Dokský zpravodaj bøezen 2004

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Sloupek starosty Vždy, když se blíží bøezen, mám takový zvláštní pøedjarní pocit. Dny se znatelnì prodlužují. Ubývá snìhu a víc a víc se ozývají svým zpìvem ptáèci, aby nám pøipomnìli, že se blíží jaro. K tomu snìhu ještì malou poznámku. Když jsem se v minulém èísle DZ zmínil o zákonu o pozemních komunikacích, byl jsem vzápìtí dotazován, oè se jedná. O schùdnost komunikací (chodníkù). Vzhledem k tomu, že citovat jeden odstavec zákona by mohlo být zavádìjící, naleznete na jiném místì tohoto èísla zpravodaje celé znìní pøíslušných ustanovení zákona o pozemních komunikacích, které se týkají sjízdnosti a schùdnosti komunikací. Tìm obèanùm, kteøí se snažili vypoøádat s letošními pøídìly snìhu, bych rád podìkoval. Tìm, kteøí se chtìjí pøipojit až nìkdy pøíštì, bych rád øekl: „Ne vše, co øíkají v televizi, je zcela pøesné.“ V prùbìhu loòského roku a na zaèátku letošního se v regionálním tisku objevily zmínky o vznikajícím Svazku obcí Máchùv kraj. Oè se jedná. Svazky obcí vznikají již nìkolik let v celé republice za úèelem spolupráce na rùzných úsecích èinnosti veøejné správy. Nejvìtším je Svaz mìst a obcí Èeské republiky, který pokrývá svou èinností území celé republiky. Dále jsou to rùzné svazky na regionální úrovni. V našem pøípadì napø. Svaz obcí Libereckého kraje nebo Euroregion Nisa. Mìsto Doksy se v uplynulých letech stalo èlenem tìchto svazkù èi sdružení. V loòském roce pøi diskusích se starostkami a starosty z blízkého okolí jsme dospìli k názoru, že by bylo vhodné vytvoøit takový svazek na místní úrovni, zejména za úèelem spolupráce na úseku cestovního ruchu. Po projednání v jednotlivých zastupitelstvech obcí byl tento zámìr pøijat a svazek vznikl. Zakládajícími èleny jsou mìsta Bìlá pod Bezdìzem, Doksy, Dubá a obce Bezdìz, Bøezovice, Èistá, Chlum, Jestøebí, Kravaøe, Luka, Okna, Skalka u Doks, Tachov, Tuhaò, Vrchovany, Zahrádky a Žïírec. Pøedmìtem èinnosti svazku jsou zejména rozvoj cestovního ruchu a koordinace aktivit v oblasti cestovního ruchu, zajištìní informaèního servisu pro potøeby cestovního ruchu, propagace a reprezentace oblasti na mezinárodních a tuzemských výstavách a veletrzích cestovního ruchu, rozvoj sportovních a kulturních aktivit, rozvoj kulturního dìdictví a tradic (péèe o památky), všeobecná ochrana životního prostøedí, úkoly v oblasti školství, veøejná osobní doprava k zajištìní dopravní obslužnosti území, koordinace významných investièních akcí, publikaèní a propagaèní èinnost, spolupráce na vytvoøení strategie rozvoje oblasti Svazku obcí Máchùv kraj, zastupování èlenù svazku v jednání o spoleèných vìcech s tøetími osobami. Pro dosažení tìchto cílù bude svazek usilovat o spolupráci se státem, kraji, obcemi, obèany, podnikatelskými a ostatními subjekty. V letošním roce jsme se již zúèastnili veletrhù cestovního ruchu v Brnì a Praze. Další spoleèné akce se pøipravují. Vìøím, že èinnost svazku pøinese prospìch všem èlenským obcím, jejich obèanùm, ale i podnikatelským subjektùm. Zdenìk Krenický, starosta

1

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Co øíká zákon o pozemních komunikacích (výòatek ze zákona)

Sjízdnost dálnice, sjízdnost a schùdnost silnice a místní komunikace a její zabezpeèení. § 26 (1) Dálnice, silnice a místní komunikace jsou sjízdné, jestliže umožòují bezpeèný pohyb silnièních a jiných vozidel pøizpùsobený stavebnímu stavu a dopravnì technickému stavu tìchto pozemních komunikací a povìtrnostním situacím a jejich dùsledkùm. (2) V zastavìném území obce jsou místní komunikace a prùjezdní úsek silnice schùdné, jestliže umožòují bezpeèný pohyb chodcù, kterým je pohyb pøizpùsobený stavebnímu stavu a dopravnì technickému stavu tìchto komunikací a povìtrnostním situacím a jejich dùsledkùm. (3) Stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich kvalita, stupeò opotøebení povrchu, podélné nebo pøíèné vlny, výtluky, které nelze odstranit bìžnou údržbou, únosnost vozovky, krajnic, mostù a mostních objektù a vybavení pozemní komunikace souèástmi a pøíslušenstvím. (4) Dopravnì technickým stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich technické znaky (pøíèné uspoøádání, pøíèný a podélný sklon, šíøka a druh vozovky, smìrové a výškové oblouky) a zaèlenìní pozemní komunikace do terénu (rozhled, nadmoøská výška). (5) Povìtrnostními situacemi a jejich dùsledky, které mohou podstatnì zhoršit nebo pøerušit sjízdnost, jsou vánice a intenzivní dlouhodobé snìžení, vznik souvislé námrazy, mlhy, oblevy, mrznoucí d隝, vichøice, povodnì a pøívalové vody a jiné obdobné povìtrnostní situace a jejich dùsledky. (6) Závadou ve sjízdnosti pro úèely tohoto zákona se rozumí taková zmìna ve sjízdnosti dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou nemùže øidiè vozidla pøedvídat pøi pohybu vozidla pøizpùsobeném stavebnímu stavu a dopravnì technickému stavu tìchto pozemních komunikací a povìtrnostním situacím a jejich dùsledkùm. (7) Závadou ve schùdnosti pro úèely tohoto zákona se rozumí taková zmìna ve schùdnosti pozemní komunikace, kterou nemùže chodec pøedvídat pøi pohybu pøizpùsobeném stavebnímu stavu a dopravnì technickému stavu a povìtrnostním situacím a jejich dùsledkùm. § 27 (1) Uživatelé dálnice, silnice nebo místní komunikace nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravnì technického stavu tìchto pozemních komunikací. (2) Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace odpovídá za škody vzniklé uživatelùm tìchto pozemních komunikací, jejichž pøíèinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady zpùsobené povìtrnostními situacemi a jejich dùsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni pøedepsaným zpùsobem upozornit. 2

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

(3) Vlastník místní komunikace odpovídá s výjimkou pøípadù uvedených v odstavci 4 za škody, jejichž pøíèinou byla závada ve schùdnosti místní komunikace nebo prùjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady zpùsobené povìtrnostními situacemi a jejich dùsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni pøedepsaným zpùsobem upozornit. (4) Vlastník nemovitosti, která v zastavìném území obce hranièí se silnicí nebo s místní komunikací, odpovídá za škody, jejichž pøíèinou byla závada ve schùdnosti na pøilehlém chodníku, která vznikla zneèištìním, náledím nebo snìhem, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit; u závady zpùsobené povìtrnostními situacemi a jejich dùsledky takovou závadu zmírnit. (5) Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace odpovídá podle obecných právních pøedpisù vlastníkùm sousedních nemovitostí za škody, které jim vznikly v dùsledku stavebního stavu nebo dopravnì technického stavu tìchto komunikací; neodpovídá však za škody vzniklé vlastníkùm sousedních nemovitostí v dùsledku provozu na tìchto pozemních komunikacích. (6) Úseky silnic a místních komunikací, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišuje sjízdnost a schùdnost odstraòováním snìhu a náledí, je vlastník povinen oznaèit podle zvláštního pøedpisu nebo provádìcího pøedpisu. Vymezení takových úsekù silnic stanoví pøíslušný kraj nebo obec s rozšíøenou pùsobností svým naøízením a vymezení úsekù místních komunikací stanoví pøíslušná obec svým naøízením. (7) Provádìcí pøedpis blíže vymezí rozsah, zpùsob a èasové lhùty pro odstraòování závad ve sjízdnosti dálnice, silnice a místní komunikace. Obec stanoví naøízením rozsah, zpùsob a lhùty odstraòování závad ve schùdnosti místních komunikací a prùjezdních úsekù silnic. § 28 (1) Pøi zneèištìní dálnice, silnice nebo místní komunikace, které zpùsobí nebo mùže zpùsobit závady ve sjízdnosti nebo schùdnosti, musí ten, kdo zneèištìní zpùsobil, je bez prùtahù odstranit a uvést tuto pozemní komunikaci do pùvodního stavu; nestane-li se tak, je povinen uhradit vlastníkovi této pozemní komunikace náklady spojené s odstranìním zneèištìní a s uvedením pozemní komunikace do pùvodního stavu. Tím nejsou dotèeny zvláštní pøedpisy upravující nakládání s nebezpeènými vìcmi. (2) Pøi poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace, které zpùsobí nebo mùže zpùsobit závadu ve sjízdnosti nebo schùdnosti anebo ohrozit bezpeènost silnièního provozu podle zvláštního pøedpisu, musí ten, kdo poškození zpùsobil, tuto skuteènost neprodlenì oznámit vlastníkovi pozemní komunikace a uhradit mu náklady spojené s odstranìním poškození a s uvedením pozemní komunikace do pùvodního stavu; mùže se též s vlastníkem pozemní komunikace dohodnout, že poškození odstraní sám. (3) Pokud závadu ve sjízdnosti nebo schùdnosti pozemní komunikace nelze neprodlenì odstranit, je ten, komu povinnost k odstranìní zneèištìní, popøípadì k úhradì nákladù na odstranìní poškození náleží, povinen místo alespoò provizorním zpùsobem neprodlenì oznaèit a závadu oznámit vlastníkovi pozemní komunikace. Pøipravil MìÚ

