeb (Viz Příloha 1). Pro účely této zprávy budeme používat pojmy eHealth a telemedicína v širokém smyslu, a pokud bude zapotřebí, abychom vyzdvihli některé speciální body, nebo pokud budeme diskutovat o některém z uvedených dvou termínů v užším rozsahu, nezapomeneme na tuto skutečnost upozornit. Tato zpráva je založena na informacích z dokumentů o národních strategiích pro rozvoj a implementaci infrastruktur a služeb pro eHealth z Norska, Dánska, dvou států v Kanadě, z rozhovoru s klíčovým zástupcem jednoho zdravotního fondu v Izraeli, a z kolektivní zkušenosti autorů a jiných přispěvatelů z norského Centra pro integrovanou péči a telemedicínu (NST). Ve zprávě jsme použili řadu příkladů a vysvětlivek pro objasnění teoretických bodů.

5.1 Struktura zprávy Kapitola 6 uvádí diskusi o problematice eHealth ze sociotechnického pohledu, zatímco kapitola 7 popisuje úkoly a problémy v oblasti rozvoje eHealth. Kapitola 8 představuje souhrn čtyř strategií eHealth a diskusi na téma kritických faktorů. Kapitola 9 obsahuje diskusi o službách a informacích, které jsou k dispozici na dánských a norských národních portálech eHealth, a dále o roli národních registrů v Norsku. Kapitola 10 obsahuje soubor doporučení a rámcových pravidel pro procesy, jejichž cílem je napomoci při práci na rozvoji strategie eHealth pro Českou republiku. Příloha 1 uvádí seznam definic pro eHealth. Příloha č. 2 představuje klíčové prvky z dokumentů a rozhovoru. Příloha č. 3 poskytuje implementace eHealth dotazník.

5.2 Metoda U všech zemí zahrnutých do této studie je k dispozici ohromné množství zpráv a dokumentů. Vybrali jsme proto dokumenty, které zastupují obecné strategie pro eHealth, a dokumenty týkající se politik, nikoli dokumenty popisující technické detaily nebo zprávy o normách či diskuse o výběru specifických technologií. Seznam dokumentů byl dohodnut mezi autory a schválen jednotlivými komisaři. Každý z dokumentů byl přečten minimálně jedním z autorů a pro každou zemi byl vyhotoven stručný souhrn s použitím společné šablony (viz popis kontrolní šablony níže). Izraelské dokumenty nebyly k dispozici v angličtině, a proto bylo ujednáno, že v důsledku časových a rozpočtových omezení bude izraelský příspěvek odvozen z rozhovoru s klíčovým zástupcem jednoho z předních zdravotních fondů v Izraeli a nikoli z dokumentů přeložených do angličtiny. K posílení argumentů a příkladů byla prostudována další odborná literatura a vědecké zprávy (kompletní přehled referencí je uveden v seznamu literatury na konci dokumentu). Předběžná verze zprávy byla zaslána komisařům, kteří připojili své připomínky ohledně struktury a obecného obsahu. Následně byly provedeny opravy a změny struktury a do finální verze byly zahrnuty další příklady.

27. ledna 2012

1

5.2.1 Seznam dokumentů Norské strategie 1. More Health for each bIT - Information technology for a better healthcare service, Action Plan 1997-2000 2. S@y Yes - Electronic Cooperation in the Health and Social Sector, Governmental Measurement Plan 20012003 3. Te@mwork 2007 - Electronic Cooperation in the Health and Social Sector, National Strategy 2004 -2007 for Norway 4. Te@mwork 2.0 - National Strategy for Electronic Cooperation in the Health- and Care Sector, Strategyplan 2008 - 2013 Podpůrné plány: 1. National Health Plan for Norway [2007-2010] vi går ikke gjennom denne]] 2. The Coordination Reform - Proper treatment at the right place and the right time, Report No. 47 (2008-2009] to the Storting (parliament) 3. Activity plan for eHealth 2011-2013, draft, 20.1.2011 Dánské strategie 1. Regionernes Sundheds-it, ”Telemedicinstrategi 2011”, Pejlemærke nr.5, Juni 11, Version 1.1 2. Regeringen/KL/Danske Regioner, ”Den digitale vej til fremtidens velfærd, den fællesoffentlige digitaliseringsstrategi”, August 2011

3.

Danish telemedicine strategy draft 2012-2015: National Sundheds-IT, Sundhedsstyrelsen.

Kanadské strategie 1. National Library of Canada Cataloguing in Publication Data, BC eHealth Steering Committee, eHealth strategic framework for British Columbia, November 2005 2. Information Technology Association of Canada, Sarah Kramer, Ontario´s eHealth Strategy Breakfast, March 31, 2009 Izraelské strategie Rozhovor s Dr. Rachelle Kayeovou z druhého největšího zdravotního fondu v Izraeli (zdravotní fond Maccabi).

5.2.2 Interview Hovořili jsme s Dr. Rachelle Kayeovu z druhého největšího zdravotního fondu v Izraeli (zdravotní fond Maccabi). Telefonický rozhovor byl koncipován jako otevřené interview, volně strukturované podle stejné šablony, která byla použita ke kontrole dokumentů. Rozhovor trval přibližně jednu hodinu a některé další záležitosti byly následně dořešeny prostřednictvím elektronické pošty.

5.2.3 Kontrolní šablona Abychom mohli strukturovat proces kontroly, vypracovali jsme šablonu s klíčovými prvky. Šablona byla vytvořena na základě stručné předlohy, do které jsme zaznamenali klíčové body dokumentů, následným seskupením těchto klíčových bodů do několika společných prvků. Identifikovali jsme následující klíčové prvky: definice eHealth; úkoly a problémy, které motivovaly rozvoj strategií eHealth; uvedené vize a cíle; náležité vedení a zejména úlohu vlády; popisy klíčových stakeholderů; popisy běžných důvodů pro spolupráci; popisy programů pro financování rozvoje a/nebo implementaci eHealth; popisy, jak byly řešeny otázky soukromí a bezpečnosti; popisy, jak byly řešeny otázky týkající se transparentnosti a odpovědnosti; charakteristiky a klíčové body v roadmapách pro strategie eHealth; popisy národních portálů eHealth, a významná doporučení uvedená v dokumentech.

5.2.4 Kontrola a proces zabezpečování jakosti Všechny dokumenty byly přezkoumány minimálně jedním z autorů. Ke každému z těchto dokumentů byla vyplněna šablona. Otázky, které nebyly zahrnuty do šablony, byly řešeny pomocí doplňujících poznámek. Do analýzy a diskusí se zapojili oba autoři. Návrh zprávy byl předán hlavnímu týmu pracovníků NST, složenému ze zkušených odborníků v oblasti telemedicíny a eHealth se zkušenostmi ve zdravotnických profesích, společenských vědách a technologiích, kteří publikovali ve vědeckých časopisech nebo se podíleli na řešení velkých informačních projektů.

27. ledna 2012

2

Sociotechnické perspektivy eHealth

6

Od poloviny 70. let 20. století jsou informační systémy stále častěji vnímány jako sociotechnické systémy, a nikoli v oddělených kategoriích jako sociální a technický výzkum a vývoj. Enrico Coiera ve svém původním úvodníku „Čtyři pravidla pro oživení zdravotní péče“, který byl otištěn v časopise BMJ v roce 2004 (Coiera 2004), předložil silné argumenty, proč je sociotechnický přístup nezbytný pro oživení zdravotní péče. V tomto článku shrnuje své názory na podmínky úspěchu v budoucím rozvoji zdravotní péče do následujících čtyř pravidel: ●

Technické systémy mají sociální důsledky

●

Sociální systémy mají technické důsledky

●

Nenavrhujeme technologie, ale sociotechnické systémy

●

Abychom mohli navrhovat sociotechnické systémy, musíme chápat, jak se lidé a technologie navzájem ovlivňují

Tyto a další otázky související se sociotechnickými systémy jsou diskutovány v následujících částech za pomoci příkladů a případů.

6.1.1 Zdravotnické organizace patří mezi komplexní organizace Z definice komplexní organizace vyplývá, že malé změny v jedné části organizace mohou vést k velkým a často nezamýšleným změnám v jiné části organizace. Pro tento jev existuje několik vysvětlení. Jedním z nich je vztah mezi profesemi a míra, do jaké se jednotlivé role a povinnosti liší navzdory vzájemnému propojení a závislosti. Rozhodování se provádí ad-hoc a každý zdravotnický pracovník má osobní povinnost vykonávat svou práci v souladu s etickým kodexem a s normami a protokoly správné praxe. Změny pracovních toků nebo pracovních postupů v jedné roli mohou mít dominový efekt, který ovlivní pracovní postupy při jiném procesu v řetězci péče. Zavádění nových technologií je změnovým procesem, a proto může vést k tomuto typu nezamýšlených důsledků. Změna procesů v jakémkoli typu zdravotní organizace je všeobecně problematickou záležitostí (Berg 2001; Ash, Berg et al. 2004). Příklad 1 Severonorská univerzitní nemocnice používá metodu Lean (původně zavedená výrobcem automobilů - firmou Toyota ke zlepšení průmyslových procesů) ke zjištění přínosu a role každého kroku v pracovním postupu nebo v průběhu péče o pacienta. Tato metoda umožňuje vyhotovit grafické mapy popisující různé fáze péče o pacienta od diagnostiky po vlastní léčbu. Každý krok se následně přezkoumává z hlediska jeho přínosu k cílům celého procesu. Neproduktivní krok jsou zařazeny mezi procesy, které jsou potenciálně určeny k odstranění, aby se mohla vytvořit efektivnější cesta péče o pacienta. Pokud jsou uvedené procesy realizovány participativním způsobem, mohou být užitečné při mapování interakcí mezi příspěvky z různých jednotek v organizaci. Výzkumy ukazují, že zavedení nových zdravotních informačních systémů (HIS) může ovlivnit výkonnost a efektivitu organizace na dobu pět až deset let, protože všechny pracovní procesy se znovu přizpůsobí novému systému, lidé absolvují školení a vytvoří se nové role a povinnosti. Pokud je nám známo, neexistují žádné jednoznačné důkazy, že implementace elektronického zdravotního záznamu (EHR) zlepšuje účinnost. Naopak, existují důkazy, které naznačují, že přechod z papírových záznamů na elektronické záznamy ve skutečnosti vede k prodloužení času potřebného na neklinické práce. Nelze však přehlížet přínos, který vyplývá ze zlepšení kvality dokumentační a evidenční činnosti, zlepšené bezpečnosti a informačního zabezpečení a z rozšíření požadavků na to, co je třeba zdokumentovat (mimo jiné kvůli možným právním procesům).

