Dopady zavedení regulačních poplatků na čerpání zdravotní péče

Bankovní institut vysoká škola Praha

Dopady zavedení regulačních poplatků na čerpání zdravotní péče Diplomová práce

Romana Omáčková

Březen, 2011

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví

Dopady zavedení regulačních poplatků na čerpání zdravotní péče

Diplomová práce

Autor:

Romana Omáčková Finance

Vedoucí práce:

Praha

MUDr. Pavel Kopecký

Březen, 2011

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Chebu dne 28. března 2011

Romana Omáčková

Poděkování:

Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, kteří mi byli jakkoliv nápomocni při psaní mé diplomové práce. Zejména děkuji Bc. Pavlovi Jiřinovi, teriérům Albertovi a Caesarovi za trpělivost, shovívavost a podporu při celém mém studiu. Děkuji Bc. Lence Šimečkové, DiS za anglický překlad anotace. Zvláštní poděkování patří panu MUDr. Pavlovi Kopeckému za cenné připomínky a pomoc při zpracování této diplomové práce.

Anotace práce:

Cílem této práce je zhodnocení dopadů zavedení regulačních poplatků v českém zdravotnictví na čerpání zdravotní péče pacienty. V první části jsou shrnuta fakta o zdravotnictví,

zdravotním

pojištění

a

spoluúčasti

pacientů

v

České

republice

z ekonomického a právního hlediska. V druhé části jsou detailně rozebrány statistické údaje týkající se zdravotnických zařízení v jednotlivých krajích České republiky a statistické údaje zdravotních pojišťoven. Třetí část srovnává stejnou problematiku ve vybraných zemích Evropské unie. V závěru práce je zhodnoceno chování pacientů po zavedení regulačních poplatků.

Annotation: The aim of this work is to analyze the impact of implementation of regulation fees in the Czech health service on usage of health care by patients. In the first part, the work summarizes the facts about health service, health insurance and participation of patients in the Czech Republic in term of economy and law. In the second part, the statistics data relating to medical facilities in particular regions of the Czech Republic and statistics data of health insurance companies are closely analyzed. The third part of the work compares the same questions in chosen countries of the European Union. At the close of the work the patients' behaviour after the implementation of the regulation fees is resumed.

OBSAH ÚVOD

……………………………………………………………………………………………………………………………………….7

1.

ZDRAVOTNICTVÍ V ČR ........................................................................................................ 8

1.1

Princip fungování zdravotnictví v České republice ............................................................. 9

1.1.1

Ambulantní péče............................................................................................................... 13

1.1.2

Lůžková (ústavní) péče...................................................................................................... 14

1.1.3

Pohotovostní a záchranná služba ..................................................................................... 18

1.1.4

Lékárenská služba ............................................................................................................. 18

1.1.5

Lázeňská a ozdravenská péče ........................................................................................... 20

1.2

Právní rámec ..................................................................................................................... 21

1.3

Financování zdravotní péče .............................................................................................. 23

1.3.1

Veřejné zdravotní pojištění............................................................................................... 23

1.3.2

Smluvní zdravotní pojištění .............................................................................................. 24

1.3.3

Rozsah hrazené a nehrazené zdravotní péče ................................................................... 24

2.

Regulační poplatky............................................................................................................ 25

2.1

Časový sled regulačních poplatků (9) ............................................................................... 27

2.2

Poskytovaná zdravotní péče ve statistických údajích ....................................................... 29

2.2.1

Hlavní město Praha ........................................................................................................... 29

2.2.2

Středočeský kraj ................................................................................................................ 31

2.2.3

Jihočeský kraj .................................................................................................................... 32

2.2.4

Plzeňský kraj ..................................................................................................................... 34

2.2.5

Karlovarský kraj................................................................................................................. 35

2.2.6

Ústecký kraj....................................................................................................................... 37

2.2.7

Liberecký kraj .................................................................................................................... 39

2.2.8

Královéhradecký kraj ........................................................................................................ 40

2.2.9

Pardubický kraj ................................................................................................................. 41

2.2.10

kraj Vysočina ..................................................................................................................... 43

2.2.11

Jihomoravský kraj ............................................................................................................. 44

2.2.12

Zlínský kraj ........................................................................................................................ 45

2.2.13

Olomoucký kraj ................................................................................................................. 47

2.2.14

Moravskoslezský kraj ........................................................................................................ 48

2.2.15

Česká republika ................................................................................................................. 49 5

2.3

Vyjádření Evropské komise ............................................................................................... 52

2.4

Regulační poplatky očima zdravotních pojišťoven ........................................................... 52

2.4.1

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR ................................................................................. 52

2.4.2

Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR .................................................................... 53

2.4.3

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna ........................................................................... 54

2.4.4

Oborová zdravotní pojišťovna .......................................................................................... 56

2.4.5

Vojenská zdravotní pojišťovna .......................................................................................... 57

2.4.6

Souhrn za zdravotní pojišťovny ........................................................................................ 58

2.5

Regulační poplatky a pacienti ........................................................................................... 59

3.

ZDRAVOTNICTVÍ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU .................................................................. 61

3.1

Spolková republika Německo ........................................................................................... 62

3.2

Španělsko .......................................................................................................................... 64

3.3

Francie .............................................................................................................................. 66

3.4

Švédsko ............................................................................................................................. 68

3.5

Nizozemsko ....................................................................................................................... 69

ZÁVĚR

……………………………………………………………………………………………………………………………………..71

SEZNAM LITERATURY ....................................................................................................................... 74 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ, TABULEK ............................................................................................. 78

6

ÚVOD Ve své diplomové práci se budu zabývat vlivem regulačních poplatků na čerpání zdravotní péče pacienty v České republice a vybraných zemích Evropské unie. Získávání soukromých zdrojů pro financování zdravotnictví formou spoluúčasti pacientů je v Evropě jednou z nejvíce používaných možností, jak zajistit odpovídající prostředky pro zdravotnictví. Spoluúčast pacientů může mít různé formy, např. podobu poplatků, které mají regulační funkci a proto musí být citlivě nastaveny, aby pacienti mohli čerpat zdravotní péči adekvátně svému zdravotnímu stavu. Současný způsob financování zdravotnictví je dlouhodobě udržitelný jen velice obtížně, mimo jiné by bylo vhodné definovat, které služby jsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a u kterých bude nutné, aby na ně pacient více či méně přispíval. Určit, které služby budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, bude velice pravděpodobně jeden z nejnáročnějších úkolů z celé reformy zdravotnictví. Za závažný problém považuji stárnutí populace, neboť v systému veřejného pojištění v ČR nedochází k odkládání prostředků pacienta pro budoucí spotřebu. Vzhledem k tomu, že senioři jsou skupinou obyvatel, která spotřebovává nejvíce zdravotní péče, je třeba jim zajistit odpovídající péči. Regulační poplatky nesní v tomto případě fungovat tak, že by si pacienti ve vyšším věku nemohli dovolit návštěvu lékaře nebo hospitalizaci. Kvalitu péče poskytovanou v ČR lze považovat za srovnatelnou s péčí poskytovanou v EU, nižší kvalitu vykazuje oblast komunikace mezi zdravotním personálem a pacientem a také kvalita ubytování a stravování.

7

1.

ZDRAVOTNICTVÍ V ČR (1)

Ve většině vyspělých států funguje systém poskytování veřejné zdravotní péče pro všechny obyvatele. Na území České republiky koexistují státní i nestátní zdravotnická zařízení, která v naprosté většině mají uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče se zdravotními pojišťovnami. Klientům smluvních pojišťoven poskytují tato zdravotnická zařízení péči bez přímé úhrady. V následující tabulce je uveden přehled zdravotních pojišťoven, které v roce 2011 působí na území České republiky. Správní rada Média zdravotní pojišťovny na mimořádném zasedání 21. 3. 2011 rozhodla o sloučení MÉDIA ZP se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR. Hlavním důvodem k tomuto kroku byl nedostatečný počet klientů, který aktuálně dosahuje cca 35 000 pojištěnců.

Tabulka 1: Přehled zdravotních pojišťoven

Název zdravotní pojišťovny

Kód zdravotní

Zkratka

pojišťovny Všeobecná zdravotní pojišťovna

111

VZP

Vojenská zdravotní pojišťovna

201

VoZP

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna

205

ČPZP

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců

207

OZP

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda

209

ZPS

Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR

211

ZPMVČR

Revírní bratrská pokladna

213

RBP

Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance

217

ZPMA

Média zdravotní pojišťovna

228

MÉDIA ZP

bank, pojišťoven a stavebnictví

Zdroj: vlastní znalosti

8

V další tabulce jsou uvedeny vybrané demografické a socioekonomické údaje České republiky.

Tabulka 2: Demografické a socioekonomické ukazatele v ČR

Ukazatel

Hodnota

Počet obyvatel (rok 2009)

10 506 813

Index stáří 1

107,0

HDP na obyvatele

21 059

Celkové výdaje na zdravotnictví v % HDP

6,8

Celkové výdaje na zdravotnictví v přepočtu na 1 obyvatele Průměrná délka života muži/ženy (rok 2009)

1 684 74,34/80,60

Pravděpodobnost úmrtí do věku 5 let na 1000 obyvatel (rok 2009) Úmrtnost na 1000 obyvatel muži/ženy (rok 2009)

3,58 10,24/10,50

Poznámka: Údaje za rok 2008, pokud není uvedeno jinak. Zdroj: (2)

1.1

Princip fungování zdravotnictví v České republice

Zdravotnictví v České republice je založeno na principech solidarity, svobodné volbě lékaře, zdravotnického zařízení a zdravotní pojišťovny (v rámci systému veřejného zdravotního pojištění), dále na vícezdrojovém financování s převážným podílem veřejného zdravotního pojištění a stejné dostupnosti poskytování služeb pro všechny pojištěné pacienty. (2) Solidarita ve financování zdravotnictví spočívá v poskytování zdravotní péče bez ohledu na osobní, profesní či finanční stav pacienta – příspěvky do veřejného pojištění jsou závislé na výši příjmů (lidé s vyššími příjmy odvádí vyšší částky) a nezávislé na pohlaví, rodinné anamnéze, povolání, dále také v krytí rizik (veřejné pojištění je povinné pro všechny občany). V neposlední řadě je solidární princip založen na skutečnosti, že je-li plátce pojistného nemocný, resp. ve stavu dočasné pracovní neschopnosti, neplatí pojistné tzv. solidarita zdravých s nemocnými.

1

Počet osob ve věku 65 let a více na 100 osob 0-14 let

9

Ve zdravotnickém systému se pohybuje několik hlavních skupin aktérů. První jsou občané v roli pacientů, kteří spotřebovávají poskytovanou péči. Spotřebu mohou ovlivnit především

svým

chováním,

životním

stylem,

stravovacími

návyky,

přístupem

k preventivní péči a v neposlední řadě i užíváním návykových látek jakými jsou například tabák, alkohol a drogy. Druhá skupina aktérů jsou poskytovatelé zdravotní péče, kteří zdravotní péči provádějí. Lze je rozdělit do tří vrstev, jak ukazuje následující obrázek.

Obrázek 1: Rozdělení zdravotnické péče

Terciární péče

závažnost, složitost, nákladnost zdravotních komplikací

Sekundární péče

Primární péče

Zdroj: vlastní znalosti

Do primární péče patří praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost, stomatologové, gynekologové a lékárenská péče. Jedná se o místo prvního kontaktu pacienta s poskytovatelem zdravotnické péče. Do sekundární péče patří specializované ambulance a základní lůžková péče. Terciární péče zahrnuje vysoce specializované služby, které jsou soustředěny pouze do několika pracovišť v ČR – jedná se zejména o fakultní nemocnice a výzkumné ústavy. V prvních dvou vrstvách (primární a sekundární péče) jsou zejména soukromí poskytovatelé, v poslední vrstvě (terciární) jsou nemocnice a ústavy, které jsou ve veřejném vlastnictví. (4) Struktura poskytovatelů je relativně stabilizována, nicméně dlouhodobě stagnuje primární péče – zejména u praktických lékařů a stomatologů. 10

Třetí skupinou aktérů jsou plátci, v České republice to jsou především zdravotní a komerční pojišťovny, které hradí zdravotnické služby. Klíčové postavení však mají zdravotní pojišťovny, které svým chováním zásadně ovlivňují chod celého systému. Mají za povinnost zajistit svým pojištěncům kvalitní a dostupnou zdravotní péči. Za tímto účelem uzavírají s poskytovateli smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče. Soustřeďují finanční prostředky vybrané od zaměstnavatelů, státu a pojištěnců a hradí z nich péči poskytovanou svým pojištěncům ve smluvních zdravotnických zařízeních. Vztah mezi pojišťovnou a pojištěncem se odvíjí pouze od zákonné povinnosti občana být účastníkem veřejného zdravotního pojištění. Vztah mezi pojišťovnou a zdravotnickým zařízením je dán příslušnými smlouvami, v rámci dohodovacího řízení jsou upravena vzájemná práva a povinnosti. Čtvrtou skupinou aktérů jsou výrobci a dodavatelé léků a zdravotnické techniky. Jedná se výhradně o soukromé společnosti, které byly založeny za účelem tvorby zisku. Marketingově působí na pacienty, tak aby poptávali právě jejich zboží, snaží se vyvíjet tlak na zákonodárce a exekutivu ke změnám současných pravidel ve svůj prospěch, přesvědčují zdravotní pojišťovny o nutnosti úhrady vlastního sortimentu a motivují zdravotnická zařízení k nákupu jejich zboží. Tyto motivace mohou být eticky sporné, rozhodující by měla být kvalita nabízeného zboží a služeb. (4) Přehled hlavních aktérů a jejich vztahů zobrazuje následující schéma.

11

Graf 1: Přehled hlavních aktérů a jejich vztahů v českém zdravotnictví

Plátci

PSP ČR Vláda ČR

Zdravotní pojišťovny

Správní a Dozorčí rady

Stát Státní správa Samosprávy

Právní rámec

Kontrola

MZ ČR MF ČR

Platba pojistného Lobbying

Marketing Smlouva o poskytování péče

Jednání o platech

Výrobci a distributoři

Marketing Zaměstnavatelé Lékařské organizace Profesní komory

Organizace nemocnic

Lékaři Farmaceuti Nelékaři Odborové organizace

Praktičtí lékaři

Služby

Pacientské organizace

Nemocnice Ambulance Lékárny Laboratoře Poskytovatelé

Občané, pojištěnci, pacienti

Zdroj: (4)

V roce 2009 bylo v České republice evidováno 27 959 zdravotnických zařízení. (5) Státní zdravotnická zařízení jsou zřizována Ministerstvem zdravotnictví ČR, nestátní zřizují kraje, města nebo fyzické či právnické osoby. V následující tabulce jsou uvedeny počty zdravotnických zařízení podle zřizovatele. 12

Tabulka 3: Počty zdravotnických zařízení podle zřizovatele

Zřizovatel

Počet

Ministerstvo zdravotnictví

261

Kraj

163

Město, obec

170

Fyzická osoba, jiná právnická osoba

27 365

Celkem

27 959

Zdroj: (5)

1.1.1

Ambulantní péče

V případě ambulantní péče se jedná zpravidla o tzv. primární péči. Nemocný pacient se obrací nejprve na svého praktického lékaře pro dospělé, rodiče s dítětem na praktického lékaře pro děti a dorost. U zmiňovaných lékařů se pacient musí registrovat, tj. lékař se stává „obvodním“ lékařem pacienta. Registrací vzniká vazba mezi pacientem a lékařem, díky níž lékař získává informace od ostatních ošetřujících lékařů a díky těmto informacím může lépe rozhodovat o poskytované péči. Pokud si pacient vybírá svého lékaře, může se registrovat pouze k tomu, který má smlouvu se zdravotní pojišťovnou, u níž je pacient pojištěn. Lékař může pacienta odmítnout zaregistrovat, pouze v tom případě, pokud by nemohl, z důvodu pracovního zatížení, poskytovat kvalitní péči buď tomuto pacientovi, nebo ostatním pacientům, které má již ve své péči. Lékař primární péče, ale nemůže odmítnout ošetření v případě neodkladné péče tj. úrazu nebo akutního neodkladného ošetření. Po poskytnutí akutní zdravotní péče předává pacienta ošetřujícímu lékaři. Do sektoru ambulantní péče patří i odborní specialisté např. chirurgové, internisté, atd. Odborné specialisty může pacient navštívit i bez doporučení lékaře primární péče. Za zajišťování primární péče v současné době jsou odpovědné zdravotní pojišťovny, stát potažmo kraje. V druhé polovině roku 1992 byla započata privatizace zdravotnictví přijetím zákona České národní rady č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované v nestátních zdravotnických zařízeních. V roce 2002 bylo cca 95 % ordinací praktických

13

lékařů zprivatizováno. Koncem roku 2009 bylo evidováno 19 824 samostatných ordinací, primární péči (o děti, dorost a dospělé, gynekologickou a stomatologickou) zabezpečovalo 44,1 % ambulantních lékařů a zbytek, tj. 55,9 %, byli ambulantní specialisté. (5) Ambulantní péče je také poskytována v zařízeních, která nejsou výhradně ambulantní. Jako specifický druh péče existuje v naprosté většině lůžkových zařízení. Specifikum spočívá v tom, že ambulance v těchto zařízeních jsou zřízena za účelem přijmutí pacienta k hospitalizaci tzv. příjmové ambulance. Dále poskytují akutní a neodkladnou péči nebo specializovanou péči v tzv. odborných ambulancích nebo ve specializovaných poradnách. Zde se pacient neregistruje.