3

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Zprávy finanèního odboru MìÚ

Jako každý rok, tak i v roce 2003, podpoøilo Mìsto Doksy neziskové a ostatní nevýdìleèné organizace finanèními dotacemi. Tyto dotace jsou poskytovány na základì podmínek, které vyplývají z uzavøených smluv. Všechny žádosti jsou pøedkládány ke schválení radì mìsta nebo zastupitelstvu mìsta podle výše dotace. V roce 2003 se z celkové rozpoètované èástky 300 tis. Kè vyèerpalo 246,5 tis. Kè. Samostatnì jsou rozpoètovány finanèní dotace pro TJ, kde se vyèerpala celková rozpoètovaná výše, tj. 500 tis. Kè. V pøíloze uvádím seznam organizací a výši pøiznané dotace. Finanèní pøíspìvky mìsta na rok 2003 Z toho jednotlivì: Název organizace Sdružená obec baráèníkù Doksy Fond ohrožených dìtí Praha 1 Sdružení ZP Doksy Spoleèenství pomoci, o. s., Jáchymov ZO kynologická Doksy Svaz diabetikù Doksy Klub voj. dùchodcù Doksy SDH Doksy SDH St. Splavy Centrum pro ZP È. Lípa Nemocnice È. Lípa Osadní výbor Obora Èeskobratrská církev evangelická Doksy Psychiatrické sanatorium È. Lípa Vlastivìdné muzeum È. Lípa FALCO Tøebušín OV vèelaøù È. Lípa Sjednocená org. nevidomých a slabozrakých È. Lípa Junák Doksy Èerpání celkem

4

Úèel pøíspìvku Celkem Kè Pøíspìvek na èinnost 7.000,00 Pøíspìvek na èinnost 1.000,00 Pøíspìvek na èinnost 5 000,00 Stravování a ozdravný pobyt pro dìti 2.000,00 Pøíspìvek na èinnost 15.000,00 Pøíspìvek na èinnost 2 000,00 Pøíspìvek na èinnost 2.000,00 Pøíspìvek na èinnost 20.000,00 Na èinnost 25.000,00 Pøíspìvek na sportovní hry 7.000,00 na èinnost 40.000,00 Pøíspìvek na pulsní oximetr 55.000,00 Kulturní akce, nákup 4.000,00 sportovního vybavení Oprava sborového domu 10.000,00 Protidrogová politika Na skládaèku o Památníku K. H. Máchy Ochrana fauny Ochrana vèelstev Rekondièní pobyty èlenù Na èinnost

10.000,00 10.000,00 2.500,00 15.000,00 4.000,00 10.000,00 246.500,00 Kè

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Finanèní pøíspìvky z rozpoètu TJ Název organizace Úèel pøíspìvku Tìlovýchovná jednota Doksy Sportovní akce pod záštitou Mìsta Doksy Na èinnost Oprava a údržba Dotace èlenùm TJ Tìlovýchovná jednota St. Splavy

Na èinnost Na sportovní akce Na zatravnìní hrací plochy Dotace èlenùm TJ Opravy a údržba

Celkem Kè 40.000,00 190 000,00 50.000,00 70.500,00 10.000,00 10.000,00 50.000,00 29.500,00 50.000,00 0,00 Kè

Zùstatek celkem

Za FO: E. Pavinská

Seriál o odpadech — Díl 2. TØÍDÌNÍ V DOMÁCNOSTECH Tøídìní odpadù je velmi snadné, dá se provozovat jak v garsonce v paneláku ve velkém mìstì, tak ve vícegeneraèním domku na vsi. Nìkolik možností jak v domácnosti tøídit odpady. 1. Tøídìní nebezpeèných odpadù Pokud ve Vašem mìstì není sbìrný dvùr, je nutné s odpadem vyèkat na mobilní svoz odpadu. Odpad je nutné uložit na zabezpeèeném místì (sklep, pùda) a øádnì uzavøený v obalu tak, aby pøi neodborné manipulaci nedošlo k úniku a potøísnìní pokožky. U lékù je situace jednodušší, ty lze kdykoliv odevzdat do lékárny. 2. Tøídìní využitelných odpadù Domácnosti, disponující velkým množstvím prostoru, sklepem, kùlnou apod., si mohou dovolit luxus oddìlených odpadkových košù nebo napøíklad samostatných pytlù na jednotlivé druhy odpadu. Pokud se jeden z košù nebo pytlù naplní, staèí jej vyprázdnit do pøíslušného kontejneru. Je-li místa poskrovnu, je možné použít tøeba starou krabici od bot a do ní odkládat všechen využitelný odpad – sklenice, plastové lahve, papírové obaly. Jakmile se krabice naplní, odneseme krabici ke kontejnerùm a na místì roztøídíme do pøíslušných nádob. Pokud není místa nazbyt, je tu ještì jedno øešení, odpad se bìhem dne odkládá do igelitové tašky a druhý den ráno pøi cestì do práce se odloží do pøíslušných kontejnerù. Rozhodnì se tedy nejedná o „práci navíc,“ jak èasto zní oblíbená výmluva, záleží pouze na ochotì každého. 5

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Tøídìní papíru Ve vìtšinì obcí jsou pro sbìr papíru instalovány speciální kontejnery. Jejich barva by mìla být modrá. Do kontejnerù na papír patøí noviny, èasopisy, papírové obaly, lepenka, karton, katalogy, sešity, knihy, kanceláøský papír. Do kontejneru se nesmí odkládat papír zneèištìný potravinami, použité pleny, obvazy, hygienické potøeby, voskovaný papír, kopíráky, dehtový papír. V kontejnerech musí vždy skonèit pouze papír èistý, nikdy ne mokrý, mastný, nebo od bláta. V naší obci se papír tøídí do modrých nádob se spodním výsypem o objemu 2500 litrù. Nádob na papír je v obci celkem 16. Papír lze odevzdat i ve Sbìrných surovinách v Luèní ulici. Odpad sváží firma Rethmann – Jeøala Recycling, spol. s.r.o., vozidlem s rukou, a to zpravidla každé liché pondìlí v mìsíci. Papír pøedává na tøídící linku v Mìlníku nebo Liberci, kde se papír dále dotøiïuje a pøedává ke zpracování. Kontejnery na papír se vyvážejí vìtšinou jednou za ètrnáct dní. Hmotnost papíru v kontejneru o obsahu 1100 litrù je cca 70 kg. Sebraný papír se následnì dotøiïuje, buï na tøídící lince, nebo ruènì. Ze smìsi se vybírají neèistoty, mastný a zablácený papír, které se musí odvézt na skládku, a pak jednotlivé druhy papíru – zejména lepenkové obaly a kartonáž, noviny, èasopisy a pøípadnì poèítaèové sjetiny. Zbylá smìs je tvoøena nejménì kvalitním papírem. V praxi lze vytøídit až 23 druhù papíru. Velmi ale záleží na momentální poptávce po jednotlivých druzích papíru. Papír se podle druhù lisuje do balíkù a expeduje do papíren. Lepenka a kartonហspolu se smìsným papírem se používá na výrobu lepenek, novinový papír se pøidává do výroby nového novinového papíru. Sbìrový papír se mùže jednak pøidávat k papírovinì vyrobené ze døeva, nebo se používá samostatnì na výrobu papíru. Vzniká tak 100% recyklovaný papír. Navíc pøi použití jedné tuny sbìrového papíru je možné uspoøit až dvì tuny døeva a 100 000 litrù vody. Recyklace papíru je omezená, papír je možné recyklovat maximálnì 6×, poté je papírové vlákno natolik krátké a nekvalitní, že se nezachytí na papírenských sítech a odtéká spolu s odpadní vodou do èistírny. Jindra Zelenková, ekolog

6

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

MÌSTO DOKSY vyhlašuje výbìrové øízení na obsazení funkce vedoucího úøedníka Mìstského úøadu Doksy Druh èinnosti práce – vedoucí vnitøního a správního odboru. Tato èinnost je dle pøíslušných právních pøedpisù zaøazena do 10. platové tøídy, místem výkonu práce je Mìstský úøad Doksy. Požadavky: – státní obèanství ÈR, popøípadì cizí státní obèanství s trvalým pobytem v ÈR (znalost èeského jazyka) – dosažení vìku 18 let – zpùsobilost k právním úkonùm – obèanská a morální bezúhonnost – splnìní dalších pøedpokladù pro výkon správních èinností stanovených zvláštním právním pøedpisem (zákon è. 451/1991 Sb.) – støedoškolské nebo vysokoškolské vzdìlání – organizaèní a øídicí schopnosti – øidièský prùkaz skupiny B Pøihláška musí obsahovat: – jméno, pøíjmení a titul – datum a místo narození – státní pøíslušnost – místo trvalého pobytu – èíslo obèanského prùkazu nebo èíslo dokladu o povolení k pobytu, jde-li o cizího státního obèana – datum a podpis zájemce – k pøihlášce se pøipojí tyto doklady: • strukturovaný životopis, ve kterém se uvedou údaje o dosavadních zamìstnáních a odborných znalostech a dovednostech týkajících se správních èinností, • výpis z evidence Rejstøíku trestù ne starší než 3 mìsíce, • ovìøená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdìlání, • lékaøské potvrzení o zpùsobilosti vykonávat tuto funkci, • ovìøená kopie osvìdèení dle zák. è. 451/1991 Sb. Pøihlášky zasílejte nejpozdìji do 15. dubna 2004 do 15 hodin na adresu: Mìstský úøad Doksy, nám. Republiky 193, Doksy 472 01, do rukou starosty mìsta Bc. Zdeòka Krenického. Zalepenou obálku oznaète „VØ – vnitøní odbor“. Pøípadné dotazy na telefonu 487 882 412.

