Doplňky stravy u dětí předškolního věku

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝCHOVY KE ZDRAVÍ

Doplňky stravy u dětí předškolního věku Bakalářská práce

Brno 2014

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

PhDr. Mgr. Leona Mužíková, Ph. D.

Thea Anna Hawigerová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené prameny v seznamu literatury a internetových zdrojů. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 23. listopadu 2014

….………………………………….

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému příteli a rodině za podporu, kterou mi věnovali při celém mém průchodu studiem. Také kolektivu vyučujících, se kterými jsem se během studií setkala a kteří mě povzbuzovali k dalším krokům na akademické půdě. A hlavně PhDr. Mgr. Leoně Mužíkové, Ph. D. za odborné vedení bakalářské práce, cenné rady, lidský přístup a ochotu hledat řešení při vzniklých problémech. Thea Anna Hawigerová

Anotace Bakalářská práce s názvem Doplňky stravy u dětí předškolního věku pojednává o momentální situaci podávání výživových suplementů v českých rodinách, které mají za členy rodiny dítě ve věku od 3 do 6 let. Práce obsahuje nezbytné informace o doplňcích stravy všeobecně, legislativní ukotvení v České republice a Evropské unii a vliv reklamy na podávání doplňků stravy dětem. Dále uvádí informace o vyvážené stravě dětí předškolního věku. Výzkumná část se zaobírá motivy rodičů k podávání doplňků dětem a vhodnost jejich podávání z pohledu dětského lékaře.

Abstract The bachelor's thesis named Dietary supplements in a diet of pre-school children deals with present situation of administrating of dietary supplement to a pre-school children in czech families. This work contains necessary information about dietary supplements in general, issues of legislation and the influence of an advertisement on parents of pre-school children. Also it includes information about well-balanced diet of pre-school children. Research is focusing on motives of the parents for serving their children dietary supplements and the perspective of a pediatrician on the rightness of doing so.

Klíčová slova doplňky stravy, předškolní věk, vyvážená strava, zdraví, rodiče, pediatr

Key words dietary supplements, preschool age, well-balanced diet, health, parents, pediatrician

Obsah Úvod.................................................................................................................................7 1 Vymezení pojmů.............................................................................................................8 1.1 Doplňky stravy........................................................................................................8 1.2 Léčivo.....................................................................................................................8 1.3 Potraviny nového typu (PNT).................................................................................9 1.4 Funkční potraviny.................................................................................................10 1.5 Potravinové doplňky.............................................................................................10 2 Doplňky stravy a jejich dělení......................................................................................13 2.1 Doplňky stravy......................................................................................................13 2.2 Užívání doplňků stravy.........................................................................................13 2.3 Dělení doplňků stravy...........................................................................................15 3 Legislativa....................................................................................................................18 3.1 Právní předpisy Evropské unie.............................................................................18 3.1.a Další nařízení a směrnice legislativy Evropské unie.....................................19 3.2 Právní předpisy České republiky..........................................................................19 4 Reklama na doplňky stravy..........................................................................................22 4.1 Zákon o regulaci reklamy.....................................................................................22 4.2 Nejčastější porušování zákona v reklamě.............................................................24 4.3 Vliv reklamy.........................................................................................................25 5 Doplňky stravy a výživa u dětí předškolního věku......................................................26 5.1 Vyvážená strava.....................................................................................................26 5.2 Potravinová pyramida...........................................................................................27 5.2.a 1. úroveň pyramidy (obiloviny, rýže, těstoviny, pečivo)...............................28 5.2.b 2. úroveň pyramidy (zelenina, ovoce)...........................................................29 5.2.c 3. úroveň pyramidy (mléko, mléčné výrobky, ryby, maso, vejce, luštěniny)29 5.2.d 4. úroveň pyramidy = cukry, tuky.................................................................30 5.2.e Pitný režim....................................................................................................31 5.3 Zásady správné výživy..........................................................................................31 5.4 Doplňky stravy u dětí předškolního věku.............................................................33 5.4.a Vitaminy........................................................................................................33 5.4.b Minerální látky..............................................................................................35 5.4.c Jiné doplňky stravy........................................................................................36 6 Výzkumná část - podávání doplňků stravy dětem předškolního věku.........................38

6.1 Cíle výzkumné sondy............................................................................................38 6.2 Metodika výzkumného šetření..............................................................................39 6.3 Výsledky výzkumu...............................................................................................40 6.3.a Dotazník pro rodiče dětí předškolního věku.................................................40 6.3.b Strukturovaný rozhovor s lékařem................................................................50 6.3.c Lékárny..........................................................................................................56 6.4 Diskuze.................................................................................................................57 6.4.a Vyvážená strava.............................................................................................57 6.4.b Podávání doplňků stravy...............................................................................58 6.5 Vyhodnocení výzkumných otázek........................................................................60 6.5.a Výzkumná otázka č. 1...................................................................................60 6.5.b Výzkumná otázka č. 2...................................................................................60 6.5.c Výzkumná otázka č. 3...................................................................................61 7 Doporučení pro rodiče a učitele....................................................................................62 7.1 Desatero podávání doplňků stravy dětem.............................................................62 Závěr...............................................................................................................................63 8 Zdroje............................................................................................................................65 8.1 Bibliografické zdroje............................................................................................65 8.2 Elektronické zdroje:..............................................................................................66 9 Přílohy..........................................................................................................................69

Úvod Dvacáté první století se zaměřuje na zdraví člověka, ať už psychické, nebo fyzické. Lidé se pomalu učí o sebe více starat a dbát na důsledek svých činů. Bohužel pro takové rozhodnutí je nutné vymezit nemalé množství času, kterého v dnešní uspěchané době není nazbyt. Proto doplňky stravy čím dál tím více nachází místo v moderním pojetí správné vyvážené stravy. Trh je neustále obohacován o nové suplementy, které lidskému organismu chybí. V lékárnách a dokonce i v obchodech s potravinami můžeme najít nepřeberné množství potravinových preparátů. Novodobý marketing je silně zaměřený na prodej léčiv a nutraceutik. I díky těmto faktorům se zboží stává lehce dostupným a trendu požívání tabletek proto propadá více dospělých jedinců. Jak se ale trh pro dospělé postupně plní, farmaceutické společnosti hledají díry v tržní poptávce, které by mohly vyplnit. Do popředí se tudíž dostává dětská klientela. Děti a jejich rodiče jsou masírovaní reklamou a v moderních rodinách se stávají nutraceutika určitým standardem správné výživy. Práce se zaměřuje na problematiku užívání doplňků stravy u dětí, konkrétně v předškolním věku. Zkoumáním motivů rodičů a rozhovorem vedeným s dětským lékařem vznikne jasný obraz toho, co stojí za podáváním suplementů dětem, jestli se takto činí pod odborným dohledem lékařů a zda-li je takový počin vůbec žádoucí. Závěr ulehčí učitelům a rodičům rozhodování, zda se k variantě stravy doplněné o výživové preparáty uchýlit nebo se jí naopak vyhnout. Teoretická část se zaobírá přiblížením souborů jevů týkajících se prodejem a užíváním doplňků stravy. Nalezneme zde i současnou legislativní úpravu k dané tématice, dělení nutraceutik, rizika při užívání a v neposlední řadě, jak jejich užívání působí na lidský organismus. Výzkumná část shrnuje podávání a užívání potravinových suplementů v praxi a to pomocí dotazníkového šetření v rodinách s dětmi předškolního věku a řízeného rozhovoru s odborníkem této problematiky. Na základě vyhodnocení výsledků můžeme pozorovat reálné motivy rodičů a jasné vyjádření lékaře k užívání preparátů dětmi.

7

1 Vymezení pojmů

1.1 Doplňky stravy Doplňky stravy řadíme pod kategorii potravin kterou nejčastěji nalezneme ve formě kapslí, prášků, tablet či sirupů.

Jsou to přípravky, které obsahují vyšší

koncentraci minerálních látek, stopových prvků a vitaminů než běžné potraviny a jsou určeny k přímé spotřebě. Díky tomu by měly být užívány k doplnění vyvážené stravy člověka v případě, že ze své výživy nepřijme veškeré nutné živiny. Zároveň jsou doplňky vyráběny za účelem příznivě ovlivňovat zdravotní stav člověka. Neslouží ale k léčbě či prevenci.1 Legislativu týkající se doplňků stravy můžete najít v kapitole 3 Legislativa.

1.2 Léčivo Za léčiva považujeme léčivé látky, léčivé přípravky nebo jejich směsi, které jsou určené k pozitivnímu působení na zdraví člověka nebo zvířete. Léčivé látky můžeme definovat jako látky obsažené v léčivých přípravcích. Je to ta část léku, která je zodpovědná za jeho účinky (farmakologický, imunologický, metabolický). Léčivé přípravky definuje zákon o léčivech a to následovně: (1) Léčivým přípravkem se rozumí a) látka nebo kombinace látek prezentovaná s tím, že má léčebné nebo preventivní vlastnosti v případě onemocnění lidí nebo zvířat, nebo b) látka nebo kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo podat lidem, nebo použít u zvířat či podat zvířatům, a to buď za účelem obnovy, úpravy či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku, nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy.2

1 2

Zákon č. 110/1997 Sb.: o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů. 19.5.1997. Zákon č. 378/2007 Sb.,: o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů. 31.12. 2007.

8

Veškeré léčivé přípravky prochází před uvedením na trh registračním řízením, kde se posuzuje jeho kvalita, účinnost a bezpečnost. Jejich účinnost musí být podložena klinickými testy, které jsou závěrem výzkumů a klinických hodnocení. Zde se taktéž vyhodnocují vedlejší účinky daného přípravku. V České republice je schvalování a kontrola léčiv kompetencí spadající pod Státní ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

1.3 Potraviny nového typu (PNT) Potraviny nového typu nebo složky potravin nového typu se nazývají potraviny, které se do dne 15. 5. 19973 neužívaly ve větší míře na území jakéhokoliv členského státu Evropské unie bez ohledu na datum přistoupení k Evropské unii. Do této skupiny přiřazujeme potraviny získané z exotických rostlin a živočichů. Dále suroviny upravené vyspělým technologickým postupem, kde se používá nanotechnologie či technologie genetického inženýrství. Proto zde můžeme řadit i potraviny složené z mikroorganismů a geneticky modifikované potraviny (GMF). 4 Veškeré potraviny nového typu prochází schvalovacím procesem, kde se posuzuje jejich nezávadnost a bezpečnost. Úřad zodpovědný za kontrolu nových potravin pro Českou republiku je Ministerstvo zdravotnictví ČR, vykonavatelem pak Státní zdravotní ústav. Při každé žádosti o schválení uvedení potraviny nového typu na trh se taktéž zasílá kopie Evropské komisi. Dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 jsou potraviny nového typu definovány jako potraviny spadající do některé z daných skupin: 

potraviny obsahující novou nebo úmyslně modifikovanou základní molekulární strukturu



potraviny, sestávající z mikroorganismů, hub nebo řas, nebo jsou z nich izolovány



potraviny sestávající nebo izolované z rostlin nebo živočichů, s výjimkou rostlin nebo živočichů získaných tradičním postupem šlechtění nebo chovu nebo rozmnožování, a které jsou považovány za zdravotně nezávadné

3 4

den vstupu účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/1997 BAUMANN, Michal. Doplňky stravy [online]. 2009 [cit. 2014-11-24]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Tomáš Pruša. Dostupné z: .

9



potraviny vyrobené dosud nepoužívanými technologickými postupy, které vedou k významným změnám ve struktuře potraviny nebo složení, ovlivňující jejich výživovou hodnotu, metabolismus nebo obsah nežádoucích látek5

1.4 Funkční potraviny Za funkční potravinu považujeme potravinu, která je obohacena o přidanou hodnotu. Tuto přidanou hodnotu můžeme získat různými postupy: 

úprava receptury původní potraviny tak, aby obsahovala větší množství významných látek podporující zdraví konzumenta



zvýšení množství významných látek v potravině dosažené zemědělským šlechtěním



přídavek přírodních látek do původní potraviny (např. probiotika, prebiotika, antioxidanty)



přídavek uměle vytvořených látek (např. vitamin C, E)6 Jedná se o druh potravin, které mají mít pozitivní vliv na zdraví konzumenta.

Neslouží k léčbě, ale k prevenci. Jsou určeny ke každodenní konzumaci a jejich účinek se projeví až po několikaměsíčním pravidelném přijmu. Pojem funkční potraviny je pro legislativu České republiky neznámý.

1.5 Potravinové doplňky Potravinové doplňky jinak známé jako potravní doplňky či nutraceutika jsou výživové látky přidávané do potravin za účelem zlepšit jejich nutriční či biologickou hodnotu. Především se jedná o specifické vitaminy, minerální látky, stopové prvky, enzymy, aminokyseliny, mastné kyseliny, vlákninu a extrakty z léčivých rostlin.7 Je tedy chybné používat častou záměnu potravní doplněk a doplněk stravy. Doplněk stravy je totiž potravina s vysokým obsahem potravních doplňků. 5 6 7

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97: o nových potravinách a nových složkách potravin. In: Sborník nařízení Evropského parlamentu a Rady ES. 27. ledna 1997. ZÍMA, Petr. Funkční potraviny [online]. 2007 [cit. 2014-11-30]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Iva Hrnčiříková. Dostupné z: . OPLETAL, Lubomír. Přírodní látky a jejich biologická aktivita. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2011, 378 s. ISBN 978-802-4618-845.

10

Zákon definuje potravní doplňky takto: Pro účely tohoto zákona se rozumí i) potravními doplňky nutriční faktory (vitaminy, minerální látky, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny a další látky) s významným biologickým účinkem8

POTRAVINY

FUNKČNÍ DOLPŇKY POTRAVINY STRAVY

POTRAVNÍ DOPLŇKY

VÝZNAM

Příjem energie a živin Prevence výživou

Podpůrný, preventivní, energetický, doplňující běžnou stravu

EFEKT

Dlouhodobý

Dlouhodobý

Středně až Středně dlouhodobý dlouhodobý

PŮSOBENÍ

Širokospektrální

Specifické

Cílené

Plná

Plná, rizika

NEZÁVADNOST Plná

LÉČIVA

Biologicky Léčba nemocí aktivní (bioaktivní) látky, které se přidávají do funkčních potravin nebo doplňků stravy až Okamžitý

Látky významným biologickým účinkem

s Cílené

bez Plná, bez rizika

Vedlejší účinky přípustné

PŘÍKLADY

Mléko, mouka, sýry, Zakysané Vitaminy, maso mléčné minerální výrobky látky, stopové obohacené o prvky, bylinné laktobacily extrakty

Kyselina Antibiotika, askorbová, analgetika, methionin, laktát antihistaminika zinku

DOZOROVÉ ORGÁNY

Státní zemědělská a SZPI potravinářská inspekce (SZPI), Státní veterinární správa

Státní zdravotní ústav, Ministerstvo zdravotnictví ČR, SZPI

Státní zdravotní ústav, Ministerstvo zdravotnictví ČR

Státní ústav pro kontrolu léčiv, Ministerstvo zdravotnictví ČR

*iii

*iv

*v

PŘÍNOS PRO *i ORGANISMUS

*ii

*i Pro zdraví je důležitá vyvážená strava ve všech ročních obdobích. Důležitý je zejména příjem ovoce, zeleniny a energetická hodnota nastavená dle individuálních potřeb. Je také nezbytné přijímat optimální množství cukrů, tuků a bílkovin. Pokud je strava nevyvážená, tělo nedostává 8

Zákon č. 110/1997 Sb.: o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů. 19.5.1997.

11

všechny potřebné látky a jiné dostává v nadbytečném množství. To může vést k řadě závažných zdravotních potíží. *ii Pomáhají tělu zajišťovat zvýšení příjem specifických látek. Například laktobacilů pro lepší trávení. Jsou součástí vyváženého jídelníčku. *iii Dodávají tělu vysoké množství příznivě působících látek potřebných pro správnou funkci organismu. Jsou vhodné buď na doplnění látek nedostatečně zastoupených v potravě nebo na doplnění látek při jejich zvýšené spotřebě (stres, pobyt ve znečistěném prostředí, vysoká fyzická námaha). *iv Pozitivní účinek látek *v Léčba specifických nemocí. Vzhledem k možným interakcím s dalšími léčivy a vedlejším efektům je nezbytné vždy konzultovat užití léčiva s lékařem nebo lékárníkem. Nadužívání léčiv může mít na tělo významný negativní efekt.

