MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY
Domény nejvyššího řádu
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
David Němec
2013
Prohlášení Prohlašuji, ţe tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování pouţíval nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.
V Brně dne 15. 5. 2013
………………………….. podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval JUDr. Matěji Myškovi a Mgr. Michalu Koščíkovi za cenné připomínky a odborné rady, které mi společně se svým časem vţdy ochotně poskytnuli a přispěli tak k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji své rodině za jejich podporu a trpělivost projevenou v čase mého studia.
Shrnutí Bakalářská práce na téma „Domény nejvyššího řádu― je zaměřena především na nové generické domény nejvyššího řádu (nové gTLDs). Na úvod je přiblíţena problematika doménových jmen z technického i právního hlediska, včetně problémů vyplývajících z registrace doménového jména. V aplikační části práce je provedeno rozdělení a srovnání domén nejvyššího řádu, po kterém následuje studie popisující zaloţení a provoz nových gTLDs.
Klíčová slova doménové jméno, doména nejvyššího řádu, TLD, nové generické domény nejvyššího řádu, nové gTLDs, ICANN
Obsah 1
Úvod...................................................................................................................... 7
OBECNÁ ČÁST 2
3
Pojem doménového jména .................................................................................... 9 2.1
Struktura doménového jména ....................................................................... 11
2.2
Funkce doménového jména .......................................................................... 14
2.3
Právní povaha doménového jména podle práva ČR..................................... 15
Registrace doménového jména v ccTLD.cz ....................................................... 17 3.1
Zánik práva k doménovému jménu .............................................................. 18
3.2
Zneuţívání registrace doménových jmen ..................................................... 19
3.2.1
Cybersquatting ...................................................................................... 19
3.2.2
Typosquatting ........................................................................................ 20
3.2.3
Domain Grabbing .................................................................................. 21
3.2.4
Reverse Domain Name Hijacking ......................................................... 21
3.2.5
Domain Tasting / Kiting........................................................................ 22
3.3
Pravidla řešení sporů o doménová jména ..................................................... 23
APLIKAČNÍ ČÁST 4
5
Domény nejvyššího řádu (TLDs) ....................................................................... 26 4.1
Vznik a funkce ICANN ................................................................................ 26
4.2
Členění TLDs ............................................................................................... 28
4.2.1
První etapa zavádění gTLDs ................................................................. 29
4.2.2
Druhá etapa zavádění gTLDs ................................................................ 30
4.2.3
Třetí etapa zavádění gTLDs .................................................................. 32
Nové gTLDs ....................................................................................................... 34 5.1
Koncepce ICANN ........................................................................................ 34
5.2
Vývoj a historie nových gTLDs ................................................................... 34
5.3
Registrace nové gTLD .................................................................................. 36
5.3.1
Podání ţádosti ....................................................................................... 36
5.3.2
Administrativní kontrola úplnosti, den odhalení ................................... 38
5.3.3
Komentáře k ţádostem, zpětná vazba ................................................... 38
5.3.4
GAC včasné varování ........................................................................... 39
5.3.5
Podání námitek ...................................................................................... 39
5.3.6
Proces hodnocení ţádosti ...................................................................... 41
5.3.6.1 Počáteční hodnocení ........................................................................ 41 5.3.6.2 Rozšířené hodnocení ....................................................................... 42 5.3.7
Rozdělení ţádostí do dávek ................................................................... 43
5.3.8
Clearingový dům ochranných známek .................................................. 44
5.3.9
GAC doporučení ................................................................................... 44
5.3.10
Soupeření o řetězec............................................................................ 45
5.3.11
Přechod k delegaci a provoz nové gTLD .......................................... 46
5.3.12
Pravidla řešení sporů v nových gTLDs ............................................. 47
5.3.12.1 Post-Delegation Dispute Resolution Procedures (PDDRP) .......... 47 5.3.12.1.1 Trademark PDDRP ................................................................. 48 5.3.12.1.2 Registration
Restriction
Dispute
Resolution
Procedure
(RRDRP) ................................................................................ 48 5.3.12.1.3 Public Interest Commitments Dispute Resolution Procedure (PICDRP)................................................................................ 48 5.3.12.2 Uniform Rapid Suspension System (URS) ................................... 48 5.4 6
Aktuální stav ................................................................................................. 48
Závěr ................................................................................................................... 49
Literatura .................................................................................................................... 50
1 Úvod Samotný Internet by nebyl tak populární a celosvětový, nebýt sady protokolů TCP/IP obsahující mimo jiné protokol HTTP (Hypertext Transfer Protocol) a systém DNS (Domain Name Server). Díky protokolu HTTP společně s jeho sluţbou WWW (World Wide Web) je nám umoţněna komunikace mezi internetovým prohlíţečem a webovou stránkou1 umístěnou na webovém serveru pod jednoznačným ukazatelem2. Onen ukazatel je adresa umístění webové stránky3, resp. doménové jméno, které si snadno zapamatujeme právě díky systému DNS [1, s. 21–26]. Tím je nám výrazně usnadněna orientace v takto rozsáhlé síti a doménová jména jsou tak vyuţívána nejrůznějšími subjekty ke své vlastní propagaci, obchodním zájmům nebo jako informační kanály atp. Kromě registračního poplatku za doménové jméno se jedná o skoro bezplatný prostor ke své prezentaci, který můţe denně navštívit několik tisíc lidí. Doposud bylo moţné zaregistrovat si libovolné neobsazené doménové jméno v jakékoliv existující doméně nejvyššího řádu (Top-Level Domain, dále jen TLD)4, např. neco.cz, neco.com, neco.org atd. Těchto domén nejvyššího řádu byl ale omezený počet a jejich vrcholná autorita, organizace pro přidělování jmen a čísel na Internetu (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers, dále jen ICANN) byla velice konzervativní ohledně zavádění nových TLDs. To se postupem času a po několikaletém vyjednávání změnilo a veřejnosti byla otevřena moţnost registrace těchto domén. Oproti registracím „běţných― doménových jmen je proces registrace domén nejvyššího řádu natolik zdlouhavý a poţadavky na zájemce jsou tak odlišné, ţe jsem se je rozhodl zpracovat v této bakalářské práci. Vzhledem k nedostatku tuzemské literatury budu pracovat především se standardy a pokyny organizace ICANN a práce bude rozdělena do dvou částí. Nejprve je nutné definovat základní, ale přitom důleţité pojmy doménových jmen, coţ učiním v obecné části práce. Zaměřím se na praktickou i technickou funkci
1
Hypertextový soubor napsaný v programovacím jazyce, např. pomocí HyperText Markup Language (HTML). 2 Ukazatel URL (Uniform Resource Locator), pomocí něj jednoznačně identifikujeme prakticky libovolné druhy objektů v síti Internet. 3 Téţ webová neboli internetová adresa. 4 Pro anglický název Top Level Domain je moţné pouţít hned několik překladů, a to doména nejvyššího řádu, doména nejvyšší úrovně nebo vrcholná doména. Já se ve své práci budu drţet terminologie doména nejvyššího řádu. Totéţ platí i pro domény niţších řádů, resp. úrovní. Pro mnoţné číslo je za zkratkou TLD apod. přidávána dle angličtiny koncovka „s―.
7
doménového jména, tj. vysvětlím fungování systému doménových jmen, jejich strukturu a funkci. V právní rovině se budu s odkazy na odbornou literaturu zabývat tím, kam bychom v českém právním řádu zařadily pojem doménového jména. V další kapitole přiblíţím registrační proces doménového jména, právní vztahy z něj vyplývající a upozorním na problémy, které se na registraci doménových jmen váţou, resp. na nejčastější techniky zneuţití doménových jmen. V aplikační části práce rozeberu velice aktuální problematiku generických domén nejvyššího
řádu
(generic
Top-Level
Domain,
dále
jen
gTLD).
Jedná
se
o tzv. sponzorované gTLDs, u kterých se otevřela moţnost registrace pro veřejnost. Pro úvod do této problematiky nejdříve seznámím čtenáře s organizací ICANN, která tuto tzv. „doménovou revoluci― spustila a s doménami nejvyššího řádu, u kterých provedu teoretické rozčlenění a srovnání. U samotného procesu registrace těchto domén se naměřím na to, jaké podmínky musí ţadatel splňovat, o které domény je moţno ţádat a v jaké fázi se nyní tento registrační proces nachází. V neposlední řadě zmíním pravidla řešení sporů, podle kterých se postupuje v případných sporech v nových gTLDs řeší.
8
2 Pojem doménového jména Doménové jméno – pojem, se kterým se široká veřejnost začala potýkat u registrací prvních doménových jmen v 80. letech 20. století5. Pro definici doménového jména je nutné si nejprve vysvětlit a pochopit způsob komunikaci a přenosu dat v síti. Základem komunikace je rodina protokolů Transmission Control Protocol/Internet Protocol (dále jen TCP/IP), z nichţ je pro doménová jména nejdůleţitější Internet protokol (dále jen protokol IP) a systém pro překlad jmen (Domain Name System, dále jen DNS). Pomocí protokolu IP probíhá komunikace v celé síti Internet (a dokonce i v intranetu6). Uzlům sítě neboli zařízením, která se v této síti vyskytují (síťové prvky, počítače poskytující ostatním určité sluţby a v dnešní době zařízení, jako jsou mobilní telefony, tablety, atd.) je přidělena tzv. adresa IP, díky níţ je zařízení v této síti identifikovatelné. Adresa IP je číslo reprezentující určité zařízení v síti. V dnešní době na ústupu, ale stále pouţívána čtvrtá verze toho protokolu IPv4, je číselný kód tvořený v desítkové, dvojkové nebo šestnáctkové soustavě7. Nejpouţívanější zápis je pomocí desítkové soustavy, která je uţivatelsky nejpříjemnější. Délka tohoto čísla je 32 bitů oddělených tečkami po jednotlivých bajtech8 a adresa IPv4 zapsaná v desítkové soustavě můţe vypadat následovně, např. 170.85.255.248. Jedná se tedy o čtyři desítková čísla v rozsahu 0–255. Z uvedeného vyplývá, ţe takových variací adres IPv4 můţe být 232 = 4 294 967 296, coţ s nárůstem uţivatelů Internetu, ale hlavně zařízeních připojujících se do této celosvětové sítě, znamená nedostatek těchto adres. Tato situace nastala v únoru roku 2011, kdy autorita pro přidělování čísel na Internetu (Internet Assigned Numbers Authority, dále jen IANA), ohlásila rozdělení posledních adres svým pěti regionálním internetovým registrátorům (Regional Internet Registry, dále jen RIR) [2]. Z tohoto důvodu je nevyhnutelný přechod na novější adresy IPv6 protokolu IPv6, který bývá často označován jako protokol nové generace. Adresa IPv6 je 128 bitové číslo oddělené dvojtečkami po jednotlivých bajtech (celkem tedy 16 bajtů)
5
Seznam nejstarších doménových jmen je k nahlédnutí na adrese http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_the_oldest_currently_registered_Internet_domain_names. 6 Soukromá, resp. uzavřená síť určená pro určitou skupinu uţivatelů, např. zaměstnance, studenty apod. 7 Šestnáctková soustava vyuţívá čísla 0–9 a písmena A–F, která reprezentují čísla 10–15. 8 1 bajt (anglicky byte) = 8 bitů, 1 bit je základní jednotkou informace nabývající hodnoty 0 nebo 1.
9
[3, s. 207]. Zápis bývá realizován pomocí šestnáctkové soustavy, ale můţe být vyjádřen i desítkovými číslicemi tak, jak je tomu standardně u protokolu IPv4, coţ je vhodné vyuţít v prostředí pouţívající zároveň protokolů IPv4 a IPv6 [3, s. 225]. Adresa IPv6 zapsaná
v
šestnáctkové
soustavě
můţe
tedy
vypadat
následovně
2001:0DB8:0000:2F3B:02AA:00FF:FE28:9C5A. Díky tomu je počet variací těchto adres 2128 a vyčerpání adres u IPv6 je tak hudba daleké budoucnosti. Zapamatovat si větší mnoţství adres IPv4 nebo libovolnou adresu IPv6 je pro uţivatele Internetu naprosto nemoţné. Pro usnadnění uţivatelské navigace v síťové komunikaci nám slouţí systém DNS. Ten byl zaveden v roce 1984 [4] a jeho fungování lze přirovnat k telefonnímu seznamu [5]. Uţivatel si daleko lépe pamatuje jména, resp. názvy a slovní spojení neţ samotné adresy IP, ale komunikace mezi zařízeními (uzly sítě) probíhá skrze adresy IP. Systém DNS k jednotlivé číselné adrese IP přiřazuje ţádné nebo jedno doménové jméno a tím usnadňuje uţivatelům orientaci na Internetu. Je moţné a v některých případech dokonce ţádoucí, aby bylo k jedné adrese IP uloţeno více doménových jmen – jedná se o tzv. doménový alias [6], ale ţe by bylo k jednomu doménovému jménu přiřazeno více adres IP, je nemoţné. Zjednodušeně to funguje tak, ţe se v síti nachází tzv. server DNS, který obsahuje celosvětově distribuovanou databázi DNS. Jednotlivé záznamy jsou tzv. DNS věty (Resources Records, dále jen RR) a jsou umístěny na jmenných serverech, které vyřizují dotazy na překlad adresy IP na doménové jméno a opačně [3, s. 256]. Nyní je jiţ moţné definovat pojem doménového jména. Podle Mezinárodní organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization, dále jen WIPO) je doménové jméno uţivatelsky přívětivou formou internetových adres, které jsou
běţně
vyuţívány
k nalezení
webových
stránek
[7].
Slovenský
zákon
č. 22/2004 Z. z., o elektronickém obchodě v § 2 písm. d) vymezuje doménu jako symbolickou adresu v elektronické komunikační síti [8]. Definici doménového jména taktéţ nalezneme ve federálním zákoně 15 U.S.C. Commerce and Trade, kde se v kapitole 22 Trademarks, podkapitole III General Provision a v § 1127 doménovým jménem rozumí alfanumerické označení, které je registrováno příslušným registračním orgánem jako součást elektronické adresy na Internetu [9]. Naopak „vymezení pojmu doménového jména v mezinárodním a vnitrostátním právu převážně chybí.“ [1, s. 56]
10
2.1 Struktura doménového jména Pro doménová jména byla zvolena hierarchie v podobě stromové struktury, coţ vede ke značnému ulehčení práce s doménami, obzvláště v jejich mnoţství. Doménové jméno čteme zprava doleva. Jako první je uvedena tzv. kořenová doména, anglicky root domain, coţ je nepojmenovaná doména nejvyšší instance označována tečkou na konci doménového jména, která se běţně neuvádí, ale je součástí systému DNS [10]. Následuje doména nejvyšší úrovně (TLD), která můţe být dvou typů, a to víceznakovou generickou doménou nejvyššího řádu (gTLD) nebo dvojznakovou národní doménou nejvyššího řádu (country-code Top-Level Domain, dále jen ccTLD). Dva znaky u ccTLDs jsou totoţné s identifikací země podle normy ISO-3166 [11]. gTLDs se dále dělí na sponzorované a nesponzorované9. Po TLD je uvedena doména druhého řádu (Second Level Domain, dále jen SLD), za níţ mohou následovat domény třetího, čtvrtého, pátého a dalšího řádu, které jiţ ţádnými speciální názvy nedisponují [12].
Obr. 1: Příklad doménového stromu
Např.: doménové jméno www.fi.muni.cz se skládá z:
9
-
. – kořenová doména;
-
cz – doména nejvyššího řádu (TLD);
-
muni – doména druhého řádu (SLD);
-
fi – doména třetího řádu;
-
www – zkratka pro sluţbu World Wide Web.
Více v kapitole 4.2 Členění TLDs.
