DOPLŇKOVÁ ČINNOST ŠKOL A JEJÍ VYUŽITÍ NA STŘEDNÍCH ODBORNÝCH UČILIŠTÍCH

UNIVERZITA KARLOVA Pedagogická fakulta

CENTRUM ŠKOLSKÉHO MANAGEMANTU

DOPLŇKOVÁ ČINNOST ŠKOL A JEJÍ VYUŽITÍ NA STŘEDNÍCH ODBORNÝCH UČILIŠTÍCH

Závěrečná bakalářská práce

Autor:

Tomáš Redl

Obor:

Školský management

Forma studia:

kombinované

Vedoucí práce:

Mgr. Hana Ortová

Datum odevzdání práce: 18. června 2010

Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci s názvem Doplňková činnost škol a její využití na středních odborných učilištích vypracoval sám za použití zdrojů a literatury v ní uvedených .

V Křivoklátě dne 17. června 2010

______________________ Tomáš Redl

Resumé: Závěrečná práce se zabývá zdroji financování středních škol a provozováním doplňkové činnosti. Vychází z výzkumu, provedeného na osmi středních odborných učilištích. Práce řeší jakými způsoby je doplňková činnost provozována, kdo se na jednotlivých školách touto činností zabývá, jaké jsou znalosti zaměstnanců z oblasti financování a právních předpisů z této oblasti. Bylo zjištěno, že zaměstnanci provozující doplňkovou činnost jsou o výsledcích hospodaření informováni minimálně a zaměstnanci, kteří tuto činnost neprovozují nemají informace téměř žádné. Práce přináší ředitelům těchto škol souhrn informací o zdrojích financování a právní rámec provozování doplňkové činnosti pro své zaměstnance. Má sloužit pracovníkům k lepší orientaci v systému financování středního školství a provozování doplňkové činnosti.

Summary: The final essay is about the financial resources of secondary schools and about pursuit of additional activities. It results from the research of eight training colleges. The essay deals with the ways of pursuit of additional activities, who is in charge of such activities and what knowledge of financing and legislation from this field do the employees have. It has been found out, that employees engaged in the additional activities are informed minimally about the income from the operations and the employees who are not engaged have almost no information. The essay provides the school directors with the summary of information about the financial resources and legal framework for pursuit of additional activites for their employees. It should help the employees with better orientation in the system of secondary schools financing and pursuit of additional activites.

Klíčová slova: financování středního školství, doplňková činnost, vývoj školství,

řízení

školství, finanční toky, zřizovací listina.

Key words: Financing of secondary education, complementary activities, development of education, school management, cash flows, founders' certificate

Obsah Úvod……………………………………………………………………….

6

1 Zdroje financování středních škol…………………………………..

8

1.1 Charakteristika středního školství ve vzdělávacím systému………..

8

1.2 Vývoj středního školství do roku 2000……………………………..

9

1.3 Vývoj středního školství po roce 2000……………………………...

10

1.4 Řízení regionálního školství v oblasti financování………………..

12

1.5 Srovnání finančních toků v regionálním školství v průběhu reformy veřejné správy…………………………………………….

15

1.6 Rizikové faktory reforem a jejich vliv na financování regionálního školství……………………………………………….

18

1.7 Základní finanční toky škol a školských zařízení………………….

19

1.7.1 Neinvestiční prostředky………………………………………..

21

1.7.2 Investiční prostředky…………………………………………...

22

1.8 Alternativní finanční toky škol a školských zařízení………………

23

1.9 Doplňková a jiná činnost škol a školských zařízení……………….

24

1.9.1 Ekonomické zásady provádění doplňkové činnosti……………

25

1.9.2 Pracovní vztahy v doplňkové činnosti…………………………

25

1.9.3 Obecné zásady postupu účtování doplňkové činnosti………….

26

1.9.4 Právní úprava doplňkové činnosti………………………………

26

2 Vztah zřizovatelů k doplňkové činnosti škol a možnosti využívání takto získaných finančních prostředků…………………………….

27

2.1 Zřizovací listina……………………………………………………

27

2.2 Vztah zřizovatelů k doplňkové činnosti škol………………………

29

2.3 Využití finančních prostředků získaných doplňkovou činností.......

29

2.4 Peněžní fondy příspěvkových organizací………………………….

30

2.4.1 Rezervní fond…………………………………………………

30

2.4.2 Investiční fond……………………………………………….

31

2.4.3 Fond odměn………………………………………………….

32

2.4.4 Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP)…………………

32

3

Výzkum využívání doplňkové činnosti na středních odborných učilištích………………………………………………..

33

3.1 Dotazníkový průzkum……………………………………………..

34

3.2 Stanovení hypotézy………………………………………………..

34

3.3 Vyhodnocení dotazníku……………………………………………

35

3.4 Vyhodnocení tabulek………………………………………………

41

3.5 Vyhodnocení dotazníku pro zaměstnance…………………………

43

3.6 Ověření hypotéz……………………………………………………

44

Závěr………………………………………………………………………

47

Seznam použité literatury..........................................................................

49

Přílohy…………………………………………………………………….

51

Úvod Školství je považováno za jedno z nejdůležitějších odvětví veřejného sektoru. Přestože vzdělání působí jako pozitivní externalita, z níž má prospěch téměř každý subjekt a je celospolečensky uznáváno jako významný potenciál pro rozvoj jedince, ekonomiky a kultury země, mnohdy musí v rámci vládních cílů ustoupit do pozadí. Příčiny jsou zejména v omezeném objemu veřejných financí, nedostatečném zájmu politiků o problematiku oblasti a názorovém nesouladu v pojetí řízení a organizace školství. Lze konstatovat, že málokterý okruh veřejných služeb prodělal takové množství změn, jako právě regionální školství. Oblast středního vzdělávání byla čtyřicet let zasažena vlivem ideologie, která do roku 1989 ovládala bývalé Československo. V jejím zájmu byla přeměna školství tak, aby vyhověla vládnoucí komunistické straně. Z tohoto důvodu je logické, že transformace, která byla v oblasti školství po revoluci provedena, měla být obzvláště důkladná a účinná. Jelikož výkon veřejné správy i po uskutečnění nezbytných změn v průběhu devadesátých let vykazoval mnohé nedostatky, rozhodla se tehdejší vláda pro reformu. V mé práci je zaznamenáno, jaký měla dopad na oblast středního školství, neboť právě zde došlo po roce 2000 ke značným změnám díky přesunu většiny kompetencí z okresních úřadů a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na nově vzniklé kraje. Tato reforma i nadále ovlivňuje postavení středních škol i v současné době. Reforma se týká nejen změn pohledu na požadované cíle ve vzdělávání, ale také změn snižujících objem finančních prostředků plynoucích do školství ze státního rozpočtu. Změna českého školství, upravující, předškolní, základní, střední, vyšší odborné a jiné vzdělávání, byla spuštěna novým školským zákonem platným od 1. ledna 2005. Zákon se snažil přehledněji upravit výše uvedené stupně vzdělávání a dovednosti uplatnitelné v praktickém životě jako třeba umět spolupracovat ve skupině, umět vyjádřit a zastávat vlastní názor a podobně. To vede nejen k rozvoji individuality každého občana a sociální soudržnosti, ale také ke stimulaci faktorů ovlivňujících ekonomický růst a konkurenceschopnost. Cílem této bakalářské práce je rozbor základních finančních toků a posouzení provozování doplňkové činnosti škol na středních odborných učilištích. Představit způsoby a možnosti získávání finančních prostředků subjekty poskytující výchovné a vzdělávací služby. Analýze v této práci podléhají základní zdroje finančních toků do

6

škol a školských zařízení prostřednictvím institucí, které finance poskytují jednotlivým školským subjektům a alternativní finanční zdroje, které jsou jednotlivé školy a školská zařízení schopny zajišť ovat samy prostřednictvím vlastní iniciativy. Práce má napomoci lepší orientaci ve zdrojích financování středních odborných učilišť a provozování jejich doplňkové činnosti. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola definuje pojem středního školství, přibližuje situaci sekundárního vzdělávání do roku 1989 a jeho následný porevoluční vývoj. Prostor je zde věnován i problematice reformy veřejné správy ve školství po roce 2000. Dále analyzuje základní a alternativní finanční toky do škol a školských zařízení prostřednictvím institucí, které finance poskytují. Druhá část práce je zaměřena na vztah zřizovatelů k doplňkové činnosti a možnosti využívání finančních prostředků z doplňkové činnosti. Ve třetí kapitole je proveden výzkum a následný rozbor, který porovnává provozování doplňkové činnosti na osmi středních odborných učilištích ze Středočeského, Jihomoravského, Libereckého a Plzeňského kraje. Díky informacím, které mi poskytli ředitelé škol, bylo vypracováno vzájemné porovnání i vývoj jejich financí v posledních letech. Tato práce je určena ředitelům škol a všem řídícím pracovníkům, kteří se zabývají provozováním doplňkové činnosti a potažmo jejich zaměstnancům. Těm má sloužit pro pochopení a lepší orientaci ve zdrojích financování a následném využití při provozování doplňkové činnosti. Je třeba, aby každý zaměstnanec věděl jaké finanční prostředky poskytuje škole zřizovatel a jaké může získávat sama z vlastních zdrojů.

7

1 Zdroje financování středních škol 1.1 Charakteristika středního školství ve vzdělávacím systému Střední vzdělání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělání dále vytváří předpoklady pro plnohodnotný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti.1 Střední školy mají ve svém poslání poskytování tzv. post obligatorního vyššího sekundárního studia, tedy středoškolského stupně, který navazuje na povinnou školní docházku. Výjimku tvoří víceletá gymnázia (nižší ročníky prima – kvarta) umožňující nižší sekundární vzdělání, které představuje součást povinné docházky. Obsah výuky odpovídá rozsahu učiva druhého stupně základních škol. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) rozlišuje stupně středního vzdělání na střední vzdělání se vzdělávacím programem v délce jednoho až dvou roků, střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou. Zřizovatelské kompetence středních a vyšších odborných škol patří do samostatné působnosti krajů. Jednotlivé typy středních škol: -

gymnázia,

-

střední odborné školy

-

střední odborná učiliště

Střední odborná učiliště – žáci jsou zde vzděláváni ve dvouletých, tříletých i čtyřletých oborech. Výuka ve dvou až tříletých oborech je zaměřena na výkon dělnických profesí, ve čtyřletých oborech na náročnější dělnické profese a technické funkce provozního charakteru. Vzhledem k tomu, že absolvování těchto oborů je zakončeno výučním listem a ne maturitní zkouškou, mají tito žáci možnost pokračovat v nástavbovém studiu. 1

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

8

1.2 Vývoj středního školství do roku 2000 Struktura středního školství doznala v minulých desetiletích

mnoha změn.