Tabulka č.1 porovnávající rozdíly mezi vymezenými pojmy9

9

ČESKÁ ASOCIACE PRO SPECIÁLNÍ POTRAVINY. Průvodce doplňky stravy. [online]. [cit. 201411-24]. Dostupné z:http://www.casponline.cz/pruvodce

12

2 Doplňky stravy a jejich dělení

2.1 Doplňky stravy Doplňky stravy jsou potraviny určené k vyvážení běžné stravy jedinců. Konzumenti je požívají za účelem zlepšení zdravotního stavu, fyzické kondice a prevenci onemocnění. Je nutné ovšem zmínit, že právní legislativa v České republice nepřikazuje výrobcům, při uvedení suplementů na trh, dokládat jejich účinnost či kvalitu. Vědecké studie zabývající se účinnosti doplňků stravy často vychází s nepřesvědčivými výsledky, které bývají sporné. V takovém případě Ministerstvo zdravotnictví ČR posuzuje pouze zdravotní nezávadnost těchto produktů. Naopak výrobci doplňků stravy musí dodržovat veškeré právní normy týkající se potravin všeobecně. Nesmí prohlašovat, že by jejich výrobky měly mít vlastnosti prevence a léčby nebo tyto vlastnosti naznačovat. Bohužel se často setkáváme s tvrzeními, kde se výrobci obracejí na klinická hodnocení, klinické studie či přímo na Ministerstvo zdravotnictví ČR. V takovýchto případech se jedná o výroky zavádějící, jelikož se většinou jedná o klinické studie testující pouze jednotlivé složky, které se v doplňku stravy mohou objevovat. Nicméně výrobci nesmí používat tvrzení, která jsou nepravdivá, jak tomu zabraňuje obchodní zákoník a jeho nekalosoutěžní jednání (klamavá reklama). 10

2.2 Užívání doplňků stravy Při požívání doplňků stravy by spotřebitelé měli myslet na to, že se jedná pouze o doplňky a ne o léky. Suplementy mohou mít příznivé účinky, ale nikdy neléčí. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) proto doporučuje zvýšenou obezřetnost při nákupu těchto produktů. Vždy je nutné přečíst si etikety, spotřebitel by měl nakupovat spíše v kamenných prodejnách a konzultovat své rozhodnutí s lékařem.11 Bohužel některé doplňky mohou být i zdraví závadné, jelikož státní legislativa

řeší pouze

10 Vyhláška č. 113/2005 Sb: o způsobu označování potravin a tabákových výrobků. In: Sbírka zákonů. 21.3.2005. 11 Vyhláška č. 54/2004 Sb.: o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití. In: Sbírka zákonů. 13.2.2004.

13

nezávadnost látek deklarované výrobcem jako přítomné. Státní zdravotní úřad nezjišťuje, zda výrobek obsahuje ještě jiné látky, které výrobce při posudku neuvede. Jak můžeme vidět v podmínkách o úspěšnou notifikaci doplňků stravy: „Doplňky stravy musí splňovat jak obecné požadavky na uvádění potravin do oběhu - např. zdravotní nezávadnost, jakost, označení aj., tak také specifické požadavky na uvádění doplňků stravy do oběhu. Mezi specifické požadavky patří: 1. Uvádění doplňků stravy do oběhu v ČR podléhá notifikační povinnosti (§ 3d odst. 1 zákona o potravinách) – tj. provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do oběhu doplněk stravy, je povinen před jejich prvním uvedením do oběhu zaslat Ministerstvu zdravotnictví ČR, v kopii Ministerstvu zemědělství ČR, český text označení, který bude uveden na obale výrobku. Úspěšná notifikace neznamená schválení etikety/složení výrobku, potažmo posouzení jeho účinnosti. 2. Doplňky stravy mohou být uváděny do oběhu pouze balené (§ 11 odst. 1 písm. f) zákona o potravinách).“12 „Měli bychom mít na mysli, že jednotlivé doplňky se mohou navzájem podporovat, ale také působit proti sobě. Například přijímáme-li vápník, měli bychom zvýšit příjem hořčíku. Pro podporu vstřebatelnosti vápníku, můžeme přijímat vitamin C. Synergicky působí například vitamin C se zinkem, vitaminem E, vitamin B6 s vitaminem A, vitamin B6 a B2.Naopak snížením využitelnosti vápníku docílíme nadměrným množstvím fosforu, který při jeho nedostatku zase snižuje využitelnost vitaminu D. Při nadměrném přívodu vápníku či hořčíku hrozí zase omezené vstřebávání fluoru. Nadměrný příjem vlákniny omezuje vstřebávání minerálních látek.“13

12 STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE. Potraviny určené pro zvláštní výživu, doplňky stravy a přístup SZPI k jejich kontrole. In: [online]. [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?nid=11431&docid=1004570&chnum=4 13 BEDRNOVÁ, Alena. Aerobik a sportovní trénink dětí v Aerobic Team Show [online]. 2010 [cit. 201411-24]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Iva Hrnčiříková. Dostupné z: . str 24.

14

2.3 Dělení doplňků stravy Rozdělení suplemetů není nijak kodifikováno a každý autor si jej proto upravuje podle vlastní vůle. Můžeme je dělit do spousty kategorií dle nejrůznějších kritérií. Je tedy velice obtížné se v této problematice orientovat. V České republice se nejvíce setkáváme s dělením dle původu a chemického charakteru a dělením dle specifického působení. Dělení dle původu chemického charakteru dle Macha SKUPINA

PŘÍKLADY

TÉŽ VE SKUPINĚ VNITŘNÍ

POTRAVINOVÝCH

POTRAVINOVÝCH

POTRAVINOVÝCH

DOPLŇKŮ

DOPLŇKŮ

DOPLŇKŮ

Vitaminy

Vitamin A, skupiny B, Antioxidanty, doplňky Hydrofilní (rozpustné C, E, atd.

sportovní

ČLENĚNÍ

SKUPINY

výživy ve vodě) B, C Lipofilní

(DSV)

(rozpustné v tucích) A, D, E, K

Minerální látky

Železo,

jód,

selen, Antioxidanty, (DSV)

látky Koenzym Q10

Antioxidanty, (DSV)

chrom Další

aktivní

(kvazivitaminy, polovitaminy) Extrakty z rostlin

Olej z grapefruitových Antioxidanty, doplňky semen, ženšen, CLA, na

povzbuzení,

s

GLA, Wobenzym,

mastnými kyselinami,

laktáza

enzymy, (DSV)

Tabulka č. 2 dělení doplňků stravy dle chemického charakteru14

14 MACH, Ivan. Doplňky stravy: jaké si vybrat při sportu i v každodenním životě. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 175 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-802-4743-530. , s. 24

15

Dělení dle specifického působení dle Talbotta15 1. Doplňky stravy pro snížení hmotnosti a. Karnitin b. Konjugovaná kyselina linolová – CLA c. Chrom d. Kyselina hydroxycitronová – HCA 2. Doplňky stravy pro zvýšení svalové síly a výkonnosti . a. Proteiny b. Hydrolyzáty bílkovin c. Peptidy d. Aminokyseliny e. Kreatin f. Puryvát g. HMB – beta-hydroxy-beta-metylbutylát 3. Doplňky stravy pro navýšení energie a. Sacharidy b. Kreatin Doplňky stravy pro zdraví kostí a. Calcium 16 b. Hořčík c. Vitamin D d. Vitamin K 4. Doplňky stravy pro zdraví kloubů a. Boswellia serrata (extrakt) b. Cetylmyristoleát (CMO) c. Chondroitinsulfát d. Kyselina hyaluronová e. Měď 15 TALBOTT, Shawn M. A guide to understanding dietary supplements. New York: Haworth Press, c2003, xxv, 713 p. ISBN 07-890-1456-4. s. 18-19

16

f. Metylsulfonylmetan (MSM) g. Želatina (želatina živočišná) 5. Doplňky stravy pro zdraví mozku a na dobrou náladu a. Acetyl – L – karnitin – ALC b. Kyselina dokosahexaenová – DHA c. Vitamin E d. Ginko biloba (jinan dvoulaločný) e. Fosfatidylserin – PS f. Tyrosin g. Lecitin h. L – taurin i. Vinpocetin 6. Doplňky stravy pro podporu imunitního systému a. Echinacea (rudbekie) b. Vitamin A c. Zinek d. Kolostrum – mlezivo Doplňky stravy a antioxidanty pro zdraví očí a. Beta – karoten b. Selen c. Vitamin E d. Vitamin C 7. Doplňky stravy pro zdraví GIT a. Vláknina b. Prebiotika c. Probiotika

17

3 Legislativa Právní rámec vymezení doplňků stravy se skládá ze dvou odlišných právních systémů. Při vstupu České republiky do Evropské unie se legislativa značně zkomplikovala. Máme tedy právní ošetření České republiky, které je kontrolováno Evropskou unií ve formě závazných směrnic a nařízení. Cesta, kterou prochází produkty pro schválení není vůbec jednoduchá. Doplňky stravy jsou registrovány u Státního zdravotní ústavu (SZÚ) společně s kódem hlavního hygienika (HEM). Proto legislativně nespadají pod obsah léčiv, ale potravin a SZÚ se tak stává hlavním jednacím úředním orgánem pro komunikaci.16

3.1 Právní předpisy Evropské unie Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 2002/46/EC ze dne 10. 6. 2002 o sblížení předpisů členských států týkajících se doplňků stravy17 Dle této směrnice jsou doplňky stravy potraviny, které mají zvýšenou koncentraci funkčních a výživových látek a jejichž účelem je doplňovat běžnou stravu člověka. Směrnice dále řeší v jakých podobách mohou být doplňky vyráběny (tablety, ve formě sypké, kapalné v ampulích, kapalné v lahvích s kapátkem, vždy s nařízením správného odměřeného množství) a upravuje typy vitaminů a minerálních látek, které smí být použity ve výrobě doplňků stravy. Tyto vitaminy a minerální látky můžeme najít v dané směrnici v příloze č. I a jejich přesnou podobu pak v příloze č. II. Evropská unie si zakládá i na bezpečnosti užívání suplementů, proto směrnice obsahuje i omezení minimální a maximální úrovně, která je povolená pro užití do doplňků. V současné době se vedou spory o zařazení dalších látek (kromě vitaminů a minerálních látek), které se používají při výrobě suplementů. Problémem jsou nedostatečná výzkumná hodnocení. Důkazem může být fakt, že mezi lety 2005 – 2009 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vyhodnotil z 533 podaných přihlášek 16 Na rozdíl od léčiv, které jsou kontrolovány úřadem Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). 17 V originálním znění DIRECTIVE 2002/46/EC OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 10 June 2002 on the approximation of the laws of the Member States relating to food supplements)

18

39 jako závadné, 186 jako nevyhovující, zbylou polovinu pak jako neprůkaznou. (EFSA EU, 2013)

3.1.a Další nařízení a směrnice legislativy Evropské unie 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/1997 o nových potravinách a nových složkách potravin



Nařízení Komise (ES) č. 953/2009 o látkách, které mohou být pro zvláštní výživové účely přidávány do potravin pro zvláštní výživu



Nařízení Komise (ES) č. 41/2009 o složení a označování potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin



Nařízení Komise (EU) č. 432/2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU č. 609/2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009

3.2 Právní předpisy České republiky 

Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění a doplnění pozdějších předpisů. (dále jen zákon o potravinách)



Vyhláška č. 225/2008 Sb., ve znění 352/2009 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a obohacování potravin (dále jen vyhláška o doplňcích stravy)



Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití 19



Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků



Vyhláška č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin Zákon o potravinách definuje doplňky stravy následovně:

Pro účely tohoto zákona se rozumí i) doplňkem stravy potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích,18 Vyhláška o doplňcích stravy kromě jiného spravuje požadavky na složení doplňků stravy, jejich označování a způsob použití a podmínky přidání aditivních látek. Značení doplňků stravy upravuje takto: Kromě požadavků na označování obalu potravin upravených v zákoně a ve zvláštním právním předpise se na obalu pro spotřebitele uvede a) v názvu potraviny slovo "doplněk stravy", b) název vitaminů, minerálních látek nebo dalších látek charakterizujících výrobek, c) číselný údaj o množství vitaminů, minerálních látek nebo dalších látek vztažený na doporučenou denní dávku, přičemž u vitaminů a minerálních látek se použijí jednotky uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, d) údaje o obsahu vitaminů a minerálních látek i v procentech doporučené denní dávky uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce, přičemž tento údaj lze uvést i v grafické podobě, e) doporučené denní dávkování a popřípadě další podmínky použití, f) varování před překročením doporučeného denního dávkování, g) upozornění, aby byly výrobky uloženy mimo dosah dětí, h) upozornění, že doplňky stravy nejsou náhradou pestré stravy, i) upozornění "Nevhodné pro těhotné ženy" u doplňků stravy obsahujících více než 800 µg (RE) vitaminu A v denní dávce, 18 Zákon č. 110/1997 Sb.: o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů. 19.5.1997.

20

Označování doplňků stravy nesmí a) doplňkům stravy přisuzovat vlastnosti týkající se prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo na tyto vlastnosti odkazovat, b) obsahovat žádné tvrzení uvádějící nebo naznačující, že vyvážená a pestrá strava obecně nemůže poskytnout dostatečné množství vitaminů anebo minerálních látek.19

19 Vyhláška č. 225/2008 Sb., ve znění 352/2009 Sb.: kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin. In: Sbírka zákonů. 15. října 2009.

21

4 Reklama na doplňky stravy Reklama je nástroj, který využívají všichni prodejci doplňků stravy ve svůj prospěch. Vzhledem k současné legislativě je hranice mezi právně uznatelnou reklamou a klamavou reklamou velice tenká. Prodejci sice nesmí prezentovat výrobek jako schopný prevence, ošetření či léčby, ale nic jim nebrání v uvádění tvrzení, že jejich výrobky obsahují látky, které tyto vlastnosti mají. Často pak neuvádějí v jakém procentuálním zastoupení jsou tyto látky v produktu obsaženy. Proto je reklama doplňků stravy velice problémovým a ožehavým tématem. Na druhou stranu jedná se zatím o legislativu, která je poměrně nová. Reklama na doplňky stravy nebyla do poloviny devadesátých let nikterak omezována. V té době mohli výrobci i distributoři uvádět na výrobcích prakticky cokoliv. Dnes je reklama na doplňky stravy zaznamenána v § 5d zákona o regulaci reklamy.20

4.1 Zákon o regulaci reklamy Zákon o regulaci reklamy uvádí, že reklama na doplňky stravy musí obsahovat: 

zřetelné označení „doplněk stravy“, který musí být dostatečně zřetelný a čitelný; text musí být výrazný; v TV spotu musí být umístěn dostatečně dlouho; u tiskové reklamy není vhodné jej uvádět svisle.

Reklama na doplňky stravy nesmí: 

odkazovat na nekonkrétní klinickou studii



klamat spotřebitele (popisem vlastností, složení, účinků apod.)



tvrdit, že doplněk stravy má zvláštní vlastnosti, mají-li je i ostatní potraviny



prezentovat schopnost prevence, ošetřování, léčby (ani naznačovat)



obsahovat tvrzení prohlašující nebo naznačující, že vyvážená a různorodá strava nemůže poskytnout dostatečné množství živin

20 KRATOCHVÍLOVÁ, Helena. Reklama na léčiva a doplňky stravy a její právní aspekty [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Dana Ondrejová. Dostupné z: .