7

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Ze Základní školy K. H. Máchy v Doksech Okresní olympiáda v nìmeckém jazyce Dne 27. 1. 2004 probìhlo v Èeské Lípì okresní kolo olympiády v nìmeckém jazyce. Do tohoto kola postoupil z naší školy žák 9. C Jan Strejèek. V jeho kategorii soutìžilo 16 úèastníkù ze škol celého okresu. Mezi nimi dosáhl nᚠžák krásné 3. místo. Okresní kolo probíhalo takto: 1. soutìžící si vylosovali téma, o kterém hovoøili, 2. k tomuto tématu dostali obrázek, který popisovali, 3. poslechli si text z magnetofonu a odpovídali na otázky k tomuto textu. Bohužel druhý pøihlášený onemocnìl, a tak se soutìže nezúèastnil, i když na naší škole patøí k tìm nejlepším nejen v nìmeckém jazyce. Mgr. Ivan Skalský Naši žáci soutìžili 28. ledna probìhlo školní kolo Olympiády v èeském jazyce, kterého se zúèastnilo 25 zájemcù z 8. a 9. tøíd. Již tradiènì byla soutìž rozdìlena na 2 èásti. V prvé si úèastníci vyzkoušeli svoje znalosti z mluvnice, slovní zásoby a porozumìní textu, druhou èást tvoøil slohový úkol: Vyberte si jedno z následujících pøísloví a napište bajku, v níž by toto pøísloví mohlo být uvedeno jako závìreèné ponauèení: Mluviti støíbro, mlèeti zlato, Líná huba holé neštìstí, Mráz kopøivu nespálí. V okresním kole 3. bøezna budou naši školu zastupovat Aneta Peterová z 9. A a Jan Strejèek z 9. C. V rámci okresu ve znalostech z dìjepisu 3. února naši školu úspìšnì reprezentovali Karel Štrobl 8. C a Jakub Myška 8. B. Letos již byl uspoøádán 33. roèník a mladí historici se utkali ve znalostech vzniku a vývoje mìst od Velkomoravské øíše pøes poèátky a rozvoj èeského státu za posledních Pøemyslovcù až po renesanci. Marie Korcová Lyžaøský výcvik Ve dnech 17. – 24. 1. 2004 se v Janovì nad Nisou konal lyžaøský výcvik, kterého se zúèastnilo 34 žákù ze 7. až 9. roèníku naší školy. Žáci byli rozdìleni do tøí skupin podle toho, jak ovládali sjezd na lyžích a jízdu na bìžkách. Žákùm se výcvik velmi líbil, a proto bychom tímto chtìli podìkovat paní uèitelce J. Kremlové, panu uèiteli I. Skalskému a panu øediteli V. Tuálkovi. Denisa Markvartová, 8. B

8

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Zve vás školka v Pražské ulici „Bøezen, za kamna vlezem“, øíká stará lidová pranostika. A aby nám tam bylo dobøe, vezmeme si s sebou knihu. Knihy si dìti rády prohlížejí, paní uèitelky jim ètou z knih pøíbìhy a také pohádky po dobrém obìdì. Dìti, které pùjdou po prázdninách do školy, dobøe znají knihy, ve kterých mají spoustu úkolù. V celé školce máme pro dìti témìø tøi tisíce knih a další tisíc máme pro paní uèitelky a také pro rodièe. Podle názvù (Malý tyran, Proè nechce spát, Bojujete s dìtmi pøi jídle, Dítì v porozvodové péèi, Mluv se mnou, Sexuální výchova – než se dítì zeptá) jistì poznáte, že knihy pro rodièe nejsou pohádky. Kteroukoliv knihu si mùžete v naší školce pùjèit (každou støedu odpoledne). Ani v bøeznu nebude ve školce chybìt divadlo. Ve støedu 24. bøezna nám pøiveze pohádku „Perníková chaloupka“. Dìti také vìdí, kde je v našem mìstì knihovna. Paní Moudrá pro nì pravidelnì pøipravuje velice zajímavá setkání s pøíbìhy. Na bøeznový pøíbìh se už teï tìšíme. Tìšíme se také do tìlocvièny, kde budou 30. bøezna soutìžit dìti z naší školky ve cvièení na náøadí (pøeskok švédské bedny a sestava na lavièce). V bøeznu už pøijde slibované jaro, tak dejte dìtem vèas do poøádku jízdní kola, protože na duben pøipravujeme závody. Pokud ovšem nebude platit druhá èást pranostiky „ – duben, ještì tam budem.“ Mìjte se všichni krásnì jarnì. M. Hrušková

Ze školky v Libušinì ulici

Èas letí a nám se již dlouho nepodaøilo podìkovat tìm, kteøí nám jakkoliv pomáhají vytváøet pøíjemné prostøedí pro dìti, které docházejí do naší mateøské školy. A nutno øíci, že kromì rodièù na nás pamatují i lidé, kteøí své dìti v našem zaøízení ani nemají. Ohlédnìme se tedy daleko zpátky – až na konec školního roku 2002/2003, kdy nám p. Bára Pischová uhradila autobus a vstupné na výlet do ZOO v Liberci. Myslíme si, že je to velká pomoc ostatním, protože akcí ve školce poøádaných je pomìrnì mnoho (a už jsou to divadla, kino atd.) a za všechno se platí èím dál více. Omlouváme se tímto všem, kteøí už mají své dìti ve škole a pomohli nám v loòském roce svými dary. Alespoò dodateènì dìkujeme rodièùm Bavorovým, Skálovým, Horèíkovým, Semanèíkovým, p. Pražákové, p. Motyèkovi mladšímu i staršímu a p. Šmolovi ml. i st. za opravu zahradního døevìného náèiní. A nyní již se dostáváme k letošnímu školnímu roku. Jednou z prvních akcí bylo opìt poutavé vyprávìní p. Moudré z mìstské knihovny, na které se již dìti tìší, a ptají se, kdy zase pùjdeme do knihovny.Tentokrát to bylo na téma „Jak to bylo dál, pohádko“. V prosinci nám již podruhé pomohli skauti pøi Mikulášské nadílce. Pan Vejražka, Èernohorský a Ehrenberger pøišli v pøestrojení za èerta, Mikuláše a andìla. Mikulášské balíèky nám svými dary naplnili paní Kozelková, rodièe Doubravovi, Jakšovi, Jonáko9

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

vi, Šimonovi, Vaníèkovi, Mejsnarovi, Rejnartovi, Halbychovi, paní Lisá a Pražáková. Za odvoz víèek do Chomutova dìkujeme panu Brodskému ml., za opravu látkových potahù na køesílka paní Rajtrové, za opravu hraèek p. Øehákovi, za materiál na opravu altánu rod. Jonákovým, za opravu altánu p. Fitzovi, za jablka p. Škodové st., rod. Semanèíkovým za med do èaje, p. Fitzové za ušití prostírání. Dále dìkujeme za ovoce, zeleninu, sladkosti, kreslicí materiál, papírové hygienické kapesníky a hraèky paní Líbalové a Folbrechtové, p. Lisému, p. Šokirové, rod. Burešovým, p. Breychové ml., rod. Šimonovým, Holinkovým, p. Tieftrunkové, rod. Hychovým, Jakšovým, Klimešovým, p. Duchanové, Halgašové, Kialové a Sboru dobrovolných hasièù. Vstøíc nám vyšla p. Neumannová, vedoucí hotelu Kamýk. V dostupné cenové relaci nám umožnila saunování dìtí. Bohužel zdravotní stav dìtí není takový, abychom mohli saunu pravidelnì navštìvovat. Na jaøe budeme jistì chodit již pravidelnì. V souèasné dobì sbíráme víèka z PET lahví již pro naše zaøízení. Proto dìkujeme všem lidem ze sousedství MŠ, kteøí je hází do pytle u kontejnerù, peèovatelkám p. Najmanové a p. Valešové, které je shromažïují v DD a peèovatelské službì. Vloni nám opìt pomohly i dìti ze tøíd pí uè. Valešové a Ježkové. A také samozøejmì dìkujeme Vám rodièùm, kteøí s víèky mnohdy cestujete až z Moravy, „vláèíte“ se s nimi ze Škodovky atd. Letos v kvìtnu chystáme oslavu 30. narozenin školky. Akce, které budeme poøádat, se samozøejmì neobejdou bez Vaší pomoci. Takže se opìt tìšíme na dobrou spolupráci s Vámi všemi. Dìkujeme.

