Dojížďka za prací a do škol v Moravskoslezkém kraji

SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2004

Informace o regionech, městech a obcích Počet výtisků: 50 Kód publikace:13-8129-04

Ostrava prosinec 2004 Č.j. 386/04-8420

Dojížďka za prací a do škol v Moravskoslezkém kraji (na základě výsledků SLDB 2001)

Zpracoval: ČSÚ, Krajská reprezentace Ostrava Ředitel: ing. Jaromír Kartous Kontaktní osoba: ing. Taťana Rýdlová Telefon: 595 131 244 E-mail: [email protected]

Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ostrava 2004

Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na stránkách ČSÚ na Internetu:

www.czso.cz

Commuting to Work and Schools in the Moravskoslezský Region (as measured by the Population and Housing Census 2001) An analysis of commuting to work and schools based on the results of the Population and Housing Census of 1 March 2001, showing main commuting routes and centres and the structure of commuters. Completed with charts and cartograms

ISBN 80-250-0938-6 © Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ostrava, 2004

2

DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

PŘEDMLUVA Vyhodnocením údajů o dojížďce za prací a do škol vždy vrcholí práce na zpracování dat ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Pouze sčítání lidu poskytuje tyto informace v podrobném územním členění. Dojížďka do zaměstnání byla zjišťována při jednotlivých sčítáních již od roku 1961, dojížďka do škol pak od roku 1970. Rozsah a metodika zjišťování se v jednotlivých sčítáních měnily, což pochopitelně ovlivňuje srovnatelnost údajů. Přesto je možno zjištěná data, i když v omezené míře dané změnami územně správní struktury, hodnotit v časové řadě. Český statistický úřad vydával i z dřívějších sčítání publikace o dojížďce do zaměstnání a do škol, které obsahovaly podrobné číselné údaje členěné až do úrovně jednotlivých obcí. Vydání těchto publikací provázely i na regionální úrovni materiály, které poskytovaly dílčí analytické pohledy na problematiku dojížďky. Předkládaná publikace obsahuje pohled mnohem komplexnější. Charakterizujeme v ní nejdůležitější informace o dojížďce za prací a do škol v kraji a jeho okresech, a to nejen z pohledu velikosti dojížďkových proudů, ale také z hlediska jejich struktury podle použitých dopravních prostředků, času stráveného na cestě a podobně. Důležitou součástí publikace je vyhodnocení jednotlivých center dojížďky v kraji. Zcela novým pohledem je vytvoření tzv. „pracovních mikroregionů“, ve kterých je území kraje rozděleno nikoliv na základě územně správního členění, ale podle skutečných směrů dojížďky za prací. Zde patří velké poděkování p. Bc. Jiřímu Kamenickému z odboru veřejných databází ČSÚ Praha, který navrhl systém vymezení mikroregionů a také podrobné podklady za jednotlivé mikroregiony zpracoval. Naší snahou při tvorbě publikace bylo nejen přiblížit čtenáři fakta, ale také hledat jejich vzájemné souvislosti a snažit se i o posouzení vývoje v časové řadě. Analýzy dojížďky za prací a do škol byly zpracovány a vydány ve všech krajích České republiky podle jednotné osnovy, což čtenáři umožňuje hledat a nacházet podrobné informace z této oblasti v celé republice. Celorepublikový pohled pak obsahuje publikace, která byla vydána ústředím Českého statistického úřadu v Praze. Věříme, že tato publikace se stane vyhledávaným informačním zdrojem pro odbornou i laickou veřejnost a významně přispěje k prohloubení poznání v této oblasti.


3

Reprodukce výňatků z této publikace lze pořizovat, pokud je uveden jejich zdroj s výjimkou reprodukce pro komerční účely. Citace mohou být zveřejněny jen s uvedením zdroje – „Dojížďka za prací a do škol v Moravskoslezském kraji (na základě výsledků SLDB 2001)“ a původu statistických dat v publikaci otištěných.

Ležatá čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Ležatý křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Zkratka „i.d.“ v tabulce nahrazuje individuální údaj, který nelze zveřejnit. Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). Publikované údaje jsou definitivní.

4


OBSAH Předmluva ....................................................................................................................................................3 1. Vývoj dojížďky jako formy prostorové mobility v ČR .............................................................................7 2. Vyjížďka za prací ................................................................................................................................12 2.1 Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity .................................................................................................12 2.2 Intenzita vyjížďky z obcí ......................................................................................................................15 2.3 Vyjížďka podle pohlaví a věku vyjíždějících ........................................................................................16 2.4 Vyjížďka podle odvětví ........................................................................................................................19 2.5 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě ................................................21 2.6 Dopravní prostředek používaný k cestě za prací ................................................................................25 2.7 Centra dojížďky za prací ....................................................................................................................26 2.8 Pracovní mikroregiony.........................................................................................................................29 2.9 Směrové proudy dojížďky....................................................................................................................37 3. 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5

Vyjížďka žáků, studentů a učňů do škol .............................................................................................39 Vývoj počtu vyjíždějících do škol.........................................................................................................39 Intenzita vyjížďky z obcí ......................................................................................................................40 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě ................................................41 Dopravní prostředek používaný k cestě do škol .................................................................................42 Centra dojížďky do škol .......................................................................................................................44

4.

Úhrnná bilance dojížďky za prací a do škol ........................................................................................46

5.

Závěr.....................................................................................................................................................50

Metodické vysvětlivky ..................................................................................................................................51 Tabulková část ............................................................................................................................................55 A. A. 1. A. 2. A. 3. A. 4. A. 5. A. 6. A. 7. A. 8. A. 9. A.10. A.11. A.12. A.13. A.14. A.15. A.16. A.17. A.18. A.19. A.20.

Dojížďka za prací .........................................................................................................................56 Bilance dojížďky za prací v letech 1980 - 2001..............................................................................56 Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v kraji v letech 1991 a 2001.......................................57 Saldo meziokresní dojížďky za prací v letech 1991 a 2001 ...........................................................64 Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí.................................................................................65 Vyjíždějící za prací v rámci České republiky podle frekvence vyjížďky .........................................72 Dojíždějící za prací podle frekvence dojížďky................................................................................73 Vyjíždějící za prací podle pohlaví a věku ......................................................................................74 Dojíždějící za prací podle pohlaví a věku ......................................................................................75 Vyjíždějící za prací podle odvětví...................................................................................................76 Dojíždějící za prací podle odvětví .................................................................................................77 Denní dojížďka za prací podle času stráveného na cestě .............................................................78 Vyjíždějící denně za prací podle použitého dopravního prostředku ..............................................80 Dojíždějící denně za prací podle použitého dopravního prostředku ..............................................81 Dojížďka za prací mezi kraji ...........................................................................................................82 Bilance dojížďky za prací v okresech kraje ....................................................................................84 Bilance dojížďky za prací ve městech kraje ...................................................................................85 Vyjíždějící za prací podle pohlaví a věku ve městech kraje...........................................................86 Vyjíždějící za prací podle odvětví ve městech kraje ......................................................................87 Směrové proudy vyjížďky z obcí za prací a počty vyjíždějících .....................................................88 Směrové proudy dojížďky do obcí za prací a počty dojíždějících ..................................................88

B.

Základní údaje o vybraných centrech dojížďky v kraji ............................................................89 Bruntál ...........................................................................................................................................90 Frenštát pod Radhoštěm ...............................................................................................................93 Frýdek-Místek ................................................................................................................................96 Frýdlant nad Ostravicí ...................................................................................................................99 Karviná ........................................................................................................................................102 Kopřivnice ....................................................................................................................................105 Krnov ...........................................................................................................................................108 Nový Jičín ....................................................................................................................................111 Opava ..........................................................................................................................................114 Ostrava ........................................................................................................................................118 Rýmařov ......................................................................................................................................121 Třinec ...........................................................................................................................................124 Vítkov ...........................................................................................................................................127


5

Seznam tabulek publikovaných za jednotlivá centra dojížďky: B. 1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku B. 2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky B. 3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví B. 4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku B. 5. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě B. 6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě C. Dojížďka do škol ........................................................................................................................130 C. 1. Počet vyjíždějících a dojíždějících do škol v letech 1980 - 2001..................................................131 C. 2. Bilance dojížďky do škol podle frekvence dojížďky ......................................................................132 C. 3. Denní vyjížďka do škol podle času stráveného na cestě .............................................................132 C. 4. Vyjíždějící denně do škol podle použitého dopravního prostředku ..............................................133 C. 5. Dojíždějící denně do škol podle použitého dopravního prostředku..............................................134 C. 6. Bilance dojížďky do škol ve městech kraje...................................................................................135 C. 7. Dojížďka do škol mezi kraji ...........................................................................................................137 C. 8. Směrové proudy vyjížďky z obcí do škol a počty vyjíždějících.....................................................138 C. 9. Směrové proudy dojížďky z obcí do škol a počty dojíždějících ....................................................138 D. Mezikrajové srovnání a údaje za ČR ........................................................................................139 D. 1. Vybrané ukazatele vyjížďky za prací a do škol podle krajů..........................................................140 Seznam grafů: 1. Vyjížďka a dojížďka za prací z okresů kraje v letech 1991 a 2001 ................................................13 2. Vývoj salda dojížďky a vyjížďky za prací podle okresů ..................................................................15 3. Vyjíždějící mimo obec za prací podle věku v letech 1991 a 2001..................................................16 4. Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle věku .................................................................18 5. Vyjíždějící mimo obec za prací podle odvětví v letech 1991 a 2001..............................................19 6. Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle odvětví v letech 1991 a 2001...........................19 7. Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle frekvence vyjížďky v okresech.........................23 8. Struktura vyjíždějících za prací v letech 1991 a 2001 podle času stráveného na cestě ................23 9. Denně vyjíždějící za prací mimo obec podle času stráveného na cestě........................................24 10. Struktura vyjíždějících mimo obec za prací podle druhu dopravního prostředku...........................26 11. Dojížďka a vyjížďka za prací mimo obec podle druhu dopravního prostředku ..............................26 12. Dojíždějící za prací a do škol podle času stráveného na cestě......................................................42 13. Struktura vyjíždějících mimo obec do škol podle druhu dopravního prostředku ............................43 14. Vyjíždějící za prací a do škol mimo obec z celkového počtu zaměstnaných a studujících............44 15. Vývoj obsazených pracovních míst na 1 000 zaměstnaných v okresech ......................................46 16. Vyjíždějící za prací z obcí kraje na 1 000 zaměstnaných podle věku ............................................46 17. Struktura dojíždějících v obci podle druhu dopravního prostředku ................................................48 18. Počet a intenzita pracovních příležitostí v centru a jeho zázemí....................................................37 Seznam kartogramů: 1. Pracovní mikroregiony podle dojížďky za prací v roce 2001.................................................................32 2. Srovnání vymezení pracovních mikroregionů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností ......36 3. Intenzita spjatosti obcí v zázemí s jádrem pracovních mikroregionů ....................................................36 4. Mezikrajské a meziokresní přesahy pracovních mikroregionů..............................................................35 5. Geografická mapa Moravskoslezského kraje .....................................................................................142 6. Vyjížďka za prací z obcí Moravskoslezského kraje.............................................................................143 7. Vyjížďka do škol z obcí Moravskoslezského kraje ..............................................................................145 8. Struktura vyjížďky do zaměstnání podle prostorových typů vyjížďky - okresy ....................................144 9. Struktura vyjížďky do škol podle prostorových typů vyjížďky - okresy ................................................145 10. Podíl denní vyjížďky na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání........................................................146 11. Podíl vyjížďky s délkou cesty nad 45 minut na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání....................146 12. Obsazená pracovní místa na 1 000 zaměstnaných osob (v obcích do 2 000 obyvatel) .....................147 13. Obsazená pracovní místa na 1 000 zaměstnaných osob (ve městech nad 10 000 obyvatel) ............147 14. Mezikrajové proudy celkové dojížďky..................................................................................................148 15. Struktura dojížďky do škol podle prostorových typů vyjížďky - kraje...................................................149 16. Struktura dojížďky do škol podle prostorových typů vyjížďky - okresy................................................149 17. Podíl vyjížďky automobilem vč. kominací na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání.......................150 18. Obsazená pracovní místa na 1 000 zaměstnaných osob ...................................................................150 19. Podíl vyjížďky žen na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání...........................................................151 20. Podíl vyjížďky osob do 30 roků věku na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání ..............................151 21. Struktura vyjížďky do zaměstnání podle prostorových typů vyjížďky - kraje.......................................152 22. Struktura vyjížďky do zaměstnání podle prostorových typů vyjížďky - okresy ....................................152 6


1. VÝVOJ DOJÍŽĎKY JAKO FORMY PROSTOROVÉ MOBILITY V ČR Dojížďka obyvatelstva do zaměstnání a do škol představuje významný sociální jev, jehož rozsah, vzdálenosti, směry a formy reflektují ekonomickou strukturu daného regionu. Odpovídají na jedné straně dosaženému stupni koncentrace obyvatel (resp. sídelní rozdrobenosti) a na straně druhé rozmístění pracovních příležitostí a škol. Úzkou souvislost dojížďky se sídelní strukturou lze dokumentovat na příkladu malých obcí. Ty jsou dlouhodobě zdrojem intenzivní vyjížďky, naproti tomu pracovní příležitosti, stejně jako i školská zařízení, jsou obvykle koncentrovány teprve v obcích s určitou kritickou (populační) velikostí. Tradiční model, kdy intenzita dojížďky je inverzně závislá na velikosti obce, je postupně doplňován novými vývojově vyššími formami prostorových interakcí charakterizovanými především zvyšováním objemu i intenzity pohybu obyvatel mezi jednotlivými městy navzájem. Funkční propojování městských aglomerací je zvláště v posledních letech stále častěji doprovázeno složitějšími formami územní dělby práce uvnitř jednotlivých aglomerací (např. přesun pracovních příležitostí z vlastního města na okraj či až za jeho administrativní hranice, typické např. pro logistické aktivity, maloobchod nebo některé formy průmyslu s vyššími nároky na plochu a větším dopadem na životní prostředí). Tyto změny se v praxi projevují mimo jiné i zvýšením váhy protisměrných pracovních toků na celkové dojížďce. Dojížďku je tedy nutno chápat jako proces vztahově-integrační, podílející se významným způsobem na formování funkčně-prostorových vazeb sídelní struktury. Státní statistika sleduje v ucelené podobě pracovní dojížďku prostřednictvím pravidelných populačních cenzů již po čtyři desetiletí. Monitoring dojížďky měl velký význam v éře centrálního plánování. V období fiktivního nedostatku pracovních sil se používaly jako plánovací nástroj tzv. statistické okresní bilance pracovních sil, které měly za cíl (např. pomocí usměrňování bytové výstavby) vyrovnávat územní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou pracovních sil. Po roce 1989 nastává volný pohyb pracovních sil, bez vlivu dřívějších administrativně restriktivních opatření. Z určitého pohledu tak mohly detailní informace o pracovní dojížďce ztratit část svého dřívějšího významu. Zatímco na počátku 90. let se vedly diskuse o důležitosti a účelnosti zpracování výstupů dojížďky v podrobné struktuře známé z předchozích cenzů, význam i oprávněnost detailního rozboru pohybu za prací o desetiletí později se jeví jako nezpochybnitelné. Je tomu tak především proto, že představuje jediný ucelený zdroj informací o směrových i strukturálních charakteristikách dojížďkových proudů, na jejichž základě je možné sestavit také odvětvovou strukturu pracovních příležitostí v potřebném územním detailu 1 obcí, měst či mikroregionů. Takové údaje doplněné v dostupné míře daty z předchozího cenzu poodkryjí dlouhodobější tendence trhu práce, transformační úspěšnost či naopak restrukturalizační problémy jednotlivých oblastí. Podrobné výstupy ze zpracování dojížďky mají nemalý význam také v tom, že v současné době postrádají, navzdory vysoké poptávce, uživatelé české statistiky dostatek ekonomických indikátorů uceleně popisujících stav a vývoj v nižších územních celcích (okresy, mikroregiony apod.). Údaje o pracovní dojížďce doplněné charakteristikami vývoje nezaměstnanosti a podnikatelské aktivity mohou tento deficit částečně snížit. Vedle pracovní dojížďky rozhodně neztrácí svoji důležitost ani rozbor dojížďky do škol, i když neposkytuje informace v takové šíři. Úroveň vzdělanosti obyvatel je jedním z klíčových faktorů konkurenceschopnosti v globalizující se ekonomice. To se týká nejen jednotlivců či národních států, ale také regionů. Poslední dekáda byla v ČR ve znamení rozvoje sekundárního i terciárního vzdělávání, a to z hlediska kvantity i struktury. Pro rozvoj regionů má význam především rozšíření škály nabízených oborů vysokého školství, především na nižších bakalářských stupních. Pozitivní roli do budoucna by měly sehrát i vyšší odborné školy, jakožto zcela nový segment, o který byl český školský systém doplněn v polovině 90. let. Na tomto místě je třeba připomenout, že jsou to právě krajské samosprávy, které získaly jako jednu ze svých stěžejních kompetencí možnost usměrňovat na svém území síť středního školství (zejména z pohledu sladění struktury nabízených studijních oborů a budoucích potřeb trhu práce v regionu). Jiný aktuální problém představuje otázka racionalizace sítě základního školství ve světle současného (ale zřejmě i budoucího) nepříznivého populačního vývoje. Zatímco slučování škol ve velkých městech (především jejich centrálních částech) není povětšinou doprovázeno závažnějšími komplikacemi (díky husté dopravní síti je možno dojíždět i do vzdálenějších škol), rušení školských zařízení v malých venkovských obcích je problémem mnohem závažnějším a citlivějším. Odhlédneme-li od odlišné úrovně dopravní obslužnosti venkovských mikroregionů, je zřejmě, že existence základní školy (byť třeba jen malotřídní)

1

Dílčí údaje o dojížďce za prací se zjišťují také v rámci pravidelných čtvrtletních výběrových šetřeních pracovních sil. Ty mohou naznačit některé významnější trendy (např. nárůst dojížďky do Prahy z okresů Středočeského kraje), vzhledem k výběrovému charakteru zjišťování je však možnost použití těchto údajů k podrobné regionální analýze značně omezena (detailní územní pohledy komplikují neúnosně velké výběrové chyby). DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

7

symbolizuje vitalitu obce. Její ztráta může předznamenat pokles migrační atraktivity s nepříznivými důsledky pro budoucí demografický vývoj obce. Sčítání lidu samo o sobě nemůže přirozeně poskytnout recept na řešení výše uvedených problémů. Přináší však údaje o celkovém rozsahu dojížďky, její směrové orientaci, jakož i době trvání a způsobu dopravy do 2 škol. Takové informace obohacené např. o charakteristiky demografického vývoje nebo dopravní obslužnosti regionu se mohou stát odrazovým můstkem pro budoucí specializovanější studie. Zjednodušené členění základních forem prostorové mobility obyvatelstva Prostorová mobilita obyvatel ČR (osoby s trvalým bydlištěm)

Relativně nevratné pohyby (se změnou trvalého bydliště)

V rámci administrativních hranic obce (vnitroměstská, příp. vnitroobecní migrace)

Mezi obcemi, regiony, příp. státy (vnitřní nebo zahraniční migrace v klasickém pojetí)

V každodenní periodě (např. dojížďka za prací a do škol, každodenní pendlerství)

Relativně vratné pohyby (bez změny trvalého bydliště)

Cirkulační pohyb v průběhu dne

V nedenní periodě nebo jiný nepravidelný pohyb (dojížďka za nákupy běžného i specializovaného zboží, dojížďka za kulturou a veřejnými službami – návštěva obvodního lékaře, nemocnice, návštěva na úřadě)

Cirkulační pohyb v delším časovém intervalu (např. dojížďka za rekreací, dojížďka za prací a do škol spojená s přechodným ubytováním, nedenní pendlerství)

Při analýze dojížďky je vhodné vycházet ze širšího konceptu prostorového pohybu obyvatel. Ten je součástí obecněji chápaného pohybu obyvatel, kam lze kromě prostorového pohybu (viz dále) přiřadit ještě přirozený pohyb (procesy rození a vymírání) a socioekonomický pohyb (změna postavení lidí v sociální struktuře společnosti, ekonomické postavení). Všechny tři druhy pohybů vykazují určitou souvislost a vzájemnou provázanost (např. migraci mladých lidí z venkovského prostředí do města doprovází obvykle změna zaměstnání a v mnohých případech také přechod na jiný režim reprodukčního chování). Postavení dojížďky za prací a do škol v kontextu nejdůležitějších forem prostorové mobility je patrné 3 z výše uvedeného schématu. Jednotlivé formy je možno rozlišit podle návratnosti (relativně vratné relativně

2

S určitou obezřetností je třeba přistupovat k meziokresní dojížďce do škol. Zde dostupné zpracování dat neumožňuje rozlišit, co je skutečná vyjížďka do jiného okresu a co vyjížďka z místa přechodného pobytu, která je sice uvedena jako vyjížďka přes hranice okresu, ale ve skutečnosti se většinou jedná o vyjížďku v rámci obce. Nejtypičtějším příkladem jsou studenti vysokých škol ubytovaní na kolejích ve městě sídla školy. Statistické charakteristiky (čas, použitý dopravní prostředek) se vztahují k cestě z přechodného bydliště do místa školy, tato dojížďka je však klasifikovaná jako meziokresní (mezikrajská), neboť tito studenti mají místo svého trvalého bydliště obvykle v jiném okrese (kraji), než je místo školy. 3 Prostorové pohyby je možno v nejvyšší úrovni členit podle toho, zda jsou vázány na osoby s trvalým bydlištěm či bez něj (osoby s krátko-, dlouhodobým pobytem, uprchlíci, jiný typ mezinárodních migrantů, kočující osoby aj.). Vzhledem k četnosti jednotlivých druhů a zavedené statistické praxi v ČR se jeví jako nejvhodnější zúžit klasifikaci pouze na osoby s trvalým bydlištěm na území ČR. Pro úplnost je třeba dodat, že z celkového počtu legálně pobývajících cizinců v ČR (s dlouhodobým pobytem) jich byla sečtena necelá polovina, dojížďka za prací a do škol do ČR ze zahraničí (vč. Slovenska) se při sčítání nezjišťovala vůbec. 8


nevratné), pravidelnosti či frekvence (denní – týdenní – měsíční – v nepravidelné periodě) a délky trvání (v rámci dne – v delším časovém cyklu). První skupinu tvoří migrační pohyby, které lze chápat jako jednorázová, relativně nevratná přemístění doprovázená změnou trvalého bydliště. Podle charakteru překročených hranic je možno migrace blížeji specifikovat (od vnitroobecních až po mezinárodní). Migrační pohyby mají relativně nízkou četnost, ale důležitý socioekonomický rozměr (odráží do značné míry atraktivitu jednotlivých územních celků). Ve srovnání s ostatními formami mobility představují pohyby, které jsou statisticky nejlépe dokumentovány (díky 4 pravidelné evidenci, byť s určitými výhradami ve vnitroměstském či naopak mezinárodním měřítku). Druhá významná skupina je tvořena širokým spektrem cirkulačních (kyvadlových) pohybů. Nejdůležitějším reprezentantem je každodenní dojížďka do zaměstnání. Jde o pohyb v porovnání s ostatními formami mobility zdaleka nejčetnější (podle anketárních šetření uskutečněných v minulosti tvořila pracovní dojížďka více jak 60 % všech pohybů obyvatel starších 15 let). Podobně jako v případě migrace, představuje přirozený proces spontánně reagující na rozmístění disponibilních pracovních příležitostí. Speciálním typem 5 dojížďky je pendlerství, o kterém však populační cenzus přináší pouze omezené informace. Pestrou skupinu cirkulačních pohybů představují různé nepravidelné nedenní cesty. Jejich směry jsou v některých případech poměrně striktně administrativně předurčeny (návštěva úřadu, lékaře), jinde jde o zcela subjektivní volbu (nákupní centra, kulturní služby aj.). V prostorovém uspořádání těchto cest se významně uplatňuje hierarchický (vícestupňový) model organizace. Tržní, ale i veřejné služby specializovanější a náročnější povahy jsou obvykle lokalizovány pouze ve větších městech (vyžadují větší nároky na dojížďku ze spádových obcí), naopak některé základní služby bychom teoreticky měli nalézt v každé obci. Příklady různých hierarchických typů dojížděk je nespočet (kino – divadlo, běžné potravinářské zboží – průmyslové zboží – specializované produkty, obvodní lékař – okresní nemocnice – specializované pracoviště s působností pro kraj/ČR), nejcharakterističtěji se projevují v členění území podle vykonávané státní správy (obec – správní obvod POÚ – správní obvod ORP – okres – kraj – ČR). Statistické informace o těchto pohybech jsou velmi kusé, v současnosti neexistuje zdroj, který by systematicky danou oblast 6 monitoroval. Poslední typ cirkulačních pohybů je reprezentován cestami, které se realizují v delším časovém intervalu. Význam těchto pohybů v posledních letech neustále narůstá. Růst váhy rekreační dojížďky byl v ČR nejvíce patrný v 70. – 80. letech, na počátku 90. let došlo k určité stagnaci, příp. i poklesu její role. V posledních letech se význam těchto cest začíná zvyšovat, především v oblastech, kde existuje potenciál k transformaci rekreačních zařízení na trvalé či dlouhodobé sezónní bydlení. Zatímco váha dojížďky za rekreací v poslední dekádě kolísala, význam dojížďky vázané na existenci přechodného bydliště zcela nepochybně roste. Tyto tendence je možno konkrétně doložit, neboť na rozdíl od rekreační dojížďky byly při posledním sčítání podchyceny . Při mírném poklesu (o 1,7 %) celkového objemu meziobecní pracovní dojížďky mezi roky 1991 a 2001 se počet dojíždějících nedenní formou téměř zdvojnásobil (ze 167 tis. na 293 tis.), v roce 1991 dojížděl nedenně každý desátý, o deset let později téměř každý šestý. Jednotlivé formy prostorové mobility jsou složitě propleteny vzájemnými vazbami, v různých kombinacích dochází k jejich návaznosti, zastupování či doplňování. Příkladem vzájemného prolínání je stále častější účelové spojování cest (práce+nákupy, nákupy+kultura/zábava, nákupy+rekreace, práce+vzdělávání), návaznost lze dokumentovat časovou sousledností mezi přechodným a trvalým bydlištěm, resp. mezi krátkodobým a dlouhodobým pobytem (někteří cizinci pobývající v ČR na bázi dlouhodobého pobytu se později stanou občany ČR s trvalým bydlištěm v ČR). Příkladem zastupování je nárůst pracovní dojížďky v nedenní formě jako reakce na klesající objem meziregionální migrace (mj. z důvodu přetrvávajících deformací v oblasti nájemního bydlení). 4

Dílčí údaje o současných i dlouhodobých migračních trendech přináší poslední populační cenzus (otázka na místo trvalého pobytu rok před sčítáním a na místo pobytu matky v době narození). Rozborem těchto fenoménů se zabývá celorepubliková tematická analýza (Obyvatelstvo ČR podle místa narození), okrajově i rozbory za jednotlivé kraje (Analýza SLDB 2001 v kraji). 5

Z České republiky vyjíždělo za prací do zahraničí necelých 25 tis. osob, z nichž více než čtvrtina realizovala své cesty denně (je pravděpodobné, že i velká část nedenní dojížďky se realizuje na relativně krátkou vzdálenost). Polovina (13 tis.) celkového počtu vyjíždí za prací z příhraničních okresů, nejvíce z okresů hraničících převážně s Německem (5,2 tis.), Rakouskem (2,7 tis.). Polskem (2,9 tis.) a Slovenskem (2,3 tis.). Případy, kdy měla obec hlavní směr denní pracovní vyjížďky do zahraničí, byly pouze ojedinělé (např. Prachatice, Klatovy, Železná Ruda, Srní). 6

V některých evropských zemích (např. Francie) se provádí v pravidelných 5-10-letých intervalech celoplošná šetření o úrovni občanské vybavenosti obcí, ve kterých se mj. zjišťuje i směr obvyklé dojížďky za vybranými druhy služeb v případě, že nejsou v obci přítomny. V České republice se podobný typ šetření konal naposledy na počátku 80. let. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

9

Tab. 1.1 Dlouhodobý vývoj objemu a intenzity vnitřní migrace podle typu stěhování v ČR1) průměrné roční hodnoty za období

Období

Počet obcí (průměr za období)

Počet stěhování mezi okresy

Počet stěhování mezi obcemi na 1 000 obyvatel

celkem

na 1 obec

celkem

Migrační účinnost (v %) 2)

na 1 000 obyvatel

Podíl stěhování mezi okresy na meziobecní migraci (v %)

1961 – 1965

8 382

287 162

29,7

34,3

174 307

18,0

12,6

60,6

1966 – 1970

7 519

265 708

26,9

35,3

158 042

16,0

10,1

59,5

1971 – 1975

7 341

267 827

27,0

36,5

149 785

15,1

8,3

55,9

1976 – 1980

6 001

260 241

25,4

43,4

143 440

14,0

8,1

55,1

1981 – 1985

4 538

229 167

22,2

50,5

130 067

12,6

8,5

56,8

1986 – 1990

4 164

228 709

22,1

54,9

129 396

12,5

7,1

56,6

1991 – 1995

6 105

195 747

19,0

32,1

103 932

10,1

4,2

53,1

1996 – 2000

6 241

170 404

16,6

27,3

88 951

8,6

8,0

52,2

1)

Počet stěhujících se mezi obcemi odpovídá administrativní struktuře (počtu obcí) v příslušných letech. V údajích není zahrnuto stěhování mezi městskými obvody a urbanistickými obvody Prahy.

2)

Ukazatel migrační účinnosti je vypočítán jako absolutní hodnota podílu migračního salda k migračnímu obratu dané územní jednotky a je vyjádřen v procentech. Uvedené charakteristiky přestavují průměr za 76 (resp. 77 v posledním pětiletí) okresů ČR. Zdroj: údaje do roku 1990 jsou převzaty z čas. Demografie, č. 4/1997, str. 244. Údaje byly upraveny a doplněny.

Význam jednotlivých forem mobility se mění v čase. Příkladem vzájemné vazby dvou nejdůležitějších a statisticky nejlépe dokumentovaných pohybů je uveden v tabulkách. Z časových řad vyplývá dlouhodobá tendence poklesu migrační i dojížďkové mobility v období 1961-1991. Tento pokles je třeba interpretovat na pozadí velmi vysoké prostorové mobility v poválečných letech, která doznívala ještě v 60. letech. Tab. 1.2 Dlouhodobý vývoj objemu a intenzity dojížďky za prací v ČR podle prostorového typu

Rok SLDB

1961 1970 1980 1991 2001

Počet Počet zaměstobcí (k 1. lednu) naných 1) 8 723 7 513 5 246 5 768 6 258

4 007 215 4 983 000 5 363 945 5 298 288 4 734 758

Počet vyjíždějících mezi obcemi celkem 1 588 606 1 769 100 1 689 659 1 756 501 1 726 877

na 1 000 zaměstnaných 396 355 315 332 365

na 1 obec 182 235 322 305 276

Počet vyjíždějících mezi okresy 2) na 1 000 celkem zaměstnaných 591 718 581 500 565 498 529 651 635 205

Podíl vyjíždějících mezi okresy na vyjíždce z obce (v %)

148 117 105 100 134

37,2 32,9 33,5 30,2 36,8

Počet vyjíždějících mezi kraji 3) na 1 000 celkem zaměstnaných 234 462 208 000 204 463 186 755 320 827

59 42 38 35 68

1)

Za roky 1970 a 1980 ekonomicky aktivní, v roce 1991 ekonomicky aktivní osoby bez hledajících zaměstnání (v ČR 123 tis.) - za tuto skupinu se pracovní dojížďka nezjišťovala, v roce 2001 zaměstnané osoby bez pracujících studentů a učňů (v ČR 32 tis.) - za tuto skupinu se pracovní dojížďka nezjišťovala. 2)

Do roku 1991 za 76 okresů, v roce 2001 vč. nově vzniklého okresu Jeseník. Drobné územní změny ve vymezení okresů mají minimální vliv (např. meziokresní přesuny zhruba 40 obcí v průběhu 90. let ovlivnily proudy dojíždějících v ČR řádově pouze ve stovkách osob). 3)

Údaje k roku 2001 odpovídají členění ČR na 14 krajů (platných v době SLDB), údaje v letech 1961 – 1991 odpovídají členění na 8 krajů, přitom v letech 1961 – 1980 včetně zahraničí. Při přepočtu hodnoty v roce 2001 na strukturu osmi krajů v roce 1991 klesne počet vyjíždějících z 321 tis. na 283 tisíc. Naopak při přepočtu hodnoty v roce 1991 na územní strukturu roku 2001 (14 krajů) se počet vyjíždějících zvýší ze 187 tis. na 223 tisíc.

Vysoké poválečné hodnoty odrážely změny v odvětvové a socioprofesní struktuře (poválečná industrializace, zavádění zemědělské velkovýroby a s ní spojený odliv pracovní síly ze zemědělství), v územním rozmístění a koncentraci pracovních příležitostí, stejně jako rozvoj dopravní sítě, urbanizace i změny životních podmínek obyvatelstva. Nejintenzivněji se projevily v zázemí velkých měst, zejména průmyslových středisek a oblastí. V 60. letech došlo k postupné stabilizaci, jak migrace, tak i dojížďkových regionů (větší změny proběhly koncem 60. let na Ostravsku a v 70. letech v severočeské pánevní aglomeraci). Hloubka postupného poklesu meziokresní migrace i dojížďky byla srovnatelná (v relativním vyjádření na obyvatele, resp. zaměstnanou osobu klesla vždy o zhruba třetinu). Další tendencí, která se shodně projevila v obou případech, je pokles váhy meziokresních pohybů, obě formy mobility se tedy postupně stále více uzavíraly v rámci menších územních celků. Posledním trendem, který zaslouží zmínku, je růst významu protisměrných 10


migračních toků (projevující se ve snižujících se hodnotách ukazatele migrační účinnosti). Tento trend vypovídá o rostoucí selektivitě migračního procesu, resp. o odlišných preferencích různých skupin obyvatel (zjednodušeně např. mladší migranti více preferují lokality s dostatkem atraktivních pracovních příležitostí, lidé v důchodovém věku lokality s kvalitním environmentálním prostředím doplněným přijatelnou dostupností sociálních služeb). Větší pozornost si přirozeně zaslouží vývoj v poslední dekádě. Při podrobnějším pohledu je z tabulek patrné, že vývoj migrační mobility byl oproti vývoji dojížďky za prací odlišný. Zatímco počet stěhování na obyvatele mezi obcemi a okresy se snížil zhruba o 15 %, v relativním vyjádření vyjížďka naopak vzrostla (v roce 2001 vyjíždělo za prací přes hranici obce více než 36 % zaměstnaných, před 10 lety 33 %). Menší část z tohoto navýšení (zhruba pětina) byla způsobena tím, že mezi posledními sčítáními vzniklo v ČR téměř 500 většinou velmi malých obcí. Mnohem průkaznější je nárůst objemu i intenzity dojížďky mezi okresy, resp. kraji. Po očištění hodnot od vlivu územních změn vzrostla intenzita meziokresní dojížďky o 35 %, v případě mezikrajské dojížďky dokonce o 45 %. Není nikterak překvapivé, že pokles meziokresního stěhování a opačný trend u meziokresní a mezikrajské dojížďky spolu vzájemně souvisí. Více než 40 % všech mezikrajových dojížděk se realizuje nedenní formou, často prostřednictvím ubytování v přechodném bydlišti. Pokud je jednou z hlavních příčin poklesu meziregionální migrační mobility nedostatek cenově dostupného bydlení v hospodářsky rozvíjejících se velkých městech, potom je možné, že právě různé formy přechodného ubytování mohou saturovat bytovou potřebu některých zaměstnanců. Největší nárůst mezikrajské dojížďky byl realizován v krajích s nejvyšší nezaměstnaností - Ústeckém a Moravskoslezském (v obou případech zhruba o 100 %). Samotná Praha, jako nejdynamičtěji se rozvíjející region ČR, se na celkovém nárůstu veškeré mezikrajské dojížďky v poslední dekádě podílela ze 60 %. Veškerý přírůstek mezikrajové dojížďky však nelze připisovat pouze vlivu Prahy a jiných velkých měst. Je nepochybné, že část této vyjížďky se realizuje denní formou na relativně krátkou vzdálenost. Menší závislost na veřejné dopravě při cestách do zaměstnání posiluje přirozenou spádovost obcí, která byla v minulosti částečně narušena, zejména u obcí ležících na rozhraní více krajů (organizace veřejné dopravy byla výrazně ovlivněna existencí okresních a krajských hranic). Jak vyplývá z výsledků celorepublikové pracovní regionalizace, byl v roce 2001 počet obyvatel v obcích se spádovostí k jinému kraji (nepočítaje Prahu) 80 tisíc, v případě okresů žilo v takových obcích více než 500 tisíc obyvatel. Hlavní faktory, které působily na změnu celkového rozsahu dojížďky v ČR (jak za prací, tak i do škol) jsou uvedeny v souhrnné tabulce v části Metodické vysvětlivky. U všech faktorů je naznačen pravděpodobný směr jejich působení (redukce/navýšení dojížďky), výběrově je uvedena i orientační velikost tohoto vlivu. Analýza ve čtyřech následujících kapitolách představuje nejdůležitější poznatky o dojížďce za prací a do škol v kraji. Na jedné straně charakterizuje dojíždějící osoby podle důležitých sociodemografických charakteristik (věk, pohlaví, vzdělání, odvětví NH) i způsobu dojížďky (frekvence, délka, způsob přepravy), na straně druhé strukturuje dojížďkové proudy z různých územních hledisek (kraj-okres-město-velikostní kategorie obcí). Syntetický pohled na studovanou problematiku představuje soustava pracovních mikroregionů a subregionů, která byla podle jednotného klíče vytvořena pro celou ČR. Jedná se zároveň také o nejpodrobnější pohled na dojížďku, protože vychází z údajů jednotlivých obcí. Definování center a jejich spádových zázemí akcentuje již dříve zdůrazněnou důležitou vztahově-integrační funkci dojížďky. Svůj význam má i přímá konfrontace vytvořených funkčních celků (mikro-, subregionů) se stávajícím administrativním členěním kraje. Díky podrobné primární databázi všech meziobecních dojížděk v ČR (každý z 222 tis. proudů je charakterizovaný téměř 60 ukazateli) bylo možné zpracovat i některé podrobnější výstupy za tyto celky. Přestože při vlastním sčítání se dojížďky za prací a do škol týkaly jen čtyři otázky (viz přehled v metodické části), řadí se předkládaná publikace svým rozsahem i hloubkou zpracování k jednomu z nejvýznamnějších 7 analytických výstupů, který ČSÚ ze sčítání 2001 vydal. Bylo toho dosaženo díky podrobnému věcnému strukturování sledovaných charakteristik doplněných různými druhy územních pohledů. Věříme, že zpracovaná analýza se stane užitečným pomocníkem pro všechny, kteří aktivně přispívají k regionálnímu rozvoji.

