Dopad odpočtu úroků z úvěrů na bytovou potřebu na daň z příjmů

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Studijní obor: Zdanění a daňová politika

Dopad odpočtu úroků z úvěrů na bytovou potřebu na daň z příjmů

Autor bakalářské práce:

Anna Korandová

Vedoucí bakalářské práce:

doc. Ing. Barbora Slintáková, Ph.D.

Rok obhajoby:

2012

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Dopad odpočtu úroků z úvěrů na bytovou potřebu na daň z příjmů“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Praze dne………………….

……………………… Anna Korandová

Anotace: Bakalářská práce se zabývá problematikou možnosti odpočtu úroků z úvěrů na bytovou potřebu. Cílem této práce je analyzovat dopad odpočtu úroků z úvěrů na daňovou povinnost poplatníka. V práci je analyzována daňová úspora vyjádřená jako relativní podíl na hrubých příjmech poplatníka a na celkových úrocích z úvěru.

Poděkování: Touto cestou bych chtěla poděkovat doc. Ing. Barboře Slintákové, Ph. D. za odborné rady a připomínky, které mi poskytla při psaní této bakalářské práce.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 6 1.

Úvěry sloužící k financování bydlení .............................................................................................. 8 1.1

Hypoteční úvěr ...................................................................................................................... 10

1.2

Předhypoteční úvěr ................................................................................................................ 14

1.3

Stavební spoření .................................................................................................................... 14

1.3.1 2.

3.

Překlenovací úvěr .......................................................................................................... 19

Státní podpora financování bytové potřeby ................................................................................... 22 2.1

Státní podpora hypotečních úvěrů ......................................................................................... 22

2.2

Státní podpora stavebního spoření......................................................................................... 27

2.3

Odpočet úroků z úvěrů na bytové potřeby ............................................................................ 31

Analýza dopadu odpočtu úroků z úvěrů na bydlení ...................................................................... 35 3.1

Výpočet daně z příjmů fyzických osob ................................................................................. 35

3.2

Charakteristika fiktivních poplatníků .................................................................................... 37

3.3

Analýza daňové úspory poplatníků ....................................................................................... 39

Závěr...................................................................................................................................................... 50 Seznam literatury................................................................................................................................... 53 Příloha 1: Výpočty úroků z hypotečních úvěrů dle sazby Hypoteční banky ......................................... 55 Příloha 2: Přehled výší daňových úspor vzniklých uplatněním odpočtu úroků z úvěrů ....................... 60

5

Úvod Zdanění příjmů fyzických osob bylo, je a bude vždy diskutovaným tématem. Jedná o záměr státu, že z příjmů obyvatelstva je odvedena část této částky do veřejných rozpočtů. Navíc tato daň má zároveň alokační funkci, která vyrovnává neefektivnost využívání zdrojů. S touto daní souvisí odpočty, o které je možné upravit, resp. snížit částku základu daně. Do roku 2005 byly uplatňovány standardní i nestandardní odpočty. V roce 2006 došlo ke zrušení standardních odpočtů, které jsou nyní nahrazeny slevami na dani. V dnešní době se tedy vyskytují pouze nestandardní odpočty. Tyto částky snižující základ daně působí každá nezávisle na ostatních, což znamená, že není stanoveno jejich pořadí. Význam těchto odpočtů za dobu, kdy existuje daň z příjmů fyzických osob, podstatně vzrostl. Nestandardní odpočty jsou považovány za vynaložené výdaje. Vyskytuje se několik druhů nestandardních odpočtů, avšak práce je zaměřena na odpočet, který se týká úroků z úvěrů na bytové potřeby. Odpočet úroků z úvěrů použitého na financování bytových potřeb je ukotven v zákoně č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Daňová úleva v oblasti bydlení byla zavedena do našeho právního řádu v roce 1998 novelou 168/1998 ve Sbírce zákonů. Podle Láchové a Vančurové (2012) má odpočet úroků z úvěrů podstatnější vliv na základ daně jednotlivce. Za úvěr na bytovou potřebu lze pokládat pouze úvěr poskytnutý dle zákona o stavebním spoření anebo hypoteční úvěr. Předpokladem pro uplatnění je fakt, že došlo k zaplacení úroků v průběhu zdaňovacího období, a dále skutečnost, že byl úvěr použit na tzv. bytové potřeby. Úvěry, které splňují podmínku odpočtu úroků z úvěrů na bytové potřeby, jsou zejména úvěry ze stavebního spoření, popř. překlenovací úvěry ze stavebního spoření a hypoteční úvěry, popř. předhypoteční úvěry. Výzkumný problém této práce je formulován formou otázky: Jaké výši daňové úspory dosáhnout poplatníci, jestliže využijí nárok na uplatnění odpočtu úroků z úvěrů na bytovou potřebu? Cílem práce je analyzovat dopad odpočtu úroků z úvěrů na bytovou potřebu na daňovou povinnost poplatníka. Dopad představuje daňovou úsporu, která vznikne uplatněním odpočtu úroků z úvěrů. V práci bude analyzován vztah mezi daňovou úsporou vzniklou uplatněním odpočtu, úroků z hypotečního úvěru a příjmů poplatníka. Daňová úspora je definována jako rozdíl mezi daňovou povinností při uplatnění odpočtu a daňovou povinností, která byla vypočtena bez uplatnění odpočtu úroků z úvěrů. Dále je třeba formulovat předpoklady výpočtu daně před a po uplatnění výpočtu.

6

Příjmy tři fiktivních poplatníků budou stanoveny v různém rozmezí vždy s rozdílem jednoho tisíce korun. V analýze bude použit hypoteční úvěr, jelikož tento druh financování využívá většina lidí k bytovým potřebám. Rozmezí hypotečních úvěrů, které budou přiřazeny poplatníkům, budou stanoveny dle příjmů poplatníků s rozdílem vždy 100 000 Kč. Je nutné vycházet ze skutečnosti, že poplatník musí dosahovat určité výše příjmů, aby mohl požádat o konkrétní výši úvěru. Navíc musí příjmy poplatníka pokrýt splátku hypotečního úvěru a životní minimum všech členů domácnosti. V první kapitole jsou nadefinovány a popsány úvěry, u kterých je možné uplatnit úroky jako odpočet úroků z úvěrů na bytovou potřebu. Jedná se o hypoteční úvěr, předhypoteční úvěr, úvěr ze stavebního spoření a překlenovací úvěr ze stavebního spoření. Druhá kapitola charakterizuje státní podporu jak u hypotečních úvěrů, tak u stavebního spoření. U hypotečního úvěru je státní podpora formou příspěvku vyplácena jedincům mladším 36 let. Ministerstvo financí vyplácí státní příspěvek účastníkům stavebního spoření, kteří o tuto podporu požádají. Nakonec jsou shrnuty informace o samotném odpočtu úroků z úvěrů na bytové potřeby. Je nutné splnit podmínku účelu vynaložení prostředků na financování bytových potřeb, které jsou v této kapitole uvedeny. Třetí kapitola se zabývá analýzou dopadu odpočtu úroků z úvěrů na daňovou povinnost tří fiktivních poplatníků. Nejprve je popsán algoritmus výpočtu daně z příjmů fyzických osob. Tento postup výpočtu je nutný pro tuto analýzu, neboť zohledňuje odpočet úroků z úvěrů. Poté jsou uvedeny předpoklady pro analýzu a jsou charakterizováni fiktivní poplatníci. Následuje vlastní analýza práce, která se zabývá daňovou úsporou vzniklou uplatněním odpočtu úroků z úvěrů.

7

1. Úvěry sloužící k financování bydlení Bydlení hraje důležitou roli v životě člověka. Dříve nebo později musí bydlení řešit každý, a proto je nutné si dobře rozmyslet, jak potřebu vlastního bydlení financovat. Pokud není k dispozici dostatek vlastních peněžních prostředků na koupi bytu nebo domu, nezbývá nic jiného než si půjčit peníze formou úvěrů. V dnešní době není neobvyklé, že si lidé půjčují peníze na bydlení. Vzhledem k tomu, že cena za vlastní bydlení je vysoká tak se neočekává, že budou lidé nejprve několik, možná i desítek, let spořit, a pak teprve financovat bydlení pouze z těchto úspor. Níže zmíněné úvěry sloužící k financování bytových potřeb jsou zde popsány kvůli uplatnění úroků z těchto úvěrů jako nestandardní odpočet u daně z příjmů fyzických osob. Je možné hradit výdaje na bydlení i z jiných úvěrů a jiných instrumentů bank, ale těmi se zde práce nebude zabývat vzhledem k jejímu zaměření. První možností, jak získat peníze na bytovou potřebu, je hypoteční úvěr. Podle Syrového (2009) dříve sloužily hypotéky na investování pouze do nemovitostí. Dnes již banky nabízejí několik druhů hypoték. Existují tzv. americké hypotéky, kde poskytujeme jako zástavu nemovitost, ale nutně nemusí jít o výdaje pouze na bydlení. Lze si vzít i hypotéku, kde není nutné vysvětlovat účel použití peněžních prostředků. Avšak největší podíl hypoték představují hypotéky určené na vlastní bydlení, a těmi se bude práce zabývat. Následující dva úvěry se nazývají úvěry poskytnuté na bytové potřeby v souvislosti s hypotečním úvěrem. Jedná o předhypoteční úvěr, který je poskytnut před samotnou hypotékou. Ten je poskytnut v případě, že nebyla dosud splněna podmínka pro poskytnutí řádné hypotéky, anebo dosud nedošlo k vkladu zástavního práva k nemovitosti. Úvěr poskytnutý v době trvání hypotéky nebo též po skončení hypotéky je označován jako doplňkový úvěr. Klient využívá prostředky z doplňkového úvěru na dofinancování svého bydlení. Poslední volbou získání prostředků je stát se účastníkem stavebního spoření. Tento produkt je nabízen stavebními spořitelnami a je vhodný k financování bytové potřeby. První fází je spoření, kdy si klient ukládá úspory. Pokud se dostane do situace, kdy splňuje podmínky1 pro přidělení úvěru ze stavebního spoření, nastává druhá úvěrová fáze. Stavební spořitelna nabídne klientovi úvěr, který je ve výši rozdílu mezi naspořenou částkou a cílovou částkou. ____________________________ 1

Stanovené dle Zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších

předpisů, a dále dle všeobecných obchodních podmínek stavebních spořitelen

8

Pokud ovšem žadatel nesplní požadavky na úvěr ze stavebního spoření, je možné požádat o tzv. překlenovací úvěr. Tímto úvěrem dochází k překlenutí doby, než bude možné poskytnout standardní úvěr ze stavebního spoření. Tyto úvěry jsou vyhovující pro řešení finanční situace v oblasti bydlení. Samozřejmě záleží na každém člověku, kterou možnost si vybere a která mu bude nejvíce vyhovovat. Pro lepší přehlednost je v tabulce 1 uveden přehled výše úvěrů poskytnutým domácnostem2 na bydlení v České republice v období 2002 – 2011. Vzhledem k tomu, že se nepodařily nalézt údaje o objemech předhypotečních úvěrů, je zde uvedeno rozdělení úvěrů na bydlení podle databáze časových řad ARAD. Tyto data poskytuje Česká národní banka na svých webových stránkách. V této skupině se místo chybějících předhypotečních úvěrů vyskytují spotřebitelské úvěry, které jsou určeny na financování nemovitostí. Nutno poznamenat, že u těchto spotřebitelských úvěrů není možné, aby si dlužník uplatnil zaplacené úroky z úvěru jako částku snižující základ daně u příjmů fyzických osob. Tabulka 1: Úvěry domácnostem v mil. Kč v letech 2002 až 2011

Období (údaje k 31.12.) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Hypoteční úvěry na bydlení v mil. Kč

v%

50 753 78 407 115 202 166 658 238 240 333 552 397 111 554 165 604 438 658 793

45,44 50,63 55,25 59,54 64,19 65,33 64,75 81,01 83,04 85,26

Standardní úvěry ze stavebního spoření v mil. v% Kč 21 737 19,46 25 005 16,15 28 673 13,75 27 821 9,94 31 220 8,41 34 865 6,83 35 567 5,8 36 850 5,39 38 422 5,28 37 641 4,88

Překlenovací úvěry ze stavebního spoření v mil. v% Kč 24 100 21,58 37 927 24,49 54 598 26,18 67 139 23,99 83 247 22,44 115 841 22,69 151 124 24,64 66 777 9,76 64 499 8,86 53 322 6,9

Spotřebitelské úvěry na nemovitosti v mil. Kč 15 095 13 524 10 038 18 284 18 416 26 296 29 499 26 242 20 540 22 898

v% 13,52 8,73 4,82 6,53 4,96 5,15 4,81 3,84 2,82 2,96

Úvěry na bydlení celkem v mil. Kč 111 685 154 864 208 511 279 902 371 123 510 553 613 301 684 034 727 898 772 653

v% 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

Zdroj: Databáze časových řad ARAD [online], [cit. 2012-04-25], dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=12&p_sort=1&p_des=50&p_sestuid=13291&p_uka=7%2 C8%2C9%2C10%2C11&p_strid=ABBAF&p_od=200201&p_do=201112&p_lang=CS&p_format=0&p_decsep=%2C

V tabulce 1 je možné sledovat největší podíl hypotečních úvěrů na celkových úvěrech na bydlení. V letech 2009 – 2011 dosahují více jak 80 % ze všech úvěrů určených na financování bytové potřeby. ____________________________ 2

Domácnostmi se zde rozumí rezidenti v České republice

9

1.1 Hypoteční úvěr Tato subkapitola se zabývá úvěry hypotečními. Jedná se o způsob financování, který převažuje v oblasti bydlení. V den začlenění České republiky do Evropské unie vstoupil v platnost Zákon o dluhopisech. Definice hypotečního úvěru je v Zákoně č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, v § 28 odst. 3 uvedena takto: „ Hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva.“ Hypoteční úvěry podléhají bankovnímu dohledu České národní banky. Významným rysem hypotečního úvěru je forma zajištění zástavním právem k nemovitosti ve prospěch banky. Aby mohlo dojít k zajištění, je vyžadováno sepsat smlouvu o zástavě a uskutečnit vklad do katastru nemovitostí. V zákoně o dluhopisech je dále stanoveno, že nemovitost podle zmíněného odstavce 3 se musí nacházet na území České republiky, členského státu Evropské unie nebo jiného státu, tvořícího Evropský hospodářský prostor. V souvislosti s těmito úvěry banka vydává hypoteční zástavní listy. Z paragrafu 28 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech je následující vymezení: „Hypoteční zástavní listy jsou dluhopisy, jejichž jmenovitá hodnota a poměrný výnos jsou plně kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů nebo částí těchto pohledávek (řádné krytí) a popřípadě též náhradním způsobem podle tohoto zákona (náhradní krytí). Součástí názvu tohoto dluhopisu je označení hypoteční zástavní list. Jiné cenné papíry nesmí toto označení obsahovat.“ Banka emituje hypoteční zástavní listy a získané prostředky využije na poskytnutí hypotečních úvěrů. Podle paragrafu 28 odst. 2 má oprávnění vydávat tyto druhy dluhopisu pouze banka podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank se sídlem na území České republiky. V současné době má právo vydávat hypoteční zástavní listy několik bank. Jde například o Českou spořitelnu a.s., Wüstenrot hypoteční banku a.s. a jiné. Antoš (2006) uvádí, že na českém trhu je největším emitentem hypotečních zástavních listů Hypoteční banka, a.s. V tabulce 2 jsou data o objemu hypotečních úvěrů domácnostem, sebraná z webových stránek České národní banky pomocí databáze časových řad ARAD, a vypočítané meziroční přírůstky hypotečních úvěrů. Vývoj hodnot hypotečních úvěrů a meziroční přírůstky je možné sledovat na obrázku 1. Objemy hypoték poskytnutých rezidentům jsou zobrazeny za období 2002 – 2011 a je vidět, že neustále dochází k růstu poskytnutých hypotečních úvěrů. Největší meziroční přírůstek byl zaznamenán v roce 2009 ve výši 157 053,6 mil. Kč.

10

Tabulka 2 : Velikost a meziroční přírůstky hypotečních úvěrů domácnostem v letech 2002 – 2011 v mil. Kč Období (údaje k 31.12.) Hypoteční úvěry na bydlení (mil. Kč) Meziroční přírůstky (mil. Kč) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

50 753,30 78 407,40 115 202,40 166 657,50 238 239,90 333 551,60 397 111,40 554 165,00 604 437,50 658 792,70

27 654,10 36 795,00 51 455,10 71 582,40 95 311,70 63 559,80 157 053,60 50 272,50 54 355,20

Zdroj: Databáze časových řad ARAD [online], [cit. 2012-04-30], dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=12&p_sort=1&p_des=50&p_sestuid=13291&p_uka= 8&p_strid=ABBAF&p_od=200201&p_do=201112&p_lang=CS&p_format=0&p_decsep=%2C

Obrázek 1: Velikost a meziroční přírůstky hypotečních úvěrů v mil. Kč v letech 2002 – 2011

Velikost a meziroční přírůstky hypotečních úvěrů na bydlení obyvatelstvu (mil. Kč) 700 000 600 000 500 000 400 000 Hypoteční úvěry na bydlení obyvatelstvu (mil. Kč)

300 000 200 000

Meziroční přírůstky hypotečních úvěrů (mil. Kč)

100 000 0

Zdroj: Tabulka 2

Novelizováním zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, došlo k rozšíření účelovosti hypotečních úvěrů. Již není podmínkou, aby byla hypotéka využita výhradně na bydlení. Je tedy možné využívat hypotéky na cokoliv. Avšak podmínka zajištění zástavním právem je stále v platnosti. Syrový (2009) konstatuje, že potíž nastává v případě hypotečního úvěru, který je vynaložen na

11

družstevní byt. Je reálné financovat z hypotéky družstevní podíl, ale není přijatelné, aby zástavou hypotečního úvěru byl družstevní byt. V tomto případě nezbývá nic jiného než ručit jinou nemovitostí, která se nachází v osobním vlastnictví. Syrový (2009) vysvětluje činitele působící na úrokovou sazbu. Mezi ně patří účel úvěru, fixační doba, hodnota zajištění úvěru a kvalita dlužníka. Prvním faktorem je sdělení záměru, na co bude hypotéka použita. Úrokové sazby u úvěrů jsou nejnižší právě u úvěrů určených k financování bydlení. Banky je považují za nejméně rizikové, proto jsou ochotny nabízet klientům nižší úrokové zatížení. Oproti tomu vyšší sazby jsou u úvěrů na financování splátek nájemného. Zde závisí na ziskovosti, které bude dlužník pronájmem dosahovat. Nelze v tomto případě ručit pronajímanou nemovitostí, a proto nemá banka takovou jistotu návratnosti peněžních prostředků. Nejvyšší úroková sazba je vyžadována u hypoték bez stanoveného použití úvěru. Vliv na výši úrokové sazby má doba fixace. Fixační období je doba, po kterou banka zaručuje dlužníkovi domluvenou úrokovou sazbu. Čím vyšší bude požadována fixaci, tím vyšší přirozeně banka určí úrokovou sazbu. Existuje zde souvislost úrokových sazeb a zdrojů pro hypoteční úvěry. Jelikož si banka půjčuje peníze v značných objemech, hodnota těchto peněz na trhu se projeví v ceně za vypůjčení peněz pro žadatele o úvěr. Při stanovení úrokové sazby působí výše zajištění nemovitostí. Čím blíže se výše úvěru přibližuje hodnotě zástavy, tím větší riziko banka podstupuje při poskytnutí hypotéky. Pro banku je rozhodující, zda poskytuje celou částku na nemovitost nebo jen část této sumy. Banku také může ohrozit nedostatečné zajištění úvěru v případě, že dojde k poklesu cen nemovitostí na trhu a dojde ke snížení jejich cen. Bonita dlužníka, neboli schopnost splácet úvěr, je dalším činitelem úrokové sazby. Po klientovi je většinou vyžádáno potvrzení svých příjmů, anebo banky chtějí získat informace o platebních návycích klienta. Není pravidlem, že banka vždy vyžaduje doložení příjmů žadatele o úvěr. Kompenzací může být požadavek na vyšší hodnotu zástavy, nebo banka nabídne vyšší úročení hypotéky. Ke splácení úvěrů dochází prostřednictvím anuitní splátky. Jedná se o částku, která obsahuje jak úrok, který platíme za vypůjčení peněz, tak jistinu, která představuje vypůjčený obnos bez úroků. V době, kdy se stanovuje výše této splátky, se bere v potaz výše budoucí hypotéky, doba splatnosti hypotéky a také výše úrokové sazby. Anuitou se rozumí splátka, které je po celou dobu splatnosti úvěru ve stejné výši. Na začátku splácení úvěrů je hodnota úroků značně vyšší než velikost jistiny. Je to zapříčiněno tím, že banky požadují přednostně zaplatit úroky z úvěrů, jelikož i ony mají některé zdroje vypůjčené a platí na trhu cenu za tyto prostředky. S postupem času dochází logicky ke snižování podílu úroků. Anuita představuje konstantní výši, a proto v souvislosti se snižováním podílu úroků dochází ke konci splatnosti ke zvyšování podílu, který připadá na jistinu.