11
Jak jiţ bylo zmíněno v předchozí kapitole, informace o doménových jménech jsou uloţeny na serverech DNS, tzv. jmenných serverech. Vzhledem k aktuálnímu počtu doménových jmen – v šesti nejpopulárnějších gTLDs je to 145 216 605 doménových jmen10 [13] – je nemoţné, aby bylo tolik záznamů uloţeno na jednom jmenném serveru. K usnadnění situace nám slouţí ona stromová struktura. Kaţdé zařízení připojené do sítě pouţívá pro překlad jmen nastavený jmenný server. Uţivatel zadá doménové jméno do svého internetového prohlíţeče (např. www.google.com), ten „kontaktuje― lokální jmenný server s poţadavkem, jaká adresa IP přísluší tomuto doménovému jménu. Pokud tuto informaci lokální jmenný server zná, předá uţivateli adresu IP, která odpovídá doménovému jménu. V opačném případě kontaktuje jeden ze třinácti kořenových serverů [14], které slouţí kořenové zóně. Ten tuto informaci taky nemá, ale ví, které servery patří pod TLD.com. Lokální jmenný server se tak jednoho z těchto serverů zeptá. Ten odpověď nezná, ale má informace o všech subdoménách .com, a tak zašle lokálnímu jmennému serveru informaci, který další jmenný server obsahuje doménu google.com. Ten obsahuje informace o všech subdoménách google.com, www.google.com zná a lokálnímu jmennému serveru vrátí adresu IP (v našem případě 173.194.44.82), pomocí níţ se jiţ spojí s www serverem na této adrese a uţivateli zobrazí webovou stránku [5]. Doménové jméno je řetězec znaků sloţený z několika částí, resp. domén, které jsou odděleny tečkami. Kaţdá doména můţe být dlouhá maximálně 63 znaků v kódování American Standard Code for Information Interchange (dále jen ASCII) [15, s. 8] a délka doménového jména nesmí přesáhnout 255 znaků, resp. 256 znaků, včetně nepouţívané tečky pro kořenovou doménu. Doménové jméno můţe obsahovat znaky pouze „A–Z― (nerozlišuje se velikost písmen), číslice „0–9―, „-― a nesmí začínat nebo končit „-―. Omezení 63 znaků neplatí pro všechny TLDs, obzvláště u ccTLDs si kaţdý správce můţe určit délku doménové jména, pouţité znaky, stejně jako jejich minimální počet.
Např.
v ccTLD.cz
nesmí
obsahovat
doménové
max. 63 znaků
max. 63 znaků
www.domena-tretiho-radu.domena-druheho-radu-SLD.cz. celkem 256 znaků
jméno dva znaky „-―
za sebou [12, s. 5]. Obr. 2: Příklad omezení doménového jména 10
Údaj ke dni 14. května 2013.
12
Tato omezení vycházejí z Request For Comments (dále jen RFC)11, coţ jsou normy číslovány průběţně od jedničky, kterých je dnes více jak 5 000 tisíc, ale mnoho z nich je jiţ zastaralých. Ty aktuální specifikují síťový protokol TCP/IP a tím vlastně celou síť Internet [3, s. 15]. Výše
uvedené
podmínky
na
sloţení
doménového
jména
neplatí
u tzv. mezinárodních doménových jmen (Internationalized Domain Name, dále jen IDN). Tento systém umoţňuje uţivateli pouţívat diakritiku a různé znaky národních abeced. Systém DNS umí pracovat pouze se znaky v kódování ASCII, proto musí být všechny ne-ASCII znaky do tohoto kódování převedeny, resp. do kódování kompatibilního, tj. ASCII Compatible Encoding (dále jen ACE). Tento převod je řešen v klientském programu mimo systém DNS pomocí metody Punycode a Nameprep [16]. Tím je omezena jiţ dříve zmíněná podmínka na maximální počet 63 znaků, protoţe např. doménové jméno www.česko.cz se po převodu „zvětší― na www.xn--esko-fua.cz. Výhodou IDN je jistě zpřístupnění Internetu a doménových jmen v mateřském jazyce jednotlivých zemí, nevýhodu ale spatřuji nejen u uţivatelů vyuţívající latinské písmo v nemoţnosti vyhledávat doménová jména např. v azbuce, protoţe se tyto znaky na standardních klávesnicích jednoduše nevyskytují, ale i jako velkou moţnost pro tzv. typo-squattery12. Na první pohled není mezi doménovými jmény www.seznam.cz a www.seznam.cz ţádný rozdíl, ale pokud je první doménové jméno zaregistrováno s písmenem „e― napsaným v azbuce a ne latince, bude návštěvník této adresy s největší pravděpodobností zaveden na úplně jiné stránky, neţ před kliknutím na odkaz očekával. Pokud bychom místo stránek s vyhledávačem uvaţovali např. stránky nějaké bankovní instituce, kde by útočník vytvořil stránky s velice podobným vzhledem poţadované banky, zmate tím návštěvníka stránek a můţe tak velice snadno získat jeho přístupové údaje např. k internetovému bankovnictví nebo jiné citlivé údaje [17]. V současnosti se jedná o poměrně veliké mnoţství TLDs, které je moţné si zaregistrovat v rámci IDN [18]. V České republice je na zavedení systému IDN vše technicky připraveno, přesto se jeho zavedení neplánuje, a to z důvodu několikaletého průzkumu, ve kterém je komunita uţivatelů v České republice k zavedení IDN spíše
11 12
Normy jsou volně dostupné na adrese http://www.rfc-editor.org/. Více v kapitole 3.2.2 Typosquatting.
13
skeptická a o tento systém nejeví zájem [17]. V ccTLD.cz tak pouze existuje testovací doménové jméno www.háčkyčárky.cz.
2.2 Funkce doménového jména Doménové jméno můţeme vymezit z několika hledisek, resp. funkcí. Základní funkcí je funkce technická, která byla popsána v předchozí kapitole. Ta spočívá v převodu adresy IP na řetězec znaků, resp. na doménové jméno a naopak. Z ní je lehce odvoditelná i další, uţivatelská funkce, která umoţňuje uţivateli vhodnější a lepší identifikaci zapojeného uzlu do sítě Internet a to díky pouţití řetězce znaků jakoţto doménového jména neţ adresy IP. Další funkce doménového jména je funkce identifikační. Uţivatel by si jiţ ze samotného pohledu na doménové jméno mohl odvodit, jaký obsah se bude na webové stránce nacházet, popř. v jakém jazyce bude napsaná. Bohuţel tato skutečnost nemusí být a často není ve většině případů pravdivá, protoţe „TLD dávají subjektům vstupujícím do prostoru sítě internet doposud pouze povšechnou a nepřesnou informaci o kvalitě informačního obsahu přístupného pod určitým doménovým jménem. I když tedy příkladně národní doména „.cz“ přítomná v doménovém jméně www prezentace může navodit dojem, že příslušnou prezentaci provozuje subjekt českého původu (nebo, že je příslušná prezentace alespoň v češtině), neexistuje v praxi normativní záruka toho, že tomu tak skutečně je.“ [19] Typickým příkladem je TLD.tv. Ač by si uţivatel na první pohled mohl myslet, ţe se jedná o gTLD určenou pro televizní společnosti, opak je pravdou. TLD.tv je totiţ ccTLD státu Tuvalu, přesto je vyuţívána některými televizními společnostmi ke své prezentaci. Dalšími příklady je ccTLD.as, patřící pod stát Americká Samoa, která můţe mylně navodit dojem, ţe se pod doménovým jménem s touto ccTLD na konci budou nacházet stránky nějaké akciové společnosti nebo Mauricijská
ccTLD.mu,
která
především
po
návštěvě
doménového
jména
www.LeMur.mu, na kterém se nacházejí webové stránky studentského portálu Masarykovy univerzity, můţe návštěvníka uvést v omyl, ţe se jedná o TLD Brněnské univerzity. Toto selhání identifikační funkce doménového jména můţeme téţ nazvat jako zdruhovění některých ccTLD [1, s. 160]. Dalšími funkcemi doménového jména je funkce vyhledávací, která při volbě nekomplikovaného doménového jména usnadní jeho zapamatování a snazší vyhledání poţadované webové stránky, neţ volba jiných doménových jmen, dále pak propagační, 14
slouţící k propagaci doménového jména především formou webové stránky a v neposlední řadě funkce s ní spojené, tj. informační a soutěţní [20, s. 13].
2.3 Právní povaha doménového jména podle práva ČR Právní povaha doménového jména není v českém právním řádu nijak zakotvena, a tak je cílem této kapitoly shrnout poznatky právní vědy, jak je na doménové jméno z pohledu práva ČR nahlíţeno. Absence tohoto pojmu a jeho ustanovení neznamená, ţe na doménová jména nemůţeme aplikovat vnitrostátní právo ČR. Všeobecně se však ustálil názor, ţe se v případě doménového jména „jedná o sled znaků, jednoznačně identifikující jedno konkrétní místo v síti.“ [21] Budeme-li se snaţit aplikovat vnitrostátní právo, zjistíme, ţe vzhledem k registraci doménového jména, která se děje prostřednictvím smlouvy o registraci doménového jména, se jedná o oblast civilního práva, konkrétně o oblast občanskoprávní. V platné vnitrostátní české úpravě bychom pouţili § 118 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen ObčZ), ve kterém se hovoří o předmětu občanskoprávních vztahů „jako o věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty.“ [22] V případě věci je v § 119 odst. 1 ObčZ dělena na movitou a nemovitou, přičemţ „nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem“ [22]. Tudíţ se nabízí označit doménové jméno jako movitou věc, čemuţ napovídají i mylně pouţívané termíny širokou veřejností, ale i informačními kanály, jakými jsou vlastník doménového jména, prodej doménového jména, resp. domény atp. O vlastnictví se ale nejedná, protoţe „doménová jména (ani domény) za současného právního stavu nemohou být předmětem vlastnického práva, neboť to nejsou věci v právním smyslu.“ [20, s. 44] Autor práce, stejně jako současná právní věda, povaţuje doménové jméno za výkon relativního práva, konkrétně právní vztah závazkové povahy mezi dvěma stranami uzavřený na základě smlouvy o registraci doménového jména. Doménová jména jsou spravována soukromými subjekty, konkrétně správci domén13, kteří za určitých podmínek nabízí prostřednictvím svých registrátorů doménové jméno jako sluţbu a je pouze na uţivateli, zda na tyto podmínky přistoupí a doménové jméno si zaregistruje [23, s. 14]. Ve své práci se budu drţet terminologie správce domény. Jedná se totiţ o ustálenější pojem, i kdyţ by byl moţná správnější překlad provozovatel rejstříku z anglického Registry Operator. 13
15
Jiné analýzy uvaţují o doménovém jménu jako o jiných majetkových hodnotách ve smyslu § 118 odst. 1 ObčZ nebo se přiklánějí označit ho za nehmotný statek [24]. Ač je ccTLD.cz jednou z nejrychleji rostoucích národních domén v rámci Evropské unie a 19. listopadu 2012 byl 1 000 000 zaregistrovaných doménových jmen v této doméně [25], tak desetitisíce drţitelů těchto doménových jmen nemají stále v právní teorii jednoznačně vymezené postavení.
16
3 Registrace doménového jména v ccTLD.cz Tato kapitola si neklade za cíl podrobnou analýzu všech právních aspektů, které vyplývají z registrace doménového jména, avšak nelze je alespoň v mé práci nezmínit. Registrace doménového jména je zaloţena na dvou principech. Tím prvním je princip jedinečnosti, který spočívá v tom, ţe doménové jméno můţe mít pouze jednoho drţitele. Druhý princip, princip priority zajistí, ţe doménové jméno získá ten, kdo si ho první zaregistruje14. V případě registrace doménového jména si ho uţivatel registruje u správce TLD prostřednictvím určeného komerčního registrátora. V ccTLD.cz je jejím správcem a sponzorem zájmové sdruţení právnických osob CZ.NIC a onen registrátor uzavírá s CZ.NIC smlouvu o spolupráci při registraci domén15, podle níţ se registrátor stává subjektem, který je „oprávněný přistupovat definovaným způsobem k Centrálnímu registru a zadávat požadavky změn záznamů vedených v Centrálním registru.“ [12, s. 1] Pro uzavření této smlouvy musí být potencionální registrátor „právnickou osobou, která: -
má sídlo v některém členském státě EU;
-
nebo sídlí ve státě, tvořícím Evropský hospodářský prostor;
-
nebo v členském státě Evropského sdružení volného obchodu.“ [26]
Registrátorem můţe být i subjekt, který nesplňuje výše uvedené podmínky sídla, stane-li se akreditovaným registrátorem ICANN na základě uzavření dohody o pověření registračního poskytovatele (Registrar Accreditation Agreements) právě s ICANN16. Posledním krokem je samotná registrace doménového jména u registrátora uzavřením smlouvy o registraci doménového jména, ze které se registrátor zavazuje zaregistrovat dané doménové jméno u správce domény a udrţovat ho. Onu registraci můţeme chápat jako zápis doménového jména do databáze DNS, čímţ vzniká právo k doménovému jménu. Drţitel doménového jména se naopak zavazuje za toto zaplatit zpravidla ročním poplatkem, uţívat ho „v dobré víře způsobem, který neporušuje právní předpisy ani práva třetích osob“ [23, s. 18] a má právo na změnu registrátora. Pro 14
Kdo dřív přijde, ten dřív mele (z anglického First Come, First Served). Podrobný postup jak se stát registrátorem, včetně úplného znění povinných dokumentů, je dostupný na https://www.nic.cz/page/309/jak-se-stat-registratorem-/. 16 Seznam akreditovaných registrátorů je dostupný na http://www.icann.org/registrar-reports/accreditedlist.html. 15
17
uzavřením smlouvy s registrátorem však drţitel doménového jména musí souhlasit a dodrţovat podmínky a pravidla stanovené správcem domény, přestoţe s ním ţádnou smlouvu přímo neuzavřel. Z nich mimo jiné pramení povinnost správce domény toto doménové jméno udrţovat17 [12]. Z uvedeného vyplývá, ţe v předchozí kapitole zmíněný právní vztah závazkové povahy se v tomto systému vyskytuje hned několikrát. V neposlední řadě nelze opominout ani tzv. rejstříkové dohody18 mezi správci domény a vrcholnou autoritou ICANN, ze které plyne společný závazek rozvíjet a podporovat stabilitu a funkčnost systému DNS. Pro správce domény je z ní závazné udrţovat jmenný prostor pro danou TLD, komptabilitu a propojení s Internetem a aktualizaci dané zóny. Ze strany ICANN jsou klíčovými funkcemi koordinace IP a přidělování DNS, koordinace rozvoje kořenového systému DNS a koordinace vytváření odpovídajících pravidel. V případě této dohody mezi ICANN a CZ.NIC z roku 2006 je stanoven roční příspěvek 11 500 USD na činnost ICANN a pro moţné spory mezi sdruţením CZ.NIC a ICANN je určen rozhodčí soud o třech rozhodcích při mezinárodní obchodní komoře v Paříţi (International Chamber of Commerce, dále jen ICC) [27].
3.1 Zánik práva k doménovému jménu Zánik práva k doménovému jménu můţe nastat hned několika způsoby. Nejčastějším je zánik práva k doménovému jménu uplynutím doby. Právo k doménovému jménu je časově omezeno podle délky smlouvy uzavřené mezi drţitelem doménového jména a registrátorem. Toto období je v rozmezí jednoho aţ deseti let a existuje zde moţnost jeho prodlouţení. Pokud ovšem nebude registrace prodlouţena přede dnem exspirace, vstupuje doménové jméno do tzv. ochranné lhůty, během níţ si ho můţe opět zaregistrovat pouze jeho drţitel. Ta je stanovena kaţdým správcem jinak. U ccTLD.cz je tato lhůta 60 denní a v případě neprodlouţení registrace doménového jména v této lhůtě zaniká právo k doménovému jménu [12, s. 3]. Další moţností zániku práva k doménovému jménu je zrušení doménového jména jak ze strany drţitele doménové jména, tak i ze strany správce domény prostřednictvím registrátora nebo převodem doménového jména na jiný subjekt. V úvahu připadá také 17
Úplné znění pravidel registrace doménových jmen v ccTLD.cz je dostupné na https://www.nic.cz/files/nic/doc/Pravidla_registrace_CZ_DSDng_20121201.pdf. 18 Více v kapitole 3.3 Pravidla řešení sporů o doménová jména.
