domosti a názory muž na možnosti moderní antikoncepce

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKA SKÁ FAKULTA Katedra ošet ovatelství

So a Vasmanská

domosti a názory muž na možnosti moderní antikoncepce Bakalá ská práce

Vedoucí práce: PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.

Brno 2009

Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci vypracovala samostatn pod odborným vedením PhDr. Andrey Pokorné Ph.D. a všechny použité a prostudované literární a odborné zdroje jsem uvedla v seznamu literatury.

V Brn dne ....................

podpis .............................

2

D kuji PhDr. Andree Pokorné Ph.D., za odborné vedení bakalá ské práce, poskytování cenných rad a za pomoc p i umožn ní studijního výjezdu do Belgie. kuji své rodin

za pomoc p i realizaci výzkumného šet ení a rovn ž

za podporu b hem studijní stáže.

3

OBSAH: ÚVOD………………………………………………………………………………….6 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU 1 Historie antikoncepce ……………………………………………………………. 7 2 Hodnocení spolehlivosti antikoncepce …………………………………………..12 3 D lení antikoncep ních metod …………………………………………………..15 3.1 P irozené metody antikoncepce ………………………………………………..15 3.1.1 Coitus interruptus ………………………………………………………….16 3.1.2 Periodická sexuální abstinence ……………………………………………17 3.1.3 Kalendá ová metoda ………………………………………………………17 3.1.4 M ení bazální teploty …………………………………………………….17 3.1.5 Hlenová metoda …………………………………………………………...18 3.1.6 Zm ny d ložního ípku …………………………………………………...19 3.1.7 Symptotermální metoda …………………………………………………...20 3.1.8 Diagnostika krystalizace slin ……………………………………………...20 3.1.9 Rychlé stanovení luteiniza ního hormonu …………………….…………..21 3.2 Bariérové metody antikoncepce ………………………………………………...21 3.2.1 Prezervativ (kondom).……………………………………………………..21 3.2.2 Femidom ………………………………………………………………..…23 3.2.3 Poševní pesar, diafragma ………………………………………………….24 3.2.4 Cervikální pesar, klobou ek ………………………………………………26 3.3 Chemické metody ………………………………………………………………27 3.3.1 Spermicidy ………………………………………………………………...28 3.3.2 Antikoncep ní houbi ka …………………………………………………..29 3.4 Hormonální antikoncepce ………………………………………………………30 3.4.1 Steroidy v hormonální antikoncepci ………………………………………30 3.4.2 Perorální hormonální antikoncepce ……………………………………….31 3.4.3 Kontraindikace hormonální antikoncepce ……………………………..….35 3.4.4 Vedlejší ú inky hormonální antikoncepce ………………………………...36 3.4.5 Lékové interakce hormonální antikoncepce ……………………………....41

4

3.4.6 Moderní metody aplikace hormonální antikoncepce …………….………..42 3.5 Postkoitální metody antikoncepce ……….…………………………….……...….43 3.6 Nitrod ložní metody antikoncepce ……………………………………………44 3.7 Sterilizace ……………………………………………………………………...46 3.8 Mužská antikoncepce ………………………………………………………….47 4 Etické aspekty antikoncepce ……………………………………………………...50 5 Role antikoncepce v dnešním sv

………………………………………………52

6 Úloha všeobecné sestry v kontracepci ……………………………………………54 EMPIRICKÁ ÁST 7 Cíl práce a hypotézy …………………………………………………………...…55 8 Metodika šet ení a organizace pr zkumu ………………………………………...57 8.1 Volba výzkumné metody a její zd vodn ní …………………………………57 9 Výsledky výzkumu a jejich analýza …………………………………………...…59 9.1 Charakteristika výzkumného vzorku …………………………………...……59 9.2 Analýza jednotlivých výsledk šet ení……………………………………….61 10 DISKUSE …………………………………………………………………………92 11 NÁVRH NA EŠENÍ ZJIŠT NÝCH NEDOSTATK

………………………97

ZÁV R ………………………………………………………………………………99 ANOTACE …………………………………………………………………………102 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMEN …………………………...104 SEZNAM ZKRATEK ……………………………………………………………..108 SEZNAM TABULEK ……………………………………………………………...110 SEZNAM GRAF …………………………………………………………………111 SEZNAM OBRÁZK ……………………………………………………………..112 SEZNAM P ÍLOH ………………………………………………………………...113

5

ÚVOD

Jaké mají eští muži pov domí o možnostech moderní antikoncepce? Týká se problematika antikoncepce dle názor muž jen žen nebo už si i sami uv domují váhu podílu jejich zodpov dnosti? A co teprve v porovnání s jednou z nejvysp lejší zemí západní Evropy? Do jaké míry se muži zajímají o to, jak partnerka „hrozící hotenství“ eší? „…možná polyká n jaké pilulky…?“ Podílejí se muži zodpov dn na

ešení problematiky plánování rodi ovství? Nebo vše co se „to í“ kolem

antikoncepce nechávají na bedrech ženy? A jak je to vlastn správn ? Mají muži pon tí o existenci vedlejších efekt

„t chto pilulek“ na organismus „jejich“ žen?

To jsou otázky a mnoho dalších, které m vedly k výb ru tématu bakalá ské práce: domosti a názory muž na možnosti moderní antikoncepce.

ada moderních muž

vidí „onu zázra nou pilulku“ na no ních stolcích a v kabelkách svých žen a myln se domnívají, že tím je vše vy ešeno. Když jsem asi p ed rokem za ala p emýšlet jaké téma si zvolit pro svou práci, šla jsem jednou z brn nských ulic a zaslechla rozhovor mladého páru: „…co se strachuješ, však bereš p ece ty pilulky…“ Zamyslela jsem se, zda má mladý muž pon tí, jakou antikoncep ní pilulka má moc, co dokáže s dnešním sv tem, jak taková malá „v ci ka“ dokáže m nit osudy celých národ . Bakalá ská práce se skládá z ásti teoretické, v níž se zam uji na popis a vý et jednotlivých metod kontracepce. V empirické ásti uvádím výsledky dotazníkového šet ení mezi muži v eské republiky (dále jen

R) a Belgie (dále jen BE)

se zam ením na zhodnocení jejich znalostí o možnostech kontracepce.

6

1

HISTORIE ANTIKONCEPCE

Snahy zabránit t hotenství existují od nepam ti. V d ív jších dobách však stály na okraji spole nosti, jelikož byly vnímány tehdejší spole ností za nep ístupné. Úsilí zabránit ot hotn ní bylo spojováno s nemanželským pohlavním životem a s prostitucí. V pr

hu 19. století, s postupným rozvojem civilizace, došlo k výrazným zm nám jak

v postoji spole nosti k existenci t chto metod, tak k jejich výraznému vývoji, posunu kup edu, k nalezení nových, efektivních metod. Postupem asu se m ní i pohled spole nosti na rodinný život. V minulosti byly žádoucí po etné rodiny snad ve všech kulturách, spole nost vyžadovala pracovní sílu a vládci vojáky. Velký po et d tí byl považován za samoz ejmost a byl všeobecn oce ován. Vysoká porodnost byla vyvažována stejn

vysokou úmrtností, takže

popula ní exploze nehrozila. Ovšem dnes více d tí (ve v tšin rodinách) není žádoucí. Demografické aspekty spolu s expanzí svobody v porevolu ní dob

vedly

k odtabuizování antikoncepce, která se ím dál více stává samoz ejmostí každodenního života. Dalším z faktor

posunu antikoncepce do pov domí laik , byl p esun

antikoncepce do oblasti oficiální medicíny. 1 Nejpoužívan jší a asi i nejspolehliv jší metodou po tisíce let bylo zabránit hotenství p erušovaným pohlavním stykem, tedy vyhýbaní se ejakulace do nitra ženského pohlavního ústrojí. Dnes tuto metodu ozna ujeme jako p irozenou. Je to nejstarší historicky doložená kontracep ní praktika - coitus interruptus. První zmínky o této metod jsou již ve Starém zákon v p íb hu Judových syn

Hera

a Onana. Onan m l dle zvyklostí rodu zplodit syna s vdovou po svém starším bratrovi, což však odmítl a „své sém vypoušt l na zem“ (Odtud odvozen výraz „onanie“, který je u nás myln p eložen jako masturbace). V historických pramenech jsou popisovány zné metody, jejichž ú inek je p inejmenším spekulativní. Nap íklad vyhýbání se orgasmu ženy - jde o doporu ení eckého léka e Soranose u Efezu z 2. stol. po Kr. Domníval se, že tak nem že dojít k proputování ejakulátu do d lohy a výše. Jedno 1

Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 13 – 17.

7

z dalších tehdejších doporu ení zn lo: „Žena by m la styk p ed asn ukon it, p inutit se ke kašli a vypít chladný nápoj“.2 Další skupinou metod s dlouho historií je použití bariér p i pohlavním styku. V období St ední íše ve starém Egypt (cca 1900 p . Kr.) byly hojn užívány vaginální tampony. Na jejich p ípravu se používaly nejr zn jší prost edky, takže zajiš ovaly i efekt spermicidní. Jsou popsány tampony z list nejr zn jších rostlin v kombinaci s medem. R zné hmoty jako nap . krokodýlí nebo sloní trus, volská žlu , stromová sm la, zelí. Z jmenovaných substancí byly p ipravovány pasty zavád né

do pochvy.3

Sta í arabští u enci zase doporu ovali vzít pravé varle vlka, obalit je bavlnou nasáklou olivovým olejem a tento antikoncep ní prost edek zavád t p ed pohlavním stykem do pochvy. Ve st edov ké zajistit spolknutí

ín m lo ochranu p ed ot hotn ním na plných p t let

ty iadvaceti živých pulc

chycených v p edja í.Ve 13. století

profesor pa ížské univerzity v il v to, že polykání živých v el zaru í nejspolehliv jší ochranu proti po etí. 4 V tšina jmenovaných zp sob zábrany po etí vyhlíží pon kud bizarn , ale n které z nich mají racionální jádro. ada substancí, které byly používány pro jejich výrobu, obsahují látky usmrcující spermie, mají tedy efekt spermicidní. Žádná z metod našt stí nedoznala v tšího rozší ení a neudržela se do sou asnosti. První zmínky o prezervativech pochází ze staroegyptských text z roku 1350 . n. l. Dalším d kazem jsou i skalní malby ve francouzském Combrelles, z prvního století našeho letopo tu. Používání kondom , podobným t m dnešním, se rozší ilo až kolem 16. století. Za jejich vynálezce se považuje italský anatom Gabrielle Fallopius. Jejich užívání m lo tehdy jiný d vod, než-li ochranu p ed t hotenstvím. Byly používány na obranu proti ší ícím se pohlavním chorobám (zejména z Ameriky importovaná syfilis). Teprve pozd ji byl odhalen jejich kontracep ní ú inek. První prezervativy byly vyhotovovány ze st ívek ovcí, z m chý

ryb, pozd ji také

z hedvábí. Jeden z nejstarších dochovaných prezervativ je na obr. 1 s. 10. Revoluci ve výrob kondom a p evratnou zm nu p edstavovala technologie zpracování pryže

2

Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 13 – 17. Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 12 – 13. 4 Srov. Tamtéž, s. 12 – 13. 3

8

v 18. století. Popularita prezervativ

rok od roku stoupala, p ed druhou sv tovou

válkou se jich denn vyráb lo až 1, 5 milionu. 5 Koncem minulého století se rozvinulo užívání cervikálních pesar . Zanedlouho se p idaly další bariérové metody, jejichž použití je závislé pouze na žen , jako vaginální diafragma a ženský kondom (femidom). Rovn ž koncem minulého století za aly být uplat ovány metody založené na skute nosti, že ot hotn t lze jen ve dnech ovulace. Takže metody periodické abstinence byly vyvinuty pom rn

pozd

ve srovnání s p edchozími metodami.

Obdobná metoda, tzv. rituální abstinence, byla praktikována už d íve, ale založena pouze na absenci pohlavního styku v období menstruace.6 Za átkem t icátých let minulého století byla vypracována tzv. kalendá ová metoda

eského gynekologa rakouského p vodu Hermana Knause. Založena

je na zjišt ní, že ovulace nastává asi 15. den p ed vlastní menstruací. P ibližn ve stejné dob

byla japonským gynekologem Kynsaku Ogino vyvinuta podobná

metoda - ve výsledku nazývaná Knausova – Oginova. Stejné metody, pouze up esn né (p esn jším stanovením termínu ovulace pomocí m ením bazální teploty) nebo dopln né o symptomy ovulace („symptoterminální metoda“), používáme dodnes.7 Odedávna užívanou metodou, spíše jako „první pomoc“ po prob hlém pohlavním styku, je výplach pochvy. Pro výplach pochvy se používalo široké spektrum roztok jako nap . octová voda. Lidstvo vyzkoušelo nespo etné množství nejr zn jších lektvar a bylinných aj , dokonce i za íkávadel a modliteb s jediným cílem - zabránit ot hotn ní.8 Avšak historie moderní (hormonální) antikoncepce se píše od roku 1921, kdy rakouský léka Dr. Haberland zjistil, že se dají výtažky z vaje ník zví at použít jako antikoncepce, protože jsou schopny zablokovat uvoln ní zárode ných bun k z vaje ník ženy. Velké nad je p inesla um lá syntéza ženských hormon , p edevším progesteronu, která se poda ila americkému chemikovi Russelovi Markerovi výtažkem z jisté mexické rostliny. K dalšímu významnému objevu došlo roku 1951, kdy jiní 5

Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 12 – 13. Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 13 – 17. 7 Srov. Tamtéž, s. 13 – 17. 8 Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 13 – 17. 6

9

ameri tí v dci vytvo ili z téže suroviny dodnes v gynekologii široce používaný progestin. Stále se však váhalo, zda látku podávat jako antikoncepci ženám, a koliv byl její ú inek prokázán. Poprvé se k tomuto kroku odvážili biologové Gregory Pinkus, H. C. Chang Johnem Rockem. Zrealizovali pokus na skupin dobrovolnic a ukázalo se, že metoda je v praxi použitelná. K první aplikaci hormonální antikoncepce se p istoupilo roku 1956 v Portoriku, p edevším díky tamní pokrokové politice. Ješt sice nebylo dostate

„dolad no“ dávkování, ale již roku 1960 byla

Americkým ú adem pro potraviny a lé iva schválena výroba první antikoncep ní tabletky s názvem Enavid – 10. Z dnešního pohledu však obsahovala hormon esp íliš. A tímto bylo zahájeno vít zné tažení hormonální antikoncepce sv tem. 9 Další logickou možností bylo zabránit vzniku spermiím ve varleti. Nejv tších úsp ch v této oblasti bylo dosaženo v ín v 80. letech 20. století, kdy

ané dosáhli

velkého pokroku. Poda ilo se jim izolovat látku gossypol z bavlníkového oleje. Zprávy o ú inku byly velice nad jné až do doby, než se zjistilo, že jsou muži sice neplodní, ale sou asn i zcela impotentní (více viz kap. . 3.8, s.46).10

Obr. 1: Pravd podobn nejstarší dochovaný kondom11

9


10 11

Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 23. WHO – Antikoncepce, [online], Dostupné z www: http://hippovario.blogspot.com/2007_04_01_archive.html [cit. 2009-22-2].

10

Mým p vodním zám rem bylo v teoretické ásti práce popsat také menstrua ní cyklus a hormonální regulaci menstrua ního cyklu. Další kapitolu tvo il souhrn mechanizm

procesu koncepce. Vzhledem k p ekro ení rozsahu textu jsem

se rozhodla tyto kapitoly neuvád t. P esto je považuji za významné s ohledem na základní téma práce a z tohoto d vodu p ikládám do p ílohy alespo obrázky, které názorn a zjednodušen popisují menstrua ní cyklus (viz p íloha . 3) a hormonální ízení menstrua ního cyklu (viz p íloha . 4).

11

2

HODNOCENÍ SPOLEHLIVOSTI ANTIKONCEPCE

Žádná z antikoncep ních metod není bohužel stoprocentní. Pro hodnocení spolehlivosti antikoncepce existuje n kolik metod. V praxi nejpoužívan jší, nejstarší a nejrozší en jší metodou je Pearl v index neboli t hotenské íslo. Pearl v index (viz vzorec níže) vyjad uje po et necht ných ot hotn ní p i užívání ur ité kontracep ní metody na 100 žen po dobu jednoho roku.12

ím je tedy íslo vyšší, tím je konkrétní

metoda mén spolehlivá. Spolehlivá a tedy použitelná metoda by nem la mít íslo vyšší než 5. Žádná p esn jší metoda pro ur ení spolehlivosti antikoncepce zatím neexistuje.13

Velkou výhodou je, že význam ísla si zle jednoduše prakticky p edstavit, ale nereflektuje po et pohlavních styk u jednotlivých pár v daném roce a výsledky tak nemusí odpovídat skute né spolehlivosti antikoncep ní metody (nap . žena, která používá n jakou z mén

ú inných metod a pohlavní styk má jen jednou ro

,

je ve stejné kategorii jako žena se stejnou metodou antikoncepce, která má však styk za rok cca 200). Pearlovým indexem se hodnotí jak spolehlivost antikoncepce, tak fertilita. Tuto metodu popsal americký biolog Raymond Pearl v roce 1932. Pro jedince ve fertilním v ku s pravidelným pohlavním životem bez ochrany je hodnota Pearlova indexu 80 – 90 (s postupujícím v kem klesá). Na základ studia literatury jsem vytvo ila následující tabulku

. 1, s. 13, která vystihuje p ehled ú innosti

jednotlivých metod antikoncepce.

12

SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 35.

13

Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 30.

12

Tab. 1 Pearl v index (kolik žen ze sta, které používají konkrétní metodu antikoncepce, za rok ot hotní) – jednoduché ádkování Pearl v index - Spolehlivost antikoncep ních metod Metoda nechrán ný pohlavní styk spermicidy neplodné dny erušovaná soulož diafragma kondom nitrod ložní t lísko kombinovaná hormonální antikoncepce minipipulky (gestagenní) podkožní implantáty injek ní antikoncepce antikoncep ní náplasti sterilizace

Pearl v index 88 5 - 21 5 - 10 18 18 0,5 - 5 0,8 - 3 0,5 -1 0,5 - 3 0,5 - 1 0,05 0,5 0,15

Musíme také rozlišovat teoretickou spolehlivost metody od klinické. Teoretická spolehlivost p edpokládá bezchybné použití metody, kdežto klinická zohled uje i „lidský faktor“, po ítá se všemi možnými chybami uživatele. Nap . teoretická spolehlivost prezervativu je 2, ale praktická až 20. Rozlišujeme dva základní faktory selhání, ze strany metody a ze strany uživatele. Vhodným p íkladem je perorální antikoncepce. Pokud bychom po ítali s tím, že je hormonální hladina všech žen konstantní, byl by Pearl v index 0. Bohužel ale v tšina žen nemá stálé hladiny hormon

v krvi. I kdyby byla hormonální

antikoncepce užívána vždy ve stejnou dobu, po ítalo se tedy s jejím bezchybným užíváním, m že dojít k nedostate nému vst ebání z gastrointestinálního traktu nebo k p íliš rychlé degradaci aj. A když kone

vezmeme v úvahu i možnost chybného

užití (sta í jen zapomenutí jediné tablety a Pearl

index je 6), dostaneme

se k praktickému - klinickému Pearlovu indexu. Ze strany výrobce farmaceutických

13

firem je pochopitelná snaha prezentovat

ísla taková, která „vypadají lépe“.

„Antikoncep ní prost edky však neužívají stroje, ale jen lidé.“14 Další možnou metodou stanovení spolehlivosti antikoncepce je metoda „life – table“. Tato metoda je p esn jší, jde o analýzu spolehlivosti v závislosti na délce používání ur ité metody. V konkrétní sledované skupin se minimáln po šesti sících analyzuje procento žen, které neot hotn ly. Nejvyšší frekvence selhání metody bývá v úvodu, zejména díky nedostate né zkušenosti uživatel . Tato metoda hodnotí také výskyt vedlejších nežádoucích ú ink .15

14 15

BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 31. Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 37.

14

3

LENÍ ANTIKONCEP NÍCH METOD

Antikoncep ní metody m žeme schematicky d lit podle r zných hledisek. Dle

asového na metody významné (nej ast ji užívané i nejvíce propagované),

na mén významné a bezvýznamné, okrajové. Z praktického hlediska (významného p edevším pro uživatele) odvozeného od toho, který z partner je pro užívání metody st žejní, na antikoncepci mužskou a antikoncepci ženskou.

Dále lze ženskou antikoncepci d lit na hormonální

a nehormonální. 16 Na základ

studia odborné

literatury jsem p ipravila, dle mého názoru,

jednoduché a p ehledné d lení antikoncepce na: a) p irozenou; b) bariérovou; c) chemickou; d) hormonální; e) nitrod ložní; f) sterilizaci.

3.1

P IROZENÉ METODY ANTIKONCEPCE

Metody p irozeného plánování rodi ovství (p irozená kontracepce) jsou podmín ny zákony menstrua ního cyklu. Vyžadují dokonalou kontrolu jednání a souhru obou partner . V podstat nejde o kontracepci v pravém slova smyslu, spíše o kontrolu sama sebe k v domé regulaci po etí. Pearl v index je docela závislý na zodpov dnosti partner . Pohybuje se v rozmezí od 8 – 17. Ovšem v n kterých publikacích lze nalézt i index 0.17

16 17

Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 23. Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 108.

15

Výhody t chto metod spo ívají v jejich p irozenosti a v nep ítomnosti vedlejších ú ink . P i jejich užívání není nutná léka ská kontrola. Nov jší metody prokazují relativn

vysokou ú innost. Jsou vhodné p edevším pro ženy, které

z náboženských hledisek nebo z jiných d vod odmítají jinou antikoncepci. Hlavní nevýhodou je u v tšiny p irozených metod nutnost pravidelného sledování cyklu ženou.18

3.1.1 COITUS INTERRUPTUS Metoda p erušované soulože je nejstarší, nejprimitivn jší, ale zárove nejlevn jší antikoncep ní prost edek dostupný kdykoliv a kdekoliv. Coitus interruptus se pon kud nesprávn

do

eštiny p ekládá jako p erušovaná soulož, a koli jde

(v doslovném p ekladu) o soulož p erušenou (i z praktického hlediska). Jde o zp sob málo spolehlivý, i když se to zdá být na první pohled fyzikáln vylou eno. I p es nízkou spolehlivost pat í mezi metody rozší ené. Metoda je založena na vysunutí pohlavního údu z pochvy ješt p ed ejakulací. D vod k selhání metody m že být hned n kolik. Jednak chybné odhadnutí okamžiku blížící se ejakulace, p edevším p i prodlužování soulože, kdy m že být malé množství sperma p ítomno v sekretu unikající z uretry. I když dojde k ejakulaci mimo pochvu, m že být metoda neúsp šná. Existuje nemálo p ípad , kdy nedošlo k pohlavnímu styku, ale bylo prokazatelné hotenství. Zvlášt pokud dojde k ejakulaci v oblasti zevních rodidel. 19 Po každé ejakulaci z stává v uret e malé množství spermatu, dojde-li k opakovanému styku, vždy se ur ité množství do pochvy dostane (spolehliv se dá odstranit jen vymo ením). I p es to existuje nezanedbatelný po et pár , které úsp šn praktikují coitus interruptus jako jedinou metodu ochrany.