12

Pokud by ovšem došlo ke změně úrokové sazby, může se výše splátky změnit. Ke stanovení jiné výše úrokové sazby dochází v době, kdy končí fixace. Jak již bylo zmíněno, banka si vypůjčuje prostředky na trhu a za ně platí určenou cenu. Zpravidla si nevypůjčuje na stejnou dobu, jakou poskytuje klientům hypotéky a tak dojde k situaci, že si musí zdroje znovu vypůjčit na trhu. To ovlivní stanovení ceny, neboli úroku pro klienty, kteří čerpají od banky v té době hypotéku. Při čerpání úvěru je možné využít tzv. předčasné splacení. Pravidla pro splacení, které se uskuteční před vypršením doby trvání smlouvy, si banky určují různě. Je zde opět návaznost na zdroje, které banka použije k poskytnutí hypoték. Většinou je tato služba zpoplatněna, protože pro banku to znamená snížení prospěchu. Banka neobdrží smluvené zhodnocení a poplatek za předčasné splacení úvěru představuje kompenzaci. Další eventualitou předčasného splacení úvěru je situace, kdy banka poskytne klientovi variabilní úrokovou sazbu. Ta se mění v návaznosti na vývoj mezibankovní sazby, což v České republice může být například měsíční PRIBOR, úroková sazba používaná v pražském finančním centru. Banka si v tomto případě půjčuje zdroje na kratší dobu a klienti za ně platí vyšší úrok, aby banka případně nepřišla k ušlému zisku při dřívějším splacení. Klient má však možnost kdykoli úvěr splatit. (Syrový, 2009) Podle Klimánkové (2010) mezi banky, které poskytují variabilní sazbu u hypotečních úvěrů, patří v České republice především Hypoteční banka, mBank, Oberbank, Raiffeisenbank a Unicredit Bank. U Raiffeisenbank je možné zjistit, že poskytuje tuto sazbu v návaznosti na PRIBOR overnight. Změna této sazby tak ovlivní úrokovou sazbu hypotéky kdykoliv. Naopak Hypoteční banka má sazbu u hypoték v návaznosti na 12M PRIBOR, takže ke změně zde nedojde celý rok. Variabilní sazbu vázanou na sazbu 3M PRIBOR používá mBank. Ke změně sazby může dojít jednou za tři měsíce, ale navíc má mBank stanoveno pásmo fluktuace ve výši 0,1 %. To znamená, že pokud se změní sazba o méně než 0,1 %, tak se změna neprojeví v sazbě u nabízené hypotéky. Jestliže se člověk rozhodne pro způsob financování hypotékou, bude ho pravděpodobně nejvíc zajímat, kolik ho to bude stát. Není správné porovnávat nabídku hypoték podle toho, kolik celkem za vypůjčené prostředky zaplatí. V takovém případě se nebere v potaz časová hodnota peněz, což znamená, že není v tomto okamžiku určitá částka peněž to samé jako například za 20 let. Hypotéky bývají smluveny přeci jen na delší období, tím se rozumí přibližně 20 let a více, a proto se nelze rozhodovat jen podle prostředků, které zaplatí klient bance nad hodnotu úvěru jako cenu za vypůjčení. K porovnání výhodnosti hypoték se může použít výše úrokové sazby. Avšak úroková sazba jako taková v sobě nezahrnuje ostatní náklady na hypoteční úvěr. K určení ceny hypotéky je proto vhodné použít efektivní úrok.

Do efektivního úroku

samozřejmě vstupuje úrok z úvěru, ale jsou zde zohledněny poplatky spojené s úvěrem a daňové 13

odpočty. Poplatky související se zřízením nebo s vedením účtu efektivní úrok přirozeně zvyšují, naopak daňový odpočet úrok sníží. Efektivní úrok tedy zahrnuje úrokovou sazbu po zohlednění všech budoucích výdajů i úlev spojených s hypotékou. Pokud by se změnily podmínky, sazby poplatků a platné daňové zákony, tak se to promítne i do efektivního úroku a je nutné ho přepočítat. Je dobré mít na paměti, že pro porovnání nabídek úvěrů se sice využije, kolik peněz na hypotéku se celkem vynaloží, ale prostřednictvím porovnání efektivního úroku.

1.2 Předhypoteční úvěr Tento úvěr předchází úvěru hypotečnímu. Jestliže klient potřebuje financovat bydlení jakožto výstavbu rodinného domu a dosud nemá ve svém vlastnictví nemovitost, kterou by mohl zajistit hypotéku zástavním právem k této nemovitosti, může požádat banku o poskytnutí předhypotečního úvěru. Očekává se, že po dokončení výstavby nemovitosti dojde k vložení nemovitosti a zároveň zástavního práva do katastru nemovitostí ve prospěch banky. Z předhypotečního úvěru platí klient bance pouze úroky. Většinou trvá tento úvěr 1 rok a je navázán na budoucí standardní hypoteční úvěr. Po vypršení splatnosti předhypotečního úvěru dojde k převodu financování hypotečním úvěrem a předhypoteční úvěr zaniká. Klient poté čerpá hypotéku a splácí jak úrok, tak i jistinu hypotéky. (Dobešová, 2004) Požádat o tento úvěr může také v případě, kdy potřebuje finanční prostředky na koupi družstevního bytu, ke kterému není možné zajistit zástavní právo. Obecně platí, že tento typ úvěru poskytují banky jako pomoc při financování bydlení, kde není možné prozatím zajistit hypotéku zástavou k nějaké nemovitosti. Musí se zde počítat s vyšší úrokovou sazbou oproti klasické hypotéce, neboť banka po dobu předhypotečního úvěru většinou nemá k dispozici zástavu úvěru ani ručitele. Na podobném principu funguje tzv. doplňkový úvěr. Je poskytován opět v návaznosti na hypotéku, a to většinou ještě v průběhu nebo při ukončení hypotečního úvěru. Tento úvěr má účel dofinancovat novostavbu či nemovitost, která byla zástavou k hypotečnímu úvěru. Banky nabízejí tento úvěr svým kvalitnějším klientům jako finanční výpomoc při dokončování bydlení.

1.3 Stavební spoření Podle Kielera (2010) je Spolek přátel („Gemeinschaft der Freunde“) z roku 1921 pokládán za první stavební spořitelnu. Zakladatelem spolku byl George Kropp v městě Wüstenrot. Záměrem tohoto spolku bylo poskytnout peněžní prostředky svým členům, neboť zajištění bytové potřeby trápilo obyvatelstvo Německa v období po 1. světové válce. Působení spolku bylo ne na dlouho zastaveno vlivem výraznějšího inflačního prostředí, avšak v roce 1924 se podařilo opět založit spolek beze změny názvu. Oproti jiným spolkům v té době se ve Spolku přátel objevovali profesionální pracovníci v oblasti managementu a správě. V brzké době docházelo k rozšiřování podobných spolků. U všech, i nově vzniklých, spolků se nacházel jeden problém. Do konce 30. let se nenašel způsob, jak určit 14

pořadí přiřazení úvěrů, a proto se do té doby používalo losování. Stavební spořitelny si v závěru třicátých let nevystačily jen s losováním, a tak přišly s hodnocením na základě bodů, které sloužilo pro lepší přiřazení úvěrů klientům. Podnětem k rozmachu stavebního spoření v Německu bylo financování bydlení v období po 2. světové válce. I dnes má tento produkt význačné místo na německém finančním trhu. V České republice bylo stavební spoření zavedeno zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a statní podpoře stavebního spoření. Definice stavebního spoření je v paragrafu 1 tohoto zákona stanovena následovně: „Stavební spoření je účelové spoření spočívající v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření, v poskytování příspěvku fyzickým osobám účastníkům stavebního spoření.“ Podle zákona3 se účastníkem stavebního spoření rozumí fyzická nebo právnická osoba. Tato osoba má za splnění podmínek nárok na příspěvek ze strany státu, který činí tento produkt zajímavým. V § 4 tohoto zákona o stavebním spoření jsou definovány osoby, které mají nárok na státní podporu. Státní podporu může obdržet: 

občan České republiky



občan Evropské unie, který vlastní průkaz nebo potvrzení o pobytu na území České republiky a má přiděleno rodné číslo orgánem České republiky



fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a s rodným číslem přiděleným orgánem České republiky. Stavební spořitelna je banka podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších

předpisů, která může provozovat pouze činnosti, které ji dovoluje bankovní licence. Mezi činnosti patří především poskytování stavebního spoření, a další jsou uvedeny v § 9 zákona č. 96/1993 Sb. Bankovní dohled nad činností stavební spořitelny provádí Česká národní banka. Na rozdíl od hypotečních bank, stavební spořitelny si nezaopatřují zdroje pro poskytování úvěrů na finančním trhu, ale peněžní prostředky čerpají od svých klientů. Je nutné zajistit rovnováhu mezi vklady od účastníků stavebního spoření a mezi úvěry, které jsou jiným klientům poskytovány. Poláková (2006) uvádí nutnost zajištění této rovnováhy, neboť spořící klienti zabezpečují finanční prostředky pro žadatele o úvěr od stavební spořitelny. Ve stavebním spoření dochází ke ____________________________ 3

Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a statní podpoře stavebního spoření

15

kombinaci dvojího úsilí klientů. Jednak jde o snahu spořit si peněžní prostředky, a jednak jde o získání úvěrů na bydlení s účelovou podporou poskytnutou státem. U úvěrů ze stavebního spoření bývá poskytována nižší úroková sazba, která je poměrně ustálená. Produkt, známý jako stavební spoření, je možné rozdělit do dvou etap. První, spořící etapa je zahájena uzavřením smlouvy o stavebním spoření. V tomto dokumentu je určena tzv. cílová částka, což je částka předem stanovená, kterou chce klient dosáhnout prostřednictvím stavebního spoření. (Kieler, Lukáš, 2007) Cílová částka je v zákoně o stavebním spoření definována takto: „Cílová částka se rovná součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmů z těchto úroků.“ Ve smlouvě je dále smluvena fixní úroková sazba pro vklady klienta, i pevná úroková sazba u budoucího úvěru, který může získat od stavební spořitelny. Nesmí dojít ke vzniku rozdílu většímu než 3 procentní body mezi sazbou u vkladů a sazbou u úvěrů. Ke změně úrokové sazby může dojít, pokud klient po 6 letech spoření odmítne doplnění prostředků do cílové částky. (Kielar, Lukáš, 2007) Spořící fáze spočívá v úložkách klienta stavebního spoření, kterými při splnění určitých podmínek dochází k navýšení prostředků o státní podporu. Podle zákona o stavebním spoření obsahuje smlouva prohlášení, že uchazeč má zájem o přiznání státní podpory. Ta je poskytována ze státního rozpočtu České republiky ve formě záloh na účty klientů a je prováděna jedenkrát za rok. Výše zálohy této podpory je stanovena ve výši 10 % z dosud uspořených vkladů klienta v příslušném roce, avšak nejvýše z částky 20 000 Kč. Pokud má účastník uzavřeno více smluv o stavebním spoření v jednom roce, vyplácí se státní podpory nejprve u smluv dříve uzavřených. Není ale možné, aby součet záloh státní podpory u více smluv překročit hranici 10 % z maximální částky 20 000 Kč. To znamená, že každý účastník stavebního spoření má nárok na státní podporu maximálně ve výši 2 000 Kč za jeden kalendářní rok. Vedle státní podpory, která dělá stavební spoření žádaným produktem, se do výnosu stavebního spoření počítají úroky z vkladů účastníků. Banka nabízí svým klientům úrokovou sazbu u vkladů ve výši přibližně 2 %. Jak již bylo zmíněno u hypotečních úvěrů, nelze hodnotit výnosnost z hlediska toho, kolik je celkem za úvěr zaplaceno. Ani u stavebního spoření nelze hodnotit výnosnost podle naspořené částky na konci roku. Nelze odhadnout, zda je naspořená částka vysoká nebo nízká. K tomu je opět možné použít efektivní úrok, do kterého se započítají jak úroky, tak také výše státní podpory a nelze opomenout ani poplatky, které souvisí se s řízením stavebnímu spoření a s vedením účtu ke stavebnímu spoření. Je nutné také zahrnout daň z úroků z naspořené částky, která je sražena v okamžiku vyplacení úroků. Efektivní úrok umožňuje porovnávat výnosnost stavebního spoření s jinými produkty na finančním trhu.

16

Kieler a Lukáš (2007) konstatují, že k uzavření spořící fáze může dojít dvěma způsoby. Buď se klient rozhodne pro vypovězení smlouvy o stavebním spoření, nebo mu spořitelna na konci spořící fáze přidělí peněžní prostředky k doplnění do cílové částky. U stavebního spoření je stanovena tzv. vázaná lhůta, což je minimální doba spoření, aby mohlo dojít k výplatě státních podpor, a je ve výši 6 let. Jestliže klient vypoví smlouvu po uplynutí vázané doby, spořitelna mu vyplatí úspory včetně státní podpory a získaných úroků. Pokud ovšem dojde k ukončení spořící fáze před vázanou dobou 6 let, nemá klient nárok na zálohy státní podpory. V tomto případě je stavební spořitelna povinna vrátit tyto zálohy Ministerstvu financí. Nárok klienta na státní podporu zůstává zachován při ukončení fáze spoření pouze v případě, že klient začíná čerpat finanční prostředky formou úvěru od stavební spořitelny a všechny úspory použije na bydlení. Okamžik, který zakončuje spořící fázi a zahajuje úvěrovou fázi, se nazývá přidělení cílové částky. Přidělení je podstatným aspektem, neboť si klient může nárokovat vyplacení celkové cílové částky. Ta v sobě zahrnuje úložky klienta a zbytek tvoří peněžní prostředky od stavební spořitelny přidělené v rámci úvěru. (Kielar, Lukáš, 2007) Zákon o stavebním spoření a konkrétní spořitelna uvádí podmínky přidělení cílové částky. Prvním předpokladem je minimální doba spoření, neboli podle zákona tzv. čekací doba, která je alespoň 24 měsíců od začátku spoření. Tato doba je závislá na podmínkách konkrétní stavební spořitelny, které jsou uvedeny ve všeobecných obchodních podmínkách. Po uplynutí alespoň dvou let je možné přidělit cílovou částku. Druhou podmínkou je uspoření nejméně stanovené částky, která je nutná pro přidělení úvěru. Výše této částky je stanovena procentem z cílové částky a většinou se v podmínkách stavebních spořitelen nachází ve výši přibližně 40 %. Klient tedy nejprve naspoří tento podíl cílové částky, a teprve poté může získat úvěr ve výši 60 % v případě, že je povinen uspořit 40 % z cílové částky. Za třetí předpoklad je považováno dosažení určeného hodnotícího čísla, nebo také parametr ohodnocení podle spořitelen. Jedná se o veličinu, která posuzuje délku spoření, četnost ukládání a tedy, jaká je klientova kvalita. (Syrový, 2009) Účastník stavebního spoření získá nárok na úvěr v případě, že prostředky budou použity výhradně na financování bytových potřeb. Definici bytových potřeb nalezneme v tomtéž zákoně v § 6. Jako příklad lze uvést výstavbu bytového nebo rodinného domu, změna stavby na bytový nebo rodinný dům anebo na byt, koupě bytového nebo rodinného domu, změny staveb, udržovací práce. Financování bytových potřeb se týká i osob blízkých účastníka stavebního spoření. Mezi osoby blízké patří příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel. Výdaje na bytové potřeby má účastník stavebního spoření povinnost doložit spořitelně. Jestliže se podaří dodržet všechny podmínky, dochází k získání nároku na přidělení úvěru. Když klient souhlasí s přidělením cílové částky, dostává se do druhé fáze, která se nazývá úvěrová. K

17

zahájení úvěrového fáze dojde opět uzavřením smlouvy, zde ale smlouvy úvěrové. Úvěr ze stavebního spoření je druhou nejčastější možností, jak získat finanční prostředky na financování bytové potřeby. Klient začíná čerpat úvěr, který se rovná rozdílu mezi cílovou částkou a úsporami. Oproti úvěru hypotečnímu, je u úvěru ze stavebního spoření stanovena splatnost podle určených podmínek již při začátku spoření. Princip těchto úvěrů je založen na tom, že čím delší je doba splatnosti, tím delší je doba čekací na přidělení úvěru a naopak. Kdo chce tedy čerpat větší úvěr, musí déle přispívat do fondu stavebních spořitelen. Stejně jako na začátku spoření je určena úroková sazba případného úvěru, je známa i konkrétní výše splátky budoucího úvěru. Tato splátka se stanovuje procentem z cílové částky. (Syrový, 2009) Stavebních spořitelen je na finančním trhu v České republice celkem pět, a dle webových stránek Ministerstva financí jsou to tyto: 

Raiffeisen stavební spořitelna, a.s.



Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.



Českomoravská stavební spořitelna, a.s.



Wüstenrot - stavební spořitelna, a.s.



Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.

Jestliže chce člověk zjistit výhodnost úvěru ze stavebního spoření, použije stejně jako u hypotéky efektivní úrok. Do něj zde vstupuje úroková sazba úvěru ze stavebního spoření a poplatky spojené s vedením úvěrového účtu u stavební spořitelny. Zatímco úroková sazba a různé poplatky zvyšují efektivní úrok úvěru, je možné dosáhnout i snížení efektivního úroku. Snížením může být daňové zvýhodnění v podobě příspěvku v návaznosti na splátku úvěru, anebo daňový odpočet. (Kielar, 2010) Stavební spoření je dle platného zákona výlučně poskytováno stavebními spořitelnami. Klimánková (2012) píše o návrhu Ministerstva financí. Tento návrh může brzy skutečnost, že stavební spořitelny mají výhradní právo poskytovat stavební spoření, úplně změnit. Jedním bodem z návrhu Ministerstva financí je totiž možnost rozšířit nárok na poskytnutí stavebního spoření i na komerční banky. Obavy stavebních spořitelen v oblasti zvýšení konkurenčního prostředí se zatím nevyskytují. Spíše se spořitelny neshodují s návrhem, že komerční banky by mohly zhodnocovat vklady ze stavebního spoření mnohem efektivněji, než mají možnost zhodnocovat stavební spořitelny. Návrh by měl být platný od roku 2015. Odpovědi na otázky, zda dojde zapojením komerčních bank ke zdražení stavebního spoření, či skončí éra překlenovacích úvěrů, nebo zda se jen zvýší konkurence stavebních spořitelen, ukáže jedině čas.

18

1.3.1 Překlenovací úvěr Posledním typem úvěru je úvěr překlenovací, který se vztahuje k danému kontu stavebního spoření. Úvěr slouží k překlenutí doby, která je nutná pro splnění podmínek pro přidělení cílové částky. To znamená, že úvěr překlenovací využívají klienti, kteří potřebují prostředky na financování bydlení dříve, než jsou schopni splnit podmínky pro řádný úvěr ze stavebního spoření. Dochází tedy k přidělení úvěru hned ve spořící etapě. Výše překlenovacího úvěru je totožná s výší cílové částky, k jejímuž přidělení by došlo splněním podmínek. Doba, po kterou existuje tento úvěr, je závislá na požadavcích klienta. Může se stát, že klient má potřebu čerpat finanční prostředky jen krátkou dobu před přidělením standardního úvěru. V této situaci má doba čerpání zdrojů překlenovacím úvěrem charakter krátkodobý. Naopak může klient požadovat prostředky již v situaci, kdy se rozhodl uzavřít smlouvu o stavebním spoření. Zde bude trvání překlenovacího úvěru dlouhodobější. (Kieler, 2010) Překlenovací úvěr je možné získat výhradně od stavební spořitelny. Podstatou přidělení tohoto úvěru je dostatečné množství prostředků stavební spořitelny na úvěry. Zdroje pro poskytování úvěrů jsou v případě spořitelen tvořeny úložkami klientů, kteří se nachází ve spořící fázi. Není možné, aby překlenovací úvěry redukovaly přidělení standardních úvěrů ze stavebního spoření. Proto spořitelny mohou udělit prostředky formou překlenovacího úvěru pouze v případě, kdy mají dostatek zdrojů jak pro standardní úvěry, tak pro úvěry překlenovací. Jedná se tedy o kombinaci spoření a zároveň čerpání úvěru. Syrový (2009) uvádí, že splátku překlenovacího úvěru tvoří pouze úroky z úvěru, neboť jistina bude splacena až následně. Výhodou pro klienta je, že nepřichází o úročení naspořených prostředků a současně pravidelné připisování státní podpory. Klient se nachází v situaci, kdy platí úroky z překlenovacího úvěru a přitom zhodnocuje svoje zdroje. Úroková sazba je zpravidla vyšší oproti úrokové sazbě u standardních úvěrů. Bude se tedy snažit co nejrychleji splnit podmínky pro řádný úvěr. Je možné ukládat vyšší vklady na stavební spoření, či dokonce složit mimořádný vklad, který by dodržel podmínku minimální naspořené částky pro přidělení úvěru. Ukončením této fáze se tedy stane splnění podmínek pro přidělení standardního úvěru ze stavebního spoření. Tím dojde ke splacení překlenovacího úvěru úsporami vytvořenými stavebním spořením. Jestliže dlužník čerpá překlenovací úvěr, nastává odlišná situace placení úroků například oproti hypotečnímu úvěru. Jak již bylo zmíněno, u překlenovacího úvěru dochází ke splacení pouze úroků, nikoli jistiny. K zaplacení jistiny dojde až přidělením cílové částky úvěru ze stavebního spoření. Z toho vyplývá, že výše překlenovacího úvěru je konstantní, tudíž i úroky z něj jsou stále ve stejné výši. Naopak u hypotečních úvěrů dochází při splácení úvěrů i ke splácení jistinu, což představuje postupné snižování jak jistiny, tak úroku z hypotečního úvěru. (Syrový, 2009)

19

Poté, co byly vysvětleny principy fungování úvěrů ze stavebního spoření, jsou zde uvedeny objemy těchto úvěrů. Kieler (2010) poukazuje na skutečnost, že překlenovací úvěry u stavebního spoření jsou v České republice výhradně přidělovány stavebními spořitelnami. Tyto úvěry představují v dnešní době majoritní podíl úvěrů přidělených stavební spořitelnou. Na obrázku 2 je zobrazen objem úvěrů ze stavebního spoření a dále také podíl jednotlivých druhů úvěrů na celkových úvěrech stavební spořitelny. Mezi jednotlivé úvěry patří standardní úvěry ze stavebního spoření a překlenovací úvěry. Obrázek 2: Úvěry ze stavebního spoření v mld. Kč v letech 2001 – 2011

Úvěry ze stavebního spoření (mld. Kč) 350 300 250 200 150 100 50 0

Celkem Standardní úvěry Překlenovací úvěry

Zdroj: Tabulka 3

Na obrázku 2 je zobrazen vývoj podílů jak standardních úvěrů ze stavebního spoření, tak úvěrů překlenovacích na celkovém objemu poskytnutých úvěrů stavební spořitelnou. Je možné podle údajů jak z obrázku 2, tak z tabulky 3 níže, kde jsou data, prokázat tvrzení Kielera o převažujícím podílu objemu překlenovacích úvěrů v České republice. V období 2008 – 2011 se tento podíl pohybuje ve výši cca 81 %. Objem překlenovacích úvěrů byl nejvyšší v roce 2010 ve výši 240,294 mld. Kč. V tabulce 3 jsou shrnuty data o objemech úvěrů poskytnutých stavebními spořitelnami v letech 2001 - 2011. Dále jsou zde uvedeny meziroční přírůstky standardních úvěrů ze stavebního spoření, překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření celkem. Údaje jsou v miliardách Kč.

