DOLNí HERŠPICE - PŘíZŘENICE URABNISTICKÁ STUDIE
POŘIZOVATEL : MAGISTRÁT MĚSTA BRNA ODBOR ÚZEMNíHO PLÁNOVÁNí A ROZVOJE Kounicova 67, 60200 Brno
ZPRACOVATEL: UAD STUDIO s.r.o. Mošnova 3, 61500 Brno
ing.arch.Antonín
Hladík
ing.arch.Miloš Kabela ing.arch.Eva Brunnerová
Dopravní řešení
ing.Stanislav Prokeš
Inženýrské sítě
ing.Vítězslav Vaněk ing. Karel Rychlý
I
DOLNí HERŠPICE - PŘíZŘENICE
B.
GRAFiCKÁ ČÁST VÝKR.Č.1
c.
šlRšl VZTAHY
PŘílOHY ZEMĚDĚLSKÁ
PŘILOHA
(TEXTOVÁ ZPRÁVA, VÝKRES 1 : 4000)
Oe převzata z konceptu řešení, nová bude vyhotovena až po změnách Územního plánu města Brna)
1. 2. 3. 4. 5.
Zadání a vymezení řešeného území Podklady Předchozí dokumentace a její zhodnocení Širší vztahy Funkční uspořádání 5.1 Plochy volné 5.1.1 Zemědělský půdní fond 5.1.2 Zeleň 5.2 Plochy urbanizované 5.2.1 Bydlení 5.2.2 Obchod, služby 5.2.3 Zemědělská výroba 5.2.4 Průmyslová výroba, výrobní služby, skladování. 5.2.5 Zvláštní plochy pro rekreaci 5.2.6 Veřejná vybavenost 5.2.7 Plochy dopravy 6. Prostorové uspořádání 7. Doprava 7.1 Širší dopravní vztahy 7.2 Komunikační síť zóny 7.2.1 Uspořádání komunikací 7.3 Městská hromadná doprava 7.4 Statická doprava 7.5 Pěší doprava 7.6 Cyklistická doprava 7.7 Železniční doprava 8. Technické sítě 8.1 Vodní hospodářství 8.1.1 Vodní toky 8.1.2 Zásobování vodou 8.1.3 Odkanalizování území 8.2 Energetika 8.2.1 Zásobování elektrickou energií 8.2.2 Zásobování plynem 9. Spoje a zařízení spojů, radioreléové trasy 10. Limity využití území 10.1 Chráněná území využitelných přírodních zdrojů 10.2 ÚSES 10.3 Ochrana Kulturních hodnot 10.4 Technická ochranná pásma tras inženýrských sítí 10.5 Limity vyplývající ze škodlivých vlivů 11. Zátopy 12. Životní prostředí 13. Veřejně prospěšné stavby
4 4 4 5 6 6 6 6 8 8 8 8 9 9 9 10 10 11 11 13 13 14 15 15 16 16 16 16 16 18 18 20 20 24 25 27 28 28 28 28 28 29 29 29
1. ZADÁNí A VYMEZENí ŘEŠENÉHO ÚZEMí Urbanistická studie je podkladem pro prověření urbanizace v jednom z rozhodujících rozvojových směrů města. Předpokládá se následné dopracování do úrovně Regulačního plánu, který zpřesní funkční a navrhne prostorovou regulaci v území. Během zpracování Urbanistické studie byly registrovány některé závažné problémy, které významně ovlivnily jak průběh zpracování tak návrh regulací. Jedná se především o nadměrnou ekologickou zátěž (kontaminace podzemních vod) v části území, pro kterou bude pravděpodobně nezbytné vyhlásit stavební uzávěru a o rozsah území, které může být ohroženo zátopami 100 leté vody jak z řeky Svratky, tak Leskavy. Práce na hodnocení důsledků možných zátop byly zahájeny : v současné době je zpracována studie odtokových poměrů, která upravuje hranice zátop včetně zón aktivní inundace. Studie nebyla dosud schválena.Oba uvedené faktory mohou významnou měrou ovlivnit rozsah navržených urbanizovaných ploch a to zejména v návaznosti na stávající stavební strukturu stávajících obcí Dolních Heršpic a Přízřenic. To zásadně může změnit zásady vymezené územním plánem města - v územním rozvoji vycházet ze stávajícího urbanizovaného území. Řešené území je vymezeno v souladu se zadáním povšechně následujícími hranicemi: • na severu dálnicí D1, • na východě řekou Svratkou, • na jihu hranicemi města Brna a Modřic, • na západě železniční tratí Brno - Břeclav.
V součinnosti s pořizovatelem shromáždil zpracovatel následující podklady: • ÚPNZ Horní Heršpice - koncept (Atelier DOS) • US ulice Vídeňské - průzkumy a rozbory ,(UAD Studio) • ÚPNSÚ Modřice , a rozpracované změny (ing.arch.Košťálová) . • Dálnice 01, kolektorové komunikace (HBH projekt, a Dopravoprojekt Brno 09/96 - 05/01) • Shopping park IKEKA a TESCO Brno • Logistické Centrum a centrum Agora ( Multigeo s.r.o., 03/96) • Výsledky měření kontaminace spodních vod (OŽP MMB a KAP s.r.o. 2001) Hluková studie ( Klimat s.r.o. 2002)
3. PŘEDCHOzí DOKUMENTACE A JEJí ZHODNOCENí Předcházející územní plán města omezil, z důvodu ochrany zemědělského půdního fondu, urbanistický rozvoj města dálnicí D1. Výstavba v Dol.Heršpicích a Přízřenicích byla možná pouze v hranicích zastavěného území, územní dokumentace zóny nebyla pořízena. V letech 1990-91 byl zpracován průzkum pro obnovu sídel.v programu obnovy vesnice (Drupos), který je uložen na ÚHA. Dokumentace pro obnovu vesnice nebyla zpracována s ohledem na postup prací na novém územním plánu města.
4. šiRší VZTAHY Řešené území se nachází v Jlzmm sektoru města v zemědělské krajině. Osídlení tvoří jednotlivá sídla venkovského charakteru Dolní Heršpice a Přízřenice, která jsou součástí pásu osídlení podél pravého břehu Svratky. Páteří osídlení je komunikační osa Kšírova - Havránkova -Zelná - Modřická. Severní část osídlení Hor.Heršpice - Komárov je podél Kšírovy srostlá s městem. Na severu a západě je řešené území od okolního 'území zřetelně odděleno dopravními trasami celostátního a evropského významu, dálnicí D1 a železniční tratí Brno Břeclav ( je součástí budovaného tranzitního koridoru). Na východě je vymezeno řekou Svratkou a od osídlení v prostoru Holásky, Tuřany, Br.lvanovice dále odděleno dálnicí D2 a řekou Svitavou, která se u Přízřenic vlévá do Svratky. Dopravní spojení přes jmenované urbanistické bariery je omezené na podjezd pod dálnicí D1 a úrovňový přejezd přes železniční trať. Obě spojení odpovídají současnému stavu urbanizace, pro rozvoj území jsou však vážnou překážkou. Západně od tratě Brno - Břeclav , podél ulice Vídeňské se od padesátých let rozvíjí průmyslová zóna napojená na vlečku. Dopravní význam ulice Vídeňské prudce vzrostl po otevření hranic v roce 1989 a po uvedení rychlostní komunikace R52 k rakouským hranicím v do provozu. Za důležitý je také nutno považovat vztah k urbanizovaným plochám v Modřicích. Intenzivně urbanizované plochy v severní části Modřic vpodstatě končí na hranicích s městem Brnem výrobní zónou, podél ul. Modřické pak obytnou zástavbou, která podél této ulice má tendenci pokračovat až do Přízřenic. Lze očekávat postupné přirozené doplnění urbanistické struktury podél ul. Modřické. Tím se uzavře enkláva zemědělské půdy mezi železniční tratí, severní urbanizovanou částí Modřic a obytnou zástavbou obcí Přízřenice a Dolní Heršpice. Spolu s již schváleným rozvojem výrobní zóny podél železnice (ÚPmB) se zmenšené plochy zemědělské půdy stávají více izolované a hůře dostupné a efektivně obdělávatelné. Navíc se zejména tyto plochy zemědělské půdy ocitají mimo zátopové území na rozdíl od rozvojových lokalit navazujících na urbanizované území stávajících obcí Dolní Heršpic a Přízřenice. Páteří ekosystému je regionální biokoridor okolo Svratky tvořený tokem a břehovými porosty na svazích koryta. Propojení do systému zajišťuje tok a břehová zeleň podél Leskavy a zejména Svitava, která se u Přízřenic vlévá do Svratky. Ze sousedních území se nejrychleji rozvíjí výrobní zóna podél ulice Vídeňské, kde probíhá dostavba a přestavba průmyslových areálů. Lze očekávat,že impulsem pro urbanizaci západní strany Vídeňské bude výstavba ve zvláštní ploše v severní části Moravanských lánů spojená s vybudováním inženýrských sítí, zejména kanalizace. Pro zlepšení dopravního spojení mezi řešeným územím a Vídeňskou vymezil územní plán města územní rezervy severně a jižně od areálu ABB a navrhuje vybudování všesměrné mimoúrovňové křižovatky Vídeňská Moravanská včetně mimoúrovňového přejezdu železniční tratě. Předpoklady pro urbanizaci území Horních Heršpic severně od dálnice D1 jsou dány dobrým dopravním napojením ulicí Sokolovou, která ústí do Hněvkovského blízko dálniční křižovatky a dopravní parametry ul. Sokolovy (čtyřpruh). Nová zástavba se soustředí především mezi dálnicí a komunikací ke kontejnerovému překladišti, kde vedle skladů bývalého podniku Potraviny byly nedávno dokončeny další skladové a provozní objekty (např. sklad ovoce a zeleniny Hortim). Lze očekávat, že atraktivita území vnímaného z násypu dálnice dále vzroste po vybudování dálničních kolektorů s přímými vjezdy do území. Pro výrobní a skladovou činnost v jižním sektoru města je důležitá dostupnost kontejnerového překladiště a nákladového nádraží v Horních Heršpicích a rozvoj těchto zařízení, který předpokládá koncepce přestavby železničního uzlu.
Urbanizace území na východ od řeky Svratky se dosud omezuje na výstavbu obchodního komplexu SHOPPING PARK v jihozápadním kvadrantu křižovatky dálnic D1 a D2. Jako součást výstavby obchodních aktivit by měla být rozšířena krajinná zeleň s funkcí biocentra na soutoku Svitavy a Svratky. Urbanisticky vztah mezi Brnem a Modřicemi je dořešen na principu dopravních koridorů, obdobně jako příčné vazby východ - západ, které vytvářejí doprovodnou síť k dnešní dánici
5.1.1 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNí FOND Volné plochy v současné době zaujímají více než 80% z řešeného území. Tvoří je převážně hospodářsky využívaný zemědělský půdní fond, zejména pole a v menší míře také zahrady a sady. Intenzivní hospodaření na ZPF je soustředěno do skleníkových areálů ZD Agro Tuřany v Dol.Heršpicích a v Přízřenicích. Navržená urbanizace předpokládá poměrně významný zábor ZPF. Zemědělská výroba bude stabilizovaná v rozsahu stávajících skleníkových areálů. Lze očekávat postupnou proměnu produkčních zemědělských ploch na plochy s funkcí krajinné zeleně resp rekreační zeleně, která by zejména podél řeky mohla vytvořit příznivé prostředí a zázemí pro každodenní rekreaci blízkých obytných ploch. Podmínky konkrétního uspořádání volných ploch bude nutno specifikovat současně s řešením protipovodňových opatření. 5.1.2 ZELEŇ Krajinná zeleň Do této kategorie patří rozptýlená zeleň v krajině - skupiny dřevin, meze, zarostlé strže, břehové porosty vodních toků a pod. Část ploch krajinné zeleně je zařazena do územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) ve smyslu ustanovení zákona Č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tyto plochy se řídí režimem ÚSES a jsou v souladu s ním využívány. Stručná charakteristika jednotlivých lokalit: Moravanský potok
Břehový porost tvořený převážně keřovými porosty vrb a černým bezem. Z vyšších dřevin se jednotlivě vyskytují topoly a vrby. V zastavěném území obce břehové porosty úplně chybí. Bezejmenný vodní tok v k.