18

Srov. Metody antikoncepce, [online], Dostupné z www: http://www.tehotenske-testy.net/files/9mesicu_cz%20%20Metody%20antikoncepce.htm [cit. 2009-22-2]. 19 Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 32 – 33.

16

3.1.2 PERIODICKÁ SEXUÁLNÍ ABSTINENCE Periodická sexuální abstinence vychází ze znalosti fertilního období ženy a zjišt ní okamžiku ovulace. Plodné období je dáno jednak schopností vají ka oplození a maximální dobou schopnosti spermií p ežít v genitálním traktu ( až sedm dní). Plodné období tedy trvá p ibližn sedm dní p ed ovulací a t i dny po ovulaci. Tato metoda vychází z p vodní klasické metody kalendá ové, která je založena na p edpokladu, že ovulace nastává 15. den p ed následující menstruací. 20

3.1.3 KALENDÁ OVÁ METODA

Kalendá ová metoda nestanovuje p ímo den ovulace, ale vychází z pozorování menstrua ního cyklu a výpo tu plodnosti. Podmínkou této metody ale je pravidelnost cyklu (28 +/- 2 dny). Žena si po dobu n kolika m síc do menstrua ního kalendá e pr

(6 až 12) zapisuje

h menstrua ního cyklu. Ode tením osmnácti dn

z délky nejkratšího cyklu vypo teme první plodný den a ode tením jedenácti dn vypo teme poslední plodný den. Má-li žena nap . nejkratší cyklus 24 denní a nejdelší 30 denní, její plodné období je mezi šestým a devatenáctým dnem. Jedná se o metodu nejmén p esnou.21

3.1.4 M

ENÍ BAZÁLNÍ TEPLOTY

Ke zvýšení bazální teploty dochází prob hlou ovulací v d sledku termogenního sobení progesteronu. Bazální teplota se m í v pochv (kone níku nebo v ústech pod jazykem) maximálním léka ským teplom rem nebo ženským teplom rem (vždy však stejným teplom rem) 3 – 5 minut. D ležité je m it vždy na stejném míst , za klidových podmínek, denn , bezprost edn

po probuzení. T sn

p ed ovulací

(12 až 24 hodin) dochází k poklesu teploty, poté k následnému vzestup o 0,2 až 0,6 °C. 20

Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 109.

21

Srov. Tamtéž, s. 109.

17

Tento vzestup trvá až do prvního dne menstruace. Vzestup teploty tedy signalizuje prob hlou ovulaci (u malého procenta žen k vzestupu teploty p i ovulaci nedochází, i když je ovulace prokázaná).22 Nam ené

teploty

je

nutné

zapisovat

do

menstrua ního

kalendá e

a znázor ovat grafickou k ivkou. Zapsané teploty se vyhodnocují tzv. pravidlem „t í po šesti“. Nam í-li žena po šesti dnech s nižší teplotou t i dny za sebou teplotu o 0,2 - 0,6 °C vyšší, kon í její plodné dny až do nástupu menstruace. Pohlavní styk uskute ován jen v tomto postovula ním období je považován za bezpe ný (Pearl v index 1-3). Mén spolehlivá je metoda v p ípad , že je pohlavní styk realizován i v p edovula ním neplodném období (v prvních dnech po menstruaci p i nižší nam ené teplot ). Stanovení posledního dne p edovula ního neplodného období vyžaduje m ení bazálních teplot po dobu alespo osmi až dvanácti menstrua ních cykl . Je t eba brát na v domí, že k vzestupu teploty m že dojít i p i b žném nachlazení, je tedy pot eba výslednou k ivku posuzovat kriticky. 23

3.1.5 HLENOVÁ METODA Hlenová metoda, nazývána také Billingsonova, byla zavedena australským manželským párem. Sekret produkován žlázami d ložního hrdla podléhá v r zných obdobích menstrua ního cyklu periodickým zm nám. Princip této metody tedy spo ívá v hodnocení zm n vlastností, p edevším konzistence, vazkosti a tažnosti cervikálního sekretu z poševního vchodu. V první fázi menstrua ního cyklu je sekretu málo, je hustý a lepivý. S postupným zvyšováním hladiny estrogen na kvantit , je

idší, vodnat jší, elasti

sekret nabývá

jší a více roztažitelný (je schopen

se prodlužovat i o n kolik centimetr ). M že být doprovázeno pocity vlhka. Po prob hlé ovulaci se sekret za íná op t zahuš ovat a je lepkav jší, n kdy i vymizí (doprovázeno subjektivními pocity sucha).24

22

Srov. SZAREWSKÁ, A., GUILLEBAUD, J., Antikoncepce – praktická p íru ka, s. 156 – 157.

23

Srov. Tamtéž, s. 156 – 157. 24 Srov. SZAREWSKÁ, A., GUILLEBAUD, J., Antikoncepce – praktická p íru ka, s. 156 – 157.

18

Pro uplatn ní této metody je pot eba sledovat denn

konzistenci sekretu.

Sledujeme den, kdy se tažnost sníží a ke zjišt nému vrcholu p ipo teme t i dny. Za neplodné považujeme dny do nejbližší menstruace a dny bezprost edn po menstruaci. Musíme zohlednit, že kvalitu sekrece m že ovliv ovat mnoho faktor nap . pohlavní styk, použití spermicidních krém ,

ípk , p ítomnost infekce

(nap . trichomonadové), která je asto spojena s výtokem.25

3.1.6 ZM NY D LOŽNÍHO ÍPKU

Detekce zm n d ložního ípku adíme spíše k pomocným metodám. V úvodu menstrua ního cyklu (bezprost edn po

menstruaci) je

ípek umíst n níže, blíže

poševnímu vchodu, je sušší, tužší a má pevnou konzistenci. S blížící se ovulací se vytahuje vzh ru, je na pohmat h e dosažitelný. Stává se m

ím, vlh ím, rozevírá

se (branka se m že i pootevírat viz obr. 2). Po ovulaci za íná ípek op t tvrdnout. i praktickém použití je pot eba ípek denn sledovat.26

Obr. 2 – Zm ny d ložního ípku b hem cyklu27 25

Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 108 – 112. Srov. SZAREWSKÁ, A., GUILLEBAUD, J., Antikoncepce – praktická p íru ka, s. 156 – 157. 27 Symptotermální metoda III. - Poloha d ložního ípku, [online], Dostupné z www: http://www.rodina.cz/clanek3775.htm [cit. 2009-9-1]. 26

19

3.1.7 SYMPTOTERMÁLNÍ METODA

Symptotermální metodou (symptom = p íznak, termální = teplotní) se ur ují plodné a neplodné dny ženy na základ hodnocení symptom . Metoda je založena na principu dvojí nebo trojí kontroly. Prvním ukazatelem je posuzování zm n ípku, druhým je sledování zm n hlenu d ložního hrdla. A t etí ukazatel je teplotní - m ení bazálních teplot. Tato metoda má zpracovanou metodiku, kdy jednozna ný popis a rutinizace metody umož uje snížit riziko chyby a spolehliv

vymezit plodné

a neplodné dny. V praxi je pot eba spolupráce obou partner . Doporu eny jsou i konzultace s vyškoleným poradcem. 28

3.1.8 DIAGNOSTIKA KRYSTALIZACE SLIN

Diagnostika krystalizace slin je metoda, kde se využívá detekce mikroskopické krystalizace ze vzorku slin nebo vzorku cervikálního sekretu. Odb r vzorku se provádí v období ovulace. Zm ny se detekují pomocí speciálních mikroskop . Krystalizace slin prob hne pod vlivem p edovula ního nár stu hladin estradiolu, tak dochází ke vzniku krystal , obrazc

podobných strome kovitým strukturám list

kapradí

(arborizace).29 V ostatních fázích menstrua ního cyklu je obraz amorfní. Žena m že tento

fenomén

doprovázející

ovulaci

sledovat

i

sama

pomocí

kapesních

„minimikroskop “.30

28

Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 108 – 112. Srov. SZAREWSKÁ, A., GUILLEBAUD, J., Antikoncepce – praktická p íru ka, s. 162. 30 Srov. Metody antikoncepce, [online], Dostupné z www:http://www.tehotenske-testy.net/files/9mesicu_cz%20 %20Metody%20antikoncepce.htm. [cit. 2009-9-1]. 29

20

3.1.8 RYCHLÉ STANOVENÍ LUTEINIZA NÍHO HORMONU (LH)

Metody p ímého stanovení ovula ních hladin LH a estradiolu, zjiš uje okamžik jejich vyplavení t sn p ed ovulací. Provádí se pomocí speciáln vyvinutých p ístroj , pomocí kterých si žena sama z mo i stanoví hladiny jmenovaných hormon . Analýzu je t eba provád t b hem dvanáctihodinových interval . Na displeji p ístroje se objeví ozna ení, zda-li jde o plodný

i neplodný den. V kombinaci s n kterými výše

uvedenými metodami a sledováním dalších zm n provázejících ovulaci, lze ú innost ješt zvýšit.31

3.2

BARIÉROVÉ METODY ANTIKONCEPCE

Bariérové metody kontracepce nabývají dnes op t na aktuálnosti, i p es adu nevýhod p edstavují jak pro ženu tak pro muže sou asn , ochranu p ed pohlavn enosnými chorobami. Jde o metody, které p edem nevyžadují léka ské konzultace, i pou ení.

3.2.1 PREZERVATIV Prezervativ pat í k nejtypi

jším a nejvýznamn jším p edstavitel m bariérové

antikoncepce. P edstavuje pro sperma mechanickou zábranu, aby nemohlo proniknout do vagíny. Ro ní sv tová produkce prezervativ dosahuje neuv itelných ísel, celých 8,5 bilion

kus . Prezervativy, jsou vyrobeny

z jemné gumy k jednomu použití.

Na jednom konci mají okraj zesílen a srolován (k snadn jšímu nasazení). Na vrcholu mají malý rezervoár na sperma. Použitý materiál je velice pružný, pr tažnost prezervativu je až neuv itelných 730 %. Vyrábí se v r zných provedeních a velikostech. Prezervativy m žeme rozd lit do dvou hlavních skupin, na suché a lubrikované. Výzkum a vývoj v této oblasti sm uje k výrob prezervativ s menším 31


21

množstvím lubrikans, jednak aby byly minimalizovány možné nep íjemné pocity uživatele, ale také snížen výskyt vedlejších ú ink .32 Prezervativ tedy chrání dosti spolehliv proti po etí, Pearl v index se udává v širokém rozmezí od 2 do 15, protože velmi záleží na zkušenosti a zodpov dnosti uživatele. V literatu e je potvrzeno selhání i mén než 0,4 na 100 žen za rok. Selhání je ale prakticky vždy podmín no nesprávným použitím, málokdy vadným prezervativem. 33 Jednou z hlavních výhod využití prezervativu je zabrán ní p enosu pohlavních chorob. Zabezpe ení ochrany p ed b žnými infek ními pohlavními chorobami (kapavka, syfilis, chlamydie, papilomaviry, genitální herpes aj.) je tém ed

p enosem

viru

HIV

prezervativ

stoprocentn

nechrání,

stoprocentní. jen

snižuje

pravd podobnost p enosu asi desetkrát. Další výhodou využití kondom je relativn nízká po izovací cena a snadná dostupnost. Prezervativy však mají i své nevýhody, u ady muž se sexuálními obtížemi že používání prezervativu tyto potíže ješt prohloubit nebo i navodit potíže erekce. Jednou z dalších nevýhod m že být snížení citlivosti sexuálního prožitku. Z ídka se m že vyskytnout alergie na použitý materiál p i výrob (latex, nonoxynol 9) nebo na použité lubrikans. P i styku prezervativu s n kterými olejovými lubrikancii m že dojít (do 15 minut) k jeho poškození (nap . d tský olej, vazelína, petrolejové ípravky, Gyno – Daktarinové nebo Gyno – Pevarilové krémy a

ípky, máslo,

margaríny, toaletní p ípravky na ple , opalovací krémy, n které krémy na obli ej – estrogenové).34 Nejpreferovan jší je používání prezervativ

v Japonsku, n která literatura

uvádí až 75 % tamních uživatel . Zatímco nap íklad v Africe, na St edním východ a v Latinské Americe tvo í celkový po et uživatel prezervativ pouhé 4 %.35

32 33 34 35

Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 34 – 37. Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 97 – 98. Srov. SZAREWSKÁ, A., GUILLEBAUD, J., Antikoncepce – praktická p íru ka, s. 134 – 140. Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 34 – 37.

22

3.2.2 FEMIDOM Femidom – ženský kondom (viz obr. 3, s. 24) je ve sv

k dostání od roku

1992. Je vyroben z polyuretanové trubice k jednomu použití, opat ené na horním konci uzav eným ohebným prstencem, který se p ipev uje na d ložní hrdlo a na dolním konci otev eným prstencem. Ženy si ho mohou p ed pohlavním stykem zavád t samy. Použití femidomu vyžaduje aplikaci lubrikans. Podobn

jako mužský kondom

zabra uje femidom p ímému pohlavnímu styku. Výhodou femidomu je, že je vyroben z polyuretanu a ne z latexu nebo podobných materiál , jako v tšina prezervativ , je tedy podstatn odoln jší v i protržení. Pearl v index se pohybuje kolem 10-15, což je srovnatelné s ostatními bariérovými metodami. 36 Ženy, které si zvolí tuto antikoncepci, je nutno prakticky pou it o zavád ní bariérových prost edk . Její výhoda spo ívá v minimálních vedlejších ú incích. Je vhodná pro ženy, u nichž je kontraindikovaná aplikace hormonální antikoncepce a kdy není možné se spoléhat na mužskou antikoncepci. Nevýhoda této metody tkví v nutnosti manipulace v oblasti genitálií p ed stykem. U n kterých žen m že dojít ke vzniku nep íjemných pocit

z cizího t lesa v genitálu nebo k p ecitliv losti

na materiál, z n hož je prost edek vyroben.37

36 37

Srov. SZAREWSKÁ, A., GUILLEBAUD, J., Antikoncepce – praktická p íru ka, s. 134 – 140. Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 98 – 99.

23

Obr. 3 – Femidom (ženský prezervativ)38

3.2.3 POŠEVNÍ PESAR, DIAFRAGMA První pesar byl vynalezen n meckým léka em. Práv v N mecku, následn v Holandsku a Velké Británii pesary velice rychle zdomácn ly. V první polovin 19. století byly v mimo ádné oblib , ale s nástupem antikoncepce orální a s objevem nitrod ložních t lísek, zájem o n upadl. V sou asné dob používá tuto antikoncepci asi jen 2 procenta žen. Poševní pesar je latexový klobou ek s pevným okrajem vyráb n v r zných tvarech a velikostech (od 55 do 100 mm.). Nejtypi

jší jsou ploché,

prstencové a spirálové (viz. obr. 4, s. 25). A mén typické obloukové pérové pesary, které se h e zavád jí.39

38

PROCHÁZKOVÁ, J., Zásady farmaceutické pé e p i hormonální substituci a kontracepci, [online], Dostupné z www: http://www.volny.cz/david.placek/5roc/dipl_pra/d3_4.htm, [cit. 2009-28-1]. 39 Srov. SZAREWSKÁ, A., GUILLEBAUD, J., Antikoncepce – praktická p íru ka, s. 141 – 149.

24

Obr. 4 – Jednotlivé typy pesar

40

Jako u p edešlé metody se uživatelka musí nau it praktickému použití. Pesar se zavádí co nejvýše do pochvy, p ed d ložní ípek, p ední okraj za stydkou sponu a zadní se opírá o zadní klenbu poševní. Ve správné poloze pesar drží jeho pevný okraj. Je vhodné tuto metodu kombinovat s použitím spermicid , vzhledem k možnému posunu p i pohlavním styku. Pesar lze zavést kdykoli p ed pohlavím stykem, ale nesmí být odstran n d íve jak po šesti hodinách po prob hlém pohlavním styku. 41 Hlavní výhodou této metody je nep ítomnost vedlejších ú ink a zdravotních rizik. Také jsou prokázány ochranné ú inky p ed p enosem pohlavních chorob, p ed vzestupnou infekcí a prakticky neovliv uje sexuální prožitek. Snášenlivost metody závisí také na pou ení ženy léka em, léka také stanovuje velikost a tvar pesaru. Nevýhody této metody jsou podobné jako u metody chemické, nutnost manipulace v oblasti genitálií, možná alergická reakce na materiál použitý k výrob . Dále je to relativn vysoký index selhání. V nevýhod jsou ženy, které mají d ložní retroverzi, kdy má pesar tendenci z d ložního hrdla sklouzávat. U žen preferujících

40

PROCHÁZKOVÁ, J., Zásady farmaceutické pé e p i hormonální substituci a kontracepci, [online], Dostupné z www: http://www.volny.cz/david.placek/5roc/dipl_pra/d3_4.htm, [cit. 2009-28-1]. 41 Srov. SZAREWSKÁ, A., GUILLEBAUD, J., Antikoncepce – praktická p íru ka, s. 141 – 149.

25

tuto metodu se ast ji objevují zán ty mo ového m chý e, což je zp sobeno tlakem okraje pesaru na bazi mo ového m chý e p es st nu poševní. Je-li pesar p íliš velký, že mechanicky p sobit na st ny pochvy, zp sobovat bolest a následné komplikace. Tyto potíže však m že odstranit zm na velikosti pesaru. Životnost pesaru je p ibližn dva roky. Doporu ením ale je m nit jej každý rok a vždy, když je pot eba (nap . pokles váhy o více jak 4 kg, po prob hlém fyziologickém porodu).42

3.2.4 CERVIKÁLNÍ PESAR, KLOBOU EK Jde o další možnou variantu bariérové ženské kontracepce ve tvaru klobou ku. Cervikální pesary a klobou ky jsou zhotoveny z latexu, plastu, d íve dokonce z kovu. Po nasazení lpí t sn na d ložním hrdle a obemyká jej (viz obr. 5, s. 26).

Obr. 5 – Zavedený cervikální pesar typu Vimule43

42 43

Srov. SZAREWSKÁ, A., GUILLEBAUD, J., Antikoncepce – praktická p íru ka, s. 141 – 149. PROCHÁZKOVÁ, J., Zásady farmaceutické pé e p i hormonální substituci a kontracepci, [online], Dostupné z www: http://www.volny.cz/david.placek/5roc/dipl_pra/d3_4.htm, [cit. 2009-28-1].

26

Existují t i hlavní druhy cervikálních klobou

: Prentif cavity-rim, Vimule

a Dumas (viz obr. 6). Jejich výhodou je malá velikost, tudíž „nep ekáží“ p i pohlavním styku a také to, že mohou být ponechány na míst celých 24 hodin. Nesmí být odstran ny d íve jak šest hodin po styku. Jsou vhodné p edevším pro ženy, kterých se již zmi ovaný pesar neudrží ve své poloze. V

u

eské republice ale nejsou

tyto pom cky k dispozici. 44 Prentif cavity – rim je náprstkovitého tvaru, je vhodný pro symetrický tvar ípku s rovnými st nami. Dumas v klobou ek je m lký a má miskovitý tvar, je vhodný pro ženy s krátkým a širokým ípkem. A poslední typ Vimule je kombinací obou typ

p edcházejících. Má vysoký, úzký,

kopulovitý st ed a zesílené st ny.

Je vhodný pro ženy s nepravidelným tvarem

ípku. Ú innost této metody je

srovnatelná s poševním pesarem. Podobn jako u poševních pesar je vhodné použití v kombinaci se spermicidy. 45

Obr. 6 – Jednotlivé typy cervikálních pesar

46

3.3 CHEMICKÉ METODY ANTIKONCEPCE

Mužské sperma je schopno i n kolikadenního p ežití, pokud se však nachází ve vhodném prost edí (nap . d lohy, i vejcovodech). V kyselém prost edí pochvy jsou 44

Srov. SZAREWSKÁ, A., GUILLEBAUD, J., Antikoncepce – praktická p íru ka, s. 141 – 149.

45

Srov. Tamtéž, s. 141 – 149.

46

PROCHÁZKOVÁ, J., Zásady farmaceutické pé e p i hormonální substituci a kontracepci, [online], Dostupné z www::http://www.volny.cz/david.placek/5roc/dipl_pra/d3_4.htm, [cit. 2009-28-1].

27

spermie velice zranitelné,

ehož se úsp šn

využívá p i chemické metod

antikoncepce. Tato metoda je relativn jednoduchá a najdeme o ní zmínky již ve starém Egypt (viz kap. 1, s. 7). Je založena na ú inku spermicidním, „hubícím spermie“. Látky, pro tento ú el používané, nazýváme spermicidy. Spermicidy existují v mnoha formách. Významnou výhodou chemických metod antikoncepce je bezproblémové získání bez léka ského p edpisu. Neobsahují žádné steroidy, nemají žádné závažné nežádoucí ú inky a žádné nároky na zdravotní stav uživatelky. Krom

ú inku

spermicidního je p ítomný i ú inek desinfek ní, takže do ur ité míry brání i p enosu pohlavních chorob.Všechny antikoncep ní metody, spadající pod chemické, mají spole ných n kolik nevýhod. Jednak vyžadují manipulaci a zavedení t sn pohlavím stykem, ale hlavn

jsou relativn

málo spolehlivé.

p ed

asto se používají

v kombinaci s jinými (nap . bariérovými) antikoncep ními metodami. Pearl index se pohybuje mezi 4 - 25.47

3.3.1 SPERMICIDY Spermicidní látky slouží k tomu, aby imobilizovaly a likvidovaly sperma, tvo ily bariéru pro n které bakterie a viry (nap . Neisserii gonorrhoe, Chlamydii trachomatis, Treponema pallidum, dále virus Herpes simplex aj.). Spermicida se skládají z aktivní látky a jejího nosi e (nosi slouží také jako lubrikans). Ú inná látka je obvykle o nízkém povrchovém nap tí, tím dokáže zni it spermie. Spermicidních látek existuje velké množství, jsou to p edevším gely, krémy, ny, p nivé tablety, ípky, globule nebo filmy. Gely, krémy a p ny se vpravují do pochvy pomocí aplikátor . Nej ast jší aktivní složkou spermicid je nonoxynol 9 nebo octoxynol. Koncentrace 9 – nonoxynolu se pohybuje od 2 % po 50 %.48

47 48

Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 38 – 40. Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 101 – 102.