6.1.2 Technické systémy mají sociální důsledky Existuje řada příkladů, na kterých lze prokázat, že technické systémy mají sociální důsledky: Podle dobře známých kritik využití počítačů v ordinaci praktického lékaře a při ambulantních konzultacích si mnozí pacienti na základě vlastní zkušenosti stěžují, že lékař tráví více času pohledem na obrazovku počítače než na pacienta (viz obrázek 1).

27. ledna 2012

3

Obrázek 1 Technické systémy mají sociální důsledky. (Umělecké ztvárnění: Molly van der Weij, Copyright NST 2001) Nové technologie (stejně jako téměř všechny nové postupy) mohou narušit zavedené hierarchie. Jedním z příkladů je situace, kdy lékař musí zdokonalovat své dovednosti po mnoho let, ale po zavedení nových technologií nebo postupů jsou jeho dovednosti nahrazeny novými požadavky, které snadněji zvládají mladší lékaři. Dalším příkladem je zavedení mobilního telefonu jako hlavního zdroje pro přístup k ekonomickým transakcím, které má ohromný dopad na mikrofinancování služeb ve venkovských oblastech Afriky, a tím umožní daným společnostem účast na službách, které jsou jinak nedostupné komunitám a jedincům s nízkými příjmy. Podíváme-li se mimo oblast zdravotnictví, můžeme uvést jako příklad elektronické bankovnictví. V posledním desetiletí elektronické bankovnictví zcela změnilo tvář bankovnictví a obchodu. Osobní kontakt s bankéřem byl nahrazen využitím bankomatů, snímačů karet v obchodech a elektronickými převody, které lze provádět z domova prostřednictvím počítačové sítě. Celé řetězce pracovních procesů v rámci služeb zákazníkům byly nahrazeny elektronickými službami. To mělo obrovský dopad na organizační strukturu bank a typ potřebných pracovních sil. Bankovnímu sektoru trvalo několik desetiletí, než provedl všechny reorganizace a inovace a dokázal vybudovat dostatečnou infrastrukturu (kreditní a debetní karty, bankomaty, čtečky karet v obchodech, zabezpečovací systémy, internetové bankovnictví, atd.). Je důležité čerpat poučení z jiných oblastí společnosti, ačkoli je velmi obtížné transformovat konkrétní technologie a systémy z ostatních průmyslových odvětví do oblasti zdravotní péče. Na příkladu bankovnictví lze pozorovat, že je třeba mít povědomí o možných sociálních důsledcích. Při transformaci bank se jednalo o zamýšlený důsledek, který umožnil bankám větší efektivitu a bezpečnější a snadnější využití. Banky byly ochotny přijmout následky ve formě snížení počtu a změny typu potřebných pracovníků v nových strukturách elektronického bankovnictví. Lze očekávat, že soukromě provozované nemocnice budou ochotněji prosazovat rychlé a rozsáhlé změny svých obchodních modelů a struktur, pokud z nich bude plynout jednoznačný přínos ve formě efektivnějšího provozu, než nemocnice ve veřejném vlastnictví, ve kterých ponesou odpovědnost za změnové procesy s největší pravděpodobností politici. Ti se budou muset navíc vypořádat i s tlaky z různých zájmových skupin, které budou mít pocit, že dochází k ohrožení jejich pozice.

6.1.3 Sociální systémy mají technické důsledky Atypický příklad, který prokazuje, že sociální systémy mají technické důsledky, souvisí s problematikou kritického množství a přijímání této technologie v komunitě. Elektronické kalendáře se obvykle používají pouze v případě, že je používají klíčoví pracovníci; jejich hlavní výhoda totiž spočívá v důvěře, že po naplánování schůzky si klíčová osoba přečte pozvánku a informace týkající se dostupnosti budou správné. Pokud klíčové osoby na oddělení nepoužívají elektronický kalendář, systém je zpravidla nefunkční, bez ohledu na to, jak dobře je navržen nebo zdokonalen. Dalším příkladem, který prokazuje, že sociální faktory mohou mít technické důsledky, souvisí s otázkou nerovnováhy mezi vynaloženou prací a přínosem. V telemedicíně lze popsat několik příkladů dobrých systémů, které jsou bezchybné z technického hlediska, ale přesto nedojde k přijetí dotyčných technologií, protože osoba, která má prospěch z použití dané technologie, není stejná jako osoba, která má provádět dodatečné úkoly. V tomto ohledu se nezdařilo zavedení systému, který měl posílat záznamy o srdečních šelestech u kojenců prostřednictvím e-mailu, a to z důvodu nerovnováhy mezi vynaloženou prací a přínosem. Služba byla dobře zdokumentována v publikované studii hodnotící kvalitu diagnostiky, včetně hodnocení doby potřebné k diagnostikování u každého pacienta. Pro odborníka i rodiče dítěte byla služba vysoce přínosná. Specialista potřeboval průměrně dvě minuty na případ, v porovnání s dvaceti minutami při osobní přítomnosti pacienta. Rodiče mohli dostat odpověď výrazně rychleji než při běžné čekací době, která činí až dva měsíce. Nicméně při tomto uspořádání nese celou zátěž praktický lékař. Za prvé: PL se setká s případem srdečního

27. ledna 2012

4

šelestu u kojenců v průměru jednou až dvakrát za rok (což je také důvod, proč si jen obtížně udržuje schopnost hodnotit srdeční šelesty; a naopak, více než 90% pacientů odeslaných ke specialistovi má benigní šelest). PL by si měl kvůli tomuto jednomu případu za rok pamatovat, kde se nachází elektronický stetoskop, jak se připojuje k počítači a jak se ovládá záznamový program. Obvykle je třeba provést celé vyšetření dvakrát, čímž se prodlužuje doba konzultace pro daného pacienta. Výsledkem je, že většina praktických lékařů zvolí možnost odeslat pacienta tradičním způsobem, než pomocí systému telemedicíny. Na přijetí nebo zamítnutí dané technologie v organizaci mohou mít vliv místní kultura a organizace, např. odborové svazy. Například NST zná příklady služeb, které nebyly zavedeny, protože odborové svazy podmínily zavedení nových technologií s přijetím procesů, které měly zmenšit nebo racionalizovat jejich oblast odpovědnosti. Známým jevem je také poptávka po zvýšených platbách za nové úkoly spojené s realizací technologie. Zajímavý případ se týkal situace v jednom z regionů Norska, kde se vedení spádové Univerzitní nemocnice pro daný region rozhodlo, že poskytne některým menším nemocnicím v regionu přístup k radiologovi i mimo běžné hodiny. Radiologové z Univerzitní nemocnice však považovali tuto službu za zvýšení vlastní odpovědnosti a před vydáním souhlasu s poskytováním služby požádali o zvýšení platby za danou službu. Nakonec přestavíme zajímavý případ implementace telepatologického systému ve dvou různých nemocnicích. V první nemocnici byl systém dobře přijat a schválen. Tato nemocnice přijala telepatologii v rané době a podílela se na časném vývoji v oblasti telepatologických služeb. V důsledku této situace mají pracovníci zkušenosti s vývojem technologií a byli dobře informováni o tom, jak je obtížné dosáhnout plné integrace se stávajícím HIS. Naproti tomu zástupci druhé nemocnice byli natolik zklamáni nedostatečnou integrací, že systém zamítli a odmítli implementovat telepatologické služby. V tomto případě se jednalo o stejný technický systém. V jedné organizaci však bylo jeho zavedení považováno za úspěch, zatímco ve druhé bylo odmítnuto.

6.1.4 Nenavrhujeme technologie, navrhujeme sociotechnické systémy Z vlastních zkušeností víme, že mnoho procesů spojených s vývojem a/nebo zaváděním nových systémů ve zdravotnictví začíná dobře, se záměrem zapojit uživatele a vést dialog o potřebách uživatelů. Jakmile se však v dokumentech objeví technické aspekty, zdravotničtí specialisté a pracovníci rádi přenechají dané procesy „technikům“. V důsledku toho se vývoj systémů zaměřuje na technické otázky, a nikoli na jeho přizpůsobení aktuálním pracovním procesům. Zdravotnické organizace se navíc mění a vyvíjejí (bez ohledu na nově vyvíjený systém) a nové technologie mohou otevřít nové možnosti pro organizaci práce, které je třeba dále rozvíjet a realizovat. Zjednodušeně lze konstatovat, že uvedené procesy často končí vývojem „zítřejších systémů pro včerejší problémy." Jde o celkem závažný problém, protože investice do informačních systémů jsou zpravidla dlouhodobým závazkem, velmi často nejméně na deset či více let dopředu. IT systémy jsou součástí infrastruktury a měly by být zvažovány v podobné časové perspektivě, byť mohou být průběžně aktualizovány a modernizovány. Výběr konkrétního systému je často spojen s výběrem konkrétní architektury základního systému, kterou nelze snadno měnit, a to i přes možnost měnit specifické komponenty uživatelského rozhraní. Pokud byl systém vyvinut na základě zastaralých postupů, může ve skutečnosti zastaralý stav konzervovat a výrazně znesnadnit potřebnou změnu organizace.