1.1.2

Lůžková (ústavní) péče

Pokud je onemocnění pacienta natolik vážné, že ho nelze léčit ambulantně, doporučí ambulantní lékař léčbu v nemocnici nebo sám dohodne přijetí k hospitalizaci. Lůžková péče se poskytuje v nemocnicích a v odborných léčebných ústavech. Jedná se o léčebny dlouhodobě nemocných, psychiatrické léčebny, léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí a rehabilitační ústavy. Podle závažnosti zdravotního stavu pacienta připadá v úvahu hospitalizace na lůžkách intenzivní a resuscitační, standardní nebo dlouhodobé péče. Na konci roku 2009 bylo v síti zdravotních zařízení ústavní péče 191 nemocnic s 62 992 lůžky (z toho 2 186 novorozeneckých a 7 090 ošetřovatelské následné péče), 154 odborných léčebných ústavů s 21 704 lůžky2. (5) Domnívám se, že soustavné zvyšování nákladů na poskytování zdravotní péče nesouvisí primárně pouze s nalézáním nových metod léčby a zaváděním nových technologií. S rozvojem diagnostických postupů a metod se zvyšuje počet odhalených nemocí a díky novým terapeutickým možnostem stoupá úspěšnost léčby, což prodlužuje střední délku života. To s sebou ale logicky nese zvýšené náklady na poskytování zdravotní péče. Český statistický úřad závěrem roku 2003 vypracoval projekci obyvatelstva ČR do roku 2050, podle níž začne v brzké době intenzivně přibývat seniorů nad 65 let, neboť se tohoto věku začne dožívat generace narozených po roce 1940, která je početně silná. Relativní 2

Pro srovnání v roce 1970 bylo v nemocnicích 89 410 lůžek, a v odborných učebných ústavech 24 851. (4)

14

zastoupení osob nad 65 let v populaci poroste ale také díky poklesu počtu narozených. Podle střední varianty projekce Českého statistického úřadu bude počet dětí ve věku 0-14 let plynule klesat do roku 2010, mezi lety 2010 a 2015 dojde k mírnému nárůstu, po roce 2015 se však opět počet těchto osob začne snižovat. K opačnému trendu bude docházet ve vývoji budoucího počtu osob starších 65 let, jež bude mezi lety 2002 a 2050 plynule narůstat, přičemž dojde k více než zdvojnásobení tohoto počtu. Všechny údaje jsou v následující tabulce. Tabulka 4: Budoucí vývoj složení obyvatelstva

0 – 14

15 – 64

65+

2002

1 589 766 (15,6 %)

7 195 541 (70,5 %)

1 417 962 (13,9 %)

2005

1 487 148 (14,5 %)

7 302 144 (71,3 %)

1 446 681 (14,1 %)

2010

1 400 028 (13,6 %)

7 286 202 (70,9 %)

1 596 812 (15,5 %)

2020

1 408 644 (13,7 %)

6 786 952 (66,0 %)

2 088 333 (20,3 %)

2030

1 274 155 (12,6 %)

6 520 205 (64,5 %)

2 308 073 (22,8 %)

2040

1 197 000 (12,2 %)

5 965 564 (60,9 %)

2 633 554 (26,9 %)

2050

1 173 004 (12,4 %)

5 309 251 (56,3 %)

2 956 079 (31,3 %)

Poznámka: Údaje v závorkách jsou procentuálním vyjádřením budoucího vývoje složení obyvatelstva Zdroj: (6)

Proti zahraničí jsou v České republice nejčastěji hospitalizovány osoby vyššího věku, viz následující graf.

15

Graf 2: Spotřeba ošetřovacích dnů na obyvatele a rok dle věku

Poznámka: Spotřeba ošetřovacích dnů na obyvatele a rok dle věku dosahuje v kategorii seniorů mezi srovnávanými zeměmi vyšších hodnot pouze ve Finsku. V tomto státě je do statistik spotřeby lůžkové péče zahrnuta i péče sociální. Zdroj: (4)

Právě seniorská populace je nejrychleji rostoucí věkovou skupinou. Tato skutečnost má proto očividný dopad na budoucí financování poskytované zdravotní péče. Je nutné uvést, že jiné formy ošetřování seniorů nejsou zatím dostatečně rozvinuté. Existují sice různé domovy pro seniory, domy ošetřovatelské péče, stacionáře a hospice, ale dostupných lůžek v těchto zařízeních je trvalý nedostatek. Další skutečnost, která působí v neprospěch seniorů, je nutnost uhradit ze svých příjmů ubytování a stravu (cca 10 000 Kč měsíčně) a poskytnuté sociální služby. Ty nejčastěji senioři hradí z příspěvku na péči, pokud je jim přiznán. Pokud výše tohoto příspěvku není dostatečně vysoká, ale pacient patří do cílové skupiny domova pro seniory nebo domova se zvláštním režimem, musí ho do plné výše uhradit pacient nebo jeho rodina.

16

V následující tabulce je zobrazeno využití lůžkového fondu nemocnic.

Tabulka 5: Vývoj využití lůžkového fondu nemocnic

Rok

Hospitalizovaní Hospitalizovaní

Ošetřovací Průměrná

Využití

absolutně

dny

ošetřovací

lůžek ve

doba

dnech

na 1 000 obyvatel

1975 1 932 847

192,1

25 106 30

13,0

284,9

1980 1 947 558

188,6

26 429 138

13,6

298,5

1985 1 988 725

192,4

26 080 871

13,1

295,0

1990 1 863 453

179,4

22 410 407

12,0

254,1

1995 2 027 486

196,3

20 579 371

10,2

265,0

2000 2 016 502

196,3

17 487 646

8,7

258,1

2005 2 223 202

217,2

17 707 825

8,0

272,3

2006 2 183 788

212,7

17 140 868

7,8

266,4

2007 2 187 040

211,9

16 822 290

7,7

263,6

2008 2 163 630

207,4

16 078 941

7,4

254,2

2009 2 164 714

206,3

16 096 784

7,4

255,5

Zdroj: (5)

V letech 1975 až 2005 je patrný rostoucí trend počtu hospitalizovaných pacientů, ale zároveň se snižuje průměrná ošetřovací doba hospitalizace. K jejímu snižování dochází zejména vlivem zdokonalujících se diagnostických metod, dostupnosti specializovaných vyšetření a také modernizaci technického vybavení, pomocí kterého je možné zákroky provádět mnohem šetrněji. Od roku 2006 trend počtu hospitalizovaných pacientů klesá, významnější pokles je patrný v roce 2008, kdy byly zavedeny regulační poplatky.

17

1.1.3

Pohotovostní a záchranná služba

V případě úrazu nebo náhlého onemocnění mimo ordinační dobu ošetřujícího lékaře je zdravotní péče zajištěna v závislosti na místních podmínkách – v menších městech obvykle spolupracují místní lékaři, kteří se navzájem zastupují, ve větších lokalitách je organizována pohotovostní služba ve specializovaných ordinacích. Pohotovostní služba je organizována i pro náhlá zubní onemocnění. Pokud je zdravotní stav pacienta natolik vážný, že se nemůže sám dopravit k lékaři a je nezbytné ošetření, aby nedošlo k nebezpečnému zhoršení zdravotního stavu nebo k ohrožení jeho života, pomocí zvláštní telefonní linky 155 nebo 112 zavolá sám, nebo někdo jiný přítomný Zdravotnickou záchrannou službu. V roce 2006 bylo v České republice celkem 228 tísňových linek, 250 výjezdových pracovišť zdravotnické záchranné služby včetně letecké záchranné služby a 637 vozidel (z toho 345 vozidel rychlé lékařské pomoci a 236 vozidel rychlé zdravotnické pomoci a 56 vozidel typu randez-vous). (4)

1.1.4

Lékárenská služba

Poskytovatelé lékárenských služeb na základě lékařského předpisu (receptu nebo poukazu na zdravotnickou pomůcku nebo stomatologický výrobek) zajišťují pacientům léčiva nebo zdravotnické prostředky. Lékárny nebo prodejny zdravotnických potřeb vydávají pacientům léčiva podle předpisu buď plně hrazené zdravotní pojišťovnou tj. bez doplatku pacienta, nebo za příslušný doplatek, pokud zdravotní pojišťovna hradí pouze část ceny léčiva nebo ho nehradí vůbec. Pacienti si v těchto zařízeních mohou zakoupit léčiva i bez receptu, pokud je léčivo určeno k volnému prodeji. Síť lékáren není rovnoměrná, jsou koncentrované především do větších měst. Koncem roku 2009 lékárenskou službu poskytovalo 2 591 lékáren a 220 výdejen zdravotnických prostředku (včetně odloučených pracovišť). (7) Spotřeba léků patří k nejvýznamnějším výdajovým položkám ve financování zdravotní péče. K měření spotřeby léků je používán ukazatel definovaných denních dávek (dále 18

DDD), který je stanoven jako množství léku, které odpovídá spotřebě léku u jednoho pacienta v obvyklé indikaci a v obvyklém dávkování na jeden den. Česká republika v zásadě nevybočuje v mezinárodním srovnávání států, které udávají spotřebu léčiv v DDD, ale ve skupině kardiovaskulárních léků3, respiračních onemocnění a onemocnění pohybového aparátu patří k zemím s nejvyšší spotřebou. Ve skupině léčiv určených k léčbě onkologických onemocnění a k léčbě depresí se Česká republika naopak řadí mezi země s nejnižší spotřebou léčiv v DDD. (4) V následujícím grafu je zobrazena spotřeba léků v ČR v DDD.

Graf 3: Spotřeba léků v České republice v DDD

Zdroj: (4)

Lékárník by měl být spoluodpovědný za vhodnou farmakoterapii, měl by sledovat lékovou historii pacienta pomocí lékových karet, sledovat zpětnou vazbu, zdali pacient léky užívá řádně a v určeném množství, tzv. compliance4. V České republice není plně využíván odborný potenciál lékárenské péče, lékárna se stala téměř běžným obchodem a ztratila svou zdravotnickou roli. Měřítkem kvality lékárny, se tak u některých pacientů stává výše

3

Skupina kardiovaskulárních léků se nejvíce podílí na nárůstu spotřeby léčiv v DDD. Všechny ostatní skupiny vykazují přiměřený nárůst, který odpovídá rozšíření sortimentu léčiv a jejich indikací. 4 Dle propočtu České lékárnické komory z údajů o likvidaci sběru prošlých a nevyužitých léčiv přinesených do lékáren v ČR je střední odhad 142 tun/rok v hodnotě cca 5mil. Kč. (4)

19

doplatku za léky – nejlepší lékárna je ta bez doplatků. Vyčlenila se skupina pacientů, kteří obchází dostupné lékárny a hledají, kde mohou lék získat nejlevněji. Neočekávají konzultaci s lékárníkem, a proto zde existuje riziko, že farmakoterapie bude neúčinná vydané léky mohou být v nevhodné kombinaci, podává se mnoho léků současně tzv. polypragmazie5. Farmaceuti by např. měli působit v nemocnicích jako konziliáři farmakoterapie. Dnes je v České republice maximálně deset lékárníků zaměstnáno na pozici klinického farmaceuta. Problém není jen v nedostatku lékárníků, ale částečně v neochotě lékárníků pracovat v nemocnici jako klinický farmaceut a částečně v nechuti lékařů nechat si poradit od lékárníka. Lékař často vidí v lékárníkovi svého protivníka, který hledá chyby na jeho práci. Ze strany lékařů jsou také nelibě přijímány nástroje uplatňování racionální farmakoterapie jako např. pozitivní list6. Významně se snížil počet lékáren, které poskytují pohotovostní službu, nejsou nastaveny jiné motivační a kontrolní mechanismy než čistě obchodní, proto by bylo vhodné zavést plošný systém doporučující efektivní farmakoterapeutické postupy a hodnotící účinnost farmakoterapie. Tento systém by snížil nárůst výdajů na léky.

1.1.5

Lázeňská a ozdravenská péče

Lázeňskou péči, která je nezbytnou součástí léčebného procesu, doporučuje ošetřující lékař. V praxi to znamená, že lázeňskou péči zpravidla doporučuje specialista pro jednotlivé druhy onemocnění. Na základě tohoto doporučení pak registrující praktický lékař pro dospělé nebo ošetřující lékař při hospitalizaci podá vyplněný návrh na lázeňskou péči na zdravotní pojišťovnu pacienta.

5

Polypgragmazie je spíše problémem lékaře či lékařů v případě, že jich pacient navštíví více, ať svévolně (nedůvěra, ověřování dg) či je odeslán k různým specialistům, kteří za svůj obor doporučují terapii. Závěrečnou léčbu a kombinaci užívaných medikamtů nekoordinuje praktický lékař nebo jiný ošetřující lékař, K lékárníkovi tak pacienti přijdou s nově předpsaným receptem a ten nemá možnost zjistit dosavadní léčbu. 6

Pozitivní list je seznam účinných látek a léčivých přípravků (a jejich lékových forem), které je obsahují. Tyto přípravky může předepisovat lékař daného zdravotního zařízení a musí být dostupné v ústavní lékárně. Seznam může být řazený podle ATC skupin, založený na generických názvech léčivých látek, Nebo může být řazený podle abecedy, tj. seznam přípravků obsahujících léčivé látky vybrané do pozitivního listu.

20

Nejčastějším typem je komplexní lázeňská péče tj. hrazená zdravotní pojišťovnou – hrazeno je léčení, ubytování a stravování ve standardní úrovni7, která je nasmlouvána se zdravotní pojišťovnou. Je poskytována po úrazech, operacích, srdečních infarktech, diabetu a některých chronických chorobách. Za každý den pobytu v lázeňském zařízení pacient hradí regulační poplatek 60 Kč, jak bude uvedeno dále. Dalším typem je příspěvková lázeňská péče, kdy je hrazeno pouze standardní léčení a ostatní výdaje si pacient hradí sám. Na oba typy lázeňského léčení musí být návrh schválen revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny. Lůžková péče byla v roce 2009 zajišťována v 86 lázeňských léčebnách s 26 505 lůžky – lázeňský lůžkový fond je již téměř plně zprivatizován. (5) Počet pacientů, kteří si lázeňskou péči hradí sami na vlastní náklady, v posledních letech stoupá, přičemž počet léčících se cizinců se téměř nemění.

1.2

Právní rámec

Právní normy používané v českém zdravotnictví jsou souhrnem celé řady právních předpisů. Základem jsou mezinárodní úmluvy, kterými je Česká republika vázána. Zdravotnické právo, které je předmětem národní úpravy celé řady zákonů a vyhlášek, také vychází z ústavních právních předpisů, které zaručují základní lidská práva. Základem právního systému zdravotní péče a zdravotního pojištění je v České republice Listina základních práv a svobod. V článku 31 této listiny je uvedeno, že každý má právo na ochranu zdraví a že občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Podle tohoto článku nemusí být všechna zdravotní péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění, protože rozsah je dán zákonem 48/1997 Sb., příloha č. 1 tohoto zákona stanovuje seznam výkonů, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Seznam obsahuje 118 výkonů, které se dělí do tří kategorií: •

označené „N“8 – výkon nehrazený z veřejného zdravotního pojištění, výjimkou může být povolení revizního lékaře zdravotní pojišťovny pro určitého pojištěnce, jehož zdravotní stav je závažný a vyžaduje zvláštní zdravotní potřebu.

7

Standardní ubytování je dvojlůžkový pokoj se základním vybavením a sociálním zařízením, které je součástí pokoje (kategorie A) nebo je součástí v rámci ubytování (kategorie B). 8 Např. nepřímá laryngoskopie s instalací léku do hrtanu

21

•

označené „W“9 – výkon je plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění při splnění určitých podmínek nebo je limitován frekvencí provedení.

•

označené „Z“10 – výkon je plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění po schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny.

Součástí právního řádu České republiky jsou mezinárodní smlouvy, které odsouhlasil Parlament ČR k ratifikaci. Jedná se např. o Úmluvu na ochranu lidských práv a základních svobod z roku 1951, ke které se ČR připojila v roce 1992. Úmluva zakotvuje právo na život a dotýká se ochrany zdraví. Významná smlouva je Evropská sociální charta Rady Evropy, která obsahuje právo na ochranu zdraví a právo na sociální a lékařskou pomoc. Další dokument Rady Evropy, který má důležité postavení v právní úpravě zdravotní péče, je Úmluva o lidských právech a o biomedicíně z roku 1997. Parlamentem ČR byla ratifikována v roce 2001. (4) Postavení a činnost zdravotních pojišťoven vymezuje zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a zákon č. 280/1992 Sb., o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Oba zákony upravují podmínky vzniku i zániku zdravotních pojišťoven, jejich hospodaření, organizační strukturu a činnost. Povinnosti poskytovatelů zdravotní péče upravuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, kde je definována soustava zdravotnických zařízení, povinnosti pracovníků ve zdravotnictví. Dále zákon 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, který definuje proces registrace nestátního zdravotnického zařízení. Práva a povinnosti pacientů jsou vymezena zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu11, dále zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, kde je občanům s trvalým pobytem v ČR nebo zaměstnanému u zaměstnavatele se sídlem v ČR stanovena povinnost účastnit se veřejného zdravotního pojištění. (4)

9

Např. radioterapie lineárním urychlovačem (1 pole) Např. ablace prsu se zachováním dvorce (subkutánní mastektomie) 11 V preambuli tohoto zákona je uvedeno, že „péči společnosti o zdraví lidu musí odpovídat snaha každého jednotlivce žít zdravě a vyvarovat se vlivů škodlivě působících na jeho zdraví.“ 10

22

1.3

Financování zdravotní péče

Obecně lze rozdělit zdroje financování zdravotnictví na veřejné a soukromé. Veřejné zdroje tvoří zejména veřejné zdravotní pojištění a příjmy z ostatních veřejných rozpočtů. Povinnost účastnit se veřejného zdravotního pojištění mají všichni občané České republiky a cizinci s trvalým pobytem na území ČR. Formou pravidelných měsíčních odvodů přispívají zaměstnavatelé, pojištěnci (osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů) a stát. Stát je plátcem u studentů do 26 let, nezaopatřených dětí, důchodců, nezaměstnaných a rodičů na rodičovské dovolené. Cizinci, kteří nemohou být účastníci veřejného zdravotního pojištění (nemají trvalý pobyt v ČR, nejsou zaměstnáni na území ČR) mohou uzavřít smluvní zdravotní pojištění, které není závislé na veřejném zdravotním pojištění.

1.3.1

Veřejné zdravotní pojištění

Povinné zdravotní pojištění je druh zákonného pojištění a platí zásada, že v každém okamžiku musí být za každého pojištěnce někdo plátcem pojistného podle § 8 zákona č. 48/1997

Sb.,

o veřejném

zdravotním

pojištění

a o změně

a doplnění

některých

souvisejících zákonů. Každá činnost se pro účely zdravotního pojištění posuzuje samostatně. Jedna osoba může proto být vícenásobným plátcem. Výše

pojistného

činí

13,5 %

z vyměřovacího

základu

za

rozhodné

období.

Měsíční rozhodné období platí pro zaměstnavatele, zaměstnance a osoby bez zdanitelných příjmů. U osob samostatně výdělečně činných je rozhodným obdobím kalendářní rok. Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. Z vyměřovacího základu každého zaměstnance se vypočte 13,5 %. Tuto částku, odvede zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně. Jedna třetina z takto vypočtené částky se strhne zaměstnanci ze mzdy (platu). Rozdíl mezi celkovou výší pojistného a částkou, která je strhnuta zaměstnanci ze mzdy (platu), tvoří pojistné hrazené zaměstnavatelem. Pojistné se zaokrouhluje vždy na celé koruny směrem nahoru a platí se v Kč. (7)

23

1.3.2

Smluvní zdravotní pojištění

Smluvní zdravotní pojištění lze uzavřít pouze u Pojišťovny VZP a.s., volba pojišťovny v tomto případě není tedy možná. Pojištění vzniká na základě uzavření písemné smlouvy mezi pojišťovnou a klientem. Smluvní zdravotní pojištění končí uplynutím lhůty sjednané ve smlouvě nebo vypovězením smlouvy dle pojistných podmínek. Sazba pojistného je vyšší než minimální pojistné při účasti na veřejném zdravotním pojištění a pojištění kryje užší rozsah zdravotní péče než veřejné zdravotní pojištění. Pojišťovna nemusí pojistit osobu, která se jeví jako příliš riziková např. věk nad 70 let, na základě vstupní lékařské prohlídky atp. S ohledem na rozsah péče hrazené z pojištění lze uzavřít buď dlouhodobé, nebo krátkodobé smluvní zdravotní pojištění. Krátkodobé smluvní zdravotní pojištění (při pobytu do 365 dnů) je vhodné při pobytu na území ČR, např. za účelem turistiky. Z pojištění se hradí pouze poskytnutá akutní a neodkladná zdravotní péče, ostatní péči musí pacient hradit podle smluvních podmínek zdravotního zařízení, které mu zdravotní péči poskytlo. Dlouhodobé smluvní zdravotní pojištění se svým rozsahem blíží k veřejnému zdravotnímu pojištění, mohou ho uzavřít cizinci pobývající v ČR na základě víza nad 90 dnů. Výše pojistného je závislá na věku a na stanovených smluvních podmínkách. (8)

1.3.3

Rozsah hrazené a nehrazené zdravotní péče

Rozsah služeb hrazených z povinného pojištění určuje druh a počet výkonů, které jsou za daných podmínek poskytovány v rámci bezplatné zdravotní péče. U prováděného výkonu je rozhodující, zdali je zařazen do seznamu zdravotních výkonů hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Za ošetření, které není plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, doplácí pacient přímo v ordinaci lékaře nebo v lékárně. Pacient se zpravidla podílí na úhradě: •

léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely předepisované na recept. Výši konkrétní úhrady určuje Státní ústav pro kontrolu léčiv, spoluúčast je dána rozdílem mezi cenou léčivého přípravku a úhradou od zdravotní pojišťovny. 24

•

zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz, zdravotní pojišťovna hradí vždy zdravotní prostředek v základním provedení v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení pacienta.