Ú.
Přízřenice
Drobný vodní tok, podél kterého jsou vysázeny švestky. Od zemědělského areálu pokračuje souvislý oboustranný břehový porost tvořený topoly, vrbami, švestkami a keřovým podrostem v němž převažuje bez černý. Přízřenický náhon
Mlýnský náhon procházející od přízřenického jezu do Modřic. Plocha mezi náhonem a řekou Svratkou je navržena jako část regionálního biocentra. Podél náhonu se nachází široký oboustranný břehový porost tvořený převážně vzrostlými vrbami, olší a topoly s bohatým keřovým podrostem. V zastavěném území jsou porosty mezernaté, v krátkých úsecích chybí nebo jsou tvořeny jednotlivými starými mohutnými vrbami a olšemi.
Tok Leskavy
Krajinná zeleň podél Leskavy je tvořena širokým travnatým pásem se skupinami dřevin v nichž převažuje javor jasanolistý, keřovité vrby, akát a zplanělé švestky. Místy se vyskytuje bříza, v podrostu je hojný bez černý. V zástavbě a při ústí toku do řeky Svratky jsou břehy Leskavy bez dřevinných porostů. Pravý břeh $vratky
Celý úsek toku Svratky procházející řešeným územím doprovází různě široký pás krajinné zeleně s porosty dřevin. Nejčastějšími druhy jsou vrba bílá, vrba křehká a olše lepkavá. Z dalších dřevin se vyskytuje javor mléč, kříženci topolů, lípa malolistá, ojediněle jilm vaz. V úseku mezi mostem v Dolních Heršpicích a ústím Leskavy byly břehové porosty úplně odstraněny. Krajinná zeleň se vyskytuje výhradně jako břehový porost podél toků Svratky, Leskavy a přízřenického náhonu. Hloubka nejmocnějšího břehového porostu podél Svratky nepřesahuje 30m, v průměru je do 20m včetně břehů koryta. Návrh řešení navazuje na výše uvedené lokality zeleně a předpokládá poměrně rozsáhlé posílení krajinné zeleně, zejména pro zvýšení funkčnosti ÚSES regionálního významu při řece Svratce. Významné rozšíření krajiinné zeleně je také navrženo podél Leskavy tak, aby byl odcloněn jak opticky tak hlukově nepříznivě působící koridor dálnice 01. Městská zeleň a) Zeleň parková a rekreační V řešeném území se dosud nenachází žádná větší plocha sadovnicky upravené zeleně, která by mohla být vedena jako park. Vyskytuje se zde pouze jedna plocha o výměře 0,47 ha vedená jako rekreační zeleň. Jedná se o travnaté hřiště v k. Ú. Přízřenice při ulici Modřické. Navrženo je rozšíření ploch městské zeleně, zejména rekreační, v návaznosti na plochy zeleně krajinné. Tím bude vytvořen přirozený přechod do urbanizovaného území obcí.. S ohledem na významné posílení zeleně krajinné a navazující rekreační, která je ve velmi přijatelné docházkové vzdálenosti jak. od stávajících ale i navrhovaných ploch bydlení, nejsou navrženy další velké plochy parkové zeleně uvnitř urbanizovaného území. Návrh městské zeleně je založen na vytvoření pásů zeleně, které jednak zprostředkovávají kontakt s krajinnou a rekreační zelení a jednak vytvářejí předpoklady pro dílčí rozšíření funkčně samostatných enkláv s parkovou úpravou, která má možnost se rozšířit do ploch bydlení zejména tam, kde dojde k výstavbě bytových domů. b) Zeleň městská ostatní Do této kategorie lze zahrnout veškerou městskou zeleň v řešeném území. Jedná se o plochy zeleně menší výměry, sadové úpravy náměstí a pásy zeleně podél komunikací. c) Seznam stávající nejvýznamnější zeleně, jejíž plošný rozsah nesmí být zmenšen Tento seznam je součástí přílohy Č. 1 vyhlášky Č. 10/1994 a v řešeném území byly do něj zahrnuty následující lokality: č.168 :Jižní náměstí - k. Ú. Dolní Heršpice, výměra 1788,0 m2, p. Č. 90 č.178 :Staré náměstí - k. Ú. Přízřenice, výměra 2492,5 m2, p. Č. 173, 171, 170, 104, část p. č.165 a část p. Č. 174 Vodní toky viz kapitola Vodní hospodářství
5.2 PLOCHY URBANIZOVANÉ 5.2.1 BYDLENi Plochy bydlení tvoří významnou část urbanizovaného území. Stávající plochy bydlení mají výrazně venkovský charakter s drobným hospodářstvím a dlouhými zahradami za domy. Do starší zástavby s většími, původně hospodářskými objekty, jsou často umísťovány sklady a drobné provozovny. Tendence proměny ve smíšenou plochu je zvlášť patrná v severní části zástavby okolo náměstí v Dol.Heršpicích. Nová zástavba proniká do území zejména podél ul. Havránkovy, Zelné a Modřické zejména jako solitérní rodinné domy, případně dvojdomy. Vzhledem k atraktivitě území podél dálnice zejména pro komerční aktivity maloobchodu, ale i výroby a skladování se prohloubila disproporce vztahů k bydlištím, které jsou zejména v severním, východním i západním sektoru města. Návrh proto v duchu koncspce územního plánu předpokládá vytvoření podmínek pro vyváženou funkční strukturu s významným posílením funkce bydlení, ve všech funkčních typech bydlení a přípustností funkce bydlení také v plochách smíšených (SO). Celkový počet bytů včetně rezerv, tj. ploch které nelze dočasně využít z důvodů ekologické zátěže území je následující počet bytů max celkem 2488 počet obyvatel max celkem 5972 Protože ve výše uvedené hodnoty představují maxima propočtená z limitů IPP je nezbytné korigovat maxima na reálnou hodnotu naplnění území tj. dle zkušeností cca 80%. Nicméně pokud bude realizována bytová výstavba podnikatelsky, lze očekávat přibližování se maximu využití ploch zejména z důvodu efektivního využití technické infrastruktury Počty obyvatel ve stabilizovaných územích jsou převzaty z aktuálních údajů pořizovatele; další údaje jsou dopočítány podle obvyklých standardů. Počet bytů (cca) celkem Počet obyvatel k 04/2001
340 854
5.2.2 OBCHOD, SLUŽBY Zařízení obchodu a služeb jsou omezena na místní zásobování. Prodejny potravin rozšířené o základní sortiment denní potřeby jsou zejména v původních objektech státních nebo družstevních organizací. Nové prodejny a služby jsou většinou integrovány do obytných domů. V poslední době vznikla rovněž nová zařízení pohostinství. Obchodní sífbude trvale ovlivněna dvěma významnými obchodními komplexy v těsném sousedství tj. SHOPPING PARK BRNO (TESCO - IKEA) a OLYMPIA. Dostupnost SHOPPING PARKU je bezprostřední a plánované komunikační propojení východ západ jižně Přízřenic zlepší dostupnost i do OLYMPIE. Uplatnění obchodních aktivit v zóně bude tím velmi omezené a může být založeno pouze na specifické nabídce a výhodě kontaktu s blízkými obchodními komplexy s velkým množstvím návštěvníků. V návrhu je v těžišti celého urbanizovaného území na rozhraní výrobních a obytných ploch ve vazbě na plochy navržené pro veřejné vybavení navržena rezerva pro centrum. 5.2.3 ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA Z výrobních zařízení zabírají největší plochu střediska zemědělské výroby. Perspektivní jsou střediska rostlinné výroby - skleníkové areály ZD AGRO Tuřany v Dol.Heršpicích a
v Přízřenicích s vesměs novým stavebním fondem. Rozsáhlý komplex vytápěných skleníků v Dol.Heršpicích je zaměřen na produkci květin. Do obou areálů, jak v Dol.Heršpicích, tak i v Přízřenicích postupně proniká výroba a sklady. Menší z obou středisek je v Dol.Heršpicích u řeky mimo zastavěné území obce a má objekty z počátku šedesátých let. Větší středisko v Přízřenicích je součástí dřívějšího statku, jeho součástí je plocha bažantnice. Objekty velkostatku byly doplněny typovými objekty živočišné výroby. Závadou je vjezd, jenž zůstal v původní poloze od náměstí. Předpokládá se stabilizace skleníkových areálů. Nepřípustné je využití ploch zemědělské výroby pro živočišnou výrobu. 5.2.4 PRŮMYSLOVÁ VÝROBA, VÝROBNI SLUŽBY, SKLADOVÁNI Stávající výrobní plochy průmyslového charakteru jsou soustředěny zejména v severní části území pod tělesem dálnice. Největším areálem je strojírenská výroba firmy MATE na ploše bývalé STS Brno. Nové provozovny jižně od MATE využívají vesměs dřívější provizorní objekty nebo nové jednoduché stavby. Provozovny drobné výroby a služeb zabírají často původní zemědělské usedlosti. Příkladem je severní část náměstí v Přízřenicích, která nabyla charakter smíšené plochy. Již v územním plánu města byl navržen poměrně významný rozvoj výrobních ploch podél železniční tratě a naznačeno využití dalších ploch po zpřístupnění lokality zejména po vybudování křižovatky a kolektorů na dálnici D1. Při prověřování takto vymezených výrobních ploch pro konkrétní investory se zjišťuje, že šíře pozemků pro optimální uspořádání výrobních podniků je nedostatečná (200 m) a měla by být minimálně dvojnásobná (tj. hloubka v územním plánu vyznačená dopravním připojením na dálnici a pokračující směrem jižním). Za optimální hranici s ohledem na stávající urbanizované plochy je možno považovat linii souběžnou s tratí ČD vedenou cca v úrovni stávající zástavby při ul. Moravanské. Plochy takto vymezené budou vhodné i pro provozy výrobní i skladové vyžadující vlečku a umožní tak vytvořit další pás ploch smíšených jako přechod od výrobní zóny do zóny obytné. Výrobní služby je možno umisťovat kromě ploch výroby do ploch smíšených výrobních. 5.2.5 ZVLÁŠTNI PLOCHY PRO REKREACI V řešeném území nejsou žádná stávající zřízení pro rekreaci a sport. Navrhuje se proto na severu a jihu řešeného území vymezit plochy pro sportovní stavby, které by pokryly potřebu zejména pro sálové sporty a měly návaznost na volné plochy rekreační zeleně. Lze předpokládat, že s rozvojem obchodních komplexů v sousedství zóny dojde i k jejich doplnění o zařízení pro zábavu, rekreaci a sport. S ohledem na příznivou dostupnost těchto lokalit není účelné vymezovat větší plochy pro tuto funkci v řešeném území. 5.2.6 VEŘEJNÁ VYBAVENOST Základní škola v Přízřenicích při ulici Modřanská byla zrušena. Základní školní docházku pokrývá škola v Horních Heršpicích na Bednářové. Předškolní výchovu zajišťuje jednotřídní mateřská škola v Přízřenicích na ulici Zelná 70. S územním rozvojem vznikne potřeba školských zařízení. Nároky na plochy lze odvodit z následujícího propočtu Návrhové plochy VARA VAR 8 počet bytů celkem 342 2488 2209 počet obyvatel celkem 854 5972 5302
Výpočet potřeby ZŠ na počet obyvatel celkem max. hodnota 6552 reálné naplnění území 80% 5241 dětí ve školním věku cca 10-11% 55018 tříd plocha OS vymezená v urbanistické studii
24500 m2 31 120 m2
Požadavek na lokaci školy v těžišti navrhovaných a stabilizovaných ploch nebylo možno splnit s ohledem na rozsah zátopového území. I v navržené lokalitě bude nezbytné provést částečné násypy, aby území bylo mimo zátopy. V lokalitě mohou být umístěny i další stavby veřejného vybavení MŠ, knihovna, kluby apod.pro tato zařízení zůstává rezerva plochy cca 6600 m2 Také na severu území je vymezena plocha pro OS - mateřskou školu. Její potřeba se prokáže až v průběhu využití ploch bydlení. Základní zdravotní péče není v území nikterak pokryta ,není zde žádné zdravotnické zařízení. Předpokládá se zajištění lékařských služeb soukromými praxemi v rámci ploch B a SO.