Schùzka seniorù a seniorek

Obèanské sdružení pro rozvoj Starých Splavù poøádá tradiènì schùzky se seniory. Na posledním setkání v pøíjemném prostøedí restaurace Pasហvystoupili s krásným programem i žáci starosplavské školy. Bylo to nezapomenutelné pøedvánoèní setkání prosycené vùní vánoèního cukroví, plné písnièek, pøípitkù a vzpomínek.

TÌLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA DOKSY poøádá

TANEÈNÍ ZÁBAVU Dne 12. 3. 2004 Zaèátek od 20 hod. K tanci hraje již osvìdèená hudba PHOENIX ML. BOLESLAV (hrála na Silvestra 2003) Vstup: dobrovolný 10

HOTEL GRAND V DOKSECH Vás srdeènì zve na

COUNTRY VEÈER s živou hudbou v sobotu 13. bøezna od 20 hodin Speciální nabídka veèera: Pivo 10° = Kè 13,– Pivo 12° = Kè 18,– Tìšíme se na Vás!!!

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Kino Máj Doksy – BØEZEN 2004 2. úterý jen v 19,30 hod. PÙLNOÈNÍ MÍLE

Americký film – drama z podnìtu skuteèné události mapuje podoby smutku, prožívání ztráty i odvahu rozhodnout se, co dál… V hlavní roli D. Hoffman. Vstupné 54 + 1,–

Do 12 let nevhodný

5. pátek jen v 19,30 hod. 6. sobota jen v 17,30 hod. KAMEÒÁK 2

Èeský film – komedie. Mimoøádný úspìch „filmu plného vtipù“ režiséra Zdeòka Trošky pøesvìdèil, že vdìèní diváci si zaslouží pokraèování… Vstupné 64 + 1,–

Do 12 let nevhodný

9. úterý jen v 19,30 hod. TRIO Z BELLEVILLE

Francouzsko-belgický film – animovaná komedie pro dospìlé nabízí výlet do fantastického svìta francouzského výtvarníka Sylvaina Chometa. Vstupné 54 + 1,–

Ml. pøístupno

12. pátek jen v 19,30 hod. 13. sobota jen v 17,30 hod. JAK BÁSNÍCI NEZTRÁCEJÍ NADÌJI

Èeský film – komedie. Pokraèování jedné z divácky nejúspìšnìjší série èeského filmu. Režie Dušan Klein. Vstupné 64 + l,–

Ml. pøístupno

16. úterý jen v 19,30 hod. MEZI NÁMI DÌVÈATY

Americký film – komedie. Co se mùže stát puberaèce nejhoršího? Když se na jeden den stane svou vlastní mámou! Vstupné 54 + 1,–

19. pátek jen v 19,30 hod. 20. sobota jen v 17,30 hod. MASTER AND COMMANDER: ODVRÁCENÁ STRANA SVÌTA

Americký širokoúhlý film – akèní drama. Historický velkofilm z napoleonských válek podle románu Patricka O‘Briana. Vstupné 57 + 1,–

Do 12 let nevhodný

23. úterý jen v 19 hod. 24. støeda jen v 17 hod. PÁN PRSTENU: NÁVRAT KRÁLE

Americký širokoúhlý velkofilm. Závìr filmové trilogie se odehrává ve velkolepém stylu. Souboj o Prsten moci a osud Støedozemì vrcholí a cesty èlenù Spoleèenstva se na konci vyprávìní opìt setkávají. Vstupné 64 + 1,–

Ml. pøístupno

26. pátek jen v 19,30 hod. 27. sobota jen v 17,30 hod. S.W.A.T. – JEDNOTKA RYCHLÉHO NASAZENÍ

Americký širokoúhlý film. V akèním hitu Clarka Johnsona èlenové elitní policejní jednotky asazují své životy proti stu milionù dolarù. Vstupné 54 + 1,–

Ml. pøístupno

30. úterý jen v 19,30 hod. JEEPERS CREEPERS 2

Americký širokoúhlý film – horor. Netopýøí monstrum, zvané Creeper, znovu pøichází nechutnì pozøít bezbranné lidské obìti. Vstupné 49 + 1,–

Ml. nepøístupno

Do 12 let nevhodný

Program kina je také na internetu www.knihovna.mesto-doksy.cz, tel.: 487 872 279 11

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

PØEDSTAVENÍ PRO MATEØSKÉ ŠKOLY A OSTATNÍ NÁVŠTÌVNÍKY:

3. støeda v 9,30 hod.

CIRKUS HURVÍNEK – Pásmo pohádek. Vstupné 15 Kè

Pøipravujeme na duben: POSLEDNÍ SAMURAJ – Tom Cruise ve svém prvním historickém velkofilmu o støetu dvou odlišných kultur skládá hold bojovníkùm, kteøí žili a umírali ve jménu vìrnosti, morálky a cti. WILBUR SE CHCE ZABÍT – Smutnou romanci natoèila uznávaná dánská režisérka Lone Scherfigová, díky své schopnosti vytváøet láskyplnì tragikomické postavièky životních outsiderù a jejich nìžných setkávání.

TRHY

se uskuteèní na námìstí Republiky v Doksech v pátek 26. bøezna.

ZKO 524 Doksy poøádá v Motorestu Štìdrá

v sobotu 20. bøezna 2004 od 20 hod.

6. PEJSKAØSKOU JOSEFSKOU ZÁBAVU

Fotograf v Doksech

Èeskolipský fotograf pan Ladislav Mimra bude v klubovnì Mìstské knihovny v Doksech nabízet své služby

Hudba: Jan Becher Bohatá tombola Vstupné s místenkou: 50 Kè (Pøedprodej: Textil pí Novotná)

Odpoledne s hudbou

ve ètvrtek 25. bøezna 2004 od 14 do 16 hodin.

Komise pro obèanské záležitosti pøi MìÚ v Doksech poøádá zábavné odpoledne s hudbou v úterý 23. bøezna 2004 v restauraci U Rybníèku. Zaèátek je v 16 hodin. 12

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Jarní výstava

V Památníku K. H. Máchy v Doksech v týdnu od 14. 3. do 20. 3. probìhne Jarní výstava, která bude letos ve znamení motýlù a døeva. Slavnostní zahájení, stanovené na nedìli 14. 3. od 15. hod., zpestøí ukázka ruèního zdobení velikonoèních vajíèek, kterou zajistilo Vlastivìdné muzeum v Èeské Lípì. Soubìžnì s jarní výstavou bude v dalších prostorách Památníku k vidìní další zajímavá a tematicky blízká výstava „Jarní motivy v ilustracích dìtských knih“, kterou poøádá Vlastivìdné muzeum Èeská Lípa ve spolupráci s Mìstskou knihovnou v Doksech. Do tøetice všeho dobrého bude v bøeznu ve vstupních prostorách mìstské knihovny instalována výstavka starších pohlednic s jarní tematikou. Jarní výstava bude v následujících dnech otevøena takto: pondìlí, úterý ..... 15 – 17 hod. støeda .................. 14 – 18 hod. ètvrtek, pátek ...... 15 – 17 hod. Na Vaši návštìvu se tìší poøadatelky.

Jarní nástup do pøírody

Trochu netypický bude závìr Jarní výstavy. V sobotu 20. bøezna, v den, kdy podle astronomù vládu zimy pøebírá Vesna, probìhne ve spolupráci s Klubem èeských turistù slavnostní zahájení turistické sezony, tzv. Jarní nástup do pøírody. Turisté si od 9 do 11 hod. prohlédnou v Památníku K. H. Máchy Jarní výstavu. Po slavnostním zahájení na námìstí Republiky v 11 hod. vyrazí za poznáváním památek Doks. V srdci Máchova kraje tak bude letos odstartována turistická sezona a etapový pochod „Máchovi v patách“. Maus

Máchovi v patách

Èeský romantický básník Karel Hynek Mácha se každé prázdniny vydával na cesty do hor, na staré hrady, prostì do pøírody, kde se cítil volný a bez zábran. V jednom dopisu datovaném zaèátkem listopadu 1835 bratru Michalovi píše: „Jak se Ti líbí chodit po svìtì? Není-li to lepší, nìco vidìt nežli sedìt doma a pøitom pøece dosti zkusit a nevidìt nic?“ Mácha chodil pìšky nejen proto, že byl chudým studentem, a tudíž na povoz nemìl peníze, ale hlavnì, aby krajinu, kterou procházel, do sebe nasál, aby se stal její souèástí, aby poznal lidi, jejich øeè, zvyky. Dokonce zamýšlel napsat cestopis, v nìmž by spojil popis svých cest po Èechách s vylíèením „mravù, zpùsobù a povahy nìkterých obyvatelù zemì èeské“. K. H. Mácha vynikal mimoøádnou citlivostí k dojmùm, které v nìm krajina vyvolávala. Jeho vidìní krajiny bylo založeno pøedevším na pronikavém a v tehdejší dobì ojedinìlém smyslu pro jemné barevné odstíny, které rozlišují i povahu rùzných krajù. „Pozoroval jsem veèery v tom samém poèasu na Bezdìzu, v Hiršberku nad jezerem, v Krkonoších, všady bylo jiné èerveno i všady jiné barvy.“