•

ošetření u stomatologů, kde si pojištěnec připlácí na některé výplně, korunky, můstky a protézy. Výše úhrad standardní stomatologické péče pro rok 2009 byla vydána vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 464/2008 Sb. ze dne 30. 12. 2008 v příloze č. 11.

•

zdravotní péče, kterou pacient požaduje z jiných než zdravotních důvodů např. potvrzení k řidičskému průkazu, plastické operace…

•

nadstandardní péče, která nesouvisí s vlastní zdravotní péčí, ale nabízí pacientům vyšší komfort, který souvisí s nutným pobytem ve zdravotnickém zařízení. Zatím, ale není stanoveno, co je standardní a co je nadstandardní péče. Za nadstandard je dnes většinou považován jednolůžkový pokoj se sociálním zařízením.

2. Regulační poplatky Další formou úhrady zdravotní péče jsou regulační poplatky, které stanovuje Zákon 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů s platností od 1. 1. 2008. Regulační poplatek 30 Kč se platí za návštěvu u lékaře, pokud je během ní provedeno klinické vyšetření12 a za vydání jednoho léku na recept v lékárně. Pokud budou na receptu dva léky, poplatek je 60 Kč. Jestliže předepsaný lék plně hradí pacient (např. antikoncepce), regulační poplatek se nevybírá. Za návštěvu lékařské služby první pomoci (pohotovost) je vyměřen poplatek 90 Kč stejně jako za ošetření v nemocnici v době ústavní pohotovostní služby13, tam ale jen v případě, že bezprostředně nebude následovat hospitalizace. Za den v nemocnici, léčebně, lázních nebo ozdravovně se platí 60 Kč14. U lékaře a v lékárně se platí poplatek na místě. V případě hospitalizace, kratší než 30 dnů, musí být poplatek uhrazen do 8 dnů po propuštění. Dlouhodobě hospitalizovaní pacienti hradí poplatky vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Není daná jednotná forma

12

Jedná se o vyšetření, které naplňuje obsah komplexního, cíleného, kontrolního nebo konziliárního vyšetření a je vykázáno příslušnými výkony v dané odbornosti. 13 V čase od 17:00 do 7:00, o víkendech a státních svátcích. 14 První a poslední den hospitalizace je počítán jako jeden den.

25

placení, některé nemocnice zavedly automaty, jinde se platí formou předplacených kuponů nebo SMS zpráv, jinde v hotovosti. Regulační poplatek 30 Kč se neplatí v případě preventivní prohlídky, dispenzární15 péče poskytované chronicky nemocným dětem do 1 roku a těhotným ženám, hemodialýzy, vyšetření lékařem transfuzní služby při odběru krve, plazmy nebo kostní dřeně a při poskytování péče, která není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Od platby regulačních poplatků jsou osvobozeny děti umístěné v dětských domovech nebo v zařízení ústavní nebo ochranné výchovy, pacienti, kteří mají nařízené ochranné léčení soudem, při léčení infekčního onemocnění, kterému je pacient povinen se podrobit, a pokud se pacient prokáže potvrzením o poskytnutí dávky v pomoci hmotné nouzi – příspěvku na živobytí. Zákonem je stanovený limit roční úhrady regulačních poplatků 5 000 Kč. Poplatky pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce hradí celý kalendářní rok, tedy i po dovršení zákonného limitu. Zdravotní pojišťovna pacienta má za povinnost evidovat poplatky a doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely započitatelné do limitu na osobním účtu každého pojištěnce, sledovat limit 5 000,- Kč u každého pojištěnce a ve lhůtě 60 dnů po skončení čtvrtletí uhradit pojištěnci, nebo jeho zákonnému zástupci částku přesahující limit 5 000 Kč za kalendářní rok. Do limitu se započítávají jen poplatky ve výši 30 Kč a započitatelné doplatky na léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. Poplatky ve výši 60 Kč a 90 Kč se nezapočítávají do limitu. V případě, že u léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely existuje plně hrazená alternativa, není započtený žádný doplatek. Hotovost vybraná z regulačních poplatků je příjmem zdravotnického zařízení a podle zákona vybrané finanční prostředky musí být následně použity na úhradu nákladů spojených s provozem zařízení a jeho modernizací.

15

Péče o pacienty s chronickým onemocněním.

26

2.1

Časový sled regulačních poplatků (9)

Od 1. 1. 2008 byly zavedeny regulační poplatky. 28. 5. 2008 Ústavní soud zamítl návrh ČSSD na zrušení části reformy veřejných financí včetně regulačních poplatků. Od 1. 8. 2008 se nehradí regulační poplatek 60 Kč, pokud se jedná o ústavní péči narozeného dítěte, a to ode dne narození do dne propuštění z nemocnice. Na případnou následující hospitalizaci se již osvobození nevztahuje. 19. 12. 2008 ve sněmovně bylo odhlasováno zrušení poplatků, Senát návrh se změnami vrátil zpět do sněmovny. Od 1. 1. 2009 Středočeský krajský úřad, jako první, hradí poplatky za pacienty ošetřené v zdravotnických zařízeních, které sám zřizuje. Od 1. 2. 2009 kompenzují další krajské úřady, ve zdravotnických zařízeních, kterých jsou zřizovatelé, pacientům regulační poplatky a to formou daru. Od 1. 4. 2009 došlo k další změně v platbách regulačních poplatků, děti do 18 let již nehradí poplatek 30 Kč, ostatní poplatky, tj. 60 Kč za den hospitalizace, 90 Kč za ústavní pohotovostní službu a 30 Kč za položku na receptu, hradí i nadále. Kompletně osvobozeni od platby všech poplatků, byly také děti v pěstounské péči a obyvatelé ústavů a domovů důchodců, kterým po zaplacení pobytu a stravy zbude méně než 800 Kč. Regulační poplatek 30 Kč za položku na receptu se hradí jen u léků s doplatkem nižším než 30 korun, nad 30 Kč odpadne. Pro děti do 18 let a seniory nad 65 let se změnila hodnota zákonného limitu na 2 500 Kč. Do limitu se nově bude započítávat doplatek za léky, u kterých poměr ceny a úhrady od pojišťoven je menší než 30 procent a doplatek za lék, ale pouze ve výši doplatku na nejlevnější na trhu dostupný lék s obsahem stejné účinné látky. Pokud předepisující lékař na receptu vyznačí, že lék nelze nahradit, pak se započítává do limitu doplatek v plné výši. Zdravotnická zařízení vybrané poplatky budou muset použít na provoz a modernizaci zdravotnického zařízení. (9). V současné době zdravotnická zařízení s vybranými poplatky nakládají různě, některé za ně pořizují nové přístrojové vybavení nebo vylepšují vybavení pracovišť, jiné je dají do fondu odměn, další je chápou jako součást celkových příjmů a nevyužívají je na speciální účely.

27

15. 5. 2009 sněmovna schválila úplné zrušení poplatků a zároveň rozhodla o zrušení poplatků pro děti a mladé do 19 let, důchodce, dárce krve a kostní dřeně a sociálně slabší lidi. Senát to však v červnu odmítl. 13. 8. 2009 Ministerstvo vnitra vyzvalo hejtmany, aby dodržovali zákon zavádějící regulační poplatky, jinak zruší usnesení krajských úřadů, která umožňují jejich proplácení. 20. 10. 2009 Ministerstvo vnitra opětovně vyzvalo hejtmany k nápravě stavu týkajícího se regulačních poplatků. Výzva se netýkala hlavního města Prahy, kde se poplatky nevracejí a Plzeňského kraje, který uplatňoval odlišný způsob kompenzace. 5. 1. 2010 Ministerstvo vnitra zahájilo správní řízení s Ústeckým, Zlínským, Jihočeským a Královéhradeckým kvůli kompenzování plateb regulačních poplatků pacientům. 1. 2. 2010 Ministerstvo vnitra zahájilo správní řízení ve stejné záležitosti s dalšími kraji Středočeským, Jihomoravským, Pardubickým, Moravskoslezským a Libereckým. 16. 2. 2010 Ústecký kraj podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu a požádal o přerušení správního řízení. 1. 3. 2010 Ministerstvo vnitra, do vyjádření Ústavního soudu, přerušilo správní řízení s výše uvedenými kraji. 2. 6. 2010 Pardubický kraj ruší proplácení regulačních poplatků. 2. 6. 2010 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže považuje neformální stanovisko Evropské komise k proplácení regulačním poplatkům za diskriminační. 4. 6. 2010 hejtmani krajských úřadů se dohodli na ukončení úhrad za regulační poplatky pacientům. duben 2011 předpokládá se zvýšení regulačního poplatku za den hospitalizace z 60 Kč na 100 Kč. červenec 2011 další plánovaná změna - pacienti, kteří navštíví ambulantního specialistu bez doporučení praktického lékaře, mohou hradit až 200 Kč. leden 2012 regulační poplatek za položku na receptu by měl být nahrazen platbu poplatku za celý recept.

28

2.2

Poskytovaná zdravotní péče ve statistických údajích

V následujících kapitolách popíšu vybrané statistické údaje, v období 2005 až 2009, v jednotlivých krajích České republiky. Dále uvedu hodnoty za vykázané regulační poplatky, které zveřejňují ve výročních zprávách zdravotní pojišťovny. Na těchto datech bych chtěla prokázat chování pacientů po zavedení regulačních poplatků.

2.2.1 Hlavní město Praha Praha je hlavní a největší město České republiky, leží uvnitř Středočeského kraje, ale jako samostatný kraj není jeho součástí. Podle statistiky Evropského statistického úřadu Eurostat je Praha pátým nejbohatším velkoměstem v Evropě – podle regionálního HDP na obyvatele v EU za rok 2007 (standard kupní síly, EU27 = 100) – Praha 172 (11). Kraj Hlavní město Praha je kraj s největším počtem obyvatel – žije zde téměř 12 % všech obyvatel České republiky. Je zde 26 nemocnic, z toho je 5 fakultních, a přes 10.000 nemocničních lůžek jak je uvedeno níže v tabulce. Každá fakultní nemocnice má více než 1.000 lůžek akutní péče, počtem lůžek největší je Fakultní nemocnice v Motole, která má 1.975 lůžek akutní péče. (12)

Tabulka 6: Vybrané statistické údaje 1. – Hlavní město Praha

rok

počet obyvatel

počet nemocnic

2005 2006 2007 2008 2009

1 176 116 1 183 576 1 196 454 1 225 281 1 249 026

26 26 28 28 28

samostatná ambulantní zařízení 3 580 3 617 3 644 3 697 3 762

ostatní ZZ16

lůžka celkem

lůžka v nemocnicích

405 403 404 407 408

13 026 12 982 13 067 12 962 12 898

10 397 10 331 10 326 10 322 10 233

na 10.000 obyvatel 88,00 87,00 85,20 83,70 81,93

Zdroj: (12)

16

Ostatní ZZ - léčebny tuberkulózy a respiračních nemocní, psychiatrické léčebny, lázeňské léčebny, kojenecké ústavy a dětské domovy, dětská centra a stacionáře, zvláštní zdravotnická zařízení, lékárny, výdejny zdravotnických prostředků, orgány ochrany veřejného zdraví, ostatní zdravotnická zařízení.

29

Index stáří je v roce 2009 v kraji Hlavní město Praha 129,5, vzhledem k vyšší nemocnosti starších ročníků je pravděpodobné, že zde bude vyšší spotřeba zdravotní péče. V následující tabulce jsou uvedeny počty ambulantních ošetření a hospitalizací.

Tabulka 7: Vybrané statistické údaje 2. – Hlavní město Praha

rok

2005 2006 2007 2008 2009

počet ambulantních ošetření 23 192 252 23 167 287 22 759 036 21 547 661 21 403 809

počet ambulantních ošetření na 1 obyvatele 19,70 19,60 19,00 17,60 17,22

hospitalizovaní v nemocnici na 100.000 obyvatel 22 796 18 338 18 033 17 503 17 113

průměrná ošetřovací doba 7,40 7,90 8,00 7,60 7,48

Zdroj: (12)

Počet ambulantních ošetření na obyvatele je nejvyšší v celé České republice, počet hospitalizovaných pacientů je naopak nejnižší (výjimka je rok 2005, kdy byl kraj Hlavní město Praha třetí). Průměrná ošetřovací doba je zde vyšší než hodnoty za příslušné období v ČR – pravděpodobně souvisí se strukturou poskytované péče a faktem že podstatná část superspecializované péče je poskytovaná zejména ve fakultních nemocnicích. Vysoká hodnota ambulantních ošetření je způsobena nejen vyšším indexem stářím a počtem obyvatel kraje (téměř 12 % obyvatel ČR), ale také tzv. zdravotní turistikou, kdy pacienti ze zbytku republiky dojíždí čerpat zdravotní péči do Prahy. Všechny hodnoty uvedené v tabulce 7 mají zřejmý sestupný trend, pokles je patrný zejména v roce 2008, kdy byly zavedeny regulační poplatky. Meziroční pokles počtu ambulantních pacientů na 1 obyvatele je 1,4 %, proti meziročnímu poklesu v předcházejících letech 0,6 %. Magistrát hlavního města Prahy nerefundoval zaplacené regulační poplatky pacientům – regulační poplatky zde opravdu plní svou regulační funkci.

30

2.2.2 Středočeský kraj Středočeský kraj leží uprostřed České republiky, rozlohou i počtem obyvatel patří mezi největší kraje. Demografická struktura obyvatel je značně ovlivněna výstavbou satelitních obytných čtvrtí v okolí Prahy, díky tomu, že se do nich většinou stěhují mladší lidé, kteří zde zakládají rodiny, v kraji dochází k přirozenému přírůstku obyvatel. Průměrný věk obyvatelů Středočeského kraje je 40 let a index stáří je 95,37, lze tedy předpokládat, že zde bude nižší počet návštěv lékařů. Ve Středočeském kraji je 25 nemocnic (není zde žádná fakultní nemocnice), z toho 5 akciových společností, jejichž zakladatelem je kraj. Žádná z nemocnic nemá dominující postavení, v kraji jsou 4 nemocnice, které mají více než 500 lůžek a to Oblastní nemocnice Kladno, a.s. – 622 lůžek, Oblastní nemocnice Kolín, a.s. – 558 lůžek, Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s. – 523 lůžek, Oblastní nemocnice Příbram, a.s. – 531 lůžek. Jak je patrné z následující tabulky ve srovnání s ČR ve Středočeském kraji je nejnižší počet lůžek na 10.000 obyvatel, vzhledem k počtu obyvatel a počtu nemocnic i poměr mezi těmito údaji je nejnižší v ČR. (12)

Tabulka 8: Vybrané statistické údaje 1. – Středočeský kraj

rok

počet obyvatel

počet nemocnic

2005 2006 2007 2008 2009

1 150 128 1 166 537 1 187 032 1 216 772 1 239 673

25 25 25 25 25


ostatní ZZ

lůžka celkem


300 300 308 318 330

9 283 9 230 8 938 8 974 9 013

5 642 5 656 5 589 5 577 5 796

na 10.000 obyvatel 48,70 48,10 46,50 45,30 46,46

Zdroj: (12)

Z následující tabulky je patrné, že počet ambulantních ošetření, i počet těchto ošetření na obyvatele má sestupný charakter, zejména v roce 2008 došlo ke skokovému snížení, v absolutním počtu o 1.559.540 pacientů. U hospitalizovaných pacientů je zřetelné, že také dochází k trvalému poklesu, který ale není tak podstatný jako u ambulantních ošetření. Průměrná ošetřovací doba do roku 2008 má sestupný trend, v roce 2009, kdy zaplacené regulační poplatky refundoval pacientům krajský úřad, vzrostla téměř o 1 den.

31

Tabulka 9: Vybrané statistické údaje 2. – Středočeský kraj

rok

2005 2006 2007 2008 2009





Zdroj: (12)

Středočeský kraj osvobodil od všech zdravotních poplatků pacienty už od 1. ledna 2009 (ostatní kraje o měsíc déle). Od 1. srpna 2010 ve zdravotnických zařízeních zřízených Středočeským krajem i v ostatních zdravotnických zařízení, pacienti žádají o poskytnutí účelového daru vyplněním formuláře „Žádost o poskytnutí daru na úhradu regulačních poplatků od Středočeského kraje“, společně s doložením účetního dokladu o úhradě regulačního poplatku (kopií). Jako jediný kraj v ČR refunduje zaplacené regulační poplatky i v době psaní této diplomové práce (únor 2011). Od 1. 8. 2010 do 31. 12. 2010 bylo pacientům a zákonným zástupcům dětí za regulační poplatky proplaceno 976.860 Kč, zároveň bylo odmítnuto 135 žádostí v celkové hodnotě 121.206 Kč z důvodu neuvedení čísla účtu nebo chybějících dokladů nebo zdravotnické zařízení, které poskytlo zdravotní péči, nebylo ze Středočeského kraje nebo se nejednalo o platbu za regulační poplatky. (13)

2.2.3 Jihočeský kraj Jihočeský kraj svou rozlohou a počtem obyvatel patří mezi menší kraje – počet obyvatel je cca 6 % z celkového počtu obyvatel v ČR. Na části území se rozkládá Národní park Šumava a biosférická rezervace Třeboňsko z čehož vyplývá nejnižší hustota osídlení v České republice. Index stáří je v tomto kraji poměrně vysoký - 105,48 let. Zdravotnická péče je koncentrovaná do 9 nemocnic (žádná není fakultní) a přes 3.500 nemocničních lůžek, jak je patrné z následující tabulky. Nemocnice České Budějovice, a.s. s 1.263 lůžky je největší v Jihočeském kraji. (12)

32

Tabulka 10: Vybrané statistické údaje 1. – Jihočeský kraj

rok

2005 2006 2007 2008 2009

počet počet samostatná ostatní lůžka lůžka v na obyvatel nemocnic ambulantní ZZ celkem nemocnicích 10.000 zařízení obyvatel 626 766 10 1 482 219 6 142 3 737 59,50 628 831 10 1 462 227 6 136 3 641 57,80 631 387 9 1 468 227 6 083 3 652 57,70 634 614 9 1 465 240 5 984 3 569 56,10 637 015 9 1 467 238 5 942 3 569 55,97

Zdroj: (12)

Počet ambulantně ošetřených pacientů má jasně patrný sestupný charakter, zejména v roce 2008 došlo k značnému poklesu, v absolutním počtu se jedná o cca 850.000 pacientů tj. téměř 10 % proti roku 2007. U hospitalizovaných pacientů je také patrný pokles, se stejným znatelným úbytkem v roce 2008, a to jak v počtu hospitalizovaných na 100.000 obyvatel, tak v průměrné ošetřovací době (průměrná ošetřovací doba byla o 0,3 dne kratší než celorepubliková hodnota). Je patrné, že zde byla naplněna funkce regulačních poplatků.

