Dopady zadlužování na současnou populaci. Jiří Vymazal

Dopady zadlužování na současnou populaci

Jiří Vymazal

Bakalářská práce 2013

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno

2


3


4


5

ABSTRAKT Ve své bakalářské práci jsem se zabýval dopady zadlužování na současnou populaci. V první části práce poukazuji na vznik a vývoj příčin zadlužování lidí, obcí, měst a států. Ve druhé části se zaměřuji na rozdělení dopadů na současnou populaci v oblastech: ekonomické, společensko-sociální a právní. Třetí část práce se zabývá postupy vypořádání se se zadlužením, pomocí dluhového poradenství a postupu při oddlužení – insolvenční návrh. Poslední část práce tvoří výzkum, který je zaměřen na zjištění zkušeností, znalostí, názorů a postojů účastníků výzkumu s využíváním nejrůznějších půjček.

Klíčová slova: důsledky zadlužení, insolvenční návrh, finanční gramotnost, půjčka, dlužník, exekuce, zadluženost, sociální pedagogika

ABSTRACT In their bachelor's thesis I dealt with the impact of indebtedness on the current population. In the first part of the work was on the birth and development of the causes of indebtedness of the people, communities, cities and States. In the second part of the focus on the distribution of impacts on the current population in the areas: socio-economic, social and legal. The third part of the work deals with the procedures for the settlement of the debt, debt advice and debt relief – insolvency procedure proposal. The last part of the work consists of research, which is focused on the findings of the experience, knowledge, opinions and attitudes of participants in research with the use of a wide variety of loans.

Keywords: the consequences of debt, insolvency, financial literacy, the loan, the debtor, the execution, debt, social pedagogy


6

Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat panu Mgr. Jaromíru Pospíchalovi za odborné vedení a cenné připomínky při zpracování bakalářské práce. Poděkování patří také mojí rodině za velkou podporu.


7

Prohlašuji, že odevzdaná verze bakalářské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné. V Brně dne: .....................

............................................. Jiří Vymazal


8

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 10 TEORETICKÁ ČÁST.............................................................................................................11 1

2

3

PROBLEMATIKA ZADLUŽOVÁNÍ .................................................................... 12 1.1

VZNIK A VÝVOJ PŘÍČIN ZADLUŽENÍ ...................................................................... 13

1.2

VÝVOJ ZADLUŽOVÁNÍ OBČANŮ ČR ...................................................................... 22

1.3

SOUČASNÁ ÚROVEŇ ZADLUŽENÍ LIDÍ, OBCÍ, MĚST A STÁTŮ .................................. 25

1.4

DÍLČÍ ZÁVĚR ........................................................................................................ 30

ROZDĚLENÍ DOPADŮ NA SOUČASNOU POPULACI ................................... 32 2.1

OBLAST EKONOMICKÁ.......................................................................................... 32

2.2

OBLAST SPOLEČENSKO-SOCIÁLNÍ ......................................................................... 33

2.3

OBLAST PRÁVNÍ ................................................................................................... 34

2.4

DÍLČÍ ZÁVĚR ........................................................................................................ 36

PROBLEMATIKA ZADLUŽOVÁNÍ .................................................................... 38 3.1

DLUHOVÉ PORADENSTVÍ ...................................................................................... 38

3.2

POSTUP ODDLUŽENÍ – INSOLVENČNÍ NÁVRH (OSOBNÍ BANKROT) ......................... 40

3.3

DÍLČÍ ZÁVĚR ........................................................................................................ 42

PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 44 4

EMPIRICKÝ VÝZKUM ......................................................................................... 46 4.1

PROSTŘEDÍ VÝZKUMU .......................................................................................... 46

4.2

CÍL A POUŽITÁ METODA VÝZKUMU....................................................................... 50

4.2.1 Výzkumné hypotézy............................................................................................. 51 4.2.2 Metoda výzkumu .................................................................................................. 51 4.2.3 Realizace a průběh výzkumu ............................................................................... 54 4.3

ZÍSKANÁ DATA ..................................................................................................... 54

4.4

ANALÝZA ZÍSKANÝCH DAT................................................................................... 88

4.5 VYHODNOCENÍ VÝZKUMNÝCH HYPOTÉZ .................................................................. 88 4.5.1 Výzkumná hypotéza č. 1 ...................................................................................... 89 4.5.2 Výzkumná hypotéza č. 2 ...................................................................................... 89


9

4.5.3 Výzkumná hypotéza č. 3 ...................................................................................... 91 4.5.4 Výzkumná hypotéza č. 4 ...................................................................................... 92 4.6 ZHODNOCENÍ VÝZKUMU ........................................................................................... 94 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 97 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 99 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................... 103 SEZNAM OBRÁZKŮ ..................................................................................................... 105 SEZNAM TABULEK ...................................................................................................... 106 SEZNAM PŘÍLOH .........................................................................................................108


10

ÚVOD Zadluženost je z hlediska ekonomického terminologický výraz označující situace, kdy určitý subjekt (buď právnická osoba (např. společnost, firma, podnik, organizace, instituce, sdružení, kraj, obec, město apod.), nebo fyzická osoba) využívá pro financování svých aktiv cizího kapitálu. Dovoluji si konstatovat, že v dávných dobách se ve společnosti jev v podobě zadlužování téměř vůbec nevyskytoval. K převratné změně však došlo s rozvojem prostředků, které sloužily ke směně. Historie zadluženosti sahá až do období starověké Mezopotámie (3500 – 800 př. n. l.). V téže době a dále přes středověk a období novověku však měla zadluženost zcela jinou podobu, než je tomu dnes. V současné době je problematika zadluženosti velice aktuálním tématem, které vzhledem k závažnosti a důsledkům nabývá na významu. Zatímco v minulosti bylo zadlužování obecně chápáno jako něco negativního a společensky nepřijatelného, v současnosti se jedná o společenský fenomén, vůči kterému je společnost velmi tolerantní, a který je všemi možnými způsoby (marketingovými strategiemi bankovních i nebankovních institucí zvláště prostřednictvím médií) podporován. Dříve lidé nebyli zvyklí žít na dluh. Když neměli prostředky na to, aby si něco, co chtěli nebo potřebovali, koupili, tak si to jednoduše neobstarali. V případech, kdy bylo potřeba využít cizích prostředků, patřilo plnění závazků k základním zásadám lidské slušnosti. Naproti tomu v dnešní moderní společnosti je život na dluh neustále rostoucím trendem všech subjektů (právnických a fyzických osob) v rámci České republiky, a tím samozřejmě našeho státu jako celku. Obecně lze také konstatovat, že dříve zásadní slušnost lidí k plnění svých pohledávek vůči věřitelům se značně vytratila. Lidé se tak velmi často splácení svých finančních závazků vyhýbají, neboť se jedná o velmi citlivou oblast. Všeobecně platí, že půjčování peněz je daleko jednodušší, než jejich splácení. Přestože lidé odjakživa měli, mají a budou mít určité peněžní závazky, je však potřeba věnovat této problematice dostatečnou pozornost, a to zvláště v souvislosti s důsledky, které zadlužování působí. V současné době, kdy již existuje množství právních opatření, nelze zadlužování podněcovat, protože se nejedná pouze o opatření, jejichž snahou je účinné vymáhání pohledávek, ale také pomoc samotným dlužníkům v jejich mnohdy bezvýchodné finanční situaci. Cílem bakalářské práce je charakterizovat a specifikovat dopady zadlužování na současnou populaci od prvních příznaků přes jejich průběh, následky a formu možné pomoci, jaký je vývoj zadlužování v novodobé historii ČR a předpoklad zadlužování se v budoucnu a dále popsat nejdůležitější aspekty dopadů zadlužování populace v ČR.


I. TEORETICKÁ ČÁST

11


1

12

PROBLEMATIKA ZADLUŽOVÁNÍ

V souladu s tématem bakalářské práce na téma „Dopady zadlužování na současnou populaci“ je pozornost zaměřena na problematiku zadlužování fyzických osob (lépe řečeno domácností). Samotný pojem „domácnost“ lze ze sociologického hlediska a na základě dalších přístupů definovat různými způsoby. J. Bičovský a M. Holub uvádí, že domácnost je tvořena fyzickými osobami, jež společně trvale žijí a hradí náklady na vlastní potřeby, přičemž každá tato fyzická osoba může být vzhledem k podmínce trvalého soužití příslušníkem jen jedné domácnosti 1. Tato definice domácnosti vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 2, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl platnosti 1. ledna 2014. Ve velkém slovníku naučném je termín „domácnost“ vymezen jako základní sociální jednotka, přirozená skupina společně hospodařících a bydlících osob 3. Problematika zadlužování je z obecného hlediska velmi aktuálním a diskutovaným tématem, a to zvláště v podmínkách České republiky. Jedná se o jakýsi fenomén a trend dnešní moderní doby / společnosti. Dříve byl „život na dluh“ obecně vnímán jako velice negativní jev, který společnost příliš neakceptovala. V současnosti je společnost k problematice zadlužování mnohem tolerantnější. Zadluženost se stala běžným životním stylem majoritní skupiny české populace. Z obecného hlediska lze rozlišit tzv. zdravé a nezdravé zadlužování. Zdravým zadlužováním se rozumí nutnost přežití, kdy zadluženost vzniká v důsledku výdajů rozpočtu v domácnosti, které nejsou očekávané. Jedná se o způsob v podobě tvorby finančních závazků např. ve formě předem promyšlených půjček, úvěrů nebo hypoték, kterými je řešena nějaká životní krizová situace v rodině. V takových případech dochází k zadlužování domácností, jejichž členů předem zvážili veškerá možná rizika, zhodnotili současnou i budoucí finanční situaci a uvážlivě vybrali možnost využít konkrétního bankovního či nebankovního produktu. Je potřeba mít však na paměti, že zdravé zadlužování představuje rovněž určité riziko vzniku neočekávané situace (např. ztráty zaměstnání, vznik závažného onemocnění), kdy finanční prostředky domácnosti již nebudou na splácení dluhu stačit. Naproti tomu nezdravým zadlu-

1

BIČOVSKÝ, Jaroslav, HOLUB, Milan, Občanský zákoník: Poznámkové vydání s judikaturou, 1998, s. 713.

2

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, BusinessCenter.cz [online], 2012.

3

Velký slovník naučný, 1999, s. 1 679.


13

žováním se rozumí situace, kdy si členové domácností půjčují peníze pro zvýšení svého životního standardu. Příčiny takového zadlužování jsou spíše emocionálního charakteru – výjimečnost v sousedství, nadstandardní vybavení domácnosti, uspokojování zbytečných potřeb (např. drahé dárky k Vánocům, drahá dovolená v zahraničí, luxusní automobil apod.). Jedná se o zcela nepromyšlené půjčování peněžních prostředků (často s velmi vysokými úroky, aniž by si přečetli a porozuměli smlouvě, kterou následně podepisují) bez uvědomění si jejich racionálního účelu a všech možných důsledků. Domácnosti se tak v těchto případech většinou dostávají do tzv. dluhové pasti, kdy nejsou schopny hradit své finanční závazky věřitelům a z důvodu soudních či mimosoudních vymáhání se ocitají v psychické a časové tísni. Nezdravé zadlužování domácností představuje pro ně samotné a jejich budoucnost závažné riziko 4.

1.1 Vznik a vývoj příčin zadlužení Míra zadlužování populace v České republice závisí na celé řadě vnitřních a vnějších faktorů, které více či méně přispívají k zadlužování českých domácností. Tyto faktory lze spatřovat téměř na všech úrovních – v oblasti osobnostní, ekonomické, společensko-sociální, právní a dalších. V odborné literatuře lze nalézt zejména následující příčiny vedoucí k narůstajícímu zadlužování českých domácností: 

„snadnější dostupnost peněžních prostředků od bankovních a nebankovních společností (jejich vstřícnější postoj),

4



silná marketingová politika těchto společností,



stabilnější a relativně nízké úrokové míry,



růst životní úrovně,



změna životního stylu a preferencí (potřeba vlastního bydlení, rostoucí spotřeba),



názorové změny obyvatelstva na zadluženost“ 5 6.

SYROVÁTKOVÁ, Štěpánka, MACHALÍČEK, Josef, CHRISTOVÁ, Jana, Dluhová problematika: Informační

brožura, 2008, s. 65 – 66. 5

SYROVÁTKOVÁ, Štěpánka, MACHALÍČEK, Josef, CHRISTOVÁ, Jana, Dluhová problematika: Informační

brožura, 2008, s. 8. 6

SMRČKA, Luboš, Rodinné finance. Ekonomická krize a krach optimismu, 2010, s. 118.


14

Z dalších příčin, které přispívají k nárůstu zadlužování českých domácností, patří nejrůznější a velmi efektivní marketingové strategie, reklama, vliv médií apod. Tyto a další prostředky velmi často podněcují neracionální rozhodování a impulzivní jednání v konkrétní situaci. Mezi příčiny zadlužování domácností v České republice patří také enormní a rozsáhlá dostupnost veškerého zboží, výrobků, produktů a služeb, které jsou schopny uspokojit aktuální potřeby spotřebitele. Právě tato skutečnost je důvodem obtížného rozhodování, proto je výběr v mnoha případech zcela nemožný. Spotřebitelé jsou tak mnohdy pod nátlakem vlastní lidské touhy po ovládnutí či vlastnictví pobízeni ke koupi zboží, výrobků či produktů, které ve skutečnosti vůbec nepotřebují. Jednou z příčin zadlužování domácností je nedostatečná a v mnoha případech zcela chybějící výchova k hospodaření. Obecně lze konstatovat, že finanční gramotnost obyvatelstva je na velmi nízké úrovni. Důvodem tohoto je zvláště skutečnost, že po dlouhou dobu nebyla potřeba naučit se hospodařit. Systém z minulých dob, kdy všechno bylo všech a nic nepatřilo nikomu, nebyl dostatečným způsobem motivační k náležitému hospodaření. Tento systém je však v dnešní společnosti zcela neuplatnitelný. Naproti tomu jeho prvky však v různých podobách přetrvávají ještě dodnes. Jako příklad lze uvést systém státní správy – přirozené přerozdělování prostředků, jež nebyly vytvořeny těmi, kteří je přerozdělují, neprogramové rozpočtování či nedostatečná aplikace systému kontroly účinnosti vynakládání přidělených prostředků. Z dalších příčin zadlužování českých domácností je současný princip tzv. sociálního státu. Tato zásada však není typická pouze pro Českou republiku, ale také celou řadu dalších evropských zemí. Princip sociálního státu totiž zaručuje každému občanovi určitou základní výši jistot týkající se finančního zabezpečení. I v tomto případě lze hovořit o ekonomickém a společensko-sociálním problému. Česká populace totiž stárne, porodnost klesá a produktivní část obyvatelstva přestává být schopna takové finanční zabezpečení zajistit ze svých daní 7. Příčiny zadluženosti českých domácností lze rozdělit na mikroekonomické a makroekonomické. Z mikroekonomických příčin stále větší zadluženosti domácností v České republice lze zmínit tzv. virtualizaci peněžních toků. Jedná se zejména o rozvoj a uplatňování převážně bezhotovostních transakcí, rozvoj využívání internetových obchodů a platebních karet. Lidé tak jen v omezené míře přicházejí do styku s „fyzickými“ penězi. Hodnotu peněz si tak lidé neuvědomují vůbec, nebo jen zcela omezeně. K mikroekonomickým příčinám za-

7

KELLER, Jan, Úvod do sociologie, 2005, s. 204.


15

dlužování českých domácností patří také již zmiňované nabídky nejrůznějších bankovních a nebankovních institucí. K primárním makroekonomickým příčinám rostoucí zadluženosti domácností v České republice patří: 

růst průměrné hrubé měsíční mzdy:

Každoroční zvyšování průměrné hrubé měsíční mzdy je významnou příčinou zadluženosti českých domácností. Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v letech 2000 až 2013 je uveden v tabulce 1 a graficky znázorněn v grafu 1 níže. Z grafu 1 je patrný rostoucí trend průměrné hrubé měsíční mzdy jak v podnikatelské, tak v nepodnikatelské sféře, tudíž také rostoucí trend celkové průměrné hrubé měsíční mzdy. Celková průměrná hrubá měsíční mzda činí za sledované období v průměru přibližně 20 026 Kč. V podnikatelské sféře se jedná o průměrnou hrubou měsíční mzdu okolo 19 862 Kč a nepodnikatelské sféře se tato mzda pohybuje okolo 20 787 Kč. Celková průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla od roku 2000 do roku 2013 o 11 909 Kč (o 11 930 Kč v podnikatelské sféře a o 11 794 Kč v nepodnikatelské sféře). Skutečností však nadále zůstává, že nadprůměrných mezd dosahuje zhruba jen třetina Čechů. Ostatní občané dosahují průměrných nebo dokonce podprůměrných mezd. Obecně lze platí tyto zásady: Lidé s vyššími příjmy si snadněji dokáží představit schopnost splácet dluhy. Vysoké důchody v lidech navozují pocit jistoty a stability, čímž vzrůstá tendence zadlužování se. Naproti tomu lidé s nižšími příjmy a důchody již zvažují důsledky zadlužování a vlastní schopnosti hradit své finanční závazky.


Tabulka 1:

Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v letech 2000 – 2013 8

Průměrná hrubá měsíční mzda Rok

[%]

Celková průměrná hrubá měsíční mzda [%] Podnikatelská

Nepodnikatelská

sféra

sféra

2000

13 219

13 170

13 457

2001

14 378

14 304

14 733

2002

15 524

15 380

16 197

2003

16 430

16 149

17 692

2004

17 466

17 191

18 714

2005

18 344

18 019

19 877

2006

19 546

19 244

20 977

2007

20 957

20 661

22 387

2008

22 592

22 439

23 334

2009

23 344

23 104

24 411

2010

23864

23733

24453

2011

24455

24447

24494

2012

25112

25128

25037

2013

25128

25100

25251

Zdroj: vlastní zpracování dle Český statistický úřad [online] 2014 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/.

8

Český statistický úřad [online], 2014.