28

i samostatném použití spermicid se index selhání pohybuje mezi 5 – 30. i astém používání se ojedin le mohou objevovat iritace pochvy a alergie. Používání spermcid není škodlivé pro ženu ani plod. Poševní ípky a globule je pot eba zavést 15 minut p e plánovaným pohlavním stykem, což je interval nutný k rozptýlení p ípravku po pochv a k navození ú innosti. Jejich ú inek je zaru en po dobu jedné hodiny. Krémy, gely, p ny p sobí bezprost edn a jejich ú innost je asi p l hodiny. V sou asné dob jsou u nás k dispozici dva p ípravky chemické antikoncepce. Jedná se o Patentex Oval (9 – nonoxynol), dodává se ve form

ípk (donedávna

se dovážel také Delfen). A druhým dostupným p ípravkem je Pharmatex, s ú inou látkou benzalkonium chlorid, který zm ní povrchového nap tí a zm na strukturu hlenu ložního hrdla. Je dostupný ve form vaginálních ípk a krém . P íchod Pharmatexu na

trh

zm nil

dosavadní

nevyhovující

už zmi ovaná schopnost ochrany v i pohlavn

situaci.

Jeho

výhodou

je

p enosnými chorobami. Studií

in vitro se dokonce prokázalo snížení rizika p enosu HIV. Nenarušuje bu ky sliznice pochvy a zanechává p irozenou poševní floru (obsahuje Laktobacilus).49

3.3.2 ANTIKONCEP NÍ HOUBI KA Antikoncep ní houbi ka je pom cka kruhovitého tvaru vyrobena z polyuretanu (nap . Today sponge), která je impregnovaná jedním gramem nonoxynolu 9. Je vyráb na v jedné velkosti o pr

ru 6 cm a tlouš ce 2 cm. Z jedné strany

je houbi ka konkávní, a ta se p ikládá na cervix. P ed použitím je pot eba houbi ku namo it do vody a po se zavádí do pochvy tak, aby p ekrývala d ložní

ípek.

Je opat ena poutkem, které usnad uje její odstran ní. Po pohlavním styku musí být ponechána nejmén šest hodin na míst . Nevýhodou této metody je relativn vysoký index selhání, n která literatura uvádí Pearl index až 24. Proto není tento prost edek doporu ován bez kombinace s jinými metodami. Houbi ky nesmí být zavedeny déle jak t icet hodin, slouží k jednomu použití. Nem ly by se používat v pr

49

hu

Kol. autor , Nová lokální antikoncepce bez hormon . Sestra. Praha: 2004, ro . 14, .4, s. 48, ISSN 1210-0404.

29

menstruace. Princip ú inku spo ívá v absorbci ejakulátu, likvidaci spermatu a zárove v profylaxi proti sexuáln p enosným chorobám. 50

3.4 HORMONÁLNÍ METODY ANTIKONCEPCE Hormonální reverzibilní

metodu

antikoncepce

v sou asnosti

zábrany ot hotn ní.

Podle

p edstavuje zp sobu

nejefektivn jší,

aplikace

preparátu

rozeznáváme metody perorální, injek ní, intrauterinní, transdermální a podkožní implantáty. Dále je možné rozd lení dle obsahu ú inných látek (estrogen , progestin ).

3.4.1 STEROIDY V HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCI Pro aplikaci hormonální antikoncepce bylo t eba vyvinout steroidy um lé, irozené se podávat nedají, jelikož by se dostate

nevst ebaly. Tyto syntetické

steroidy jsou ve svém ú inku srovnatelné s p irozenými. Ve všech sou asných antikoncep ních p ípravcích se užívá ethinylestradiol (viz obr. 7), který je prakticky jediným ú inným syntetickým estrogenem. 51

Obr. 7 – ethinylestradiol52

50

Srov. SZAREWSKÁ, A., GUILLEBAUD, J., Antikoncepce – praktická p íru ka, s. 149 – 151. Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 40 – 50. 52 Chemical structure of Estradiol, [online], Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Estrogen, [cit. 2009-12-1]. 51

30

Jeho hlavní ú inek spo ívá v ovlivn ní r stu a zrání folikulu, podpo e proliferaci endometria, zvýšení obsahu glykogenu v poševní sliznici, snížení viskozity cervikálního hlenu, urychlení transportu vají ka ve vejcovodech, stimulace (pop . inhibici) gonadotropin

v hypofýze, dále má také vliv na ženské chování

a cít ní, stimuluje syntézu ady protein v játrech a zp sobuje retenci sodíku a vody v t le. Další steroidy hrající významnou roli v hormonální antikoncepci jsou progestiny. Tento název je za al v posledních letech užívat také pro gestageny jako synonymum. Progestiny zahrnují jednak p irozený progesteron a syntetické progestiny, s ú inky velice podobnými t m p irozeným. Vyzna ují se p edevším schopností blokovat hypothalamo – hypofyzární osu a sou asn ve smyslu antiestrogenním.

ovliv ují vnit ní genitál

53

3.4.2 PERORÁLNÍ HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE Perorální antikoncepce byla do klinické praxe zavedena G. Pincusem v r. 1955. V sou asné dob je to nejú inn jší, i když ne ideální metoda zabrán ní ot hotn ní a ve vysp lých zemích je i metodou nej ast ji užívanou. Používají se bu kombinace estrogen a progestin nebo progestiny jako monopreparáty.54

Metody perorální hormonální kontracepce d líme: a) perorální p ípravky obsahující estrogeny i progestiny (COC - combined oral cotraception, tzv. kombinovaná perorální kontracepce) b) preparáty obsahující pouze progestin55

53

Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 55 – 67. Srov.Tamtéž, s. 55 – 67. 55 Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 40 – 50. 54

31

KOMBINOVANÁ PERORÁLNÍ ANTIKONCEPCE

Kombinovaná

hormonální

antikoncepce

hormonální antikoncepce u nás i ve sv

tvo í

drtivou

v tšinu

metod

.

Existují následující typy kombinované perorální antikoncepce:

Jednofázová (monofázická) - obsahuje v každé tablet estrogen i progestin ve stejných dávkách; Dvoufázová (bifázická) - kdy každá tableta obsahuje konstantní dávku estrogen , ale v prvních jedenácti dnech mén

progestinu, než v následujících deseti dnech.

V sou asné dob se od této formy opouští, pro vysoký obsah estrogen ; ífázová (trifázická) - u t chto preparát je možná kombinace n kolika dávkovacích schémat. Obsahují dv až t i odlišné dávky estrogenu a t i stoupající dávky progestinu;

Posledním typem,

asto

azeným mezi bifázické, je sekven ní preparát

perorální antikoncepce, kdy tablety v první

ásti užívání obsahují jen estrogeny

a v další estrogen i progestin. V eské republice však nejsou registrovány tyto lé ivé ípravky. 56 Dále je možné hormonální antikoncep ní preparáty d lit podle obsahu estrogenu na preparáty:

- S extra nízkým obsahem estrogenu, kdy nejnižší sou asná možná dávka je 15 g, obvyklejší 20 g (nap . Mirelle, Logest, Mercilon, Loette); - S nízkým obsahem estrogenu kolem 30 g (nap . Yadine, Jeanine, Minulet, Cilest); - S vyšší obsahem estrogenu kolem 50 g (nap . Gravistat, Stediril, Non – Ovlon); P ípravky s vyšším obsahem estrogenu se v sou asné dob doporu ují výjime - S vysokým obsahem estrogenu 75 – 150 g v tablet se již nevyrábí.

56


32

;

Pro lepší p ehlednost uvádím tabulku . 2, která ilustruje obsah estrogenu v sou asn dostupných p ípravcích.57 Tab. 2 – Rozd lení antikoncep ních tablet podle obsahu estrogenu v jedné tablet Dávka estrogenu vyšší dávka EE

Obsah estrogenu v jedné tablet ( g) 50

nízká

58

Název p ípravku Gravistat, Stediril, Non – Ovlon, Anteovin,

velmi nízká

20

Yadine,Yasminelle,Jeanine,Marvelon, Regulon,Femoden,Minulet,Belara, Microgynon,Minisiston, ilest,Pramino,Diane,Minerva,Trinordiol,Triquilar, Tri-Regol,Trisiston,Trinovum,Triminulet, Gracial Mercilon,Logest, Novynette,Loette,Lindynete

extrémn nízká

5

Mirelle,Minesse

MECHANIZMUS

Ú INKU

KOMBINOVANÉ

PERORÁLNÍ

ANTIKONCEPCE Mechanizmus ú inku kombinované perorální kontracepce spo ívá jednak v zablokování

ovulace,

narušení

nidace,

tak

v narušení

ascenze

spermií.

Nejvýznamn jším, ú inkem je však zablokování ovulace (vliv COC na menstrua ní cyklus je znázorn n na obr. 8, s. 34). Podání preparátu dochází k navození konstantní hladiny estrogen , tak dojde k potla ení sekrece gonadotropin , p edevším FSH. Tímto mechanizmem dojde k ovlivn ní vývoje folikul . Dlouhodob

tak dojde

k potla ení vzestupu estrogen v polovin cyklu a k blokaci zp tné vazby, která by vyvolala produkci LH a tak vzniku ovulace. Další dva mechanizmy jsou závislé na gestagenní komponent . Gestageny zabrá ují proliferci endometria a znemožní tak nidaci. Zvýší viskozitu cervikálního hlenu a zhorší pr nik spermiím do d lohy. 59

57 58 59

BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 55 – 67. Srov. Tamtéž, s. 55 – 67. Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s.. 40 – 85.

33

Obr. 8 – Menstrua ní cyklus a hormonální kontracepce60

VÝB R VHODNÉ ANTIKONCEPCE Na eském trhu je momentáln k dispozici p ibližn 40 druh antikoncep ních tablet, a p itom neexistuje žádný objektivní test, dle kterého by se p edem dala vybrat ta nejvhodn jší z nejvhodn jších, ta která bude žen nejvíce vyhovovat. Bohužel neexistují žádné krevní testy, žádné tabulky ani návody.61 Správný výb r tedy záleží na léka i a p ání ženy. P i jejím výb ru je t eba zohlednit mnoho aspekt , p edevším spolehlivost antikoncepce, její bezpe nost, v k ženy a zda-li je ku používání,

vedlejší ú inky,

p ijatelnost

antikoncepce,

ka, jednoduchost

postoj samotné

ženy

k antikoncepci, po et porod , preventivní prohlídky, etnost pohlavních styk , po et sexuálních partner , zhodnotit celkový zdravotní stav ženy, finan ní možnosti ženy. Je-li žena s antikoncepcí spokojena, není t eba ji m nit, ale m že se stát, že i dlouhodob užívaná antikoncepce p estane vyhovovat.

60

PROCHÁZKOVÁ, J., Zásady farmaceutické pé e p i hormonální substituci a kontracepci, [online], Dostupné z www: http://www.volny.cz/david.placek/5roc/dipl_pra/d3_4.htm, [cit. 2009-15-2].

61

Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 23, 88.

34

TABLETY OBSAHUJÍCÍ POUZE PROGESTIN Jak už sám název

íká "minipilulky" (POP – progestin only pill), jde

o preparáty obsahující pouze progestin (norethisteron a levonorgesterol). Spolehlivost POP je podmín na v kem uživatelky (vhodn jší pro ženy starší t iceti let), jeli žena schopna užívat tablety v pravidelných intervalech, denn

ve stejnou dobu, bez

erušení. Nejsou vhodné u žen s vyšší hmotností než 70 kg. Dále je nutné asování pohlavního styku (m l by se uskute nit od 3 do 20 hodin po požití tablety). Mechanizmus ú inku je zcela odlišný od tablet kombinovaných, nedochází totiž k blokád

ovulace. P itom je mechanizmus komplexní, díky interakci

syntetického progestinu s ovariálním progesteronem. Dochází k narušení ovariální funkce, omezení možnosti nidace, ovlivn ní vazkosti cervikálního hlenu a k narušení motility vejcovod . Obsahují podstatn

nižší dávky progestinu, než je tomu

v kombinovaných tabletách. Na našem trhu je k dostání pouze jediný p ípravek – pod názvem Cerazette. Spolehlivost metody je podstatn nižší, než u metody kombinované (Pearl index až 4).62 Progestin only pills jsou vhodné pro ženy, které mají kontraindikován estrogen. Jsou doporu ovány p edevším ku

kám starším 35 let, ženám s diabetem, hypertenzí,

migrénami, srpkovitou anémií. Obrovskou výhodou je, že tablety obsahující pouze progestin mohou užívat kojící ženy.

4.3.3 KONTRAINDIKACE PERORÁLNÍ ANTIKONCEPCE Ne pro všechny ženy je hormonální antikoncepce tou správou volbou. Existují stavy, kdy nesmí být užívána v bec, anebo m že být její užívání spojeno se zvýšeným rizikem komplikací. Kontraindikace d líme na absolutní a relativní. Za absolutní kontraindikaci považujeme n která kardiovaskulární onemocn ní, jako arteriální a venózní trombózu, ischemickou chorobu srde ní, riziko jakékoli arteriální choroby, poruchu lipidového metabolismu, trombofílie a abnormální hladiny faktor

62

Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s.. 82 – 85.

35

srážení krve, migrény, cerebrální krvácení, pulmonární hypertenzi a n které vady srde ních chlopní. 63 Z oblasti jaterních chorob jde zejména o akutní jaterní postižení (cholestáza, ikterus, patologický vzestup jaterních test , cirhóza), jaterní adenom, potažmo karcinom, i žlu níkové kameny. Dále se zohled ují anamnestické údaje ohledn užívání steroid (hypertenze vzniklá v souvislosti s užíváním hormonální antikoncepce, hemolyticko – uremický syndrom, trofoblastická nemoc aj.), t hotenství, krvácení z d lohy nejasné etiologie, rakovina prsu a stav po ablaci. Do relativních kontraindikací adíme zejména r zná rizika vzniku arteriálního postižení, srpkovitou anémii, dlouhodobou imobilizaci, n které druhy onkologického onemocn ní, oligomenoreu nebo amenoreu, hyperprolaktinémii, deprese, n která chronická systémová onemocn ní (nap . morbus Crohn, diabetes mellitus aj.) a lé bu léky, které vykazují interakci s perorální antikoncepcí. 64

3.4.4 VEDLEJŠÍ Ú INKY PERORÁLNÍ ANTIKONCEPCE Vedlejších ú ink perorální antikoncepce existuje nep eberné množství, z nichž které jsou vítané více, jiné mén . Obecn je m žeme rozd lit do svou hlavních skupin, na nežádoucí ú inky a p íznivé ú inky. Nežádoucí ú inky hormonální antikoncepce V d sledku nežádoucích ú ink antikoncep ních tablet zem e každý rok asi jedna žena z milionu. M žeme je pro lepší p ehlednost rozd lit do dvou skupin na závažné a nezávažné. Mezi závažné adíme komplikace týkající se cévního systému a možného poškození jater a všechny ostatní adíme do nezávažných ú ink .65

63 64 65

Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 59 – 62. Srov. Tamtéž, s. 59 – 62. Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 68 – 72.

36

V žilním systému, zejména pokud jsou p ítomny varixy nebo jiné onemocn ní žil, mohou vlivem estrogen vznikat tromby a následné tromboflebitity. Estrogeny zvyšují riziko (asi 2,5 – 3,5 krát) jak žilní trombózy, tak plicní embolie a arteriálních okluzí. Další obávanou oblastí jsou tepny, zatímco estrogen „poškozuje“ žíly, progestiny mají nep íznivý ú inek na tepny, a to ve smyslu jejich sklerotizace. Progestin se z ásti p em uje na testosteron, který zvyšuje hladinu LDL cholesterolu a tím i riziko vzniku infarktu myokardu a jiných ischemických chorob srde ních. Na vin t mto komplikacím je však i estrogen, který zvyšuje koncentraci koagula ních faktor a tak i agregaci trombocyt , jak už bylo výše

eno.66

V souvislosti s krevní srážlivosti a antikoncepcí nesmím opomenout vliv nikotinu. Kou ení zvyšuje mortalitu žen, p edevším ve v ku nad 35 let. Nikotin spolu s kontracep ními steroidy p sobí p ímo na cévní st nu a na systém hemostázy. Progestiny druhé generace nep ízniv

ovliv ují hladiny cholesterolu a vedou

k urychlení procesu aterosklerózy, i když jsou v sou asných preparátech v malých dávkách. Doporu ením je, že by ženy ku

ky starší 35 let nem ly tyto preparáty

užívat v bec nebo alespo p ípravky s neandrogeními progestiny. Také oxid uhelnatý hraje jistou roli ve snižování dostupnosti kyslíku v myokardu, p itom je myokard stimulován nikotinem k vyššímu ú inku, ke zvýšené spot eb

energie, potažmo

kyslíku. U žen užívajících kombinované preparáty bývají dlouhodob zjišt ny zvýšené hodnoty

krevního

tlaku,

p edevším

systolického.

Dále

je

zvýšeno

riziko

cerebrovaskulárních onemocn ní.67 Negativní vliv mohou mít estrogeny i na játra a jejich funkce, a to p edevším u jater už poškozených jiným onemocn ním. Jaterní poškození zp sobovaly preparáty s vysokými hladinami estrogen . Mohou vyvolat jak parenchymatózní zm ny, tak cholestázu. Dále mohou zhoršit pr

h jiných jaterních onemocn ních

(nap . hepatitid), podílet se na vzniku benigní i maligních tumor . Riziko poškození novými preparáty je však malé.

66 67

Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 68 – 72. Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 68 – 78.

37

i užívání hormonálních preparát

se u n kterých žen objevuje porucha

glukózové tolerance, která bývá úsp šn

kompenzována vyšší sekrecí inzulínu

a po vysazení se

navrací k norm . Ale

diabetes mellitus v kombinaci

s kombinovanými preparáty zvyšují mortalitu žen. Váhový p ír stek bývá jeden z nej ast jších d vod , pro mladé dívky tuto formu antikoncepce odmítají, p itom tento nežádoucí ú inek spadá pod ty mén závažné.

P ír stek váhy m že zp sobit jak estrrogen, tak progestin, ale každý

odlišným zp sobem. Vlivem estrogenu dochází k zadržení vody v organismu (v tšinou nep esahuje 2-3 kg). Dnes už ale existují preparáty, která tuto schopnost nemají (nap . Yadine, Yasminelle). Tyto preparáty mají progestin odvozen od diuretika (drospirenon), které vyvažuje vodu zadrženou estrogenem. Progestin má však na p ír stku váhy také sv j podíl, prost ednictvím zvyšování chuti k jídlu.68 Trendem, i když ne vždy zdravotním p ínosem, je snižovat dávky estrogen . ív jších obvyklých 50

g je dnes považováno za maximum. Estrogeny jsou

i v minimálních dávkách výraznými supresory hypothalamo – hypofyzární osy. Absence p irozených estrogen se m že projevit na tvorb kostní hmoty. Existují hypotézy, že velmi nízké dávky estrogen

mohou mít vliv na rozvoji pozd jší

osteoporózy. Proto je dávka 30 g, která bohat sta í i na výstavbu kostí, považována za standart.69 Deprese, zm ny nálady, pokles libida, únava, jsou druhými nej ast jšími nežádoucími ú inky perorální antikoncepce. Progestiny ovliv ují chemické pochody, neurotransmitery a tím i nálady a duševní pochody. Uvádí se, že nejmén ze vše progestin

ovliv uje neurostransmitery dienogest (obsažen v p ípravku Jeanine).

Nemalý vliv p i t chto potíží m že mít i „placebo efekt“. Obecn se p i užívání perorální antikoncepce vyskytují ast ji bolesti hlavy, zejména u starších preparát . P edpokládá se, že p

inou jsou progestiny a jejich vliv

na cévy. Ženy trpící migrénou mají s antikoncepcí záchvaty podstatn

ast ji, proto

je u t chto žen kontraindikována. Záchvaty bolesti se vyskytují zejména ke konci

68 69

Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 68 – 72. Srov. LACKOVÁ, Z., ERNÁ-ŠÍPKOVÁ, H., P ehled moderní hormonální antikoncepce, Sestra.Praha: 2003, ro . 13, .11, s. 33-34, ISSN 1210-0404.

38

cyklu, v intervalu bez tablet. U nových uživatelek se m že v prvních n kolika m sících užívání objevit nauzea, která obvykle spontánn vymizí. 70 U žen užívajících pouze preparáty s progestinem se zvyšuje riziko extrauterinní gravidity. P

inou je pravd podobn ovlivn ní motility vejcovod . U kombinovaných

preparát je tomu naopak. Nepravidelné krvácení není ani tak známka nežádoucího ú inku jako spíše signál, že stávající antikoncepce žen nevyhovuje. B hem užívání tablet, tedy mimo menstruaci, m že ke krvácení dojít. Potíže jsou v tšinou ešitelné zm nou preparátu. Nep íjemností, kterou perorální antikoncepce m že zp sobit, jsou pigmentace v obli eji (chloasma), jde o problém p edevším letních m síc . Dále se relativn vzácn vyskytují závrat , padání vlas , erythema multiforme, erythema nodozum, sv

ní, možné je i zhoršená snášenlivost kontaktních

ek.71

Žádoucí ú inky hormonální antikoncepce Užívání hormonální antikoncepce s sebou nese i adu p íznivých, vítaných vedlejších ú ink . Snižuje riziko rakoviny endometria a vaje ník . Žena, která užívá nejmén jeden rok antikoncep ní tablety, má riziko sníženo až na polovinu. Ochranný inek stoupá dobou užívání a trvá až do konce života. K ješt výrazn jší redukci dochází v oblasti zán tlivých onemocn ní vnit ních rodidel a pánve, díky nepropustnosti d ložního hrdla pro mikroorganismy. Riziko zán tu je u uživatelek antikoncepce asi t etinové. A jelikož jsou práv komplikace vzniklé jako následek zán

jednou z nej ast jších p

in neplodnosti, lze s trochou nadsázky

íci,

že antikoncepce ochra uje budoucí plodnost žen.72 Hormonální antikoncepce zabra uje kolísání hladin hormon a snižuje výšku ložní sliznice (viz obr. 9, s. 40), tím snižuje bolestivost menstruace a výskyt edmenstrua ního syndromu (nejedná se však o p ípravky t ífázové). Dále podstatn snižují výskyt extrauterinních gravidit v d sledku inhibice pravidelné ovulace. Tento

70

Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 75 – 78. Srov.LACKOVÁ, Z., ERNÁ-ŠÍPKOVÁ, H., ehled moderní hormonální antikoncepce, Sestra, Praha: 2003, ro . 13, .11, s. 33-34, ISSN 1210-0404. 72 Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 79 – 96. 71

39

klad vyniká p edevším p i srovnání s nitrod ložní antikoncepcí, která p ed mimod ložním

t hotenstvím

nechrání.

Pi

správn

nasazeném

p ípravku

je menstrua ní cyklus absolutn pravidelný a intenzita krvácení slabší, tím dochází i k menším krevním ztrátám. U uživatelek hormonální antikoncepce je výrazn

snížené riziko vzniku

ovariálních cyst a fibrom , n kterých revmatických onemocn ních, benigních onemocn ních prsu. Významnou roli hraje také možnost na asování menstruace, odstran ní ovula ních bolestí a redukce poševních infekcí. Dále se uvádí možné snížení rizika výskytu duodenálního v edu, výskytu syndromu toxického šoku a onemocn ní štítné žlázy. Riziko toxicity p i p edávkování hormonální antikoncepcí nehrozí. A nesporn rodi ovství.

má p íznivý dopad na sociální situaci v oblasti plánování

73

Hormonální antikoncepce má blahodárný vliv na ple , díky snížené tvorb testosteronu, který má na tvorbu akné významný vliv. Jedná se ale o nov jší preparáty s neandrogenním progestinem a vyšší dávkou estrogenu.