22

Reklama na doplňky stravy může: 

uvádět výživová nebo zdravotní tvrzení za podmínek přímo použitelného předpisu Evropské unie.21 přičemž „Zdravotním tvrzením se rozumí každé tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že existuje souvislost mezi kategorií potravin, potravinou nebo některou z jejích složek a zdravím.“22 Správní orgán dozírající nad dodržováním právních předpisů v reklamě o

doplňcích stravy je podle zákona č. 110/1997 Sb. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Na tento úřad je třeba obracet se v případě, že se jedná o reklamu, která není vysílána v rozhlasovém a televizním vysílání. O takové případy se stará Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která je zároveň kompetentní za sponzorování v rozhlasovém a televizním vysílání. V obou případech je zakázáno uvádět do oběhu klamavě nabízené i označené potraviny (i doplňky stravy) a to dle § 10 odst. 1 písm. b) zákona o potravinách. Proto je možné zaslat podněty pro prošetření porušení zákona či vyhlášky právě na tyto instituce. Porušování daných pravidel je ovšem v České republice na denním pořádku. Výrobci neustále hledají nové cesty, jak obejít zákon o potravinových doplňcích. Buď na to doplatí velkými pokutami, o kterých nás neustále informují média 23 nebo to výrobcům a distributorům prochází. Praktickým výsledkem zpřísnění nařízení Komise EU EK/432/201224, které stanovuje povolení 222 zdravotních tvrzení je fakt, že výrobci do svých produktů přidávají nepatrné množství látek takovým způsobem, aby novému nařízení vyhověli. Výrobce tedy například může přidat do svého výrobku 15 % denní doporučené dávky vitaminu C a prohlásit, že doplněk stravy, takto upravený, vyhovuje 21 Zákon č. 40/1995 Sb.: o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 9. února 1995. 22 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006: 54. čl. 2 odst. 2 bod 5; o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. In: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 20. prosince 2006. 23 RYMLOVÁ, Martina. Reklamě na doplňky stravy přibývají pokuty. In: TÝDEN.cz [online]. 2008 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z:http://www.tyden.cz/rubriky/media/reklama/reklame-na-doplnky-stravypribyvaji-pokuty_70791.html#.VF9EgvmG_fI 24 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 432/2012, ze dne 16. května 2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí

23

zdravotnímu tvrzení o imunitě.

4.2 Nejčastější porušování zákona v reklamě Těmi nejčetnějšími prohřešky v oblasti porušování zákonů, nařízení a vyhlášek o regulaci reklamy jsou bezpochyby utvrzování zákazníků o schopnostech prevence, léčení a ošetřování nemocí. Další, již zmíněné, můžeme uvést klamavé údaje (většinou neprokázané účinky, odkazy na klamavé klinické studie, složení výrobků), odkazy na klinické studie, které byly provedeny pro podobný výrobek ovšem s jiným složeným nebo doporučení „odborníků“, lékařů, známých osobností. Mezi ty méně častější avšak stále nezákonné patří jednání, které zneužívá autority Ministerstva zdravotnictví ČR a zcela vypouští pojem „doplněk stravy“. Můžeme se setkat i s jevem, kdy výrobci ignorují MZ ČR a své výrobky označují jako léky či humánní léčivé přípravky.25 Jako jeden z mnoha případů můžeme uvést příklad, kde reklama na doplněk stravy GS Condro Diamant a Forte tvrdila, že výrobky obsahují klinicky ověřenou látku. -Odkaz na příslušnou klinickou studii ovšem chyběla. Dále pak uvádí, že „aescin je látka, která je velmi často předepisována při léčení otoků a zánětů šlachových pouzder, šlach, vazů či vyhřezlých meziobratlových plotének,”26 kde navozuje klientovi pocit, že se jedná o srovnatelný výrobek, jako jsou léčebné přípravky předepisující lékaři. Na oficiálních stránkách GS Condro27 se můžeme dočíst, že doplněk stravy obsahuje látku glukosamin sulfát, který je podroben průzkumu klinických testů a jeho kvality. Zde se jedná o výrok zavádějící, jelikož se snaží klientovi navodit pocit, že doplněk stravy je znovu klinicky ověřený, kdežto výrobce pouze hovoří o látce, která je v doplňku obsažena. Výrobce dále pak již neuvádí, kolik mg glukosaminu sulfátu je potřeba, pro optimální výsledky. 25 RŮŽIČKA, Michal a Anna ŠINDELKOVÁ. Vydavatelství Pokuty? Nejčastěji pro porušení zákona o regulaci reklamy. In: CSR Summit 2014 [online]. 2013 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: . 26 KRATOCHVÍLOVÁ, Helena. Reklama na léčiva a doplňky stravy a její právní aspekty [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Dana Ondrejová. Dostupné z: . s 27 27 Co je GS Condro® nové generace. In: GS Condro [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://www.condro.cz/gs-condro-nove-generace/co-je-gs-condro-nove-generace

24

4.3 Vliv reklamy To, že je reklama na poli prodeje suplementů důležitým faktorem dokazuje i časté mediální upozorňování na tento problém. Ředitel České asociace pro speciální potraviny Bohumil Hlavatý uvedl v tiskové zprávě: „Z regionu střední a východní Evropy se na špici drží Slováci (více než 21 eur ročně), následovaní Čechy, kteří v loňském roce utratili v lékárnách cca 200 mil. Eur. (5,5 miliardy korun). Každý Čech tedy v průměru ročně za doplňky v lékárnách vydá necelých 19 eur. V ČR mají spotřebitelé největší zájem o kloubní preparáty, probiotické přípravky a doplňky stravy s obsahem vitaminů a minerálů. Dále je zde poptávka také po kosmetických produktech určených pro péči o kůži a vlasy.“28 Česká asociace pro speciální potraviny dále uvádí, že ročně vzrostl prodej o pět procent. Často za to může trend Vánočního nakupování doplňků stravy a masírování reklamy.28

28 HLAVATÝ, Bohumil. Trh s doplňky stravy v Evropě. In: Česká asociace pro speciální potraviny [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://www.casponline.cz/trh-s-doplnkystravy-v-evrope

25

5 Doplňky stravy a výživa u dětí předškolního věku 5.1 Vyvážená strava Vyvážená strava je pro člověka celkově nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje zdraví. U děti, které jsou v poměrně rychlém vývinu to platí o to více. U dětí předškolního věku navíc musíme počítat se základním získáváním návyků. Je proto nutné, aby se děti ve věku od tří do šesti let naučily stravovat vyváženě, pravidelně a ve vymezeném čase. Největším vzorem je jim rodinná výchova a zázemí mateřské školy. Pokud chceme implementovat správnou stravu u dětí předškolního věku, musí jít rodiče, opatrovníci a učitelé příkladem. Dítě předškolního věku má malou kapacitu žaludku, proto jim musí být nabízeno menší množství jídla vícekrát denně.29 To, jaké složení stravy člověk přijímá má vliv na jeho zdravotní stav (fyzický i psychický), stav jeho imunitního systému a vliv na celý lidský organismus. Určení osobní vyvážené stravy pomáhá člověku k tomu, aby přijal potřebné množství energie společně s vyváženým množstvím živin. Můžeme tedy přijímání stravy rozdělit na přijímání energie a chemických látek. „Energii získanou z potravy využívá člověk k udržení teploty, k bazálnímu metabolismu (minimální množství energie, které je nutné obdržet pro udržení životně důležitých funkcí), pro rozložení a přijmutí živin, k tělesné aktivitě a u dětí pro rozvoj a vývin organismu.“30 Chemické látky nebo-li také živiny, které člověk vytěží ze své stravy, potřebuje pro tvorbu buněk, udržení vyvážených chemických reakcí v organismu, pro vytváření energie a jiné potřeby. Mezi základní živiny, které člověk přijímá patří voda, bílkoviny, sacharidy, tuky, vitaminy a minerální stopové prvky, vláknina. Energie člověkem přijatá by se měla rovnat množství energie člověkem vydané. Pokud organismus přijme více energie než vydá, ukládá ji ve formě tuku a krevního a jaterního glykogenu. „Pokud počítáme s faktem, že bazální energie u dětí tvoří 50% veškeré vydané energie, 25% se použije na fyzickou činnost, 12% na růst dítěte a 8% 29 FRÜHAUF, Pavel. Fyziologie a patologie dětské výživy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003, 62 s. ISBN 80-246-0069-2 30 ILLKOVÁ, Olga a Zdeňka DAŇKOVÁ. Zdravá výživa v mateřské škole. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 167 s. ISBN 80-717-8890-2. .s. 13.

26

energie se ztratí stolicí, měla by se energetická hodnota stravy dítěte předškolního věku pohybovat v rozmezí: 10 – 15 % bílkoviny, 55 – 63 % sacharidy, 27 - 33% tuky, 4 – 8 % vlákniny.“31 Doporučené denní dávky v gramech (DDD) základních živin a energetická potřeba organismu vidíte v tabulce č 3.

* DDD pro dívky

Tabulka č. 3 DDD základních živin, vitaminů a minerálních látek32

5.2 Potravinová pyramida Jednoduchou a efektivní pomůckou pro sestavení jídelníčku obsahující vyvážený poměr veškerých živin i energetické hodnoty se stává potravinová pyramida pro děti. Funguje na stejném principu jako pyramida pro dospělé a to tak, že dole nalezneme potraviny, které by se měly objevovat v jídelníčku nejčetněji a nahoře pak ty, které mají děti konzumovat ojediněle. Jediné v čem se liší, je upravená gramáž porcí. Zástupce potravinové pyramidy pro dětri může být ta, která je vydaná Ministerstvem zdravotnictví ČR.

31 HRČKOVÁ, Anna. Specifika výživy dětí předškolního věku. Brno, 2012. Dostupné z:http://www1.fs.cvut.cz/stretech/2012/sbornik/17.pdf str. 9 32 NEVORAL, Jiří. Výživa v dětském věku. Vyd. 1. Jinočany: H, 2003, 434 s. ISBN 80-860-2293-5.

27

Obrázek č. 1 potravinová pyramida pro děti podle Ministerstva zdravotnictví ČR33

5.2.a 1. úroveň pyramidy (obiloviny, rýže, těstoviny, pečivo) Tento základ stravy, by se měl v dětském jídelníčku objevovat nejčastěji. V případě dětí předškolního věku by měly převládat celozrnné potraviny a tmavé pečivo. U rýže je optimální podávat neloupanou verzi. Na stejné úrovni by se měly objevovat rostlinné oleje (kromě palmového, palmojádrového a kokosového), nejlépe lisové za studena, jelikož si tak udrží co nejvíce výživných látek. Tyto oleje obsahují nenasycené mastné kyseliny, které jsou důležité pro lidský metabolismus. Pro optimální využití je doporučené zkonzumovat 1 – 2 lžíce rostlinných olejů. Pro dítě předškolního roku je doporučená dávka 5 porcí z této skupiny potravin, přičemž 1 porce se rovná 60 g chleba, rohlíku či housky; 1 misce ovesných vloček; 125 g vařené rýže či těstovin.34 33 Potravinová pyramida - návod na zdravý životní styl: Výživová pyramida vydanou Ministerstvem zdravotnictví. In: Vím, co jím [online]. 2013 [cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://www.vimcojim.cz/cs/spotrebitel/zdrava-vyziva/vyvazena-strava/Potravinova-pyramida--navod-na-zdravy-zivotni-styl__s638x7938.html 34 MÁCOVÁ, Jana. Výživa a podávání vitaminů a minerálních látek u dětí v předškolním věku [online]. 2007 [cit. 2014-11-27]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce

28

5.2.b 2. úroveň pyramidy (zelenina, ovoce) Zelenina je druh potraviny, který je bohatý na vitaminy a minerální látky. Většina u nás dostupných druhů zeleniny obsahuje především vitamin C, kyselinu listovou, draslík a fosfor. Je to druh potraviny, která je velice bohatá na vlákninu. Vzhledem k prospěšným vlastnostem a relativně nízké energetické hodnotě je považována zelenina za druhou nejdůležitější skupinu potravin v dětském jídelníčku. Požívat by se měla syrová nebo dušená. Při jiné tepelné úpravě se většina výživných složek ztratí. Syrová zelenina se kvůli rozpustnosti vitaminu v tucích správně podává s oleji. Ideální počet porcí zeleniny pro dítě je 4. 1 porce obsahuje 1 větší papriku; mrkev či 2 rajčata, 1 miska salátu nebo zelí; 125 g vařené zeleniny nebo brambor; 250300 ml neředěné zeleninové šťávy.35 Ovoce jako navazující skupina potravin je bohatá na vitamin C, vitamin A, draslík, hořčík, vápník a další vitaminy a minerální látky. Na rozdíl od zeleniny obsahuje větší množství cukrů, proto je jeho doporučená spotřeba nižší. Stejně jako u zeleniny je nejefektivnější podávat ovoce čerstvé. Méně vhodné, ale přípustné je ovoce sušené. Dítě by mělo zkonzumovat 3 porce ovoce denně. 1 porce odpovídá jednomu jablku; banánu; pomeranči; 1 misce drobného ovoce; 250-300 ml ovocné šťávy. 34

5.2.c 3. úroveň pyramidy (mléko, mléčné výrobky, ryby, maso, vejce, luštěniny) 3. úroveň pyramidy je nejkomplexnější. Zařazujeme zde převážně živočišné produkty, které jsou doplněné luštěninami. Mléko a mléčné výrobky jsou potraviny obsahující velké množství vápníku, fosforu a vitaminů skupiny B. Jeho spotřeba je u dětí a jejich vývinu kostí potřebná. Ne všichni lidé je ovšem mohou požívat, někteří trpí intolerancí laktózy. V takovém případě je doporučováno, nahradit mléčné výrobky původu kravského za jiné (kozí, sójové, rýžové). Nejzdravější variantou mléčných výrobků jsou výrobky kysané. Ty obsahují bakteriální kultury, které jsou příznivé pro udržování rovnováhy v zažívacím traktu a starost o střevní mikroflóru. Alexandra Košťálová. Dostupné z: . str. 26 35 MÁCOVÁ, Jana. Výživa a podávání vitaminů a minerálních látek u dětí v předškolním věku [online]. 2007 [cit. 2014-11-27]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Alexandra Košťálová. Dostupné z: . str. 27

29

Dítě by mělo dostat 2 porce mléčných výrobků denně. 1 porce se rovná 250 ml mléka; 200 ml jogurtu; 55 g sýra. 36 Maso a ryby jsou nezbytnou součástí dětského jídelníčku. Jsou bohaté na esenciální mastné kyseliny, které jsou zodpovědné za obnovu tkání a růst organismu. Masné výrobky považujeme převážně za nepostradatelný zdroj bílkovin. Můžeme v nich nalézt i nezanedbatelné množství železa, fosforu, zinku a vitaminů skupiny B. Nejvhodnějším typem masa je drůbeží podávané bez kůže, jelikož je nejméně tučné a nejlépe stravitelné. V omezeném množství je dobré požívat i tmavé maso jako je libové hovězí nebo telecí. Nejdůležitějším masem ovšem stále zůstává rybí. To by se i dětem mělo podávat minimálně dvakrát týdně. 35 Předškolní dítě by mělo požít 1 porci živočišných produktů denně. To odpovídá 125 g drůbežího či rybího masa; 80 g tmavého masa; 1 vejce Luštěniny mají taktéž přidanou hodnotu a to převážně velkým zastoupením bílkovin. Tyto bílkoviny nejsou plnohodnotné stejně jako je tomu u masných výrobků, obsahují zato více aminokyselin. Obsahují také minerální látky jako zinek, měď, železo a vitaminy skupiny B. Mají vysoký glykemický index, který má za následek postupné zvyšování hladiny cukru v krvi. Doporučená dávka porcí pro dítě je 0,5, což odpovídá 100 g vařených luštěnin; 80 g sojového masa. 35

5.2.d 4. úroveň pyramidy = cukry, tuky Nejvyšší úroveň obsahuje cukry a tuky a tudíž by jejich spotřeba měla být co nejmenší. Tyto potraviny jsou pro lidský organismus prospěšné jen díky rychlému získávání energie. Mají malou výživovou hodnotu a téměř žádné přidané hodnoty. Řadíme sem jak potraviny sladké, tak i ty slané. Doporučení pro děti je spotřebovat 0 – 0,5 porce denně a to se pohybuje v rozmezí 10 g másla; 1 lžička majonézy; 3 lžičky medu; 1 lžička cukru; 4 g čokolády. 37 36 MÁCOVÁ, Jana. Výživa a podávání vitaminů a minerálních látek u dětí v předškolním věku [online]. 2007 [cit. 2014-11-27]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Alexandra Košťálová. Dostupné z: . str. 27 37 MÁCOVÁ, Jana. Výživa a podávání vitaminů a minerálních látek u dětí v předškolním věku [online]. 2007 [cit. 2014-11-27]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Alexandra Košťálová. Dostupné z: . str. 28

