Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě

PhDr. Lucie Bryndová 23. února 2012 Institut pro veřejnou diskusi, Perspektiva českého zdravotnictví: Jaký vliv má demografický vývoj v ČR na stav zdravotnictví a veřejné finance?

Obsah

Role zdravotnictví ve veřejných financích

Vliv stárnutí populace na výdajovou stránku zdravotnických financí – predikce

Generační účetnictví – jsme připraveni na zvýšenou solidaritu ve zdravotnictví mezi generacemi?

Institut ekonomických studií FSV UK Lucie Bryndová

2

ROLE ZDRAVOTNICTVÍ VE VEŘEJNÝCH FINANCÍCH


3

Veřejné výdaje ovlivněné stárnutím populace EU 25, průměr roku 2004 (zdroj: DG ECFIN, 2006)

Penze

10,6 % HDP

Zdravotnictví

6,4 % HDP

Vzdělávání

4,6 % HDP

Dlouhodobá péče

0,9 % HDP


4

Projektované změny ve veřejných výdajích (DG ECFIN) Projected changes in age-related public expenditure Pensions 2004

16

Pensions 2030 Pensions 2050

14

% of GDP

12

Healthcare 2004 Healthcare 2030 Healthcare 2050

10 8

Long-term care 2004 Long-term care 2030 Long-term care 2050

6 4 2

Education 2004 Education 2030

0 EU-25

EU-15

EU-12

Education 2050

Zdroj: DG ECFIN, The long-term sustainability of public finances in the European Union 2006


5

Průběžný systém financování - co to znamená? Základní logika Evropských sociálních systémů:

Příjmy (příspěvky) na základě způsobilosti platit Výdaje (benefity) dle aktuální potřeby

PAYG = Pay – as – you – go

ALE: Stárnutí = méně lidí v produktivním věku, kteří do systému přispívají a více v poproduktivním věku, kteří ze systému statisticky více čerpají


6

Struktura financování evropských zdravotních systémů - Od 2. světové války se neustále vyvíjejí - Obecně pokrývají celou nebo velkou většinu populace - Liší se ve své organizaci (národní zdravotní služba, sociální/veřejné zdravotní pojištění, větší či menší podíl soukromého připojištění)

Všechny jsou ale průběžně financované. Hlavní zdroje příjmů: příspěvky z mezd, daně, pojistné I ve veřejném zdravotním pojištění platí, že pojištění je neživotního typu.


7

VLIV STÁRNUTÍ POPULACE NA VÝDAJOVOU STRÁNKU ZDRAVOTNICKÝCH FINANCÍ


8

Celá Evropa stárne, nejenom ČR..


9

Zvyšující se dlouhověkost Snižující se míra porodnosti

=> podíl starších obyvatel v populaci neustále roste

Česká republika – demografická prognóza Karlovy Univerzity 70%

65%

63% 59%

60%

2003 3,25 : 1

57% 53% 50%

(pracující : závislá osoba)

50% 40%

36%

34% 29%

27%

30%

2050 1,4 : 1

23% 20%

20%

(pracující : závislá osoba)

10% 0% 2003

2010

2020

populace v produktivním věku

2030

2040

2050

populace v post-produktivním věku


10

Výdaje na zdravotnictví v EU dle věku - cca 20% populace spotřebovává 80% všech zdrojů ve zdravotnictví


11

Empirické výsledky prognóz


12

Source: OECD, 2006

Rozptyl scénářů vývoje příjmů a výdajů různých prediktivních modelů pro ČR


Source: CZ Roundtable project, 2008 13

Další faktory mající vliv na výdaje na zdravotní péči

Zdroj: OECD, 2006 Institut ekonomických studií FSV UK Lucie Bryndová

14

Empirické výsledky prognóz

Demografické faktory a nuance předpovědí založených na zlepšujícím se či zhoršujícím se celkovém stavu populace jsou nicméně neustále upozaděny dalšími faktory ovlivňujícími růst výdajů na zdravotní péči


15

Source: OECD, 2006

GENERAČNÍ ÚČETNICTVÍ


16

Co je generační účetnictví Generační účetnictví Vychází z principu současného nastavení zdravotnických systémů jako tzv. průběžných (žádné skutečné úspory, ale příjmy jsou vynakládány na okamžité potřeby) Snaží se zachytit míru solidarity mezi jednotlivými generacemi Určuje, kdo může být nejzranitelnější vůči opatřením na příjmové i výdajové straně, která by měla za cíl dostat zdravotnické finance „pod kontrolu“, tedy do rovnováhy


17

Predikce generačního účetnictví: rozdíly ve veřejných příjmech a výdajích zdravotnictví v % HDP, 2008-2060

Predikce odhaluje fiskální nerovnost mezi příjmy a výdaji => ?? Jaké budou priority společnosti?? Uspokojit rostoucí poptávku po zdravotní péči z veřejných zdrojů a zvýšit kvůli tomu efektivní daňovou sazbu Přesunout finanční zátěž na jednotlivce Administrativně či jinak omezit poptávku po zdravotní péči Institut ekonomických studií FSV UK Lucie Bryndová

18

Veřejné příjmy a výdaje sektoru zdravotnictví dle generací (v % HDP) Redistribuce plateb zdravotního pojištění mezi jednotlivé věkové skupiny:

Vertikální osa zobrazuje příjmy a výdaje v % HDP, horizontální rok narození dané generace

Predikce ukazuje nutnost rostoucí redistribuce mezi mladou a starší generací v rámci sektoru zdravotnictví Institut ekonomických studií FSV UK Lucie Bryndová

19

Na koho dopadnou možná opatření v sektoru zdravotnictví?

Administrativní či jiné omezení zdravotní péče: na starší generaci Zvýšení individuální finanční zátěže: na starší generaci Zvýšení efektivní daňové sazby: na generaci, která v daném okamžiku nejvíce platí na zdravotnictví. => tzn. v ČR (povinné sociální pojištění a přímé zdanění pocházející od ekonomicky aktivní části populace) : na budoucí mladou/pracující generaci

Z predikce vyplývá rostoucí zranitelnost starších ročníků opatřeními majícími za cíl zajistit vyvážené veřejné financování zdravotnictví. Je naše společnost připravena na zvýšenou mezigenerační solidaritu? Nedojde našim dětem trpělivost s placením zdravotního pojištění v současné podobě? Institut ekonomických studií FSV UK Lucie Bryndová

20

DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST


21

Literatura a zdroje Zápal et al. (2009); Health System Financing in the EU: Current Practices and the Ageing Challenge; Ministry of Health of the Czech Republic DG ECFIN (2006); The long-term sustainability of public finances in the European Union; The European Commission

OECD (2006); Projecting OECD Health and Long-term Care Expenditures: What are the main drivers?; Economic Department Working Paper, ECO/WKP(2006)5


22

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě

Recommend Documents