6.1.5 Pro navrhování sociotechnických systémů musíme chápat, jak se lidé a technologie navzájem ovlivňují Většina IT společností postrádá schopnost vést sociotechnické procesy. Jejich specializací je vývoj technologií, a nikoli organizační vývoj nebo vývoj pracovních procesů. V projektu autorů Hasvold a Scholl 2011 jsme zjistili, že předání sociotechnického systému podpůrné jednotce IT vedlo k situaci, kdy nebyly pochopeny důležité aspekty sociálních úvah a návrhu začleněné do systému. To znamená, že rozhodnutí, která měla být nezbytná pro přijetí a podporu systému, byla přijata nesprávně. Jak jsme dále zjistili, problematická byla i údržba sociotechnického systému, protože technické a sociální systémy přestaly být vyvíjeny paralelně. Proto si domníváme, že je důležité dbát na profesní způsobilost a celkové pochopení sociotechnických systémů jak mezi technickými vývojáři, tak i mezi managementem zdravotnických organizací, a vývoj nových systémů nelze ponechávat pouze na technologických vývojových pracovnících. Doporučená literatura: (Cooper, 2000; Coiera 2004).

27. ledna 2012

5

6.1.6 Plánování do budoucna Plánování do budoucna má jen orientační význam, protože revoluční inovace někdy změní směr vývoje neočekávaným způsobem, výrazně rychleji než evoluční inovace (Christensen, Bohmer et al. 2000). Je však důležité provádět hodnocení, jak investice do zdravotnických informačních systémů ovlivní a zvládnou předvídatelné změny a dopady nových technologií. Tato hodnocení mohou být součástí procesu posuzování rizik nebo mohou být prováděna samostatně. Uvedené téma samo o sobě jsme zdůraznili již dříve, abychom vyzdvihli význam plánování do budoucna. Vycházíme přitom z pozorování, že chytré a zajímavé systémy jsou často vyvíjeny a používány v malém rozsahu nebo v pilotních projektech, a jakmile se o úspěchu daného systému dozví zbývající část organizace, chce jej rovněž využít. Často však také pozorujeme, že volba návrhu nebo technologií může mít závažná omezení, zejména v tom, jak lze systém přizpůsobit na použití větším počtem uživatelů, nebo se systém příliš prodraží, pokud je využit externí partner k poskytování podpůrných služeb. Příklad 2 V některých regionech Norska se tento typ problémů řeší pomocí malých skupin vývojových pracovníků a systémových inženýrů, sdružených v technických podpůrných jednotkách. Uvedení pracovníci poskytují rady a vstupy místním podnikatelům, kteří vyvíjejí místní nápady ke zlepšení systémů. Firma Helse Nord ICT poskytuje podporu ICT všem nemocnicím v severním regionu Norska. Helse Nord ICT má malé oddělení, které pracuje na vývoji rozhraní pro nemocniční informační systémy (HIS). Odborná způsobilost pracovníků této firmy má zásadní význam pro vývoj malých pilotních projektů nebo nových speciálních systémů, které mají být propojeny s rozhraním HIS v nemocnici. Pracovníci na základě interakcí s několika takovými projekty rozvíjejí svou odbornou způsobilost v oblasti poradenství vývojovým pracovníkům a mají k dispozici bohatou soustavu komponent a standardních řešení pro interakci se systémy HIS, která nenarušují bezpečnost nebo přizpůsobitelnost klíčových systémů, a jsou schopni posuzovat kvalitu speciálních systémů a pilotních projektů, které jsou implementovány pro použití v plném rozsahu.

6.2 Trojprvkový model NST jakožto nadace vyvinula trojprvkový model (Hasvold and Scholl 2011) zahrnující lékařské služby, které mají být poskytovány, sociální struktury, které mají být k dispozici, a technické služby, které jsou zapotřebí pro podporu servisních a sociálních struktur. Uvedené komponenty jsou rozvíjeny prostřednictvím inovačních procesů v rámci každé komponenty, které jsou však navzájem propojené a závislé (viz obrázek 2]. Lékařské služby jsou vyvíjeny na základě pokroků v medicíně a na základě rigorózního výzkumu. Sociální struktury a způsoby, jakými je organizováno poskytování služeb, jsou výsledkem tradic, profesionálního rozvoje a nových manažerských inovací. Technologie jsou vyvíjeny společnostmi a institucemi působícími v oblasti R&D. Technologie umožňují poskytování nových lékařských služeb a nových pracovních postupů, zatímco nové organizační struktury vyžadují nové technologie a mohou usnadňovat poskytování nových služeb, a nové požadavky na služby mohou inspirovat vývoj nových technologií a nových pracovních postupů.

27. ledna 2012

6

Organizace

Technologie

Služby

Obrázek 2 Trojprvkový model Pro ilustraci uvedených informací se můžeme podívat na několik příkladů: Příklad 3

Tzv. smartphone neboli chytrý telefon je mobilní telefon s počítačovými službami a vysokou kapacitou z hlediska výpočetního výkonu, vybavený přístupem k e-mailu, webovým prohlížečem a vysokým rozlišením obrazovky (byť malé velikosti), které je postačující pro použití grafického rozhraní a pro zobrazování fotografií a lékařských snímků. Někdy je dokonce popisován jako kapesní počítač se schopností telefonovat a posílat textové zprávy (SMS). Vedoucí firmy v odvětví mobilních telefonů a výpočetního průmyslu se střetly v konkurenčním souboji o vývoj koncepce chytrého telefonu, a v rámci konkurence posouvaly hranice možností, zejména v tom ohledu, co vše lze uložit do formátu malého telefonu, vyvíjely technologie rozhraní, technologie pro využití senzorů ke zjednodušení interakcí s přístrojem, atd. Objem technického výzkumu a vývoje a technických a výrobních technologií, které byly zapotřebí pro vyvinutí moderních chytrých telefonů, jako iPhone 4s a Samsung Galaxy S2, je naprosto neuvěřitelný a ještě před necelými deseti lety mohl jen málokdo předvídat všudypřítomnost těchto zařízení. Dnes jsou přístroje kapesní velikosti opatřeny zařízením pro určování polohy pomocí GPS, fotoaparátem s vysokým rozlišením, a podporují plynulý přechod mezi různými infrastrukturami (jako je WiFi síť, 3G nebo síť EDGE), které vyžadují různé komunikační protokoly a různé rádiové technologie. Smartphony jsou v našem kontextu přestavitelem technologie, která umožňuje nové služby a nové organizační modely: Jedním z nových typů služeb, kterou jsou k dispozici díky chytrým telefonům, je hlášení o stavu léčby ran osobami poskytujícími domácí péči. Lékaři nebo radiologové jsou díky zařízením připojeným k internetu flexibilnější a mohou vykonávat dohled nad mnoha případy ze svého domova. Smartphony dále zvyšují flexibilitu v tom smyslu, že se lékaři nebo radiologové mohou volně pohybovat bez okamžitého přístupu k počítači.

Důležitým aspektem trojprvkového modelu je skutečnost, že každý prvek a každá součást je vyvíjena a inovována samostatně odborníky a inovátory z příslušné oblasti. Pokrok dosažený v rámci každého jednotlivého prvku přitom ovlivňuje i možnosti pokroku a vývoje ostatních prvků nebo systémů, které využívají více prvků. Příklad 4

27. ledna 2012

7

Inženýři a výzkumné a vývojové týmy ve firmách a na univerzitách obvykle vyvíjejí nové technologie. Rozhodování o prioritách a směrech vývoje se provádí na základě priorit vedoucích pracovníků a vynálezců v rámci dané technologické oblasti. Manažeři a vedoucí pracovníci v organizaci obvykle vyvíjejí organizační modely a pracovní postupy. Motivy a cíle se mohou výrazně lišit v závislosti na situaci a cílech organizace. Většina organizací usiluje o efektivnější využívání zdrojů, ale zlepšování kvality a zákaznického servisu může někdy působit proti jejich úsilí a může vyžadovat zavedení jiného organizačního modelu. Lékaři, ostatní zdravotničtí pracovníci a výzkumní pracovníci v daném oboru obvykle vyvíjejí a upravují služby a řeší otázku, jaké služby mohou být poskytovány. Nové léčebné postupy jsou obvykle vyvíjeny odborníky prostřednictvím výzkumu a pečlivé dokumentace výsledků a lékařského přínosu nového postupu.

Abychom dosáhli úspěchu v procesu sociotechnických změn, musíme brát v potaz tyto vnitřní inovační procesy a logiku a řídit procesy, které koordinují vstupy a výsledky z jednotlivých prvků. (Hasvold a Scholl 2011] uvádějí další příklad, jak lze organizovat podobný sociotechnický návrhový proces s účastí zdravotnických pracovníků v dané organizaci.