18
zánik práva k doménovému jménu na nařízení soudu nebo „jiného orgánu, jehož rozhodnutí se držitel doménového jména zavázal podřídit. Práva k doménovým jménům jsou obvykle převoditelná i na právní nástupce a dědice držitele v případě jeho zániku či smrti.“ [23, s. 26] Ve všech případech převodu doménového jména je však nutné dodrţet způsobilost
nabyvatele
k registraci
doménového
jména
v dané
doméně.
Např. doménové jméno v ccTLD.sk můţe nabýt pouze fyzická osoba, která je občanem Slovenské republiky nebo podnikatelem ve smyslu § 2 ods. 2 Obchodného zákonníka, resp. právnická osoba se sídlem na území Slovenské republiky [28]. Taktéţ nemůţe být převedeno doménové jméno v ccTLD.eu na obyvatele státu mimo EU.
3.2 Zneužívání registrace doménových jmen Ze dvou základních principů registrace doménových jmen, tj. principu jedinečnosti a principu priority, které jsou shodné napříč registracemi ve všech TLD, bohuţel vznikl obrovský prostor pro různé praktiky doménových spekulací a tím pádem zneuţívání registrace doménových jmen, pro tzv. nekalé jednání. Je tím vlastně vytvořena veřejná soutěţ o nejlepší či nejatraktivnější doménová jména, která získá nejrychleji jednající uţivatel. Různé metody tohoto zneuţívání jsou přiblíţeny v následujících podkapitolách. 3.2.1
Cybersquatting Jedná se o základní a nejčastější formu zneuţívání doménových jmen v prostředí
Internetu. Název je odvozen ze squattingu, tedy činností, při níţ jsou obsazovány a obývány prázdné budovy tzv. squattery. Cybersquatting se od této činnosti moc neliší, jediný rozdíl je v tom, ţe jsou obsazována doménová jména a vše se děje v kyberprostoru [29, s. 317]. Osoba, resp. cybersquatter, si zaregistruje doménové jméno shodné nebo zaměnitelné se stávající ochrannou známkou, názvem výrobku nebo obchodní firmou s úmyslem dalšího prodeje za nadsazené ceny nebo jiným profitem ve zlé víře [30]. Kromě výše uvedeného je velice populární i tzv. předběţný či plánovaný cybersquatting [31]. Cybersquatter sleduje aktuální dění a podle toho na tuto situaci reaguje. V minulosti se tak stalo, ţe si např. české úřady nepohlídaly české předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2009, čehoţ vyuţil cybersquatter a doménové jméno www.eu2009.cz si zaregistroval dřív [32]. Podobných případů můţe 19
nastat celá řada, obzvláště při vyhlašování věhlasných akcích, jakými jsou např. pořadatelství olympijských her, mistrovství světa atd. nebo i volba důleţitých představitelů, kdy si cybersquatter zaregistruje doménová jména všech moţných kandidátů, a tak můţe v budoucnu doménové jméno určitého významu dosáhnout. Velice aktuální je případ doménového jména www.sberbank.cz, kde se nachází webová prezentace společnosti zabývající se sběrem baněk, kterou si nárokuje ruská bankovní společnost Sberbank. Současný majitel doménového jména dokonce zapsal společnost Sběr baňk, s. r. o. do obchodního rejstříku. Učinil tak ale v době, kdy jiţ bylo jasné, ţe pod ruskou společnost budou přecházet české pobočky. Bude tedy zajímavé sledovat, jak případný rozhodčí či soudní řízení dopadne [33]. Cybersquatting lze označit „za druh kriminality, který je svou podstatou a vskutku celosvětovými důsledky vysoce společensky nebezpečný.“ [29, s. 317] Podle rozhodnutí Městského soudu v Praze, který následně potvrdil i Vrchní soud v Praze, lze spekulativní registraci doménového jména bránící jiné osobě ve vyuţívání tohoto jména pro svou prezentaci označit za nekalosoutěţní jednání v rozporu s generální klauzulí nekalé soutěţe a za parazitování na pověsti (viz f§ 44, odst. 1 a násl. obchodního zákoníku) [34]. O váţnosti situace svědčí i zaloţení Koalice proti zneuţití názvů domén v roce 2007 (The Coalition Against Domain Name Abuse, dále jen CADNA), která si klade za cíl sníţení výskytu cybersquattingu v prostředí kyberprostoru [35]. 3.2.2
Typosquatting Jedná se o důmyslnější formu cyberquattingu, někdy téţ označovanou jako URL
hijacking, která je postavena na překlepech při psaní doménového jména. Typosquatter si zaregistruje taková doménová jména, která jsou na první pohled dosti podobná známému doménovému jménu anebo jen nějakému označení či názvu. Moţnosti jsou u této metody téměř nevyčerpatelné. Lze totiţ vyuţít různých uţivatelských překlepů při psaní doménového jména a to třeba vypuštěním, změnou pořadí, přidáním některých znaků anebo odstraněním tečky u doménového jména, popř. lze vyuţít chybného nastavení anglické klávesnice namísto české. Pro představu se můţe jednat o tato doménová jména: -
www.gooogle.com místo www.google.com;
-
www.wikiepdia.org místo www.wikipedia.org;
20
-
www.zahoo.com,
resp.
www.yoynam.sk
místo
www.yahoo.com,
resp. www.zoznam.sk; -
www.youube.com nebo wwwyoutube.com místo www.youtube.com atp.
Typosquatting je problémem hlavně u velkých společností či organizací, na jejichţ doménovém jméně se parazitovat vyplatí. „Squatter zde opět může těžit z více hledisek. Jednak se může pokusit nabídnout sporné doménové jméno k prodeji, pak dále může pouhou blokací působit oprávněnému subjektu určitou majetkovou újmu, ale může také paraziticky využívat danou doménu pro profit např. z reklam a své vlastní činnosti, kterou bude pod takovým doménovým jménem provozovat.“ [36, s. 10] 3.2.3
Domain Grabbing Další formou cybersquattingu je domain grabbing, který spočívá v hromadné
registraci shodných či zaměnitelných doménových jmen, následnou blokací tohoto jména a nabídkou někomu, kdo má o doménové jméno oprávněný zájem. Doménové jméno můţe v tomto případě obsahovat označení nějakého osoby, podnikatele, ochranné známky či známého produktu [31]. První moţností je po zaregistrování tohoto doménového jména jej nabídnout k odkupu jiné osobě, která na něj můţe mít větší právo neţ aktuálně registrovaný nebo dalšímu squatterovi. Samozřejmě, ţe se nabízená cena nerovná ceně registračního poplatku za doménové jméno a je zde jasná vidina vysokého zisku pro squattera. Druhou variantou je doménové jméno pouze zaregistrovat, neumístit na webový server ţádnou webovou stránku či jinou prezentaci, tedy doménové jméno prostě jen blokovat. U obou způsobů je patrné nekalosoutěţní jednání, na kterém je patrná tzv. zabraňovací soutěţ, protoţe „kdo si doménové jméno nechá registrovat pro sebe jen proto, aby návazně s majitelem jména vyjednával o spolupráci v oblasti internetu, jedná v rozporu s dobrými mravy a tím v rozporu s pravidly hospodářské soutěže. Rezervování doménového jména se zabraňovacím úmyslem je soutěžněprávně zavrženíhodné a je nutné se jej zdržet.“ [37] 3.2.4
Reverse Domain Name Hijacking Tato metoda cybersquattingu spočívá ve zneuţití pravidel ve zlé víře k tomu, aby
byl původní drţitel registrovaného doménového jména o toto jméno připraven. Někdy bývá nazývána i jako metoda tzv. doménového únosu [31], jehoţ princip spočívá 21
v neoprávněných útocích konkurence nebo jiných subjektů na uţívání doménového jména i případnou soudní cestou. Tedy „subjekt, kterému svědčí určité právo19, se snaží na základě zneužití tohoto svého práva dosáhnout pomocí zahájení sporu toho, že druhý subjekt, kterému ovšem též svědčí určité právo, opravňující ho k registraci sporného doménového jména, bude tohoto doménového jména zbaven na základě rozhodnutí a sporné doménové jméno získá subjekt, jenž své právo zneužil.“ [36, s. 11] Typickým případem této praktiky je spor o doménové jméno www.kariera.cz, na němţ běţel inzertní server s nabídkami práce, který si nárokovala personální agentur Kariéra spol. s r.o., mající doménová jména www.karierasro.cz a www.kariera.eu. U soudu argumentovala nejen záměnou doménového jména, zápisem firmy do obchodního rejstříku, ale i drţitelstvím ochranných známek [38]. Výsledek sporu o běţné dlouhodobě pouţívané slovo bylo nakonec zamítnutí ţaloby ve všech bodech i následné zrušení předběţného opatření trvající po dobu sporu, tedy dva roky, které zakazoval doménové jméno pouţívat [39]. Z uvedeného vyplývá jasná snaha pomocí předběţného opatření poškodit a znemoţnit podnikání jiné osoby, coţ je ukázkový princip reverse domain name hijackingu. 3.2.5
Domain Tasting / Kiting Tyto dvě relativně nové metody cybersquattingu je moţné realizovat pouze v těch
TLDs, ve kterých je moţnost vyuţití tzv. Add Grace Period (dále jen AGP)20. Jedná se o dobu pěti dnů po registraci doménového jména, ve kterých je moţné doménové jméno vrátit a majitel dostane zpět registrační poplatek. Tato doba měla slouţit pouze pro případy, kdy si ţadatel omylem zakoupil nechtěné doménové jméno. Bohuţel tohoto způsobu začali zneuţívat doménoví spekulanti [40, s. 49]. První varianta, tj. domain tasting spočívá v tzv. „ochutnávání―21 doménových jmen. Cybersquatter si zaregistruje několik (desítek) tisíc doménových jmen, na které umístí reklamy za účelem zisku a po dobu AGP sleduje, zda se mu doménové jméno vyplatí. Pokud ano, doménové jméno si ponechá, v opačném případě ho zruší v rámci této pětidenní testovací lhůty a dostane zpět registrační poplatek [35]. 19
Např. shodné či podobné jméno firmy nebo ochranné známky. Jednou z nich je např. gTLD.com. 21 Z anglického taste. 20
22
Domain kiting je zaloţen na podobném principu. Opět si spekulant zaregistruje obrovské mnoţství doménových jmen, ty před vypršením pětidenní lhůty v rámci ní zruší a obratem si stejná doménová jména zaregistruje znovu. Tudíţ nemá cybersquatter vůbec v úmyslu za doménové jméno zaplatit registrační poplatek [35]. Na tyto metody zneuţívání doménových jmen zareagoval i ICANN. U všech správců TLDs, které umoţňují AGP, byly zavedeny nové politiky. Tato omezení spočívají v nevrácení registračního poplatku těm drţitelům doménového jména, jejichţ počet zaregistrovaných doménových jmen přesáhl počet 10 % z celkového mnoţství jejich nových registrací provedených v daném měsíci, nebo jejich celkový počet přesáhl 50 doménových jmen. Rozhodujícím je, která hodnota je vyšší a zároveň, jestli nebyla udělena výjimka prostřednictvím správcem konkrétní TLD [41].
3.3 Pravidla řešení sporů o doménová jména Řešení sporů o doménová jména, které jsou logickým vyústěním výše uvedených zneuţití registrace doménových jmen, rozhodně nejsou stěţejním tématem této bakalářské práce a jeho zpracování by značně přesáhlo její rozsah. Přesto povaţuji za vhodné zde uvést alespoň základní přehled řešení těchto sporů, které je odlišné v různých druzích TLDs. Ohledně ccTLDs jsou mezi vrcholnou autoritou ICANN a správci národních domén uzavírané dohody, zvané ccTLD Agreements. Ty mohou být formálnější, čtyřstránkové dohody tzv. Accountability Frameworks (dále jen AFs) týkající se i českého národního registrátora CZ.NIC pro ccTLD.cz nebo se jedná o dohody tvořené výměnou standardizované korespondence – Exchange of Letters22. Mezi skupinu dohod o ccTLDs patří také dohoda Registry Agreement o ccTLD.eu [1, s. 129]. Z těchto dohod ale nevyplývají ţádné povinnosti či doporučení na řešení sporů uvnitř ccTLDs, a tak je na kaţdém správci národní domény, aby případné spory řešil podle svých pravidel v rámci ccTLD nebo přijal pravidla jiná. V ccTLD.cz se spory mezi sdruţením CZ.NIC a drţitelem doménového jména řeší dle pravidel registrace doménových jmen v ccTLD, kdeţto u sporů mezi drţitelem doménového jména a třetí osobou se pouţije pravidel alternativního řešení sporů. U obou typů sporů lze za určitých podmínek vyuţít jak
22
Podrobnosti o těchto dohodách, včetně jejich konkrétního znění atd., je dostupné na http://www.icann.org/en/about/agreements/cctlds.
23
systému obecných soudů (zpravidla pro vydání předběţného opatření), tak Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR23 [42]. Rozdílná situace panuje u gTLDs, kde jsou uzavírány rejstříkové dohody mezi ICANN a spolupracujícími subjekty z celého světa, tedy správci domén. Jsou to dohody buď gTLD Registry Agreement, nebo gTLD Sponsorship Agreement. Oba dva druhy jsou dále měněny dodatky – Amendments a obsahují řadu příloh – Appendices. Jedním z rozdílů oproti dohodám u ccTLDs je i ten, ţe tyto rejstříkové dohody zajišťují aplikaci jednotných zásad pro řešení sporů týkajících se doménových jmen (The Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy, dále jen UDRP)24. Implementace těchto pravidel do smlouvy uzavřené mezi drţitelem doménového jména s příslušným správcem domény zajistí, ţe případné spory se budou řídit právě podle UDRP, které je rozhodováno jednou ze čtyř akreditovaných institucí, tzv. poskytovatelem ADR (ADR Provider). Zkratkou ADR se rozumí alternativní řešení sporů, ve kterém poskytovatel ADR dodrţuje pravidla jednotných zásad pro řešení sporů týkajících se doménových jmen (Rules for The Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy, dále jen RUDPR)25 a společně s vlastními doplňkovými pravidly (Supplemental Rules of the Provider) řeší skutečné či domnělé porušení UDRP [1, s. 207]. Poskytovatelé ADR jsou: -
Asian Domain Name Dispute Resolution Centre (ADNDRC), nacházející se ve čtyřech městech v Asii;
-
National Arbitration Forum (NAF);
-
World Intellectual Property Organization Arbitration and Mediation Center (WIPO Center);
-
The Czech Arbitration Court Arbitration Center for Internet Disputes (Rozhodčí soud v Praze) [43].
V případě rozhodování podle pravidel UDPR je pro jejich aplikaci nutné splnit podmínky uvedené v článku 4, písmene a), podle nichţ můţe být doménové jméno
23
Více podrobností o řešení sporů v ccTLD.cz na http://www.nic.cz/page/314/pravidla-a-postupy/. Aktuální znění UDRP pro všechny registrační poskytovatele, přijaté 26. 8. 1999 a s účinností od 24. 10. 1999 je dostupné na http://www.icann.org/en/help/dndr/udrp/policy. 25 Aktuální znění RUDRP pro všechny ADR poskytovatele, schválené ICANN 30. 10. 2009 je dostupné na http://www.icann.org/en/help/dndr/udrp/rules. 24
24
následně stávajícímu uţivateli odebráno, popř. převedeno na navrhovatele po prokázání, ţe doménové jméno: -
je totoţné, nebo zaměnitelné s ochrannou známkou ţalobce, a
-
drţitel nemá k tomuto jménu ţádná práva ani oprávněný zájem doménové jméno uţívat, a zároveň
-
je registrováno a uţíváno ve zlé víře [44].