30

5.2.e Pitný režim Voda v dětském organismu obsahuje v průměru 70 % tělesné hmotnosti. Protože ji během dne průběžně ztrácí, je potřeba vodu znovu doplnit. Všechny tkáně lidského organismu vodu obsahují, proto je nezbytnou látkou, kterou musíme přijímat. Voda slouží k termoregulaci organismu a pro správný průběh biologických procesů. Pitný režim by měl být tvořen převážně stolní neperlivou vodou, ovocnými či zeleninovými šťávami popřípadě sirupy velmi ředěnými vodou. Při menší konzumaci můžeme uvést i bylinné, ovocné a slabé černé čaje a mléčné nápoje. Denní doporučené množství vody pro dítě mezi 3 až 8 rokem života při střední pohybové úrovni je určen zhruba 1,6 l tekutin včetně tekutin obsažených v potravinách (0,32 l). 38

5.3 Zásady správné výživy Vzhledem k tomu, že děti nejsou odpovědné za své stravovací návyky, měli by rodiče kontrolovat a dbát na správný stravovací režim svých dětí. Jídelníček by podle potravinové pyramidy měl obsahovat převážně celozrnné potraviny, větší množství syrové zeleniny a ovoce, mléčné výrobky a kvalitní bílkoviny obsažené v libových masných výrobcích, mořských rybách, vejcích a luštěninách. Ryby by se v dětském jídelníčku měly objevit minimálně dvakrát týdně. V ojedinělých případech může obsahovat i menší porci cukrů a tuků, ovšem konzumaci těchto skupin potravin by měl mít rodič pod dohledem. Ve stravě dětí předškolního věku by se neměly objevovat tučná masa a uzeniny kvůli vysokému obsahu tuků a soli. Důležitým faktorem je i stolování. Děti v předškolním věku by měly získat návyk správného stolování, kdy se jí u stolu bez rušivých elementů tak, ať se mohou soustředit na své jídlo. Je třeba učit děti tomu, že je správné, mít na jídlo vyhrazený čas. Nejlepší je stolovat s celým kolektivem domácnosti u stolu a věnovat se pouze jídlu. Při jídle dítě nerušíme, necháme mu dostatečný prostor pro konzumaci a případné výtky

38 EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition, and Allergies (NDA); Scientific Opinion on Dietary reference values for water. [online] EFSA Journal 2010; 8(3):1459. [48 pp.]. doi:10.2903/j.efsa.2010.1459. Dostupné z: http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/1459.pdf. Str. 2

31

řešíme až při skončení stolování. Zapomínat bychom neměli ani na pitný režim a to jak u dětí, tak i u sebe, jelikož děti naše chování přejímají. Nejvhodnějšími tekutinami jsou neperlivá voda, bylinné a ovocné čaje, které jsou neslazené. Důležitý je i způsob stravování. Dítě předškolního věku by se mělo stravovat pravidelně, nejlépe v pěti či šesti rozdělených dávkách napříč celým dnem. Dětem nabízíme menší porce a přidáváme mu jídlo pouze v případě vyžádání. Jídlo má být výživově plnohodnotné a mělo by obsahovat dostatečný poměr živin. Přitom by měl být pokrm dítěti adekvátně servírován a to tak, aby byl na pohled lákavý. Zároveň dítě nenutíme do násilného zkoušení jídla, které odmítá. Pouze jej vybízíme k vyzkoušení různých chutí. V případě dlouhodobého odmítání určitého druhu potraviny je nutné nalézt způsob, jak dítěti potravinu přiblížit. Může se jednat o přípravu pokrmu obsahující danou potravinu dítětem, vtipné zpracování potraviny na pohled nebo rozmixování potraviny a její umístění do hotového pokrmu. „Děti by se měly naučit snídat. Je dobré celodenní stravu rozdělit do 5-6 porcí. Jídlo servírujeme v malých porcích, přidáváme pouze, pokud si o to dítě požádá. Neděláme si starosti s podivnými chutěmi dítěte, ani neurčujeme jednotlivé pořadí jídel. Neservírujeme jídlo, které dítě nemá rádo. Nedávejme úplatky za jídlo. Snažíme se dítě zapojit do přípravy jídla. Nesrovnáváme jej z ostatními dětmi, individuální požadavky jsou odlišné.“39 „U dětí nesmíme opomíjet dodržování stravovacího režimu v pravidelných dávkách několikrát denně a s tím související přísun správných tekutin – bylinkových čajů, vody. Jelikož chuť k jídlu a připravenost trávicího ústrojí k trávení nastává již ve fázi prvního ucítění vůně a při pohledu na potravu, mělo by se pamatovat na to, že strava by měla vypadat lákavě a měla by být konzumována ve vhodném a klidném prostředí.“40

39 MÁCOVÁ, Jana. Výživa a podávání vitaminů a minerálních látek u dětí v předškolním věku [online]. 2007 [cit. 2014-11-27]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Alexandra Košťálová. Dostupné z: . str. 28 40 DRIMLOVÁ, Veronika. Zdravý životní styl u dětí předškolního věku [online]. 2013 [cit. 2014-11-28]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jitka Reissmannová. Dostupné z: . str. 14

32

5.4 Doplňky stravy u dětí předškolního věku Nejčastějšími typy doplňků stravy, které jsou podávány dětem jsou vitaminy, minerální látky a extrakty organismů.

5.4.a Vitaminy Vitaminy jsou mikroživiny organického původu. Jedná se o organické sloučeniny, které jsou potřebné pro správný lidský vývoj a funkci celého organismu. Kromě pár výjimek, kterými jsou například část vitaminu A získávaného z provitaminu A a vitamin D, který vzniká chemickou reakcí při styku kůže s paprsky UV zařízení, si je lidský organismus neumí sám vytvořit a proto je přijímáme potravou. Funkce vitaminů v těle jsou komplexní. Pomáhají metabolismu při přijímaní základních živin a výstavbě nových tkání. Podílejí se na vstřebávání různých důležitých látek do těla. Zlepšují imunitní systém a posilují jej tím, že bojují proti volným radikálům. Působí tak jako antioxidanty. Z těchto důvodů je přijímaní vitaminů vitální a při jejich nedostatku může dojít až ke smrti. Méně tragickým případem je pak hipovitaminóza, která značí mírný nedostatek konkrétních vitaminů. Při neřeší situace může přejít k vážnější formě a to avitaminóze. Tak jako se vším ostatním i zde ovšem může dojít i k opačnému extrému a to k hypervitaminóze, což znamená k předávkování. Zatímco u některých druhů vitaminů (vitamin C) si lidský organismus při předávkování poradí sám a nepotřebný vitamin z těla vyloučí, u jiných se může ukládat a v extrémních případech může dojít až k selhávání orgánů.41 Vitaminy se dělí na druhy rozpustné v tucích (A, D, E, K) a druhy rozpustné ve vodě (skupiny B, C). Konkrétní funkce vitaminů, doporučená denní dávka (DDD) pro dítě předškolního věku a jejich výskyt v potravinách jsou pro větší přehlednost uvedené v tabulce níže.

41 KUBÍČEK, David. Výživa dětí v předškolním věku ve školním zařízení [online]. 2008 [cit. 2014-1127]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Iva Hrnčiříková. Dostupné z: .

33

Vitamin

Nejdůležitější funkce DDD pro 3-6 let Přírodní zdroje v těle

A (retinol)

tvorba zrakového pigmentu použitý při nižším osvětlení

0,7 mg

máslo, tučné mléčné výrobky, vejce, játra, rybí tuk, mrkev

D (kalciferol)

Střevní absorpce vápníku, železa a magnesia

5 µg

rybí tuk, játra, mořské ryby, malá množství ve vejci, máslo

E (tokoferol)

Chrání před volnými radikály

8 mg

rostlinné oleje, ořechy, ryby, vejce, zelenina

K

Srážení krve, buněční růst, mineralizace kostí

20 mg

zelená listová zelenina, sója, játra, zelený čaj

B1 (thiamin)

Působí pozitivně na nervový systém

0,8 mg

játra, maso, kvasnice, obiloviny, ořechy

B2 (riboflavin)

metabolismus cukrů, 0,9 mg tuků a aminokyselin, funkci srdce, očí, kůže

játra, vaječný bílek, mléčné výrobky, maso, obiloviny, kvasnice

B6 (pyridoxin)

Zlepšují funkci enzymů, které jsou potřeba pro štěpení bílkovin

0,5 mg

játra, maso, ryby, zelenina, obiloviny, kvasnice

1,5 µg

játra, ryby, vejce, mléčné výrobky, fermentované potraviny, kvasnice

B12 tvorba krve, správná (cyanokobalamin) funkce nervového systému C (kys. askorbová)

tvorba bílých krvinek, 70 mg vývoj kostí, zubů a chrupavek, antioxidant

Šípek, černý rybíz, růžičková kapusta, kiwi, citrusové ovoce, paprika, játra, ledviny

Kyselina listová

Vznik nukleových 300 mg kyselin (tvorba genetického materiálu), krvetvorba

játra, zelená listová zelenina, fazole, kvasnice, žloutek, celozrnný chléb

Tabulka č. 4 souhrn vitamin, jejich funkce v těle, DDD pro předškolní dítě a výskyt v přírodních zdrojích42

42 MÜLLEROVÁ, Dana. Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech: z pohledu jednotlivce i populačních skupin. 1. vyd. Praha: TRITON, 2003, 99 s., tab. ISBN 80-725-4421-7.

34

5.4.b Minerální látky Jedná se o anorganické látky, které jsou důležité pro mnoho fyziologických pochodů v organismu. Stejně jako u vitaminů si je lidský organismus neumí vytvářet sám a z toho důvodu je potřebujeme přijímat potravou. Mezi minerální látky řadíme i stopové prvky (křemík, vanad, nikl, cín, kadmium, arzen, hliník), které určují pouze menší potřebné množství, které lidský organismus vyžaduje. Nedostatek minerálních látek v těle je stejně nebezpečný jako jejich nadbytek. V tabulce níže jsou uvedené funkce minerálních látek v těle, denní doporučená dávka u dětí ve věku 3 až 6 let a jejich naleziště v základních potravinách.

Minerální látka

Nejdůležitější těle

funkce

v DDD pro 3-6 let Přírodní zdroje

Vápník

Mineralizace kostí a zubů, srážení krve

700 mg

mléko a mléčné výrobky, brokolice, květák, zelí, kapusta, mák, sardinky, ořechy

Fosfor

Tvorba kostí, uchovávání energie

600 mg

žloutek, sýry, maso, drůbež, ryby, mák

Sodík

Ovlivňuje funkci tělních tekutin

410 mg

téměř všechny potraviny obsahující chlorid sodný

Draslík

Správná činnost myokardu, 1400 mg přenos nervových vzruchů, vstřebávání sacharidů a bílkovin

obiloviny, káva, ovoce, zelenina, maso

Chlorid sodný Správné trávení

620 mg

kuchyňská sůl, naturální vody

Hořčík

Správná funkce nervového systému, srážení krve, tvorba kostí

120 mg

sýry, zelí, brambory, rajčata, hovězí, drůbež, ryby, rýže

Síra

Tvorba vlasů a nehtů

Neuvádí se

vejce, maso, mléko a sýry

Železo

Tvorba červených krvinek

8 mg

maso, droby, plody moře, hrách, petržel

Měď

Tvorba krve, pigmentů a keratinu

0,5 – 1 mg

ústřice, zelenina, ryby, ořechy, čokoláda, sušené ovoce

Zinek

Činnost pohlavních orgánů, 5 mg imunitní systém, vstřebávání bílkovin a sacharidů 35

maso, játra, vejce, zelenina, plody moře, obiloviny

Mangan

Podporuje nervový systém, 1,5 – 2 mg zdravé kosti

ořechy, celozrnné cereálie, čaj, kakao, listová zelenina

Jód

Správné fungování hormonů

120 µg

mléko, ryby, plody moře, kuchyňská sůl

Molybden

Vstřebávání železa, zdravé zuby

30 – 75 µg

masné výrobky, pšeničné klíčky, oves, čaj

Selen

Tvorba bílkovin, důležitý při reprodukci, tkáňové dýchání

15 – 45 µg

plody moře, játra, maso , ryby, mléko, ořechy, obiloviny

Fluor

Kvalita kostí a zubů

2 mg

pitná voda, mořské ryby, čaj

Chrom

Správná funkce inzulínu

20 – 80 µg

maso, sýry, ořechy, celozrnné obilniny

Kobalt

Aktivátor enzymů, tvorba krve

1 µg

maso, vnitřnosti, zelenina, obiloviny

Tabulka č. 4 souhrn vitamin, jejich funkce v těle, DDD pro předškolní dítě a výskyt v přírodních zdrojích43

5.4.c Jiné doplňky stravy Zde se dají zařadit doplňky stravy, které jsou extrahovány z různých organismů. Převážně se jedná o extrakty z léčivých rostlin, hub a živočichů. Tyto výtažky obsahují různě nakombinované množství vitaminů a minerálních látek. Chlorella patří mezi jednobuněčné mikroskopické zelené řasy. Obsahuje vysoké množství bílkovin a tuků. V doplňcích stravy je známá pro vyšší obsah chlorofylu, který se mimo jiné skládá z hořčíku a velkého procenta aktivního vitaminu B12, to je 205 – 223 µg na 100 g vysušené chlorelly.44

43 MÜLLEROVÁ, Dana. Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech: z pohledu jednotlivce i populačních skupin. 1. vyd. Praha: TRITON, 2003, 99 s., tab. ISBN 80-725-4421-7. 44 KITTAKA-KATSURA, H. Purification and characterization of a corrinoid compound from Chlorella tablets as an algal health food [online]. J Agric Food Chem.: Hiroshima, 2002; 50(17):4994-7. Dostupné z: http://www.watershed.net/media/pdf/Chlorella_Studies/Purification_and_Characterization_of_Corrin oid_Compound_from_Chlorella_Tablets_as_an_Algal_Health_Food.pdf

36

Hlíva ústřičná je houba z čeledi hlívovitých. Přestože se v přírodě jedná o houbu dřevokaznou, lidé ji využívají pro léčivé účinky. Snižuje hladinu cholesterolu v krvi, zvyšuje tvorbu červených krvinek, má protizánětlivé účinky a obsahuje statiny, které jako léčiva léčí zvýšenou hladinu lipidů v krvi.45 Probiotika jsou doplňky stravy bohaté na živé organismy probiatikum. Tyto organismy mají mít pozitivní vliv na trávení a zlepšení rovnováhy střevní mikroflóry. Nejčastěji se přidávají do jogurtů, jogurtových nápojů a acidofilních mlék. Nejčetnější účelné požívání probíhá formou tobolek doplňků stravy. Nejběžnější dostupné druhy organismů jsou mléčné bakterie Lactobacillus a Bifidobacterium. I přes dnešní laické přesvědčení o účinnosti probiotik, si různé klinické studie stále odporují. A některé jejich účinnost vyvrací.46 Omega-3 mastné kyseliny patří mezi mastné kyseliny nenasycené, které na rozdíl od těch nasycených obsahují ve svém řetězci dvojnou vazbu. Lidské tělo si je neumí vytvořit samo a proto je důležité získat kyseliny z potravy. Pro lidský organismus jsou esenciální. Omega-3 mastné kyseliny se nachází v rostlinných olejích a v rybím tuku. Zvyšují imunitu, snižují hladinu cholesterolu v krvi, chrání srdce a cévní systém a mají pozitivní vliv na funkci nervového systému.47

45 ALARCÓN, Julio a kol. Production and purification of statins from Pleurotus ostreatus (Basidiomycetes) strains [online]. Facultad de Ciencias, Depto. Ciencias Básicas, Universidad del Bío Bío, Chillán, Chile. Naturforsch C. 2003. 58(1-2):62-4. Dostupné z http://www.znaturforsch.com/ac/v58c/s58c0062.pdf 46 FANG, H. A kol. Modulation of humoral immune response through probiotic intake [online]. Department of Biochemistry and Food Chemistry, University of Turku, Finland. FEMS Immunol Med Microbiol 2000; 29: 47–52. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1574695X.2000.tb01504.x/pdf 47 HARRIS, William. S. Extending the cardiovascular benefits of omega-3 fatty acids [online]. Lipid and Diabetes Research Center, Mid America Heart Institute, Saint Luke's Health System, Kansas City, USA. Curr Atheroscler Rep 2005;7, p. 375-380. Dostupné z: http://cardiovascres.oxfordjournals.org/content/73/2/310

37

6 Výzkumná část - podávání doplňků stravy dětem předškolního věku Na trhu je velké množství doplňků stravy pro děti a v posledních letech se trend podávání těchto suplementů rozšiřuje. Z tohoto důvodu je důležité pokládat si otázku, jestli se tak děje správně nebo ne. Rodič by si měl uvědomit, že rozhodnutí podávání výživových doplňků stravy je důležité rozhodnutí, které se nedělá s rozmarů, ale po dlouhém uvažování pozitiv a negativ. Výzkumná sonda ukazuje současný stav podávání doplňků stravy předškolním dětem a měl by posloužit rodičům, učitelům, vychovatelům a dospělým lidem, kteří se starají o dítě předškolního věku k zamyšlení se nad tématem a zodpovězení otázek důležitosti správné výživy a dodatečné medikace.