16


Graf 1:

17

Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v letech 2000 – 2013 9

Zdroj:zpracování dle Český statistický úřad [online] 2014 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/

9





18

nezaměstnanost:

Další makroekonomickou příčinou rostoucí zadluženosti českých domácností je nezaměstnanost. Vývoj obecné míry nezaměstnanosti v letech 2000 až 2013 je uveden v tabulce 2 a znázorněn v grafu 2 níže. Průměrná obecná míra nezaměstnanosti za sledované období se v České republice pohybuje okolo 7,1 %. Za přirozenou míru nezaměstnanosti jsou považovány hodnoty v rozmezí od 6 do 7 %. Nejvyšší obecná míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v roce 2000, kdy dosahovala hodnoty 8,8 %. Naopak nejnižší obecná míra nezaměstnanosti byla v roce 2008 (tj. 4,4 %). Situace na trhu práce je však v současné době velmi nejistá a v průběhu jednoho roku se může velmi dramaticky změnit. Tuto skutečnost by si měli uvědomit zvláště dlužníci, pro něž a jejich domácnosti mohou být důsledky zadluženosti zcela katastrofální.

Tabulka 2:

Vývoj obecné míry nezaměstnanosti v letech 2000 – 2013 10

Rok

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Obecná míra nezaměstnanosti 8,8

8,1

7,3

7,8

8,3

7,9

7,1

5,3

4,4

6,7

7,3

6,7

[%] Zdroj: vlastní zpracování dle Český statistický úřad [online] 2014 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/.

10


7

6,9


Graf 2:

19

Vývoj obecné míry nezaměstnanosti v letech 2000 – 2013 11

Zdroj: vlastní zpracování dle Český statistický úřad [online] 2014 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/.



růst hrubého domácího produktu:

Další příčinou růstu zadluženosti domácností v České republice je růst hrubého domácího produktu. Vývoj hrubého domácího produktu a hrubého domácího produktu na obyvatele v letech 2000 až 2012 je uveden v tabulce 3 a graficky znázorněn v grafu 3 níže. Problematika vývoje hrubého domácího produktu v České republice souvisí se zadlužeností českých domácností z toho důvodu, že v sobě zahrnuje rovněž spotřebu statků. Tato spotřeba již však nezohledňuje míru zadlužení.

11



Tabulka 3:

20

Vývoj hrubého domácího produktu a hrubého domácího produktu na obyvatele v letech 2000 – 2012 12

Rok Hrubý domácí produkt [mld. Kč]

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2 269,7 2 448,6 2 567,5 2 688,1 2 929,2 3 116,1 3 352,6 3 662,6 3 848,4

2009

3 759

2010

2011

2012

3 790,9 3 823,4 3 845,9

Hrubý domácí produkt na oby-

220 949 239 487 251 700 263 497 286 979 304 478 326 553 354 808 368 986 358 288 360 444 364 249 365 955

vatele [Kč] Zdroj: vlastní zpracování dle Vývoj hrubého domácího produktu. Finance.cz [online] 2013 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodataeu/hdp/statistiky/vyvoj-hdp/.

12

Vývoj hrubého domácího produktu, Finance.cz [online], 2013.


21

Graf 3: Vývoj hrubého domácího produktu v letech 2000 – 2012 (vlevo), vývoj hrubého domácího produktu na obyvatele v letech 2000 – 2012 13

Zdroj: vlastní zpracování dle Vývoj hrubého domácího produktu. Finance.cz [online] 2013 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodataeu/hdp/statistiky/vyvoj-hdp/.

13

Vývoj hrubého domácího produktu, Finance.cz [online], 2013.


22

1.2 Vývoj zadlužování občanů ČR Za primární zdroj informací o zadlužování českých domácností lze považovat internetové stránky Ministerstva financí České republiky 14, které každoročně vydává zprávu o vývoji finančního trhu v České republice. Vývoj celkového zadlužení českých domácností v letech 2007 až 2012 je zobrazen v grafu 4 níže. V roce 2012 dosáhlo celkové zadlužení domácností u bankovních a nebankovních institucí 1 241 mld. Kč, což představuje nárůst oproti roku 2011 o 3,4 %. Došlo však poklesu dynamiky růstu zadlužování. Rozdíl lze spatřovat i ve vývoji zadlužení v dílčích produktech úvěrového charakteru. Rychlost růstu objemu úvěrů v podobě hypoték se však nezměnil. Bylo však zaznamenáno snížení objemu úvěrů ze stavebního spoření, a to přibližně o 3,7 %. Rovněž došlo je snížení objemu spotřebitelských úvěrů – zhruba o 0,6 %.

Graf 4: Vývoj celkového zadlužení českých domácností v letech 2007 – 2012 15

Zdroj: Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2012. Ministerstvo financí České republiky [online] 2013 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromysektor/monitoring/vyvoj-financniho-trhu/2012/zprava-o-vyvoji-financniho-trhu-rok2012-12640.

14

Ministerstvo financí České republiky [online], 2013.

15

Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2012, Ministerstvo financí České republiky [online], 2013.


23

Detailnější přehled vývoje zadlužení českých domácností v letech 1993 až 2011 je uveden v tabulce 4 a graficky znázorněn v grafu 5 níže.

Tabulka 4:

Úvěry celkem

Úvěry na bydlení

Spotřebitelské úvěry

[mld. Kč]

[mld. Kč]

[mld. Kč]

1993

115

-

-

1994

136

-

-

1995

129

-

-

1996

105

-

-

1997

112

6,4

7,4

1998

108

10,7

19

1999

113

15,4

24,5

2000

124

23,7

23,3

2001

143

35,1

30

2002

181

112

44

2003

237

155,2

54,4

2004

314

208,9

68

2005

415

280,2

89

2006

536

371,3

109,2

2007

721

510,9

137,7

Rok

16

Vývoj zadlužení českých domácností v letech 1993 – 2011 16

Vývoj zadlužení domácností v České republice – dlužíme přes bilion, většinu na bydlení, Bankovnipoplat-

ky.com [online], 2012.

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 2008

873

613,6

169,1

2009

975

684,3

185,6

2010

1044

728,1

199,2

2011

1098

772,9

196,1

24

Zdroj: vlastní zpracování dle Vývoj zadlužení domácností v České republice – dlužíme přes bilion, většinu na bydlení. Bankovnipoplatky.com [online] 2012 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/vyvoj-zadluzeni-domacnosti-v-ceskerepublice--dluzime-pres-bilion-vetsinu-na-bydleni-17037.html.

Graf 5:

Vývoj zadlužení českých domácností v letech 1993 – 2011 17

Zdroj: vlastní zpracování dle Vývoj zadlužení domácností v České republice – dlužíme přes bilion, většinu na bydlení. Bankovnipoplatky.com [online] 2012 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/vyvoj-zadluzeni-domacnosti-v-ceske-republice--dluzime-presbilion-vetsinu-na-bydleni-17037.html.

17

Vývoj zadlužení domácností v České republice – dlužíme přes bilion, většinu na bydlení, Bankovnipoplat-

ky.com [online], 2012.


25

1.3 Současná úroveň zadlužení lidí, obcí, měst a států Současnou úroveň zadlužení českých domácností lze posoudit srovnáním zadluženosti v roce 2012 a 2013. V roce 2012 činilo celkové zadlužení českých domácností u bankovních a nebankovních institucí 1 241 mld. Kč. V roce 2013 došlo k nárůstu zadlužení domácností na částku 1 513 mld. Kč. Vývoj zadlužení českých domácností v roce 2013 je uveden v tabulce 5. Jeho grafické znázornění je zobrazeno v grafu 6 níže. K 31. 1. 2014 činila celková zadluženost českých domácností 1 280 994,8 mil. Kč (100 %), z čehož 263 234,3 mil. Kč (20,55 %) byla zadluženost domácností na spotřebu, 871 191 mil. Kč (68,01 %) činila zadluženost domácností na bydlení a 146 569,5 mil. Kč (11,44 %) tvořila ostatní zadluženost domácností 18.

Tabulka 5:

Vývoj zadlužení českých domácností v roce 2013 19

Měsíc v roce 2013

Celkové zadlužení domácností [mil. Kč]

Zadlužení

Zadlužení

Ostatní za-

domácností

domácností

dlužení do-

na spotřebu

na bydlení

mácnosti

[mil. Kč]

[mil. Kč]

[mil. Kč]

leden

1238537,4

264022,1

832339,8

142175,5

únor

1238410,6

263065,1

834020,3

141325,2

březen

1244038,1

266358,1

836656,7

141023,3

duben

1247836,7

266486,3

840722,9

140627,5

květen

1254606,5

267597,8

844782,1

142226,6

červen

1257407,6

265956,3

848011,7

143439,6

červenec

1262777,9

267140,6

852401

143236,3

srpen

1267747,1

267458,3

856743

143545,8

září

1270128,4

265933,9

860545,2

143649,3

18

Hlavní ukazatele, Česká národní banka [online], 2014.

19


UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno říjen

1276415,2

266471,5

865690,4

144253,3

listopad

1284850,4

266877,9

870484,5

147488

prosinec

1282258,3

264809,4

870046,3

147402,6

Zdroj: vlastní zpracování dle Hlavní ukazatele. Česká národní banka [online] 2014 [cit. 201401-30]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.hlavni_ukazatele?p_iframe=0&p_lang=CS.

26

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Graf 6:

27

Vývoj zadlužení českých domácností v roce 2013 20

Zdroj: vlastní zpracování dle Hlavní ukazatele. Česká národní banka [online] 2014 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.hlavni_ukazatele?p_iframe=0&p_lang=CS.

20



28

V předchozích podkapitolách této bakalářské práce byla věnována pozornost zvláště zadluženosti českých domácností. Zadluženost však jako takovou je nutno pojímat v mnohem širším měřítku, a to na úrovni obcí a měst. Celková zadluženost českých obcí, včetně zřízených příspěvkových organizací obcemi, činila na konci roku 2012 90 mld. Kč. Oproti roku 2011 tak došlo k nárůstu zadluženosti obcí v České republice o 9,2 %. Na této celkové zadluženosti obcí se z 50,6 % podílela 4 největší česká města – Praha, Plzeň, Brno a Ostrava. Výše dlužné částky těchto měst byla v roce 2012 45,5 mld. Kč. V porovnání s rokem 2011 se i v tomto případě jedná o nárůst zadluženosti těchto měst přibližně o 0,5 mld. Kč 21 22. Dle dostupných údajů statistického úřadu Evropské unie (Eurostat) vyplývá, že Česká republika patří ze států Evropské unie k zemím, jejíž úroveň zadlužení je poměrně nízká, avšak její státní dluh narůstá v porovnání s evropským průměrem stále rychleji 23. Zadlužení, v % hrubého domácího produktu na konci prvního čtvrtletí roku 2013 je uvedeno v tabulce 6 níže. Nadprůměrnou zadluženost vykazují státy jako je Řecko, Itálie a Portugalsko. Naproti tomu podprůměrná zadluženost je typická pro Maďarsko, Německo a Maltu. Česká republika je na desátém místě pod průměrnou zadlužeností států Evropské unie.

Tabulka 6:

Zadlužení v % hrubého domácího produktu na konci prvního

čtvrtletí 2013 24 Pořadové číslo

21

Země

Zadlužení v % hrubého domácího produktu na konci prvního čtvrtletí 2013

1

Řecko

160,5

2

Itálie

130,3

Zadlužení obcí loni stouplo na 90 mld. Kč. Krajů na 24,5 mld. Kč a nejzadluženější je olomoucký, Patria

Online, a.s. [online], 2013. 22

Zadluženost územních rozpočtů v roce 2012, Ministerstvo financí České republiky [online], 2013.

23

Český dluh je stále hluboko pod průměrem EU, roste však rychleji, iDnes.cz [online], 2013.

24

Český dluh je stále hluboko pod průměrem EU, roste však rychleji, iDnes.cz [online], 2013.


Portugalsko

127,2

4

Irsko

125,1

5

Belgie

104,5

6

Francie

91,9

7

Británie

88,2

8

Španělsko

88,2

9

Kypr

86,9

Průměr EU

85,9

1

Maďarsko

82,4

2

Německo

81,2

3

Malta

75,4

4

Rakousko

74,2

5

Nizozemsko

72

6

Polsko

57,3

7

Slovensko

54,9

8

Finsko

54,8

9

Slovinsko

54,5

10

Česká republika

47,8

11

Dánsko

44,7

12

Litva

40,8

13

Švédsko

39,4

14

Lotyšsko

39,1

15

Rumunsko

38,6

16

Lucembursko

22,4

17

Bulharsko

18

29


Estonsko

30

10

Zdroj: vlastní zpracování dle Český dluh je stále hluboko pod průměrem EU, roste však rychleji. iDnes.cz [online] 2013 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/ceske-zadluzeni-v-porovnani-eu-dzw/ekonomika.aspx?c=A130722_162530_ekonomika_neh.

1.4 Dílčí závěr Zadlužování fyzických osob (resp. domácností) je v České republice problematikou, kterou z důvodu jejího rozsahu, závažnosti a důsledků, nelze nikterak podceňovat. Zatímco v minulosti bylo zadlužování z hlediska společensko-sociálního i morálního zcela nepřípustné, v současné době je „život na dluh“ jakýmsi životním stylem moderní společnosti. Vznik a vývoj příčin zadlužování českých domácností byl z pohledu historie ovlivňován a v současné době stále je ovlivňován celou řadou faktorů, jež se odráží v různých oblastech. K hlavním příčinám zadluženosti a jejího nárůstu českých domácností patří lepší dostupnost finančních prostředků různých bankovních a nebankovních institucí, jejich účinné marketingové strategie, reklama, vliv médií, pevnější a relativně nízké úrokové sazby, zvyšující se životní úroveň české populace, změna životního stylu obyvatel, změna názorů, postojů a priorit českých občanů. Z dalších příčin zadluženosti českých domácností lze jmenovat kupříkladu dostupnost velkého množství zboží, výrobků, produktů a služeb, nedostatečná či zcela chybějící výchova české populace k hospodaření (finanční gramotnost), fungování České republiky na principu tzv. sociálního státu, virtualizaci peněžních toků, dále také růst průměrné hrubé měsíční mzdy, nezaměstnanost a růst hrubého domácího produktu. Vývoj zadluženosti občanů v České republice má od roku 1993 do současnosti stoupající tendenci. Z celkového objemu úvěrových produktů jsou v největší míře využívány úvěry na bydlení a dále pak spotřebitelské úvěry. Současná úroveň zadlužení českých domácností se pohybuje okolo 1 281 mld. Kč (tj. stav k 31. Lednu roku 2014). V současné době je však potřeba nahlížet na problematiku zadlužování v podmínkách České republiky z komplexního hlediska. Zadlužování se totiž netýká jen fyzických osob / domácností, ale také obcí, měst a v neposlední řadě také České republiky jako státu. Na základě výše uvedených statistických údajů o vývoji zadluženosti v České republice lze konstatovat, že stejně tak jako se každoročně zvyšuje zadlužení českých domácností, narůstá také zadlužení českých obcí, měst a celého našeho státu. Zadluženost České


31

republiky je pod evropským průměrem, avšak rychlost zadlužení našeho státu se stále zvyšuje.


2

32

ROZDĚLENÍ DOPADŮ NA SOUČASNOU POPULACI Zadlužování domácností je z obecného hlediska jevem s nejrůznějšími nepříznivými

důsledky, které mají různou úroveň, a které ovlivňují všechny oblasti nejen samotného dlužníka, ale také ostatních členů rodiny. K hlavním důsledkům zadluženosti českých domácností patří zejména dopady v oblasti ekonomické, společensko-sociální a právní. Všem těmto důsledkům zadlužování českých domácností na současnou populaci je pozornost věnována v rámci následujících podkapitol.

2.1 Oblast ekonomická Zadlužení domácnosti značně omezuje její úspory a spotřebu. Důvodem je skutečnost, že převážná většina měsíčních příjmů domácnosti je vynakládána na splácení nejrůznějších finančních závazků. Vysoká zadluženost může být důsledkem tzv. ekonomického zhroucení dlužníka nebo chudoby, kterou lze definovat jako „stav, kdy lidé nejsou schopni uspokojovat své základní životní potřeby v míře, kterou společnost v dané době uznává jako minimální či nezbytně nutnou. Je to stav, kdy lidé nejsou schopni získat vlastními silami prostředky k tomu, aby zajistili vlastní existenci. Chudoba je především důsledkem nerovného přístupu k příjmům a k bohatství. Je vymezována jako hmotná nouze (deprivace), i když je mnohdy spojena i s jinými deprivacemi (např. sociální, bytovou aj)“

25

. Chudobu jako takovou lze rozdělit dle

různých hledisek: 

objektivní a subjektivní chudoba:

Objektivní chudoba je určována státem, jenž poukazuje na význam uspokojování základních životních potřeb a určuje příslušnost konkrétní pomoci. Subjektivní chudobou se rozumí vlastní hodnocení stavu, jenž nemusí být totožné s chudobou objektivní a nemusí z něj plynout žádné následky. 

25

absolutní a relativní chudoba:

KREBS, Vojtěch, Sociální politika, 2007, s. 131.


33

Absolutní chudoba představuje stav, kdy v důsledku nedostatečné množství finančních prostředků není možno uspokojovat základní životní potřeby, a to v takové míře, že je člověk ohrožen na životě. Relativní chudobou se rozumí stav, kdy konkrétní člověk, rodina či jiná sociální skupina uspokojuje své základní životní potřeby na mnohem nižší úrovni, než je průměrná úroveň společnosti. 

primární a sekundární chudoba:

Primární chudoba je spojena s absolutním nedostatkem prostředků, které slouží k obživě. Sekundární chudoba vzniká náhodně (kupříkladu neopatrností) 26.