13

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Cesty si Mácha nejen zaznamenával do svého Zápisníku, ale kreslil si spatøené krajinné partie a hlavnì hrady a hradní zøíceniny. Vydejme se po 172 letech v patách poutníka „an dlouhou luèinou spìchá ku cíli, než èervánky pohynou“ Máchovým krajem, Kokoøínskem a Èeským rájem, jež oplývají mnoha hrady, které Mácha navštívil, popsal a nakreslil. Zveme Vás tímto na etapový pochod „Máchovi v patách“, bìhem nìhož navštívíte významné hrady a hradní zøíceniny Máchova kraje, Kokoøínska a Èeského ráje. První etapa se odstartuje v sobotu 3. dubna v 10 hodin v Doksech na námìstí Republiky a jejím cílem bude hrad Houska. Trasa je stanovena jak pro pìší, tak pro cyklisty. Druhá etapa (17. 4.) povede z Mladé Boleslavi pøes Valeèov do Mnichova Hradištì a bude zahájena vernisáží výstavy ilustrací malíøe Luïka Maòáska a pøedstavením nového vydání Máchova Máje s Maòáskovými ilustracemi, tøetí (8. 5.) ze Mšena na Kokoøín a zpìt, ètvrtá etapa (15. 5.) z Turnova na Vladštejn, pøes Hrubou Skálu do Sedmihorek. Etapový pochod „Máchovi v patách“ vyvrcholí 28. 5. noèním výstupem na Bezdìz a dramatizací Máchova Máje v bezdìzských zdech v podání Barbory Hrzánové. Nad etapovým pochodem „Máchovi v patách“ pøevzal záštitu Svazek obcí Máchùv kraj, hlavními poøadateli jsou Mìstské kulturní støedisko Doksy a Mìstská kulturní zaøízení v Bìlé pod Bezdìzem. R. Mauserová

Èeská krajina v mìstské knihovnì

Fotografie se na poèátku tøetího tisíciletí stala už souèástí našeho života. Pro vìtšinu z nás je pouhou obrazovou dokumentací dìjù kolem nás. Pro nìkteré se stala prostøedkem vyjádøení jejich vztahu k místu, v nìmž žijí, k pøírodì, jejíž jsou souèástí. Zachycují neopakovatelnost okamžiku, hledají jeho jedineènost, trpìlivì èekají, aby byli pøipraveni, až ta chvíle nastane. V našem okolí nalezneme dost takových fotografických nadšencù, vzpomeòme jen na V. Kuøátka èi R. Havelku, kteøí u nás už vystavovali. Nyní se k nim pøidává další fotograf – krajináø, Doksák, který sice odešel po studiích za prací do Mladé Boleslavi, ale na své Doksy nezapomnìl. Je jím Zdenìk Halíø. Fotografování se systematicky vìnuje od roku 1999. Proto není divu, že se už v roce 2000 stal èlenem Fotoklubu v Mladé Boleslavi. Zde získává cenné poznatky a rady od svých zkušenìjších kolegù. Pravidelnì se úèastní fotosoutìží poøádaných èasopisem Photo Life, ve kterém byly jeho fotografie nìkolikrát uveøejnìny. V roce 2003 získal 1. místo v kategorii Pøíroda a krajina. Nìkolikrát se autorsky úèastnil skupinových výstav s mladoboleslavským fotoklubem. Vìnuje se pøedevším fotografii krajiny a krajinného detailu. „Rád vyrážím na procházky do pøírody, kde nacházím odreagování od své profese ekonoma a kde tzv. „dobíjím baterky“. Fotografování mì nauèilo více se dívat kolem sebe, všímat si i zdánlivì obyèejných koutù pøírody, které však mohou skrývat pøekvapivì pìkné fotografické motivy. Nìkdy je lépe pøijít ráno a za mlhy, jindy je zase vhodnìjší volit pozdní odpoledne a slunce. Baví mì objevovat pøírodu v každé roèní dobì. 14

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Snažím se zachycovat ve svých fotografiích její nesmírnou krásu, rozmanitost, promìnlivost a atmosféru èasto neopakovatelného okamžiku,“ øíká Zdenìk Halíø. Jeho nejoblíbenìjšími fotografickými místy jsou Jizerské hory, Šumava, Èeský Ráj a Máchùv kraj. Výstava v Mìstské knihovnì v Doksech je jeho první samostatnou výstavou. Vernisហvýstavy bude v klubovnì Mìstské knihovny v Doksech v nedìli 14. bøezna od 16 hod. Výstava fotografií Zdenka Halíøe potrvá až do 30. dubna a budete ji moci navštívit v pondìlí až pátek od 9 do 12 hod., v pondìlí, ve støedu a ve ètvrtek ještì odpoledne od 13 do 18 hod. R. Mauserová

FEMINA CLUB V DOKSECH

Moto: Máš-li dobrého pøítele, mᚠvíc než on.

******** Pozvání pro dívky, ženy, dámy ve vìku od 15 do 100 let:

Novì založený FEMINA club zve všechny aktivní dívky a ženy na 1. neformální setkání ve ètvrtek dne 11. bøezna 2004 od 19 hod. do klubovny v prostorách Mìstské knihovny v Doksech. Nabízíme: povídání o starostech všedních i nevšedních, malou kosmetickou poradnu s ukázkami, jak se cítit a vypadat lépe (pøijde renomovaná odbornice z oboru kosmetiky a vizáže), nové pøátele. Všechny nápady stran èinnosti rodícího se klubu jsou vítány. Za Femina club Helena Hušková

Poradenský den pro zdravotnì postižené

se uskuteèní dne 25. bøezna 2004 od 11,30 do 14,30 hodin v zasedací místnosti Mìstského úøadu v Doksech.

Bøezen mìsíc knihy a internetu

Nad sedmým roèníkem celostátní akce „Bøezen mìsíc internetu“ pøevzal záštitu primátor hlavního mìsta Prahy Pavel Bém. Organizátoøi akce zvolili pro letošní roèník cimrmanovské moto internet ležící, spící…? Chtìjí tím naznaèit, že u nás sice již delší dobu chybí výrazný impuls k dalšímu rozvoji Internetu (Cimrmanùv vklad do historie Internetu se týkal jeho poèátkù), ale bøezen pøesto pøinese spoustu pøíležitostí, kdy se každý bude moci seznámit s tím, k èemu sám mùže Internet využít a zda se mu vyplatí. 15

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Mìstská knihovna v Doksech pro své návštìvníky pøipravila tyto akce: • Hodinu pøipojení k internetu zdarma pro registrované uživatele, • Pro neregistrované uživatele pøístup k internetu za polovièní cenu, • Pro seniory kurz práce s internetem zdarma – od 9. 3. každé úterý až do konce bøezna bude od 17 hod. v mìstské knihovnì probíhat zdarma pro obèany dùchodového vìku základní proškolení práce s internetem, odesílání elektronické pošty apod. • Po celý bøezen nebudeme v knihovnì vybírat pokuty za opoždìné vrácení vypùjèených dokumentù. Bøezen nadále zùstává také Mìsícem knihy. K této pøíležitosti jsme pozvaly do knihovny básníka, spisovatele a hudebníka Jana Vodòanského. Se svým poøadem „Dejte mi pastelku, nakreslím pejska“ urèeným pro dìti ze 3. a 4. tøídy vystoupí v úterý 23. bøezna. Pro dìti z mateøských škol je pøipravena tvoøivá dramatika s knihou Maurice Sendaka: Tam, kde žijí divoèiny. Pro 6. a 7. tøídy základní školy beseda o pohanském zvyku pálení èarodìjnic. Devátým tøídám jsme zajistily besedu s mladým cestovatelem Martinem Stillerem o Islandu. Teèkou za letošním Mìsícem internetu se stane Noc s Andersenem z pátku 2. dubna na sobotu 3. dubna, kterou stráví tisíce dìtí v knihovnách pøi ètení pohádek, soutìžích a dostane se i na internetový pokec, pøi nìmž si sdìlí svoje dojmy a zážitky. V naší knihovnì jsme pro dvacítku dìtí pøipravily akce, které vycházejí svou náplní z celostátního projektu „Kolik øeèí umíš, tolikrát jsi èlovìkem“. Náplní tedy budou netradièní zpùsoby komunikace. Pozvání pøijali manželé Lackovští, Státní policie ÈR se služebním psem a paní Lenka Minksová. Závìr bude patøit spoleènému ètení. R. Mauserová

BLAHOPØEJEME JUBILANTÙM, KTEØÍ V MÌSÍCI BØEZNU OSLAVÍ KULATÉ ŽIVOTNÍ JUBILEUM: • Jiøí Šlambora • Margareta Malíková • Bohumil Èelka • Anna Stoleová • Vlastimil Svoboda • Josef Táborský • Josef Kraus • MUDr. Jiøina Kmínková • Marie Horecká • Anastázie Øeháková • Marie Hrdinová Všem jubilantùm blahopøejeme a pøipojujeme pøání dobrého zdraví a pohody. 16

VÍTÁME MEZI NÁS NOVÉ OBÈÁNKY: Veronika Matýsová Pavel Hart Blahopøejeme rodièùm a pøejeme jim i jejich dìtem život plný radosti.