Tabulka 11: Vybrané statistické údaje 2. – Jihočeský kraj

rok

2005 2006 2007 2008 2009





Zdroj: (12)

Od 1. 2. 2009 do 30. 6. 2010 v zařízeních zřizovaných a zakládaných Jihočeským krajem, pacienti nemuseli platit regulační poplatky, pokud v těchto zdravotnicích zařízeních podepsali darovací smlouvu, regulační poplatek za ně uhradil kraj. Regulační poplatek byl uhrazen z prostředků kraje, které byly k tomuto účelu uloženy u zdravotnického zařízení. V roce 2009 vynaložil krajský úřad na tuto pomoc částku 67 milionů korun a od ledna do května roku 2010 kraj vydal 31,6 milionů korun. (14)

33

2.2.4 Plzeňský kraj Plzeňský kraj je rozlohou třetí největší kraje v České republice, počtem obyvatel se řadí na deváté místo. Po předchozím Jihočeském kraji jde o druhý nejřidčeji osídlený kraj. HDP na obyvatele, je zejména díky vysoké ekonomické efektivitě krajského města Plzně, která dle odhadů produkuje téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje, je páté nejvyšší v ČR. (15) V roce 2009 zde bylo 11 nemocnic s celkovým počtem 3.520 nemocničních lůžek, v Plzeňském kraji je jedna fakultní nemocnice, která je zde svým významem nejdůležitější, má 1.791 lůžek akutní péče a 100 lůžek následné péče). (12) Tabulka 12: Vybrané statistické údaje 1. – Plzeňský kraj

rok

počet obyvatel

počet nemocnic

2005 2006 2007 2008 2009

550 371 552 898 557 313 566 080 571 199

11 10 10 10 11


ostatní ZZ

lůžka celkem


203 213 210 210 210

5 900 5 725 5 701 5 302 5 732

3 581 3 433 3 431 3 435 3 520

na 10.000 obyvatel 64,90 61,90 61,20 60,30 61,55

Zdroj: (12)

Počet ambulantních ošetření na 1 obyvatele i absolutní počet ošetření klesá, významný pokles je zejména v roce 2008 - nedošlo k podstatnému poklesu samostatných ambulantních zařízení, ani k poklesu počtu obyvatel, počet obyvatel dokonce mírně vzrostl, přesto se počet ambulantních ošetření snížil o cca 1 milion návštěv u ambulantních specialistů tj. o 2 návštěvy na 1 obyvatele. V roce 2009 došlo k nepatrnému nárůstu ambulantních ošetření (o 22.846), nic méně vzrostl počet obyvatel kraje (o 5.119) a tím je počet ošetření na 1 obyvatele nižší. Počet hospitalizovaných má také sestupný trend, ve výše zmiňovaném roce 2008 došlo k poklesu o cca 1.000 hospitalizovaných na 100.000 obyvatel, došlo i ke snížení průměrné ošetřovací doby.

34

Tabulka 13: Vybrané statistické údaje 2. – Plzeňský kraj

rok

2005 2006 2007 2008 2009





Zdroj: (12)

Plzeňský kraj kompenzoval regulační poplatky uhrazené pouze v zařízeních zřizovaných nebo vlastněných Plzeňským krajem a to v období od 1.2.2009 do 31.7.2010 (tedy nikoliv ve fakultní nemocnici). Pacient poplatek uhradil ve zdravotnickém zařízení a mohl požádat o vrácení peněz na bankovní účet, nebo složenkou – požádal v navštívené ordinaci nebo v lékárně o zprostředkování vrácení poplatku, který právě uhradil v předepsané výši a vyplnil „Žádost pacienta o poskytnutí daru“. Žádost musela být podána pouze bezprostředně po zaplacení, nikoliv dodatečně. Na tyto refundace vynaložil Plzeňský kraj v roce 2009 7,6 milionu Kč a v roce 2010 5,3 milionu Kč.

2.2.5 Karlovarský kraj Karlovarský kraj je nejmenší kraj, počet obyvatel - necelá 3 % všech obyvatel v České republice. Tento kraj je v oblasti zdravotnictví významný především poskytováním lázeňské péče, přesto že je zde pouze 5 nemocnic (žádná z nich není fakultní), tak je zde největší počet lůžek – v roce 2009 téměř 14 % všech lůžek v ČR. 86 % lůžek je právě v lázeňských zařízeních, počet lůžek v nemocnicích i počet nemocnic je nejnižší v ČR. Největší nemocnice v Karlovarském kraji je KKN a.s., nemocnice v Karlových Varech s 489 akutními lůžky. (12)

35

Tabulka 14: Vybrané statistické údaje 1. – Karlovarský kraj

rok

2005 2006 2007 2008 2009

počet počet samostatná ostatní lůžka lůžka v na obyvatel nemocnic ambulantní celkem nemocnicích 10.000 ZZ zařízení obyvatel 304 587 5 740 167 13 564 1 717 56,40 304 573 5 742 166 14 033 1 710 56,10 305 620 5 755 163 13 943 1 678 54,60 308 577 5 777 166 13 992 1 667 54,10 307 636 5 792 167 15 199 1 656 53,83

Zdroj: (12)

Počet návštěv ambulancí má jasný sestupný charakter i přesto že v roce 2008 mírně vzrostl počet obyvatel Karlovarského kraje i počet samostatných ambulantních zařízení, došlo k poklesu o 1,2 ambulantního ošetření na osobu. U hospitalizovaných pacientů v roce 2007 došlo k nárůstu počtu hospitalizovaných pacientů o 1.833 hospitalizací na 100.000 obyvatel. Tento nárůst je pouze administrativního charakteru – nemocnice Nemos Plus s.r.o., Ostrov dala souhlas ke zveřejňování údajů právě až v roce 2007, v letech 2005 a 2006 jsou vybrané statistické údaje bez tohoto zdravotnického zařízení. V tabulce vybraných statistických údajů za Karlovarský kraj jsou v závorce uvedeny hodnoty, ve kterých jsou předpokládané hodnoty včetně Nemos Plus s.r.o17., při komparaci srovnatelných hodnot dochází i v počtu hospitalizovaných pacientů k poklesu.

Tabulka 15: Vybrané statistické údaje 2. – Karlovarský kraj

rok

2005 2006 2007 2008 2009



hospitalizovaní v nemocnici na 100.000 obyvatel 21 516 (23 885) 21 517 (23 887) 23 339 22 153 22 018


Zdroj: (12)

Krajský úřad Karlovarského kraje proplácel regulační poplatky od 1. února 2009 do 15. června 2010 v zařízeních, které sám zřizuje. Od počátku refundace regulačních poplatků do 31. prosince 2009 pacienti nemuseli poplatky hradit v hotovosti na místě, stačila ústně

17

průměr ze známých hodnot let 2007 až 2009 přepočten na 100.000 obyvatel a sečten s uvedenou hodnotou v ročence

36

nebo písemně uzavřená darovací smlouva přímo ve zdravotnickém zařízení a následně uhradil vyměřené poplatky krajský úřad. Od 1. ledna 2010 došlo ke změně v tomto systému – pacienti nejprve museli poplatky uhradit a poté požádat krajský úřad o dar vyplněním formuláře se žádostí o úhradu regulačních poplatků. Krajský úřad vynaložil na refundaci zaplacených regulačních poplatků v roce 2009 cca 21 milionů Kč (182.194 žádostí), v roce 2010 cca 6,4 milionu Kč (36.840 žádostí).

2.2.6 Ústecký kraj Počtem obyvatel je Ústecký kraj čtvrtý největší v České republice, vyznačuje se značnou růzností z hlediska hospodářské struktury, přírodních podmínek (nerostné suroviny) i hustoty osídlení. V kraji jsou rozsáhlá ložiska hnědého uhlí a kvalitních sklenářských a slévárenských písků, ale také zemědělské oblasti Lounska a Litoměřicka a ovocnářské oblasti Polabí a Poohří. V kraji je 20 nemocnic, které poskytují akutní i následnou zdravotnickou péči (žádná z nich není fakultní nemocnicí), které v roce 2009 měly 5.327 lůžek, což je druhý nejvyšší počet nemocničních lůžek na 10.000 obyvatel v České republice. Nejdůležitější nemocnice v Ústeckém kraji je Krajská zdravotní a.s. – Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, o. z., která má 1.246 lůžek. Index stáří je v Ústeckém kraji nejnižší v ČR - 89,98. (12)

Tabulka 16: Vybrané statistické údaje 1. – Ústecký kraj

rok

2005 2006 2007 2008 2009


Zdroj: (12)

Všechny sledované statistické údaje mají klesající charakter s výjimkou průměrné ošetřovací doby v roce 2009, která je vyšší než v předchozím roce, což je celorepublikový trend a počtu hospitalizovaných na 100.000 obyvatel v roce 2007 (nárůst o 131). U všech sledovaných hodnot v roce 2008 lze konstatovat, že došlo k významnému snížení. Počet ambulantních ošetření je nižší o 8,26 % (proti 0,78 % v předchozím roce a 1,87 % v roce 37

následujícím), počet ambulantních ošetření na 1 obyvatele poklesl o 1,3 dne (proti 0,1 dne v roce 2007 a 0,25 dne v roce 2009) a v neposlední řadě počet hospitalizovaných pacientů na 100.000 obyvatel se snížil o 3,42 % (ve srovnání v roce 2007 byl nárůst o 0,52 % a v roce 2009 pokles o 0,23 %).

Tabulka 17: Vybrané statistické údaje 2. – Ústecký kraj

rok

2005 2006 2007 2008 2009





Zdroj: (12)

Úhrada regulačních poplatků za obyvatele Ústeckého kraje trvala od 1. února 2009 do 30. června 2010. Poplatky byly refundovány pouze ve zdravotnických zařízeních, která zřizoval Ústecký kraj. Pacientovi bylo vystaveno vyúčtování regulačního poplatku, jehož součástí bylo čestné prohlášení, kterým pacient přijal veřejný příslib kraje k řádnému, včasnému a bezplatnému splacení jeho závazku vzniklého z důvodu vyměření regulačního poplatku vůči krajskému zařízení. Vyplněné a podepsané prohlášení pacient bezodkladně předložil v platebním místě příslušného zdravotnického zařízení, které potvrdilo jeho převzetí. Následně byla hodnota regulačních poplatků uhrazena zdravotnickému zařízení. V roce 2009 krajský úřad vynaložil na úhradu regulačních poplatků částku 42.053.460 Kč, což činilo 68 % ze všech oprávněných regulačních poplatků vystavených v Ústeckém kraji, jednalo se o 239.257 pacientů (43 % z celkového počtu). V roce 2010 byla vydaná částka ve výši 25.152.950 Kč (73 % z celkové sumy předepsaných regulačních poplatků) pro 142.456 pacientů (47 % z celkového počtu). (16)

38

2.2.7 Liberecký kraj Rozlohou je Liberecký kraj po Praze druhým nejmenším krajem České republiky, počtem obyvatel je také druhý nejmenší. V roce 2009 byl průměrný věk obyvatelů kraje 40,10 let, index stáří 96,03 tj. patří ke krajům s vyšším počtem dětí a nižším počtem starších lidí. (17) V Libereckém kraji je síť 8 nemocnic, které zajišťují akutní, následnou i rehabilitační péči (žádná z nich není fakultní) s dlouhodobým počtem lůžek pohybujícím se okolo 2.600, celkový počet všech lůžek je nejnižší v České republice. Nejvýznamnější zdravotnické zařízení Libereckého kraje je Krajská nemocnice Liberec a.s., která v roce 2009 měla 973 lůžek. (12)

Tabulka 18: Vybrané statistické údaje 1. – Liberecký kraj

rok

2005 2006 2007 2008 2009

počet počet samostatná ostatní lůžka lůžka v na ZZ obyvatel nemocnic ambulantní celkem nemocnicích 10.000 zařízení obyvatel 428 268 8 945 150 3 755 2 655 61,90 429 803 8 954 151 3 693 2 632 61,10 432 109 8 962 142 3 702 2 633 60,70 435 790 8 968 138 3 632 2 623 60,00 438 238 8 950 153 3 673 2 676 60,95

Zdroj: (12)

Stejně jako v Ústeckém kraji i zde v kraji Libereckém jsou vybrané statistické hodnoty každý rok nižší, s výjimkou průměrné ošetřovací doby v roce 2009. Jak již bylo řečeno výše, jedná se o celorepublikový trend. V roce 2008 došlo k výraznému poklesu ambulantních ošetření, počet hospitalizovaných v nemocnici na 10.000 obyvatel je také nižší, i když nikoliv tak markantně.

Tabulka 19: Vybrané statistické údaje 2. – Liberecký kraj

rok

2005 2006 2007 2008 2009


počet ambulantních hospitalizovaní v nemocnici na 100.000 ošetření na 1 obyvatele obyvatel 14,10 25 267 13,80 24 946 13,60 24 676 12,40 24 599 12,28 24 376

Zdroj: (12)

39


Krajský úřad Libereckého kraje od 1. února 2009 do 21. června 2010 nabízel možnost převzetí zákonného závazku hradit regulační poplatek ve zdravotnických zařízeních, jejichž je zřizovatelem. Pacienti, kteří chtěli využít této možnosti, museli podepsat prohlášení, ve kterém uznali svůj závazek uhradit regulační poplatek a vyslovili souhlas s tím, že místo nich uhradí regulační poplatek Liberecký kraj. V roce 2009 na úhradu regulačních poplatků ve zdravotnických zařízeních Libereckého kraje bylo čerpáno 22.007.213 Kč, v roce 2010 tato částka byla 16.388.870 Kč. (18)

2.2.8 Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj je zemědělsko-průmyslový kraj s významným podílem cestovního ruchu zejména v oblasti Krkonoš. Průmysl je koncentrován do velkých měst, zemědělská produkce obilí a pěstování ovoce je zastoupena v oblasti Polabí. Síť zdravotnických zařízení, která poskytují lůžkovou péči, čítá 10 nemocnic (rok 2009), i přestože k 30. červnu 2009 ukončila činnost nemocnice v Polici nad Metují, počet lůžek v nemocnicích se významně nesnížil – dlouhodobě se pohybuje okolo 3.650 lůžek. Jedna nemocnice v Královéhradeckém kraji fakultní – Fakultní nemocnice Hradec Králové, je v kraji nejvýznamnější, má 1.444 lůžek, z toho je 1.426 akutních a 18 následných. (12)

Tabulka 20: Vybrané statistické údaje 1. – Královéhradecký kraj

rok

2005 2006 2007 2008 2009


Zdroj: (12)

Vybrané statistické údaje za Královéhradecký kraj uvedené v následující tabulce, vykazují každoroční pokles mimo průměrné ošetřovací doby v roce 2009, která je stejně jako v celé České republice vyšší než v roce 2008, k mírnému nárůstu tako došlo v počtu hospitalizovaných pacientů v nemocnicích na 100.000 obyvatel v roce 2006, nicméně nárůst není významný. Průměrná ošetřovací doba v roce 2009 8,12 dne je nejvyšší v České republice. V roce 2008 u všech sledovaných hodnot došlo k značným úbytkům, u počtu 40

ambulantních ošetření o 708.344, u počtu ambulantních ošetření na 1 obyvatele o 1,4 dne. U hospitalizovaných pacientů dochází také k úbytkům, ale nejsou tak markantní.

Tabulka 21: Vybrané statistické údaje 2. – Královéhradecký kraj

rok


2005 2006 2007 2008 2009




Zdroj: (12)

Krajský úřad Královéhradeckého kraje od 1. února 2009 do 10. června 2010 proplácel regulační poplatky v případě, že pacient s úřadem uzavřel darovací smlouvu, podle které od něj přijal finanční dar výlučně za účelem úhrady regulačního poplatku. Smlouva mohla být buď ústní, nebo písemná. V roce 2009 krajský úřad vynaložil více než 40 milionů Kč na zaplacení regulačních poplatků, v roce 2010 poskytl na tento účel přes 21 milionů Kč. (19)

2.2.9 Pardubický kraj V Pardubickém kraji je koncentrován průmysl, zejména všeobecné strojírenství a chemický průmysl, svůj význam má i zemědělství. Kraj má přes půl milionu obyvatel s průměrnou hustotou 112 obyvatel na km2, index stáří 106,19 je lehce nad republikovým průměrem, který je 105,0. V kraji je 10 nemocnic s průměrným počtem lůžek 2.692, žádná z nemocnic není fakultní – největší nemocnice je Pardubická krajská nemocnice, a.s., Pardubice s 945 lůžky. Počet lůžek na 10.000 obyvatel je druhý nejnižší v ČR. (12)

41

Tabulka 22: Vybrané statistické údaje 1. – Pardubický kraj

rok

2005 2006 2007 2008 2009

počet počet samostatná ostatní lůžka lůžka v na obyvatel nemocnic ambulantní celkem nemocnicích 10.000 ZZ zařízení obyvatel 505 553 10 1 150 174 4 554 2 718 53,70 506 808 10 1 152 178 4 468 2 698 53,10 508 921 10 1 157 180 4 444 2 681 52,40 513 703 10 1 155 182 4 458 2 681 52,00 515 868 10 1 167 177 4 554 2 682 51,94

Zdroj: (12)

Počet ambulantních ošetření má sestupný trend, v roce 2008 došlo ke snížení hodnoty o 488.763, což je pokles o 7,12 %, proti poklesu v roce 2007, který byl 1,72 % a v roce 2009 1,49 %. I přestože počet obyvatel Pardubického kraje se každoročně zvyšuje, pokles návštěv u ambulantních specialistů je natolik vysoký, že počet ambulantních ošetření na 1 obyvatele se také snižuje. Počet hospitalizovaných pacientů na 100.000 obyvatel má také sestupný trend, v roce 2007 došlo k nepatrnému navýšení (o 44 hospitalizací), v roce 2008 k poklesu o 366 hospitalizací.