20

Tabulka 3 : Objem a meziroční přírůstky úvěrů ze stavebního spoření v letech 2001 – 2011 v mld. Kč

Období (údaje k 31.12.) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Standardní úvěry v mld. Kč 18,522 21,916 25,099 28,735 31,751 35,073 38,912 42,875 48,899 53,069 55,780

v% 50,03 47,33 39,47 34,13 29,38 25,89 21,70 18,85 18,28 18,09 19,03

Meziroční Meziroční Překlenovací úvěry přírůstky přírůstky v mld. Kč 3,39 3,18 3,64 3,02 3,32 3,84 3,96 6,02 4,17 2,71

v mld. Kč 18,501 24,392 38,498 55,449 76,312 100,377 140,389 184,542 218,613 240,294 237,335

v% 49,97 52,67 60,53 65,87 70,62 74,11 78,30 81,15 81,72 81,91 80,97

v mld. Kč 5,89 14,11 16,95 20,86 24,07 40,01 44,15 34,07 21,68 -2,96 5

Celkem v mld. Kč 37,023 46,308 63,597 84,184 108,063 135,450 179,301 227,417 267,512 293,363 293,115

v% 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

Zdroj: Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice [online], [cit. 2012-05-07], dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_sporeni_68311.html

____________________________ 5

Meziroční úbytek úvěru

21

Meziroční přírůstky v mld. Kč 9,29 17,29 20,59 23,88 27,39 43,85 48,12 40,10 25,85 -0,25 5

2. Státní podpora financování bytové potřeby Pečlivé rozhodování v oblasti financování bydlení je nutné pro budoucí léta, či dokonce pro celý život. V případě, že jedinec nedisponuje dostatkem finančních prostředků na vlastní bydlení, což není u lidí výjimkou, musí si peníze zaopatřit formou úvěrů nebo půjček. Typy úvěrů, které se vztahují k podporování bydlení, jsou popsány v kapitole první. Tato kapitola se bude zabývat výhodami a různými úlevami, které se vyskytují v případě čerpání úvěrů určených na bydlení. Jednou z výhod je poskytování státní podpory ze strany státu. Nejprve je uvedena státní podpora, která je poskytována u hypotečních úvěrů. Dále je vysvětleno, jak funguje a jak se vyplácí státní podpora, která je poskytována Ministerstvem financí účastníkům stavebního spoření. Druhou výhodu představuje možnost odpočtu úroků z úvěrů. Podmínkou je účelovost úvěrů, že slouží k financování bytové potřeby. Závěr kapitoly se tedy zabývá tímto druhem odpočtu a jeho fungováním podle platných legislativních pravidel.

2.1 Státní podpora hypotečních úvěrů V oblasti bydlení je rozhodující, jak jsou lidé schopni zaplatit tuto potřebu. Podporovatelem této potřeby může být za určitých podmínek i stát. Ten se snaží zlepšit dostupnost vlastního bydlení obyvatelstvu, a proto poskytuje podporu při financování bydlení úvěrem. Jestliže bude osoba žádat banku o hypoteční úvěr, je dobré vědět, jak funguje tzv. státní finanční podpora k hypotečním úvěrům. Ze strany státu existuje v této oblasti přímá i nepřímá státní podpora. Nejprve je zaměřena pozornost na přímou státní podporu. Poláková (2006) uvádí, že přímá podpora se snaží ulehčit situaci těm občanům, kteří postupně splácejí hypotéku. V roce 1995 bylo vydáno vládní nařízení č. 244/1995 Sb., které stanovuje podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby. K vyplácení této podpory docházelo ze státního rozpočtu a byla stanovena fyzickým i právnickým osobám. Účelem nařízení byla snaha zvýšit nabídku perspektivních úvěrů na výstavbu bytů a domů. Cílem také bylo zjednodušit přístup k úvěrům, a to především lidem a investorům. Úvěry mohou využít k nákupu nebo k budování bytu či domu. Podle nařízení vlády měla podpora charakter příspěvku od státu, který byl poskytován na pomoc při splácení úroků z úvěrů. Byl stanoven procentním podílem k splátce hypotečního úvěru za jeden měsíc. Podle § 1 vládního nařízení č. 244 měla nárok na příspěvek fyzická osoba, která použila prostředky z hypotečního úvěru na výstavbu a pořízení bytových domů, rodinných domů nebo bytů. Jestliže se jednalo o občana České republiky, který nepoužil tyto prostředky na provádění bytové výstavby v rámci své podnikatelské činnosti, pak docházelo k vyplacení tohoto příspěvku ze státního rozpočtu. Pro vyplacení bylo nezbytné, aby občan podal žádost o poskytnutí příspěvku do rukou hypoteční banky, s kterou měl sjednanou smlouvu o hypotečním úvěru. Lhůta pro podání žádosti hypoteční bance byla stanovena nejpozději 4 roky od ukončení čerpání hypotéky. 22

Dle paragrafu 6 nařízení vlády č. 244/1995 Sb. byl příspěvek garantován po celou dobu trvání hypotečního úvěrů, maximálně to však mohlo být 20 let. Dále je uvedeno, jak se stanovovala výše příspěvku v závislosti na průměrné úrokové sazbě veřejně vyhlášené Ministerstvem pro místní rozvoj. Základnu pro výpočet výše státního příspěvku představoval stav jistiny ke dni ukončení čerpání úvěru. Přidělení záleželo na období čerpání úvěrů. Podpora náležící k měsíční splátce ve výši stanovené: a) pro smlouvy o hypotečním úvěru, pokud k čerpání úvěrů dochází v období od 26. října 1995 do 26. října 1998, jako rozdíl mezi výší splátky při běžném úroku a výší splátky při úroku sníženém o čtyři procentní body. Tato výše podpory byla zaručena do 26. října 2000. b) pro smlouvy o hypotečním úvěru, pokud k čerpání úvěrů dochází po 26. říjnu 1998, jako rozdíl mezi výši splátky při běžném úroku a výši splátky při úroku sníženém o procentní body, jejichž počet závisí na průměrné úrokové sazby z hypotečních úvěrů v předchozím roce. Úprava se provádí vždy k prvnímu dni měsíce února příslušného kalendářního roku tímto způsobem: při průměrné sazbě úroku 10 % a více - 4 procentní body při průměrné sazbě úroku nižší než 10 % a vyšší nebo rovné 9 % - 3 procentní body při průměrné sazbě úroku nižší než 9 % a vyšší nebo rovné 8 % - 2 procentní body při průměrné sazbě úroku nižší než 8 % a vyšší nebo rovné 7 % - 1 procentní bod při průměrné sazbě úroku nižší než 7 % - podpora se neposkytuje. Výše podpory podle postupu výše zmíněného se vztahuje k hypotečnímu úvěru nebo k jeho části. Vyhláškou je stanovena, že hypoteční úvěr nemůže přesáhnout níže uvedené částky v těchto případech: 1 500 000 Kč, je-li úvěr poskytnut na výstavbu nebo koupi rodinného domu s jedním bytem 2 000 000 Kč, je-li úvěr poskytnut na výstavbu nebo koupi rodinného domu s dvěma byty 12 000 Kč na 1 m2 podlahové plochy bytu, nejvýše však 800 000 Kč na jeden byt v bytovém nebo rodinném domě s více než dvěma byty 12 000 Kč na 1 m2 podlahové plochy bytu, nejvýše však 800 000 Kč na jeden byt, pokud přístavbou, vestavbou, půdní nástavbou nebo stavebními úpravami vznikne nový byt s podlahovou plochou nejméně 40 m2. Záleží tedy na vyhlášené průměrné úrokové sazbě, na kterou navazuje vypočet státního příspěvku. Vliv má také pětileté fixační období úrokové sazby. Jelikož v roce 2003 byla poprvé tato sazba nižší než 7 %, a to ve výši 5,22 %, znamenalo to pro občany nulovou výši příspěvku. Tento pokles se vztahoval pouze ke klientům, kteří čerpali hypotéku po prvním únoru 2004. U ostatních 23

klientů čerpajících hypotéku, kteří se nacházeli v období fixace, tak došlo k čerpání dotace nejvýše do roku 2008. (Poláková, 2006) Jak uvádí Hypoteční banka a.s. na svých webových stránkách, k 1. 2. 2004 bylo ukončeno příjímání žádostí o tento příspěvek podle nařízení č. 244/1995 Sb. Na základě vládního nařízení č. 33/2004 Sb., které bylo uveřejněno ve Sbírce zákonů dne 30. 1. 2004 a nabylo účinnost den poté, bylo zrušeno nařízení vlády č. 244/1995 Sb. V dnešní době tedy nedochází k poskytnutí tohoto příspěvku. Je však možné, že u smluv, které mají splatnost 20 let, a byly uzavřeny v roce 2004, může dojít k vyplacení podpory až do roku 2024. To by však nastalo pouze v případě, že by průměrná úroková sazba z hypotečních úvěrů vzrostla na hodnotu převyšující 7 %. I přes zrušení příspěvku podle nařízení č. 244/1995 Sb. došlo k další podpoře v oblasti splácení hypotečních úvěrů ze strany státu. Dne 1. září 2004 nabývá účinnosti nařízení vlády č. 249/2002 Sb., o podmínkách poskytování příspěvku k hypotečnímu úvěru osobám mladším 36 let. Podle Polákové (2006) je záměrem této podpory dosáhnout zlepšení přístupnosti vlastního bydlení především pro mladší občany a být jim napomoci při financování vlastní bytové potřeby. Je zde požadavek, že se musí jednat o investici do nemovitosti, kde nemovitost je nejméně 2 roky stará. Není tedy cílem podporovat investice do nového a někdy nedostupného bydlení, ale pomoci mladým lidem s financováním staršího rodinného domu nebo bytu. Žadatel musí splnit podmínku, že nemovitost, na kterou si chce nechat poskytnout dotaci, má ve výhradním vlastnictví, anebo ve společném jmění manželů. Je žádoucí, aby se nemovitost nacházela na území České republiky a aby sloužila žadateli k trvalému bydlení. Jak vyplývá z názvu vládního nařízení, nesmí žadatelův věk překročit hranici 36 let. Pokud je žadatel v manželském svazku, tento požadavek musí splňovat i manžel/manželka. Ani jeden z nich tedy nesmí dosáhnout v roce předložení žádosti věku 36 let. Příspěvkem podle § 2 nařízení č. 249/2002 Sb. se rozumí: „jednotlivá částka poskytovaná ze státního rozpočtu ke splátce úvěru“. Nárok na příspěvek trvá po dobu splácení úvěru, nejdéle však po dobu 10 let. Příspěvek je poskytován ke splátce uvedené ve smlouvě o hypotečním úvěru a je poskytnut na účet příjemce do konce následujícího měsíce po měsíci, kdy byl na příspěvek nárok. Úroveň této podpory se stanoví obdobně, jako to bylo u hypotečních úvěrů dle nařízení č. 244/1995 Sb., a to formou příspěvku k měsíčním splátkám hypotéky. Stanovuje se podle § 2 nařízení 249/2002 Sb. jako rozdíl mezi výší splátky při běžném úroku bez příspěvků podle tohoto nařízení a výší splátky při úroku sníženém o procentní body, jejichž počet je závislý na průměrné úrokové sazbě z objemu hypotečních úvěrů v předcházejícím roce. Mezi tyto úvěry patří jednak úvěry plynoucí 24

z nově uzavřených smluv, a jednak úvěry, u kterých došlo v předchozím roce ke snížení či zvýšení úrokové sazby stanovené hypoteční bankou. Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví průměrnou úrokovou sazbu za předchozí období, od které se odvíjí výše příspěvku mladým lidem. Úprava dotace se uskutečňuje vždy k 1.2. příslušného roku a činí při průměrné úrokové sazbě: 8 % a více – 4 procentní body Nižší než 8 % a vyšší nebo rovné 7 % - 3 procentní body Nižší než 7 % a vyšší nebo rovné 6 % - 2 procentní body Nižší než 6 % a vyšší nebo rovné 5% - 1 procentní bod Nižší než 5 % - příspěvek se neposkytuje. Výše úrokové dotace je garantována po dobu platnosti úrokové sazby sjednané v úvěrové smlouvě mezi občanem a bankou, nejvýše je však garantována po dobu pěti let. Po ukončení doby platnosti úrokové sazby dojde k novému určení hodnoty úrokové dotace. (Poláková, 2006) Hypoteční banka, u které může jedinec žádat o příspěvek podle nařízení 249/2002 Sb., musí být zmocněna Ministerstvem pro místní rozvoj k akceptování žádostí a k sjednávání žádostí o tuto podporu. Dle webových stránek Ministerstva pro místní rozvoj mají v České republice oprávnění k těmto funkcím následující banky: Česká spořitelna, Hypoteční banka, a. s., Československá obchodní banka, a. s., GE Capital bank, a. s., Komerční banka, Raiffeisenbank, Wüstenrot hypoteční banka, a. s., UniCredit Bank, a. s. V tabulce 4 jsou znázorněny hodnoty vyplacené státní podpory u hypotečních úvěrů. Tabulka 4 : Vyplacené státní podpory k hypotečním úvěrům v období 2001 – duben 2012, údaje v mil. Kč Období Státní podpora k hypotečním úvěrům (mil. Kč) 2001 384,30 2002 463,90 2003 496,40 2004 472,50 2005 343,60 2006 174,40 2007 76,70 2008 24,00 2009 9,50 2010 18,10 2011 23,40 leden-duben 2012 7,10 Zdroj: Hypoteční úvěry s přiznanou státní finanční podporou [online], [cit. 2012-05-09], dostupné z: http://www.mmr.cz/Bytova-politika/Statistiky-Analyzy/Statistiky-z-oblasti-bytove-politiky-(1)/Hypotecniuvery/Hypotecni-uvery-s-priznanou-statni-financni-podpor

25

Obrázek 3 zobrazuje vývoj státní podpory hypotečních úvěrů v období od roku 2001 do dubna 2012. V letech 2001 – 2004 je dosahováno největšího objemu vyplacených státních podpor především proto, že byly vypláceny příspěvky podle nařízení č. 244/1995 Sb. Zároveň také od roku 2002 byl růst zapříčiněn novým nařízením č. 249 z roku 2002. Od tohoto roku bylo možné žádat o příspěvek na úvěry, u kterých byli dlužníci mladší 36 let. V roce 2004 došlo k ukončení podávání žádostí podle nařízení č. 244/1995 Sb., jelikož nebylo možné takový objem prostředků čerpat ze státního rozpočtu. Pokles v roce 2004 není tak výrazný, jak by se předpokládalo, a to ovšem proto, že smlouvy uzavřené dříve stále mají nárok na vyplácení příspěvku či na dočerpání, dokud neskončí fixační období 5 let. Obrázek 3: Státní podpora k hypotečním úvěrům v mil. Kč v období 2001 – duben 2012

Státní podpora k hypotečním úvěrům (mil. Kč) 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

Státní podpora k hypotečním úvěrům (mil. Kč)

Zdroj: Tabulka 4

Posledním bodem této subkapitoly je přerušení splácení hypotečního úvěru klientem. To má samozřejmě návaznost na výplatu příspěvků podle nařízení vlády č. 249/2002 Sb. V paragrafu 9 odst. 2 je uvedeno, že dojde-li k pozastavení příspěvků do 6 měsíců a pokud žadatel následně uhradí všechny chybějící splátky, má nárok na příspěvky i zpětně. Tyto příspěvky obdrží žadatel za celé období nesplácení, ovšem bez náležitého úroku. Zároveň obdrží příspěvek, který náleží ke splátce, kterou došlo k obnovení splácení. V odstavci 3 paragrafu 9 jsou uvedeny další situace. První situace nastává, pokud doba nesplácení úvěru nepřekročí 6 měsíců a dojde k urovnání vztahu k hypoteční bance. Další je způsobena tím, že dlužník opět začne řádně platit splátky, ale dosud nevyrovnal minulé splátky. K poslední situaci dojde, pokud je doba nesplácení delší než v 6 měsíců. V těchto případech se postupuje takto. Nejdříve se zjistí hodnota zůstatku úvěru ke dni přerušení splácení úvěru. Podle této výše se stanoví počet měsíců, který bude zbývat na výplatu příspěvků. Maximální doba je stanovena 26

ve výši 120 měsíců od první splátky poté, co došlo k ukončení čerpání. V měsících, kdy klient nebyl schopný splácet úvěr, ztrácí nárok na tento příspěvek. Jestliže žadatel příspěvku zastaví splácení úvěrů kvůli dědickému řízení, je možné mu prodloužit období poskytování příspěvků o dobu, po kterou trvá přerušení z důvodu dědického řízení. Maximální množství vyplacených příspěvků však nesmí přesáhnout hodnotu 120. Nepřímou podporu představuje uplatnění odpočtu zaplacených úroků z hypotečních úvěrů. Stát se tedy snaží usnadnit situaci, jestliže si občané vzali úvěr a nyní platí úroky z těchto úvěrů. Mohou si tedy odečíst úroky, které zaplatili, od základu daně z příjmů. Podrobněji se tímto problémem zabývá subkapitola 2.3 Odpočet úroků z úvěrů na bytové potřeby.