2.2 Oblast společensko-sociální Zadlužování domácnosti působí v největší míře nepříznivě zvláště na její jednotlivé členy. Dochází k narušení nejen rodinných vztahů, ale také vztahů s ostatními lidmi v nejbližším okolí. Zadlužování snižuje životní úroveň domácnosti, čímž může dojít k úplné ztrátě sociálních kontaktů s okolím. V extrémních případech se může rodina ocitnout na prahu sociálního vyloučení a izolace 27. Sociální vyloučení je obvykle příčinou ztráty smyslu života pro člověka. Jedná se o jeden z významných sociálně-patologických jevů, který může být jak příčinou nezdravého zadlužování domácností, tak jejím důsledkem. V této souvislosti lze zmínit pojem tzv. dluhové pasti. Jedná se o způsob řešení zadlužení domácnostmi, který není příliš šťastný, a to prostřednictvím drobných krádeží, gamblerství, nadměrnou konzumací alkoholu, užíváním návykových látek apod. Zadlužování v domácnosti není mnohdy svobodným rozhodnutím všech jejích členů. V mnoha případech je neschopen plnit své finanční závazky pouze jeden z partnerů / manželů. Zadlužený člen rodiny tak často prožívá stud před partnerem / manželem, uzavírá se do sebe, aniž by se svěřil, tají určité skutečnosti, používá výmluvy i lži. Tímto dochází nejen ke ztrátě vzájemné důvěry mezi partnery / manžely, ale také k prohlubování dluhové pasti. Vztahy mezi partnery / manžely se tak vyostřují a důsledkem zadlužení může být úplný rozpad / rozvod partnerského / manželského vztahu. Zadlužo-

26

KREBS, Vojtěch, Sociální politika, 2007, s. 131.

27

VRBKOVÁ, Lucie, Už nikdy dlužníkem: pro všechny, kteří si půjčili, půjčují a hodlají si půjčit peníze, 2009,

s. 97.


34

vání však nemá negativní dopad jen na dospělé jedince, ale v nemalé míře také na děti. Dluhy a chybějící finanční prostředky mohou být důsledkem neschopnosti rodičů postarat se o vlastní děti. Tato problematika se týká nejen péče o ně, ale také o jejich zajištění, poskytnutí rodinného zázemí a zajištění uspokojení jejich základních potřeb. V extrémních případech, kterých ani v české republice není v důsledku zadlužení zrovna málo, může dojít k odebrání dětí do ústavní péče, a to do té doby, než rodiče takto problémovou situaci vyřeší. Uvedené extrémní situace však ve většině případů nastávají v důsledku vzniku několika nepříznivých životních událostí – kupříkladu vážné onemocnění v rodině, ztráta zaměstnání u jednoho nebo dokonce obou partnerů / manželů, nárůst zátěže rozpočtu domácnosti (např. narozením dítěte) atd. 28.

2.3 Oblast právní V právní oblasti se jedná především o tzv. vymáhací proces, k němuž dochází v případech, kdy dlužníci řádně neplní určené podmínky smluvního vztahu s věřitelem, který se snaží vymáhat svou pohledávku nazpět. V každém případě dochází k navyšování dluhu o celou řadu poplatků, jež jsou s tímto procesem spojeny. Vymáhací proces lze klasifikovat do následujících fází: 

mimosoudní fáze:

Věřitelé se nejprve snaží o řešení oboustranně nepříznivé situace v podobě dluhu mimosoudní cestou. V této fází věřitelé upomínají dlužníka k zaplacení částek (nejčastěji formou zasílání písemných upomínek poštou, e-maily, telefonicky či zprávami sms), aktivně mu sdělují aktuální výši dlužné částky a příslušné kontaktní údaje pro nápravu situace. V případech, kdy dlužník na tyto kroky nikterak nereaguje, předávají věřitelé pohledávku advokátní kanceláři. Tohoto způsobu využívají věřitelé především z hlediska psychologického. Dlužníci totiž na samotné věřitele často vůbec nereagují. V případě zapojení advokátní kanceláře do procesu si dlužníci uvědomí vážnost situace. Její snahou je rovněž snaha o vyřešení situace mimosoudně. Také v této fázi mimosoudního jednání je možné přimět věřitele k dohodě o způsobu splácení dluhu. Pro úspěšné řešení situace je však velmi důležitá komunikace a aktivita

28

MAŠATOVÁ, Kateřina, Dluhy a finanční problémy, Šance dětem [online], 2012.


35

(snaha zaplatit pohledávky) ze strany dlužníka. Advokátní kanceláře, uplatňují nejrůznější dohody, na základě kterých lze pohledávku od dlužníka vymoci, či jimi zajistit věřitelům delší časové období, v němž pohledávku od dlužníka nárokovat soudní cestou. Písemné uzavření dohody o uznání dluhu prodlužuje promlčecí dobu. Advokátní kanceláře si pochopitelně za své služby žádají náležitou odměnu, čímž dochází ke zvyšování dlužných částek 29. 

soudní fáze:

Další fází vymáhacího procesu je řešení situace soudní cestou. Tuto úlohu však mohou zastávat i jiné orgány (např. rozhodce, úřad apod.). K tomuto dochází v případech, kdy snahy o mimosoudní vymáhání pohledávek nebyly úspěšné. Taková řízení jsou pro samotné věřitele velmi nákladná. Lze je však na základě pravomocného rozhodnutí soudu požadovat od dlužníka, čímž jeho pohledávky dále vzrůstají. Mezi prvotní náklady patří zaslání tzv. předžalobní upomínky a soudní poplatek (např. správní, rozhodčí a další), který je pro projednání věci nutno uhradit. V případě, kdy dojde k zahájení soudního řízení, již nejsou žádné šance na uzavření dohody mezi věřitelem a dlužníkem. Nákladům vynaloženým za soudní řízení se již v této fázi nelze vyhnout. Značné náklady znamenají pro dlužníka především výdaje právního zastoupení věřitele – uplatňování právního zastoupení ze strany advokáta. 

exekuční fáze:

Exekuční fáze nastává v případech, kdy se pohledávku nepodaří vymoci ani soudní cestou. Jedná se o poslední fázi vymáhacího procesu, která spočívá v podání exekučního návrhu a v následném vymáhání pohledávky v rámci exekučního řízení. Pro provedení exekuce je však nezbytná disponibilita oprávněného tzv. exekučním titulem tj. kupříkladu pravomocné a vykonatelné rozhodnutí soudu (rozsudek či platební rozkaz), pravomocný a vykonatelný rozhodčí nález nebo pravomocné a vykonatelné rozhodnutí orgánů státní správy. Za exekuční titul je považován také notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti. K uzavření tohoto notářského zápisu s doložkou vykonatelnosti může dojít také v mimosoudní fázi vymáhacího procesu, což u exekučních titulů, které jsou podmíněny soudní, správní či rozhodčí fází, není možné. Toto řešení v mimosoudní fázi vymáhacího procesu šetří náklady na soudní a jiná řízení. Dlužníkovy náklady tak v tomto případě spočívají v poplatku za soupis notářského zápisu. V situacích, kdy dlužník neplní sjednané podmínky, může věřitel podat exekuční ná-

29

NĚMEC, Jan, Život na dluh si žádá vymahače, In Ekonom, 2013, s. 5 – 9.


36

vrh, aniž by muselo být zahájeno další řízení (vzhledem k doložce přímé vykonatelnosti). Návrh na nařízení exekuce se podává přímo soudnímu exekutorovi. Dlužníkovy náklady se již v této fázi zvyšují – náklady vynaložené na právní zastoupení ve fázi exekuce, na odměny exekutora, na exekuci apod. Další náklady jsou spojeny s nárokem věřitele na požadování úroků z prodlení u pohledávek, které dlužník nesplácí, a to po celou dobu vymáhacího procesu. Může se také jednat o tzv. smluvní pokuty, které bývají často uvedeny přímo ve smlouvě 30

.

2.4 Dílčí závěr Nepříznivé dopady zadluženosti fyzických osob (resp. domácností) jsou nepochybné. Nejvíce se projevují v ekonomické, společensko-sociální a právní oblasti lidského života / života českých domácností. V oblasti ekonomické je nepříznivým dopadem zadluženosti českých domácností nedostatek finančních prostředků, které jsou neustále a ve většině případů také v čím dál větší míře vynakládány na splácení závazků vůči věřitelům. Objem finančních závazků a výše vynakládaných peněžních prostředků na jejich splacení může být důsledkem tzv. ekonomického zhroucení dlužníka vedoucí až k chudobě. Ekonomické důsledky zadlužování jsou úzce spjaty s dopady společensko-sociálními. Nedostatek finančních prostředků totiž způsobuje neschopnost rodičů postarat se o své děti, uspokojit jejich základní životní potřeby. Mnohdy nebývají uspokojeny ani základní životní potřeby samotných rodičů. Špatná finanční situace v domácnosti má nepříznivý dopad na realizaci nejrůznějších volnočasových a sportovních aktivit, včetně zábavy, jež jsou pro duševní a tělesnou pohodu lidí velmi důležité. Zadlužováním dochází k narušování mezilidských vztahů, a to jak mezi členy domácnosti (např. partnery / manžely – rozchody, rozvody), tak v rodině, ale rovněž mimo ni – v zaměstnání, mezi blízkými, známými, přáteli či kamarády. Ve vztahu k okolí, se jedná o ztrátu sociálních kontaktů, která může vést k sociálnímu vyloučení a izolaci. Dalším společenskosociálním důsledkem zadlužování je výskyt sociálně-patologických jevů jako např. kriminalita, gamblerství, alkoholismus, užívání drog apod. V neposlední řadě lze uvést právní důsledky zadluženosti, k nimž patří mimosoudní a soudní vymáhání pohledávek vůči věřitelům od samotných dlužníků, včetně exekučního řízení. Kromě výše uvedených dopadů zadlužování na

30

NĚMEC, Jan, Život na dluh si žádá vymahače, In Ekonom, 2013, s. 5 – 9.


37

českou populaci nelze opomenout také důsledky psychické – kupříkladu prožívání beznaděje, pocitů smutku, úzkosti, deprese, agrese a dalších, jež se mohou negativním způsobem projevit na celkovém zdravotním stavu člověka.


3

38

PROBLEMATIKA ZADLUŽOVÁNÍ V situacích, kdy se člověk dostane do zadlužení, lze využít určitých postupů, prostřed-

nictvím kterých je možné se s touto problematikou vypořádat. Obvykle však samotní dlužníci ve vlastním prožívání bezvýchodné situace volí nejméně efektivní způsoby vypořádání se zadlužením. Z takových způsobů lze uvést např. půjčování si dalších finančních prostředků (tzv. vytloukání klínu klínem) a tím dochází k dalšímu zvětšování problémů. Existují však i jiné postupy, jimiž je možno zbavit se dluhů a vrátit se tak k normálnímu způsobu života bez pohledávek. V této souvislosti se jedná zvláště o tzv. dluhové poradenství a využití možnosti oddlužení v podobě vyhlášení osobního bankrotu v souladu se zákonem.

3.1 Dluhové poradenství Dluhové poradenství je v podmínkách České republiky prováděno prostřednictvím občanských poraden, jež jsou zřizovány při různých vládních a nevládních organizacích. Činnost těchto poraden podléhá zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů

31

. Dle tohoto zákona poskytují občanské poradny odborné sociální poradenství

32

.

„Občanské poradny poskytují nezávislé, odborné, nestranné a bezplatné sociálně odborné poradenství v 18 právních oblastech“

33

. Jednou z těchto právních oblastí je finanční a roz-

počtová problematika, do které patří dluhové poradenství. Cílem dluhového poradenství je poskytnutí pomoci dlužníkovi k nalezení účinného způsobu řešení jeho dluhové situace. Tohoto cíle je dosahováno prostřednictvím opakovaných osobních konzultací, které jsou orientovány na identifikaci veškerých dluhů, včetně příjmů a výdajů dlužníka, na základě čehož jsou stanoveny optimální a reálné strategie uplatňované při jednání s věřiteli. Občanské poradny však se samotnými věřiteli nejednají, a to ani na základě plné moci. Jednání s věřiteli je tak zcela v kompetenci dlužníka, kterému je v tomto jednání poskytována podpora. V průběhu

31

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů, Zákony pro lidi.cz [online], 2006.

32

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů, Zákony pro lidi.cz [online], 2006,

Část třetí, Hlava I, Díl 2, § 37, odst. 1, písm. b). 33

Asociace občanských poraden [online], 2010.


39

poradenství je dlužník podporován v zaměření se na dluhovou situaci a ve schopnosti jejího řešení. Hlavní podmínkou pro poskytování dluhového poradenství je snaha samotného dlužníka v řešení svých finančních závazků a jeho aktivní spolupráce s občanskou poradnou na tvorbě vhodných strategií pro jednání s věřiteli. Dluhové poradenství je ukončeno na základě vzájemné / oboustranné dohody, splnění cíle poradenství či doporučením dalšího poskytovatele poradenských služeb s ohledem na potřeby a požadavky dlužníka. Dluhové poradenství může být ukončeno také ze strany dlužníka, a to v jakékoliv fázi poradenství a z jakéhokoliv důvodu. V situacích, kdy však dojde k porušení dohodnuté spolupráce ze strany dlužníka bez udání důvodu, občanská poradna je oprávněna jednostranně odstoupit od poskytování pomoci dlužníkovi. Pro dluhové poradenství je typický komplexní přístup k dlužníkovi a jeho situaci, a to nejen v souvislosti s dluhy, ale také v rámci posouzení jeho celé životní situace, včetně zvažování možných důsledků promítajících se v různých oblastech života dlužníka 34. Poskytování dluhového poradenství sestává zvláště z následujících kroků:

34



„rozlišení, ve které fázi problému se dlužník obrací na poradnu,



motivace uživatele služeb,



zařazení dlužníka do příslušné (specifické) skupiny dlužníků,



analýza závažnosti dlužníkovy situace,



základní pravidla pro vyjednávání s věřiteli,



právní a finanční zhodnocení alternativ pro řešení dlužníkova problému“ 35.

SYROVÁTKOVÁ, Štěpánka, MACHALÍČEK, Josef, CHRISTOVÁ, Jana, Dluhová problematika: Informač-

ní brožura, 2008, s. 62 – 63. 35


ní brožura, 2008, s. 63 – 71.


40

3.2 Postup oddlužení – insolvenční návrh (osobní bankrot) Alternativní způsob řešení zadlužení nabízí zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů

36

. Jedná se o oddlužení

fyzických osob (tj. nepodnikatelů) prostřednictvím osobního bankrotu. Zadlužení nemusí být totiž za každou cenu řešeno exekuční cestou. Dlužníci mají možnost vyřešit svou situaci zcela dobrovolně v rámci tzv. úpadkového práva. Zadlužení občané si tak plní povinnosti pod dohledem insolvenčního soudu za současné motivace k možnosti podání žádosti o prominutí zbylé části nesplacených dluhů – tedy dluhů, jež nebyly věřitelům splaceny při náležitém provedení oddlužení. Toto je však možné pouze v případě řádného plnění povinností dlužníků prostřednictvím oddlužení. Dlužníci tak mají možnost zbavit se veškerých svých finančních závazků vůči věřitelům, což v minulosti nebylo uskutečnitelné. V případech, kdy proces oddlužení nebude úspěšný, dojde k řešení dluhové situace konkursem. V tomto případě však nelze podat žádost o prominutí zbylých nesplacených závazků. Samotné insolvenční řízení je vždy zahájeno tzv. insolvenčním návrhem podaným buď ze strany dlužníka, nebo ze strany věřitele. Insolvenční zákon definuje následující znaky úpadky, jež musí být všechny současné splněny: 

„dlužník má více věřitelů,



peněžité závazky jsou po lhůtě splatnosti delší než 30 dnů,



tyto závazky není dlužník schopen plnit“ 37.

K podání insolvenčního návrhu (pouze ze strany dlužníka) může dojít také ve stavu hrozícího úpadku, což vymezuje zákon. Insolvenční návrh je doručen insolvenčnímu soudu. Ten zveřejní vyhlášku v insolvenčním rejstříku. K tomuto zveřejnění dochází maximálně do 2 hodin od přijetí insolvenčního návrhu. Tímto zveřejněním je zahájeno insolvenční řízení. O skutečnosti, zda se dlužník nachází ve stavu úpadku (tzn., zda splňuje všechny výše uvedené

36

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), BusinessCenter.cz [online]

2006. 37


ní brožura, 2008, s. 53.


41

znaky úpadku), rozhoduje soud. V případě, že soud uzná úpadkovou situaci dlužníka, je vydáno rozhodnutí o úpadku. Následně soud jmenuje insolvenčního správce, který je oprávněn disponovat s majetkovou podstatou dlužníka. Soud dále stanoví způsob řešení stavu úpadku dlužníka. Toto je možno řešit třemi způsoby, a to konkursem, reorganizací či oddlužením. Na základě rozhodnutí insolvenčního soudu je vydáno rozhodnutí o povolení konkursu, reorganizace či oddlužení. Insolvenční řízení u oddlužení je rovněž zahájeno podáním insolvenčního návrhu. V případě podání insolvenčního návrhu ze strany dlužníka musí být současné dodán návrh na oddlužení. Naproti tomu návrh (tzv. věřitelský návrh) ze strany věřitele je dlužníkovi doručen od soudu. Dlužník tak podává návrh na oddlužení nejpozději do 30 dnů od doručení věřitelského návrhu – po této lhůtě dochází ke ztrátě možnosti oddlužení. Návrh na oddlužení může být podán jen ze strany dlužníka. Obsahem návrhu na oddlužení je označení dlužníka (příp. osob oprávněných jednat za dlužníka), očekávané příjmy dlužníka v následujících 5 letech, informace o příjmech dlužníka za poslední 3 roky a úředně ověřený podpis dlužníka a jeho manžela / manželky spolu s výslovným prohlášením o souhlasu k povolení oddlužení. Součástí návrhu jsou také přílohy (např. seznam majetku dlužníka, jeho závazků atd.). Na základě splnění všech náležitostí návrhu (včetně povinných příloh) je soudem vydáno rozhodnutí o povolení oddlužení. Návrh na oddlužení může soud také zamítnout (např. zjištěním nepoctivého záměru dlužníka). Po vydání tohoto rozhodnutí o povolení oddlužení je vybrán způsob oddlužení. Tento výběr provádí nezajištění věřitelé. V případě, že se tito věřitelé nedohodnou, konečné rozhodnutí provádí insolvenční soud. Rozhodnutí věřitelů je schváleno insolvenčním soudem, a to vydáním rozhodnutí o schválení oddlužení. Toto rozhodnutí je opět zveřejněno v insolvenčním rejstříku. Oddlužení může být provedeno těmito dvěma způsoby: 

plněním splátkového kalendáře:

Tento způsob oddlužení spočívá na dohodě dlužníka s bankou a soudem na splátkovém kalendáři, který může být stanoven až na pětileté období. Dlužníci tak splácejí svým věřitelů každý měsíc vždy stejnou částku ze svých příjmů. Výši měsíčních splátek, termíny a způsoby úhrady stanovuje soud. Dlužníkovi je ponecháno pouze životní minimum, které je určeno Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. V případě tohoto způsobu oddlužení nedochází k prodeji movitých a nemovitých věcí dlužníka. Dlužník provádí soudem stanovené pravidelné platby, přičemž vykonává přiměřenou výdělečnou činnost. Nezaměstnaní dlužníci nemají na stanovení splátkového kalendáře ze strany soudu nárok. Ve skuteč-


42

nosti však může dojít k situacím, že dlužník v průběhu plnění splátkového kalendáře ztratí zaměstnání. V takovém případě musí o získání dalšího zaměstnání aktivně usilovat (tzn., že nesmí odmítat nabídky práce). Insolvenční správce vykonává při tomto způsobu oddlužení kontrolu. K ukončení insolvenčního procesu dochází na základě rozhodnutí soudu dle plnění oddlužení. 

prodejem majetkové podstaty dlužníka:

Tento způsob oddlužení se nedotýká příjmů dlužníka, ale jeho majetkové podstaty, kdy dochází k prodeji jeho majetku. Soudem je určen insolvenční správce a označen majetek týkající se insolvenčního řízení. Tento majetek je následně zpeněžen. S výtěžkem z prodaného majetku dlužníka je nakládáno dle zákona. K ukončení procesu řešení úpadku dlužníka dochází na základě rozhodnutí soudu o splnění oddlužení 38. V obou případech / způsobech oddlužení je nutné, aby dlužníci splatili minimálně 30 % z celkové dlužné částky vůči věřitelům. Na nižším podílu je však možné se s nezajištěnými věřiteli dohodnout. Po ukončení insolvenčního řízení je dlužník z insolvenčního rejstříku vymazán 39.