Tabulka 23: Vybrané statistické údaje 2. – Pardubický kraj

rok

2005 2006 2007 2008 2009





Zdroj: (12)

Krajský úřad Pardubického kraje hradil formou daru vystavené regulační poplatky za pacienty zdravotnickým zařízením, která zřídil nebo založil, od 1. února 2009 do 2. června 2010. Občané mohou Pardubický kraj požádat o poskytnutí daru na úhradu regulačních poplatků, a to tak, že podepíší návrh na uzavření darovací smlouvy. V roce 2009 krajský úřad zaplatil za úhradu poplatků cca 30,7 milionu Kč, což činilo 51 % z celkového objemu vyměřených poplatků. (20)

42

2.2.10

kraj Vysočina

Kraj Vysočina svou rozlohou patří mezi regiony nadprůměrně velké, podle počtu obyvatel se jedná o kraj s jedním s nejnižších počtů obyvatel, z toho plyne i nízká hustota zalidnění 75,8 osoby na km2. Významné postavení v kraji má zemědělství. Ekonomická výkonnost kraje zaostává za celorepublikovým průměrem. Jeho podíl na HDP České republiky se v posledních letech pohybuje kolem 4 %. (21) Síť nemocničních zařízení, které poskytují lůžkovou péči, se skládá z 6 nemocnic (ani jedna není fakultní) s celkovým dlouhodobým počtem lůžek cca 2.800. Průměrný počet lůžek v nemocnicích je nejvyšší v ČR – 466 lůžek na nemocnici. Největší nemocnicí je Nemocnice Jihlava, p.o. se 758 lůžky. (12)

Tabulka 24: Vybrané statistické údaje 1. – kraj Vysočina

rok

2005 2006 2007 2008 2009

počet počet samostatná ostatní lůžka lůžka v na ZZ obyvatel nemocnic ambulantní celkem nemocnicích 10.000 zařízení obyvatel 510 000 6 1 072 155 5 128 2 866 56,10 511 114 6 1 079 154 5 109 2 814 55,00 512 555 6 1 100 157 5 033 2 812 54,70 514 387 6 1 099 161 4 933 2 799 54,41 515 329 6 1 105 165 4 870 2 794 54,25

Zdroj: (12)

Stejně jako u ostatních krajů lze i u kraje Vysočina konstatovat, že sledované hodnoty mají sestupnou tendenci. Počet ambulantních ošetření, počet ambulantních ošetření na 1 obyvatele, počet hospitalizovaných v nemocnici na 100.000 obyvatel v roce 2008 vykazují významné snížení. Průměrná ošetřovací doba je, shodně jako v ČR, v roce 2009 vyšší než v předchozím roce.

Tabulka 25: Vybrané statistické údaje 2. – kraj Vysočina

rok

2005 2006 2007 2008 2009



Zdroj: (12)

43



Kraj Vysočina od 1. února 2009 do 30. června 2010 umožňoval pacientům, kteří uhradili regulační poplatky v krajských zdravotnických zařízeních, požádat o individuální dar na tyto poplatky. Pacienti mohou o peníze ve výši uhrazených regulačních poplatků žádat prostřednictvím písemné darovací smlouvy, kterou následně vyplnili. Od února 2009 do února 2010 kraj Vysočina vynaložil na kompenzaci uhrazených regulačních poplatků cca 53 milionů Kč. (22)

2.2.11

Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený HDP kraje reprezentuje jednu desetinu HDP České republiky. Metropole kraje Brno, druhé největší město v ČR, má dominantní postavení v ekonomice kraje zejména ve zpracovatelském průmyslu. Tradičním odvětvím jižních oblastí kraje je zemědělství – vinařství, ovocnářství. Průměrný věk obyvatel kraje je 40,0 let, zalidněnost dosahuje hodnoty 160,1 osob na km2, což je v porovnání s celostátním průměrem o 27 osob více. (23) Počet osob Jihomoravského kraje se každoročně zvyšuje. Lůžkovou péči v kraji zajišťuje síť je 22 nemocnic, z nichž 2 jsou fakultní, s celkovým počtem lůžek 7.906. Počet lůžek v nemocnicích, počet lůžek na 10.000 obyvatel je, po Praze, druhý nejvyšší v České republice. Nejvýznamnější v kraji je Fakultní nemocnice Brno s celkovým počtem 2.088 lůžek, z toho je 2.003 lůžek akutní péče a 85 lůžek následné péče (tato nemocnice je počtem lůžek největší v ČR). (12)

Tabulka 26: Vybrané statistické údaje 1. – Jihomoravský kraj

rok

počet obyvatel

počet nemocnic

samostatná ambulantní zařízení

ostatní ZZ

lůžka celkem


na 10.000 obyvatel

2005 2006 2007 2008 2009

1 130 282 1 130 990 1 135 421 1 143 615 1 150 009

23 22 22 22 22

2 591 2 583 2 592 2 583 2 603

378 387 386 386 382

9 707 9 623 9 676 9 690 9 633

7 594 8 012 7 955 7 968 7 906

67,20 70,70 69,70 69,50 68,60

Zdroj: (12)

Počet ambulantních ošetření je každý rok nižší než v roce předešlém, v roce 2008 je návštěv ambulancí méně o 1.063.215 tj. o 6,15 % proti roku 2007. Počet hospitalizovaných

44

pacientů se také každoročně snižuje, v roce 2008 pokles není tak významný, jako snížení počtu ambulantních ošetření jak je patrné z následující tabulky.

Tabulka 27: Vybrané statistické údaje 2. – Jihomoravský kraj

rok


2005 2006 2007 2008 2009




Zdroj: (12)

Také Jihomoravský kraj proplácel regulační poplatky formou darovací smlouvy. Krajská zdravotnická zařízení měla za povinnost pacientům vždy předložit návrh na uzavření darovací smlouvy s Jihomoravským krajem. Pokud měli pacienti zájem, smlouvu vyplnili a podepsali a kraj za ně uhradil všechny regulační poplatky. Zdravotnický personál v krajských zdravotnických zařízeních vystavoval účty za regulační poplatky pouze u těch pacientů, kteří darovací smlouvu výslovně odmítli. Proplácení regulačních poplatků probíhalo v době od 1. února 2009 do 30. června 2010 a krajský úřad na refundaci vynaložil 67 029 635 Kč, což je 66 % všech vyměřených poplatků. (24)

2.2.12

Zlínský kraj

Svou rozlohou je Zlínský kraj čtvrtým nejmenším krajem v republice. Hustota zalidnění 149,1 obyvatel/km2 výrazně převyšuje republikový průměr. Současný průmyslový potenciál kraje je opřen o existenci dříve klíčových strojírenských podniků. Značný význam mají závody zpracovatelského průmyslu, zejména obuvnického. Ve Zlínském kraji bylo dlouhodobě 11 nemocnic, v roce 2008 ukončila svou činnost AREA MEDICA, s.r.o., Valašské Meziříčí. Největší nemocnicí je Krajská nemocnice T. Bati, a.s., Zlín, která má 947 lůžek. (12)

45

Tabulka 28: Vybrané statistické údaje 1. – Zlínský kraj

rok

2005 2006 2007 2008 2009


Zdroj: (12)

I ve Zlínském kraji dochází k postupnému snižování počtu návštěv u ambulantních lékařů i počtu hospitalizovaných pacientů v nemocnicích. V roce 2008 se snížili ambulantní ošetření o 523.985, na ambulantní ošetření na 1 obyvatele je nižší o 0,9 vyšetření. Počet hospitalizovaných pacientů je v roce 2008 nižší o 388, což není nejvyšší hodnota meziročního poklesu.

Tabulka 29: Vybrané statistické údaje 2. – Zlínský kraj

rok

počet ambulantních ošetření

počet ambulantních ošetření na 1 obyvatele

hospitalizovaní v nemocnici na 100.000 obyvatel

průměrná ošetřovací doba

2005 2006 2007 2008 2009

8 620 208 8 452 560 8 223 757 7 699 772 7 675 254

14,60 14,30 13,90 13,00 12,98

24 191 23 695 23 265 22 877 22 613

6,70 6,60 6,60 6,40 6,82

Zdroj: (12)

Zlínský kraj rozhodl, že od 1. února 2009 bude hradit pacientům pouze vybrané regulační poplatky. Ve zdravotnických zařízeních, která kraj zřizuje, mohou všichni pacienti požádat o poskytnutí finančního daru na úhradu poplatku 30 Kč •

za návštěvu u ambulantního specialisty, při které bylo provedeno klinické vyšetření,

•

za návštěvu u zubního lékaře, při které bylo provedeno vyšetření.

Poplatek 60 Kč za hospitalizaci pak kraj proplácí pouze pojištěncům ve věku do 18 let a starším 70 let. Poplatek 90 Kč v rámci pohotovostní služby a 30 Kč v lékárnách pacienti musí hradit sami. Refundace regulačních poplatků byla ukončena 30. června 2010. (25)

46

2.2.13

Olomoucký kraj

Olomoucký kraj patří mezi oblasti s nejúrodnější půdou, průměrné výnosy pěstovaných plodin – ječmene, pšenice, řepky i technické cukrovky dosahují v celé ČR nejvyšších hodnot. V Olomouckém kraji také provozuje svou činnost množství průmyslových podniků, na zemědělskou výrobu navazuje potravinářství. Hustota obyvatelstva je dlouhodobě na úrovni 120,9 osob na km2. Počtem obyvatel patří kraj k menším krajům v ČR. (26) V kraji působí 9 nemocnic (z toho je jedna fakultní) s cca 3.500 lůžky. Největší zdravotnické zařízení v kraji je Fakultní nemocnice Olomouc, která má 1.393 lůžek.

Tabulka 30: Vybrané statistické údaje 1. – Olomoucký kraj

rok

2005 2006 2007 2008 2009


Zdroj: (12)

V Olomouckém kraji je nejnižší průměrná ošetřovací doba v celé České republice. I zde sledujeme každoroční snižování počtu ambulantních ošetření a také hospitalizovaných pacientů. V roce 2008 u ambulantních ošetření došlo k poklesu o cca 750.000 a v případě hospitalizací je tento pokles 467 hospitalizovaných pacientů.

Tabulka 31: Vybrané statistické údaje 2. – Olomoucký kraj

rok





2005 2006 2007 2008 2009

10 185 150 10 001 406 9 970 245 9 216 017 8 995 655

15,90 15,60 15,60 14,40 14,01

22 962 22 447 22 048 21 581 21 536

6,40 6,60 6,40 6,30 6,80

Zdroj: (12)

Olomoucký kraj za své občany hradil regulační poplatky od 1. února 2009 do 30. června 2010. V roce 2009 pacient přímo ve zdravotnickém zařízení podepsal darovací smlouvu a 47

následně poplatky hradil krajský úřad. V roce 2010 došlo ke změně - pacient nejprve uhradil ve zdravotnickém zařízení, které zřizuje Olomoucký kraj, vyměřený poplatek a poté mohl požádat o dar kraje vyplněním formuláře návrhu darovací smlouvy. V roce 2009 zaplatil Olomoucký kraj 30,6 milionu Kč, v roce 2010 zhruba 5,3 milionu Kč. (27)

2.2.14

Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj svou rozlohou zabírá 6,9 % území celé České republiky, počtem obyvatel se jedná o největší kraj. Tomu odpovídá i zalidněnost 230 obyvatel na km2, přičemž týž údaj pro celou ČR je 133 obyvatel na km2. Na více než polovině území kraje se rozkládá zemědělská půda. Vedle přírodního bohatství se v kraji vyskytují bohaté zásoby černého uhlí a také ložiska zemního plynu. (28) V celém kraji je v nemocnicích 6.666 lůžek v 18 nemocnicích (jedna z nich je fakultní), největší

Tabulka 32: Vybrané statistické údaje 1. – Moravskoslezský kraj

rok

počet obyvatel

počet nemocnic

2005 2006 2007 2008 2009

1 251 767 1 249 909 1 249 323 1 250 168 1 249 356

19 18 18 18 18


ostatní ZZ

lůžka celkem


375 380 388 372 371

12 457 12 316 12 050 11 817 11 438

7 456 7 353 7 215 7 026 6 666

na 10.000 obyvatel 59,60 58,90 57,70 56,20 53,44

Zdroj: (12)

V Moravskoslezském kraji také vybrané sledované údaje mají výrazný klesající trend. V případě hospitalizovaných pacientů dochází ke každoročnímu poměrně rovnoměrnému úbytku, v oblasti ambulantních ošetření není každoroční úbytek již tak rovnoměrný, v roce 2008 došlo ke snížení o cca 1,6 milionu, proti roku 2007 a 2009 kdy snížení bylo cca 0,4 milionu.

48

Tabulka 33: Vybrané statistické údaje 2. – Moravskoslezský kraj

rok





2005 2006 2007 2008 2009

18 500 540 18 205 299 17 806 016 16 228 958 15 855 508

14,80 14,60 14,30 13,00 12,69

24 368 22 746 22 528 21 870 21 486

7,00 7,00 6,90 6,60 7,01

Zdroj: (12)

Moravskoslezský kraj se rozhodl hradit pouze regulační poplatky ve výši 30 Kč. V případě zájmu o dar kraje pacient s krajem uzavřel „Trojstrannou dohodu o zaplacení regulačních poplatků”, na základě které obdržel finanční dar na úhradu regulačního poplatku ve výši 30 Kč. Poplatek za hospitalizaci 60 Kč a poplatek 90 Kč za pohotovost pacienti museli hradit sami. V roce 2009 kraj na úhradu regulačních poplatků vyměřených pacientům použil částku ve výši cca 25 milionů Kč, v roce 2010 částku cca 6,1 milionku Kč. (29)

2.2.15

Česká republika

V následující kapitole budou uvedeny srovnatelné údaje za celou Českou republiku.

Tabulka 34: Vybrané statistické údaje 1. – Česká republika

rok

počet obyvatel

počet nemoc nic

samostatná ambulantní zařízení

ostatní ZZ

lůžka celkem


na 10.000 obyvatel

2005 2006 2007 2008 2009

10 234 092 10 266 646 10 322 689 10 429 692 10 497 236

195 191 192 192 191

23 863 23 881 23 955 24 062 24 236

3 429 3 468 3 478 3 481 3 522

113 131 112 659 111 677 110 361 111 201

64 520 64 177 63 749 63 263 62 992

63,04 62,51 61,76 60,66 60,01

Zdroj: (12)

Počet obyvatel České republiky každoročně vykazuje nepatrný nárůst, nejvyšší je v roce 2008 kdy činil 107.003 obyvatel, což je 1,03 % z celkového počtu obyvatel.

49

Síť zdravotnických zařízení, která poskytují lůžkovou péči, je stabilní a počty zařízení se příliš nemění – pohybuje se od 195 nemocnic v roce 2005 do191 v letech 2006 a 2009. Každoročně vznikají nová samostatná ambulantní zařízení a jejich počet roste, v roce 2008 jich bylo o 107 více než v předchozím roce a v roce 2009 počet vzrostl o 174 ambulancí. I přesto, že je v letech 2008 a 2009 větší počet ambulantních specialistů došlo k poklesu návštěv ambulancí pacienty, jak bude uvedeno dále. Ostatní zdravotnická zařízení jako jsou léčebny tuberkulózy a respiračních nemocní, psychiatrické léčebny, lázeňské léčebny, kojenecké ústavy a dětské domovy, dětská centra a stacionáře, zvláštní zdravotnická zařízení, lékárny, výdejny zdravotnických prostředků, orgány ochrany veřejného zdraví, ostatní zdravotnická zařízení vypovídají o téměř ustáleném počtu těchto zařízení. Celkový počet lůžek sleduje lineární trend s výjimkou roku 2009, kdy došlo k navýšení počtu nasmlouvaných lůžek o 840 zejména v segmentu lázeňské péče. Počet lůžek v nemocnicích se stabilizuje okolo průměrné hodnoty 63.740 lůžek, pokud dochází k uzavírání lůžek, tak se jedná především o akutní lůžka ve fakultních nemocnicích.

Tabulka 35: Vybrané statistické údaje 2. – Česká republika

rok





2005 2006 2007 2008 2009

156 103 813 153 781 465 150 551 867 138 655 856 136 922 091

15,25 14,98 14,58 13,29 13,04

24 240 22 406 22 206 21 701 21 399

7,00 7,20 7,10 6,90 7,40

Zdroj: (12)

Počet návštěv ambulantních lékařů a tím i počet návštěv přepočtených na 1 obyvatele vykazuje každoročně nižší hodnoty, jak je patrné z následujícího grafu.

50

Graf 4: Meziroční pokles ambulantních ošetření 0 2006

2007

2008

2009

-2 000 000 -4 000 000 -6 000 000 -8 000 000 -10 000 000 -12 000 000 -14 000 000 Zdroj: (12)

Zejména v roce 2008, kdy byly zavedeny regulační poplatky, došlo k naprosto markantnímu snížení počtu ambulantních ošetření, počet návštěv u ambulantních specialistů byl snížen o 8,6 % tj. o 11.896.011 návštěv, vyjádřeno přepočtem na 1 obyvatele se jedná o snížení 1,3 návštěvy. Vzhledem k tomu, že v systému poskytování zdravotní péče v ambulantním segmentu nedošlo k žádné změně, lze vyslovit předpoklad, že v tomto případě poplatky plní svou regulační funkci – pacienti výrazně omezili čerpání ambulantní péče. Po tomto výrazném poklesu

V případě hospitalizací není situace tak jasná, dochází sice také k poklesu sledovaných hodnot, ale úbytek hodnot není tak výrazný. Pokud tento trend vztáhneme k průměrné ošetřovací době lze konstatovat, že v roce 2006 došlo k poklesu počtu hospitalizací a zároveň k navýšení průměrné ošetřovací doby. K této situaci došlo tím, že se snížil počet rehospitalizací (opakovaných hospitalizací) na úkor mírného prodloužení pobytu pacienta v nemocnici. V roce 2008 shledáváme, že u počtu hospitalizovaných pacientů i u průměrné ošetřovací doby došlo k poklesu hodnost, je pravděpodobné že pacienti neodmítají potřebnou hospitalizaci, ale žádají o dřívější propuštění. Pacienti totiž nemohou ovlivnit to, zda budou hospitalizováni, mají pouze částečný vliv na délku hospitalizace. Z vlastní zkušenosti také mohu konstatovat, že ošetřující lékař zvažuje potřebu jednodenní

51

hospitalizace versus možnost ambulantního ošetření, právě s ohledem na povinnost zaplacení regulačních poplatků.

2.3 Vyjádření Evropské komise Evropská komise 1. června 2010 vyjádřila neformální stanovisko, že vnímá systém proplácení regulačních poplatků kraji v České republice za diskriminační a v případě formálního šetření by mohla znamenat nedovolenou veřejnou podporu. Krajské úřady hradili v krajských zdravotnických zařízeních regulační poplatky za pacienty různou formou, například jako finanční dar či zpětnou úhradou. Komise doporučila dvě možné varianty řešení, které by byly v souladu s pravidly veřejné podpory – refundovat regulační poplatky ve všech zdravotnických zařízeních bez ohledu na zřizovatele, anebo tyto poplatky neproplácet vůbec. (30) Vzhledem k finančním možnostem se krajské úřady postupně rozhodly ukončit proplácení regulačních poplatků, tak jak je uvedeno v předchozích kapitolách.

2.4 Regulační poplatky očima zdravotních pojišťoven V následujících kapitolách budou popsány regulační poplatky podle ukazatelů, které vybrané zdravotní pojišťovny uvádí ve svých výročních zprávách nebo ročenkách.