Nejpodstatnější je průběh reformy veřejné správy po roce 2000. V době komunistického režimu se v oblasti školství uplatňovaly

nedemokratické autoritativní a direktivní

principy. Prvky tehdejší školské samosprávy prakticky neexistovaly, podíl rodičů a studentů na chodu vzdělávacích ústavů byl takřka mizivý, ani participace zaměstnanců nebyla vysoká. Podle prvního socialistického školského zákona vykonával správu všech škol (kromě vojenských a bezpečnostních) ústřední školský orgán, spolupůsobnost při řízení odborných škol byla stanovena resortům. Podle vládního nařízení č.108/1952 Sb. se zemědělské a lesnické školy začlenily pod Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo lesů a dřevařského průmyslu. Zdravotnické školy přešly pod Ministerstvo zdravotnictví (vládní nařízení č. 80/1953 Sb.), umělecké školy byly řízeny Ministerstvem kultury (vládní nařízení č. 77/1953 Sb.) a odborná učiliště Ministerstvem pracovních sil. Po několika letech se však uvedené školy vrátily zpět pod Ministerstvo školství (mimo zdravotnických), protože tento způsob vedl k tříštění jednotlivého vzdělávání mládeže, a tedy i ke snížení úrovně vzdělání. Střední článek školské správy byl rozdělen do soustavy krajských národních a okresních národních výborů. To, že vzdělání bylo začleněno pod národní výbory, vedlo ke zvýšení vlivu orgánů při personálním obsazování řídících funkcí. Problémem tohoto modelu byla uniformita vzdělávacích programů a postupů, která nedávala prostor pro rozvoj všech potřeb dětí, a vznikala nerovnost v přístupu dětí ke vzdělání v podobě preference dětí dělnických a rolnických rodičů. Jedním z pozitiv tehdejšího systému se stalo zřizování a podporování různých typů zařízení pro volný čas dětí a mládeže, školních jídelen, ale jejich vznik byl silně politicky motivován. Z těchto důvodů bylo po roce 1989 společensky nezbytné posílit princip demokratičnosti, decentralizace, efektivnosti a podpořit zájem veřejnosti o otázky vzdělanosti. Oblast školství se zaměřila především na realizaci následujících kritérií transformace:2 -

zlepšit financování škol

2

STERCKOVÁ,Y. a kol.Reforma veřejné správy a veřejných financí a faktory efektivnosti rozvoje regionů. 1.vyd. Brno: Vydavatelství, 2003. 197s. ISBN 80-210-3074-7.

9

-

zajistit kvalitní materiály a prostorové podmínky pro výchovně vzdělávacích činností

-

zvýšit spolupráci škol a dalších institucí

-

zvýšit kvalitu a dostupnost vzdělání

-

příliš nezvyšovat finanční výdaje na školy

-

zlepšit pracovní podmínky učitelů

-

zkvalitnit obsahové a metodické stránky vzdělání

Podstatné změny ve správě regionálního školství se udály hned po roce 1989 přijetím zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, kterým zanikly národní výbory a byly zřízeny okresní úřady, a dále prvního porevolučního školského zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství. V návaznosti na tato kritéria porevoluční transformace školství se mezi nejdůležitější znaky této etapy řadí zejména:3 -

změna ve způsobu financování- školy začaly dostávat peníze podle počtu studentů (tzv. normativní způsob financování), finanční prostředky rozdělovalo přímo ministerstvo školství za pomoci regionálních školských úřadů

-

změny v platovém systému – od devadesátých let došlo v této oblasti k mnoha změnám (platy učitelů zaostávaly za platy ostatních zaměstnanců veřejných služeb), od roku 1992 byli zaměstnanci regionálního školství placeni podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost, v roce 2000 byly zvýšeny tarifní platy a od roku 2004 bylo dvanáct platových tříd nahrazeno šestnácti třídním systémem

1.3 Vývoj středního školství po roce 2000 V roce 2000 byly Parlamentem ČR přijaty základní zákony vedoucí k transformaci veřejné správy. V důsledku jejich přijetí byly ustanoveny nové orgány regionální samosprávy (kraje) a proces decentralizace veřejné správy tak dostal nejen 3

VALENTA, J. Financování a rozpočet školy. 1. vyd. Karviná: Paris, 2004. 131 s. ISBN 80-239-2218-1.

10

věcně odbornou, ale i politickou dimenzi. Nejcharakterističtějším znakem této reformy je posilování kompetencí samosprávy. Jedním z kroků transformace bylo zahrnutí školské správy do všeobecné veřejné správy na úrovni regionů. Tento krok však nepřinesl zásadní změny ve struktuře vzdělávacího systému – zaznamenal změny v síti škol, a to v jejich počtu a nabídce oborů vzdělání. Transformace školské správy započala rokem 2000 přijetím základních zákonů vedoucích k reformě. Pro veřejnou správu byla vybrána alternativa kombinovaného modelu. Během 90. let bylo uplatňováno odvětvové řízení, avšak nový výkon správy předpokládal kombinaci

dvou modelů, a to tzv. odvětvového a územního řízení.

V návaznosti na rysy kombinovaného modelu bylo nejpodstatnější zřídit orgány regionální samosprávy, posílit jejich kompetence a provést celkovou decentralizaci veřejné správy. Pro úspěšné fungování modelu se stalo nezbytné přijetí právních norem, které utvořily jeho legislativní základ. Jednalo se o soustavu tzv. transformačních zákonů, kterými byla v průběhu roku 2000 završena druhá etapa reformy veřejné správy. První etapa začala v devadesátých letech diskusí o koncepci a provedení systémových změn, druhá znamenala přijetí potřebných zákonů a třetí etapou byla samotná realizace transformace veřejné správy. Pro lepší orientaci se již v etapě tvorby těchto zákonů rozdělily do dvou skupin: v jedné jsou zahrnuty tzv. kompetenční zákony, v druhé pak rozpočtové a majetkové zákony: a) Kompetenční zákony – soustava pěti nových zákonů, které zcela upravily kompetence ve vybraných oblastech veřejných služeb:4 -

zákon č. 128/2000 Sb., o obcích

-

zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech

-

zákon č. 129/2000 Sb., o krajích

-

zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze

-

zákon č. 132/2000 Sb., v platném znění, o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze

Z hlediska změn v systému řízení regionálního školství je podstatné, že posledně jmenovaný zákon změnil kompetence určované doposud třemi „školskými“

4

VALENTA, J. Financování a rozpočet školy. 1. vyd. Karviná: Paris, 2004. 131 s. ISBN 80-239-2218-1.

11

zákony: zákonem č. 29/1984 Sb., v platném znění, o soustavě základních a středních škol (školský zákon), zákonem č. 564/1990 Sb., v platném znění, o správě a samosprávě ve školství a zákonem č. 76/1978 Sb., v platném znění, o školských zařízeních. b) Rozpočtové a majetkové zákony – zákony, které zásadně mění dosavadní pravidla tvorby a využití finančních a majetkových zdrojů pro výkon veřejné správy:5 -

zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky

-

zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

-

zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům

-

zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů

1.4 Řízení regionálního školství v oblasti financování Základním znakem nového systému veřejné správy regionálního školství je odstátnění všech škol a naprosté většiny školských zařízení. Odstátnění spočívá v tom, že zřizovatelské pravomoci vůči těm školám a školským zařízením, které doposud zřizoval přímo stát, přecházejí na samosprávné orgány (krajská zastupitelstva). To významným způsobem ovlivnilo odpovědnost za financování škol a školských zařízení. Změna se nejvíce dotkla těch škol, které ze zákona zřizoval přímo některý z ústředních orgánů státní správy (např. u většiny středních škol Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ale také Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo práce a sociálních věcí aj.) . Hlavním znakem změn ve financování je zavedení vícezdrojového financování také u těchto typů škol a školských zařízení. Převedení zřizovatelských pravomocí do kompetence samosprávných orgánů nových krajů totiž znamená mj. také novou povinnost krýt náklady spojené s provozem těchto škol a školských zařízení z rozpočtu zřizovatelů (krajů). Tím dochází k oddělení investičních výdajů (IV) a tzv. ostatních neinvestičních nákladů (ONIV – výdaje na provoz) od tzv. přímých nákladů na 5

VALENTA, J. Financování a rozpočet školy. 1. vyd. Karviná: Paris, 2004. 131 s. ISBN 80-239-2218-1.

12

vzdělávání, které zůstávají v kompetenci státní správy. Toto přenesení odpovědnosti za část financování (IV a ONIV) do tzv. přímé působnosti regionální samosprávy znamená uplatnění územního principu řízení v oblasti financování. Zdroje pro pokrytí těchto výdajů budou kraje zajišť ovat jednak z vlastních daní v rámci nového schématu rozpočtového určení daní, jednak z účelových dotací z kapitoly ministerstva financí, popř. jiných kapitol státního rozpočtu. Aplikací územního principu řízení v oblasti této části financování škol a školských zařízení tak vlastně dochází ke sjednocování systému vícezdrojového financování téměř všech typů škol a školských zařízení v České republice – a to jak škol veřejných, tak i soukromých. Sjednocovacím prvkem tohoto systému je to, že zřizovatel odpovídá za financování IV a ONIV, zatímco tzv. přímé náklady na vzdělání garantuje stát. Výjimkou tohoto systému zůstávají školy církevní, jejichž financování ze zákona garantuje plně stát bez ohledu na skutečnost, že není jejich zřizovatelem. Pod pojmem přímé náklady na vzdělávání se rozumí:6 a) prostředky na platy a náhrady platů a náhrady platů, popř. mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na náklady na zvláštním způsobem stanovené odvody do sociálních a zdravotních fondů a ostatní náklady vyplývající z pracovně právních vztahů b) prostředky na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí zdravotně postižených podle písm. a) c) výdaje na učební pomůcky, výdaje na učebnice a školní potřeby, pokud se žákům poskytují bezplatně d) výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků e) neinvestiční a investiční prostředky na inovační a rozvojové programy, které souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání Uvedené přímé náklady na vzdělávání přiděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako účelové prostředky pro veřejné školy a školská zařízení, a to prostřednictvím orgánu kraje v přenesené působnosti (krajský úřad). Znakem odvětvového řízení této oblasti financování je zákonná pravomoc ministerstva školství

6

VALENTA, J. Financování a rozpočet školy. 1. vyd. Karviná: Paris, 2004. 131 s. ISBN 80-239-2218-1.