Samozřejmě, ţe i správci národních domén mohou do svých pravidel implementovat výše uvedené postupy pro řešení sporů a někteří tak i činí26. V případě specifické ccTLD.eu působí jako správce European Registry for Internet Domain (dále jen EURid), který podporuje registrátory v jejich činnosti. K řešení sporů se pouţije mimosoudního řešení sporů – ADR, jehoţ poskytovatelem byl jmenován Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky se sídlem v Praze (Rozhodčí soud v Praze)27 [1, s. 168].
26
Seznam správců národních domén, kteří přijali UDRP pro řešení sporů v rámci své ccTLD, je dostupný na http://www.wipo.int/amc/en/domains/rules/cctld/index.html. 27 Veškeré informace o řešení sporů v ccTLD.eu, včetně aktuálního znění ADR pravidel, jsou dostupné na http://www.adr.eu/.
25
4 Domény nejvyššího řádu (TLDs) V této, tj. aplikační části práce se zaměřím na téma domén nejvyššího řádu (dále jen TLDs). Následující kapitoly pojednají o organizaci ICANN a všech druzích TLDs. Více pozornosti budu věnovat generickým TLDs (dále jen gTLDs), kde zmíním tři etapy jejich vývoje, na které naváţi hlavním tématem této části práce. Tím je zpracování problematiky tzv. nových gTLDs, a to včetně jejich historie, vývoje a procesu registrace.
4.1 Vznik a funkce ICANN Od roku 1972, tedy ještě v době sítě ARPANET (předchůdce Internetu), se o přidělování jmen, čísel a adres počítačů, včetně kontroly systému DNS starala autorita pro přidělování čísel na Internetu (Internet Assigned Numbers Authority, dále jen IANA) spolu se střediskem informační sítě (Network Internet Center, dále jen NIC), který byl spravován korporací (Network Solutions Inc., dále jen NSI), přičemţ IANA čísla přidělovala a NSI je zveřejňovala. Posléze bylo zaloţeno informační středisko internetové sítě (Internet Network Information Center, dále jen InterNIC) americkou Národní vědeckou nadací (National Science Foundation, dále jen NSF). To mělo za cíl společně s dalšími společnostmi, včetně NSI, zajistit a provozovat server, který by uveřejňoval informace o DNS a seznam rezervovaných a přidělených sluţeb [1, s. 109]. V roce 1997 si vláda USA stanovila cíl iniciovaný administrativou Billa Clintona, a to privatizaci Internetu [45]. Dne 30. 1. 1998 následovalo vydání návrhu na zlepšení technické správy internetových jmen a adres (A Proposal to Improve Technical Management of Internet Names and Addresses) Národní telekomunikační a informační správou (National Telecommunications and Information Administration, dále jen NTIA). Samotný návrh byl 20. 2. 1998 uveřejněn pod názvem Green Paper ve federální sbírce (Federal Register)28 k jednoměsíční veřejné diskuzi, během níţ obdrţela NTIA řadu podnětů, komentářů atp. Obsahem návrhu byla privatizace Internetu a systému DNS, včetně jeho zefektivněn a mimo jiné i vytvoření nové korporace, která by správu DNS zastřešovala. V červnu 1998 NTIA uveřejnila zpřesňující verzi představ státní
28
Návrh je dostupný na http://www.ntia.doc.gov/federal-register-notice/1998/improvement-technicalmanagement-internet-names-and-addresses-proposed-.
26
sféry USA o dalším vývoji systému DNS, tzv. White Paper pod názvem Statement of Policy on the Management of Internet Names and Address29 [1, s. 114]. Následně bylo 18. 9. 1998 vytvořeno a 30. 9. 1998 zaloţeno neziskové soukromoprávní internetové sdruţení pro přidělování jmen a čísel na Internetu (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers, dále jen ICANN) se sídlem v Marina Del Rey v Kalifornii a pod kontrolu se mu dostal jak InterNIC, tak i IANA. Bylo zřízeno a řídí se podle kalifornského práva. Základními organizačními dokumenty ICANN jsou interní stanovy – Bylaws30 a zakladatelský dokument – Articles of Incorporation31 [1, s. 115]. Za celou dobu své existence ICANN uzavírá s ministerstvem obchodu USA (Department of Commerce, dále jen DoC) klíčové smlouvy, které vymezují vztahy mezi ICANN a administrativou USA, která je reprezentována DoC. První dokument podepsaný oběma stranami dne 25. 11. 1998 se jmenoval Memorandum of Understanding (dále jen MoU), který byl následně šestkrát prodluţován, resp. aktualizován pomocí dodatků na určité období. Sedmou změnou původního MoU se stal dodatek Joint Project Agreement (dále jen JPA), který byl jiţ nazýván dohodou. Po jeho vypršení dne 30. 9. 2009 se od 1. 10. 2009 stal novým druhem vztahu s vládou dokument s názvem „potvrzení závazků― (Affirmation of Commitments, dále jen AoC), uzavřený na dobu neurčitou, který s ní navazuje volnější vztah, neţ bylo obvyklé u předchozích dohod a taktéţ zmiňuje aktuální problémy, jako jsou např. nové gTLDs a IDN a potvrzuje povinnosti funkce obou smluvních stran32 [1, s. 116–118]. Těmi funkcemi, které jsou ICANNu přiděleny, je globální správa: -
doménových jmen nejvyšší úrovně (TLD);
-
adres IP, včetně přechodu IPv4 na IPv6;
-
parametrů protokolů a čísel portů.
Dále ICANN zajišťuje stabilitu a jednotnost globálního Internetu. Jedním z jeho hlavních úkolů je zavedení a podporování hospodářské soutěţe v registraci doménových 29
Návrh je dostupný na http://www.ntia.doc.gov/federal-register-notice/1998/statement-policy-management-internet-names-andaddresses. 30 Úplné znění je dostupné na http://www.icann.org/en/about/governance/bylaws. 31 Úplné znění je dostupné na http://www.icann.org/en/about/governance/articles. 32 Úplné znění všech dohod je dostupné na http://www.icann.org/en/about/agreements.
27
jmen, zajištění bezpečnosti a stability nejen kořenového systému DNS. Mimo to uzavírá se správci domén a registrátory zformalizované smluvní instrumenty, ve kterých odkazuje na klíčové interní dokumenty. Rozhodně nejzásadnějším instrumentem je přijetí dvou dokumentů pro řešení případných sporů, a to jednotných zásad pro řešení sporů týkajících se doménových jmen (The Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy, dále jen UDRP), společně s pravidly jednotných zásad pro řešení sporů týkajících se doménových jmen (Rules for The Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy, dále jen RUDPR), určené pro všechny poskytovatele ADR (ADR Provider)33 [1, s. 124–125]. ICANN je tedy sdruţení, které „má prostřednictvím multi-stakeholder modelu34 reprezentovat celosvětovou internetovou komunitu a v souladu s jejími zájmy koordinovat řadu aspektů Internetu, včetně centrální koordinace internetového identifikačního systému. Přinejmenším takto se ICANN stylizuje a proklamuje o sobě.“ [1, s. 121] V neposlední řadě je to také transparentnost, která spočívá mimo jiné i ve zveřejňování čistě interních dokumentů tohoto sdruţení. Tato kapitola nemá za cíl rozebrat organizační strukturu sdruţení ICANN, ale vzhledem k části práce o nových gTLD zde musím zmínit vládní poradní výbor (Governmental Advisory Committee, dále jen GAC), který je důleţitou součástí struktury ICANN. Organizačně patří mezi externí poradní výbory a je zaměřen na všeobecnou agendu. Skládá se ze zástupců vlád, jehoţ klíčovou rolí je posuzování a poskytování poradenství představenstvu ICANN v její činnosti ve vztahu k obavám vlád. Zejména v oblastech, kde můţe existovat interakce mezi politikami ICANN, různými zákony a mezinárodními smlouvami, nebo tam, kde ovlivňují veřejnou politiku [46].
4.2 Členění TLDs TLDs jsou v dnešní době členěny na následující skupiny: -
country-code Top-Level Domains (ccTLDs) – dvouznakové národní TLDs, které jsou přiděleny správcům národních domén v jednotlivých zemích či státech [47];
33
Více v kapitole 3.3 Pravidla řešení sporů o doménová jména. Obrázek, který znázorňuje organizační strukturu sdruţení ICANN podle multi-stakeholder modelu, je dostupný na http://www.icann.org/en/groups/chart. 34
28
-
generic Top-Level Domains (gTLDs) – generické tři a víceznakové TLDs, které reprezentují různé skupiny ve společnosti a dále se dělí na: o sponsored Top-Level Domains (sTLDs) – tyto sponzorované TLDs jsou zaloţeny na návrzích soukromých agentur či organizací, tzv. sponzorů, kteří následně danou sTLD spravují, ovlivňují a tím reprezentují dotčenou komunitu [47]; o unsponsored Top-Level Domains (uTLDs) – tyto nesponzorované TLDs se řídí přímo pravidly ICANN a vnímáme je ve správě globální internetové komunity [47]; o new generic Top-Level Domains (new gTLDs) – nové generické TLDs, o kterých podrobně pojednává poslední kapitola této práce;
-
infrastructure Top-Level Domain (iTLD) – infrastrukturální TLD, kterou reprezentuje pouze jediná TLD.arpa pouţívaná interně pro internetové protokoly a spravuje je jí IANA ve spolupráci se sponzorujícím Internet Architecture Board (dále jen IAB) [48].
Kromě výše uvedeného dělení můţeme u těchto typů rozeznávat tzv. restricted a unrestricted TLDs, tedy omezené a neomezené TLDs, resp. účelově určené. Toto označení spočívá v různých podmínkách, za kterých je moţné získat doménové jméno v dané TLD – např. TLD.musem si můţe zaregistrovat pouze subjekt mající něco společného s muzejnictvím a naopak TLD.com je otevřená komukoliv. 4.2.1
První etapa zavádění gTLDs Nejstarších gTLDs je sedm a všechny jsou trojznakové. V říjnu 1984 byly zřízeny
gTLDs .com, .edu, .gov, .mil a .org. Ty za několik měsíců následovala TLD.net a v listopadu 1988 TLD.int. Pět z těchto gTLDs bylo ze začátku určeno pro specifické zaměření na mezinárodní úrovni (.com, .edu, .int, .net, .org) a zbylé dvě umoţňovaly registraci pouze na území USA (.gov, .mil). Postupem času však toto omezení upadlo a TLD.com, TLD.net a TLD.org jsou relativně otevřené pro jakékoliv zaměření [1, s. 139]. Koncovka TLD.com je odvozena z anglického commercial (obchodní). Jedná se o nejznámější, otevřenou a nesponzorovanou gTLD určenou pro obchod a podnikání [49]. Správcem je společnost VeriSign Global Registry Services [50]. 29
První tři písmena z anglického education (vzdělání) tvoří TLD.edu, která je sponzorovaná gTLD určená pro vzdělávací organizace [51] a jejím sponzorem je neziskové sdruţení Educause [52]. Koncovka TDL.int je odvozena z anglického intergovernmental (mezivládní). Tato sponzorovaná gTLD určená pro mezinárodní databáze a organizace zřízené mezinárodními úmluvami [53] je sponzorována organizací IANA [54]. Koncovka TLD.net je vyvozena z anglického network (síť). Tato nesponzorovaná gTLD byla původně zamýšlena pro organizace zapojené do síťových technologií, jako jsou např. poskytovatelé internetových sluţeb, kteří by vyuţívali tuto gTLD pro počítače, uzly, síťová zařízení atp., ale tato omezení nebyla nikdy prosazena. TLD.net je tak volně dostupná k registraci bez omezení a bývá často vyuţívána za alternativu k TLD.com [55]. Správcem je společnost VeriSign Global Registry Services [56]. Koncovka TLD.org je odvozena z anglického organization (organizace). Jedná se o nesponzorovanou gTLD, původně určenou pro neziskové organizace, které nesplňovaly podmínky registrace do jiných TLDs. Nyní je však otevřená pro kohokoliv [57]. Spravuje ji nezisková organizace Public Interest Registry [58]. Sponzorovaná gTLD vyhrazená pro vládní organizace v USA je TLD.gov [59], jeţ vychází z anglického government (vláda). Sponzorem je nezávislá agentura vlády USA General Services Administration [60]. Koncovka TLD.mil je zkratkou z anglického military (vojenský). Sponzorovaná gTLD slouţí vojenským organizacím v USA [1, s. 140] a sponzorem je síťové informační centrum Ministerstva obrany USA – DoD Network Information Center [61]. Po zavedení a desetiletém fungování těchto sedmi gTLDs bylo diskutováno o zavedení dalších sedmi gTLDs, jako .arts, .firm, .info, .nom, .rec, .store a .web, které se nakonec vzhledem k zamítnutí vládou USA nekonalo, avšak nikoliv na dlouhou dobu [1, s. 141]. 4.2.2
Druhá etapa zavádění gTLDs Zaloţení organizace ICANN a její přístup k projednání, zveřejnění kritérií
a následnému posouzení návrhů dalších gTLDs vyústil dne 16. 11. 2000 v Marina del Rey ve schválení zřízení dalších sedmi gTLDs z výběrového procesu několika ţadatelů
30
a jejich návrhů různých gTLDs35. Jednalo se o gTLDs .aero, .biz, .coop, .info, .museum, .name a .pro [62]. Aktivace a zprovoznění těchto gTLDs neproběhlo současně, ale byly postupně zaktivovány během let 2001–2002 [47]. Jediná TLD.pro byla zprovozněna a dostupná pro registraci aţ v roce 2004, tj. v době třetí etapy zavádění gTLDs [63]. Koncovka TLD.aero je odvozena z anglického aeronautics (aeronautika). Jedná se o sponzorovanou gTLD určenou pro letecký průmysl [64], jejímţ sponzorem je společnost
zřízená
leteckými
společnostmi
Societe
Internationale
de
Telecommunications Aeronautique (SITA INC USA) [65]. První tři písmena z fonetického přepisu první slabiky anglického business [ˈbɪznɪs] (obchod) tvoří TLD.biz. Tato nesponzorovaná gTLD je určená pro obchod a podnikání, avšak jedním z hlavních důvodů jejího vytvoření bylo dát jakousi alternativu podnikatelům, kteří nestihli registraci doménového jména v rámci TLD.com [1, s. 142]. Správcem je korporace NeuStar, Inc. [66]. Koncovka TLD.coop je vyvozena z anglického cooperative (kooperativní, druţstevní) a prezentuje se jako sponzorovaná gTLD vyhrazená pro druţstva, plně vlastněné dceřiné společnosti a další organizace, jeţ existují k jejich podporování [67]. Sponzorem je společnost DotCooperation LLC, která je plně ve vlastnictví národní asociace obchodních druţstev National Cooperative Business Association (NCBA) [68]. TLD.info je nesponzorovaná otevřená gTLD určená k poskytování informací, jeţ se po zavedení stala nejpopulárnější gTLD z druhé etapy zavádění gTLDs [69]. Koncovka je odvozena z anglické information (informace) a správcem je společnost Afilias Limited [70]. TLD.museum tvoří anglické museum (muzeum). Jedná se o sponzorovanou gTLD určenou pro muzea, muzejní asociace a další subjekty spojené s muzejnictvím [71].
Sponzorem
je
organizace
Museum
Domain
Management
Association
(MuseDoma) [72]. TLD.name představuje anglické name (jméno). Tato nesponzorovaná gTLD je účelově určená pro tvorbu osobních stránek jednotlivců, kteří se chtějí prezentovat pod
35
Seznam ţadatelů a jejich návrhy na gTLDs jsou dostupné na http://archive.icann.org/en/tlds/tldapplications-lodged-02oct00.htm.