27. ledna 2012

8

7

Všeobecné problémy v oblasti eHealth a telemedicíny

Vývoj služeb elektronického zdravotnictví je spojen s mnoha problémy. Ústředním bodem každého systému eHealth nebo telemedicíny je prvek spolupráce. U typických telemedicínských služeb je prvek spolupráce zřejmý a jednoznačný, naproti tomu u některých služeb eHealth může být méně patrný, nicméně dokonce i statické informace na webové stránce vykazují prvek spolupráce, protože zprávu a její obsah je třeba sdělit čtenáři a obsah zprávy musí být pro příjemce relevantní. Chtěli bychom poukázat na některé obecné problémy, které se běžně vyskytují při implementaci téměř všech známých systémů telemedicíny a eHealth (převzato od (Grudin 1994; Bellika, Johansen et al 2008)): Nerovnováha mezi vynaloženou prací a přínosem: Často je přítomna nerovnováha mezi osobou, která má vykonat dodatečnou práci nebo provést změny ve svých pracovních postupech, a těmi, kteří mají prospěch z použití nového systému. Klasickým příkladem je služba, kterou se NST pokusila zavést v rámci systému telemedicíny pro zasílání zpráv o srdečním šelestu u dětí. Služba byla dobře zdokumentována a bylo prokázáno, že je vysoce kvalitní a spolehlivá a zkracuje dobu, kterou potřebuje specialista na vyšetření, z dvaceti minut na dvě minuty. Nicméně po zavedení se nepodařilo službu udržet vzhledem k přidané pracovní zátěži, kterou systém kladl na praktické lékaře (PL). Praktický lékař pečující o populaci typické velikosti se dostane do styku se srdečním šelestem u dětí v průměru jednou ročně. Kvůli tomuto jednomu případu za rok si PL musí osvojit, jak se používá elektronický stetoskop a nezbytný software pro záznam zvuků, musí provést opakované vyšetření a zaslat žádanku specialistovi. PL tedy nese veškerou přidanou práci, zatímco veškerý přínos náleží specialistovi (a pacientům nebo rodičům pacientů, kteří by obdrželi rychlejší odpověď na možnou diagnózu). Kritické množství uživatelů a vězňovo dilema: Tento problém se vyskytuje zejména u služeb eHealth, které vyžadují přítomnost určitého typu fóra nebo profesní sítě. Mnohé služby vyžadují určité kritické množství uživatelů, určitý obsah nebo přispěvatele, aby daná služba přinesla hodnotu pro uživatele. Pro dosažení kritického množství uživatelů je tedy zapotřebí někoho přesvědčit, aby se stal časným uživatelem nebo přispěvatelem, a to ještě předtím, než se daná hodnota vytvoří; tedy v době, kdy je přítomno riziko, že veškeré úsilí bude zbytečné. Při sobeckém jednání všech potenciálních uživatelů a přispěvatelů může komunita utrpět škodu, pokud by daná služba zahrnovala hodnotné služby a přesto by nebyla zavedena. Je obecně známo, že technologie a služby využívající spolupráci lze obtížně hodnotit: Vzhledem ke složitosti faktorů, které mohou posílit nebo znemožnit poskytování služeb eHealth, lze jen obtížně hodnotit úspěchy a neúspěchy projektů. Existuje několik příkladů služeb, které byly úspěšné v jednom prostředí, ale naprosto selhaly v prostředí jiném. To také podtrhuje význam přijetí sociotechnické perspektivy při vývoji a zavádění eHealth a telemedicínských služeb.

27. ledna 2012

9

8

Shrnutí a diskuse na základě strategických dokumentů

8.1 Úvod Tato kapitola obsahuje tabulku, která shrnuje strategie eHealth ve čtyřech sledovaných zemích. Uvedený přehled poskytuje důkazy o důležitosti specifických témat, které byly získány z dokumentů o strategii eHealth z Norska, Dánska a Kanady a z rozhovoru s naším informačním zdrojem v Izraeli. Podrobnější shrnutí závěrů strategických dokumentů a rozhovoru je uvedeno v příloze 3. Tabulka 1 Přehled údajů z jednotlivých zemí Téma

Dánsko

Norsko

Kanada

Izrael

Definice eHealth (viz Příloha 1) Definice/pochopení pojmu eHealth zahrnuje EHR Poskytování služeb ve venkovských oblastech a vzdáleným komunitám motivuje rozvoj eHealth? Propagace spolupráce a sdílení zdrojů motivuje rozvoj eHealth?

Uplatňuje širokou definici Ano

Uplatňuje širokou definici Ne, ale zdá se, že se situace mění

Uplatňuje širokou definici Ano

Uplatňuje širokou definici Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano, v radiologii

Ano

Ano

Ano

Budoucí problémy ve Ano zdravotnictví vyplývající z demografických změn a nárůstu chronických onemocnění jsou uváděny jako motivace/cílová oblast pro eHealth?

27. ledna 2012

Ano, koncepce eHealth byla využívána jako způsob, jak získat konkurenční výhodu v soutěži s ostatními zdravotními fondy. Koncentrace na vedení efektivních provozů a služeb s efektivním využitím zdrojů Ano

10

Téma

Dánsko

Norsko

Kanada

Byl proces iniciován za jednoznačně definovaného vedení?

Ano, původně jako lokální projekt, později prostřednictvím organizace FynCom, později byly procesy stále více pod vedením na národní úrovni.

Ano, aktivity v oblasti telemedicíny byly iniciovány výzkumným oddělením norského telekomu (nyní Telenor) v roce 1987. Organizace NST a KITH (a později NSEP a KoKom) byly založeny ministerstvem zdravotnictví jako kompetenční centra pro rozvoj specifických aspektů eHealth. Strategické procesy jsou vedeny ministerstvem zdravotnictví. Telekomunikační odvětví, univerzitní nemocnice, vláda. V raných fázích se PL podíleli na vývoji a přijímání EHR Ano

Ano, ale s různými Ano, v rámci aktéry v různých zdravotního fondu státech a regionech. Spolupráce mezi odvětvím a vládou.

Ano

Ano

Ne

Ano, velmi důležité. Norsko má pravděpodobně jednu z nejpřísnějších politik na ochranu bezpečnosti a soukromí. Ano. Zřízením národních center s celonárodním mandátem jsou výsledky a vědomosti volně a otevřeně dostupné pro všechny poskytovatele v rámci norské veřejné zdravotní péče, i pro praktické lékaře

Ano

Ano

Kdo jsou hlavní hybatelé / Vláda, regiony, hybné síly eHealth? nemocnice

Vyžadoval rozvoj strategií Ano eHealth dlouhý proces maturace? Státní financování pro Ano projekty a implementaci Otázky soukromí Ano

Informace a informovanost (transparentnost)

27. ledna 2012

Ano

Izrael

Stát Hlavní zdravotní Státní společnosti fondy založené za účelem rozvoje a implementace strategií Ano Ano

Ano, centralizace rozvoje strategií eHealth byla částečně motivována udržením transparentnosti procesů

11

Téma

Dánsko

Roadmapy implementace Ano

Stručný popis dnešního stavu eHealth

Norsko

Kanada

Ano, jsou součástí několika strategických dokumentů, byť za velmi obecných podmínek a se zaměřením na infrastrukturu

Ano, podrobné roadmapy byly vypracovány ve státech BC a Ontario, kde definují služby a infrastrukturu

Izrael

Ne, nikoli v celkovém měřítku, ale patrně existují jako strategické dokumenty v rámci každého zdravotního fondu Velmi pokročilý a velmi Velmi pokročilý. Norská Velmi pokročilý. Velmi pokročilý. rozvinutý v porovnání zdravotní síť nabízí Kanada je Zdravotní fondy s jinými zeměmi. dobrou a dostupnou průkopníkem využívají eHealth a Klíčovou komponentou infrastrukturu po v oblasti integrované EHR a servisním místem pro všechny zdravotnické telemedicíny a k zajištění veřejnost je národní organizace, poskytuje elektronického účinných možností portál sunnhed.dk. zabezpečené zdravotnictví. léčby pro pacienty internetové brány, Dobře strukturované a dobré kontinuity umožňuje strategické péče videokonference na dokumenty a bázi IP, atd. Všechny jednoznačné regiony mají silné a zaměření na priority kompetentní v oblasti lékařských organizace zajišťující služeb a ICT podporu pro očekávaných nemocnice. výsledků pro použití elektronického Kvůli fragmentovaným zdravotnictví. rozhodovacím procesům ve věci schvalování systémů v souvislosti s bezpečností je pro malé podniky (SME) obtížné vstoupit na trh s novými produkty. Vzhledem k dobré regulaci bezpečnosti a soukromí je spolupráce napříč organizacemi nákladná a komplikovaná. Veřejné portály pro přístup k EHR se zpomalily kvůli předpisům o bezpečnosti a soukromí. Většina PL a některá ambulantní oddělení umožňují rezervační služby na internetu.

8.2 Vývoj služeb v oblasti eHealth je časově náročný – proces a zrání Ze souhrnné tabulky je patrné, že všechny sledované země mají zavedeny procesy, které jsou funkční již několik let. Norsko prezentuje národní strategií eHealth od roku 1996. V návaznosti na značně optimistický začátek se očekává rychlé šíření informačních a komunikačních technologií a telemedicíny. Během čtrnáctileté periody rozvoje strategií eHealth si Norsko muselo uvědomit, že vše je časově náročné a že některé procesy musí pokračovat. Jeden z těchto procesů byl odvozen z průzkumu fragmentovaného rozvoje ICT v norském zdravotnictví, který vedl k vývoji mnoha izolovaných ostrůvků v oblasti ICT v rámci norského zdravotnictví. Nedostatečný objem elektronické spolupráce v sektoru zdravotní péče byl trvale předmětem v procesu rozvoje strategií. Pojem „elektronická spolupráce" se mezitím změnil na politické heslo a dnes patří k důležitým prvkům norské koordinační reformy.