13

jednak stanovit pravidla rozpisu těchto prostředků (tzv. rozpis) a pravomoc stanovit závazná pravidla rozpisu přidělených prostředků z úrovně kraje na jednotlivé školy a školská zařízení v působnosti kraje. Navazuje tak na předchozí stav ve způsobu rozpisu této části školských financí, kdy ministerstvo po schválení státního rozpočtu zpracovávalo metodiku rozpisu rozpočtu, která byla závazná pro všechny školské úřady. Odvětvový princip řízení v oblasti financování spočívá v normotvorné roli Ministerstva školství v oblasti financování vůči krajským úřadům včetně pravomoci určit těmto nižším článkům veřejné správy kritéria pro stanovení krajských soustav normativů nezbytných pro rozpis přidělených prostředků jednotlivým školám a školským zařízením. Je třeba konstatovat, že změna v zákoně o státní správě a samosprávě škol přinesla posílení územního principu řízení: umožnila zřizovatelům přispívat školám a školským zařízením na ty výdaje, které má jinak ze zákona povinnost poskytovat stát (tedy ministerstvo). Jde o přímé náklady na vzdělání. Pokud tedy využije regionální samospráva tohoto zmocnění a přispěje svým školám nad rámec prostředků přidělených ze státního rozpočtu, nepochybně tak posílí svůj vliv na chod škol a tím zvýrazní územní princip řízení, aniž by to bylo na úkor odvětvových principů řízení v oblasti financování. Potvrzuje se tak, že přijatý systém řízení regionálního školství nese znaky kombinovaného modelu. Je třeba ještě uvést, že financování přímých nákladů na vzdělání u nestátních škol bude i nadále garantovat Ministerstvo školství v souladu se zvláštním předpisem (zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, v platném znění), i když finance půjdou opět prostřednictvím územního orgánu – v tomto případě prostřednictvím orgánů kraje v přenesené působnosti (krajský úřad). Podstatný rozdíl oproti finančním tokům do veřejných škol spočívá v tom, že kraje již takto přidělené prostředky určené pro nestátní školy nebudou dále přerozdělovat. To je podstata přímého financování.

14

1.5 Srovnání finančních toků v regionálním školství v průběhu reformy veřejné správy Je zajímavé sledovat, jak se v souvislosti s transformačními kroky měnily toky financí v regionálním školství. Každý zásah do struktury veřejné správy ve školství vždy znamenal také změnu právě finančních toků. Právě tyto okolnosti činí systém financování stále méně přehledným, což není ku prospěchu věci. Dále uvedené srovnání pak ukazuje ještě jednu závažnou skutečnost: finanční toky (tedy i celý systém financování) se postupně výrazně komplikuje. Vývoj v této oblasti jde prokazatelně od jednoduchých forem a principů ke složitějším a méně přehledným vazbám.7 Období 1992 – 1999 V tomto období byly rozhodujícím článkem ve financování regionálního školství odvětvově řízené školské úřady. Viz. schéma č. 1

7

VALENTA, J. Financování a rozpočet školy. 1. vyd. Karviná: Paris, 2004. 131 s. ISBN 80-239-2218-1.

15

Období 2000 – 2002 Toto období charakterizoval přechodný stav způsobený zrušením školských úřadů, vznikem krajských úřadů a dočasnou existencí okresních úřadů, jež na tuto přechodnou dobu převzaly ve financování škol zřizovaných obcemi úlohu bývalých školských úřadů. Viz. schéma č. 2

16

Období 2003 – dosud Koncem roku 2002 zanikly okresní úřady, rozhodujícím článkem ve financování regionálního školství se staly krajské úřady. Začíná se uplatňovat vliv obcí s rozšířenou působností. Všechny školy mají ze zákona právní subjektivitu, toky financí do jednotlivých škol jsou zásadně zprostředkovány rozpočtem zřizovatele (týká se jak krajských, tak obecních škol).8 Viz. schéma č. 3

8

VALENTA, J. Financování a rozpočet školy. 1. vyd. Karviná: Paris, 2004. 131 s. ISBN 80-239-2218-1.

17

1.6 Rizikové faktory reforem a jejich vliv na financování regionálního školství Změny, které provázejí vývoj vzdělávací soustavy od počátku devadesátých let, zaznamenaly v řadě případů negativní dopad do financování právě regionálního školství a v lepším případě znamenají potencionální riziko, které se může projevit časem. 1.6.1 Vývoj podílu veřejných výdajů na vzdělávání k HDP v ČR rok

1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997

%HDP

rok

4,1

4,2

4,3

4,6

5,3

5,5

5,3

5,2

4,6

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

%HDP

4,4

4,6

4,6

4,5

4,7

4,6

4,5

4,4

4,2

Srovnání podílu výdajů na vzdělání k HDP v některých zemích OECD (2000) stát

Korea USA DK

S

ISL

F

N

P

CH

A

FIN

6,5

6,3

6,1

5,9

5,7

5,7

5,7

5,6

%HDP

7,1

stát

B

UK

D

PL

H

E

I

NL

%HDP

5,5

5,3

5,3

5,2

5

4,9

4,9

4,7

7

6,7

CZ

GR

4,6 4,0 Zdroj: OECD

Pozn: Průměr v zemích OECD: 5,9 Podrobný komentář k tabulkám je naprosto zbytečný. Porovnání celkových veřejných výdajů jako podílu na celkovém HDP je mezinárodně sledovaný a ověřitelný indikátor, podle kterého mezinárodní instituce srovnávají, jak vypadá ve skutečnosti politika financování v oblasti vzdělávání v jednotlivých zemích. Je jasné, že Česká

18

republika v tomto ohledu zaujímá jednu z posledních příček v rámci zemí OECD, ale dokonce vše nasvědčuje zhoršování tohoto stavu v nejbližší budoucnosti!9

Tvorba HDP a výdaje na jednoho obyvatele 1995 – 2001

HDP/1 obyv. škol. výd./1 obyv. vzáj. podíl %

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

133 685

151 906

163 041

178 640

184 998

193 218

209 753

6 960

7 918

7 656

7 805

8 443

8 506

9 342

5,2

5,2

4,7

4,3

4,6

4,4

4,5

Zdroj:ČSÚ, MŠMT Z této tabulky vyplývá, že vzájemný podíl výdajů na vzdělávání vztažených na 1 obyvatele a HDP na 1 obyvatele v posledních letech vytrvale klesá. Zatímco výkonnost ekonomiky v zemi se zlepšovala, podíl takto vytvořených prostředků věnovaných na vzdělání se snižoval. Trvalé podhodnocování objemu veřejných financí do oblasti vzdělávání znamená vážný problém nejen pro vývoj celého sektoru, ale také pro aplikaci ekonomických a finančních modelů uvnitř tohoto sektoru. Jelikož nejsou zdrojově kryty základní potřeby jednotlivých institucí, nemůže bez problémů fungovat financování jako systém a jednotlivé orgány veřejné správy na nejrůznějších úrovních (počínaje MŠMT a konče ředitelem školy) se nutně musí dopouštět neadekvátních zásahů do systému, aby jej přizpůsobili nedostatku zdrojů.

1.7 Základní finanční toky škol a školských zařízení Jednotlivé školy a školská zařízení jsou zřizovány jako státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby, které hospodaří s finančními prostředky veřejných rozpočtů. Tyto prostředky jsou účelově vázány a proto je lze vynakládat na ty účely, pro které jsou určeny. Hovoříme o prostředcích ze státního rozpočtu a rozpočtů územně samosprávných celků. Do tohoto režimu užití 9

VALENTA, J. Financování a rozpočet školy. 1. vyd. Karviná: Paris, 2004. 131 s. ISBN 80-239-2218-1.

19

prostředků veřejných rozpočtů patří i využití prostředků jednotlivých fondů příspěvkových organizací zřízených MŠMT, obcí nebo krajem. Finanční prostředky veřejných rozpočtů lze využívat i dle zvláštních předpisů například náklady spojené se zajišť ováním bezpečnosti ochrany zdraví při práci hradí škola, podobně také náklady o požární ochraně vyplývajících ze zvláštních předpisů, o hygienických podmínkách výuky a výchovy apod. Takové prostředky lze využít i na pojištění majetku, kde škola postupuje podle pokynů zřizovatele. Velmi důležité omezení využití prostředků státního rozpočtu je stanoveno „Rozhodnutím o zařazením do rejstříku škol“.10 Financovat lze jen takové činnosti, které odpovídají „Rozhodnutí“. Škola nemůže z dotace MŠMT financovat přímé náklady spojené např. výukou žáků na odborném učilišti, pokud tak není v „Rozhodnutí“ uvedeno. Podobně nelze škole přidělit dotaci ze státního rozpočtu na více žáků, než je uvedena kapacita školy nebo oboru vzdělávání. 11 Základními právními předpisy pro tuto oblast jsou: -

zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla ČR), ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon

-

zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů

-

vyhláška č. 65/2005 Sb., kterou se stanoví členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi jednotkami a ukazateli výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění (vyhláška o krajských normativech)

-

vyhláška č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání

10

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 11 Mgr. Zeman a spol.: Studium pro ředitele škol a školských zařízení, Praha, vydal Národní institut pro další vzdělávání , 2005, Financování školy, str. 8.