Obr. 9 – Výška d ložní sliznice74

73 74

Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 55 – 67. PROCHÁZKOVÁ, J., Zásady farmaceutické pé e p i hormonální substituci a kontracepci, [online], Dostupné z www: http://www.volny.cz/david.placek/5roc/dipl_pra/d3_4.htm, [cit. 2009-28-1].

40

3.4.5 LÉKOVÉ INTERAKCE HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE Lékové interakce hormonální antikoncepce se p edevším zabývají možným ovlivn ním hormonálního ú inku antikoncepce s jiným sou asn

používaným

preparátem a to zejména ve smyslu snížení antikoncep ních vlastností. V tšina b žn užívaných lék a potravních dopl

je v tomto ohledu bezpe ná. K redukci ú innosti

dochází dv ma zp soby – indukcí aktivity jaterních enzym a narušením reabsorpce v enterohepatálním ob hu.75 Indukce jaterních enzym progestinu.

Typickými

vede ke zvýšené eliminaci jak estrogenu, tak

indikátory

enzymatické

aktivity

jsou

antiepileptika

a antituberkulotika. Ženám lé eným s epilepsií hormonální antikoncepce není doporu ována. Dalšími významnými silnými induktory jsou rifampicin, barbituráty, karbamazepin, aj. Dále p i pravidelném dlouhodobém užívání t ezalky, která rovn ž ovliv uje metabolismus jater, m že dojít k selhání ú inku hormonální antikoncepce. Nežádoucím ú inkem antibiotik obecn , zvlášt širokospektrých, je likvidace irozené st evní mikroflóry. Její p ítomnost hraje ale d ležitou roli p i reabsorpci estrogenu. V d sledku snížení jeho hladiny nedostate nou reabsorbcí m že dojít k ohrožení ú innosti kontracepce. Prvním varováním lékové interakce m že být pr lomové

krvácení.

Klinicky

významný

je

nap .

ampicilin,

tetracykliny,

cefalosporiny, aj. Negativní vliv alkoholu na jaterní funkce je všeobecn znám, však v kombinaci s hormonální antikoncepcí se ú inek potencuje. Užití st evních adsorbencií (Anacidu, Maaloxu, Rennie, aj.) nebo pojímadel do t í hodin po požití antikoncep ní tablety, dojde rovn ž k ovlivn ní vst ebání jak estrogenu, tak i progestinu.

75


41

3.4.6 MODERNÍ METODY APLIKACE HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE Nové moderní metody aplikace hormonální antikoncepce p inášejí ženám vytoužený komfort nemyslet na antikoncepci každý den. Navíc, pokud je antikoncepce ijatá jinou cestou než perorální, nedojde k zbyte nému zat žování jater. Možností je hned n kolik. Asi nejstarší formou aplikace z následujících je depotní injekce, kdy se vpraví suspenze mikrokrystal medroxyprogesteron-acetátu, které se uvol ují po dobu t í síc . Jde o skupinu progestin , které se „nem ní“ na testosteron, neovliv ují tak cholesterol a nemají „tolik“ nep íznivých ú ink . Mechanizmus je stejný jak u tzv. minipilulek (viz kap. 3.4.2, s. 34). Hladina hormon

je stálá a nezávislá

na selhání lidského faktoru. Nyn jší dostupný preparát je Depo-Provera. K návratu fertility dochází po 2 – 10 m sících po vysazení. Nevýhodou je, že tato

ist

progestinová metoda nedokáže udržet pravidelný cyklus. A taky ne všechny uživatelky jsou ochotny každé t i m síce podstupovat intramuskulární injekci. 76 Další možností volby je vaginální kroužek s obsahem progestinu. Dochází ke kontinuálnímu uvol ování steroidu. Metoda je srovnatelná s perorálním podáním progestinu, jen se liší zp sobem aplikace. Kroužek se vkládá vagináln , co nejhloub ji, nemusí být nasazován p ímo na d ložní hrdlo. Kroužek je funk ní plných devadesát dní. M že být z pochvy odstran n, ne však d íve než hodinu p ed plánovaným stykem. Pearl v index je 3,5. Nežádoucím ú inkem m že být mechanický tlak a následné tlakové léze se zán tlivými zm nami. 77 Antikoncep ní náplasti jsou alternativou k tradi ním pilulkám. Jejich princip inku je shodný s perorální metodou s tím rozdílem, že dochází vst ebávání hormon ímo do krve. U nás je momentáln dostupný jen jediný preparát Evra (matrixová náplast o velikosti 4, 5 x 4, 5 cm), kdy množství estrogenu odpovídá velmi nízké dávce. Umís uje se na k ži s výjimkou prs jednou týdn . Velkou výhodou náplastí je, že zajiš ují plynulou dodávku hormon mnohem stálejší, nezávislé na každodenním užívání. Pravd podobn mají i mén nežádoucích efekt , d kazy z výzkumných studií

76


77


42

však k dispozici ješt nejsou. Náplasti však mají i své nevýhody, p edevším to, že jsou na k ži viditelné. 78 Na stejném principu, jako už jmenované depotní injekce, jsou založeny podkožní implantáty. Jde o ty inky o pr

ru asi 2 mm a délky n kolika centimetr

vyrobených z polopropustné hmoty, které skrývají množství progestinu na n kolik let. Implantáty se zavádí pod k ži z vnit ní strany paže s místním umrtvením. D ležitou okolností zavedení je hmotnost, hranicí je 65 kg (p i nižší hmotnosti je vyšší riziko amenorey). Od roku 1991 je na našem trhu k dostání preparát pod názvem Norplant, s ú innou látkou levonorgestrel (36 mg), posta í na celých p t let. Mladším preparátem je Implanon, zajiš uje antikoncepci na t i léta. Denn se z implantátu uvol uje 40 g estrogenu. Návrat fertility je nejpozd ji do dvou let od vyjmutí preparátu. Velkou výhodou t chto preparát

je bez pochyb vysoká ú innost. Jako nevýhodu bychom

uvedli u této formy antikoncepce, že se nedají o ekávat p íznivé vedlejší ú inky (nap . kosmetické). Vysokou po izovací cenu, kterou je ale t eba porovnat s komfortem – možností nemyslet na antikoncepci n kolik let.79

3.5

POSTKOITÁLNÍ METODY ANTIKONCEPCE

Dosud popisované metody antikoncepce byly metodami preventivními. Postkoitální metody, jak už sám název vypovídá, zahrnují metody zábrany po etí bezprost edn po nechrán ném pohlavním styku s rizikem oplodn ní. A toho lze docílit dv ma zp soby, bu podáním vyšší hormonální dávky nebo zavedením nitrod ložního líska. Postkoitální antikoncepce je ur ena pro ešení naléhavých situací, nikoli pro pravidelné

užívání.

Mechanizmus

ú inku

postkoitální

antikoncepce

spo ívá

v zabrán ní nidace, m že tedy ú inkovat pouze p ed implantací oplodn ného vají ka. Jednou z možností postkoitální antikoncepce je podání estrogenu a progestinu ve vyšší dávce, metoda nazývaná Yuzpeho. Dávky se podávají formou b žných kombinovaných tablet, a to nejlépe do 12 hodin po nechrán ném styku ty i tablety, 78

Srov. LACKOVÁ, Z., ERNÁ-ŠÍPKOVÁ, H., Antikoncepce, užívaná, ale…. Sestra, Praha: 2006, ro . 16, .12, s. 22, ISSN 1210-0404. 79 Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 100 – 102.

43

další pak po následujích 12 hodinách. Lze podat i jednorázovou dávku osmi tablet, ale hrozí vysoké riziko zvracení. Obecn je nutné podat dávku nejpozd ji do 72 hodin po styku. Selhání metody je 1,8 %.80 Další z možností je podat vyšší dávku progestinu, pro tento ú el existuje ípravek zvaný Postinor. Pokud je tableta užita do jedné hodiny po nechrán ném styku, posta í jen jedna dávka. Je-li užita pozd ji je pot eba po 12 hodinách užít dávku druhou. Dalším preparátem vedoucím ke stejnému cíli, je Mifepriston, známý také jako RU 486 nebo lidov

„potratová pilulka“. Jde spíše o

asné abortivum, než-li

postkoitální antikoncepci, ale uvádíme ji proto, že je hojn využívána v n kterých západních zemí. U nás k dostání prozatím není. Byla vyvinuta v osmdesátých letech 20. století. Mechanizmus ú inku je zablokování dodávky progesteronu. Zavedení nitrod ložního t líska se jeví jako velmi ú inná metoda, tém

3.6

stoprocentní. 81

NITROD LOŽNÍ METODY ANTIKONCEPCE

Nitrod ložní t líska p edstavují velice efektivní, vysoce ú innou a komfortní zábranu t hotenství. M žeme je rozd lit na nemedikovaná a medikovaná, i když tento zp sob d lení už není zcela aktuální. Nemedikovaná jsou bez jakýchkoli aktivních komponent, už nejsou zdaleka tak

asto k vid ní jak v letech sedmdesátých.

Medikovaná t líska s p ídavkem substance podstatn se

od zmi ovaného roku. Nejprve byla p idávána m

zvyšují ú innost, zavád jí , pozd ji progestin. Dnes

se pro soupravu antikoncep ního t líska s p ídavkem progestinu používá název antikoncep ní systém.82 P sobí jednak mechanicky, kdy je t lísko vnímáno jako cizorodý materiál a díky tomu je endometrium infiltrováno leukocyty a makrofágy. Pod vlivem progestinu je d ložní hrdlo nepropustné pro spermie a ovlivn n r st ložní sliznice. Velkou výhodou je uvol ování progestinu p ímo do d ložní dutiny

80 81 82

Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 68 – 78. Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 55 – 67.


44

ve vyšší koncentraci, p itom hladiny v systémové krvi jsou minimální (asi 60x nižší, než p i užívání perorální antikoncepce).83 Nitrod ložní systém vykazuje nevyšší spolehlivost, Pearl index je kolem 0, 1. Jedinou spolehliv jší metodou je jen sterilizace. Nitrod ložní antikoncep ní systémy, na rozdíl od starších verzí nitrod ložních t lísek, nezvyšují riziko zán tlivého onemocn ní. Díky p sobení progestinu dochází jen k mírné menstruaci, ale zejména v prvních m sících po aplikaci, m že dojít k dlouhodobému krvácení mimo cyklus. Tento typ antikoncepce je ur en p edevším ženám, které již rodily, které požadují dlouhodobou antikoncepci. Vhodná je také pro ženy v období laktace. Absolutní kontraindikací je v podstat jen gravidita a genitální infekce, zán ty pánevní a r zné anomálie.84 V sou asné dob

je u nás k dispozici jen jediné t lísko tohoto druhu,

a to Mirena (viz obr. 10). T lísko je ve tvaru T s progestinem druhé generace, inkujícím asi p t let.

Obr. 10 – Nitrod ložní systém85

83

Srov. LACKOVÁ, Z., ERNÁ-ŠÍPKOVÁ, H., Antikoncepce, užívaná, ale…. Sestra. Praha:. 2006, ro . 16, .12, s. 22, ISSN 1210-0404. 84 Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 55 – 67. 85 PROCHÁZKOVÁ. J., Zásady farmaceutické pé e p i hormonální substituci a kontracepci, [online], Dostupné z www: http://www.volny.cz/david.placek/5roc/dipl_pra/d3_4.htm, [cit. 2009-28-1].

45

3.7

STERILIZACE

Sterilizace jak k muže, tak i ženy musí být p edem pe liv zvážena. Jelikož se na rozdíl od všech p edešlých metod jedná o zásah, kdy je návrat plodnosti nejistý. Sterilizace ženy je u nás ze zákona povolena od roku 1972. M že si o ni požádat žena starší 35 let s nejmén t emi d tmi. Žena, která ze zdravotních vod

nem že používat jinou metodu antikoncepce, po opakovaných (t ech)

císa ských ezech, p i vysokém riziku genetického postižení plodu. Základní princip ženské sterilizace spo ívá v tom, že je nutné zabránit vstupu vají ka do d lohy. Dosáhneme toho odstran ním nebo p erušením vejcovod . Nejb žn jším druhem operace je laparoskopická tubární sterilizace. Výkon se provádí v krátké celkové anestezii. Možností provedení okluze je hned n kolik. Pomocí elektrokoagulace, mechanicky pomocí svorek (viz obr. 11) anebo chemicky (sklerotizující substancí). Metoda mechanická sterilizace se jeví jako nejú inn jší, má tu výhodu, že se dají svorky kdykoliv odstranit a funkci obnovit. Ú innost metody je tém

stoprocentní,

Pearl index je 0, 1. Komplikace pro provedeném zákroku spadají mezi b žné poopera ní komplikace. Rizikem však je možné mimod ložní t hostenství. 86

Obr. 11 – Sterilizace ženy87

86

Srov. PROCHÁZKOVÁ. J., Zásady farmaceutické pé e p i hormonální substituci a kontracepci, [online], Dostupné z www: http://www.volny.cz/david.placek/5roc/dipl_pra/d3_4.htm, [cit. 2009-28-1]. 87 Druhy antikoncepce, [online], Dostupné z www:http://czechrepublic.yourlife.com/html/img/content/female_sterilization.jpg, [cit. 2009-2-2].

46

Sterilizaci však m že podstoupit i muž. Provedení sterilizace u muže tzv. vazektomie (viz. obr. 12) je výkon podstatn o ambulantní p erušení chámovodu na základ

jednoduší než u ženy. Jde

žádosti muže o její provedení.

Po provedení výkonu je nutný kontrolní spermiogram pro potvrzení azoospermie. Metoda je, stejn tak jako u sterilizace ženy, tém

stoprocentní. Není však ú inná

ihned. Pod p erušeným chámovodem se nacházejí spermie, které nejd íve musí vymizet (otázka asi t í m síc ). Pearl index je 0,1. Další možný zp sob provedení je tzv. „no scalpel vasectomy“. Provede se zavedením silikonového vále ku do chámovodu.88

Obr. 12 – Vazektomie89

3.8

MUŽSKÁ ANTIKONCEPCE

Na za átku vývoje každé metody antikoncepce stojí motivace. U muž je v této oblasti všeobecn nízká, možná proto jsou mužské metody antikoncepce v ranném 88

Srov. PROCHÁZKOVÁ. J., Zásady farmaceutické pé e p i hormonální substituci a kontracepci, [online], Dostupné z www: http://www.volny.cz/david.placek/5roc/dipl_pra/d3_4.htm, [cit. 2009-28-1]. 89 ML OCH, Z., Mužská sterilizace metodou vazektomie, [online], Dostupné z www: http://www.zbynekmlcoch.cz/info/images/stories/medicina/ostatni_obory/vazektomie_vasektomie_ prubeh_operace_informace_velky.jpg, [cit. 2009-2-2].

47

vývoji. V p edchozí kapitole uvedená vazektomie byla donedávna jedinou možností volby antikoncepce u muž . Koncem minulého století se za al intenzivn rozvíjet výzkum v oblasti mužské antikoncepce, založené na hormonálním ovlivn ní fertility muže. Výsledky však zatím nejsou pln uspokojivé a v praxi se tyto metody neužívají. Reproduk ní systém muže

je

ízen GnRH

(gonadoliberin)

tvo ícím

se v hypothalamu. Odtud se dostává do adenohypofýzy, kde podn cuje tvorbu (stejn jako u ženy) FSH a LH. FSH je zodpov dný za spermatogenezi. Spermie se tvo í ve varleti (cca t i m síce), poté putují do nadvarlete, pak do chámovodu. LH nese zodpov dnost za tvorbu testosteronu, na n mž jsou závislé veškeré projevy mužnosti, etn libida. Hlavním problémem z pohledu kontracepce je kontinuální produkce spermií, k jejímuž potla ení jsou nutné vysoké dávky steroid . A také to, že se jich tvo í opravdu velké množství, p itom k oplodn ní posta í pouze jedna. Dále je tu riziko, že jakékoliv pozm Medikamentózního gonadotropin

ní spermií m že vést ke zrození defektního dít te.

potla ení

tvorby

spermií

prost ednictvím

lze dosáhnout podáváním androgen , androgen

suprese

s progestiny nebo

anaboliky. Nežádoucích ú ink medikamentózního potla ení tvorby spermií je mnoho. i užívání per os by musela být dávka obrovská a p i podání intramuskulárním jsou aplika ní intervaly dva týdny. Dávky pot ebné k potla ení tvorby spermií je dosaženo za 2 - 4 m síce. Ve výsledku je pouze u poloviny muž

potvrzena azoospermie.

Nemluv o spoust dalších, ve srovnání nepodstatných nežádoucích ú ink , typu snížení libida, výskytu akné, aj. 90 Nad jn vyhlíželo získání oleje ze semene bavlníku, látky zvané Gossypol, která Dokáže zredukovat za ty i m síce užívání po et spermií na nulu, ale u v tšiny muž je následný stav ireverzebilní, což je pochopiteln nežádoucí. 91 Další možným ešením by mohly být protilátky namí ené proti spermiím, tyto vakcíny ale zase ovliv ují celý organismus. Ke snížení tvorby spermií dochází p i

90

Srov. PROCHÁZKOVÁ. J., Zásady farmaceutické pé e p i hormonální substituci a kontracepci, [online], Dostupné z www: http://www.volny.cz/david.placek/5roc/dipl_pra/d3_4.htm, [cit. 2009-28-1]. 91 Srov. SIEDLOVÁ, D., Kontracepce pro praxi, s. 113 – 117.

48

zvýšení okolní teploty a dále byl také prokázán negativní vliv ultrazvukových vln na spermie, ehož by do budoucna mohlo být také využito.92

92

Srov. PROCHÁZKOVÁ. J., Zásady farmaceutické pé e p i hormonální substituci a kontracepci, [online], Dostupné z www:http://www.volny.cz/david.placek/5roc/dipl_pra/d3_4.htm, [cit. 2009-28-1].

49

4

ETICKÉ ASPEKTY ANTIKONCEPCE

Negativní postoj katolické církve k jiným, nežli p irozeným metodám antikoncepce, je všeobecn znám. Antikoncepce je církví chápána jako h ích, p ináší s sebou porušení základních církevních princip . Dle názoru církve dochází p ijetím antikoncepce k odprošt ní sexuálního života od plození potomk , což je pro církev nep ípustné. Nep ístupný je také sexuální život p ed založením manželství, také nap . onanie

i masturbace nebo homosexuální život. Paradoxn

jsou církví odmítány

i metody dopomáhající ot hotn ní (nap . IVF) a za naprosto nep ístupný se považuje zásah t etí osoby, um le p erušené t hotenství. V zemích, v nichž má katolická církev velký vliv, není antikoncepce bezproblémov dostupná a ani sexuální osv ta není dostate ná, což m že problémy ješt více prohlubovat. Nejde však jen o postoj katolické církve a lidí v ících, ale i o pohled spole nosti obecn . Ne všem lidem je lhostejné, jakým zp sobem a hlavn v jaké fázi, ve kterém okamžiku dochází k p sobení kontracepce. Negativní ohlas vyvolávají p edevším metody postkoitální antikoncepce, kdy dochází k zabrán ní nidace už oplozeného vají ka, tj. p sobí až po vzniku zygoty. Na pomezí antikoncepce a um lého p erušení t hotenství stojí tzv. „Potratová tabletka“ RU 465. V eské republice není její užití povoleno, tato metoda se praktikuje zejména ve státech západní a ásti jižní Evropy. Z pohledu etického se p ece jen jeví jako menší morální zlo, i když výsledek z stává stejný. Rizika povolení této „pilulkové metody“ jsou však jasné, interrupce se náhle stává lehce realizovatelnou ve srovnání s metodou instrumentální a pravd podobn by vedla i ke zvyšování po

(nekontrolovatelných)

interrupcí. Jako antikoncep ní metoda byla v polovin

osmdesátých let povolena

miniinterrupce. Byla provád na ženám zdarma p i nedostupnosti jiné antikoncepce. V sou asné dob se také hovo í o problematice „potratové turistiky“. V n kterých státech (Irsko, Chile, Andora, Lichtenštejnsko, Malta, Polsko aj.) platí potratová prohibice. Ženám z jmenovaných zemí umož ují provedení interrupce sousední státy. 93 93

Srov. OPO ENSKÁ, M., Interrupce - právo ženy a nenarozeného dít te, 2004, ro . 14., Sestra. Praha:ISSN 1210-0404.

50

Islám nezastává jednozna ný postoj k problematice etiky antikoncepce, nezakazuje ji, nemá jednozna ná prohlášení, ale obsahuje sd lení „povzbuzovat tvo ení“. Muslimská literatura diskutuje o r zných antikoncep ních metodách a provád ných výzkumech. Obecn jsou moráln p ijatelné takové metody, které nezanechávají trvalou sterilitu ženy. 94 Židovský pohled se na kontrolu porodnosti se v sou asné dob vyvíjí a m ní. Liší se postoje ortodoxních konzervativních žid

a žid

s tendencemi reformovat

judaismus. Ortodoxní židé respektují antikoncepci a v bec regulaci porodnosti jen v t ch nejkrajn jších p ípadech, pln ji však neodsuzují. Judaismus konzervativce obecn povzbuzuje své leny, aby následovali tradi ní židovské pohledy na plození potomk . Ale jsou více ochotní p istupovat k výjimkám v rámci rozvíjení moderní spole nosti. Judaismus reformy je obecn

nejvíce „št drý“, dovoluje individuální

postoje svých následovník .95 eská legislativa nepovažuje plod za lidskou bytost, které p ísluší právní ochrana. Ob anskoprávní úprava uvádí, že zp sobilost mít práva a povinnosti má po até dít , narodí-li se živé. Tudíž veškerá rozhodnutí o jeho osudu z stávají na bedrech matky. 96

94

Srov. Atikoncepce, [ online], Dostupné z www: http://antikoncepce.navajo.cz/, [cit. 28.1.2009]. Srov. Tamtéž. 96 Srov. OPO ENSKÁ, M., Interrupce - právo ženy a nenarozeného dít te, 2004, ro . 14, .7-8, s. 9-10.Sestra. Praha: ISSN 1210-0404. 95

51

5

ROLE ANTIKONCEPCE V DNEŠNÍM SV

Lidstvo bylo po v tšinu své historie málo po etné, v období narození Krista žilo na zemi jen okolo 250 milion lidí. Než se tento po et z ty násobil trvalo asi do roku 1850. Dosažení druhé miliardy však už trvalo jen 75 let. Stále stoupající po et lidí na zem kouli se stal no ní m rou snad všech prognostik . Tehdejší prognostici vypo ítali, že p i takovém tempu nás bude v roce 2050 možná 18 miliard a v roce 2100 dokonce 100 miliard. P itom minimáln dv t etiny obyvatel naší zem koule žije v nevyhovujících podmínkách, p edevším z hledisky výživy, bydlení… Našt stí vše dopadlo trochu jinak a p elidn ní snad nebude do budoucna až takovou hrozbou. Porodnost v rozvojových zemí ale stále vysoká je, jako by k vynalezení antikoncepce nikdy nedošlo (viz obr. 13).97

Obr. 13: Fertility rate (míra plodnosti) = pr

97 98

rný po et potomk na jednu ženu98

Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s 128 – 130. WHO – Antikoncepce, [online], Dostupné z www: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_and_territories_ by_fertility_rate, [cit. 2009-28-1].