7

Analýza dojížďky završuje společně s připravovaným vydáním Statistického lexikonu obcí ČR a Retrospektivního lexikonu obcí ČR ediční řadu publikací vážících se k cenzu 2001. Kromě obsáhlých primárních datových publikací byly vydány téměř dvě desítky dílčích tematických analýz, z toho 3 tituly za jednotlivé regiony (kromě analýzy dojížďky ještě okresní a krajská analýza SLDB 2001). DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

11

2.

VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ

2.1 Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo zjištěno v Moravskoslezském kraji 630 679 zaměstnaných osob. Nejsou zde zahrnuti pracující studenti a učni. Za prací z území našeho kraje vyjíždělo 22 738 osob, tj. 3,6 % z celkového počtu zaměstnaných. Z tohoto počtu 27,0 % osob vyjíždělo denně. Údaje o počtu vyjíždějících za prací nejsou mezi jednotlivými sčítáními zcela srovnatelné. Mimo metodické změny zejména ve vymezení osob, za které byly údaje zjišťovány, ovlivňují počet vyjíždějících i změny sídelní struktury. Míněna je tím jednak míra sloučení či osamostatnění jednotlivých územních jednotek do obcí, jednak změny území okresů nebo krajů. Srovnání s rokem 1991 však ovlivňuje největší měrou změna „základny“, která tvoří zdroj vyjíždějících, a to počtu zaměstnaných. Zatímco v roce 1991 jich bylo v Moravskoslezském kraji skoro 660 tisíc, za deset let jejich počet poklesl o méně jak 30 tisíc osob. Tento rozdíl způsobil nárůst nezaměstnanosti a rozdíl ve změně v započítávání žen na mateřské dovolené (v roce 1991 včetně žen na tzv. další mateřské dovolené, v roce 2001 bez nich). Také rozvoj soukromého podnikání s množstvím firem v domě bydliště snížil počet vyjíždějících. Z šesti okresů Moravskoslezského kraje v roce 2001 proti roku 1991 vyjíždělo z okresu za prací více ze tří okresů a to z Bruntálu, z Nového Jičína a z Ostravy - města.U ostatních okresů došlo k poklesu vyjížďky, nejvíce u okresu Karviná (o 25,9 %). Ve struktuře podle pohlaví vyjíždělo za prací více mužů než žen ve všech okresech kraje. Co se týká žen, nejvíce jich vyjíždělo za prací z okresu Opava, a to 40,2 % z celkového počtu vyjíždějících. Denně vyjíždělo za prací nejvíce absolutně z okresu Karviná, a to 45 259 osob. Relativně nejvíce vyjíždělo denně v roce 2001 z okresu Opava, a to 88,5 % všech vyjíždějících osob. Nejméně, a to absolutně i relativně, vyjíždělo z okresu Ostrava - město 28,3 % ze všech vyjíždějících, absolutně 8 124 osob. Ve všech okresech došlo v roce 2001 proti roku 1991 k poklesu vyjíždějících osob z okresu denně.

Tab. 2.1 Základní ukazatele dojížďky za prací v letech 1991 a 2001

Kraj, okres Kraj celkem Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město

celkem 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001

229 935 200 280 15 181 15 403 55 005 49 323 69 390 51 384 32 761 33 291 44 825 38 041 12 773 12 838

Vyjíždějící z obce v tom muži ženy 144 416 85 519 127 026 73 254 9 401 5 780 9 727 5 676 33 790 21 215 30 808 18 515 44 812 24 578 34 404 16 980 20 063 12 698 20 178 13 113 27 200 17 625 22 759 15 282 9 150 3 623 9 150 3 688

denně 214 499 170 198 12 845 11 019 52 918 43 424 65 269 45 259 30 915 28 721 42 816 33 651 9 736 8 124

celkem 238 473 183 275 14 922 11 732 48 285 37 469 59 468 37 379 27 596 25 752 24 452 25 584 63 750 45 359

Dojíždějící do obce v tom muži ženy 154 500 83 973 115 380 67 895 8 949 5 973 7 156 4 576 30 969 17 316 23 699 13 770 42 208 17 260 25 709 11 670 16 191 11 405 14 716 11 036 12 768 11 684 14 405 11 179 43 415 20 335 29 695 15 664

denně 217 217 166 393 13 326 10 137 44 676 34 449 54 737 34 679 25 281 23 774 23 468 23 085 55 729 40 269

V roce 2001 došlo u všech okresů Moravskoslezského kraje k poklesu dojíždějících do okresu oproti roku 1991 s výjimkou okresu Opava, kde se počet dojíždějících osob zvýšil o 4,6 %. Relativně nejvíce žen dojíždělo v roce 2001 do okresu Opava, a to 43,7 % z celkového počtu dojíždějících osob. Také denní dojížďka do všech šesti okresů se proti roku 1991 snížila. Podíl vyjíždějících osob v Moravskoslezském kraji do jiné obce okresu a do jiného okresu kraje se mírně snížil v roce 2001 oproti roku 1991, naopak počet vyjíždějících osob do jiného kraje a do zahraničí se v tomto smyslu zvýšil. Relativně nejvíce se snížil počet osob vyjíždějících do jiné obce okresu v okrese Bruntál a naopak se zvýšil u okresu Opava. Podíl vyjíždějících osob do jiného okresu kraje se nejvíce zvýšil v roce 2001 v Novém Jičíně. Podíl vyjíždějících osob do jiného kraje se takřka relativně zdvojnásobil u okresu Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Opava a Ostrava - město. K opačnému vývoji došlo v okrese Nový Jičín. Ze všech šesti okresů vyjíždělo v roce 2001 více osob do zahraničí než v roce 1991.

12


Tab. 2.2 Vyjíždějící za prací v letech 1991 a 2001 podle prostorového typu dojížďky

Vyjíždějící z obce celkem

Kraj, okres

1991 2001 Bruntál 1991 2001 Frýdek-Místek 1991 2001 Karviná 1991 2001 Nový Jičín 1991 2001 Opava 1991 2001 Ostrava - město 1991 2001

Kraj celkem

1)

do jiné obce okresu

229 935 200 280 15 181 15 403 55 005 49 323 69 390 51 384 32 761 33 291 44 825 38 041 12 773 12 838

v tom počet vyjíždějících do jiného do jiné do do jiného okresu obce 1) kraje zahraničí kraje okresu

136 982 112 700 12 188 10 009 34 625 29 448 45 415 29 925 22 758 21 663 21 996 21 655 x x

75 632 64 842 1 291 1 480 18 877 16 488 21 773 17 464 1 905 7 406 21 589 13 774 10 197 8 230

15 655 20 153 1 616 3 679 1 195 2 885 1 652 3 411 7 954 3 963 1 092 2 109 2 146 4 106

1 666 2 585 86 235 308 502 550 584 144 259 148 503 430 502

podíl vyjíždějících (v %) do jiného do do jiného okresu kraje zahraničí 1) kraje

59,6 56,3 80,3 65,0 62,9 59,7 65,4 58,2 69,5 65,1 49,1 56,9 x x

32,9 32,4 8,5 9,6 34,3 33,4 31,4 34,0 5,8 22,2 48,2 36,2 79,8 64,1

6,8 10,1 10,6 23,9 2,2 5,8 2,4 6,6 24,3 11,9 2,4 5,5 16,8 32,0

0,7 1,3 0,6 1,5 0,6 1,0 0,8 1,1 0,4 0,8 0,3 1,3 3,4 3,9

v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko

1. Vyjížďka a dojížďka za prací v letech 1991 a 2001 Vyjíždějící z okresu (z kraje)

Dojíždějící do okresu (do kraje) Moravskoslezský kraj Bruntál

Frýdek-Místek

Karviná

Nový Jičín

Opava Ostrava - město 70

60

50

počet osob v tis.

40

30

20

10

0

2001 1991

0

10

20

30

40

50

60

70

počet osob v tis.

Počet dojíždějících do Moravskoslezského kraje celkem v roce 2001 se proti roku 1991 snížil o 23,1 %. Tato relace byla zachována u počtu dojíždějících z jiného kraje u všech šesti okresů. K porušení tohoto trendu došlo pak ve třech případech u počtu dojíždějících z jiného okresu kraje, a to u okresů Nový Jičín, Opava a Ostrava - město a pak u kategorie dojíždějících osob z jiné obce okresu, kde došlo k relativnímu zvýšení u čtyř okresů kraje. V absolutních údajích je podíl dojíždějících osob v roce 2001 proti roku 1991 u všech šesti okresů nižší. V rámci Moravskoslezského kraje dojíždělo v roce 2001 za prací nejvíce do okresu Ostrava - město (stejně tomu tak bylo i v roce 1991). Z toho nejvíce z okresu Karviná, a to 13 852 osob, dále z okresu Opava (11 991 osob) a Frýdku-Místku (11 337 osob). Druhým okresem, kde dojíždělo v rámci našeho kraje nejvíce osob, byl okres Frýdek-Místek a hned za ním s minimálním rozdílem byl okres Karviná. Saldo (rozdíl počtu dojíždějících a vyjíždějících) meziokresní dojížďky za prací se v roce 2001 proti roku 1991 snížilo v kraji celkem a v okresech Frýdek-Místek, Karviná a Opava, naopak u okresů Bruntál, Nový Jičín a Ostrava - město se mírně zvýšilo.


13

Převážná většina vyjížďky z obce je jen uvnitř České republiky. Do zahraničí za prací vyjíždělo z Moravskoslezského kraje 2 585 osob. Z okresů kraje pak nejvíce osob do zahraničí vyjíždělo z okresu Karviná, a to 584 a pak z okresu Opava (503 osob) a z Ostravy - města (502 osob).

Tab. 2.3 Dojíždějící za prací v letech 1991 a 2001 podle místa bydliště prostorového typu dojížďky

Kraj, okres

Kraj celkem Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město 1)

v tom podíl dojíždějících (v %) počet dojíždějících z jiného z jiné obce z jiného z jiné obce z jiného kraje z jiného kraje okresu kraje okresu okresu kraje okresu

Dojíždějící do obce celkem 1) 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001

238 473 183 275 14 922 11 732 48 285 37 469 59 468 37 379 27 596 25 752 24 452 25 584 63 750 45 359

136 982 112 700 12 188 10 009 34 625 29 448 45 415 29 925 22 758 21 663 21 996 21 655 x x

75 632 64 842 1 418 948 9 690 7 432 9 179 7 025 3 228 3 032 1 846 3 148 50 271 43 257

25 859 5 733 1 316 775 3 970 589 4 874 429 1 610 1 057 610 781 13 479 2 102

57,4 61,5 81,7 85,3 71,7 78,6 76,4 80,1 82,5 84,1 90,0 84,6 x x

31,7 35,4 9,5 8,1 20,1 19,8 15,4 18,8 11,7 11,8 7,5 12,3 78,9 95,4

10,8 3,1 8,8 6,6 8,2 1,6 8,2 1,1 5,8 4,1 2,5 3,1 21,1 4,6

Opava

Ostrava - město

v roce 1991 bez dojíždějících ze Slovenska

Tab. 2.4 Meziokresní dojížďka za prací v kraji v letech 1991 - 2001 Dojíždějící celkem

Kraj, okres Kraj celkem

v tom okres vyjížďky: Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město

14

v tom okres dojížďky Bruntál

FrýdekMístek

Karviná

Nový Jičín

1991 2001

75 632 64 842

1 418 948

9 690 7 432

9 179 7 025

3 228 3 032

1 846 3 148

50 271 43 257

1991 2001 1991 2001 1991 2001

1 291 1 480 18 877 16 488 21 773 17 464

x x 92 34 121 56

52 47 x x 3 669 3 189

69 69 4 661 3 603 x x

37 39 1 624 1 375 125 136

524 891 62 139 102 231

609 434 12 438 11 337 17 756 13 852

1991 2001 1991 2001 1991 2001

1 905 7 406 21 589 13 774 10 197 8 230

70 75 879 616 256 167

1 331 1 100 226 237 4 412 2 859

154 171 621 412 3 674 2 770

x x 640 518 802 964

105 417 x x 1 053 1 470

245 5 643 19 223 11 991 x x


saldo = rozdíl počtu dojíždějících a vyjíždějících osob

2. Vývoj salda dojížďky a vyjížďky za prací podle okresů 70 000 60 000 1980

1991

Frýdek-Místek

Karviná

saldo = rozdíl počtu dojíždějících a vyjíždějících

2001

50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 -10 000 -20 000 -30 000 Bruntál

Nový Jičín

Opava

Ostrava - město

2.2 Intenzita vyjížďky z obcí Údaje o počtu vyjíždějících za prací nejsou mezi jednotlivými sčítáními zcela srovnatelné. Mimo metodické změny zejména ve vymezení osob, za které byly údaje zjišťovány, ovlivňují počet vyjíždějících i změny sídelní struktury. Míněna je tím míra sloučení či osamostatnění jednotlivých územních jednotek do obcí, jednak změny území okresů nebo krajů. Vyjížďka je ovlivněna strukturou mimo obecní vyjížďky, a to jednak meziokresními přesuny obcí a jednak, a to byla zásadní změna proti předchozímu sčítání, v územní struktuře dle krajů - od roku 2000 je nové rozdělení území státu do krajů. Tab. 2.5 Intenzita vyjížďky za prací v letech 1991 a 2001 Podíl vyjíždějících zaměstnaných osob z obce bydliště (v %) Kraj, okres Kraj celkem Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město

celkem 1991 2001 34,7 26,6 48,2 48,5 39,6 48,4 7,4

37,6 34,2 51,9 46,4 48,0 47,4 9,7

muži 1991 41,3 31,1 55,8 58,4 45,9 55,6 10,2

Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících z obce

ženy 2001 43,4 39,2 58,5 56,1 52,4 52,0 12,8

1991 27,4 21,6 39,7 37,1 32,5 40,4 4,4

2001 30,5 28,1 43,7 34,4 42,6 41,9 6,0

1991

2001 93,3 84,6 96,2 94,1 94,4 95,5 76,2

85,0 71,5 88,0 88,1 86,3 88,5 63,3

Proti předešlému sčítání je zásadní změna struktury v nárůstu vyjížďky za prací na delší vzdálenost, což je patrné z výše uvedené tabulky. Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících z obce proti roku 1991 v kraji se snížil. Ke snížení došlo rovněž také u všech šesti okresů kraje. Podle velikostních skupin obcí platí, že z obce s větším počtem obyvatel vyjíždělo za prací do jiných obcí okresu méně osob a to jak mužů, tak žen. Do jiných okresů kraje tomu již tak nebylo. Do jiných krajů vyjíždělo za prací nejméně osob. Mužů vyjíždělo podle velikostních skupin obcí dvojnásobně více než žen. V rámci Moravskoslezského kraje a jeho šesti okresů relativně nejvíce osob v okrese Bruntál vyjíždělo z obce Mezina (89,6 % ze zaměstnaných osob celkem) a nejméně z Krnova (18,7 %). V okrese Frýdek-Místek vyjíždělo relativně nejvíce z obce Písečná (93,3 %) a nejméně z Třince (16,0 %). V okrese Karviná nejvíce z Dolní Lutyně (81,7 %) a nejméně z Bohumína (24,3 %).V okrese Nový Jičín relativně nejvíce osob vyjíždělo z Bílovce (96,5 %) a nejméně z Nového Jičína (25,4 %). V okrese Opava nejvíce osob vyjíždělo ze Lhotky u Litultovic (90,3 %) a nejméně, podobně jako v okrese Nový Jičín, z okresního města Opavy (15,5 %). Z okresu Ostrava - město vyjíždí celkem 9,7 % osob, relativně nejméně z městského obvodu Nová


15

Ves (6,3 %) a naopak relativně nejvíce z městského obvodu Radvanice a Bartovice. (Viz přílohová tabulka A4).

Tab. 2.6 Vyjíždějící za prací podle velikostních skupin obcí Kraj celkem

v tom obce s počtem obyvatel do 199

200 - 499

500 - 999

1 000 - 1 999

2 000 - 4 999

5 000 10 000 20 000 50 000 - 9 999 - 19 999 - 49 999 a více

Vyjíždějící za prací z obce bydliště 1)

488 865

597

7 590

21 166

42 282

51 540

39 920

21 052

78 855 225 863

266 585

360

4 458

12 009

23 609

28 709

21 786

11 239

42 961 121 454

do jiných obcí okresu

25,5

58,9

58,3

54,4

51,5

47,3

34,0

16,5

21,8

11,7

do jiných okresů kraje

16,2

11,9

12,9

21,7

23,9

23,5

21,4

23,4

12,0

12,5

5,4

12,2

9,9

6,6

5,1

5,4

6,4

8,9

5,6

4,6

222 280

237

3 132

9 157

18 673

22 831

18 134

9 813

20,2 9,7 2,6

68,4 9,3 3,4

62,8 9,0 4,8

58,1 13,7 2,8

53,4 16,1 2,3

45,9 15,8 2,3

25,9 15,6 3,0

11,7 15,1 4,7

15,7 6,8 2,7

5,2 6,4 2,3

37,3

70,6

71,3

72,4

69,9

65,1

49,3

37,1

30,6

20,3

91,6

85,3

89,4

90,4

90,2

91,3

90,3

89,6

92,7

92,1

93,0

86,8

90,8

92,7

92,4

92,8

93,0

92,6

93,3

93,3

170 198

415

5 142

14 991

29 309

33 022

18 537

7 027

21 736

40 019

34,8

69,5

67,7

70,8

69,3

64,1

46,4

33,4

27,6

17,7

muži z nich vyjíždí (v %):

do jiných krajů ženy z nich vyjíždí (v %): do jiných obcí okresu do jiných okresů kraje do jiných krajů Podíl vyjíždějících zaměst. osob z obce bydliště celkem (v %) v rámci ČR muži ženy Denně vyjíždějící za prací z obce bydliště Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících (v %) v rámci ČR 1)

35 894 104 409

včetně vyjíždějících s nezjištěným místem pracoviště

2.3 Vyjížďka podle pohlaví a věku vyjíždějících V pracovní mobilitě mužů a žen je rozdíl. Z celkového počtu vyjíždějících za prací z Moravskoslezského kraje celkem pracujících mužů vyjíždělo 63,4 % a žen 36,6 %. Struktura vyjížďky dle pohlaví v rámci okresu se mírně liší od souhrnné vyjížďky - muži tvořili 60,3 % z hodnoty kraje celkem. Žen vyjíždělo více na kratší vzdálenosti než muži. Jedním z důvodů preference žen vyjíždět na kratší vzdálenost je péče o děti a domácnost. S prostorovým typem vyjížďky znamenajícím delší cesty se mírně zvyšuje zastoupení mužů, nejvíce do jiných krajů - mužů vyjíždělo 71,6 % a žen jen 28,4 %. Na úhrnu vyjíždějících do zahraničí se muži podíleli 57,7 %.

3. Vyjíždějící mimo obec za prací podle věku v letech 1991 a 2001 muži ženy 15 - 29 30 - 59 2001

60+ a nezj. 0

16

20

40

60

80

100

1991 120 140 počet osob v tis.


Mobilita zaměstnaných osob je závislá i na věku. Na celkovém počtu vyjíždějících se více jak z poloviny podílí osoby věkových skupin 30 - 39 a 40 - 49 roků ( obě skupiny cca 26,0 %). Dvě nejmladší skupiny (15 - 24 a 25 - 29 roků) a skupina „padesátníků“ měly podíly obdobné (14,7 % - 16,1 %).

Tab. 2.7 Vyjíždějící za prací podle pohlaví a věku

Kraj, okres


v tom (v %) muži

v tom ve věku (v %)

ženy

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více vč. nezj.

Kraj celkem Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město

200 280 15 403 49 323 51 384 33 291 38 041 12 838

63,4 63,2 62,5 67,0 60,6 59,8 71,3

36,6 36,8 37,5 33,0 39,4 40,2 28,7

Vyjíždějící celkem 14,7 15,8 20,3 17,6 13,7 15,6 12,6 14,7 15,3 16,0 15,3 15,6 16,8 18,7

26,3 22,9 26,3 28,1 25,6 25,4 28,2

26,0 23,0 26,5 27,1 25,4 27,3 20,8

16,1 15,1 16,9 16,2 16,8 15,5 13,6

1,1 1,0 1,0 1,2 0,9 1,0 1,7


112 700 10 009 29 448 29 925 21 663 21 655 x

60,3 59,3 60,1 68,1 56,2 54,0 x

39,7 40,7 39,9 31,9 43,8 46,0 x

do jiných obcí okresu 12,9 14,1 15,2 14,3 12,3 14,0 10,0 13,2 13,8 14,4 15,5 15,0 x x

27,0 24,6 27,2 29,7 25,4 25,7 x

28,4 26,7 28,9 29,7 27,1 27,8 x

16,7 18,0 16,7 16,3 18,4 15,0 x

1,0 1,3 0,9 1,1 0,9 0,9 x


64 842 1 480 16 488 17 464 7 406 13 774 8 230

66,6 69,4 65,5 64,4 67,6 66,6 72,2

33,4 30,6 34,5 35,6 32,4 33,4 27,8

do jiných okresů kraje 11,7 15,5 19,1 22,4 11,6 15,9 11,4 15,4 12,4 15,6 11,7 14,4 10,7 15,3

27,2 23,2 26,5 27,4 27,5 26,0 30,5

26,2 20,7 25,3 25,9 26,2 29,0 25,0

18,1 13,6 19,5 18,5 17,2 17,7 16,6

1,3 0,8 1,2 1,4 1,1 1,2 2,0


20 153 3 679 2 885 3 411 3 963 2 109 4 106

71,6 72,1 70,9 71,2 71,9 73,5 70,7

28,4 27,9 29,1 28,8 28,1 26,5 29,3

do jiných krajů 33,3 25,2 34,1 24,4 38,0 27,9 40,7 23,5 27,4 25,0 33,5 26,4 28,8 24,8

20,4 18,5 17,7 18,9 22,8 19,0 23,5

13,1 14,4 9,9 11,1 15,7 12,9 13,3

7,3 8,2 5,7 5,1 8,4 7,4 8,1

0,8 0,5 0,7 0,8 0,7 0,8 1,5


2 585 235 502 584 259 503 502

57,7 48,9 51,0 57,9 54,8 67,2 60,4

42,3 51,1 49,0 42,1 45,2 32,8 39,6

24,3 29,4 22,9 20,2 34,0 27,6 19,7

23,5 19,1 22,5 25,0 22,4 18,1 30,7

17,2 15,3 14,9 21,9 11,6 20,3 14,5

9,6 9,4 11,0 9,6 6,6 8,9 10,4

0,7 0,9 0,8 0,9 0,0 1,0 0,2

do zahraničí 24,8 26,0 27,9 22,4 25,5 24,1 24,5

S rostoucím věkem (odlišuje se skupina starších 60 let včetně nezjištěno) se zvyšovalo zastoupení kratších typů vyjíždění. Rozdíl byl patrný hlavně ve větším zastoupení vyjíždějících mimo kraj u mladších a mimo okres u starších. Do našeho kraje v roce 2001 dojíždělo podle pohlaví měřeno všemi vzdálenostmi vždy více mužů než žen. Přitom nejvíce žen dojíždělo z jiných obcí okresu v rámci okresu (39,7 %) a nejméně z jiných krajů (25,5 %). Mezi jednotlivými okresy v rámci Moravskoslezského kraje nejsou patrné jak u vyjížďky tak dojížďky větší rozdíly s výjimkou okresu Ostrava - město, který se choval poněkud jinak, a to proto, že v okrese Ostrava - město je relativně nejvíce příležitostí k práci. Z údajů zjištěných při sčítání lidu v roce 2001 není patrná jednoznačná závislost mezi vzděláním a podílem vyjíždějících z obce z úhrnného stavu zaměstnaných. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

17

Tab. 2.8 Dojíždějící za prací podle pohlaví a věku

Kraj, okres

Dojíždějící do obce celkem

v tom (v %) muži

v tom ve věku (v %)

ženy

15 - 24

25 - 29

40 - 49

30 - 39

60 a více vč. nezj.

50 - 59


183 275 11 732 37 469 37 379 25 752 25 584 45 359

63,0 61,0 63,2 68,8 57,1 56,3 65,5

37,0 39,0 36,8 31,2 42,9 43,7 34,5

Dojíždějící celkem 12,7 14,8 15,1 15,0 12,1 14,5 10,0 13,6 14,0 14,6 16,8 15,6 11,6 15,6

27,0 24,6 27,7 30,1 25,4 25,4 26,2

27,3 26,2 28,1 29,1 26,8 26,6 26,1

17,1 17,7 16,7 16,0 18,1 14,5 19,2

1,1 1,4 1,0 1,1 1,0 1,0 1,4


112 700 10 009 29 448 29 925 21 663 21 655 x

60,3 59,3 60,1 68,1 56,2 54,0 x

39,7 40,7 39,9 31,9 43,8 46,0 x

z jiných obcí okresu 12,9 14,1 15,2 14,3 12,3 14,0 10,0 13,2 13,8 14,4 15,5 15,0 x x

27,0 24,6 27,2 29,7 25,4 25,7 x

28,4 26,7 28,9 29,7 27,1 27,8 x

16,7 18,0 16,7 16,3 18,4 15,0 x

1,0 1,3 0,9 1,1 0,9 0,9 x


64 842 948 7 432 7 025 3 032 3 148 43 257

66,6 69,0 74,4 70,9 61,2 65,3 65,0

33,4 31,0 25,6 29,1 38,8 34,7 35,0

z jiných okresů kraje 11,7 15,5 14,9 17,5 11,0 15,6 9,9 14,6 14,8 14,7 17,6 19,3 11,4 15,3

27,2 25,3 29,4 31,8 25,1 25,7 26,3

26,2 24,1 25,6 27,2 26,8 22,9 26,4

18,1 16,2 16,9 15,2 17,1 13,2 19,2

1,3 2,0 1,5 1,2 1,6 1,3 1,3


5 733 775 589 429 1 057 781 2 102

74,5 73,4 79,1 77,4 64,1 83,7 74,9

25,5 26,6 20,9 22,6 35,9 16,3 25,1

19,2 14,7 12,7 12,6 15,8 47,8 15,0

24,6 23,5 31,7 33,8 25,7 16,6 23,5

19,0 22,7 20,0 18,9 22,4 8,3 19,7

15,0 15,4 13,4 10,7 15,8 7,4 18,6

2,1 3,0 1,7 1,9 2,1 1,8 2,0

z jiných krajů 20,1 20,8 20,4 22,1 18,2 18,1 21,2

4. Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle věku 15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více, nezj.

do zahraničí do jiných krajů do jiných okresů kraje v rámci okresu 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90 podíl v %

100

Tab. 2.9 Dojížďka za prací podle nejvyššího ukončeného vzdělání Vyjíždějící z obce

Dojíždějící do obce

z toho nejvyšší ukončené vzdělání (v %) Kraj, okres


18

celkem

99 573 15 403 49 323 51 384 33 291 38 041 12 838

základní a bez vzdělání 7,2 9,5 5,3 7,2 6,2 7,6 5,7

učňovské a střední bez mat. 46,5 47,2 44,1 44,7 46,6 49,0 38,0

střední s mat. a vyšší 33,7 33,9 37,0 35,4 35,0 32,7 33,0

vysokoškolské 12,4 9,2 13,5 12,6 12,0 10,5 23,1

z toho nejvyšší ukončené vzdělání (v %) celkem

108 427 11 732 37 469 37 379 25 752 25 584 45 359

základní a bez vzdělání 6,9 10,4 6,2 7,8 6,7 7,9 5,5


učňovské a střední bez mat. 45,1 48,9 48,4 49,5 48,1 49,3 40,0

střední s mat. a vyšší 35,1 31,2 34,5 32,1 34,5 32,1 38,2

vysokoškolské 12,7 9,3 10,8 10,4 10,6 10,5 16,1

Tab. 2.10 Saldo dojížďky a obsazená pracovní místa na 1000 obyvatel podle nejvyššího ukončeného vzdělání Saldo dojížďky z toho nejvyšší ukončené vzdělání (v %) Kraj, okres

celkem


základní a bez vzdělání

8 854 -3 671 -11 854 -14 005 -7 539 -12 457 32 521

učňovské a střední bez mat.

341 -236 -292 -793 -334 -865 1 776

2 553 -1 538 -3 606 -4 441 -3 134 -6 035 13 260

střední s mat. a vyšší

Obsazená pracovní místa na 1000 zaměst. obyvatel z toho nejvyšší ukončené vzdělání (v %)

vysokoškolské

4 536 -1 559 -5 311 -6 183 -2 786 -4 215 13 096

celkem

1 449 -328 -2 645 -2 564 -1 266 -1 311 4 354

základní a bez vzdělání

1 017 918 875 873 891 844 1 247

učňovské a střední bez mat.

1 008 952 955 923 937 876 1 156

střední s mat. a vyšší

1 011 928 915 912 905 843 1 250

vysokoškolské

1 025 895 845 836 881 838 1 284

1 022 914 775 782 829 848 1 200

2.4 Vyjížďka podle odvětví Výsledky vyjížďky za prací zjištěné sčítáním 2001 byly zpracovány do sedmi jmenovitě uvedených odvětví ekonomické činnosti (zemědělství a lesnictví, průmysl, stavebnictví, obchod, doprava a telekomunikace, školství, zdravotnictví a sociální činnosti), ve kterých vyjíždějící osoby pracují. Z celkového počtu vyjíždějících tvoří zaměstnaní v těchto odvětvích více než tři čtvrtiny (78,4 %). Úhrn ovlivňuje nejvíce průmysl - na vyjížďce v okrese má podíl 47,5 %, do jiných krajů 20,6 % a do zahraničí 13,7 %. Sledování odvětví je možno dle podílu na úhrnu vyjížďky rozdělit do tří skupin. Jednoznačně dominující byl průmysl se 41,8 %. Dále to byl tři odvětví s podíly od 7,3 % do 8,6 %, a to doprava a telekomunikace, stavebnictví a obchod. Třetí skupinu tvořily také tři odvětví s podíly od 2,9 % do 5,5 %, a to zdravotnictví a sociální činnosti, školství a zemědělství a lesnictví (12,4 %) a dále zdravotnictví a sociální činnosti (7,6 %). 5. Vyjíždějící mimo obec za prací podle odvětví v letech 1991 a 2001 zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví doprava a telekom. obchod 2001

školství, zdravot., sociální činnosti 0

20

40

60

80

1991

100 120 140 počet osob v tis.

Podíly dojíždějících za prací podle odvětví v rámci Moravskoslezského kraje při sčítání lidu v roce 2001 v podstatě kopírovaly vyjížďku za prací. Nejvyšší podíl měl opět průmysl (4,4 %) a další dvě skupiny byly svým složením stejné. 6. Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle odvětví v letech 1991 a 2001 zeměděl. a les.

průmysl

stavebnictví

doprava a telekom.

obchod

škol., zdrav., sociál.č.

ostatní a nezj.

2001

1991 0

10

20

30

40

50

60

70


80

90 podíl v %

100

19

Tab. 2.11 Vyjíždějící za prací podle odvětví

Kraj, okres


zemědělství, lesnictví

průmysl

z toho odvětví (v %) doprava a stavebnictví obchod telekomun.

školství

zdravotnictví, soc. činnosti

Vyjíždějící celkem Kraj celkem Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město

200 280 15 403 49 323 51 384 33 291 38 041 12 838

2,9 6,7 2,7 0,6 4,0 4,2 1,4

41,8 33,0 43,6 47,0 44,9 36,3 33,5

8,0 8,6 11,6 7,4 6,8 9,3 6,1 7,9 6,9 8,1 11,5 9,0 9,4 10,2 do jiných obcí okresu

7,3 7,4 7,4 7,9 6,6 7,3 6,7

4,3 4,3 4,8 3,5 4,4 4,7 4,4

5,5 6,4 5,7 4,3 5,5 6,7 5,1


112 700 10 009 29 448 29 925 21 663 21 655 x

4,2 8,6 4,0 0,5 5,2 6,4 x

47,5 39,5 46,3 56,6 49,9 38,0 x

6,3 8,3 8,6 6,9 5,9 9,5 4,0 6,9 5,7 7,9 9,3 9,7 x x do jiných okresů kraje

6,2 6,3 6,5 6,7 4,9 6,3 x

4,9 5,4 5,1 3,9 4,9 5,7 x

5,8 6,9 5,8 4,7 5,2 7,4 x


64 842 1 480 16 488 17 464 7 406 13 774 8 230

1,0 2,8 0,6 0,5 1,8 1,1 1,7

39,7 23,4 44,1 37,2 39,3 37,4 42,8

8,9 8,9 9,0 9,1 8,5 8,0 9,8

9,4 12,3 9,0 10,3 10,9 9,1 6,6

3,9 4,1 4,5 2,8 4,0 3,6 5,2

5,3 5,3 5,4 3,8 7,3 5,9 5,7


20 153 3 679 2 885 3 411 3 963 2 109 4 106

1,7 3,3 1,2 0,6 1,8 2,8 0,7

20,6 20,5 17,9 18,8 29,9 16,7 17,3

11,2 9,5 17,6 8,0 8,9 9,8 8,6 10,6 10,0 8,4 13,2 8,3 9,5 11,5 do zahraničí

6,9 8,2 6,2 5,5 7,5 6,3 7,0

2,5 1,6 2,9 2,2 2,8 2,9 2,9

4,1 5,3 4,5 3,8 3,3 4,4 3,7


2 585 235 502 584 259 503 502

1,6 1,3 1,4 1,5 1,9 2,8 0,8

13,7 13,2 11,6 15,9 13,1 14,5 13,1

7,1 6,8 10,0 8,2 6,6 4,2 6,2

4,1 3,8 6,4 5,7 1,5 2,6 3,2

7,6 10,2 10,4 6,2 8,1 5,2 7,4

20

10,0 16,2 7,9 9,1 8,7 14,1 9,3 do jiných krajů

12,4 13,2 9,2 7,4 5,8 26,6 10,4

6,3 7,2 6,8 7,2 4,2 5,8 6,0


Tab. 2.12 Dojíždějící za prací podle odvětví

Kraj, okres



průmysl

z toho odvětví (v %) doprava a stavebnictví obchod telekomun.

školství



183 275 11 732 37 469 37 379 25 752 25 584 45 359

3,0 8,5 3,6 0,5 5,0 6,1 0,4

44,0 38,5 46,3 54,1 48,7 35,5 37,3

Dojíždějící celkem 7,8 8,5 9,3 6,7 6,8 9,3 4,8 7,5 5,7 8,1 9,4 9,8 11,1 8,6

7,4 6,4 6,4 7,5 5,3 6,4 10,2

4,6 5,3 4,5 4,4 5,0 5,7 3,6

5,7 6,9 5,4 4,7 5,5 7,4 5,5


112 700 10 009 29 448 29 925 21 663 21 655 x

4,2 8,6 4,0 0,5 5,2 6,4 x

47,5 39,5 46,3 56,6 49,9 38,0 x

z jiných obcí okresu 6,3 8,3 8,6 6,9 5,9 9,5 4,0 6,9 5,7 7,9 9,3 9,7 x x

6,2 6,3 6,5 6,7 4,9 6,3 x

4,9 5,4 5,1 3,9 4,9 5,7 x

5,8 6,9 5,8 4,7 5,2 7,4 x


64 842 948 7 432 7 025 3 032 3 148 43 257

1,0 6,0 1,8 0,5 3,5 5,5 0,3

39,7 37,7 47,9 44,4 45,6 24,0 38,2

z jiných okresů kraje 10,0 8,9 10,4 7,0 9,6 8,7 7,5 9,7 5,8 9,0 10,5 10,9 10,7 8,6

9,4 9,0 6,1 10,7 6,8 8,0 10,0

3,9 4,4 2,7 6,2 5,0 6,2 3,5

5,3 4,9 3,7 4,9 6,4 7,9 5,4


5 733 775 589 429 1 057 781 2 102

2,8 9,7 2,9 0,9 3,6 1,5 0,6

23,7 26,7 23,1 41,5 33,4 12,4 18,4

8,8 4,0 4,4 10,0 8,7 3,2 13,6

5,7 5,0 2,7 5,6 6,8 5,2 6,4

6,5 9,3 7,0 4,7 7,1 5,6 5,7

z jiných krajů 14,4 17,0 17,1 10,7 6,0 8,1 19,9

7,8 4,4 9,0 8,6 9,6 7,6 7,7

2.5 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě Převážná většina vyjíždějících do zaměstnání mimo obec bydliště vyjížděla denně. Tab. 2.13 Denní vyjížďka za prací podle času stráveného na cestě v letech 1991 a 2001 1991

Kraj, okres


2001 struktura (v %) podle času stráveného na cestě

struktura (v %) podle času stráveného na cestě

denně vyjíždí za prací mimo do 14 obec minut bydliště 214 499 12 845 52 918 65 269 30 915 42 816 9 736

3,1 8,0 2,6 1,8 3,6 3,1 5,7

15 - 29 minut 14,6 21,9 13,2 15,6 16,4 12,6 9,4

denně vyjíždí za prací mimo do 14 30 - 59 60 min. obec minut minut a více bydliště 51,7 50,5 48,3 58,9 51,8 48,1 39,2

30,6 19,6 35,8 23,7 28,1 36,3 45,6

169 801 10 999 43 360 45 136 28 665 33 539 8 102

11,7 16,6 11,2 9,7 14,6 11,9 7,1

15 - 29 minut

30 - 59 60 min. minut a více

36,7 41,5 35,6 40,6 39,0 32,4 23,5

27,6 24,8 28,5 28,5 26,7 26,4 29,7

24,1 17,1 24,7 21,2 19,8 29,2 39,7

průměrný čas strávený na cestě (v min.) 1) 42,0 36,3 42,7 40,7 38,7 44,9 53,0

vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 45 a 85 minut


21

Denní vyjížďka za Moravskoslezský kraj celkem klesla v roce 2001 proti roku 1991 o 20,8 % (o 44 698 osob). Struktura v procentech podle času stráveného na cestě se v roce 2001 změnila proti roku 1991. Ve sledovaných intervalech v minutách v roce 2001 nejvíce (36,7 %) vyjíždějících strávilo na cestě za prací 15 - 29 minut. V roce 1991 to bylo 51,7 % všech denně vyjíždějících v kraji u kategorie 30 - 59 minut. Nejméně osob vyjíždělo za prací mimo obec bydliště jak v roce 1991 (3,1 %), tak v roce 2001 (11,7 %) v kategorii do 14 minut. Z okresů měl nejvyšší podíl (41,5 %) v kategorii 15 - 29 minut okres Bruntál a pak okres Karviná, následuje Ostrava-město (39,7 %) v kategorii 60 minut a více. Tab. 2.14 Denní vyjížďka za prací podle času stráveného na cestě podle velikostních skupin obcí Kraj celkem


200 - 499

500 - 999

1 000 - 1 999

2 000 - 4 999

5 000 - 9 999

10 000 20 000 - 19 999 - 49 999

50 000 a více

Celkem Denně vyjíždějící za prací z obce bydliště

170 198

415

5 142

14 991

29 309

33 022

18 537

7 027

21 736

40 019

do 14 minut 15 - 29 minut

11,6

19,8

19,9

16,8

13,8

12,1

10,7

7,3

9,9

8,7

36,6

35,7

36,1

36,9

37,4

36,2

37,2

27,3

38,3

36,7

30 - 44 minut

27,5

24,3

23,7

25,1

26,2

27,4

28,1

29,5

30,4

27,9

14,5

11,8

11,8

12,3

13,6

14,9

14,7

21,8

13,0

15,6

9,5

7,5

8,2

8,7

8,6

9,3

9,1

13,8

8,0

10,9

35,2

31,5

31,8

32,9

35,1

35,2

41,1

34,5

36,9

105 782

236

2 990

8 662

16 769

19 387

11 336

4 383

13 875

28 144


11,3

20,3

17,8

16,0

13,2

11,9

11,0

7,1

10,5

8,9

36,2

32,2

34,2

34,2

35,4

34,6

36,9

28,2

38,5

38,3

30 - 44 minut

27,3

24,2

24,7

25,9

26,4

27,0

27,4

28,2

29,7

27,3

14,4

12,7

12,6

12,9

14,3

15,6

14,3

21,1

12,3

14,5

10,5

9,3

10,3

10,7

10,5

10,7

10,3

15,1

8,6

10,7

35,8

32,8

33,8

34,6

35,3 Ženy

36,1

35,7

41,5

34,5

36,3

64 416

179

2 152

6 329

12 540

13 635

7 201

2 644

7 861

11 875


12,1

19,0

22,7

17,9

14,7

12,4

10,3

7,7

9,0

8,2

37,3

40,2

38,8

40,5

40,1

38,4

37,6

25,7

37,9

32,8

30 - 44 minut

28,0

24,6

22,4

24,1

26,0

27,9

29,2

31,5

31,6

29,3

14,7

10,6

10,8

11,3

12,8

13,9

15,3

23,0

14,4

18,3

7,7

5,0

5,2

6,0

6,1

7,3

7,4

11,8

6,9

11,3

34,2

29,7

29,0

30,6

31,9

33,6

34,6

40,4

34,5

38,3

z toho s dobou cesty (v %):

45 - 59 minut 60 minut a více Průměrný čas strávený na cestě v minutách 1) Denně vyjíždějící za prací z obce bydliště

33,9 Muži


45 - 59 minut 60 minut a více Průměrný čas strávený na cestě v minutách 1) Denně vyjíždějící za prací z obce bydliště z toho s dobou cesty (v %):

45 - 59 minut 60 minut a více Průměrný čas strávený na cestě v minutách 1) 1)

vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5 a 85 minut

Podle frekvence vyjížďky nejvíce osob vyjíždělo i dojíždělo za prací z obce v Moravskoslezském kraji denně. Denně vyjíždělo nejvíce osob relativně z okresu Opava (87,5 %), absolutně pak z okresu Frýdek-Místek, a to 56 780 osob. Jako druhá nejvyšší frekvence vyjížďky je jinak ( tzn. ne týdně nebo 1 - 2x měsíčně). Tady více vyjíždělo mužů než žen. U dojížďky byly obdobné tendence vývoje. Z denní dojížďky za prací podle času stráveného na cestě nejvíce osob dojíždělo v kraji mezi obcemi okresu a to 46 325 při sčítání lidu v roce 2001 v rozmezí 15 až 29 minut a pak 38 586 osob dojíždělo za prací 30 - 59 minut. V podstatě stejné trendy jsou i u všech okresů kraje s výjimkou okresu Ostrava - město, kde jasně převyšovala dojížďka do okresu v rámci kraje v časovém rozmezí 30 - 59 minut.