3.3 Dílčí závěr Nezbytnou podmínkou pro to, jak se vypořádat se zadlužením, je v prvé řadě uvědomění si závažnosti samotné situace ze strany dlužníka a jeho ochota tuto situaci změnit k lepšímu. Bez ohledu na to, jak závažná je situace dlužníka, lze využít tzv. dluhového poradenství. Lidé obecně nemají dostatečné znalosti o možných způsobech a strategiích, za pomoci kterých se lze se zadlužením vypořádat. Pro tyto účely jsou zřizovány občanské poradny, v nichž odborníci individuálně radí dlužníkům při řešení jejich finančních závazků. Jejich pomoc je však pouze v podobě poskytování rad. Samotné jednání s věřiteli při řešení dluhové situace je

38


ní brožura, 2008, s. 53 – 55. 39


ní brožura, 2008, s. 55.


43

zcela v kompetenci dlužníka. Dalším zákonným způsobem, jak se vypořádat se zadlužením, je vyhlášení osobního bankrotu na základě podání a následného schválení insolvenčního návrhu. Pro většinu českých občanů je však tento způsob, jak se vypořádat s dluhy, složitý, odborně a administrativně náročný a nedosažitelný – např. pro sociálně vyloučené jedince.


II. PRAKTICKÁ ČÁST

44


45

Praktická část bakalářské práce na téma „Dopady zadlužování na současnou populaci“ je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá zjištěním zadluženosti českých domácností ve vybraném regionu (na Vyškovsku). Druhá část je založena na provedení kvantitativního výzkumného šetření dotazníkovou metodou.


46

4 EPIRICKÝ VÝZKUM

Funkcí empirického výzkumu je ověřovat pravdivost domněnek a hypotéz, které jsou výsledkem teoretického myšlení.

4.1 Prostředí výzkumu Pro posouzení míry zadluženosti ve vybraném regionu (tedy na Vyškovsku) je nutno vycházet z dostupných statistických údajů týkajících se zadluženosti v rámci celého území České republiky a jejích krajů. Vývoj zadluženosti v jednotlivých krajích České republiky v letech 2010 až 2013 je uveden v tabulce 7 a znázorněn v grafu 7 níže. Zjevný je rostoucí trend zadluženosti českých domácností v jednotlivých krajích. Největší míra zadluženosti je zaznamenávána v Ústeckém a Karlovarském kraji. Naopak nejnižší zadluženost vykazuje kraj Zlínský a Vysočina. V našem případě je potřeba věnovat pozornost kraji Jihomoravskému, do kterého patří kromě regionu Brno (město a venkov), Blansko, Znojemsko, Břeclavsko a Hodonínsko, také region Vyškovsko. Průměrná zadluženost v Jihomoravském kraji dosahuje 6,4 %. Průměrná míra zadluženosti v krajích České republiky se zaměřením na kraj Jihomoravský a region Vyškovsko je zobrazena na obrázku 1 dále. Region Vyškovsko vykazuje z oblastí Jihomoravského kraje nejnižší zadluženost (5,48 %). Naproti tomu nejvyšší zadluženost je v Brně (město) – 8,16 %. V porovnání průměrné zadluženosti Vyškovska (5,48 %) s průměrnou zadlužeností v rámci celé České republiky (8,1 %) je zadluženost domácností v tomto regionu nižší o 2,62 %. Počet obyvatel je v okrese Vyškov ve srovnání s ostatními okresy Jihomoravského kraje nejnižší. Hospodářství v okrese vždy mělo průmyslově – zemědělský charakter. V průmyslu podle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011 pracovalo 28,9 % zaměstnaných obyvatel, v zemědělství to bylo 2,9 % a ve stavebnictví 8,8 % zaměstnaných..

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Tabulka 7:

Vývoj zadluženosti v krajích České republiky v letech 2010 až 2013 40

Zadluženost v daném roce [%] Kraj ČR 2010

2011

2012

2013

Jihočeský

6,5

7,47

7,59

7,75

Jihomoravský

5,6

6,58

6,64

6,75

Karlovarský

11,8

13,17

13,57

13,92

Královehradecký

6,2

7,47

7,57

7,75

Liberecký

9,1

10,77

10,97

11,17

Moravskoslezský

8,1

9,59

9,79

10,2

Olomoucký

5,9

7,27

7,47

7,64

Pardubický

5,5

6,58

6,74

6,87

Plzeňský

6,4

8,13

8,27

8,44

Praha

5,5

6,41

6,72

6,87

Středočeský

6,8

7,78

7,93

8,07

Ústecký

11,6

14,3

14,65

15,02

Vysočina

4,3

5,31

5,4

5,54

Zlínský

4,7

5,45

5,48

5,57

Celkem

7

8,3

8,5

8,7

Zdroj: vlastní zpracování SOLUS: Zájmové sdružení právnických osob [online] 2014 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: https://www.solus.cz/.

40

47

SOLUS: Zájmové sdružení právnických osob [online], 2014.


48

Vývoj zadluženosti v krajích České republiky v letech 2010 až 2013 41

Zdroj: vlastní zpracování SOLUS: Zájmové sdružení právnických osob [online] 2014 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: https://www.solus.cz/.

41


UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Obrázek 1:

49

Průměrná míra zadluženosti v krajích České republiky se zaměřením na kraj Jihomoravský a region Vyškovsko 42

Brno - město 8,16 %

Blansko 6,19 %

Brno - venkov 5,53 %

10,5 % 13,1 %

Hodonínsko 6,55 %

Znojemsko 7,39 %

13,9 % 7,4 %

Vyškovsko 5,48 %

7,2 %

7,8 %

6,4 %

Břeclavsko 7,27 %

7,6 % 7,1 %

9,4 %

5,1 % 7,3 %

6,4 %

5,3 %

Zdroj: vlastní zpracování SOLUS: Zájmové sdružení právnických osob [online] 2014 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: https://www.solus.cz/

42



4.2 Cíl a použitá metoda výzkumu Jak již bylo zmíněno výše, praktická část bakalářské práce je založena na realizaci výzkumného šetření. Při samotném zpracování výzkumu se postupovalo dle následujících hlavních kroků: 

definování hlavního cíle výzkumu a jeho dílčích cílů,



stanovení výzkumných hypotéz,



charakteristika metodiky výzkumu zahrnující: ‒ popis metody výzkumu, ‒ popis výzkumného prostředí a výzkumného souboru, ‒ popis realizace a průběhu výzkumu, ‒ analýzu a zpracování výzkumných dat,



interpretace výsledků výzkumu,



ověření výzkumných hypotéz,



zhodnocení výzkumu.

Primárním cílem výzkumu je zjištění specifik hospodaření českých domácností na Vyškovsku se zaměřením na zjištění zkušeností, znalostí, názorů a postojů účastníků výzkumu s využíváním nejrůznějších půjček. Tohoto hlavního cíle výzkumu bude dosaženo prostřednictvím níže uvedených dílčích cílů: 

zjištění specifik hospodaření českých domácností na Vyškovsku,



zjištění dřívějších a současných zkušeností účastníků výzkumu s využívání půjček,



zjištění znalostí o důsledcích zadluženosti / nesplácení půjček ze strany účastníků výzkumu,



zjištění názorů a postojů na zadluženost a finanční gramotnost domácností v České republice.

50

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 4.2.1 Výzkumné hypotézy Na základě definování primárního cíle výzkumu a jeho dílčích cílů jsou stanoveny celkem čtyři výzkumné hypotézy: 

Hypotéza č. 1 – Účastníci výzkumu si nevytváří žádnou finanční rezervu, kterou by v případě potřeby mohli využít.



Hypotéza č. 2 – Většina účastníků výzkumu již v minulosti využila a v současné době také využívá nějaké půjčky.



Hypotéza č. 3 – Zadlužení působí problémy převážně účastníkům výzkumu, u nichž celkový měsíční příjem v domácnosti činí méně než 20 000 Kč.



Hypotéza č. 4 – Účastníci výzkumu, kterým zadlužování působí nějaké problémy, mají obavy z problémů se splácením půjček v budoucnosti.

4.2.2 Metoda výzkumu Pro účely realizace a zpracování výzkumu v rámci praktické části předkládané bakalářské práce byla vybrána nepřímá kvantitativní dotazníková metoda. Tato metoda byla vybrána na základě snahy o získání většího množství potřebných informací o zkoumané problematice (tedy zadlužování českých domácností na Vyškovsku), které by přispěly k naplnění primárního cíle výzkumu a jeho dílčích cílů, včetně ověření výzkumných hypotéz. Metoda dotazníku (tj. dotazník) představuje soubor předem připravených písemně formulovaných otázek. Výhoda této metody spočívá především v možnosti získání velkého množství potřebných informací od velkého počtu respondentů, což je z pohledu realizace tohoto výzkumu důležitou podmínkou. Dotazník pojmenovaný „Zadluženost domácností a její důsledky“ vlastní tvorby byl vytvořen pouze pro zpracování výzkumu v rámci praktické části této bakalářské práce. Jeho zaměření koresponduje s primárním cílem výzkumu a jeho dílčími cíli. Dotazník je součástí přílohy č. 1 předkládané bakalářské práce. Dotazník je strukturovaného nestandardizovaného charakteru obsahovat celkem 26 otázek. Mezi základní druhy otázek, jež byly v dotazníku použity, patřily: 

otázky uzavřené:

51

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno U otázek uzavřených měli účastníci výzkumu možnost výběru odpovědi z jedné nebo z několika nabízených variant. Dotazník obsahoval celkem 24 uzavřených otázek. Jednalo se o otázky č. 1 až 18, otázku č. 20 a otázky č. 22 až 26. Otázky uzavřené lze dále rozdělit následujícím způsobem: ‒ otázky dichotomické – účastníci výzkumu měli možnost výběru pouze jedné ze dvou možností „ano“ / „ne“, v dotazníku bylo celkem 5 otázek dichotomických, jednalo se o otázky č. 12, 14, 18, 20 a 22, ‒ otázky trichotomické – účastníci výzkumu měli možnost výběru pouze jedné ze tří nabízených možností „ano“ / „ne“ / „nevím“, v dotazníku se nacházela jedna taková otázka (konkrétně otázka č. 23), ‒ otázky polytomické, výběrové – účastníci výzkumu měli možnost výběru pouze jedné varianty z několika nabízených možností, dotazník obsahoval celkem 15 polytomických výběrových otázek, k těmto otázkám patřily otázky č. 1 až 17 a otázky č. 24 až 26, ‒ otázky polytomické, výčtové – účastníci výzkumu měli možnost výběru několika možností odpovědi z více nabízených variant, dotazník obsahoval 3 otázky tohoto typu – tj. otázka č. 13, 15 a 16. 

otázky polouzavřené / polootevřené:

U polouzavřených / polootevřených otázek vybírali účastníci výzkumu pouze jednu odpověď z několika nabízených variant, přičemž vybranou odpověď měli možnost obohatit o své vlastní vyjádření. V dotazníku byla pouze jedna otázka polouzavřeného / polootevřeného typu – otázka č. 21. 

otázky otevřené:

U otevřených otázek měli účastníci výzkumu možnost volné tvorby odpovědi. Dotazník obsahoval jednu otázku otevřenou. Jednalo se o otázku č. 19. Dotazník byl rozdělen na dvě části. První část dotazníku byla zaměřena na zjištění obecných demografických údajů o účastnících výzkumu. Tato část dotazníku zjišťovala pohlaví účastníků výzkumu, jejich věk, nejvyšší dosažené vzdělání, rodinný stav a socioekonomické postavení. Jednalo se o 5 následujících dotazníkových otázek:

52

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 1.

Jste?

2.

Jaký je Váš věk?

3.

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

4.

Jaký je Váš rodinný stav?

5.

V současné době jste?

Informace o obecných demografických údajích účastníků výzkumu jsou součástí podkapitoly 5.3.2 této bakalářské práce. Druhá část dotazníku se vztahovala přímo ke zkoumané problematice. Byla tedy zaměřena na zjištění specifik hospodaření českých domácností na Vyškovsku, včetně zjištění zkušeností, znalostí, názorů a postojů účastníků výzkumu s využíváním nejrůznějších půjček. Jednalo se o těchto 21 otázek: 6.

Kolik činí Váš celkový měsíční příjem v domácnosti?

7.

Vycházíte s měsíčním příjmem Vaší domácnosti?

8.

Jak byste ohodnotil/a životní úroveň Vaší domácnosti?

9.

Platíte své účty včas?

10.

Vytváříte si nějakou finanční rezervu, kterou byste v případě potřeby (např. ztráty zaměstnání) mohl/a využít?

11.

Po jak dlouhou dobu byste byl/a schopen/schopna pokrýt náklady Vaší domácnosti po ztrátě měsíčního příjmu?

12.

Využil/a jste již někdy možnosti půjčit si peníze?

13.

O jaký druh půjčky se jednalo?

14.

Splácíte v současné době nějakou půjčku?

15.

Jaký druh půjčky v současné době splácíte?

16.

Od koho jste si peníze půjčil/a?

17.

Jak vysokou částku z Vašeho měsíčního příjmu domácnosti splácíte?

18.

Působí Vám zadlužení nějaké problémy?

19.

Jaké problémy Vám zadlužení působí?

20.

Máte obavy z problémů se splácením půjček v budoucnosti?

53


Víte, co všechno se může stát v případě, že nebudete řádně splácet své půjčky?

22.

Znáte ze svého blízkého okolí někoho, kdo v minulosti již využil nebo v současné době využívá nějaké půjčky?

23.

Myslíte si, že je problematika zadlužování českých domácností v současné době aktuální?

24.

Jak velký podíl domácnosti je dle Vašeho názoru zadlužen?

25.

Na co si podle Vás lidé v České republice půjčují peníze nejčastěji?

26.

Jak byste ohodnotil/a finanční gramotnost české populace?

4.2.3 Realizace a průběh výzkumu Výzkum probíhal po dobu 5 měsíců, a to v měsíci listopadu a prosinci roku 2013 a dále v měsíci lednu, únoru a březnu roku 2014. Z mého blízkého okolí bylo osloveno celkem 30 osob z řad členů mé rodiny, kamarádů, známých a přátel. Tito lidé byli dále požádáni, aby oslovili alespoň jednoho ze svých členů rodiny, kamarádů, známých a přátel, kteří by byli ochotni zúčastnit se tohoto výzkumného šetření. Výzkumný soubor byl tak tvořen dvěma skupinami. V případě členů mé rodiny, kamarádů známých a přátel z mého bezprostředního okolí probíhala distribuce dotazníků osobně. Ostatním (tedy členům rodiny, kamarádům, známým a přátelům mých blízkých) byly dotazníky rozeslány elektronicky (formou e-mailů). Celkem bylo osobně rozdáno a elektronicky rozesláno celkem 60 dotazníků (100 %) – 30 dotazníků (50 %) bylo určeno osobám z mého blízkého okolí a dalších 30 dotazníků (50 %) bylo určeno členům rodiny, kamarádům, známým a přátelům mých blízkých. Celková návratnost dotazníků byla 90 % (tj. 54 dotazníků). V rámci osobní distribuce dotazníků byla návratnost 93,33 % (tj. 28 dotazníků). Elektronickým dotazováním byla návratnost 86,67 % (tj. 26 dotazníků).

4.3. Získaná data Výzkumným prostředím byly české domácnosti z Vyškovska, z nichž pocházeli účastníci výzkumu. Ve všech případech se jednalo o jedince z mého blízkého okolí, a to

54

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno bez ohledu na jejich pohlaví, věk, výši dosaženého vzdělání, rodinný stav a socioekonomické postavení. Výzkumný soubor sestával z 54 účastníků výzkumu. Specifikace výzkumného souboru jsou uvedeny níže.

Otázka č. 1 - Jste? Úkolem otázky č. 1 bylo zjištění pohlaví účastníků výzkumu. Z celkového počtu 54 účastníků výzkumu (100 %) bylo 38 dotazovaných (70,37 %) ženského pohlaví a 16 respondentů (29,63 %) pohlaví mužského. Jednotlivé odpovědi účastníků výzkumu na tuto otázku jsou uvedeny v tabulce 8 a graficky znázorněny v grafu 9 níže.