2.2 Státní podpora stavebního spoření Jedním z důvodů, proč lidé uzavírají stavební spoření jako formu zhodnocení svých úspor, je státní podpora. Je poskytována v první spořící fázi a její výše se odvíjí od velikosti úložek na konkrétním účtu jedince, který pravidelně spoří. Vymezení státní podpory stavebního spoření je zachyceno v zákoně 96/1993 Sb., o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření. Této tématice je věnována část II zákona o stavebním spoření. V paragrafu 10 je stanoveno, v jaké výši je možné poskytnout účastníkům stavebního spoření podporu. Od prvního dne roku 2011 je stanovena ve výši 10 % z uspořené částky klienta na jeho účtu, avšak maximálně je možné poskytnout podporu z výše 20 000 Kč. Nejvyšší možná výše příspěvku tedy činí 2 000 Kč za jeden kalendářní rok. Specifické požadavky na klienta, u kterého bude možné připsat částku státní podpory, jsou určeny v paragrafu 4 odst. 2. Tyto podmínky již byly zmíněny v podkapitole 1.3 Stavební spoření. Podpora je stanovena procentem z uspořené částky. Výpočet zálohy se tak odvíjí od zůstatku na účtu klienta ke konci roku. Je vhodné zmínit, jak se vyvíjely sazby státní podpory. Poláková (2006) uvádí, že od vzniku zákona o stavebním spoření v roce 1993 až do roku 2003 byla výše státní podpory 25 % z úspor klienta, avšak z maximálních úspor ve výši 18 000 Kč. Maximální výše podpory tedy činila 4 500 Kč za kalendářní rok. V roce 2004 došlo k významné novele zákona o stavebním spoření, kterou se změnila výše státní podpory o 10 procentních bodů, na 15 % z uspořené částky. Zároveň došlo ke zvýšení maximální uspořené částky z 18 000 Kč na 20 000 Kč. Od tohoto okamžiku je tedy maximální hodnota státní podpory za jeden rok 3 000 Kč. Změna výše státní podpory se dotkla nově uzavřených smluv od roku 2004. Zvýhodnění získali klienti, kteří uzavřeli smlouvy do konce roku 2003. U nich byla stanovena původní výše státní podpory, tzn. ve výši 25 % z maximální částky 18 000 Kč, až do roku 2010. Novelou zákona o stavebním spoření z roku 2011 došlo ke sjednocení sazby státní podpory. Maximální výše úspor, ze které se počítá státní podpora, byla zakotvena ve výši 20 000 Kč, a tedy všichni klienti již mohou získat státní podporu maximálně ve výši 2 000 Kč. 27

V tabulce 5 je zachycen přehled o výši státní podpory podle zákona o stavebním spoření. Vývoj je sestaven na základě novel, které se týkaly změny velikosti státní podpory, a to především novela zákona o stavebním spoření z roku 2003. Touto novelou došlo ke snížení státní podpory z 25 % na 15 % úspor. Další snížení se dostavilo s novelou zákona o stavebním spoření na začátku roku 2011, kdy se výše podpory snížila z 15 % na pouhých 10 % z úspor klientů. Tabulka 5: Vývoj výše státní podpory stavebního spoření Období

Státní podpora % 25 % úspor, max. z 18 000 Kč

Kč 4 500

smlouvy do roku 2003

25 % úspor, max. z 18 000 Kč

4 500

smlouvy od 1. 1. 2004

15 % úspor, max. z 20 000 Kč

3 000

10 % úspor, max. z 20 000 Kč

2 000

1993 - 2003 2004 - 2010

2011 - dnes všechny smlouvy

Zdroj: Zákon č. 96/1993 Sb.: původní znění, novela k 5. 11. 2003, novela k 1. 1. 2011, vlastní zpracování

Účastník má nárok na více uzavřených smluv o stavebním spoření. Ovšem není možné, aby získal větší státní podporu než standardní účastníci, kteří mají se stavební spořitelnou jednu smlouvu. Nelze tudíž dosáhnout za příslušný rok vyšší státní podpory, než je stanoveno v § 10. Přednostní nárok na připsání státní podpory je u starších smluv o stavebním spoření. Důležitou podmínkou je podání žádosti o státní podporu, kterou zprostředkovává stavební spořitelna. Pokud má účastník na svém účtu vyšší částku než 20 000 Kč, převede se tato částka do dalšího období a bude použita pro výpočet státní podpory v roce následujícím. Paragraf 11 odst. 2 zákona o stavebním spoření informuje o poskytování státní podpory. Stavební spořitelna zažádá o vyplacení záloh od Ministerstva financí souhrnně za všechny klienty, kteří mají na podporu nárok. Ministerstvo má povinnost připsat částky podpor do dvou měsíců od doručení žádosti, kterou podala stavební spořitelna. Do měsíce od získání záloh má povinnost stavební spořitelna připsat klientům na jejich účty výši státní podpory. Účastníkovi náležejí mimo státní podporu také úroky ze zálohové částky podpory. Nárok na tento úrok vzniká již dnem po dni, kdy stavební spořitelna získá od ministerstva zálohy. Jestliže klient splňuje podmínky pro připisování záloh na jeho účet stavebního spoření, má také za určitých podmínek nárok na výplatu souhrnné částky. Tu tvoří úspory, které na účet klient vložit, dále státní podpora, úroky jak z vkladů, tak ze státní podpory, ovšem snížené o 15 % srážkovou daň z příjmů. Ještě do roku 2010 byly úroky ze stavebního spoření osvobozeny od daně z příjmů a představovaly zvýhodnění ze strany státu pro účastníky spoření. Nyní však dochází ke zdanění těchto 28

úroků a účastníkovi je přidělena na účet výše úroků již po zdanění. Daň je sražena a odvedena konkrétní stavební spořitelnou. Naopak státní podpora je dle § 4 Zákona č. 586/1992 Sb. osvobozena od daně z příjmů, jelikož představuje dávku z veřejného rozpočtu. Podpora k tomuto produktu je umožňována státem a je zprostředkována Ministerstvem financí České republiky ze státního rozpočtu ke spořícím klientům. Příspěvky jsou vypláceny ve formě ročních záloh a jsou připsány na účty klientů až ve druhém čtvrtletí roku následujícím po roku uznání státní podpory. (Poláková, 2006) Paragraf 12 zákona o stavebním spoření určuje podmínky pro výplatu státní podpory. Zálohy na účtu klienta jsou pouze evidovány a k výplatě klientovi dojde, pokud splní následující předpoklady: jestliže klient po dobu 6 let ode dne uzavření smlouvy o stavebním spoření nemanipuloval s uspořenou částkou na svém účtu pokud klient do 6 let ode dne uzavření smlouvy o stavebním spoření sjednal se stavební spořitelnou smlouvu o úvěru ze stavebního spoření, a pokud použije úspory, prostředky z tohoto úvěru a zálohy státní podpory na bytové potřeby V jiných situacích klient ztrácí nárok na vyplacení záloh státní podpory a je povinen zálohy, do 2 měsíců ode dne zjištění ztráty nároku na zálohy, vrátit Ministerstvu financí. Podle § 14 náleží účastníkovi stavebního spoření úroky poskytnuté ze záloh státní podpory i v případě, kdy dojde k vrácení záloh státní podpory. Pokud dojde k porušení podmínek pro výplatu záloh státní podpory, je spořitelna povinna vrátit část, nebo celou vyplacenou částku státní podpory do státního rozpočtu. Tento úkon je zprostředkován Ministerstvem financí. K vrácení podpory musí dojít do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí od ministerstva. Na obrázku 4 jsou zobrazena data o objemu reálně vyplacených státních podporách v jednotlivých obdobích. Zde se rozumí velikost státní podpory, která byla reálně vyplacena ze státního rozpočtu ke klientům stavebního spoření. V letech 2001 až 2004 došlo k růstu objemu vyplácené státní podpory především v návaznosti na sazby státní podpory v tomto období. Od roku 2004 sice došlo ke snížení sazby státní podpory, avšak dobíhala původní úroveň sazby podpory u smluv uzavřených do konce roku 2003. V období 2006 – 2011 dochází k postupnému snížení vyplacené státní podpory. To mohlo být způsobeno snížením sazby od roku 2004 a tím pádem i menším zájmem o stavební spoření.

29

Tabulka 6: Vyplacený objem státní podpory v mld. Kč a průměrná výše státní podpory u stavebního spoření

Období

Reálně vyplacená státní podpora (mld. Kč)

Průměrná státní podpora na jednu smlouvu stavebního spoření (Kč)

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

9,313 11,059 13,261 15,337 16,086 15,772 14,976 14,220 13,262 11,743 10,729

2 956 3 138 3 159 3 256 3 242 3 173 3 090 2 927 2 776 Data nejsou dostupná Data nejsou dostupná

Zdroj: Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice [online], [cit. 2012-05-11], dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_sporeni_68311.html

Obrázek 4: Velikost reálně vyplacené státní podpory za období 2001 – 2011 v mld. Kč

Reálně vyplacená státní podpora (mld. Kč) 18 16 14 12 10 Reálně vyplacená státní podpora (mld. Kč)

8 6 4 2 0

Zdroj: Tabulka 6

Jedním z bodů návrhu Ministerstva financí, který by měl začít platit počátkem roku 2014, je prokazování účelovosti státní podpory neboli záměru využití peněžních prostředků ze stavebního spoření na bytovou potřebu. Dosud není nutné při vyplacení státní podpory při pouhém spoření 30

prokazovat účel použití těchto prostředků, proto také někteří lidé využívají stavební spoření pouze ke zhodnocení volných peněžních prostředků. Úrokové sazby z vkladů u stavebního spoření jsou na podobné úrovni jako u spořicích účtů, avšak vyšší efektivní úrok stavebního spoření způsobuje státní podpora vyplacená k úsporám klientů. Klimánková (2012) uvádí, že podle budoucího návrhu plánovaného na rok 2014, by mělo dojít k prokazování účelu vynaložení finančních prostředků. To by se ovšem nemělo týkat celé vyplacené částky ze stavebního spoření. Účel vynaložení prostředků by měl být dokazován u státní podpory, a to vyplacené od roku 2014. Státní podpora ve prospěch spořících klientů představuje přímou podporu od státu. Jedná se o finanční prostředky, které účastník stavebního spoření získá, pokud dodrží podmínky pro přiznání a následné vyplacení státní podpory. Existuje ještě tzv. daňová úleva v oblasti financování bydlení, a to je odpočet zaplacených úroků z úvěrů od základu daně z příjmů fyzických osob. Ke snížení základu daně dochází jednou za rok. Podmínku představuje účel vynaložení prostředků z úvěru, který musí být využit na financování bydlení. (Poláková, 2006) Následující podkapitola 2.3 se zabývá podrobněji odpočtem úroků z úvěrů.

2.3 Odpočet úroků z úvěrů na bytové potřeby V roce 1998 byl novelizován Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Touto novelou získali poplatníci daně z příjmů fyzických osob možnost snížit si svou daňovou povinnost tím, že sníží základ daně o odpočet úroků z úvěrů. Ten představuje nepřímou podporu poplatníků ze strany státu v oblasti bydlení. Jestliže je úvěr použit na financování bytových potřeb, může si poplatník o tyto zaplacené úroky snížit základ daně při výpočtu daně z příjmů fyzických osob. V zákoně je možné nalézt tento odpočet v § 15 Nezdanitelná část základu daně. Přesná definice odpočtu dle § 15 odst. 3 zní: „Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky anebo zahraniční bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu prováděnou v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu.“

31

Mezi úvěry, u kterých lze použít tento odpočet, patří hypoteční úvěr a úvěr ze stavebního spoření. Úvěrem v souvislosti s hypotékou se rozumí předhypoteční či doplňkový úvěr, a úvěrem v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření se předpokládá překlenovací úvěr. Jestliže má poplatník nárok na státní finanční příspěvek u hypotečního úvěru podle vládního nařízení č. 244/1995 Sb., je nutné snížit částku zaplacených úroků o tento příspěvek ve výši příslušné ke konkrétnímu období. Podle definice odpočtu není možné uplatnit odpočet, jestliže úvěr použije poplatník na bytovou výstavbu, údržbu nebo změnu stavby bytového domu či bytu ve vlastnictví v rámci podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, anebo v rámci pronájmu. Pokud je bydlení použito z části k podnikání, jiné výdělečné činnosti nebo pronájmu, je možné uplatnit odpočet na bydlení v době užívání bytové potřeby k těmto účelům v poměrné výši. Poplatník podle § 2 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb. neboli daňový nerezident si může také uplatnit odpočet úroků z úvěrů, musí však splnit jeden předpoklad. Úhrn příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně, od daně osvobozené, nebo příjmy, kde je daň vybírána srážkou dle zvláštní sazby daně. Pro uplatnění odpočtu je velmi důležité splnit podmínky, že prostředky z úvěrů jsou použity na financování bytových potřeb. Zákon č. 586/1992 Sb. přímo vymezuje, co se chápe pod pojmem bytové potřeby. Bytovými potřebami se dle §15 odst. 3 rozumí: a) výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu nebo změna stavby, b) koupě pozemku v návaznosti na koupi nebo výstavbu bytového, rodinného domu nebo bytu, či na změnu stavby za předpokladu, že výstavba bude zahájena do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy c) koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu d) splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu, e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví a bytů v nájmu nebo v užívání, f) vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu. g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu. 32

h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g). i)

V případě, že poplatník použil nebo použije bytovou potřebu podle výše zmíněných a) až h) nebo pouze její část k podnikání nebo k jiné samostatně výdělečné činnosti či k pronájmu, může si provést odečet zaplacených úroků po dobu používání bytové potřeby výlučně v poměrné výši. Odstavec 4 paragrafu 15 uvádí, že souhrnná částka úroků, kterou je možné uplatnit jako

odpočet za jedno zdaňovací období, nesmí překročit v jedné domácnosti částku 300 000 Kč. Jestliže nemá poplatník nárok na odpočet po celé zdaňovací období, může si uplatnit odpočet částečně. Za každý měsíc, kdy platí úroky, má nárok na jednu dvanáctinu z maximální částky 300 000 Kč. Výše částky snižující základ daně za měsíc může tedy být maximálně 25 000 Kč. Je možné, aby úvěrovou smlouvu uzavřelo více zletilých osob. Poté si uplatní odpočet úroků z úvěrů buď jedna osoba z nich, anebo každá osoba, avšak odpočet je rozdělen rovným dílem. Jde-li o financování bytové potřeby podle odstavce 3 písmen a), b), c), e), dojde ke snížení základu daně ve zdaňovacím období, jestliže má poplatník po celou dobu předmět bytové potřeby dle a), b), c) ve svém vlastnictví. Dále musí platit, že objekt bytové potřeby dle písmen a), c) a e) používá k trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení dalších osob. Mezi ně podle zákona patří manžel/manželka, potomci a rodiče nebo prarodiče obou manželů. Z paragrafu 15 odstavce 3 vyplývá, že se musí jednat o úroky z úvěrů, které byly v konkrétním zdaňovacím období zaplaceny. Poplatník tedy musí doložit jejich výši a prokázat zaplacení. Dle § 38 g poplatník, který má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky od jednoho plátce daně, nebo od více plátců postupně, nemá povinnost podávat daňové přiznání. Musí mít ovšem podepsané prohlášení k dani u plátce daně na zdaňovací období, kdy chce uplatnit odpočet. Daňové přiznání naopak musí podat daňový nerezident, pokud uplatňuje odpočty podle § 15. Poplatníkovi s podepsaným prohlášením k dani se v průběhu roku, kdy dochází k výpočtu záloh na daň z příjmů, nepřihlíží k odpočtům ani ke slevám. K uplatnění odpočtu úroky z úvěrů na bytové potřeby se přihlíží až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období. Do 15. února po uplynutí zdaňovacího období tedy může zaměstnanec požádat plátce daně, svého zaměstnavatele, o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Plátce daně má dle § 38j povinnost vést o svých zaměstnancích s příjmy ze závislé činnosti mzdové listy. Zde jsou uvedeny údaje o poplatníkovi, údaje o příjmech, zálohách na daň z příjmů, a mimo jiné jsou zde uvedeny výše odpočtů od základu daně poplatníka. Tento poplatník musí dle § 38k odst. 5 předložit potvrzení o výši zaplacených úroků z úvěrů na bytové potřeby za uplynulé zdaňovací období. Dále musí uvést prohlášení o tom: 33

zda a v jaké výši z úvěru uplatňuje jiná osoba současně nárok na odpočet úroků z úvěrů ze základu daně že předmět bytové potřeby dle § 15 odst. 3, na který je uplatněn odpočet úroky z úvěrů, je využíván v souladu s § 15 odst. 4 že částka úroků, o které se snižuje základ daně, v úhrnu nepřekročila u všech účastníků smlouvy o úvěru v jedné domácnosti částku 300 000 Kč Nárok na snížení základu daně o odpočet úroků z úvěrů prokazuje poplatník plátci daně smlouvou o úvěru každý rok, a to do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Podle druhu bytových potřeb se navíc překládají další doklady, např. stavební povolení, výpis z listu vlastnictví a jiné. Láchová a Vančurová (2012) uvádějí, že pokud je poplatník osobou, které nebyly v průběhu roku sráženy zálohy na daň z příjmů, anebo měl za zdaňovací období jiné příjmy než ze závislé činnosti v hrubé výši nad 6 000 Kč, má povinnost podávat daňové přiznání. Zde uvede příjmy ze závislé činnosti, údaje o pojistném uhrazené zaměstnavatelem, a zálohy na daň ze závislé činnosti dle potvrzení od zaměstnavatele. Pro nárok na odpočet úroků z úvěrů předloží jako přílohu daňového přiznání potvrzení o úvěrové smlouvě a výše zaplacených úroků.

34

3. Analýza dopadu odpočtu úroků z úvěrů na bydlení V této kapitole je prováděna analýza, která je zaměřena na jeden z odpočtů od základu daně z příjmů fyzické osoby. Jedná se o odpočet úroků z úvěrů, které jsou použity na financování bytové potřeby. Cílem analýzy v této kapitole je zkoumat dopad odpočtu úroků z úvěrů na velikost daňové povinnosti poplatníka. Od ostatních odpočtů je v této práci abstrahováno. Nejprve je uveden algoritmus výpočtu daně z příjmů fyzických osob. V tomto výpočtu se zohledňuje odpočet úroků z úvěrů, proto je pro tuto analýzu nezbytný. V analýze bude jednou proveden výpočet s uplatněním odpočtu a podruhé se výpočet provede bez použití tohoto odpočtu. Rozdílem mezi těmito dvěma konečnými daňovými povinnostmi vznikne daňová úspora konkrétního poplatníka. Absolutní daňová úspora tedy vyjadřuje, kolik poplatník absolutně ušetří na dani z příjmů, jestliže použije úroky z úvěrů na bydlení jako odčitatelnou položku od svého základu daně. Vyjádření relativní daňové úspory z hrubých příjmů prezentuje, jak velký podíl tvoří úspora díky odpočtu úroků z úvěrů na hrubých příjmech poplatníka. V další části jsou popsáni tři fiktivní poplatníci daně z příjmů fyzických osob. Jedná se o chudšího, průměrného a bohatšího poplatníka. Jak z názvu vyplývá, bude stěžejní, jak velké jsou jejich hrubé příjmy. Podle příjmů poplatníka budou stanoveny odpovídající výše úvěrů. Příjmy je nutné stanovit tak, aby pokryly splátku úvěru a zároveň životní minimum členů domácnosti. Dále budou uvedeny výpočty úroků, které bude poplatník hradit u jednotlivých úvěrů. V poslední části budou provedeny výpočty daňové úspory, která vznikne jednotlivých poplatníkům podle výše hrubých příjmů a podle jednotlivých velikostí úvěrů. Uplatnění odpočtu úroků z úvěrů a tím vzniklou daňovou úsporu poplatníka je možné uvést jako slevu z ceny úvěru. Jedná se o daňovou úsporu poplatníka vyjádřenou relativně z celkových zaplacených úroků, neboť úroky představují cenu úvěru. Tato analýza je uvedena v závěru této kapitoly.

3.1 Výpočet daně z příjmů fyzických osob Postup výpočtu daně z příjmů fyzických osob vychází ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění zákona č. 420/2011 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2012. Vzhledem k výpočtům úroků z hypotečních úvěrů se splatností 20 let je nutné uvést zjednodušené předpoklady pro vývoj zdanění příjmů na toto období. Daňová reforma, ke které dojde v roce 2013, zruší stanovení základu daně ve výši hrubých příjmů navýšených o pojistné, neboli přestane existovat algoritmus tzv. superhrubé mzdy. S touto změnou se tak zvýší sazba daně z 15 % na 19 %. Dojde tedy k obnovení výpočtu, který byl známý před zavedením superhrubé mzdy v roce 2008, tedy základem daně pro výpočet daně z příjmů budou hrubé příjmy. Za rok 2012 bude tedy proveden výpočet daně ze superhrubé mzdy. Následující období se daň z příjmů zaměstnance bude počítat dle připravované novely zákona z hrubých příjmů a sazba se zvýší na 19 %. 35

Dále lze předpokládat v souvislosti s výpočty změny nominálních slev na dani. Ke změně výši základní slevy na poplatníka a slevy na dítě by nemělo v roce 2013 dojít. Vývoj těchto absolutních částek je obtížné predikovat, neboť není jasné, jaký bude mít dopad změna stanovení základu zpět na hrubé příjmy a zároveň zvýšení sazby daně na poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Je možné, že zákonodárci v následujících letech zvýší absolutní částky slevy na poplatníka či slevy na dítě jako kompenzaci zvýšení sazby daně. Zatím není známo, k jakým změnám v oblasti slev dojde, proto v této práci budou uvedeny částky slevy na poplatníka a částky daňového zvýhodnění na dítě ve výši platné pro rok 2012 a nebudou se v čase měnit. Stanovení základu daně z příjmů fyzických osob vychází z pěti dílčích základů daně. Jedná se o příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. Poplatník tedy může mít několik druhů svých příjmů. V analýze se zaměříme pouze na první dílčí základ daně, tedy příjem ze závislé činnosti. Od ostatních dílčích základů daně je abstrahováno, jelikož nejsou podstatné pro tuto analýzu. Všechny uvedené příjmy ze závislé činnosti ve výpočtech jsou považovány za zdanitelné. Je nutné neopomenout, že hrubé příjmy poplatníka, které má ze závislé činnosti, je nutné při výpočtu daňové povinnosti navýšit o pojistné hrazené zaměstnavatelem. To představuje pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Navýšení o pojistné představuje 34 % z dílčího základu daně příjmů ze závislé činnosti a je zahrnuto ve výpočtu pro rok 2012. V následujících letech se stanoví základ daně jako hrubé příjmy, neboť takto se změní algoritmus výpočtu daně z příjmů fyzických osob počátkem roku 2013. Další postup je shodný jak pro rok 2012 tak pro roky následující. Dílčí základ daně se snižuje o nestandardní odpočty. Mezi ně patří úroky z úvěrů na bytové potřeby, dary na veřejně prospěšné účely, příspěvky na penzijní připojištění, pojistné na soukromé životní pojištění a na penzijní připojištění, zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace a úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. V analýze bude brát v úvahu pouze odpočet úroků z úvěrů na bytové potřeby, neboť bude zkoumán dopad právě tohoto odpočtu. Od ostatních odpočtů bude abstrahováno, protože by komplikovaly výpočty, anebo by musely být na všech místech ve stejné výši, což je zbytečné. Snížený základ daně o odpočet úroků z úvěrů se zaokrouhluje na stovky korun dolů. Z upraveného základu daně se tak vypočte daň, která je u příjmů fyzických osob pro rok 2012 ve výši 15 %. Pro následující roky v analýze bude použita sazba ve výši 19 %, která bude platná od roku 2013. Absolutní částku daně je možné ještě snížit o absolutní slevy na dani. Slevy jsou určeny Zákonem o dani z příjmů. Ve výpočtech bude zohledňována jednak sleva na poplatníka, která je ve 36

výši 24 840 Kč za kalendářní rok, a jednak sleva na dítě ve výši 13 404 Kč ročně. Každý fiktivní poplatník v této práci má tedy nárok na slevu na poplatníka a zároveň na slevu na jedno dítě. Přepokládá se, že se fiktivní poplatníci dohodli v rodině, že slevu na dítě uplatní oni. Tím se rozumí muži. Odečtením absolutních slev vyjde částka daňové povinnosti. V případě, že bude sleva na dítě, po odečtení slevy na poplatníka, ještě převyšovat daňovou povinnost, vznikne daňový bonus. Jedná se tedy o další daňové zvýhodnění, ke kterému pokud dojde, může poplatník požádat o jeho vyplacení. V tabulce 7 je uveden způsob výpočtu daně z příjmů fyzických osob. V levém sloupci je znázorněn základní výpočet, kde základ daně je tvořen dílčími základy daně. V pravém sloupci je výpočet upraven podle analýzy v této práci jednak pro rok 2012 se superhrubou mzdou, a jednak od roku 2013, kde budou základem daně hrubé příjmy. Tabulka 7: Schéma výpočtu daňové povinnosti Obecný výpočet