2.4.1 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (111) je největší zdravotní pojišťovnou v České republice, dlouhodobě je u ní pojištěno cca 60 % všech pojištěnců. V roce 2008 z celkového počtu 6.429.707 pojištěnců jich téměř 99 % zaplatilo alespoň jeden z regulačních poplatků, v roce 2009 z celkového počtu pojištěnců 6.261.809 zaplatilo některý poplatek cca 93 %. V roce 2008 byly regulační poplatky stanoveny ve výši 3.799.086 tis. Kč, průměrná úhrada na 1 pojištěnce činila 590 Kč, v následujícím roce se výměra regulačních poplatků snížila o 40.824 tis. Kč a průměrná úhrada 1 pojištěnce se, u VZP jako jediné pojišťovny, zvýšila o 10 Kč. Navýšení průměrné hodnoty úhrady na jednoho pojištěnce je způsobeno poklesem počtu pojištěnců VZP.

52

Tabulka 36:: Objem vybraných regulačních regula poplatků (v tis. Kč) - VZP

30 Kč položka na receptu 2008 2009 Zdroj: (31)

1 661 194 1 721 228

30 Kč 60 Kč ambulantní hospitalizace ošetření 1 164 784 1 009 531

852 869 906 386

90 Kč ÚSP 120 239 121 118

V předcházející edcházející tabulce jsou uvedeny částky, které byly vyměřeny ěřeny za jednotlivé druhy regulačních poplatků – je zarážející, že nejvýznamnější nejvýznamn jší položkou jsou poplatky za položku receptu. Tento druh poplatku je také nejvíce kritizován, jako nadbytečný nadbyte nadbyteč a v některých lékárenských řetězcích ězcích je pacientům pacient vyplácen v hotovosti zpět. Poměry Pomě druhů poplatků jsou v následujících dvou grafech a je z nich patrné, že se zásadněě nezměnily. nezmě

Graf 5: Objem poplatků ů podle druhu (VZP)

2008

2009

3,16% 22,45% 30,66%

43,73%

3,22% 30 Kč - položka na receptu 24,12% 30 Kč - ambulantní ošetření

30 Kč - položka na receptu 45,80%

30 Kč - ambulantní ošetření

60 Kč -26,86% hospitalizace

60 Kč - hospitalizace

90 Kč - ÚSP

90 Kč - ÚSP

Zdroj: (31)

2.4.2 Zdravotní pojišťovna pojiš Ministerstva vnitra ČR Č Jedná se o druhou největší nejvě zdravotní pojišťovnu, první největší ětší zaměstnaneckou zam pojišťovnu – jediná, mimo VZP, má více než 1 milion pojištěnců ěnců. Celkový počet pojištěnců Zdravotní pojišťovny pojišť Ministerstva vnitra ČR (211) meziročně vzrostl o 20.899 lidí. V roce 2008 bylo na regulačních regula poplatcích zaplaceno 578.8255 tis. Kč, průměrná úhrada na pojištěnce ě činila 523,83 Kč, K v následujícím roce, i přes řes nárůst nár pojištěnců,

53

celková vyměřená částka byla nižší o 24.748 tis. Kč K a tím i průměrná ů ěrná hodnota hodn úhrady za regulační ní poplatky na 1 pojištěnce. pojiště

Tabulka 37:: Objem vybraných regulačních regula poplatků (v tis. Kč) – ZPMVČR

2008 2009

30 Kč položka na receptu

30 Kč ambulantní ošetření

60 Kč hospitalizace

90 Kč ÚSP

239 985 260 354

207 886 179 527

109 667 90 325

21 287 23 871

Zdroj: (32)

Poměry ry objemu vybraných poplatků poplatk jsou v roce 2008 i 2009 podobné. V roce 2009 došlo k poměrovému nárůstu ůstu poplatků poplatk za položku na receptu a nepatrně i u poplatků poplatk za ústavní pohotovostní službu – jak je patrné z následujících grafů.

Graf 6: Poměr poplatků podle druhu (ZPMVČR)

2008

2009

3,68% 18,95% 35,92%

41,46%

4,31% 30 Kč - položka na receptu 16,30% 30 Kč - ambulantní ošetření 32,40% 60 Kč - hospitalizace


90 Kč - ÚSP

30 Kč - ambulantní ošetření 60 Kč - hospitalizace 90 Kč - ÚSP

Zdroj: (32)

2.4.3 Česká průmyslová prů zdravotní pojišťovna ťovna V roce 2008 došlo ke sloučení slouč Hutnické zaměstnanecké pojišťovny (205) se Zdravotní pojišťovnou AGEL (227) a Českou národní zdravotní pojišťovnou ťovnou (222) do České průmyslové myslové zdravotní pojišťovny pojišť (205) čímž se téměř zdvojnásobil počet klientů. klient ČPZP se tak stala třetí největší zdravotní pojišťovnou a druhou největší ětší zaměstnaneckou zam pojišťovnou v České eské republice s více než 720 000 pojištěnci. pojišt Jako jediné zaměstnanecké zam 54

pojišťovně jí klesl meziročně meziroč počet klientů a to o 12.950. V roce 2008 zdravotní pojišťovna ovna eviduje celkovou vyměřenou vym částku za regulační ní poplatky ve výši 346.861 tis. Kč a průměrnou rnou úhradu na pojištěnce pojišt ve výši 480,26 Kč. V roce 2009 jsou regulační regula poplatky nižší o 118.011 tis. Kč K a průměrná rná hodnota úhrady za poplatky na jednoho pojištěnce nce se snížila o 157 Kč na hodnotu 322,65 Kč.

Tabulka 38:: Objem vybraných regulačních regula poplatků (v tis. Kč) - ČPZP

30 Kč položka na receptu 145 493 2008 105 011 2009 Zdroj: (33), (34), (35)



90 Kč ÚSP

121 585 67 237

67 815 47 813

11 968 8 789

V roce 2009 došlo k výraznému snížení poplatků za ambulantní ošetření, ošetř u ostatních položek je snížení o něco ěco méně mén výrazné – cca 30 %,, tento pokles nemá obdobu u žádné jiné zdravotní pojišťovny. Meziročně došlo také ke změnám změ v poměrech jednotlivých druhůů poplatků. poplatků V roce 2009 se zvýšil podíl poplatkůů za položku na receptu, hospitalizaci i ošetření ošet v době dob ústavní pohotovostní služby. K výraznému snížení došlo u poplatků poplatků za ošetření ošetř ambulantním specialistou.

Graf 7: Poměr poplatků podle druhu (ČPZP)

2009

2008 3,45% 19,55% 35,05%

41,95%

3,84% 30 Kč - položka na receptu 30 Kč 20,89% - ambulantní ošetření 29,38% 60 Kč hospitalizace 90 Kč - ÚSP

Zdroj: (33), (34), (35)

55


30 Kč - ambulantní ošetření 60 Kč hospitalizace 90 Kč - ÚSP

2.4.4 Oborová zdravotní pojišťovna pojiš Plným názvem se nazývá Oborová zdravotní pojišťovna pojiš zaměstnanců ě ů bank, pojišťoven pojiš a stavebnictví (207). Počet čet pojištěnců pojišt se pohybuje okolo 670 tis. pojištěnců, pojištěnců čím že řadí na třetí místo v žebříčku ř čku zaměstnaneckých zamě pojišťoven. V roce 2009 došlo k navýšení počtu klientů pojišťovny ovny o 12.556 vzhledem k roku 2008. Regulační ční poplatky vykázané zdravotní pojišťovně v roce 2008 byly ve výši 349.376 tis. Kč,, proti tomu v roce 2009 byly ve výši 342.152 tis. Kč. č. Z toho plyne i průměrná rná úhrada na 1 pojištěnce pojiště v roce 2008 – 652,79 Kč a v roce 2009 – 498,48 Kč K tj. meziroční ní snížení úhrady o 154 Kč. Kč

Tabulka 39:: Objem vybraných regulačních regula poplatků (v tis. Kč) - OZP

30 Kč položka na receptu 2008 2009 Zdroj: (36)

30 Kč 60 Kč ambulantní hospitalizace ošetření

141 091 155 260

131 585 113 678

68 694 57 347

90 Kč ÚSP 8 006 15 867

V roce 2009 došlo k nárůstu nárů objemu poplatků za položku na receptu a za ústavní pohotovostní službu, objem poplatků poplatk za zbylé dva druhy poplatkůů naopak poklesly. Podíly jednotlivých druhůů poplatků v roce 2009 doznaly změny – jako u jediné pojišťovny pojiš došlo k zvýšení poměru ru u poplatku za ambulantní ošetření, ošet ení, u ostatních pojišťoven podíl poplatků tohoto druhu naopak klesl. Graf 8: Poměr poplatků ů podle druhu (OZP)

2008

2009

2,29% 19,66% 37,66%

40,38%

4,64% 30 Kč - položka na receptu 16,76% 30 Kč - ambulantní ošetření 33,22% 60 Kč - hospitalizace 90 Kč - ÚSP

Zdroj: (36) 56



2.4.5 Vojenská zdravotní pojišťovna pojiš Vojenská zdravotní pojišťovna ťovna měla m v roce 2008 552.110 pojištěnců ě ů a o rok později počet jejich klientů narostl o 38.973 na téměř tém 600 tisíc. Na regulačních čních poplatcích bylo v obou letech vybráno cca 290 mil. Kč, K přestože estože objem vybraných prostředků se změnil jen nepatrně, průměrná rná hodnota na 1 pojištěnce pojišt byla v roce 2008 525,08 Kč a v následujícím roce 491,44 Kč.. Pokles průměrné prů úhrady na 1 pojištěnce je způsoben ůsoben zvýšením počtu po pojištěnců. Tabulka 40:: Objem vybraných regulačních regula poplatků (v tis. Kč) - VoZP

2008 2009 Zdroj: (37)

30 Kč položka na receptu



90 Kč ÚSP

127 976 138 195

103 444 90 434

47 746 49 502

10 734 12 353

Z předcházející edcházející tabulky je patrné, že v roce 2009 došlo k navýšení celkové částky vybrané za položky na receptu, za hospitalizaci i za ošetření ošet v době ústavní pohotovostní služby, pouze u ambulantních ošetření ošetř došlo k poklesu. Podíl poplatkůů za položku na receptu je největší, stejně jako u jiných zdravotních pojišťoven, pojiš meziročně č ě došlo k jeho snížení z 35,68 % na 31,13 %, poplatek za položku na receptu naopak vykazuje meziroční meziro navýšení z 44,14 % na 47,57 %.

Graf 9: Poměr poplatků ů podle druhu (VoZP)

2008

2009

3,70% 16,47% 35,68%

44,14%

4,25% 30 Kč - položka na receptu 17,04% 30 Kč - ambulantní ošetření 31,13% 60 Kč - hospitalizace 90 Kč - ÚSP

Zdroj: (37) 57



2.4.6 Souhrn za zdravotní pojišťovny V roce 2008 bylo zdravotním pojišťovnám vykázáno více než 5,4 mld. Kč, v následujícím roce se částka snížila na 5,2 mld. Kč.18 Nejvýznamnější částka za jednotlivé druhy regulačních poplatků je překvapivě poplatek za položku na receptu, dosahuje v roce 2008 2,3 mld. Kč, tj. 43,14 % z celkové částky vykázané zdravotním pojišťovnám za regulační poplatky, v roce 2009 je situace obdobná – celková částka těchto poplatků je 2,4 mld. Kč, tj. 46 % z celkové sumy vykázaných regulačních poplatků. Tento poplatek je nejvíc nepochopen a kritizován pacienty, v rámci připravované reformy zdravotnictví tento poplatek bude pravděpodobně změněn, pacienti by měli hradit 30 Kč za celý recept nikoliv za položku. Stejně jako data ze zdravotnických zařízení i data ze zdravotních pojišťoven potvrzují snížení počtu návštěv ambulantních specialistů, měřeno regulačními poplatky je snížení o téměř 9 mil. pacientů. Ambulantní ošetření v době ústavní pohotovostní služby vykazuje navýšení o cca 9,8 mil. Kč. U hospitalizací je situace také obdobná, jako v případě zdravotnických

zařízení

v jednotlivých

krajích,

kde

došlo

k nárůstu

počtu

hospitalizovaných pacientů, ale ke snížení průměrné ošetřovací doby, vyjádřeno v částkách za vykázané regulační poplatky se jedná o navýšení v celkové hodnotě cca 4,6 mil. Kč.

V následujícím grafu jsou vyjádřeny poměry regulačních poplatků, které byly vykázány zmiňovaným zdravotním pojišťovnám, podle druhů za rok 2008 a 2009. Graf názorněji zobrazuje výše uváděné změny v hodnotách podílů regulačních poplatků.

18

U ostatních zdravotních pojišťoven, které působí v České republice, jsou částky za regulační poplatky statisticky bezvýznamné.

58

Graf 10: Poměry regulačních poplatků podle druhu 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 2008

2009

2008

111 30 Kč - položka na receptu

2009

2008

201

2009 205

30 Kč - ambulantní ošetření

2008

2009 207

60 Kč - hospitalizace

2008

2009 211

90 Kč - ÚSP

Zdroj: (31), (37), (34), (33), (35), (32), (36)

2.5 Regulační poplatky a pacienti V roce 2009 byl proveden průzkum na téma: „Efektivnost veřejného zdravotnictví v ČR a vliv zavedení poplatků“, ze kterého vyplynulo, že respondenti z 66 % souhlasí v principu s regulačními poplatky, naopak 30 % s regulačními poplatky nesouhlasí, jako důvod nejčastěji uvádějí, že poplatky omezují (znemožňují) lékařskou péči sociálně slabším a zvýhodňují bohatší. Nic méně, pacienti, kteří předloží potvrzení o pobírání příspěvku hmotné nouzi, jsou od placení regulačních poplatků osvobozeni, na sociálně slabé občany je tedy v zákoně myšleno, tak aby nedocházelo k jejich znevýhodňování v poskytování zdravotní péče. (38) Přes 50 % respondentů souhlasí s výší poplatku za návštěvu u lékaře 30 Kč. V případě poplatku za hospitalizaci téměř 36 % dotazovaných souhlasí s hodnotou poplatku ve výši 60 Kč, 20 % by hodnotu snížilo na 50 Kč. Na otázku orientace v současném systému regulačních poplatků v zdravotnictví odpovědělo 50 % účastníků, že s tím nemá problém a 32 % se orientuje s obtížemi. Na další otázku, kdo by měl být osvobozen od placení regulačních poplatků, odpověděli dotazovaní nejčastěji, že invalidní důchodci (53 %), dále lidé v hmotné nouzi (41 %) a starobní důchodce (39 %). V souvislosti těchto dvou otázek lze zpochybnit, že 50 % respondentů nemá problém v orientaci systému regulačních poplatků a zároveň 41 % 59

respondentů by osvobodilo od placení regulačních poplatků lidi, kteří jsou v hmotné nouzi, kteří již osvobozeni jsou. (39) Společnost Faktum Invenio provedla průzkum v oblasti poplatků za zdravotní péči - valná většina obyvatel ČR (79,7 %) má za to, že zavedení regulačních poplatků bude mít na jejich životní situaci negativní vliv, o „rozhodně“ negativním vlivu je přesvědčeno 47,3 % z nich. Naopak o pozitivní vliv tohoto opatření předpokládá méně než 5 % lidí. Negativní dopad regulačních poplatků očekávají zejména senioři (88,7 %) a mladí lidé do 29 let. (40) Společnost Aspectio Research provedla výzkum se zadáním, jak Češi vnímají změny ve zdravotnickém systému – téměř 90 % podporuje zrušení poplatku za každou položku na receptu, což jsou poměrně předvídatelné závěry. Naopak překvapivě 57 % dotazovaných souhlasí se zavedením platby při návštěvě ambulantního specialisty bez doporučení od praktického lékaře, 40 % je proti tomuto návrhu. Podle očekávání účastníci průzkumu nesouhlasí s navýšením poplatku za den hospitalizace na 100 Kč, proti tomuto návrhu se vyslovilo 65 % oslovených. (41)

60

3.

ZDRAVOTNICTVÍ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU (1)

Důležitou skutečností je, že občan EU má nárok na poskytnutí zdravotní péče, v následujících státech, za stejných podmínek jako místní pojištěnci. Belgie

Lichtenštejnsko

Portugalsko

Bulharsko

Litva

Rakousko

Dánsko

Lotyšsko

Rumunsko

Estonsko

Lucembursko

Řecko

Finsko

Maďarsko

Slovensko

Francie

Malta

Slovinsko

Irsko

Německo

Španělsko

Island

Nizozemsko

Švédsko

Itálie

Norsko

Švýcarsko

Kypr

Polsko

Velká Británie

Znamená to, že občan EU bude muset zaplatit stejnou spoluúčast jako místní pojištěnci a že zdravotní péči musí čerpat ve veřejných zdravotních zařízeních, která jsou financována z veřejných zdrojů. V ostatních zařízeních, bude muset obvykle uhradit veškerou poskytnutou péči v hotovosti. (42) Jednotlivé státy EU mají rozdílné uspořádání zdravotnických systémů, které odpovídají různému demografickému, sociálnímu a politickému vývoji. Přestože se systémy poskytování a úhrady zdravotní péče výrazně odlišují, všechny evropské systémy vykazují určité společné prvky. Ve všech vyspělých evropských státech hraje významnou roli ve zdravotnictví stát. Přístup ke zdravotní péči je zaručeným právem pro všechny obyvatele19. Jak bude dále popsáno, ve většině států EU, existuje spoluúčast pacienta na poskytnuté zdravotní péči. Cílem této spoluúčasti je omezení zbytečného čerpání zdravotní péče. Pro motivaci pacientů čerpat pouze účelnou péči využívají některé státy tzv. franšízu, tedy

19

Dnes téměř všechny státy EU garantují všem svým obyvatelům poskytnutí zdravotní péče, zatímco v roce 1880 takovou záruku neposkytoval žádný, teprve na přelomu 19. a 20. století se začaly rozvíjet programy v oblasti zdravotnictví, školství a sociálního zabezpečení.

61

částku, do jejíž výše pojišťovna pacientovi nehradí zdravotní služby20. Jinou možností regulace je procentuální podíl pacienta na nákladech na zdravotních službách. Na konci každé podkapitoly budou uvedeny vybrané demografické a socioekonomické údaje k dané zemi.

3.1

Spolková republika Německo

Výchozím zákonem pro sociální zabezpečení je federální zákon o sociálním zabezpečení, který stanovuje základní předpisy a schémata sociálního zabezpečení. Při zajišťování zdravotní péče občanům je uplatňován jeden ze základních modelů zdravotnického systému a tím je národní zdravotní pojištění. Poskytovanou zdravotní péči proplácejí nemocniční fondy, které vyjednávají jménem svých pojištěnců cenu, rozsah a kvalitu hrazené péče s poskytovateli. Tento rozsah je obvykle dostupný pro všechny pojištěnce. Občané mají právo si vybrat nemocniční fond a jednou ročně ho mohou změnit. V roce 1999 existovalo 453 nemocničních fondů s regionální nebo federální úrovní. Přehled nemocničních fondů je uveden v následující tabulce.