6.1 Cíle výzkumné sondy Hlavním cílem je vyhodnotit současný stav podávání výživových doplňků dětem předškolního věku. Vzhledem k tomu, že podávání suplementů probíhá v dnešní době čistě v rodinách, je důležité zjistit procentuální zastoupení rodičů, kteří svým dětem přípravky dávají. Dále je výzkum zaměřený na úmysly a záměry rodičů, které je k podávání vybízí. Konečnou fází výzkumu pak chápeme názor pediatra, který danou tématiku zkoumá z odborného hlediska. Rozhovor s lékařem byl zvolen pro větší spolehlivost výzkumu, tak aby se blížila co nejvíce skutečnosti. Byly vytvořeny tři výzkumné otázky, které se během vyhodnocení výsledků výzkumu potvrdí nebo vyvrátí: 1. Více než polovina rodičů dětí předškolního věku podává svým dětem doplňky stravy. 2. Většina rodičů podává svým dětem doplňky stravy neuváženě (celoročně; bez konzultace s lékařem; bez toho, aby děti měly vyváženou stravu). 3. Podávání doplňků stravy dětem předškolního věku, které nemají specifické zdravotní problémy je ve většině případech zbytečné.

38

6.2 Metodika výzkumného šetření Metodické šetření probíhalo ve třech formách. První formou je dotazník určený pro rodiče předškolních dětí tedy ve věku od tří do šesti popřípadě sedmi let. Dotazník obsahuje osmnáct otázek, které jsou převážně uzavřené a u některých mají rodiče možnost přes výběr „jiné“ napsat vlastní text. Návratnost dotazníků byla vysoká a odpovídání se zúčastnilo 168 rodičů. Z těchto dotazníků bylo použitelných 166. Dotazník byl rozesílán převážně elektronicky náhodně vybraným respondentům a to ve formě elektronické zprávy s odkazem na webovou stránku s umístěným dotazníkem. Aplikace ve které byl dotazník vytvořen je Google Docs – Forms. Struktura dotazníku byla koncipována následovně: 

První strana obsahovala krátké vysvětlení, čím se dotazník zabývá, instrukce k jeho vyplnění, krátké představení výzkumníka a poděkování za ochotu a čas respondenta.



Následujících osmnáct stran bylo věnováno konkrétním otázkám, kde byla každá otázka umístěna na samostatné stránce.



Poslední strana podávala respondentovi instrukce k odeslání dotazníku a znovu poděkování za ochotu a čas. Elektronická možnost byla zvolena převážně z důvodů vyšší návratnosti

dotazníků, většího územního zaměření, rychlosti a efektivity plnění dotazníku a šetření životního prostředí. Elektronická forma má dále i výhodu větší přehlednosti, pohodlnosti respondenta a přesnosti vyhodnocování výsledků. Dvacet pět dotazníků bylo předáno i osobně a to z důvodu porovnání odpovědí respondentů, jestli má zvolený druh formy vliv na výsledky zaznamenané v dotaznících. Kromě návratnosti 48 se vyhodnocování odpovědí výrazně nelišilo a proto v následujícím textu formu tištěných dotazníků a těch elektronických nerozeznáváme. Druhou formou metodického šetření tvoří strukturovaný rozhovor s dětským lékařem. Zvolení strukturovaného rozhovoru na rozdíl od polostrukturovaného byl fakt, že daná tématika je velice obsáhlá a hrozí časté utíkání od tématu. Rozhovor byl sestaven takovým způsobem, aby pokrýval co největší část tématu a přitom se dotýkal i 48 Vráceno bylo 19 dotazníků z 25 rozdaných. Návratnost tištěných dotazníků tvořila 76 %.

39

širších souvislostí jako je vyvážená strava vhodná pro dítě předškolního věku, vysvětlení chování rodičů dnešních dětí a odborné doporučení pro rodiče. Dotazovaný lékař je MUDr. Daniel Adzima pracující v odborné pediatrické ambulanci v Nemocnici Hranice a.s. Tato nemocnice se nachází v Hranicích na Moravě v Olomouckém kraji. Pediatrická odborná ambulance se zde zabývá ambulantní péčí v pediatrii v celém spektru dětských chorob, ambulantním vyšetřením, ošetřením a poradenstvím. MUDr. Daniel Adzima jako místní pediatr má specializaci a atestaci jako dětský lékař a licenci na dětské lékařství, hematologii a transfúzní lékařství. Třetí výzkumnou metodickou formou je shromáždění dat ze sedmi lékáren, které odpověděli na dotaz nejčastěji nakupovaných doplňků stravy pro děti předškolního věku. Tato forma je pouze doplňující a slouží k účelu menšího průzkumu trhu nejčastěji kupovaných výživových doplňků dětem. Lékárny byly osloveny na území Moravy ve více městech pro lepší spolehlivost. Celé znění dotazníku a otázky strukturovaného rozhovoru jsou uvedené v příloze č. 1 a v příloze č. 2.

6.3 Výsledky výzkumu Výsledky dotazníku jsou zpracovány formou grafů přičemž každá otázka odpovídá jednomu grafu. Grafy jsou koláčové a jednotlivé odpovědi jsou rozdělené odstíny jedné barvy. Vysvětlivky v grafech obsahují přesný počet respondentů a jejich procentuální zastoupení. Veškeré odpovědi naleznete v příloze č. 3.

6.3.a Dotazník pro rodiče dětí předškolního věku Otázka 1. Kolik máte doma dětí ve věku od 3-6 let?

40

Tato kontrolní otázka byla zvolena pouze za cílem vyčlenění respondentů, kteří nespadají pod cílenou skupinu lidí. Většina rodičů má tedy doma pouze 1 dítě předškolního věku, druhý velký podíl pak 2 děti a 3 % rodičů žije v domácnosti s více než 3 dětmi.

Otázka 2. Zajímáte se o zásady vyvážené stravy u dětí předškolního věku? V závorkách jsou uvedené příklady situací, které mohou při odpovědi nastat.

Šetření prokázalo, že pouze 11 % rodičů se aktivně zajímá o zásady vyvážené stravy svých dětí takovým způsobem, že o stravě mají velký přehled, aktivně si vyhledávají informace a konzultují daný stav s lékařem. 59 % rodičů se o vyvážený jídelníček svých dětí spíše zajímá. Občas si vyhledají informace, přečtou pár článků a konzultují danou problematiku se svými známými. Rodiče, kteří se starají o vyváženou stravu občas zastupují v šetření 23 %. Jejich zájem záleží na mnoha faktorech, například v případě nemoci či na doporučení lékaře. 5 % rodičů se zajímá pouze v nadstandardních

situacích a 2 % si o stravě svých potomků nevyhledávají žádné

informace.

41

Otázka 3. Kolik porcí potravin z obilovin Vaše dítě sní denně? Započítejte i stravu v mateřské škole, pokud ji vaše dítě navštěvuje. To platí i pro další otázky. Pro představu uvádím příklady: 1 porce = 1 krajíc chleba; 1 rohlík či houska; 1 miska ovesných vloček; 125 g vařené rýže či těstovin

Z výzkumu vyplývá že doporučenou denní dávku obilovin denně zkonzumuje pouze 26 % všech dětí předškolního věku. Většina dětí a to 67 % dle rodičů pozře denně 2-3 porce obilovin denně. Další zastoupenou složkou jsou děti, které sní 1 a méně obilovin denně a to v procentuálním počtu 5 %. Zanedbatelné množství dětí sní 6 a více porcí denně a to v zastoupení 2 %.

Otázka 4. Kolik porcí zeleniny sní Vaše dítě denně? Příklady: 1 porce = 1 větší paprika; 1 mrkev; 2 rajčata; 1 miska salátu nebo zelí; 125 g vařené zeleniny nebo brambor; 250-300 ml neředěné zeleninové šťávy

V konzumaci zeleniny jsou na tom předškolní děti následovně. Ideální počet porcí denně (4 porce) dodržuje pouze 7 % dětí a další 2 % dětí mají spotřebu zeleniny vyšší. Zbytek dětí má příjem zeleniny nedostatečný a to v zastoupení 19 % pro děti konzumující 3 porce zeleniny na den, 47 % pro 2 porce denně a 25 % pro 1 či méně porcí denně. 42

Otázka 5. Kolik porcí ovoce sní Vaše dítě denně? Příklady: 1 porce = 1 jablko; 1 banán; 1 pomeranči; 1 miska drobného ovoce; 250-300 ml neředěné ovocné šťávy

S pojídáním ovoce jsou na tom děti podstatně lépe. Denní doporučené množství snědeného ovoce dodržuje 20 % dětí a vyšší konzumaci zastupuje až dalších 5 %. Zbytek dětí pozře denně méně porcí a to tak, že 48 % dětí sní 2 porce denně a 27 % 1 porci a méně.

Otázka 6. Jak často Vaše dítě vypije mléko a sní mléčné výrobky? Příklady: 1 porce = 250 ml mléka; 200 ml jogurtu; 55 g sýra.

U mléka a mléčných výrobků si rodiče a jejich děti vedou nejlépe. 38 % dětí splňuje požadovanou dávku pro vyváženou stravu a dalších 15 % tuto částku převyšuje. 37 % dětí navíc zkonzumuje 1 porci mléčných výrobků denně a pouze 10 % dětí sní a vypije méně než 1 porci denně.

43

Otázka 7. Kolik porcí masa, vejcí a luštěnin sní Vaše dítě denně? Příklady: 1 porce = 125 g drůbežího či rybího masa; 80 g tmavého masa; 1 vejce; 100 g vařených luštěnin; 80 g sojového masa

Živočišných produktů a luštěnin by mělo dítě předškolního věku spořádat 1 porci denně. Tomuto kritériu vyhověla většina respondentů až 54% zastoupením. 35 % dětí konzumuje masa, vajec a luštěnin méně než 1 denně a dokonce 9 % dětí sní méně než 1 porci za dva dny. 2 % je zastoupeno množství dětí, které těchto potravin sní denně 3 porce a více.

Otázka 8. Jak často jí Vaše dítě ryby? Příklad: 1 porce = 125 g rybího masa

Jasný ukazatel achillovy paty našeho národu je konzumace ryb v českých rodinách. Pouhých 20 % vyhovělo kriteriu správné stravy u dětí předškolního a věku a konzumují ryby dvakrát a vícekrát týdně. 80 % rodičů ryby podávají svým dětem 1 a méně porcí týdně.

44

Otázka 9. Kolik porcí cukrů a tuků pozře Vaše dítě denně? POZOR i v pití! Příklady: 1 porce = 10 g klasického másla; 1 lžička majonézy; 3 lžičky medu; 1 lžička cukru; 4 g čokolády, zde patří i smažené jídlo (smažené brambůrky, hranolky, smažené jídlo z fast foodů)

Ukazující se trend nárůstu konzumace cukrů a tuků v rodinách se prokázal i v tomto výzkumu. Pouhých 18 % rodičů omezuje příjem cukrů a tuků u svých dětí na méně než 1 porci denně. 49 % rodičů povoluje svým dětem zkonzumovat 1-2 porce denně. 27 % rodičů se přiznalo k podávání 3-4 porcí denně a pouhých 6 % se přiznalo, že svým potomkům povolují sníst 5 a více porcí denně.

Otázka 10. Podáváte svým dětem doplňky stravy? Doplňky stravy řadíme pod kategorii potravin kterou nejčastěji nalezneme ve formě kapslí, prášků, tablet či sirupů. Příklady: Vitaminy (multivitaminy), minerální látky (vápník, hořčík, železo), extrakty (hlíva ustřičná, omega-3 mastné kyseliny, probiotika)

V českých rodinách podávají rodiče svým dětem doplňky stravy v 56 % všech případů. O něco nižší hodnotu prokazují rodiče, kteří svým dětem doplňky stravy nepodávají. Jejich zastoupení je zbylých 44 %. 45

Otázka 11. Proč dítěti doplňky stravy dáváte?

Z 93 respondentů, kteří v předchozí otázce zodpověděli, že svým dětem doplňky stravy podávají se většina shodla, že takto dělají za účelem prevence. Toto zastoupení rodičů činí 53 % dotázaných. 16 % rodičů se snaží doplnit vitaminy, minerální látky a extrakty z organismů, o kterých si myslí, že jich má jejich dítě málo. 14 % rodičů podává dětem doplňky na doporučení lékaře, 12 % z důvodu nemoci. 3 další rodiče uvedli, že důvodů je hned několik z daného výběru a 1 rodič uvedl, že doplňky podává dítěti proto, že je dostal jako dárek od pojišťovny.

Otázka 12. Kdy dítěti doplňky stravy podáváte?

46

Na otázku kdy rodiče dítěti doplňky dávají odpověděla téměř polovina (49 %), že v období, kdy je celkový zvýšený výskyt nemocí a jejich děti ještě nemocné není. Poměrně velké zastoupení, 32 % rodičů, podává svým dětem suplementy celoročně. 8 % pak v případě, že jejich dítě začíná být nebo je nemocné a 7 % tak činí nepravidelně. Zbylé menší procentuální zastoupení dává svým dětem výživové doplňky v situacích, kdy je jeho dítě vystavené fyzicky či psychicky náročným podmínkám. 2 rodiče se shodli, že svým dětem nabízí doplňky při nástupu dítěte do mateřské školy.

Otázka 13. Které doplňky stravy dítěti kupujete?

Z dotázaných rodičů odpovědělo 44 % tak, že si vyhledává vhodné doplňky stravy sám a to pomocí internetu, článků nebo na doporučení známých. 27 % se při nákupu řídí doporučením lékárníka a 22 % doporučením lékaře. 3 % rodičů kupují dětem suplementy na základě reklamy, 2 % kupují ty, které jejich dítě samo vyžaduje a 2 rodiče odpovědělo odlišně. 1 z nich podává dětem doplňky, které sám prodává a 1 podává ty, které mu dala pojišťovna.

47

Otázka 14. Jaké doplňky stravy dítěti podáváte? V závorkách jsou uvedené příklady.

38 % rodičů dává svých dětem vitaminy a jejich kombinace, převážně multivitaminy a vitamin C a D. 32 % rodičů svým dětem podává extrakty z organismů a to hlavně probiotika, Imunoglukan z hlívy ústričné, rybí výtažky a laktobacily. 26 % rodičů podává svým dětem směsi vitaminů, minerálních látek a extraktů z organismů. Ostatní rodiče uvedli, že dávají dětem homeopatika, přírodní preparáty a doplňky fyJust a Nahrin,

Otázka 15. Co je pro vás u konečné koupě doplňků nejvíce důležité?

Při finálním nákupu si rodiče převážně kontrolují složení přípravku (44 %) a dávají na doporučení lékaře či lékárníka (37 %). 7 % rodičů se rozhodují převážně podle ceny výrobku. 4 % dají na doporučení známých a další 4 % se při nákupu přiklání k tomu, co chce jejich dítě. 3 % rodičů se shodli na tom, že poměřují složení výrobku s jeho kvalitou a cenou. 48

Otázka 16. Kde doplňky stravy nakupujete?

U této otázky se drtivá většina rodičů shodla a to 89 % tak, že doplňky stravy nakupují v kamenných lékárnách. 8 % rodičů nakupuje produkty na internetu, 1 rodič nakupuje jak na internetu tak v kamenných lékárnách. Další rodič nakupuje doplňky v běžných obchodech a supermarketech a 1 rodič je sám distributorem doplňků stravy.

Otázka 17. Konzultujete podávané doplňky stravy s lékařem nebo lékárníkem?