52

Antikoncepce nachází uplatn ní p edevším v ekonomicky rozvinutých zemích a paradoxn ne tam, kde je jí nejvíce pot eba. Dokonce se dá íci, že ím rozvinut jší zem , tím více uživatelek antikoncepce. V nejvysp lejších zemích po et obyvatel klesá, nedochází ani ke spln ní pr

rného po tu potomk na jednu ženu (2,1 d tí

na 1 ženu), což je po et nutný k zachování národa.99 sledky antikoncepce v evropských zemích na sebe nenechávají dlouho ekat. Obyvatelé p elidn ných zemí Asie, potažmo Afriky jsou tíhou hustoty obyvatel své rodné zem , ale i politickou situací, vytla ování do nebránící se, „vymírající“ Evropy. Asie dobývá Evropu nenápadným, o to možná nebezpe

jším zp sobem,

a to prost ednictvím antikoncep ní pilulky na no ních stolcích evropských žen. eská zem úsp šn následuje ostatní sv t, i když s jistým zpožd ním, i v oblasti plánování rodi ovství. 100 Markantní vzr st po tu uživatelek hormonální antikoncepce u nás nastal v devadesátých letech dvacátého století, kdy za aly výrazn prosperovat farmaceutické firmy. Za aly produkovat neuv itelné množství, široké spektrum nejr zn jší ípravk hormonální antikoncepce, p ehlcovat trh, gynekology, uživatelky. Dopad je takový, že hormonální antikoncepci momentáln

užívá skoro polovina žen

produktivního v ku (z p vodních 2 %). Tím bylo vrchovat spln no právo ženy na plánované rodi ovství. 101

99

Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s 128 – 130. Srov. Tamtéž. s 128 – 130. 101 Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s 128 – 130. 100

53

6

ÚLOHA VŠEOBECNÉ SESTRY V KONTRACEPCI

Úloha sestry v problematice kontracepce spo ívá p edevším v poskytování komplexních a aktuálních informací o možnostech antikoncepce ženám i muž m produktivního v ku a dospívajícím. Dále spo ívá v edukaci o možnostech, pozitivech a rizicích antikoncepce. Výše uvedené informa ní a eduka ní postupy se týkají edevším sester pracujících na gynekologicky zam ených odd leních a ambulancích, sester u praktického léka e a léka e pro d ti a dorost. Je ale nutné, aby i sestry dalších rozmanitých klinických obor m ly o antikoncepci, jejích rizicích a lékových interakcí pov domí, jelikož vliv antikoncepce na organismus je komplexní, ovliv ující adu systém . Proto musíme mít p i ošet ování ženy v produktivním v ku na pam ti, že je potencionální uživatelkou hormonální antikoncepce. Na základ

znalostí

chronické medikace nemocné, k níž hormonální antikoncepce bezesporu pat í, je možné zvolit vhodn jší terapeutické postupy a ošet ovatelské intervence v souladu s požadavky moderní medicíny a v úzké spolupráci s léka em. Sestra, která ví, že pacientka o niž pe uje využívá ur itou formu kontracepce, je také v tšinou schopna mnohem

efektivn ji

identifikovat

potíže

spojené

s negativními

d sledky

kontraceptivních postup a jejich p íznak (nap . flebitidy, zm ny srážlivosti krve). Zvolení zp sobu a prost edk , jakými bude edukace provád na je t eba p edem kladn

zvážit. Zvolené metody a postupy edukace se odvíjí od v ku, úrovn

intelektu, zdravotního stavu, preference konkrétní metody antikoncepce edukované osoby. Nejvhodn jší formou informování a následné edukace je rozhovor, dopln n nap . o tišt ný materiál nebo odkaz na kvalitní internetové stránky, kde si ženy i muži mohou informace dohledat. Samoz ejmostí by m la být zp tná vazba od nemocného. Ošet ovatelská pé e u žen užívajících hormonální kontraceptiva se nijak výrazn neliší od standardní ošet ovatelské pé e. Jak již bylo uvedeno, je t eba myslet na vedlejší efekty antikoncepce a možné lékové interakce.

54

EMPIRICKÁ

ÁST PRÁCE

7 CÍLE PRÁCE A O EKÁVANÉ VÝSLEDKY Cíl 1 - zjistit

rozsah a míru informovanosti, znalostí a v domostí o možnostech antikoncepce

u sledované populace muž (v eské republice a Belgii).

ekávaný výsledek: - u více než 75 % muž , bez ohledu na národnost, bude zjišt na nedostate ná informovanost, nedostatek znalostí a v domostí o možnostech antikoncepce.

Cíl 2 - zjistit postoje a názory na možnost využívání antikoncepce ve sledované populaci muž (v eské republice a Belgii).

ekávaný výsledek.: - nebude zjišt n rozdíl v postojích a názorech na možnost využívání antikoncepce ve sledované populaci muž v R a Belgii.

Cíl 3. - zjistit názory muž na preference využívání antikoncepce ve vztahu k genderovské problematice.

ekávaný výsledek: - u více než 95 % muž , bez ohledu na národnost, bude zjišt na preference ženské dominance ve využívání antikoncepce.

55

Cíl 3. - zjistit znalosti muž a o žádoucích a nežádoucích ú incích antikoncepce na organismus ženy.

ekávaný výsledek: - u více než 75 % muž , bez ohledu na národnost, budou zjišt ny nedostate né znalosti o žádoucích a nežádoucích ú incích antikoncepce na organismus ženy.

Cíl 4. - zjistit znalosti muž o možnostech využívání antikoncepce pro muže.

ekávaný výsledek: - mén než 50 % muž , bez ohledu na národnost, bude mít dostate né znalosti a v domosti o možnostech využívání antikoncepce pro muže.

56

8

METODIKA ŠET ENÍ A ORGANIZACE PR ZKUMU

Výzkumné šet ení jsem zam ila na populaci muž v rozmezí 15 – 60 let. Vlastní šet ení probíhalo sou asn ve dvou státech Evropy – v esku a Belgii. Etapa sb ru dat byla nejdelší a asov nejnáro

jší z celkového harmonogramu šet ení.

Vlastnímu sb ru dat p edcházela rozsáhlá rešerše odborné literatury a zdroj a hodnocení kulturních odlišností v obou sledovaných zemích za azených v šet ení.. Pro získání pot ebných údaj jsem zvolila metodu anonymního dotazníku (viz p íloha . 1 a 2). Dotazník byl p eložen do anglického jazyka metodou double blind tak, aby byla zajišt na co nejvyšší podobnost položek v eské i anglické verzi dotazníku. 8.1

VOLBA VÝZKUMNÉ METODY A JEJÍ ZD VODN NÍ Jak jsem výše zmínila, volba metody dotazníku se mi jeví jako nejvhodn jší

také s ohledem na hlavní téma šet ení a p edevším proto, že se díky jejímu využití poda ilo získat veškeré podklady a data pot ebná ke zpracování práce v pr

hu

relativn krátkého pobytu v zahrani í. Nevýhodou však mohou být zkreslené odpov di dotázaných Belgi an , vycházející p edevším z nutnosti dotazníky distribuovat v anglickém jazyce a obecn zkreslené odpov di všech respondent , kte í odpovídají tak, jak by si p áli být vid ni, než podle reálné skute nosti.. Proto jsem se snažila být i jejich vypl ování vždy nablízku, abych mohla p ípadné nejasnosti vysv tlit. Ovšem ne vždy to bylo možné a vhodné, jelikož mou p ítomností mohla být v o ích respondent porušena anonymita dotazníku. Vlastní šet ení probíhalo od íjna 2008 do prosince 2008 a bylo ur eno edevším široké mužské ve ejnosti. Dotazníky jsem distribuovala v Belgii osobn a v eské republice v elektronické podob - prost ednictvím emailu, také za pomoci rodiny a p átel. V první ásti dotazníku jsem nastínila problematiku antikoncepce a požádala respondenty o jeho vypln ní. Druhá ást dotazníku obsahuje celkem 24 položek, zde jsem se zam ila na získání náhledu celkové úrovn a znalostí

eských a belgických muž

informovanosti, v domostí

o problematice antikoncepce. Ve v tšin

57

edložených otázek m li respondenti možnost volit z nabízených odpov dí, jednalo se o položky uzav ené, polytomické. Tam, kde m li dotázaní zvolit jen jednu možnou odpov

nebo zazna it vlastní hodnocení do k ivky, byli na tuto skute nost p edem

upozorn ni.

58

9

VÝSLEDKY VÝZKUMU A JEJICH ANALÝZA

V této kapitole budou uvedeny výsledky provedeného dotazníkového pr zkumu. K vyhodnocení informací jsem použila po íta ové programy Microsoft Word a Excel. Ke každé otázce dotazníku je vytvo ena tabulka s grafem, kde jsou znázorn ny výsledky šet ení (v absolutní a relativní etnosti). Celkem jsem distribuovala 100 dotazník , 50 v eské republice a dalších 40 v Belgii. Celková návratnost byla 90 %. V Belgii bylo vypln no 40 dotazník a v eské republice všech 50. Z pr zkumu jsem vy adila 2 dotazníky vypl ované belgickými muži z d vodu neúplného vypln ní. P i analýze výsledk

jsem tedy

vycházela z celkového po tu 88 dotazník . Respondenty jsem rozd lila do dvou základních skupin na eské a belgické.

9.1

CHARAKTERESTIKA VÝZKUMNÉHO VZORKU

Hlavní dv

skupiny respondent , které mnou byly osloveny a požádány

o spolupráci p i šet ení, p edstavovali muži vzorek tvo ilo celkem 88 muž , 50 muž

eské republiky a Belgie. Výzkumný

eských a 38 muž z Belgie. Snažila jsem

se do pr zkumu zahrnout všechny v kové kategorie v rozmezí 15 – 60 let. V Belgii la nejv tší zastoupení v ková kategorie od 21 – 30 let (31,58 %), vzáp tí za ní se adí muži ve v ku 41 – 50 let (23,68 %), dále následuje v kové rozmezí mezi 15 – 20 lety (21,25 %), muži ve v kové kategorii 31 – 40 letí tvo í p edposlední skupinu (15,79 %) a nejmén zastoupenou v kovou skupinou v Belgii jsou muži starší 50-ti let (7,89 %). Nejvýznamn ji zastoupenou v kovou skupinou v R byli muži 21 – 30 letí (40,00 %), dále 31 – 40 letí (31,00 %), muži starší 50-ti let tvo ili 14,00 %, 41 – 50 letí 10 %, a 4 % respondent zvolili v kovou kategorii 15 – 20 let. Dalším nemén

d ležitým orienta ním ukazatelem v šet ení bylo nejvyšší

dosažené vzd lání dotázaných respondent . Vzorek respondent z Belgie byl tvo en

59

26,32 % muži se základním vzd láním, st edoškolské vzd lání uvedlo 60,53 % a s vysokoškolské vzd lání 13,16 % muž . V R bylo v šet ení za azeno 6 % muž se základním vzd láním, 12 % se st edním vzd láním bez maturity a 30 % s maturitou. 48 % tvo ili vysokoškolsky vzd laní muži. (Protože je v Belgii zaveden odlišný systém vzd lávání n ž je tomu v R, byla u belgické populace muž kategorizace vzd lání provedena pouze na t i skupiny). Pro zajišt ní nejv tší možnou objektivizaci uvádím informace týkající se profese dotázaných. V Belgii pracuje ve zdravotnictví 10,53 % z dotázaných muž . V R uvedlo odpov

práce ve zdravotnictví 6 % dotázaných muž .

60

9.2

ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH VÝSLEDK ŠET ENÍ

Položka . 1: Zvolte nejvýstižn jší definici pojmu antikoncepce. Tab. 3: Definice antikoncepce

Belgie eská republika absolutní relativní absolutní relativní etnost etnost % etnost etnost % 2 5,30 1 2,02 0 0,00 0 0,00 36 94,70 48 96,00 0 0,00 0 0,00 38 100 50 100

Definice antikoncepce odstran ní živého zárodku z d lohy ochrana p ed pohlavn p enosnými chorobami postupy zabra ující ot hotn ní jiná odpov celkem

Definice antikoncepce 94,7%

100,0%

96,0%

90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0%

5,3% 0,0%

2,0% 0,0%

0,0%

0,0%

10,0% 0,0%

1 BE

2R

odstran ní živého zárodku z d lohy

ochrana p ed pohlavn p enosnými chorobami

postupy zabra ující ot hotn ní

jiná odpov

Graf 1: Definice antikoncepce

Graf . 1 a tabulka . 3 popisují, jakou definici antikoncepce muži považují jako správnou. P evážná v tšina muž jak v esku, tak i Belgii uvedla odpov 94,7 % muž

správnou.

v Belgii uvedlo – antikoncepce jsou postupy zabra ující ot hotn ní

a 5,3 % nesprávnou odpov z d lohy. 96 % muž

– že antikoncepce znamená odstran ní živého zárodku

eských uvedlo správnou odpov

živého zárodku z d lohy.

61

a 2 % nesprávnou - odstran ní

Položka . 2: Víte, jaký je rozdíl mezi pojmem antikoncepce a kontracepce?

Tab. 4: Rozdíl pojm antikoncepce - kontracepce

Rozdíl pojm antikoncepce – kontracepce antikoncepce je synonymem nymem kontracepce kontracepce kontracepce je proces uhnízd ní vají ka v d loze antikoncepce je antonymum kontracepce nevím celkem


Rozdíl pojm antikoncepce - kontracepce 80,0%

71,1% 60,0%

70,0% 60,0% 50,0%

34,0%

40,0% 21,1%

30,0%

7,9%

20,0%

2,0% 4,0%

0,0%

10,0% 0,0%

BE 1

2R

antikoncepce je synonymen kontracepce kontracepce je proces unhnízd ní vají ka v d loze antikoncepce je antonymum kontracepce nevím

Graf 2: Rozdíl pojm antikoncepce kontracepce

Graf . 2 a tabulka

. 4 vystihuje, znají-li muži význam a rozdíly pojm

kontracepce a antikoncepce. 71,1 % muž

v Belgii odpov

lo, že antikoncepce je

synonymem kontracepce, tedy správn . 7,9 % belgických muž

si myslí,

že antikoncepce je antonymum kontracepce a 21,1 % muž neví nebo nezná význam chto pojm . Celkem 60 % eských muž odpov

lo správn . 2 % muž udává,

že antikoncepce je proces uhnízd ní vají ka v d loze, 4 % - antikoncepce je antonymum kontracepce a zbylých 34 % neví nebo nezná význam t chto pojm .

62

Položka . 3: Myslíte si, že jste dostate antikoncepce?

informován a orientován v problematice

Tab.5: Informovanost a orientace v problematice antikoncepce

Informovanost a orientace v problematice ano ne celkem

Belgie eská republika absolutní relativní absolutní relativní etnost etnost % etnost etnost % 28 73,70 36 72,00 10 26,30 14 28,00 38 100 50 100

Informovanost a orientace v problematice antikoncepce 73,7%

72,0%

80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0%

28,0%

26,3%

30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 1 Belgie

2R ano

ne

Graf 3: Informovanost a orientace v problematice antikoncepce

Tabulka 5 i graf 3

vystihují jak sami muži hodnotí svou orientaci

a informovanost v problematice antikoncepce. 73,7 % muž v Belgii udává dostate nou informovanost

a orientovanost v problematice a zbylých 26,3 % muž

že nejsou dostate 72 % muž

si myslí,

znalí problematiky antikoncepce. eských odpov

lo kladn – ano, jsem dostate

informován

a 28 % uvedlo nedostate nou informovanost a orientaci v problematice antikoncepce.

63

Položka . 4: Z jakých informa ních zdroj informace o antikoncepci erpáte? (zde mohli respondenti zvolit i více možností odpov dí) Tab. 6: Informa ní zdroje

Belgie eská republika absolutní relativní absolutní relativní etnost etnost % etnost etnost % 5 13,16 1 2,00 11 28,95 15 3,00 6 15,79 4 8,00 6 15,79 11 22,00 8 21,25 17 34,00 2 5,26 2 4,00 0 0,00 0 0,00

Informa ní zdroje zdravotnický personál literatura (knihy, asopisy, letáky) televize internet od partnerky žádné, nezajímám se jiné zdroje

Informa ní zdroje 35,00%

28,95%

34,00%

30,00%

30,00%

15,79%

20,00% 15,00%

22,00%

21,05%

25,00% 13,16%

15,79%

10,00%

8,00%

5,26%

4,00%

0,00% 2,00%

5,00%

0,00%

0,00% BE1 zdravotnický personál

literatura

2R televize

internet

od partnerky

žádné, nezajímám se

jiné zdroje

Graf 4: Informa ní zdroje

Z tabulky i graf vyplývá jaké informa ní zdroje muži v esku a Belgii pro získávání informací využívají. 28,95 % muž

v Belgii udává jako nejv tší zdroj

informací literaturu, 21 % nejvíce informací získává od partnerky, 15,8 %

erpá

informace z televize a internetu a 13,16 % muž od zdravotnického personálu. Celých 5,3 % muž v Belgii se o problematiku antikoncepce nezajímá v bec, tudíž informace ne erpá. 34 % muž v esku získává informace p evážn od partnerky, 30 % muž

64

erpá z literatury, 22% udává jako st žejní zdroj internet, 8 % televizi a 4% ne erpá informace, nezajímá se.

65

Položka . 5: Jaké znáte metody antikoncepce? (zde mohli respondenti zvolit i více možností) Tab. 7: Metody antikoncepce

Belgie eská republika absolutní relativní absolutní relativní etnost etnost % etnost etnost % 30 16,39 35 15,77 4 2,19 6 27,03 12 6,56 15 6,76 36 19,67 50 22,52 12 6,56 18 8,11 30 16,39 33 14,86 32 17,49 45 20,27 10 5,46 4 18,02 5 2,73 1 0,45 12 6,56 15 6,76 0 0,00 0 0,00

Metody antikoncepce irozená vejcovodová chemická hormonální nitrod ložní sterilizace bariérová erušení t hostenství stoprocentní sexuální zdrženlivost jiné

Metody antikoncepce 25,00%

22,52% 19,67%

20,00%

17,49%

16,39%

15,77%

5,00%

14,86%

16,39%

15,00% 10,00%

20,27%

6,56% 6,56%

6,56% 5,46%

6,76%

8,11%

2,70%

2,19% 2,73%

1,80%

0,00%

6,76%

0,45%0,00%

0,00% 1 BE irozená

2 R

vejcovodová

chemická

nitrod ložní

sterilizace

bariérová

stoprocentní

sexuální zdrženlivost

jiné

Graf 5: Metody antikoncepce

66

hormonální erušení t hotenství

Tabulka 7 a graf 5 uvádí, že v Belgii je pro muže nejznám jší metoda antikoncepce hormonální 19,7 %, v záp tí za ni se adí metoda bariérová 17,5 %, irozená metoda a metoda sterilizace zaujímají t etí místo v žeb

ku známosti

s 16,4 %. 6,56 % tvo í metody – chemické, nitrod ložní a sexuální zdrženlivost. erušení t hotenství tvo í 5, 46 %. 2-3 % muž

ozna ilo za známé i metody

„vejcovodové“ a „stoprocentní“. Pro

eské muže je hormonální antikoncepce rovn ž nejznám jší metodou,

zaujímá 22,5 %. Dále jsou to bariérové metody 20,3 %,

irozené 15,8 %, metoda

sterilizace 14,9 %, nitrod ložní metoda 8,1 %. Metody chemické a sexuální zdrženlivost tvo í 6,8%, 1,8 % metody

erušení t hotenství. Kolem 2 % muž rovn ž ozna ilo

za známé metody „vejcovodové“ a „stoprocentní“.

67

Položka . 6: Znáte možnosti hormonální antikoncepce pro muže?

Tab. 8: Znalost možnosti hormonální antikoncepce pro muže

Belgie eská republika absolutní relativní absolutní relativní etnost etnost % etnost etnost % 6 15,80 3 6,00 0 0,00 3 6,00 32 84,20 44 88,00 38 100 50 100

Možnosti hormonální antikoncepce pro muže ano, uve te

sterilizace prezervativ

ne celkem

Možnosti hormonální antikoncepce pro muže 88,0%

84,2% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0%

15,8%

20,0%

6,0%

0,0%

6,0%

10,0% 0,0%

BE 1

sterilizace

2 R

prezervativ

neznám

Graf 6: Znalost možnosti hormonální antikoncepce pro muže

Tabulka i graf uvádí, že v Belgii 84,2 % muž antikoncepce pro muže. Zbylých 15,8 % muž

odpov

nezná možnosti hormonální lo pozitivn

s uvedením

chybného p íkladu sterilizace. evážná v tšina eských muž odpov

lo negativn , tedy že neznají možnosti

hormonální antikoncepce pro muže – 88 %. Ostatních 12 % uvedlo jako možnost hormonální antikoncepce pro muže p íklad n které z jiných metod a to nej ast ji prezervativ 6 % a sterilizaci 6 %.

68

Položka . 7: Víte, z jakých dvou základních hormon se hormonální antikoncepce skládá? Tab. 9: Název hormon


Název hormon testosteron, estrogen estrogen, progesteron pregesteron, adrenalin nevím celkem

Název hormon 52,6%

60,0%

42,0%

50,0% 30,0%

40,0% 30,0%

23,7%

28,0%

23,7%

20,0% 10,0%

0,0%

0,0%

0,0% BE 1 testosteron, estrogen

2 estrogen, progesteron

R

progesteron, adrenalin

nevím

Graf 7: Název hormon

Tabulka 9 a graf 7 odpovídá na otázku z jakých dvou základních hormon se antikoncepce skládá. Správn

odpov

lo, že hlavní složkou hormonální

antikoncepce je estrogen a progesteron, 52,6 % Belgi an . Chybn odpov

lo 23,7 %,

tito muži udávají jako hlavní složku testosteron a estrogen. Dalších 23,7 % neví, nezná složení hormonální antikoncepce. Estrogen a progesteron ozna ilo jako hlavní složku antikoncepce 42 % eských muž . Celých 30 % se domnívá, že správnou odpov dí je testosteron a estrogen a 28 % neví.