Tabulka 41: Přehled nemocničních fondů v SRN

druh fondu

členové

všeobecné regionální fondy

Allgemeine Ortskrankenkassen (AOK), Bonn

náhradní fondy

Ersatzkassen, Siegburg

podnikové fondy

Betriebskrankenkassen (BKK), Essen

cechovní fondy

Innungskrankenkassen (IKK), Bergisch-Gladbach

zemědělské fondy

Landwirtchaftliche Krankenkassen (LKK), Kassel

fond pro horníky

Bundesknappschaft, Bochum

fond pro námořníky

See-Krankenkasse, Hamburg

Zdroj: (43)

Fondy jsou financovány příspěvky pojištěnců, které musí odpovídat výši vynaložených nákladů. Výše příspěvků má vliv na množství pojištěnců. V roce 1996 byl vyčleněn jistý rozsah poskytované neakutní péče ze základního pojištění, za účelem snížení příspěvku na

20

Tento model je využíván např. ve Švýcarsku.

62

zdravotní pojištění pro méně nemocné pacienty. Příspěvky povinného zdravotního pojištění placené do nemocničních fondů jsou hlavním zdrojem financování zdravotní péče v Německu. V roce 2002 byl průměrný příspěvek 13,99 %, pojištěnec platil ze svého příjmu před zdaněním stejnou částku jako jeho zaměstnavatel tj. 6,995 %, maximální výše byla 3.375 € za měsíc. Pojistné se vztahuje i na nezaopatřené osoby, které jsou závislé na pojištěnci (např. děti), pokud jejich příjmy nebyly vyšší než 325 € za měsíc. Za důchodce a nezaměstnané platí pojistné příslušný státní fond. Spoluúčast pacientů na zdravotní péči má v Německu dlouholetou tradici. U dětí, studentů, sociálně slabých osob a chronicky nemocných jsou doplatky limitovány zákonnou hranicí. Z povinného pojištění je hrazen základní balíček zdravotní péče, který zahrnuje preventivní péči, vyšetření a léčbu (ambulantní, stomatologickou, léky, PZT21, hospitalizaci v nemocnici a částečně rehabilitační péči) a transport pacienta. Za ošetření se doplácí následující spoluúčast. Tabulka 42: Přehled doplatků za zdravotní péči v SRN

Doplatek Lékařské ošetření vč. stomatologie

ordinační poplatek 10 € za čtvrtletí

Léky a obvazový materiál

10 % z ceny minimálně 5 €, maximálně 10 € ne více než skutečné náklady

PZT

10 % z ceny + 10 € za předpis

Transport

10 % z ceny minimálně 5 €, maximálně 10 €

Nemocniční péče

10 € za den hospitalizace po dobu maximálně 28 dnů v kalendářním roce22

Zdroj: (42)

Dále v Německu existuje soukromé zdravotní pojištění u téměř 50 soukromých pojišťoven, které zajišťuje plné krytí pro část populace, která nespadá do zákonného zdravotního pojištění, a doplňkové pojištění. Doplňkové pojištění slouží k úhradě za poskytnutou péči, 21

Prostředky zdravotnické techniky např. berle Systém je náročný na komunikaci mezi nemocnicemi, které mají za povinnost ověřit zdali pacient byl skutečně hospitalizován v jiné, i geograficky vzdálené nemocnici, a zdali skutečně platil spoluúčast za den hospitalizace. 22

63

která není hrazena z povinného pojištění, jako např. zubní korunky, nadstandardní pokoj, léčba vedoucím oddělení apod. Nemocniční fondy toto pojištění nemohou poskytovat ze zákona. (43)

Tabulka 43: Demografické a socioekonomické ukazatele v SRN

Ukazatel

Hodnota


81 874 768

HDP na obyvatele (rok 2009)

40 375

Celkové výdaje na zdravotnictví v % HDP (rok 2008)

10,4

Celkové výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele (rok 2008)

3 692

Průměrná délka života muži/ženy

77,32/82,55

Pravděpodobnost úmrtí do věku 5 let na 1000 obyvatel Úmrtnost na 1000 obyvatel muži/ženy

4,57 9,57/10,36


3.2

Španělsko

Španělský systém zdravotní péče vymezuje zákon o všeobecné zdravotní péči z roku 1986. Na území celého státu má úřady Národní institut zdraví (INSALUD - Instituto Nacional de Salud), který je správní složkou veřejného zdravotnictví. Veřejné zdravotnictví je financováno ze všeobecných daní a jako doplňkový zdroj financování slouží spoluúčast pacientů. Každý kraj je rozdělen na zdravotní oblasti s obvody, v každém obvodu je zdravotní středisko a měla by tu být i veřejná nemocnice. Správa zdravotní oblasti odpovídá za poskytování primární zdravotní péče, kterou poskytují praktičtí lékaři a dále má odpovědnost za specializovanou ambulantní péči, kterou poskytují lékaři v odborných ambulancích nebo ve veřejných nemocnicích. Úhrada za tuto ambulantní péči je na kapitační bázi23. V neposlední řadě odpovídá i za péči poskytovanou ve veřejných

23

Kapitační platba, se odvíjí z předem dané pevné částky na pojištěnce v péči lékaře. Výše této částky (kapitační platby) je závislá na stáří pojištěnce.

64

nemocnicích, a to ambulantní i hospitalizační. Veškerá zdravotní péče poskytovaná ve veřejných nemocnicích je hrazena z veřejných financí. Pokud je občan Španělska zaměstnán a spadá pod Národní zdravotní systém, tak má nárok na bezplatnou zdravotní péči. Z bezplatné zdravotní péče jsou však vyjmuty některé specifické oblasti, které musí pacient hradit sám. Jedná se zejména o stomatologickou péči, soukromou ambulantní nebo nemocniční péči, specializovanou péči jakou je např. psychoanalýza. Pacienti hradí předepsané léky až do 40 % jejich ceny. Z placení spoluúčasti jsou ze zákona vyjmuti děti a důchodci. Za ošetření pacient zaplatí následující spoluúčast.

Tabulka 44: Přehled doplatků za zdravotní péči ve Španělsku

Doplatek Stomatologické ošetření

většinou 100 % úhrada

Léky a obvazový materiál

40 % z ceny děti a důchodci jsou vyjmuti

Zdroj: (42)

Pouze 10 % obyvatel Španělska má krytí doplňkovým soukromým pojištěním, které je využíváno zejména ve velkých městech a hradí především dentální péči. (43)

Tabulka 45: Demografické a socioekonomické ukazatele ve Španělsku

Ukazatel

Hodnota


45 929 476


32 799


8,7

Celkové výdaje na zdravotnictví v přepočtu na 1 obyvatele Průměrná délka života muži/ženy (rok 2005) Pravděpodobnost úmrtí do věku 5 let na 1000 obyvatel (rok 2005) Úmrtnost na 1000 obyvatel muži/ženy (rok 2005) Poznámka: Údaje za rok 2008, pokud není uvedeno jinak. Zdroj: (2)

65

2 791 79,29/83,36 4,07 9,62/8,09

3.3

Francie

Systém zdravotní péče ve Francii je založen na dvou základních principech a to na všeobecném zdravotním pojištění a svobodné volbě poskytovatele zdravotní péče bez doporučení lékaře. Francouzský systém zdravotní péče patří k systémům s vysokou spoluúčastí pacienta, proto má 99 % Francouzů uzavřeno doplňkové zdravotní pojištění u některé ze soukromých pojišťovacích institucí. Ve většině případů jsou pak náklady na poskytnutou zdravotní péči kryty v celé výši. Pro správu povinného zdravotního pojištění byla zřízena Národní zdravotní pojišťovna (CNAMTS - Caisse nationale d’assurance maladie des travailleurs salariés), která má 16 regionálních a 128 oblastních pokladen a je u ní pojištěno 80 % Francouzů. Dále na území Francie působí specializované pojišťovny např. zdravotní pojišťovna pro nezávislé profesionály (CANAM - Caisse Nationale d’Assurance Maladie) nebo zdravotní pojišťovna pro zemědělce, pracovníky v zemědělství a jejich rodinné příslušníky (CCMSA - Caisse Centrale de Mutualité Sociale Agricole). Výše příspěvku na povinné zdravotní pojištění u zaměstnanců se odvíjí od jejich platu, zaměstnanec odvádí 6,8 % a zaměstnavatel 13,6 % a obdobně jako v jiných zemí EU jsou stanoveny limity pro platbu pojištění. Zdravotní péči poskytnutou v soukromých ambulancích praktických lékařů musí pacient uhradit v plné výši a zdravotní pojišťovna mu účet následně proplatí ve výši 70 % vynaložených nákladů. Existuje všeobecná dohoda, která stanovuje limity cen zdravotní péče, jedna skupina lékařů tuto dohodu dodržuje a druhá skupina lékařů, především ve větších městech, požaduje za poskytnutou péči vyšší úhradu než je stanovena dohodou. Pojišťovna ale proplácí pouze 70 % z částky, která je stanovena limity všeobecné dohody. Podle všeobecné dohody oficiální cena za konzultaci u praktického lékaře 21 €, za vyšetření u specialisty 25 – 37 € (podle odbornosti lékaře). U stomatologa pacienti musí hradit 70 % z ceny ošetření. Nemocniční péče je poskytována veřejnými24 a soukromými nemocnicemi. Pacienti platí za pobyt ve veřejné nemocnici paušální sazbu 16 € za den hospitalizace a 20 % ostatních nákladů na poskytnutou zdravotní péči. V následující tabulce je uveden přehled spoluúčasti.

24

71% lůžek tvoří lůžka ve veřejných nemocnicích.

66

Tabulka 46: Přehled doplatků za zdravotní péči ve Francii

Doplatek Lékařské ošetření vč. stomatologie

30 % nákladů + 1 € za návštěvu (z výše ceny stanovené všeobecnou dohodou)

Laboratorní testy

40 % nákladů + 1 €

Léky

85 % nákladů za léky s oranžovou etiketou 65 % nákladů za léky s modrou etiketou 35 % nákladů za léky s bílou etiketou 0 % za nezbytně nutné léky (přeškrtnutá bílá etiketa)

Nemocniční péče

16 € za den hospitalizace na stravu + 20 % nákladů na poskytnutou zdravotní péči po dobu maximálně 30 dnů

Zdroj: (42)

Na základě zákonem stanovených podmínek je pro určité skupiny osob zdravotní péče zajištěna bezplatně nebo s nižší spoluúčastí. (43)

Tabulka 47: Demografické a socioekonomické ukazatele ve Francii

Ukazatel

Hodnota


60 342 668


41 162


11,1

Celkové výdaje na zdravotnictví v přepočtu na 1 obyvatele

3 778

Průměrná délka života muži/ženy

77,85/84,84


4,31 9,03/8,14


67

3.4

Švédsko

Švédsko patří mezi státy s nejvyšším podílem přímých plateb na financování zdravotnictví v EU. Poskytování zdravotní péče je zde organizováno na národní, okresní a místní úrovni, odpovědnost za zdravotní péči nese 21 okresních rad. Každá rada řídí několik oblastí a v rámci své působnosti je odpovědná za veškeré zdravotní služby. Každý poskytovatel zdravotní péče, který poskytuje hrazenou zdravotní péči, musí mít smlouvu s příslušnou okresní radou, jinak musí pacient hradit poskytnutou zdravotní péči v plné výši. Zdravotní péče je poskytována bezplatně všem občanům, kteří mají trvalý pobyt na území Švédska. Primární péče je poskytována ve zdravotních střediscích nebo nemocnicích, pacient si může svobodně zvolit zdravotní zařízení, ale pouze v rámci svého okresu, do jiného okresu potřebuje doporučení od svého lékaře. Financování zdravotní péče je zajišťováno daněmi s následnými přímými platbami od státu, zdravotním pojištěním, spoluúčastí pacienta a soukromým pojištěním. Zaměstnanec odvádí 8,5 % ze svého platu na zdravotní pojištění. Dobrovolné soukromé pojištění je ve Švédsku poměrně drahé např. věková skupina nad 65 let hradí pojištění, podle svého zdravotního stavu, v rozmezí 8 354 až 16 620 SEK za rok. Výše spoluúčasti pacientů se liší v jednotlivých okresech, podle toho jak rozhodne okresní rada a jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 48: Přehled doplatků za zdravotní péči ve Švédsku

Doplatek Lékařské ošetření

50 – 200 SEK

Ošetření specialistou

100 – 300 SEK

Ambulantní akutní ošetření

100 – 300 SEK

Léky

cena do 900 SEK – 100 % cena 900 – 4 300 SEK – 10 % - 50 %

Hospitalizace

80 SEK za den

Limit spoluúčasti

900 SEK za rok

Poznámka: 100 SEK = 9,04 € Zdroj: (42)

68

Děti do 18 let jsou od spoluúčasti osvobozené a důchodci mají sníženou sazbu. Pokud pacient čeká na ošetření více jak 30 minut (v některých provinciích 45 minut), tak neplatí žádnou spoluúčast. (43)

Tabulka 49: Demografické a socioekonomické ukazatele ve Švédsku

Ukazatel

Hodnota


9 298 515


42 965


9,1

Celkové výdaje na zdravotnictví v přepočtu na 1 obyvatele Průměrná délka života muži/ženy

3 423 79,29/83,36


3,04 9,62/10,23


3.5

Nizozemsko

Až do roku 2005 paralelně existoval systém veřejného a soukromého zdravotního pojištění, v rámci kterých byli nizozemští občané pojištěni pro běžnou zdravotní péči. 70 % Holanďanů bylo pojištěno z veřejného pojištění a zbylých 30 % mělo uzavřeno soukromou pojistku, která byla dobrovolná. Rozhodující pro druh uzavřeného pojištění byla výše příjmu pojištěnce, pokud měl příjem vyšší než zákonem danou hranici, tak pojištěnec nepodléhal povinnému veřejnému zdravotnímu pojištění a mohl si uzavřít soukromé pojištění. V rámci veřejného pojištění bylo čerpání zdravotní péče „bezplatné“ u smluvních poskytovatelů zdravotní péče, u soukromého pojištění byla vyžadována přímá úhrada v hotovosti a následně mu byla zaplacená částka refundována pojišťovnou. V roce 2006 byl vytvořen univerzální systém fungující na principu veřejného zdravotního pojištění, který spravují soukromé zdravotní pojišťovny. Tento systém zahrnuje celou populaci. V Nizozemsku je spoluúčast pacientů analogická našemu systému havarijního pojištění motorových vozidel. Mimo zdravotní daň jsou pojištěnci povinni uhradit nominální

69

pojistné cca 1 000 € ročně, které může být kombinováno s doplňkovým zdravotním pojištěním. Výše nominálního pojistného je konkurenční nástroj zdravotních pojišťoven, jeho výši stanoví samy v povoleném limitu. Zdravotní pojišťovny mohou nabízet různé zdravotní plány za různé nominální pojistné, ale nemohou nabídnout dvěma klientům jeden pojistný plán za různou cenu. Osobám s ročním příjmem nižším než 26 071 € je poskytována sleva na dani 432 €, které jsou vypláceny přímo pacientovi na jeho bankovní účet. Doplňkové pojištění je dobrovolné a vztahuje se na neakutní zdravotnické služby. (44) Za ošetření pacient zaplatí následující spoluúčast.

Tabulka 50: Přehled doplatků za zdravotní péči v Nizozemsku

Doplatek Stomatologická ošetření

většinu pacient hradí sám protetika 25 % ceny

Léky

individuální pro různé typy léků

Hospitalizace

povinná spoluúčast do 150 € za rok

Zdroj: (42)

Chronicky nemocným pacientům je spoluúčast kompenzována.

Tabulka 51: Demografické a socioekonomické ukazatele v Nizozemsku

Ukazatel

Hodnota

Počet obyvatel

16 445 593

HDP na obyvatele

48 238

Celkové výdaje na zdravotnictví v % HDP (rok 2008) Celkové výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele (rok 2008) Průměrná délka života muži/ženy

9,1 3 749 78,53/82,82


4,56 8,04/8,29


70

ZÁVĚR S poskytováním zdravotní péče souvisí i celá řada etických problémů. Jedním z nich je oblast racionalizace – omezování péče v případě, kdy ji poskytovatel považuje za málo přínosnou nebo se musí rozhodovat při omezených zdrojích, komu bude poskytnuta a komu ne. Ve válečné medicíně se pomoc poskytuje těm, kteří mají největší naději na úspěch nikoliv těm, kteří ji potřebují nejvíce tzv. triáž a toto je její obdoba. V některých případech byla potřeba tyto postupy racionalizace formalizovat – stanovila se např. kritéria na základě věku (např. pacientům nad 65 let nebude poskytována dialyzační léčba). V naprosté většině se tato racionalizace odehrává skrytě – je přesunuta na poskytovatele zdravotní péče, kteří musí např. při nedostatku finančních prostředků rozhodovat, které problém budou řešit a které odsunou na pozdější dobu s vědomím, že prostředky které použijí dnes, budou zítra chybět a možná pro více potřebné pacienty. Další oblastí je solidarita – etický princip solidarity je založený na „pomoci bližnímu“ nikoliv na tržních mechanismech. Aspekt solidarity je také pomoc bližnímu, která není přijímána, nebo je dokonce zneužívána, např. poskytování léků, které pacient neužívá. Tím se spotřebovávají prostředky, které by smysl solidarity mohly naplnit mnohem lépe, proto mají význam regulační poplatky ať už za položku na receptu nebo za celý recept. Požadavky na poskytování zdravotní péče jsou neomezené a zdroje financování naopak omezené. Pacient očekává uzdravení bez ohledu na cenu poskytnuté zdravotní péče, jeho pochopitelnou snahou je získat ze systému více než do něj vložil. Zdravotnická zařízení očekávají neomezené finanční zdroje na léčení pacienta a navíc ještě přiměřenou odměnu za poskytnutou službu. Zdravotní pojišťovny očekávají dostatek finančních zdrojů od pacientů na úhradu poskytnuté zdravotní péče zdravotnickými zařízeními. Z uvedených očekávání je patrná snaha o sladění relativně špatně slučitelných cílů. Zdraví není chápáno jako individuální hodnota, ale jako veřejný statek25. Systémově musí být jasně definována standardní péče, která bude plně hrazená z veřejného zdravotního pojištění a nadstandardní péče, kterou bude pacient hradit a bude mít možnost se na ni komerčně pojistit. Pokud si pacient bude moct legálním způsobem zajistit

25

Paul Samuelson definuje veřejný statek jako statek, z jehož spotřeby nelze rozumně nikoho vyloučit (princip nevylučitelnosti), jehož spotřeba jedním člověkem neomezuje spotřebu ostatních (princip nekonkurence). Z toho lze většinou odvodit ještě třetí charakteristiku – takový statek nelze nikomu dávkovat podle toho, jak za něj platí.