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Podìkování

Dìkujeme všem, kteøí nám projevili upøímnou soustrast a slova útìchy. Rodina Malichova Dne 3. 3. 2004 vzpomeneme nedožitých 70. narozenin pana Jaroslava Vávry. Kdož jste ho znali a mìli rádi, vìnujte mu, prosíme, s námi tichou vzpomínku. Rodina Vávrova Dìkujeme tatínkovi Miloši Machytkovi a panu Pauderovi, kteøí nám umožnili uskuteènit lyžaøský výcvik pøedškolních dìtí. P. Machytkovi za odborné vedení lyžaøského výcviku a zajištìní provozu lanovky na Polevsku a p. Pauderovi za slevu pøi zapùjèení lyží. Lyžování se nám moc líbilo a ceníme si podpory pøi rozvíjení aktivit tìch nejmenších. J. Èermáková a J. Kuntošová

Kult osobnosti podruhé

Jsem rád, že pana Pavla Nagye vùbec neznám. Staèí mi jeho obèasné výlevy v Dokském zpravodaji, abych o poznání ztratil zájem. To, co mi vnutil v únorovém Zpravodaji, je vrchol sprostoty. Pøirovnat kult osobnosti Stalina a Hitlera, zbožòovaných vrahù, jak praví pan Nagy, k údajnému kultu osobnosti pana Havla a Klause mùže jen chorý mozek. Ubohost jeho pohledu na okolní svìt pokraèuje napadením jedné z nejúspìšnìjších, ale i nejskromnìjších sportovkyò naší éry, Kateøiny Neumannové. Ještì že pan Nagy vzal na milost alespoò Zuzanu Kocumovou, která se mu evidentnì líbí jako útlá a nadmíru pohledná juniorská mistrynì svìta, jak praví. Zato tìhotenské bøicho Kateøiny a velikost jejího poprsí pøi kojení je mu zcela proti mysli. Pane Nagy, jsem rád, že každý mùže projevit svùj názor. Nicménì existují urèité obecnì vžité normy slušnosti. Spolu s kritièností by mìla být uplatòována i sebekritiènost. Mìl byste mì, ale pravdìpodobnì i další obèany ušetøit Vašich veøejnì projevovaných zkreslených a témìø nenávistných výlevù o vìcech, o kterých zøejmì nemáte ani páru. Máte zahrádku? Co abyste si trochu zaryl v ní? Ing. J. Veselý

Upozornìní

Každou støedu od 9,00 do 15,00 hod. je možno vyøídit agendu vèetnì zaplacení poplatkù z hrobových míst na místních høbitovech v Doksech a Kruhu u pí Havlíkové a p. Novotného v kanceláøi RW–Umwelt CZ, s.r.o., (areál bývalých technických služeb). MìÚ 17

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Kterak jsem si neužil

Musím se pøiznat! Byl jsem zvìdav na únorové èíslo Zpravodaje. Již nìkolik týdnù kolující zvìsti i èlánek z titulní strany Èeskolipského deníku z 27. 1. 04 „Na radnici (dokské) je poøádnì dusno“ naznaèovaly (ano, jedná se o události kolem funkce tajemníka MìÚ), že bych si mohl užít trochu dokského bulváru. Vidìl jsem se již v køesle u šálku dobré brazilské kávy, kterak pobafávaje z darovaného doutníku (díky Pavle) hltám pøíspìvky vedení radnice i ostatních dokských psavcù, kteøí tak stateènì na podzim cupovali jednoho poslance a pro které by tudíž mìly být ony události šavnatým soustíèkem. Dychtil jsem zvìdìt, jaká podezøení donutila tajemníka MìÚ k odchodu z úøadu. Oèekával jsem, že bude kriticky zhodnocena práce èlenù výbìrové komise a odhaleno, kdo vítìze výbìrového øízení navrhoval a prosazoval, možná i pøiznání osobní odpovìdnosti a nedej Bože! omluva obèanùm. Chtìl jsem si pøeèíst, že práce výbìrové komise bude tentokráte peèlivá, že výbìr tajemníka MìÚ nebude odfláknut. Neužil jsem si. Ve Zpravodaji byla událostem na radnici vìnována jediná vìta, „byl na základì dohody ukonèen pracovní pomìr s tajemníkem Mìړ. Vlastnì se nic nestalo. Tajemník MìÚ není volen obèany, ale je vzhledem k dùležitosti a vlivu na chod úøadu vybírán výbìrovým øízením. Je placen z penìz daòových poplatníkù, proto je mylné tvrzení pana starosty i pana extajemníka v Èeskolipském deníku, že „záležitost se týká jich osobnì“. Týká se všech obèanù mìsta, právì tak jako veškeré dìní na MìÚ. Má-li totiž MìÚ k spokojenosti obèanù dobøe a efektivnì fungovat, musí dobøe fungovat každé koleèko tohoto mechanismu, což koneènì pan starosta jistì z vlastní nìkolikaleté zkušenosti poznal a což mu každodennì pøipomíná i hodinový stroj pøed jeho kanceláøí. Zamrzel mì titulek „o dusnu na radnici“ a ještì více poslední vìta èlánku o „pudu sebezáchovy zamìstnancù Mìړ. Naznaèují totiž, že na dokské radnici je možná nedobrá situace, blbá nálada, což by se pochopitelnì mohlo odrážet jak v rozhodování vedení MìÚ, tak i pøi styku s veøejností. Budu jen rád, odstraní-li se co nejdøíve pøíèiny navozeného stavu a situace se navrátí k normálu. Pøeji proto nám, obèanùm mìsta, aby se výbìrová komise zhostila svého úkolu co nejzodpovìdnìji, aby se tajemníkem èi tajemnicí stala osoba pevného zdraví, bezúhonná, vzdìlaná, s organizaèními schopnostmi, s øidièským prùkazem minimálnì skupiny B, komunikativní, s praxí. Rád budu potkávat takového tajemníka pøi svých návštìvách MìÚ, jednání zastupitelstva a dalších akcích MìÚ. A vùbec nejradìji budu, a se mnou pokud vím i vìtšina obèanù, kterým události na MìÚ nejsou lhostejné, bude-li tím vyvoleným obèan Doks, kterého všichni známe a který má naši dùvìru a na druhou stranu on zná nás a problémy mìsta, které se ho dotýkají právì tak jako nás. Ivo Barry Listoò SNK Doksy 98 P.S. Celá rodina obdivujeme a máme rádi Kateøinu Neumannovou a moc jí fandíme.

18

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Král výèepních èepuje ve Starých Splavech

Do oblíbené útulné restaurace Na Rybníèku ve Starých Splavech chodí rádi hosté na dobrá jídla jako od maminky a na dobøe vychlazené pivo. Je jistì mnoho dobrých restaurací v našem okolí, ale žádná z nich se nemùže pochlubit tím, že pivo jim èepuje samotný Král výèepních, který suverénnì vyhrává krajské i celostátní soutìže v této disciplínì. Až nìkdo z vás poprvé v této restauraci okusí vynikající jídla, které zde dostanete za pøijatelné lidové ceny, a omoèí jazyk vychlazeným mokem Klášterského nebo Plzeòského pivovaru, bude se vám pøedevším o pivu èepovaném samotným králem výèepních dlouho zdát. Pøejeme Františkovi Královi a jeho kolegovi Lukášovi, který se èestnì umístil v první desítce, a pøedevším nám všem, aby pivo, tento tekutý chléb, nikdy nechybìlo a vždy mìlo ten správný øíz (a také aby nezdražilo). Za OSpRSS CE-ŠI

Turnaj v mariáši

V restauraci Na Rybníèku pøi vánoèním již 8. turnaji v mariáši zvítìzili – Radek Kaòka z Jestøebí a Mirek Jelínek ze Starých Splavù. Organizaèní výbor (Zdeòka Švábová, Petr Jelínek a František Král) dìkují sponzorùm pivovaru Klášter, Ing. Cyrilovi Sukovi a všem zamìstnancùm restaurace Na Rybníèku za to, že mohli odmìnit vìcnými cenami každého hráèe. Za OSpRSS Ce-Ši

Shinto Muso Ryu jo ve Žïáru

Jsem pøesvìdèen o tom, že mezi obèany dokskými se stìží najde nìkdo, kdo by sousloví v názvu porozumìl, což je logické, bohužel ani sám Žïár není právì na výsluní zájmu. Proto vítám pøíležitost napsat, èím (také) naše vesnièka žije (a že vùbec žije). Mùj pøíspìvek do Dokského zpravodaje informuje o tom, že ve Žïáru probìhl ve dnech 31. 1. – 1. 2. 2004 semináø, tedy cvièení školy Shinto Muso Ryu (šintó musó rjú), což je tradièní systém boje s krátkou tyèí nazývaný jodo (džodo). Vím, že ani toto upøesnìní není pøíliš osvìtlující, proto poslyšte následující pøíbìh. V Japonsku kdysi, pøed 400 lety, žil váleèník jménem Muso Gonnosuke. Tento talentovaný bojovník studoval školy Tenshin Shoden Katori shinto ryu, a Kashima Gikishin Kage ryu a jeho oblíbenou zbraní byla bo, dlouhá tyè. Japonci jsou známi vytváøením dokonalých systémù boje (budo) a Muso byl nepochybnì pøesvìdèen o své neporazitelnosti. Ale jen do okamžiku, kdy potkal jinou legendu, a to doposud neporaženého šermíøe Mijamota Musashiho, který je patrnì nejlepším váleèníkem japonské historie. Mezi obìma bojovníky došlo k souboji a Muso byl poražen. Byl poražen šermíøem používajícím dva meèe, a to technikou džudžidome èerpající ze školy Niten ichi ryu. Nevíme, zda se jednalo o souboj na život a na smrt, ale jisté je, že Musashi ušetøil život protivníka. Nicménì Muso v následujících letech žil tìžko s vìdomím porážky a tvrdì trénoval 19