5.2.7 PLOCHY DOPRAVY Vedle dopravních složek provozoven výroby a služeb integrovaných v jednotlivých areálech a již zmíněných zařízení motoristických služeb jsou v Dol.Heršpicích na ul.Chleborádově a v Přízřenicích u fotbalového hřiště garážové dvory pro osobní auta. Jiná zařízení dopravy kromě ploch jež jsou součástí navrhované sítě komunikací resp. tramvajové a železniční trati nejsou v území navrhována.
6. PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNi Stávající zástavba je soustředěna do dvou sídelních útvarů, původně samostatných obcí Dol.Heršpice a Přízřenice, které nyní správně spadají pod úřad městské části Brno-jih se sídlem v Komárově. Obě sídla mají výrazně venkovský charakter zastavění. Jádra původních obcí jsou okolo návsí (Jižní nám., Staré nám.), které leží stranou od komunikační osy Havránkova - Modřická, blíže ke Svratce. Novější zástavba, která má charakter městské zástavby rodinnými domy většinou řadovými je rozmístěna při Havránkově, Zelné Modřické a . podél Moravanské a Chleborádově, vedoucích na západ do polí, směrem k ulici Vídeňské. Těžiště sídel s obchody a vybaveností jsou v prostoru křižovatek na ose Havránkova -.Zelná Modřická, kde se nacházejí rovněž zastávky MHD. Zatímco starší zástavba má charakteristické znaky původních hospodářských usedlostí s dvorními křídly hospodářských traktů a stodolou u záhumenní cesty, hospodářské objekty u novější zástavby se omezují na jednotlivé drobné stavby samozásobitelského hospodářství. Způsob zástavby je převážně řadový, pouze místně je prostřídán dvojdomy a vyjímečně i jednotlivými domy. Výška zástavby nepřesahuje 3 nadzemní podlaží, převažují jedno a dvoupodlažní objekty.
Mimo souvisle zastavěné území obou sídel jsou při komunikační ose Havránkova
- Modřická
samostatné menší skupiny zástavby: •
výrobní okrsek při areálu MATE
•
skupina obytné zástavby u Leskavy, východně od Havránkovy
•
skupina
nových
Havránkovy
rodinných
domů
Oediná se odlišuje
mezi
Dol. Heršpicemi
od dosavadního
a Přízřenicemi,
charakteru
a logiky
východně zástavby,
od
je ze
samostatně stojících domů s minimální parcelou a bez zahrady) skupina rodinných domů mezi Přízřenicemi a Modřicemi, západně od Modřické Patrný je trend postupného
srůstání
obou sídel podél Havránkovy
ulice a pokračování
zástavby okolo Modřické na jih od Přízřenic s využitím všech rezerv ve stávajících inženýrských sítích. Tomuto trendu odpovídá i připravovaná výstavba rodinných domů v prodloužení západní uliční fronty Modřické na jih od Přízřenic. Navrhované řešení vychází ze zásad •
zajistit
a potvrdit polyfunkční
charakter
urbanistického
rozvoje
území, (předpoklady
pro
ideální pásové zónování, počínaje přírodní a rekreační zónou podél Svratky, přes obytnou zónu integrující současné osídlení po výrobní zónu podél železnice), •
zachovat charakter historických jadérek obcí co do půdorysné uspořádání a doplnit urbanistickou strukturu v odpovídajícím měřítku,
•
navrhované
stopy
tak
plochy bydlení založit tak aby je bylo možno členit do blokové
výškového struktury
o
dimenzích cca 60 - 70 m. která umožňuje jak zástavbu rodinnými tak bytovými domy. Pokud je možné u stávající zástavby
umožnit případnou
dostavbu
v zahradních
částech
parcel
vytvořením komunikační osnovy v "záhumení" •
u velkých parcel umisťovat koridory pro obsluhu území na jejich hranice
•
ve výjimečných
případech
(rezerva
centra)
přizpůsobit
směr
zastavění
průhledům
na
dominanty historického jádra města Brna (Petrov) •
výškové zónování v historických částech území přizpůsobit okolní zástavbě
•
při dostavbě proluk respektovat výšku sousedních objektů
• •
uliční strukturu zdůraznit stromořadími v nových částech území omezit výšku zástavby na 3 plná podlaží. Výjimky připustit jen v plochách, které nejsou v kontaktu se stabilizovanou strukturou původních obcí
7.1
šiRší
DOPRAVNf VZTAHY
Oba sídelní útvary řešené zóny - Dolní Heršpice a Přízřenice - leží na jižním okraji města Brna v městské části Brno - jih. Jejich území je na severu lemováno dálnice 0-1 Praha - Brno - Vyškov, na západě železničním
násypovým
tělesem
tělesem tratě Brno - Břeclav, na
východě řekou Svratkou. Na jihu navazuje území města Modřice. Dále na západ za železniční tratí leží významná trasa městské rychlostní radiály - ulice Vídeňské - navazující na nedávno dokončenou Svratkou
rychlostní silnici R-52 Brno - Pohořelice směr Vídeň. Na východní straně za řekou
prochází jižním
intenzivní automobilová měřítku dálkovém vztazích.
směrem
trasa dálnice
0-2
Brno - Břeclav - Bratislava.
Veškerá
doprava používá zmíněné tři významné komunikační tahy a to nejen v
nadměstském,
ale i v okrajových
městských
radiálních
i tangenciálních
Uvedená fakta způsobují jistou izolovanost řešeného území v kladném i záporném smyslu. Na jedné straně jím neprochází žádné intenzivní dopravní proudy, čili životní prostředí obou obcí není dopravou nadměrně narušováno, na druhé straně vazba na dopravní síť městskou i nadměstskou má poněkud omezené možnosti. Intenzity dopravy na hlavní severojižní ose (ulice Havránkova - Zelná - Modřická) se podle údajů Útvaru dopravního inženýrství Brněnských komunikací v roce 2000 pohybovaly v hodnotách 6 až 3 tisíce vozidel za 24 hod. s klesající tendencí směrem k Modřicím. Na ulici Moravanské činila hodnota intenzity dopravy cca 2.000 vozidel za 24 hod. Podíly těžkých vozidel byly 18 - 22 %. Od roku 1995 (hodnoty uváděné v průzkumech a rozborech z roku 1997) se zvýšila intenzita provozu prakticky 2x, podíl nákladních vozidel kleslo cca 20 %. Tyto nové hodnoty i s předpokladem dalšího růstu (v souvislosti s obecnou a setrvalou tendencí růstu automobilizace a dopravy) lze nicméně považovat pro řešené území za přijatelné. Současné napojení předmětného území na městskou i nadměstskou komunikační či silniční síť je - jak již bylo zmíněno - poněkud omezené. Převažující radiální vztahy k centrálnímu území města Brna jsou vedeny Havránkovou ulicí na ulici Kšírovu do prostoru Horních Heršpic s další vazbou do Komárova přes pokračující ulici Kšírovu či ulicí Sokolovou. Tangenciální vztahy na východ musí použít opět zmíněné spojeni přes ulici Sokolovu na Kaštanovou, na západ pak buď ulici Moravanskou nebo opět přes Sokolovu na ulici Vídeňskou, vždy však přes úrovňové přejezdy na silně zatížené železniční trati Brno - Břeclav. Napojení na Vídeňskou přes Moravanskou je omezeno pouze na východní souběžnou obslužnou komunikaci. Napojení na vnější silniční či dálniční síť je možné opět použitím zmíněných komunikačních spojení, nebo jižně přes Modřice velmi nekomfortním průjezdem tímto malým městem na západovýchodní tah státní silnice l!.třídy č.152 a jejím prostřednictvím buď na západ na silnici R52 (Vídeňskou ulici), nebo na východ na dálnici 02. Uvedené poněkud komplikované širší dopravní vztahy obou částí řešené zóny zlepšuje územní plán města Brna ve své dopravní části. Je to ve směru na západ v tahu ulice Moravanské formou nadjezdu nad železniční tratí a mimoúrovňovým všesměrovým napojením na Vídeňskou ulici, ve směru na sever doplněním komunikační sítě Horních Heršpic a Komárova a napojením na dálniční tah 01 novou přípojkou. Ve směru na východ je navrženo zlepšení na městskou síť opět přes Horní Heršpice a na dálnici 02 napojením na severovýchodní obchvat Modřic a přes silnici l!.třídy č.152 na přípojku Chrlice. Další napojení ve směru na východ na městskou síť se předpokládá přemostěním dálnice 02 (bez napojení na dálnici) do prostoru Holásek. Zpracovávaná urbanisticko dopravní studie jihovýchodního sektoru města Brna, která navazuje na studii jižního rozvojového území města, předpokládá další doplnění komunikační sítě zejména v západovýchodních vztazích i v napojení na dálnici 01. Zmíněná nová napojení jsou umožněna plánovanými úpravami na obou dálnicích, které umožňují vložení nových přípojek, a to jedné na dálnici 01 mezi křižovatky Brno-centrum a Brno,"jih (viz výše zmínka o dopravní části územního plánu Brna) a jedné na dálnici 02 mezi křižovatky Brno-jih a Chrlice Uiž realizovaná přípojka IKEA ). Také na Vídeňské ulici (dnešní silnice R52) jsou vloženy další přípojky mimo ulici Moravanskou, a to přípojka jižně areálu ABB a případně další těsně severně okraje katastru Modřic (která současně zlepšuje nepojení Modřic na rychlostní silnici R52). Zóna je tak napojena severně jak na dálnici 01, tak na návaznou městskou komunikační síť, jižně na severovýchodní obchvat Modřic a tím jednak na přípojku Chrlice na dálnici 02 a dále do zóny Chrlice - Tuřany. Západně se předpokládá mimoúrovňové vykřížení se železniční tratí Brno - Břeclav ve dvou místech a současné napojení na Vídeňskou ulici (rychlostní silnici R52). Napojení jižně ABB umožňuje propojení do zóny Moravanské lány, napojení v trase ulice