Upravený výpočet pro analýzu

Základ daně

2012 Příjmy ze závislé činnosti + pojistné další období Příjmy ze závislé činnosti

- nestandardní odpočty

- odpočet úroků z úvěrů

= základ daně po snížení zaokr. na stovky dolů

= základ daně po snížení zaokr. na stovky dolů

x sazba daně

x sazba daně 15 % (2012) 19 % (další období)

= částka daně před slevami

= částka daně před slevami

- standardní slevy

- sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč = daň po slevě na poplatníka

= daň po slevách (daňový bonus)

- sleva na dítě ve výši 13 404 Kč = daň po slevách (daňový bonus)

Zdroj: VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. Praha: VOX, a.s., 2012. ISBN 978-80-8748005-2., vlastní úprava

3.2 Charakteristika fiktivních poplatníků Nejdříve je vhodné stanovit předpoklady o hypotečním úvěru, který bude využit u všech tří poplatníků, tedy u chudšího, průměrného a bohatšího. Jedinou odlišností mezi poplatníky jsou různé intervaly výše úvěrů. Hypoteční úvěr je poskytnut poplatníkovi se splatností 20 let. Úvěrem se zde rozumí hypoteční úvěr poskytnutý ve výši 70 % nemovitosti poplatníka. Ten poskytne zástavu na konkrétní nemovitost ve prospěch banky. Hodnoty nemovitostí jsou uvedeny níže u konkrétních poplatníků. Úroková sazba s fixačním obdobím 20 let je ve výši 4,59 %. Takto stanovená úroková sazba je převzata z webových stránek Hypoteční banky, a.s. Doba fixačního období je shodná s dobou splatnosti úvěrů kvůli zjednodušení výpočtu úroků z hypotečního úvěru. Ke stanovení velikosti příjmů

37

odpovídající velikosti úvěru byly využity propočty prostřednictvím Profi kalkulačky Hypoteční banky a.s. Tato kalkulačka je dostupná na webových stránkách Hypoteční banky. Analýza bude postupně aplikována na tři typy daňového poplatníka. První z nich je pojmenován chudší poplatník. Jedná se o muže ve věku 30 let, který žije v domě svých rodičů. Mimo rodičů bydlí v rodinném domě i jeho přítelkyně a roční syn. Jelikož se tato mladá rodina chce osamostatnit a mít svoje vlastní bydlení, rozhodla se pro koupi vlastního bytu. Ke koupi bytu použijí prostředky z hypotečního úvěru. Výše hypotečního úvěru je stanovena v rozmezí 800 000 - 1 400 000 Kč. Rozdíl mezi úvěry představuje vždy 100 000 Kč. Je nutné poskytnout bance zástavní právo, pro které poplatník využije se svolením rodičů jejich starší rodinný dům. Odhadní cena tohoto domu je ve výši 2 mil. Kč. Chudší poplatník pracuje jako instalatér topení a jeho příjmy se budou pro účely této analýzy pohybovat v intervalu 21 000 – 25 000 Kč. Rozdíl mezi příjmy poplatníka je ve výši 1 000 Kč. Jeho přítelkyni je se synem na mateřské dovolené, ale zároveň podnikání v oblasti poradenské činnosti o zdravé výživě. Její příjem z této činnosti je 12 000 Kč měsíčně. Údaje o příjmu družky jsou pouze doplňující, aby nedošlo ke zkreslení situace v poměru příjmů a výší hypotéky. V analýze tedy budeme brát výpočet daně pouze z příjmů fiktivního poplatníka. Chudší poplatník se svou přítelkyní nemají na koupi bytu další vlastní prostředky. Cena bytu se tudíž bude rovnat výši hypotéky. Druhý poplatník je označen jako průměrný poplatník, který je již ženatý a má patnáctiletou dceru. S rodinou bydlí v menším bytě, který poskytuje málo prostoru jak pro oba rodiče, tak pro dospívající dceru. Manželé se společně rozhodli, že investují do lepšího bydlení a koupí si rodinný dům. Tato rodina bude na koupi rodinného domu čerpat finanční prostředky z hypotečního úvěru. Tímto domem poskytnou bance zástavní právo k hypotéce. Hodnota rodinného domu se bude pohybovat okolo 2,8 mil. Kč. Výše úvěru pro tohoto poplatníka bude v rozmezí mezi 1 400 000 Kč a 2 000 000 Kč. Rozdíl mezi úvěry je vždy 100 000 Kč. Příjmy poplatníka, který je zaměstnaný jako obchodní zástupce, jsou v rozmezí 26 000 Kč až 30 000 Kč měsíčně. Rozdíl mezi příjmy poplatníka je 1 000 Kč. Manželka poplatníka pracuje ve zdravotnictví, a to jako zdravotní sestra v nemocnici. U manželky poplatníka budou předpokládány příjmy ve výši 20 000 Kč měsíčně. U tohoto poplatníka je dále předpokládáno, že na koupi rodinného domu použije i vlastní úspory. Třetí poplatník je nazván bohatší poplatník. Tento poplatník je ženatý a má dvacetiletého syna, který studuje na vysoké škole. Rodina bydlí společně ve velkém podkrovním bytě, avšak manželka poplatníka touží po vlastním rodinném domku. Proto se dohodli, že podkrovní byt přenechají synovi a nechají si postavit rodinný dům. Pro financování využijí hypotečního úvěru a jeho výše je pro tuto rodinu v rozmezí 2 000 000 Kč až 2 500 000 Kč. Rozdíl mezi jednotlivými 38

hypotékami je 100 000 Kč. Manželé poskytnout zástavu podkrovním bytem, jelikož zatím nelze ručit nezapočatou novostavbou. Hodnota podkrovního bytu, tedy zástavy k hypotéce, je odhadnuta přibližně ve výši 3,5 mil. Kč. Zástavní právo na nově stavěný rodinný dům je možné uložit až v případě, že výška obvodových zdí novostavby bude nejméně 1 m nad zemí. Bohatší poplatník je zaměstnán jako projektový manažer a dosahuje příjmů v rozmezí 31 000 Kč - 35 000 Kč. Manželka poplatníka je zaměstnána v kosmetickém salónu a vydělává měsíčně 20 000 Kč. Manželé mají i vlastní úspory, které použijí na dofinancování stavby a vybavení nového rodinného domu. Hodnota nového rodinného domu je předpokládána ve výši 3,2 mil. Kč. U všech tří poplatníků je nutné stanovit, v jaké výši si uplatní odpočet. Manželky/přítelkyně jednotlivých poplatníků jsou účastníkem v úvěrové smlouvě a mohou také uplatnit odpočet úroků z úvěrů. Dále se bude předpokládat, že vzhledem k vyšším příjmům poplatníka nárok na uplatnění odpočtů úroků využije pouze on, a to ve výši vypočtených úroků. Vhodné by bylo, aby příjmy poplatníků rostly nějakým tempem vzhledem k dlouhému časovému horizontu. Není ovšem snadné tempo růstu mezd stanovit a vhodně ho zakomponovat do výpočtů. Přepokládá se tedy, že příjmy uvedené u tří poplatníků se v čase měnit nebudou.

3.3 Analýza daňové úspory poplatníků Nejprve je nutné uvést, že byly vypočítány jednotlivé úroky k jednotlivým výším hypotéky. Přehled úroků, splátek a úmoru všech úvěrů použitých v práci je možné naleznout v příloze 1. Každá tabulka náleží jedné výši úvěru. První úvěr je ve výši 800 000 Kč a nejvyšší úvěr je v hodnotě 2,5 mil. Kč. Rozdíl mezi výší úvěrů je vždy 100 000 Kč. Ve sloupci Úrok (ODPOČET) je uvedena velikost úroku za každý rok po celou dobu splatnosti 20 let. Poslední řádek tohoto sloupce vyjadřuje celkové úroky vynaložené na hypotéku. Výpočet daně z příjmů poplatníků byl proveden po dobu 20 let, aby mohly být zahrnuty do výpočtů odpočty po celou dobu splatnosti hypotéky. Konkrétní výpočty daňových povinností nejsou v práci uvedeny vzhledem k rozsahu výpočtů. Avšak v příloze 2 jsou uvedeny vypočtené daňové úspory, které jsou výsledkem výpočtů daňových povinností poplatníků. Daňovou úsporou se rozumí rozdíl mezi daňovou povinností bez uplatnění odpočtu úroků z úvěrů a daňovou povinností s uplatněním tohoto odpočtu. Takto vzniklá úspora tedy představuje částku, kterou poplatník ušetří v případě, že splácí hypotéku a uplatní tento odpočet. V příloze 2 je možné sledovat daňové úspory jednotlivých poplatníků analýzy, a to jednak dle výše jejich příjmů, a jednak dle výše jednotlivých úvěrů. V prvním řádku tabulky je uvedeno, o kterého poplatníka se jedná a k jaké výši příjmů byly výpočty provedeny. V druhém řádku tabulky jsou uvedeny výše konkrétních úvěrů. 39

Vzhledem k tomu, že největší úroky jsou placeny u hypotéky na počátku splácení, tak i daňová úspora je v prvních letech nejvyšší a postupně se snižuje. V tabulkách v příloze 2 je možné vidět fakt, že první rok, tedy rok 2012, jsou úroky z hypotéky nižší než v následujícím roce. Tento nesoulad způsobila jiná konstrukce daně v roce 2012, kdy se používá výpočet základu daně prostřednictvím superhrubé mzdy a především jiná sazba daně, jak již bylo vysvětleno výše. V následujících letech je již daň z příjmů vypočítána stejný způsobem a tak neovlivňuje tento postupný klesající trend úroků. Předpoklad nejvyšších úroků je tedy zachován od roku 2013, kdy je úrok z hypotéky nejvyšší ze všech. V dalších letech vždy dochází k poklesu velikosti úroků. Tato skutečnost je znázorněna na obrázku 5. Je vybrán průměrný poplatník s příjmem 27 000 Kč a velikostí úvěru 1600 000 Kč. Podstatné nejsou částky úroků, ale jejich vývoj. Dá se říci, že tento graf reprezentuje ostatní vypočtené daňové úspory a jejich průběh, proto byl vybrán náhodně jeden konkrétní poplatník. Obrázek 5: Vývoj daňové úspory poplatníka v Kč

Velikost daňové úspory při úvěru 1,6 mil. Kč a příjmu 27000 Kč 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

Daňová úspora při úvěru 1,6 mil. Kč a příjmu 27000 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty

Dle přílohy 1, kde jsou výpočty úroků u jednotlivých úvěrů, je možné konstatovat závislost mezi výši úvěrů a výši úroků. Rozdíl mezi úroky roste přímo úměrně s rozdílem mezi úvěry. To znamená, že pokud vzroste úvěr o 100 000 Kč, úroky vzrostou o 54 954 Kč. Nejprve budou uvedeny výsledné daňové úspory pro prvního, chudšího poplatníka, který má příjmy 21 000 - 25 000 Kč. Poplatníkovi byly přiřazeny úvěry v rozmezí 800 000 - 1 400 000 Kč. V tabulce 8 jsou uvedeny výše daňových úspor za celou dobu splatnosti dle jednotlivých výší úvěrů a dle příjmů poplatníka.

40

Tabulka 8: Celková daňová úspora chudšího poplatníka v Kč Výše úvěru/

Celková daňová úspora chudšího poplatníka v Kč

Příjem poplatníka

21 000

22 000

23 000

24 000

25 000

Průměr

800 000

82 246

82 246

82 246

82 246

82 261

82 249

900 000

92 512

92 512

92 512

92 512

92 527

92 515

1 000 000

102 740

102 740

102 740

102 740

102 740

102 740

1 100 000

113 044

113 044

113 044

113 044

113 044

113 044

1 200 000

123 257

123 272

123 272

123 272

123 272

123 269

1 300 000

133 504

133 519

133 519

133 519

133 519

133 516

1 400 000

143 808

143 808

143 823

143 823

143 823

143 817

Zdroj: Vlastní výpočty

Z tabulky 8 je zřejmé, že velikost příjmů poplatníka nemá na daňovou úsporu téměř vliv. Nepatrné rozdíly ve výši úspor jsou způsobeny zaokrouhlením základu daně sníženého o odpočty na stokoruny dolů, ze kterého se vypočítává daň. Existují ještě další skutečnosti, které způsobily, že došlo jen k zanedbatelným rozdílům mezi daňovými úsporami. Od roku 2013 je použit stejný algoritmus výpočtu daně, stejná sazba daně, stejné výše slevy na poplatníka a na dítě, a tudíž ovlivňují různý základ daně stejně. Velikost úspory tedy závisí na velikosti vypočtených úroků za dané období, a to se nemění při různých příjmech poplatníka. Obrázek 6: Vývoj průměrné daňové úspory chudšího poplatníka v Kč

Průměrná daňová úspora chudšího poplatníka v Kč 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

Průměrná daňová úspora

Výše úvěru

Zdroj: Tabulka 8

41

Na obrázku 6 je znázorněn vývoj průměrné daňové úspory prvního, chudšího poplatníka. S růstem velikosti úvěrů dochází logicky k růstu velikosti úroků, a tudíž roste i daňová úspora tohoto poplatníka. Čím vyšší si tedy vezme poplatník úvěr, tím větší daňové úspory dosáhne. Průměrná úspora je zde uvedena vzhledem k zanedbatelným rozdílům mezi jednotlivými daňovými úsporami u stejné velikosti úvěru, ale odlišné velikosti příjmu poplatníka. Toto platí pro všechny níže uvedené poplatníky. V tabulce 9 v posledním sloupci je uvedena, pro zjednodušení, průměrná roční daňová úspora. Tato úspora je zde vyjádřena jako podíl na ročních hrubých příjmech poplatníka. Je tedy znázorněno, kolik poplatník průměrně ušetří z hrubých příjmů ročně tím, že uplatnil odpočet úroků z úvěrů na bydlení. Poplatník s ročním příjmem 252 000 Kč, resp. měsíčním příjmem 21 000 Kč, dosahuje nejvyšší relativní průměrné úspory oproti ostatním poplatníkům s vyšším příjmem. S rostoucím příjmem poplatníka tak relativní podíl úspory klesá. Tabulka 9: Relativní podíl průměrné roční úspory na příjmech chudšího poplatníka Výše úvěru/ Roční příjem poplatníka 800 000 900 000 1 000 000 1 100 000 1 200 000 1 300 000 1 400 000

Relativní podíl průměrné roční úspory na ročních příjmech chudšího poplatníka 252 000

264 000

276 000

288 000

300 000

Průměrná celková úspora

1,63% 1,84% 2,04% 2,24% 2,45% 2,65% 2,85%

1,56% 1,75% 1,95% 2,14% 2,33% 2,53% 2,72%

1,49% 1,68% 1,86% 2,05% 2,23% 2,42% 2,61%

1,43% 1,61% 1,78% 1,96% 2,14% 2,32% 2,50%

1,37% 1,54% 1,71% 1,88% 2,05% 2,23% 2,40%

82 249 92 515 102 740 113 044 123 269 133 516 143 817

Průměrná roční úspora 4 112 4 626 5 137 5 652 6 163 6 676 7 191

Zdroj: Vlastní výpočty

Druhou možností, jak je v práci vyjádřena úspora, je formou slevy z ceny úvěru. Za cenu úvěru se zde považují celkové vypočtené úroky za celou dobu splatnosti, které jsou uvedeny v příloze 1. Sleva ve formě vzniklé daňové úspory se tedy odečte od celkových úroků a vypočítá se tak nižší cena úvěru způsobená daňovou úsporou. Toto je absolutní úspora vyjádřená na ceně úvěru. Relativní úspora je vyjádřena podílem z celkových úroků. V tabulce 10 jsou uvedeny zmíněné výpočty.

42

Tabulka 10: Sleva z ceny úvěru chudšího poplatníka v Kč CHUDŠÍ POPLATNÍK Průměrná daňová Celkové úroky z úspora neboli sleva z úvěru úvěru 439 629 82 249 494 583 92 515 549 537 102 740 604 490 113 044 659 444 123 269 714 398 133 516 769 351 143 817

Výše úvěru 800 000 900 000 1 000 000 1 100 000 1 200 000 1 300 000 1 400 000

Úroky snížené o slevu

Relativní sleva úvěru

357 380 402 068 446 797 491 446 536 175 580 882 625 534

18,71% 18,71% 18,70% 18,70% 18,69% 18,69% 18,69%

Zdroj: Vlastní výpočty

Z tabulky 10 je možné konstatovat, že sleva chudšího poplatníka představuje necelých 19 % celkových úroků. Pokud tedy poplatník použije odpočet úroků z úvěrů při výpočtu daně z příjmů fyzických osob, dosáhne této relativně velké slevy. Výsledkem tedy je, že je výhodné pro chudšího poplatníka uplatňovat odpočet úroků z úvěrů na bydlení, neboť tak ušetří na celkových úrocích. To je způsobeno odpočtem, díky kterému zaplatí méně na dani z příjmů. Na obrázku 7 je znázorněna sleva chudšího poplatníka. Jsou vyjádřeny jednak celkové úroky, poté úroky snížené o slevu úvěru a také samotná sleva každého úvěru u chudšího poplatníka. Sleva z úvěru závisí na velikosti úroků, a tedy na velikosti úvěru. Čím vyšší úvěrové úroky, respektive čím vyšší objem hypotéky, tím větší absolutní slevy z úvěru poplatník dosáhne. Avšak relativní vyjádření slevy je ve stejné výši pro různé výše úvěru. Výsledkem je, že absolutní sleva z úvěru roste přímo úměrně s velikostí úroků z úvěrů, respektive s velikostí úvěru, ale relativní sleva se nemění. Obrázek 7: Celkové úroky a sleva z úvěru chudšího poplatníka v Kč

Sleva úvěru vyjádřená na úrocích chudšího poplatníka v Kč 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0

Celkové úroky z úvěru Průměrná daňová úspora neboli sleva z úvěru Úroky snížené o slevu

Výše úvěru Zdroj: Tabulka 10

43

Druhým fiktivním poplatníkem je průměrný poplatník, který má příjmy v rozmezí 26 000 30 000 Kč. V práci jsou s tímto poplatníkem spojeny úvěry v rozmezí 1,4 mil. Kč až 2 mil. Kč. U průměrného poplatníka se také provedla analýza vzniklé daňové úspory, a tudíž i vyjádření daňové úspory jako slevy z ceny úvěrů. Nejprve je uvedena samotná daňová úspora, která vznikla uplatněním odpočtu úroků z úvěrů při výpočtu daně z příjmů. V tabulce 11 jsou uvedeny výše daňových úspor dle příjmů poplatníka a dle jednotlivých výší hypotečních úvěrů. Tabulka 11: Celková daňová úspora průměrného poplatníka v Kč Výše úvěru/ Příjem poplatníka

Celková daňová úspora průměrného poplatníka v Kč 26 000

27 000

28 000

29 000

30 000

Průměr

1 400 000

143 808

143 808

143 823

143 823

143 823

143 817

1 500 000

154 055

154 055

154 070

154 070

154 070

154 064

1 600 000

164 302

164 302

164 302

164 317

164 317

164 308

1 700 000

174 549

174 549

174 549

174 564

174 564

174 555

1 800 000

184 834

184 834

184 834

184 834

184 849

184 837

1 900 000

195 062

195 062

195 062

195 062

195 077

195 065

2 000 000

205 328

205 328

205 328

205 328

205 328

205 328

Zdroj: Vlastní výpočty

Tabulka 11 znázorňuje celkovou daňovou úsporu průměrného poplatníka, která vznikla uplatněním odpočtu úroků z hypotečního úvěru. Úspory se významně neliší, jelikož jediným faktorem, který ovlivňuje výši daňové úspory, jsou vypočtené úroky z úvěru. Daňová úspora poplatníka roste v závislosti na velikosti úroků z hypotečního úvěru. Obrázek 8: Vývoj průměrné daňové úspory průměrného poplatníka v Kč

250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

Průměrná daňová úspora průměrného poplatníka v Kč Průměrná daňová úspora

Výše úvěru Zdroj: Tabulka 11

44

Obrázek 8 znázorňuje vývoj růstu daňové úspory průměrného poplatníka, který má úvěry v rozmezí 1,4 mil. Kč až 2 mil. Kč. Poplatník dosáhne tím větší úspory na dani z příjmů, čím vyšší má hypoteční úvěr, a tím vyšší úroky z tohoto úvěru. Dále je vyjádřena průměrná roční daňová úspora na hrubých příjmech průměrného poplatníka. Je zde relativně vyjádřeno, kolik z příjmů poplatníka tvoří průměrná daňová úspora za rok. Tabulka 12: Relativní podíl průměrné roční úspory na příjmech průměrného poplatníka Výše úvěru/ Roční příjem poplatníka 1 400 000 1 500 000 1 600 000 1 700 000 1 800 000 1 900 000 2 000 000

Podíl průměrné roční úspory na ročních příjmech průměrného poplatníka 312 000

324 000

336 000

348 000

360 000

Průměrná celková úspora

2,30% 2,47% 2,63% 2,80% 2,96% 3,13% 3,29%

2,22% 2,38% 2,54% 2,69% 2,85% 3,01% 3,17%

2,14% 2,29% 2,45% 2,60% 2,75% 2,90% 3,06%

2,07% 2,21% 2,36% 2,51% 2,66% 2,80% 2,95%

2,00% 2,14% 2,28% 2,42% 2,57% 2,71% 2,85%

143 817 154 064 164 308 174 555 184 837 195 065 205 328

Průměrná roční úspora 7 191 7 703 8 215 8 728 9 242 9 753 10 266

Zdroj: Vlastní výpočty

V tabulce 12 jsou uvedeny relativní podíly ročních průměrných úspor na ročních příjmech poplatníka. Nejvyšší úspory dosahuje průměrný poplatník s nejnižšími příjmy, tedy 312 000 Kč ročně. Z tabulky vyplývá, že čím nižší příjmy poplatníka, tím vyšší relativní průměrná roční úspora. Následující částí u každého poplatníka je vyjádření daňové úspory jako slevy z ceny úvěru, neboli z celkových úroků zaplacených v souvislosti s úvěrem. Tabulka 13 ukazuje velikost celkových úroků podle jednotlivých úvěrů, daňovou úsporu a relativní vyjádření slevy z úvěru. U průměrného poplatníka je sleva ve výši cca 18,7 % z celkových úvěrů. Pro průměrného poplatníka je tedy vhodné, aby uplatňoval úroky z úvěrů jako odpočet od základu daně svých příjmů. Dosáhne tak slevy ve výši téměř 19 %, což je pro poplatníka jistě výhodné. Na obrázku 9 níže je možné sledovat velikost úroků z jednotlivých úvěrů a jejich pokles, který způsobí slevy z úvěru vyjádřené daňovou úsporou. Analýza tedy potvrzuje, že je výhodné uplatnit tento odpočet, neboť tím poplatník dosáhne nižších výdajů na úroky z hypotéky.