22


7. Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle frekvence vyjížďky v okresech

podíl v %

denně

týdně

1 - 2 x měsíčně

jinak

nezjištěno

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10

Muži

Ostrava - město

Opava

Nový Jičín

Karviná

FrýdekMístek

Bruntál

Ostrava - město

Opava

Nový Jičín

Karviná

Bruntál

FrýdekMístek

0

Ženy

8. Struktura vyjíždějících za prací v letech 1991 a 2001 podle času stráveného na cestě

Dojíždějící mezi obcemi okresu

Dojíždějící do okresu

Vyjíždějící z okresu

do 29 minut

30 - 44

45 - 59

60 - 89

90 a více

60

70

2001

1991

2001

1991

2001

1991 0

10

20

30

40

50

80

90 100 podíl v %

Tab. 2.15 Vnitroobecní dojížďka za prací podle pohlaví a času stráveného na cestě Dojíždějící za prací celkem Dojíždějící v obci celkem v tom: muži ženy 1)

z toho čas dojížďky (v minutách) do 14

15 - 29

30 - 44

45 - 59

60 - 89

90 a více

Průměrný čas strávený na cestě (v min.) 1)

počet v%

205 966 100,0

84 066 40,8

82 103 39,9

29 277 14,2

7 467 3,6

1 391 0,7

552 0,3

20,2 x

počet v% počet v%

130 729 100,0 75 237 100,0

45 565 34,9 38 501 51,2

52 727 40,3 29 376 39,0

23 121 17,7 6 156 8,2

6 774 5,2 693 0,9

1 295 1,0 96 0,1

521 0,4 31 0,0

22,3 x 16,4 x

vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut


23

V rámci vnitro obecní vyjížďky za prací byla nejvíce zastoupená dojížďka 14 minut a většinu tvořily ženy (51,2 %). V časovém rozmezí 15 - 29 minut dojíždělo za prací 39,9 % osob. Průměrný čas strávený na cestě v rámci obce činil 20,2 minuty, v průměru ženy trávily na cestě 16,4 minut a muži 22,3 minut. Přitom v rámci obce nejdéle dojížděli v okrese Ostrava - město, a to 29 minut. Tab. 2.16 Vnitroobecní dojížďka za prací podle času stráveného na cestě ve vybraných městech Dojížďka v obci

Podíl podle času stráveného na cestě (v %) do 14 minut

15 - 29 minut

30 - 44 minut

45 - 59 minut

60 - 89 minut

Průměrný čas strávený 90 minut na cestě (v min.) 1) a více

Bílovec

1 361

65,5

29,5

3,5

0,7

0,1

0,0

13

Bohumín

6 375

43,7

44,8

9,8

1,0

0,2

0,1

18

Bruntál

5 272

51,1

38,8

8,4

0,9

0,1

0,2

17

Český Těšín

5 090

50,3

41,2

6,7

0,9

0,2

0,1

16

Frenštát pod Radhoštěm

2 968

59,0

34,6

5,1

0,4

0,1

0,0

15

14 216

38,4

46,4

12,7

1,7

0,4

0,1

19

Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí

1 775

53,0

35,8

9,0

1,6

0,3

0,3

17

Havířov

12 763

44,1

43,8

9,8

1,3

0,3

0,1

18

Hlučín

1 550

61,0

33,3

3,9

0,7

0,1

0,1

14

796

60,1

32,0

6,4

1,3

0,0

0,1

15

Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře

15 418

39,4

48,2

10,2

1,1

0,2

0,2

19

5 930

44,8

45,3

8,4

0,8

0,1

0,2

17

745

78,3

18,1

1,7

0,8

0,7

0,0

12

Krnov

8 146

46,7

41,9

9,5

1,0

0,2

0,3

17

Nový Jičín

7 580

46,6

42,6

8,8

0,9

0,1

0,2

17

Odry

1 791

62,3

31,7

3,4

1,1

0,2

0,2

14

20 038

37,5

47,1

12,1

1,8

0,4

0,2

20

4 679

50,8

40,0

7,3

1,0

0,1

0,1

16

106 078

21,6

39,9

27,1

9,3

1,5

0,3

27

Opava Orlová Ostrava Rýmařov

2 523

62,9

31,3

4,8

0,3

0,1

0,2

14

Třinec

12 600

28,8

47,9

19,3

3,1

0,5

0,1

22

Vítkov

1 708

70,0

25,3

3,1

0,9

0,1

0,2

13

1)


9. Denně vyjíždějící za prací mimo obec podle času stráveného na cestě do 14 min 40 000 muži

30 000

ženy 20 000 60 min a více

15 - 29 min 10 000 0

45 - 59 min

24

30 - 44 min


Z výše uvedené tabulky vyplývá, že z vybraných měst Moravskoslezského kraje trvala dojížďka za prací v rámci obce (města) nejvíce osobám do 14 minut a pak 15 - 29 minut. Z toho úplně relativně nejvíce, a to 78,3 % všech osob dojíždějících za prací do 14 minut, trvala v městě Kravaře a nejméně osob (21,6 %) ve městě Ostravě. Průměrný čas strávený na cestě byl nejdelší opět v Ostravě a nejkratší v Kravařích.

2.6 Dopravní prostředek používaný k cestě za prací V následující kapitole se jednalo o vyjížďku mimo obec trvalého bydliště, a to při denní vyjížďce o cesty do zaměstnání z místa bydliště a při jiné než denní vyjížďce a ubytování v přechodném pobytu, o cesty z něj. Při sčítání bylo požadováno uvedení všech obvykle používaných dopravních prostředků. Při zpracování výsledků byly samostatně vyhodnoceny tři kombinace dopravy, a to autobus + vlak, autobus + MHD (městská hromadná doprava), vlak + MHD. Další kombinace byly shrnuty do položky „ostatní kombinace“. Z nich bylo možno výpočty identifikovat případy, ve kterých bylo v kombinaci použití autobusu, vlaku a osobního automobilu. I tyto případy byly zahrnuty do souhrnu použití některého ze jmenovaných dopravních prostředků, v jiných způsobech dopravy případy z „ostatních“ kombinací nejsou. Pouze necelých 5 % zaměstnaných nepoužívalo při cestě do zaměstnání žádného dopravního prostředku, tedy chodilo pěšky. Zbývajících 95 % užívalo nějaký dopravní prostředek, přičemž více jak tři čtvrtiny z celku požívaly jen jeden prostředek.

Tab. 2.17 Vyjíždějící denně za prací podle pohlaví a použitého dopravního prostředku Celkem počet Vyjíždějící do jiné obce ČR z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus vlak MHD automobil - řidič automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopr. prostředek 1)

v tom ženy

muži

v%

počet

v%

počet

v%

197 695

100,0

125 534

100,0

72 161

100,0

63 192 13 336 18 767 37 276 9 018 435 5 883 878 5 105 7 485 4 221 21 568 9 131

32,0 6,7 9,5 18,9 4,6 0,2 3,0 0,4 2,6 3,8 2,1 10,9 4,6

34 609 8 976 9 859 30 637 5 377 375 4 096 691 3 062 3 768 2 654 14 497 5 979

27,6 7,2 7,9 24,4 4,3 0,3 3,3 0,6 2,4 3,0 2,1 11,5 4,8

28 583 4 360 8 908 6 639 3 641 60 1 787 187 2 043 3 717 1 567 7 071 3 152

39,6 6,0 12,3 9,2 5,0 0,1 2,5 0,3 2,8 5,2 2,2 9,8 4,4

dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště (školy)

Z celkového počtu 197 695 vyjíždějících osob do jiné obce ČR v Moravskoslezském kraji nejvíce osob vyjíždělo autobusem (32,0 %), dále následoval automobil - řidič (18,9 %) a na třetím místě byly ostatní kombinace (10,9 %). Tento trend byl stejný i u okresů Bruntál, Frýdek-Místek (zde byl na třetím místě vlak s 10,3 %), Karviná a Nový Jičín. V okrese Opava byla na třetím místě MHD, a to se 14,6 %. V okrese Ostrava - město byl na prvním místě automobil - řidič (22,9 %), na druhém MHD (21,4 %) a až na třetím autobus (13,5 %). Základní rozdíl mezi muži a ženami ve struktuře dopravy byl ve výrazně větším využívání veřejné dopravy u žen. Zatímco žen cestujících veřejnou dopravou bylo více než cestujících dopravou vlastní, mezi muži převažovala doprava vlastními prostředky. Rozdíl mezi pohlavími byl dán v dopravě automobilem a autobusem. U jiných způsobů dopravy nebyly rozdíly mezi pohlavími významné.


25

10. Struktura vyjíždějících mimo obec za prací podle druhu dopravního prostředku autobus + MHD ostatní kombinace 3,8% 10,9%

automobil spolucestující 4,6% automobil řidič 18,9%

žádný dopr. prostředek 4,6% motocykl 0,2% kolo 3,0% jiný dopr. prostředek 0,4%

ostatní 9,0%

autobus + vlak 2,6%

MHD 9,5%

vlak + MHD 2,1%

vlak 6,7%

nezjištěno 0,7%

autobus 32,0%

11. Dojížďka a vyjížďka za prací mimo obec podle použitého dopravního prostředku Vyjíždějící

Dojíždějící Ostrava - město Opava

Nový Jičín

Karviná

Frýdek-Místek

Bruntál

Kraj celkem 50

40

30

20

podíl z vyjíždějících (v %)

10

0

automobil vlak autobus

0

10

20

30

40

50

podíl z dojíždějících (v %)

U dojíždějících denně za prací do Moravskoslezského kraje celkem byla situace obdobná jako u vyjíždějících. Nejčastěji byl zastoupen autobus, dále automobil - řidič a pak ostatní kombinace. Nejméně byl používán motocykl.

2.7 Centra dojížďky za prací V předchozí části rozboru (kap. 2.1.-2.6.) byla pracovní dojížďka posuzována v územní struktuře podle okresů, doplňkově i podle velikostních skupin obcí a největších měst. Takové hodnocení územních disparit je silně závislé na stávajícím územně-správním uspořádání. Dojížďka obyvatel za prací je však procesem, do kterého se kromě nesporných „umělých“ vlivů administrativních, promítá i určitá míra spontánnosti či přirozenosti. Intenzita dojížďky je dána především přirozenou atraktivitou jednotlivých lokalit, vytvářenou jak dlouhodobým historickým vývojem, tak i ekonomickou úspěšností měst či regionů v současném transformačním období. Cílem následující části je snaha o přesnější zachycení skutečného rozmístění pracovních příležitostí, jejich struktury a také identifikace významných center kraje. Rozbor je zde doplněn podrobnými tabulkami (viz 26


příloha) s charakteristikami dojíždějících z nejvýznamnějších zdrojových obcí, dojížďkové proudy se zde neomezují pouze na hranice daného kraje, ale pokrývají celé území ČR. V Moravskoslezském kraji bylo vytvořeno třináct center dojížďky: Bruntál, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Karviná, Kopřivnice, Krnov, Nový Jičín, Opava, Ostrava, Rýmařov, Třinec a Vítkov. Centrem pracovního subregionu je obec (obvykle město) do kterého mají hlavní spád (přímo či nepřímo) denní dojížďky za prací alespoň 2 sousedící obce s úhrnnou populační velikostí v rozmezí jeden až čtyři tisíce obyvatel. Z třinácti center dojížďky byla s počtem 45 266 osob dojíždějících do centra největší Ostrava a dále následovala Opava a Karviná. Nejvyšší podíl dojíždějících denně byl u Třince, a to 94,4 %. Naopak mezi nejmenší centra dojížďky patřil Vítkov (780 osob) a Rýmařov (821 osob). U tohoto centra dojížďky byly nejnižší počty dojíždějících do Rýmařova z obce Huzová (10), Malá Štáhle (10) a Jiříkov (11).

Tab. 2.18 Dojíždějící za prací do vybraných center dojížďky podle pohlaví a věku Kraj, centrum dojížďky Kraj celkem Bruntál Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Karviná Kopřivnice Krnov Nový Jičín Opava Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov

Dojíždějící z toho do obce podíl žen (v %) celkem 183 275 2 666 3 143 8 376 1 585 9 538 3 514 2 370 7 169 13 415 45 266 821 9 150 780

37,0 45,5 47,8 44,0 40,8 32,1 28,6 35,3 54,7 45,0 34,6 33,9 29,2 52,1

Dojíždějící podle věku (v %) 25 - 29 40 - 49 30 - 39 50 - 59 let let let let

15 - 24 let 12,7 14,4 19,7 12,6 12,9 10,3 9,1 15,9 14,5 18,4 11,6 14,9 11,3 16,3

14,8 14,3 16,3 15,3 12,7 12,8 10,7 16,0 15,3 15,9 15,6 16,1 14,9 14,5

27,0 24,5 25,2 26,3 26,2 30,2 22,7 25,4 26,2 25,0 26,2 25,9 26,8 24,7

27,3 27,6 24,3 26,9 29,5 29,5 29,7 23,9 27,5 26,0 26,1 25,7 29,3 25,8

Podíl dojíždějících denně (v %)

60 let a více

17,1 17,7 13,8 17,7 17,4 16,2 26,7 17,8 15,7 13,7 19,1 16,3 17,1 17,4

1,1 1,5 0,8 1,3 1,3 1,1 1,0 1,0 0,8 0,8 1,3 1,1 0,5 1,3

92,6 87,5 93,5 90,4 93,5 93,4 94,0 86,8 93,3 87,6 88,6 76,4 94,3 89,9

Podle nejvyššího ukončeného vzdělání byl počet vyjíždějících osob přibližně stejný s počtem osob dojíždějících do jednotlivých center dojížďky i celkem za Moravskoslezský kraj. Záporná salda (tj. vyjíždějících osob je vyšší počet než dojíždějících) byl u Frýdlantu nad Ostravicí (-573 osob), Kopřivnice (-1 013 osob) a Rýmařova (-308 osob).

Tab. 2.19 Dojížďka za prací do vybraných center dojížďky podle nejvyššího ukončeného vzdělání Vyjíždějící z obce Kraj, centrum dojížďky

Kraj celkem Bruntál Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Karviná Kopřivnice Krnov Nový Jičín Opava Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov



99 573 2 586 1 918 11 356 2 661 9 235 5 377 3 224 4 459 6 370 17 578 1 682 4 550 919

základní učňovské a bez a střední vzdělání bez mat. 7,2 5,1 3,9 4,6 2,5 6,8 3,6 2,5 3,2 3,3 4,2 5,7 3,2 4,5

46,5 30,3 27,8 35,9 26,2 38,5 28,9 19,4 28,4 23,5 27,7 30,5 22,1 35,1

střední s mat. a vyšší 33,7 27,0 27,5 28,7 31,4 25,5 28,0 31,9 23,8 24,7 24,1 26,3 21,0 23,8

vysokoškolské 12,4 9,1 14,9 12,6 13,7 8,4 10,2 11,5 13,3 16,4 16,9 8,4 10,8 7,2


108 427 4 504 5 121 12 798 2 088 12 449 4 364 3 850 9 290 18 872 62 989 1 374 10 113 1 489

základní učňovské a střední a bez vzdělání bez mat. 6,9 5,1 4,3 2,7 5,2 5,6 4,7 5,5 5,1 5,1 4,0 5,8 4,9 5,0


45,1 24,2 29,1 25,9 39,3 33,9 44,9 33,7 31,3 34,6 28,7 31,3 45,3 22,8

střední s mat. a vyšší 35,1 22,1 21,3 26,6 24,4 27,0 24,1 16,9 31,1 24,1 27,5 17,5 30,9 18,8

vysokoškolské 12,7 7,7 6,6 10,2 6,9 10,0 6,7 5,4 9,4 7,3 11,6 5,1 9,3 5,6

27

Podle frekvence dojížďky do centra dojížďky převažovala u všech center dojížďky denní dojížďka, a to od 45,7 % všech dojíždějících do centra Rýmařov až po 85,5 % do centra Třinec. Na druhém místě byla dojížďka „jinak“, a to řádově od 2,5 % Frenštát pod Radhoštěm až po 8,8 % Rýmařov. Podle uvedené tabulky jasně převažovalo u dojížďky do center dojížďky odvětví průmyslu. Strukturálně nejvyšší podíl dojíždějících osob v procentech byl v centru Kopřivnice (73,2 %) a dále ve Frenštátě pod Radhoštěm (62,7 %). Do centra Rýmařov ve struktuře dojížděl přibližně stejný počet osob a to 72,2 % (průmysl) a 27,0 % (stavebnictví). Nejnižší podíl dojíždějících osob, a to 2,8 % dojížděl do centra Kopřivnice. Podrobně je dojížďka do centra dojížďky podle odvětví uvedena v přílohových tabulkách typu B3. Podle času stráveného na cestě to byla kategorie 15 - 29 minut, tj. 37,4 % osob v kraji, na druhém místě pak kategorie 30 - 59 minut. Podrobně je vše uvedené v přílohových tabulkách typu B5.

Tab. 2.20 Dojíždějící za prací do vybraných center dojížďky podle odvětví Dojíždějící do obce celkem průmysl

Kraj, centrum dojížďky

183 275 2 666 3 143 8 376 1 585 9 538 3 514 2 370 7 169 13 415 45 359 821 9 150 780


Dojíždějící podle odvětví (v %) stavebnictví

45,7 25,5 62,7 28,2 47,1 52,6 73,2 38,9 38,4 31,7 37,3 27,2 60,2 23,3

obchod

8,8 8,4 3,0 7,6 5,7 4,6 1,6 11,8 7,6 10,1 11,1 27,0 7,4 4,0

doprava a škol.,zdrav., telekomun. soc.činnosti

9,4 10,5 7,8 12,6 10,2 5,9 5,1 8,8 9,7 11,2 8,6 6,6 5,8 7,9

8,0 7,0 3,3 8,7 5,4 4,9 2,8 12,9 4,8 7,4 10,2 4,9 6,0 14,6

Denně dojíždějící podle času stráveného na cestě (v %) 15 - 29 30 - 59 60 minut do 14 minut minut minut a více

10,2 14,7 7,2 14,6 10,2 12,0 6,0 9,4 13,3 11,3 9,1 13,2 8,6 22,6

11,7 15,4 15,6 9,9 14,4 8,4 13,0 9,0 13,1 8,7 3,6 18,3 5,9 15,5

36,7 40,9 40,9 36,1 40,8 38,7 46,0 39,3 45,3 35,6 23,3 45,8 32,2 46,8

27,6 38,1 38,0 45,2 37,9 44,6 37,9 43,4 37,1 47,6 53,9 30,6 53,2 32,7

24,1 5,6 5,5 8,7 7,0 8,2 3,1 8,3 4,5 8,1 19,2 5,3 8,6 5,0

I podle použitého dopravního prostředku byla dojížďka do centra dojížďky podobná jako ve srovnání podle okresů dojížďky. Nejméně byl použit jako dopravní prostředek za prací motocykl, a to od 0,0 % v centru dojížďky Nový Jičín až po 0,3 % u Frenštátu pod Radhoštěm, Frýdlantu nad Ostravicí, Krnov a Vítkov. Nejvíce osob dojíždělo autobusem a vůbec nejvíce v centru Nový Jičín (52,8 %). Podrobně je denní dojížďka za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku v přílohových tabulkách typu B4.

1)

4,7 6,7 4,8 5,0 2,6 4,7 2,8 4,9 4,1 4,2 4,2 5,8 4,0 5,9

0,2 0,3 0,2 0,3 0,1 0,2 0,3 0,0 0,1 0,1 0,1 0,1 0,3

3,1 1,2 2,3 2,8 4,6 2,2 3,9 3,7 2,3 2,5 1,0 1,9 1,3 0,9

0,4 0,7 0,6 0,4 0,4 0,2 0,2 0,6 0,3 0,5 0,2 1,6 0,1 2,1

2,7 2,5 3,5 3,2 6,9 1,4 3,8 6,6 2,0 4,0 1,8 1,9 5,6 2,9

dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště (školy)

28


4,0 0,5 0,2 3,0 0,2 4,1 0,1 0,1 0,9 4,2 8,9 0,5 1,8 0,6

2,1 0,5 0,3 2,3 2,7 0,8 0,2 0,4 0,4 2,5 4,7 1,0 0,3

11,3 10,6 14,3 10,2 9,9 10,9 14,3 11,7 11,9 13,4 10,2 9,6 8,5 15,8

žádný dopravní prostředek

ostatní kombinace

vlak + MHD

autobus + MHD

autobus + vlak

19,2 21,3 16,1 23,2 19,2 20,2 11,8 18,5 15,9 18,2 18,1 26,3 13,6 20,0

jiný

7,8 1,9 0,4 2,1 0,3 3,0 0,7 0,8 1,4 6,8 19,0 0,4 1,7 0,4

kolo

automobil - řidič

6,8 6,7 9,2 9,2 21,2 1,8 10,8 14,6 1,0 11,0 6,6 1,8 17,0 1,5

motocykl

MHD

34,0 39,7 44,2 33,8 26,3 47,4 46,9 32,0 52,8 26,8 23,3 40,2 44,0 45,1

automobil spolucestující

vlak

Kraj celkem 183 275 Bruntál 2 666 Frenštát pod Radhoš 3 143 Frýdek-Místek 8 376 Frýdlant nad Ostravic 1 585 Karviná 9 538 Kopřivnice 3 514 Krnov 2 370 Nový Jičín 7 169 Opava 13 415 Ostrava 45 359 Rýmařov 821 Třinec 9 150 Vítkov 780

z toho použitý dopravní prostředek (v %) 1) autobus



Tab. 2.21 Dojíždějící denně za prací do center dojížďky podle použitého dopravního prostředku

3,2 6,8 3,3 3,9 5,0 2,6 3,8 4,9 6,4 3,7 1,5 8,4 1,0 3,7

2.8 Pracovní mikroregiony Cílem následující kapitoly je snaha o přesnější zachycení skutečného rozmístění pracovních příležitostí a jejich struktury, včetně stanovení rozsahu pracovních mikroregionů, jakožto „přirozených“ územních celků, méně závislých na administrativním uspořádání. Zachycení orientace, intenzity i struktury dojížďkových proudů pomocí mikoregionů představuje relativně syntetické hodnocení, jehož platnost by měla být oproti předchozím dílčím závěrům univerzálnější a neměla by být výrazněji ovlivněna vývojem v krátkém časovém 8 období. Kromě nesporného metodologického obohacení předkládané analýzy by měla být přínosem regionalizace i její snaha o reakci na současné vysoce aktuální otázky reformy územní veřejné správy. Měla by být interpretována jako model, který naznačuje sílu jednotlivých center i charakter vztahů v jejich zázemí 9 v případě, že jako klíčový (a jediný) regionálně-tvorný proces je chápana dojížďka obyvatel za prací. Mikroregiony byly vymezeny postupným seskupováním obcí do vyšších celků podle principu převládající orientace celkové dojížďky za prací. Výsledný pracovní mikroregion tvoří územně souvislý celek charakterizovaný relativně vysokou mírou vnitřní uzavřenosti dojížďky za prací (především její denní formy). Je až na výjimky tvořen 1 centrem (jádrem) a jeho spádovým zázemím tvořeným nejméně 3 obcemi. Zázemí musí mít nejméně 4 tisíce obyvatel, celý mikroregion 10 tisíc obyvatel. Centrum (středisko) pracovního mikroregionu je město s významnější koncentrací pracovních příležitostí, které slouží k uspokojování potřeb nejen jeho rezidentů, ale i obyvatel bydlících v okolních obcích. Centra mají obvykle (není podmínkou) více než 5 tis. obyvatel a většinou i kladné saldo denní dojížďky za prací. Spádová oblast (zázemí) pracovního mikroregionu je tvořena obcemi, které se nacházejí kolem centra pracovního mikroregionu a jsou s ním funkčně propojeny (integrovány) intenzivní dojížďkou za prací. Obce jsou přiřazeny k centru podle principu převládající orientace celkové pracovní dojížďky. V případě nejasné orientace hlavního směru dojížďky (z obce vyjíždí stejný počet osob i do jiných směrů) je přihlédnuto k dodatečným kritériím: § nejvýznamnější cíl denní dojížďky § v pořadí další významné cíle dojížďky (a vzájemné poměry mezi nimi) § nejvýznamnější mikroregiony dojížďky (jednotlivé cíle vyjížďky byly pro každou obec agregovány do celých mikroregionů) a jejich vzájemné relace § spádovost obce podle výsledků regionalizace z roku 1991 § silniční vzdálenost ke středisku § terénní členitost Některé obce nemají hlavní spád přímo do příslušného centra, ale jsou s ním spojeny nepřímo přes jinou větší obec (často přes tzv. subregionální centrum). Centrum (středisko) pracovního subregionu je obec (obvykle město), do kterého mají hlavní spád (přímo či nepřímo) denní dojížďky za prací alespoň 2 sousední obce s úhrnnou populační velikostí v rozmezí 1-4 tis. obyvatel. Pracovní subregion je hierarchicky nižší celek, u něhož rozhodující část pracovní dojížďky není 8

Relativně menší míra měnlivosti při hodnocení dojížďky podle pracovních mikroregionů odráží silnější vazbu mezi přirozenou spádovostí územních jednotek a organizací celého sídelního systému. Hierarchie jednotlivých center v sobě odráží dlouhodobý vývoj urbanizační, sociální, ekonomický aj. (rozmístění dojížďkových proudů reflektuje primárně gravitační působení nejvýznamnějších center, kdy vahou je zejména ekonomická síla jednotlivých středisek), současné změny v sídelní struktuře, rozmístění obyvatel i pracovních příležitostí mohou tento vývoj jen částečně korigovat. To však automaticky neznamená neměnný význam jednotlivých středisek, ke změnám za posledních 10 let došlo zejména v aglomeracích a v zázemí největších měst či v oblastech ležících na rozhraní vlivu více středisek. Přestože cílem následujícího rozboru je především popis stavu k roku 2001, v některých případech je poukázáno i na pravděpodobné tendence (jak během uplynulého desetiletí, tak i v období od posledního cenzu do současnosti). 9 Je zřejmé, že existují i jiné regionálně-tvorné procesy vázané na obyvatelstvo (viz podrobnější diskuse v úvodu publikace). Jejich užití jako podkladů pro regionalizaci je však značně ztíženo, a to jak omezeným rozsahem této publikace, tak především absencí úplných, metodicky porovnatelných statistických údajů o těchto procesech. Podle starších anketárních šetření (prováděných výzkumnými ústavy v 70. a 80. letech) tvořila v ČR dojížďka za prací 50-60 % všech cest obyvatel, následované dojížďkou na rekreací, kulturou a zábavou a dále dojížďkou do škol (obě kategorie s podílem zhruba 10-20 % na všech cestách). Od té doby došlo pravděpodobně k dílčím změnám v intenzitě jednotlivých procesů i jejich vzájemných vazbách (např. spojování cest za nákupy a zábavou), dominantní role pracovní dojížďky však nepochybně zůstala nedotčena (i proto, že se týká největší části obyvatel). Konečně je třeba zdůraznit, že pracovní dojížďka má nezastupitelnou roli především při integraci územních celků na mikroregionálním řádu (tj. zjednodušeně na úrovni mezi okresy a správními obvody obcí s rozšířenou působností). Pro vymezení vyšších jednotek, resp. pro stanovení hierarchie mezi mikroregiony je potřeba pracovní pohyby doplnit údaji o jiných formách prostorové mobility, především o migraci obyvatelstva, či spádem za vyššími formami služeb občanské vybavenosti. Takový úkol však svojí šíří a komplexností již výrazně překračuje zaměření této publikace, proto bylo od seskupování mikroregionů do vyšších celků upuštěno. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

29

obvykle uzavřena v rámci jeho hranic (pracovní vyjížďka z jeho centra směřuje většinou mimo vymezený subregion). 10

Celý postup při seskupování obcí do vyšších celků je popsán níže. Při interpretaci charakteristik pracovních mikroregionů a jejich center je třeba vzít v potaz určité nedostatky plynoucí z hrubosti či neúplnosti přijatých kritérií. §

§ §

§

§

§

§

Vychází pouze z dojížďky za prací, ostatní formy prostorové mobility obyvatelstva zanedbává (dojížďku do škol, za občanskou vybaveností, za rekreací, nebo migraci obyvatelstva). Jak již bylo uvedeno výše, dojížďka za prací představuje nejčetnější formu mobility obyvatel a pro vytváření územních celků na úrovni mikroregionu má jednoznačně nejdůležitější a nezastupitelný význam. Neřeší problém hierarchie navržených středisek a jejich skladebnost do vyšší celků (mezoa makroregionů). Rozhraní mezi mikro- a subregiony bylo zvoleno do značné míry subjektivně. Výše zvolené kritérium (4 tis. obyvatel zázemí a 10 tis. obyvatel celkem) je poměrně málo přísné a umožňuje vymezit i celky, jejichž vztahová uzavřenost z pohledu pracovní dojížďky je problematická (viz některé vysoké podíly vyjíždějících mimo vymezený mikroregion v tab. 2.25 a 2.26). Důvodem „měkkosti“ je mj. snaha o rámcové porovnání s výsledky regionalizace z roku 1991, kde byla také použita podobně mírná kritéria. Závislost poměru populační velikosti střediska a zázemí na citlivosti vymezení centra v administrativních hranicích. Některá centra jsou administrativně vymezena značně široce, zahrnují i odlehlé a přitom populačně významné části obce, které by svým charakterem patřily spíše do zázemí tohoto centra. Deformující vliv administrativních hranic může v některých případech rozostřit kritérium minimálního počtu obcí v zázemí (odlehlá sídla mohou, ale nemusí být integrována do jedné obce, týká se především horských a podhorských oblastí). Při rozhodování o spádovosti obce se poměřují relativní spády k různým cílům dojížďky, společným základem pro porovnání je celkový objem pracovní vyjížďky mimo obec. Do spádovosti těchto obcí se však přímo nepromítá celková intenzita vyjížďky (teoreticky by měla být inverzně závislá na velikosti obce, může se však výrazně lišit i mezi obcemi stejné velikosti), ani míra ekonomické aktivity v obci. V některých obcích, především v periferních oblastech, může být celková intenzita vyjížďky snížena vinou vysokého počtu nezaměstnaných či ekonomicky neaktivních osob, kterým se nevyplatí dojíždět do vzdálenějších cílů, případně neseženou dostatek pracovních příležitostí ani v místě bydliště. Celková spádovost takové obce je poté posuzována podle relativně malého vzorku dojíždějících osob. Kvalita získaných údajů z cenzu je sice relativně vysoká (z celkového počtu 4 288 tis. vyjíždějících v ČR jich okolo 150 tis. (3,5 %) neuvedlo místo pracoviště, nebo jej výjimečně uvedlo neúplně). Spíše v ojedinělých případech tak může být skutečný směr dojížďky vychýlen vlivem neuvedených, či špatně uvedených směrů dojížďky, nebo chybným zařazením některých pohybů k denní formě dojížďky místo formy nedenní (např. některé druhy směnného provozu). Časový odstup mezi populačním cenzem (březen 2001) a současností. Přestože bylo konstatováno, že v obecné rovině jsou pracovní mikroregiony relativně stabilními celky, k dílčím změnám ve spádovosti mohlo dojít i během relativně krátkého období od posledního cenzu. Týká se to zejména obcí ležících na rozhraní vlivu více středisek (v tzv. oscilační zóně), ale i samotných center (především menších měst, kde je lokální trh práce výrazně ovlivněn jediným větším zaměstnavatelem).

Nejdůležitější výsledky pracovní regionalizace jsou představeny (v mapové podobě) i v celorepublikovém pohledu. V daleko podrobnějším detailu jsou naopak analyzovány pracovní mikroregiony v příslušném kraji.

10 Nejdříve byl pro každou z 6 258 obcí v ČR (podle vymezení k datu sčítání) stanoven prostý hlavní směr pracovní vyjížďky (bez zohlednění dodatečných kritérií). Obec, která se stala cílem dojžďky pro jinou obec, již nebyla dále připojována. Tím vzniklo 611 elementárních spádových okrsků. Kritéria pro subregionální centrum splnilo 288 okrsků, z nichž 156 okrsků dokonce i kritéria mikroregionu. Třetina okrsků však měla v zázemí pouze 1 spádovou obec a více než 100 okrsků nedosahovalo jako celek ani hranice 1 000 obyvatel. Všechny okrsky, které nevyhověly požadovaným kritérií mikroregionu (téměř ¾), byly následně přičleněny k vyšším celkům (mikroregionům) podle orientace směru vyjížďky z největší obce okrsku (ta by měla dostatečně reprezentovat spádovost celého útvaru). V případě nejasné orientace bylo přihlédnuto k dodatečným kritériím (viz výše). Po této úpravě bylo vymezeno 184 mikroregionálních center a dalších 131 center na úrovni subregionu. Následně byla upravena spádovost obcí, které tvořily enklávy (zajištění shody spádovosti se sousedními obcemi), změněna byla též orientace vyjížďky z některých vojenských újezdů a z obcí s rozsáhlým katastrem a současně minimálním počtem obyvatel. Tyto korekce se týkaly jen velmi malého počtu obcí. V závěrečné fázi byly pro kontrolu všechny proudy vyjížďky z každé obce agregovány do jednotlivých mikroregionů (cílů dojížďky) a byly porovnány nejvýznamnější preference každé obce. Pokud obec preferovala na 1. místě odlišný mikroregion (než ten, který byl pro ni dříve určen), nebo docházelo k současné preferenci více mikroregionů, byla znovu posouzena její spádovost podle výše uvedených pomocných kritérií. V odůvodněných případech byla obec přiřazena k jinému mikroregionu (šlo většinou o velmi malé obce v řídce zalidněných oblastech na rozhraní vlivu 2 či více středisek, nebo o obce ležící v zázemí krajských měst).

30


Textové tabulky uvádějí jejich základní charakteristiky (počet obcí, rozloha, počet obyvatel ve středisku i zázemí), tak i podrobnější strukturu dojížďkových proudů mezi/v rámci jednotlivých mikroregionů. V doprovodném textu je poukázáno na specifičnosti některých celků, a to z hlediska oprávněnosti jejich vymezení i struktury dojíždějících do spádového centra. V nejvýznamnějších případech jsou naznačeny i pravděpodobné vývojové tendence. Ilustrativní mapy dokreslují rozsah mikroregionů, včetně jejich vazby k územně-správnímu členění, platnému k 1. 1. 2003 (výjimku představují pracovní mikroregiony, ty byly agregovány z obcí podle jejich stavu k 1. 1. 2001). Zatímco tato kapitola 2.8 se zaobírá pracovními mikroregiony, předchozí kapitola je výhradně zaměřena na jejich centra. Rozbor je zde (kap. 2.7) doplněn podrobnými tabulkami řady B v příloze s charakteristikami dojíždějících z nejvýznamnějších zdrojových obcí. Dojížďkové proudy se zde neomezují pouze na hranice daného mikroregionu, ale mohou pokrývat celé území ČR (tedy např. i obce náležící do jiného kraje).