Moravanské směřuje dále do zóny Moravany a napojuje ještě průmyslovou zónu západně ulice Vídeňské. Východně se jedná o napojení na dálnici D2 novou přípojkou IKEA, které také umožní propojení do zóny východně řeky Svitavy a k ulici Kaštanové a další lokální propojení přes dálnici D2 do zóny Holásky. 7.2 KOMUNIKAČNI sft ZÓNY Současnou hlavní dopravní páteří obou částí řešené zóny je uliční tah ulic Havránkova Zelná - Modřická, který je zařazen do státní silniční sítě jako silnice III. třídy č.15278. Další státní silnicí v řešené zóně je silnice IIl.třídy č.15281 - ulice Moravanská, která začíná na státní silnici I.třídy č.52 - ulici Vídeňské a končí v Přízřenicích v křižovatce ulic Zelná - Modřická Břeclavská tj. na silnici Ill.třídy č.15278. Prakticky celá komunikační síť Dolních Heršpic a Přízřenic - ulice, náměstí, cesty, veřejné prostory - vznikla ve značně vzdálené minulosti, v období samostatného vývoje obou obcí jako zemědělských sídel daleko před rozvojem automobilizace. Uliční veřejné prostory mají proto rozměry tohoto období, rozměry vhodné pro pohyb povozů a chodců, lze říci rozměry lidské. Rostoucímu automobilovému provozu mohou proto vyhovět jen za určitých vhodně stanovených podmínek, stavebních úprav včetně nových propojení a zklidňovacích opatření ve smyslu nových technických podmínek - TP 132 "Zásady návrhu dopravního zklidňování na místních komunikacích" a TP 145 "Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi". Tato humanizační opatření na místních komunikacích uvnitř obcí v zájmu bezpečnosti provozu a v zájmu omezení prostorových nároků automobilové dopravy jsou také podstatným obsahem dokončované revize ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Nosným prvkem dopravního systému je severojižní komunikační osa s centrálním tramvajovým tělesem na rozhraní mezi průmyslem a obytnou zástavbou s možností prodloužení tramvaje dále do Modřic. Při návrhu komunikační sítě zóny je zohledněn dopravní model zpracovaný firmou ADIAS (ing. Regner, ing. Plichta). který však jen částečně vystihuje navržené uspořádání, nicméně podává alespoň informativní údaje. Bude vhodné model novelizovat a doplnit o posouzení obou variant řešení i doplnit některé chybějící širší vazby. 7.2.1 USPOŘÁDÁNI KOMUNIKACI Základní osou řešené zóny je nově navržená radiála v severojižním směru na rozhraní průmyslové a obytné části zóny, která vychází na severu z dnešní ulice Kšírovy a koresponduje s ideou "nové Kšírovy" ve vazbě na centrální zónu města. Je navržena jako dvoupruhová komunikace s parkovacími pruhy a mírně zvýšeným tramvajovým pásem uprostřed. Na jihu je zaústěna do severovýchodního obchvatu Modřic, kde je ponechána rezerva konečné úvraťové stanice tramvaje s možností pokračování dále do Modřic (podle upraveného územního plánu Modřic). Na této páteřní komunikaci je navrženo 6 úrovňových křižovatek (první dvě okružní se světelným řízením průjezdu tramvaje). Šířka tramvajového pásu je navržena 8,00m, jízdních pásů 6,50m (0,50 vodící proužek + 3,50 jízdní pruh + 0,25 vodící proužek + 2,25 parkovací pruh) tj. kategorie MST 22/50, funkční třída B2. Po obou stranách jsou navrženy chodníky o šířce 2,OOm oddělené od vozovky zeleným pruhem o šířce 3,00m. V průchodu dnešním podjezdem pod dálnicí D1 musí být komunikace zúžena do profilu 17,00m daného světlou šířkou tohoto objektu. (tramvajový pás 6,00m, jízdní pruhy 2x4,00m, jednostranný chodník na východní straně 2,OOm, odrazný pruh na západní straně 1,00m). Pro modelem definované intenzity je toto uspořádání více než dostatečné a zajistí nejen bezproblémovou obsluhu zóny, ale také odklon průjezdné dopravy z uličního tahu Havránkova - Zelná - Modřická při aplikaci účinných zklidňovacích organizačních i stavebních opatření na tomto historickém tahu.
Z okružní křižovatky na prodloužené ulici Chleborádově vychází na sever další sběrná komunikace, která napojuje zónu na dálnici D1 a dále na komunikační síť Komárova. Je opět ve funkční třídě B2 a v kategorii MS 8,5/50. Do funkční třídy B2 a kategorie MS 9/50 je zařazena západovýchodní komunikace na jihu Přízřenic. Ve funkční třídě B2 a kategorii MS 9/50 je zařazen také severovýchodní obchvat Modřic. Všechny ostatní komunikace, ať již dnešní či navržené, jsou zařazeny do funkčních tříd C2, C3 případně D1 v kategoriích MO 9 - MO 7,5 v rychlostním rozpětí 50 - 30. Funkční třída D1 je užita zejména v historických jádrech původních obcí a také v nových obytných zónách současných i navržených. Šířkové uspořádání některých dnešních ulic bude muset respektovat existující prostorové podmínky mezi zástavbou bez ohledu na dosud stanovené požadavky ČSN 736110, které ovšem revidovaná norma značně redukuje. Do funkční třídy C2 je zařazen i dnešní průtah silnice IIl.třídy - uliční tah Havránkova - Zelná - Modřická. V návrhu jsou podle prostorových možností upraveny křižovatky, navrženy řadící pruhy, ochranné ostrůvky, ve vhodných situacích jsou také použity křižovatky okružní. Úpravy sledují zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti zejména chodců. Do funkční třídy C2 jsou zařazeny také západní a východní část propojení Vídeňská - Dolní Heršpice - IKEA. Toto propojení částečně prochází po katastrální hranici mezi Dolními Heršpicemi a Přízřenicemi, jižně od areálu Agro a napojuje se na mimoúrovňovou křižovatku IKEA. Intenzita dopravy na tomto propojení není dopravním modelem jednoznačně prokázána.
7.3 MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA V předkládané studii je vložena do resené zóny nová tramvajová radiála vycházející z Kšírovy ulice, která koresponduje s touto ideou obsaženou v Územním plánu města i v následných územních dokumentech zón v prostoru Komárova a Jižního centra. Tato radiála obslouží v 300 - 500 metrové izochroně celé území mezi železnicí a uličním tahem Havránkova - Zelná - Modřická, v severním okraji Dolních Heršpic až po řeku Svratku. Navíc vzniká předpoklad pro prodloužení tramvajové tratě do Modřic, které nabízí výrazné zlepšení dopravního spojení tohoto města s Brnem. V ulicích Havránkova, Zelná, Modřická zůstává zachován autobus, pro jehož zastávky (zůstávají v dnešních polohách, v ulici Modřické je doplněna další pro obsluhu nové zástavby) jsou navrženy úpravy sledující preferenci veřejné dopravy a ochranu chodců. Pokud jde o izochronu dostupnosti z autobusové linky, jsou Dolní Heršpice pokryty 300 m docházkou, území Přízřenic je v dosahu 450 m. Kvalita dostupnosti s ohledem na charakter zástavby je tedy velmi dobrá.
• • • • • •
•
Návrh nové tramvajové radiály vychází z několika aspektů: respektuje záměr územního plánu města Brna v rozvoji tramvajové dopravy rozvíjí tramvajovou síť také ve vazbě na severojižní diametr nabízí komfortní spojení s městem nejen pro řešenou zónu a navazující zónu Horních Heršpic, ale také (po prodloužení) pro město Modřice podporuje rozvoj možné průmyslové zóny nabídkou velmi dobré dopravní obslužnosti podporuje zvýšení podílu veřejné dopravy v dělbě přepravní práce a preferenci této dopravy segregovaná tramvajová trasa s preferenčním řízením provozu zaručuje rychlost a pravidelnost přepravy, která vynikne zejména při rostoucí hustotě automobilového provozu a nezbytných regulačních opatřeních omezujících tuto dopravu nabídka pohodlí, pravidelnosti, rychlosti a komfortu může být zárukou značné atraktivity tramvajové dopravy
• • • • • • •
Úvaha o možném vytížení nové tramvajové radiály nasazená vozidla článková o kapacitě cca 70 sedících a 30 stojících (v nabídce tuzemských výrobců) při intervalu 10 min hodinová kapacita 400 - 600 cestujících při intervalu 15 min hodinová kapacita 280 - 400 cestujících při počtu obyvatel 5900 nových a 800 současných celkový počet v obvyklé dostupnosti ke tramvaji cca 6100 (s ohledem na atraktivitu tramvaje může být i vyšší) reálný nejmenší hodinový odliv 10 % činí cca 600 cestujících, čili kapacita 10 min intervalu je naplněna další cestující směrem k centru jsou v návazné části Horních Heršpic případné prodloužení do Modřic dále zvýší počet cestujících
Závěrečné zhodnocení Realizace nové tramvajové radiály severojižní diametr - Komárov - Heršpice - Přízřenice Modřice je v souladu se závěry územního plánu města Brna a s dopravní politikou města i státu o rozvoji a preferenci veřejné hromadné dopravy. Výše uvedená rozvaha prokazuje i ekonomii provozu. 7.4 STATICKÁ DOPRAVA V současném stavu řešené zóny, kdy stupeň automobilizace ve městě se pohybuje již kolem hodnoty 400 vozidel na 1000 obyvatel, nečiní statická doprava podstatnější problémy. Napomáhá tomu několik faktorů. Obě obce zóny jsou bývalé zemědělské vesnice, kde téměř každý dům měl vjezd pro hospodářské povozy. Vjezdy jsou nyní používány jako garáže. Nové rodinné domy mají vlastní garáže. Značná část objektů je v několikametrovém odstupu od jízdního pásu komunikace, čímž jsou opět vytvořeny možnosti pro odstavení vozidel. Podél uličního tahu Havránkova - Zelná - Modřická je řada ploch zpevněných i nezpevněných použitelných jako parkoviště. Další možnost1jsou v uličních prostorech vedlejších obslužných komunikací většinou pro podélné parkování. V obu obcích jsou také dvory řadových garáží s kapacitou 32 boxů v Dolních Heršpicích a 26 boxů v Přízřenicích. Pro uspokojování dále rostoucích potřeb statické dopravy ještě existují v současné zástavbě určité omezené rezervy. V nové zástavbě - ať již v objektech rodinného či bytového charakteru - budou potřeby statické dopravy pokryty přímo v těchto objektech. Také v objektech průmyslových či jiného komerčního charakteru budou potřeby statické dopravy pokryty na území či v objektech investorů. 7.5 pĚší DOPRAVA Oprávněný požadavek bezpečného a relativně volného pohybu chodců bez konfliktů se stále rostoucím automobilovým provozem je v řešené zóně zajišťován doplněním chybějících chodníků ve staré části a návrhem chodníků podél všech nových komunikací včetně oddělujících zelených pruhů. Důsledně jsou navrženy přechody pro chodce převážně chráněné ostrůvky, podobná ochrana je také aplikována na autobusových zastávkách. Jádra bývalých obcí i vybrané části nové obytné zástavby jsou navrženy jako obytné zóny, v dalších obytných částech se předpokládá aplikace zón tempo 30. Lze konstatovat, že toto uspořádání již ctí principy nové ČSN 73 6110.