27. ledna 2012

12

Níže v textu budeme diskutovat dva faktory, které rovněž odrážejí teorii procesu a zráni v rozvoji eHealth.

8.2.1 Strategické vedení Strategické a jednoznačně definované vedení je důležitým faktorem pro podporu implementace a využití elektronického zdravotnictví, i pro stanovení kritických faktorů, jako jsou zákony, vyhlášky a financování. Pokud je o eHealth, vedení lze realizovat různými způsoby. Zatímco některé země (např. Norsko, Dánsko, Kanada) mají silné zapojení vládních úřadů, v jiných zemích (např. Izrael) je vedení realizováno zejména prostřednictvím soukromých společností. Na základě přezkoumaných dokumentů a rozhovorů se zainteresovanými stranami (stakeholdery) lze identifikovat společný názor, že vládní vedení je nezbytné pro podporu eHealth. Toto tvrzení lze doložit níže prezentací některých procesů a výsledků, kterých bylo dosaženo v norském kontextu. Na základě srovnání se zkušenostmi ostatních zemí lze rovněž uvažovat o zapojení prodejců. Příklad 5 V Norsku strategie ICT / eHealth byly a jsou řízeny vládou, konkrétně ministerstvem zdravotnictví, se silnou spoluprací s dalšími ministerstvy. Ve dvanáctiletém období s počátkem v 90. letech 20. století ministerstvo zastávalo poměrně aktivní roli z hlediska ovlivňování kritických faktorů (právní předpisy) s cílem přispět k řádnému zavedení a využití IT v Národní zdravotní službě (1997). V dekádě počínající rokem 2000 vláda sehrála aktivní roli při centrální konsolidaci, včetně elektronické spolupráce jako nezbytné podmínky po celou dobu realizace několika vládních reforem (2001). Ve strategii z roku 2008 došlo ke změně klimatu a vláda vyjadřuje potřebu silnějšího centrálního vedení; tato potřeba byla politikům potvrzena různými aktéry (2008). Vláda hledá náhradu za „měkké“ národní nástroje na základě doporučení norem a financování pro stimulaci aktivity a pokroku. Je načase přejít na jednoznačně definované vedení všemi aktéry (nejen vládou) prostřednictvím poptávky a regulace a s větší jasností a předvídatelností orientovanou na národní cíle, včetně změn zákonů (2008). Prodejci eHealth a ICT pro odvětví zdravotnictví po celou dobu nezastávají aktivní roli ve vedení. Zdá se, že politici uznávají nutnost zapojit prodejce jiným způsobem než doposud, jak je vyjádřeno ve strategii z roku 2008. Otázka převedení vedoucí role na firmy ještě není předmětem jednání, řeší se však větší zapojení firem v procesech, které by mohly pomoci poskytovatelům zdravotní péče při plnění příslušných požadavků. Skutečností je, že firmy se často musí potýkat s protichůdnými / konfliktními požadavky od různých poskytovatelů zdravotní péče. Namísto toho je třeba spolupracovat s firmami na standardizovaných řešení a směrem ke společné architektuře.

Vezmeme-li v úvahu silnou pozici vlády v Dánsku, jakožto tvůrce strategií, můžeme předpokládat, že vládní vedení je silné a jako takové srovnatelné s vedením v Norsku. Je však třeba poznamenat, že Dánsko zavedlo některé zajímavé mechanismy "cukroví a biče". Zdravotnickým organizacím, které se orientovaly na nové služby a přispěly k jejich úspěchu a rozvoji, byly poskytnuty pobídky (např. pokud by používaly služby elektronického zdravotnictví, mohly by si pořídit počítače a infrastrukturu za nízkou cenu, v opačném případě by musely platit plnou cenu přístrojů). Příklad 6 V roce 2010 Dánsko vykázalo jedinečné schopnosti a působnost na celostátní úrovni s dopadem na národní implementaci. V roce 2010 bylo Dánsko ve všech mezinárodních hodnoceních označeno za vedoucí zemi v rámci OECD z hlediska rozvoje a implementace e-vlády (viz: OECD eGovernment studies, Denmark, 2010). V průběhu roku 2011 Dánsko zavedlo tří strategie, konkrétně strategii digitalizace pro celý veřejný sektor, regionální strategii telemedicíny pro všechny dánské nemocnice, a národní strategii telemedicíny, kterou je třeba ještě dokončit, a tím poskytlo další dobrý příklad, jak efektivní může být politická přítomnost a akce pro řešení záležitostí.

Norská a dánská strategie vyjadřuje nutnost posílit spolupráci mezi zúčastněnými stranami a tím i silnější zapojení prodejců. Příklad 7

27. ledna 2012

13

Rozhovor s izraelským stakeholderem ukazuje, že izraelské soukromé zdravotní fondy měly a stále mají významnou roli jako hybné síly pro rozvoj ICT v izraelském zdravotnictví. Vláda, která je vlastníkem nemocnic, dnes podporuje informační a komunikační technologie (ICT) v nemocnicích. Soukromé zdravotní fondy, které mají vedoucí postavení ve vývoji ICT v sektoru primární zdravotní péče, požadují na vládě, aby přijala silnější vedoucí roli a koordinovala rozvoj ICT ve zdravotnictví.

8.2.2 Politické zrání Politické zrání je osvědčeným implicitním mechanismem pro rozvoj eHealth. Jak je patrné výše, politické povědomí o nutnosti celostátního vedení v rozvoji elektronického zdravotnictví se zvýšilo ve všech uvedených zemích. V důsledku toho vláda v Norsku vznáší požadavky a uvaluje povinnosti na všechny stakeholdery s cílem pracovat na společných a koordinovaných cílech v rámci Norska. V průběhu let získali všichni stakeholdeři (včetně vlády) více poznatků o bariérách a usnadňujících faktorech pro implementaci ICT a telemedicíny, opět v důsledku realizace procesu a zrání. Další aspekt politického zrání byl v Norsku formulován ve směrnicích vydaných vládou. Tento aspekt byl zaměřen na investice do velkých projektů, které byly upřednostněny před pilotním projektem. Jako příklad lze uvést velký městský program s cílem rozšířit elektronickou výměnu doporučení od praktického lékaře (PL) do nemocnic. Dalším příkladem je celostátní šíření elektronických lékařských předpisů. Vláda navíc usiluje o získání důkazů ve prospěch ICT a telemedicíny. Vláda pověřila NST, aby vypracoval studii o telemedicínských službách a navrhnul doporučení k provádění běžných služeb v krátkodobé a dlouhodobé perspektivě (Normann et al., zpráva v norštině).

27. ledna 2012

14

Národní zdravotnické portály

9

9.1 Úvod Webové portály jsou jednoduše webové stránky, které odkazují na jiné webové stránky nebo informační portály. Úspěšné portály jsou závislé na dostatečném kritickém množství relevantních informací a jsou strukturovány atraktivním způsobem, aby uživatelé hledající konkrétní relevantní informace nejprve navštívili daný portál, a nepoužili k vyhledání údajů jiné informační zdroje. Zdravotní portály mohou využívat automatizované vyhledávací systémy a generovat odkazy na informační zdroje, nicméně u národních portálů eHealth se obvykle očekává, že budou provádět určitou kontrolu kvality k ověření typu zdrojů, s nimiž jsou propojeny. Severské země mají velmi vysoce rozšířený přístup k internetu prostřednictvím osobních počítačů a chytrých telefonů. To znamená, že národní portály jsou přístupné pro většinu populace. Studie hodnotící využití sítě pro zdravotnické informace a služby v severských zemích potvrzují tento předpoklad (nicméně i zde existují některé skupiny, jako například velmi staří lidé, pacienti s těžkým onemocněním a/nebo tělesně postižení občané, které mohou spadat mimo uvedené informační systémy).

9.2 Dánsko Dánsko má pravděpodobně nejvyspělejší portál veřejného zdravotnictví, který umožňuje přístup z jediného místa k informacím souvisejícím se zdravím a ke službám pro širokou veřejnost, pacienty a odborníky. Název portálu je sundhed.dk (sundhed je dánské slovo, které lze přeložit jako „zdraví"). Portál udržuje a provozuje dánská Národní rada zdraví (Sundhedsstyrelsen). Portál Sundhed.dk je klíčovou komponentou dánské strategie eHealth. Jakožto centrální koordinační mechanismus inspiruje nové služby a zadávání nových informačních vstupů a může konstatovat, že přesáhl kritické množství pacientů i odborníků, kteří se podílejí na jeho obsahu. Významnou část úspěchu dánského portálu eHealth tvoří postupný evoluční způsob rozšiřování jeho obsahu. Majitelé konkrétních údajů (tj. obce, regionální zdravotní úřady nebo jiní poskytovatelé informací pro daný portál) vedou a uchovávají základní informace. Každý občan se může přihlásit na základě vlastní osobní identifikace a využít přístup ke svému EHR; dále může získat přehled osob, které využily přístup k jeho záznamům. Tento přehled slouží jako zásadní bezpečnostní mechanismus, který brání zneužití informací ze strany zdravotnických pracovníků, a zajišťuje, aby měl občan k dispozici určitou úroveň kontroly bezpečnostních mechanismů ve zdravotních službách. Vlastnosti – občané Online služby, které jsou k dispozici pro širokou veřejnost: Adresáře jmen a adres ●