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

a studoval rùzné školy, hledaje recept na techniku Musashiho. Když se uchýlil do samoty na hoøe Homan, promluvili k nìmu ve snu bohové. Muso pochopil sdìlení tak, že vynalezl novou zbraò, kratší tyè (128 cm), s menším polomìrem než pùvodní bo a vyrobil ji z nejtvrdšího japonského bílého dubu. Nová zbraò nazvaná jo (džo) mu umožnila bojovat z menší vzdálenosti, bojovat rychleji a používat širší škálu technik míøících na životní body protivníka, a pøitom byla stále ještì o asi 30 cm delší než meè a tìch pár centimetrù rozhodovalo. V odvetì Muso skuteènì Musashiho porazil a daroval mu život, èímž vyrovnal tíživý dluh a stal se podle legendy jediným pøemožitelem slavného šermíøe. Z jeho technik se vytvoøila tradièní Shinto Muso Ryu a z ní v následujících staletích desítky dalších škol. Cvièení jodo, které probíhalo ve spoleèenské místnosti hospody U Komára, muselo pøipadat místním obyvatelùm jako výjev z jiného svìta. Adepti v kimonech a dlouhých tmavých suknicích (hakamách) opakovali techniky Patrika Ortha a jako Muso v dávných èasech trénovali boj proti protivníkovi ozbrojenému japonským meèem, katanou. A výjev z jiného svìta, èi pøesnìji z jiného èasu to skuteènì je a je zvláštní si uvìdomit, že se bojovníci ze støedovìkého Japonska objevili právì v malé vesnièce pod Bezdìzem. A proè dnes lidé cvièí jodo? Je v tom jistì romantika, tajemství. V Shinto Muso Ryu dokonce existují tajné techniky, které se pøedávají jako nejvìtší poklad jen nìkolika zasvìcencùm po pùl století tréninku. Jak tyto techniky vypadají? Ne, to skuteènì nikdo neví, ani Pascal Krieger, který do Èech jezdí a má certifikát plného pøenosu uèení. Ale všichni pøedpokládají, že nakonec nepùjde o žádné nadpøirozené létání vzduchem ve stylu nindžù, ale jen o techniky z našeho svìta, cenné právì jen pro bojovníky po celoživotní pøípravì. Dùvodem cvièení jodo jistì není ani praktická použitelnost. Bylo by krásné jít ulicemi Doks a mít v ruce tyè jo, když v tom se objevuje násilník brutálnì obtìžující pøekrásnou dívku. Vyrušený násilník vytahuje meè katanu, teï filmový prostøih na krásné a zdìšené oèi dívky, katana letí vzduchem na naši hlavu, aby nás rozdìlila na dva já, my však provádíme svedení seku pomocí jo a v pøíštím okamžiku již naše jo rozpoltí hlavu útoèníka. Hrùza v oèích dívky se mìní v obdiv a ona klouzajíc v krvi útoèníka padá rozdychtìným tìlem do naší náruèe a… Nechal jsem se unést, ale i když krásných dívek a žen je jistì v Doksech dost a dost, asi tady není zase tak moc násilníkù s katanou a také s sebou nenosíme jo. Škoda. Pøesto má cvièení bojových umìní své 20

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

velké tajemství využitelné na každém kroku. Neuèí nás bránit se èi vítìzit, ale spíše se do konfliktu vùbec nedostat, avšak nìco takového lze objevit jen pravidelným cvièením. Abych se vrátil k semináøi jodo. Lidé, kteøí pøijeli nejen z Doks, ale i z velmi vzdálených míst naší republiky, byli spokojeni a po dva dny cvièili za velké podpory žïárských obyvatel. Místní lidé pomáhali s organizací, sálem, topením, úklidem a nijak se nezdáli pøekvapeni, že se ve vesnièce pohybuje více lidí v kimonech než v normálním obleèení. Tímto všem dìkuji. Hlavním sdìlením pro obèany dokské je však to, že naše vesnièka není jen hezká a opomíjená, ale máme stále otevøený obchod, èinnou kaplièku, fungující hospodu. Máme i aikido klub, kam rodièe svážejí dìti z mnoha okolních vesnic, máme aikido klub pro ženy a dívky, kam jezdí cvièit i z Doks, a máme i další akce, jako byl již zmínìný semináø jodo. Nicménì již po pìt let sleduji, že místo aby vesnièka byla vítanou ozdobou Doks, pod které patøí, je spíše nevítanou tíží dokského rozpoètu. Proto bych rád, aby si obèané dokští i zastupitelstvo položili otázku, zda má být naše vesnièka propagovanou ozdobou Doks, tedy klenotem, èi má zùstat tìžkým pøívažkem. Pokud by nìkdo mìl zájem o cvièení s jo, nebo kdyby se našly zájemkynì o klub aikido (z Doks již jedno auto jezdí), další informace a kontakty získáte buï v informaèním støedisku na námìstí v Doksech, nebo v dokské knihovnì èi v redakci Dokského zpravodaje. Pøípadnì je možné se doptat i ve Žïáru samotném. Karel Pátek, èlen Klubu pøátel Žïáru, trenér judo a aikido (a zaèáteèník v jodo)

Malé ohlédnutí – tentokrát sportovní

Dokskou základní školou prošla bìhem její existence celá plejáda žákù, kteøí se pozdìji uplatnili v øadì rùzných sportù. Pomineme-li okresní, oblastní èi krajské soutìže, zbývá pouze nìkolik jmen tìch, kteøí se dokázali dostat až na vrchol a prosadili se i ve státní reprezentaci. Širší veøejnosti není urèitì tøeba pøedstavovat odbíjenkáøe M. Šlambora nebo orientaèní bìžkyni B. Térovou, ménì známý je už napøíklad košíkáø P. Janouch. Na zbývající jméno se v naší oblasti bohužel zcela zapomnìlo a pøitom tento zasloužilý mistr sportu byl v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století velkým pojmem, by ve sportu, který na okrese nemá zastoupení. Zaènìme tedy trochu ze široka. Kubánec Teofilo Stevenson byl ve vzpomínané dobì skuteènì pan boxer. Trojnásobný vítìz OH (Mnichov, Montreal, Moskva) znamenal jasnou svìtovou extratøídu a nahánìl strach i americkému profiringu. Jen velmi málo boxerù úspìšnì obstálo v pøímém souboji s tímto mistrem, jehož prohraná utkání lze spoèítat na prstech jedné ruky. 21

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Po skonèení své sportovní kariéry, v rozhovoru pro èasopis Stadion na konci osmdesátých let, uvedl proto Stevenson pouze jednoho soupeøe, se kterým prohrál hned dvakrát a s nímž má trvale pasivní bilanci – Petr Sommer. Požádal jsem proto bývalého žáka dokské školy, dnešního obyvatele Bezdìzu, který na Èeskolipsku není dodnes docenìn, o krátkou vzpomínku na vrchol jeho sportovní èinnosti. Zde je jeho vyprávìní: „S boxem jsem zaèal až v Meziboøí u Litvínova v roce 1963 a už na jaøe 1965 jsem získal dorostenecký titul mistra republiky v polotìžké váze. Po pøestupu do Loko Dìèín jsem se hodnì výkonnostnì zlepšil, vždy jsem mohl trénovat s takovými borci jako byli B. Nìmeèek, vítìz OH, nebo velmi známý L. Kuèera. Od roku 1968 jsem byl èlenem vrcholového oddílu Dukly Olomouc, kde mì vedl vynikající H. Netuka, a tady jsem dosáhl i na reprezentaèní dres. Se Stevensonem jsem se poprvé setkal pøi mezistátním utkání s Kubou v pražské Lucernì a musím se pøiznat, že jsem ho ještì pøíliš neznal. Jsem menší postavy než on, a tak stanovená taktika byla jasná – blokovat mu údery a využívat maximálnì boj u tìla. Díky dobrému dodržení tìchto zásad jsem s pøevahou vyhrál na body a ani si neuvìdomil, jaký ohlas tohle vítìzství ve svìtì boxu vzbudí. Ve druhém utkání, které probìhlo tentokrát v Bratislavì, jsem pùvodnì nemìl boxovat, ale další urèený reprezentant K. Èúz se soupeøe obával a odmítl v hale na Pasienkách nastoupit. Narychlo jsem tedy cestoval vlakem na Slovensko a v ringu se s Teofilem potkal podruhé. Stevenson, který nebyl zvyklý prohrávat, chtìl v této odvetì zvítìzit, dal proto do boje od zaèátku všechno a jeho údery mi svištìly kolem hlavy. Daøily se mi však opìt bloky a v druhém kole jsem krátce postøehl jeho odkrytou bradu. Levým hákem jsem ho tvrdì zasáhl a dodnes vidím jeho nevìøící pohled, když poklesl do kolen a padl na ringovou podlahu. Nìco takového vùbec neèekal a na nohou byli všichni diváci i celá kubánská výprava. Po neobyèejnì velmi pomalém poèítání kubánského rozhodèího se Teofilo vzpamatoval a zápas dokonèil, prohrál však i tady jasnì na body. Potøetí jsme se potkali na turnaji v Santiagu de Cuba, kam jsem však odjíždìl po operaci ramene a dvojnásobné žloutence (to mi znemožnilo i start na OH ). Stevenson si mì dobøe pamatoval a jak on, tak i místní tisk velmi toužili po odvetì. Nemìl jsem dobrou formu, a proto tisíce povzbuzujících divákù vidìly po vyrovnaném zaèátku Teofilovo zasloužené vítìzství.“ Tolik tedy krátké vzpomínání bývalého dokského žáka na ringové boje, které vešly do dìjin èeského boxingu.Výèet Petrových úspìchù je samozøejmì mnohem delší – má 6 titulù mistra republiky, byl úèastníkem 3 mistrovství Evropy (vždy do 6. místa) a je medailista našich i mezinárodních turnajù. Vždy i mistr Evropy P. Husing, nìmecké eso, s ním prohrál hned pìtkrát. Pro odborníky i pøíznivce tohoto mužného sportu však urèitì nejvíce platí to, co trvale potvrzuje i kniha Zlaté rukavice z roku 1999: „Pouze jeden borec na svìtì dokázal dvakrát porazit boxerského fenoména z Kuby – Petr Sommer, Èeská republika.“ Autor èlánku dìkuje za pomoc J. Sommerovi, žáku tøídy 7.B. P. Škoda 22