7.6 CYKLISTiCKÁ
DOPRAVA
Řešená zóna stejně jako zóny těsně návazné i mimo městskou část Brno - jih leží v údolní nivě řek Svratky
a Svitavy,
tedy ve zcela
plochém
území,
které je vhodné
pro rozvoj
cyklistického provozu. V současné době existuje v řešeném území cyklistická stezka ve směru sever-jih vedená od přemostění Svratky u areálu IKEA přes Jižní náměstí na stávající páteřní komunikaci
Havránkova
a Zelná. Tato stezka se v Přízřenicích
po ulici Břeclavské
klidové polohy podél Svratky. Proto je navrženo vedení cyklistické
vrací do
stezky v celé severojižní
trase kolem řeky. Navrženy jsou i další trasy, zejména propojení ve směru východ západ tak, aby mohly respektovat
vztahy k atraktivním
zónám holáseckých
jezer. Výstavba cyklistických
stezek bude probíhat ve režimu nezávislém na dopracování urbanistické studie.
7.7 ŽELEZNiČNí
DOPRAVA
Východní hranice řešeného území je vymezena dvoukolejnou železniční tratí č.250 Břeclav Brno. V bezprostředním
souběhu s tratí je kolejiště železniční stanice Brno - jih (6 kolejí), které
slouží k zadržení nebo odstavení
nákladních vlaků před vjezdem do železničního
Železniční trať č.250 je součástí budovaného Břeclav.
Rekonstrukce
koridoru tratí pro rychlost 160 km/hod Děčín -
se bude týkat zejména
zařízení a stávajících objektů (např. zatrubnění
uzlu Brno.
svršku,
zabezpečovacího
Moravanského
a signalizačního
potoka). Mimoúrovňové
křížení
s ulicí Moravanskou není součástí této stavby. Vlečky do průmyslových budou zapojeny
do stanice
ploch v k.ú. Dolní Heršpice a Přízřenice východně Brno - jih a mohou
být přizpůsobeny
reálným
od žel. tratě požadavkům.
Rezerva pro předávací kolejiště bude stanovena podle charakteru, polohy a rozsahu výrobních ploch. Pokud jde o vysokorychlostní
tratě (VRT), je jižní větev (směr Vídeň) vedena souběžně
(těsně východně) podél kolejí tratě Brno - Břeclav na ploše kolejiště nynější stanice Brno - jih. Z větší části je trasa VRT vedena pod úrovní terénu. V územní studii zóny je vymezena rezerva pro posun a rozšíření kolejí stanice Brno - jih. Severně od Modřic stále figuruje v souladu s ÚPMB chráněný západovýchodní
koridor pro souběžné vedení východní větve VRT směrem
na Ostravu a přeložky přerovské tratě. Je velmi žádoucí, aby již byl problém obou těchto tratí uzavřen a územní rezerva zrušena.7
8. TECHNICKÉ SíTĚ 8.1 VODNí HOSPODÁŘSTVí 8.1.1 VODNí TOKY Současný stav . Východní
hranici řešeného
území tvoří řeka Svratka včetně soutoku s řekou Svitavou.
V km 40,84 je Přízřenický jez. Správcem toku je Povodí Moravy, s.p., závod Dyje, provoz BrnoSvratka. Řeka je v tomto úseku upravena již od devatenáctého
století, má pravidelné koryto o
šířce dna 20-25 m, sklon svahů 1:2 a hloubka po korunu hráze 5-7 m (Q 100= 380 m3/s po soutok se Svitavou. Dle studie odtokových 3
m /s (010), a proto řeka zde yybřežuje. průtok z Brněnské
poměrů je kapacita koryta nad jezem cca 150-160
Minimální zůstatkový
průtok je 1,37 m3/s, nadlepšený
nádrže 2,1 m3/s. V korytě pod jezem je min. průtok zajištěn, 3
v extrémně suchém období ale jen 0,87 m /s (zbytek teče náhonem).
výjimečně
Přízřenický náhon odbočuje z řeky nad jezem, je částečně v soukromém vlastnictví a z větší části v majetku obce Modřice. V Modřicích se také vlévá zpět do řeky Svratky. Na náhonu je v Modřicích malá vodní elektrárna a celý náhon je umělá vodoteč. Náhon je 3 neudržovaný a jeho ochrana je jen na úrovni 010 Oako hlavní tok) s max. průtokem do 5 m /s při běžných průtocích. Režim je zabezpečován manipulací na jezu a v bývalém přízřenickém mlýně. Záplavové území je shodné s řekou Svratkou V Přízřenicích se do náhonu vlévá Přízřenická svodnice, která je v horní zastavěné části zatrubněna nebo částečně zasypána. V dolní části je v otevřeném (ale neudržovaném) korytě. Správcem toku je obec (součást odvodnění-kanalizace. V severní části řešeného území je říčka Les kava , která je rovněž ve správě Povodí Moravy s.p.. Její tok je částečně upraven (hrázkován) a v tomto úseku má sníženou kapacitu (cca 23 m3/s). Plocha povodí je 20,6 km2 (4-15-01-158) bez regulačních opatření a s horší kvalitou vody (vypouštění splaškových vod na horním toku). Maximální průtok je 0100 31 m3/s, minimální 0,1 IIs, 0355 0,5 I/s. Do řeky Svratky se vlévá v Dolních Heršpicích v km 42,009. O zátopovém území platí totéž co o řece Svratce s tím, že území na levém břehu Leskavy po ulici Havránkovu (s ohledem na hrázkování) nemá přímý odtok povrchových vod do říčky. Na jihu řešeného území se do Přízřenického náhonu vlévá Moravanský potok, který je ale zčásti na katastru Modřic. Potok je ve správě Zemědělské vodohospodářské správy s.p.a je v části po Vídeňskou ulici upraven na 0100 = 10 m3/s. Nemá stanovené záplavové území, ale v dolním toku je tato část zaplavena rozlivy řeky Svratky a náhonu.
=
=
Navrhované řešení Trasy vodních toků a vodotečí nedoznají žádných směrových změn. Záplavová území jsou v situaci zakreslena dle stanovení odboru VHLZ-MMB ze dne 11.3.1999 pod č.jVLHZ-1184/99Háj., a to včetně opatření, která omezují výstavbu na těchto plochách. V současné době je zpracována studie odtokových poměrů (Ing. Gimun), která tyto hranice upravuje včetně zón aktivní inundace, ale nebyla dosud schválena. Proto je třeba pro jednotlivé konkrétní stavby v dosud vyhlášeném záplavovém území žádat o vyjádření již v přípravné dokumentaci o stanovisko jak OVLHZ-MMB, tak Povodí Moravy ve smyslu zákona 254/2001 Sb.( novela 20/2004) a výstavba bude podmíněna realizací navržených protipovodňových opatření.. Pro úpravu Leskavy je zpracována DUR (Kovoprojekta Brno) tj. zkapacitnění koryta, vyčistění, dva poldry a doplnění hrázek. V úseku od trati ČD po ulici Havránkovu by se tak měly poměry zlepšit a pro novou zástavbu bude stanoven jako regulativ odtokový koeficient 0,3 (dešťové zdrže, vsaky ap.). Předpokládá se navýšení terénu na obou březích Leskavy, aby se zlepšil přirozený odtok povrchových vod.. Je nutné dodržet a projednat s majiteli pozemků sousedících se všemi toky jejich ochranná pásma (min. 6 m od břehu) ve smyslu zákona Č. 254/2001 Sb. (novela 2012004) a také stávající a navržené biokoridory a biocentrum. Šířka regionálního biokoridoru řeky Svratky je upravena na 25m od břehové čáry (tj. horní hrana břehu) . Do Moravanského potoka bude odvodněna jen malá část řešeného území při ulici Modřické. Západně od této ulice bude zástavba RD na ploše 3,8 ha a odtok redukován (zdrže, vsaky) koeficientem odtoku = 0,2. Stávající odtok z polí 01= 3,8 ha x 0,1 x 161 IIslha = 61,2 Ils se zvýší na 122,4 Ils, což nemá prakticky vliv na celkové průtoky (10-13 m3/s). Z plochy 3,5 ha východně od této ulice je stávající odtok O2 = 3,5 x 0,05 x 161 = 28,2 Ils a zvýšení bude na 112,4 Ils do volného toku (mimo zástavbu).
Regulačním prvkem pro novou zástavbu bude odtokový koeficient u RD = 0,2, u ostatní bytové zástavby v hodnotě 0,3 a pro průmyslové a smíšené plochy (vždy celé včetně komunikací a parkovišť) v hodnotě 0,4 (oddílná kanalizace).. 8.1.2 ZÁSOBOVÁNí VODOU Současný stav Řešené území je zásobeno pitnou vodou z rozvodů tlakového pásma 1.1. (vodojemy Moravany 2x 4000 m3 - 255,0 m n.m.). Stávající zástavba je na kotě terénu 195 -199 m n.m. a maximální hydrostatický tlak je 0,6 MPa, minimální hydrodynamický 0,49 MPa. Hlavní řady jsou DN 200 od ulice Vídeňské a podél Moravanské do Přízřenic a propojovací řady DN 350 v ulici Zelné a DN 150 v ulici Havránkové přes Dolní Heršpice až k dálnici. Směrem k Modřicím je řad DN 200 a v ostatních ulicích DN 80-100. Vodovodní síť je v poměrně dobrém stavu, dostatečně kapacitní a svými parametry vyhovuje i požárním předpisům pro stávající zástavbu. Současná spotřeba pitné vody je v Dolních Heršpicích průměrně Op = 113,5 m3/den /1,3 I/s), Qmh = 4,0 I/s a v Přízřenicích Op = 100 m3/den (1,2 IIs), Omh = 3,6 I/s (vše včetně průmyslu a zemědělství). Navrhované řešení Pro novou zástavbu se předpokládá jen rozšíření stávajících řadů v tlakovém pásmu 1.1. ,ale vše vyžaduje napojení vodojemů Moravany na vodojemy Nebovidy (VOV). Navrhované profily budou DN 100 (v bytové zástavbě) - 200 (v průmyslové a smíšené zástavbě). Předpokládaný nárůst spotřeby vody v Přízřenicích bude až Op 1.080 m3/den (12,3 I/s) a 3 v Dolních Heršpicích až o 434,5 m /den (5,0 l/s).Tyto hodnoty jsou ale orientační, neboť teprve konkrétní náplň zejména průmyslových ploch upřesní požadavky. Pro celkovou úpravu tlakových poměrů v pásmu 1.0 (272,5 m n.m.) a 1.1 (255,0 m.n.) je navržena z vodojemů Moravany a nová trasa DN 400 v ulici Sokolové (za tratí ČD a dálnicí) dle přepočtu těchto pásem umožní toto zvýšení spotřeby vody v nové zástavbě v pásmu 1.1. Nová zástavba (převážně nízkopodlažní) bude po kotu terénu 204 m n.m. a minimální hydrodynamický tlak neklesne po 0.43 MPa. Zvýšení spotřeby je v souladu s přepočty obou pásem a s ohledem na výhledové zásobení jihovýchodního sektoru města včetně Černovické terasy, Chrlic a propojení vodovodů mezi Modřicemi a Chrlicemi v tlakovém pásmu 1.1.• Ochranné pásmo vodovodu dle zákona 274/2001 Sb. je 1,5 m od okraje potrubí do DN 500 a 2,5 m pro větší profily.a návrhy budou v souladu s městskými standardy.