Kontaktní informace

●

E-služby v kontaktu s PL (rezervace, prodloužení předpisu, konzultace)

●

Kalendář pro plánování návštěv

●

Srovnání cen, kvality a přístupnosti

Informace o prevenci, léčbě a jejím zvládání ●

Kontaktní informace

●

Lékařské informace (např. informace o ošetření)

●

Informace z nemocničních čekacích seznamů

●

Preventivní medicína

●

Zákony a vyhlášky týkající se zdraví

●

Dialog s jinými pacienty prostřednictvím pacientských online sítí

●

Otestujte se

Přístup k osobním zdravotním údajům ●

Online elektronické zdravotní záznamy z nemocnic

●

Mezioborový elektronický osobní zdravotní profil

27. ledna 2012

15

●

Přehled osobní anamnézy od roku 1977 (seznam kontaktů s nemocnicemi)

●

Online registr dárců orgánů

●

Online Living Will – vyjádření vůle ohledně umělého udržování při životě

●

Můj záznam (umožňuje pacientovi zjistit, které zdravotničtí pracovníci mají přístup k jejich osobním údajům)

Vlastnosti – zdravotničtí pracovníci Online služby, které jsou k dispozici pro zdravotnické pracovníky: Informace pro praktické lékaře (PL) ●

Online lékařská příručka

●

Hledání diagnózy v terminologii ICPC z elektronické zdravotnického programu pro PL

●

Kompletní mezioborový seznam zdravotních a preventivních programů nabízených obcemi nebo nemocnicemi.

●

Informace z nemocničních čekacích seznamů

●

Encyklopedie (Cochrane atd.)

●

Přístup k editaci informací o prezentacích kliniky na portálu.

Pacientské údaje: ●

Online elektronické zdravotní záznamy z nemocnic

●

Mezioborový elektronický osobní zdravotní profil

●

Webový přístup k laboratorním údajům

●

Zpětná vazba týkající léčby a srovnávání údajů o stávajících pacientech s diabetem, atd.

Regionální informace ●

Kontaktní informace (úřady, oddělení, zdravotní personál)

●

Informace o návštěvách v nemocnicích / regionech

●

Preventivní medicína

●

Zdravotní zákony a předpisy

●

Laboratoře a konzultanti

●

Regionální zdravotní zprávy

27. ledna 2012

16

27. ledna 2012

17

Obrázek 3: Snímky obrazovky z webové stránky http://www.sundhed.dk Na předchozí stránce je znázorněna domovská stránka v dánštině. Na této stránce je uvedena domovská stránka v angličtině. Zajímavé je, že portál má stránku vyhrazenou zájemcům, kteří by chtěli zkopírovat a napodobit úspěch dánského portálu (viz obrázek 4).

27. ledna 2012

18

Obrázek 4: Sundhed.dk Může moje země zkopírovat úspěch dánského portálu? V Dánsku je navíc k dispozici další portál ze stránek Národního zdravotního úřadu Sundhedsstyrelsen [sundhedsstyrelsen.dk], který poskytuje podobné soubory informací, ale je mírně formálnější a zaměřuje se spíše na poskytovatele zdravotní péče a úředníky.

9.3 Norsko Úsilí o vytvoření podobného portálu jako v Dánsku nevedlo v norském kontextu ke stejně výraznému úspěchu. Jedním z vysvětlení může být, že norská scéna eHealth je složitější, zahrnuje více středisek a klíčových stakeholderů. Ambice pro národní portál byly nastaveny vysoko, zejména pak v tom, co by měl norský portál eHealth zahrnovat, což podobně jako v Dánsku představuje komplikaci pro postupný evoluční proces vývoje. Nicméně výsledek není vyloženě špatný, protože portál obsahuje pokročilé zdroje informací a služeb, které jsou k dispozici prostřednictvím zdravotních fondů provozujících nemocnice a v ordinacích praktických lékařů. Obecné informace a oficiální letáky jsou zpravidla k dispozici přes portály uvedených organizací. Schůzky lze objednávat on-line. Dále jsou uveřejněny některé kvalitativní parametry, které mají pomoci pacientům s uplatněním jejich práv na volbu nemocnice, která jim poskytne předepsanou léčbu.

27. ledna 2012

19

Obrázek 5: Domovská stránka portálu MinHelse.no Portál Minhelse.no (obrázek 5) umožňuje veřejnosti přístup k poskytovatelům zdravotní péče; hlavní službou portálu je on-line rezervace termínů pro návštěvy zdravotnických zařízení. Na hlavní stránce můžete kliknout na mapu a najít poskytovatele ve vašem regionu. Portál dále nabízí odkazy na jiný portál pro výběr rodinného lékaře [PL] a na portál pro výběr nemocnice, pokud je uživatel odeslán ke specialistovi. Volba nemocnice, která provede předepsané služby, je součástí práv pacientů.

27. ledna 2012

20

Obrázek 6: Portál Fritt Sykehusvalg http://www. frittsykehusvalg.no Obrázek 6 ukazuje, že aktuální čekací doba na MR vyšetření (aktualizované datum v prvém sloupci) pro elektivní případy na Severonorské univerzitní nemocnici (UNN HF, Tromso) činí 28 týdnů, zatímco nemocnice v Hammerfestu má pouze 4 týdenní čekací list.

27. ledna 2012

21

Obrázek 7: Portál pro regionální zdravotní fond Helse Nord Obrázek 7 znázorňuje snímek obrazovky z portálu regionálního zdravotního fondu Helse Nord. Všimněte si, že zdravotní fondy a nemocnice, které jsou za vše odpovědné, jsou přítomny na Facebooku a na Twitteru. Další zajímavosti je, že v tomto regionu je většina informací k dispozici také v sámštině (přístup přes odkaz Sámegillii v horní části obrazovky), protože se jedná o úřední jazyk, kterým hovoří původní obyvatelé regionu – Sámové.

27. ledna 2012

22

10 Norské registry Norsko má k dispozici řadu národních registrů, které hrají zásadní roli pro zachování transparentnosti a odpovědnosti. Tyto registry dosáhly dostatečného počtu informací a přispěvatelů a mohou proto spravovat evidované informace pro společnost spolehlivě a využitelným způsobem. Pro účely tohoto dokumentu se zaměříme na tři z uvedených registrů a jejich role ve vztahu ke službám eHealth: Norský registrační úřad pro zdravotní personál [SAFH], Norskou agentura pro zabezpečování jakosti ve vzdělání [NOKUT] a Brønnøysundské registrační středisko (BRC).

10.1 Norský registrační úřad pro zdravotní personál (SAFH) SAFH je týdně aktualizovaný registr zdravotnických pracovníků, kteří mají oprávnění nebo povolení pracovat v Norsku na pozici zdravotnického pracovníka. Tento registr je využíván zdravotními organizacemi k ověření, zda má osoba žádající o práci v dané organizaci odborné oprávnění a licenci, požadovanou pro danou pracovní náplň. Oprávnění a role lze rovněž použít k definování úrovně přístupu zdravotnického pracovníka do nemocničního informačního systému (HIS). Údržba registrů a kontrola správnosti se provádí ve spolupráci s profesními svazy a organizacemi. Zajištění správných mechanismů a procesů pro nápravu chyb je zásadním předpokladem pro úspěch registru, protože případné chyby nebo nesprávné údaje v SAFH mohou mít potenciální dopad na zdravotnické pracovníky hledající nová pracovní místa a pozice i na zaměstnavatele. SAFH zveřejňuje výroční statistiky a přehledy o počtech registrovaných odborníků v každé skupině zdravotnických pracovníků. Tyto informace jsou využívány organizacemi, politiky a médii k posuzování stávajících trendů a stavů a k plánování směrů a úrovně vzdělávání budoucích odborníků v oblasti zdravotních služeb. Úřad SAFH je ve vlastnictví Norského ředitelství pro zdravotnictví a spadá do působnosti Ministerstva zdravotnictví. Odkaz: http://www.safh.no

10.2 Norská agentura pro zabezpečování jakosti ve vzdělávání (NOKUT) “NOKUT – Norská agentura pro zabezpečování jakosti ve vzdělávání - je nezávislá odborná vládní agentura, která přispívá k zabezpečování a zlepšování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání a terciárního vyššího odborného vzdělávání. Mezi hlavní úkoly NOKUT patří vysokoškolské vzdělávání v zahraničí a v Norsku. ●

NOKUT provádí kontrolu kvality a stimuluje rozvoj kvality výuky na norských univerzitách, vysokých školách a vyšších odborných školách v rámci terciárního odborného vzdělávání.

●

NOKUT uznává zahraniční vysokoškolské vzdělání na základě žádosti podané jednotlivcem a poskytuje informace držitelům zahraničních kvalifikací o různých norských mechanismech uznávání a schvalování zahraničních kvalifikací.

Prostřednictvím své činnosti se NOKUT snaží udržet důvěru společnosti v kvalitu norského vysokoškolského a terciárního vyššího odborného vzdělávání a uznávaných zahraničních vysokoškolských kvalifikací. Úřad NOKUT byl založen v roce 2003 jako součást právních předpisů týkajících se reformy kvality vysokoškolského vzdělávání. Oblasti odpovědnosti a provozní mechanismy úřadu NOKUT jsou upraveny v norském zákoně o vysokých školách a vyšších odborných škol, v zákoně o terciárním odborném vzdělávání a v souvisejících předpisech vydaných norským Ministerstvem školství a výzkumu. NOKUT je odborně nezávislým úřadem, to znamená, že jím vydané akreditace a uznaná rozhodnutí nemohou být zrušeny ministerstvem. NOKUT stanovuje obecné požadavky pro registraci zdravotnických profesí a informuje o profesích, které jsou podle norské klasifikace ekvivalentních z hlediska úrovně a pracovní náplně. Jedinci, které hledají zaměstnání v norské zdravotní organizaci, zdravotních službách nebo dalších registrech, jako je SAFH, používají informace a služby z úřadu NOKUT." [sic] http://nokut.no/en/About-NOKUT/.