31
svými osobními jmény, přezdívkami atp. [73]. Správcem je společnost VeriSign Global Registry Services [74]. Koncovka TLD.pro vychází z anglického professional (profesionál, odborník) a jako nesponzorovaná gTLD je určená pro osoby a subjekty poskytující odborné sluţby, jako jsou lékaři, inţenýři, právníci, atp. [63]. Správcem je společnost Registry Services Corporation dba RegistryPro [75]. 4.2.3
Třetí etapa zavádění gTLDs V letech 2003–2004 proběhla třetí etapa zavádění gTLDs. Z celkem deseti
navrhovaných gTLDs (z toho dvě ţádosti byly na TLD.tel) ICANN následně schválil a v dalších letech zprovoznil šest nových sponzorovaných gTLDs .asia, .cat, .jobs, .mobi, .tel a .travel [47]. TLD.asia tvoří anglické asia (Asie). Jedná se sponzorovanou gTLD určenou společnostem, jednotlivcům a organizacím z oblasti Asie a Pacifiku [76], jejímţ sponzorem je organizace DotAsia Organisation Ltd. [77]. Koncovka TLD.cat je odvozena z anglického catalan (katalánština). Tato sponzorovaná gTLD je určená pro Katalánsko, katalánskou kulturu a jazyk [78]. Sponzorem je nadace Fundació puntCAT [79]. TLD.jobs představuje anglické jobs (práce). Jedná se o sponzorovanou gTLD určenou pro podnikání, zejména pro oblast personalistiky, resp. stránky spojené se zaměstnáním [80]. Sponzorem je společnost Employ Media LLC [81]. Koncovka TLD.mobi je odvozena z anglického mobile (mobilní) a jako sponzorovaná gTLD je určená pro uţivatele, dodavatele atp. mobilních zařízení a sluţeb [82]. Sponzorem je společnost Afilias Technologies Limited dba dotMobi [83]. První tři písmena z anglického telephone (telefon) tvoří TLD.tel, coţ je sponzorovaná gTLD, jejíţ rozdíl oproti TLD.mobi spočívá v tom, ţe je určená na kontakty neţ na mobilní zařízení [1, s. 144]. Sponzorem je společnost Telnic Ltd. [84]. TLD.travel tvoří anglické travel (cestování). Jedná se o sponzorovanou gTLD určenou pro letecké společnosti, cestovní kanceláře, provozovatele turistických center, resp. je určená pro turismus [85]. Sponzorem je společnost Tralliance Registry Management Company, LLC [86].
32
Mezi navrhovanými gTLDs ve třetí etapě zavádění gTLDs byly mimo výše uvedených i gTLDs .post a .xxx [87]. Avšak oba tyto návrhy na jejich zavedení byly organizací ICANN odmítnuty aţ do vyřešení některých problematických otázek. U TLD.post byla dohoda o zavedení uzavřena 11. 12. 2009 a aţ za tři roky, tj. v srpnu 2012 byla umoţněna registrace prvního doménového jména v rámci této gTLD [88]. TLD.post přestavuje anglické post (pošta). Jedná se o sponzorovanou gTLD určenou pro celosvětovou poštovní komunitu a průmysl [89]. Sponzorem je specializovaná agentura Spojených států Universal Postal Union [90]. TLD.xxx je zvláště kontroverzní gTLD, a tak byly všechny otázky a důsledky zavedení u této gTLD dlouze diskutovány. Přes několikeré zamítnutí ţádostí byla nakonec po cca sedmi letech schválena v březnu 2011 a registrace doménových jmen do této gTLD byla spuštěna v září téhoţ roku [91]. TLD.xxx je sponzorovaná gTLD určená pro pornografický průmysl [92], jejíţ sponzorem je společnost ICM Registry LLC [93].
33
5 Nové gTLDs Internet a gTLDs tak, jak je známe, úspěšně fungovaly a fungují jiţ čtvrtstoletí, avšak v letech 2011–2012 přichází ICANN s revoluční událostí, kterou je moţnost zavedení new gTLDs (dále jen nových gTLDs) téměř kýmkoliv. To, jak samotný projekt vznikal, kdo si můţe novou gTLD zaregistrovat, jaké je potřeba splnit poţadavky nebo jak ţádost o novou gTLD probíhá, bude rozebráno v následujících podkapitolách.
5.1 Koncepce ICANN Všechny tři etapy zavádění gTLDs byly provázeny diskuzemi o tom, proč z navrhovaných domén byly zprovozněny pouze některé a jiné byly zamítnuty, resp. k některým návrhům se ani nepodávalo vyjádření, tudíţ jejich zřizování nebylo vţdy zcela transparentní a ICANN se tak stával předmětem ostré kritiky. Ve třetí etapě zavádění gTLDs kontroverzní a několikrát zamítnutá TLD.xxx byla „poslední kapkou― a bylo jen otázkou času, neţ bude schválen projekt new gTLDs (dále jen nových gTLDs). Hlavními propagátory, kteří volali po zavedení nových gTLDs, byla velká města, jako Berlín, Paříţ a New York, která chtěla gTLDs končící svým názvem, resp. zkratkou (.berlin, .paris a .nyc) [94]. ICANN, jakoţto sdruţení zaloţené na multi-stakeholder modelu, ze kterého vyplývá nutnost komunikace s internetovou komunitou, včetně zjišťování jejich zájmů a potřeb, vyslyšel tato „volání― a přišel s pravidly vzniku nových gTLDs. Ta nepojednávají o přidání pouze několika gTLDs tak, jak tomu bylo v předchozích třech etapách vývoje gTLDs, ale přináší moţnost vytvoření prakticky neomezeného počtu gTLDs s různými názvy.
5.2 Vývoj a historie nových gTLDs Prvním předpokladem pro vznik nových gTLDs byl vládní dokument USA, tzv. White Paper36, který navrhoval přesun správy Internetu soukromé neziskové korporaci, která by mimo jiné reagovala na růst hospodářské soutěţe odpovídajícím vytvářením dalších gTLDs. Tou korporací se následně stalo nově vzniklé sdruţení ICANN, které zohlednilo zprávu WIPO vytvořením podpůrné organizace doménových jmen (Domain Name Supporting Organization, dále jen DNSO). Zpráva ze dne 30. 4.
36
Více v kapitole 4.1 Vznik a funkce ICANN.
34
199937, která byla vypracována na ţádost vlády USA, především v páté části shrnuje, ţe potencionální zavádění nových gTLDs není v rozporu s právy k duševnímu vlastnictví, pokud bude probíhat pomalu, bude kontrolováno a vezme v potaz např. problematiku proslulých jmen. DNSO dbala těchto doporučení a připravila jak několik průběţných zpráv38, tak i výsledná doporučení [1, s. 147]. V roce 2003 vznikla podpůrná organizace generických jmen (Generic Names Supporting Organization, dále jen GNSO), která nahradila původní DNSO. Tato organizace, která je hlavním orgánem tvořící politiky generických domén nejvyšší úrovně a podporující globální účast v technické správě Internetu, pracovala od prosince 2005 do září 2007 na procesu vývoje politik ohledně zavedení nových gTLDs. Tento dvouletý proces zahrnoval mimo jiné detailní a zdlouhavé konzultace s mnoha subjekty globální internetové komunity, včetně vlád, občanských společností, společnostmi z oblasti obchodu, duševního vlastnictví a technologií. Ohled byl brán i na průběhy předchozích etap zavádění gTLDs a výsledkem této činnosti bylo vytvoření souboru zásad a doporučení, které by měly být v programu nových gTLDs obsaţeny. V červnu 2008 na setkání ICANN v Paříţi představenstvo ICANN schválilo doporučení GNSO pro zavedení nových gTLDs. Následovalo uveřejnění první verze Průvodce pro přihlašovatele o nové gTLD (New gTLD Applicant Guidebook, dále jen AGB) v říjnu 2008 [95], který dokumentuje přijetí politiky GNSO sdruţením ICANN a zároveň je komplexním průvodcem pro
ţadatele, včetně
poţadavků
a průběhu procesu
schvalování. Tato příručka následně prošla několika iteracemi v podobě dalších návrhů a je výsledkem několikaletého zavádění doporučení ze strany GNSO a zpětné vazby od všech zúčastněných stran ICANN komunity. Kaţdá její verze byla publikována k veřejné diskuzi39 a více jak tisíc připomínek bylo prostudováno a posouzeno [96]. Vše vyvrcholilo 20. 6. 2011 na mezinárodní konferenci v Singapuru, kde bylo schváleno rozšíření doménového prostoru o nové gTLDs [97]. Program nových gTLDs si klade za cíl posílení hospodářské soutěţe a poskytnutí většího výběru domén pro spotřebitele. Registrace nových gTLDs ţadatelům umoţňuje zvolit nové gTLD jako
37
Úplné znění této zprávy je k dostupné na http://archive.icann.org/en/wipo/wipo-report.htm. Úplné znění průběţných zpráv je dostupné na http://archive.icann.org/en/dnso/new-gtlds-01apr00.htm. 39 Úplné znění verzí AGB je dostupné na http://newgtlds.icann.org/en/about/historical-documentation. 38
35
mezinárodní doménové jméno (IDN), které umoţňuje uţivateli pouţívat diakritiku a různé znaky národních abeced40 [96].
5.3 Registrace nové gTLD Zásadní informace pro ţadatele a následně úspěšné přihlašovatele nové gTLD jsou obsaţeny v jiţ zmíněném AGB. Jedná se o 338 stránkovou publikaci41, která obsahuje otevřená a transparentní pravidla popisující průběh procesu, rozebírá jeho jednotlivé aspekty, podmínky i etapy. Celý proces ţádosti o novou gTLD se dělí několik etap, resp. fází, které popíši v následujících podkapitolách [98]. Ač je ze strany ICANN v úmyslu po tomto procesu, tedy historicky prvním kole ţádostí o nové gTLDs pokračovat v dalších kolech podle stejných pravidel, nebudu v následujících kapitolách pojednávat o zaručeném postupu jak získat novou gTLD, ale spíše se zaměřím na průběh prvního kola, protoţe se tento program neustále „za běhu― vyvíjí a další kola se tak mohou od prvního odlišovat. 5.3.1
Podání žádosti O novou gTLD si mohla zaţádat jakákoliv zavedená soukromá nebo veřejná
společnost, organizace nebo instituce v dobrém postavení. Další nutností úspěšného ţadatele je splnění zveřejněných provozních a technických kritérií v zájmu zachování stability Internetu a interoperability [98, s. 95]. Ţadatel se mohl ucházet o následující druhy gTLDs, kde u některých z nich byly uvedeny speciální pravidla, resp. dodatečné poţadavky. U komunitní TLD je předpokladem provozování ve prospěch jasně dané komunity. Ţádost musí obsahovat jednu nebo více zavedených institucí zastupujících komunitu, pro kterou je doména určena. Zájemce o doménu musí být připraven doloţit své postavení jako zástupce instituce, kterou uvedl v ţádosti, tzn., ţe ho daná komunita podporuje. V případě sporu a podání ţádosti o dvě TLDs se stejným jménem, z nichţ jedna bude označena jako komunitní, komunitní TLD dostává přednost [98, s. 28–29]. Geografická TLD vychází z geografických názvů definovaných především ve standardech ISO 3166-1, 3166-2 a v seznamech OSN. Názvy zemí nemohou být 40
Více v kapitole 2.1 Struktura doménového jména. Úplné znění poslední verze New gTLD Applicant Guidebook ze dne 4. června 2012 je dostupné na http://newgtlds.icann.org/en/applicants/agb/guidebook-full-04jun12-en.pdf. 41
36
registrovány jako TLD a regionální, sub regionální jména a hlavní města vyţadují schválení příslušné instituce, resp. institucí (u ostatních měst je souhlas vyţadován za určitých okolností) [98, s. 67–73]. TLD ve formátu IDN můţe obsahovat znaky národních abeced. AGB u tohoto druhu ţádosti uvádí speciální technické a administrativní poţadavky, které musí ţadatel splnit a ţádost musí být v souladu s IDNA protokolem a IDN implementačními směrnicemi [98, s. 34–39]. Samozřejmostí
je
moţnost
kombinace
těchto
druhů
nových
gTLDs,
např. geografická IDN TLD. Čtvrtým typem nových gTLDs můţe být tedy vše ostatní, co nespadá do výše uvedených kategorií. Jedná se tedy o jakékoliv spojení řetězce znaků, pro která neplatí ţádná speciální kritéria. Významným datem programu nových gTLDs byl 12. leden 2012, od kterého bylo moţné prostřednictvím webové aplikace TLD Application System (dále jen systém TAS)42 podávat ţádosti o nové gTLDs. Proces podání ţádosti (Application Submission) o novou gTLD obsahuje řadu kroků, které trvají určitý čas (online registrace ţadatelů, podání ţádosti, zaplacení poplatku, přiloţení potřebných dokumentů atd.) a vedou k přeloţení ţádosti do procesu hodnocení. Z tohoto důvodu bylo stanoveno další rozhodující datum, konkrétně 29. březen 2012, do kterého bylo umoţněno se potencionálním ţadatelům v systému TAS registrovat. Po tomto termínu jiţ nebylo moţné vytvoření nového uţivatele a podávání jeho ţádostí [98, s. 39–41]. Kaţdý takto zaregistrovaný uţivatel mohl podat 0–50 ţádostí o novou gTLD [99, s. 25]. Za kaţdou takto provedenou ţádost bylo potřeba zaplatit tzv. poplatek za slot, který byl ve výši 5 000 USD. Po jeho uhrazení, následné kontrole uţivatele mimo jiné o trestní bezúhonnosti43 a potvrzení přijaté částky ze strany ICANN ţadatel doplnil ţádost o další potřebné údaje a poslal zbývajících 180 000 USD. Celková částka, resp. hodnotící poplatek za ţádost o jednu novou gTLD, byla tedy 185 000 USD [98, s. 44]. Zde povaţuji za vhodné alespoň zmínit, ţe ICANN provozuje dobrovolný program na podporu ţadatelů, který jim poskytuje podporu jak ve finanční, tak i v nefinanční oblasti [100] a rovněţ, ţe je ţadateli umoţněno kdykoliv z programu
42
Bliţší informace o tomto systému, včetně průvodce podávání ţádosti o novou gTLD, jsou dostupné na http://newgtlds.icann.org/en/applicants/tas. 43 O podrobnostech kontroly ţadatele pojednává ABG, konkrétně strany 24–26.
37
odstoupit, svoji ţádost stáhnout a poţadovat náhradu výdajů ve výši 0–80 % podle toho, v jaké fázi se jeho ţádost právě nachází [98, s. 44–45]. Sběr ţádostí měl trvat 90 dní, tj. měl být ukončen 12. dubna 2012. Avšak vzhledem k technickým potíţím se systémem TAS, především kvůli špatné ochraně uţivatelských dat a jeho následným odstavením, vydal ICANN během tohoto dne vyjádření, ţe prodluţuje sběr ţádostí do 20. dubna 2012 [101]. I přes několikerý slib rychlého vyřešení problému se systém TAS znovu otevřen aţ 21. května a sběr ţádostí byl ukončen 30. května 2012 [102]. Celý projekt tak nabral více jak měsíc a půl dlouhé zpoţdění. 5.3.2
Administrativní kontrola úplnosti, den odhalení 13. června 2012 ICANN v Londýně slavnostně oznámil na tzv. dnu odhalení
(Reveal Day) počet všech ţádostí o nové gTLD. Zájem předčil očekávání, celkový počet 1 930 ţádostí hovoří sám za sebe [103]. Do tohoto počtu nebyly zařazeny neúplné ţádosti, tj. ty, které neprošly fází administrativní kontrolou úplnosti (Administrative Completeness Check). V ní byly vyloučeny ţádosti, které byly obdrţeny po termínu, jejichţ formulář ţádosti byl nekompletní nebo u nich nebyl zaplacen hodnotící poplatek, resp. poplatek za slot. Rozdělení ţádostí podle geografických oblastí je uvedeno na následujícím grafu [104].