Tab. 2.22 Srovnání základních charakteristik správních obvodů obcí s rozšířenou působností a pracovních mikroregionů Správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP)vymezené k 1.1.2003 OSTRAVA Bílovec Bohumín Havířov Hlučín Orlová BRUNTÁL Krnov Rýmařov FRÝDEK-MÍSTEK Frýdlant n. Ostravicí Třinec Jablunkov KARVINÁ Český Těšín NOVÝ JIČÍN Odry Frenštát pod Radh. Kopřivnice OPAVA Kravaře Vítkov KRAJ CELKEM

Rozloha (v km2) 332 172 48 88 165 70 705 574 367 480 297 225 176 106 54 326 174 119 121 558 101 298 5 554

Počet obcí 13 13 2 5 15 4 33 25 12 37 10 11 12 4 3 16 9 7 10 40 9 12 302

Počet obyvatel

Pracovní mikroregiony podle dojížďky za prací v roce 2001

343 559 26 776 30 053 Ostrava 99 986 39 793 48 249 43 437 Bruntál 43 299 Krnov 17 984 Rýmařov 108 529 Frýdek-Místek 20 056 Frýdlant n. Ostravicí 54 895 Třinec 22 662 75 250 Karviná 28 810 52 990 Nový Jičín 13 258 20 740 Frenštát pod Radh. 41 844 Kopřivnice 102 221 Opava 20 768 14 308 Vítkov 1 269 467 KRAJ CELKEM

Rozloha (v km2)

Počet obcí

Počet obyvatel

946

62

596 910

725 531 332 427 273

33 24 11 29 8

43 400 42 888 17 330 95 881 16 881

419

25

79 837

170

8

108 594

517

27

67 764

119 91

7 7

20 740 38 760

717

51

127 554

209 5 478

8 300

11 911 1 268 450

Poznámky: Všechna data se vztahují k datu sčítání lidu, domů a bytů 2001 Velkými písmeny jsou uvedena centra, které do roku 2002 plnila funkci okresních měst, obyčejným písmem jsou znázorněna centra, která jsou roku 2003 obcemi III. stupně (ORP), kurzívou pak centra plnící funkce obce II. stupně (POU).

Podle správního uspořádání daného území pokrývá území Moravskoslezského kraje obcí s rozšířenou působností (ORP) 22, z nichž podle počtu obcí spadajících pod jedno ORP byla s nejvyšším počtem Opava (40 obcí, 102 221 obyvatel) a nejnižším počtem obcí Bohumín (2 obce, 30 053 obyvatel). Celé území mělo 302 obcí. Podle výše uvedených pravidel bylo na zhruba stejném území vytvořeno 11 pracovních mikroregionů (300 obcí ), z nichž s nejvyšším počtem 62 obcí a 596 910 obyvatel je na 1. místě Ostrava. S nejnižším počtem obcí, a to 7, jsou 2 mikroregiony. Prvním z nich je mikroregion Frenštát pod Radhoštěm (20 740 obyvatel ) a pak Kopřivnice (38 760 obyvatel ). Ve srovnání všech třinácti pracovních mikroregionů je s počtem obyvatel 596 910 největší pracovní mikroregion Ostrava. Rozhodující je zde to, že Ostrava je krajské město a zároveň město svou velikostí třetí největší v republice. Když opomineme Ostravu, je na druhém místě mikroregion Karviná s počtem obyvatel v jádru mikroregionu 65 141 obyvatel. Opava je mikroregion s vyrovnaným počtem obyvatel jak v jádru regionu , tak počtem obyvatel v zázemí cca 60 000. S nejmenším počtem obyvatel v jádru 6 337 a v zázemí 5 574 je to mikroregion Vítkov. Podíl jádra mikroregionu na obyvatelstvu v procentech je nejvyšší u Frýdku-Místku (64,0 %) a nejnižší u Nového Jičína (39,8 %).


31

32


Salda dojížďky za prací v jádře mikroregionu a zároveň v celém mikroregionu byla ve dvou případech kladná u dvou mikroregionů, a to u Karviné a u Nového Jičína.

Tab. 2.23 Počet obyvatel, pracovních míst a saldo dojížďky za prací v pracovních mikroregionech

Pracovní mikroregiony

BRUNTÁL Frenštát pod Radh. FRÝDEK-MÍSTEK Frýdlant n. Ostravicí KARVINÁ Kopřivnice Krnov NOVÝ JIČÍN OPAVA OSTRAVA Rýmařov Třinec Vítkov

Podíl jádra Pracovní místa Počet obyvatel Saldo dojížďky Rozloha Počet mikroregionu (v %) v mikroregionu mikroregionu za prací mikroobcí v tom na 1000 na prac. v jádře v celém regionu v mikrona obyva2 zaměst. příleži- celkem mikromikro(km ) regionu celkem jádro zázemí telstvu tostech obyvatel 1) regionu regionu 725 119 427 273 170 91 531 517 717 946 332 419 209

33 43 400 17 627 25 773 7 20 740 11 361 9 379 29 95 881 61 400 34 481 8 16 881 9 791 7 090 8 108 594 65 141 43 453 7 38 760 23 747 15 013 24 42 888 25 764 17 124 27 67 764 26 970 40 794 51 127 554 61 382 66 172 62 596 910 316 744 280 166 11 17 330 9 167 8 163 25 79 837 38 953 40 884 8 11 911 6 337 5 574

40,6 54,8 64,0 58,0 60,0 61,3 60,1 39,8 48,1 53,1 52,9 48,8 53,2

49,9 17 546 81,4 8 356 68,0 36 699 61,2 6 194 57,0 48 013 72,7 14 346 70,9 16 309 55,1 29 341 67,3 55 097 68,8 238 582 53,5 6 986 73,6 30 995 64,7 4 266

942 911 912 881 1 116 844 902 1 000 959 975 930 950 869

817 1 722 -914 -382 2 214 -292 260 4 100 9 081 32 428 -375 6 553 130

-1 087 -819 -3 543 -840 4 994 -2 659 -1 774 4 -2 360 -6 114 -527 -1 618 -642

1)

bydlících v obcích mikroregionu Velkými písmeny jsou uvedena centra, která do konce roku 2002 plnila funkci okresních měst, obyčejným písmem jsou znázorněna centra, která jsou od roku 2003 obcemi III. stupně (ORP)

V porovnání sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 s rokem 1991 v počtu obyvatel mikroregionu v procentech vzrostl počet u mikroregionu Bruntál (1,2 %), Krnov (1,5 %), Frýdlant nad Ostravicí (0,5 %), Nový Jičín (1,3 %), Frenštát pod Radhoštěm (3,1 %) a Opava (0,2 %). V ostatních sedmi mikroregionech došlo ke snížení počtu obyvatel, a to nejvíce u mikroregionu Karviná (-3,2 %). Podle spádovosti jádra a zázemí v pracovních mikroregionech za Moravskoslezský kraj vyjíždělo za prací z obcí mikroregionů celkem 200 048 osob, což představovalo 37,8 % intenzity vyjížďky. V rámci kraje vyjíždělo za prací z obcí zázemí 147 597 osob a v tom do jádra mikroregionu 44,9 % osob, do ostatních obcí mikroregionu 21,9 % a mimo mikroregion (včetně zahraničí) 33,2 %. Z jednotlivých mikroregionů Moravskoslezského kraje hodnoty intenzity vyjížďky za prací kraje dosáhlo pět mikroregionů. Byl to Bruntál, Krnov, Rýmařov, Vítkov a Ostrava. Ostatní tuto hodnotu vysoce překračovaly, z toho nejvíce Frýdlant nad Ostravicí (52,4 %). Relativní hodnoty vyjíždějících za prací z obcí do zázemí a v tom do jádra mikroregionu a mimo region byly v podstatě podobné jako u kraje celkem. Jinak tomu bylo u vyjížďky do ostatních obcí mikroregionu, kde se hodnoty pohybovaly od 3,7 % (mikroregion Frenštát pod Radhoštěm) až po 30,4 % u Bruntálu. Vyjíždějících za prací z jádra mikroregionu bylo za kraj celkem 52 451 osob. V tom vyjíždějících v procentech do zázemí mikroregionu bylo za kraj 33,7 %. Nejnižší tato hodnota byla u mikroregionu Frenštát pod Radhoštěm a nejvyšší u Opavy 45,8 %. Mimo mikroregion (včetně zahraničí) vyjíždělo za prací 66,3 %. Z jednotlivých mikroregionů nejvíce vyjíždělo mimo mikroregion z Frenštátu pod Radhoštěm, a to 87,8 %.


33

Tab. 2.24 Spádovost jádra a zázemí v pracovních mikroregionech Vyjíždějící za prací z obcí zázemí


Kraj celkem BRUNTÁL Frenštát pod Radh. FRÝDEK-MÍSTEK Frýdlant n. Ostravicí KARVINÁ Kopřivnice Krnov NOVÝ JIČÍN OPAVA OSTRAVA Rýmařov Třinec Vítkov

Vyjíždějící za prací Intenzita z obcí vyjížďky mikroza prací regionu (v %) celkem 200 048 6 533 4 514 19 996 3 688 16 733 8 026 5 812 12 915 23 745 78 702 2 680 14 973 1 731

37,8 35,1 49,2 49,7 52,4 38,9 47,2 32,1 44,0 41,3 32,2 35,7 45,9 35,3

Vyjíždějící za prací z jádra mikroregionu

v tom v %

celkem

v tom v %

do ostatních mimo do jádra obcí mikro- mikroregion mikroregionu regionu (vč. zahr.)

147 597 4 684 3 093 10 706 1 721 9 409 4 220 3 702 9 846 19 411 65 864 1 484 12 376 1 081

44,9 32,5 43,9 39,3 29,8 31,2 35,0 42,6 36,2 52,5 47,1 31,1 57,2 37,7

21,9 30,4 3,7 20,6 13,9 19,1 7,0 25,5 29,0 23,2 22,5 20,5 22,1 7,0

celkem

33,2 37,2 52,4 40,0 56,3 49,7 58,0 31,9 34,7 24,2 30,4 48,4 20,8 55,3

do zázemí mikroregionu

52 451 1 849 1 421 9 290 1 967 7 324 3 806 2 110 3 069 4 334 12 838 1 196 2 597 650

33,7 29,5 12,2 37,2 14,9 42,8 15,4 22,1 44,2 45,8 33,3 42,5 30,5 13,8

mimo mikroregion (vč. zahr.) 66,3 70,5 87,8 62,8 85,1 57,2 84,6 77,9 55,8 54,2 66,7 57,5 69,5 86,2

Velkými písmeny jsou uvedena centra, která do konce roku 2002 plnila funkci okresních měst, obyčejným písmem jsou znázorněna centra, která jsou od roku 2003 obcemi III. stupně (ORP)

Tab. 2.25 Integrita jader pracovních mikroregionů a jejich zázemí podle celkové a denní dojížďky za prací


Vyjíždějící ze zázemí (v %) do jádra mikroregionu celkem

Kraj celkem BRUNTÁL Frenštát pod Radh. FRÝDEK-MÍSTEK Frýdlant n. Ostravicí KARVINÁ Kopřivnice Krnov NOVÝ JIČÍN OPAVA OSTRAVA Rýmařov Třinec Vítkov

denně 44,9 32,5 43,9 39,3 29,8 31,2 35,0 42,6 36,2 52,5 47,1 31,1 57,2 37,7

Vyjíždějící ze zázemí (v %) do všech obcí mikroregionu celkem

47,7 39,9 47,4 41,0 32,8 33,4 37,9 49,8 39,3 54,7 49,1 37,6 60,6 44,5

denně 66,8 62,8 47,6 60,0 43,7 50,3 42,0 68,1 65,3 75,8 69,6 51,6 79,2 44,7

Vyjíždějící ze všech obcí mikroregionu (v %) do obcí mikroregionu celkem

70,9 77,8 51,0 62,6 47,1 53,8 45,1 80,5 70,4 79,3 72,7 62,9 83,0 53,1

denně 58,1 53,4 36,5 49,4 28,4 47,0 29,4 51,4 60,2 70,3 63,6 47,5 70,8 33,1

64,3 69,5 40,4 53,9 30,4 51,2 32,5 64,9 66,6 75,8 69,7 63,9 76,6 41,2

Velkými písmeny jsou uvedena centra, která do konce roku 2002 plnila funkci okresních měst, obyčejným písmem jsou znázorněna centra, která jsou od roku 2003 obcemi III. stupně (ORP)

34



35

36


18. Počet a intenzita pracovních příležitostí v centru a jeho zázemí Centrum dojížďky

Zázemí (=spádové obce)

3 793

Frýdlant n. Ostravicí

2 401

22 809

Třinec

8 186

27 379

Karviná

20 634

16 181

Nový Jičín

13 160

6 805 10 426

Kopřivnice

3 920

37 090

Opava

18 007 1 505

Vítkov

74 455

Ostrava

400

300

200

POČET PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ


1 551

100

0

pracovní příležitosti na 1000 zaměstnaných 1)

2)

24 973

Frýdek-Místek

11 726

1)

3 741

Rýmařov

3 245

500

11 560

Krnov

4 749

600

8 758

Bruntál

8 788

2 761 164 127

0

200 400 600 800 pracovní příležitosti na 1000 zaměstnaných 2)

1000

bydlících ve spádových obcích příslušejících k danému centru bydlících v příslušném centru

Podíl vyjíždějících ze zázemí do jádra mikroregionu celkem za Moravskoslezský kraj představoval 44,9 % osob. Z jednotlivých mikroregionů byl nejnižší u mikroregionu Rýmařov (31,1 %). U denní vyjížďky ze zázemí do jádra mikroregionu byl naopak nejvyšší , a to 60,6 %, u mikroregionu Třinec, když za kraj tato hodnota činila 47,7 %. Podíl vyjíždějících ze zázemí do všech obcí mikroregionu celkem za Moravskoslezský kraj představoval 66,8 %. Z jednotlivých mikroregionů byl nejnižší u mikroregionu Kopřivnice (42,0 %). U denní vyjížďky ze zázemí do všech obcí mikroregionu byl naopak nejvyšší u mikroegionu Třinec (8,3 %). Za kraj činila hodnota denní vyjížďky 70,9 %. Podíl vyjíždějících ze všech obcí mikroregionu do obcí mikroregionu celkem za Moravskoslezský kraj představoval 58,1 %, když nejnižší byl u mikroregionu Frýdlant nad Ostravicí (28,4 %) a nejvyšší u Třince (70,8 %). U denní vyjížďky činila hodnota za kraj celkem 64,3 % a nejnižší z mikroregionu byla u Kopřivnice (32,5 %) a nejvyšší u Opavy (75,8 %). Pracovní regionalizace Moravskoslezského kraje potvrdila dominantní postavení krajského města, které je jádrem nejvýznamnějšího pracovního mikroregionu, soustřeďujícího 46,5 % pracovních příležitostí v kraji. Mezi 13 pracovními mikroregiony má další významné postavení opavský mikroregion a dále pak karvinský.

2.9 Směrové proudy dojížďky Pro hodnocení směru a intenzity dojížďky za prací se často využívají směrové proudy dojížďky, které kvantifikují dojížďku mezi územní jednotkou vyjížďky (bydlištěm) a územními jednotkami dojížďky (pracoviště), přitom územní jednotkou mohou být obce, okresy, kraje, ale i správní obvody obcí s rozšířenou působností. Podle potřeby lze hodnotit proudy celkové dojížďky, denní dojížďky, ale i dojížďky dle pohlaví, věku, vzdělání i hlavních ekonomických odvětví. V rámci České republiky bylo podchyceno téměř 212 tisíc dojíždějících proudů mezi obcemi, a z nich 124 bylo větších než 1 tisíc osob. Rozsahem zcela se vymykající byly dva, a to z Kladna do Prahy s více jak 9 tisíci osobami a z Havířova do Ostravy s bezmála 8 tisíci osobami. Další proudy byly již zřetelně méně DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

37

početné - pod 4 tisíce osob. Mezi proudy nad 1 tisíc osob byl jako cíl dojížďky Praha 29x, Ostrava 12x, Brno 9x, Plzeň 5x, Karviná a Mladá Boleslav 4x. Dále se dle počtu dojíždějících od ostatních v rámci republiky oddělovala hlavně Praha, Brno a Ostrava. Mezi dalšími následujícími městy byl rozdíl již menší.

Tab. 2.26 Největší celkové dojížďkové proudy Obec dojížďky

Počet dojíždějících osob vyjížďky

celkem

v tom do zaměstnání

do škol

Ostrava

Havířov

7 965

7 001

964

Ostrava

Hlučín

3 464

2 860

604

Ostrava

Frýdek-Místek

3 182

2 469

713

Karviná

Havířov

2 601

2 321

280

Praha

Ostrava

2 351

1 656

695

Karviná

Orlová

2 035

1 678

357

Ostrava

Orlová

2 010

1 672

338

V rámci Moravskoslezského kraje existovalo 14 942 směrových proudů (přílohová tabulka A.19), z nichž nejvyšší část, a to 12 494, obsahovalo nejméně přemisťovaných osob v jednom proudu, a to 1 - 9 osob. U tohoto velikostního proudu to činilo 26 237 osob, což představovalo jen 9,9 % z celkového počtu vyjíždějících. Nejvíce osob, a to 94 387, což bylo 35,5 % všech vyjíždějících, tvořilo 91 proudů o velikosti 500 a více osob. Vůbec nejvíce vyjíždějících bylo z okresu Karviná (64,9 %). U dojíždějících do jednotlivých okresů kraje tomu bylo podobně jako u vyjíždějících. Do kraje dojíždělo 246 676 osob, z toho nejvyšší podíl, a to 36,1 % byl u velikostního proudu dojížďky 500 a více, konkrétně u okresů Ostrava - město (58,8 %) a Karviná (54,7 %). Tradičně nejvíce proudů bylo těch od 1 do 9 osob, a to 82,6 % z celkového počtu proudů (10 564).

38


3. VYJÍŽĎKA ŽÁKŮ, STUDENTŮ A UČŇŮ DO ŠKOL 3.1 Vývoj počtu vyjíždějících do škol Při sčítání lidu v roce 2001 proti roku 1991došlo k mírnému poklesu počtu vyjíždějících z Moravskoslezského kraje celkem. Stejně tomu tak bylo i u dojíždějících do kraje celkem. Porovnáním posledních deseti let došlo k navýšení vyjíždějících do škol do jiných obcí okresu jak za Moravskoslezský kraj celkem, tak za jednotlivé okresy kraje. Vyjížďka osob do jiných okresů kraje se snížila u všech šesti okresů. Do jiných krajů a do zahraničí se vyjížďka studentů o něco zvýšila. U dojíždějících byl pokles značný u dojížďky do kraje z jiných krajů, a to o 36,3 %. K poklesu došlo ve všech šesti okresech.

Tab. 3.1 Základní ukazatele dojížďky do škol v letech 1991 a 2001 Vyjíždějící z obce v tom (v %) Kraj, okres


celkem

1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001


71 197 69 078 8 330 8 117 16 920 16 947 14 593 12 696 11 623 12 805 13 504 13 773 6 227 4 740

1)


2)

v roce 1991 bez dojíždějících ze Slovenska

do jiných krajů a do zahraničí 1)


45,8 49,9 58,5 60,3 44,8 48,3 46,4 53,7 54,3 55,4 52,2 54,3 x x

Dojíždějící do obce v tom (v %)

34,4 30,1 17,1 13,8 41,2 36,6 36,9 28,6 25,0 23,0 33,7 33,0 52,8 49,1

celkem

19,8 20,0 24,4 26,0 14,0 15,1 16,6 17,6 20,7 21,6 14,2 12,6 47,2 50,9

2)

z jiných okresů kraje

z jiných obcí okresu

64 536 63 628 7 029 5 991 9 586 9 551 11 330 10 975 9 019 8 941 10 740 10 423 16 832 17 747

z jiných krajů

50,5 54,2 69,3 81,7 79,1 85,7 59,8 62,2 70,0 79,3 65,6 71,8 x x

38,0 32,7 19,0 12,3 15,8 11,3 33,2 30,9 21,0 13,6 24,3 18,2 79,6 70,3

49,5 13,2 30,7 6,1 20,9 3,0 40,2 6,9 30,0 7,1 34,4 10,0 100,0 29,7

Opava

Ostrava město

Tab. 3.2 Meziokresní dojížďka do škol v kraji v letech 1991 a 2001 Dojíždějící celkem

Kraj, okres Kraj celkem v tom okres vyjížďky: Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město

v tom okres dojížďky Bruntál

FrýdekMístek

Karviná

Nový Jičín

1991 2001

24 511 20 788

1 332 734

1 518 1 079

3 756 3 391

1 892 1 213

2 608 1 898

13 405 12 473

1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001

1 427 1 117 6 963 6 209 5 389 3 637 2 900 2 949 4 547 4 549 3 285 2 327

x x 135 39 214 54 150 53 594 480 239 108

37 23 x x 540 430 288 264 70 47 583 315

76 55 2 205 2 294 x x 131 129 239 161 1 105 752

72 30 925 549 165 53 x x 264 207 466 374

581 444 268 123 383 175 484 378 x x 892 778

661 565 3 430 3 204 4 087 2 925 1 847 2 125 3 380 3 654 x x


39

V rámci kraje dojíždělo do škol meziokresně v roce 2001 celkem 20 788 studujících. Oproti roku 1991 došlo ke snížení o 15,2 %. Oproti roku 1991 se v roce 2001 zvýšil počet dojíždějících v okrese Nový Jičín a Opava. Dojíždějících studentů do okresu Ostrava - město ubylo o 29,2 %, a to nejvíce přispěním okresu Bruntál, Frýdek-Místek a Karviná. Okres Ostrava - město je okres s nejnižším podílem vyjížďky v obci z celkové vyjížďky, protože okres Ostrava - město je tvořen městem (v obci vyjíždělo 91,1 % z celkového počtu vyjíždějících do škol). Nejvíce studentů vyjíždělo do škol v rámci Moravskoslezského kraje z okresu Frýdek-Místek a nejméně z jiných krajů (46,8 %). Do zahraničí do škol vyjíždělo relativně nejvíce z Ostravy - města, a to 4,2 %. Z vyjíždějících do škol z obce bydliště v rámci ČR celkem vyjíždělo více mužů (12,6 %) než žen (9,4 %). Tento trend byl zachován u všech šesti okresů kraje. Denně vyjíždělo do škol z obce bydliště celkem 51 795 osob. Mezi muži a ženami je minimální rozdíl ve prospěch mužů. U této kategorie je trend stejný u všech šesti okresů kraje s výjimkou okresu Ostrava - město, kde je tomu naopak. Denně vyjíždělo žen o 302 více než mužů.

Tab. 3.3 Vyjíždějící do škol podle okresů Kraj celkem Vyjíždějící do škol z obce bydliště

69 078

v tom okres Bruntál

8 117

FrýdekMístek 16 947

Karviná

Nový Jičín

12 696

12 805

Opava

13 773

Ostrava město 4 740

v tom: do jiných obcí okresu

49,9

60,3

48,3

53,7

55,4

54,3

x


30,1

13,8

36,6

28,6

23,0

33,0

49,1

do jiných krajů

18,5

24,9

13,6

15,5

20,7

11,8

46,8

1,5

1,1

1,5

2,1

0,9

0,8

4,2

do zahraničí Podíl vyjíždějících do škol z obce bydliště (v %) v rámci ČR celkem muži ženy Denně vyjíždějící do škol z obce bydliště celkem muži ženy Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících v rámci ČR (v %) celkem

10,8

15,7

14,4

8,9

16,1

15,2

3,0

12,6

18,8

16,8

10,3

19,0

17,6

3,2

9,4

13,3

12,5

7,8

13,9

13,3

2,8

51 795

5 268

13 454

9 901

9 778

11 238

2 156

25 942

2 706

6 822

4 966

4 923

5 598

927

25 853

2 562

6 632

4 935

4 855

5 640

1 229

76,1

65,6

80,6

79,6

77,0

82,3

47,5

muži

75,9

65,2

80,9

78,9

77,0

81,9

44,4

ženy

76,3

66,0

80,3

80,4

77,0

82,6

50,1

3.2 Intenzita vyjížďky z obcí V rámci kraje vyjíždělo do škol z obce bydliště 72 757 studentů. S rostoucím počtem obyvatel klesá relativní vyjížďka do jiných obcí okresu, za Moravskoslezský kraj to celkem činilo 47,4 %, v obci do 199 obyvatel 82,7 % až v obci s počtem obyvatel 50 000 a více pak 17,4 %. Do jiných okresů kraje vyjíždělo 28,6 % z celkového počtu kraje a podle velikostních skupin obcí tento počet rostl až do velikosti obce 10 000 - 19 999, pak opět klesal. Do jiných krajů vyjíždělo 17,6 % z celkového počtu a podle velikostních skupin obcí tato vyjížďka rostla. Nejvyšší podíl vyjíždějících do škol mimo obec bydliště v rámci ČR byl u obcí s počtem obyvatel 200 - 499, pak do 199, a to 92,2 % a nejméně byl pak u obcí 50 000 a více, a to 14,5 %. Ve věku 6 - 14 let vyjíždělo celkem v kraji 16 783 žáků. Nejvíce to bylo z okresu Frýdek-Místek a nejméně v okrese Ostrava - město. Dokládá to i saldo dojížďky, které bylo u jediného z šesti okresů kladné, a to u okresu Ostrava - město. V rámci Moravskoslezského kraje v jeho šesti okresech byla situace ve vyjíždění žáků, studentů a učňů z obcí v jednotlivých okresech následující. V okrese Bruntál se vyjíždělo do škol z 18 obcí stoprocentně, tzn. že zde není ani základní škola. Nejnižší vyjížďka byla tradičně z okresního města - Bruntálu (20,5 %). Z okresu Frýdek-Místek vyjíždělo stoprocentně ze 3 obcí a nejméně z okresního města Frýdek-Místek 40


(17,3 %). V okrese Karviná mělo nejvyšší procento vyjížďky Chotěbuz (77,7 %) a nejnižší 2 města, a to Karviná a Havířov, shodně 17,1 %. V okrese Nový Jičín byla stoprocentní vyjížďka u 4 obcí a nejnižší u Nového Jičína (27,4 %). V okrese Opava byla stoprocentní vyjížďka u 7 obcí a naopak nejnižší u okresního města Opava. Okres Ostrava - město je tvořen vlastně krajským městem, a proto byla u něj vyjížďka nejnižší v kraji, a to 8,5 %.

Tab. 3.4 Vyjíždějící do škol podle velikostních skupin obcí Kraj celkem

v tom obce s počtem obyvatel 200 - 499

do 199

500 - 999

1 000 - 1 999

2 000 - 4 999

5 000 10 000 20 000 50 000 - 9 999 - 19 999 - 49 999 a více

Vyjíždějící do škol z obce bydliště 1)

72 757

283

3 673

7 602

12 329

12 043

7 513

2 977

11 066

15 271


47,4

82,7

80,4

71,2

63,5

54,8

43,9

31,3

41,1

17,4


28,6

10,6

10,0

17,4

23,7

29,4

34,2

39,3

28,5

37,3

17,6

5,3

8,0

9,1

10,0

12,3

19,0

24,9

21,0

30,1

31,2

92,2

94,0

74,2

59,6

48,2

39,4

29,6

28,6

14,5

51 948

243

3 162

6 497

10 292

9 603

5 301

1 908

7 143

7 799

71,4

85,9

86,1

85,5

83,5

79,7

70,6

64,1

64,5

51,1

z toho:

do jiných krajů Podíl vyjíždějících do škol mimo obec bydliště (v %) v rámci ČR Denně vyjíždějící do škol z obce bydliště Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících (v %) v rámci ČR 1)

včetně vyjíždějících s nezjištěným místem školy

3.3 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě Do škol v rámci České republiky podle frekvence dojížďky dojíždělo do Moravskoslezského kraje celkem 51 095 osob denně a 8 849 osob týdně. Vyjíždělo denně 51 795 osob a týdně 9 100 osob. Denně dojíždělo nejvíce do okresu Ostrava - město (10 891) a nejméně do okresu Bruntál (5 045 osob). Přitom ve srovnání mužů a žen nejsou patrné větší rozdíly. Tab. 3.5 Denní vyjížďka do škol podle času stráveného na cestě v tom okres Kraj celkem

Vyjíždějící do škol denně z obce bydliště

FrýdekMístek

Bruntál

51 948

5 286

13 489


13,7

20,6

27,4

34,6

30 - 44 minut

24,3

Karviná

Nový Jičín

Ostrava město

Opava

9 951

9 799

11 253

2 170

12,1

8,5

14,5

16,5

13,0

28,4

25,1

30,4

24,4

16,2

23,4

23,1

30,6

24,5

21,1

19,6

17,0

11,7

16,6

20,1

14,6

18,4

21,3

17,3

9,5

19,5

15,2

15,7

19,2

29,2

40

32

41

41

38

41

48

z toho s dobou cesty:



Denně z obce bydliště vyjíždělo do škol 51 948 studentů. Průměrně stráví na cestě 40 minut. Nejkratší čas do školy strávili v okrese Bruntál, a to 32 minut a nejdelší v okrese Ostrava - město (48 minut). Doba cesty do 14 minut byla relativně nejméně zastoupena u okresů Karviná a Frýdek-Místek a nejvíce u okresu


41

Bruntál. Nejvíce osobám trvala cesta do školy denně 15 - 29 minut (27,4 % z celkového počtu studentů). Doba cesty v trvání 60 minut a více byla nejvíce zastoupena u okresu Ostrava - město.

110 000 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

70 000

počet dojíždějících do škol

60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

-14 m 15 in -2 9 30 -4 4 45 -5 9 60 -8 9 90+

počet dojíždějících za prací

12. Dojíždějící za prací a do škol podle času stráveného na cestě

n mi -14 9 -2 15 44 30 9 -5 45 89 60 + 90

dojíždějící: mimo okres v rámci okresu v rámci obce

Podle času stráveného na cestě podle velikostních skupin obcí, do 14 minut byla relativně nejvyšší u obcí 200 - 499 obyvatel, a to 32,8 %. Nejvyšší zastoupení bylo u 15 - 29 minut, a to 27,4 %. Největší zastoupení bylo v nejmenší obci a s růstem počtu obyvatel v obci se snižuje počet osob trávicích cestu do školy po tuto dobu. Tab. 3.6 Denní vyjížďka do škol podle času stráveného na cestě podle velikostních skupin obcí Kraj celkem Vyjíždějící do škol denně z obce bydliště


200 - 499

500 - 999

1 000 - 1 999

2 000 - 4 999 9 603

5 000 - 9 999 5 301

10 000 20 000 - 19 999 - 49 999

51 948

243

3 162

6 497

10 292

1 908


13,7

24,7

32,8

23,0

17,1

8,6

8,9

27,4

41,2

38,3

36,4

33,8

29,1

24,8

30 - 44 minut

24,3

22,2

15,1

19,3

22,6

27,8

26,5

25,5

50 000 a více

7 143

7 799

9,6

6,5

10,5

12,8

20,0

16,8

30,3

22,7



17,0

5,8

7,3

10,5

13,4

17,6

20,3

28,7

20,9

21,8

17,3

6,2

6,3

10,5

12,9

16,7

19,0

22,5

21,9

27,7

40

28

26

32

35

41

43

48

46

48


3.4 Dopravní prostředek používaný k cestě do škol Podle použitého dopravního prostředku u vyjíždějících denně do škol byl nejvíce používán autobus, a to 38,7 %. Více jej používaly ženy. Pak následuje MHD, a to 15,8 %. Přes 7 000 osob nevyužívalo žádný dopravní prostředek, tj. 10,7 %. Nejméně osob - a to absolutně 12 v kraji používá k cestě do školy motocykl, a to 10 mužů a 2 ženy. Nejvíce studentů vyjíždělo z okresu Frýdek-Místek a nejvíce z nich používalo ke své cestě autobus. Nejméně vyjíždělo z okresu Ostrava - město, a to 4 543 osob a nejvíce používalo MHD.

42


Tab. 3.7 Vyjíždějící denně do škol podle pohlaví a použitého dopravního prostředku v tom

Celkem počet Vyjíždějící do jiné obce ČR z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus

počet

ženy v%

počet

v%

68 057

100,0

34 189

100,0

33 868

100,0 39,1

26 353

38,7

13 127

38,4

13 226

vlak

7 231

10,6

3 703

10,8

3 528

10,4

MHD

10 733

15,8

5 289

15,5

5 444

16,1

automobil - řidič automobil - spolucestující

392

0,6

271

0,8

121

0,4

1 114

1,6

588

1,7

526

1,6

motocykl

1)

muži v%

12

0,0

10

0,0

2

0,0

kolo

324

0,5

203

0,6

121

0,4

jiný

113

0,2

74

0,2

39

0,1

autobus + vlak

2 963

4,4

1 427

4,2

1 536

4,5

autobus + MHD

3 471

5,1

1 658

4,8

1 813

5,4

vlak + MHD

3 857

5,7

1 886

5,5

1 971

5,8

ostatní kombinace

3 615

5,3

1 917

5,6

1 698

5,0

žádný dopr. prostředek

7 256

10,7

3 704

10,8

3 552

10,5

dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa školy

U dojíždějících denně do škol podle dopravního prostředku to bylo nejvíce osob u okresu Ostrava - město, skoro 18 000 osob. Nejčastěji použitý dopravní prostředek byla MHD. Nejméně to bylo u okresu Bruntál, skoro 6 000 osob a nejvíce byl využívána dopravní prostředek - autobus.

13. Struktura vyjíždějících mimo obec do škol podle druhu dopravního prostředku autobus + MHD 5,5% autobus + vlak 4,5%

vlak + MHD 5,9%

ostatní kombinace 5,6% žádný dopr. prostředek 9,4%

MHD 13,6%

ostatní 10,5%

vlak 10,7%

automobil řidič 0,6% automobil spolucestující 1,7% motocykl 0,0% kolo 0,4% jiný dopr. prostředek 0,1% nezjištěno 0,8%

autobus 41,2%


43

3.5 Centra dojížďky do škol Struktura proudů vyjížďky z obce za vzděláním dle velikosti byla velmi podobná vyjížďce do zaměstnání. Proudů, které byly větší než 500 osob bylo v Moravskoslezském kraji 7. Tyto proudy byly zaznamenány u okresu Frýdek-Místek (1), Karviná (2), Opava (2) a Ostrava (2). Největší počet žáků, učňů a studentů (964) jezdí z Havířova do Ostravy, dále z Frýdku-Místku do Ostravy, z Ostravy do Prahy. Nejvyšší počet proudů v kraji byl zaznamenán u velikostního proudu vyjížďky 1 - 9 osob, ale osoby v nich tvořily cca 16,0 % všech. Podle struktury vyjíždějících bylo nejvíce zastoupeno ve velikosti proudu vyjížďky 100 - 499 osob, a to u okresu Karviná (52,1 %), Ostrava - město (42,7 %) a Frýdek-Místek (29,5 %). U dojížďkových proudů byly v kategorii 500 a více osob v proudu dojížďky zastoupeny hlavně okres Ostrava - město (4) a Karviná (1). Počet dojíždějících byl hlavně pak nejvíce zastoupen u proudu 100 - 499 osob a to hlavně okres Karviná (51,1 %) a dále okres Ostrava-město (35,5 %).

14. Vyjíždějící za prací a do škol mimo obec z celkového počtu zaměstnaných a studujících podle okresů zaměstnaných

60

žáků, studentů a učňů

podíl vyjíždějících v %

50 40 30 20 10 0 Bruntál

FrýdekMístek

Karviná

Nový Jičín

Opava

Ostrava město

Tab. 3.8 Bilance dojížďky do škol v centrech dojížďky Dojíždějící do centra Kraj, centrum dojížďky


celkem

63 628 1 838 1 978 4 422 503 2 911 850 1 480 2 121 5 457 17 747 553 963 709

muži

ženy

31 462 931 1 104 2 115 235 1 406 588 538 787 2 441 9 220 257 556 401

32 166 907 874 2 307 268 1 505 262 942 1 334 3 016 8 527 296 407 308

Vyjíždějící z centra

celkem

68 057 716 486 2 025 688 1 861 1 551 1 093 1 358 1 996 4 543 480 1 895 269

muži

ženy

34 189 378 240 1 050 355 900 698 602 740 1 052 2 089 247 951 128

33 868 338 246 975 333 961 853 491 618 944 2 454 233 944 141

1)

počet žáků, studentů a učňů bydlících v centru plus dojíždějící do škol

2)

bydlících v centru

Saldo dojížďky z toho do do škol zahraničí 1 021 21 11 41 6 50 20 21 32 40 197 6 58 -

-4 429 1 122 1 492 2 397 -185 1 050 -701 387 763 3 461 13 204 73 -932 440

Počet obsazených míst ve školách 1) na 1000 žáků, celkem studentů a učnů 2) 229 091 981 4 711 1 313 3 656 1 689 14 342 1 201 1 542 893 12 221 1 094 4 253 858 5 104 1 082 5 835 1 150 15 009 1 300 68 901 1 237 1 756 1 043 6 160 869 1 578 1 387

Dojíždějících do škol do centra dojížďky v Moravskoslezském kraji tvořilo 50,6 % ženy z 63 628 osob celkem. Nejvíce dojíždělo z 13 center dojížďky našeho kraje do Ostravy, a to 27,9 % všech dojíždějících do kraje a dále pak do Opavy 8,6 %. Z vyjíždějících představovali muži větší podíl a do zahraničí to bylo 1,5 %. 44


Saldo dojížďky do škol bylo v rámci kraje záporné a z centra pak u Frýdlantu nad Ostravicí, Kopřivnici a Třince. Nejvyšší podíl obsazených míst ve školách na 1000 žáků, studentů a učňů byl u Frenštátu pod Radhoštěm, dále pak ve Vítkově, Bruntále a Ostravě. Nejnižší byl v Kopřivnici. Nejvyšší počet dojíždějících uvnitř centra dojížďky celkem byl u Ostravy cca 49 000 osob a dále ve Frýdku-Místku, kde to činilo 9 593 osob. Podle struktury dojížďky do centra podle času denní dojížďky vede se 45,9 % v rozmezí 15 - 29 minut centrum dojížďky Frýdlant nad Ostravicí. Dle struktury dojíždějících v centru, byl nejvyšší podíl dojížďky do 14 minut v Rýmařově, a to 73,0 %. Tab. 3.9 Dojížďka do škol do center dojížďky podle času stráveného na cestě



Dojíždějící do centra celkem 41 532 1 838 1 978 4 422 503 2 911 850 1 480 2 121 5 457 17 747 553 963 709

Dojíždějí Struktura dojíždějících v centru v % podle času denní dojížďky cí 30 minut 60 minut uvnitř 15 - 29 do 14 centra a více a více minut minut vč. nezj. vč. nezj. celkem

Struktura dojíždějících do centra v % podle času denní dojížďky do 14 minut 12,4 16,1 12,6 7,9 18,3 16,4 12,9 12,6 13,0 10,7 12,7 17,2 7,1 14,7

15 - 29 minut 22,7 32,7 27,2 25,7 45,9 24,4 34,1 26,6 32,7 29,2 14,7 37,6 27,1 21,3

30 - 44 minut 23,4 24,2 27,0 28,6 23,9 24,7 24,7 20,7 31,0 27,3 19,0 25,9 34,8 16,8

45 - 59 minut 20,9 16,9 17,7 21,2 9,7 17,3 14,4 19,5 14,4 19,5 24,3 13,6 17,9 24,7

20,7 153 897 10,2 2 768 15,4 1 492 16,6 9 593 2,2 1 017 17,3 8 452 13,9 3 226 20,5 3 517 9,0 3 429 13,3 8 759 29,3 48 696 5,8 1 156 13,2 5 015 22,6 842

63,1 69,7 73,0 61,1 62,5 69,2 71,9 61,3 64,7 60,0 55,5 75,4 53,9 72,8

27,1 26,4 23,3 32,0 30,3 24,4 23,0 33,5 28,7 32,4 26,4 22,2 35,4 23,9

9,8 3,9 3,8 6,9 7,2 6,4 5,1 5,2 6,6 7,6 18,1 2,3 10,7 3,3

Centrem dojížďky s nejvyšším podílem dojíždějících ve věku 6 - 14 let (čili žáků) byl Frýdlant nad Ostravicí (50,9 %) a nejnižší u Ostravy (6,4 %). U věkové kategorie 15 let a více včetně nezjištěno, to bylo 93,6 % u Ostravy a 87,9 % u Karviné a naopak nejnižší 49,1 % u Frýdlantu nad Ostravicí. Denně dojíždělo relativně nejvíce do centra Frýdlant nad Ostravicí (98,2 %) a do Třince (95,5 %).