69

Položka . 8: Znáte jiné metody aplikace hormonální antikoncepce, než-li trávícím ustrojím? Tab. 10: Jiné metody aplikace hormonální antikoncepce

Belgie eská republika Jíné metody aplikace hormonální antikoncepce absolutní relativní absolutní relativní etnost etnost % etnost etnost % ano, jaké náplast 5 13,16 9 18,00 injekce 10 26,32 7 14,00 nitrod ložní 8 21,25 7 14,00 implantát - k že 4 10,53 4 8,00 ípky - vagináln 0 0,00 8 16,00 ne 11 28,95 15 30,00 celkem 38 100 50 100

Jiné metody aplikace, než trávícím ústrojím 30,00% 25,00%

21,05% 18,00%

20,00% 15,00%

30,00%

28,95%

26,32%

13,16% 10,53%

14,00%

10,00% 5,00%

14,00% 16,00% 8,00%

0,00%

0,00% 1 BE náplast

injekce

2 R

nitrod ložn

implantát - k že

ípky - vagináln

ne

Graf 8: Jiné metody aplikace hormonální antikoncepce

Tabulka

. 10 i Graf

. 8 popisuje, znají-li muži jinou metodu aplikace

hormonální antikoncepce, než-li trávicím ustrojím. Celkem 71,6 % muž v Belgii zná jiné metody aplikace, a to p edevším prost ednictvím injekcí 26,23 %, nitrod ložn 21,05 %, dále pak pomocí náplastí 13,6 % a zavedením implantátu pod k ži 10,53 %. 70 %

ech

zná jinou cestu podání hormonální antikoncepce než trávícím

ustrojím, z toho 18 % prost ednictvím náplastí, 16 % vagináln pomocí ípk , 14 % muž má pov domí o aplikaci nitrod ložní a injek ní. Zbývajících 8 % zná metody aplikace

ží pomocí implantát .

70

Položka . 9: Jakou z následujících metod byste za adil do chemických metod antikoncepce? Tab. 11: Chemické metody antikoncepce

Belgie eská republika absolutní relativní absolutní relativní etnost etnost % etnost etnost % 2 5,26 0 0,00 29 76,32 49 98,00 7 18,42 1 2,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 38 100 50 100

Chemické metody antikoncepce prezervativ spermicidy ( ípky, krémy) sterilizace coitus interruptus jiné celkem

Chemické metody antikoncepce 98,00% 100,00% 76,32%

90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00%

18,42%

30,00% 20,00%

5,26%

0,00%

10,00%

2,00% 0,00%

0,00%

0,00% BE 1 prezervativ

spermicidy

2 R sterilizace

coitus interruptus

jiné

Graf 9: Chemické metody antikoncepce

Tabulka . 11 a graf . 9 vystihují, kterou z nabídnutých odpov dí by respondenti za adili do chemických metod antikoncepce. V tšina Belgi an odpov

la správn

72,32 % – spermicidy ( ípky, krémy). 18,42 % uvedlo sterilizaci za chemickou metodu a 5, 26 % prezervativ. Drtivá v tšina

ech ozna ilo správn spermicidy 98 %. 2 % muž uvedlo

rovn ž sterilizaci.

71

Položka . 10: Zvolte nejvýstižn jší definici pojmu postkoitální antikoncepce. Tab. 12: Nejvýstižn jší definice pojmu postkoitální antikoncepce

Nejvýstižn jší definice pojmu postkoitální antikoncepce metody, které jsou schopny zabránit ot hotn ní i v p ípad , že byly použity až po pohlavním styku ochrana p ed pohlavn p enosnými chorobami pomocí látek, které narušují vitalitu a funkci spermií nevím jiná odpov celkem

Belgie eská republika absolutní relativní absolutní relativní etnost etnost % etnost etnost %

30 0

78,95 0,00

45 0

90,00 0,00

0 8 0 38

0,00 21,25 0,00 100

0 5 0 50

0,00 10,00 0,00 100

Nejvýstižn nší definice pojmu postkoitální antikoncepce 90,00%

90,00%

78,95%

80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 21,05%

30,00%

10,00%

20,00% 10,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00% BE1

2 R

metody, které jsou schopny zabránit ot hotn ní i v p ípad , že byly použity až po pohlavním styku ochrana p ed pohlavn p enosnými chorobami pomocí látek narišující vitalitu a funkci spermií nevím jiná odpov

Graf 10: Nejvýstižn jší definice pojmu postkoitální antikoncepce

Tabulka 12 a graf 10 znázor uje, znají-li muži význam pojmu postkoitální antikoncepce. Správnou odpov

ozna ilo 78,95 % belgických muž , 21, 05 % nazná

definici pojmu postkoitální antikoncepce.

72

Celých 90 % ech uvedlo správnou odpov postkoitální antikoncepce.

73

a 10 % neví, co zahrnuje pojem

Položka . 11: Využila Vaše partnerka n kdy metod postkoitální antikoncepce? Tab. 13: Postkoitální antikoncepce


Postkoitální antikoncepce ano ne nevím celkem

Využití postkoitální antikoncepce partnerkami 82,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

42,1% 34,2% 23,7% 14,0% 4,0%

1 BE

2

ano

ne

R

nevím

Graf 11: Postkoitální antikoncepce

Tabulka . 13 a graf . 11 popisují jak asto je metoda postkoitální antikoncepce ženami v R a Belgii využívána a jsou-li o použití této metody muži od svých partnerek informováni. 23,7 % Belgi an uvádí, že jejich partnerka využila n kdy metod této antikoncepce. 34,2 % udává, že partnerka nevyužila nikdy t chto metod a 42,1 % muž neví, zda byla metoda n kdy použita. 4 % eských muž uvádí, že partnerka n kdy využila metody postkoitální antikoncepce. 82 % uvádí nevyužití této metody partnerkami a 14 % neví.

74

Položka

. 12: Pokud ano, víte jak

asto? (Na tuto otázku odpovídali pouze

respondenti, kte í v p edešlé otázce odpov

li „ano“).

Tab. 14: Postkoitlální antikoncepce – frekvence použití


Postkoitální antikoncepce – jak asto tém vždy asto výjme ídka celkem

Postkoitální antikoncepce - frekvence použití 100,0%

100,0% 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

0,0%

0,0%

BE1 tém

2 R vždy

esto

výjme

ídka

Graf 12: Postkoitlální antikoncepce – frekvence použití

Tabulka i graf vystihuje, že všichni respondenti v R i Belgii uvedli, že postkoitální antikoncepce jejich partnerka využívá jen z ídka.

75

Položka . 13: Znáte n jaké zp soby postkoitální antikoncepce pro muže? Tab. 15: Zp soby postkoitální antikoncepce pro muže

Belgie eská republika absolutní relativní absolutní relativní etrnost % etnost etnost % etnost 0 0,00 0 0,00 38 100,00 50 100,00 38 100 50 100

Zp soby postkoitální antikoncepce pro muže ano, jaké ne celkem

Zp soby postkoitální antikoncepce pro muže 100,0%

100,0% 100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0%

0,0%

0,0%

0,0% 1 BR

2R ano, jaké

ne

Graf 13: Zp soby postkoitální antikoncepce pro muže

Tabulka . 15 a graf . 13 odpovídají na otázku, zda-li znají muži i metody postkoitální antikoncepce pro muže. Všichni eští i belgi tí muži odpov metodu postkoitální antikoncepce pro muže.

76

li ne, neznám

Položka . 14: Up ednost ujete antikoncepci ur enou pro:

Tab. 16: Preference antikoncepce s ohledem na pohlaví uživatele

Preference antikoncepce s ohledem na pohlaví uživatele ženy muže ešení nechávám na partnerce, nezajímám se o tuto problematiku celkem

Belgie eská republika absolutní relativní absolutní relativní etnost etnost % etnost etnost % 34 89,47 46 92,00 1 2,63 2 4,00 3 38

7,89 100

2 50

4,00 100

Preference antikoncepce s ohledem na pohlaví uživatele 92,00%

89,47% 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 2,63%

20,00%

7,89%

4,00% 4,00%

0,00% BE ženy

1

muže

2

R

nevím, nezajímám se o tuto problematiku

Graf 14: Preference antikoncepce s ohledem na pohlaví uživatele

Graf i tabulka uvád jí up ednost ují-li muži antikoncepci ur enou pro ženy, muže anebo nechávají ešení na partnerce a o problematiku se nezajímají. V tšina muž jak v esku, tak v Belgii dává p ednost antikoncepci ur ené pro ženy. V Belgii je to 89,47 %. 2,63 % Belgi an dává p ednost mužské antikoncepci a 7,89 % nechává ešení na partnerce nebo se o problematiku nezajímá v bec. 92 %

ech

up ednost uje dominanci ženy ve využívání antikoncep ních

prost edk , 4 % muže a další 4 % muž nechává ešení na partnerce anebo se nezajímá.

77

Položka . 15: Jakou z metod antikoncepce vy sám preferujete? Tab. 17: Preference metody antikoncepce

Belgie eská republika absolutní relativní absolutní relativní etnost etnost % etnost etnost % 0 0,00 5 10,00 4 10,53 7 14,00 0 0,00 0 0,00 31 81,58 32 64,00 1 2,63 2 4,00 1 2,63 1 2,00 0 0,00 3 6,00 1 2,63 0 0,00 38 100 50 100

Preference metody antikoncepce irozenou beriérovou chemickou hormonální nitrod ložní sterilizace sexuální zdrženlivost nevím celkem

Prefence antikoncepce 81,58%

90,00% 80,00%

64,00%

70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00%

14,00% 10,00%

10,53% 0,00%

0,00%

2,63% 2,63% 0,00%

0,00%

2,00% 6,00% 0,00%

0,00% irozenou nitrod ložní

BE1 bariérovou sterilizace

2R chemickou

hormonální


nevím

Graf 15: Preference metody antikoncepce

Tabulka 17 uvádí jaké metody antikoncepce muži preferují nejvíce, více, mén anebo v bec. U obou skupin muž stojí v ele metoda hormonální, v Belgii zaujímá 81,58 %, za ni se adí s 10,53 % metoda bariérová, 2,63 % muž preferuje metodu nitrod ložní a sterilizaci. Žádný muž z dotázaných neuvedl metodu p irozenou,

78

chemickou a sexuální zdrženlivost. 2,63 % muž v Belgii nepreferuje žádnou metodu nebo neví. 64 % eských muž uvádí metodu hormonální antikoncepce jako st žejní, 14 % preferuje metodu bariérovou, 10 % p irozenou. Celých 6 % dotázaných eských muž preferuje sexuální zdrženlivost, 4 % metodu nitrod ložní. Žádný respondent neuvedl preferenci metody chemické.

79

Položka . 16: Jaká z metod antikoncepce je podle vás nejspolehliv jší?

Tab. 18: Nejspolehliv jší metoda antikoncepce

Belgie eská republika absolutní relativní absolutní relativní etnost etnost % etnost etnost % 0 0,00 0 0,00 10 26,32 10 20,00 0 0,00 0 0,00 10 26,32 16 32,00 5 13,16 6 12,00 8 21,25 9 18,00 0 0,00 8 16,00 5 13,16 1 2,00 38 100 50 100

Nejspolehliv jší metoda antikoncepce irozenou beriérovou chemickou hormonální nitrod ložní sterilizace sexuální zdrženlivost nevím celkem

Nejspolehliv jší metoda 32,00%

35,00% 30,00%

26,32% 26,32%

25,00%

21,05%

20,00% 18,00%

20,00% 13,16% 13,16%

15,00%

16,00%

12,00%

10,00% 5,00%

0,00%

0,00% 0,00%

0,00%

2,00%

0,00%

0,00% 1 BE

2 R

irozenou

bariérovou

chemickou

hormonální

nitrod ložní

sterilizace


nevím

Graf 16: Nejspolehliv jší metoda antikoncepce

Položka 16 vystihuje z mužského pohledu spolehlivost jednotlivých metod antikoncepce. V Belgii zaujímají první místo metody bariérové a hormonální 26,32 %. Jako mén

spolehlivá byla ozna ena metoda sterilizace 21,05 %. T etí místo

ve spolehlivosti zaujala metoda nitrod ložní 13,16 %. Nejmenší d

80

ru získaly metody

irozené a chemické, nebyly ozna eny nikým. 13,16 % Belgi an neví nebo nedokáže rozlišit spolehlivost jednotlivých metod. 32 % eských muž považuje hormonální antikoncepci jako za nejspolehliv jší, bariérovou metodu ozna ilo 20 % muž , až za ní stojí metoda sterilizace s 18 %. Sexuální zdrženlivost byla ozna ena 16 % muži a nitrod ložní metoda 12 %. Op t se chemická ani p irozená metoda nedostává d

ry, nebyla ona ena žádným mužem.

2 % muž neví, nedokáže rozlišit spolehlivost metod.

81

Položka . 17: Souhlasíte s tím, aby ženy využívaly možnosti antikoncepce, nebo s antikoncepcí nesouhlasíte?

Tab. 19: Souhlas nebo nesouhlas s antikoncepcí

Souhlas nebo nesouhlas s antikoncepcí zcela souhlasím nevím, nezajímám se rozhodn nesouhlasím celkem


Souhlas nebo nesouhlas s antikoncepcí 92,00% 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

73,68%

21,05% 5,26%

BE1 zcela souhlasím

4,00% 4,00%

2 R nevím, nezajímám se

rozhodn nesouhlasím

Graf 17: Souhlas nebo nesouhlas s antikoncepcí

Zda muži souhlasí nebo nesouhlasí s využíváním možností antikoncepce vystihuje tabulka 19 a znázor uje graf 17. 73,68 % Belgi an zcela souhlasí s jejich využíváním, 21,05 % neví nebo se nezajímá o tuto problematiku a 5,26 % rozhodn nesouhlasí s využíváním možností antikoncepce. tšina

ech

zcela souhlasí s využíváním možností antikoncepce, 4 %

rozhodn nesouhlasí a zbývající 4 % neví nebo se nezajímá.

82

Položka . 18: Myslíte si, že hormonální antikoncepce je cenov dostupná pro tšinu žen nebo tomu tak není? Tab. 20: Cenová dostupnost antikoncepce:


Cenová dostupnost antikoncepce rozhodn ano nevím rozhodn ne celkem

Je hormonální antikoncepce cenov dostupná 78,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

68,42%

18,42% 13,16%

18,00% 4,00%

BE1 rozhodn ano

2R nevím

rozhodn ne

Graf 18: Cenová dostupnost antikoncepce

Zda si muži myslí, je-li hormonální antikoncepce (dále jen HAK) cenov dostupná pro v tšinu žen nebo tomu tak není, uvádí položka 18. V Belgii si 68,42 % muž myslí, že je HAK cenov dostupná všem ženám bez výjimek. 13,16 % muž udává, že není všem cenov dostupná a 18,42 % neví nebo nemá p ehled o cenové dostupnosti HAK. 78 % ech si myslí, že je HAK cenov dostupná všem ženám, 4 % muž udává cenovou nedostupnost HAK pro v tšinu žen a 18 % neví, jaká je cenová dostupnost HAK.

83

Položka . 19: Znáte pozitivní ú inky antikoncepce na zdraví ženy?

Tab. 21: Pozitivní ú inky antikoncepce na zdraví ženy

Belgie eská republika Pozitivní ú inky antikoncepce na zdraví ženy absolutní relativní absolutní relativní etnost etnost % etnost etnost % ano, jaké úprava menstrua ního cyklu 3 7,89 7 14,00 „vyrovnání“ hladin hormon 0 0,00 2 4,00 antikarcinogenní ú inky 3 7,89 3 6,00 pozitivní vliv na ple 4 10,53 4 8,00 zbavení stresu 0 0,00 2 4,00 vymizení PMS 0 0,00 2 4,00 zvýšený r st vlas 0 0,00 1 2,00 ne 28 73,68 29 58,00 celkem 38 100 50 100

Pozitivní ú inky antikoncepce na zdraví ženy 73,68%

80,00%

58,00%

70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

7,89% 10,53% 7,89% 0,00%0,00% 0,00%

14,00% 6,00% 8,00% 4,00%2,00% 4,00%

BE1

2 R

úprava metsrua ního cyklu pozitivní vliv na ple

"vyrovnání" hladin hormon zbavení stresu

zvýšený r st vlas

neznám

antikarcinogenní ú inky vymizení PMS

Graf 19: Pozitivní ú inky antikoncepce na zdraví ženy

Položka 19 vystihuje jaká je informovanost muž vedlejších ú ink

o existenci pozitivních

antikoncepce na zdraví ženy. 26,32 % Belgi an

udává,

že ví o existenci t chto ú ink a uvádí je. Pozitivní vliv na ple zmi uje 10,53 %,

84

úpravu menstrua ního cyklu a antikarcinogenní ú inky uvádí 7,89 % belgických muž . 73, 68 % neví o existenci žádoucích ú ink antikoncepce. 42 % ech zná n které pozitivní ú inky antikoncepce. Nej ast ji byla uvád na úprava menstrua ního cyklu 14 %, dále pozitivní vliv na ple 8 %, antikarcinogenní inky 6 %, stabilizace hladin hormon , zbavení stresu a vymizení p edmenstrua ního syndromu uvádí 4 % eských muž . 58 % eských muž inky antikoncepce.

85

nezná pozitivní vedlejší

Položka . 20: Jaké znáte nežádoucí ú inky hormonální antikoncepce na zdraví ženy? Tab. 22: Nežádoucí ú inky hormonální antikoncepce na zdraví ženy

Nežádoucí ú inky hormonální antikoncepce Belgie eská republika na zdraví ženy absolutní relativní absolutní relativní etnost etnost % etnost etnost % váhový p ír stek 22 27,85 15 18,52 pokles libida 5 6,33 11 13,58 psychické zm ny 11 13,92 16 19,75 negativní vliv na cévy dolních kon etin 8 10,13 5 6,17 bolesti hlavy 15 18,99 8 9,88 váhový úbytek 2 2,53 6 7,41 blestivá menstruace 5 6,33 8 9,88 padání vlas 0 0,00 1 1,23 zvýšení libida 0 0,00 4 4,94 zapomn tlivost 2 2,53 1 1,23 zvýšené pocení 3 3,80 1 1,23 zvýšený výskyt akné 6 7,59 5 6,17

Nežádoucí ú inky na zdraví ženy 30,00%

27,85%

25,00% 19,75%

18,99% 20,00%

18,52% 13,92%

15,00% 13,58% 9,88% 9,88%

10,13% 10,00% 6,33% 5,00% 0,00%

6,33%

7,59%

3,80% 2,53% 2,53% 0,00% 0,00%

6,17%

7,41%

0,00%

BE 1

4,94%

6,17%

1,23% 1,23% 0,00% 1,23% 2R

váhový p ír stek

pokles libida

psychické zm ny

negativní vliv na cévy

bolesti hlavy

váhový úbytek

bolestivá menstruace

padání vlas

zvýšení libida

zapomn tlivost

zvýšené pocení

zvýšený výskyt akné

jiné

Graf 20: Nežádoucí ú inky hormonální antikoncepce na zdraví ženy

86

Pov domí muž o nežádoucích ú inkách hormonální antikoncepce na zdraví ženy vystihuje tabulka 22 a p íslušný graf. V Belgii muži nej ast ji uvád li váhový ír stek 27,85 %. 18.99 % uvedlo bolesti hlavy, 13,92 % muž pozoruje psychické zm ny, 10,13 % ví o existenci negativních ú ink na cévy dolních kon etin. 7,59 % uvádí zvýšený výskyt akné, pokles libida a bolestivou menstruaci uvedlo 6,33 %, 3,8 % zvýšené pocení. Váhový úbytek a zapomn tlivost ozna ilo 2,53 % Belgi an . Nejv tší procento eských muž uvádí psychické zm ny jako nežádoucí ú inek HAK na zdraví ženy – 19,75 %. Vzáp tí se adí váhový p ír stek 18,52 %, pokles libida 13,58 %, 9,88 % muž uvádí bolesti hlavy a bolestivou menstruaci. 7,41 % ozna ilo váhový úbytek, 6,17 % má pov domí o existenci negativních ú ink na cévy dolních kon etin. 4,94 % eských muž považuje za nežádoucí ú inek zvýšení libida a 1,23 % uvádí zvýšené pocení a zvýšený výskyt akné.

87

Položka . 21: Kolik je vám let? Tab. 23: V k respondent

Belgie eská republika absolutní relativní absolutní relativní etnost etnost % etnost etnost % 8 21,25 2 4,00 12 31,58 20 40,00 6 15,79 16 32,00 9 23,68 5 10,00 3 7,89 7 14,00 38 100 50 100

V k respondent 15 - 20 let 21 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let více než 50 let celkem

k respondent 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

40,00% 32,00%

31,58% 23,68% 21,05% 15,79%

10,00%

14,00%

7,89% 4,00%

BE 1

15 - 20 let

21 - 30 let

2 R

31 - 40 let

41 - 50 let

více než 50 let

Graf 21: V k respondent

Tabulka a graf dokumentují, že dotazníkového šet ení se zú astnilo 38 respondent

z Belgie a 50 z eské republiky. V Belgii p evažovali respondenti

ve v ku 21 – 30 let 31,58 %. 23,68 % respondent bylo ve v ku 41 – 50 let, 21,05 % ve v ku 15 – 20 let, 15,79 % ve v ku 31 – 40 let a poslední nejmén zastoupenou skupinou byli respondenti od 50 let a více 7,89 %. V R bylo zastoupeno nejvíce respondent ve v ku 21 – 30 let 40 %, 32 % tvo í ková skupina 31 – 40 let, 14 % bylo ve v ku 50 let a více, 10 % bylo ve v ku 41 – 50 let a poslední v ková skupina 15 – 20 let je zastoupena 4 %.

88

Položka . 22: Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzd lání? Tab. 24: Vzd lání respondent

Belgie absolutní relativní etnost etnost 10 26,32 0 0,00 23 61,53 5 13,16 38 100

Vzd lání respondent základní st ední bez maturity st ední s maturitou vysokoškolské celkem

eská republika absolutní relativní etnost etnost 3 6,00 6 12,00 15 30,00 24 48,00 50 100

Vzd lání respondent 60,53%

70,00% 60,00%

48,00% 50,00% 30,00%

40,00% 26,32% 30,00% 13,16%

20,00% 10,00%

0,00%

12,00% 6,00%

0,00% BE 1

2R

základní st ední s maturitou

st ední bez maturity vysokoškolské

Graf 22: Vzd lání respondent

Tabulka . 24 a graf . 22 dokumentují vzd lání respondent . V Belgii je zaveden odlišný systém vzd lávání, n ž je tomu u nás, proto je u belgické populace muž kategorizace vzd lání provedena pouze na t i skupiny. Respondent se základním vzd láním odpovídalo 26,32 %, se st edním 60,53 % a s vysokoškolským vzd láním 13,16 %. V R bylo osloveno 6 % muž se základním vzd láním, 12 % se st edním vzd láním bez maturity a 30 % s maturitou. 48 % tvo í vysokoškolsky vzd laní muži.

89

Položka . 23: Pracujete ve zdravotnictví?