45

Tabulka 13: Sleva z ceny úvěru průměrného poplatníka v Kč PRŮMĚRNÝ POPLATNÍK Výše úvěru

Celkové úroky z úvěrů

Průměrná daňová úspora neboli sleva z úvěru

Úroky snížené o slevu

Relativní sleva úvěru

1 400 000 1 500 000 1 600 000 1 700 000 1 800 000 1 900 000 2 000 000

769 351 824 305 879 259 934 212 989 166 1 044 120 1 099 073

143 817 154 064 164 308 174 555 184 837 195 065 205 328

625 534 670 241 714 951 759 657 804 329 849 055 893 745

18,69% 18,69% 18,69% 18,68% 18,69% 18,68% 18,68%

Zdroj: Vlastní výpočty

Obrázek 9: Celkové úroky a sleva z úvěru průměrného poplatníka v Kč

Sleva úvěru vyjádřená na úrocích průměrného poplatníka v Kč 1 200 000

Celkové úroky z úvěrů

1 000 000 800 000

Průměrná daňová úspora neboli sleva z úvěru

600 000 400 000

Úroky snížené o slevu

200 000 0

Výše úvěru Zdroj: Tabulka 13

Třetím fiktivním poplatníkem je bohatší poplatník, který má v analýze přiřazeny úvěry ve výši 2 mil. Kč až 2,5 mil. Kč. Poplatníkovi byly stanoveny příjmy ve výši 31 000 - 35 000 Kč. Následující analýza se opět zabývá daňovou úsporou vzniklou využitím odpočtu úroků z úvěrů. Jednak je znázorněna daňová úspora dle příjmů bohatšího poplatníka a dle jednotlivých úvěrů, a jednak je úspora vyjádřena jako sleva z celkových úroků. V tabulce 14 jsou daňové úspory třetího, bohatšího poplatníka dle výše příjmů a dle výše úvěrů. Úspory se vzájemně liší jen nepatrně, jelikož byl použit stejný způsob výpočtu daňové úspory u všech výší příjmů. Jediným ovlivňujícím faktorem je tedy výše úroků z úvěrů. Čím menší je velikost hypotečního úvěru, tím menší vzniká bohatšímu poplatníkovi daňová úspora. 46

Tabulka 14: Celková daňová úspora bohatšího poplatníka v Kč Výše úvěru/

Celková daňová úspora v Kč

Příjem poplatníka

31 000

32 000

33 000

34 000

35 000

Průměr

2 000 000

205 328

205 328

205 328

205 328

205 328

205 328

2 100 000

215 594

215 594

215 594

215 594

215 594

215 594

2 200 000

225 864

225 879

225 879

225 879

225 879

225 876

2 300 000

236 130

236 145

236 145

236 145

236 145

236 142

2 400 000

246 320

246 320

246 335

246 335

246 335

246 329

2 500 000

256 643

256 643

256 658

256 658

256 658

256 652

Zdroj: Vlastní výpočty

Obrázek 10 uvádí, jak roste průměrná úspora u bohatšího poplatníka. Tato průměrná daňová úspora je použita vzhledem k nepatrným rozdílům mezi vypočtenými částkami. Jak je možné vidět, tato úspora roste v závislosti na velikosti úvěrů. Velikost příjmů poplatníka tedy nemá na růst daňové úspory vliv. Čím vyšší úvěr si poplatník vezme, tím přirozeně dosáhne vyšší daňové úspory. Obrázek 10: Vývoj průměrné daňové úspory bohatšího poplatníka v Kč

Průměrná daňová úspora bohatšího poplatníka v Kč 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

Průměrná daňová úspora

Výše úvěru

Zdroj: Tabulka 14

Dalším vyjádřením vzniklé daňové úspory je opět relativní podíl, a to průměrné roční úspory na ročních příjmech bohatšího poplatníka. Tabulka 15 uvádí tyto poměry u bohatšího poplatníka v závislosti na velikosti úvěru a na velikosti ročních příjmů.

47

Tabulka 15: Relativní podíl průměrné roční úspory na příjmech bohatšího poplatníka Výše úvěru/ Roční příjem poplatníka 2 000 000 2 100 000 2 200 000 2 300 000 2 400 000 2 500 000

Podíl průměrné roční úspory na ročních příjmech bohatšího poplatníka 372 000

384 000

396 000

408 000

420 000

Průměrná celková úspora

2,76% 2,90% 3,04% 3,17% 3,31% 3,45%

2,67% 2,81% 2,94% 3,07% 3,21% 3,34%

2,59% 2,72% 2,85% 2,98% 3,11% 3,24%

2,52% 2,64% 2,77% 2,89% 3,02% 3,15%

2,44% 2,57% 2,69% 2,81% 2,93% 3,06%

205 328 215 594 225 876 236 142 246 329 256 652

Průměrná roční úspora 10 266 10 780 11 294 11 807 12 316 12 833

Zdroj: Vlastní výpočty

Ještě zbývá uvést vyjádření daňové úspory na celkových vypočtených úrocích dle jednotlivých velikostí úvěru. Toto vyjádření je zde uvedeno jako sleva z úvěru. Tabulka 16 uvádí celkovou výši úroků, slevu z úvěru vyjádřenou daňovou úsporou, a úroky snížené o tuto úsporu. Dále je zde vyjádřen podíl slevy z úvěru na celkových úrocích, který je u bohatšího poplatníka ve výši 18,68 %. Tabulka 16: Sleva z ceny úvěru bohatšího poplatníka v Kč BOHATŠÍ POPLATNÍK Výše úvěru

Celkové úroky z úvěru

Průměrná daňová úspora neboli sleva z úvěru

Úroky snížené o slevu

Relativní sleva na úvěru

2 000 000 2 100 000 2 200 000 2 300 000 2 400 000 2 500 000

1 099 073 1 154 027 1 208 981 1 263 934 1 318 888 1 373 842

205 328 215 594 225 876 236 142 246 329 256 652

893 745 938 433 983 105 1 027 792 1 072 559 1 117 190

18,68% 18,68% 18,68% 18,68% 18,68% 18,68%

Zdroj: Vlastní výpočty

Na obrázku 11 jsou graficky uvedeny velikosti celkových úroků, daňové úspory a úroků zvýhodněných odečtením daňové úspory. Poplatník tedy dosáhne slevy z úvěru, jestli použije odpočet úroků z úvěrů jako odčitatelnou položku od svého základu daně. Výsledkem tedy je, že pro poplatníka je výhodné nezanedbat tento odpočet a určitě ho využít, neboť se mu sníží výdaje na splácení svého hypotečního úvěru.

48

Obrázek 11: Celkové úroky a sleva z úvěru bohatšího poplatníka v Kč

Sleva úvěru vyjádřená na úrocích bohatšího poplatníka v Kč 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0

Celkové úroky z úvěru Průměrná daňová úspora neboli sleva z úvěru Úroky snížené o slevu

Výše úvěru

Zdroj: Tabulka 16

Jak vyjádřením absolutní daňové úspory, tak vyjádřením relativní daňové úspory na celkových úrocích z jednotlivých úvěrů, je vždy výhodné uplatnit nárok na odpočet úroků z úvěrů při výpočtu daně z příjmů. Absolutní daňová úspora je tím větší, čím větší jsou úroky z hypotečního úvěru, a tedy čím větší je objem hypotečního úvěru. Avšak relativní úspora je téměř ve stejné výši u všech tří poplatníků, neboť byly úroky vypočítány stejným způsobem, na stejné období a především stejnou úrokovou sazbou. Daňové úspory byly také vypočítány na stejném principu, se stejným algoritmus daně s rozdílem příjmů poplatníků, který byl ovšem rovnoměrný. Také z vyjádření roční průměrné daňové úspory vyplývá, že pokud poplatník využije odpočet úroků z úvěrů, tak jistě uspoří určité procento ze svých příjmů. Možná se zdá, že to není závratná výše, avšak téměř každý ocení alespoň nějakou úsporu, která je navíc umožněna prostřednictvím státu. Z analýzy vyplývá, že je výhodné odpočet úroků z úvěrů uplatnit, neboť tak poplatník dosáhne úspory, která mu usnadní splácení úroků z hypotečních úvěrů.

49

Závěr Cílem práce bylo analyzovat dopad odpočtu úroků z úvěrů na bytovou potřebu na daňovou povinnost poplatníka. Dopadem se rozumí daňová úspora, která vznikne uplatněním tohoto odpočtu. Daňová úspora představuje rozdíl mezi daňovou povinností bez uplatnění odpočtu úroků z úvěrů a mezi daňovou povinností s uplatněním odpočtu úroků z úvěrů. V první kapitole jsou popsány úvěry určené k financování bydlení, u kterých je možné uplatnit nárok na odpočet úroků z úvěrů na bytovou potřebu. Prvním úvěrem je úvěr hypoteční, u kterého banka vyžaduje zástavu nemovitostí, aby měla jistotu navrácení finančních prostředků od dlužníka. Úvěry poskytnutými v souvislosti s hypotečním úvěrem se rozumí předhypoteční úvěr a doplňkový úvěr. Úroky z těchto úvěrů je možné využít jako nestandardní odpočet při výpočtu daně z příjmů. Následují úvěry, které mohou vyplynout ze stavebního spoření. Jedná se o úvěr ze stavebního spoření a překlenovací úvěr. Standardní úvěr je poskytnut občanovi v případě, že splní podmínky pro poskytnutí tohoto úvěru. Pokud ovšem není žadatel schopen vyhovět těmto podmínkám, může mu stavební spořitelna dočasně poskytnout překlenovací úvěr ze stavebního spoření. Druhá kapitola pojednává o podpoře a zvýhodnění ze strany státu. Jednak je popsána státní podpora hypotečního úvěru, která je formou příspěvku poskytována obyvatelům mladším 36 let jako podpora bytové potřeby mladých lidí. A jednak je v této kapitole vysvětlena státní podpora, která je vyplácena Ministerstvem financí účastníkům stavebního spoření. V závěru kapitoly je popsán princip a fungování odpočtu úroků z úvěrů na financování bytové potřeby. Podmínkou uplatnění odpočtu je účel vynaložení prostředků na bytovou potřebu, která je také definována v této kapitole. Třetí kapitola je věnována analýze dopadu odpočtu úroků z úvěrů. Nejdříve je uveden algoritmus výpočtu daně z příjmů fyzických osob, neboť v tomto výpočtu se zohledňuje odpočet úroků z úvěrů. Dále jsou stanoveny předpoklady analýzy a jsou charakterizováni tři fiktivní poplatníci vystupující v analýze. Nárok na odpočet uplatňuje vždy muž. Bylo předpokládáno, že tento odpočet využije celý sám, i když úvěrovou smlouvu uzavřel společně s přítelkyní či manželkou. Jako doplňující informace byly uvedeny příjmy přítelkyně či manželky poplatníka a stručný popis bytové situace poplatníka a jeho rodiny. Každý poplatník má jedno dítě, a tudíž ve výpočtech byla zahrnuta sleva na 1 dítě a přirozeně byla použita sleva na poplatníka. V analýze byly základním východiskem výpočty daňové povinnosti tří poplatníků po dobu 20 let, což je splatnost všech úvěrů u každého poplatníka. V prvním roce, tedy 2012, byl použit výpočet stojící na superhrubé mzdě. Základ daně byl navýšen o pojistné na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. V následujících letech byl použit algoritmus, který bude uplatňován od roku 2013, a základem daně jsou hrubé příjmy. Sazba v prvním roce byla ve výši 15 %, avšak v dalších

50

letech byla navýšena na 19 %. Vývoj slev na poplatníka a slevy na dítě nebyl určen, a proto byly použity slevy ve výši platné pro první rok, tedy 2012. Každý poplatník měl určité rozmezí svých příjmů a zároveň bylo stanoveno rozmezí výše hypotečních úvěrů k němu přidělených dle příjmů. Hypoteční úvěr byl vybrán především proto, že patří mezi nejčastější formu financování bydlení. Prvním poplatníkem je chudší poplatník s přítelkyní, který se rozhodl koupit vlastní byt. Měl určeny příjmy od 21 000 Kč do 25 000 Kč měsíčně vždy s rozdílem jednoho tisíce. Cena bytu se rovná výši hypotéky, protože poplatník s přítelkyní nemá další úspory na bydlení. Hypotéka je v rozmezí 800 000 - 1400 000 Kč s rozdílem 100 000 Kč (za hypoteční úvěr se ručí rodinným domem rodičů). Průměrný poplatník je druhý v pořadí v této práci a má příjmy v rozmezí 26 000 - 30 000 Kč měsíčně. S manželkou se dohodli, že si koupí vlastní rodinný dům v ceně přibližně 2,8 mil. Kč. Hodnota hypotečního úvěru průměrného poplatníka je v rozmezí 1,4 mil. až 2 mil. Kč a na koupi bytu použije poplatník i vlastní úspory. Třetí poplatník je pojmenován bohatší poplatník a jeho příjmy dosahují výše v rozmezí 31 000 - 35 000 Kč měsíčně. Společně s manželkou se poplatník rozhodl pro nový rodinný dům, který si nechá postavit za odhadní cenu 3,2 mil. Kč. Velikost hypotečního úvěru je stanovena v rozmezí 2 mil. až 2,5 mil. Kč. Investice nového bydlení bude podpořena také vlastními úsporami. Analýza daňové úspory byla provedena dvěma způsoby. Nejdříve byl analyzován vztah mezi výši příjmů poplatníků, výší hypotečního úvěru a výší celkové daňové úspory vzniklé uplatněním odpočtu. Daňová úspora závisí na výši celkových úroků z úvěrů, a tedy závisí i na výši hypotéky. Tento vztah je přímo úměrný u všech tří poplatníků. Výsledkem tedy je, že poplatník dosáhne tím vyšší daňové úspory, čím vyšší je velikost hypotéky, a tudíž čím vyšší jsou úroky z hypotečního úvěru. U výše příjmů poplatníků byl vyjádřen relativní podíl průměrné roční daňové úspory na ročních hrubých příjmech poplatníka. Čím vyšší byly příjmy poplatníka, tím nižší byla přirozeně daňová úspora vyjádřená relativně z příjmů poplatníka. Nejvyšší úspory tedy dosáhl poplatník ve chvíli, kdy měl stanoveny nejnižší příjmy oproti ostatním situacím. Tímto vyjádřením získal nejvyšší roční relativní úsporu ve výši 3,45 % hrubých příjmů bohatší poplatník v případě, že měl v jeho rozmezí nejnižší roční příjem, a to 372 000 Kč a zároveň nejvyšší možný úvěr ve výši 2,5 mil. Kč. Podobně je to i u ostatních dvou poplatníků. Z toho vyplývá, že relativní podíl daňové úspory je tím vyšší, čím nižší jsou roční příjmy poplatníků u jedné výše úvěru. Na velikost celkové daňové úspory však neměly vliv různé úrovně příjmů poplatníka. U stejné výše úvěru tedy vznikly úspory jen s nepatrnými rozdíly v řádu jednotek korun. Tyto malé rozdíly 51

mohly být způsobeny zaokrouhlením základu daně sníženého o odpočty na stokoruny dolů. Skutečnost, že nedošlo k rozdílům, byla způsobena stejným algoritmem výpočtu daně z příjmů, stejnou sazbou daně, stejnými částkami slev a to ve všech obdobích kromě prvního roku. Tyto stejné faktory tedy ovlivnily různou výši základu daně stejně a tak došlo ke stejné výši daňové úspory. Za druhé byla celková daňová úspora, způsobená uplatněním odpočtu úroků z úvěrů na bytové potřeby, vyjádřena jako sleva z úvěru. Za cenu úvěru byla považována celková výše vypočtených a zaplacených úroků za dobu splatnosti. Sleva ve formě vzniklé daňové úspory byla odečtena od celkových úroků z hypotečního úvěru. Vznikla tak nová výše úroků z úvěrů snížená o daňovou úsporu, které dosáhne poplatník, pokud tento odpočet použije. Takto byla stanovena absolutní sleva na úvěru v souvislosti s odpočtem úroků z úvěrů. Další možností, jak vyjádřit slevu, které dosáhne poplatník uplatněním odpočtu, bylo relativní vyjádření slevy na celkových úrocích. Sleva z úvěru vyjádřená relativně dosáhla u chudšího poplatníka průměrně 18,7 % z celkových úroků zaplacených za hypoteční úvěr. U průměrného poplatníka vyšla relativní sleva z úvěru průměrně 18,69 % z celkových úroků. Relativní slevy ve výši 18,68 % z celkových úroků dosáhl třetí, bohatší poplatník. I takto vyjádřená sleva z úvěru v souvislosti s celkovou daňovou úsporou není odlišná mezi poplatníka. To bylo způsobeno stejnými podmínkami výpočtu úroků z hypotečního úvěru. U všech úvěrů byla použita stejná doba splatnosti, stejné období fixace, a tedy stejná úroková sazba. Absolutní výše úroků a daňových úspor jsou u jednotlivých úvěrů odlišné, avšak nachází se ve stejném poměru.

52

Seznam literatury 1. ANTOŠ, Ondřej. 2006. Hypoteční banka a Wüstenrot hypoteční banka vydávají hypoteční zástavní

listy.

In:Www.mesec.cz [online].

[cit.

2012-04-30].

Dostupné

z:

http://www.mesec.cz/aktuality/7147/ 2. ARAD databáze časových řad. Česká národní banka [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm 3. DOBEŠOVÁ, Katarína. 2004. Úroky z úvěrů hypotečního a ze stavebního spoření jako nezdanitelná část základu daně. Vyd. 1. Praha: ASPI, 99 s. Otázky a odpovědi z praxe (ASPI). ISBN 80-863-9583-9. 4. Hypoteční úvěry s přiznanou státní finanční podporou. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/Bytova-politika/Statistiky-Analyzy/Statistikyz-oblasti-bytove-politiky-(1)/Hypotecni-uvery/Hypotecni-uvery-s-priznanou-statni-financnipodpor 5. Hypotéky:

profi kalkulačka. Hypoteční banka [online]. [cit. 2012-05-14]. Dostupné z:

http://www.hypotecnibanka.cz/hypotecni-kalkulacka/ Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech 6. KIELAR, Petr. 2010. Matematika stavebního spoření. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 142 s. ISBN 97880-86929-63-7. 7. KLIMÁNKOVÁ, Gabriela. 2010. Variabilní sazby u hypoték: terno nebo pět let drahoty?. In: Www.mesec.cz [online]. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/variabilnisazba-u-hypotek-terno-nebo-pet-let-drahoty/ 8. KLIMÁNKOVÁ, Gabriela. 2012. Stavební spořitelny se bojí o svůj byznys. Co čeká stavební spoření?.