Tab. 3.10 Dojížďka do škol do center dojížďky podle věku dojíždějících a frekvence dojížďky

Kraj, centrum dojížďky Kraj celkem Bruntál Frenštát pod Radhoště Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Karviná Kopřivnice Krnov Nový Jičín Opava Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov 1)

Dojíždějící do centra celkem 41 508 1 838 1 978 4 422 503 2 911 850 1 480 2 121 5 457 17 723 553 963 709

Podíl dojíždějících (v %) ve Podíl věku dojíždějících z jiné obce 15 let a více 6 - 14 let okresu (v %) vč. nezj. 41,8 88,2 63,6 82,4 96,2 56,8 89,2 56,6 87,4 62,9 86,8 81,4 74,8

13,9 31,4 17,2 14,1 50,9 12,1 28,2 16,6 26,2 14,9 6,4 39,8 24,6 24,1

86,1 68,6 82,8 85,9 49,1 87,9 71,8 83,4 73,8 85,1 93,6 60,2 75,4 75,9

Podíl dojíždějících (v%) denně

týdně

73,8 89,1 87,3 91,5 98,2 70,1 91,6 70,0 93,4 73,1 61,5 81,4 95,5 89,8

1)

19,2 9,0 10,2 6,3 0,6 21,0 6,0 26,8 3,3 19,4 28,0 16,5 1,7 7,6

Saldo denní dojížďky 19 461 1 388 1 450 2 819 -30 666 -360 463 1 138 2 801 8 721 271 -388 522

za města, které nejsou zařazena mezi obce s rozšířenou působností (ORP), není údaj k dispozici


45

4.

ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL

V mezikrajském srovnání vyjíždělo z Moravskoslezského kraje do ostatních krajů České republiky celkem 20 153 osob za prací, což představovalo 6,3 %. Přitom nejvíce z těchto osob vyjíždělo do Hlavního města Prahy, a to 37,2 %. Druhý nejvyšší počet osob vyjížděl do Olomouckého kraje, a to 20,1 %. Nezanedbatelné byly kraje Jihomoravský a Zlínský. Nejméně osob za prací vyjíždělo do Karlovarského kraje, a to 7,9 %. Saldo mezikrajové dojížďky bylo záporné (-14 420 osob) a bylo tak na druhém místě za Středočeským krajem. Z vyjíždějících celkem měli převahu muži (71,6 %). Zbytek tvořily ženy, kde skoro polovina (47,2 %) vyjížděla do Hlavního města Prahy. Když pomineme vliv vyjížďky do Hlavního města Prahy, pak nejvíce osob vyjíždělo právě do sousedních krajů, a to do Olomouckého a Zlínského. Při porovnání dojížďky a vyjížďky za prací v jednotlivých okresech kraje musíme jednoznačně určit okres Ostrava - město jako okres s kladným saldem dojížďky, tzn. že zde dojíždělo o 32 521 osob více než vyjíždělo, tj. o 71,2 %. Všechny ostatní okresy Moravskoslezského kraje měly záporné saldo dojížďky, tzn. že více osob z daného okresu vyjíždělo než dojíždělo. Nejnižší záporné saldo měl okres Bruntál a nejvyšší Opava.

15. Vývoj obsazených pracovních míst na 1 000 zaměstnaných v okresech 1980

1991

2001

1 400

obsazená pracovní místa

1 300 1 200 1 100 1 000 900 800 700 Bruntál

Frýdek-Místek

Karviná

Nový Jičín

Opava

Ostrava - město

Když porovnáváme bilanci dojížďky za prací v jednotlivých městech kraje (40 měst) musíme konstatovat, že pomineme-li Ostravu, která má jasně nejvyšší kladné saldo dojížďky jak celkem tak i z toho denní, pak dalších 14 měst má kladné saldo dojížďky, z toho denní 19 měst. Nejvyšší záporné saldo, tzn. že více převažují vyjíždějící osoby z města než dojíždějící, je u Havířova, a to jak salda dojížďky celkem (-12 805 osob), tak z toho denně (-11 191 osob).

počet vyjíždějících na 1000 zaměst.

16. Vyjíždějící za prací z obcí kraje na 1000 zaměstnaných podle věku

46

vyjíždějící: do jiných obcí okresu


do jiných krajů

do zahraničí

500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59


60 a více věk

Nejvíce osob vyjíždí za prací z města Havířova, a to více mužů než žen (dvakrát tolik), ve věkové kategorii 30 - 39 let a 40 - 49 let. Dále pak z Ostravy a Karviné (7 324 osob), mužů vyjíždí 2,7x více než žen a nejvíce opět v kategoriích 30 - 36 let a 40 - 49 let. Podle odvětví vyjíždí nejvíce osob do odvětví průmyslu a pak do odvětví obchodu a stavebnictví.

Tab. 4.1 Bilance dojížďky za prací v centrech dojížďky Kraj, centrum dojížďky Kraj celkem Bruntál Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Karviná Kopřivnice Krnov Nový Jičín Opava Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov

Dojíždějící do centra celkem 183 275 2 666 3 143 8 376 1 585 9 538 3 514 2 370 7 169 13 415 45 359 821 9 150 780

muži

Vyjíždějící z centra

ženy

115 380 1 452 1 641 4 688 939 6 473 2 510 1 533 3 244 7 372 29 695 543 6 478 374

celkem

67 895 1 214 1 502 3 688 646 3 065 1 004 837 3 925 6 043 15 664 278 2 672 406

170 198 1 128 1 090 7 705 1 662 6 211 3 109 1 359 2 431 3 238 8 124 727 1 888 449

muži 101 120 391 593 5 639 968 4 300 1 538 245 1 041 1 202 3 384 241 -65 180

Saldo dojížďky

ženy 69 078 737 497 2 066 694 1 911 1 571 1 114 1 390 2 036 4 740 486 1 953 269

celkem 13 077 1 538 2 053 671 -77 3 327 405 1 011 4 738 10 177 37 235 94 7 262 331

muži 14 260 1 061 1 048 -951 -29 2 173 972 1 288 2 203 6 170 26 311 302 6 543 194

ženy -1 183 477 1 005 1 622 -48 1 154 -567 -277 2 535 4 007 10 924 -208 719 137

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že saldo dojížďky za prací v třinácti centrech dojížďky je celkově kladné, jen v jednom případě je záporné a to u centra dojížďky do Frýdlantu nad Ostravicí. V porovnání mužů a žen je ale velký rozdíl, protože saldo dojížďky mužů je kladné a naopak u žen záporné.

Tab. 4.2 Bilance dojížďky za prací v centrech dojížďky 1991 - 2001 Dojíždějící

Vyjíždějící

Saldo dojížďky

Centrum dojížďky

Bruntál Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Karviná Kopřivnice Krnov Nový Jičín Opava Ostrava Rýmařov Třinec 2) Vítkov

2001

1991

2 666 3 143 8 376 1 585 9 538 3 514 2 370 7 169 13 415 45 359 821

3 912 2 534 11 754 2 618 15 944 6 450 2 510 6 985 12 155 63 750 1 072

9 150 780

11 107 900

1)

bydlících na příslušném území

2)

v roce 1991 včetně Ropice

2001

1991

2001

1991

1 128 1 090 7 705 1 662 6 211 3 109 1 359 2 431 3 238 8 124 727

1 712 1 815 11 105 1 897 10 700 2 486 1 644 2 701 5 529 12 773 1 115

1 538 2 053 671 -77 3 327 405 1 011 4 738 10 177 37 235 94

2 200 719 649 721 5 244 3 964 866 4 284 6 626 50 977 -43

1 888 449

3 148 780

7 262 331

7 959 120

Obsazená pracovní místa na 1000 celkem zaměst2001 naných 1) 9 859 1 242 8 286 1 630 27 329 1 056 3 602 863 28 379 1 128 9 705 905 11 926 1 055 16 912 1 400 40 511 1 446 177 110 1 345 3 808 925 21 819 3 201

1 342 1 217

Obsazená pracovní místa na 1000 celkem ekonomicky 1991 aktivních 1) 11 745 1 230 6 551 1 123 34 838 1 019 5 545 1 149 40 323 1 149 17 100 1 302 14 336 1 064 19 601 1 280 39 517 1 201 223 245 1 296 5 027 992 30 985 4 069

1 346 1 030

Bilance dojížďky do škol v porovnání dvou sčítání, a to roku 1991 a 2001 v 13 centrech dojížďky Moravskoslezského kraje je poznamenán celkovým snížením zaměstnaností v roce 2001. Salda dojížďky v roce 2001 proti roku 1991 se u sedmi center zvýšila. Z bilance dojížďky za prací z okresů sousedících s okresy Moravskoslezského kraje, ale ležících v jiných krajích bylo zjištěno, že největší počet vyjíždějících je zaznamenán z okresu Vsetín do Nového Jičína (463 osob), dále z Přerova do Nového Jičína (186 osob), a pak z Přerova do Ostravy - města (156 osob). Ze


47

všech přilehlých okresů, tj. okresů Jeseník, Olomouc, Přerov, Šumperk a Vsetín nejméně osob celkem, tj. 52, vyjíždělo do okresu Karviná.

Tab. 4.3 Vývoj počtu dojíždějících a obsazených pracovních míst Dojíždějící do obce Kraj, okres

za prací


1991 238 473 14 922 48 285 59 468 27 596 24 452 63 750

Obsazená pracovní místa

do škol

2001 183 275 11 732 37 469 37 379 25 752 25 584 45 359

1991 65 550 7 038 9 725 11 702 9 026 10 815 17 244

celkem

2001 63 628 5 991 9 551 10 975 8 941 10 423 17 747

1991 304 023 21 960 58 010 71 170 36 622 35 267 80 994

celkem

2001 246 903 17 723 47 020 48 354 34 693 36 007 63 106

1991 615 437 68 988 141 973 178 518 100 368 94 167 223 245

2001 513 096 41 183 82 702 96 169 61 444 67 378 164 220

na 1000 zaměstnaných 1) 1991 2001 1 412 968 1 209 918 1 245 875 1 248 873 1 213 891 1 018 844 1 296 1 247

1)

bydlících na příslušném území Poznámka: v roce 1991 včetně dojíždějících ze Slovenska

Tab. 4.4 Vývoj počtu dojíždějících a obsazených pracovních míst ve městech kraje Dojíždějící do obce Město

za prací

Bruntál Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Karviná Kopřivnice Krnov Nový Jičín Opava Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov

1991 3 912 2 534 11 754 2 618 15 944 6 450 2 510 6 985 12 155 63 750 1 072 11 107 900


do škol

2001 2 666 3 143 8 376 1 585 9 538 3 514 2 370 7 169 13 415 45 359 821 9 150 780

1991 2 647 1 846 4 000 579 2 401 1 240 1 900 2 239 4 841 17 244 387 883 1 032

celkem

2001 1 838 1 978 4 422 503 2 911 850 1 480 2 121 5 457 17 747 553 963 709

1991 6 559 4 380 15 754 3 197 18 345 7 690 4 410 9 224 16 996 80 994 1 459 11 990 1 932

celkem

2001 4 504 5 121 12 798 2 088 12 449 4 364 3 850 9 290 18 872 63 106 1 374 10 113 1 489

1991 11 745 6 551 34 838 5 545 40 323 17 100 14 336 19 601 39 517 223 245 5 027 30 985 4 069

2001 8 758 6 805 24 973 3 793 27 379 10 426 11 560 16 181 37 090 164 220 3 741 22 809 2 761

na 1000 zaměstnaných 1) 1991 2001 1 230 1 103 1 123 1 339 1 019 965 1 149 909 1 149 1 088 1 302 973 1 064 1 023 1 280 1 339 1 201 1 324 1 296 1 247 992 909 1 346 1 403 1 030 1 049

1)

bydlících na příslušném území *) v období 1991 - 2001 došlo k územním změnám

17. Struktura dojíždějících za prací v obci podle použitého dopravního prostředku

podíl v %

100 90 80 70 60 50

48


Vítkov

Třinec

Rýmařov

Ostrava

Opava

Nový Jičín

Krnov

Frýdek-Místek


0

Bruntál

10

Kopřivnice

20

frekvence vyjížďky ostatní a nezj. frekvence vyjížďky žádný dopravní prostředek frekvence vyjížďky jízdní kolo frekvence vyjížďky automobil, motocykl frekvence vyjížďky autobus, vlak, MHD vč. komb. Karviná

30

Frýdlant nad Ostravicí

v tom v tom v tom v tom v tom

40

Tab 4.5 Srovnání mezikrajské vyjížďky podle krajů v letech 1991 a 2001. Počet vyjíždějících za prací do jiných krajů

1991

Česká republika

2001

Vliv dojížďky Pořadí krajů do Prahy na podle celk. nárůstu relativního mezikrajské Index přírůstku vyjížďky 2001/1991 vyjížďky 1991-2001 (v %) 1991-2001 (v %)

Denní vyjížďka za prací do jiných krajů (2001)

Podíl vyjíždějících do jiných krajů ze všech denně vyjíždějících 2001 (v %)

Pořadí krajů podle počtu denně vyjíždějících do jiných krajů 2001

222 532

320 827

144,2

x

59,1

184 162

57,4

x

Hl.m. Praha

17 329

26 018

150,1

6

x

17 800

68,4

2

Středočeský kraj

78 340

105 713

134,9

10

93,2

84 459

79,9

1

Jihočeský kraj

8 212

13 481

164,2

4

60,2

4 532

33,6

13

Plzeňský kraj

7 650

10 163

132,8

11

70,9

4 958

48,8

12

Karlovarský kraj

5 041

6 645

131,8

12

61,5

2 523

38,0

14

10 598

20 656

194,9

2

61,9

10 295

49,8

3

Liberecký kraj

8 115

13 676

168,5

3

33,8

7 619

55,7

7

Královéhradecký kraj

9 586

15 118

157,7

5

43,9

7 341

48,6

9

Ústecký kraj

Pardubický kraj

12 245

17 276

141,1

8

47,1

8 910

51,6

4

Vysočina

14 737

19 951

135,4

9

46,3

8 190

41,1

6

Jihomoravský kraj

15 957

19 642

123,1

13

74,0

8 833

45,0

5

Olomoucký kraj

11 835

17 327

146,4

7

43,9

7 527

43,4

8

Zlínský kraj

13 555

15 008

110,7

14

109,31)

5 506

36,7

11

9 332

20 153

216,0

1

42,5

5 669

28,1

10

Moravskoslezský kraj 1)

Celková pracovní vyjížďka ze Zlínského kraje do Prahy vzrostla o 68 %, vyjížďka do ostatních krajů v součtu naopak o 1 % poklesla Poznámka: Data jsou přepočtena na územní strukturu krajů 2001, mezikrajová vyjížďka ze Zlatých Hor byla odhadnuta.

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ve srovnání sčítání lidu, domů a bytů 2001 s rokem 1991 v mezikrajské vyjížďce za prací ve srovnání všech čtrnácti krajů se vyjížďka u Moravskoslezského kraje více jak zdvojnásobila a tím byla relativně první z krajů, přičemž vliv vyjížďky do Prahy na celkovém nárůstu mezikrajské vyjížďky 1991 - 2001 byl u Moravskoslezského kraje jen 42,5 %. V roce 2001 denní vyjížďka z Moravskoslezského kraje do jiných krajů činila 28,1 %.


49

5. ZÁVĚR Význam dojížďky za prací vzrostl v průběhu 90. let 20. století v důsledku společensko-ekonomických změn. Nové podmínky vyvolaly strukturální změny v národním hospodářství. Poměrně velké počty pracovníků se přesunuly z primárního do terciárního sektoru, který je lokalizován především ve větších ekonomických centrech. Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 se již po čtvrté za sebou zjišťovaly údaje o dojížďce a vyjížďce do zaměstnání a po třetí do škol. I když srovnání údajů ovlivňují metodické a územní změny, přesto se i v těchto údajích odrážejí významné změny ve společnosti. Počet vyjíždějících z obce do zaměstnání i škol oproti předešlému sčítání poklesl. Změnila se struktura podle územních typů vyjížďky. Změny byly zapříčiněny novým rozdělením republiky na kraje. Ve vyjížďce mužů a žen nebyl výraznější rozdíl, i když mužů vyjíždělo více. S rostoucím věkem se snižovalo zastoupení vyjíždějících z obce na celkovém počtu zaměstnaných a mezi vyjíždějícími se zvyšoval podíl cest na kratší vzdálenosti. Vyjíždějící denně tvořili převážnou většinu úhrnu - do zaměstnání bylo zastoupení větší než do škol. Při cestě do zaměstnání mimo obec bydliště používalo největší část osob autobus a jen o málo menší bylo zastoupení cestujících automobilem. Ve vyjížďce do škol měl nadpoloviční zastoupení autobus. Průměrný čas strávený na cestě za prací v rámci obce činil v kraji 20 minut. Jen v okrese Ostrava - město trvala 27 minut. Lze tedy konstatovat, že s rostoucí velikostí obce roste průměrná doba strávená na cestě za prací nejen v rámci obce, ale i cestou do jiných obcí. Proti dřívějším rokům se v přesunech za prací značně oslabilo postavení Ostravska, což bylo patrné v údajích za Moravskoslezský kraj, který měl druhou největší převahu vyjíždějících nad dojíždějícími v České republice. Na dojížďce i saldu byl patrný vliv velikosti obce a také její postavení ve správním uspořádání, krajské město mělo hodnoty vysoké. Nad ostatními v rámci ČR byly výrazně největší proudy z Kladna do Prahy a z Havířova do Ostravy. Změny dojížďky, které se projevily v 90. letech, pokračují i po roce 2001. Reorganizace státní správy k 1. lednu 2003, ovlivnila dojížďku administrativních pracovníků a tím i změny v dojížďkových proudech osob. V menších centrech dojížďky může pak i odchod jediného velkého zaměstnavatele znamenat rozpad celého pracovního mikroregionu. Do budoucna ovlivní dojížďku za prací i změny v bytové výstavbě. Odklon od výstavby bytových domů ve městech ve prospěch rodinných domů v menších obcích poblíž měst, odkud je dobrá dopravní dostupnost, povede k růstu dojížďky za prací i do škol do největších center dojížďky v kraji.

50


METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 se uskutečnilo na celém území České republiky podle zákona

č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Údaje byly zjišťovány podle stavu o půlnoci z 28. února na 1. března (rozhodný okamžik). Sčítání organizoval, řídil a koordinoval Český statistický úřad, který zabezpečoval přípravu a provedení sčítání ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, okresními úřady a obcemi. Sčítání v jednotlivých sčítacích obvodech zajišťovali sčítací komisaři a sčítací revizoři. Jako sčítací obvod bylo vymezeno území základní sídelní jednotky nebo její části, ve které sběr údajů zajišťoval jeden sčítací komisař. Samostatné sčítací obvody tvořila zařízení hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil, Policie České republiky, zařízení Vězeňské služby, uprchlické tábory a zastupitelské úřady v zahraničí. Sčítání se vztahovalo na každou fyzickou osobu, která měla v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt, i na každou další fyzickou osobu, která byla na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna (i když zde neměla trvalý nebo dlouhodobý pobyt), na každý dům, určený pro bydlení, i neobydlený, na každý byt, i neobydlený. Sčítání nepodléhali cizí státní příslušníci požívající diplomatických imunit a výsad, jakož i domy a byty ve vlastnictví jiných států, které sloužily k diplomatickým účelům. Obsah sčítání (zjišťované údaje) stanovil zákon č. 158/1999 Sb. Všechny osoby měly povinnost uvést o sobě údaje v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem. Tradičně byla použita metoda sebesčítání, kdy obyvatelé sami vyplňovali sčítací tiskopisy. Za nezletilou osobu poskytl údaje její zákonný zástupce, za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům její opatrovník. Za osobu, která měla ve sčítacím obvodu trvalý pobyt, ale byla dočasně nepřítomná, poskytla údaje jiná osoba z její bytové domácnosti. Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 byly použity sčítací tiskopisy: Sčítací list osob, Domovní list, Bytový list. Vzory sčítacích tiskopisů vymezila „Vyhláška Českého statistického úřadu, kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora“ (Sbírka zákonů, částka 95, 13. října 2000). Všechny údaje byly zpracovány podle územního a správního členění státu platného v České republice k 1. březnu 2001. Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 v České republice respektovalo z hlediska obsahu, metodiky i zpracování údajů Rezoluci Ekonomické a sociální rady OSN z roku 1995 k programu světových sčítání a Doporučení pro sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 v evropském regionu, která zpracoval Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí. Otázky týkající se dojížďky/docházky do zaměstnání a školy (místo pracoviště, školy, frekvence dojížďky/docházky, denní dojížďka/docházka do zaměstnání a školy, dopravní prostředek) vyplňovaly pouze osoby pracující a žáci, studenti a učni, kteří uváděli údaje o dojížďce/docházce do školy i v případě, že byli pracujícími studenty a učni. Zahrnuty jsou všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Údaje o dojížďce vyplňovaly podle skutečnosti k 1. 3. 2001.


51

Zjišťovaly se údaje o o

přesunu z místa trvalého bydliště do místa pracoviště nebo školy (otázka na místo pracoviště, školy a otázka na frekvenci dojížďky (docházky) do zaměstnání a školy)

o

každodenním pohybu zaměstnaných osob, školáků, učňů a studentů z místa trvalého nebo přechodného bydliště (otázka na denní dojížďku/docházku do zaměstnání a školy a otázka na dopravní prostředek).

Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol jsou osoby, které uvedly, že místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě (resp. v jiné obci nebo v jiném státu), než ve kterém měly trvalý (dlouhodobý) pobyt. Vyjíždějící (dojíždějící) v rámci obce jsou osoby, jejichž místo pracoviště je v obci, ve které mají trvalý (dlouhodobý) pobyt, avšak v jiném domě. V hl. m. Praze jsou ve vyjíždějících (dojíždějících) v rámci obce zahrnuty také osoby, dojíždějící do zaměstnání/školy do jiného správního obvodu. Vyjíždějící mimo obec jsou osoby, jejichž obec pracoviště, školy byla jiná než obec trvalého pobytu, případně jejichž místo pracoviště bylo v zahraničí. V počtu vyjíždějících z obce jsou zahrnuty i osoby, s nezjištěnou obcí pracoviště, pokud byl znám okres pracoviště, který byl různý od okresu trvalého pobytu. Vyjíždějící denně byly osoby, které v otázce o frekvenci dojížďky (alternativy - denně, týdně, 1 - 2 x měsíčně, jinak) zvolily danou odpověď. Čas strávený dojížďkou se týká každodenního dojíždění (docházení) do zaměstnání nebo školy. Osoby, které z místa trvalého pobytu dojížděly do zaměstnání a školy jinak než denně, uváděly v této otázce dobu denní dojížďky (docházky) z místa jejich přechodného ubytování do zaměstnání nebo školy. Údaj odpovídal celkové době, která uplyne od opuštění domova (místa přechodného ubytování) do registrace na pracovišti nebo vstupu do školy, tj. včetně pěší chůze na stanici a od stanice veřejné dopravy, čekání na příjezd, přestup, apod. Použití dopravních prostředků se vyplňovalo podle denní dojížďky (docházky); uvedly se všechny obvykle používané dopravní prostředky. Autobus (kromě MHD) uvedly osoby využívající autobusovou dopravu, která překračuje hranice obce/města. Odpověď „žádný dopravní prostředek“ uvedly osoby, které chodí do zaměstnání nebo školy pouze pěšky. Zaměstnané osoby v tabulkách za dojížďku jsou všechny osoby pracující s výjimkou pracujících studentů a učňů, kteří vyplňovali do tiskopisu dojížďku do školy, a proto jsou ve všech výstupech za dojížďku zařazeni v kategorii studentů a učňů bez ohledu na skutečnost, že v rozhodný okamžik sčítání byli také ekonomicky aktivní. Mezi zaměstnané osoby jsou tak zahrnuty všechny osoby, které uvedly, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu. Ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě a ve výkonu trestu uváděly údaje podle posledního zaměstnání, pokud trval jejich pracovní poměr. Údaj o celkovém počtu zaměstnaných osob zveřejněný v této publikaci se liší od údajů o počtu zaměstnaných osob uváděných v jiných publikacích s výsledky sčítání. Důvodem je skutečnost, že v tabulkách o počtu dojíždějících a vyjíždějících osob nejsou v úhrnu zaměstnaných zahrnuti pracující studenti a učni. Směrový proud vyjížďky je definován jako vyjíždějící osoba/osoby z obce trvalého pobytu do obce pracoviště nebo z obce trvalého pobytu do jiného státu (při dojížďce do zahraničí). Podmínkou vytvoření směrového proudu je zjištěná obec pracoviště resp. zjištěný stát pracoviště při dojížďce do zahraničí. V tabulkách je použito několika úrovní dojížďky – vnitroobecní (uvnitř obce), meziobecní dojížďka (z obce do obce), meziokresní (z okresu do okresu) a mezikrajská (z kraje do kraje). Proto u stejného území mohou být v různých tabulkách uvedeny rozdílné počty vyjíždějících a dojíždějících. Saldo dojížďky je rozdíl počtu dojíždějících a vyjíždějících. Obsazená pracovní místa jsou součtem počtu zaměstnaných osob a salda dojížďky. Zařazení zaměstnaných osob do odvětví ekonomické činnosti se provádělo podle hlavního druhu ekonomické činnosti. Přehled odvětví byl uveden ve vysvětlivkách ke sčítacím tiskopisům. Pracovní mikroregion tvoří územně souvislý celek charakterizovaný relativně vysokou mírou vnitřní uzavřenosti dojížďky za prací (především její denní formy). Je až na výjimky tvořen 1 centrem (jádrem) a jeho spádovým zázemím tvořeným nejméně 3 obcemi. Zázemí musí mít nejméně 4 tisíce obyvatel, celý mikroregion 10 tisíc obyvatel. Centrum (středisko) pracovního mikroregionu je město s významnější koncentrací pracovních příležitostí, které slouží k uspokojování potřeb nejen jeho rezidentů, ale i obyvatel bydlících v okolních obcích. Centra mají obvykle více než 5 tis. obyvatel a většinou i kladné saldo denní dojížďky za prací.

52


Spádová oblast (zázemí) pracovního mikroregionu je tvořena obcemi, které se nacházejí kolem centra pracovního mikroregionu a jsou s ním funkčně propojeny intenzivní dojížďkou za prací. Obce jsou přiřazeny k centru podle principu převládající orientace celkové pracovní dojížďky. V případě nejasné orientace hlavního směru dojížďky (z obce vyjíždí stejný počet osob i do jiných směrů) je přihlédnuto k dodatečným kritériím (denní forma dojížďky, silniční vzdálenost mezi obcemi, terénní členitost). Některé obce nemají hlavní spád přímo do příslušného centra, ale jsou s ním spojeny nepřímo přes jinou větší obec (často přes tzv. subregionální centrum). Centrum (středisko) pracovního subregionu je obec (obvykle město), do které mají hlavní spád (přímo či nepřímo) denní dojížďky za prací alespoň 2 sousední obce s úhrnnou populační velikostí v rozmezí 1 - 4 tis. obyvatel. Pracovní subregion je hierarchicky nižší celek, u něhož rozhodující část pracovní dojížďky není obvykle uzavřena v rámci jeho hranic (pracovní vyjížďka z jeho centra směřuje většinou mimo vymezený subregion). Centrem dojížďky do škol je každá obec, která měla v době sčítání na svém území zařízení poskytující minimálně úplné středoškolské vzdělání (pro účely této regionalizace zúženo na gymnázium nebo střední odbornou školu). Většinou jde o obce s populační velikostí mezi 5 - 10 tis. obyvateli. SROVNATELNOST VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ 2001 A 1991 Ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. Údaje o zaměstnaných osobách nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr; v roce 2001 však jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů. Ostatní (tj. ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek) jsou zahrnuti do osob ekonomicky neaktivních. Rozdílné proti roku 1991 bylo zjišťování údajů o zaměstnání, postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti u vojáků v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě. Při sčítání v roce 1991 uváděli tyto údaje podle posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 v souladu s metodikou ILO (International Labour Organization - Mezinárodní organizace práce) uváděli zaměstnání „voják základní (náhradní resp. civilní) služby“ a byli zahrnuti do odvětví obrany (resp. veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě civilní služby). Tyto skutečnosti se promítly i do ukazatelů o dojížďce. Údaje o počtech vyjíždějících a dojíždějících podle odvětví nejsou plně srovnatelné. V roce 1991 se při zařazování do odvětví vycházelo ze zápisů názvů organizací podle druhu provozované nebo převažující činnosti (klasifikace JKONH), v roce 2001 se odvětví ekonomické činnosti určovalo podle hlavního druhu ekonomické činnosti (klasifikace OKEČ).

***********

Podrobné údaje o počtu dojíždějících osob byly zveřejněny v publikacích „Dojížďka do zaměstnání a škol – okres ……………“, které byly zpracovány a vydány za jednotlivé okresy koncem roku 2003. Údaje o dojížďce mezi okresy byly zveřejněny v publikaci „Dojížďka do zaměstnání a škol – Česká republika“. Údaje o počtu vyjíždějících osob byly zveřejněny také v publikaci „Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 – – základní informace o okresech a krajích“ resp. v publikacích „Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 – – základní informace o obcích“ v jednotlivých okresech v tabulce 114. Údaj o celkovém počtu vyjíždějících osob – zaměstnaných nebo žáků, studentů a učňů – v tab. 114 zahrnuje na rozdíl od tabulek uvedených v této publikaci i počty osob s nezjištěným místem pracoviště, školy (nezjištěný stát, okres a obec), které však uvedly, že místo pracoviště, školy je jinde než v domě, ve kterém mají trvalý pobyt. V tabulkách 114 za hl. m. Prahu resp. za jednotlivé správní obvody jsou v řádku „vyjíždějící v rámci kraje“ uvedeny počty osob, které vyjíždějí v rámci Prahy mezi jednotlivými správními obvody; tyto osoby jsou v tabulkách o dojížďce zahrnuty pouze v údaji o vyjíždějících v rámci obce.


53

Přehled významných vlivů působících na objem dojížďky a její změny v rámci ČR mezi lety 1991-2001 (významné vlivy, které je možno s určitou přesností kvantifikovat, jsou doplněny orientačním odhadem jejich intenzity)

"REÁLNÉ" VLIVY

"STATISTICKÉ" VLIVY

Typy faktorů

Pravděpodobný směr výsledného působení nejvýznamnějších faktorů v rámci ČR v 90. letech objem dojížďky zvyšují ( + )

objem dojížďky snižují ( - )

DOJIŽĎKA ZA PRACÍ Započtení pracujících cizinců s dlouhodobým pobytem Nezapočtení osob na rodičovské dovolené (50 až 60 tis.) (téměř 150 tis.) Rozpad a slučování obcí (25 až 27 tis.)

Zvýšení nedopočtu obyvatel při sčítání (50 až 60 tis.)

Rozdílné posuzování předchozího zaměstnání u vojáků, 1 zejména v základní službě

Nárůst počtu odpovědí s nezjištěným místem pracoviště 2 (v roce 2001 jich bylo téměř 150 tis.)

Nabídka nových pracovních míst v atraktivních regionech (zázemí měst, v blízkosti dopravních koridorů, podél hranic), celkově větší diference mezd mezi regiony

Ztráta pracovních míst v oblastech dříve silně koncentrované průmyslové i zemědělské výroby, výrazný nárůst nezaměstnanosti, regionálně velmi diferencovaný, 6 v ČR - 350 tis.

Růst počtu osob dlouhodobě žijících mimo místo trvalého bydliště

Rozvoj malého a středního podnikání s provozovnami 7 v místě trvalého bydliště

Vstup silných populačních ročníků (70. léta) na trh práce Pokles počtu žen na řádné mateřské dovolené vlivem nižší porodnosti (vliv na dojížďku: 10 až 20 tis.)

3

Zlepšení dopravní infrastruktury v některých regionech (dálnice, koridory)

Zhoršení dopravní infrastruktury v některých (periferních) regionech

Rozvoj automobilizace na venkově, "svážení" zaměstnanců, příp. finanční kompenzace nákladů dojíždění některými zaměstnavateli

Redukce spojů veřejné dopravy na venkově (zejména železniční), růst nákladů (časových i finančních) na dojížďku

Omezení objemu meziregionální (pracovní) migrace Subjektivní faktory

4

5

Subjektivní faktory

5

"REÁLNÉ" VLIVY

"STATISTICKÉ" VLIVY

DOJÍŽĎKA DO ŠKOL Nárůst počtu odpovědí s nezjišt.místem školy 2 (v roce 2001 jich bylo téměř 30 tis.)

Rozpad a slučování obcí (10 až 11 tis.) Ostatní méně významné vlivy

8

Ostatní méně významné vlivy

Demografický efekt pozitivní - větší zapojení do terciár. vzdělávání, růst kapacit tohoto typu vzdělávání Rušení základních škol v některých malých obcích

9

Větší ochota dojíždět za kvalitním (specializ.) vzděláním

8

Demografický efekt negativní - pokles počtu žáků základních škol Nově otevírané školy 10

11

Nové studijní obory na středních a vysokých školách

Poznámky: 1 V roce 1991 uváděno místo posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 místo výkonu současné vojenské služby; vliv klesajícího počtu osob nastupujících k vojenské službě, zkracování vojenské služby a vyššího podílu těch, kteří absolvovali vojenskou službu v obci trvalého pobytu. 2 Projevuje se nejvíce mezi obcemi (městy, centry dojížďky), na objem dojížďky mezi vyššími územními celky (okres – kraj – ČR) nemá vliv. Jedním ze zdrojů nárůstu mohou být osoby nelegálně pracující v ČR i zahraničí. 3 Výsledný efekt nebude tak výrazný, neboť část mladé generace se zařadila mezi nezaměstnané, část déle studuje apod., pozitivní demografický vliv je částečně vyvážen snížením ekonomického zapojení obyvatel na konci „produktivního“ věku. 4 Na dojížďce se projevuje zejména zvýšení počtu její nedenní formy, častější využívání přechodných pobytů v ubytovnách či v nájemních bytech v oblastech s vysokou nabídkou atraktivních pracovních míst. Narůstá také objem dojížďky na delší vzdálenost. 5 Individuální volba mezi prací a volným časem, ochota pracovat, „demotivující efekt“ sociálních dávek apod. 6 Nezaměstnaní při SLDB 1991 („hledající zaměstnání“, zhruba 120 tis. osob) sice zvyšovali počet ekonomicky aktivních, ale na otázku ohledně dojížďky do zaměstnání neodpovídali (stejně jako v roce 2001), proto je tato kategorie řazená mezi vlivy reálné, nikoliv „statistické“. 7 Projevuje se v pravděpodobném nárůstu osob, které mají shodnou adresu trvalého bydliště a pracoviště (v roce 2001 jich bylo v ČR 363 tis., tj. 7 % všech zaměstnaných), nejvíce v Praze a Libereckém kraji (9 %), nejméně v krajích s nízkou mírou podnikatelské aktivity – Moravskoslezském a Karlovarském (6, resp. 5 %). Je obtížné odhadnout podíl podnikatelů, kteří reálně vyjíždějí (např. stavební práce) a těch, kteří mají skutečně provozovnu v místě bydliště (např. pohostinství). Orientačně jde o snížení dojížďky zhruba o 100 tis. osob. 8 Jejich vliv je malý a vzájemně se kompenzující: + děti cizinců s dlouhodobým pobytem - nedopočet při sčítání - pravděpodobný nárůst počtu dětí vyučovaných doma, nebo v odborných léčebných ústavech - osoby studující na zahraničních středních a vysokých školách (mnozí ani nebyli sečteni). 9 Z nově vzniklých obcí mezi roky 1991 a 2001 jich má 63 školu, 427 nemá. Počet obcí, které existovaly v roce 1991 a 2001, v roce 1991 základní školu měly a v roce 2001 již ne, se zvýšil o 100, čímž došlo k nové dojížďce vlivem zrušení školy. 10 Týká se spíše dojížďky ve velkých městech a nabídkou specializovaných škol doprovázenou kvalitní dopravní infrastrukturou, tento vliv se mohl projevit i na venkově (spojením dojížďky rodičů za prací a jejich dětí do škol). 11 Ve 407 obcích, které existovaly v obou srovnávaných rocích, se dřívější nevybavenost školou změnila na vybavenost a vyjížďka zanikla.