Graf 1: Počet ţádostí o nové gTLDs s rozdělením podle geografických oblastí. Zdroj dat [104].
5.3.3
Komentáře k žádostem, zpětná vazba Dnem zveřejnění ţádostí začalo 60 denní období na sběr komentářů k ţádostem
(Application Comments). Takto se mohl vyjádřit kdokoliv k jakékoliv ţádosti. Na ţádost veřejnosti bylo toto období prodlouţeno do 26. září 2012, tedy celkem na 38
105 dní [105], během něhoţ bylo obdrţeno 11 682 komentářů [106]. Komentář k ţádosti se nepovaţuje za formální námitku a neblokuje tím onu ţádost, avšak je hodnocen hodnotícím panelem a relevantní komentáře mohou být brány v úvahu při eventuálním posuzování dvou a více ţádostí podaných o podobnou nebo stejnou novou gTLD (fáze String Contention)44 [107]. Různé náměty, připomínky atp. ohledně programu nových gTLDs, je moţné zasílat prostřednictvím programu zpětné vazby (Program Feedback) v období ode dne zveřejnění aţ do konce prvního kola programu zavádění nových gTLDs. ICANN se zavazuje všechny prostudovat a posoudit ve snaze zlepšit program nových gTLDs [107]. Uveřejněna byla i pravidelně aktualizovaná stránka se statistikami programu nových gTLDs45. 5.3.4
GAC včasné varování Ode dne zveřejnění běţela taktéţ 60 denní lhůta pro vydání včasného varování
(GAC Early Warning), které mohl vydat kaţdý člen GACu46, tj. jedna nebo více vlád. Toto varování mohlo být vydáno k jakékoliv ţádosti a varovalo, resp. vyjadřovalo znepokojení před její moţnou citlivostí nebo problematikou. GAC včasné varování není bráno jako formální námitka a nevede k procesu zamítnutí ţádosti, přesto měl ţadatel lhůtu 21 dní na zrušení ţádosti a vrácení 80 % nákladů. Pokud tak neučinil, bylo mu silně doporučeno kontaktovat reprezentanty dané vlády a k varování se vyjádřit. Třetí variantou bylo nedělat vůbec nic. Nakonec GAC vydal celkem 242 včasných varování, a to aţ 20. listopadu 2012 [108]. 5.3.5
Podání námitek Na zveřejněné ţádosti bylo moţné opět od 13. června 2012 po dobu sedmi
měsíců, tedy do 13. března 2013, podávat námitky (Objection Filing). Proces námitek poskytoval firmám, jednotlivcům, subjektům státní správy nebo komunitám moţnost předloţit argumenty proti zavedení určitých nových gTLDs do systému DNS. Námitky se mohly podávat ze čtyř důvodů a pro jejich řešení stanovil ICANN tři poskytovatele sluţeb pro řešení sporů (Dispute Resolution Service Provider, dále jen DRSP). 44
Více v kapitole 5.3.10 Soupeření o řetězec. Dostupná na http://newgtlds.icann.org/en/program-status/statistics. 46 Více v kapitole 4.1 Vznik a funkce ICANN. 45
39
S podáním námitky byla spojena úhrada poplatku v řádech tisíců USD danému DRSP [109]. První moţností bylo podání námitky na zaměnění řetězce47 (String Confusion Objections) v případě, ţe byl řetězec zaměnitelný s jiţ existující TLD nebo s jinou ţádanou novou gTLD. DRSP je Mezinárodní centrum pro řešení sporů (The International Centre for Dispute Resolution). Námitku mohl podávat jiţ existující správce libovolné TLD nebo ţadatel o novou gTLD ze stejného kola projektu nových gTLD [109]. Námitky na zákonná práva (Legal Rights Objections) byly podány z důvodů, jestliţe řetězec porušoval zákonná práva toho, kdo námitku vznesl. DRSP je Světová organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization) a námitku mohl podávat drţitel práv [109]. Třetím důvodem bylo podat námitky na omezení veřejného zájmu (Limited Public Interest Objections) a to tehdy, pokud byl řetězec v rozporu s obecně platnými právními normami morálky a veřejného pořádku uznaných podle zásad mezinárodního práva. DRSP je Mezinárodní centrum pro expertízy při Mezinárodní obchodní komoře (The International Center of Expertise of the International Chamber of Commerce). Námitku mohl podat kdokoliv, avšak frivolní nebo zneuţívající námitky nebudou přijaty [109]. Posledním druhem jsou komunitní námitky (Community Objections), podané v případě existence výrazného nesouhlasu s gTLD ţádostí z významné části komunity, která se zaměřuje na gTLD řetězec. DRSP je stejný jako v předchozím případě a námitku mohly podat zřízené instituce spojené v rámci jasně definované komunity [109]. U ţádostí, na které nebyly podány námitky ani jeden komentář, můţe nezávislý oponent (Independent Objector, dále jen IO) toto změnit. Avšak smí takto činit pouze u námitek na omezení veřejného zájmu a u komunitních námitek. IO je nestranná osoba jednající výlučně v nejlepším zájmu veřejnosti a její funkci zastává profesor Alain Pellet [110].
47
Řetězcem se rozumí ona nová gTLD, která je jím tvořena.
40
Řádně
podané
námitky,
které
prošly
administrativním
přezkumem
(Administrative Review), byly zveřejněny dne 27. března 201348. Po jejich zveřejnění běţí 30 denní lhůta pro ţadatele o novou gTLD, aby se k námitce vyjádřil, včetně zaplacení poplatku. V případě nevyjádření se k námitce bude v řízení kladen důraz více na namítající stranu, a pokud je více námitek na jednu ţádost, je moţná jejich konsolidace. Samotné řešení sporů pak probíhá před porotou, která je sloţená z kvalifikovaných odborníků v příslušné tematické oblasti a začíná souběţně s procesem rozšířeného hodnocení ţádostí49 [109]. 5.3.6
Proces hodnocení žádosti Program nových gTLDs rozlišuje dva druhy hodnocení ţádosti. Prvním je
počáteční hodnocení (Initial Evaluation) a v případě nesplnění poţadavků v něm je později ţádost posuzována v rozšířeném hodnocení (Extended Evaluation) [98, s. 53]. 5.3.6.1 Počáteční hodnocení Tento proces začal v červenci 2012 a v rámci jeho hodnocení musí ţádost projít několika hodnotícími panely [106]. Prvním panelem je hodnocení minulosti (Background Screening), ve kterém jsou kontrolovány: a) všeobecná obchodní píle a kriminální historie; a b) historie cybersquatting chování [98, s. 53]. Průchod výše uvedenou kontrolou je podmínkou k pokračování v hodnocení, které se skládá ze dvou typů přezkumů a jejich panelů. První je přezkum řetězce (String Review), v jehoţ panelech jsou přezkoumány především poţadavky, které byly uvedeny při podání ţádosti50. Jedná se o panel na podobnost řetězců (String Similarity), v rámci něhoţ jsou případné dva stejné nebo podobné řetězců v ţádostech zařazeny na soupeřící sadu (Contention Set)51, dále pak panely na test stability DNS (DNS Stability) a kontrolu geografických jmen (Geographic Names) [98, s. 53].
48
Seznam námitek je dostupný na http://newgtlds.icann.org/en/program-status/odr/filings. Více v kapitole 5.3.6.2 Rozšířené hodnocení. 50 Více v kapitole 5.3.1 Podání ţádosti. 51 Více v kapitole 5.3.10 Soupeření o řetězec. 49
41
V přezkumu ţadatele (Applicant Review), který probíhá souběţně s přezkumem řetězce je kontrolována technická a provozní schopnost (Technical and Operational Capability), finanční zdatnost (Financial Capability) a kontrola registru sluţeb (Registry Services) [98, s. 53]. Jako součást počátečního hodnocení hodnotitelé po ţadatelích poţadují nějaké vysvětlení
či
dodatečnou
informaci
k ţádosti.
To
se
děje
prostřednictvím
tzv. vyjasňujících otázek (Clarifying Questions, dále jen CQs), které jsou hromadně v určitém období zveřejněny v systému TAS, jsou unikátní pro kaţdou ţádost a mohou být poloţeny kterýmkoliv z výše zmíněných panelů. Povinností ţadatele na CQs odpovědět, jinak bude hodnotící proces pozastaven [111]. Pokud ţádost neprojde přezkumem řetězce a není ani zařazena do soupeřící sady, popř. je čekáno na doplnění doporučujících dokumentů u geografických jmen, je následně označena za nevhodnou pro další přezkum (Ineligible for Further Review). V opačném případě, byly-li zjištěny nějaké nedostatky v přezkumu ţadatele, je ţádost způsobilá pro rozšířené hodnocení (Eligible for Extended Evaluation) [112]. Pokud ovšem prošla všemi hodnotícími panely, není na ni podána ţádná námitka a nebyla zařazena na soupeřící sadu, je připravena na fázi přechodu k delegaci. Ve všech případech je však výsledek počátečního hodnocení uveřejněn v pořadí ţádostí podle prioritizačních čísel52 a toto uveřejnění53 začalo probíhat po skončení období pro podávání námitek, kdy od 22. března do konce srpna 2013 ICANN plánuje uveřejnit zhruba 100 ţádostí týdně [112]. 5.3.6.2 Rozšířené hodnocení V případě neúspěchu ţádosti v počátečním hodnocení, konkrétně v oblasti přezkumu ţadatele, je ţádost způsobilá pro rozšířené hodnocení. Ovšem tato samotná způsobilost neznamená automatickou účast v rozšířeném hodnocení. Ţadatel musí do 15 dnů od obdrţení rozhodnutí předloţit ICANN ţádost o rozšířené hodnocení, jinak nebude proces pokračovat [98, s. 78]. Rozšířené hodnocení začíná aţ po kompletním zveřejnění výsledků počátečního hodnocení a probíhá souběţně s řešením námitek a soupeřením o řetězec. V rozšířeném 52
Více v kapitole 5.3.7 Rozdělení ţádostí do dávek. Výsledky počátečního hodnocení jsou dostupné na https://gtldresult.icann.org/application-result/applicationstatus/viewstatus. 53
42
hodnocení je opět přezkoumán ţadatel ve stejných panelech a podle stejných kritérií, jako v počátečním hodnocení, kde je v případě úspěchu postoupena do další etapy programu. Tím je v případě podané námitky nebo zápisu na soupeřící sadu účast v řešení sporů, resp. soupeření o řetězec, a pokud zde není ani jeden z těchto instrumentů, je ţádost předána k delegaci [98, s. 87]. Jestliţe ţádost neprojde rozšířeným hodnocením, je označena za nevhodnou pro další přezkum a ţadatel jiţ nemůţe o danou novou gTLD usilovat [98, s. 87]. 5.3.7
Rozdělení žádostí do dávek Ţádosti měly být původně posuzovány systémem, který dokáţe v úvodní části
procesu hodnocení zpracovat pouze 500 ţádostí v období zhruba pěti měsíců s tím, ţe v následujících dávkách se jich zpracuje dalších 400. Ale ani v AGB není řečeno, jakou metodou se vybere oněch prvních 500 ţádostí, jen je uvedeno, ţe se tak nestane na základě pořadí doručených ţádostí nebo náhodným výběrem [98, s. 11]. Ono dávkové zpracování je mimo jiné důsledkem omezení, které hovoří o nejvýše 1 000 změn provedených v kořenové zóně za rok (a tento počet nelze realizovat během jednoho dne) [113]. Postupem času ICANN stanovil metodu tzv. digitální lukostřelby (Digital Archery), která jiţ po svém představení roznítila bouřlivou diskuzi. Princip výběru spočíval v tom, ţe si ţadatel v systému nastaví libovolný přesný čas v budoucnosti a v okamţiku, kdy se tento čas bude blíţit, se do systému přihlásí a klikne na tlačítko. Rozdíl zadaného času a času kliknutí bude změřen a ţádosti ţadatelů s nejniţším rozdílem budou dříve zpracovány [114]. Kritika tohoto mechanismu natolik silná, ţe byl tento systém představenstvem ICANN na červnovém zasedání v Praze zrušen. Tím se ustoupilo i od systému dávkového zpracování a všechny ţádosti byly nakonec posuzovány současně [115]. Stále však bylo potřeba vyřešit ono omezení o maximálním počtu změn v kořenové zóně. Následovalo období mítinků, veřejných návrhů, setkání i tzv. webových konferencí54, ve kterém se diskutovalo o návrzích na nástupce tohoto systému, který by byl spravedlivý, resp. rovnocenný pro všechny zúčastněné strany. Výsledkem byla metoda prioritizačního losování (Priorization Draw), která proběhla dne 17. prosince 54
Z anglického webinar. Jedná se formu on-line komunikace, která probíhá prostřednictvím Internetu za pouţití webového prohlíţeče.
43
2012 v Los Angeles formou loterie za daných pravidel. Vzhledem k veřejnému zájmu a globalizaci Internetu se nejdříve losovalo z IDN ţádostí a dále z těch, jejichţ ţadatelé si zakoupili los v hodnotě 100 USD. Kaţdá ţádost tak dostala své prioritizační číslo, které si s sebou nadále nese po celou dobu programu [116]. 5.3.8
Clearingový dům ochranných známek Clearingový dům ochranných známek (Trademark Clearinghouse, dále jen
TMCH), je centrálním úloţištěm pro ověření, uloţení a šíření informací týkající se práv drţitelů ochranných známek [98, s. 290]. Protoţe při vytváření ţádostí o nové gTLDs neexistoval ţádný notifikační systém drţitelů ochranných známek, zavedl ICANN po několikaletém vývoji a implementaci tento systém. Principem je ochrana drţitelů ochranných známek v systému nových gTLDs, která byla spuštěna 26. března 2013 [117]. Drţitel si v TMCH zaregistruje a prokáţe svou, jiţ získanou ochrannou známku na období jednoho, tří nebo pěti let za odpovídající poplatek. Tím mu je garantováno, ţe bude moci v nových gTLDs vyuţít moţnost tzv. zahajovacího období o délce minimálně 30 dnů (tzv. Sunrise Period), v rámci níţ je drţitelům ochranných známek umoţněna přednostní registrace v nových gTLDs ještě před tím, neţ jsou k dispozici veřejnosti [118]. Druhá sluţba generuje upozornění v reálném čase o tom, ţe si někdo pokouší zaregistrovat doménové jméno v rámci kterékoliv nové gTLDs, které se shoduje s ochrannou známkou v TMCH a upozorní na to i drţitele ochranné známky [119]. 5.3.9
GAC doporučení Jedná se o doporučení vydávaná GACem (GAC Advice) představenstvu ICANN
nezávisle na GAC včasném varování55. Tato doporučení upozorňují představenstvo na ţádosti o nové gTLDs, které identifikoval GAC jako problematické. Vydání doporučení neznamená automatické pozastavení ţádosti [98, s. 150]. Můţe mít jednu ze tří forem: 1) Panuje konsenzus, ţe by ţádost neměla pokračovat – tím je vytvořen silný předpoklad pro představenstvo ICANN, ţe by ţádost neměla být schválena [98, s. 150].
55
Více v kapitole 5.3.4 GAC včasné varování.