Tab. 25: Pracujete ve zdravotnictví

Belgie eská republika absolutní relativní absolutní relativní etnost etnost % etnost etnost % 4 10,53 3 6,00 34 89,47 47 94,00 38 100 50 100

Pracujete ve zdravotnictví ano ne celkem

Pracujete ve zdravotnictví 94,00%

89,47% 100,00% 80,00% 60,00% 40,00%

10,53%

6,00%

20,00% 0,00% 1 BE

2R ano

ne

Graf 23: Pracujete ve zdravotnictví

Pro minimalizaci zkreslení výsledk

jsem do dotazníkového šet ení za adila

otázku, zda oslovení muži pracují ve zdravotnictví. V Belgii 89,47 % dotázaných nepracuje ve zdravotnictví a zbylých 10,53 % ano. V R celkem 94 % muž nepracuje ve zdravotnictví a 6 % ano.

90

V poslední 24. položce m li respondenti možnost vyjád it své p ipomínky k problematice. Jak v eské republice, tak v Belgii nebyla tato možnost využita žádným z respondent .

91

10

DISKUSE

V bakalá ské práci jsem se zabývala možnostmi moderní antikoncepce se zam ením p edevším na problematiku postoj

eského a belgického muže

k antikoncepci a srovnání rozdíl ve v domostech a celkové orientaci v problematice antikoncepce u ásti mužské populace zmi ovaných zemí. Primárn m zajímalo obecné pov domí eského a belgického muže o možnostech moderní antikoncepce. Výzkum úrovn

obecného pov domí

eského a belgického muže o možnostech

moderní antikoncepce byl proveden formou dotazníkového šet ení u respondent v eské republice a Belgii, p

oslovených

emž se výzkumného šet ení zú astnilo 50

ech a 40 Belgi an . Oslovené respondenty tvo il personál nemocnice, studenti, pacienti a široká laická ve ejnost. Vzhledem k tomu, že jsem z dostupných zdroj nezískala informace o podobném šet ení, které jsem provád la, budou dále diskutovány výsledky ve vztahu k teoretickým odborným zdroj m.

ekávaný výsledek, ve kterém jsem p edpokládala, že u více než 75 % muž , bez ohlednu na národnost, bude zjišt n nedostatek znalostí a v domostí o možnostech antikoncepce, se mi potvrdil. K hodnocení o ekávaného výsledku byly využity položky

. 1, 2, 3, 4, 6, 7, a 8 v dotazníku. V tšina muž

je nedostate

v R i v Belgii

informována o možnostech moderní antikoncepce. Sami muži

ale sebev dom udávají dostate nou informovanost a orientaci v této problematice. 74 % Belgi an a 72 %

ech si myslí, že je dostate

informováno (viz. položka

. 3, s. 63). Jako pozitivní hodnotím znalosti muž obou skupin respondent o samotném významu pojmu „antikoncepce“. Odpovídajícím zp sobem dokázalo definovat termín antikoncepce 95 % Belgi an a 96 % ech . Za mén uspokojivé považuji zjišt ní, že 5,3 % Belgi an

a 2 % ech zam nilo význam pojm „antikoncepce“ a „interrupce“

(viz položka . 1, s. 61).

92

Z jakých hormon se hormonální antikoncepce (HAK) skládá, nedokázalo ur it 24 % ech a 28 % Belgi an . P ekvapivým zjišt ním byla skute nost, že 30 % ech a 24 % Belgi an

považuje za jednu z hlavních složek HAK testosteron

(viz položka . 7, s. 69). Barták ve své p íru ce Antikoncepce uvádí, že hlavními složkami hormonální antikoncepce jsou estrogen a progestin.102 Nejvýznamn jším zdrojem informací o možnostech moderní antikoncepce pro Belgi any je literatura. Na rozdíl od

ech , kterým se nejvíce informací dostává

od partnerek. Nemalým p ekvapením pro mne bylo zjišt ní, že 13,16 % Belgi an získává informace od zdravotnického personálu, který je t etím nej ast ji uvád ným zdrojem informací pro belgického muže.

ech m se dostává informovanosti od

zdravotnického personálu v pouhých 2 % (viz položka . 4, s. 64). Nabízí se otázka, pro tomu tak je a mají-li se eští muži koho dotazovat. Kdo je v našem systému zdravotnictví ten, který by m l muž m informace poskytnout. Jak z výzkumu vyplývá, mnozí muži o tyto informace zájem nejeví. Ale v ím, že kdyby muži m li možnost se tázat „n koho konkrétního“, tak by v tšina p íležitosti ráda využila. Další pravd podobný faktor ovliv ující fakt, že jsou muži zdravotnickým personálem nedostate

informováni o problematice antikoncepce, je jist i stud samotných muž

tázat se a nejistota rolí, zda se problematika p ece jen netýká více nebo snad pouze žen. Nemalý vliv na informovanost muž mají i média, která neustále oslovují ženu jako dominantní ve využívání antikoncepce, což vychází z celkového kulturního kontextu. Z pr zkumu dále vyplynul odlišný postoj k problematice antikoncepce. Otázkou postoj

eského a belgického muže a názor

jsem se zabývala

v o ekávaném výsledku, kde jsem p edpokládala, že nebude zjišt na rozdílnost v postojích a názorech na možnost využívání antikoncepce mezi

echy a Belgi any.

K hodnocení byly využity položky . 14, 15, 17 a 18 v dotazníku. O ekávání rozdíl v obou skupinách respondent

nebylo potvrzeno. Zajímavým zjišt ním bylo, že

Belgi an m je problematika antikoncepce z ejm lhostejn jší, než eským muž m. eský muž má v tší tendenci se antikoncepcí a jejími možnostmi využití zabývat, na rozdíl od Belgi an , kte í ešení antikoncepce a volbu metody více nechávají na partnerce nebo se o problematiku nezajímají v bec. 21 % muž v Belgii se nezajímá 102

Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 59.

93

o antikoncepci a neví, jestli s využíváním antikoncepce souhlasí nebo nesouhlasí. Oproti tomu

eši mají více vyhran ný názor. Pouhá 4 % eských muž neví, zda

s využíváním antikoncepce souhlasí i ne nebo se o problematiku v bec nezajímá (viz položka . 17, s. 82). Otázkou, jaká je preference využívání antikoncepce ve vztahu k genderovské problematice, jsem se zabývala v dalším o ekávaném výsledku. P

emž jsem

edpokládala, že u 95 % muž , bez ohledu na národnost, bude zjišt na preference ženské dominance ve využívání antikoncepce. Tento o ekávaný výsledek byl potvrzen áste

. 89,4 % Belgi an a 92 %

ech preferuje ženu jako dominantní v ešení

problematiky antikoncepce (viz položka . 14, s. 77). Ženu jako dominantní v užívání antikoncepce uvádí i Barták ve své publikaci Antikoncepce.103 Rozdíly v preferenci typ antikoncepce u ásti mužské populace zmi ovaných zemí jsem se v bakalá ské práci také zabývala. Barták uvádí ve své publikaci hormonální antikoncepci jako „královnu“ sou asných antikoncep ních metod.104 tšina Belgi an up ednost uje metodu antikoncepce hormonální – 84 %, za ní se adí metody bariérové s 10,5 %, všechny ostatní metody jsou v preferenci belgickou populací muž zastoupeny v podstatn menších procentech. eši up ednost ují rovn ž hormonální metody - 64 % a bariérové metody – 14 %. U

ech má, na rozdíl od

Belgi an , zastoupení v nemalém procentu metoda p irozená – 10 %. Zatímco v Belgii p irozenou metodu nepreferuje žádný z dotázaných muž . P ekvapivé bylo zjišt ní, že 6 %

ech preferuje sexuální zdrženlivost jako metodu antikoncepce,

zatímco žádný dotázaný Belgi an se s touto metodou antikoncepce neztotož uje (viz položka . 15, s. 78). K dalšímu o ekávanému výsledku pat il p edpoklad, že u více než 75 % muž , bez ohledu

na národnost, budou zjišt ny nedostate né znalosti o žádoucích

a nežádoucích ú incích antikoncepce na organismus ženy. K vyhodnocení jsem použila položky dotazníku 73,7 % Belgi an

. 19 a 20. O ekávaný výsledek se potvrdil áste

a 58 % ech nezná žádné pozitivní ú inky antikoncepce na zdraví

ženy. Informovanost respondent 103 104

.

R o pozitivních ú incích antikoncepce je tedy

Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 128 – 130. Srov. Tamtéž, s. 55.

94

o n co vyšší, než u respondent z Belgie. Barták ve své p íru ce Antikoncepce uvádí adu pozitivních ú ink antikoncepce na zdraví ženy (viz. kap. . 3.4.4, s. 39).105 Informovanost o nežádoucích ú incích antikoncepce je u obou zkoumaných skupin, dle mého názoru, nedosta ující. Belgi ani jako nej ast jší nežádoucí ú inek uvád li váhový p ír stek 27,8 %, bolesti hlavy 19 % a na t etím míst psychické zm ny 14 %. Naopak

eši uvád li nej ast ji psychické zm ny 19,7 %, váhový p ír stek

18,7 % a na t etím míst pokles libida 13,6 %. Taktéž p ekvapivé bylo zjišt ní, že 7,6 % Belgi an a 6,2 %

ech udává jako nežádoucí ú inek zvýšený výskyt akné.

asto byla také uvád na (Belgi an v 6 %, echy v 9,9 %) bolestivá menstruace, dále byl uvád n váhový úbytek nebo i zapomn tlivost a zvýšené pocení (více viz položka . 20, s. 86). Barták ve své p íru ce uvádí váhový p ír stek jako jeden z nej ast jších vod odmítnutí užívání hormonální antikoncepce, p

emž je váhový p ír stek jako

nežádoucí ú inek azen mezi ty mén závažné. 106 V posledním o ekávaném výsledku jsem p edpokládala, že mén než 50 % muž , bez ohledu na národnost, bude mít dostate né znalosti a v domosti o možnostech využívání antikoncepce pro muže. K hodnocení o ekávaného výsledku byly využity položky . 5, 6 a 13 v dotazníku.Tento o ekávaný výsledek byl potvrzen. V Belgii jsou muž m známy metody p irozené a sterilizace 16,4 %, metody bariérové 17, 5 % a sexuální zdrženlivost uvedlo 6,5 % dotázaných muž .

eši jsou na tom

v porovnání s Belgií velice podobn , metody p irozené uvedlo 15,7 %, sterilizaci 14,8 %, metody bariérové 20,3 % a metody sexuální zdrženlivosti 6,7 % muž ve sledovaném vzorku. Na otázku, zda muži znají hormonální metody antikoncepce pro muže v tšina odpov

la „ne, neznám“ (Belgie 84,2 %,

R 88,0 %). Zbylé procento muž chybn

uvád lo a zam ovalo jiné metody antikoncepce pro muže s hormonálními (více viz položka

. 6, s. 68). Odborná literatura uvádí existenci hormonálních metod

antikoncepce pro muže, výsledky však nejsou pln uspokojivé a v praxi se tyto metody neužívají.

105 106

Srov. BARTÁK, A., Anti-koncepce, s. 75 – 95. Srov. Tamtéž, s. 73.

95

Z praktického hlediska a z mého úhlu pohledu bylo pozitivní zjišt ní, že žádný z muž

R ani Belgie nezná žádné z možností postkoitální antikoncepce pro muže.

96

11

NÁVRH NA

EŠENÍ ZJIŠT NÝCH NEDOSTATK

A DOPORU ENÍ PRO PRAXI

Na základ zjišt ných informací a dat z dotazníkového šet ení jsem stanovila postup, který by mohl p isp t k ešení situace a zlepšení informovanosti muž v problematice antikoncepce. Jedná se p edevším o nutnost dostate né edukace. Jednak žen ze strany gynekolog , gynekologických sester, všeobecných sester, které by se m ly na ženy apelovat, aby své partnery více zasv covaly do problematiky antikoncepce. Ženy by v mužích m ly podn covat zájem o problematiku, sd lovat svým partner m novinky v oblasti antikoncepce jejích možnostech. Ponechat muž m možnost spoluú asti na rozhodování p i výb ru antikoncepce, aby si uv domili váhu podílu své odpov dnosti v problematice antikoncepce. Antikoncepce a její možnosti by se m ly stát b žným a astým tématem rozhovoru mezi partnery. Edukovat je pot eba p ímo i samotné muže. Bohužel, dle mého názoru, není pro edukaci muž o možnostech antikoncepce dostatek prostoru a asu v našem systému zdravotnictví. Navíc se problematikou možností antikoncepce prakti tí léka i, pop ípad gynekologové a jejich setry p i poskytování pé e p íliš nezaobírají, natož sestry p i pé i o pacienty u l žka. Edukaci by m la být zam ena na zprost edkování dostatku aktuálních informací o možnostech antikoncepce, o žádoucích a nežádoucích ú incích, o možných lékových interakcích. Dalším cílem by byla podpora uv dom ní muž o d ležitosti mužské spoluú asti p i výb ru vhodné metody antikoncepce. Také bych se zam ila na pochopení muž závažnosti situace, komplexního dopadu využívání možností antikoncepce a uv dom ní si moci antikoncepce v dnešním sv Jak

nejefektivn ji

výše

zmín né

informace

.

zprost edkovat

a

jakým

nejvhodn jším, pokud možno poutavým zp sobem je muž m p edat? Ú inným zp sobem jak muže oslovit jsou jist média, nutná je také aktivní ú ast vzd lávacích institucí. Úlohu edukátor mají zaujmout také odborné asopisy, brožury a letáky.

97

Nejvýznamn jším a nejdostupn jším zdrojem jsou internetové stránky, kde si mohou muži sami informace vyhledat, ale vždy by m li mít potencionální kone ní uživatelé možnost odborné konzultace. Jako nejvhodn jší formou sd lování a zprost edkování informací muž m i ženám se jeví on-line poradny. Internetové poradenství spl uje snadnou dostupnost, anonymitu a zárove

záruku odborných informací. Poskytuje

možnosti konzultací s kvalifikovaným zdravotnickým personálem a individuální ístup.

98

12

ZÁV R

Ve své práci jsem se zabývala možnostmi moderní antikoncepce a v domostmi a názory muž

na možnosti moderní antikoncepce. V první teoretické ásti jsem

se snažila komplexn zpracovat dostupné teoretické i praktické poznatky týkající se antikoncepce. Ve druhé, empirické ásti bakalá ské práce, jsem se zabývala v domostmi, názory a informovaností muž o možnostech antikoncepce, jejich postoji a celkovým vnímáním problematiky antikoncepce. Zam ila jsem se p edevším na srovnání rozdíl ve jmenovaných oblastech mezi muži eské republiky a Belgie. Informace umož ující kone né srovnání jsem erpala b hem mé studijní stáže v Belgii (St. Niklaas), která prob hla od zá í do prosince 2008.

Pro empirickou ást jsem stanovila t chto p t cíl : Cíl 1: Zjistit rozsah a míru informovanosti, znalostí a v domostí o možnostech antikoncepce u sledované populace muž (v eské republice a Belgii). Cíl 2: Zjistit postoje a názory na možnost využívání antikoncepce ve sledované populaci muž (v eské republice a Belgii). Cíl 3: Zjistit názory muž

na preference využívání antikoncepce ve vztahu

k genderovské problematice.

Cíl 4: Zjistit znalosti muž

a o žádoucích a nežádoucích ú incích antikoncepce

na organismus ženy. Cíl 5: Zjistit znalosti muž o možnostech využívání antikoncepce pro muže. Cíle práce byly spln ny.

Ve vztahu ke stanoveným cíl m jsem stanovila p t o ekávaných výsledk : ekávaný výsledek: U více než 75 % muž , bez ohledu na národnost, bude zjišt na nedostate ná informovanost, nedostatek znalostí a v domostí o možnostech antikoncepce.

99

Tento o ekávaný výsledek byl potvrzen. Nedostate ná informovanost, nedostatek znalostí a v domostí muž v R i v Belgii je markantní. Sami muži jak v R (72 %), tak i v Belgii (74 %) sebev dom hodnotí úrove informovanosti jako dostate nou, itom pr zkum potvrdil opak.

ekávaný výsledek: Nebude zjišt n rozdíl v postojích a názorech na možnost využívání antikoncepce mezi muži v R a Belgii. ekávaný výsledek nebyl potvrzen. Z pr zkumu vyplynul odlišný postoj a názor belgických a eských muž na možnosti využívání antikoncepce. eští muži jsou více ochotni se problematikou antikoncepce zabývat, oproti tomu v Belgii muži nechávají ešení antikoncepce a volbu metody v kompetenci partnerky.

ekávaný výsledek: U více než 95 % muž , bez ohledu na národnost, bude zjišt na preference ženské dominance ve využívání antikoncepce. Tento o ekávaný výsledek byl potvrzen áste

. 89,4 % muž v Belgii a 92 % ech

preferuje ženu jako dominantní v ešení problematiky antikoncepce.

ekávaný výsledek: U více než 75 % muž , bez ohledu na národnost, budou zjišt ny nedostate né znalosti o žádoucích a nežádoucích ú incích antikoncepce na organismus ženy. ekávaný výsledek byl áste

potvrzen. 73,7 % muž v Belgii a 58 % ech nezná

žádné pozitivní ú inky antikoncepce na zdraví ženy. Informovanost respondent

R

o pozitivních ú incích antikoncepce je tedy o n co vyšší, než u respondent z Belgie. Informovanost o nežádoucích ú incích antikoncepce je u obou zkoumaných skupin, dle mého názoru, nedosta ující. Muži v Belgii jako nej ast jší nežádoucí ú inek uvád li váhový p ír stek 27,8 %, bolesti hlavy 19 % a na t etím míst psychické zm ny 14 %. Naopak

eši uvád li nej ast ji psychické zm ny 19,7 %, váhový

ír stek 18,7 % a na t etím míst pokles libida 13,6 %.

ekávaný výsledek: Mén než 50 % muž , bez ohledu na národnost, bude mít dostate né znalosti a v domosti o možnostech využívání antikoncepce pro muže.

100

ekávaný výsledek byl potvrzen. V tšina muž nemá dostate né v domosti a znalosti o existenci a možnosti využívání antikoncepce pro muže. V Belgii jsou muž m známy metody p irozené a sterilizace 16,4 %, metody bariérové 17, 5 % a sexuální zdrženlivost uvedlo 6,5 % dotázaných muž .

eši jsou na tom v porovnání s Belgií

velice podobn , metody p irozené uvedlo 15,7 %, sterilizaci 14,8 %, metody bariérové 20,3 % a metody sexuální zdrženlivosti 6,7 % muž ve sledovaném vzorku. Na otázku, zda muži znají hormonální metody antikoncepce pro muže v tšina odpov

la „ne, neznám“ (Belgie 84,2 %, R 88,0 %).

Záv rem bych cht la íci, že v domosti a úrove

informovanosti eských

a belgických muž v problematice antikoncepce jsou nedostate né a rozdíly v úrovni informovanosti u ásti mužské populace zmi ovaných zemí nejsou velké. Doufám, že má bakalá ská práce napom že otev ení a rozvinutí diskuse na téma: a názory muž na možnosti moderní antikoncepce.

101

domosti

ANOTACE íjmení a jméno autora: Instituce:

So a Vasmanská Masarykova Univerzita, Léka ská fakulta, Katedra ošet ovatelství

Název práce:

domosti a názory muž

na možnosti moderní

antikoncepce Vedoucí práce:

PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.

Po et stran:

128

Po et p íloh:

4

Rok obhajoby:

2009

Klí ová slova:

Antikoncepce, plánované rodi ovství, v domosti, žádoucí a nežádoucí ú inky

Souhrn: Tato bakalá ská práce nabízí pohled na možnosti moderní antikoncepce. V teoretické

ásti jsem se snažila komplexním zp sobem zpracovat dostupné

teoretické i praktické poznatky týkající se antikoncepce. V praktické ásti se zam uji na problematiku postoj

eského a belgického muže k antikoncepci a srovnávám

rozdíly ve znalostech, v domostech a celkovém vnímání této problematiky.

102

ANNOTATION

Surname and first name:

So a Vasmanská

Institution:

Masaryk University, Faculty of Medicine, Department of Nursing

Title of the work:

Men's

knowledge

and

opinions

of

a

modern

contraception and it's possibilities Supervisor of the work:

PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.

Number of pages:

128

Number of enclosures:

4

Year of defense:

2009

Key words:

contraception, family planning, knowledge ecpected and unecpected drug action.

Summary:

The bachelor thesis give the overview on the possibilities of modern contraception. Theoretical part of the thesis is focused on the complementary information concerning contraception. There are evaluated attitudes, knowledge, and general understanding of men from Czech Republic and Belgium towards the contraception problematic in the empirical part of the thesis.

103

LITERATURA A PRAMENY

BARTÁK, Alexandr. Anti-koncepce. 1.vyd. Praha: Grada, 2006. 130 s. ISBN 80-2471351-9.

BOUREK, Aleš. Jak hledat na Internetu dokumenty z gynekologie. Gynekolog, Hradec-Králové : MedExart, 2006, s. 199-202. ISSN 1210-1133. 2006.

BRECKWOLDT, Meinert, MARTIUS, Gerhard. Translated by ŠABATA, Vladimír. Gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Martin : Osveta, 1997. 648 s. ISBN 80-88824-56-7.

EPICKÝ, Pavel, Kurzová Hana. Gynekologie a porodnictví v ordinaci praktického léka e :postgraduální u ebnice gynekologie a porodnictví pro praktické léka e íru ka k atestaci - pomocník v b žné praxi praktického léka e. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2003. 174 s. ISBN 80-246-0677-1.

HOLUB, Zden k, BURNOG, Tomáš. Kazuistiky z gynekologie a porodnictví. Praha : Galén, 2002. s. 50-52. ISBN 80-7262-144-0.

KA KOVÁ, Kate ina, HÁJEK, Dobroslav, HORKÝ, Marcel aj. Patologická fyziologie pro bakalá ské studijní programy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Léka ská fakulta, 2007. 165 s. ISBN 978-80-210-3112-8.

Kolektiv autor . Nová lokální antikoncepce je bez hormon , Sestra, vydavatel: Mladá fronta, a.s., Praha: 2004,ro . 14, . 4, ISSN 1210-0404. 2004.

Kolektiv autor . Antikoncepce – která je pro vás tou ideální, Sestra, vydavatel: Mladá fronta, a.s., Praha: 2004, ro . 14, . 11. ro . 14, . 11, ISSN 1210-0404.

Kolektiv autor , Gynekologie, porodnictví, tématický sešit, Sestra, vydavatel: Mladá fronta, a.s., Praha: 2005, ro . 15, . 4. ISSN 1210-0404.

104

KUDELA, Milan. Základy gynekologie a porodnictví. 2. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 2000. s. 199. ISBN 80-7067-603-5.

LACKOVÁ, Zdena, ERNÁ-ŠÍPKOVÁ, Hana., P ehled moderní hormonální antikoncepce, Sestra. Praha: 2003, ro . 13, .11, ISSN 1210-0404.

MACK , František. Gynekologie pro 3. ro ník st edních zdravotnických škol.1. vyd. Praha : Scientia Medica, 1996. 88 s. ISBN 80-85526-41-7.

MACK , František., ECH, Evžen. Porodnictví pro st ední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: INFORMATORIUM, 2002. 143 s. ISBN 80-86073-92-0.