54


TABULKOVÁ PŘÍLOHA


55

Tab. A1. Bilance dojížďky za prací v letech 1980 - 2001 Ekonomicky aktivní, v roce 2001 zaměstnaní

1)

Dojíždějící do okresu (kraje)1) celkem

z toho denně

Vyjíždějící z okresu (kraje) celkem

1980 1991 2001

629 279 659 395 630 679

25 310 8 707 5 733

. 3 311 2 335

11 759 13 532 22 738

1980 1991 2001

54 529 54 715 53 298

2 603 2 642 1 723

1 266 1 724 1 043

3 264 2 907 5 159

1980 1991 2001

105 684 114 068 110 003

13 434 10 720 8 021

1980 1991 2001

136 455 143 025 136 307

1980 1991 2001

z toho denně Kraj celkem . 3 254 6 140

Saldo dojížďky celkem


z toho denně

na 1000 zaměstnaných 2)

13 551 -4 825 -17 005

. 57 -3 805

642 830 654 570 613 674

1 022 993 973

okres Bruntál 3) 737 -661 1 241 -265 1 886 -3 436

529 483 -843

53 868 54 450 49 862

988 995 936

9 815 9 099 6 815

okres Frýdek-Místek 21 455 19 299 -8 021 20 072 18 754 -9 352 19 373 15 692 -11 352

-9 484 -9 655 -8 877

97 663 104 716 98 651

924 918 897

13 315 10 756 7 454

7 743 9 152 6 462

28 367 23 425 20 875

okres Karviná 25 190 -15 052 21 411 -12 669 16 874 -13 421

-17 447 -12 259 -10 412

121 403 130 356 122 886

890 911 902

78 618 82 775 80 186

5 659 4 629 4 089

3 905 3 924 3 399

9 622 9 859 11 369

okres Nový Jičín 7 678 -3 963 8 559 -5 230 8 311 -7 280

-3 773 -4 635 -4 912

74 655 77 545 72 906

950 937 909

1980 1991 2001

89 615 92 544 90 675

2 255 2 357 3 929

1 372 1 801 2 686

23 788 22 681 15 883

okres Opava 21 332 -21 533 21 143 -20 324 13 170 -11 954

-19 960 -19 342 -10 484

68 082 72 220 78 721

760 780 868

1980 1991 2001

164 378 172 268 160 210

72 611 59 358 45 359

60 081 55 135 40 269

9 835 12 343 12 336

okres Ostrava 6 488 62 776 9 670 47 015 8 075 33 023

53 593 45 465 32 194

227 154 219 283 193 233

1 382 1 273 1 206

v letech 1980 - 1991 včetně dojíždějících ze Slovenska

2)


3)

v letech 1980 a 1991 nepřepočteno (tedy vč. Zlatých Hor)

56

celkem


Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech 1991 - 2001 kraj celkem Vyjížďka 1991

2001

Dojížďka

rozdíl 2001 - 1991 počet

Celkem v tom: muži ženy v tom ve věku: 15 - 29 30 - 59 60+ a nezj. z toho odvětví: zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví doprava a telekomunikace obchod školství, zdravotnictví, sociál. činnosti z toho denně Celkem v tom: muži ženy v tom ve věku: 15 - 29 30 - 59 60+ a nezj. z toho odvětví: zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví doprava a telekomunikace obchod školství, zdravotnictví, sociál. činnosti z toho denně Celkem v tom: muži ženy v tom ve věku: 15 - 29 30 - 59 60+ a nezj. z toho odvětví: zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví doprava a telekomunikace obchod školství, zdravotnictví, sociál. činnosti z toho denně 1)

1991

rozdíl 2001 - 1991

2001

v%

počet

v%

Vyjíždějící z obce bydliště celkem 229 935 200 280 -29 655 -12,9

Dojíždějící do obce celkem 238 473 183 275 -55 198

-23,1

144 416 85 519

127 026 73 254

-17 390 -12 265

-12,0 -14,3

154 500 83 973

115 380 67 895

-39 120 -16 078

-25,3 -19,1

84 245 142 404 3 286

61 083 137 042 2 155

-23 162 -5 362 -1 131

-27,5 -3,8 -34,4

87 461 147 701 3 311

50 279 130 907 2 089

-37 182 -16 794 -1 222

-42,5 -11,4 -36,9

17 476 120 971 19 701

5 769 83 779 16 121

-11 707 -37 192 -3 580

-67,0 -30,7 -18,2

18 128 129 393 21 733

5 552 80 620 14 359

-12 576 -48 773 -7 374

-69,4 -37,7 -33,9

14 744 16 817 19 208 214 499

14 635 17 186 19 661 170 198

-109 369 453 -44 301

-0,7 2,2 2,4 -20,7

14 472 16 403 18 472 217 217

13 569 15 549 18 716 166 393

-903 -854 244 -50 824

-6,2 -5,2 1,3 -23,4

z toho do jiných okresů ČR 91 287 84 995 -6 292

-6,9

z toho z jiných okresů ČR 90 462 70 575 -19 887

-22,0

60 713 30 574

57 625 21 770

-3 088 -8 804

-5,1 -28,8

61 458 29 004

47 471 23 104

-13 987 -5 900

-22,8 -20,3

33 931 56 160 1 541

29 434 54 522 1 039

-4 497 -1 638 -502

-13,3 -2,9 -32,6

33 114 55 832 1 516

19 900 49 685 990

-13 214 -6 147 -526

-39,9 -11,0 -34,7

2 760 47 551 11 680 7 091 5 823 7 228 75 778

988 29 874 8 747 7 467 7 671 7 329 64 008

-1 772 -17 677 -2 933 376 1 848 101 -11 770

-64,2 -37,2 -25,1 5,3 31,7 1,4 -15,5

2 760 47 551 11 680 7 091 5 823 7 228 75 778

813 27 070 7 306 6 584 6 197 6 687 60 674

-1 947 -20 481 -4 374 -507 374 -541 -15 104

-70,5 -43,1 -37,4 -7,1 6,4 -7,5 -19,9

z toho do zahraničí 1) 1 666 2 585 919

55,2

11 029

z toho ze Slovenska . .

.

1 064 602

1 492 1 093

428 491

40,2 81,6

10 403 562

. .

. .

. .

637 1 007 22

1 270 1 298 17

633 291 -5

99,4 28,9 -22,7

4 625 6 332 72

. . .

. . .

. . .

80 378 267 87 132 306 483

42 355 321 183 163 303 471

-38 -23 54 96 31 -3 -12

-47,5 -6,1 20,2 110,3 23,5 -1,0 -2,5

836 6 812 2 416 302 97 108 3 144

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .



57

Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech 1991 - 2001 okres Bruntál Vyjížďka 1991

2001

Dojížďka


Celkem v tom: muži ženy v tom ve věku: 15 - 29 30 - 59 60+ a nezj. z toho odvětví: zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví doprava a telekomunikace obchod školství, zdravotnictví, sociál. činnosti z toho denně Celkem v tom: muži ženy v tom ve věku: 15 - 29 30 - 59 60+ a nezj. z toho odvětví: zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví doprava a telekomunikace obchod školství, zdravotnictví, sociál. činnosti z toho denně

Vyjíždějící z obce bydliště celkem 15 181 15 403 222 1,5

počet

v%


-21,4

9 727 5 676

326 -104

3,5 -1,8

8 949 5 973

7 156 4 576

-1 793 -1 397

-20,0 -23,4

6 436 8 522 223

5 842 9 402 159

-594 880 -64

-9,2 10,3 -28,7

5 862 8 804 256

3 527 8 035 170

-2 335 -769 -86

-39,8 -8,7 -33,6

2 423 5 498 1 991

1 031 5 081 1 780

-1 392 -417 -211

-57,4 -7,6 -10,6

2 444 5 504 1 840

997 4513 1093

-1 447 -991 -747

-59,2 -18,0 -40,6

1 052 1 211 1 584 12 845

1 133 1 133 1 654 11 019

81 -78 70 -1 826

7,7 -6,4 4,4 -14,2

936 1 255 1 580 13 326

749 791 1 428 10 137

-187 -464 -152 -3 189

-20,0 -37,0 -9,6 -23,9

z toho do jiných okresů ČR 2 907 5 159 2 252

77,5

z toho z jiných okresů ČR 2 642 1 723 -919

-34,8

2 146 761

3 679 1 480

1 533 719

71,4 94,5

1 688 954

1 223 500

-465 -454

-27,5 -47,6

1 619 1 250 38

2 767 2 363 29

1 148 1 113 -9

70,9 89,0 -23,7

1 042 1 531 69

582 1 099 42

-460 -432 -27

-44,1 -28,2 -39,1

195 989 689 245 136 300 1 241

163 1 101 887 484 425 392 1 886

-32 112 198 239 289 92 645

-16,4 11,3 28,7 97,6 212,5 30,7 52,0

195 989 689 245 136 300 1 241

132 564 231 116 100 199 1 043

-63 -425 -458 -129 -36 -101 -198

-32,3 -43,0 -66,5 -52,7 -26,5 -33,7 -16,0

z toho do zahraničí 1) 86 235 149

173,3

92


.

66 20

115 120

49 100

74,2 500,0

72 20

. .

. .

. .

36 50 0

130 103 2

94 53 2

261,1 106,0 x

39 51 2

. . .

. . .

. . .

6 19 22 4 3 9 14

3 31 31 16 17 33 39

-3 12 9 12 14 24 25

-50,0 63,2 40,9 300,0 466,7 266,7 178,6

22 28 23 3 3 6 12

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .


58

rozdíl 2001 - 1991

2001

9 401 5 780

Celkem v tom: muži ženy v tom ve věku: 15 - 29 30 - 59 60+ a nezj. z toho odvětví: zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví doprava a telekomunikace obchod školství, zdravotnictví, sociál. činnosti z toho denně 1)

1991

v%


Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech 1991 - 2001 okres Frýdek-Místek Vyjížďka 1991

2001

Dojížďka



1991

rozdíl 2001 - 1991

2001

v%

počet

v%



-22,4

33 790 21 215

30 808 18 515

-2 982 -2 700

-8,8 -12,7

30 969 17 316

23 699 13 770

-7 270 -3 546

-23,5 -20,5

19 664 34 540 801

14 451 34 391 481

-5 213 -149 -320

-26,5 -0,4 -40,0

17 464 30 167 654

9 939 27 156 374

-7 525 -3 011 -280

-43,1 -10,0 -42,8

4 525 30 447 3 767

1 326 21 490 3 347

-3 199 -8 957 -420

-70,7 -29,4 -11,1

4 988 26 144 4 170

1342 17336 2555

-3 646 -8 808 -1 615

-73,1 -33,7 -38,7

3 185 4 005 4 713 52 918

3 634 4 591 5 139 43 424

449 586 426 -9 494

14,1 14,6 9,0 -17,9

2 132 3 362 3 530 44 676

2 398 3 487 3 731 34 449

266 125 201 -10 227

12,5 3,7 5,7 -22,9

z toho do jiných okresů ČR 20 072 19 373 -699

-3,5

13 224 6 848

12 846 6 527

-378 -321

-2,9 -4,7

7 964 2 756

5 993 2 028

-1 971 -728

-24,7 -26,4

7 099 12 692 326

6 433 12 717 223

-666 25 -103

-9,4 0,2 -31,6

4 079 6 476 165

2 176 5 725 120

-1 903 -751 -45

-46,7 -11,6 -27,3

421 11 836 1 823 1 563 1 117 1 720 18 754

129 7 792 1 561 1 669 1 773 1 856 15 692

-292 -4 044 -262 106 656 136 -3 062

-69,4 -34,2 -14,4 6,8 58,7 7,9 -16,3

421 11 836 1 823 1 563 1 117 1 720 18 754

152 3 696 815 483 703 532 6 815

-269 -8 140 -1 008 -1 080 -414 -1 188 -11 939

-63,9 -68,8 -55,3 -69,1 -37,1 -69,1 -63,7


63,0

2 940


.

176 132

256 246

80 114

45,5 86,4

2 615 325

. .

. .

. .

121 184 3

255 243 4

134 59 1

110,7 32,1 33,3

896 2 027 17

. . .

. . .

. . .

15 74 38 10 23 61 127

7 58 46 50 34 84 98

-8 -16 8 40 11 23 -29

-53,3 -21,6 21,1 400,0 47,8 37,7 -22,8

268 1 739 600 100 42 20 1 540

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .


-25,2



59

Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech 1991 - 2001 okres Karviná Vyjížďka 1991

2001

Dojížďka



1991

počet

v%



-37,1

44 812 24 578

34 404 16 980

-10 408 -7 598

-23,2 -30,9

42 208 17 260

25 709 11 670

-16 499 -5 590

-39,1 -32,4

24 724 43 773 893

14 070 36 708 606

-10 654 -7 065 -287

-43,1 -16,1 -32,1

22 808 36 113 547

8 827 28 139 413

-13 981 -7 974 -134

-61,3 -22,1 -24,5

1 972 42 159 4 965

285 24 171 3 136

-1 687 -17 988 -1 829

-85,5 -42,7 -36,8

1 825 38 931 3 225

203 20226 1786

-1 622 -18 705 -1 439

-88,9 -48,0 -44,6

4 718 4 559 4 796 65 269

4 042 4 064 4 010 45 259

-676 -495 -786 -20 010

-14,3 -10,9 -16,4 -30,7

3 953 3 316 3 997 54 737

2 799 2 785 3 396 34 679

-1 154 -531 -601 -20 058

-29,2 -16,0 -15,0 -36,6


-10,9


13 872 9 553

13 673 1 602

-199 -7 951

-1,4 -83,2

8 344 2 412

5 316 2 138

-3 028 -274

-36,3 -11,4

8 389 14 872 464

6 869 13 728 278

-1 520 -1 144 -186

-18,1 -7,7 -40,1

4 767 5 874 115

1 875 5 489 90

-2 892 -385 -25

-60,7 -6,6 -21,7

450 11 970 3 094 1 878 1 719 1 563 21 411

113 7 146 1 883 1 990 1 954 1 372 16 874

-337 -4 824 -1 211 112 235 -191 -4 537

-74,9 -40,3 -39,1 6,0 13,7 -12,2 -21,2

450 11 970 3 094 1 878 1 719 1 563 21 411

40 3 294 576 795 717 827 6 462

-410 -8 676 -2 518 -1 083 -1 002 -736 -14 949

-91,1 -72,5 -81,4 -57,7 -58,3 -47,1 -69,8


6,2

3 297


.

-30,7

291 259

338 246

47 -13

16,2 -5,0

3 215 18

. .

. .

. .

200 340 10

249 330 5

49 -10 -5

24,5 -2,9 -50,0

1 906 1 378 13

. . .

. . .

. . .

26 133 57 44 45 126 242

9 93 43 48 42 69 168

-17 -40 -14 4 -3 -57 -74

-65,4 -30,1 -24,6 9,1 -6,7 -45,2 -30,6

85 2 658 336 105 15 27 969

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .


60

rozdíl 2001 - 1991

2001

v%


Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech 1991 - 2001 okres Nový Jičín Vyjížďka 1991

2001

Dojížďka



1991

rozdíl 2001 - 1991

2001

v%

počet

v%



-6,7

20 063 12 698

20 178 13 113

115 415

0,6 3,3

16 191 11 405

14 716 11 036

-1 475 -369

-9,1 -3,2

12 181 20 125 455

10 415 22 569 307

-1 766 2 444 -148

-14,5 12,1 -32,5

10 063 17 132 401

7 361 18 123 268

-2 702 991 -133

-26,9 5,8 -33,2

3 204 17 081 2 339

1 346 14 936 2 287

-1 858 -2 145 -52

-58,0 -12,6 -2,2

3 261 14 326 1 647

1280 12546 1467

-1 981 -1 780 -180

-60,7 -12,4 -10,9

2 093 2 367 2 692 30 915

2 182 2 680 3 306 28 721

89 313 614 -2 194

4,3 13,2 22,8 -7,1

1 586 2 020 2 206 25 281

1 361 2 086 2 699 23 774

-225 66 493 -1 507

-14,2 3,3 22,3 -6,0

z toho do jiných okresů ČR 9 859 11 369 1 510

15,3

z toho z jiných okresů ČR 4 629 4 089 -540

-11,7

6 923 2 936

7 853 3 516

930 580

13,4 19,8

2 962 1 667

2 533 1 556

-429 -111

-14,5 -6,7

3 937 5 784 138

4 153 7 108 108

216 1 324 -30

5,5 22,9 -21,7

1 787 2 758 84

1 253 2 767 69

-534 9 -15

-29,9 0,3 -17,9

401 5 271 1 076 851 570 822 3 559

205 4 093 1 043 1 102 957 1 073 8 311

-196 -1 178 -33 251 387 251 4 752

-48,9 -22,3 -3,1 29,5 67,9 30,5 133,5

401 5 271 1 076 851 570 822 3 559

144 1 737 238 298 374 491 3 399

-257 -3 534 -838 -553 -196 -331 -160

-64,1 -67,0 -77,9 -65,0 -34,4 -40,3 -4,5


79,9

209


.

101 43

142 117

41 74

40,6 172,1

190 19

. .

. .

. .

59 85 -

154 105 -

95 20 -

161,0 23,5 x

91 118 -

. . .

. . .

. . .

9 28 26 6 16 24 20

5 34 15 17 11 25 35

-4 6 -11 11 -5 1 15

-44,4 21,4 -42,3 183,3 -31,3 4,2 75,0

36 65 62 10 9 2 21

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .



61

Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech 1991 - 2001 okres Opava Vyjížďka 1991

2001

Dojížďka



1991

počet

v%


Dojíždějící do obce celkem 24 452 25 584 1 132

27 200 17 625

22 759 15 282

-4 441 -2 343

-16,3 -13,3

12 768 11 684

14 405 11 179

1 637 -505

12,8 -4,3

16 019 28 156 650

11 740 25 923 378

-4 279 -2 233 -272

-26,7 -7,9 -41,8

9 202 14 858 392

8 287 17 047 250

-915 2 189 -142

-9,9 14,7 -36,2

4 565 20 529 4 864

1 605 13 798 4 364

-2 960 -6 731 -500

-64,8 -32,8 -10,3

4 458 8 630 1 820

1570 9071 2405

-2 888 441 585

-64,8 5,1 32,1

2 797 3 956 3 985 42 816

2 784 3 405 4 330 33 651

-13 -551 345 -9 165

-0,5 -13,9 8,7 -21,4

1 275 2 542 3 093 23 468

1 647 2 500 3 352 23 085

372 -42 259 -383

29,2 -1,7 8,4 -1,6

4,6


-30,0

z toho z jiných okresů ČR 2 357 3 929 1 572

15 710 6 971

10 727 5 156

-4 983 -1 815

-31,7 -26,0

1 308 1 049

2 711 1 218

1 403 169

107,3 16,1

7 839 14 525 317

4 869 10 836 178

-2 970 -3 689 -139

-37,9 -25,4 -43,8

1 024 1 272 61

1 676 2 198 55

652 926 -6

63,7 72,8 -9,8

519 12 330 3 308 1 672 1 592 1 456 21 143

206 5 505 2 218 1 393 1 279 1 467 13 170

-313 -6 825 -1 090 -279 -313 11 -7 973

-60,3 -55,4 -33,0 -16,7 -19,7 0,8 -37,7

519 12 330 3 308 1 672 1 592 1 456 21 143

185 851 393 277 403 528 2 686

-334 -11 479 -2 915 -1 395 -1 189 -928 -18 457

-64,4 -93,1 -88,1 -83,4 -74,7 -63,7 -87,3


239,9

99


.

118 30

338 165

220 135

186,4 450,0

88 11

. .

. .

. .

48 97 3

260 238 5

212 141 2

441,7 145,4 66,7

46 52 1

. . .

. . .

. . .

11 22 39 6 15 15 14

14 73 134 21 29 39 82

3 51 95 15 14 24 68

27,3 231,8 243,6 250,0 93,3 160,0 485,7

29 27 22 1 2 3 8

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .


62

rozdíl 2001 - 1991

2001

v%


66,7

Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech 1991 - 2001 okres Ostrava - město Vyjížďka 1991

2001

Dojížďka



1991

rozdíl 2001 - 1991

2001

v%


počet

v%


-28,8

9 150 3 623

9 150 3 688

0 65

0,0 1,8

43 415 20 335

29 695 15 664

-13 720 -4 671

-31,6 -23,0

5 221 7 288 264

4 565 8 049 224

-656 761 -40

-12,6 10,4 -15,2

22 062 40 627 1 061

12 338 32 407 614

-9 724 -8 220 -447

-44,1 -20,2 -42,1

787 5 257 1 775

176 4 303 1 207

-611 -954 -568

-77,6 -18,1 -32,0

1 152 35 858 9 031

160 16928 5053

-992 -18 930 -3 978

-86,1 -52,8 -44,0

899 719 1 438 9 736

860 1 313 1 222 8 124

-39 594 -216 -1 612

-4,3 82,6 -15,0 -16,6

4 590 3 908 4 066 55 729

4 615 3 900 4 110 40 269

25 -8 44 -15 460

0,5 -0,2 1,1 -27,7

z toho do jiných okresů ČR 12 343 12 336 -7

-0,1


-23,6

8 838 3 505

8 847 3 489

9 -16

0,1 -0,5

39 192 20 166

29 695 15 664

-9 497 -4 502

-24,2 -22,3

5 048 7 037 258

4 343 7 770 223

-705 733 -35

-14,0 10,4 -13,6

20 415 37 921 1 022

12 338 32 407 614

-8 077 -5 514 -408

-39,6 -14,5 -39,9

774 5 155 1 690 882 689 1 367 9 670

172 4 237 1 155 829 1 283 1 169 8 075

-602 -918 -535 -53 594 -198 -1 595

-77,8 -17,8 -31,7 -6,0 86,2 -14,5 -16,5

774 5 155 1 690 882 689 1 367 9 670

160 16 928 5 053 4 615 3 900 4 110 40 269

-614 11 773 3 363 3 733 3 211 2 743 30 599

-79,3 228,4 199,0 423,2 466,0 200,7 316,4


16,7

4 392


.

312 118

303 199

-9 81

-2,9 68,6

4 223 169

. .

. .

. .

173 251 6

222 279 1

49 28 -5

28,3 11,2 -83,3

1 647 2 706 39

. . .

. . .

. . .

13 102 85 17 30 71 66

4 66 52 31 30 53 49

-9 -36 -33 14 0 -18 -17

-69,2 -35,3 -38,8 82,4 0,0 -25,4 -25,8

396 2 295 1 373 83 26 50 594

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .



63

Tab. A3. Saldo meziokresní dojížďky za prací v letech 1991 a 2001 v tom okres Kraj celkem

Bruntál

FrýdekMístek

Karviná

Nový Jičín

Opava

Ostrava město

Celkem v tom: muži ženy v tom ve věku: 15 - 29 30 - 59 60+ a nezj. z toho odvětví: zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví doprava a telekomunikace obchod školství, zdravotnictví, sociální činnnosti z toho denní dojížďka celkem

200 280

15 403

49 323

2001 51 384

33 291

38 041

12 838

127 026 73 254

9 727 5 676

30 808 18 515

34 404 16 980

20 178 13 113

22 759 15 282

9 150 3 688

61 083 137 042 2 155

5 842 9 402 159

14 451 34 391 481

14 070 36 708 606

10 415 22 569 307

11 740 25 923 378

4 565 8 049 224

5 769 83 779 16 121

1 031 5 081 1 780

1 326 21 490 3 347

285 24 171 3 136

1 346 14 936 2 287

1 605 13 798 4 364

176 4 303 1 207

14 635 17 186 19 661 170 198

1 133 1 133 1 654 11 019

3 634 4 591 5 139 43 424

4 042 4 064 4 010 45 259

2 182 2 680 3 306 28 721

2 784 3 405 4 330 33 651

860 1 313 1 222 8 124


229 935

15 181

55 005

1991 69 390

32 761

44 825

12 773

144 416 85 519

9 401 5 780

33 790 21 215

44 812 24 578

20 063 12 698

27 200 17 625

9 150 3 623

84 245 142 404 3 286

6 436 8 522 223

19 664 34 540 801

24 724 43 773 893

12 181 20 125 455

16 019 28 156 650

5 221 7 288 264

17 476 120 971 19 701 14 744 16 817 19 208 214 499

2 423 5 498 1 991 1 052 1 211 1 584 12 845

4 525 30 447 3 767 3 185 4 005 4 713 52 918

1 972 42 159 4 965 4 718 4 559 4 796 65 269

3 204 17 081 2 339 2 093 2 367 2 692 30 915

4 565 20 529 4 864 2 797 3 956 3 985 42 816

787 5 257 1 775 899 719 1 438 9 736


-29 655

222

Rozdíl 2001 - 1991 -5 682 -18 006

530

-6 784

65

-17 390 -12 265

326 -104

-2 982 -2 700

-10 408 -7 598

115 415

-4 441 -2 343

65

-23 162 -5 362 -1 131

-594 880 -64

-5 213 -149 -320

-10 654 -7 065 -287

-1 766 2 444 -148

-4 279 -2 233 -272

-656 761 -40

-11 707 -37 192 -3 580 -109 369 453 -44 301

-1 392 -417 -211 81 -78 70 -1 826

-3 199 -8 957 -420 449 586 426 -9 494

-1 687 -17 988 -1 829 -676 -495 -786 -20 010

-1 858 -2 145 -52 89 313 614 -2 194

-2 960 -6 731 -500 -13 -551 345 -9 165

-611 -954 -568 -39 594 -216 -1 612

64


Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí Vyjížďka z obce za prací Kraj, okres, obec

Kraj celkem v tom okres: Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Andělská Hora Bílčice Bohušov Brantice Bruntál Břidličná Býkov-Láryšov Čaková Dětřichov nad Bystřicí Dívčí Hrad Dlouhá Stráň Dolní Moravice Dvorce Heřmanovice Hlinka Holčovice Horní Benešov Horní Město Horní Životice Hošťálkovy Huzová Janov Jindřichov Jiříkov Karlova Studánka Karlovice Krasov Krnov Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lichnov Liptaň Lomnice Ludvíkov Malá Morávka Malá Štáhle Město Albrechtice Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Moravský Beroun Norberčany 1)

hlavní směr denní vyjížďky 1)

v % ze zaměst- vyjíždějící naných denně celkem z toho ženy celkem vyjíždějící zaměstnaní

200 280

73 254

37,6

170 198

15 403 49 323 51 384 33 291 38 041 12 838

5 676 18 515 16 980 13 113 15 282 3 688

34,3 52,2 46,6 48,3 47,6 9,7

11 019 43 424 45 259 28 721 33 651 8124

133 46 60 372 1 849 441 45 80 103 62 14 99 197 121 37 174 353 235 92 172 136 95 239 56 39 287 95 2 110 85 121 277 102 123 89 144 40 555 95 101 200 394 96

54 21 19 162 553 158 23 27 26 23 7 32 57 52 14 57 140 101 35 55 45 37 82 15 11 130 34 833 38 40 97 34 35 42 62 12 225 45 33 84 122 35

72,3 42,6 43,2 69,7 23,3 27,5 84,9 70,2 54,2 69,7 73,7 67,3 31,1 72,0 46,8 59,2 34,8 59,2 73,6 64,7 57,9 71,4 45,1 56,6 33,6 60,4 69,3 18,7 59,4 67,2 64,0 61,8 60,6 73,0 42,0 64,5 35,3 89,6 74,3 87,7 27,8 63,6

112 37 35 331 1 128 317 40 71 77 42 11 74 113 104 17 146 281 191 78 153 85 70 185 39 19 237 80 1 359 73 83 216 79 85 78 108 32 433 85 81 174 244 67

Vyjížďka z obce do škol

obec x

vyjíždějící žáci, studenti počet a učni

v% ze žáků, studentů a učňů

x

69 078

29,6

x x x x x x okres Bruntál Bruntál Dvorce Krnov Krnov Břidličná Bruntál Krnov Krnov Moravský Beroun Osoblaha Bruntál Rýmařov Moravský Beroun Vrbno pod Pradědem

x x x x x x

8 117 16 947 12 696 12 805 13 773 4 740

40,7 39,7 24,9 42,0 40,9 8,5

35 25 8 222 143 83 32 32 19 11 11 27 42 49

Město Albrechtice Bruntál Rýmařov Horní Benešov Krnov Šternberk Město Albrechtice Krnov, Město Albrechtice Rýmařov

73 139 134 27 127 29 19 55 14

Vrbno pod Pradědem Krnov Bruntál Dvorce Bruntál Krnov Město Albrechtice Bruntál Vrbno pod Pradědem Rýmařov Rýmařov Krnov Bruntál Bruntál Bruntál Dvorce Město Libavá

147 53 270 38 29 130 38 38 51 38 8 276 67 67 122 77 29

23 44 83 174 737 347 25 54 55 54 11 52 92 80 48 65 187 107 56 68 107 47 100 47 43 105 57 1 114 65 91 100 62 40 83 99 23 257 36 69 85 260 68

41,8 100,0 86,5 79,5 20,5 41,8 96,2 98,2 62,5 96,4 100,0 78,8 33,6 98,8 100,0 47,1 39,0 52,2 91,8 70,8 73,8 95,9 33,1 100,0 76,8 46,3 98,3 23,6 98,5 97,8 47,2 96,9 43,5 98,8 77,3 100,0 38,6 97,3 100,0 98,8 37,6 100,0

Není-li u obce uveden hlavní směr denní vyjížďky, nevyjíždějí do žádné obce více než 2 zaměstnané osoby, je-li uvedeno více obcí, směřují do nich stejné počty zaměstnaných osob.


65

Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí pokračování Vyjížďka z obce do škol

Vyjížďka z obce za prací Kraj, okres, obec


Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná Osoblaha Petrovice Razová Roudno Rudná pod Pradědem Rusín Rýmařov Ryžoviště Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Sosnová Stará Ves Staré Heřminovy Staré Město Světlá Hora Svobodné Heřmanice Široká Niva Třemešná Tvrdkov Úvalno Václavov u Bruntálu Valšov Velká Štáhle Vrbno pod Pradědem Vysoká Zátor

5 69 127 214 27 107 51 113 24 1 196 206 35 108 107 122 57 175 295 146 147 243 57 303 115 64 84 659 71 312

26 55 60 5 39 20 46 12 416 58 6 31 40 48 24 87 121 53 71 88 28 133 41 28 43 238 29 123

38,5 68,3 81,4 50,4 61,4 56,9 82,3 66,5 47,1 29,1 68,2 66,0 56,0 67,3 56,5 75,0 61,2 48,7 61,1 62,3 62,8 64,8 70,0 58,1 58,2 59,6 23,8 64,5 56,7

Baška Bílá Bocanovice Brušperk Bruzovice Bukovec Bystřice Čeladná Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Lomná Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Hnojník Horní Bludovice Horní Domaslavice Horní Lomná Horní Tošanovice

990 55 147 1 131 205 417 1 578 507 903 349 253 216 88 581 9 290 1 967 422 522 178 80 157

430 20 62 444 91 136 617 191 368 139 100 72 32 211 2 653 760 151 223 69 15 64

74,5 40,4 85,0 72,2 70,0 80,3 76,3 60,9 72,2 83,7 73,8 66,3 82,2 58,4 35,9 47,1 68,3 85,2 88,6 66,1 77,3

1)

hlavní směr denní vyjížďky 1) obec


4 54 Bruntál 36 107 Bruntál 87 122 Město Albrechtice 32 16 83 Bruntál 61 45 Bruntál 17 94 Bruntál 61 20 727 Břidličná 186 140 Břidličná 89 14 73 Město Albrechtice 25 87 Horní Benešov 33 102 Rýmařov 79 53 Horní Benešov 27 151 Bruntál 115 238 Bruntál 145 116 Opava 40 120 Vrbno pod Pradědem 54 189 Město Albrechtice 86 44 Rýmařov 19 244 Krnov 187 88 Bruntál 62 56 Bruntál 23 66 Břidličná 40 373 Bruntál 118 59 Jindřichov, Město Albrechtice 19 264 Krnov 143 okres Frýdek-Místek 897 Frýdek-Místek 475 40 Ostravice 16 128 Třinec 66 1 050 Ostrava 594 189 Frýdek-Místek 75 387 Třinec 204 1 472 Třinec 115 458 Frýdek-Místek 116 818 Frýdek-Místek 397 308 Frýdek-Místek 111 232 Havířov 47 195 Třinec 105 76 Frýdek-Místek 17 541 Ostrava 214 7 705 Ostrava 2 248 1 662 Frýdek-Místek 593 364 Třinec 93 486 Ostrava 144 168 Frýdek-Místek 69 65 Třinec 38 136 Frýdek-Místek 33


66



4 24 60 86 18 39 30 47 18 486 94 35 107 74 52 46 135 308 64 86 69 44 124 109 50 70 375 46 97

100,0 100,0 100,0 35,1 100,0 38,6 100,0 77,0 90,0 28,9 73,4 100,0 76,4 87,1 50,5 100,0 96,4 96,3 75,3 84,3 36,1 100,0 72,1 100,0 100,0 98,6 33,2 100,0 46,6

392 43 89 283 91 189 456 179 239 129 94 114 35 147 2 066 694 126 270 77 73 96

69,5 86,0 97,8 44,1 74,0 58,9 46,1 49,6 42,8 64,8 55,6 69,9 74,5 39,9 17,3 40,2 44,1 91,8 86,5 89,0 100,0

Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí pokračování Vyjížďka z obce za prací Kraj, okres, obec

Hrádek Hrčava Hukvaldy Jablunkov Janovice Kaňovice Komorní Lhotka Košařiska Kozlovice Krásná Krmelín Kunčice p.Ondřejníkem Lhotka Lučina Malenovice Metylovice Milíkov Morávka Mosty u Jablunkova Návsí Nižní Lhoty Nošovice Nýdek Ostravice Palkovice Paskov Pazderna Písečná Písek Pražmo Pržno Pstruží Raškovice Ropice Řeka Řepiště Sedliště Smilovice Soběšovice Stará Ves n.Ondřejnicí Staré Hamry Staré Město Staříč Střítež Sviadnov Šenov Třanovice Třinec Václavovice Vělopolí Vendryně 1)



645 50 614 1 413 546 74 255 127 924 187 622 576 131 361 110 484 484 274 1 157 1 174 74 274 584 421 775 864 91 277 582 341 232 231 442 448 137 539 380 194 299 792 165 377 537 300 410 1 739 294 2 597 548 61 1 334

254 11 252 433 217 31 89 47 347 76 253 250 49 140 47 189 190 105 433 496 29 117 204 170 305 330 45 114 212 147 107 93 173 185 62 223 140 69 122 319 59 167 260 126 184 741 114 1 038 226 18 571

85,5 52,6 78,9 58,4 81,9 81,3 67,6 85,2 77,5 74,5 75,7 68,2 80,9 75,8 71,9 77,2 88,6 70,3 72,2 78,2 86,0 62,8 79,9 46,4 74,0 54,0 79,1 93,3 80,6 80,8 73,9 84,3 58,9 82,4 71,7 85,4 76,3 89,8 85,2 73,6 68,5 77,9 65,2 78,7 74,0 78,2 80,8 16,0 83,2 83,6 84,9

595 39 564 1 245 487 69 231 112 842 167 560 484 116 320 89 449 450 237 1 032 1 066 67 242 534 365 710 780 83 258 519 293 213 216 388 421 124 497 354 174 275 739 138 338 471 273 379 1 578 269 1 888 509 57 1 241


obec Třinec Třinec Frýdek-Místek Třinec Frýdek-Místek Ostrava Třinec Třinec Frýdek-Místek Frýdek-Místek, Raškovice Ostrava Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Frýdek-Místek Třinec Frýdek-Místek Třinec Třinec Frýdek-Místek Frýdek-Místek Třinec Frýdlant nad Ostravicí Frýdek-Místek Ostrava Frýdek-Místek Třinec Třinec Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Frýdlant nad Ostravicí Frýdek-Místek Třinec Třinec Ostrava Frýdek-Místek Třinec Ostrava Ostrava Ostravice Frýdek-Místek Frýdek-Místek Třinec Frýdek-Místek Ostrava Český Těšín Český Těšín Ostrava Třinec Třinec

vyjíždějící žáci, studenti a učni počet 393 17 128 766 187 31 81 74 241 42 464 173 44 122 44 155 314 66 580 602 26 103 403 128 405 445 31 114 224 97 68 117 166 255 71 329 147 93 72 522 55 197 258 125 187 1 058 55 447 348 34 992

254 29 178 426 151 32 126 42 215 87 233 178 74 158 70 203 178 90 365 387 49 133 172 149 229 279 49 147 245 217 109 94 143 218 85 189 90 85 137 179 57 90 238 167 169 431 133 1 953 163 32 402

v% ze žáků, studentů a učňů 68,3 54,7 50,7 34,6 50,8 97,0 70,8 72,4 37,5 100,0 67,3 49,2 88,1 74,9 98,6 72,0 76,1 47,4 45,0 50,3 98,0 72,7 45,1 39,5 44,2 38,8 87,5 79,0 65,0 96,9 68,6 72,3 44,8 82,6 96,6 72,1 42,3 77,3 91,9 41,1 60,6 45,5 67,4 74,2 73,8 45,7 81,1 27,5 66,5 100,0 55,5



67


Vojkovice Vratimov Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice Albrechtice Bohumín Český Těšín Dětmarovice Dolní Lutyně Doubrava Havířov Horní Suchá Chotěbuz Karviná Orlová Petrovice u Karviné Petřvald Rychvald Stonava Těrlicko Albrechtičky Bartošovice Bernartice nad Odrou Bílov Bílovec Bítov Bordovice Bravantice Frenštát pod Radhoštěm Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Hladké Životice Hodslavice Hostašovice Jakubčovice nad Odrou Jeseník nad Odrou Jistebník Kateřinice Klimkovice Kopřivnice Kujavy Kunín Lichnov Luboměř Mankovice Mořkov Mošnov 1)



146 2 061 261 207 65

59 792 114 91 32

73,4 74,4 78,4 79,0 82,3

131 1 885 243 180 61

1 365 2 359 4 626 1 038 1 620 429 16 699 1 178 305 7 324 7 841 1 343 1 721 1 996 303 1 237

510 850 1 208 416 663 171 5 281 471 120 1 960 2 703 455 707 808 144 513

79,4 24,3 42,8 67,4 81,7 65,4 50,5 72,1 78,0 29,1 56,3 66,1 70,0 74,3 43,4 73,0

1 261 1 890 4 004 921 1 412 389 14 741 1 076 281 6 211 7 055 1 153 1 601 1 847 272 1 145

215 431 260 138 1 432 164 232 254 1 421 990 107 37 274 590 236 234 525 405 186 1 106 3 806 147 471 507 142 171 799 164

87 184 113 60 493 64 102 97 505 312 36 16 124 254 105 93 216 162 80 436 1 699 56 189 209 57 67 331 60

80,5 64,7 79,8 75,8 46,5 96,5 86,2 79,4 28,0 40,9 81,7 62,7 65,2 77,8 79,7 69,0 72,1 73,6 70,7 67,4 35,5 75,8 56,4 84,1 84,0 70,7 74,7 56,6