Tabulka 8:

Pohlaví účastníků výzkumu

1. Jste?

Absolutní četnost Relativní četnost [%]

žena

38

70,37

muž

16

29,63

Zdroj: vlastní zpracování

Graf 8:

Pohlaví účastníků výzkumu


55


Otázka č. 2 - Jaký je Váš věk? Otázka č. 2 zjišťovala věkové rozložení účastníků výzkumu. Větší polovina dotazovaných (31 respondentů – 57,41 %) byla ve věku od 31 do 40 let. 13 účastníků výzkumu (24,1 %) patřilo do věkové kategorie od 41 do 50 let. 4 respondenti (7,41 %) měli 20 až 30 let. 4 dotazovaní (7,38 %) byli ve věku od 51 do 60 let. 2 účastníci výzkumu (3,7 %) byli mladší 20 let. K této otázce se vztahuje tabulka 9 a graf 10 dále.

Tabulka 9:

Věkové rozložení účastníků výzkumu

2. Jaký je Váš věk?


méně než 20 let

2

3,7

20 – 30 let

4

7,41

31 – 40 let

31

57,41

41 – 50 let

13

24,1

51 – 60 let

4

7,38

více než 60 let

-

-


Graf 9:

Věkové rozložení účastníků výzkumu


56

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Otázka č. 3 - Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Cílem otázky č. 3 bylo zjištění nejvyššího dosaženého vzdělání účastníků výzkumu. Nejvíce dotazovaných (35 respondentů – 64,81 %) mělo středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou. 14 účastníků výzkumu (25,93 %) bylo středoškolsky vzdělaných bez maturity (jednalo se tedy o respondenty, kteří byli vyučeni v příslušném oboru). 3 dotazovaní (5,56 %) měli vystudovanou vyšší odbornou školu. 2 účastníci výzkumu (3,7 %) úspěšně absolvovali vysokou školu. Tyto údaje jsou uvedeny v tabulce 10 a v grafu 11. Tabulka 10:

Nejvyšší dosažené vzdělání účastníků výzkumu

3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené

Absolutní čet-

Relativní četnost

vzdělání?

nost

[%]

základní

-

-

14

25,93

středoškolské s maturitou

35

64,81

vyšší odborné

3

5,56

vysokoškolské

2

3,7

středoškolské bez maturity (vyučen/a v oboru)


Graf 10:

Nejvyšší dosažené vzdělání účastníků výzkumu


57


Otázka č. 4 - Jaký je Váš rodinný stav? Otázka č. 4 (viz tabulka 11 a graf 12 níže) zjišťovala rodinný stav účastníků výzkumu. 36 respondentů (66,67 %) bylo ženatých / vdaných. 11 dotazovaných (20,37 %) bylo rozvedených. 7 účastníků výzkumu (12,96 %) bylo stále ještě svobodných.

Tabulka 11:

Rodinný stav účastníků výzkumu

4. Jaký je Váš rodinný

Absolutní četnost

Relativní četnost [%]

svobodný/á

7

12,96

ženatý / vdaná

36

66,67

rozvedený/á

11

20,37

vdovec / vdova

-

-

stav?


Graf 11:

Rodinný stav účastníků výzkumu


58

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Otázka č. 5 - V současné době jste? Úkolem otázky č. 5 bylo zjištění socioekonomického postavení účastníků výzkumu. Největší počet dotazovaných (33 respondentů – 61,11 %) bylo zaměstnáno. 9 účastníků výzkumu (16,67 %) podnikalo (tzn., že se jednalo o osoby samostatně výdělečně činné). 6 dotazovaných / žen (11,11 %) bylo na mateřské dovolené. 4 respondenti (7,41 %) byli nezaměstnaní. 2 účastníci výzkumu (3,7 %) byli již v penzi. Těmto zjištěným informacím odpovídá tabulka 12 a graf 13.

Socioekonomické postavení účastníků výzkumu

Tabulka 12:

5. V současné době jste?


zaměstnaný/a

33

61,11

osoba samostatně výdělečně činná

9

16,67

nezaměstnaný/á

4

7,41

v důchodu

2

3,7

na mateřské dovolené

6

11,11

jiné

-

-


Graf 12:

Socioekonomické postavení účastníků výzkumu


59

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Otázka č. 6 - Kolik činí Váš celkový měsíční příjem v domácnosti? Úkolem otázky č. 6 bylo zjištění celkového měsíčního příjmu v domácnosti účastníků výzkumu – viz tabulka 13 a graf 14 níže. Celkový měsíční příjem v domácnosti větší poloviny dotazovaných (31 respondentů – 57,41 %) činil od 25 001 Kč do 30 000 Kč. 10 účastníků výzkumu (18,52 %) v dotazníku uvedlo, že celkový měsíční příjem jejich domácnosti je 10 000 až 15 000 Kč. Celkový měsíční příjem v domácnosti 6 dotazovaných (11,11 %) je nižší než 10 000 Kč. 3 respondenti (5,56 %) pobírají na domácnost 20 001 až 25 000 Kč měsíčně. Celkový měsíční příjem v domácnosti 2 dotazovaných (3,7 %) je 15 001 až 20 000 Kč. Domácnosti dalších 2 respondentů (3,7 %) pobírají více než 30 000 Kč za měsíc.

Tabulka 13:

Celkový měsíční příjem v domácnosti účastníků výzkumu

6. Kolik činí Váš celkový měsíční pří-

Absolutní čet-

Relativní četnost

jem v domácnosti?

nost

[%]

méně než 10 000 Kč

6

11,11

10 000 až 15 000 Kč

10

18,52

15 001 až 20 000 Kč

2

3,7

20 001 až 25 000 Kč

3

5,56

25 001 až 30 000 Kč

31

57,41

více než 30 000 Kč

2

3,7


60


Graf 13:

Celkový měsíční příjem v domácnosti účastníků výzkumu


Otázka č. 7 - Vycházíte s měsíčním příjmem Vaší domácnosti? Otázka č. 7 zjišťovala, zda účastníci výzkumu vycházejí s měsíčním příjmem jejich domácnosti. Větší polovina respondentů (29 dotazovaných – 53,7 %) vychází z měsíčního příjmu domácnosti zcela bez problémů. 17 účastníků výzkumu (31,49 %) v dotazníku přiznalo, že s měsíčním příjmem domácnosti nevychází. 8 dotazovaných (14,81 %) vychází s měsíčním příjmem domácnosti jen s obtížemi. K těmto údajům se vztahuje tabulka 14 a graf 15 dále.

Tabulka 14: Dostatečnost měsíčního příjmu v domácnosti účastníků výzkumu 7. Vycházíte s měsíčním příjmem

Absolutní čet-

Relativní četnost

Vaší domácnosti?

nost

[%]

ano, bez problémů

29

53,7

ano, s obtížemi

8

14,81

ne

17

31,49


61

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Graf 14: Dostatečnost měsíčního příjmu v domácnosti účastníků výzkumu


Otázka č. 8 - Jak byste ohodnotil/a životní úroveň Vaší domácnosti? Úkolem otázky č. 8 bylo zjištění hodnocení životní úrovně svých domácností ze strany účastníků výzkumu. Z celkového počtu 54 účastníků výzkumu (100 %) je 25 dotazovaných (46,3 %) nadmíru spokojeno s životní úrovní své domácnosti. 14 respondentů (25,93 %) je se životní úrovní své domácnosti spíše spokojeno. 9 účastníků výzkumu (16,67 %) v dotazníku vyjádřilo spíše nespokojenost s životní úrovní své domácnosti. 6 respondentů (11,1 %) přiznalo, že nejsou vůbec spokojeni s životní úrovní své domácnosti. Jednotlivé odpovědi účastníků výzkumu v absolutních a relativních četnostech jsou uvedeny v následující tabulce 15 a graficky znázorněny v grafu 16 dále.

Tabulka 15:

Hodnocení životní úrovně svých domácností ze strany účastníků

výzkumu 8. Jak byste ohodnotil/a životní

Absolutní čet- Relativní četnost

úroveň Vaší domácnosti?

nost

[%]

jsem nadmíru spokojen/a

25

46,3

62

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno jsem spíše spokojen/a

14

25,93

jsem spíše nespokojen/a

9

16,67

nejsem vůbec spokojen/a

6

11,1


Graf 15:

Hodnocení životní úrovně svých domácností ze strany účastníků vý-

zkumu


Otázka č. 9 - Platíte své účty včas? Otázka č. 9 zjišťovala, zda účastníci výzkumu platí své účty včas. 21 dotazovaných (38,89 %) platí své účty včas za každých okolností (tedy vždy). 13 respondentů (24,01 %) platí své účty včas pouze občasně. 11 účastníků výzkumu (20,43 %) v dotazníku přiznalo, že své účty neplatí nikdy včas. 9 respondentů (16,67 %) své účty spíše neplatí včas. Tyto skutečnosti jsou dále uvedeny v tabulce 16 a v grafu 17.

63


Tabulka 16:

Včasné placení účtů ze strany účastníků výzkumu

9. Platíte své účty včas?


ano, vždy

21

38,89

ano, občas

13

24,01

spíše ne

9

16,67

ne, nikdy

11

20,43


Graf 16: Včasné placení účtů ze strany účastníků výzkumu


Otázka č. 10 - Vytváříte si nějakou finanční rezervu, kterou byste v případě potřeby (např. ztráty zaměstnání) mohl/a využít? Úkolem otázky č. 10 bylo zjištění, zda si účastníci výzkumu vytváří nějakou finanční rezervu, kterou by v případě potřeby (např. ztráty zaměstnání) mohli využít. Z celkového počtu 54 účastníků výzkumu (100 %) si větší polovina dotazovaných (31 respondentů – 57,41 %) vytváří jistou finanční rezervu. Naproti tomu 23 účastníků vý-

64

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno zkumu (42,59 %) si nevytváří pro případnou potřebu žádnou finanční rezervu – 7 respondentů (12,96 %) o tvorbě určité finanční rezervy ani neuvažuje a 16 dotazovaných (29,63 %) tuto možnost již zvažuje. K těmto zjištěným údajům se vztahuje tabulka 17 a graf 18 níže.

Tabulka 17:

Tvorba finanční rezervy, kterou by účastníci výzkumu mohli v případě

potřeby (např. ztráty zaměstnaní) využít 10. Vytváříte si nějakou finanční rezervu, kte-

Absolutní

Relativní četnost

četnost

[%]

ano

31

57,41

ne, ani o tom neuvažuji

7

12,96

ne, ale uvažuji o tom

16

29,63

rou byste v případě potřeby (např. ztráty zaměstnání) mohl/a využít?


Graf 17:

Tvorba finanční rezervy, kterou by účastníci výzkumu mohli v případě

potřeby (např. ztráty zaměstnaní) využít


65

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Otázka č. 11 - Po jak dlouhou dobu byste byl/a schopen/schopna pokrýt náklady Vaší domácnosti po ztrátě měsíčního příjmu? Otázka č. 11 zjišťovala dobu, po kterou by byli účastníci výzkumu schopni pokrýt náklady svých domácností po ztrátě měsíčního příjmu (viz tabulka 18 a graf 19). 16 dotazovaných (29,63 %) by po ztrátě měsíčního příjmu bylo schopno pokrýt náklady své domácnosti po dobu delší než 3 měsíce. 13 respondentů (24,07 %) by náklady své domácnosti bylo po ztrátě měsíčního příjmu schopno pokrýt zhruba po dobu 1 měsíce. 10 účastníků výzkumu (18,52 %) by po ztrátě měsíčního příjmu pokrylo náklady své domácnosti po dobu 2 měsíců. 9 respondentů (16,67 %) by náklady své domácnosti v případě ztráty měsíčního příjmu pokrylo po dobu 3 měsíců. Po nejkratší dobu (tj. 1 až 3 týdny) by náklady své domácnosti po ztrátě měsíčního příjmu bylo schopno pokrýt 6 dotazovaných (11,11 %).

Tabulka 18:

Doba, po kterou by byli účastníci výzkumu schopni pokrýt náklady

svých domácností po ztrátě měsíčního příjmu 11. Po jak dlouhou dobu byste byl/a scho-

Absolutní čet-

Relativní četnost

nost

[%]

1 až 3 týdny

6

11,11

1 měsíc

13

24,07

2 měsíce

10

18,52

3 měsíce

9

16,67

po delší dobu než 3 měsíce

16

29,63

pen/schopna pokrýt náklady Vaší domácnosti po ztrátě měsíčního příjmu?


66


Doba, po kterou by byli účastníci výzkumu schopni pokrýt náklady svých

domácností po ztrátě měsíčního příjmu


Otázka č. 12 - Využil/a jste již někdy možnosti půjčit si peníze? Cílem otázky č. 12 bylo zjištění, zda již účastníci výzkumu v minulosti využili možnosti půjčit si peníze. Z celkového počtu 54 účastníků výzkumu (100 %) již 39 dotazovaných (72,22 %) této možnosti využilo. 15 respondentů (27,78 %) naopak možnosti půjčit si peníze ještě nevyužilo. Těmto údajům odpovídá následující tabulka 19 a graf 20 níže.

Tabulka 19:

Dřívější využití možnosti půjčit si peníze

12. Využil/a jste již někdy možnosti půjčit si

Absolutní čet-

Relativní četnost

peníze?

nost

[%]

ano

39

72,22

ne

15

27,78


67


Dřívější využití možnosti půjčit si peníze


Otázka č. 13 - O jaký druh půjčky se jednalo? Otázka č. 13 navazovala na předchozí dotazníkovou otázku a zjišťovala druh půjčky, které účastníci výzkumu již v minulosti využili. U této otázky mohli účastníci výzkumu uvést více odpovědí. V největší míře využívali účastníci výzkumu (28 dotazovaných – 51,85 %) tzv. půjčky na cokoliv. 19 respondentů (35,19 %) již v minulosti využili spotřebitelského úvěru. 18 dotazovaných (33,33 %) mělo hypotéku. 15 respondentů (27,78 %) ještě možnosti půjčit si peníze nikdy nevyužilo. 13 účastníků výzkumu (24,07 %) využilo možnosti kontokorentu. 9 respondentů (16,67 %) dříve využilo úvěru ze stavebního spoření. U 7 dotazovaných (12,96 %) se jednalo o půjčku soukromého charakteru (od členů rodiny, od kamarádů, známých či přátel). 5 účastníků výzkumu (9,26 %) si v minulosti vzalo leasing. Všechny tyto údaje jsou dále uvedeny v tabulce 20 a zobrazeny v grafu 21.

68


Druh půjčky, kterou účastníci výzkumu již v minulosti využili

13. O jaký druh půjčky se

Absolutní čet-

jednalo?

nost

hypotéka

18

33,33

úvěr ze stavebního spoření

9

16,67

spotřebitelský úvěr

19

35,19

půjčka na cokoliv

28

51,85

kontokorent

13

24,07

leasing

5

9,26

7

12,96

15

27,78

-

-


soukromá půjčka (např. od členů rodiny, od kamarádů, známých, přátel apod.) možnosti půjčky jsem nikdy nevyužil/a jiný druh


69


Druh půjčky, kterou účastníci výzkumu již v minulosti využili


Otázka č. 14 - Splácíte v současné době nějakou půjčku? Úkolem otázky č. 14 bylo zjištění, zda účastníci výzkumu v současné době splácí nějakou půjčku. Z celkového počtu 54 účastníků výzkumu (100 %) jich 36 dotazovaných (66,67 %) v dotazníku přiznalo, že v současnosti splácí nějakou půjčku. 18 respondentů (33,33 %) naopak žádnou půjčku v současné době nesplácí. Jednotlivé odpovědi účastníků výzkumu na tuto otázku jsou uvedeny v tabulce 21 a v grafu 22 níže.

Tabulka 21:

Splácení půjčky v současné době ze strany účastníků výzkumu

14. Splácíte v současné době nějakou půjč-

Absolutní čet-

Relativní četnost

ku?

nost

[%]

ano

36

66,67

ne

18

33,33


70

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Graf 21: Splácení půjčky v současné době ze strany účastníků výzkumu


Otázka č. 15 - Jaký druh půjčky v současné době splácíte? Otázka č. 15 zjišťovala druh půjčky, které účastníci výzkumu v současné době splácí. Tato otázka navazovala na předchozí dotazníkovou otázku (tedy na otázku č. 14). Na tuto otázku měli odpovídat pouze účastníci výzkumu, kteří v současné době splácí nějakou půjčku (tj. 36 respondentů (100 %). U otázky č. 15 mohli dotazovaní uvést více odpovědí. Polovina dotazovaných (50 %) splácí v současnosti tzv. půjčku na cokoliv. 15 respondentů (41,67 %) splácí hypotéku. 11 účastníků výzkumu (30,56 %) splácí spotřebitelský úvěr. 7 dotazovaných (19,44 %) splácí kontokorent. 4 respondenti (11,11 %) splácí úvěr ze stavebního spoření. 3 účastníci výzkumu (8,33 %) splácí soukromou půjčku (kupříkladu o rodiny, kamarádů, známých nebo přátel). 2 dotazovaní (5,56 %) splácí leasing. Výše uvedené údaje jsou interpretovány v tabulce 22 a zobrazeny v grafu 23.