10.3 Brønnøysundské registrační středisko Brønnøysundské registrační středisko [BRC] vyvíjí a spravuje několik nejdůležitějších registrů v Norsku, a některá klíčová elektronická řešení pro přístup k jiným veřejným službám a k programu elektronických služeb pro občany eCitizen. Jde o vládní orgán spadající pod ministerstvo obchodu a průmyslu. Hlavní službou BRC je portál Altinn (Altinn je složenina ze dvou slov, která doslovně znamenají „vše" a „zadat“], který poskytuje společnostem i soukromým osobám elektronickou metodu pro podávání formulářů a přístup k informacím. Brønnøysundské registrační středisko poskytuje služby a registry pro:

27. ledna 2012

23

●

Společnosti a obchodí podniky o Klíčové informace o Vlastníci o Firemní profily o Adresy o Klíčové informace týkající se roční účetní závěrky a auditních zpráv o Závazky a odpovědnost

● ● ● ●

Kdo jsou registrovaní majitelé majetku, společností, atd. Je movitý majetek zatížen registrovanou hypotékou? Klíčové informace týkající se prodeje nebo nákup movitého majetku U BRC jsou k dispozici roční účetní a auditorské zprávy a souhrny informací pro veřejnost. Na většinu registrovaných společností a podniků se vztahují zákony, které vyžadují předkládání roční účetní závěrky a zprávy o auditu. Registr bude ukazovat, zda společnost jedná v souladu s předpisy. Konkurzy a povinné likvidace Řešení manželských sporů

● ●

BRC hraje širokou a důležitou roli v obchodě a ve společnosti obecně.

27. ledna 2012

24

11 Doporučení NST ohledně vývoje roadmapy pro implementaci služeb elektronického zdravotnictví (eHealth) 11.1 Úvod Doporučení NST jsou založena na diskusi v předchozích kapitolách a na předběžné informaci o sadě nástrojů WHO / ITU eHealth Roadmap Toolkit (dosud nevydána). Hodnotili jsme trojfázovou strukturu sady nástrojů WHO / ITU eHealth Toolkit, ale vytvořili jsme vlastní seznam obsahů pro jednotlivé fáze, a zároveň jsme sledovali toolkit, abychom zajistili, že naše doporučení budou v souladu s doporučeními v toolkitu, až bude vydán v pozdějším období roku 2012. Trojfázový model začíná přípravnou fází (Fáze 1), která má poskytnout platformu pro procesy potřebné ke skutečné realizaci služeb eHealth v České republice. Úkolem hlavní činnosti v této fázi je zajistit společné pochopení současného stavu, identifikovat stakeholdery a definovat některé cíle související se zdravím a problémy, které se mají zlepšit službami eHealth. Druhá fáze (Fáze 2] spočívá ve specifikaci akčního plánu nebo raodmapy pro krátkodobé a dlouhodobé cíle, zatímco třetí fáze (Fáze 3] spočívá v monitorování a řízení aktuálních implementačních procesů definovaných ve druhé fázi. Doporučená literatura: Danish telemedicine strategy draft 2012-2015: National Sundheds-IT, Sundhedsstyrelsen

11.2 Fáze 1: Ustavení platformy 1.

USTAVENÍ PRACOVNÍ SKUPINY PRO E-HEALTH S JEDNOZNAČNÝM MANDÁTEM 

Pracovní skupina má být multidisciplinární a měla by zahrnovat jak zdravotnické tak i technické pracovníky



Pracovní skupina by měla obdržet jasný mandát, pokud jde o předmět a trvání přidělené práce.



V mandátu by měly být uvedeny očekávané výstupy pracovní skupiny

Příklad 8 “Česká pracovní skupiny pro eHealth (CeTF) obdržela následující mandát: Skupiny musí být sestaveny ze 2 zdravotnických pracovníků se zkušenostmi z oblasti odborných služeb, 2 zdravotnických pracovníků se zkušenostmi v oblasti služeb pro praktické lékaře, 2 ICT specialistů a z 1 tajemníka / organizačního pracovníka jmenovaného Ministerstvem zdravotnictví. Tajemník je povinen svolávat schůze a zasílat hlášení ministerstvu. Očekává se, že pracovní skupina CeTF uskuteční X zasedání a jinak přispěje Y hodinami dalších prací. Členové se setkávají jako fyzické osoby a nikoli jako zástupci specifických organizací nebo zvláštních zájmů. Finanční prostředky na účast v pracovní skupině CeTF poskytuje XXXXX. Očekávané výstupy jsou: 1) Krátká zpráva shrnující problémy, kterým budou čelit české zdravotní služby v perspektivě 3 - 5 let, a dále v perspektivě 10 – 20 let, s důrazem na služby, které mohou být relevantní pro služby eHealth. 2) Zpráva definující klíčové stakeholdery, sdružené do skupin stakeholderů, kteří mohou aktivně přispět k rozvoji služeb eHealth resp. kteří jsou uživateli služeb eHealth nebo jsou těmito službami jinak ovlivněni, a proto by měli být informováni o pokroku v implementaci eHealth. 3) Zpráva o stávající infrastruktuře, která je dostupná pro české zdravotní a pečovatelské organizace, uvádějící přehled informačních systémů v provozu, přístup k internetu nebo jiným infrastrukturám, úroveň zabezpečení takového přístupu, a identifikaci kontaktních osob.“

2.

Hodnocení existujících problémů ve zdravotnictví 

Hodnocení by mohlo být provedeno v rámci mandátu pracovní skupiny nebo v rámci samostatného procesu.



Prioritní seznam problémů ve zdravotnictví, které by mohly mít význam ve spojení s rozvojem služeb eHealth.



Měl by být k dispozici proces, který by umožnil informovat o tomto seznamu různé stakeholdery a budoucí uživatele

27. ledna 2012

25

Příklad 9 Kanadská strategie eHealth pro stát Ontario identifikovala jako zvláště důležité následující služby: management diabetu, management farmaceutické léčby a monitorování čekacích dob. Izraelský rozhovor odhalil silné znepokojení nad problémy vyplývajícími z demografických změn a řešil, jak by mohlo použití lCT pomoci při řešení tohoto problému. V Norsku a Dánsku byl identifikován široký soubor problémů a k dispozici je konstantní proces, který umožňuje revidovat a identifikovat nové problémy, tak jak jsou diskutovány v různých komunitách. Teleradiologie je v mnoha zemích vysoce využívanou službou, která slouží jako osvědčený prostředek pro dosažení úspěchu v mnoha různých organizačních modelech, např. u centralizovaných služeb s centrem pro radiologii nebo u organizací využívajících cyklické algoritmy, kde různá centra sdílejí a střídavě využívají služby radiologa.

3.

4.

Proveďte analýzu stakeholderů a definujte role a jak a kdy by se měl každý stakeholder zapojit 

Analýza stakeholderů se může snadno stát velmi komplikovaným úkolem, pokud se úroveň detailů vymkne zpod kontroly. Přesto však doporučujeme hodnotit jednotlivé typů stakeholderů a jejich role v dalších fázích implementace eHealth. Zde je velmi důležité vytvořit informační plán a identifikovat, jak se plány pro eHealth dostávají ke stakeholderům, aby mohli být obeznámeni s danými procesy a s tím, co mohou od tohoto procesu očekávat.



Dále je důležité rozdělit stakeholdery do skupin podle jejich role a podle toho, v jakém stadiu a v jaké činnosti jsou jejich role uplatňovány.



Je třeba identifikovat, informovat a zapojit partnery z daného odvětví a významné hybatele.

Hodnocení infrastruktur a informačních systémů 

Je třeba identifikovat a vyhodnotit přístup ke společné infrastruktuře a k systémům používaným pro podporu infrastruktur, aby byly získány základní informace pro případné akce týkající se technických potřeb a možností.

Příklad 10 V rámci hodnocení zdravotní péče v severním Norsku NST identifikovalo kontaktní osobu v každé nemocnici daného regionu. Kontaktním osobám byly pravidelně předkládány dotazníky s cílem získat informace o rozvoji infrastruktury v oblasti telemedicíny, o přítomných problémech a o dostupném vybavení. V průběhu několika let se tento výzkum stal cenným zdrojem informací o systémových problémech v daném regionu. Tyto informace se ukázaly jako důležitý prostředek pro identifikaci zdrojů některých hlášených technických problémů. Dostupná databáze například přesvědčila dodavatele konferenční jednotky (MCU), že daný problém ve skutečnosti není způsoben chybou uživatele, ale konfiguračním problémem MCU jednotky. Do všech nemocnic v regionu je každoročně distribuován aktualizovaný katalog, který slouží jako významný koordinační a motivační mechanismus a jako důležitý dokument pro měření rozvoje a vývoje telemedicínských systémů a systémů eHealth.

5.