192 384 238 127 1 231 151 217 223 1 090 840 83 35 247 545 219 203 467 355 170 978 3 109 138 432 470 125 148 718 148


obec Frýdek-Místek Ostrava Frýdek-Místek Frýdek-Místek Ostrava okres Karviná Stonava Ostrava Třinec Karviná Bohumín Karviná Ostrava Havířov Český Těšín Stonava Ostrava Karviná Ostrava Ostrava Karviná Havířov okres Nový Jičín Studénka Nový Jičín Nový Jičín Bílovec Ostrava Ostrava Frenštát pod Radhoštěm Ostrava Rožnov pod Radhoštěm Suchdol nad Odrou Odry Jakubčovice Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Odry Nový Jičín Ostrava Ostrava Ostrava Nový Jičín Fulnek Nový Jičín Kopřivnice Odry Suchdol nad Odrou Nový Jičín Ostrava

vyjíždějící žáci, studenti a učni počet 51 1 477 74 55 14

102 424 117 69 44

95,3 41,0 99,2 74,2 95,7

372 1 088 1 229 298 628 175 6 524 321 121 1 724 1 563 829 670 873 125 304

385 897 1 438 429 394 160 2 598 329 150 1 911 1 900 377 556 627 159 386

48,1 22,0 26,7 58,1 45,6 50,2 17,1 43,8 77,7 17,1 25,7 48,7 48,2 55,3 48,9 50,1

71 137 152 58 458 103 109 105 237 168 41 11 64 350 130 128 261 241 37 859 1 007 36 247 177 46 52 344 42

99 125 113 76 475 66 97 103 497 407 29 25 108 151 93 80 295 124 110 309 1 571 94 198 117 74 92 197 78

77,3 39,8 72,4 78,4 33,5 100,0 99,0 63,2 23,0 35,4 61,7 92,6 67,1 44,9 76,2 59,7 76,2 46,4 100,0 44,1 31,7 86,2 51,6 48,5 100,0 71,3 44,3 72,9


68



Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí pokračování Vyjížďka z obce do škol

Vyjížďka z obce za prací Kraj, okres, obec

Nový Jičín Odry Olbramice Petřvald Příbor Pustějov Rybí Sedlnice Skotnice Slatina Spálov Starý Jičín Studénka Suchdol nad Odrou Šenov u Nového Jičína Štramberk Tichá Tísek Trnávka Trojanovice Velké Albrechtice Veřovice Vražné Vrchy Vřesina Závišice Zbyslavice Ženklava Životice u Nového Jičína

3 069 881 174 539 2 261 258 376 306 217 221 259 768 1 786 493 508 1 035 524 318 250 668 260 586 293 80 796 258 190 263 210

928 282 75 215 846 120 146 118 88 98 98 329 689 222 241 454 229 127 94 294 97 255 111 31 341 106 84 113 85

25,4 28,9 81,7 69,6 60,5 65,3 79,7 57,1 81,9 74,7 71,3 69,9 42,7 45,1 58,3 75,5 78,6 80,3 82,5 74,1 62,5 72,5 80,7 78,4 79,2 82,2 84,4 77,6 80,5

2 431 671 162 475 1 938 239 348 270 196 205 223 713 1 501 422 460 930 492 291 235 581 225 526 263 69 740 243 177 227 185

Bělá Bohuslavice Bolatice Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Březová Budišov nad Budišovkou Budišovice Čavisov Čermná ve Slezsku Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Dolní Lhota Dolní Životice Háj ve Slezsku Hať Hlavnice Hlubočec

213 485 1 163 368 52 379 297 403 144 150 88 421 233 249 984 489 271 1 031 772 146 171

85 191 413 176 20 165 139 122 68 75 44 175 100 111 434 219 122 438 307 61 64

79,2 73,6 60,1 76,7 78,8 55,3 48,5 31,4 71,3 78,1 73,9 82,1 78,5 82,5 50,2 85,5 62,2 71,2 79,8 51,6 76,3

199 449 1 051 350 47 333 258 266 137 145 77 389 210 222 880 447 243 938 722 137 151

1)



obec Šenov u Nového Jičína Nový Jičín Ostrava Ostrava Kopřivnice Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Kopřivnice Ostrava Odry Nový Jičín Ostrava Nový Jičín Nový Jičín Kopřivnice Frenštát pod Radhoštěm Ostrava Ostrava Frenštát pod Radhoštěm Bílovec Frenštát pod Radhoštěm Odry Fulnek Ostrava Kopřivnice Ostrava Kopřivnice Nový Jičín okres Opava Ostrava Ostrava Opava Opava Opava Opava Opava Vítkov Ostrava Ostrava Vítkov Ostrava Ostrava Ostrava Opava Ostrava Opava Ostrava Ostrava Opava Opava



736 92 99 270 620 63 151 88 47 78 107 498 524 152 333 475 285 165 62 393 94 179 106 31 651 127 129 102 109

1 390 553 78 160 624 122 168 103 113 92 63 211 761 237 161 311 218 121 106 274 121 161 120 38 321 102 84 120 69

27,4 37,5 77,2 48,0 37,6 61,0 74,3 43,1 97,4 74,2 37,3 50,1 39,6 47,6 54,0 54,9 73,4 67,2 79,7 78,1 74,2 42,4 77,4 100,0 75,9 76,7 86,6 71,9 85,2

74 143 275 164 27 186 87 121 54 118 53 273 177 187 265 385 171 413 473 89 65

83 120 364 148 27 174 118 244 87 84 71 144 111 113 341 149 115 314 212 104 76

63,8 40,4 45,2 72,2 100,0 66,4 46,6 41,9 97,8 96,6 97,3 65,8 88,1 90,4 40,2 76,0 66,1 52,6 41,8 78,8 69,7



69


Hlučín Hněvošice Holasovice Horní Lhota Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chuchelná Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kobeřice Kozmice Kravaře Kružberk Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Ludgeřovice Markvartovice Melč Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Moravice Neplachovice Nové Lublice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Píšť Pustá Polom Radkov Raduň Rohov Skřipov Slavkov Služovice Staré Těchanovice Stěbořice Strahovice Sudice Svatoňovice Šilheřovice Štáblovice Štěpánkovice Štítina Těškovice Třebom Uhlířov 1)



3 633 347 414 207 260 1 147 366 258 235 268 72 921 586 1 698 81 244 65 241 1 505 615 185 106 38 410 61 304 53 162 415 4 334 412 662 457 144 350 205 343 623 295 38 401 317 197 95 437 230 1 059 412 299 41 134

1 403 156 183 95 111 491 162 92 104 113 27 361 250 679 33 87 28 112 645 273 64 43 15 185 24 129 21 67 196 1 325 199 275 189 64 152 91 140 292 130 18 169 125 72 38 151 110 448 184 136 13 59

61,3 74,6 69,3 82,5 52,4 49,6 79,4 44,2 77,8 67,2 73,5 66,3 79,1 60,8 66,9 72,6 90,3 65,1 79,5 84,7 71,7 89,1 62,3 87,0 71,8 74,3 64,6 78,6 68,1 15,5 65,1 73,3 75,9 64,9 80,6 75,1 69,9 77,6 80,6 74,5 68,5 84,3 66,1 81,2 66,3 80,1 78,6 78,0 78,9 67,2 78,8

3 308 321 378 194 227 1 012 347 224 217 234 65 847 548 1 478 70 223 60 210 1 393 574 157 96 36 363 52 280 47 142 388 3 238 372 617 416 130 326 191 312 567 274 31 368 294 168 80 400 215 972 376 283 37 122


obec


Ostrava Opava Opava Ostrava Ostrava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Ostrava Opava Vítkov Ostrava Opava Opava Ostrava Ostrava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Vítkov Opava Opava Ostrava Opava Ostrava Opava Vítkov Opava Opava Opava Opava Opava

2 678 251 247 140 119 750 279 71 155 136 38 305 224 890 21 156 22 155 1 155 434 71 66 21 195 34 194 11 94 323 658 307 302 150 53 265 48 127 453 206

Opava Ostrava Opava Vítkov Ostrava Opava Opava Opava Ostrava Opava Opava

300 53 38 27 272 140 487 217 162 13 78


70


889 155 264 118 125 486 133 110 126 186 35 280 236 519 28 82 31 99 482 236 36 50 9 158 55 63 24 84 107 2 036 161 173 102 80 77 117 86 164 147 21 90 114 37 63 101 100 246 114 102 32 59

v% ze žáků, studentů a učňů 37,3 71,8 97,4 99,2 80,6 51,4 61,6 38,7 97,7 96,9 92,1 42,5 67,8 41,4 63,6 67,2 100,0 84,6 62,4 76,1 43,4 100,0 31,0 75,2 100,0 44,4 66,7 97,7 42,0 17,6 68,8 45,3 39,7 90,9 45,8 100,0 48,3 52,2 80,3 91,3 37,8 63,0 31,6 100,0 38,4 77,5 38,7 49,8 61,1 97,0 95,2

Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí dokončení Vyjížďka z obce za prací Kraj, okres, obec

Velká Polom Velké Heraltice Velké Hoštice Větřkovice Vítkov Vršovice Vřesina Závada Ostrava Hošťálkovice Hrabová Krásné Pole Lhotka Mariánské Hory a Hulváky Martinov Michálkovice Moravská Ostrava a Přívoz Nová Bělá Nová Ves Ostrava-Jih Petřkovice Plesná Polanka nad Odrou Poruba Proskovice Pustkovec Radvanice a Bartovice Slezská Ostrava Stará Bělá Svinov Třebovice Vítkovice 1)


499 399 574 232 650 160 452 184

208 155 250 104 165 68 188 86

70,5 57,2 77,4 63,9 24,7 85,6 82,3 81,4

12 838 69 150 96 39 456 38 126 1 871 81 15 4 704 130 47 179 3 154 47 42 341 689 96 179 68 221

3 688 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9,7 10,2 9,9 10,0 9,2 8,7 7,2 11,6 10,4 11,8 6,3 9,2 11,2 9,6 9,6 10,2 8,8 8,0 14,2 9,9 6,7 8,8 8,9 9,8

Vyjížďka z obce do škol hlavní směr denní vyjížďky 1)

vyjíždějící žáci, studenti a učni počet

obec

454 Ostrava 346 Opava 513 Opava 209 Vítkov 449 Opava 152 Opava 424 Ostrava 173 Ostrava okres Ostrava - město 8 124 Frýdek-Místek 33 93 63 23 265 26 94 1 078 66 8 3 036 95 39 135 1 947 38 24 249 472 58 111 45 126

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .


348 257 366 102 105 119 264 72

152 116 160 117 269 83 150 99

50,8 40,8 47,2 83,6 23,6 100,0 60,7 98,0

624 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4 740 30 61 27 26 151 17 33 831 31 9 1 595 81 22 67 962 20 13 165 333 49 84 29 104

8,5 12,6 10,0 7,9 16,6 8,2 7,1 6,5 10,7 10,8 9,2 6,9 17,0 11,3 8,4 8,7 10,0 7,7 15,2 10,1 8,6 10,3 9,8 7,6



71

Tab. A5. Vyjíždějící za prací v rámci České republiky podle frekvence vyjížďky Vyjíždějící z obce v rámci ČR celkem

Kraj, okres




72

v tom frekvence vyjížďky denně

týdně

1-2x měsíčně

jinak

nezjištěno

počet v% počet v% počet v% počet v% počet v% počet v% počet v%

265 752 100,0 23 198 100,0 65 516 100,0 63 233 100,0 45 728 100,0 51 198 100,0 16 879 100,0

221 522 83,4 16 248 70,0 56 780 86,7 54 992 87,0 38 464 84,1 44 807 87,5 10 231 60,6

Celkem 14 583 5,5 3 031 13,1 2 687 4,1 2 007 3,2 2 783 6,1 2 211 4,3 1 864 11,0

6 502 2,4 1 037 4,4 1 455 2,2 1 098 1,7 860 1,9 842 1,6 1 210 7,2

21 252 8,0 2 715 11,7 4 351 6,6 4 642 7,3 3 242 7,1 2 860 5,6 3 442 20,4

1 893 0,7 167 0,7 243 0,4 494 0,8 379 0,8 478 0,9 132 0,8


159 723 100,0 13 760 100,0 38 984 100,0 40 361 100,0 26 428 100,0 29 254 100,0 10 936 100,0

131 486 82,3 9 302 67,6 33 585 86,2 34 898 86,5 21 858 82,7 25 119 85,9 6 724 61,5

Muži 8 861 5,5 1 825 13,3 1 559 4,0 1 293 3,2 1 657 6,3 1 364 4,7 1 163 10,6

4 006 2,5 698 5,0 866 2,2 707 1,8 513 1,9 502 1,7 720 6,6

14 257 8,9 1 843 13,4 2 849 7,3 3 167 7,8 2 164 8,2 1 992 6,8 2 242 20,5

1 113 0,7 92 0,7 125 0,3 296 0,7 236 0,9 277 0,9 87 0,8


106 029 100,0 9 438 100,0 26 532 100,0 22 872 100,0 19 300 100,0 21 944 100,0 5 943 100,0

90 036 84,9 6 946 73,6 23 195 87,4 20 094 87,9 16 606 86,0 19 688 89,7 3 507 59,0

Ženy 5 722 5,4 1 206 12,8 1 128 4,3 714 3,1 1 126 5,8 847 3,9 701 11,8

2 496 2,4 339 3,6 589 2,2 391 1,7 347 1,8 340 1,5 490 8,2

6 995 6,6 872 9,2 1 502 5,7 1 475 6,4 1 078 5,6 868 4,0 1 200 20,2

780 0,7 75 0,8 118 0,4 198 0,9 143 0,7 201 0,9 45 0,8


Tab. A6. Dojíždějící za prací podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce celkem

Kraj, okres




v tom frekvence dojížďky denně

1-2x měsíčně

týdně

jinak

nezjištěno


246 903 74,2 17 723 66,2 47 020 79,7 48 354 77,3 34 693 74,2 36 007 71,1 63 106 71,9

166 393 67,4 10 137 57,2 34 449 73,3 34 679 71,7 23 774 68,5 23 085 64,1 40 269 63,8

Celkem 3 562 1,4 366 2,1 675 1,4 443 0,9 330 1,0 462 1,3 1 286 2,0

982 0,4 154 0,9 150 0,3 108 0,2 70 0,2 131 0,4 369 0,6

11 319 4,6 996 5,6 2 085 4,4 1 970 4,1 1 441 4,2 1 594 4,4 3 233 5,1

1 019 0,4 79 0,4 110 0,2 179 0,4 137 0,4 312 0,9 202 0,3


146 842 78,6 10 088 70,9 28 569 83,0 30 967 83,0 18 990 77,5 19 313 74,6 38 915 76,3

103 342 70,4 6 049 60,0 21 562 75,5 23 804 76,9 13 410 70,6 12 557 65,0 25 960 66,7

Muži 2 756 1,9 259 2,6 534 1,9 350 1,1 239 1,3 360 1,9 1 014 2,6

719 0,5 106 1,1 120 0,4 90 0,3 48 0,3 91 0,5 264 0,7

7 952 5,4 705 7,0 1 432 5,0 1 354 4,4 942 5,0 1 165 6,0 2 354 6,0

611 0,4 37 0,4 51 0,2 111 0,4 77 0,4 232 1,2 103 0,3


100 061 67,9 7 635 59,9 18 451 74,6 17 387 67,1 15 703 70,3 16 694 67,0 24 191 64,8

63 051 63,0 4 088 53,5 12 887 69,8 10 875 62,5 10 364 66,0 10 528 63,1 14 309 59,2

Ženy 806 0,8 107 1,4 141 0,8 93 0,5 91 0,6 102 0,6 272 1,1

263 0,3 48 0,6 30 0,2 18 0,1 22 0,1 40 0,2 105 0,4

3 367 3,4 291 3,8 653 3,5 616 3,5 499 3,2 429 2,6 879 3,6

408 0,4 42 0,6 59 0,3 68 0,4 60 0,4 80 0,5 99 0,4


73

Tab. A7. Vyjíždějící za prací podle pohlaví a věku

Kraj, okres


v tom muži

v tom ve věku ženy

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více nezjištěno


200 280 15 403 49 323 51 384 33 291 38 041 12 838

127 026 9 727 30 808 34 404 20 178 22 759 9 150

73 254 5 676 18 515 16 980 13 113 15 282 3 688

29 432 3 125 6 748 6 494 5 084 5 820 2 161

Vyjíždějící celkem 31 651 52 767 2 717 3 532 7 703 12 987 7 576 14 464 5 331 8 513 5 920 9 646 2 404 3 625

52 023 3 541 13 046 13 916 8 453 10 393 2 674

32 252 2 329 8 358 8 328 5 603 5 884 1 750

2 128 155 476 604 304 369 220

27 4 5 2 3 9 4


112 700 10 009 29 448 29 925 21 663 21 655 x

67 909 5 933 17 706 20 393 12 183 11 694 x

44 791 4 076 11 742 9 532 9 480 9 961 x

14 482 1 517 3 626 2 990 2 990 3 359 x

do jiných obcí okresu 15 897 30 429 1 428 2 463 4 137 7 996 3 962 8 885 3 118 5 513 3 252 5 572 x x

31 956 2 668 8 507 8 889 5 863 6 029 x

18 837 1 805 4 928 4 876 3 980 3 248 x

1 085 125 252 322 198 188 x

14 3 2 1 1 7 x


64 842 1 480 16 488 17 464 7 406 13 774 8 230

43 198 1 027 10 801 11 244 5 005 9 177 5 944

21 644 453 5 687 6 220 2 401 4 597 2 286

7 604 283 1 910 1 998 919 1 616 878

do jiných okresů kraje 10 043 17 627 16 990 332 344 307 2 620 4 367 4 177 2 682 4 789 4 522 1 157 2 037 1 939 1 990 3 583 3 989 1 262 2 507 2 056

11 706 202 3 210 3 223 1 272 2 435 1 364

863 12 201 249 80 160 161

9 3 1 2 1 2


20 153 3 679 2 885 3 411 3 963 2 109 4 106

14 427 2 652 2 045 2 429 2 848 1 550 2 903

5 726 1 027 840 982 1 115 559 1 203

6 718 1 256 1 097 1 388 1 087 706 1 184

do jiných krajů 5 069 4 104 896 680 806 511 801 644 990 905 557 400 1 019 964

2 633 530 287 377 621 273 545

1 462 300 165 173 334 156 334

163 16 19 28 26 16 58

4 1 1 2


2 585 235 502 584 259 503 502

1 492 115 256 338 142 338 303

1 093 120 246 246 117 165 199

628 69 115 118 88 139 99

do zahraničí 642 607 61 45 140 113 131 146 66 58 121 91 123 154

444 36 75 128 30 102 73

247 22 55 56 17 45 52

17 2 4 5 5 1

-

74


Tab. A8. Dojíždějící za prací podle pohlaví a věku

Kraj, okres


v tom muži


15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59



183 275 11 732 37 469 37 379 25 752 25 584 45 359

115 380 7 156 23 699 25 709 14 716 14 405 29 695

67 895 4 576 13 770 11 670 11 036 11 179 15 664

23 185 1 772 4 520 3 741 3 606 4 287 5 259

Dojíždějící celkem 27 094 49 467 1 755 2 885 5 419 10 370 5 086 11 265 3 755 6 546 4 000 6 511 7 079 11 890

50 037 3 072 10 526 10 881 6 913 6 815 11 830

31 403 2 078 6 260 5 993 4 664 3 721 8 687

2 065 167 369 411 267 243 608

24 3 5 2 1 7 6


112 700 10 009 29 448 29 925 21 663 21 655 x

67 909 5 933 17 706 20 393 12 183 11 694 x

44 791 4 076 11 742 9 532 9 480 9 961 x

14 482 1 517 3 626 2 990 2 990 3 359 x

z jiných obcí okresu 15 897 30 429 1 428 2 463 4 137 7 996 3 962 8 885 3 118 5 513 3 252 5 572 x x

31 956 2 668 8 507 8 889 5 863 6 029 x

18 837 1 805 4 928 4 876 3 980 3 248 x

1 085 125 252 322 198 188 x

14 3 2 1 1 7 x


64 842 948 7 432 7 025 3 032 3 148 43 257

43 198 654 5 527 4 984 1 855 2 057 28 121

21 644 294 1 905 2 041 1 177 1 091 15 136

7 604 141 819 697 449 555 4 943

z jiných okresů kraje 10 043 17 627 166 240 1 162 2 187 1 029 2 235 445 761 607 809 6 634 11 395

16 990 228 1 901 1 911 813 721 11 416

11 706 154 1 253 1 071 517 415 8 296

863 19 107 81 47 41 568

9 3 1 5


5 733 775 589 429 1 057 781 2 102

4 273 569 466 332 678 654 1 574

1 460 206 123 97 379 127 528

1 099 114 75 54 167 373 316

1 091 176 118 81 237 65 414

860 119 79 46 167 58 391

117 23 10 8 22 14 40

1 1

z jiných krajů 1 154 1 411 161 182 120 187 95 145 192 272 141 130 445 495


75

Tab. A9. Vyjíždějící za prací podle odvětví

Kraj, okres


z toho odvětví zemědělství, lesnictví

průmysl

stavebnictví

obchod

doprava a telekomun.

školství



200 280 15 403 49 323 51 384 33 291 38 041 12 838

5 769 1 031 1 326 285 1 346 1 605 176

83 779 5 081 21 490 24 171 14 936 13 798 4 303

Vyjíždějící celkem 16 121 17 186 1 780 1 133 3 347 4 591 3 136 4 064 2 287 2 680 4 364 3 405 1 207 1 313

14 635 1 133 3 634 4 042 2 182 2 784 860

8 635 666 2 351 1 781 1 480 1 795 562

11 026 988 2 788 2 229 1 826 2 535 660


112 700 10 009 29 448 29 925 21 663 21 655 x

4 739 865 1 190 163 1 136 1 385 x

53 550 3 949 13 640 16 932 10 809 8 220 x

do jiných obcí okresu 7 053 9 352 862 691 1 740 2 784 1 210 2 068 1 229 1 712 2 012 2 097 x x

6 985 633 1 915 2 004 1 063 1 370 x

5 496 538 1 488 1 175 1 071 1 224 x

6 533 691 1 711 1 394 1 137 1 600 x


64 842 1 480 16 488 17 464 7 406 13 774 8 230

654 42 95 94 133 147 143

25 713 347 7 276 6 505 2 908 5 152 3 525

do jiných okresů kraje 6 482 5 752 240 132 1 303 1 489 1 591 1 591 645 626 1 940 1 104 763 810

6 082 182 1 489 1 804 804 1 260 543

2 522 60 746 497 294 497 428

3 466 78 894 669 538 817 470


20 153 3 679 2 885 3 411 3 963 2 109 4 106

334 121 34 19 72 59 29

4 161 754 516 641 1 185 353 712

do jiných krajů 2 265 1 919 647 293 258 284 292 363 398 331 278 175 392 473

1 385 302 180 186 298 133 286

510 59 85 76 111 61 118

831 195 131 130 130 92 153


2 585 235 502 584 259 503 502

42 3 7 9 5 14 4

355 31 58 93 34 73 66

183 16 50 48 17 21 31

107 9 32 33 4 13 16

196 24 52 36 21 26 37

76

do zahraničí 321 31 46 43 15 134 52

163 17 34 42 11 29 30


Tab. A10. Dojíždějící za prací podle odvětví

Kraj, okres


z toho odvětví zemědělství, lesnictví

průmysl

stavebnictví

obchod


školství



183 275 11 732 37 469 37 379 25 752 25 584 45 359

5 552 997 1 342 203 1 280 1 570 160

80 620 4 513 17 336 20 226 12 546 9 071 16 928

Dojíždějící celkem 14 359 15 549 1 093 791 2 555 3 487 1 786 2 785 1 467 2 086 2 405 2 500 5 053 3 900

13 569 749 2 398 2 799 1 361 1 647 4 615

8 345 619 1 701 1 637 1 294 1 459 1 635

10 371 809 2 030 1 759 1 405 1 893 2 475


112 700 10 009 29 448 29 925 21 663 21 655 x

4 739 865 1 190 163 1 136 1 385 x

53 550 3 949 13 640 16 932 10 809 8 220 x

z jiných obcí okresu 7 053 9 352 862 691 1 740 2 784 1 210 2 068 1 229 1 712 2 012 2 097 x x

6 985 633 1 915 2 004 1 063 1 370 x

5 496 538 1 488 1 175 1 071 1 224 x

6 533 691 1 711 1 394 1 137 1 600 x


64 842 948 7 432 7 025 3 032 3 148 43 257

654 57 135 36 106 173 147

25 713 357 3 560 3 116 1 384 754 16 542

z jiných okresů kraje 6 482 5 752 99 66 714 650 530 680 175 273 330 344 4 634 3 739

6 082 85 457 752 206 252 4 330

2 522 42 197 438 151 194 1 500

3 466 46 278 345 193 249 2 355


5 733 775 589 429 1 057 781 2 102

159 75 17 4 38 12 13

1 357 207 136 178 353 97 386

502 31 26 43 92 25 285

327 39 16 24 72 41 135

372 72 41 20 75 44 120

z jiných krajů 824 132 101 46 63 63 419

445 34 53 37 101 59 161


77

Tab. A11. Denní dojížďka za prací podle času stráveného na cestě Dojížďka za prací celkem

Dojíždějící mezi obcemi okresu Dojíždějící mezi okresy kraje Dojíždějící do kraje z jiných krajů Vyjíždějící z kraje do jiných krajů

Dojíždějící mezi obcemi okresu Dojíždějící do okresu v rámci kraje Vyjíždějící z okresu v rámci kraje Dojíždějící do okresu z jiných krajů Vyjíždějící z okresu do jiných krajů Dojíždějící mezi obcemi okresu Dojíždějící do okresu v rámci kraje Vyjíždějící z okresu v rámci kraje Dojíždějící do okresu z jiných krajů Vyjíždějící z okresu do jiných krajů

Dojíždějící mezi obcemi okresu Dojíždějící do okresu v rámci kraje Vyjíždějící z okresu v rámci kraje Dojíždějící do okresu z jiných krajů Vyjíždějící z okresu do jiných krajů


78

v tom čas denní dojížďky (min.) do 14

15 - 29

30 - 59

60 a více

nezjištěno

počet v% počet v% počet v% počet v%

105 719 100,0 58 339 100,0 2 335 100,0 5 669 100,0

16 032 15,2 2 696 4,6 326 14,0 983 17,3

Kraj celkem 46 325 38 586 43,8 36,5 14 330 30 707 52,6 24,6 858 529 36,7 22,7 2 168 1 493 38,2 26,3

4 560 4,3 10 486 18,0 610 26,1 978 17,3

216 0,2 120 0,2 12 0,5 47 0,8

počet v% počet v% počet v% počet v% počet v% počet v% počet v% počet v% počet v% počet v%

9 094 100,0 678 100,0 905 100,0 365 100,0 981 100,0 27 634 100,0 6 596 100,0 15 120 100,0 219 100,0 572 100,0

1 601 17,6 68 10,0 86 9,5 64 17,5 127 12,9 3 927 14,2 507 7,7 757 5,0 24 11,0 153 26,7

okres Bruntál 4 137 3 004 45,5 33,0 199 295 43,5 29,4 446 167 49,3 18,5 144 94 39,5 25,8 406 242 41,4 24,7 11 138 10 970 40,3 39,7 2 082 3 134 47,5 31,6 7 569 4 155 50,1 27,5 82 57 37,4 26,0 196 113 34,3 19,8

336 3,7 115 17,0 205 22,7 58 15,9 203 20,7 1 566 5,7 862 13,1 2 621 17,3 55 25,1 103 18,0

16 0,2 1 0,1 1 0,1 5 1,4 3 0,3 33 0,1 11 0,2 18 0,1 1 0,5 7 1,2

počet v% počet v% počet v% počet v% počet v%

28 217 100,0 6 334 100,0 15 943 100,0 128 100,0 931 100,0

3 401 12,1 339 5,4 722 4,5 17 13,3 235 25,2

okres Karviná 13 146 10 454 46,6 37,0 1 408 3 294 52,0 22,2 8 174 4 880 51,3 30,6 41 35 32,0 27,3 321 248 34,5 26,6

1 141 4,0 1 281 20,2 2 134 13,4 35 27,3 114 12,2

75 0,3 12 0,2 33 0,2 0 0,0 13 1,4


20 375 100,0 2 645 100,0 6 487 100,0 754 100,0 1 824 100,0

3 701 18,2 227 8,6 273 4,2 67 8,9 184 10,1

okres Nový Jičín 9 439 6 614 46,3 32,5 837 1 249 47,2 31,6 3 693 1 164 56,9 17,9 365 202 48,4 26,8 799 571 43,8 31,3

593 2,9 325 12,3 1 344 20,7 120 15,9 259 14,2

28 0,1 7 0,3 13 0,2 0 0,0 11 0,6


Tab. A11. Denní dojížďka za prací podle času stráveného na cestě dokončení Dojížďka za prací celkem



v tom čas denní dojížďky (min.) do 14

15 - 29

30 - 59

60 a více

nezjištěno


20 399 100,0 2 498 100,0 12 632 100,0 188 100,0 538 100,0

3 402 16,7 204 8,2 458 3,6 70 37,2 122 22,7

okres Opava 8 465 7 544 41,5 37,0 561 1 270 50,8 22,5 6 990 2 256 55,3 17,9 32 28 17,0 14,9 151 137 28,1 25,5

924 4,5 458 18,3 2 889 22,9 56 29,8 120 22,3

64 0,3 5 0,2 39 0,3 2 1,1 8 1,5


x x 39 588 100,0 7 252 100,0 681 100,0 823 100,0

x x 1 351 3,4 400 5,5 84 12,3 162 19,7

okres Ostrava - město x x x x 9 243 21 465 54,2 23,3 3 835 1 708 52,9 23,6 194 113 28,5 16,6 295 182 35,8 22,1

x x 7 445 18,8 1 293 17,8 286 42,0 179 21,7

x x 84 0,2 16 0,2 4 0,6 5 0,6


79

9 018 971 2 038 2 027 1 529 1 917 536

Celkem 435 5 883 36 400 151 1 694 61 1 088 93 1 279 86 1 261 8 161

878 5 105 7 485 4 221 21 568 9 131 156 504 69 85 1 418 1 430 175 1 826 1 449 1 022 4 342 1 942 133 764 2 309 1 088 5 605 1 801 156 944 646 462 4 586 1 828 208 936 2 247 958 4 550 921 50 131 765 606 1 067 1 209


125 534 9 612 30 552 34 066 20 036 22 421 8 847

34 609 2 362 8 677 12 639 5 485 4 218 1 228

8 976 664 3 467 1 657 1 429 1 403 356

9 859 737 1 886 1 995 1 015 2 756 1 470

30 637 2 398 7 395 7 746 4 780 5 975 2 343

5 377 640 1 123 1 203 854 1 199 358

Muži 375 4 096 32 283 130 1 082 57 856 74 914 77 851 5 110

691 3 062 3 768 2 654 14 497 5 979 138 292 30 51 936 946 137 1 198 644 613 2 843 1 249 93 529 1 141 682 4 067 1 179 130 520 300 284 2 951 1 101 157 430 1 120 603 2 881 582 36 93 533 421 819 922

28 583 4 360 8 908 6 639 3 641 2 462 349 492 475 331 7 251 1 568 1 868 1 887 915 7 582 635 1 799 1 553 824 6 032 607 856 1 019 675 4 814 1 075 2 724 1 228 718

Ženy 60 1 787 4 117 21 612 4 232 19 365 9 410

187 2 043 3 717 1 567 7 071 3 152 18 212 39 34 482 484 38 628 805 409 1 499 693 40 235 1 168 406 1 538 622 26 424 346 178 1 635 727 51 506 1 127 355 1 669 339


72 161 5 556 18 269 16 734 12 996 15 117 3 489

442

126 1 169

477

178

kolo 3

51

14

dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště

80


38

232

185

248


37 276 2 873 9 282 9 299 5 799 7 203 2 820

ostatní kombinace

18 767 1 229 3 754 3 794 1 871 5 480 2 639

vlak + MHD

13 336 1 013 5 035 2 292 2 036 2 478 482

autobus + MHD


63 192 4 824 15 928 20 221 11 517 9 032 1 670

autobus + vlak

automobil - řidič

197 695 15 168 48 821 50 800 33 032 37 538 12 336

jiný

MHD


Kraj, okres

motocykl

vlak

z toho použitý dopravní prostředek 1) autobus

Vyjíždějící do jiné obce ČR

Tab. A12. Vyjíždějící denně za prací podle použitého dopravního prostředku

287

34 130 2 116 7 417 10 539 4 723 2 878 6 457


67 895 4 576 13 770 11 670 11 036 11 179 15 664

1)

28 228 4 160 6 889 2 391 263 37 6 249 1 106 620 5 547 519 967 5 807 533 231 4 122 1 056 974 4 112 683 4 060

6 264 3 520 403 322 1 414 679 1 191 600 892 591 1 006 539 1 358 789


121 2 020 3 661 1 458 6 901 2 518 10 190 19 15 437 336 26 484 450 215 1 239 600 15 235 606 260 1 087 383 15 401 117 34 1 373 601 36 504 528 216 1 441 302 19 206 1 941 718 1 324 296

115 380 7 156 23 699 25 709 14 716 14 405 29 695

ostatní kombinace

Ženy 58 1 731 1 106 19 605 5 211 18 353 12 384 3 72


vlak + MHD

588 2 906 3 712 2 421 13 895 3 271 120 237 10 12 758 442 108 889 467 271 2 408 732 51 424 782 438 3 079 447 97 402 57 78 2 228 735 121 338 289 223 2 124 549 91 616 2 107 1 399 3 298 366

14 211 83 1 275 2 181 397 1 654 8 621

autobus + MHD

Muži 369 3 957 31 254 87 949 52 734 68 870 71 791 60 359

12 410 753 3 526 1 502 1 520 2 134 2 975

autobus + vlak

8 250 7 322 28 837 5 063 490 46 2 067 524 2 420 655 6 100 1 122 983 1 214 5 965 926 987 166 3 643 584 1 078 680 4 199 800 2 292 4 561 6 863 1 107

62 358 4 507 13 666 16 086 10 530 7 000 10 569

jiný

709 4 926 7 373 3 879 130 427 29 27 134 1 373 917 486 66 659 1 388 698 112 803 174 112 157 842 817 439 110 822 4 048 2 117

183 275 11 732 37 469 37 379 25 752 25 584 45 359

kolo

Celkem 427 5 688 32 360 106 1 554 57 945 86 1 223 83 1 175 63 431


Kraj, okres

motocykl

automobil spolucestující 8 583 846 1 801 1 526 1 175 1 339 1 896

MHD

35 101 2 470 7 514 7 156 4 535 5 205 8 221

vlak

automobil - řidič



Tab. A13. Dojíždějící denně za prací podle použitého dopravního prostředku

20 796 5 789 1 195 778 3 647 1 332 4 166 830 3 601 1 336 3 565 851 4 622 662



81

Tab. A14. Dojížďka za prací mezi kraji

Zahraničí

Česká republika celkem 1)

Kraj dojížďky Hl.město Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Celkem Česká republika celkem 1) kraj vyjížďky: Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

24 773

320 827

163 108

40 301

9 350

6 988

3 621

6 584

3 397 1 350 2 843 2 795 1 374 1 342 693 832 735 889 3 288 1 142 1 508 2 585

26 018 105 713 13 481 10 163 6 645 20 656 13 676 15 118 17 276 19 951 19 642 17 327 15 008 20 153

x 95 934 7 631 4 653 2 690 10 508 4 133 5 043 5 012 5 871 5 742 4 480 3 910 7 501

18 955 x 1 564 1 707 476 3 967 4 057 3 107 1 662 1 580 798 606 494 1 328

1 152 1 474 x 1 399 218 457 260 164 205 2 328 663 263 244 523

775 1 064 1 109 x 1 931 704 145 188 116 123 206 157 170 300

318 229 102 1 212 x 980 100 91 75 59 126 90 79 160

1 005 1 420 254 325 708 x 1 403 216 182 151 316 168 168 268

Česká republika celkem 1) kraj vyjížďky: Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

14 930

210 603

98 635

29 555

6 762

5 032

2 474

4 816

1 930 741 2 038 1 660 810 868 375 419 380 534 2 133 656 894 1 492

17 795 60 609 9 091 7 120 4 665 14 601 9 814 10 425 11 804 13 303 14 229 11 745 10 975 14 427

x 54 050 4 908 3 165 1 810 7 164 2 643 3 205 3 264 3 814 4 139 2 986 2 686 4 801

13 027 x 1 161 1 236 370 3 032 3 383 2 343 1 280 1 172 657 478 410 1 006

763 978 x 1 016 144 367 183 132 165 1 626 563 206 211 408

540 780 740 x 1 432 503 112 121 84 91 139 118 138 234

204 140 77 752 x 742 77 60 50 43 93 61 68 107

701 937 216 266 452 x 1 023 169 152 125 261 143 143 228


9 843

110 224

64 473

10 746

2 588

1 956

1 147

1 768

1 467 609 805 1 135 564 474 318 413 355 355 1 155 486 614 1 093

8 223 45 104 4 390 3 043 1 980 6 055 3 862 4 693 5 472 6 648 5 413 5 582 4 033 5 726

x 41 884 2 723 1 488 880 3 344 1 490 1 838 1 748 2 057 1 603 1 494 1 224 2 700

5 928 x 403 471 106 935 674 764 382 408 141 128 84 322

389 496 x 383 74 90 77 32 40 702 100 57 33 115

235 284 369 x 499 201 33 67 32 32 67 39 32 66

114 89 25 460 x 238 23 31 25 16 33 29 11 53

304 483 38 59 256 x 380 47 30 26 55 25 25 40

Muži

Ženy

1)

dojížďka za prací přes hranice krajů

82


Kraj dojížďky Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

JihoOlomoucký moravský

Zlínský

saldo Moravskomezikrajové slezský dojížďky

Celkem 7 653

13 599

11 371

8 435

22 077

11 466

10 541

5 733

837 1 404 160 86 116 2 441 x 1 534 283 154 151 120 130 237

915 1 404 167 148 90 461 2 883 x 5 740 364 475 286 244 422

409 1 122 111 90 49 216 215 3 766 x 1 301 1 464 1 985 198 445

435 811 1 562 70 37 142 93 137 1 067 x 3 361 214 173 333

588 408 476 230 161 383 180 431 1 886 7 444 x 3 454 4 171 2 265

234 158 134 99 65 154 89 223 724 291 1 960 x 3 276 4 059

171 104 74 71 40 97 46 81 120 131 3 757 3 537 x 2 312

224 181 137 73 64 146 72 137 204 154 623 1 967 1 751 x

4 941

8 883

7 499

6 118

15 228

9 120

7 267

4 273

538 845 112 66 85 1 597 x 943 184 101 106 90 100 174

591 899 117 102 53 304 1 879 x 3 703 247 332 203 167 286

284 770 90 74 38 179 157 2 697 x 862 838 1 017 167 326

288 566 1 060 49 24 107 67 108 770 x 2 512 161 142 264

408 294 337 185 126 291 128 293 1 314 4 782 x 2 472 2 983 1 615

174 127 114 92 44 129 77 189 584 235 1 526 x 2 485 3 344

120 81 57 56 32 68 36 59 87 87 2 593 2 357 x 1 634

157 142 102 61 55 118 49 106 167 118 470 1 453 1 275 x

2 712

4 716

3 872

2 317

6 849

2 346

3 274

1 460

299 559 48 20 31 844 x 591 99 53 45 30 30 63

324 505 50 46 37 157 1 004 x 2 037 117 143 83 77 136

125 352 21 16 11 37 58 1 069 x 439 626 968 31 119

147 245 502 21 13 35 26 29 297 x 849 53 31 69

180 114 139 45 35 92 52 138 572 2 662 x 982 1 188 650

60 31 20 7 21 25 12 34 140 56 434 x 791 715

51 23 17 15 8 29 10 22 33 44 1 164 1 180 x 678

67 39 35 12 9 28 23 31 37 36 153 514 476 x

1) x ČR celkem kraj vyjížďky: 137 090 Hlavní město Praha -65 412 Středočeský kraj -4 131 Jihočeský kraj -3 175 Plzeňský kraj -3 024 Karlovarský kraj -14 072 Ústecký kraj -6 023 Liberecký kraj -1 519 Královéhradecký kraj -5 905 Pardubický kraj -11 516 Vysočina 2 435 Jihomoravský kraj -5 861 Olomoucký kraj -4 467 Zlínský kraj -14 420 Moravskoslezský kraj