NETTER, F. H.: Anatomický atlas lov ka, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003, 608 s. ISBN 8024705176.

OPO ENSKÁ, Martina. Interupce – právo ženy a nenarozeného dít te, Sestra, vydavatel: Mladá fronta, a.s., Praha: 2004, ro . 14, . 7, 8, ro . 2004,14, . 7, 8. ISSN 1210-0404.

ROB, Lukáš, MARTAN, Alois, CITTERBART, Karel. Gynekologie. 2. vyd., dopl. a p epracované. Praha: Galén, 2008. s. 319. ISBN 9788072625017.

ROKYTOVÁ, V ra. Porodnictví a gynekologie pro praktické léka e. 1. vyd. Jino any: H & H, 1996. s. 91, ISBN 80-86022-05-6.

SIEDLOVÁ, Dana, HUGO, Jan. Antikoncepce pro praxi. Pr vodce metodami zábrany hotenství. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 1997. 148 s. ISBN 80-85-800-39-X.

SZAREVSKÁ, Anne, GUILLEBAUD, John. Antikoncepce, praktická p íru ka. 1. vyd. Praha: Victoria, 1996. 222 s. ISBN 80-85865-55-6.

105

ŠAFALOVÁ, Markéta. Postoje žen a gynekolog k hormonální antikoncepci, Sestra, vydavatel: Mladá fronta, a.s., Praha: 2006, ro . 16, . 9, ISSN 1210-0404.

ŠIM NKOVÁ, Marta. Antikoncepce užívaná, ale…Sestra, vydavatel: Mladá fronta, a.s., Praha: 2006, ro . 16, .12, ISSN 1210-0404.

VOKURKA, Martin., HUGO Jan. aj. Velký léka ský slovník.4. vyd. Praha: Maxdorf, 2005, 1001 s., ISBN 80-7345-058-5.

ELEKTRONICKÉ ZDROJE

Atikoncepce, [online] Dostupné z www: http://antikoncepce.navajo.cz/ [cit. 2009-28-1].

Antikoncepce - Pearluv index, [online] Dostupné z www:http://www.zenax.cz/antikoncepce_pearluv_index_243.htm [cit. 2009-9-1].

Druhy antikoncepce, [online] Dostupné z www: http://czech-republic.yourlife.com/html/img/content/female_sterilization.jpg [cit. 2009-2-2].

Chemical structure of Estradiol [online] Dostupné z www:http://cs.wikipedia.org/wiki/Estrogen [cit. 2009-12-1]

Interrupce, [online] Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Interrupce [22. 1. 2009].

106

Menstruace [online] Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MenstrualCycle_cs.svg [cit. 2009-28-1].

Metody antikoncepce, [online] Dostupné z www: http://www.tehotensketesty.net/files/9mesicu_cz%20-%20Metody%20antikoncepce.htm [cit. 2009-9-1].

ení bazální teploty, [online] Dostupné z www: http://www.gyn.cz/tree.php?up=209 [cit. 2009-2-2].

ML OCH, Z., Mužská sterilizace metodou vazektomie, [online] Dostupné z www: http://www.zbynekmlcoch.cz/info/images/stories/medicina/ostatni_obory/vazektomie_ vasektomie_prubeh_operace_informace_velky.jpg [cit. 2009-2-2].

PROCHÁZKOVÁ. J., Zásady farmaceutické pé e p i hormonální substituci a kontracepci, [online] Dostupné z www: http://www.volny.cz/david.placek/5roc/dipl_pra/d3_4.htm [cit. 2009-28-1].

Symptotermální metoda III. - Poloha d ložního ípku, [online] Dostupné z www:http://www.rodina.cz/clanek3775.htm [cit. 2009-9-1].

WHO – Antikoncepce, [online] Dostupné z www:http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_and_territories_by_fertility_rate [cit. 2009-28-1].

107

SEZNAM ZKRATEK

aj.

a jiné

atd.

a tak dále

BE

Belgie

COC

kombinovaná perorální kontracepce (combined oral contraception)

R

eská republika

DM

diabetes mellitus

FSH

folikulostimula ní hormon adenohypofýzy

Gn – RH

gonadotropin releasing hormon

hCG

choriový gonadotropin (human chorionic gonadotropin)

HAK

hormonální antikoncepce

IVF

in vitro fertilizace

LDL

lipoprotein s nízkou hustotou (low-density lipoprotein)

LH

luteiniza ní hormon

LTH

luteotropní hormon adenohypofýzy

108

nap .

nap íklad

obr.

obrázek

PMS

edmenstrua ní syndrom

POP

tableta obsahující samotný progestin (progestin only pill)

s.

strana

tab.

tabulka

tzv.

tak zvan

WHO

World Health Organisation, Sv tová zdravotnická organizace

109

SEZNAM TABULEK

Tabulka . 1: Pearl v index (kolik žen ze sta, které používají konkrétní metodu antikoncepce, za rok ot hotní) ………………………………………………………..13 Tabulka

. 2: Rozd lení antikoncep ních tablet podle obsahu estrogenu v jedné

tablet ………………………………………………………………………………….33 Tabulka 3: Definice antikoncepce ……………………………………………………..61 Tabulka 4: Rozdíl pojm antikoncepce - kontracepce ………………………………...62 Tabulka 5: Informovanost a orientace v problematice antikoncepce ……..…………...63 Tabulka 6: Informa ní zdroje …………………………………………………………..64 Tabulka 7: Metody antikoncepce …………………………………………………...….66 Tabulka 8: Znalost možnosti hormonální antikoncepce pro muže …………………….68 Tabulka 9: Název hormon ……………………………………………………………69 Tabulka 10: Jiné metody aplikace hormonální antikoncepce ……………………….…70 Tabulka 11: Chemické metody antikoncepce ……………………………………….…71 Tabulka 12: Nejvýstižn jší definice pojmu postkoitální antikoncepce ……………..…72 Tabulka 13: Postkoitální antikoncepce ……………………………………………...…74 Tabulka 14: Postkoitlální antikoncepce - jak asto ……………………………………75 Tabulka 15: Zp soby postkoitální antikoncepce pro muže ……………………………76 Tabulka 16: Up ednost ujete antikoncepci ur enou pro ………………………………77 Tabulka 17: Preference metody antikoncepce ……………………………………...….78 Tabulka 18: Nejspolehliv jší metoda antikoncepce……………………..…………..…80 Tabulka 19: Souhlas nebo nesouhlas s antikoncepcí ………………………………..…82 Tabulka 20: Cenová dostupnost antikoncepce …………………………………...…….83 Tabulka 21: Pozitivní ú inky antikoncepce na zdraví ženy……..…………………..….84 Tabulka 22: Nežádoucí ú inky hormonální antikoncepce na zdraví ženy ………….…86 Tabulka 23: V k respondent ……………………………………………………….…88 Tabulka 24: Vzd lání respondent …………..…………………………………………89 Tabulka 25: Pracujete ve zdravotnictví ……………………………………………..…90

110

SEZNAM GRAF

Graf 1: Definice antikoncepce ……………………………………………………...….61 Graf 2: Rozdíl pojm antikoncepce - kontracepce ……………………………...…….62 Graf 3: Informovanost a orientace v problematice antikoncepce ……………………...63 Graf 4: Informa ní zdroje …………………………………………………………..….64 Graf 5: Metody antikoncepce ………………………………………………………….66 Graf 6: Možnosti hormonální antikoncepce pro muže ...................................................68 Graf 7: Název hormon

.................................................................................................69

Graf 8: Jiné metody aplikace hormonální antikoncepce.................................................70 Graf 9: Chemické metody antikoncepce ………………………………………………71 Graf 10: Nejvýstižn jší definice pojmu postkoitální antikoncepce ……………………72 Graf 11: Postkoitální antikoncepce …………………………………………………….74 Graf 12: Postkoitlální antikoncepce - jak asto ………………………………………..75 Graf 13: Zp soby postkoitální antikoncepce pro muže ………………………………..76 Graf 14: Preference antikoncepce s ohledem na pohlaví uživatele..…………………...77 Graf 15: Preference metody antikoncepce ……………………………………………..78 Graf 16: Nejspolehliv jší metoda antikoncepce………………………….…………….80 Graf 17: Souhlas nebo nesouhlas s antikoncepcí ………………………………………82 Graf 18: Cenová dostupnost antikoncepce …………………………………………….83 Graf 19: Pozitivní ú inky antikoncepce na zdraví ženy ……………………………….84 Graf 20: Nežádoucí ú inky hormonální antikoncepce na zdraví ženy ………………..86 Graf 21: V k respondent ………………………………………………………………88 Graf 22: Vzd lání respondent …..……………………………………………………..89 Graf 23: Pracujete ve zdravotnictví ……………………………………………………90

111

SEZNAM OBRÁZK

Obrázek .1 – Pravd podobn nejstarší dochovaný kondom………………………..10 Obrázek . 2 – Zm ny d ložního ípku b hem cyklu ………………………………19 Obrázek . 3 – Femidom (ženský prezervativ) ………………………………………24 Obrázek . 4 – Jednotlivé typy poševních pesar ……………………………………25 Obrázek . 5 – Zavedený cervikální pesar typu Vimule …………………………….26 Obrázek . 6 – Jednotlivé typy cervikálních pesar ………………………………….27 Obrázek . 7 – Ethinylestradiol ……………………………………………………....30 Obrázek . 8 – Menstrua ní cyklus a hormonální kontracepce ………………………34 Obrázek . 9 – Výška d ložní sliznice ………………………………………………..40 Obrázek . 10 – Nitrod ložní systém …………………………………………………45 Obrázek . 11 – Sterilizace ženy ……………………………………………………...46 Obrázek . 12 – Vazektomie ………………………………………………………….47 Obrázek .13 - Fertility rate (míra plodnosti) = pr

rný po et potomk na jednu ženu

………………………………………………………………………………………...52

112

SEZNAM P ÍLOH

íloha . 1 - Dotazník - eská verze íloha . 2 - Dotazník - anglická verze íloha . 3 - Obrázek - Menstrua ní cyklus íloha . 4 – Obrázek - Hypothalamo - hypofyzární systém

113

ÍLOHY

íloha . 1 Dotazník - eská verze

Dotazník k bakalá ské práci na téma: V domosti a názory muž moderní antikoncepce

na možnosti

Vážení respondenti, obracím se na vás s prosbou o vypln ní dotazníku, zjiš ujícího míru informovanosti muž o možnostech moderní antikoncepce. Dotazník je sou ástí bakalá ské práce, kterou zpracovávám jako studentka LF MU v oboru Všeobecná sestra. Dotazník je anonymní, Vaše odpov di budou zpracovány hromadn . U každé otázky zvolte prosím jednu z nabízených odpov dí, pokud budete moci zvolit i více odpov dí, budete na to p edem upozorn ni. So a Vasmanská 1. Zvolte nejvýstižn jší definici pojmu antikoncepce. Zakroužkujte prosím jednu z možností. a) odstran ní živého zárodku z d lohy b) ochrana p ed pohlavn p enosnými chorobami c) postupy zabra ující ot hotn ní, bez nutnosti vyhýbat se sexu d) jiná odpov

(dopl te)…………………………………………………..

2. Víte, jaký je rozdíl mezi pojmem antikoncepce a kontracepce? Zakroužkujte prosím jednu z možností. a) žádný, antikoncepce je synonymem kontracepce b) kontracepce je proces uhnízd ní se oplozeného vají ka v d loze c) antikoncepce je antonymum (slovo opa ného, protikladného významu) kontracepce d) nevím

114

3. Myslíte si, že jste dostate antikoncepce?

informován a orientován v problematice

a) ano b) ne 4. Z jakých informa ních zdroj informace o antikoncepci erpáte?

žete zvolit

i více možností. a) zdravotnický personál b) literatura (knihy, asopisy, letáky...) c) televize d) internet e) od partnerky f) žádné, nezajímám se o to e) jiné zdroje (dopl te)……………………………………………………… 5. Jaké znáte metody antikoncepce? Zakroužkujte prosím i více možností. a) p irozená b) vejcovodová c) chemická d) hormonální e) nitrod ložní f) sterilizace g) bariérová h) p erušení t hotenství ch) stoprocentní i) sexuální zdrženlivost j) jiné, prosím dopl te jaké ............................................................................... 6. Znáte možnosti hormonální antikoncepce pro muže? a) ano, prosím uve te........................................... b) ne 7. Víte, z jakých dvou základních hormon se hormonální antikoncepce skládá? Zakroužkujte prosím jednu z možností.

115

a) testosteron, estrogen b) estrogen, progesteron c) progesteron, adrenalin d) nevím 8. Znáte jiné metody aplikace hormonální antikoncepce, než-li trávícím ustrojím? a) ano, uve te jaké …...................................................................... b) ne 9. Jakou z následujících metod byste za adil do chemických metod antikoncepce? a) prezervativ b) spermicidy ( ípky, krémy spermie hubící) c) sterilizace d) coitus interruptus (p erušená soulož) e) jiná možnost (dopl te)…………………………….. 10. Zvolte nejvýstižn jší definici pojmu postkoitální antikoncepce. Zakroužkujte prosím jednu z možností. a) pomocí metod, které jsou schopny zabránit ot hotn ní i v p ípad , že byly použity až po pohlavním styku b) ochrana p ed pohlavn p enosnými chorobami c) pomocí látek, které narušují vitalitu a funkci spermií d) nevím e) jiná odpov

(dopl te)……………………………………………

11. Využila Vaše partnerka n kdy metod postkoitální antikoncepce? a) ano b) ne c) nevím……………………………………. Na otázku . 12 odpovídají pouze ti, kte í zvolili v otázce . 11 odpov 12. Pokud ano, víte jak asto? a) tém

vždy

116

ano

b) asto c) výjime d) z ídka e) nikdy 13. Znáte n jaké zp soby postkoitální antikoncepce pro muže? b) ano, uve te jaké.......................................................... b) ne 14. Up ednost ujete antikoncepci ur enou pro: a) ženy b) muže c) ešení nechávám na partnerce, nezajímám se o tuto problematiku 15. Jakou z metod antikoncepce vy sám preferujete? Prosím uve te. a) p irozená (p erušená soulož) b) bariérová (pomocí prezervativu, pesaru aj.) c) chemická (pomocí spermie hubících – spermicidních krém , ípk ) d) hormonální (pomocí antikoncep ní pilulky) e) nitrod ložní (pomocí t lísek zavedených do d lohy) f) sterilizace (pomocí chirurgického zákroku) g) sexuální zdrženlivost h) nevím ch) jiné (dopl te)……… 16. Jaká z metod antikoncepce je podle vás nejspolehliv jší? Zakroužkujte prosím jednu z možností. a) p irozená (p erušená soulož) b) bariérová (pomocí prezervativu, pesaru aj.) c) chemická (pomocí spermie hubících – spermicidních krém , ípk ) d) hormonální (pomocí antikoncep ní pilulky) e) nitrod ložní (pomocí t lísek zavedených do d lohy) f) sterilizace (pomocí chirurgického zákroku)

117

g) sexuální zdrženlivost h) nevím 17. Souhlasíte s tím, aby ženy využívaly možnosti antikoncepce, nebo s antikoncepcí nesouhlasíte? Zazna te prosím vlastní hodnocení do k ivky.

zcela souhlasím

nevím, nezajímám se

rozhodn nesouhlasím

svou odpov zd vodn te:……………………………………………………… ………. …………………………………………………………………………… 18. Myslíte si, že hormonální antikoncepce je cenov dostupná pro v tšinu žen nebo tomu tak není? Zazna te prosím vlastní hodnocení do k ivky.

rozhodn ano

nevím

rozhodn ne

svou odpov zd vodn te:………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………. . 19. Znáte pozitivní ú inky antikoncepce na zdraví ženy: a) ano, (dopl te jaké) ............................................................................... …........................................................................................................................ b) ne 20. Jaké znáte nežádoucí ú inky hormonální antikoncepce na zdraví ženy? Zakroužkujte prosím i více z možností. a) váhový p ír stek b) pokles libida c) psychické zm ny d) negativní vliv na cévy dolních kon etin e) bolesti hlavy f)) váhový úbytek

118

g) bolestivá menstruace h) padání vlas ch) zvýšení libida, i) zapomn tlivost j) zvýšené pocení k) zvýšený výskyt akné l) jiné, (dopl te jaké) ............................................................................... …........................................................................................................................ 21. Kolik je vám let? Zakroužkujte prosím jednu z možností. a) 15 - 20 let b) 21 - 30 let c) 31 – 40 let d) 41 – 50 let e) více než 51 let 22. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzd lání? a) základní b) st ední bez maturity / vyu en c) st ední s maturitou d) vysokoškolské 23. Pracujete ve zdravotnictví ( i se na práci ve zdravotnictví p ipravujete): a) ano b) ne 24. Zde je prostor pro vyjád ení vašich p ipomínek nám problematice

a návrh k této

…................................................................................................................. …................................................................................................................. …................................................................................................................. kuji vám za vypln ní dotazníku.

So a Vasmanská

119

íloha . 2 Dotazník - anglická verze Bachelor's work's questionnaire about “Men's knowledge and opinions of a modern contraception and it's possibilities.” Dear respondents, I would like to request you to fill in this form that will inform us about men’s knowledge and opinions of modern contraception and it’s possibilities. The questionnaire is a component of my bachelor’s work, which I am composing as a student of the LF MU in the branch of staff nurse. This questionnaire is anonymous. Your from will be processed en masse. Please, select only one answer to questions, which are given. If there will be the possibility to select more answers, you will be warned in advance. So a Vasmanská

1. What term is the best definition of the contraception? Circle just one answer. a) surgical removal of a living embryo from a womb (uterus) b) protection (preventive) of sexually transmitted diseases c) procedures, which can prevent you from to get pregnant, but you don’t have to avoid having sex d) different answer (fill in)…………………………………………………..

2. Do you know if there is any different between terms anticonception and contraception? Circle just one answer. a) there is no different, anticonception is a synonym (equivalent word) to the contraception b) contraception is a process of placing a fertilized egg into a womb (uterus) c) anticonception is an antonym (opposite word) to the contraception d) I don’t know

120

3. Do you think your knowledge in contraception is sufficiently and that you are well informed about this problems? a) yes b) no 4. What kind of sources do you use to acquire information about contraception? You can choose several answers. a) medical staff b) literature (books, magazines, handouts...) c) television d) Internet e) from my girlfriend (wife, ….) f) I don’t use any source, I am not interested in this problem g) other source (fill in)………………………………………………….. 5. What kind of methods of contraception do you know? You can choose several answers. a) natural b) oviductal c) chemical d) hormonal e) intrauterine f) sterilization g) barrier h) termination of pregnancy i) hundred-per-cent j) continence k) others (fill in) ............................................................................... 6. Do you know any method of contraception for man? a) yes (please, fill in) .....................................……………………...... b) no 7. Do you know, which two hormones are contained in hormonal contraception? Circle just one answer.

121

a) testosterone, oestrogen b) oestrogen, progesterone c) progesterone, adrenalin d) I don’t know 8. Do you know any other method to take hormonal contraception except digestive tract? a) yes (fill in) …....................................................................………………….. b) no 9. Which method of the following items do you consider as a chemical contraception? a) condom b) spermicide (cervix, ointment that can destroyed sperm) c) sterilization d) coitus interruptus e) different answer (fill in)……………………………............................. 10. What term is the best definition of the postcoital contraception? Circle just one answer. a) methods, which could prevent you from pregnancy, even if you would take it after the intercourse (coitus) b) protection (preventive) of sexually transmitted diseases c) through the use of matters, which can weaken the vitality and the function of sperms d) I don’t know e) different answer (fill in)……………………………............................. 11. Has your girlfriend (wife, …) ever used any method of the postcoital contraception? a) yes b) no c) I don’t know Please, answer the question No. 12 just if your answer is YES.

122

12. If she has used some method of the postcoital contraception, do you know, how many times (or how often) has she used it? a) nearly always b) often c) exceptionally d) rarely e) never 13. Do you know any method of the postcoital contraception for men? a) yes (please write it down).......................................................... b) no 14. What kind of the contraception do you prefer? a) for women b) for men c) I am leaving the resolution up to my girlfriend (wife, ….), I am not interested in this problem 15. What kind of method of the contraception do you prefer? a) natural (coitus interruptus) b) barrier (condom, pessary, …..) c) chemical (cervix, ointment that can destroyed sperm) d) hormonal (the pill) e) intrauterine f) sterilization (surgical operation) g) sexual restraint h) I don’t know i) others (fill in)………………………………………..……… 16. What kind of method of the contraception do you consider as the safest? Circle just one answer. a) natural (coitus interruptus) b) barrier (condom, pessary, …..)

123

c) chemical (cervix, ointment that can destroyed sperm) d) hormonal (the pill) e) intrauterine f) sterilization (surgical operation) g) sexual restraint h) I don’t know 17. Do you agree that women should use the contraception or not? Mark your opinion in the line, please.

I agree absolutely absolutely

I don’t know, I don’t care

I disagree

please, write your reasons for your answer: ………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………… ….. 18. Do you agree that the contraception is at affordable price for the most of women or not? Mark your opinion in the line, please.

I agree absolutely absolutely

I don’t know, I don’t care

I disagree

please, write your reasons for your answer: ………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………… ….. 19. Do you know any positive effects of the contraception on the health of women? a) yes, (fill in) …………………………………………………………………………………… ……..…………………………………………………………………………… … b) no

124

20. What kind of undesirable effects of the hormonal contraception do you know? You can choose several answers. a) weight gain b) the decrease of the libido c) psychical changes d) the negative effect to blood vessel of lower extremities e) headache f) weight loss g) painful menstruation h) the falling out of hair i) the increase of the libido j) forgetfulness k) hyperhidrosis l) increased occurrence of acne m) others (fill in) ……………………………………………………………………… ……………………………………………………………………… 21. How old are you? Circle just one answer. a) 15 – 20 b) 21 – 30 c) 31 – 40 d) 41 – 50 e) over 51 22. What is your educational background? a) primary b) secondary without GCE examination/ vocational certificate c) secondary c)

university

125

23. Do you work in a health service? (Are you preparing to work in a health service)? a) yes b) no 24. Here you can express your comments and opinions to this problems. …................................................................................................................. …................................................................................................................. …................................................................................................................. Thank you for the completion of the questionnaire.

126

So a Vasmanská

íloha . 3 – Menstrua ní cyklus107

107

PROCHÁZKOVÁ, J., Zásady farmaceutické pé e p i hormonální substituci a kontracepci, [online], Dostrupné z www: http://www.volny.cz/david.placek/5roc/dipl_pra/d3_4.htm, : [cit. 2009-28-1].

127

íloha . 4 - Hypothalamo - hypofyzární systém108

108

PROCHÁZKOVÁ, J., Zásady farmaceutické pé e p i hormonální substituci a kontracepci, [online], Dostrupné z www: http://www.volny.cz/david.placek/5roc/dipl_pra/d3_4.htm, : [cit. 2009-28-1].

128

domosti a názory muž na možnosti moderní antikoncepce

Recommend Documents