71


Druh půjčky, kterou účastníci výzkumu v současné době splácejí

15. Jaký druh půjčky v současné době

Absolutní čet-

Relativní četnost

splácíte?

nost

[%]

hypotéka

15

41,67


4

11,11


11

30,56

půjčka na cokoliv

18

50

kontokorent

7

19,44

leasing

2

5,56

3

8,33

-

-

soukromá půjčka (např. od členů rodiny, od kamarádů, známých, přátel apod.) jiný druh Zdroj: vlastní zpracování

Graf 22:

Druh půjčky, kterou účastníci výzkumu v současné době splácejí


72

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Otázka č. 16 - Od koho jste si peníze půjčil/a? Otázka č. 16 rovněž navazovala na předchozí dotazníkovou otázku. Jejím úkolem bylo zjištění, od koho si peníze půjčili. Na tuto otázku měli odpovídat také pouze účastníci výzkumu, kteří v současné době splácí nějakou půjčku. U této otázky mohli dotazovaní uvést více odpovědí. Z celkového počtu 36 účastníků výzkumu (100 %), kteří v současné době splácí nějakou půjčku, si většina respondentů (26 dotazovaných – 72,22 %) půjčila peníze z banky. Polovina účastníků výzkumu (18 respondentů – 50 %) si peníze půjčila od nebankovních institucí (např. Home Credit, Provident apod.). 7 účastníků výzkumu (19,44 %) si peníze půjčilo od rodiny, kamarádů, známých či přátel. 4 respondenti (11,11 %) v dotazníku uvedli, že si peníze vypůjčili od někoho jiného (konkrétní osobu nebo subjekt však již neuvedli). 2 účastníci výzkumu (5,56 %) si peníze půjčili od lichvářů. K těmto údajům se vztahuje tabulka 23 a graf 24 dále.

Tabulka 23:

Osoba / instituce, od nichž si účastníci výzkumu peníze půjčili

16. Od koho jste si peníze půj-

Absolutní čet-

Relativní četnost

čil/a?

nost

[%]

od banky

26

72,22

18

50

7

19,44

od lichvářů

2

5,56

od někoho jiného

4

11,11

od nebankovní instituce (např. Home Credit, Provident) od rodiny, kamarádů, známých, přátel apod.


73


Osoba / instituce, od nichž si účastníci výzkumu peníze půjčili


Otázka č. 17 - Jak vysokou částku z Vašeho měsíčního příjmu domácnosti splácíte? Úkolem otázky č. 17 bylo zjištění výše částky z měsíčního příjmu domácnosti, kterou účastníci výzkumu splácí (viz tabulka 24 a graf 25 níže). Na tuto otázku odpovídali jen účastníci výzkumu, kteří v současnosti splácí nějakou půjčku – tj. 36 dotazovaných (100 %). Z tohoto počtu dotazovaných splácí 22 respondentů (61,11 %) částku, jejíž výše je menší než 20 % z měsíčního příjmu jejich domácnosti. 11 dotazovaných (30,56 %) splácí částku, která se rovná 20 až 40 % z měsíčního příjmu jejich domácnosti. 3 účastníci výzkumu (8,33 %) splácí za půjčky částku ve výši 41 až 60 % z měsíčního příjmu domácnosti.

74


Tabulka 24:

Výše částky z měsíčního příjmu domácnosti, kterou účastníci výzkumu

splácí 17. Jak vysokou částku z Vašeho měsíčního


příjmu domácnosti splácíte?

nost

[%]

méně než 20 %

22

61,11

20 – 40 %

11

30,56

41 – 60 %

3

8,33

61 – 80 %

-

-

81 – 100 %

-

-


Graf 24:

Výše částky z měsíčního příjmu domácnosti, kterou účastníci vý-

zkumu splácí


75

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Otázka č. 18 - Působí Vám zadlužení nějaké problémy? Otázka č. 18 zjišťovala, zda účastníkům výzkumu působí zadlužení nějaké problémy. Na tuto otázku odpovídali pouze účastníci výzkumu, kteří v současné době splácí nějakou půjčku. Takových respondentů bylo celkem 36 (100 %). Většině dotazovaným (24 respondentům – 66,67 %) nepůsobí zadlužení žádné problémy. Naproti tomu 12 účastníků výzkumu (33,33 %) přiznalo, že jim zadlužení působí nějaké problémy. K těmto skutečnostem se vztahuje tabulka 25 a graf 26.

Tabulka 25:

Působení problémů zadlužením

18. Působí Vám zadlužení ně-


jaké problémy?

nost

[%]

ano

12

33,33

ne

24

66,67


Graf 25:

Působení problémů zadlužením


76

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Otázka č. 19 - Jaké problémy Vám zadlužení působí? Tato otázka navazovala na předchozí dotazníkovou otázku (tj. otázku č. 18). Úkolem otázky č. 19 bylo zjištění konkrétních problémů, které zadlužení účastníkům výzkumu působí. Na tuto otázku měli odpovídat jinak účastníci výzkumu, kteří v současné době splácí nějakou půjčku (tj. 36 respondentů) a jednak účastníci výzkumu, kteří v dotazníku přiznali, že jim zadlužení působí nějaké problémy. Jak již bylo uvedeno, takto odpovědělo 12 dotazovaných (100 %). U této otázky mohli respondenti uvést více odpovědí. 8 dotazovaných (66,67 %) uvedlo, že se dostávají do stále většího zadlužování. 6 účastníků výzkumu (50 %) není schopno plnit své finanční závazky. 5 respondentů (41,67 %) prožívá v souvislosti se zadlužením stres. 2 dotazovaní (16,67 %) přiznali, že v důsledku zadlužení mají konflikty v rodině, s kamarády, známými či přáteli. 1 účastníkovi výzkumu (8,33 %) hrozí v souvislosti se zadlužením exekuce. 1 dotazovaný (8,33 %) má kvůli svým finančním závazkům zastavený majetek. 3 respondenti (25 %) na tuto otázku neodpověděli. Jednotlivé odpovědi respondentů na tuto otázku jsou uvedeny v tabulce 26 a v grafu 27 dále.

Tabulka 26:

Problémy, které zadlužení účastníkům výzkumu působí

19. Jaké problémy Vám za-

Absolutní čet-

Relativní četnost

dlužení působí?

nost

[%]

stres

5

41,67

2

16,67

exekuce

1

8,33

zástava majetku

1

8,33

větší zadlužování

8

66,67

neschopnost plnit závazky

6

50

bez odpovědi

3

25

konflikty v rodině, s kamarády, známými, přáteli apod.


77


Problémy, které zadlužení účastníkům výzkumu působí


Otázka č. 20 - Máte obavy z problémů se splácením půjček v budoucnosti? Cílem otázky č. 20 bylo zjištění, zda mají účastníci výzkumu obavy z problémů se splácením půjček v budoucnosti (viz tabulka 27 a graf 28 níže). Na tuto dotazníkovou otázku odpovídali pouze účastníci výzkumu, kteří v současné době splácí nějakou půjčku. Z celkového počtu 36 dotazovaných (100 %) nemá 23 respondentů (63,89 %) obavy z problémů se splácením půjček v budoucnosti. Naopak 13 účastníků výzkumu (36,11 %) v dotazníku vyjádřilo své obavy z problémů se splácením půjček v budoucnosti.

Tabulka 27:

Obavy z problémů se splácením půjček v budoucnosti ze strany

účastníků výzkumu 20. Máte obavy z problémů se

Absolutní čet-

Relativní četnost

splácením půjček v budoucnosti?

nost

[%]

ano

13

36,11

ne

23

63,89


78

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Obavy z problémů se splácením půjček v budoucnosti ze

Graf 27:

strany účastníků výzkumu


Otázka č. 21 - Víte, co všechno se může stát v případě, že nebudete řádně splácet své půjčky? Otázka č. 21 zjišťovala, zda mají účastníci výzkumu povědomí o tom, co všechno se může stát v případě, že nebudou řádně splácet své půjčky. Na tuto otázku odpovídali pouze účastníci výzkumu, kteří v současné době splácí nějakou půjčku – tedy 36 dotazovaných (100 %). Většina účastníků výzkumu 23 respondentů (63,89 %) si je vědoma toho, co všechno se může stát v případě, že nebudou řádně platit své finanční závazky. 13 dotazovaných (36,11 %) naopak nezná důsledky, které mohou nastat v případě, že nebudou řádně splácet své půjčky. Těmto údajům odpovídá tabulka 28 a graf 29 dále. Tabulka 28:

Znalosti účastníků výzkumu o důsledcích nesplácení půjček

21. Víte, co všechno se může stát

Absolutní

Relativní četnost

četnost

[%]

ano

23

63,89

ne

13

36,11

v případě, že nebudete řádně splácet své půjčky?


79


Znalosti účastníků výzkumu o důsledcích nesplácení půj-

ček


U otázky č. 21 měli účastníci výzkumu v případě, že mají povědomí o tom, co všechno se může stát, když nebudou řádně splácet své půjčky, uvést konkrétní důsledky plynoucí z nesplácení svých finančních závazků. U této otázky mohli dotazovaní uvést více odpovědí. V největší míře uváděli účastníci výzkumu exekuci (21 respondentů – 91,3 %) a nárůst úroků z prodlení (14 dotazovaných – 60,87 %). 11 účastníků výzkumu (47,83 %) se domnívá, že důsledkem nesplácení půjček jsou sankce, pokuty. 5 dotazovaných (21,74 %) má za to, že v důsledku nesplácení půjček může dojít k zástavě majetku. 3 respondenti (13,04 %) jsou přesvědčeni o tom, že v případě nesplácení půjček se mohou dostat až k soudu. 2 účastníci výzkumu (8,7 %) v dotazníku uvedli, že důsledkem neplacení pohledávek je nutnost vyhlášení osobního bankrotu. 2 respondenti (8,7 %) se k této otázce nikterak nevyjádřili. Všechny tyto údaje jsou dále interpretovány v následující tabulce 29 a zobrazeny v grafu 30 níže.

80


Důsledky z nesplácení půjček

21. Víte, co všechno se může stát v případě,

Absolutní

Relativní četnost

že nebudete řádně splácet své půjčky?

četnost

[%]

nárůst úroků z prodlení

14

60,87

exekuce

21

91,3

zástava majetku

5

21,74

soud

3

13,04

osobní bankrot

2

8,7

sankce, pokuty

11

47,83

bez odpovědi

2

8,7


Graf 29:

Důsledky z nesplácení půjček


81

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Otázka č. 22 - Znáte ze svého blízkého okolí někoho, kdo v minulosti již využil nebo v současné době využívá nějaké půjčky? Úkolem otázky č. 22 bylo zjištění, zda účastníci výzkumu znají ze svého blízkého okolí někoho, kdo v minulosti již využil nebo v současné době využívá nějaké půjčky. Na tuto otázku již odpovídali všichni účastníci výzkumu bez výjimky – tedy 54 respondentů (100 %), z čehož 33 dotazovaných (61,11 %) zná ze svého bezprostředního okolí někoho, kdo již dříve nebo v současnosti využívá nějaké půjčky. 21 respondentů (38,89 %) naopak uvedlo, že nikoho takového ze svého blízkého okolí nezná. K těmto údajům se vztahuje tabulka 30 a graf 31 níže. Tabulka 30:

Znalost osoby z blízkého okolí účastníků výzkumu, kdo již

v minulosti využil nebo v současné době využívá nějaké půjčky 22. Znáte ze svého blízkého okolí někoho, kdo v minulosti již využil

Absolutní

Relativní četnost

nebo v současné době využívá nějaké

četnost

[%]

ano

33

61,11

ne

21

38,89

půjčky?


Graf 30:

Znalost osoby z blízkého okolí účastníků výzkumu, kdo

již v minulosti využil nebo v současné době využívá nějaké půjčky


82

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Otázka č. 23 - Myslíte si, že je problematika zadlužování českých domácností v současné době aktuální? Úkolem otázky č. 23 bylo zjištění názoru účastníků výzkumu na aktuálnost současné problematiky zadlužování českých domácností – viz tabulka 31 a graf 32. Z celkového počtu 54 respondentů, kteří byli zapojeni do tohoto výzkumného šetření, si 49 dotazovaných (90,74 %) myslí, že problematika zadlužování českých domácností je v současné době aktuální. 3 respondenti (5,56 %) neví, zda je tato problematika v současnosti aktuální. 2 dotazovaní (3,7 %) si nemyslí, že by byla problematika zadlužování českých domácností v současnosti aktuální. Tabulka 31:

Názor účastníků výzkumu na aktuálnost současné problemati-

ky zadlužování českých domácností 23. Myslíte si, že je problematika

Absolutní čet-

Relativní četnost

nost

[%]

ano

49

90,74

ne

2

3,7

nevím

3

5,56

zadlužování českých domácností v současné době aktuální?


Graf 31: Názor účastníků výzkumu na aktuálnost současné problematiky zadlužování českých domácností


83

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Otázka č. 24 - Jak velký podíl domácnosti je dle Vašeho názoru zadlužen? Otázka č. 24 v dotazníku zjišťovala názor účastníků výzkumu na velikost podílu zadlužení domácností v České republice. 22 respondentů (40,74 %) si myslí, že na území našeho státu je zadluženo 41 až 60 % domácností. 12 dotazovaných (22,22 %) se domnívá, že podíl zadlužení českých domácností se pohybuje v rozmezí od 61 do 80 %. 10 účastníků výzkumu (18,52 %) si myslí, že domácnosti jsou v České republice zadluženy z 20 až 40 %. 7 dotazovaných (12,96 %) v dotazníku dokonce uvedlo, že zadluženo je v našem státě 81 až 100 % domácností. 3 respondenti (5,56 %) si myslí, že zadluženo je v současné době méně než 20 % domácností. K těmto údajům se vztahuje tabulka 32 a graf 33 dále. Tabulka 32:

Názor účastníků výzkumu na velikost podílu zadlužení

domácností 24. Jak velký podíl domácnosti je

Absolutní

Relativní četnost

dle Vašeho názoru zadlužen?

četnost

[%]

méně než 20 %

3

5,56

20 – 40 %

10

18,52

41 – 60 %

22

40,74

61 – 80 %

12

22,22

81 – 100 %

7

12,96


84


Názor účastníků výzkumu na velikost podílu zadlužení

domácností


Otázka č. 25 - Na co si podle Vás lidé v České republice půjčují peníze nejčastěji? Úkolem otázky č. 25 bylo zjištění názoru účastníků výzkumu na to, co si lidé V České republice za vypůjčené peníze pořizují nejčastěji. Větší polovina dotazovaných (28 respondentů – 51,85 %) si myslí, že lidé si nejčastěji půjčují peníze na rekonstrukce bytů či rodinných domů a pořízení bydlení. 10 účastníků výzkumu (18,52 %) se domnívá, že si lidé za vypůjčené peníze pořizují nejčastěji spotřební zboží (např. na dárky k Vánocům). 9 dotazovaných (16,67 %) v dotazníku uvedlo, že lidé si nejčastěji půjčují peníze k tomu, aby si pořídili novou a moderní elektroniku. 4 respondenti (7,41 %) si myslí, že půjčky slouží v největší míře k pořízení automobilu. 3 účastníci výzkumu (5,55 %) jsou přesvědčeni o tom, že lidé v České republice si nejčastěji půjčují peníze na dovolenou. K této otázce se vztahuje tabulka 33 a graf 34.

85


Názor účastníků výzkumu na nejčastější účel půjček v České re-

publice 25. Na co si podle Vás lidé v České re-

Absolutní čet-

Relativní četnost

publice půjčují peníze nejčastěji?

nost

[%]

na rekonstrukce / bydlení

28

51,85

na automobil

4

7,41

na elektroniku

9

16,67

10

18,52

na dovolenou

3

5,55

na něco jiného

-

-

na spotřební zboží (kupříkladu dárky k Vánocům)


Graf 33:

Názor účastníků výzkumu na nejčastější účel půjček v České

republice


86

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Otázka č. 26 - Jak byste ohodnotil/a finanční gramotnost české populace? Úkolem otázky č. 26 bylo zjištění hodnocení finanční gramotnosti české populace ze strany účastníků výzkumu. 20 dotazovaných (37,04 %) si myslí, že finanční gramotnost české populace je dostatečná. 18 respondentů (33,33 %) ohodnotilo finanční gramotnost obyvatelstva České republiky dobře. 10 účastníků výzkumu (18,52 %) se domnívá, že finanční gramotnost české populace je zcela nedostatečná. 4 dotazovaní (7,41 %) si myslí, že finanční gramotnost obyvatel v Česku je chvalitebná. 2 účastníci výzkumu (3,7 %) ohodnotili finanční gramotnost české populace jako výbornou. Těmto skutečnost odpovídá tabulka 34 a graf 35.

Tabulka 34:

Hodnocení finanční gramotnosti české populace ze strany

účastníků výzkumu 26. Jak byste ohodnotil/a finanční

Absolutní

Relativní četnost

gramotnost české populace?

četnost

[%]

výborně

2

3,7

chvalitebně

4

7,41

dobře

18

33,33

dostatečně

20

37,04

nedostatečně

10

18,52


87


Hodnocení finanční gramotnosti české populace ze

strany účastníků výzkumu


4.4 Analýza získaných dat Získaná data z řádně vyplněných dotazníků byla následně analyzována a zpracována. K tomuto účelu bylo využito dvou počítačových programů - MS Excel a MS Word. V programu MS Excel byly vytvořeny příslušné tabulky vyjadřující jednotlivé odpovědi účastníků výzkumu co do jejich počtu (včetně procentuálního vyjádření). K těmto tabulkám byly vytvořeny odpovídající grafy vyjadřující odpovědi účastníků výzkumu na jednotlivé dotazníkové otázky v procentech. Takto vytvořené tabulky a grafy byly následně převedeny do počítačového programu MS Word. V tomto programu byly tabulky a grafy opatřeny vhodnými slovními komentáři – viz podkapitola 4.3 této bakalářské práce.

4.5 Vyhodnocení výzkumných hypotéz V souladu s cílem výzkumu, kterým je zjištění zkušeností, znalostí, názorů a postojů účastníků výzkumu s využíváním nejrůznějších půjček, byly stanoveny celkem čtyři hypotézy, jejichž vyhodnocení je předmětem následujícího textu této bakalářské práce.

88


4.5.1 Výzkumná hypotéza č. 1 Hypotéza č. 1 předpokládá, že si účastníci výzkumu nevytváří žádnou finanční rezervu, kterou by v případě potřeby mohli využít. K první výzkumné hypotéze se vztahovala jedna dotazníková otázka. Jednalo se o otázku č. 10, jejímž úkolem bylo zjištění, zda si účastníci výzkumu vytváří nějakou finanční rezervu, kterou by v případě potřeby (např. ztráty zaměstnání) mohli využít. Z celkového počtu 54 dotazovaných (100 %), kteří se zúčastnili výzkumu, si 31 respondentů (57,41 %) vytváří nějakou finanční rezervu. Naproti tomu 23 účastníků výzkumu (42,59 %) si žádnou finanční rezervu nevytváří. Na základě těchto zjištěných údajů lze výzkumnou hypotézu č. 1 vyvrátit. Vyhodnocení výzkumné hypotézy č. 1 je provedeno v tabulce 35 níže.