Z dotazníku vyplynulo, že s lékařem konzultuje podávání výživových suplementů pouhých 34 % dotázaných rodičů. 43 % se radí s lékárníky v lékárnách a 23 % nekonzultuje podávání doplňků s žádným odborníkem.

49

Otázky 18. Myslíte si, že je důležité dítěti dávat doplňky stravy?

Tato otázka zůstala v dotazníku poměrně vyrovnaná. 43 % rodičů považuje podávání doplňků stravy dětem předškolního věku za důležité pouze v občasných případech. 22 % rodičů se přiklání k názoru, že je spíše důležité dětem doplňky podávat a 21 % si myslí, že spíše ne. Radikálnější postoj zaujalo 7 % zastoupení rodičů na obou koncích škály a to tedy 7 % pro rozhodně ano a 7 % pro rozhodně ne.

6.3.b Strukturovaný rozhovor s lékařem Výsledky strukturovaného rozhovoru s lékařem jsou zaznamenané ve formě textu, kde otázky pokládané výzkumníkem jsou psané tučně, kurzívou a jsou označené písmenem A. Odpovědi lékaře jsou psané kurzívou a zaznačené písmenem B.

A: Jako dětský lékař, zajímáte se o stravu svých pacientů? B: Ano, je to pro nás dokonce povinné. Posouzení stavu výživy je součástí pravidelných preventivních prohlídek v průběhu celého dětství. Tento stav se posuzuje nepřímo zhodnocením jeho antropometrických parametrů – výška, váha, BMI, obvod břicha, obvod paže, u menších dětí v kojeneckém věku zhodnocením stavu podkožního tuku (kožní řasa na bříšku, končetinách, v obličeji).

50

A: Jak vyhodnocujete nedostatky ve výživě a jsou v dnešní stravě dětí předškolního věku časté? B: Hledáme odchylky od normálního růstu a při každé z nich je nutné hledat i příčiny. Jednou z nich může být kvantitativně nebo kvalitativně nevhodná strava, v těchto případech je součástí vyšetření pacienta i dotaz na jeho stravovací návyky. Impulzem k posouzení vhodnosti stravy dítěte může být dotaz nebo obava rodiče i u jinak zdravého dítěte. Výživa menších dětí je ve většině případů energeticky dostačující, naopak častější jsou chyby v kvalitě a složení stravy. Nedostatek vlákniny, určitých nenasycených mastných kyselin (ryby), často i mléčných potravin, neuspokojivý pitný režim.

A: Co tedy vidíte v jídelníčcích dětí předškolního věku jako vyloženě problémové? B: Hlavně nevyváženost stravy. Často energetický nadbytek. Vysoký příjem sacharidů, hlavně nezdravých rychlých cukrů ve formě sladkostí, slazených a kolových nápojů, ale i bílého pečiva a slazených cereálií, jídel ve formě rychlého občerstvení nebo slaných pochutin. Na druhé straně nižší příjem bílkovin (libové druhy masa, luštěniny, mléčná bílkovina), vlákniny (čerstvá zelenina, ovoce, neslazené cereálie), běžně absentující příjem polynenasycených mastných kyselin (mořské ryby, některé rostlinné oleje) a žalostné nedodržování pitného režimu.

A: Na rozdíl od minulé generace dětí myslíte si, že se strava dnešních změnila natolik, že je potřeba ji doplňovat suplementy? B: Já si nemyslím, že by se změnila strava jako taková, změnila se dostupnost některých potravin a je větší výběr těch nezdravých potravin. Dříve nebyl takový výběr sladkostí, slazených nápojů a rychlého občerstvení. V zásadě ten problém špatné výživy není v dostupnosti, ale v přístupu rodičů. Pokud je rodič rozumný a uvědomí si vlastně, že to dítě by si mělo vypěstovat návyk správného stravování, tak ta dostupnost nepředstavuje zas tak velké riziko.

51

Obecně se tedy dá říci, že u zdravého dítěte předškolního věku bez doprovodné nemoci, například choroby trávícího systému s poruchou vstřebávání živin, nebo chronické zánětlivé stavy, chronické nemoci jater a ledvin, není potřeba stravu doplňovat suplementy. Doplňovat vitaminy zdravému dítěti je zbytečné. Opravdu si myslím, že podávání těch doplňků by mělo být pouze cílené u dětí, které mají závaznější zdravotní problém. V takových situacích se to dá krátkodobě akceptovat. A: Kterým dětem tedy výživové doplňky podávat? B: U jinak zdravého dítěte s vyváženou pravidelnou stravou bych podávání potravinových doplňků nepovažoval za nutnost. Naopak jejich aplikace může být odůvodněná ze zdravotní nebo léčebné indikace ve specifických situacích. A to dítě s nemocí střev s poruchou vstřebávání, dítě s těžkým neurologickým postižením, s poruchou polykání. Dítě chronicky nemocné, neprospívající v důsledků své závažné nemoci, nebo užívaných léků, které ohrožují jeho normální zdravý vývoj (úbytek kostní a svalové hmoty u dítěte s léčbou kortikoidy).

A: Je na trhu nějaký typ doplňků stravy, který byste ke konzumaci dětem doporučil z preventivních důvodů? B: Nač podávat dítěti, které je zdravé a netrpí na nějaké opakované infekce i třeba neškodné výživové doplňky? Vždy je to nějaká cizorodá látka pro tělo. Navíc kontrola doplňků stravy nepodstupuje stejnými procesy jako kontrola léčiv. Spousta z nich nemusí mít žádné účinky. U některých preparátů se v odborném tisku publikovalo na základě studií, které měly nějaké parametry nezávislosti, že mají prospěšný vliv na děti a ty pak bývají méně často nemocné. Tyto látky mají odborné opodstatnění, ale zase si myslím, že by to mělo zůstat vyhrazeno pro dítě, kde to má zdravotní opodstatnění. Takže pokud máme dítě ve školce, které bývá nemocné tak často, že se to stává společenským nebo ekonomickým problémem pro rodinu, tak tam se to dá zkusit. Látky, u kterých byl prokázán pozitivní vliv jsou třeba výtěžky z hlívy ústřičné nebo určitých směsí oligosacharidů, aminokyselin a nukleotidů na posílení imunity dítěte.

52

Užívání omega-3 nenasycených kyselin se připisuje pozitivní vliv na schopnost koncentrace dětí, vývoj jejich IQ a rozvoj motorických dovedností. Optimální je jejich přísun ve formě studenovodných mořských ryb (sleď, makrela, treska, sardinka), vlašských ořechů nebo určitých rostlinných olejů lisovaných za studena (lněný, řepkový). V případě, že dítě uvedené potraviny odmítá, dá se podávání potravinových doplňků s obsahem uvedených mastných kyselin doporučit. Dále pak probiotika mají preventivní účinek na rozvoj průjmů a trávicích potíží u dětí užívajících antibiotika. Popisuje se i jejich pozitivní vliv u dětí s určitým zdravotním problémem jako je zácpa, atopický ekzém nebo chronické střevní záněty.

A: Pokud dítě vyváženou stravu nemá, mohou ji výživové doplňky nahradit? B: V žádném případě ne. Většina živin, vitaminů, stopových prvků se optimálně vstřebává z přirozené stravy a zdravý dětský organizmus si je schopný potřebné množství regulovat sám. Navíc, stravovací návyky si člověk vypěstuje už v dětském věku, proto vhodná příprava jídel a způsob jejich podání dítěti jsou z tohoto důvodu velice důležité. Pravidelná setkání u stolu se zdravým jídlem jsou podstatné i pro harmonické prostředí v rodině dítěte. Zde je nutný pozitivní příklad ze strany rodičů a pěstování zvyku společného stravování celé rodiny. Na druhé straně ale i určitá přísnost v tak zásadní věci, jako je výživa dítěte a neustupování náladám dítěte nebo vlastní pohodlnosti.

A: Naopak, pokud dítě má relativně vyváženou stravu a doplňky stravy mu nepodáváme, můžeme mu nějak ublížit? B: Pokud mluvíme obecně o podávání potravinových doplňků neselektované zdravé dětské populaci, nehrozí riziko, že by jejich absence mohla dítěti ublížit. Když je potravinový doplněk indikován ze zdravotních a léčebných důvodů u dítěte s nemocí, kde očekáváme jeho pozitivní vliv na stav dítěte, je možné jeho podání doporučit. Vždy je rozumné poradit se s dětským lékařem nebo lékárníkem o vhodnosti preparátu pro dítě.

53

A: Může nastat situace, kde by mohl doplněk dítěti ublížit? B: Podobně jako u všech léků a léčebných preparátů, je nutné i v případě potravinových doplňků akceptovat určitá omezení. Pacient alergický na některou látku obsaženou v preparátu jej samozřejmě užít nesmí. Zde hrozí i vážné zdravotní komplikace. Stejně i jedinci se známou nesnášenlivostí některých součástí stravy jsou vystaveni riziku zhoršení svého stavu po požití doplňků s jejich obsahem. Typicky to bývá laktóza, mléčný cukr, méně často škrob pšeničný obsahující gluten.

A: Setkal jste se za svou praxi s takovou situací? B: Závažné vedlejší účinky běžně užívaných a správně dávkovaných léků nejsou naštěstí v dětském věku časté. Převažují alergické kožní reakce, ty nelze vyloučit i při užívání potravinových doplňků kvůli barvivům a dochucovadlům obsažených v preparátech. Jiným příkladem může být karotenismus, což je výrazné žlutavé zbarvení kůže anebo očního bělma při užívání preparátů s obsahem beta-karotenů nebo karoteny slazenými. Potenciálně nebezpečné může být užívání vyšších dávek vitaminů A a D anebo vysoké dávky vitaminů C.

A: Co si myslíte o celoročním požívání suplementů u dětí? B: Určitě to není nutné. Řekl bych, že je to až nesmysl. Jak jsem říkal, je to cizorodá látka pro tělo jako každý lék a v určitém neodborném podávání může spíše škodit než pomáhat. Strava obsahující pravidelně čerstvé ovoce a zeleninu, mléko a mléčné potraviny obsahuje dostatek vitaminů. Výjimkou je podávání vitaminů K a D dětem v kojeneckém věku. Denní doporučený příjem vitaminu D pro kojence je 10 μg, což odpovídá 400 IU. Vzhledem k tomu, že přirozená ani umělá výživa kojence nezajišťuje dostatečný příjem vitaminu D, obecně se doporučuje podávat tento vitamin pravidelně od konce 1. týdne života do konce 1. roku života a v druhém roce v době zimních měsíců v denní dávce 400 IU. Vitamin K – 1mg 2-6 hod po porodu, u plně kojených nutno lx týdně opakovat dávku lmg do stáří 10-12 týdnů věku.

54

A: Pokud děti konzumují suplementy celoročně, je možné si na nich vytvořit závislost tak, že při jejich vysazení tělo získá pocit, že má vitaminů a minerálních látek málo? B: S uvedeným problémem nemám praktickou zkušenost. Závislost na vitaminech bych spíš hodnotil jako psychickou. A to jako potřebu dostat svou pravidelnou dávku bonbonů zdraví. Se skutečnou fyzickou závislostí na vitaminech jsem se ve své dosavadní praxi nesetkal.

A: Stává se v praxi, že rodiče nahrazují léčbu dětí alternativními metodami, např. požíváním doplňků stravy? B: Dle mých zkušeností většina rodičů správně indikovanou léčbu akceptuje a dodržuje. Antibiotika u závažnějších infekcí, léky pro alergiky, léky na horečku a bolest u dětí a jiné. Potravinový doplněk většinou podávají jako bonus navíc, jako příspěvek k rychlejšímu uzdravení dítěte a to nejčastěji ve formě vitaminů. Na druhé straně, některé doplňky doporučujeme i my jako dětští lékaři. Probiotika v průběhu antibiotické léčby, rostlinné preparáty na ulehčení odkašlání, omega-3 nenasycené kyseliny u dětí s obezitou a poruchou spektra tělesných tuků. Ale vždy jako součást komplexní léčby.

A: Jaké procentuální zastoupení rodičů se Vám svěří, že doplňky dětem podávají? B: Nevedeme si u nás přesnou statistiku dětí užívajících doplňky stravy. Počet dětí, kterým rodiče podávají vitaminy nebo léky na podporu imunity odhaduji na třetinu až polovinu našich pacientů. Je zřejmá i sezónní závislost užívání doplňků a to převážně v zimních měsících.

A: Radí se s Vámi rodiče o podávání doplňků stravy dětem? B: Na preventivních prohlídkách tento dotaz nepadá často. To si myslím, že spíš rodiče řeší v lékárnách. Za námi rodiče s tímto dotazem chodí až v případě, že je dítě opakovaně nemocné nebo kde proběhla nějaká závažnější infekce. Konkrétněji tedy při nakupení infekcí dýchacích cest na vhodnost vitaminů, imunostimulancií, nebo při užívání antibiotik na možnost preventivního podání probiotik. 55

A: Jak si vysvětlujete velký nárůst kupování výživových doplňků za posledních 10 let? B: V tomto předpokládám několik možných příčin. Je to široká dostupnost a cenová přijatelnost doplňků výživy. Často lákavá reklama, cílená na dětskou populaci. Dále určitě pohodlnost řešení pro rodiče (vitamin v tabletě místo jablíčka). Ona ta příprava a stolování vyžaduje určitý čas a je třeba obětovat tomu svůj zájem. A rozhodně má vliv i významnější postavení dítěte v hierarchii rodiny ve srovnání s minulostí a tendence tomu dítěti ustupovat. Rodič se mu proto snaží poskytnout vše, co je možné. Je to tím, že rodina se stává benevolentnější. Já to nepovažuju vyloženě za chybu, ale určitý řád by měl v té rodině fungovat. A to včetně stolování. Měl by se věnovat větší čas jídlu – co se jí, jak se jí a kdy se jí.

6.3.c Lékárny Při oslovení sedmi lékáren z různých měst na území Moravy bylo zjištěno následovné. 100 % lékáren uvedlo za nejčastěji nakupované doplňky stravy rodiči dětí předškolního věku multivitaminy. Konkrétně se kupují Marťánci s Imunactivem od společnosti Walmark a Vibovit želé od společnosti Favea. 28 % lékáren zaznamenalo prodej vitaminu D a 43 % prodej B-komplexu společnosti Zentiva. Co se týče výtažku z organismů 100 % lékáren uvedlo za nejprodávanější probiotika. Konkrétně 71 % rodičů kupují Biopron Junior značky Valosun a 71 % kupují Apo-baby Probio od výrobce Cell Biotech. 58 % lékáren uvedlo jako druhý nejprodávanější extrakt výtažek z hlívy ústřičné Imunoglukan od společnosti Pleuran. 43 % rodičů kupují svým dětem doplňky stravy obsahující Omega-3 mastné kyseliny a kupují převážně THE SIMPSONS OMEGA 3 + VITAMINY D3 A E od společnosti Vitar a Omega 3 rybí olej Forte od společnosti Walmark. 58 % rodičů kupují svým dětem laktobacily a většina z nich kupuje Laktobacílky od společnosti Swiss. Seznam lékáren a jejich odpovědi naleznete v příloze č. 4.

56

6.4 Diskuze Svou bakalářskou práci jsem se zaměřila na téma správné výživy dětí předškolního věku, konkrétněji na téma podávání doplňků stravy dětem v této věkové kategorii. Výzkumnou sondou jsem se snažila zjistit vyváženost stravy dnešních předškolních dětí a názory rodičů na jejich důležitost. K této otázce jsem využila potravinovou pyramidu sestavenou Ministerstvem zdravotnictví ČR. Hlavním cílem ovšem bylo zjistit, zda rodiče využívají k doplnění stravy výživové doplňky. Pokud ano, tak které doplňky kupují, z jakých důvodů a s jakou pravidelností je svým dětem podávají a názor odborníka na jejich vhodnost. Ke srovnání výsledků výzkumného šetření této práci můžeme použít bakalářskou práci s názvem „Výživa a podávání vitaminů a minerálních látek u dětí v předškolním věku“, kterou vypracovala Jana Mácová, absolventka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Tato práce se ovšem více zaměřuje na vhodnost podávání doplňků stravy předškolním dětem a obsahuje tedy výzkumnou část s rozhovorem s pediatrem a jeho odborným názorem na danou tématiku.