Ustavte mechanismy se společným základem (workshopy a semináře) 

Národní a regionální úroveň

27. ledna 2012

26

Příklad 11 V Kanadě (BC) byla ustavena speciální organizace s cílem koordinovat proces implementace eHealth služeb v regionu a odpovědnost v tomto bodě byla definována jako jeden z úkolů stanovených pro tuto organizaci. V Izraeli se používaly semináře a workshopy jako společný informační základ mezi zdravotními fondy a ministerstvem. V Norsku se důležitým koordinačním mechanismem staly národní a mezinárodní konference a společné projekty a národní reformy. Dánsko má k dispozici silný koordinační mechanismus v centralizované organizaci vývojových procesů.

6

Vytvořte společnou vizi pro eHealth 

Výzkumná literatura zabývající se oblastí eHealth a telemedicíny často popisuje odpor lékařů a správců vůči změnám a využití telemedicíny a elektronického zdravotnictví. Je důležité být připraven na odpor a skepticismus. Informace a jasné společné cíle jsou užitečné z hlediska vytváření podpory pro změny.



Zavádění eHealth služeb vyžaduje spolupráci mezi různými profesemi a stakeholdery s různými zájmy a cíli.

11.3 Fáze 2: Vytvořte akční plán / roadmapu Druhá fáze zahrnuje přípravu komplexního akčního plánu s roadmapou, který zahrnuje časový harmonogram pro dosažení cílů akčního plánu. V rámci cílů akčního plánu je třeba definovat dobře srozumitelné a měřitelné milníky. 1. Krátkodobé a dlouhodobé cíle 



Vedení: ●

Je třeba realizovat strategické vedení a stanovení pozic / zakotvení na všech úrovních, tj. na národní, regionální a místní úrovni. Tímto způsobem bude zabezpečena realizace procesu implementace eHealth a konsolidace eHealth v rámci rutinních služeb.

●

Sektor zdravotní péče zahrnuje různé hráče, kteří mají odpovědnost za investice, vývoj a management informačních a komunikačních technologií (ICT). Strategické vedení a definování pozic / zakotvení na všech úrovních umožňuje častější a simultánní upřednostnění a realizaci, a tím brání fragmentaci a tvorbě izolovaných oblastí v ICT.

Infrastruktura: ●



Vytvořte národní platformu pro elektronickou integrovanou péči v sektoru zdravotnictví – tj. dálnici, která slouží jako síť pro elektronickou komunikaci a služby.

Implementace standardů: ● ●

Různé technologické aplikace a chybějící normy (mimo jiné např. definice, normy, kódy, klasifikace a terminologie) brání interakcím, a to jak v rámci dané organizace, tak i mezi různými organizacemi. S ohledem na elektronické interakce berte v potaz následující potenciální slabiny: ■ Nedostatečná komplexita: ● Práce může být charakterizována přístupem „zdola nahoru“ ● Národní úřady mohou postrádat pevný základ pro vytvoření strategických voleb v dané oblasti. ■ Neadekvátní implementace: Mnohé z vypracovaných standardů nemusí být plně uplatňovány v praxi. Tento stav může být částečně způsoben nízkou informovaností o daných standardech nebo jejich špatným pochopením a částečně tím, že používání standardů je dobrovolné

27. ledna 2012

27

■

■ 



Je zapotřebí financování: ●

Vývoj a implementace služeb eHealth vyžaduje investice do infrastruktury a rozvoje technických systémů a řešení. Kromě toho vznikají významné náklady ve zdravotnických organizacích během jednotlivých fází implementace a při vývoji nových pracovních postupů.

●

Některé struktury financování považují změny spočívající v přijetí služeb a postupů eHealth jednoduše za součást práce na zdokonalování účinnosti a využitelnosti zdrojů, které mají být použity k financování, zejména prostřednictvím očekávaných přínosů vyplývajících ze zdokonalování pracovních postupů a z lepšího využití zdrojů, existují však i náklady, které svým rozsahem nebo rizikem převyšují rámec, jež mohou samotné zdravotnické organizace zvládnout. Proto mohou být zapotřebí další způsoby financování

Legislativa: ●

Stávající legislativa a její uplatňování může narušovat účinnou výměnu informací. V důsledku odlišného používání pojmů a technologických a organizačních změn ve zdravotních službách je zapotřebí objasnit právní předpisy. ■



Příklad: Stávající právní úpravy a předpisy v Norsku týkající se zabezpečení a ochrany dat mohou přispívat ke zpomalení rozvoje a implementace ICT ve zdravotnictví. V důsledku této situace byl přepracován zákon o systémech evidence zdravotních údajů (Helseregisterloven) v tom smyslu, že v rámci ukládání informací lze vytvořit hlavní záznam, který je k dispozici v kritických situacích při ohrožení života pacienta.

Problémy ve zdravotnictví: ●

Hodnocení existujících problémů ve zdravotnictví. ■



Chybně vypracované pojmy standardů: Rozdíly v definicích hlavních pojmů vedou k chybám a nedorozuměním při vytváření statistik a při elektronických interakcích. Pro nápravu tohoto problému je třeba vypracovat seznamy definic, včetně plánů na realizaci nezbytné údržby seznamů a plánů na aktualizaci definic v jiných seznamech. Nedostatečná koordinace mezi verbálními definicemi pojmů a jejich technickou realizací

Vytvořte si seznam problémů ve zdravotnictví s vyznačením priorit, které mohou mít význam z hlediska rozvoje služeb v oblasti eHealth

Organizační záležitosti: ●

Definujte závazky a odpovědnosti na úrovni vrcholového managementu. Nové formy spolupráce a zavádění nových systémů závisí na ochotě provádět změny, přizpůsobovat a měnit organizaci a její rutinní postupy a rozvíjet odborné schopnosti pracovníků.

2.

Specifické akční body a milníky

3.

Specifikace rolí a výstupů každého stakeholdera

11.4 Fáze 3: Management implementace 1.

Určete nástroje (ukazatele), které se budou používat k měření průběhu a výsledků implementace eHealth

2.

Iniciujte výzkumné projekty, které budou sledovat implementační procesy s cílem identifikovat a objasnit vzniklé problémy a úspěchy

27. ledna 2012

28

12 Přílohy Příloha 1: Definice eHealth Příloha 2: Klíčové prvky z dokumentů a rozhovorů Příloha 3: Dotazník týkající se implementace eHealth

27. ledna 2012

29

13 Literatura Ash, J. S., M. Berg, et al. [2004]. "Some Unintended Consequences of Information Technology in Health Care: The Nature of Patient Care Information System-related Errors." Journal of the American Medical Informatics Association 11(2): 104-112. Bellika, J. G., M. A. Johansen, et al. [2008]. "Eight Challenges for Developing Telemedicine Applications." The Journal on Information Technology in Healthcare 6(4): 295-302. Berg, M. (2001). "Implementing information systems in health care organizations: myths and challenges." International Journal of Medical Informatics 64:143-156. Christensen, C. M., R. Bohmer, et al. (2000). "Will Disruptive Innovations Cure Health Care?" Harvard Business Review. Coiera, E. (2004). "Four rules for the reinvention of health care." BMJ 328:1197-1199. Cooper, A. (2000). The Inmates are Running the Asylum. Eysenbach, G. (2001). "What is e-health?" J Med Internet Res 3(2). Grudin, J. (1994). "Eight Challenges for Developers." Communications of the ACM 37(1): 93-105. Hasvold, P. E. and J. Scholl (2011). "Flexibility in Interaction: Sociotechnical Design of an Operating Room Scheduler." Int J Med Inform 80(9): 631-645. Wootton, R., J. Craig, et al., Eds. (2006). Introduction to Telemedicine. telemedicine and e-health, Royal Society of Medicine Press. OECD eGovernment Studies, Preliminary Copy, ”Denmark, Efficient e-Government for Smarter Public Service Delivery, 3 June 2010 Seniorlnspect, CleverTech, www.clevertech.cz WHO, Global Observatory for eHealth, “Czech Republic”, 2006 WHO-ITU, National eHealth Strategy toolkit, unpublished, available February 2012 Wootton, R., J. Craig, et al., Eds. (2006). Introduction to Telemedicine. telemedicine and e-health, Royal Society of Medicine Press. Dyb, K. (2011). Bruk/ikke bruk av Telemedisin I svangerskaps- og fødselsomsorgen, Norsk Tidsskrift for Helseforskning 2011 (2). Norské strategie More Health for each bIT - Information technology for a better healthcare service, Action Plan 1997-2000

27. ledna 2012

30

S@y Yes - Electronic Cooperation in the Health and Social Sector, Governmental Measurement Plan 2001- 2003 Te@mwork 2007 - Electronic Cooperation in the Health and Social Sector, National Strategy 2004 - 2007 for Norway Te@mwork 2.0 - National Strategy for Electronic Cooperation in the Health- and Care Sector, Strategyplan 2008 2013 Podpůrné plány: National Health Plan for Norway [2007-2010] vi går ikke gjennom denne]] The Coordination Reform - Proper treatment at the right place and the right time, Report No. 47 (2008-2009) to the Storting (parliament) Activity plan for eHealth 2011-2013, draft, 20.1.2011 Dánské strategie Regionernes Sundheds-it, ”Telemedicinstrategi 2011”, Pejlemærke nr.5, Juni 11, Version 1.1 Regeringen/KL/Danske Regioner, ”Den digitale vej til fremtidens velfærd, den fællesoffentlige digitaliseringsstrategi”, August 2011

Danish telemedicine strategy draft 2012-2015: National Sundheds-IT, Sundhedsstyrelsen. Kanadské strategie National Library of Canada Cataloguing in Publication Data, BC eHealth Steering Committee, eHealth strategic framework for British Columbia, November 2005 Information Technology Association of Canada, Sarah Kramer, Ontario´s eHealth Strategy Breakfast, March 31, 2009

27. ledna 2012

31