Tabulka 35:

Vyhodnocení výzkumné hypotézy č. 1

10. Vytváříte si nějakou finanční rezervu,

Absolutní

Relativní četnost

četnost

[%]

ano

31

57,41

ne

23

42,59

kterou byste v případě potřeby (např. ztráty zaměstnání) mohl/a využít?


4.5.2 Výzkumná hypotéza č. 2 Hypotéza č. 2 předpokládá, že většina účastníků výzkumu již v minulosti využila a v současné době také využívá nějaké půjčky. Tato výzkumná hypotéze je složena ze dvou částí, proto se k ní vztahují celkem dvě dotazníkové otázky – otázka č. 12 a otázka č. 14. Otázka č. 12 zjišťovala, zda již účastníci výzkumu v minulosti využili možnosti půjčit si peníze. Z celkového počtu 54 účastníků výzkumu (100 %) již 39 dotazovaných (72,22 %) v minulosti využilo možnosti půjčit si peníze. 15 respondentů (27,78 %) naopak této možnosti ještě nevyužilo. První část výzkumné hypotézy č. 2 lze tedy potvrdit. Vyhodnocení první části druhé výzkumné hypotézy je provedeno v tabulce 36.

89


Tabulka 36:

Vyhodnocení první části výzkumné hypotézy č. 2

12. Využil/a jste již někdy

Absolutní čet-

Relativní četnost

možnosti půjčit si peníze?

nost

[%]

ano

39

72,22

ne

15

27,78


Otázka č. 14 zjišťovala, zda účastníci výzkumu v současné době splácí nějakou půjčku. Z celkového počtu 54 účastníků výzkumu (100 %) jich 36 dotazovaných (66,67 %) v dotazníku přiznalo, že v současnosti splácí nějakou půjčku. 18 respondentů (33,33 %) naopak žádnou půjčku v současné době nesplácí. Druhou část výzkumné hypotézy č. 2 lze tedy potvrdit. Vyhodnocení druhé části této výzkumné hypotézy je provedeno v tabulce 37 níže.

Tabulka 37:

Vyhodnocení druhé části výzkumné hypotézy č. 2

14. Splácíte v současné době

Absolutní čet-

Relativní četnost

nějakou půjčku?

nost

[%]

ano

36

66,67

ne

18

33,33


Na základě výše uvedených údajů, lze výzkumnou hypotézu č. 2 potvrdit, neboť účastníci výzkumu již dříve využili možnosti půjčit si peníze (39 dotazovaných – 72,22 %) a v současné době rovněž splácí nějakou půjčku (36 dotazovaných – 66,67 %).

90

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 4.5.3 Výzkumná hypotéza č. 3 Hypotéza č. 3 předpokládá, že zadlužení působí problémy převážně účastníkům výzkumu, u nichž celkový měsíční příjem v domácnosti činí méně než 20 000 Kč. Tato hypotéza sestává rovněž ze dvou částí. Vztahují se k ní dvě dotazníkové otázky – otázka č. 18 a otázka č. 6. Úkolem otázky č. 18 bylo zjištění, zda účastníkům výzkumu působí zadlužení nějaké problémy. Podmínkou pro odpověď na tuto otázku byla skutečnost splácení nějaké půjčky v období realizace výzkumu ze strany jejich účastníků. Z celkového počtu 36 účastníků výzkumu (100 %) působí zadlužení problémy 12 dotazovaným (33,33 %). 24 respondentům (66,67 %) nepůsobí zadlužení žádné problémy. Vyhodnocení první části výzkumné hypotézy č. 3 je provedeno v tabulce 38.

Tabulka 38:




jaké problémy?

nost

[%]

ano

12

33,33

ne

24

66,67


Otázka č. 6 v dotazníku zjišťovala celkový měsíční příjem v domácnosti účastníků výzkumu. Z celkového počtu 54 účastníků výzkumu (100 %) činí celkový měsíční příjem méně než 20 000 Kč v domácnosti u 18 dotazovaných (33,33 %). Celkový měsíční příjem v domácnosti 36 respondentů (66,67 %) činí více než 20 000 Kč. Vyhodnocení druhé části výzkumné hypotézy č. 3 je provedeno v tabulce 39.

91

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Vyhodnocení druhé části výzkumné hypotézy č. 3

Tabulka 39:

6. Kolik činí Váš celkový měsíční příjem

Absolutní čet-

Relativní četnost

v domácnosti?

nost

[%]


18

33,33


36

66,67


Celkové vyhodnocení výzkumné hypotézy č. 3 je provedeno v tabulce 40 níže. Z celkového počtu 12 účastníků výzkumu (100 %), kterým zadlužení působí problémy, je celkový měsíční příjem v domácnosti 10 dotazovaných (83,33 %) menší než 20 000 Kč. Z celkového počtu 10 účastníků výzkumu (100 %), jejichž celkový měsíční příjem v domácnosti činí méně než 20 000 Kč, uvedlo 8 dotazovaných (80 %), že jim zadlužení působí problémy. Na základě těchto informací lze výzkumnou hypotézu č. 3 potvrdit.

Tabulka 40:

Celkové vyhodnocení výzkumné hypotézy č. 3

6. Kolik činí Váš celkový

Absolutní

měsíční příjem

četnost

Relativní

v domácnosti? méně než 20 000 Kč více než 20 000 Kč

četnost [%]

10

83,33

2

16,67

18. Působí Vám zadlužení nějaké Absolutní

Relativní četnost

problémy?

četnost

ano

8

80

ne

2

20

[%]


4.5.4 Výzkumná hypotéza č. 4 Hypotéza č. 4 předpokládá, že účastníci výzkumu, kterým zadlužování působí nějaké problémy, mají obavy z problémů se splácením půjček v budoucnosti. Tato hypotéza je rovněž složena ze dvou částí. Z tohoto důvodu se k ní vztahují dvě dotazníko-

92

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno vé otázky, a to otázka č. 18 a otázka č. 20. Jak již bylo uvedeno výše, úkolem otázky č. 18 bylo zjištění, zda účastníkům výzkumu působí zadlužení nějaké problémy. Z celkového počtu 36 účastníků výzkumu (100 %), kteří v současné době splácí nějakou půjčku, působí zadlužení problémy 12 dotazovaným (33,33 %). 24 respondentům (66,67 %) zadlužování žádné problémy nepůsobí. Vyhodnocení první části výzkumné hypotézy č. 4 je provedeno v tabulce 41 níže.

Tabulka 41:




jaké problémy?

nost

[%]

ano

12

33,33

ne

24

66,67


Otázka č. 20 zjišťovala, zda mají účastníci výzkumu obavy z problémů se splácením půjček v budoucnosti. Z celkového počtu 36 účastníků výzkumu (100 %), kteří v současné době splácí nějakou půjčku, má 13 dotazovaných (36,11 %) obavy z problémů se splácením půjček v budoucnosti. 23 respondentů (63,89 %) naopak takové obavy nemá. Vyhodnocení druhé části výzkumné hypotézy č. 4 je provedeno v následující tabulce 42.

Tabulka 42:

Vyhodnocení druhé části výzkumné hypotézy č. 4

20. Máte obavy z problémů se

Absolutní čet-

Relativní čet-

nost

nost [%]

ano

13

36,11

ne

23

63,89

splácením půjček v budoucnosti?


93

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Celkové vyhodnocení výzkumné hypotézy č. 4 je provedeno v tabulce 43 níže. Zadlužení působí problémy 12 účastníkům výzkumu (100 %). Z tohoto počtu účastníků výzkumu má 9 dotazovaných (75 %) obavy z problémů se splácením půjček v budoucnosti. Na základě zjištění tohoto výzkumu lze hypotézu č. 4 potvrdit.

Celkové vyhodnocení výzkumné hypotézy č. 4

Tabulka 43: 18. Působí Vám za-

20. Máte obavy Absolutní

dlužení

četnost

nějaké

Relativní

z problémů se spláce-

četnost

ním půjček

[%]

v budoucnosti?

Absolutní četnost


problémy? ano

12

33,33

ano

9

75

ne

24

66,67

ne

3

25


4.6 Zhodnocení výzkumu Primárním cílem výzkumu bylo zjištění specifik hospodaření českých domácností na Vyškovsku se zaměřením na zjištění zkušeností, znalostí, názorů a postojů účastníků výzkumu s využíváním nejrůznějších půjček. V rámci specifik hospodaření českých domácností na Vyškovsku bylo zjištěno, že: 

celkový měsíční příjem činí 25 001 až 30 000 Kč (31 respondentů – 57,41 %),



účastníci výzkumu vychází z měsíčního příjmu domácnosti zcela bez problémů (29 dotazovaných – 53,7 %),



dotazovaní jsou nadmíru spokojeni s životní úrovní své domácnosti (25 respondentů – 46,3 %),



respondenti si své účty platí vždy včas (21 dotazovaných – 38,89 %),



účastníci výzkumu si vytváří jistou finanční rezervu, kterou by v případě potřeby mohli využít (31 respondentů – 57,41 %),

94

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 

dotazovaní by byli po ztrátě měsíčního příjmu schopni pokrýt náklady své domácnosti po dobu delší než 3 měsíce (16 dotazovaných – 29,63 %).

V souvislosti s minulými a současnými zkušenostmi účastníků průzkumu s využíváním půjček byly zjištěny tyto údaje: 

účastníci výzkumu již v minulosti využili možnosti půjčit si peníze (39 dotazovaných – 72,22 %) v podobě tzv. půjčky na cokoliv (28 dotazovaných – 51,85 %),



respondenti v současnosti splácí nějakou půjčku (36 dotazovaných – 66,67 %), a to tzv. půjčku na cokoliv (18 účastníků výzkumu – 50 %), k čemuž využili bankovní instituce (26 respondentů – 72,22 %),



účastníci výzkumu splácí měsíčně částku nižší než 20 % z měsíčního příjmu jejich domácnosti (22 respondentů – 61,11 %),



dotazovaným nepůsobí zadlužení žádné problémy (24 respondentům – 66,67 %), u dotazovaných, kterým zadlužení působí nějaké problémy, se jedná o stále větší zadlužování (8 respondentů – 66,67 %) a neschopnost plnit své pohledávky (6 dotazovaných – 50 %),



respondenti nemají obavy z problémů se splácením půjček v budoucnosti (23 respondentů – 63,89 %).

Z oblasti znalostí účastníků výzkumu o důsledcích zadluženosti / nesplácení půjček bylo zjištěno, že dotazovaní si jsou vědomi toho, co všechno se může stát v případě, že nebudou řádně platit své finanční závazky (23 respondentů – 63,89 %) – exekuce (21 respondentů – 91,3 %) a nárůst úroků z prodlení (14 dotazovaných – 60,87 %). V souvislosti s názory a postoji účastníků výzkumu bylo zjištěno: účastníci výzkumu si myslí, že: 

problematika zadlužování českých domácností je v současné době aktuální (49 dotazovaných – 90,74 %),



na území našeho státu je zadluženo 41 až 60 % domácností (22 respondentů – 40,74 %),



lidé si nejčastěji půjčují peníze na rekonstrukce bytů či rodinných domů a pořízení bydlení (28 respondentů – 51,85 %),

95

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 

finanční gramotnost české populace je dostatečná (20 dotazovaných – 37,04 %).

96


ZÁVĚR Bakalářská práce na téma „Dopady zadlužování na současnou populaci“ je rozdělena na dvě části. První část bakalářské práce je teoretická. Vychází z obecných teoretických poznatků týkajících se zadluženosti se zaměřením na fyzické osoby (resp. domácnosti) a jejích důsledků na české obyvatelstvo. Pro účely zpracování teoretické části bakalářské práce byla využita odborná literatura, ale zvláště množství dostupných statistických údajů, které jen podtrhují aktuálnost a závažnost problematiky zadluženosti českých domácností. První kapitola teoretických východisek bakalářské práce je obecně věnována problematice zadlužování. Pozornost je zaměřena na popis vzniku a vývoje příčin zadlužení, a to jak obecným příčinám zadlužení, tak mikro a makro ekonomickým příčinám – kupříkladu růstu průměrné hrubé měsíční mzdy, nezaměstnanosti či růstu hrubého domácího produktu. Pozornost je v rámci této kapitoly rovněž zaměřena na vývoj zadlužování českých domácností a současnou úroveň zadlužení – nejen českých občanů, ale rovněž obcí, měst a států. Druhá kapitola teoretické části bakalářské práce se zabývá klasifikací a charakteristikami dopadů zadluženosti na současnou populaci v oblasti ekonomické, společensko-sociální a právní. Třetí kapitola teoretických východisek bakalářské práce je věnována postupům vypořádání se se zadlužením v podobě tzv. dluhového poradenství a oddlužení (osobního bankrotu). Druhá část bakalářské práce je praktická. Její součástí je zjištění zadluženosti českých domácností ve vybraném regionu (na Vyškovsku) a realizace výzkumu v podobě dotazníkového šetření, jež bylo rovněž soustředěno na fyzické osoby (domácnosti) z tohoto regionu. Cílem výzkumu bylo zjištění specifik hospodaření českých domácností na Vyškovsku se zaměřením na zjištění zkušeností, znalostí, názorů a postojů účastníků výzkumu s využíváním nejrůznějších půjček. Pro účely zpracování výzkumného šetření byl vytvořen dotazník, který obsahoval 26 otázek. Distribuováno bylo 125 dotazníků, ale vzhledem k citlivosti a závažnosti tématu byla návratnost jen 67,5%. Považuji to za úspěch mající význam v regionálním výzkumu, se kterým je třeba dále pracovat. Výzkumem se otevřela možnost samostatného tématu např. finanční gramotnosti v regionu, ale to je na samostatnou práci. Výzkumu se zúčastnilo celkem 54 respondentů mající různé finanční příjmy, společenské postavení, věk a vzdělání. Na základě výsledků výzkumu, byly zjištěny tyto skutečnosti: účastníci výzkumu si vytváří určitou finanční rezervu, kterou by v případě potřeby mohli využít, účastníci výzkumu již v minulosti využili a v současné době také využívají nějaké půjčky, zadlužení působí problémy převážně účastní-

97

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno kům výzkumu, u nichž celkový měsíční příjem v domácnosti činí méně než 20 000 Kč, účastníci výzkumu, kterým zadlužování působí nějaké problémy, mají obavy z problémů se splácením půjček v budoucnosti. Zpracováním bakalářské práce na téma “Dopady zadlužování na současnou populaci“ jsem se dostal hlouběji do problematiky potíží, se kterými se lidé mající různé půjčku potýkají. Vyslechl jsem si mnoho příběhů. Některé byly úsměvné, ale většina jich bohužel byla neveselá a odhalovala problémy zadlužení v té nejhorší podobě, kdy lidem na dveře klepe exekutor. Většinou si za tyto problémy mohli lidé sami, ať již pořízením naprosto zbytečných či nepotřebných věcí a požitků. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří se do dluhů dostali vinou jiných osob, kterým například dělali ručitele půjček. V rámci praxe, kterou jsem vykonal v Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi, jsem měl přímý kontakt s životní realitou a každodenními problémy a potřebami těchto osob. Pomocí rozhovorů jsem se dostával do až neuvěřitelných příběhů a osudů ubytovaných osob a také jsem zjišťoval, jak se tyto osoby chtějí dostat zpět do normálního života a jak jim k tomu pomáhá stát a různé poradny (pro dlužníky, při finanční tísni, jak se vypořádat se starými dluhy...). Možností uplatnění výsledků mojí bakalářské práce, by se dalo využít při jak preventivním použití v rámci zvyšování finanční gramotnosti naší společnosti se zaměřením na mládež, tak i jako formy semináře-přednášky v různých sociálních zařízeních, které se věnují lidem v nouzi, kde bych v praxi využil získané dovednosti a vědomosti při studiu oboru Sociální pedagogika. Vím, že touto bakalářskou prací jsem jen „nakoukl“ do problematiky dopadů zadlužení a proto bych se chtěl dále věnovat tomuto problému mnohem důkladněji.

98


SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]

BIČOVSKÝ, Jaroslav, HOLUB, Milan. Občanský zákoník: Poznámkové vydání s judikaturou. Praha: Linde Praha, a. s., 1998. 713 s. ISBN 9788072011322.

[2]

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. BusinessCenter.cz [online] 2012 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/.

[3]

Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. 1 679 s. ISBN 80-902723-12.

[4]

SYROVÁTKOVÁ, Štěpánka, MACHALÍČEK, Josef, CHRISTOVÁ, Jana. Dluhová problematika: Informační brožura. Plzeň: Člověk v tísni, o. p. s., 2008. 107 s. ISBN 978-80-86961-28-6.

[5]


[6]

SMRČKA, Luboš. Rodinné finance. Ekonomická krize a krach optimismu. Praha: C. H. Beck, s. r. o., 2010. 538 s. ISBN 9788074001994.

[7]

KELLER, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 204 s. ISBN 9788086429397.

[8]

Český statistický úřad [online] 2014 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/.

[9]


[10]


[11]


[12]

Vývoj hrubého domácího produktu. Finance.cz [online] 2013 [cit. 201401-30].

Dostupné

z:

http://www.finance.cz/makrodata-

eu/hdp/statistiky/vyvoj-hdp/. [13]

Vývoj hrubého domácího produktu. Finance.cz [online] 2013 [cit. 201401-30].

Dostupné

eu/hdp/statistiky/vyvoj-hdp/.

z:

http://www.finance.cz/makrodata-

99

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno [14]

100

Ministerstvo financí České republiky [online] 2013 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/.

[15]

Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2012. Ministerstvo financí České republiky

[online]

2013

[cit.

2014-01-30].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-financnihotrhu/2012/zprava-o-vyvoji-financniho-trhu-rok-2012-12640. [16]

Vývoj zadlužení domácností v České republice – dlužíme přes bilion, většinu na bydlení. Bankovnipoplatky.com [online] 2012 [cit. 2014-0130]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/vyvoj-zadluzenidomacnosti-v-ceske-republice--dluzime-pres-bilion-vetsinu-na-bydleni17037.html.