In:Www.mesec.cz [online].

[cit.

2012-05-05].

Dostupné

z:

http://www.mesec.cz/clanky/stavebni-sporitelny-se-boji-o-svuj-byznys/ 9. LUKÁŠ, Vojtěch a Petr KIELAR. 2007. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 84 s. ISBN 978-808-6929-309. 10. Nařízení vlády č. 244/1995 Sb, kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby 11. Nařízení vlády č. 249/2002 Sb., o podmínkách poskytování příspěvku k hypotečnímu úvěru osobám mladším 36 let 12. Podpora hypoték pro mladé lidi na starší byty. In: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. [cit. 2012-05-13].

Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/Bytova-politika/Programy-Dotace/Podpora-

hypotek/1 13. POLÁKOVÁ, Olga. 2006. Bydlení a bytová politika. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 294 s. ISBN 80869-2903-5.

53

14. Státní finanční podpora. Www.hypotecnibanka.cz [online]. [2004] [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.hypotecnibanka.cz/hypoteky/sluzby/statni-financni-podpora/ 15. Stavební spořitelny. In: Ministerstvo financí ČR [online]. 2008 [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_stavebni_sporitelny.html 16. SYROVÝ, Petr. 2009. Financování vlastního bydlení. 5., zcela přeprac. vyd. Praha: Grada, 143 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-2388-4 (BROž.). 17. VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. 2012. Daňový systém ČR 2012. Praha: VOX, a.s., ISBN 978-80-87480-05-2. 18. Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v ČR. Ministerstvo financí ČR [online]. [cit. 201205-08].

Dostupné

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_sporeni_70438.html 19. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech 20. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách 21. Zákon 586/1992 Sb., o dani z příjmů 22. Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření

54

z:

Příloha 1: Výpočty úroků z hypotečních úvěrů dle sazby Hypoteční banky Období 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Celkem

Období 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Celkem

Roční splátka 61 981 61 981 61 981 61 981 61 981 61 981 61 981 61 981 61 981 61 981 61 981 61 981 61 981 61 981 61 981 61 981 61 981 61 981 61 981 61 981

Úrok ODPOČET 36 720 35 560 34 348 33 079 31 753 30 365 28 914 27 396 25 809 24 149 22 412 20 596 18 696 16 709 14 631 12 458 10 185 7 807 5 321 2 720 439 629

Roční splátka 77 477 77 477 77 477 77 477 77 477 77 477 77 477 77 477 77 477 77 477 77 477 77 477 77 477 77 477 77 477 77 477 77 477 77 477 77 477 77 477

Úrok ODPOČET 45 900 44 451 42 935 41 349 39 691 37 957 36 143 34 245 32 261 30 186 28 015 25 745 23 370 20 887 18 289 15 573 12 731 9 759 6 651 3 400 549 537

Úmor

Zůstatek

Období

25 261 26 421 27 634 28 902 30 229 31 616 33 067 34 585 36 173 37 833 39 569 41 386 43 285 45 272 47 350 49 523 51 797 54 174 56 661 59 261

800 000 774 739 748 318 720 684 691 782 661 553 629 937 596 870 562 284 526 112 488 279 448 709 407 324 364 038 318 766 271 416 221 893 170 096 115 922 59 261 0

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Celkem

Úmor

Zůstatek

Období

31 577 33 026 34 542 36 128 37 786 39 520 41 334 43 231 45 216 47 291 49 462 51 732 54 107 56 590 59 188 61 904 64 746 67 718 70 826 74 077

1 000 000 968 423 935 397 900 855 864 727 826 941 787 421 746 087 702 855 657 640 610 349 560 887 509 155 455 048 398 458 339 270 277 366 212 620 144 903 74 077 0

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Celkem

55

Roční splátka 69 729 69 729 69 729 69 729 69 729 69 729 69 729 69 729 69 729 69 729 69 729 69 729 69 729 69 729 69 729 69 729 69 729 69 729 69 729 69 729

Roční splátka 85 225 85 225 85 225 85 225 85 225 85 225 85 225 85 225 85 225 85 225 85 225 85 225 85 225 85 225 85 225 85 225 85 225 85 225 85 225 85 225

Úrok ODPOČET 41 310 40 006 38 641 37 214 35 722 34 161 32 528 30 821 29 035 27 167 25 213 23 170 21 033 18 798 16 460 14 015 11 458 8 783 5 986 3 060 494 583

Úrok ODPOČET 50 490 48 896 47 228 45 484 43 660 41 752 39 757 37 670 35 487 33 204 30 816 28 319 25 707 22 975 20 118 17 130 14 004 10 735 7 316 3 740 604 490

Úmor

Zůstatek

28 419 29 724 31 088 32 515 34 007 35 568 37 201 38 908 40 694 42 562 44 516 46 559 48 696 50 931 53 269 55 714 58 271 60 946 63 743 66 669

900 000 871 581 841 857 810 769 778 255 744 247 708 679 671 478 632 570 591 876 549 314 504 798 458 239 409 543 358 612 305 343 249 629 191 358 130 412 66 669 0

Úmor

Zůstatek

34 735 36 329 37 996 39 740 41 564 43 472 45 468 47 555 49 737 52 020 54 408 56 905 59 517 62 249 65 106 68 095 71 220 74 489 77 908 81 484

1 100 000 1 065 265 1 028 937 990 940 951 200 909 636 866 163 820 696 773 141 723 404 671 383 616 975 560 070 500 553 438 304 373 197 305 102 233 882 159 393 81 484 0

Období 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Celkem

Období 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Celkem

Roční splátka 92 972 92 972 92 972 92 972 92 972 92 972 92 972 92 972 92 972 92 972 92 972 92 972 92 972 92 972 92 972 92 972 92 972 92 972 92 972 92 972

Roční splátka 108 468 108 468 108 468 108 468 108 468 108 468 108 468 108 468 108 468 108 468 108 468 108 468 108 468 108 468 108 468 108 468 108 468 108 468 108 468 108 468

Úrok ODPOČET 55 080 53 341 51 522 49 619 47 629 45 548 43 371 41 094 38 713 36 223 33 618 30 894 28 044 25 064 21 947 18 687 15 277 11 711 7 981 4 080 659 444

Úrok ODPOČET 64 260 62 231 60 109 57 889 55 567 53 139 50 600 47 944 45 165 42 260 39 221 36 043 32 718 29 241 25 605 21 802 17 824 13 663 9 311 4 760 769 351

Úmor

Zůstatek

Období

37 892 39 631 41 451 43 353 45 343 47 424 49 601 51 878 54 259 56 749 59 354 62 079 64 928 67 908 71 025 74 285 77 695 81 261 84 991 88 892

1 200 000 1 162 108 1 122 476 1 081 026 1 037 673 992 330 944 905 895 304 843 427 789 168 732 418 673 064 610 985 546 058 478 149 407 124 332 839 255 144 173 883 88 892 0

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Celkem

Úmor

Zůstatek

Období

44 208 46 237 48 359 50 579 52 900 55 328 57 868 60 524 63 302 66 208 69 247 72 425 75 749 79 226 82 863 86 666 90 644 94 805 99 156 103 707

1 400 000 1 355 792 1 309 556 1 261 197 1 210 618 1 157 718 1 102 390 1 044 522 983 998 920 696 854 488 785 241 712 816 637 067 557 841 474 978 388 312 297 668 202 864 103 707 0

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Celkem

56

Roční splátka 100 720 100 720 100 720 100 720 100 720 100 720 100 720 100 720 100 720 100 720 100 720 100 720 100 720 100 720 100 720 100 720 100 720 100 720 100 720 100 720

Roční splátka 116 215 116 215 116 215 116 215 116 215 116 215 116 215 116 215 116 215 116 215 116 215 116 215 116 215 116 215 116 215 116 215 116 215 116 215 116 215 116 215

Úrok ODPOČET 59 670 57 786 55 815 53 754 51 598 49 344 46 985 44 519 41 939 39 241 36 419 33 468 30 381 27 153 23 776 20 244 16 550 12 687 8 646 4 420 714 398

Úrok ODPOČET 68 850 66 676 64 402 62 024 59 536 56 935 54 214 51 368 48 392 45 278 42 022 38 617 35 055 31 330 27 434 23 359 19 097 14 639 9 977 5 100 824 305

Úmor

Zůstatek

41 050 42 934 44 905 46 966 49 122 51 376 53 734 56 201 58 781 61 479 64 300 67 252 70 339 73 567 76 944 80 476 84 169 88 033 92 074 96 300

1 300 000 1 258 950 1 216 016 1 171 111 1 124 145 1 075 024 1 023 647 969 913 913 712 854 932 793 453 729 153 661 901 591 562 517 995 441 051 360 576 276 406 188 373 96 300 0

Úmor

Zůstatek

47 365 49 539 51 813 54 191 56 679 59 280 62 001 64 847 67 824 70 937 74 193 77 598 81 160 84 885 88 781 92 857 97 119 101 576 106 239 111 115

1 500 000 1 452 635 1 403 095 1 351 282 1 297 091 1 240 412 1 181 132 1 119 130 1 054 283 986 460 915 523 841 330 763 732 682 572 597 687 508 905 416 049 318 930 217 354 111 115 0

Období 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Celkem

Období 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Celkem

Roční splátka 123 963 123 963 123 963 123 963 123 963 123 963 123 963 123 963 123 963 123 963 123 963 123 963 123 963 123 963 123 963 123 963 123 963 123 963 123 963 123 963

Roční splátka 139 458 139 458 139 458 139 458 139 458 139 458 139 458 139 458 139 458 139 458 139 458 139 458 139 458 139 458 139 458 139 458 139 458 139 458 139 458 139 458

Úrok ODPOČET 73 440 71 121 68 696 66 159 63 506 60 731 57 828 54 793 51 618 48 297 44 824 41 192 37 392 33 419 29 263 24 916 20 370 15 615 10 642 5 440 879 259

Úrok ODPOČET 82 620 80 011 77 282 74 429 71 444 68 322 65 057 61 642 58 070 54 334 50 427 46 340 42 066 37 596 32 921 28 031 22 916 17 567 11 972 6 120 989 166

Úmor

Zůstatek

50 523 52 842 55 267 57 804 60 457 63 232 66 135 69 170 72 345 75 666 79 139 82 771 86 571 90 544 94 700 99 047 103 593 108 348 113 321 118 523

1 600 000 1 549 477 1 496 635 1 441 368 1 383 564 1 323 106 1 259 874 1 193 739 1 124 569 1 052 224 976 558 897 419 814 647 728 077 637 532 542 832 443 785 340 192 231 844 118 523 0

Úmor

Zůstatek

56 838 59 447 62 176 65 030 68 015 71 136 74 402 77 817 81 388 85 124 89 031 93 118 97 392 101 862 106 538 111 428 116 542 121 892 127 486 133 338

1 800 000 1 743 162 1 683 715 1 621 539 1 556 509 1 488 494 1 417 358 1 342 956 1 265 140 1 183 752 1 098 627 1 009 596 916 478 819 086 717 224 610 686 499 259 382 716 260 825 133 338 0

Období 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Celkem

Období 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Celkem

57

Roční splátka 131 711 131 711 131 711 131 711 131 711 131 711 131 711 131 711 131 711 131 711 131 711 131 711 131 711 131 711 131 711 131 711 131 711 131 711 131 711 131 711

Roční splátka 147 206 147 206 147 206 147 206 147 206 147 206 147 206 147 206 147 206 147 206 147 206 147 206 147 206 147 206 147 206 147 206 147 206 147 206 147 206 147 206

Úrok ODPOČET 78 030 75 566 72 989 70 294 67 475 64 526 61 442 58 217 54 844 51 316 47 625 43 766 39 729 35 507 31 092 26 473 21 643 16 591 11 307 5 780 934 212

Úrok ODPOČET 87 210 84 456 81 576 78 564 75 413 72 118 68 671 65 066 61 296 57 353 53 228 48 915 44 403 39 685 34 750 29 588 24 189 18 543 12 637 6 460 1 044 120

Úmor

Zůstatek

53 681 56 145 58 722 61 417 64 236 67 184 70 268 73 493 76 867 80 395 84 085 87 945 91 981 96 203 100 619 105 237 110 068 115 120 120 404 125 930

1 700 000 1 646 319 1 590 175 1 531 453 1 470 036 1 405 800 1 338 616 1 268 348 1 194 854 1 117 988 1 037 593 953 507 865 563 773 581 677 378 576 759 471 522 361 454 246 334 125 930 0

Úmor

Zůstatek

59 996 62 750 65 630 68 642 71 793 75 088 78 535 82 140 85 910 89 853 93 977 98 291 102 803 107 521 112 456 117 618 123 017 128 663 134 569 140 746

1 900 000 1 840 004 1 777 254 1 711 624 1 642 982 1 571 189 1 496 100 1 417 565 1 335 425 1 249 515 1 159 662 1 065 685 967 394 864 591 757 070 644 613 526 995 403 978 275 315 140 746 0

Období 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Celkem

Období 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Celkem

Roční splátka 154 954 154 954 154 954 154 954 154 954 154 954 154 954 154 954 154 954 154 954 154 954 154 954 154 954 154 954 154 954 154 954 154 954 154 954 154 954 154 954

Roční splátka 170 449 170 449 170 449 170 449 170 449 170 449 170 449 170 449 170 449 170 449 170 449 170 449 170 449 170 449 170 449 170 449 170 449 170 449 170 449 170 449

Úrok ODPOČET 91 800 88 901 85 869 82 698 79 382 75 913 72 285 68 491 64 522 60 371 56 030 51 489 46 740 41 773 36 578 31 145 25 462 19 519 13 302 6 800 1 099 073

Úrok ODPOČET 100 980 97 791 94 456 90 968 87 320 83 505 79 514 75 340 70 974 66 408 61 633 56 638 51 414 45 951 40 236 34 260 28 008 21 470 14 632 7 480 1 208 981

Období Úmor

Zůstatek

63 154 66 052 69 084 72 255 75 572 79 040 82 668 86 463 90 432 94 582 98 924 103 464 108 213 113 180 118 375 123 809 129 491 135 435 141 652 148 153

2 000 000 1 936 846 1 870 794 1 801 710 1 729 454 1 653 883 1 574 842 1 492 174 1 405 711 1 315 279 1 220 697 1 121 773 1 018 309 910 096 796 916 678 540 554 732 425 240 289 805 148 153 0

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Celkem

Roční splátka 162 701 162 701 162 701 162 701 162 701 162 701 162 701 162 701 162 701 162 701 162 701 162 701 162 701 162 701 162 701 162 701 162 701 162 701 162 701 162 701

Úrok ODPOČET 96 390 93 346 90 163 86 833 83 351 79 709 75 900 71 915 67 748 63 390 58 831 54 064 49 077 43 862 38 407 32 702 26 735 20 494 13 967 7 140 1 154 027

Úrok ODPOČET 105 570 102 236 98 750

Úmor

Zůstatek

66 311 69 355 72 538 75 868 79 350 82 992 86 802 90 786 94 953 99 311 103 870 108 637 113 624 118 839 124 294 129 999 135 966 142 207 148 734 155 561

2 100 000 2 033 689 1 964 334 1 891 795 1 815 927 1 736 577 1 653 584 1 566 783 1 475 997 1 381 043 1 281 732 1 177 862 1 069 225 955 601 836 761 712 467 582 468 446 502 304 295 155 561 0

Úmor

Zůstatek

72 627 75 960 79 447

2 300 000 2 227 373 2 151 413 2 071 966

Úmor

Zůstatek

Období

69 469 72 658 75 993 79 481 83 129 86 945 90 935 95 109 99 475 104 041 108 816 113 811 119 035 124 498 130 213 136 190 142 441 148 979 155 817 162 969

2 200 000 2 130 531 2 057 873 1 981 881 1 902 400 1 819 271 1 732 327 1 641 391 1 546 282 1 446 807 1 342 767 1 233 951 1 120 140 1 001 105 876 607 746 394 610 205 467 764 318 786 162 969 0

0 1 2 3

Roční splátka 178 197 178 197 178 197

4

178 197

95 103

83 093

1 988 873

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Celkem

178 197 178 197 178 197 178 197 178 197 178 197 178 197 178 197 178 197 178 197 178 197 178 197 178 197 178 197 178 197 178 197

91 289 87 300 83 128 78 764 74 200 69 427 64 434 59 213 53 751 48 039 42 065 35 817 29 282 22 446 15 297 7 820 1 263 934

86 907 90 897 95 069 99 432 103 996 108 770 113 762 118 984 124 445 130 157 136 132 142 380 148 915 155 750 162 899 170 376

1 901 965 1 811 069 1 716 000 1 616 568 1 512 571 1 403 802 1 290 039 1 171 056 1 046 610 916 453 780 321 637 941 489 026 333 276 170 376 0

58

Období 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Celkem

Roční splátka 185 944 185 944 185 944 185 944 185 944 185 944 185 944 185 944 185 944 185 944 185 944 185 944 185 944 185 944 185 944 185 944 185 944 185 944 185 944 185 944

Úrok ODPOČET 110 160 106 681 103 043 99 238 95 258 91 096 86 742 82 189 77 427 72 446 67 236 61 787 56 088 50 128 43 894 37 374 30 555 23 422 15 962 8 160 1 318 888

Úmor

Zůstatek

Období

75 784 79 263 82 901 86 706 90 686 94 849 99 202 103 755 108 518 113 499 118 708 124 157 129 856 135 816 142 050 148 570 155 390 162 522 169 982 177 784

2 400 000 2 324 216 2 244 953 2 162 052 2 075 345 1 984 659 1 889 811 1 790 609 1 686 853 1 578 335 1 464 837 1 346 128 1 221 971 1 092 115 956 299 814 248 665 678 510 288 347 766 177 784 0

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Celkem

59

Roční splátka 193 692 193 692 193 692 193 692 193 692 193 692 193 692 193 692 193 692 193 692 193 692 193 692 193 692 193 692 193 692 193 692 193 692 193 692 193 692 193 692

Úrok ODPOČET 114 750 111 127 107 337 103 373 99 227 94 892 90 357 85 613 80 653 75 464 70 037 64 362 58 425 52 217 45 723 38 931 31 828 24 398 16 628 8 500 1 373 842

Úmor

Zůstatek

78 942 82 566 86 355 90 319 94 465 98 801 103 336 108 079 113 039 118 228 123 655 129 330 135 267 141 475 147 969 154 761 161 864 169 294 177 065 185 192

2 500 000 2 421 058 2 338 492 2 252 137 2 161 818 2 067 353 1 968 553 1 865 217 1 757 139 1 644 099 1 525 871 1 402 217 1 272 886 1 137 620 996 145 848 175 693 415 531 550 362 256 185 192 0

Příloha 2: Přehled výší daňových úspor vzniklých uplatněním odpočtu úroků z úvěrů Rok / Výše úvěru 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 Celkem

800000 5 505 6 764 6 536 6 289 6 042 5 776 5 510 5 206 4 921 4 598 4 275 3 914 3 553 3 192 2 793 2 375 1 938 1 501 1 026 532 82 246

Daňová úspora vzniklá odpočet úroků z úvěrů Chudší poplatník s příjmem 21 000 Kč 900000 1000000 1100000 1200000 1300000 6 195 6 885 7 575 8 250 8 940 7 619 8 455 9 291 10 146 10 982 7 353 8 170 8 987 9 804 10 621 7 087 7 866 8 645 9 443 10 222 6 802 7 543 8 303 9 063 9 804 6 498 7 220 7 942 8 664 9 386 6 194 6 878 7 562 8 246 8 930 5 871 6 517 7 163 7 809 8 474 5 529 6 137 6 745 7 372 7 980 5 168 5 738 6 327 6 897 7 467 4 807 5 339 5 871 6 403 6 935 4 408 4 902 5 396 5 871 6 365 4 009 4 446 4 902 5 339 5 776 3 572 3 971 4 370 4 769 5 168 3 135 3 477 3 838 4 180 4 522 2 679 2 964 3 268 3 553 3 857 2 185 2 432 2 679 2 907 3 154 1 672 1 862 2 052 2 242 2 413 1 140 1 273 1 406 1 520 1 653 589 665 722 779 855 92 512 102 740 113 044 123 257 133 504

1400000 9 630 11 837 11 438 11 001 10 564 10 108 9 614 9 120 8 588 8 037 7 467 6 859 6 232 5 567 4 883 4 161 3 401 2 603 1 786 912 143 808

Rok / Výše úvěru 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 Celkem

800000 5 505 6 764 6 536 6 289 6 042 5 776 5 510 5 206 4 921 4 598 4 275 3 914 3 553 3 192 2 793 2 375 1 938 1 501 1 026 532 82 246