=
8.1.3 ODKANALlZOVÁNí ÚZEMí Současný stav V řešeném území, které je velmi ploché, je vedle řeky Svratky hlavní kmenová stoka "A" v profilu DN 1200po "AI" a 1300 po napojení "A02" a po odlehčení profil DN 1950/1700 a s výjimkou krátkého úseku pod napojením A02 je dostatečně kapacitní. Dimenze stoky po odlehčení je DN 1500. Tato stoka má charakter jednotné kanalizace s odlehčením vod do řeky Svratky. Podél Leskavy je hlavní splašková stoka "AI" v profilu DN 1200 po ulici Havránkovu (původní napojení na"A") a DN1400 po rekonstrukci až s napojením na kmenovou stoku "E" (včetně shybky pod řekou). Hlavní stoka v Přízřenicích "A01" má v ulici Moravanské profil DN 600-800 s kapacitou minimálně 450 IIs a v dolní části DN 1000 od ulice Zelené s minimální kapacitou 930 I/s. Ústí do kmenové stoky "A". Stoka má charakter jednotné kanalizace a je do ní zaústěna splašková kanalizace ze Stavebních strojů (západně od tratě ČD) DN 600. V ostatních ulicích jsou řady
jednotné kanalizace DN 300-500 jednotné kanalizace, dešťové vody odtékají povrchově do stávajících vodotečí (náhon, svodnice, řeka). Podél tratě ČD je dešťové kanalizace DN 300-700 odvodňující hlavně trať ČD a kolmo na ní DN 1300 ústící přímo do Leskavy a nezatěžující hlavní stoku "A02". Stáří stok je převážně 30-35 let a jejich stav je poměrně dobrý, ale jejich výškové uložení je v některých místech velmi mělké (krytí 0,5 m) s ohledem na zaústění do vodotečí. V části obcí ještě kanalizace chybí a jsou zde žumpy na vyvážení ( případně se vsakováním na vlastním pozemku). Kapacita řadů je převážně a další napojení dešťových vod již nesnese. Na území Přízřenic (severně od ulice Moravanské) je čistírna toxických spodních vod ze zamořených území bývalých závodů EJF (nyní ABB). Dosud jsou zde lokality, kde jsou přípustné hodnoty znečistění toxickými látkami překročeny a je na nich omezena zástavba Navrhované řešení Výchozím podkladem je koncept urbanistické studie generel kmenové stoky "A" z roku 1997 a studie odkanalizování území v povodí hlavních stok "A01" a "A02" z roku 2000 (AQUATIS) a zadání TEZ( zpracované DUIS). Nové přepočty budou nutné na základě nových podkladů z regulačního plánu a odvodnění Moravan. Do hlavní stoky "A01" nebudou vypouštěny splaškové vody z Moravan, kde bude samostatná ČOV. Z návrhu jsou převzata umístění odlehčovací komory OK2 včetně retence (2731 m3) pod zaústěním stoky "A01", stejně jako nutnost rekonstrukce kmenové soky "A" v délce cca 45 m pod zaústěním stoky "A02" z DN 1300 na DN 1400-1500. Navržená retence na stoce "A02" zůstane jen jako plošná rezerva do doby, než nové přepočty její vypuštění potvrdí Ve stávající zástavbě bude ponechána jednotná kanalizace s rozšířením pro dostavbu proluk. Na všech nových plochách je ale navržena oddílná kanalizace. Malá část území na jihu řešeného území bude odvodněna dešťovou kanalizací do rekonstruovaného Moravanského potoka. Zvýšení oproti současnému stavu bude maximálně nad ulicí Modřickou o 61,2 Ils a pod ní o dalších 112,4 IIs (viz kapitola vodní toky). Ostatní dešťové vody budou z tohoto povodí "A01" odvedeny do Přízřenické svodnice a Přízřenického náhonu. Koeficient odtoku je jako regulační prvek stanoven u RD na 0,2, u ostatní bytové zástavby 0,3 a u průmyslových a smíšených ploch 0,4 (vše včetně všech přístupových komunikací a parkovacích ploch). Snížení odtoků musí být řešeno na pozemcích jednotlivých stavebníků (zdrže, omezené vsakování s ohledem na geologické poměry). Odvodnění dešťových vod v severní části řešeného území (v povodí hlavní stoky "A02") vyžaduje kromě rekonstrukce Leskavy také částečné navýšení stávajícího terénu nad ulicí Havránkovou tak, aby z těchto ploch byl gravitační odtok. Omezí se tím současně záplavová území Oakojedno z možných protipovodňových opatření). Dimenze řadů nelze nyní stanovit, neboť se jedná o ploché území a konkrétní návrh výškového osazení vyžaduje podrobnější zaměření. Splaškové řady budou z nových ploch zaústěny do hlavních stok jednotné kanalizace "A01" a "A02". Stávající odvodnění tratě ČD Oe v majetku ČD) bude respektováno stejně jako dočasná (časově omezená) likvidace kontaminovaných vod (včetně ČOV, přívodního potrubí a kontrolních vrtů). Napojení plánované hlavní splaškové stoky "BI" na stoku "AI" je mimo řešené území severně od dálnice dle nové studie AQUATIS z roku 2004 a neovlivní navržené průmyslové plochy jižně od dálnice po Leskavu Ochranné pásmo kanalizace je dle zákona 274/2001 Sb. 1,5 m pro řady do DN 500 a 2,5 m pro větší potrubí (od okraje potrubí).
8.2.1 ZÁSOBOVÁNí ELEKTRICKOU ENERGií Řešené území zahrnuje oblast za blokem průmyslových podniků při ulici Vídeňská, brněnské části Dolní Heršpice a Přízřenice, na severu území po dálniční těleso, na jihu po Modřice. Hranice území jsou vyznačeny na situačních výkresech. V současné době řešeným územím prochází několik funkčních vzdušných vedení VN a WN. Uvažované území je napájeno ze tří WN rozvoden 110kV, a to Sokolnice, Komárov a Bohunice. Z TR Bohunice je napájení provedeno vedením č. 1232, z TR Komárov je to vedení Č. 819 a z TR Sokolnice je napájení provedeno vedeními Č. 164 a 165. Z vedení Č. 165 jsou zásobovány Přízřenice a Dolní Heršpice. Distribuční odběr na řešeném území je v současné době napájen pouze sítí VN 22 kV. V současné době je struktura odběru tvořena především odběrem typu výroba, lehká výroba, administrativa a odběrem občanské vybavenosti. Na řešeném území je síť WN provedena vzdušným vedením, síť VN je provedena jak vzdušným vedením tak i kabelová. Ochranná pásma pro vzdušná vedení, realizovaná do roku 1994 jsou stanovena podle ČSN 333300: - pro venkovní vedení nad 1kV do 35 kV včetně: 10m od krajního vodiče na každou stranu - pro venkov. vedení nad 35kV do 110 kV včetně: 15m od krajního vodiče na každou stranu - pro venk. vedení nad 110kV do 220 kV včetně: 20m od krajního vodiče na každou stranu Ochranná pásma pro vzdušná vedení realizovaná od roku 1995 a pro vedení navrhovaná, jsou stanovena podle Energetického zákona Č. 222/1994 Sb. : - pro venkovní vedení nad 1kV do 35 kV včetně: 7m od krajního vodiče na každou stranu - pro venkov. vedení nad 35kV do 110 kV včetně: 12m od krajního vodiče na každou stranu - pro venk. vedení nad 110kV do 220 kV včetně: 15m od krajního vodiče na každou stranu 8.2.1.1 VÝKONOVÁ BILANCE Výkonová bilance je odvozena z podkladů o členění řešeného území, hrubé zastavěné a podlažní plochy a z předpokládaných aktivit pro var A. Varianta B bude co do výkonové bilance obdobná a nebylo tedy účelné provádět téměř shodný propočet. Výkonové bilance jsou zpracovány pro plošné celky - objekty a oblasti s odpovídajícím charakterem odběrů v souladu s navrženou výstavbou. Struktura jednotlivých typů odběrů je odvozena z návrhu charakteru zástavby. Stávající soudobé zatížení základní vybavenosti a nebytového odběru nebylo do výkonové bilance zahrnuto. Výkonová bilance byla stanovena pro nárůst zatížení nové výstavby. Výpočet pomocí perspektivních hodnot měrného zatížení vycházel z obdobných srovnatelných studií. Vypočtené hodnoty závisí na rozsahu dostupných informací o budoucí výstavbě a v některých případech jsou jen velmi hrubé. Pro novou zástavbu se předpokládá zajištění tepla jiným médiem.
Napěťová soustava: 3PEN-50Hz,380 VITN-C-S Ochrana: samočinným odpojením od zdroje Zajištění dodávky el. energie: typicky III. stupeň, může být i Il.stupeň
CISLA NAVRHOVYCH ., "
~-II
~II
PLOCH PRO VYPOCEi ,..'
VYKONOVE
BILANCE EL.ENERGIE
UO 212 - ROZVOJOVÁ PLOCHA č.2 Je na severo - západním okraji území. Jde o rozsáhlou plochu s předpokládanou lehkou výrobou. Vzhledem k velikosti a charakteru odběru předpokládáme připojení na novou transformovnu TN1, která bude součástí uvažované plochy. V případě jednoho uživatele plochy bude transformovna uživatelská. Výkonové bilance jsou uvedeny ve shrnující tabulce. UO 212 - ROZVOJOVÉ PLOCHY č. 7,10,11,12,13 Jsou na severním okraji území. Jedná se o plochy s funkcí smíšená - obchodní a smíšená výrobní s poměrně velkým počtem nových bytů. Všechny plochy budou napájeny ze společné nové distribuční transformovny ozn. TN2, která bude součástí plochy č.11. Výkonové bilance jsou uvedeny ve shrnující tabulce.