20

1.7.1 Neinvestiční prostředky Do neinvestičních prostředků zahrnujeme: •

Přímé vzdělávací náklady – jejich vymezení stanoví § 160 školského zákona, lze je hradit ze státního rozpočtu. Jsou to prostředky poskytnuté na: -

platy – tj. platy a náhrady platů, mzdy a náhrady mezd, na odměnu za pracovní pohotovost a ostatní prostředky za provedenou práci (ostatní osobní náklady, odstupné, odměny žákům, studentům za produktivní práci)

-

odvody – náklady na zvláštním způsobem stanovené odvody do sociálních a zdravotních fondů (zdravotní a sociální pojistné), příděl do Fondu kulturních a sociálních potřeb

-

ONIV (ostatní neinvestiční náklady) – jsou to ostatní náklady vyplývající z pracovně právních vztahů (cestovné, osobní ochranné pomůcky, zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, výdaje na učebnice, učební pomůcky, školní potřeby pokud se poskytují škole ze státního rozpočtu bezplatně, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, náklady na další vzdělávání pedagogických pracovníků a služby, které souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání (zajištění praktické výuky žáků Středních odborných učilišť , výuky plavání)

•

Ostatní provozní náklady – jsou to neinvestiční náklady související se zajištěním provozu školy a školských zařízeních, především náklady na energie, nájemné, opravy, materiál, ostatní služby, odpisy, drobný dlouhodobý hmotný majetek, drobný dlouhodobý nehmotný majetek atd.12

Neinvestiční prostředky jednotné pro jednotlivé školy a školská zařízení dle typu zřizovatele: -

dary poskytnuté dárcem

-

vlastní zdroje a zdroje z doplňkové či jiné činnosti získává přímo škola

12

Mgr. Zeman a spol.: Studium pro ředitele škol a školských zařízení, Praha, vydal Národní institut pro další vzdělávání , 2005, Financování školy, str. 5.

21

-

prostředky pro aktivní politiku zaměstnanosti, poskytuje místně příslušný úřad práce prostřednictvím zřizovatele

-

prostředky programů Evropské unie dle pravidel jednotlivých programů

Zřizovatel kraj: -

příspěvek na přímé vzdělávací náklady poskytuje MŠMT kraji formou dotace, který tyto prostředky poskytne škole formou příspěvku

-

příspěvek na provoz poskytuje škole přímo zřizovatel formou příspěvku

-

prostředky programů vyhlašovaných MŠMT, dotaci obdrží kraj a poskytne je škole formou příspěvku

1.7.2 Investiční prostředky Školy a školská zařízení zřizované krajem, obcí musí investiční dotace nebo nakládání s investičními prostředky konzultovat či o ně žádat prostřednictvím zřizovatele. V případě reprodukce majetku je vhodné, aby škola zpracovala investiční záměr s příslušným návrhem rozpočtu akce v podobě nákladů a zdrojů. Při požádání o dotace ze státního rozpočtu vychází žadatel z ustanovení vyhlášky Ministerstva financí č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programu reprodukce majetku. Investiční prostředky dle jednotlivých zřizovatelů: Zřizovatel kraj: -

odpisy, pokud zřizovatel svěřil škole do správy odepisovaný majetek zdrojem je příspěvek na provoz od zřizovatele

-

investiční dotace z rozpočtu zřizovatele

-

dotace ze státního rozpočtu na reprodukci majetku

-

výnosy z prodeje hmotného investičního majetku ve správě školy, pokud tak zřizovatel stanoví

-

dary a příspěvky od jiných subjektů, pouze pokud jsou určené a použitelné k investičním účelům

-

převody z rezervního fondu povolené zřizovatelem

22

Schéma: Rozlišení finančních prostředků středních škol po roce 2000

Zdroj: MŠMT. Národní program rozvoje vzdělání v ČR: Bílá kniha. Praha: Tauris, 2001. 98s. ISBN 80-211-0372-8.

1.8 Alternativní finanční toky škol a školských zařízení Školy a školská zařízení mohou získávat finanční prostředky do svých rozpočtů nejen prostřednictvím zřizovatele, ale také prostřednictvím vlastní iniciativy tak, jak od nich očekává a vyžaduje záměr reformy školství. Jde především o neinvestiční finanční prostředky, které škola může získat například formou: -

daru poskytnutého dárcem pro účel, který dárce sám vymezí v darovací listině

-

účelová investiční a neinvestiční dotace, získaná na základě žádosti příslušné organizace

-

vlastních zdrojů – doplňkové a jiné činnosti

-

programů vyhlašovaných MŠMT

-

prostředky programů Evropské unie dle pravidel jednotlivých dotací

23

1.9 Doplňková a jiná činnost škol a školských zařízení Jde o činnosti, které příspěvková organizace provádí mimo svou hlavní činnost, za jejímž účelem byla zřízena. Doplňková činnost se týká neziskových organizací zřízených obcemi a kraji. Základním právním předpisem, který tento výkon upravuje je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, (§27 odst.2 písm.g). Okruhy doplňkové činnosti navazují na hlavní účel příspěvkové organizace proto, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců. Tato činnost nesmí narušovat plnění hlavních účelů organizace a sleduje se odděleně.13 Jiná činnost se týká příspěvkových organizací (například výchovné a diagnostické ústavy). Základním právním předpisem, který tuto činnost upravuje je zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla ČR), v platném znění. Všechny činnosti vykonávané v rámci doplňkové a jiné činnosti musejí být: •

v souladu se živnostenským zákonem č. 455/1991 Sb., (novelizován zákonem č. 130/2008 Sb.) Základem k provozování je tedy živnostenský list nebo koncesní listina

•

uvedeny ve zřizovací listině – to znamená, že je musí schválit zastupitelstvo obce či kraje (u státních organizací MŠMT)

•

účetně vedeny odděleně od činnosti hlavní – důvodem je, že k doplňkové a jiné činnosti nesmí příspěvková organizace používat prostředky ze státního rozpočtu. Příjmy z těchto činností podléhají zdanění, dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu

13

Mgr. Zeman a spol.: Studium pro ředitele škol a školských zařízení, Praha, vydal Národní institut pro další vzdělávání , 2005, Financování školy, str. 21-24.

24

1.9.1 Ekonomické zásady provádění doplňkové činnosti -

Doplňková činnost se vede účetně odděleně od činnosti hlavní. Za tím účelem se zřizuje analytický účet pro doplňkovou činnost

-

Doplňková činnost nesmí být v ročním úhrnu ztrátová. V případě zjištění ztráty k 30.9. hospodářského roku musí být dop. činnost do konce roku vyrovnána. Pokud by k vyrovnání nedošlo, škola oznámí tuto skutečnost zřizovateli a navrhne mu řešení

-

Výnosy doplňkové činnosti podléhají dani z příjmů právnických osob. Náklady dop. činnosti jsou výdaji k zajištění, dosažení a udržení příjmu podle zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů

-

Prostředky z příjmů je možno použít pouze ke krytí nezbytných nákladů doplňkové činnosti a dále k dokrytí potřeb hlavní činnosti a jejímu zkvalitnění prostřednictvím hospodářského výsledku a fondů

-

Zisk z hospodářského výsledku dop. činnosti se po zdanění spojí s hospodářským výsledkem z hlavní činnosti. Ze zlepšeného výsledku je tak uhrazena případná ztráta z hlavní činnosti, zbývající zlepšený hospodářský výsledek je rozdělen do fondů organizace

-

náklady na dop. činnost, na které byly dočasně použity finanční prostředky z rozpočtu určeného na hlavní činnost se vrací z tržeb z doplňkové činnosti zpět do rozpočtu školy měsíčně, a to přeúčtováním do nákladů činnosti doplňkové

1.9.2 Pracovní vztahy v doplňkové činnosti Dop. činnost vykonávají pracovníci školy a externí pracovníci v rámci uzavření dohody o činnosti. Ředitel školy pověří koordinátora, který vede průběžně evidenci hodin odpracovaných v dop. činnosti. Na základě této evidence provede vyúčtování, které předkládá řediteli školy ke schválení. Vyúčtování je předloženo mzdové účetní školy k výpočtu a výplatě mzdy. Dop. činnost vykonávají pracovníci školy v rámci sepsané pracovní smlouvy. Odměňování pracovníků se provádí z objemu mzdových prostředků určených pro hlavní činnost s následnou refundací zpět z prostředků dop. činnosti. 25

1.9.3 Obecné zásady postupu účtování doplňkové činnosti -

Uplatňují se náklady a výnosy související s provádění dop. činnosti

-

Jako náklady dop. činnosti nelze uznat investiční výdaje

-

Náklady na pohoštění lze uznat pouze v případě kurzů, školení a seminářů za předpokladu, že je uvedeno v kalkulaci nákladů těchto akcí a je uhrazeno účastníky

-

Náklady a výnosy se účtují za období, s nímž věcně a časově souvisí

1.9.4 Právní úprava doplňkové činnosti Předmět doplňkové činnosti školy je stanoven ve zřizovací listině. Její provádění se řídí obecně platnými předpisy, zejména: -

zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

-

zákonem č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

-

zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

-

zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů

-

zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

-

zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

26

2 Vztah zřizovatelů k doplňkové činnosti škol a možnosti využívání takto získaných finančních prostředků

2.1 Zřizovací listina Zřizovací listina je zákonem stanovený dokument, který je pro organizaci nepřekročitelným příkazem a zmocněním k činnostem, které bude vykonávat, stejně tak jako k nakládání s majetkem svěřeným do správy. Zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů byl zaveden nový pojem „majetek svěřený do správy“, jehož obsah není přesně legislativně upraven. Po účinnosti výše zmiňovaného zákona převládal názor, že příspěvkové organizace nemohou vlastnit a nabývat majetek. V této souvislosti se objevilo spoustu názorů jak z řad právníků, tak z řad auditorů a daňových poradců, kteří uváděli ve svých stanoviscích, že pokud příspěvkové organizace nemohou vlastnit ani nabývat majetek, je tímto zpochybněna také jejich samostatnost jako právnických osob.14 Jelikož tuto problematiku zákon neřeší zcela jednoznačně, vydalo ministerstvo financí stanovisko, ve kterém uvádí, že příspěvkové organizace mohou být jsou vlastníky majetku. V případě, že územně samosprávný celek jako zřizovatel předal svůj majetek své příspěvkové organizaci do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, tak tato příspěvková organizace hospodaří s majetkem územně samosprávného celku. To znamená, že o tomto majetku účtuje na příslušných majetkových účtech a odpisuje jej prostřednictvím účetních odpisů. Zřizovatel nesleduje tento majetek předaný do správy příspěvkové organizaci v žádné další své evidenci. Toto stanovisko dalo jasný signál jak postupovat při vydávání zřizovacích listin a kdo má evidovat ve svém účetnictví předaný majetek.