Daňová úspora vzniklá odpočet úroků z úvěrů Chudší poplatník s příjmem 22 000 Kč 900000 1000000 1100000 1200000 1300000 6 195 6 885 7 575 8 265 8 955 7 619 8 455 9 291 10 146 10 982 7 353 8 170 8 987 9 804 10 621 7 087 7 866 8 645 9 443 10 222 6 802 7 543 8 303 9 063 9 804 6 498 7 220 7 942 8 664 9 386 6 194 6 878 7 562 8 246 8 930 5 871 6 517 7 163 7 809 8 474 5 529 6 137 6 745 7 372 7 980 5 168 5 738 6 327 6 897 7 467 4 807 5 339 5 871 6 403 6 935 4 408 4 902 5 396 5 871 6 365 4 009 4 446 4 902 5 339 5 776 3 572 3 971 4 370 4 769 5 168 3 135 3 477 3 838 4 180 4 522 2 679 2 964 3 268 3 553 3 857 2 185 2 432 2 679 2 907 3 154 1 672 1 862 2 052 2 242 2 413 1 140 1 273 1 406 1 520 1 653 589 665 722 779 855 92 512 102 740 113 044 123 272 133 519

1400000 9 630 11 837 11 438 11 001 10 564 10 108 9 614 9 120 8 588 8 037 7 467 6 859 6 232 5 567 4 883 4 161 3 401 2 603 1 786 912 143 808

Rok / Výše úvěru 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

800000 5 505 6 764 6 536 6 289 6 042 5 776 5 510 5 206 4 921

Daňová úspora vzniklá odpočet úroků z úvěrů Chudší poplatník s příjmem 23 000 Kč 900000 1000000 1100000 1200000 1300000 6 195 6 885 7 575 8 265 8 955 7 619 8 455 9 291 10 146 10 982 7 353 8 170 8 987 9 804 10 621 7 087 7 866 8 645 9 443 10 222 6 802 7 543 8 303 9 063 9 804 6 498 7 220 7 942 8 664 9 386 6 194 6 878 7 562 8 246 8 930 5 871 6 517 7 163 7 809 8 474 5 529 6 137 6 745 7 372 7 980

1400000 9 645 11 837 11 438 11 001 10 564 10 108 9 614 9 120 8 588

60

2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 Celkem

4 598 4 275 3 914 3 553 3 192 2 793 2 375 1 938 1 501 1 026 532 82 246

5 168 4 807 4 408 4 009 3 572 3 135 2 679 2 185 1 672 1 140 589 92 512

5 738 5 339 4 902 4 446 3 971 3 477 2 964 2 432 1 862 1 273 665 102 740

6 327 5 871 5 396 4 902 4 370 3 838 3 268 2 679 2 052 1 406 722 113 044

Rok / Výše úvěru 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 Celkem

800000 5 505 6 764 6 536 6 289 6 042 5 776 5 510 5 206 4 921 4 598 4 275 3 914 3 553 3 192 2 793 2 375 1 938 1 501 1 026 532 82 246

Daňová úspora vzniklá odpočet úroků z úvěrů Chudší poplatník s příjmem 24 000 Kč 900000 1000000 1100000 1200000 1300000 6 195 6 885 7 575 8 265 8 955 7 619 8 455 9 291 10 146 10 982 7 353 8 170 8 987 9 804 10 621 7 087 7 866 8 645 9 443 10 222 6 802 7 543 8 303 9 063 9 804 6 498 7 220 7 942 8 664 9 386 6 194 6 878 7 562 8 246 8 930 5 871 6 517 7 163 7 809 8 474 5 529 6 137 6 745 7 372 7 980 5 168 5 738 6 327 6 897 7 467 4 807 5 339 5 871 6 403 6 935 4 408 4 902 5 396 5 871 6 365 4 009 4 446 4 902 5 339 5 776 3 572 3 971 4 370 4 769 5 168 3 135 3 477 3 838 4 180 4 522 2 679 2 964 3 268 3 553 3 857 2 185 2 432 2 679 2 907 3 154 1 672 1 862 2 052 2 242 2 413 1 140 1 273 1 406 1 520 1 653 589 665 722 779 855 92 512 102 740 113 044 123 272 133 519

1400000 9 645 11 837 11 438 11 001 10 564 10 108 9 614 9 120 8 588 8 037 7 467 6 859 6 232 5 567 4 883 4 161 3 401 2 603 1 786 912 143 823

Rok / Výše úvěru 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 Celkem

800000 5 520 6 764 6 536 6 289 6 042 5 776 5 510 5 206 4 921 4 598 4 275 3 914 3 553 3 192 2 793 2 375 1 938 1 501 1 026 532 82 261

Daňová úspora vzniklá odpočet úroků z úvěrů Chudší poplatník s příjmem 25 000 Kč 900000 1000000 1100000 1200000 1300000 6 210 6 885 7 575 8 265 8 955 7 619 8 455 9 291 10 146 10 982 7 353 8 170 8 987 9 804 10 621 7 087 7 866 8 645 9 443 10 222 6 802 7 543 8 303 9 063 9 804 6 498 7 220 7 942 8 664 9 386 6 194 6 878 7 562 8 246 8 930 5 871 6 517 7 163 7 809 8 474 5 529 6 137 6 745 7 372 7 980 5 168 5 738 6 327 6 897 7 467 4 807 5 339 5 871 6 403 6 935 4 408 4 902 5 396 5 871 6 365 4 009 4 446 4 902 5 339 5 776 3 572 3 971 4 370 4 769 5 168 3 135 3 477 3 838 4 180 4 522 2 679 2 964 3 268 3 553 3 857 2 185 2 432 2 679 2 907 3 154 1 672 1 862 2 052 2 242 2 413 1 140 1 273 1 406 1 520 1 653 589 665 722 779 855 92 527 102 740 113 044 123 272 133 519

1400000 9 645 11 837 11 438 11 001 10 564 10 108 9 614 9 120 8 588 8 037 7 467 6 859 6 232 5 567 4 883 4 161 3 401 2 603 1 786 912 143 823

61

6 897 6 403 5 871 5 339 4 769 4 180 3 553 2 907 2 242 1 520 779 123 272

7 467 6 935 6 365 5 776 5 168 4 522 3 857 3 154 2 413 1 653 855 133 519

8 037 7 467 6 859 6 232 5 567 4 883 4 161 3 401 2 603 1 786 912 143 823

Rok / Výše úvěru 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 Celkem

1400000 9 630 11 837 11 438 11 001 10 564 10 108 9 614 9 120 8 588 8 037 7 467 6 859 6 232 5 567 4 883 4 161 3 401 2 603 1 786 912 143 808

Daňová úspora vzniklá odpočet úroků z úvěrů Průměrný poplatník s příjmem 26 000 Kč 1500000 1600000 1700000 1800000 1900000 10 320 11 010 11 700 12 390 13 080 12 673 13 528 14 364 15 219 16 055 12 255 13 053 13 870 14 687 15 504 11 799 12 578 13 357 14 155 14 934 11 324 12 084 12 825 13 585 14 345 10 830 11 552 12 274 12 996 13 718 10 317 11 001 11 685 12 369 13 053 9 766 10 412 11 077 11 723 12 369 9 196 9 823 10 431 11 039 11 647 8 607 9 177 9 766 10 336 10 906 7 999 8 531 9 063 9 595 10 127 7 353 7 828 8 322 8 816 9 310 6 669 7 106 7 562 7 999 8 455 5 966 6 365 6 764 7 144 7 543 5 225 5 567 5 909 6 270 6 612 4 446 4 750 5 035 5 339 5 624 3 629 3 876 4 123 4 370 4 598 2 793 2 983 3 154 3 344 3 534 1 900 2 033 2 166 2 280 2 413 988 1 045 1 102 1 178 1 235 154 055 164 302 174 549 184 834 195 062

2000000 13 770 16 910 16 321 15 713 15 086 14 440 13 737 13 015 12 274 11 476 10 659 9 785 8 892 7 942 6 954 5 928 4 845 3 724 2 546 1 311 205 328

Rok / Výše úvěru 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 Celkem

1400000 9 630 11 837 11 438 11 001 10 564 10 108 9 614 9 120 8 588 8 037 7 467 6 859 6 232 5 567 4 883 4 161 3 401 2 603 1 786 912 143 808

Daňová úspora vzniklá odpočet úroků z úvěrů Průměrný poplatník s příjmem 27 000 Kč 1500000 1600000 1700000 1800000 1900000 10 320 11 010 11 700 12 390 13 080 12 673 13 528 14 364 15 219 16 055 12 255 13 053 13 870 14 687 15 504 11 799 12 578 13 357 14 155 14 934 11 324 12 084 12 825 13 585 14 345 10 830 11 552 12 274 12 996 13 718 10 317 11 001 11 685 12 369 13 053 9 766 10 412 11 077 11 723 12 369 9 196 9 823 10 431 11 039 11 647 8 607 9 177 9 766 10 336 10 906 7 999 8 531 9 063 9 595 10 127 7 353 7 828 8 322 8 816 9 310 6 669 7 106 7 562 7 999 8 455 5 966 6 365 6 764 7 144 7 543 5 225 5 567 5 909 6 270 6 612 4 446 4 750 5 035 5 339 5 624 3 629 3 876 4 123 4 370 4 598 2 793 2 983 3 154 3 344 3 534 1 900 2 033 2 166 2 280 2 413 988 1 045 1 102 1 178 1 235 154 055 164 302 174 549 184 834 195 062

2000000 13 770 16 910 16 321 15 713 15 086 14 440 13 737 13 015 12 274 11 476 10 659 9 785 8 892 7 942 6 954 5 928 4 845 3 724 2 546 1 311 205 328

Rok / Výše úvěru 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025

1400000 9 645 11 837 11 438 11 001 10 564 10 108 9 614 9 120 8 588 8 037 7 467 6 859 6 232 5 567

Daňová úspora vzniklá odpočet úroků z úvěrů Průměrný poplatník s příjmem 28 000 Kč 1500000 1600000 1700000 1800000 1900000 10 335 11 010 11 700 12 390 13 080 12 673 13 528 14 364 15 219 16 055 12 255 13 053 13 870 14 687 15 504 11 799 12 578 13 357 14 155 14 934 11 324 12 084 12 825 13 585 14 345 10 830 11 552 12 274 12 996 13 718 10 317 11 001 11 685 12 369 13 053 9 766 10 412 11 077 11 723 12 369 9 196 9 823 10 431 11 039 11 647 8 607 9 177 9 766 10 336 10 906 7 999 8 531 9 063 9 595 10 127 7 353 7 828 8 322 8 816 9 310 6 669 7 106 7 562 7 999 8 455 5 966 6 365 6 764 7 144 7 543

2000000 13 770 16 910 16 321 15 713 15 086 14 440 13 737 13 015 12 274 11 476 10 659 9 785 8 892 7 942

62

2026 2027 2028 2029 2030 2031 Celkem

4 883 4 161 3 401 2 603 1 786 912 143 823

Rok / Výše úvěru 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 Celkem

1400000 9 645 11 837 11 438 11 001 10 564 10 108 9 614 9 120 8 588 8 037 7 467 6 859 6 232 5 567 4 883 4 161 3 401 2 603 1 786 912 143 823

Daňová úspora vzniklá odpočet úroků z úvěrů Průměrný poplatník s příjmem 29 000 Kč 1500000 1600000 1700000 1800000 1900000 10 335 11 025 11 715 12 390 13 080 12 673 13 528 14 364 15 219 16 055 12 255 13 053 13 870 14 687 15 504 11 799 12 578 13 357 14 155 14 934 11 324 12 084 12 825 13 585 14 345 10 830 11 552 12 274 12 996 13 718 10 317 11 001 11 685 12 369 13 053 9 766 10 412 11 077 11 723 12 369 9 196 9 823 10 431 11 039 11 647 8 607 9 177 9 766 10 336 10 906 7 999 8 531 9 063 9 595 10 127 7 353 7 828 8 322 8 816 9 310 6 669 7 106 7 562 7 999 8 455 5 966 6 365 6 764 7 144 7 543 5 225 5 567 5 909 6 270 6 612 4 446 4 750 5 035 5 339 5 624 3 629 3 876 4 123 4 370 4 598 2 793 2 983 3 154 3 344 3 534 1 900 2 033 2 166 2 280 2 413 988 1 045 1 102 1 178 1 235 154 070 164 317 174 564 184 834 195 062

2000000 13 770 16 910 16 321 15 713 15 086 14 440 13 737 13 015 12 274 11 476 10 659 9 785 8 892 7 942 6 954 5 928 4 845 3 724 2 546 1 311 205 328

Rok / Výše úvěru 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 Celkem

1400000 9 645 11 837 11 438 11 001 10 564 10 108 9 614 9 120 8 588 8 037 7 467 6 859 6 232 5 567 4 883 4 161 3 401 2 603 1 786 912 143 823

Daňová úspora vzniklá odpočet úroků z úvěrů Průměrný poplatník s příjmem 30 000 Kč 1500000 1600000 1700000 1800000 1900000 10 335 11 025 11 715 12 405 13 095 12 673 13 528 14 364 15 219 16 055 12 255 13 053 13 870 14 687 15 504 11 799 12 578 13 357 14 155 14 934 11 324 12 084 12 825 13 585 14 345 10 830 11 552 12 274 12 996 13 718 10 317 11 001 11 685 12 369 13 053 9 766 10 412 11 077 11 723 12 369 9 196 9 823 10 431 11 039 11 647 8 607 9 177 9 766 10 336 10 906 7 999 8 531 9 063 9 595 10 127 7 353 7 828 8 322 8 816 9 310 6 669 7 106 7 562 7 999 8 455 5 966 6 365 6 764 7 144 7 543 5 225 5 567 5 909 6 270 6 612 4 446 4 750 5 035 5 339 5 624 3 629 3 876 4 123 4 370 4 598 2 793 2 983 3 154 3 344 3 534 1 900 2 033 2 166 2 280 2 413 988 1 045 1 102 1 178 1 235 154 070 164 317 174 564 184 849 195 077

2000000 13 770 16 910 16 321 15 713 15 086 14 440 13 737 13 015 12 274 11 476 10 659 9 785 8 892 7 942 6 954 5 928 4 845 3 724 2 546 1 311 205 328

Rok / Výše úvěru 2012 2013 2014 2015

2000000 13 770 16 910 16 321 15 713

5 225 4 446 3 629 2 793 1 900 988 154 070

5 567 4 750 3 876 2 983 2 033 1 045 164 302

5 909 5 035 4 123 3 154 2 166 1 102 174 549

6 270 5 339 4 370 3 344 2 280 1 178 184 834

6 612 5 624 4 598 3 534 2 413 1 235 195 062

Daňová úspora vzniklá odpočet úroků z úvěrů Bohatší poplatník s příjmem 31 000 Kč 2100000 2200000 2300000 2400000 14 460 15 135 15 825 16 515 17 746 18 582 19 437 20 273 17 138 17 955 18 772 19 589 16 511 17 290 18 088 18 867

63

6 954 5 928 4 845 3 724 2 546 1 311 205 328

2500000 17 205 21 128 20 406 19 646

2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 Celkem

15 086 14 440 13 737 13 015 12 274 11 476 10 659 9 785 8 892 7 942 6 954 5 928 4 845 3 724 2 546 1 311 205 328

15 846 15 162 14 421 13 680 12 882 12 046 11 191 10 279 9 329 8 341 7 315 6 232 5 092 3 895 2 660 1 368 215 594

16 606 15 884 15 124 14 326 13 490 12 635 11 723 10 773 9 785 8 740 7 657 6 517 5 339 4 085 2 793 1 425 225 864

Rok / Výše úvěru 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 Celkem

2000000 13 770 16 910 16 321 15 713 15 086 14 440 13 737 13 015 12 274 11 476 10 659 9 785 8 892 7 942 6 954 5 928 4 845 3 724 2 546 1 311 205 328

Daňová úspora vzniklá odpočet úroků z úvěrů Bohatší poplatník s příjmem 32 000 Kč 2100000 2200000 2300000 2400000 14 460 15 150 15 840 16 515 17 746 18 582 19 437 20 273 17 138 17 955 18 772 19 589 16 511 17 290 18 088 18 867 15 846 16 606 17 347 18 107 15 162 15 884 16 606 17 309 14 421 15 124 15 808 16 492 13 680 14 326 14 972 15 618 12 882 13 490 14 117 14 725 12 046 12 635 13 205 13 775 11 191 11 723 12 255 12 787 10 279 10 773 11 267 11 742 9 329 9 785 10 222 10 659 8 341 8 740 9 139 9 538 7 315 7 657 7 999 8 341 6 232 6 517 6 821 7 106 5 092 5 339 5 567 5 814 3 895 4 085 4 275 4 465 2 660 2 793 2 907 3 040 1 368 1 425 1 501 1 558 215 594 225 879 236 145 246 320

2500000 17 205 21 128 20 406 19 646 18 867 18 031 17 176 16 283 15 333 14 345 13 319 12 236 11 115 9 937 8 702 7 410 6 061 4 636 3 173 1 634 256 643

Rok / Výše úvěru 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031

2000000 13 770 16 910 16 321 15 713 15 086 14 440 13 737 13 015 12 274 11 476 10 659 9 785 8 892 7 942 6 954 5 928 4 845 3 724 2 546 1 311

Daňová úspora vzniklá odpočet úroků z úvěrů Bohatší poplatník s příjmem 33 000 Kč 2100000 2200000 2300000 2400000 14 460 15 150 15 840 16 530 17 746 18 582 19 437 20 273 17 138 17 955 18 772 19 589 16 511 17 290 18 088 18 867 15 846 16 606 17 347 18 107 15 162 15 884 16 606 17 309 14 421 15 124 15 808 16 492 13 680 14 326 14 972 15 618 12 882 13 490 14 117 14 725 12 046 12 635 13 205 13 775 11 191 11 723 12 255 12 787 10 279 10 773 11 267 11 742 9 329 9 785 10 222 10 659 8 341 8 740 9 139 9 538 7 315 7 657 7 999 8 341 6 232 6 517 6 821 7 106 5 092 5 339 5 567 5 814 3 895 4 085 4 275 4 465 2 660 2 793 2 907 3 040 1 368 1 425 1 501 1 558

2500000 17 220 21 128 20 406 19 646 18 867 18 031 17 176 16 283 15 333 14 345 13 319 12 236 11 115 9 937 8 702 7 410 6 061 4 636 3 173 1 634

64

17 347 16 606 15 808 14 972 14 117 13 205 12 255 11 267 10 222 9 139 7 999 6 821 5 567 4 275 2 907 1 501 236 130

18 107 17 309 16 492 15 618 14 725 13 775 12 787 11 742 10 659 9 538 8 341 7 106 5 814 4 465 3 040 1 558 246 320

18 867 18 031 17 176 16 283 15 333 14 345 13 319 12 236 11 115 9 937 8 702 7 410 6 061 4 636 3 173 1 634 256 643

Celkem

205 328

Rok / Výše úvěru 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 Celkem

2000000 13 770 16 910 16 321 15 713 15 086 14 440 13 737 13 015 12 274 11 476 10 659 9 785 8 892 7 942 6 954 5 928 4 845 3 724 2 546 1 311 205 328

Daňová úspora vzniklá odpočet úroků z úvěrů Bohatší poplatník s příjmem 34 000 Kč 2100000 2200000 2300000 2400000 14 460 15 150 15 840 16 530 17 746 18 582 19 437 20 273 17 138 17 955 18 772 19 589 16 511 17 290 18 088 18 867 15 846 16 606 17 347 18 107 15 162 15 884 16 606 17 309 14 421 15 124 15 808 16 492 13 680 14 326 14 972 15 618 12 882 13 490 14 117 14 725 12 046 12 635 13 205 13 775 11 191 11 723 12 255 12 787 10 279 10 773 11 267 11 742 9 329 9 785 10 222 10 659 8 341 8 740 9 139 9 538 7 315 7 657 7 999 8 341 6 232 6 517 6 821 7 106 5 092 5 339 5 567 5 814 3 895 4 085 4 275 4 465 2 660 2 793 2 907 3 040 1 368 1 425 1 501 1 558 215 594 225 879 236 145 246 335

2500000 17 220 21 128 20 406 19 646 18 867 18 031 17 176 16 283 15 333 14 345 13 319 12 236 11 115 9 937 8 702 7 410 6 061 4 636 3 173 1 634 256 658

Rok / Výše úvěru 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 Celkem

2000000 13 770 16 910 16 321 15 713 15 086 14 440 13 737 13 015 12 274 11 476 10 659 9 785 8 892 7 942 6 954 5 928 4 845 3 724 2 546 1 311 205 328

Daňová úspora vzniklá odpočet úroků z úvěrů Bohatší poplatník s příjmem 35 000 Kč 2100000 2200000 2300000 2400000 14 460 15 150 15 840 16 530 17 746 18 582 19 437 20 273 17 138 17 955 18 772 19 589 16 511 17 290 18 088 18 867 15 846 16 606 17 347 18 107 15 162 15 884 16 606 17 309 14 421 15 124 15 808 16 492 13 680 14 326 14 972 15 618 12 882 13 490 14 117 14 725 12 046 12 635 13 205 13 775 11 191 11 723 12 255 12 787 10 279 10 773 11 267 11 742 9 329 9 785 10 222 10 659 8 341 8 740 9 139 9 538 7 315 7 657 7 999 8 341 6 232 6 517 6 821 7 106 5 092 5 339 5 567 5 814 3 895 4 085 4 275 4 465 2 660 2 793 2 907 3 040 1 368 1 425 1 501 1 558 215 594 225 879 236 145 246 335

2500000 17 220 21 128 20 406 19 646 18 867 18 031 17 176 16 283 15 333 14 345 13 319 12 236 11 115 9 937 8 702 7 410 6 061 4 636 3 173 1 634 256 658

215 594

225 879

65

236 145

246 335

256 658