UO 212 - ROZVOJOVÁ PLOCHA Č. 16 Je na severo - západním okraji území. Jde o rozsáhlou plochu s předpokládanou výrobou, až těžkou výrobou. Vzhledem k velikosti a charakteru odběru předpokládáme připojení na dvě nové uživatelské transformovny TN5 a TN6, které budou součástí uvažované plochy. Výkonové bilance jsou uvedeny ve shrnující tabulce. UO 212 - ROZVOJOVÉ PLOCHY Č. 17, 18,19,20,21,22,23,25,26,27,30,31,43 a 44 Jsou v centru území, blíže k severnímu okraji. Jedná se o plochy s funkcí bydlení, smíšenáobchodní a smíšená - výrobní a rekreační s poměrně velkým počtem nových bytů. Všechny plochy budou napájeny ze společné nové distribuční transformovny ozn. TN3, která bude součástí plochy č.25. Výkonové bBancejsou uvedeny ve shrnující tabulce. UO 212 - ROZVOJOVÉ PLOCHY Č. 32, 33, 34, 35, 38, 39 Jsou při západním okraji území. Jedná se o plochy s funkcí bydlení, smíšená - obchodní a smíšená - výrobní s poměrně velkým počtem nových bytů. Všechny plochy budou napájeny ze společné nové distribuční transformovny ozn. TN4, která bude součástí plochy č.34. Ve VN rozvaděči této transformovny bude provedeno spojení nových VN kabelových rozvodů se stávajícími. Výkonové bilance jsou uvedeny ve shrnující tabulce. UO 215 - ROZVOJOVÁ PLOCHA č.1 Je na východním okraji území. Jde o rozsáhlou plochu s předpokládanou výrobou až těžkou výrobou. Vzhledem k velikosti a charakteru odběru předpokládáme připojení na nové uživatelské transformovny Č. TN9, TN10, TN11 A TN12. Výkonové bilance jsou uvedeny ve shrnující tabulce. UO 215 - ROZVOJOVÉ PLOCHY č. 2, 3, 5, 34, 36, 37 Jsou v centru území. Jedná se o plochy s funkcí bydlení, smíšená - obchodní a smíšená výrobní s poměrně velkým počtem nových bytů. Všechny plochy budou napájeny ze společné nové distribuční transformovny ozn. TN7, která bude součástí plochy č.2. Výkonové bilance jsou uvedeny ve shrnující tabulce.
UO 215 - ROZVOJOVÉ PLOCHY č. 6 a 7 Jsou v centru území. Jedná se o plochy s funkcí bydlení a školu. Všechny plochy budou napájeny ze společné nové distribuční transformovny ozn. TN8, která bude součástí plochy č.7. Výkonové bilance jsou uvedeny ve shrnující tabulce. UO 215 - ROZVOJOVÉ PLOCHY č. 4,8,9,10,11 Jsou na západním okraji území. Jedná se o plochy s funkcí bydlení a smíšená - obchodní velkým počtem nových bytů. Všechny plochy budou napájeny ze společné nové distribuční transformovny ozn. TN 13, která bude součástí plochy č.1 o. Výkonové bilance jsou uvedeny ve shrnující tabulce.
ua 215 - ROZVOJOVÉ PLOCHY
č. 12, 21 Jsou v centru území. Jedná se o plochy s funkcí smíšen~ - obchodní s novými byty. Obě plochy budou napájeny ze společné nové distribuční transformovny ozn. TN14, která bude součástí plochy č.12. Výkonové bilance jsou uvedeny ve shrnující tabulce. UO 215 - ROZVOJOVÉ PLOCHY č. 13, 14 Jsou v centru území. Jedná se o plochy s funkcí bydlení a smíšená - obchodní s velkým počtem nových bytů. Obě plochy budou napájeny ze společné nové distribuční transformovny ozn. TN 15, která bude součástí plochy č.13. Výkonové bilance jsou uvedeny ve shrnující tabulce. UO 215 - ROZVOJOVÉ PLOCHY č. 16,17,18,19,28 Jsou při jiho-východním okraji území. Jedná se o plochy s funkcí bydlení, smíšená obchodní a smíšená - výrobní s poměrně velkým počtem nových bytů. Všechny plochy budou napájeny ze společné nové distribuční transformovny ozn. TN16, která bude součástí plochy č.17. Výkonové bilance jsou uvedeny ve shrnující tabulce. UO 215 - ROZVOJOVA PLOCHA č. 20 Je při jihovýchodním okraji území. Jedná se o plochu s funkcí bydlení, služby, obchod s velkým počtem nových bytů. Plocha bude napájena z nové distribuční transformovny ozn. TN17, která bude součástí této plochy Výkonové bilance jsou uvedeny ve shrnující tabulce. UO 215 - ROZVOJOVA PLOCHA č. 22 Je při jiho-východním okraji území. Jedná se o plochu s funkcí bydlení, služby, obchod s velkým počtem nových bytů. Plocha bude napájeny z nové distribuční transformovny ozn. TN19, která bude součástí této plochy Výkonové bilance jsou uvedeny ve shrnující tabulce. UO 215 - ROZVOJOVÉ PLOCHY č. 24,25,35 Jsou při jižním okraji území. Jedná se o plochy s funkcí bydlení, smíšená - obchodní a smíšená - výrobní s poměrně velkým počtem nových bytů. Všechny plochy budou napájeny ze společné nové distribuční transformovny ozn. TN20, která bude součástí plochy č.25.
Max
Bi 50 94 55 5 48
max
číslo
funkč.
typ fce
prac
Zp
č.
kód
1025 24 44 26 16
2 7 10 11
8 5
PV SO SO SO SV
12 13 16 17 18 19 20 21 22 23 25 26 27 30 31 32
6 843 47
12
60 osob
89 14 50 94
10 6 23 11
1 tř Mšr 151
18 1 25 18
5 55 151 204 41 10 91
o 5 4 43 25
7 2 38 46 252
33 34 35 38 39 43 44
6 4 5
o ma)( b"
5 2 20 2 5 5 2 2 2 5 5 5 5 2 2 2
pp
SV
R Ba SO SO
Ba OS
BC SO SO
Ba BC Ba SO .$0
SV SV
Ba Ba BC(R)
číslo
prac
Zp
funkč. č.
typ fce kód
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
8 2 2 2 5 20 2 2 2 2 2 5 2 2 5 5
pp
o 5
3 18 tř.+2tř.MS
619 .82 29 170 55 170 485 161 7 26
8 5 14 2 5
Ba
max
2573 223 348 43 65
5 5 5 2
2 81 5 .;
12
BC BC BO SO OS BC BC BC BO BO (R) SO BO BC SO SO
.Ódběr
kW 3600,0 197,7 363,0 218,4 97,6 89,3 4300,0 283,8 2,2 166,8 50,e 192,3 178,5 11,0 287,7 12,2 210,9 288,5 375,0 87,0 35,5 358,8 149,8 37,2 69,5 85,3 314,8
ii'iodběr. , kVVt~ď/i 11000,0 359,0 560,0 81,7 252,5 96, 997,0 132,0 33,6 324, 104, 673, 932, 200,6 24,1 103,5
8~ 1( 1.: 11.: 12' 53~ 163 276
1 3 6 5 63 7 33 50 osob
7 7 34 65 281
1 2 1 3
17 18 19 20 21 22 24 25 28 34 35 36 37 38
2 5 5 2 5 2 5 2 14 2 5 5 5 2
BO SV SV BC SO BO SO BO R BO SO SO RJ SO RJ BC(R'
169,6 209,1 358,7 183 488,4 1024,2 639,8 531,9 2,2 11,3 20,5 127,4 249,9 452,0
8.2.1.2 KONCEPCE NAVRHOVANÉ DISTRIBUČNI SITĚ Konfigurace sítě WN a VN Stávající vzdušné vedení Č. 165 prochází téměř středem řešeného území a z tohoto vedení je navíc ještě provedena odbočka. Vzhledem o ochranným pásmům vn vedení by došlo ke značnému znehodnocení rozvojových ploch Č. 215 / 1, 2, 3, 5, 6, a 38 (a dalších) z hlediska možností nové výstavby. Vzhledem k tomu, že je téměř nemožné přeložit vedení jako vzdušné vedení do nové trasy tak, aby nebyla znehodnocena možnost nové výstavby, předpokládáme, že vedení bude kabelizováno. Řešené území je napájeno ze systému kabelového rozvodu 22 kV, procházejícího celým územím. Nárůst zatížení, vyplývající z nové výstavby, bude pokryt z nové sítě kabelových vedení VN 22kV, která bude propojena se stávajícími rozvody VN. Tato nová síť bude provedena tak, jak to vyplývá z výkresové dokumentace. Nová síť bude vycházet z nové rozvodny VN. Předmětem řešení tohoto ÚPZ je pouze stanovení tras a potřebných koridorů pro tyto napaječe. Vlastní návrh rozvodů VN 22 kV není již předmětem tohoto řešení. Pro zajištění soudobých příkonů v lokalitě budou transformovny napojeny na hlavní kabelová vedení pomocí odboček tak, jak stanoví JME. Připojení trafostanic na napaječe VN bude řešeno podle zatížení jednotlivých napaječů a konfigurace sítě s vazbou na stanovené koridory sítě VN. Rozmístění distribučních transformoven VN/NN: V plánované výstavbě na řešeném území budou distribuční transformovny umísťovány přibližně do těžišť jednotlivých odběrů. Na řešeném území bude rozmístěno celkem 20 nových transformoven, z nichž 9 bude pravděpodobně uživatelských a 11 bude distribučních 22/0.4 kV. 8.2.2 ZÁSOBOVÁNI PLYNEM Současný stav V severní části řešeného území je položen VTL plynovod DN 300/40, z něhož odbočuje přípojka DN 150 podél ulice Havránkovy v Dolních Heršpicích k závodu MATE a.s., kde je RS. Druhá odbočka DN 80 je k RS VTUSTUNTL v ulici Bernáčkové a další k závodu AGRO Tuřany. Mimo řešené území u ulice Vídeňské je RS VTUSTL 20.000 a za dálnicí RS 15.000
Kšírová VTUSTUTL. Z RS 200 je vyveden NTL plynovod ON 200 pro stávající zástavbu v ulicích Bernáčkové a Havránkové směrem na Horní Heršpické , Zelné a Modřické směrem do Modřic. Řad ON 200 je ještě v ulici Břeclavské, v ostatních ulicích jsou řady ON 80-150. Celý systém NTL řadů se od roku 1976 postupně rozšiřuje a zemní plyn je využíván na vaření, přípravu TUV a vytápění (i ve výrobních a zemědělských objektech) , kde nahrazuje postupně lokální vytápění tuhými či kapalnými palivy. Síť je dimenzována na 100% plynofikaci. Kapacitní STL řad ON 300 je položen podél ulice Vídeňské (mimo řešené území), který může se etapově využít pro napojení nové zástavby. Severně od ulice Chleborádovy je situováno SKAO pro VTL (ochranné pásmo 100 m), které je ale mimo provoz. Většina odběratelů (převážně bytový fond) patří mezi maloodběratele a spotřeba v Přízřenicích byla průměrně 300 tis. m3/rok (120 m3/hod) v Dolních Heršpicích 250.000 m3/rok (110 m3/hod). Velkoodběratelé jsou napojeni přímo na VTL (MATE - 460-470 tis. m3/rok, AGRO 2,1 mil. m3/rok) a stávající distribuční síť STL a NTL neovlivňují. Navrhované řešení Ve stávající zástavbě se navrhuje jen doplnění stávajících NTL plynovodů v profilech ON 80100 v obou městských částech včetně doplnění o další RS STUNTL v Přízřenicích u ulice Zelnáz nových rozvodů STL. Kapacita těchto řadů je dostatečná i pro dostavby. V roce 2001 byla vypracována studie GasAG pro AQUATIS (posouzení investiční náročnosti využití území), kterou je ale nutno přehodnotit s ohledem na nový návrh rozsahu zástavby Pro novou zástavbu na nových plochách se navrhuje propojení řadu STL (ON 300) od RS Vídeňská (GRAFIA) s řadem STL v Modřicích a také v ulici Vídeňské a Kšírové. Nárust spotřeby v NTL rozvodech bude v Dolních Heršpicích 140 m3/hod na vytápění a TUV, 19 m3/hod na vaření. V Přízřenicích 237 m3/hod na vytápění a TUV a 42 m3/hod na vaření Pro novou zástavbu na volných plochách budou rozvody STL plynovody o profilech ON 50150 napojených na hlavní řady Nárůst spotřeby bude v Přízřenicích 1435 m3/hod na vytápění a přípravu TUV a 145 m3/hod na vaření. V Dolních Heršpicích pak zvýšení bude o 3256 m3/hod na vytápění a TUV a 404 m3/hod na vaření. Nová zástavba vyvolá přeložku VTL přípojky ON 150 podél ulice Havránkovy v profilu ON 200. SKAO při ulici Chleborádové se zruší Ochranné pásmo VTL řadu RS VTUSTL je 4,0 m , STL a NTL řadů v obci 1,0 m dle zákona 458/2000 Sb. Bezpečnostní pásmo je pro VTL větší jak ON 250 - 40 m, pro ON větší jak 100 20 m a pro ON 100 - 15 m od okraje potrubí a pro RS VTUSTL -10m V řešeném území nejsou stávající rozvody CZT a nové se rovněž nenavrhují. Podíl na vytápění objektů jinými medii než plynem se pohybují do 15 % a postupně se snižuje
Současný stav V současné době prochází řešeným územím 2 dálkové telekomunikační kabely. kabelů jsou zakresleny v mapových podkladech.