44
2) Ţádost by neměla pokračovat, dokud nebudou přijata opatření k nápravě – opět je zde vytvořena silná presumpce pro představenstvo ICANN ţádost pozastavit do nápravy (např. zajištěním schválení jednou či více vlád) [98, s. 150]. 3) Existují zde obavy o konkrétní ţádosti – od představenstva ICANN se očekává zahájení dialogu s GACem za účelem pochopení těchto obav [98, s. 150]. 11. března 2013 vydal GAC56 svá doporučení na konferenci v Pekingu, která ICANN následně 18. března zveřejnil [120]. Od toho okamţiku mají ţadatelé, kterých se doporučení týká, 21 dnů na předloţení reakce představenstvu ICANN. V případě, ţe se závěry představenstva ICANN budou lišit s doručeními GAC, musí je představenstvo náleţitě zdůvodnit [98, s. 150]. 5.3.10 Soupeření o řetězec Tato fáze si klade za cíl vyřešit problém dvou a více podobných či stejných řetězců. Ţádosti, kterých se to týká, byly ve fázi přezkumu ţádosti v počátečním hodnocení zapsány na soupeřící sadu, kterou ICANN uveřejnil 26. února 201357 [121]. Soupeření o řetězec nastává tehdy, pokud podobnost řetězců obstojí v řízení o námitkách58. Nutností však je, aby se tohoto soupeření účastnily všechny strany zároveň. Např. pokud byly dvě ţádosti do této sady zapsány, avšak jedna ţádost prošla počátečním hodnocení bez problémů, kdeţto druhá musí absolvovat ještě rozšířené hodnocení, je stanoveno, ţe musí jedna na druhou počkat a soupeření o řetězec začne současně (toto se týká druhé a třetí varianty soupeření). Soupeření se dá vyřešit třemi metodami [98, s. 186–189]. První je vzájemná dohoda mezi stranami (Self-Resolution of String Contention), která můţe být uzavřena v jakékoliv fázi programu, jakmile ICANN zveřejní soupeřící sadu [98, s. 190]. Druhou metodou je prioritním vyhodnocením komunitou (Community Priority Evaluation), ve kterém hodnocení ţádosti probíhá podle souboru čtyři kritérií. Na základě podmínek uvedených v AGB a jejich následném splnění je ţádost ohodnocena 0–4 body, přičemţ pro vítězství je jich nutné získat celkem alespoň 14. Jedná se 56
Původně měly být vydání společně s lhůtou pro podání námitek, tedy 13. března. Zveřejněná soupeřící sada je dostupná na http://newgtlds.icann.org/en/program-status/application-results/similarity-contention-26feb13-en.pdf. 58 Více v kapitole 5.3.5 Podání námitek. 57
45
o kritéria na
zřízení komunity (Community
Establishment), souvislost mezi
navrhovaným řetězcem a komunitou (Nexus Between Proposed String & Community), na registrační politiky (Registration Policies) a podporu komunitou (Community Endorsement) [98, s. 191–202]. Posledním moţným mechanismem v soupeření o řetězec je aukce (Auction)59 [98, s. 203]. Ţadatel, který se stane vítězem v jedné z výše uvedených metod, bude pokračovat provedením smluvních kroků v podobě uzavření rejstříkové dohody. Avšak pokud tak neučiní do 90 dnů od rozhodnutí, má ICANN právo, nikoliv však povinnost, kontaktovat dalšího ţadatele, který se nacházel v soupeření o řetězec na druhém místě. Je zde ale také moţnost prodlouţení této lhůty v případech, kdy vítěz s ICANN komunikuje, ale zatím nestíhá úspěšně dokončovat všechny kroky nezbytné k uzavření dohody [98, s. 211]. 5.3.11 Přechod k delegaci a provoz nové gTLD Do této fáze programu se dostanou ţádosti, které prošly bez problému počátečním hodnocením nebo rozšířeným hodnocením a dále ty, které obstály v procesu námitek, v soupeření o řetězec a neobdrţely ţádné GAC doporučení. Všechny tyto ţádosti čeká v různém časovém okamţiku, avšak do 9 měsíců po zveřejnění způsobilé ţádosti60, uzavření rejstříkové dohody o novou gTLD (New gTLD Registry Agreement) [98, s. 215], jejíţ znění bylo uveřejněno k veřejné diskuzi a komentářům [122]. Dále je nutné splnit různé technické poţadavky formou testování (Pre-Delegation Testing), které odhalí, zda je úspěšný ţadatel připraven novou gTLD provozovat stabilním a bezpečným způsobem. Toto testování bude probíhat v rozsahu cca 20 ţádostí týdně v pořadí podle prioritizačních čísel [123]. Konkrétně se jedná o testování v oblastech infrastruktury DNS nové gTLD a to nezávisle na pouţitém protokolu, tj. jak IPv4, tak i IPv6. Následuje testování registračního systému v okruhu poskytování podpory pro protokol EPP61, sluţbu Whois62 atp. Testování musí být ukončeno ve lhůtě uvedené v rejstříkové dohodě [98, s. 216–221].
59
O podrobných pravidlech průběhu aukce je pojednáno v AGB na stranách 203–210. S moţností prodlouţení o dalších 9 měsíců na poţádání ţadatele. 61 Protokol umoţňující komunikaci mezi doménovým registrem a registrátory. 62 Systém umoţňující vyhledávání pomocí doménového jména, tzv. vyhledávání v registru. 60
46
Po splnění těchto testů jiţ nic nebrání tomu, aby byla nová gTLD zapsána do kořenové zóny organizací IANA63. Po jejím zprovoznění záleţí však na kaţdém vlastníkovi nové gTLD, resp. správce domény, zda uvnitř ní umoţní registraci doménových jmen veřejností anebo si ji bude pouţívat pro své vlastní, např. firemní účely. V prvním případě je však nutností zavedení tzv. zahajovacího období v minimální délce 30 dnů, které umoţní přednostní registraci doménových jmen pro drţitele ochranných známek zapsaných v systému TMCH. Tato registrace se děje prostřednictvím ICANN akreditovaných registrátorů64, se kterými je správce domény zavázán udrţovat partnerské vztahy [98, s. 232]. Nicméně v obou případech je povinností odvádět ICANN fixní čtvrteční udrţovací poplatek ve výši 6 250 USD a transakční poplatek ve výši 0,25 USD za kaţdou registraci doménového jména nebo jeho obnovení v dané nové gTLD, ve které jiţ bylo zaregistrováno více jak 50 000 doménových jmen [98, s. 241–242]. Mezi další závazky patří také zasílání měsíčních hlášení ICANN [98, s. 231]. Ze strany ICANN se jedná převáţně o poskytování podpory správcům nové gTLD a dohled na dodrţování závazků, které vyplývají z rejstříkové dohody [98, s. 227]. 5.3.12 Pravidla řešení sporů v nových gTLDs Součástí uzavírané rejstříkové dohody je i zavázání se k aplikaci dvou mechanismů pro řešení sporů. Jedním z nich je Post-Delegation Dispute Resolution Procedures (dále jen PDDRP) a druhým je Uniform Rapid Suspension System (dále jen URS) [124]. 5.3.12.1 Post-Delegation Dispute Resolution Procedures (PDDRP) Všechny tyto postupy pro řešení sporů budou řešeny externími poskytovateli pro ICANN, kteří budou poţadovat, aby stěţovatelé přijali konkrétní kroky k řešení jejich problému před samotným podáním formální ţádosti. Skupina odborníků následně určí, zda je správce nové gTLD na vině a doporučí ICANN opatření k nápravě. První dva druhy postupů řešení jsou jiţ odsouhlasené, třetí je v době psaní práce zpřístupněn pro veřejné komentování [124].
63 64
Opět v mnoţství cca 20 zápisů týdně podle prioritizačních čísel. Více v kapitole 3 Registrace doménového jména v ccTLD.cz.
47
5.3.12.1.1 Trademark PDDRP PDRDRP ochranných známek obecně řeší spoluvinu správce nové gTLD v porušení práv k ochranným známkám na úrovni TLD a SLD nových gTLDs. Drţitel práv k ochranným známkám musí minimálně 30 dnů před podáním formální stíţnosti oznámit správci domény údajné protiprávní jednání a vyjádřit ochotu a setkat se k vyřešení problému [124]. 5.3.12.1.2 Registration Restriction Dispute Resolution Procedure (RRDRP) RRDRP řeší okolnosti, za kterých se správce nové komunitní gTLD odchyluje od registračních omezení uvedených v jeho rejstříkové dohodě. Stíţnost podle RRDRP mohou podávat pouze zavedené instituce. Před podáním formálního RRDRP řízení bude stěţovatel povinen vyuţít on-line systému stíţností [124]. 5.3.12.1.3 Public Interest Commitments Dispute Resolution Procedure (PICDRP) PICDRP řeší stíţnosti, kdy ţe rejstřík nevyhovuje závazku s veřejným zájmem, který byl specifikován v rejstříkové dohodě. Opět zde bude nutnost vyuţití on-line systému stíţností [124]. 5.3.12.2 Uniform Rapid Suspension System (URS) Jedná se o systém na ochranu práv, který doplňuje stávající pravidla UDRP65 tím, ţe nabízí za niţší náklady rychlejší cestu k úlevě pro drţitele práv, u kterých dochází nejvíce k jednoznačným případům protiprávního jednání [125].
5.4 Aktuální stav V době psaní této bakalářské práce, tj. v období jara 2013 se proces registrace nových gTLDs nachází ve stavu průběţného zveřejňování ţádostí po počátečním hodnocení na základě prioritizačních čísel. Ty, u kterých nejsou ţádné námitky, nebo je nečeká soupeření o řetězec, bude následovat proces uzavření rejstříkové dohody a fáze testování, ve kterém se ukáţe schopnost ţadatele danou doménu provozovat stabilním a bezpečným způsobem. Očekává se, ţe ty úspěšné budou ve druhém čtvrtletí roku 2013 delegovány do kořenové zóny. Avšak jedná se stále o odhad, a proto můţe být situace odlišná. Taktéţ probíhá registrace drţitelů ochranných známek v TMCH a z celkového počtu 1 930 ţádostí uveřejněných v červnu 2012 jich bylo k 7. 5. 2013 staţeno 57 [126].
65
Více v kapitole 3.3 Pravidla řešení sporů o doménová jména.
48
6 Závěr Hlavním cílem této práce bylo podat komplexní, nikoliv však všezahrnující přehled o problematice nových gTLDs. O doménovém jménu jako o pojmu, jeho struktuře, funkcích, jimiţ doménová jména disponují a o hierarchickém systému doménových jmen, pojednává obecná část práce. Dále se v ní s odkazy na odbornou literaturu zabývám identifikací doménového jména v českém právním řádu, ve kterém tento pojem není jednoznačně vymezen. V posledních kapitolách obecné části se zaměřuji na registraci doménového jména a metody jeho zneuţívání, včetně následných postupů pro řešení sporů. V aplikační části nejprve popisuji vznik organizace ICANN, která představuje jednu z hlavních rolí v problematice doménových jmen a vlastně celého Internetu. Následně provádím rozčlenění domén nejvyššího řádu, kde se v dalších kapitolách zaměřuji na generické TLDs jejich rozborem a vznikem ve třech etapách zavádění. Tím se dostávám k samotné problematice nových gTLDs, u kterých uvádím studii o jejich vzniku a taktéţ celém procesu registrace od samotného podání ţádosti aţ k zapsání nové gTLD do kořenové zóny. Celý proces schvalování ţádosti o novou gTLD je velice zdlouhavý a k jeho úspěšnému dokončení můţe vést řada cest. Zajímavostí je mimo jiné v tomto procesu pozorovat značně rostoucí vliv vládního poradního výboru GAC, který má v tomto procesu klíčovou funkci a taktéţ zavádění úplně nových rozhodčích procedur v rámci systému nových gTLDs. První nové gTLDs by měly být podle odhadů ICANN do kořenové zóny zapsány ve druhém čtvrtletí roku 2013. Netroufám si posoudit, zda bude o tyto domény mezi internetovou komunitou a obzvláště mezi českými uţivateli zájem. Odhaduji však, ţe vzhledem k vysokému počtu ţádostí a jejich následnému schválení, budeme pozorovat inflaci doménových jmen a daleko větší roli vyhledávačů a sociálních sítí v prostředí kyberprostoru.
49
Literatura [1]
PELIKÁNOVÁ, Radka. Ekonomické, právní a technické aspekty doménových jmen v globální perspektivě. Ostrava: Key Publishing, 2012, 245 s. ISBN 97880-7418-165-8.
[2]
FILIP, Ondřej. IANA prázdná, leden rekordní. In: Blog sdružení CZ.NIC [online]. 3. 2. 2001, 15:43 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://blog.nic.cz/ 2011/02/03/iana-prazdna-leden-rekordni/
[3]
KABELOVÁ, Alena a Libor DOSTÁLEK. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008, 488 s. ISBN 97880-251-2236-5.
[4]
DNS Architecture. Resources and Tools for IT Professionals | TechNet [online]. © 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://technet.microsoft.com/en-us/ library/dd197427%28v=ws.10%29.aspx
[5]
O doménách a DNS. CZ.NIC [online]. © 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.nic.cz/page/312/
[6]
Aliasy > Co je to Alias domény. FAQ webhosting Station.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://faq.station.cz/aliasy/co-je-alias/
[7]
Frequently Asked Questions: Internet Domain Names. WIPO – World Intellectual Property Organization [online]. [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.wipo.int/amc/en/center/faq/domains.html#1
[8]
SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 22/2004 Z.z., o elektronickom obchode a o zmene a doplnení zákona č. 128/2002 Z.z. o štátnej kontrole vnútorného …. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2013-03-31].
[9]
15 USC § 1127 – Construction and definitions; intent of chapter | Title 15 – Commerce and Trade | …. Cornell Law School…Lawyers in the Best Sense [online]. [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.law.cornell.edu/uscode/text/ 15/1127
[10]
DOČEKAL, Michal. Správa linuxového serveru: Úvod do DNS. Linux E X P R E
S
[online].
26.
7.
2012
[cit.
2013-03-31].
Dostupné
www.linuxexpres.cz/praxe/sprava-linuxoveho-serveru-uvod-do-dns
50
z:
http://
[11]
IANA — Root Zone Procedures. Internet Assigned Numbers Authority [online]. [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.iana.org/domains/root/procedures
[12]
Pravidla registrace doménových jmen v ccTLD.cz platná od 1.12.2012. CZ.NIC [online]. 1. 12. 2012 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.nic.cz/files/nic/ doc/Pravidla_registrace_CZ_DSDng_20121201.pdf
[13]
Domain Counts & Internet Statistics | Whois Source. WHOIS Lookup for Domain & IP Address Research | Whois Source [online]. 14. 5. 2013 [cit. 201305-14]. Dostupné z: http://www.whois.sc/internet-statistics/
[14]
IANA — Root Servers. Internet Assigned Numbers Authority [online]. [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.iana.org/domains/root/servers
[15]
Beginner's Guide to Domain Name. Internet Corporation for Assigned Names and Numbers | ICANN [online]. 6. 12. 2010 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http:/ /www.icann.org/en/about/learning/beginners-guides/domain-names-beginnersguide-06dec10-en.pdf
[16]
PETERKA, Jiří. Jak fungují háčky a čárky v doménách? Lupa.cz – server o českém Internetu [online]. 21. 1. 2005 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http:// www.lupa.cz/clanky/jak-funguji-hacky-a-carky-v-domenach/
[17]
IDN - Internationalized domain names. CZ.NIC [online]. © 2013 [cit. 2013-0331]. Dostupné z: http://www.háčkyčárky.cz
[18]
IANA — Repository of IDN Practices. Internet Assigned Numbers Authority [online]. [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.iana.org/domains/idn-tables
[19]
POLČÁK, Radim. „.EU― – aktuálně k problematice evropské domény. ITprávo – server o internetovém a počítačovém právu [online]. 24. 4. 2002 [cit. 2013-0331]. Dostupné z: http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=88639#19
[20]
PELIKÁNOVÁ, Radka a Karel ČERMÁK. Právní aspekty doménových jmen. Praha: Linde, 2000, 210 s. ISBN 80-7201-245-2.
[21]
MALIŠ, Petr. Právní povaha doménových jmen – I. díl. Právo IT [online]. 9. 4. 2010 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.pravoit.cz/article/pravnipovaha-domenovych-jmen-i-dil
[22]
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2013-04-10].