Zřizovací listina obsahuje: •

vymezení základního právního rámce podle kterého příspěvkové organizace vznikají, a to: -

zákon č. 129/2000 Sb., o krajích

14

PAŘÍZKOVÁ,I.: Finanční právo: finance územní samosprávy. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 116 s. ISBN: 80-210-3601-X

27

-

zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

-

zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

•

název a sídlo školské právnické osoby

•

název, sídlo a identifikační číslo osoby zřizovatele, bylo-li přiděleno

•

vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti – hlavní účel a předmět činnosti školy je vymezen školským zákonem, dále vymezuje jednotlivé části školy, např. Střední odborné učiliště, Učiliště, Školní jídelna, Domov mládeže atd.

•

statutární orgán – jako statutární orgán školy je ředitel jmenovaný krajem, jeho základní pravomoci jsou vymezeny ve školském zákoně

•

vymezení majetku, který se předává škole do správy

•

vymezení majetkových práv – veškeré změny účelu nemovitostí podléhají písemnému souhlasu zřizovatele

•

doplňková činnost – nesmí narušovat plnění hlavního účelu a předmětu školy, dále je zde vyjmenováno, které dop. činnosti má škola od svého zřizovatele povoleny

•

vymezení doby – v případě škol a školských zařízení je to na dobu neurčitou

•

závěrečná ustanovení – vymezení, co tato zřizovací listina ruší a kdy nabývá platnosti

V případě, že organizace žádá o povolení nové doplňkové činnosti, vydá příslušný krajský úřad usnesením zastupitelstva dodatek změnou zřizovací listiny.

28

2.2 Vztah zřizovatelů k doplňkové činnosti škol Zřejmě žádný zřizovatel neomezuje jím zřízenou a financovanou školu v provozování doplňkové činnosti. Pokud škola postupuje při provozování této činnosti v souladu s platnými právními předpisy, je ve vlastním zájmu zřizovatele tuto činnost povolit, a to zejména za předpokladu, že škola využívá majetek zřizovatele a odbornosti svých zaměstnanců správným způsobem a vykazuje v této činnosti zisk. Pokud by v doplňkové činnosti škola nebo školské zařízení vykazovaly ztrátu, znamenalo by to krytí této ztráty z rozpočtu zřizovatele a tím i porušení rozpočtové kázně podle zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, § 28, odst. 7.

2.3 Využití finančních prostředků získaných doplňkovou činností Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti. Zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje.15 Zákon striktně diktuje podmínky pro nakládání s prostředky a majetkem školské právnické osoby především pro účely hlavní činnosti, která je rozpočtována, a je-li z hlavní činnosti dosahováno příjmů, jejich další využití může být směrováno zase jen do hlavní činnosti. Vedle hlavní činnosti lze vykonávat také doplňkovou činnost, která navazuje na činnost hlavní nebo slouží k účelnému využití odbornosti zaměstnanců a majetku. Doplňková činnost nesmí omezovat hlavní činnost, ohrožovat její kvalitu, rozsah a dostupnost, může být financována jen z vlastních příjmů dosažených jejím výkonem. Zákon v § 135 připouští, aby krátkodobě (v rámci jednoho kalendářního čtvrtletí, nejdéle v rámci jednoho roku) byly použity rozpočtované prostředky i na doplňkovou činnost, avšak ve vymezeném období musí být prostředky do rozpočtu vráceny. Nastane-li i přes veškerou snahu situace, kdy v doplňkové činnosti je dosažen záporný hospodářský výsledek, pak je nutné jej vyrovnat v následujícím období, nebo učinit opatření k ukončení doplňkové činnosti. Vzhledem k tomu, že jsou školské právnické osoby napojeny na veřejné rozpočty, zákon omezuje jejich pravomoc 15

VALENTA, J. Financování a rozpočet školy. 1. vyd. Karviná: Paris, 2004. 131 s. ISBN 80-239-2218-1.

29

k některým úkonům: nesmí samy zřizovat školské právnické osoby, obecně prospěšné společnosti a nadace, zakládat obchodní společnosti ani se účastnit na podnikání jiných osob.16 Školská právnická osoba může vytvářet peněžní fondy: rezervní fond a investiční fond; školská právnická osoba zřízená ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí vytváří také fond kulturních a sociálních potřeb. Hospodaření s fondy zákon příliš podrobně neřeší, omezuje se jen na informaci, že rezervní fond slouží přednostně k úhradě ztráty z hlavní činnosti z minulých let a dále k podpoře a zkvalitnění hlavní činnosti. Z toho nepřímo vyplývá, že nemůže sloužit ke krytí ztráty z doplňkové činnosti, byť by byl ze zisku doplňkové činnosti v minulosti naplněn. Investiční fond je tvořen účetními odpisy podle zákona o účetnictví a slouží především k financováni investičních potřeb školské právnické osoby, čímž není vyloučena možnost použít prostředky k financování i jiných potřeb, jestliže s tím zřizovatel souhlasí.

2.4 Peněžní fondy příspěvkových organizací Příspěvková organizace vytváří své peněžní fondy: -

rezervní fond

-

investiční fond

-

fond odměn

-

fond kulturních a sociálních potřeb

Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do roku následujícího. 2.4.1 Rezervní fond Rezervní fond slouží pro uplatnění hmotné zainteresovanosti příspěvkové organizace k dosažení lepšího výsledku jejího hospodaření. Lepší výsledek je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší, než její provozní náklady.

16

Růžičková,R. Neziskové organizace. 9. vyd. Olomouc:Anag, 2007. 238 s. ISBN 978-7263-404-0

30

Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o převody do fondu odměn. Zdrojem tohoto fondu mohou být též peněžní dary. Rezervní fond používá příspěvková organizace: -

k dalšímu rozvoji své činnosti

-

k časovému překlenutí rozdílů mezi výnosy a náklady

-

k úhradě případných sankcí uložených za porušení rozpočtové kázně

-

k úhradě své ztráty za předchozí léta

Zřizovatel může dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu.

2.4.2 Investiční fond Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou: -

odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu

-

investiční dotace z rozpočtu zřizovatele

-

investiční příspěvky ze státních fondů

-

výnosy z prodeje hmotného investičního majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí

-

dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům

-

převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem

Investiční fond příspěvkové organizace se používá: -

k financování investičních výdajů, popř. příspěvků

-

k úhradě investičních úvěrů nebo půjček

-

k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil

-

k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele, který příspěvková organizace používá pro svou činnost; takto použité prostředky se z investičního fondu převádějí do výnosů příspěvkové organizace

31

Ke krytí investičních potřeb lze ze souhlasem zřizovatele použít též investičních úvěrů nebo půjček.

2.4.3 Fond odměn Fond odměn je tvořen ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace. Tvorbu fondu odměn provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem po skončení kalendářního roku. Z fondu odměn se hradí případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišť uje podle zvláštního právního předpisu.

2.4.4 Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) FKSP je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. Je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť , interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali v příspěvkové organizaci, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

32

3 Výzkum využívání doplňkové činnosti na středních odborných učilištích Vlastní výzkum jsem prováděl na středních odborných učilištích, která jsou obdobně zaměřena jako naše škola. Převážná většina škol je ze středočeského kraje, pouze jedna škola z kraje jihomoravského, jedna škola z kraje plzeňského a jedna škola z kraje libereckého. Jedná se o školy, se kterými dlouhodobě spolupracujeme v různých směrech, např. pořádání odborných soutěží žáků a podobně. Do určité doby nás spojoval i zřizovatel, jímž bylo Ministerstvo zemědělství. Před vlastním výzkumem jsem musel zvolit vhodné metody a způsoby, které jsem mohl pro svou práci a objektivní posouzení činností použít. Jedna část výzkumu se týkala řídících pracovníků škol, tzn. ředitelů, druhá část výzkumu měla za úkol zjistit, jaké znalosti v oblasti doplňkové činnosti mají samotní zaměstnanci škol, kteří tuto činnost provozují, ale i zaměstnanci školy, kteří se svou prací na doplňkové činnosti nepodílí vůbec. Hlavními požadavky při volbě výzkumných metod bylo především to, do jaké míry mohu postihnout a objektivně posoudit, jak školy využívají možnosti, které jim majetek svěřený zřizovatelem nabízí a co jsou schopni zaměstnanci obětovat pro zlepšení hospodářského výsledku školy a v neposlední řadě možnost vylepšit svojí finanční situaci. Zvolil jsem dvě metody, kterými lze tuto problematiku obsáhnout. První a stěžejní metoda byla pomocí dotazníku adresovaného ředitelům škol a druhá, doplňková, byla metoda rozhovoru, kdy jsem některé konkrétní informace zjišť oval přímo na konkrétní škole. Dotazníky byly směřovány jak ředitelům škol, tak i jejich zaměstnancům. Druhý zmiňovaný dotazník pro zaměstnance škol byl formulován trochu jiným směrem, otázky pro tuto skupinu byly z úplně jiné oblasti. Dotazník pro ředitele byl zaměřen na zjištění stavu provozování doplňkové činnosti, její obsah, zaměření, počtu zaměstnanců, kteří se jí zabývají apod., kdežto od zaměstnanců jsem zjišť oval jaký je jejich přístup a znalosti v oblasti provozování doplňkové činnosti a zda znají jakým způsobem jsou nebo mohou být vyžity finanční prostředky získané touto činností. Metodu rozhovoru s oběma skupinami jsem zvolil proto, aby dotazníková část nebyla příliš obsáhlá a složitá na vyplnění a hlavně byla objektivní. Je mi jasné, že pokud by v dotazníku bylo čtyřicet otázek, asi těžko mohu očekávat objektivitu tohoto dotazníku. Proto jsem jako doplněk dotazníku zvolil ještě metodu rozhovoru.

33

3.1 Dotazníkový průzkum Metoda: dotazník Místo výzkumu: střední odborná učiliště lesnického a zemědělského zaměření Doba výzkumu: březen, duben 2010 Respondenti: dotazováni byli ředitelé středních škol, z každého učiliště pak dva zaměstnanci zabývající se doplňkovou činností a dva, kteří tuto činnost nevykonávají, celkem 8 ředitelů SOU a 32 dalších zaměstnanců škol (učitelé, mistři OV, vychovatelé, ekonomové, kuchařky, a další). Cíl výzkumu: pomocí dvou zvolených metod jsem chtěl zjistit od ředitelů ekonomické údaje školy, počty zaměstnanců, kteří se doplňkovou činností zabývají, počty žáků, dále jestli seznamují svoje zaměstnance s výsledky hospodaření apod. Od zaměstnanců jsem chtěl zjistit, jestli mají komplexní přehled o činnostech, které vykonávají v rámci doplňkové činnosti. Zpracování dat: vytvořil jsem jednoduchý dotazník, který obsahuje třináct otázek. Na některé otázky bylo potřeba odpovědět slovně, na jiné stačilo odpověď vyznačit. Otázky jsem tvořil tak, abych se o činnosti, kterou škola provádí nad rámec své hlavní, dozvěděl co nejvíce. Vše bude zpracováno pomocí MS Word a MS Excel.