6.4.a Vyvážená strava Přestože až 70 % dotazovaných rodičů uvedlo, že se o vyváženou stravu svých dětí starají, z výzkumné sondy vyplývá, že většina dětí se vyváženě nestravuje. Co se týče doporučených denních dávek určitých druhů potravin nejhůře dopadla jednoznačně konzumace zeleniny v zastoupení pouze 7 %. Dalším problémovým druhem potravin jsou cukry a tuky. Správné množství porcí pojídá pouze 18 % dětí a zbylých 72 % překračuje denní doporučenou dávku. Dostatek ovoce do svého organismu dostává jen 25 % předškolních dětí a u obilovin je to pouze 26 %. Nejlépe vyhodnocené výsledky pak dosáhly mléčné výrobky s procentem 53 a maso, vejce a luštěniny s 54 %. Bohužel v rybím mase stále jako národ zaostáváme a děti s optimální porcí se vyšplhaly na pouhých 20 %. Tyto výsledky přímo korespondují s názorem lékaře, který uvádí, že dnešní předškolní děti konzumují velký nadbytek cukrů a chybí jim převážně vláknina získaná ze zeleniny, ovoce, kvalitních obilovin a polynenasycených mastných kyselin v podobě 57

mořských ryb. V čem se výsledky mírně rozchází je dotazníkové šetření a názor lékaře na nedostatek kvalitních bílkovin (vybrané druhy masa, luštěniny) a mléčných výrobků. Jelikož z dotazníků vyplývá, že jsou na tom předškolní děti s konzumací těchto potravin v porovnání s ostatními poměrně dobře. Důvodem může být větší osvěta a upozorňování odborníků na vliv konzumace mléčných výrobků a kvalitních bílkovin na vývin zdravého předškolního dítěte. Ve srovnání s prací Jany Mácové jsou výsledky výzkumného šetření této práce poměrně podobné. Důvodem relativních horších výsledků některých otázek této práce je nastavení odlišných limitů při určování doporučeného denního zkonzumovaného množství. Například pro dostatečnou konzumaci obilovin Mácová uvádí tři až čtyři porce, kdežto v této práci jsou to pouze čtyři. Při relativním poměru procent proto dojdeme k podobným údajům a to u Mácové při denní dávce dvou až čtyř porcí k 91 % dětských konzumentů a v této práci k 93 %. Druhým takovým příkladem je konzumace mléčných výrobků. Mácová uvádí úspěšnost 87 %, což je součet podávání jedné, dvou a tří porcí denně. Při stejném součtu zjistíme, že při statistickém šetření dotazníků této práce dosáhneme 90 %. Ostatní údaje jsou v obou pracích srovnatelné. Když to tedy shrneme, tak ve stravě dnešních dětí předškolního věku je převážný nedostatek obilovin, zeleniny, ovoce a rybího masa a naprostý nevyvážený přebytek tuků a cukrů. Přesto si rodiče myslí, že o vyvážené stravě svých dětí ví podstatné množství informací. Tento fakt může být způsobený dvěma faktory. První je, že jsou rodiče informovaní nesprávnými informacemi a stále chybí v této tématice osvěta. Druhá pak ta, že rodiče jsou sice správně informovaní, ale z určitých důvodů (ekonomických, časových, lenivých) svým dětem zdravé pokrmy nepřipravují.

6.4.b Podávání doplňků stravy V dotazníkovém šetřením bylo prokázáno, že většina rodičů v zastoupení 56 % podává dětem předškolního věku doplňky stravy. Tento získaný záznam byl očekáván a koresponduje s šetřením jiných prací a to 79 % (Mácová, 2013) a 75,8 % (Hejmalová, 2006). Mírný pokles rodičů, kteří doplňky podávají svým dětem v této práci může být způsoben větší dostupnosti informací a jejich osvětě a typem zvoleného dotazníků v elektronické podobě, kde bylo oslovováno širší spektrum rodičů.49 49 Například rodiče, kteří mají děti, které nenavštěvují MŠ; rodiče, kteří umí pracovat s internetem a je tedy pravděpodobné, že si dokáží sami na webu vyhledat informace apod.

58

Na základě rozhovoru s pediatrem ovšem zjistíme, že je stále toto procentuální zastoupení rodičů zbytečně vysoké. Dětský lékař zastává ten názor, že podávání doplňků stravy předškolním dětem by mělo být otázkou výjimečných situací a na řadu by toto jednání mělo přicházet v úvahu až v případech, kdy je dítě dlouhodobě nemocné či má potvrzenou nízkou imunitu organismu. Dalším ukazatelem nevhodnosti podávání doplňků stravy dětem je lékařova obava z celoročního užívání výživových doplňků. Zde se potvrdilo, že až 32 % rodičů dává svým dětem doplňky celoročně a dalších 49 % tak činí v době, kdy je jejich dítě zdravé a to pro zvýšení jejich imunitního systému. Tento fakt odporuje doporučení lékaře, který tvrdí, že takové jednání je zcela zbytečné a nežádoucí. Otázka motivů rodičů je těžší na zodpovězení. 53 % rodičů uvedla, že dětem kupují doplňky z důvodů preventivních. 16 % pak zakroužkovala možnost, že se snaží doplnit dítěti vitaminy, minerální látky a jiné látky o který si myslí, že jich má nedostatek. Pouze 14 % rodičů dává výrobky dětem na doporučení lékaře. To, že by byli rodiče ovlivnění reklamou a svými dětmi přiznalo pouhých 5 % z nich. Domnívám se, že ve skutečnosti je toto procento vyšší, ale rodiče si to buď nechtějí přiznat nebo o tom díky sugestivní reklamě ani neví. V otázce nejprodávanějších doplňků stravy dětem předškolního věku se výzkumné sondy naprosto shodly a došly k překvapivým závěrům. Nejčastější kategorií, která je dětem podávaná jsou vitaminy a jejich kombinace v zastoupení 38 %, následují extrakty z organismů (nejčastěji uváděné probiotika, rybí výtažky a výtažky z hlívy ústřičné) s 32 %. A nakonec 26 % rodičů kupuje kombinace vitaminů a extraktů. Preparáty s minerálními látky kupuje zanedbatelné množství rodičů, což je potvrzeno jak dotazníkem, tak konzultací s farmakology. Dětský lékař na toto téma uvedl, že nejvíce doporučované doplňky ze strany lékařů jsou probiotika, omega-3 nenasycené kyseliny a výtažky z hlívy ústřičné vzhledem k tomu, že u nich byla potvrzena účinnost. V tom, jestli je důležité podávání doplňků stravy dětem předškolního věku, rodiče tápou. Zde jde vidět, že o tomto tématu ještě nebylo vydáno dostatečné množství dostupných informací, které by si rodiče mohli nastudovat. Procentuální zastoupení v této otázce je naprosto rovnoměrné a radikální postoj zaujalo pouhé 14 % rodičů. Přitom rozhovor s pediatrem prokázal, že důležitost doplňků stravy je malá a měla by být důležitá pouze u nemocných jedinců, popřípadě u dětí, které nemocemi trpí velice často. 59

6.5 Vyhodnocení výzkumných otázek 6.5.a Výzkumná otázka č. 1 Co se týče podávání doplňků stravy dětem předškolního věku, zde se potvrdila výzkumná otázka č. 1 - Více než polovina rodičů dětí předškolního věku podává svým dětem doplňky stravy. Z výzkumu vyšlo najevo, že to tak dělá 56 % dotazovaných rodičů. Vzhledem k tomu jak rychlým způsobem se prodej doplňků stravy v České republice rozmohl, je to fakt pochopitelný. Ovšem je trochu zarážející, že tolik rodičů tyto produkty kupuje a přitom tak málo z nich dodržuje u svých dětí vyváženou stravu.

6.5.b Výzkumná otázka č. 2 Na základě rozhovoru s odborným pediatrem je možné vyčíst, že doplňky stravy by se v žádném případě neměly dětem podávat celoročně nebo v případě, když je dítě zdravé. Rodiče by dále jimi neměli nahrazovat vyváženou stravu a měli by se vždy poradit o tomto tématu s odborníkem a to nejlépe s jejich dětským lékařem. Otázka č. 2 - Většina rodičů podává svým dětem doplňky stravy neuváženě se tedy částečně potvrdila. Téměř polovina (49 %) rodičů dosazuje do stravy svých potomků doplňky v případě, že je zvýšený výskyt nemocí, ale přitom jejich dítě ještě není nemocné. Celoročně tak činí 32 % veškerých rodičů. Vyváženou stravu přitom ze získaných informací dodržuje jen menšina dětí. V těchto aspektech se tedy rodiče, nakupující doplňky stravy svým dětem ve věku od tří do šesti let, chovají neuváženě. Na druhou stranu konzultaci s lékařem podstupuje 34 % a s lékárníkem až 43 %. Drtivá většina rodičů a to až 89 % kupuje preparáty u odborníků v kamenných obchodech a při koupi až 44 % z nich sleduje primárně složení výrobku a 37 % si nechá poradit odborníkem. V těchto parametrech rodiče obstáli. Ovšem procento rodičů, které podává dětem suplementy neuváženě není vůbec zanedbatelné. Až 32 % rodičů dávají dětem doplňky celoročně a 23 % podávání nekonzultuje s žádným odborníkem. Toto podávání dětem předškolního věku je naprosto nevhodné, což v rozhovoru potvrzuje i samotný dětský lékař.

60

6.5.c Výzkumná otázka č. 3 Z rozhovoru jsme také zjistili, že podávání doplňků stravy dětem předškolního věku, které nemají specifické zdravotní problémy je ve většině případech zbytečné. MUDr. Adzima tuto hypotézu potvrdil a dodává, že zdravým dětem není třeba doplňovat stravu doplňky. Naopak nic nemůže nahradit správnou vyváženou stravu a je třeba si uvědomit, že doplňky stravy podávané kterémukoliv jedinci jsou vždy považovány za cizorodé látky pro lidský organismus, stejně jako každý lék a jako takové mohou při neodborném podávání spíše uškodit než pomoci.

61

7 Doporučení pro rodiče a učitele Na základě zjištěných údajů a pro větší přehlednost je možné stanovit deset pravidel pro správné podávání doplňků stravy dětem.

7.1 Desatero podávání doplňků stravy dětem 1. Dbejte na vyváženou stravu a dostatečný pitný režim dítěte předškolního věku a to tím způsobem, že ho naučíte i správnému stolování. 2. Dávejte pozor na dostatečnou konzumaci kvalitních obilovin, zeleniny, ovoce a mořských ryb dítěte předškolního věku a omezujte nadbytek cukrů a tuků v jeho stravě (ne více jak 1 porci denně)50 3. Dětem nenahradíte vyváženou stravu doplňky stravy. 4. Zdravému dítěti předškolního věku bez doprovodné nemoci není třeba podávat doplňky stravy. 5. Výživové doplňky dávejte dětem z preventivních důvodů jenom v případě, že je nemocné nadprůměrně často a je tedy důvod se obávat, že má snížený imunitní systém. Vždy toto rozhodnutí konzultujte s dětským lékařem. 6. V žádném případě není třeba podávat dítěti suplementy celoročně. Je to zbytečné. 7. Vždy konzultujte podávání doplňků s dětským lékařem nebo alespoň s lékárníkem. 8. Vždy nakupujte dané preparáty od osvědčených značek a v kamenné lékárně. 9. Dbejte na správné dávkování (nepřekročení doporučené denní dávky dané látky). 10. Nenechte se ovlivnit reklamou. Přestože výrobci mluví o zlepšení zdravotního stavu, kontrola uvedení doplňků stravy na trh není tolik přísná jako u léků. Zákony nepřikazují výrobcům dokládat jejich účinnost či kvalitu.

50 1 porce = 10 g klasického másla; 1 lžička majonézy; 3 lžičky medu; 1 lžička cukru; 4 g čokolády, zde patří i smažené jídlo (smažené brambůrky, hranolky, smažené jídlo z fast foodů)

62

Závěr Téma požívání doplňků stravy je víceméně novodobým fenoménem, který se nedá obsáhnout v jedné bakalářské práci. Stejně tak podávání těchto produktů dětem předškolního věku. Proto se bakalářská práce zaměřuje především na otázku nezbytnosti podávání výživových preparátů dětem předškolního věku. Teoretická část udává základní představu o vymezení pojmů novodobých zdravých potravin a doplňků, jejich legislativní ukotvení a informace o správné vyvážené stravě předškolních dětí. Vyvážená strava je přitom základním kamenem zdraví lidského organismu. U dětí předškolního věku je tento fakt umocněn tím, že jsou ve vývinu a to dosti rychlém. Proto v práci nalezneme i obsáhlou pasáž, která podrobně řeší potravinovou pyramidu pro děti tohoto věku. V praktické části se realizuje výzkumná sonda, který obnáší dotazníkové šetření rodičů dětí předškolního věku. Zde výzkum zkoumá procentuální zastoupení rodičů, kteří suplementy dětem podávají, motivy rodičů a četnost konzumace doplňků stravy dětmi. Dále jsou zde uvedené nejčastěji kupované doplňky a dodržování vyvážené stravy u dětí předškolního věku. Metodické šetření formou rozhovoru s lékařem se můžeme dozvědět důležitost či nedůležitost požívání doplňků stravy. Pohled odborníka na dané téma a jeho doporučení. V neposlední řadě zde nalezneme konkrétní přípravky, které jsou dle lékáren v České republice nejvíce kupované. U tří stanovených výzkumných otázek se nám dvě z nich potvrdily a to tak, že více než polovina rodičů dětí předškolního věku podává svým dětem doplňky stravy. A zároveň podávání doplňků stravy dětem předškolního věku, které nemají specifické zdravotní problémy je ve většině případech zbytečné. Jedna z nich byla částečně vyvrácena tím, že většina rodičů kupuje doplňky stravy v kamenných lékárnách a radí se přitom s lékárníkem. Zároveň se zajímají o kvalitu a složení doplňků, které kupují. Procento rodičů, kteří podávají doplňky neuváženě je ale nezanedbatelné množství. Dávají svým dětem doplňky stravy celoročně nebo z preventivních důvodů, i když jejich dítě ještě nemocné není a o podávání se neradí se svým dětským lékařem. Výsledkem této práce je zmapování chování českých rodin v nákupu doplňků stravy pro své děti ve věku od tří do šesti let. Dále rozebraní dané situace, zamyšlení nad konkrétními příčinami a vyvození závěru, který poukazuje na to, že podávání 63

doplňků stravy dětem předškolního věku není nutné ani žádoucí. Pro větší shrnutí celého výzkumu je práce obohacena o deset pravidel pro rodiče či učitele, které shrnují nejzákladnější pravidla za jakých podmínek a jak doplňky stravy podávat.

64

8 Zdroje 8.1 Bibliografické zdroje 1. BLATTNÁ. Minerální látky: Výživa a potraviny: časopis Společnosti pro výživu. Praha: Výživaservis s. r. o.,2007, roč. 62, č. 6. ISBN 1211-846X. 2. FRAŇKOVÁ, Slávka, Jiří ODEHNAL a Jana PAŘÍZKOVÁ. Výživa a vývoj osobnosti dítěte. Vyd. 1. Praha: HZ Editio, 2000, 198 s. ISBN 80-860-0932-7. 3. FRÜHAUF, Pavel. Fyziologie a patologie dětské výživy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003, 62 s. ISBN 80-246-0069-2. 4. GREGORA, Martin. Výživa malých dětí: výchova ke správné výživě, skladba dětské výživy, obezita v dětském věku a jak jí předcházet, alergie a funkční potraviny. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004, 95 s. Pro rodiče. ISBN 80-247-9022-X. 5. ILLKOVÁ, Olga a Zdeňka DAŇKOVÁ. Zdravá výživa v mateřské škole. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 167 s. ISBN 80-717-8890-2. 6. KEJVALOVÁ, Lenka. Výživa dětí od od A do Z. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2005, 157 s. ISBN 80-702-1773-1. 7. MACH, Ivan. Doplňky stravy: jaké si vybrat při sportu i v každodenním životě. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 175 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-802-4743-530. 8. MACH, Ivan. Doplňky stravy na našem trhu. Vyd. 1. Praha: Svoboda Servis, 2006, 118 s. ISBN 80-863-2046-4. 9. MÜLLEROVÁ, Dana. Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech: z pohledu jednotlivce i populačních skupin. 1. vyd. Praha: TRITON, 2003, 99 s., tab. ISBN 80-725-4421-7. 10. NEVORAL, Jiří. Výživa v dětském věku. Vyd. 1. Jinočany: H, 2003, 434 s. ISBN 80860-2293-5. 11. OPLETAL, Lubomír. Přírodní látky a jejich biologická aktivita. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2011, 378 s. ISBN 978-802-4618-845. 12. SLÍVA, Jiří a Juraj MINÁRIK. Doplňky stravy. Vyd. 1. Praha: Triton, 2009, 124 s. ISBN 978-807-3871-697. 13. TALBOTT, Shawn M. A guide to understanding dietary supplements. New York: Haworth Press, c2003, xxv, 713 p. ISBN 07-890-1456-4.