Trasy
Páteřní telefonní síť je kabelová, tvořená převážně kabelovým vedením v zemi, ve výkopu, v chodnících, přechody přes komunikace v chráničkách. Účastnická síť je z převážné většiny opět tvořena v zemi uloženým kabelovým vedením.
Na řešeném území je malá telefonní ústředna Českého Telecomu - MD Havránkova,
která
obsluhuje stávající zástavbu. Návrh Nově navržená telefonní síť bude tvořena výhradně zemním kabelovým vedením. Ústředna MD-Havránkova
bude posílena (rekonstruována)
tak, aby byla schopna obsloužit značný nárůst
počtu připojených linek. U navržené výstavby
administrativy,
obchodu
a služeb se stanoví počet přívodních
linek
odborným odhadem s přihlédnutím na charakter výroby, druhu služeb, druhu prodeje a pod. V administrativních
budovách a ve větších provozech obchodu a služeb předpokládáme
umístění
pobočkových telefonních ústředen. Trasy kabelů RMTS budou vedeny po obou stranách komunikací z důvodu 100% napojení všech objektů
stávajících
a do výstavby
uvažovaných.
Jednostranný
rozvod bude pouze v
případech, kdy je výstavba v daném úseku vyloučena. Pro bytovou zástavbu,
která je velmi rozsáhlá,
byla počítána alespoň jedna tel. linka pro
každý nový byt. Předpokládaný
nárůst kapacity telefonní ústředny s ohledem na připravovanou
cca 6990 Pp.
max bj
50 94 55 5 48 12 89 14 50 94 151 5 55 151 204 41 10 91 7 2 38 46 252
max prac
číslo ZP
funkč. č.
1 025 24 44 26 16 6 843 47 60 osob 10 6 23 11 1 tř. MŠ 18 1 25 18
2 7 10 11 12 13 16 17 18 19 20 21 22 23 25 26 27 30 31 32 33 34 35 38 39 43 44
8 5 5 5 5 2 8 5 14 2 5 5 2 20 2 5 5 2 2 2 5 5 5 5 2 2 2
O 5 4 43 25 6 4 5
O
typ fce příPOjkvi ,', Pp: kód PV SO SO
$0 SV BO PP SV R BO SO SO BO OS BC SO SO BO BC BO SO SO SV SV BO BO BC(R)
205 56 106 61 7 51 169 19 95 16 56 97 1 156 5 61 156 204 42 11 99 11 3 39 47 252
výstavbu je
20261 max b·
max číslo prac ZP 2573
223 34 43 65
O O 5 30
funkč. č.
1 2 3 4 5
8 2 2 2 5
6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 24 25 28 34 35 36 37 38
20 2 2 2 2 2 5 2 2 5 5 2 5 5 8 5 2 5 2 14 2 5 5 5 2
typ fce přípOjky; pp" kód
pp BC BC BO SO
515 223 348 44 75
18 tříd+i tř.MS
619 82 2 17 5 17 485 161 7 2 8 10 14 12 53 16 27
O O O 20 6 81 58
O 3 12 10 35 60 1 160 59 63 77 33 50 osob
7 7 34 65 281
1 2 15 30 O
OS BC BC BC BO BO (R) SO BO BC SO SO BO SV SV
pp SO BO SO BO R BO SO SO (R) SO (R) BC(R)
7 619 82 29 176 56 182 496 161 8 30 92 21 26 232 137 545 175 282 7 7 36 72 281 4964
Radioreléové trasy Nad řešeným územím prochází paprsek RR trasy. Jedná se o spoj RS Hády - KHV s.r.o. Přízřenice na Starém náměstí č.27, kde je ukončen. Ochranné pásmo má doutníkový tvar, mění se dle frekvente a stanovuje se dodatečně dle konkrétní stavby. S ohledem na konfiguraci terénu není pro uspořádání zóny Iimitem.
10. LIMITY VYUžiTí ÚZEMí V území existují limity využití území vyjádřené ochrannými režimy, které omezují účel využití ploch.
10.1 CHRÁNĚNÁ ÚZEMí VYUŽiTELNÝCH
PŘíRODNíCH ZDROJŮ
Do uvedené kategorie spadá území s ochranou artézských vod, kde je využívání ploch přípustné podle zvláštních předpisů a pro jakoukoliv stavební činnost se musí k podmínkám. zastavění vyjádřit Odbor ŽP - městský geolog. 10.2 ÚSES Na řešené území byl v letech 1993 a 1994 zpracován generel ÚSES. Základní síť návrhu se stala součástí Územního plánu města Brna. Zásadním prvkem ÚSES v území je regionální biokoridor řeky Svratky (šířka 25m od břehové čáry) s navrženým regionálním biocentrem v prostoru soutoku Svratky a Svitavy a mezi mlýnským náhonem v Přízřenicích a řekou Svratkou. Jako lokální biokoridor je navržen tok Leskavy s biocentrem na ploše orné půdy. Podmínky využívání ploch zakazují jakoukoliv zástavbu kromě staveb souvisejících s protipovodňovou ochranou území 10.3 OCHRANA KULTURNíCH HODNOT V území jsou lokality potenciálních archeologických nalezišť. V obvodu lokalit jsou v době přípravy stavebníci povinni zahájení výkopových prací ohlásit Archeologickému ústavu AV ČR. Následně musí být umožněn případný záchranný archeologický výzkum. V řešeném území se nachází drobné církevní stavby,jež jsou památkově chráněné. • V Přízřenicích na Starém náměstí je kostel sv. Markéty (pseudogotické dílo z přelomu 19. a 20. stol. ,v seznamu památkově chráněných objektů pod č.8052). • Před objektem mateřské školy na Zelné ul.jsou ke spatření pilířová boží muka z roku 1800 (v seznamu pod č.0320) • V Dolních Heršpicích na ul.Bernáčkové před domem č.1.stojí empírová pilířová boží muka ( v seznamu pod č.0310). 10.4 TECHNICKÁ OCHRANNÁ PÁSMA TRAS INŽENÝRSKÝCH
SfTf
V území jsou vyznačena technická ochranná pásma inženýrských sítí, ve kterých je způsob využití nezbytné dohodnout s příslušným správcem sítě. 10.5 LIMITY VYPL ÝVAJfCf ZE ŠKODLIVÝCH VLIVŮ Vážný problém využití území představují zdroje znečištění resp. důsledky působení těchto zdrojů. Nejzávažnější je především nadměrná ekologická zátěž (kontaminace podzemních vod chlorovanými uhlovodíky) V části území odpovídající hranicím kontaminace nebylo navrženo nové funkční využití území a funkce zemědělského půdního fondu byla změněna na na urbánní lada, jako kategorie která se nejvíce blíží stavu ve kterém nelze půdu využívat. Hranice nadměrné ekologické zátěže odpovídající podkladům předaným OŽP však nemusí být stabilizovaná. Pohyb kontaminačního mraku lze očekávat k jihu, až jihozápadu. V hlavním výkrese jsou vyznačeny i sanační stanice a sanační rozvody jako zařízení jimiž se provádí sanace znečištění. V území jsou dále identifikovány lokality bývalých skládek a další předpokládané kontaminace podzemních vod.
Do území také zasahují ochranná pásma letiště. Jedná se o pásmo hygienicke ochrany 8SdB, ochranné pásmo proti nebezpečným a klamavým světlům a ochranné pásmo s omezením staveb vzdušných vedení Vyznačena je i křivka výškového omezení 274 m.n.m.
11. ZÁTOPY Zátopy patří k limitům které významným způsobem mohou ovlivnit účel využití území. Práce na hodnocení důsledků možných zátop byly zahájeny, studie odtokových poměrů je zpracována včetně zón aktivní inundace, nebyla však dosud schválena. V dokumentaci jsou vyznačeny dvě hranice zátop stoletých vod Zátopa 0100 Leskavy (bez retenčních nádrží na horním toku). Lze očekávat že tato hranice by mohla být radikálně upravena po výstavbě retenčních nádrží. Zátopa 0100 Svratky je v situaci zakreslena dle stanovení odboru VHLZ-MMB ze dne 11.3.1999 pod č.jVLHZ-1184/99-Háj. Hranice Q100 řeky Svratky zůstává rozsáhlejším problémem. Protipovodňová opatření mají řadu předpokladů včetně priorit ochrany exponovaných území a zřejmě bude nutno počítat s omezením využití ploch uvnitř této hranice. Rozhodnutí o působnosti "Opatření" které vydal OVLHZ bude možno učinit po stanovení rozsahu tzv. aktivní zóny.
12. ŽIVOTNf PROSTŘEOf Hluková studie posoudila výhledový stav imisí hluku z dopravy na předmětném území. Toto území je ze tří stran ohraničeno liniovými zdroji hluku, které tvoří dálnice01, 02 a železničním koridorem Brno - Břeclav. Hlukové imise těchto zdrojů poklesnou na úroveň vyhovující obytným účelům ve vzdálenostech 2S0-300m od dálničních těles a až SOOmod železnice ( měřeno ve volném terénu). V části území s novou páteřní komunikací s vloženou tramvají by neměla obytná zástavba být situována blíže než 40-S0m od podélné osy komunikace (závisí na kumulaci všech liniových zdrojů). U stávající páteřní komunikace tvořené ulicemi Havránkova, Zelná, Modřická a Masarykova se očekává přirozený nárůst intenzity dopravy bez výraznějších změn. Při navrhování nových obytných souborů v plochách určených urbanistickou studií by mělo být přihlédnuto k limitům imisí hluku, platných od 1.1.2001 a k doporučeným vzdálenostem zástavby od komunikací, navržených v příslušných kapitolách hlukové studie.
13. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Veřejně prospěšné stavby zahrnují plochy dopravy a komunikací včetně trasy cyklistické stezky, plochy veřejného vybavení (školství) a plochy technického vybavení (Iiniové stavby technických sítí, retenční nádrže a čerpací stanice odpadních vod, regulační stanice plynu, vstupní rozvodna a trafostanice). Veřejně prospěšné stavby jsou v dokumentaci pouze věcně vymezené vzhledem k tomu, že parcely a jejich čísla nemusí být aktuální. V případě potřeby budou data aktualizována v potřebném rozsahu.