3.2 Stanovení hypotézy Hypotézy, které jsem si stanovil před vyhodnocením dotazníkového průzkumu vycházejí z mých dosavadních znalostí a poznatků v oblasti doplňkové činnosti škol. Dále pak budu vycházet s osobního setkání jak s řediteli škol, tak s osobního setkání se zaměstnanci. a) Předpokládám, že všechny mnou oslovené školy využívají maximálně majetek zřizovatele a odbornost svých zaměstnanců při provozování doplňkové činnosti. Při hospodárném využívání zdrojů je možné zvýšit celkové výnosy školy a zaměstnanci, kteří se tímto zabývají jsou patřičně finančně odměňováni. b) Zaměstnanci, kteří se podílejí na této činnosti mají úplnou znalost právních předpisů pro tuto oblast podnikání, znají a vědí, jaké jsou možnosti využití

34

takto získaných finančních prostředků a každoročně jsou s výsledkem hospodaření v jednotlivých oblastech seznámeni. c) Domnívám se, že veškeré podněty k provozování dop. činnosti nepocházejí pouze ze strany vedení školy, ale o jejich provozování rozhodují společně s ostatními zaměstnanci. Je v zájmu každého zaměstnance snažit se o co nejefektivnější využití jeho odbornosti v návaznosti na další příjem z této činnosti.

3.3 Vyhodnocení dotazníku Součástí dotazníku byla ještě tabulka, kde měli ředitelé, případně ekonomický úsek uvést, jakých zisků dosáhla škola v letech 2006, 2007, 2008 a 2009 v hlavní i doplňkové činnosti, počty žáků a počty zaměstnanců v jednotlivých letech. Dále pak, jakými druhy dop. činností se škola zabývá. Chtěl jsem porovnat jestli existuje v tomto vztahu přímá úměra na počet žáků. Předpokládal jsem, že čím více žáků škola má, tím má větší prostory a více zaměstnanců k provozování dop. činnosti. Srovnání provedu v závěru vyhodnocení dotazníku. Otázka č. 1 Tato otázka směřovala jenom k ověření, že údaje, které budu zpracovávat jsou z té správné školy, kterou jsem oslovil. Zde měli respondenti pouze vyplnit celý název školy, jméno a funkci, kterou ve škole zastávají. Ve většině případů byl dotazník vyplněn přímo řediteli škol a to v šesti případech, pouze ve dvou tak učinil jeho zástupce. Otázka č. 2 Druhou otázkou jsem zjišť oval kolik zaměstnanců školy se doplňkovou činností ve škole zabývá a jaké je jejich pracovní zařazení. V tabulce jsem místo názvu škol použil pouze číselné označení, které budu používat po celou dobu vyhodnocení dotazníku. Při zpracování jsem zjistil, že počty zaměstnanců nejsou úměrné velikosti školy a počtu žáků. Například škola č.1 má 140 žáků a doplňkovou činností se zde

35

zabývá 8 zaměstnanců. Škola č.3 má 1000 žáků a doplňkové činnosti se věnuje 12 zaměstnanců.

Tabulka 1 – počty zaměstnanců v dop. činnosti škola

1

2

3

4

5

6

7

8

zaměstnanci

8

10

12

5

8

6

3

4

Počty zaměstnanců 12 10 8 zaměstnanci

6 4

zaměstnanci

2 0 1

2

3

4

5

6

škola

zaměstnanci 7

8

Tabulka 2 – pracovní zařazení a počty zaměstnanců škola

1

2

3

4

5

6

7

8

učitelé

1

2

3

0

3

2

1

1

učitelé OV

3

2

4

4

1

2

1

1

ekonom/ka

1

1

1

0

1

1

0

0

vychovatelé ost. provoz. prac.

2

3

3

0

3

2

1

1

1

2

1

1

0

1

0

1

36

Pracovní zařazení a počty zaměstnanců

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

počty zam ěstnanců

ost. provoz. prac. vychovatelé ekonom/ka učitelé OV učitelé 1

2

3

4

5

6

7

8

škola

Otázka č. 3 Třetí otázkou bylo zjišť ováno, jestli škola zaměstnává stálé zaměstnance zabývající se pouze doplňkovou činností školy. Zjistil jsem, že pouze jedna škola má jednoho stálého zaměstnance, který se věnuje pouze doplňkové činnosti. Tabulka 3 – stálí zaměstnanci zabývající se dop. činností škola

1

2

3

4

5

6

7

8

zaměstnanci

0

0

0

1

0

0

0

0

Počty zam ěstnanců 1 0,8 0,6 zam ěstnanci 0,4 zaměstnanci 0,2 0 1

2

3

4

5

6

škola

37

zaměstnanci 7

8

Otázka č. 4 Touto otázkou jsem chtěl zjistit, jestli zřizovatelé omezují vznik nových činností provozovaných školou. Neočekával jsem, že by některou školu v tomto směru zřizovatel omezoval, ale tři školy měly jiného zřizovatele než Středočeský kraj. Je ve vlastním zájmu zřizovatelů tuto činnost podporovat. Moje očekávání se plně potvrdilo a každá z mnou oslovených škol podpořila mou domněnku, že doplňkovou činnost nikterak zřizovatel neomezuje. Otázka č. 5 V páté otázce jsem zjišť oval, jestli všichni zaměstnanci provozující na škole doplňkovou činnost mají všechny potřebné informace k provozování této činnosti a následném využívání finančních prostředků. Odpovědi mě velice překvapily, protože jsem předpokládal, že každý zaměstnanec se podrobně zajímá o činnost, kterou vykonává a na druhou stranu, že v zájmu ředitele školy je seznámit tyto pracovníky s výsledky hospodaření. Z vyhodnocených odpovědí je zřejmé, že ředitele zajímá hlavně celkový výnos z této činnosti a pro zaměstnance je důležitý údaj na výplatní pásce. Samozřejmě nelze toto paušalizovat, protože jedna ze škol své pracovníky s výsledky hospodaření seznamuje podrobně a dvě školy své zaměstnance seznamují jen částečně. Tabulka 4 – informovanost o využívání dop. činnosti škola

1

2

3

4

5

6

x

x

7

8

odpověď x

ne nevím spíše ne

x x

částečné úplné

x x

x

Otázka č. 6 Odpovědí na tuto otázku jsem sledoval, proč školy provozují doplňkovou činnost. Všichni ředitelé odpověděli téměř stejně a to, že tuto činnost provozují hlavně ke zlepšení hospodářského výsledku školy. Pouze jeden z ředitelů dále uvedl, že dop. činností zvyšují prezentaci školy na veřejnosti a zvýšení příjmů zaměstnanců

38

vykonávajících tuto činnost. Tento ředitel si podle mého názoru plně uvědomuje potřebnost takových zaměstnanců, kteří jsou ochotni se pro školu obětovat. Otázka č. 7 Na otázku, zda se ředitelé domnívají, že by jejich škola mohla provozovat více doplňkových činností, než je tomu doposud, jsem očekával, že každá škola provozuje maximum. Jen v jedné škole mají pocit, že počet vykonávaných činností by měl být vyšší. Největší problém v tomto směru je v zaměstnancích. Jejich nezájem je hlavním kritériem, proč škola nezvyšuje počet doplňkových činností. Otázka č. 8 Osmá otázka, jestli mají ředitelé pocit, že jejich zaměstnanci vnímají doplňkovou činnost jako potřebnou, byla ve většině případů zodpovězena velice kladně a to úplně. Tabulka 5 – vnímání dop. činnosti zaměstnanci škola

1

2

3

4

5

6

x

x

x

7

8

odpověď ne nevím spíše ne částečné úplně

x

x x

x x

Otázka č. 9 Devátou otázkou jsem zjišť oval každoroční seznámení zaměstnanců s výsledky hospodaření v doplňkové činnosti. Zjistil jsem, že pouze jedna škola své zaměstnance informuje úplně, tři školy vůbec a dvě částečně. Z rozhovoru s řediteli vyplynulo, že výsledky sdělují různými způsoby, a to přednesem informací na poradách nebo prostřednictvím výroční zprávy o činnosti školy, kterou mají všichni zaměstnanci k dispozici. Tři školy, které své zaměstnance s výsledky hospodaření neseznamují vůbec jsou alarmující, protože každý by měl podle mého názoru vědět, jestli činnost, kterou provádí je pro školu přínosná nebo prodělečná.

39

Tabulka 6 – seznámení zaměstnanců s výsledky hospodaření škola

1

2

3

4

5

6

7

8

x

x

odpověď ne

x

x x

částečně

x x

x

ano

Otázka č. 10 Otázkou číslo deset jsem chtěl zjistit, jestli si o využívání finančních prostředků může škola rozhodnout plně sama nebo je toto rozhodnutí společné (škola x zřizovatel) a poslední možností bylo rozhodnutí pouze zřizovatele. Při sestavování tohoto dotazníku jsem si neuvědomil, že od určité výše finančních prostředků musí zřizovatel škole povolit

jejich využití na

danou činnost. Takže logicky všichni ředitelé

odpověděli, že rozhodování je společné, tzn. škola x zřizovatel. Otázka č. 11 V této části dotazníku mě zajímalo, jestli jsou na školách pracovníci, kteří sami přicházejí s novými nápady na provozování doplňkové činnosti ve své škole. Zjistil jsem, že ve čtyřech školách jsou zaměstnanci přemýšlející nad dalšími možnostmi podnikání jejich školy a ve čtyřech školách nikoli. Tabulka 7 – zaměstnanci s novými nápady dop. činnosti škola

1

2

3

4

5

6

7

x

x

8

odpověď ne ano

x

x x

x

x

x

Otázka č. 12 Touto otázkou jsem chtěl zjistit, jestli existuje na školách systém, který umožní nově příchozím zaměstnancům zabývajícím se provozováním doplňkové činnosti získat maximum informací o této problematice. Noví zaměstnanci nebývají zatíženi situací panující na školách a jejich přístup k novému zaměstnání je oproti stávajícím zaměstnancům nezaujatý. Chci tím říct, že noví zaměstnanci mají úplně jiný pohled na

40

fungování organizace a jejich nápady mohou být přínosné nejen v oblasti doplňkové činnosti. Na tuto otázku všichni ředitelé odpověděli, že nemají systém, který by nově příchozí zaměstnance stoprocentně informoval. Otázka č. 13 Na otázku, kteří zaměstnanci školy se zabývají doplňkovou činností, jsem v podstatě dostal odpověď v otázce č.2. Zjistil jsem, že doplňkovou činnost na mnou oslovených školách provozují v převážné většině pedagogičtí pracovníci a to učitelé OV. Viz. tabulka 2.