71

požadované nadstandardní služby (např. použití kvalitnějšího zdravotního materiálu, konkrétního operatéra k potřebnému zákroku a v neposlední řadě také termín zákroku), pravděpodobně dojde i ke snížení korupce ve zdravotnictví na úrovni pacient – zdravotnické zařízení a pacient – lékař. Regulační poplatky mají regulační funkci, tj. regulují počet pacientů, kteří spotřebovávají poskytovanou zdravotní péči. Z předcházejících údajů, ať už od zdravotnických zařízení nebo od zdravotních pojišťoven, je patrné, že tato funkce je naplněna. Došlo k omezení počtu ambulantně ošetřených pacientů i přes to, že podstatnou část období, od kdy jsou zavedeny regulační poplatky, tyto hradily krajské úřady, čímž byla regulační funkce značně narušena. Přesto se domnívám, že pacienti zvažovali návštěvu ambulantního specialisty, v případech kdy potřeba zdravotní péče nebyla akutní, protože poskytnutí finančního daru bylo spojeno s jistými administrativními opatřeními. Vzhledem k tomu, že nejsou dostupné komplexní údaje o tom, kolik % pacientů využilo možnost přijmout finanční dar kraje na úhradu regulačních poplatků, pokud jsou tyto hodnoty uvedeny, pohybují se kolem 65 % pacientů, kteří přijali výše uvedený dar, nelze jednoznačně říct, do jaké míry byla regulační funkce poplatků oslabena. V srpnu 2008 došlo k rozšíření skupiny pacientů, kteří jsou osvobozeni od platby regulačních poplatků - o novorozence (od data narození do dne propuštění z nemocnice), myslím si, že tento krok byl krkem správným směrem – bylo nemorální, že hned po narození vznikl novorozenci dluh. V dubnu 2009 došlo k dalšímu rozšíření skupiny pacientů osvobozených od plateb regulačních poplatků a to o děti do 18 let, které nebudou hradit poplatek 30 Kč, o děti v pěstounské péči a obyvatele ústavů a domovů důchodců, kterým po zaplacení pobytu a stravy zbude méně než 800 Kč. Podle mého názoru je podmínka nižšího zůstatku než 800 Kč u seniorů naprosto zmatečná. Vhledem k tomu, že všem seniorům je poskytována stejná zdravotní péče, tak by za ní měl být vyměřen stejný poplatek, bez ohledu na výši příjmů, dále není jasné jakým způsobem a kdo bude určovat zůstatek 800 Kč, což je pro obě strany – případného seniora i toho kdo by zjišťoval zůstatek – nedůstojné. U hospitalizační péče není situace tak přehledná, sice se nesnížil počet hospitalizovaných pacientů, ale došlo k snížení průměrné délky hospitalizace. Pacienti se pravděpodobně necítí být kompetentní k racionálnímu zhodnocení potřeby hospitalizace a důvěřují rozhodnutí svého ošetřujícího lékaře, který je doporučuje k hospitalizaci. Hospitalizaci zásadně neodmítají, ale snaží se o zkrácení svého pobytu v nemocnici. Druhým úhlem

72

pohledu je pokrok v medicíně, kdy zákroky jsou stále méně invazivní, medicína směřuje stále více ke konzervativním způsobům léčby. Ve zdravotnictví evropských zemí je zcela běžná spoluúčast pacienta ať už formou povinné spoluúčasti pacienta do určité výše nebo formou pevně daného poplatku za den hospitalizace, ošetření u lékaře nebo formou částečné úhrady, která je stanovená v %. Lidé nemají žádnou motivaci k péči o své zdraví ani k řešení banálních problémů vlastními silami a přitom v tom mají rozhodující úlohu. Pocit, že vše je snadno dostupné a zdarma je demotivující. Za plastickou chirurgii, za stomatologii jsou schopni pacienti vynaložit nemalé prostředky, ale za preventivní péči nikoliv. Bylo by vhodné zvýhodnit jednotlivce, kteří svým životním stylem pozitivně ovlivňují svůj zdravotní stav např. nekuřáky. Je nesmírně náročné posoudit současný stav zdravotnictví, má-li být hodnocení objektivní. Vzhledem k tomu, že se poskytování zdravotní péče dotýká víceméně celé populace, tak se zde také objevuje široké spektrum názorů na základě subjektivních zkušeností. Nicméně podle mého názoru finanční spoluúčast pacientů na poskytnuté zdravotní péči je naprosto legitimní, protože zdravotnictví není a nemůže být zadarmo.

73

SEZNAM LITERATURY 1. OMÁČKOVÁ, Romana. Etické, ekonomické a právní aspekty spoluúčasti pacientů na zdravotní péči. Cheb : Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2009. 2. European health for all database (HFA-DB), WHO/Europe. World Health Organization. [Online] WHO. [Citace: 20. únor 2008.] Dostupné z: . 3. Systém zdravotnictví a zdravotní pojištění. Portál veřejné správy České republiky. [Online] [Citace: 11. Listopad 2008.] Dostupné z: . 4. Autorský kolektiv. Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR. Praha : Kulatý stůl k budoucnosti zdravotnictví v ČR, květen 2008. ISBN-13 978-80-85047-35-6. 5. Zdravotnictví České republiky 2009 ve statistických údajích. Praha : ÚZIS ČR, srpen 2010. ISBN 978-80-7280-882-3. 6. Projekce obyvatelstva ČR do roku 2050. Český statistický úřad. [Online] [Citace: 17. Prosinec 2008.] Dostupné z: . 7. Zdravotnická ročenka - kraje ČR, 2005-2009. místo neznámé : ÚZIS. 8. Zdravotní pojištění. Výplata mezd, sociálních podpor a důchodů. [Online] [Citace: 17. Prosinec 2008.] Dostupné z: . 9. Pojišťovna VZP, a.s. [Online] [Citace: 15. Leden 2009.] Dostupné z: . 10. Všeobecné zpravodajství | ČTK. Česká tisková kancelář. [Online] ČTK. [Citace: 9. únor 2011.] http://www.ctk.cz/sluzby/slovni_zpravodajstvi/vseobecne/index_view.php?id=486955. 11. PAVLÍKOVÁ, Olga. Senát: Poplatky ano, ale s omezením. Zdravotnické noviny. 2009, Sv. 5, stránky 1-2. 12. European Commission eurostat. Eurostat Home. [Online] Eurostat. [Citace: 13. 02 2011.] Dosupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/1-18022010-AP/EN/1-18022010AP-EN.PDF. 13. Způsob poskytování darů na úhradu regulačních poplatků uhrazených občany. Středočeský kraj. [Online] Krajský úřad Středočeského kraje, 20. únor 2011. http://www.krstredocesky.cz/portal/odbory/zdravotnictvi/regulacni-poplatky/. 14. Přehled aktualit. Jihočeský kraj. [Online] Krajský úřad Jihočekého kraje. [Citace: 20. únor 2011.] http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D=1&par%5Blang%5D=&par%5Bakt%5D=2642. 15. Krajský úřad Plzeňského kraje: Základní informace o kraji. Plzeňský kraj. [Online] Krajský úřad Plzeňského kraje. [Citace: 22. únor 2011.] http://www.kr-plzensky.cz/article.asp?sec=245.

74

16. Zastupitelstvo ÚK 1.9.2010: Zastupitelstvo: Ústecký kraj. Ústecký kraj. [Online] Krajský úřad Ústeckého kraje. [Citace: 15. únor 2011.] http://www.krustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1654910&p1=94806. 17. Charakteristika kraje | ČSÚ Liberecký kraj. Český statistický úřad Leberecký kraj. [Online] ČSÚ. [Citace: 17. únor 2011.] http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje. 18. Liberecký kraj - Tiskové zprávy. Liberecký kraj. [Online] Krajský úřad libereckého kraje. [Citace: 20. únor 2011.] http://kancelar-hejtmana.kraj-lbc.cz/page810. 19. V krajských nemocnicích pacenti od února na poplatcích ušetří. Královéhradecký kraj. [Online] Krajský úřad Královéhradeckého kraje. [Citace: 20. únor 2011.] http://www.krkralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-organy/tiskove-centrum/aktuality/v-krajskych-nemocnicichpacienti-od-unora-na-poplatcich-usetri-25691/. 20. Pardubický kraj - Oznámení. Pardubický kraj. [Online] Krajský úřad Pardubického kraje. [Citace: 18. únor 2011.] http://www.pardubickykraj.cz/desk.asp?thema=3177&category=822. 21. Charakteristika kraje | ČSÚ Vysočina. Český statistcký úřad VYSOČINA. [Online] ČSÚ. [Citace: 20. únor 2011.] http://www.jihlava.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje. 22. Zdravotnický portál kraje vysočina | Kraj Vysočina. Oficiální internetové stránky kraje Vysočina . [Online] Krajský úřad Kraje Vysočina. [Citace: 25. únor 2011.] http://www.krvysocina.cz/vismo5/fulltext.asp?hledani=1&search=1&id_org=450008&vybery=10001031&p1=32 066&tzv=1&query=poskytov%C3%A1n%C3%AD+dar%C5%AF+za+uhrazen%C3%A9&objekt=&strVl astnik=&datum_od=&datum_do=&submit=Vyhledat. 23. Charakteristika kraje ve Statistické ročence Jihomoravského kraje 2010. ČSÚ Jihomoravský kraj. [Online] ČSÚ. [Citace: 26. únor 2011.] http://www.brno.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/F50030FCE2/$File/64101110ccz.pdf. 24. Portál Jihomoravského kraje - 22. 7. 2010 Rada projednala bilanci darů kraje pacientům. Portál Jihomoravského kraje. [Online] Krajký úřas kraje Vysočina. [Citace: 27. únor 2011.] http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=142931&TypeID=2. 25. Zlínský kraj ctí rétoriku Evropské Komise a přestane poskytovat dary na úhradu regulačních poplatků. Zlínský kraj Informační portál. [Online] Krajský úřad Zlínského kraje. [Citace: 25. únor 2011.] http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=142114&doctype=I02&&cpi=1. 26. Charakteristika kraje | ČSÚ Olomoucký kraj. Český statistický úřad Olomoucký kraj. [Online] ČSÚ. [Citace: 25. únor 2011.] http://www.olomouc.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje. 27. Olomoucký kraj - Zdravotnictví. Olomoucký kraj. [Online] Krajský úřad Olomouckého kraje. [Citace: 27. únor 2011.] http://www.krolomoucky.cz/OlomouckyKraj/Zdravotnictví/zdravotnictví_CZ.htm?lang=CZ.

75

28. Charakteristika Moravskoslezského kraje | ČSÚ Moravskoslezský kraj. ČSÚ Moravskoslezský kraj. [Online] ČSÚ. [Citace: 25. únor 2011.] http://www.ostrava.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/charakteristika_moravskoslezskeho_kraje. 29. Tiskové zprávy | Moravskoslezský kraj. Tiskové zprávy. [Online] Krajský úřad Moravskoslezského kraje. [Citace: 25. únor 2011.] http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/tisk_info.html. 30. Všeobecné zpravodajství | ČTK. Česká tisková kancelář. [Online] ČTK. [Citace: 27. únor 2011.] http://www.ctk.cz/sluzby/slovni_zpravodajstvi/vseobecne/index_view.php?id=485420. 31. Ročenka. Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. místo neznámé : VZP ČR, 2008, 2009. 32. Výroční zpráva. Výroční zpráva Zdravotní pojišťovny MV ČR. místo neznámé : Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, 2008, 2009. 33. Výroční zpráva. Výroční zpráva Hutnické zdravotní pojišťovny. místo neznámé : Hutnická zdravotní pojišťovna, 2008. 34. Výroční zpráva. Výroční zpráva České národní zdravotní pojišťovny. místo neznámé : Česká národní zdravotní pojišťovna, 2008. 35. Výroční zpráva. Výroční zpráva Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. místo neznámé : Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, 2009. 36. Výroční zpráva. Výroční zpráva Oborové zdravotní pojišťovny. místo neznámé : Oborová zdravotní pojišťovna, 2008, 2009. 37. Výroční zpráva. Výroční zpráva Vojenské zdravotní pojišťovny ČR. místo neznámé : Vojenská zdravotní pojišťovna, 2008, 2009. 38. Pleva, Michal. Efektivnost veřejného zdravotnictví v ČR a vliv zavedení poplatků (výsledky průzkumu). Vytvořit dotazník | Vyplňto.cz kompletní realizace online průzkumů. [Online] 2010. [Citace: 11. únor 2011.] http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/efektivnost-verejnehozdravotnictvi-v-cr-a-vliv-zavedeni-pop/. 39. Čihák, Jakub. Zdravotní poplatky (výsledky průzkumu). Vytvořit dotazník | Vyplňto.cz kompletní realizace online průzkumů. [Online] 2009. [Citace: 11. únor 2011.] http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/zdravotni-poplatky/. 40. Factum Invenio - fakta na dosah. Tiskové zprávy. [Online] Factum Invenio. [Citace: 12. únor 2011.] http://www.factum.cz/275_dopady-reformy-verejnych-financi. 41. Lidé často nevědí, kam regulační poplatky míří - ZDN. Zdravotnické noviny. [Online] ZDN, 20. srpen 2010. [Citace: 12. únor 2011.] http://www.zdn.cz/denni-zpravy/z-domova/lide-castonevedi-kam-regulacni-poplatky-miri-453681. 42. CMU, Autorský kolektiv. Průvodce. Zdravotní péče při pobytu ve státech EU, zemích EHP, ve Švýcarsku a smluvních státech. Praha : Centrum mezinárodních úhrad, 2008. 7.

76

43. PODNECKÝ, Daniel. Systémy zdravotního pojištění ve vybraných evropskch státech. BusinessInfo. [Online] 2. 3 2004. [Citace: 30. Listopad 2008.] Dostupné z: . 44. Autorský kolektiv. Zdravotnictví za hranicemi. Praha : Kulatý stůl k budoucnosti zdravotnictví v ČR, 2009. ISBN - 978-80-254-3776-6.

77

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ, TABULEK Obrázek 1: Rozdělení zdravotnické péče ......................................................................................... 10

Graf 1: Přehled hlavních aktérů a jejich vztahů v českém zdravotnictví ......................................... 12 Graf 2: Spotřeba ošetřovacích dnů na obyvatele a rok dle věku ...................................................... 16 Graf 3: Spotřeba léků v České republice v DDD ............................................................................. 19 Graf 4: Meziroční pokles ambulantních ošetření ............................................................................. 51 Graf 5: Objem poplatků podle druhu (VZP) .................................................................................... 53 Graf 6: Poměr poplatků podle druhu (ZPMVČR) ............................................................................ 54 Graf 7: Poměr poplatků podle druhu (ČPZP)................................................................................... 55 Graf 8: Poměr poplatků podle druhu (OZP)..................................................................................... 56 Graf 9: Poměr poplatků podle druhu (VoZP)................................................................................... 57 Graf 10: Poměry regulačních poplatků podle druhu ........................................................................ 59

Tabulka 1: Přehled zdravotních pojišťoven ....................................................................................... 8 Tabulka 2: Demografické a socioekonomické ukazatele v ČR .......................................................... 9 Tabulka 3: Počty zdravotnických zařízení podle zřizovatele ........................................................... 13 Tabulka 4: Budoucí vývoj složení obyvatelstva............................................................................... 15 Tabulka 5: Vývoj využití lůžkového fondu nemocnic ..................................................................... 17 Tabulka 6: Vybrané statistické údaje 1. – Hlavní město Praha ........................................................ 29 Tabulka 7: Vybrané statistické údaje 2. – Hlavní město Praha ........................................................ 30 Tabulka 8: Vybrané statistické údaje 1. – Středočeský kraj............................................................. 31 Tabulka 9: Vybrané statistické údaje 2. – Středočeský kraj............................................................. 32 Tabulka 10: Vybrané statistické údaje 1. – Jihočeský kraj .............................................................. 33 Tabulka 11: Vybrané statistické údaje 2. – Jihočeský kraj .............................................................. 33 Tabulka 12: Vybrané statistické údaje 1. – Plzeňský kraj ................................................................ 34 Tabulka 13: Vybrané statistické údaje 2. – Plzeňský kraj ................................................................ 35 Tabulka 14: Vybrané statistické údaje 1. – Karlovarský kraj .......................................................... 36 Tabulka 15: Vybrané statistické údaje 2. – Karlovarský kraj .......................................................... 36 Tabulka 16: Vybrané statistické údaje 1. – Ústecký kraj ................................................................. 37 Tabulka 17: Vybrané statistické údaje 2. – Ústecký kraj ................................................................. 38 Tabulka 18: Vybrané statistické údaje 1. – Liberecký kraj .............................................................. 39 Tabulka 19: Vybrané statistické údaje 2. – Liberecký kraj .............................................................. 39 Tabulka 20: Vybrané statistické údaje 1. – Královéhradecký kraj ................................................... 40 Tabulka 21: Vybrané statistické údaje 2. – Královéhradecký kraj ................................................... 41 Tabulka 22: Vybrané statistické údaje 1. – Pardubický kraj ............................................................ 42 Tabulka 23: Vybrané statistické údaje 2. – Pardubický kraj ............................................................ 42 Tabulka 24: Vybrané statistické údaje 1. – kraj Vysočina ............................................................... 43 Tabulka 25: Vybrané statistické údaje 2. – kraj Vysočina ............................................................... 43 Tabulka 26: Vybrané statistické údaje 1. – Jihomoravský kraj ........................................................ 44 Tabulka 27: Vybrané statistické údaje 2. – Jihomoravský kraj ........................................................ 45 78

Tabulka 28: Vybrané statistické údaje 1. – Zlínský kraj .................................................................. 46 Tabulka 29: Vybrané statistické údaje 2. – Zlínský kraj .................................................................. 46 Tabulka 30: Vybrané statistické údaje 1. – Olomoucký kraj ........................................................... 47 Tabulka 31: Vybrané statistické údaje 2. – Olomoucký kraj ........................................................... 47 Tabulka 32: Vybrané statistické údaje 1. – Moravskoslezský kraj .................................................. 48 Tabulka 33: Vybrané statistické údaje 2. – Moravskoslezský kraj .................................................. 49 Tabulka 34: Vybrané statistické údaje 1. – Česká republika............................................................ 49 Tabulka 35: Vybrané statistické údaje 2. – Česká republika............................................................ 50 Tabulka 36: Objem vybraných regulačních poplatků (v tis. Kč) - VZP .......................................... 53 Tabulka 37: Objem vybraných regulačních poplatků (v tis. Kč) – ZPMVČR ................................. 54 Tabulka 38: Objem vybraných regulačních poplatků (v tis. Kč) - ČPZP ........................................ 55 Tabulka 39: Objem vybraných regulačních poplatků (v tis. Kč) - OZP .......................................... 56 Tabulka 40: Objem vybraných regulačních poplatků (v tis. Kč) - VoZP ........................................ 57 Tabulka 41: Přehled nemocničních fondů v SRN ............................................................................ 62 Tabulka 42: Přehled doplatků za zdravotní péči v SRN .................................................................. 63 Tabulka 43: Demografické a socioekonomické ukazatele v SRN ................................................... 64 Tabulka 44: Přehled doplatků za zdravotní péči ve Španělsku ........................................................ 65 Tabulka 45: Demografické a socioekonomické ukazatele ve Španělsku ......................................... 65 Tabulka 46: Přehled doplatků za zdravotní péči ve Francii ............................................................. 67 Tabulka 47: Demografické a socioekonomické ukazatele ve Francii .............................................. 67 Tabulka 48: Přehled doplatků za zdravotní péči ve Švédsku ........................................................... 68 Tabulka 49: Demografické a socioekonomické ukazatele ve Švédsku ............................................ 69 Tabulka 50: Přehled doplatků za zdravotní péči v Nizozemsku ...................................................... 70 Tabulka 51: Demografické a socioekonomické ukazatele v Nizozemsku ....................................... 70

79

Dopady zavedení regulačních poplatků na čerpání zdravotní péče

Recommend Documents