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Nádorem prsu onemocní bìhem života každá desátá žena. Šanci na vyléèení má jen ta, která pøijde vèas.

UŽ JSTE BYLA NA MAMOGRAFU? Pro ženy od 45 do 69 let je vyšetøení zdarma – – ze zdravotního pojištìní. S doporuèením svého praktického lékaøe nebo gynekologa se mùžete pøímo objednat na mamografickém pracovišti Nemocnice s poliklinikou Èeská Lípa osobnì nebo telefonicky na èíslech: 487 954 294, 602 156 000

Neèekejte dlouho – mùže jít o život!

AutoKAMA VELKOOBCHOD–MALOOBCHOD S AUTODÍLY autodíly – distribuce produktù VALVOLINE v ÈR Každý mìsíc slevy a speciální akce:

Sleva 7 %

s tímto letákem na mìsíc bøezen (veškeré autodíly)

SPECIÁLNÍ AKCE OLEJE VALVOLINE MAXLIFE 15W-40 Speciální motorový olej vyvinutý pro použití ve vozidlech s vyšším poètem ujetých kilometrù (nad 100.000km). Snižuje spotøebu oleje, regeneruje tìsnìní v motoru, brání úkapùm. Aditiva snižují tøení a opotøebení, omezují oxidaci oleje a usnadòují studený start. Je vhodný pro všechny typy naftových i benzínových motorù. MaxLife byl v roce 2001 èasopisem ,Lubricant´sWord“ zvolen produktem roku. V souèasné dobì není na trhu žádný srovnatelný výrobek.

Akèní cena –20 % nyní: 499Kè s DPH!

AutoKAMA Mánesova 2072, È. Lípa Tel.487 763 941 Mob.777 222 203, 777 222 206

partner AutoKAMA autoservis Kohout Vladimír S.K.Neumana 68, Doksy

23

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

ELEKTROINSTALACE OPRAVY bytových i nebytových prostor

OCSKAI ALEXANDER Sochorova 634, Doksy Tel.: 605 465 807 nebo 487 873 623

Pøijmu vyuèeného

TRUHLÁØE. Nástup možný

IHNED

Kontakt: 606 474 010

Truhláøství sklenáøství Hupka, Lesní 603 Provádíme: zasklívání oken, dveøí, broušení a vrtání skla Výroba izolaèních skel a další sklenáøské a truhláøské práce

tel.: 487 873 403 mobil: 607 585 741

24

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Stop – zde konèí Vᚠkrok. Kde? Novì otevøený

Café restaurant Roman v Komenského ulici v Doksech vedle trafiky

Vás zve do pøíjemného prostøedí. Po celý den a rok nabízíme: – obìdy (hotová jídla) – veèeøe a jiné høešinky.

Budeme se na Vás tìšit od 1. bøezna 2004 VÌNUJTE POZORNOST NOVÝM CENÁM STÁÈENÝCH SAPONÁTÙ Nakupujte po telefonu. Své objednávky volejte na telefonní èíslo 487 87 25 17. V dobì nepøítomnosti zanechte na záznamníku své jméno a telefonní èíslo. Popøípadì volejte na mobil 604 486 175.

SORTIMENT: CENA ZA 1 litr Jar na nádobí bez parfému 15,– Kè Jar na nádobí s vùní citronu 18,– Kè Linal – desinfekèní saponát 19,– Kè Nora – desinfekèní saponát na WC 20,– Kè Tekutý písek – na vany a hyg. zaøízení (balení=0,5l) (za kus) 20,– Kè – na nádobí 30,– Kè Škrob na prádlo 29,– Kè Bonansa na praní kobercù 50,– Kè Nemrznoucí smìsdo odstøikovaèù (i na leštìní oken): – do –30 st.C 21,– Kè – do –45 st.C 24,– Kè Avivហna prádlo 17,– Kè

SORTIMENT: CENA ZA 1 litr Trim – gel na praní (balení 1,5 litru) – do 95 °C 66,– Kè Odlakovaè na nehty bez acetonu 20,– Kè (za kus) Mýdlo na ruce s glycerinem (nìkolik vùní) 25,– Kè Olejová pìna do koupele – medová (balení = 1 litr) 40,– Kè (za kus) – rùzné vùnì a pøísady 25,– Kè Iris – sprchový šampon 35,– Kè Vlasový šampon (bøezový, kopøivový) 20,– Kè Kondicioner na vlasy 28,– Kè Lak na vlasy pøírodní 58,– Kè 25

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

O b è a n s k é s d r u ž e n í N ATA R A J

2. – 4. 4. 2004 – Tantrické masáže a Aura-Soma Lektoøi: Helena Unmani a Karel Sedláèek, Cena: cca 1.600 Kè 9. – 12. 4. 2004 – Shiva a Shakti dance Velikonoèní tantrické setkání. Lektoøi: Helena Unmani a Karel Sedláèek, Cena: 1.950 Kè 16. – 18. 4. 2004 – School of awakening – Ochutnávka tantrické energie. Úvod k tantr. výcviku pro páry i jednotlivce. L: Keerti a Divyam (Anglie) Cena: 1.700 Kè 29. 4. – 2. 5. 2004 – Festival „Bohynì“ 2004 Oslava ženského principu a ženské energie. Velké setkání žen i mužù ve Skalce u Doks.

2. – 4. 5. 2004 – Šamanismus – nová skupina Lektor: John Hawken, Cena: 1.860 Kè pro úèastníky festivalu Bohynì 1.500 Kè 20. – 23. 5. 2004 – Shakti tantra pro ženy Lektorka: Helena Unmani + host, Cena: 1.600 Kè 10. – 13. 6. 2004 – Tao a ženská sexualita Lektorka: Maitreyi D. Piontek (Švýcarsko), Cena: 1.950 Kè 11. – 21. 6. 2004 – Šamanská Anglie Lektor: John Hawken, Cena: cca 9.500 Kè, doprava letecky

Helena Unmani, Skalka u Doks 22, 472 01 Doksy (mobil: 777 222 697, 777 222 694, [email protected], www.nataraj.cz)

REFLEXNÍ MASÁŽ je stará metoda, která na základì zprùchodnìní energetických drah uvolòuje ztuhlé svaly a odstraòuje blokády, prospívá všem orgánùm a harmonizuje celé tìlo. Reflexní masហchodidel, jemné uvolnìní krèní páteøe vsedì a masហcelé páteøe vleže s použitím léèivé energie REIKI: 2 hod. – 450 Kè Harmonizace léèivou energií REIKI: 1 hod. – 150 Kè Relaxace s ušními svícemi: 1 hod. – 200 Kè NOVINKA: MEDOVÁ MASÁŽ Je vynikající spojením léèivého úèinku medu a masáže. Med mimo mnoho léèivých úèinkù absorbuje toxické látky a pomáhá Masហšíje: 70 Kè Masហnohou: 240 Kè jejich rychlému vyplavení Masហzad: 100 Kè M. nohou zezadu: 180 Kè z organismu. Masហzad a šíje: 160 Kè Masហrukou: 180 Kè Nepoužívá se u osob alergických na med. Helena Baculová, Doksy, Obora 8 Masហzad: 1 hod. – 230 Kè, tel.: 487 876 185, mobil: 603 186 294 masហzad a hýždí: 250 Kè Objednávky dle telefonické domluvy.

REKONDIÈNÍ MASÁŽE

26

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Danì a úèetnictví Jiøí Šulc – daòový poradce ev. è. 3647 komplexní vedení úèetnictví daòové poradenství • jednoduché úèetnictví • zpracování daòových pøiznání • podvojné úèetnictví • zastupování pøi jednání se • zpracování DPH správcem danì a kontrolách • mzdy • poradenství a konzultace • smìrnice, rozbory, konzultace atd. • odklad termínu pro podání daò. pøiznání a placení daní

Nerudova 17 (budova Správy domù), 472 01 Doksy tel.: 487 873 939, 777 162 895 e-mail: [email protected]

27

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

28

Dokský zpravodaj — bøezen 2004

Dokský zpravodaj — bøezen 2004