51
[23]
KOŠČÍK, Michal. Doménové spory. 2007. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Radim Polčák [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/76882/pravf_m/
[24]
MALIŠ, Petr. Právní povaha doménových jmen – II. díl. Právo IT [online]. 5. 5. 2010 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.pravoit.cz/article/pravnipovaha-domenovych-jmen-ii-dil
[25]
Doména.CZ se zařadila mezi milionáře. CZ.NIC [online]. 9. 11. 2012 [cit. 201304-10]. Dostupné z: https://www.nic.cz/page/1257/domena-.cz--se-zaradilamezi-milionare/
[26]
Jak se stát registrátorem? CZ.NIC [online]. © 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: https://www.nic.cz/page/309/jak-se-stat-registratorem-/
[27]
Czech Republic-ICANN Accountability Framework. ccTLD Agreements | ICANN [online]. 29. 11. 2006 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http:// www.icann.org/en/about/agreements/cctlds/cz/cz-icann-af-29nov06-en.pdf
[28]
Pravidlá poskytovania menného priestoru v internetovej doméne.sk. SK-NIC [online]. 10. 9. 2010 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: https://www.sk-nic.sk/ kontakty/pravidla.1.6.2011.jsp
[29]
TELEC, Ivo. Cybersquatting formou neoprávněného útoku na název obce prostřednictvím doménového označení. Časopis pro právní vědu a praxi. Brno: Masarykova univerzita, 2000, roč. 8, č. 3, s. 314–324. ISSN 1210-9126.
[30]
Terms to Know: A Glossary. CADNA – The Coalition Against Domain Name Abuse [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.cadna.org/en/ resources/glossary
[31]
JANSA, Lukáš. Cybersquatting a jeho podoby. Právo IT [online]. 22. 9. 2008 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.pravoit.cz/article/cybersquatting-ajeho-podoby
[32]
WEIDA, Petr. Spekulant získal doménu českého předsednictví EU. Lupa.cz – server o českém Internetu [online]. 20. 1. 2006 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/spekulant-ziskal-domenu-ceskeho-predsednictvi-eu/
[33]
HRUŠOVÁ, Monika. Sberbank nebo Sběr baňk? Banka bojuje o doménu. Investujeme.cz [online]. 25. 03. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http:// www.investujeme.cz/sberbank-nebo-sber-bank-banka-bojuje-o-domenu/ 52
[34]
Rozsudek městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2005, č. j. 32 Cm 55/2005105. [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.nic.cz/page/314/pravidla-apostupy
[35]
Why Was CADNA Founded? CADNA – The Coalition Against Domain Name Abuse [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.cadna.org/en/ about-cadna/why-cadna-was-founded
[36]
UKO, Michal. Ochrana doménových jmen. 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Dana Ondrejová [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/257627/pravf_m/
[37]
FRIMMEL, Martin. DOMAIN – GRABBING. PravniRadce.cz : Leader na trhu právních informací [online]. 1. 8. 2000 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http:// pravniradce.ihned.cz/c4-10066260-12227930-F00000_detail-domain-grabbing
[38]
POLESNÝ, David. Kariera.cz má po kariéře, aneb drsný boj o doménu. O počítačích, IT a internetu - Živě.cz [online]. 3. 7. 2008 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/karieracz-ma-po-kariere-aneb-drsny-bojo-domenu/sc-3-a-142516/default.aspx
[39]
Spor o doménu KARIERA.CZ. SUPERKARIERA.CZ | Práce, brigády [online]. © 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.superkariera.cz/spor-odomenu
[40]
ŘÍHA, Zdeněk. Typosquatting aneb zneuţívání překlepů. Data security management. Praha: Tate International, s.r.o., 2008, roč. 12, č. 2, s. 48–50. ISSN 1211-8737.
[41]
AGP (Add Grace Period) Limits Policy. Internet Corporation for Assigned Names and Numbers | ICANN [online]. 17. 12. 2008 [cit. 2013-03-31]. Dostupné
z:
http://www.icann.org/en/resources/registries/agp/agp-policy-
17dec08-en.htm [42]
Pravidla a postupy. CZ.NIC [online]. © 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.nic.cz/page/314/pravidla-a-postupy/
[43]
List of Approved Dispute Resolution Service Providers. Internet Corporation for Assigned Names and Numbers | ICANN [online]. © 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.icann.org/en/help/dndr/udrp/providers
53
[44]
Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy. Internet Corporation for Assigned Names and Numbers | ICANN [online]. 24. 10. 1999 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.icann.org/en/help/dndr/udrp/policy
[45]
Statement of Policy on the Management of Internet Names and Addresses. Home Page | NTIA [online]. 5. 6. 1998 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http:// www.ntia.doc.gov/federal-register-notice/1998/statement-policy-managementinternet-names-and-addresses
[46]
About The GAC. Governmental Advisory Committee – GAC Website (Main) [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: https://gacweb.icann.org/display/ gacweb/About+The+GAC
[47]
Top-Level Domains (gTLDs). ICANN | Archives | Internet Corporation for Assigned Names and Numbers | Archives [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://archive.icann.org/en/tlds/
[48]
ARPA Zone Database. Internet Assigned Numbers Authority [online]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.iana.org/domains/arpa
[49]
.com Domain Names. Verisign – Domain Name Registration, DDoS and DNS Management [online]. 20112013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http:// www.verisigninc.com/en_US/products-and-services/domain-names/com/ index.xhtml
[50]
IANA – .com Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 15. 2. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/ domains/root/db/com.html
[51]
.edu Domain Registration and Administration. .edu Home Page [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://net.educause.edu/edudomain/eligibility.asp
[52]
IANA – .edu Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 14. 2. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/ domains/root/db/edu.html
[53]
.INT Policy & Procedures. Internet Assigned Numbers Authority [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.iana.org/domains/int/policy
[54]
IANA – .int Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 10. 10. 2012 [cit. 2013-04-10].
54
[55]
.net Domain Names. Verisign – Domain Name Registration, DDoS and DNS Management [online]. 20102013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http:// www.verisigninc.com/en_US/products-and-services/domain-names/net/ index.xhtml
[56]
IANA –.net Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 21. 2. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/ domains/root/db/net.html
[57]
About Us. .ORG, The Public Interest Registry| Buy, Sell, Register.ORG Domain Names [online]. © 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http:// www.pir.org/about
[58]
IANA – .org Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 23. 7. 2010 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/ domains/root/db/org.html
[59]
Welcome. DOTGOV [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: https:// www.dotgov.gov/
[60]
IANA – .gov Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 25. 2. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/ domains/root/db/gov.html
[61]
IANA – .mil Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 21. 9. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/ domains/root/db/mil.html
[62]
ICANN Announces Selections for New Top-Level Domains. Internet Corporation for Assigned Names and Numbers | ICANN [online]. 16. 11. 2000 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.icann.org/en/news/announcements/ icann-pr-16nov00-en.htm
[63]
About Us. Tap a Worldwide Domain Name Market | RegistryPro [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.registry.pro/about/index
[64]
Reliable, established, unique and exclusive. .aero - the world's first industrybased top level Internet domain |.AERO [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: https://www.information.aero/about
55
[65]
IANA – .aero Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 18. 8. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/ domains/root/db/aero.html
[66]
IANA – .biz Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 15. 5. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/ domains/root/db/biz.html
[67]
Eligibility. Welcome to the.coop registry [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.nic.coop/eligibility.aspx
[68]
IANA – .coop Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 4. 5. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/domains/ root/db/coop.html
[69]
Home Page |.INFO [online]. 20012013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http:// info.info/
[70]
IANA – .info Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 7. 9. 2010 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/domains/ root/db/info.html
[71]
Welcome
to.museum
[online].
[cit.
2013-04-27].
Dostupné
z:
http://
about.museum/ [72]
IANA – .museum Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 28. 10. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http:// www.iana.org/domains/root/db/museum.html
[73]
.name Domain Names. Verisign – Domain Name Registration, DDoS and DNS Management [online]. © 2011-2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http:// www.verisigninc.com/en_US/products-and-services/domain-names/name/ index.xhtml
[74]
IANA – .name Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 8. 2. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/domains/ root/db/name.html
[75]
IANA – .pro Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 27. 6. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/ domains/root/db/pro.html
56
[76]
About DotAsia Organisation. The DotAsia Organisation [online]. 20042012 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.dotasia.org/about/intro.html
[77]
IANA – .asia Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 9. 9. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/domains/ root/db/asia.html
[78]
A short history of.cat. Fundació puntCAT [online]. © 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.fundacio.cat/historia/en_index.html
[79]
IANA – .cat Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 1. 8. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/domains/ root/db/cat.html
[80]
About.jobs ..:.jobs - cut to the chase . [online]. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://goto.jobs/about.asp
[81]
IANA – .jobs Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 8. 2. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/domains/ root/db/jobs.html
[82]
About.mobi. Home |.mobi [online]. © 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http:/ /dotmobi.mobi/content/aboutmobi
[83]
IANA – .mobi Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 25. 2. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/ domains/root/db/mobi.html
[84]
IANA – .tel Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 24. 3. 2010 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/ domains/root/db/tel.html
[85]
Travel.Travel » About.travel. .Travel [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.travel.travel/index.php/about-travel/
[86]
IANA – .travel Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 1. 10. 2010 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/ domains/root/db/travel.html
[87]
sTLD Information Page. ICANN | Archives | Internet Corporation for Assigned Names and Numbers | Archives [online]. 19. 3. 2004 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://archive.icann.org/en/tlds/stld-apps-19mar04/
57
[88]
.post Sponsored TLD Registry Agreement. Internet Corporation for Assigned Names and Numbers | ICANN [online]. 2. 11. 2009 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.icann.org/en/about/agreements/registries/post
[89]
post | UPU. Home| UPU [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http:// news.upu.int/features/post/
[90]
IANA – .post Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 1. 9. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/domains/ root/db/post.html
[91]
.xxx Registry Agreement. Internet Corporation for Assigned Names and Numbers | ICANN [online]. 31. 3. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http:// www.icann.org/en/about/agreements/registries/xxx
[92]
About the.XXX Sponsored TLD. ICM Registry –.XXX Sponsored Top Level Domain
[online].
20112013
[cit.
2013-04-27].
Dostupné
z:
http://
www.icmregistry.com/about/ [93]
IANA – .xxx Domain Delegation Data. Internet Assigned Numbers Authority [online]. 14. 12. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iana.org/ domains/root/db/xxx.html
[94]
HAVLOVÁ, Alţběta, Petr KRÁL a Maňourová LUCIE. Internet projde výraznou změnou: rozšíří se nabídka domén. Zprávy.rozhlas.cz - ověřené a aktuální informace 24 hodin denně, 7 dní v týdnu [online]. 20. 6. 2011 [cit. 2013-04-10].
Dostupné
z:
http://www.rozhlas.cz/zpravy/technika/_zprava/
910282 [95]
How to Apply for a New Generic Top-Level Domain Draft Applicant Guidebook Now Available for Comment …. Internet Corporation for Assigned Names and Numbers | ICANN [online]. 23. 10. 2008 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.icann.org/en/news/announcements/announcement-223oct08-en.htm
[96]
About the Program. ICANN New gTLDs [online]. © 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/about/program
58
[97]
ICANN Approves Historic Change to Internet's Domain Name System | Board Votes to Launch New Generic …. Internet Corporation for Assigned Names and Numbers | ICANN [online]. 20. 6. 2011 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http:// www.icann.org/en/news/announcements/announcement-20jun11-en.htm
[98]
Applicant Guidebook. ICANN New gTLDs [online]. 12. 6. 2012 [cit. 2013-0427]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/applicants/agb/guidebook-full04jun12-en.pdf
[99]
TAS User Guide. ICANN New gTLDs [online]. 11. 1. 2012 [cit. 2013-04-27]. Dostupné
z:
http://newgtlds.icann.org/en/applicants/tas/user-guide-11jan12-
en.pdf [100] Applicant Support Program. ICANN New gTLDs [online]. © 2013 [cit. 2013-0427]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/applicants/candidate-support [101] TAS Temporarily Offline. ICANN New gTLDs [online]. 12. 4. 2012 [cit. 201304-24]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/announcements-and-media/ announcement-12apr12-en [102] TAS Interruption - Update (21 May 2012). ICANN New gTLDs [online]. 21. 5. 2012
[cit.
2013-04-24].
Dostupné
z:
http://newgtlds.icann.org/en/
announcements-and-media/announcement-21may12-en [103] View Applied-for Strings. ICANN New gTLDs [online]. 13. 6. 2012 [cit. 201304-27]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/program-status/applicationresults/strings-1200utc-13jun12-en [104] New gTLD Reveal Day – Applied-for Strings. ICANN New gTLDs [online]. 13. 6.
2012
[cit.
2013-04-24].
Dostupné
z:
http://newgtlds.icann.org/en/
announcements-and-media/announcement-13jun12-en [105] New gTLD Application Comment Period Extended. ICANN New gTLDs [online]. 10. 8. 2012 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/ announcements-and-media/announcement-10aug12-en [106] New gTLD Weekly Update (21 December 2012). ICANN New gTLDs [online]. 21. 12. 2012 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/ announcements-and-media/announcement-21dec12-en [107] Comments and Feedback. ICANN New gTLDs [online]. © 2013 [cit. 2013-0427]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/program-status/comments 59
[108] GAC Early Warning and Advice. ICANN New gTLDs [online]. © 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/applicants/gac-earlywarning [109] Objection and Dispute Resolution. ICANN New gTLDs [online]. 27. 3. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/program-status/odr [110] The Independent Objector. ICANN New gTLDs [online]. 21. 2. 2013 [cit. 201304-27].
Dostupné
z:
http://newgtlds.icann.org/en/program-status/odr/
independent [111] Clarifying Questions. ICANN New gTLDs [online]. 1. 4. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/applicants/clarification-questions [112] Initial Evaluation Results Released for First Set of Applications. ICANN New gTLDs [online]. 22. 3. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http:// newgtlds.icann.org/en/announcements-and-media/announcement-22mar13-en [113] Delegation Rate Scenarios for New gTLDs. ICANN | Archives | Internet Corporation for Assigned Names and Numbers | Archives [online]. 6. 10. 2010 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://archive.icann.org/en/topics/new-gtlds/ delegation-rate-scenarios-new-gtlds-06oct10-en.pdf [114] Batching Basics. ICANN New gTLDs [online]. © 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/applicants/tas/batching/basics [115] Digital Archery Suspended. ICANN New gTLDs [online]. 23. 6. 2012 [cit. 201304-27]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/announcements-and-media/ announcement-23jun12-en [116] New gTLD Update (11 December 2012). ICANN New gTLDs [online]. 11. 12. 2012
[cit.
2013-04-27].
Dostupné
z:
http://newgtlds.icann.org/en/
announcements-and-media/announcement-11dec12-en [117] Trademark Clearinghouse. ICANN New gTLDs [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/about/trademark-clearinghouse [118] Sunrise services. www.trademark-clearinghouse.com [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://trademark-clearinghouse.com/content/sunrise-services [119] Claims services. www.trademark-clearinghouse.com [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://trademark-clearinghouse.com/content/claims-services
60
[120] GAC Advice Issued on New gTLDs. ICANN New gTLDs [online]. 18. 3. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: GAC Advice Issued on New gTLDs | ICANN New gTLDs [121] New gTLD Program: String Similarity Contention Sets. ICANN New gTLDs [online]. 26. 2. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/ announcements-and-media/announcement-26feb13-en [122] Proposed Final New gTLD Registry Agreement. Internet Corporation for Assigned Names and Numbers | ICANN [online]. 29. 4. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné
z:
http://www.icann.org/en/news/announcements/announcement-
29apr13-en.htm [123] Pre-Delegation Testing (PDT). ICANN New gTLDs [online]. © 2013 [cit. 201304-27]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/applicants/pdt [124] Post-Delegation Dispute Resolution Procedures. ICANN New gTLDs [online]. © 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/programstatus/pddrp [125] Uniform Rapid Suspension System (URS). ICANN New gTLDs [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/applicants/urs [126] Program Statistics. ICANN New gTLDs [online]. 7. 5. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/program-status/statistics
61