[17]

Vývoj zadlužení domácností v České republice – dlužíme přes bilion, většinu na bydlení. Bankovnipoplatky.com [online] 2012 [cit. 2014-0130]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/vyvoj-zadluzenidomacnosti-v-ceske-republice--dluzime-pres-bilion-vetsinu-na-bydleni17037.html.

[18]

Hlavní ukazatele. Česká národní banka [online] 2014 [cit. 2014-01-30]. Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.hlavni_ukazatele?p_iframe =0&p_lang=CS. [19]


z:



z:


Zadlužení obcí loni stouplo na 90 mld. Kč. Krajů na 24,5 mld. Kč a nejzadluženější je olomoucký. Patria Online, a.s. [online] 2013 [cit. 201401-30].

Dostupné

z:

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2314500/zadluzeni-obci-loni-stouplo-


101

na-90-mld-kc-kraju-na-245-mld-kc-a-nejzadluzenejsi-jeolomoucky.html. [22]

Zadluženost územních rozpočtů v roce 2012. Ministerstvo financí České republiky

[online]

2013

[cit.

Dostupné

2014-01-30].

z:

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/zadluzenost-uzemnichrozpoctu/2013/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu-v-2012-11641. [23]

Český dluh je stále hluboko pod průměrem EU, roste však rychleji. iDnes.cz

[online]

2013

[cit.

Dostupné

2014-01-30].

z:

http://ekonomika.idnes.cz/ceske-zadluzeni-v-porovnani-eu-dzw/ekonomika.aspx?c=A130722_162530_ekonomika_neh. [24]

Český dluh je stále hluboko pod průměrem EU, roste však rychleji. iDnes.cz

[online]

2013

[cit.

Dostupné

2014-01-30].

z:

http://ekonomika.idnes.cz/ceske-zadluzeni-v-porovnani-eu-dzw/ekonomika.aspx?c=A130722_162530_ekonomika_neh. [25]

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 807357-276-1.

[26]

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 807357-276-1.

[27]

VRBKOVÁ, Lucie. Už nikdy dlužníkem: pro všechny, kteří si půjčili, půjčují a hodlají si půjčit peníze. Praha: Cofet, 2009. 97 s. ISBN 9788090439603.

[28]

MAŠATOVÁ, Kateřina. Dluhy a finanční problémy. Šance dětem [online]

2012

[cit.

2014-01-30].

Dostupné

z:

http://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/rodina-v-problemovesituaci/tiziva-socialni-situace/dluhy-a-financni-problemy.shtml. [29]

NĚMEC, Jan. Život na dluh si žádá vymahače. In Ekonom, 2013, 57(11), s. 5 – 9. ISSN 1210-0714.

[30]

NĚMEC, Jan. Život na dluh si žádá vymahače. In Ekonom, 2013, 57(11), s. 5 – 9. ISSN 1210-0714.

[31]

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. Zákony pro lidi.cz [online] 2006 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108.

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno [32]

102

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. Zákony pro lidi.cz [online] 2006 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108.

[33]

Asociace občanských poraden [online] 2010 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.obcanskeporadny.cz/.

[34]


[35]


[36]

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). BusinessCenter.cz [online] 2006 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/insolvencni/.

[37]


[38]


[39]


[40]

SOLUS: Zájmové sdružení právnických osob [online] 2014 [cit. 2014-0130]. Dostupné z: https://www.solus.cz/.

[41]


[42]



103

SEZNAM GRAFŮ GRAF 1:

Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v letech 2000 – 2013 ................................ 17

GRAF 2:

Vývoj obecné míry nezaměstnanosti v letech 2000 – 2013 ..................................19

GRAF 3:

Vývoj hrubého domácího produktu v letech 2000 – 2012 ...................................21

GRAF 4:

Vývoj celkového zadlužení českých domácností v letech 2007 – 2012 ...............38

GRAF 5:

Vývoj zadlužení českých domácností v letech 1993 – 2011 ................................ 24

GRAF 6:

Vývoj zadlužení českých domácností v roce 2013 ...............................................27

GRAF 7:

Vývoj zadluženosti v krajích České republiky v letech 2010 až 2013 .................48

GRAF 8:

Pohlaví účastníků výzkumu ..................................................................................55

GRAF 9:

Věkové rozložení účastníků výzkumu ...................................................................56

GRAF 10: Nejvyšší dosažené vzdělání účastníků výzkumu ...................................................57 GRAF 11: Rodinný stav účastníků výzkumu ..........................................................................58 GRAF 12: Socioekonomické postavení účastníků výzkumu ..................................................59 GRAF 13: Celkový měsíční příjem v domácnosti účastníků výzkumu ...................................61 GRAF 14: Dostatečnost měsíčního příjmu v domácnosti účastníků výzkumu .......................62 GRAF 15: Hodnocení životní úrovně svých domácností ze strany účastníků výzkumu .........63 GRAF 16: Včasné placení účtů ze strany účastníků výzkumu ................................................64 GRAF 17: Tvorba finanční rezervy, kterou by účastníci výzkumu mohli využít ..................65 GRAF18: Doba, po kterou by byli účastníci výzkumu schopni pokrýt náklady ...................67 GRAF 19: Dřívější využití možnosti půjčit si peníze .............................................................. 68 GRAF 20: Druh půjčky, kterou účastníci výzkumu již v minulosti využili ............................ 70 GRAF 21: Splácení půjčky v současné době ze strany účastníků výzkumu ........................... 71 GRAF 22: Druh půjčky, kterou účastníci výzkumu v současné době splácejí ........................72 GRAF 23: Osoba / instituce, od nichž si účastníci výzkumu peníze půjčili ............................ 74 GRAF 24: Výše částky z měsíčního příjmu domácnosti, kterou účastníci výzkumu splácí ...75 GRAF 25: Působení problémů zadlužením .............................................................................76 GRAF 26: Problémy, které zadlužení účastníkům výzkumu působí .......................................78 GRAF 27: Obavy z problémů se splácením půjček v budoucnosti .........................................79 GRAF 28: Znalosti účastníků výzkumu o důsledcích nesplácení půjček ................................ 80


104

GRAF 29: Důsledky z nesplácení půjček ................................................................................81 GRAF 30: Znalost osoby z blízkého okolí účastníků výzkumu, kdo již v minulosti využil ...82 GRAF 31: Názor účastníků výzkumu na aktuálnost současné problematiky zadlužování .....83 GRAF 32: Názor účastníků výzkumu na velikost podílu zadlužení domácností ....................85 GRAF 33: Názor účastníků výzkumu na nejčastější účel půjček v České republice ..............86 GRAF 34: Hodnocení finanční gramotnosti české populace ze strany účastníků výzkumu ...88


105

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1: Průměrná míra zadluženosti v krajích České republiky se zaměřením na kraj Jihomoravský a region Vyškovsko......................................................49


106

SEZNAM TABULEK TABULKA 1:Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v letech 2000 – 2013 ............................ 16 TABULKA 2: Vývoj obecné míry nezaměstnanosti v letech 2000 – 2013 ............................ 18 TABULKA 3: Vývoj HDP a HDP na obyvatele v r. 2000- 2012............................................ 20 TABULKA 4: Vývoj zadlužení českých domácností v letech 1993 – 2011 ........................... 23 TABULKA 5: Vývoj zadlužení českých domácností v roce 2013 ..........................................25 TABULKA 6: Zadlužení v % hrubého domácího produktu na konci prvního čtvrtletí 2013 ..28 TABULKA 7: Vývoj zadluženosti v krajích České republiky v letech 2010 až 2013 .............47 TABULKA 8: Pohlaví účastníků výzkumu...............................................................................55 TABULKA 9: Věkové rozložení účastníků výzkumu .............................................................. 56 TABULKA 10: Nejvyšší dosažené vzdělání účastníků výzkumu ............................................57 TABULKA 11: Rodinný stav účastníků výzkumu ...................................................................58 TABULKA 12: Socioekonomické postavení účastníků výzkumu ...........................................59 TABULKA 13: Celkový měsíční příjem v domácnosti účastníků výzkumu ........................... 60 TABULKA 14: Dostatečnost měsíčního příjmu v domácnosti účastníků výzkumu ................61 TABULKA 15: Hodnocení životní úrovně svých domácností ze strany účastníků výzkumu .62 TABULKA 16: Včasné placení účtů ze strany účastníků výzkumu .........................................64 TABULKA 17: Tvorba fin. rezervy, kterou by účastníci výzkumu mohli využít ....................65 TABULKA 18: Doba, po kterou by byli účastníci výzkumu schopni pokrýt ..........................66 TABULKA 19: Dřívější využití možnosti půjčit si peníze ......................................................67 TABULKA 20: Druh půjčky, kterou účastníci výzkumu již v minulosti využili .....................69 TABULKA 21: Splácení půjčky v současné době ze strany účastníků výzkumu ....................70 TABULKA 22: Druh půjčky, kterou účastníci výzkumu v současné době splácejí ................72 TABULKA 23: Osoba / instituce, od nichž si účastníci výzkumu peníze půjčili ....................73 TABULKA 24: Výše částky z měs. příjmu domácnosti, kterou účastníci výzkumu splácí .....75 TABULKA 25: Působení problémů zadlužením ......................................................................76 TABULKA 26: Problémy, které zadlužení účastníkům výzkumu působí................................ 77 TABULKA 27: Obavy z problémů se splácením půjček v budoucnosti ze strany účastníků .78 TABULKA 28: Znalosti účastníků výzkumu o důsledcích nesplácení půjček ........................79


107

TABULKA 29: Důsledky z nesplácení půjček .........................................................................81 TABULKA 30: Znalost osoby z blízkého okolí účastníků výzkumu .......................................82 TABULKA 31: Názor účastníků výzkumu na aktuálnost současné problematiky zadlužení ..83 TABULKA 32: Názor účastníků výzkumu na velikost podílu zadlužení domácností .............84 TABULKA 33: Názor účastníků výzkumu na nejčastější účel půjček v České republice .......86 TABULKA 34: Hodnocení fin. gramotnosti české populace ze strany účastníků výzkumu ...87 TABULKA 35: Vyhodnocení výzkumné hypotézy č. 1 ........................................................... 89 TABULKA 36: Vyhodnocení první části výzkumné hypotézy č. 2 .........................................90 TABULKA 37: Vyhodnocení druhé části výzkumné hypotézy č. 2 ........................................90 TABULKA 38: Vyhodnocení první části výzkumné hypotézy č. 3 .........................................91 TABULKA 39: Vyhodnocení druhé části výzkumné hypotézy č. 3 ........................................92 TABULKA 40: Celkové vyhodnocení výzkumné hypotézy č. 3 .............................................92 TABULKA 41: Vyhodnocení první části výzkumné hypotézy č. 4 .........................................93 TABULKA 42: Vyhodnocení druhé části výzkumné hypotézy č. 4 ........................................93 TABULKA 43: Celkové vyhodnocení výzkumné hypotézy č. 4 .............................................94


108

SEZNAM PŘÍLOH

PŘILOHA č. 1 – Dotazník „Zadluženost domácností a její důsledky“ Dobrý den, jsem studentem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulty humanitních studií, Institutu mezioborových studií Brno, oboru sociální pedagogika. V rámci zpracování praktické části své bakalářské práce na téma „Dopady zadlužování na současnou populaci“ si Vás dovoluji požádat o vyplnění dotazníku s názvem „Zadluženost domácností a její důsledky“, jehož cílem je zjištění specifik hospodaření českých domácností na Vyškovsku se zaměřením na zjištění zkušeností, znalostí, názorů a postojů účastníků výzkumu s využíváním nejrůznějších půjček. Vámi vybranou odpověď zakroužkujte, případně dopište. Dotazník je anonymní a získané údaje z vyplněných dotazníků budou sloužit pouze pro účely zpracování mé diplomové práce. Za Vaši vstřícnost a čas, který jste vyplňování dotazníku věnoval/a, mnohokrát děkuji. Jiří Vymazal

1.

2.

Jste? a)

žena

b)

muž

Jaký je Váš věk? a)

méně než 20 let

b)

20 – 30 let

c)

31 – 40 let

d)

41 – 50 let

e)

51 – 60 let

f)

více než 60 let


4.

5.

109

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a)

základní

b)

středoškolské bez maturity (vyučen/a v oboru)

c)

středoškolské s maturitou

d)

vyšší odborné

e)

vysokoškolské

Jaký je Váš rodinný stav? a)

svobodný/á

b)

ženatý / vdaná

c)

rozvedený/á

d)

vdovec / vdova

V současné době jste? a)

zaměstnaný/a

b)

osoba samostatně výdělečně činná

c)

nezaměstnaný/á

d)

v důchodu

e)

na mateřské dovolené

f)

jiné,

uveďte:

_______________________________________________________ _____________________________________________________________ _____


7.

8.

9.

Kolik činí Váš celkový měsíční příjem v domácnosti? a)


b)

10 000 až 15 000 Kč

c)

15 001 až 20 000 Kč

d)

20 001 až 25 000 Kč

e)

25 001 až 30 000 Kč

f)


Vycházíte s měsíčním příjmem Vaší domácnosti? a)

ano, bez problémů

b)

ano, s obtížemi

c)

ne

Jak byste ohodnotil/a životní úroveň Vaší domácnosti? a)

jsem nadmíru spokojen/a

b)

jsem spíše spokojen/a

c)

jsem spíše nespokojen/a

d)

nejsem vůbec spokojen/a

Platíte své účty včas? a)

ano, vždy

b)

ano, občas

c)

spíše ne

d)

ne, nikdy

110


111

Vytváříte si nějakou finanční rezervu, kterou byste v případě potřeby (např. ztráty zaměstnání) mohl/a využít?

11.

a)

ano

b)

ne, ani o tom neuvažuji

c)

ne, ale uvažuji o tom

Po jak dlouhou dobu byste byl/a schopen/schopna pokrýt náklady Vaší domácnosti po ztrátě měsíčního příjmu?

12.

13.

a)

1 až 3 týdny

b)

1 měsíc

c)

2 měsíce

d)

3 měsíce

e)

po delší dobu než 3 měsíce

Využil/a jste již někdy možnosti půjčit si peníze? a)

ano

b)

ne

O jaký druh půjčky se jednalo? (můžete uvést více odpovědí) a)

hypotéka

b)


c)


d)

půjčka na cokoliv

e)

kontokorent

f)

leasing

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno g)

112

soukromá půjčka (např. od členů rodiny, od kamarádů, známých, přátel apod.)

h)

možnosti půjčky jsem nikdy nevyužil/a

i)

jiný

druh,

uveďte:

___________________________________________________ _____________________________________________________________ _____ 14.

15.

Splácíte v současné době nějakou půjčku? a)

ano

b)

ne

Jaký druh půjčky v současné době splácíte? (na tuto otázku odpovězte pouze v případě, že v současné době splácíte nějakou půjčku), (můžete uvést více odpovědí) a)

hypotéka

b)


c)


d)

půjčka na cokoliv

e)

kontokorent

f)

leasing

g)

soukromá půjčka (např. od členů rodiny, od kamarádů, známých, přátel apod.)

h)

jiný

druh,

uveďte:

___________________________________________________ _____________________________________________________________ _____


113

Od koho jste si peníze půjčil/a? (na tuto otázku odpovězte pouze v případě, že v současné době splácíte nějakou půjčku), (můžete uvést více odpovědí) a)

od banky

b)

od nebankovní instituce (např. Home Credit, Provident)

c)

od rodiny, kamarádů, známých, přátel apod.

d)

od lichvářů

e)

od

někoho

jiného,

uveďte:

____________________________________________ _____________________________________________________________ _____ 17.

Jak vysokou částku z Vašeho měsíčního příjmu domácnosti splácíte? (na tuto otázku odpovězte pouze v případě, že v současné době splácíte nějakou půjčku)

18.

a)

méně než 20 %

b)

20 – 40 %

c)

41 – 60 %

d)

61 – 80 %

e)

81 – 100 %

Působí Vám zadlužení nějaké problémy? (na tuto otázku odpovězte pouze v případě, že v současné době splácíte nějakou půjčku) a)

ano

b)

ne

c)


114

Jaké problémy Vám zadlužení působí? (na tuto otázku odpovězte pouze v případě, že v současné době splácíte nějakou půjčku a zadlužení Vám působí nějaké problémy), (můžete uvést více odpovědí) Uveďte: _______________________________________________________________ __________________________________________________________________ ____ __________________________________________________________________ ____

20.

Máte obavy z problémů se splácením půjček v budoucnosti? (na tuto otázku odpovězte pouze v případě, že v současné době splácíte nějakou půjčku)

21.

a)

ano

b)

ne

Víte, co všechno se může stát v případě, že nebudete řádně splácet své půjčky? (na tuto otázku odpovězte pouze v případě, že v současné době splácíte nějakou půjčku), (můžete uvést více odpovědí) a)

ano,

uveďte:

_______________________________________________________ _____________________________________________________________ _____ b)

22.

ne

Znáte ze svého blízkého okolí někoho, kdo v minulosti již využil nebo v současné době využívá nějaké půjčky?


23.

a)

ano

b)

ne

115

Myslíte si, že je problematika zadlužování českých domácností v současné době aktuální?

24.

25.

a)

ano

b)

ne

c)

nevím

Jak velký podíl domácnosti je dle Vašeho názoru zadlužen? a)

méně než 20 %

b)

20 – 40 %

c)

41 – 60 %

d)

61 – 80 %

e)

81 – 100 %

Na co si podle Vás lidé v České republice půjčují peníze nejčastěji? a)

na rekonstrukce / bydlení

b)

na automobil

c)

na elektroniku

d)

na spotřební zboží (kupříkladu dárky k Vánocům)

e)

na dovolenou

f)

na

něco

jiného,

uveďte:

______________________________________________ _____________________________________________________________ _____


26.

Jak byste ohodnotil/a finanční gramotnost české populace? a)

výborně

b)

chvalitebně

c)

dobře

d)

dostatečně

e)

nedostatečně

116


117

Dopady zadlužování na současnou populaci. Jiří Vymazal

Recommend Documents