3.4 Vyhodnocení tabulek Tyto tabulky sloužily jako doplnění dotazníku. Těmito údaji jsem chtěl zjistit jakých zisků v dop. činnosti jednotlivé školy dosáhly v uvedených letech, jaký byl počet žáků a zaměstnanců. Dále jsem chtěl vědět, kolik a jaké druhy doplňkových činností škola provozuje. Vzhledem k rozsáhlosti údajů jsem porovnal pouze čtyři školy.

Tabulka 8 – školy a počty žáků škola počty žáků

1

2

3

5

2006

138

1087

342

236

2007

147

865

357

246

2008 2009

137 111

950 970

354 348

247 284

Tabulka 9- -školy a počty zaměstnanců škola počty zam.

1

2

3

5

2006

33

143

56

50

2007

34

127

59

54

2008 2009

33 33

120 121

55 54

52 55

41

Tabulka 10 – struktura příjmů organizace (škola 1) Dotace provozní + ONIV Vlastní příjmy- dop. činnost Vlastní příjmy- hlavní činnost

2006 13 198 822,-

2007 14 842 306,-

2008 16 767 654,-

2009 15 631 000,-

3 301 538,-

2 858 959,-

2 728 683,-

3 479 000,-

2 668 744,-

2 715 211,-

2 981 061,-

3 343 000,-

Tabulka 11 - struktura příjmů organizace (škola 2) Dotace provozní + ONIV Vlastní příjmy- dop. činnost Vlastní příjmy- hlavní činnost

2006 57 568 425,-

2007 60 321 623,-

2008 58 490 131,-

2009 56 942 423,-

1 445 098,-

1 287 062,-

1 723 510,-

1 860 998,-

13 741 667,-

12 514 711,-

12 517 701,-

17 071 258,-

Tabulka 12 - struktura příjmů organizace (škola 3) Dotace provozní + ONIV Vlastní příjmy- dop. činnost Vlastní příjmy- hlavní činnost

2006 25 071 000,-

2007 26 544 000,-

2008 28 318 000,-

2009 29 268 000,-

620 000,-

1 125 000,-

1 122 000,-

1 098 000,-

1 993 000,-

2 560 000,-

2 434 000,-

2 428 000,-

Tabulka 13 - struktura příjmů organizace (škola 5) Dotace provozní + ONIV Vlastní příjmy- dop. činnost Vlastní příjmy- hlavní činnost

2006 6 705 000,-

2007 6 498 000,-

2008 6 013 000,-

2009 5 640 000,-

519 000,-

831 000,-

711 000,-

610 000,-

3 693 000,-

3 952 000,-

4 117 000,-

4 219 000,-

42

Tabulka 14 – školy a druhy doplňkových činností škola druhy dop. činností ubytovací služby pořádání odb. kurzů truhlářství hostinská činnost provozování autoškoly pilařská výroba poskytování služeb v lesnictví nákup a prodej zboží opravy motorových vozidel zámečnictví pronájmy kovářství neveřejná silniční doprava výuka svařování

1

2

3

5

x x x x x x

x x

x x x x x

x x

x x

x x

x x x x

x

x x x x x

Z tabulek 8 a 9 je zřejmé, že se jedná o naprosto rozdílné školy jak v počtu žáků, tak zaměstnanců. Školy 2 a 3 mají ještě odloučená pracoviště, což výrazně navýšilo počty. V případě školy 2 došlo v průběhu roku 2006 ke spojení středního odborného učiliště a střední odborné školy. Očekával jsem, že tyto dvě školy budou v provozování doplňkové činnosti dosahovat podstatně vyšších zisků než zbylé dvě. Srovnání jsem provedl v tabulkách 10 – 13 a z výsledků je naprosto patrné, že tomu tak není. Paradoxně nejlépe si v podnikání vedla ve všech zkoumaných letech škola 1. Zisk v porovnávaných letech je sice oproti ostatním školám vysoký, ale podle slov jejího ředitele má škola co vylepšovat. Z těchto výsledků lze usuzovat, že není podstatná velikost školy a počet zaměstnanců, ale schopnost ředitele a jeho podřízených získat pro svou školu více finančních prostředků. Je jasné, že takovýmto ziskem si škola slušně navýší svůj rozpočet.

3.5 Vyhodnocení dotazníku pro zaměstnance Tento dotazník spolu s dotazníkem pro ředitele škol bude v přílohách. Od zaměstnanců jsem chtěl tímto dotazníkem získat informace o jejich znalostech a možnostech, které nabízí doplňková činnost. Několik otázek v dotazníku a vlastní

43

rozhovor se zaměstnanci mi umožnil posoudit, jestli je z jejich strany provozování doplňkové činnosti pro ně výhodné nebo naopak vnímáno jako zbytečné. Dotazováni byli zaměstnanci všech osmi škol. Běžný zaměstnanec se v průběhu pracovní činnosti jen těžko dostane k informacím, z kterých by bylo zřejmé, jakým způsobem a odkud plynou finanční prostředky do školství. Svého zřizovatele znal každý mnou oslovený respondent. O doplňkové činnosti měla představu nadpoloviční většina dotázaných. Větší část zaměstnanců zná pouze doplňkové činnosti, které sami provozují, ale o další činnosti, které se na škole vykonávají nejsou informováni. V oblasti znalosti právních předpisů týkajících se podnikání

škol jsou velké nedostatky. Jen dva zaměstnanci měli

představu, které zákony toto upravují, a že k provozování doplňkové činnosti je potřeba živnostenský list. S výroční zprávou o činnosti škol jsou prokazatelně seznamováni zaměstnanci jen jedné školy a ostatní tak činí z vlastní iniciativy nebo vůbec. Pouze v jedné ze škol dostane každý zaměstnanec svojí výroční zprávu a podrobně je analyzována na poradě. Důvody provozování doplňkové činnosti jsou známy většině dotázaných, nejčastější odpovědí bylo navýšení finančních prostředků školy a zlepšení platových podmínek těch, kteří tuto činnost provozují. O využívání těchto financí má představu čtvrtina zaměstnanců.

3.6 Ověření hypotéz Hypotéza a) Tato hypotéza se vyplnila jen z části. Pouze na jedné škole potvrdila paní ředitelka i její zaměstnanci, že využívají maximum možností, které jim jejich škola nabízí. Dvě školy by podle svého ředitele měly podnikání v této oblasti podstatně změnit. To ostatně potvrdili i jejich zaměstnanci. Příčin, proč škola nevyužívá majetek zřizovatele a odbornost svých zaměstnanců je více. Na těchto dvou školách je to hlavně z důvodu nezájmu zaměstnanců pracovat nad rámec pracovních povinností, i když tuto činnost nevykonávají zadarmo.

44

Hypotéza b) Druhá hypotéza se potvrdila jen z malé části. Výzkumem jsem zjistil, že žádný ze zaměstnanců nezná právní předpisy upravující doplňkovou činnost škol. Jenom jedna ze škol seznamuje své pracovníky s výsledky hospodaření pomocí výroční zprávy, kterou dostane každý zaměstnanec a na pravidelných poradách jsou s výsledky seznámeni úplně všichni. Ve školách ostatních tento systém nefunguje a pouze tři školy mají své výroční zprávy zveřejněné na internetových stránkách školy, kde si je mohou zaměstnanci přečíst. Bohužel nemají žádnou povinnost tento dokument nastudovat, ale mají jen možnost. Hypotéza c) Poslední třetí hypotéza se opět potvrdila jen z části. Platy ve školství nejsou příliš vysoké a v zájmu každého nespokojeného zaměstnance je zlepšování svých platových podmínek. Na třech školách mi ředitelé i zaměstnanci potvrdili, že podněty k provozování další doplňkové činnosti dávají nejen ředitelé, ale i zaměstnanci a výsledkem je společné rozhodování o dalších činnostech. Informace získané dotazníky jsou zcela zásadní a podstatné pro jejich vyhodnocení. Při neformálních rozhovorech jsem si dotvořil obraz o tom, jak se skutečně doplňková činnost na školách provozuje. Samozřejmě, že nejlepším měřítkem je číselně vyjádřený zisk, ale je zde spoustu faktorů, které toto ovlivňují. V první řadě je potřeba si uvědomit, že jsme jen lidé a ne stroje, většina z nás má rodiny a není možné a pro každého akceptovatelné obětovat práci celý svůj volný čas. Dále jsou to například možnosti dané školy, její umístění a schopnosti jejích zaměstnanců. Nejčastější činností, kterou uvedly všechny školy, se stalo poskytování ubytování

a hostinská činnost.

Každá z mnou zkoumaných škol má možnost v době, kdy neprobíhá výuka, využívat ubytovací kapacity svých domovů mládeže a školní jídelny. I zde hraje velkou roli to, jestli je škola umístěna uprostřed lesů s krásnou přírodou a nebo leží někde ve městě. Další provozované aktivity škol jsou znázorněny v tabulce 14, kde jsou vypsány doplňkové činnosti jednotlivých škol. Jejich složení a struktura jsou odvislé hlavně od učebních oborů, které školy vyučují. Je jasné, že škola, která vyučuje obor Mechanizátor lesní výroby, si zřídí opravnu motorových pil a následně tuto službu v rámci doplňkové činnosti nabídne i veřejnosti. Asi těžko by taková škola zdůvodnila, proč prodává např. zákusky, když neprovozuje žádný obor, ve kterém by žáci 45

cukrovinky vyráběli. Zde je podstatné, aby doplňková činnost navazovala na hlavní účel činnosti školy.