65

8.2 Elektronické zdroje: 1. Co je GS Condro® nové generace. In: GS Condro [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://www.condro.cz/gs-condro-nove-generace/co-je-gs-condro-novegenerace 2. Dozor nad reklamou na humánní léčivé přípravky a jiné výrobky. In: SÚKL: Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. 2010 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/farmaceuticky-prumysl/dozor-nad-reklamou-6 3. ALARCÓN, Julio a kol. Production and purification of statins from Pleurotus ostreatus (Basidiomycetes) strains [online]. Facultad de Ciencias, Depto. Ciencias Básicas, Universidad del Bío Bío, Chillán, Chile. Naturforsch C. 2003. 58(1-2):62-4. Dostupné z: http://www.znaturforsch.com/ac/v58c/s58c0062.pdf 4. BAUMANN, Michal. Doplňky stravy [online]. 2009 [cit. 2014-11-24]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Tomáš Pruša. Dostupné z:. 5. BEDRNOVÁ, Alena. Aerobik a sportovní trénink dětí v Aerobic Team Show [online]. 2010 [cit. 2014-11-24]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Iva Hrnčiříková. Dostupné z: . 6. ČESKÁ ASOCIACE PRO SPECIÁLNÍ POTRAVINY. Průvodce doplňky stravy. [online]. [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://www.casponline.cz/pruvodce 7. DRIMLOVÁ, Veronika. Zdravý životní styl u dětí předškolního věku [online]. 2013 [cit. 2014-11-28]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jitka Reissmannová. Dostupné z: . 8. EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition, and Allergies (NDA); Scientific Opinion on Dietary reference values for water. [online] EFSA Journal 2010; 8(3):1459. [48 pp.]. doi:10.2903/j.efsa.2010.1459. Dostupné z: http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/1459.pdf . 9. FANG, H. A kol. Modulation of humoral immune response through probiotic intake [online]. Department of Biochemistry and Food Chemistry, University of Turku, Finland. FEMS Immunol Med Microbiol 2000; 29: 47–52. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1574-695X.2000.tb01504.x/pdf 10. GROLIGOVÁ, Michaela. Doplňky stravy - pojem a legislativní rámec [online]. 2013 [cit. 2014-11-28]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Ondřej Smolka. Dostupné z:

66

11. HARRIS, William. S. Extending the cardiovascular benefits of omega-3 fatty acids [online]. Lipid and Diabetes Research Center, Mid America Heart Institute, Saint Luke's Health System, Kansas City, USA. Curr Atheroscler Rep 2005;7, p. 375-380. Dostupné z: http://cardiovascres.oxfordjournals.org/content/73/2/310 12. HLAVATÝ, Bohumil. Trh s doplňky stravy v Evropě. In: Česká asociace pro speciální potraviny [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://www.casponline.cz/trh-sdoplnky-stravy-v-evrope 13. HRČKOVÁ, Anna. Specifika výživy dětí předškolního věku. Brno, 2012. Dostupné z:http://www1.fs.cvut.cz/stretech/2012/sbornik/17.pdf 14. KITTAKA-KATSURA, H. Purification and characterization of a corrinoid compound from Chlorella tablets as an algal health food [online]. J Agric Food Chem.: Hiroshima, 2002; 50(17):4994-7. Dostupné z: http://www.watershed.net/media/pdf/Chlorella_Studies/Purification_and_Characterizati on_of_Corrinoid_Compound_from_Chlorella_Tablets_as_an_Algal_Health_Food.pdf 15. KRATOCHVÍLOVÁ, Helena. Reklama na léčiva a doplňky stravy a její právní aspekty [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Dana Ondrejová. Dostupné z: . 16. KUBÍČEK, David. Výživa dětí v předškolním věku ve školním zařízení [online]. 2008 [cit. 2014-11-27]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Iva Hrnčiříková. Dostupné z: . 17. MÁCOVÁ, Jana. Výživa a podávání vitaminů a minerálních látek u dětí v předškolním věku [online]. 2007 [cit. 2014-11-27]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Alexandra Košťálová. Dostupné z: . 18. RŮŽIČKA, Michal a Anna ŠINDELKOVÁ. Vydavatelství Pokuty? Nejčastěji pro porušení zákona o regulaci reklamy. In: CSR Summit 2014 [online]. 2013 [cit. 2014-1124]. Dostupné z: http://www.csrsummit.cz/Sluzby/vydavatelstvi-1/csr-forum-22013/pokuty-nejcasteji-pro-poruseni-zakona-o-regulaci-reklamy.html 19. RYMLOVÁ, Martina. Reklamě na doplňky stravy přibývají pokuty. In: TÝDEN.cz [online]. 2008 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/media/reklama/reklame-na-doplnky-stravy-pribyvajipokuty_70791.html#.VF9EgvmG_fI

67

20. STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE. Potraviny určené pro zvláštní výživu, doplňky stravy a přístup SZPI k jejich kontrole. [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx? nid=11431&docid=1004570&chnum=4 21. ZÍMA, Petr. Funkční potraviny [online]. 2007 [cit. 2014-11-30]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Iva Hrnčiříková. Dostupné z: .

68

9 Přílohy Příloha č. 1 Dotazník Dobrý den Vážení rodiče, tímto způsobem Vás chci požádat o vyplnění mého dotazníku. Dotazník zjišťuje situaci podávání doplňků stravy (vitaminy, minerální látky a jiné) dětem předškolního věku (36 let) v rodinách bydlících v České republice. Všechny Vaše odpovědi jsou zaznamenány anonymně a jejich výsledky budou využity pouze k účelům mé bakalářské práce. Proto vás chci poprosit, abyste odpovídali na otázky upřímně s ohledem na to, že Vaše odpovědi nebudou nikde prezentovány a nikde nebude figurovat Vaše jméno. Má bakalářská práce nese název „Doplňky stravy u dětí předškolního věku“ a vypracovávám ji pod Katedrou výchovy ke zdraví na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Na této fakultě studuji 3. ročník, obor Učitelství pro Mateřské školy. !!! Dotazník je určený pro rodiče dětí předškolního věku tedy optimálně 3 – 6 let. U každé odpovědi lze zaznačit pouze jedna odpověď. Děkuji Vám moc za Vaši ochotu a přeji Vám krásný zbytek dne, Thea Anna Hawigerová 1. Kolik máte doma dětí ve věku od 3-6 let? 

1



2



3 a více

2. Zajímáte se o zásady vyvážené stravy u dětí předškolního věku? V závorkách jsou uvedené příklady situací, které mohou při odpovědi nastat 

Ano, zajímám se aktivně. (o vyvážené stravě mám velký přehled, vyhledávám si aktivně informace, konzultuji stav s lékařem)



Spíše ano. (občas si vyhledám informace, přečtu si pár článků, bavím se o problematice se známými)



Někdy. (záleží to na mnoha faktorech, zajímám se v případě nemoci, na doporučení lékaře si vyhledám informace)



Spíše ne. (zajímám se pouze v nadstandardních situacích – zvýšená nemocnost dítěte, zhoršený zdravotní stav)



Ne, vůbec se nezajímám. (nevím, co by dítě v předškolním věku mělo sníst, v této tématice se neorientuji) 69

3. Kolik porcí potravin z obilovin Vaše dítě sní denně? Započítejte i stravu v mateřské škole, pokud ji vaše dítě navštěvuje. To platí i pro další otázky. Pro představu uvádím příklady: 1 porce = 1 krajíc chleba; 1 rohlík či houska; 1 miska ovesných vloček; 125 g vařené rýže či těstovin



1 nebo méně



2-3 porce



4-5 porcí



6-7 porcí



7 a více

4. Kolik porcí zeleniny sní Vaše dítě denně? Příklady: 1 porce = 1 větší paprika; 1 mrkev; 2 rajčata; 1 miska salátu nebo zelí; 125 g vařené zeleniny nebo brambor; 250-300 ml neředěné zeleninové šťávy



1 nebo méně



2 porce



3 porce



4-5 porcí



6 a více porcí

5. Kolik porcí ovoce sní Vaše dítě denně? Příklady: 1 porce = 1 jablko; 1 banán; 1 pomeranči; 1 miska drobného ovoce; 250-300 ml neředěné ovocné šťávy



1 nebo méně



2 porce



3 porce



4-5 porcí



6 a více porcí

70

6. Jak často Vaše dítě vypije mléko a sní mléčné výrobky? Příklady: 1 porce = 250 ml mléka; 200 ml jogurtu; 55 g sýra.



méně než 1 porci denně



1 porci denně



2 porce denně



3 a více porcí denně

7. Kolik porcí masa, vejcí a luštěnin sní Vaše dítě denně? Příklady: 1 porce = 125 g drůbežího či rybího masa; 80 g tmavého masa; 1 vejce; 100 g vařených luštěnin; 80 g sojového masa



méně než 1 porci za dva dny



méně než 1 porci denně



1-2 porcí denně



3 a více porcí denně

8. Jak často jí Vaše dítě ryby? Příklad: 1 porce = 125 g rybího masa



1 a méně porcí týdně



2 a více porcí týdně

71

9. Kolik porcí cukrů a tuků pozře Vaše dítě denně? POZOR i v pití! Příklady: 1 porce = 10 g klasického másla; 1 lžička majonézy; 3 lžičky medu; 1 lžička cukru; 4 g čokolády zde patří i smažené jídlo (smažené brambůrky, hranolky, smažené jídlo z fast foodů)



méně než 1 porci denně



1-2 porce denně



3-4 porcí denně



5 a více porcí denně

10. Podáváte svým dětem doplňky stravy? Doplňky stravy řadíme pod kategorii potravin kterou nejčastěji nalezneme ve formě kapslí, prášků, tablet či sirupů. Příklady: Vitaminy (multivitaminy), minerální látky (vápník, hořčík, železo), extrakty (hlíva ustřičná, omega-3 mastné kyseliny, probiotika)



ano



ne

11. Proč dítěti doplňky stravy dáváte? 

Z důvodu nemoci.



Na doporučení lékaře.



Preventivně.



Snažím se doplnit vitaminy,minerální látky a extrakty, o kterých si myslím, že má mé dítě málo.



Zaujala mě reklama.



Jiné:

72

12. Kdy dítěti doplňky stravy podáváte? 

V období, kdy je celkový zvýšený výskyt nemocí, ale mé dítě ještě nemocné není.



V období, kdy má mé dítě příznaky nemoci (i přicházející).



V období, kdy je mé dítě vystavené těžším psychickým či fyzickým situacím.



Nepravidelně.



Preventivně celoročně.



Jiné:

13. Které doplňky stravy dítěti kupujete? 

ty, co dítě samo chce



ty, které vidím v reklamě



ty, které si sám vyhledám (na internetu, z článků, na doporučení známých)



ty, které mi doporučí lékárník v lékárně



ty, které mi doporučí lékař



jiné:

14. Jaké doplňky stravy dítěti podáváte? V závorkách jsou uvedené příklady. 

vitaminy (multivitamin, vitamin C, vitamin D)



minerální látky (hořčík, železo, vápník, zinek)



extrakty z organismů (probiotika - Apobaby, Biopron, hlíva ustřičná Imunoglukan, omega-3 mastné kyseliny, chlorella, lactobacily)



směs výše uvedených



Jiné:

73

15. Co je pro vás u konečné koupě doplňků nejvíce důležité? 

cena



složení přípravku



to, že je oblíbený (v reklamě)



to, že jej dítě vyžaduje



doporučení lékaře



doporučení známých



jiné:

16. Kde doplňky stravy nakupujete? 

v kamenných lékárnách



na internetu



v běžných obchodech a supermarketech



jiné:

17. Konzultujete podávané doplňky stravy s lékařem nebo lékárníkem? 

Ano, s lékařem.



Ano, s lékárníkem.



Ne

18. Myslíte si, že je důležité dítěti dávat doplňky stravy? 

Rozhodně ano.



Spíše ano.



Někdy.



Spíše ne.



Vůbec ne.

Děkuji Vám moc za ochotu.

74

Příloha č. 2 Rozhovor s lékařem – otázky 1. Jako dětský lékař, zajímáte se o stravu svých pacientů? 2. Jak vyhodnocujete nedostatky ve výživě a jsou v dnešní stravě dětí předškolního věku časté? 3. Co tedy vidíte v jídelníčcích dětí předškolního věku jako vyloženě problémové? 4. Na rozdíl od minulé generace dětí myslíte si, že se strava dnešních změnila natolik, že je potřeba ji doplňovat suplementy? 5. Kterým dětem tedy výživové doplňky podávat? 6. Je na trhu nějaký typ doplňků stravy, který byste ke konzumaci dětem doporučil z preventivních důvodů? 7. Pokud dítě vyváženou stravu nemá, mohou ji výživové doplňky nahradit? 8. Naopak, pokud dítě má relativně vyváženou stravu a doplňky stravy mu nepodáváme, můžeme mu nějak ublížit? 9. Může nastat situace, kde by mohl doplněk dítěti ublížit? 10. Setkal jste se za svou praxi s takovou situací? 11. Co si myslíte o celoročním požívání suplementů u dětí? 12. Pokud děti konzumují suplementy celoročně, je možné si na nich vytvořit závislost tak, že při jejich vysazení tělo získá pocit, že má vitaminů a minerálních látek málo? 13. Stává se v praxi, že rodiče nahrazují léčbu dětí alternativními metodami, např. požíváním doplňků stravy? 14. Jaké procentuální zastoupení rodičů se Vám svěří, že doplňky dětem podávají? 15. Radí se s Vámi rodiče o podávání doplňků stravy dětem? 16. Jak si vysvětlujete velký nárůst kupování výživových doplňků za posledních 10 let?

75

Příloha č. 3 Odpovědi dotazníku Odpovědi dotazníku naleznete v komprimovaném souboru s názvem „Příloha3.zip“, který se nachází v archívu bakalářské práce, dostupné na: #https://is.muni.cz/th/349190/pedf_b/

76

Příloha č. 4 Lékarny

1. Lékárna U Pöttingea, Olomouc 

Vibovit želé Favea



Marťánci s Imunactivem Walmark



Imunoglukan Pleuran



B-komplex Zentiva



Laktobacílky Swiss



vitamin D



Apo-baby Probio Cell Biotech

2. Ústavní lékárna, Hranice 

Vibovit želé Favea



Marťánci s Imunactivem Walmark



Laktobacílky Swiss



Apo-baby Probio Cell Biotech



THE SIMPSONS OMEGA 3 + Vitaminy D3 a E Vitar



Biopron Junior Valosun

3. Zelená lékárna, Hranice 

Vibovit želé Favea



Marťánci s Imunactivem Walmark



Imunoglukan Pleuran



B-komplex Zentiva



Apo-baby Probio Cell Biotech

4. Lékárna u kostela sv. Jakuba, Moravská Nová Ves 

Vibovit želé Favea



Marťánci s Imunactivem Walmark



Laktobacílky Swiss



Apo-baby Probio Cell Biotech



THE SIMPSONS OMEGA 3 + Vitaminy D3 a E Vitar



Omega 3 rybí olej Forte Walmark 77

5. Lékárna na Pekařské, Brno 

Vibovit želé Favea



Marťánci s Imunactivem Walmark



B-komplex Zentiva



THE SIMPSONS OMEGA 3 + Vitaminy D3 a E Vitar



Biopron Junior Valosun

6. Lékárna Rent-Pharm Letmo, Brno 

Vibovit želé Favea



Marťánci s Imunactivem Walmark



Imunoglukan Pleuran



Laktobacílky Swiss



Biopron Junior Valosun

7. 24-Lékárna, Brno 

Vibovit želé Favea



Marťánci s Imunactivem Walmark



Imunoglukan Pleuran



vitamin D



Apo-baby Probio Cell Biotech

78