46

Závěr Uvedená bakalářská práce analyzuje uvedené finanční zdroje dané oblasti veřejného sektoru, prostřednictvím subjektů poskytujících výchovné a vzdělávací služby. Pro naplnění cíle a lepší názornost daného tématu je součástí mé práce také aplikace a rozbor doplňkové činnosti na konkrétních příspěvkových organizacích. Školství patří mezi neziskové odvětví veřejného sektoru uchovávající a kultivující lidský potenciál. Výchovně vzdělávací soustavu v ČR tvoří školy, školská zařízení a nejvyšším článkem vzdělávací soustavy jsou školy vysoké. Organizace a řízení škol, školských zařízení je vykonávána jako státní správa a samospráva. Po roce 1989 kdy přestal fungovat systém centrálně plánované ekonomiky, ve vybraném odvětví přesněji v roce 2003, začaly jednotlivé školy disponovat právní subjektivitou. Jejich řízení a financování přešlo z části pod samosprávu. Financování je od té doby zajišť ováno základními finančními toky prostřednictvím státního rozpočtu, krajských či obecních rozpočtů, ale také formou alternativních finančních toků. Reformy probíhající ve vybraném odvětví veřejné ho sektoru kladou důraz a upřednostňují zajišť ování, finančních prostředků do rozpočtů jednotlivých škol formou alternativních finančních toků. Práci píšu z pozice učitele odborných předmětů na lesnickém učilišti a sám se provozováním doplňkové činnosti zabývám. Hlavní důvod proč jsem zvolil toto téma závěrečné práce byla moje nedostatečná informovanost v této oblasti podnikání. Předpokládal jsem, že obdobný problém mohou mít i zaměstnanci na podobných středních odborných učilištích. Moje práce má pomoci ředitelům učilišť v tom, aby mohli snadno a lépe své zaměstnance o zdrojích financování škol a provozování doplňkové činnosti informovat. Při výzkumu jsem zjistil, že neznalost není jen na straně zaměstnanců, ale i ze strany ředitelů. Z jejich strany se nejedná o neznalost právních předpisů, ale o to, že nedostatečně nebo vůbec své podřízené podrobně neseznamují s výsledky hospodaření organizací. Důsledkem toho je, že zaměstnanci neví, proč je v této době provozování doplňkové činnosti tak důležité. Neuvědomují si, že široká veřejnost a rodiče potencionálních žáků posuzují školu i podle toho jestli je prosperující a jaké má vybavení, které si škola může pořizovat z prostředků získaných doplňkovou činností. V tomto směru se domnívám, že moje práce splnila cíl vytýčený v úvodu.

47

Při studiu daného tématu jsem dospěl k závěru, že finanční hospodaření v oblasti školství je legislativně upraveno nepřehledně a nejednoznačně. Financování je právně zakotveno v mnoha zákonech a vyhláškách, a to dle typu zřizovatele. Řídící pracovník musí mít proto dostatečnou znalost právních předpisů, aby dokázal úspěšně a řádně řídit subjekt poskytující vzdělávání. Základní finanční toky plynoucí do jednotlivých subjektů vybraného odvětví veřejného sektoru, pokryjí jen jejich základní potřeby. Chceme-li, aby subjekt poskytující výchovné a vzdělávací služby fungoval řádně, moderně a kvalitně rozvíjel osobnost člověka, musí jeho řídící představitelé vyvinou nadměrné úsilí včetně vlastní iniciativy při získávání finančních prostředků plynoucích do svých rozpočtů i mimo rámec hlavní činnosti, pro kterou byla příslušná organizace zřízena. Z uvedeného vyplývá dle mého názoru nutnost podstatného zjednodušení a zpřehlednění legislativního rámce, který v současnosti upravuje oblast financování a hospodaření škol, školských zařízení na jedné straně a současně poskytnutí většího prostoru jejich statutárním zástupcům při nakládání se svěřenými prostředky na straně druhé. Při zpracování své práce vycházím ze studia právních předpisů a odborné literatury, porovnávám teoretické poznatky získané studiem odborných materiálů týkajících se vybraného odvětví z informacemi skutečně využívanými v praxi analyzovanými příspěvkovými organizacemi. K práci byly použity materiály, které poskytly střední odborné učiliště sledované v dané studii.

48

Seznam použité literatury

LIBNAROVÁ, A. FKSP ve školství. 1. vyd. Karviná: Paris, 2008. 95 s. ISBN 978-80-87173-01-5 MERITUM SEGMENT. Příspěvkové organizace 2008, vyd. Praha: Aspi, 2008. 330 s. ISBN 978-807357-332-4 Mgr. ZEMAN a spol.: Studium pro ředitele škol a školských zařízení, Praha, vydal Národní institut pro další vzdělávání , 2005, Financování školy. PAŘÍZKOVÁ,I.: Finanční právo: finance územní samosprávy. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 116 s. ISBN: 80-210-3601-X PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: Aspi, a.s., 2005. 528 s. ISBN 80-7357-049-1

RŮŽIČKOÁ,R. Neziskové organizace. 9. vyd. Olomouc:Anag, 2007. 238 s. ISBN 978-7263-404-0 STERCKOVÁ,Y. a kol.Reforma veřejné správy a veřejných financí a faktory efektivnosti rozvoje regionů. 1.vyd. Brno: Vydavatelství, 2003. 197s. ISBN 80-2103074-7. VALENTA, J. Financování a rozpočet školy. 1. vyd. Karviná: Paris, 2004. 131 s. ISBN 80-239-2218-1.

Právní normy Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním vyšším odborném a jiném vzdělávání ( školský zákon). Vládní nařízení č.108/1952 Sb., o změně působnosti v oboru škol zemědělských, škol lesnických a vysokých škol zemědělských. Vládní nařízení č. 80/1953 Sb., o změně působnosti ve věcech zdravotnických škol. Vládní nařízení č. 77/1953 Sb., o nové organizaci ministerstev a ústředních orgánů státní správy. Zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech. Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

49

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost o rozpočtových a v některých dalších organizací a orgánech. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze. Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol vyšších odborných škol. Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům. Zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku ČR do majetku krajů. Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám. Vyhláška č. 65/2005 Sb., která stanoví členění krajských normativů. Vyhláška č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání. Vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtena financování programů reprodukce majetku. Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, byl novelizován zákonem č. 130/2008 Sb. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

50

Přílohy: Dotazník pro zaměstnance škol 1. Víte, jakým způsobem a z jakých zdrojů je financována Vaše škola? 2. Kdo je zřizovatelem vaší školy? 3. Co je doplňková činnost škol? 4. Jaké doplňkové činnosti Vaše škola provozuje? 5. Znáte právní rámec upravující provozování doplňkové činnosti? 6. Seznamujete se nebo jste seznamováni pravidelně s výroční zprávou o činnosti školy a jejím finančním hospodaření? 7. Je potřebný k provozování doplňkové činnosti živnostenský list? 8. Z jakých důvodů škola provozuje doplňkovou činnost? 9. Jakým způsobem jsou využívány finanční prostředky získané v doplňkové činnosti? 10. Podílíte se osobně na provozování doplňkové činnosti? (pokud ano, napište jaké)

Dotazník pro ředitele škol 1. Napište celý název Vaší školy, jméno, kdo dotazník vyplňuje a jeho pracovní funkci. 2. Napište, kolik zaměstnanců školy se zabývá dop. činností a jaké je jejich pracovní zařazení. 3. Má Vaše škola stálé zaměstnance, kteří se zabývají pouze dop. činností? Pokud ano, napište počet zaměstnanců. 4. Omezuje nějakým způsobem Váš zřizovatel dop. činnost školy? Pokud ano, napište jak. 5. Mají všichni Vaši zaměstnanci zabývající se dop. činností kompletní znalosti o způsobu získávání a následném využívání finančních prostředků v této činnosti? NE – NEVÍM – SPÍŠE NE – ČÁSTEČNÉ - ÚPLNÉ (správnou odpověď označte) 51

6. Z jakých důvodů provádí Vaše škola dop. činnost? (odpověď typu: ke zlepšení hospodářského výsledku školy, kvůli využití vybavení školy, ke zlepšení příjmů organizace, apod.) 7. Domníváte se, že by Vaše škola mohla provozovat více dop. činností, nebo naopak méně? VÍCE – SPÍŠE VÍCE – SPÍŠE MÉNĚ – MÉNĚ – VYUŽÍVÁME MAXIMUM MOŽNOSTÍ (správnou odpověď označte) 8. Je dop. činnost vnímána Vašimi zaměstnanci jako potřebná pro Vaši školu? NE – NEVÍM – SPÍŠE NE – ČÁSTEČNÉ - ÚPLNĚ (správnou odpověď označte) 9. Seznamujete Vaše zaměstnance každý rok s výsledky hospodaření v dop. činnosti? NE – ČÁSTEČNÉ - ANO (správnou odpověď označte) 10. O využití finančních prostředků získaných v dop. činnosti rozhoduje: POUZE VAŠE ŠKOLA – ZŘIZOVATEL I ŠKOLA – POUZE ZŘIZOVATEL (správnou odpověď označte)

11. Jsou ve Vaší škole zaměstnanci, kteří sami přicházejí s novými nápady na provozování dop. činnosti? NE - ANO (správnou odpověď označte) 12. Jsou nově přijatí zaměstnanci zabývající se dop. činností podrobně seznamováni s veškerou finanční agendou související s dop. činností? NE – NEVÍM – SPÍŠE NE – ČÁSTEČNÉ - ÚPLNĚ (správnou odpověď označte) 13. Dop. činností se na Vaší škole zabývají : POUZE PEDAGOGIČTÍ PRAC. – VÍCE PED. PRAC. – ROVNOMĚRNĚ PED. I NEPED. PRAC. – VÍCE NEPED. PRAC. - POUZE NEPEDAGOGIČTÍ PRAC. (správnou odpověď označte)

52

Tabulky k doplňkové činnosti škol pro ředitele

počty žáků 2006

2007

2008

2009

2006

2007

2008

2009

2006

2007

2008

2009

2006

2007

2008

2009

SOU

počty zaměstnanců Pedagogičtí pracovníci Nepedagogičtí pracovníci

struktura příjmů organizace Dotace provozní + ONIV Vlastní příjmy- doplňková činnost Vlastní příjmy- hlavní činnost

druhy dop. činností a jejich obrat

53