Muži 1) x ČR celkem kraj vyjížďky: 80 840 Hlavní město Praha -31 054 Středočeský kraj -2 329 Jihočeský kraj -2 088 Plzeňský kraj -2 191 Karlovarský kraj -9 785 Ústecký kraj -4 873 Liberecký kraj -1 542 Královéhradecký kraj -4 305 Pardubický kraj -7 185 Vysočina 999 Jihomoravský kraj -2 625 Olomoucký kraj -3 708 Zlínský kraj -10 154 Moravskoslezský kraj

Ženy 1) x ČR celkem kraj vyjížďky: 56 250 Hlavní město Praha -34 358 Středočeský kraj -1 802 Jihočeský kraj -1 087 Plzeňský kraj -833 Karlovarský kraj -4 287 Ústecký kraj -1 150 Liberecký kraj 23 Královéhradecký kraj -1 600 Pardubický kraj -4 331 Vysočina 1 436 Jihomoravský kraj -3 236 Olomoucký kraj -759 Zlínský kraj -4 266 Moravskoslezský kraj


83

Tab. A15. Bilance dojížďky za prací v okresech kraje Dojíždějící Kraj, okres

Zaměstnané osoby

celkem

z toho denně v rámci ČR

Vyjíždějící

celkem


Saldo dojížďky

celkem


Obsazená pracovní místa celkem

na 1000 zaměstnaných 1)


530 101 44 854 94 556 110 174 68 983 79 835 131 699

183 275 11 732 37 469 37 379 25 752 25 584 45 359

166 393 10 137 34 449 34 679 23 774 23 085 40 269

200 280 15 403 49 323 51 384 33 291 38 041 12 838

Celkem 169 727 10 980 43 326 45 091 28 686 33 569 8 075

-17 005 -3 671 -11 854 -14 005 -7 539 -12 457 32 521

-3 334 -843 -8 877 -10 412 -4 912 -10 484 32 194

513 096 41 183 82 702 96 169 61 444 67 378 164 220

968 918 875 873 891 844 1 247


291 165 24 729 52 433 61 022 38 372 43 567 71 042

115 380 7 156 23 699 25 709 14 716 14 405 29 695

103 342 6 049 21 562 23 804 13 410 12 557 25 960

127 026 9 727 30 808 34 404 20 178 22 759 9 150

Muži 105 544 6 596 26 763 29 932 16 935 19 521 5 797

-11 646 -2 571 -7 109 -8 695 -5 462 -8 354 20 545

-2 202 -547 -5 201 -6 128 -3 525 -6 964 20 163

279 519 22 158 45 324 52 327 32 910 35 213 91 587

960 896 864 858 858 808 1 289


238 936 20 125 42 123 49 152 30 611 36 268 60 657

67 895 4 576 13 770 11 670 11 036 11 179 15 664

63 051 4 088 12 887 10 875 10 364 10 528 14 309

73 254 5 676 18 515 16 980 13 113 15 282 3 688

Ženy 64 183 4 384 16 563 15 159 11 751 14 048 2 278

-5 359 -1 100 -4 745 -5 310 -2 077 -4 103 11 976

-1 132 -296 -3 676 -4 284 -1 387 -3 520 12 031

233 577 19 025 37 378 43 842 28 534 32 165 72 633

978 945 887 892 932 887 1 197

1)


84


Tab. A16. Bilance dojížďky za prací ve městech kraje Zaměstnané osoby Kraj celkem z toho město: Bílovec Bohumín Bruntál Brušperk Břidličná Budišov nad Budišovkou Český Těšín Dolní Benešov Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Hradec nad Moravicí Jablunkov Karviná Klimkovice Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Moravský Beroun Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Petřvald Příbor Rychvald Rýmařov Studénka Šenov Štramberk Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem 1)


Vyjíždějící z obce

Saldo dojížďky

Obsazená pracovní místa na 1000 zaměstnaných 1)

celkem

z toho denně

celkem

z toho denně

celkem

530 101

183 275

166 393

200 280

170 198

-17 005

-3 805

513 096

968

3 077 9 699 7 941 1 566 1 602 1 284 10 816 1 959 5 083 25 887 4 175 2 418 33 062 5 925 1 013 2 313 2 418 25 165 1 642 10 718 2 792 11 300 1 571 1 416 12 081 3 051 28 009 13 938 131 699 2 458 3 735 2 686 4 116 4 184 2 225 1 371 16 256 2 631 2 772 2 766

1 057 4 061 2 666 211 619 162 2 719 1 244 3 143 8 376 1 585 595 3 894 1 536 324 1 097 1 479 9 538 540 3 514 774 2 370 621 200 7 169 969 13 415 3 829 45 359 1 198 1 315 733 821 970 655 333 9 150 780 670 597

959 3 474 2 339 189 542 144 2 372 1 216 2 946 7 587 1 484 542 3 550 1 411 304 1 037 1 394 8 940 507 3 306 721 2 061 573 156 6 691 858 11 781 3 661 40 269 1 161 1 249 709 628 864 633 289 8 642 701 618 518

1 432 2 359 1 849 1 131 441 403 4 626 984 1 421 9 290 1 967 990 16 699 3 633 353 1 147 1 413 7 324 1 106 3 806 1 698 2 110 555 394 3 069 881 4 334 7 841 12 838 1 721 2 261 1 996 1 196 1 786 1 739 1 035 2 597 650 2 061 659

493 1 890 1 128 1 050 317 266 4 004 880 1 090 7 705 1 662 840 14 741 3 308 281 1 012 1 245 6 211 978 3 109 1 478 1 359 433 244 2 431 671 3 238 7 055 8 124 1 601 1 938 1 847 727 1 501 1 578 930 1 888 449 1 885 373

-375 1 702 817 -920 178 -241 -1 907 260 1 722 -914 -382 -395 -12 805 -2 097 -29 -50 66 2 214 -566 -292 -924 260 66 -194 4 100 88 9 081 -4 012 32 521 -523 -946 -1 263 -375 -816 -1 084 -702 6 553 130 -1 391 -62

466 1 584 1 211 -861 225 -122 -1 632 336 1 856 -118 -178 -298 -11 191 -1 897 23 25 149 2 729 -471 197 -757 702 140 -88 4 260 187 8 543 -3 394 32 145 -440 -689 -1 138 -99 -637 -945 -641 6 754 252 -1 267 145

2 702 11 401 8 758 646 1 780 1 043 8 909 2 219 6 805 24 973 3 793 2 023 20 257 3 828 984 2 263 2 484 27 379 1 076 10 426 1 868 11 560 1 637 1 222 16 181 3 139 37 090 9 926 164 220 1 935 2 789 1 423 3 741 3 368 1 141 669 22 809 2 761 1 381 2 704

878 1 175 1 103 413 1 111 812 824 1 133 1 339 965 909 837 613 646 971 978 1 027 1 088 655 973 669 1 023 1 042 863 1 339 1 029 1 324 712 1 247 787 747 530 909 805 513 488 1 403 1 049 498 978

z toho denně

celkem



85

Tab. A17. Vyjíždějící za prací podle pohlaví a věku ve městech kraje Vyjíždějící z obce celkem Kraj celkem z toho město: Bílovec Bohumín Bruntál Brušperk Břidličná Budišov nad Budišovkou Český Těšín Dolní Benešov Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Hradec nad Moravicí Jablunkov Karviná Klimkovice Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Moravský Beroun Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Petřvald Příbor Rychvald Rýmařov Studénka Šenov Štramberk Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem

86

v tom muži


15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59


183 275

115 380

67 895

23 185

27 094

49 467

50 037

31 403

2 065

24

1 432 2 359 769 1131 441 403 4 626 984 1 421 9290 1 967 990 16 699 3 633 353 1147 1 413 7 324 1 106 3 806 1 698 2110 555 394 3 069 881 4 334 7841 12838 1721 2261 1996 1196 1786 1739 1035 2597 650 2061 659

939 1 509 556 687 283 281 3 418 550 916 6637 1 207 678 11 418 2 230 213 656 980 5 364 670 2 107 1 019 1277 330 272 2 141 599 3 009 5138 9150 1014 1415 1188 780 1097 998 581 1559 485 1269 421

493 850 213 444 158 122 1 208 434 505 2653 760 312 5 281 1 403 140 491 433 1 960 436 1 699 679 833 225 122 928 282 1 325 2703 3688 707 846 808 416 689 741 454 1038 165 792 238

225 388 213 152 113 86 567 162 182 1237 276 204 1 930 453 93 207 218 994 124 661 256 458 112 98 445 168 691 1075 2161 217 319 230 252 304 204 158 520 139 243 161

204 441 191 174 70 72 675 181 257 1576 331 164 2 421 537 73 197 257 1 214 160 775 259 437 88 74 534 156 869 1099 2404 244 331 300 226 325 250 162 477 134 297 139

386 616 165 271 97 84 1 295 272 388 2597 488 231 4 878 992 80 231 385 2 112 293 1 134 434 454 118 92 744 226 1 037 2376 3625 429 560 447 228 460 481 233 693 146 518 145

357 529 122 279 104 97 1 276 234 323 2228 494 236 4 371 930 69 295 385 1 845 298 771 500 441 136 92 697 194 966 2113 2674 533 653 580 249 437 469 282 577 141 545 122

241 367 72 238 51 62 773 130 241 1559 349 151 2 823 677 33 202 162 1 066 221 438 237 293 91 35 617 131 692 1127 1750 278 378 407 226 239 310 190 296 83 421 82

19 18 5 15 6 2 40 5 30 92 29 4 275 44 4 14 6 92 10 27 12 27 10 3 32 6 79 51 220 20 20 32 15 18 24 10 34 7 37 10

1 2 1 1 1 1 1 4 3 1 -


Tab. A18. Vyjíždějící za prací podle odvětví ve městech kraje Vyjíždějící z obce zemědělství, celkem lesnictví Kraj celkem z toho město: Bílovec Bohumín Bruntál Brušperk Břidličná Budišov nad Budišovkou Český Těšín Dolní Benešov Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Hradec nad Moravicí Jablunkov Karviná Klimkovice Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Moravský Beroun Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Petřvald Příbor Rychvald Rýmařov Studénka Šenov Štramberk Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem

z toho odvětví průmysl

stavebnictví

obchod


školství


200 280

5 769

83 779

16 121

17 186

14 635

8 635

11 026

1 432 2 359 1 849 1 131 441 403 4 626 984 1 421 9 290 1 967 990 16 699 3 633 353 1 147 1 413 1 365 1 106 3 806 1 698 2 110 555 394 3 069 881 4 334 7 841 12 838 1 721 2 261 1 996 1 196 1 786 1 739 1 035 2 597 650 2 061 659

105 14 70 30 15 49 34 24 34 148 59 45 69 24 6 80 24 19 23 48 30 56 21 16 152 68 169 36 176 11 65 13 66 44 26 11 56 47 20 43

547 575 635 529 159 83 2 343 355 577 4 525 703 531 8 156 1 277 137 346 691 706 435 1 660 652 490 153 154 1 260 305 1 333 4 078 4 303 675 1 020 808 458 758 674 597 781 203 977 144

98 168 251 86 65 47 283 123 86 682 115 55 1 231 392 45 102 98 64 87 215 277 156 67 44 195 95 431 429 1 207 110 113 120 136 140 146 47 193 71 167 69

133 179 99 100 38 28 263 88 94 796 186 46 1 352 330 32 110 84 120 106 420 201 216 45 22 267 37 326 550 1 313 219 176 181 83 127 168 85 287 46 174 56

99 401 154 54 23 53 305 77 84 638 150 80 1 027 323 21 98 104 76 89 239 109 180 49 38 185 76 301 571 860 110 176 183 70 174 112 35 203 66 140 43

84 86 78 77 11 11 157 37 76 277 123 23 517 151 16 71 84 45 61 160 48 142 22 10 180 47 423 206 562 95 92 105 57 86 120 48 152 33 76 25

100 124 91 66 21 34 266 81 95 296 152 44 571 221 21 100 69 73 73 232 67 220 45 19 126 44 233 279 660 113 108 124 47 115 130 64 157 32 119 66


87

Tab. A19. Směrové proudy vyjížďky z obcí za prací a počty vyjíždějících v tom velikost proudu vyjížďky (počet osob) Kraj, okres

Celkem

1-9

10 - 19

20 - 49


14 942 2 701 3 664 1 654 3 030 3 215 678

12 494 2 370 2 985 1 369 2 502 2 718 550

Počet proudů 888 692 126 101 263 190 86 71 190 160 173 139 50 31


265 516 23 162 65 459 63 203 45 711 51 139 16 842

26 237 4 896 6 442 2 740 5 371 5 563 1 225

Počet vyjíždějících 12 082 21 339 1 723 3 219 3 632 5 861 1 188 2 097 2 520 5 036 2 358 4 117 661 1 009


100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

9,9 21,1 9,8 4,3 11,7 10,9 7,3

50 - 99

100 - 499

500 a více

371 56 99 36 76 84 20

406 48 105 59 89 87 18

91 22 33 13 14 9

25 967 3 823 7 045 2 501 5 301 5 818 1 479

85 504 9 501 21 419 13 669 17 097 19 600 4 218

94 387 21 060 41 008 10 386 13 683 8 250

Struktura v % podle počtu vyjíždějících 4,6 8,0 9,8 7,4 13,9 16,5 5,5 9,0 10,8 1,9 3,3 4,0 5,5 11,0 11,6 4,6 8,1 11,4 3,9 6,0 8,8

32,2 41,1 32,7 21,6 37,5 38,3 25,0

35,5 32,2 64,9 22,7 26,7 49,0

Tab. A20. Směrové proudy dojížďky do obcí za prací a počty dojíždějících v tom velikost proudu dojížďky (počet osob) Kraj, okres

Celkem

1-9

10 - 19

20 - 49


12 789 1 861 2 838 1 629 2 162 2 789 1 510

10 564 1 607 2 338 1 340 1 752 2 359 1 168

Počet proudů 766 644 92 76 185 144 88 75 143 125 146 135 112 89


246 676 17 705 46 982 48 337 34 675 35 988 62 989

22 337 3 403 5 036 2 575 3 720 4 788 2 815

Počet dojíždějících 10 472 19 977 1 273 2 487 2 545 4 537 1 229 2 313 1 940 3 969 1 996 4 050 1 489 2 621


100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

9,1 19,2 10,7 5,3 10,7 13,3 4,5

88

50 - 99

100 - 499

500 a více

343 48 76 39 57 76 47

386 38 79 59 76 66 68

86 16 28 9 7 26

23 829 3 238 5 402 2 565 3 938 5 217 3 469

80 927 7 304 16 110 13 250 14 205 14 558 15 500

89 134 13 352 26 405 6 903 5 379 37 095

Struktura v % podle počtu dojíždějících 4,2 8,1 9,7 7,2 14,0 18,3 5,4 9,7 11,5 2,5 4,8 5,3 5,6 11,4 11,4 5,5 11,3 14,5 2,4 4,2 5,5

32,8 41,3 34,3 27,4 41,0 40,5 24,6

36,1 28,4 54,7 19,9 14,9 58,8


Základní údaje o vybraných centrech dojížďky v kraji


89

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Město: Bruntál v tom Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Andělská Hora Brantice Břidličná Horní Benešov Karlovice Krnov Leskovec Lomnice Malá Morávka Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Nové Heřminovy Oborná Razová Rudná pod Pradědem Rýmařov Staré Město Světlá Hora Široká Niva Václavov u Bruntálu Vrbno pod Pradědem Zátor z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Opava Ostrava 1)

muži

z toho ve věku

ženy

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více

2 666

1 452

1 214

385

380

654

735

471

39

2 354

1 253

1 101

338

320

577

662

422

33

39 26 86 148 46 304 33 44 32 68 72 130 40 93 68 64 160 119 145 44 65 131 60 312

24 15 45 77 26 185 12 23 11 28 46 57 20 48 35 30 83 53 77 22 39 77 29 199

15 11 41 71 20 119 21 21 21 40 26 73 20 45 33 34 77 66 68 22 26 54 31 113

8 3 14 35 8 29 8 7 3 3 4 23 5 18 16 11 17 18 24 6 4 18 8 47

3 4 9 25 7 46 5 1 4 12 7 10 7 19 11 8 19 15 11 9 7 24 7 60

9 9 22 32 8 65 10 13 10 18 15 19 6 18 14 15 39 30 40 8 16 42 19 77

15 6 29 36 17 90 2 16 13 16 27 53 15 22 14 20 43 32 44 10 26 23 15 73

4 4 11 17 6 65 8 7 2 17 19 25 7 12 13 10 39 23 23 11 12 22 11 49

1 2 9 2 3 3 1 3 2 6

31 63

18 36

13 27

2 5

4 9

11 16

8 17

6 16

-

vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 %

Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Město: Bruntál Dojíždějící do obce celkem Dojíždějící celkem v tom: muži ženy

90


1-2x měsíčně

týdně

jinak

nezjištěno

počet v%

4 504 100,0

2 339 51,9

81 1,8

27 0,6

203 4,5

16 0,4

počet v% počet v%

2 383 100,0 2 121 100,0

1 229 51,6 1 110 52,3

60 2,5 21 1,0

20 0,8 7 0,3

137 5,7 66 3,1

6 0,3 10 0,5


Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Město: Bruntál z toho odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Andělská Hora Brantice Břidličná Horní Benešov Karlovice Krnov Leskovec nad Moravicí Lomnice Malá Morávka Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Nové Heřmínovy Oborná Razová Rudná pod Pradědem Rýmařov Staré Město Světlá Hora Široká Niva Václavov u Bruntálu Vrbno pod Pradědem Zátor z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Opava Ostrava 1)

průmysl

stavebnictví


obchod


školství

2 666

111

680

224

280

186

168

225

2 354

101

600

189

252

166

155

189

39 26 86 148 46 304 33 44 32 68 72 130 40 93 68 64 160 119 145 44 65 131 60 312

1 5 1 6 5 1 6 1 3 2 6 1 4 3 2 8 3 5 5 2 2 7 10

12 6 28 62 9 44 13 11 3 31 16 37 8 29 17 24 30 28 30 9 17 34 14 80

9 2 6 9 2 14 6 2 4 7 2 3 12 8 2 14 8 19 13 9 35

5 2 13 15 1 19 2 5 3 3 15 27 10 11 11 9 17 13 16 4 8 10 3 28

3 5 4 6 9 24 2 3 1 3 10 7 3 8 4 5 8 7 11 6 4 9 2 20

3 2 4 5 1 34 8 3 3 7 2 4 3 3 15 10 12 4 7 7 13

3 2 2 12 3 24 3 5 1 4 3 12 3 7 7 5 14 10 16 8 4 12 6 36

31 63

1 -

6 14

4 4

3 9

1 10

1 2

5 6


Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Bruntál Celkem počet Dojíždějící do obce celkem z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus vlak MHD automobil - řidič automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopr. prostředek 1)

v tom muži

v%

počet

ženy v%

počet

v%

2 666

100,0

1 452

100,0

1 214

100,0

1 058 179 51 569 179 33 18 67 12 13 282 181

39,7 6,7 1,9 21,3 6,7 1,2 0,7 2,5 0,5 0,5 10,6 6,8

422 100 25 447 105 22 17 28 1 4 180 89

29,1 6,9 1,7 30,8 7,2 1,5 1,2 1,9 0,1 0,3 12,4 6,1

636 79 26 122 74 11 1 39 11 9 102 92

52,4 6,5 2,1 10,0 6,1 0,9 0,1 3,2 0,9 0,7 8,4 7,6



91

Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Bruntál z toho čas denní dojížďky (min.)

Dojíždějící celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Andělská Hora Brantice Břidličná Horní Benešov Karlovice Krnov Leskovec nad Moravicí Lomnice Malá Morávka Město Albrechtice Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Nové Heřmínovy Oborná Razová Rudná pod Pradědem Rýmařov Staré Město Světlá Hora Široká Niva Václavov u Bruntálu Vrbno pod Pradědem Zátor z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Opava Ostrava 1)

do 14

denně

30 - 59

15 - 29

Podíl denně dojíždějících v%

60 a více

2 666

2 339

360

955

889

130

87,7

2 354

2 142

326

894

822

96

91,0

39 26 86 148 46 304 33 44 32 22 68 72 130 40 93 68 64 160 119 145 44 65 131 60 312

35 23 83 139 37 270 29 38 27 17 67 67 122 36 87 61 61 143 115 135 41 62 118 58 197

3 8 8 2 9 3 1 32 25 62 10 42 6 5 3 43 15 1 15 2 34

21 11 43 92 5 51 13 15 13 2 24 32 53 23 32 40 35 61 57 86 14 40 19 27 61

10 11 30 38 26 163 16 17 13 9 11 10 7 3 12 11 21 77 15 33 26 6 93 29 67

1 1 1 4 45 3 6 1 4 2 1 1 6 34

89,7 88,5 96,5 93,9 80,4 88,8 87,9 86,4 84,4 77,3 98,5 93,1 93,8 90,0 93,5 89,7 95,3 89,4 96,6 93,1 93,2 95,4 90,1 96,7 63,1

31 63

26 52

2 6

4 27

17 12

3 7

83,9 82,5


Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Bruntál Dojížďka celkem Dojíždějící v rámci obce

počet v% Dojíždějící do obce celkem počet v% 1)

5 272 100,0 2 666 100,0

z toho čas denní dojížďky (min.) do 14 2 693 51,1 436 16,4

15 - 29 2 045 38,8 1 035 38,8

30 - 44

45 - 59

445 8,4 678 25,4

60 - 89

45 0,9 320 12,0


92


6 0,1 116 4,4

Průměrný čas strávený 90 a více na cestě (min.) 1) 12 0,2 42 1,6

17 x 31 x

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Město: Frenštát pod Radhoštěm v tom Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Nový Jičín Bordovice Kopřivnice Lichnov Mořkov Příbor Štramberk Tichá Trojanovice Veřovice z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Rožnov pod Radhoštěm Frýdek-Místek Čeladná Frýdlant nad Ostravicí Kozlovice Kunčice pod Ondřejníkem Ostrava 1)

muži

z toho ve věku

ženy

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více

3 143

1 641

1 502

618

512

792

763

433

25

2 148

1 085

1 063

419

345

561

509

299

15

98 111 563 179 94 52 64 291 409 185 995

66 56 291 78 48 34 33 127 196 87 556

32 55 272 101 46 18 31 164 213 98 439

17 25 122 41 21 19 16 48 49 37 199

22 13 106 23 15 12 11 39 57 24 167

31 26 169 36 22 10 18 73 105 51 231

15 29 106 43 22 7 15 88 110 49 254

12 18 57 33 12 4 4 43 83 23 134

1 3 3 2 5 1 10

99 63 63 106 191 182 51

61 40 39 46 91 84 38

38 23 24 60 100 98 13

13 14 15 22 44 29 14

26 15 6 18 26 30 5

24 13 13 21 47 39 13

21 15 22 30 53 50 11

15 5 6 13 21 33 7

1 1 2 1 1


Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Město: Frenštát pod Radhoštěm Dojíždějící do obce celkem Dojíždějící celkem v tom: muži ženy


1-2x měsíčně

týdně

jinak

nezjištěno

počet v%

5 121 100,0

2 946 57,5

48 0,9

14 0,3

130 2,5

5 0,1

počet v% počet v%

2 745 100,0 2 376 100,0

1 511 55,0 1 435 60,4

34 1,2 14 0,6

6 0,2 8 0,3

87 3,2 43 1,8

3 0,1 2 0,1


93

Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Město: Frenštát pod Radoštěm z toho odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Nový Jičín Bordovice Kopřivnice Lichnov Mořkov Příbor Štramberk Tichá Trojanovice Veřovice z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Rožnov pod Radhoštěm Frýdek-Místek Čeladná Frýdlant nad Ostravicí Kozlovice Kunčice pod Ondřejníkem Ostrava 1)

průmysl

stavebnictví


obchod


školství

3 143

70

1 970

94

245

104

144

81

2 148

49

1 355

73

169

70

84

52

98 111 563 179 94 52 64 291 409 185 995

6 2 4 2 3 3 6 12 6 21

45 58 407 118 69 35 46 179 215 125 615

5 9 7 12 5 3 1 8 17 3 21

4 16 32 8 5 4 3 43 35 7 76

1 4 23 4 2 3 6 14 10 34

3 5 21 8 1 1 1 9 23 8 60

5 1 5 9 1 2 3 4 18 3 29

99 63 63 106 191 182 51

6 -

46 37 46 78 146 119 25

1 1 5 4 2 3

13 4 3 5 11 17 3

7 3 4 6 5 -

13 2 1 6 6 12 1

4 3 3 3 7 3


Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Frenštát pod Radhoštěm Celkem počet Dojíždějící do obce celkem z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus vlak MHD automobil - řidič automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopr. prostředek 1)

v tom muži

v%

počet

ženy v%

počet

3 143

100,0

1 641

100,0

1 502

100,0

1 390 290 12 507 150 9 73 19 110 5 11 451 105

44,2 9,2 0,4 16,1 4,8 0,3 2,3 0,6 3,5 0,2 0,3 14,3 3,3

522 153 7 415 78 8 57 17 53 2 4 259 60

31,8 9,3 0,4 25,3 4,8 0,5 3,5 1,0 3,2 0,1 0,2 15,8 3,7

868 137 5 92 72 1 16 2 57 3 7 192 45

57,8 9,1 0,3 6,1 4,8 0,1 1,1 0,1 3,8 0,2 0,5 12,8 3,0


94

v%


Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Frenštát pod Radhoštěm z toho čas denní dojížďky (min.)

Dojíždějící celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem

30 - 59

15 - 29

60 a více

3 143

2 946

460

1 201

1 118

161

93,7

2 148

2 060

388

886

721

62

95,9

98 111 563 179 94 52 64 291 409 185 995

90 109 535 173 89 50 63 285 393 179 886

3 42 27 45 2 1 114 128 26 72

14 44 229 104 49 22 17 108 172 100 315

59 23 266 23 34 23 43 59 89 50 397

13 13 1 4 5 2 3 3 3 99

91,8 98,2 95,0 96,6 94,7 96,2 98,4 97,9 96,1 96,8 89,0

99 63 63 106 191 182 51

93 55 62 103 189 173 29

9 1 1 18 34 2

44 3 23 26 108 73 3

40 29 30 67 61 63 16

22 7 10 2 2 7

93,9 87,3 98,4 97,2 99,0 95,1 56,9

z toho obce: 1) Nový Jičín Bordovice Kopřivnice Lichnov Mořkov Příbor Štramberk Tichá Trojanovice Veřovice z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Rožnov pod Radhoštěm Frýdek-Místek Čeladná Frýdlant nad Ostravicí Kozlovice Kunčice pod Ondřejníkem Ostrava 1)

do 14

denně



Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Frenštát pod Radhoštěm Dojížďka celkem Dojíždějící v rámci obce

počet v% Dojíždějící do obce celkem počet v%

1)

2 968 100,0 3 143 100,0


15 - 29 1 026 34,6 1 257 40,0

30 - 44

45 - 59

150 5,1 883 28,1

13 0,4 306 9,7

60 - 89 4 0,1 136 4,3


15 x 31 x



95

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Město: Frýdek-Místek v tom Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Baška Brušperk Čeladná Dobrá Dobratice Fryčovice Frýdlant nad Ostravicí Hukvaldy Janovice Kozlovice Lučina Metylovice Nošovice Ostravice Palkovice Paskov Pražmo Raškovice Sedliště Staré Město Staříč Sviadnov Třinec Vratimov z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Havířov Ostrava 1)

muži

z toho ve věku

ženy

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více

8 376

4 688

3 688

1 054

1 281

2 199

2 253

1 479

109

6 668

3 449

3 219

845

972

1 683

1 849

1 234

85

497 159 126 419 121 168 639 136 202 263 127 170 107 101 428 175 104 174 154 206 277 200 123 96 1 708

228 88 69 206 58 95 346 60 114 149 61 95 49 65 233 84 52 88 69 86 114 94 64 62 1 239

269 71 57 213 63 73 293 76 88 114 66 75 58 36 195 91 52 86 85 120 163 106 59 34 469

45 28 20 39 13 25 70 21 22 31 11 23 16 11 55 30 19 20 18 18 41 15 23 9 209

77 26 17 63 21 26 96 15 26 39 24 21 14 25 68 32 12 30 21 23 33 19 19 10 309

106 31 25 117 30 43 167 36 48 67 31 43 24 22 100 56 27 43 38 48 70 54 35 25 516

147 45 31 107 36 51 190 40 68 71 34 43 30 17 122 35 25 55 44 66 78 49 30 23 404

116 29 30 88 21 19 108 22 35 51 25 37 22 23 78 19 19 26 32 50 52 57 13 29 245

6 3 5 4 8 2 3 4 2 3 1 3 5 3 2 1 1 3 6 3 24

194 697

120 490

74 207

25 81

32 119

63 212

46 166

28 104

14


Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Město: Frýdek-Místek Dojíždějící do obce celkem Dojíždějící celkem v tom: muži ženy

96


1-2x měsíčně

týdně

jinak

nezjištěno

počet v%

12 798 100,0

7 587 59,3

179 1,4

37 0,3

539 4,2

34 0,3

počet v% počet v%

6 803 100,0 5 995 100,0

4 101 60,3 3 486 58,1

148 2,2 31 0,5

29 0,4 8 0,1

396 5,8 143 2,4

14 0,2 20 0,3


Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Město: Frýdek-Místek z toho odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Baška Brušperk Čeladná Dobrá Dobratice Fryčovice Frýdlant nad Ostravicí Hukvaldy Janovice Kozlovice Lučina Metylovice Noıovice Ostravice Palkovice Paskov Pražmo Raıkovice Sedliště Staré Město Staříč Sviadnov Třinec Vratimov z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Havířov Ostrava 1)

průmysl

stavebnictví


obchod


školství

8 376

172

2 365

638

1 054

727

568

659

6 668

127

1 866

436

855

613

498

562

497 159 126 419 121 168 639 136 202 263 127 170 107 101 428 175 104 174 154 206 277 200 123 96 1 708

1 2 4 1 3 12 6 3 2 5 3 1 7 6 2 10 4 4 1 3 2 1 1 45

151 61 31 100 33 39 156 46 57 81 32 57 30 28 143 48 27 50 46 52 100 63 17 25 499

27 3 8 26 12 14 36 7 5 25 11 12 8 7 27 12 9 16 15 12 15 10 11 7 202

80 16 15 70 17 27 70 21 24 25 19 22 16 8 57 28 11 20 16 23 55 30 14 10 199

41 13 11 51 14 17 73 11 26 37 8 12 14 9 35 13 6 15 8 12 12 7 6 8 114

49 16 10 28 10 2 50 5 14 10 11 10 6 9 28 14 4 15 12 23 18 26 7 5 70

35 14 8 42 12 7 69 8 16 29 14 9 10 4 37 11 13 13 15 28 29 15 17 7 97

194 697

3 16

49 243

24 65

32 73

11 34

9 30

5 43


Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Frýdek-Místek

Celkem počet Dojíždějící do obce celkem z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus vlak MHD automobil - řidič automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopr. prostředek 1)

v tom ženy

muži

v%

počet

počet

v%

v%

8 376

100,0

4 688

100,0

3 688

100,0

2 829 770 177 1 944 420 19 235 30 264 255 195 857 328

33,8 9,2 2,1 23,2 5,0 0,2 2,8 0,4 3,2 3,0 2,3 10,2 3,9

1 212 415 70 1 488 235 18 158 25 138 105 95 527 174

25,9 8,9 1,5 31,7 5,0 0,4 3,4 0,5 2,9 2,2 2,0 11,2 3,7

1 617 355 107 456 185 1 77 5 126 150 100 330 154

43,8 9,6 2,9 12,4 5,0 0,0 2,1 0,1 3,4 4,1 2,7 8,9 4,2



97

Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Frýdek-Místek z toho čas denní dojížďky (min.)

Dojíždějící celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Baška Brušperk Čeladná Dobrá Dobratice Fryčovice Frýdlant nad Ostravicí Hukvaldy Janovice Kozlovice Lučina Metylovice Noıovice Ostravice Palkovice Paskov Pražmo Raıkovice Sedliště Staré Město Staříč Sviadnov Třinec Vratimov z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Havířov Ostrava 1)

do 14

denně

15 - 29

30 - 59

60 a více


8 376

7 587

749

2 738

3 427

660

90,6

6 668

6 210

695

2 399

2 698

407

93,1

497 159 126 419 121 168 639 136 202 263 127 170 107 101 428 175 104 174 154 206 277 200 123 96 1 708

475 147 116 397 111 159 593 128 187 241 122 155 103 92 405 165 97 166 147 197 258 187 109 89 1 377

111 3 6 82 1 10 49 13 14 3 3 10 10 9 66 21 1 9 23 57 44 68 7 2 54

225 56 36 198 31 71 217 47 51 63 59 81 50 18 186 69 28 45 75 90 130 92 9 37 339

130 81 37 113 64 75 285 61 107 167 54 63 42 54 139 72 65 104 45 48 81 27 66 35 729

9 7 37 4 14 3 40 6 14 8 6 1 1 11 12 3 3 8 4 1 3 27 15 253

95,6 92,5 92,1 94,7 91,7 94,6 92,8 94,1 92,6 91,6 96,1 91,2 96,3 91,1 94,6 94,3 93,3 95,4 95,5 95,6 93,1 93,5 88,6 92,7 80,6

194 697

173 624

3 22

53 165

87 342

30 95

89,2 89,5


Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Frýdek-Místek Dojížďka celkem Dojíždějící v rámci obce


14 216 100,0 8 376 100,0


15 - 29 6 594 46,4 2 979 35,6

30 - 44

45 - 59

1 803 12,7 2 468 29,5

60 - 89

243 1,7 1 247 14,9


98


51 0,4 560 6,7


19 x 35 x

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Město: Frýdlant nad Ostravicí v tom Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Frýdek-Místek Baška Čeladná Janovice Kozlovice Krásná Kunčice pod Ondřejníkem Lhotka Malenovice Metylovice Ostravice Palkovice Pržno Pstruží Staré Hamry z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Frenštát pod Radhoštěm Ostrava 1)

muži

z toho ve věku

ženy

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více

1 585

939

646

204

201

416

467

275

21

1 426

827

599

181

178

368

426

252

20

355 51 117 127 22 18 65 22 48 129 130 39 71 118 24 159

247 22 66 61 19 9 45 15 20 69 61 24 29 67 18 112

108 29 51 66 3 9 20 7 28 60 69 15 42 51 6 47

65 4 7 18 3 2 6 3 3 16 15 2 9 10 5 23

39 9 14 11 2 4 12 1 6 11 20 8 9 17 4 23

86 14 25 35 7 1 11 11 9 37 38 17 19 27 5 48

99 15 40 44 7 5 13 5 23 41 32 7 22 40 5 41

60 9 26 17 2 6 21 2 6 22 23 5 12 24 5 23

6 5 2 2 1 2 2 1

18 51

8 40

10 11

11

3 7

10 13

2 14

3 5

1


Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Město: Frýdlant nad Ostravicí Dojíždějící do obce celkem Dojíždějící celkem v tom: muži ženy


1-2x měsíčně

týdně

jinak

nezjištěno

počet v%

2 088 100,0

1 484 71,1

32 1,5

3 0,1

65 3,1

1 0,0

počet v% počet v%

1 174 100,0 914 100,0

873 74,4 611 66,8

23 2,0 9 1,0

2 0,2 1 0,1

40 3,4 25 2,7

1 0,1 -


99

Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Město: Frýdlant nad Ostravicí z toho odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Frýdek-Místek Baška Čeladná Janovice Kozlovice Krásná Kunčice pod Ondřejníkem Lhotka Malenovice Metylovice Ostravice Palkovice Pržno Pstruží Staré Hamry z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Frenštát pod Radhoštěm Ostrava 1)

průmysl

stavebnictví


obchod


školství

1 585

69

746

90

162

85

71

90

1 426

64

703

63

148

72

67

75

355 51 117 127 22 18 65 22 48 129 130 39 71 118 24 159

5 5 8 16 2 4 1 1 8 2 1 9 5

179 17 58 62 15 5 25 17 16 80 61 20 29 61 14 43

17 4 3 6 3 2 12 3 1 1 6 27

38 8 7 13 1 1 3 1 12 6 17 5 14 14 2 14

15 2 8 6 4 2 4 4 6 3 8 3 13

13 1 9 7 2 6 1 7 11 2 4 4

18 4 6 3 1 1 6 5 6 6 2 7 3 15

18 51

-

4 19

1 9

1 5

5 2

1 2

5 2


Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Frýdlant nad Ostravicí Celkem počet Dojíždějící do obce celkem z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus vlak MHD automobil - řidič automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopr. prostředek 1)

v tom muži

v%

počet

ženy v%

počet

1 585

100,0

939

100,0

646

100,0

417 336 5 305 42 5 73 6 110 3 43 157 80

26,3 21,2 0,3 19,2 2,6 0,3 4,6 0,4 6,9 0,2 2,7 9,9 5,0

196 199 2 242 28 3 48 6 49 24 91 49

20,9 21,2 0,2 25,8 3,0 0,3 5,1 0,6 5,2 2,6 9,7 5,2

221 137 3 63 14 2 25 61 3 19 66 31

34,2 21,2 0,5 9,8 2,2 0,3 3,9 9,4 0,5 2,9 10,2 4,8


100

v%


Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Frýdlant nad Ostravicí z toho čas denní dojížďky (min.)

Dojíždějící celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Frýdek-Místek Baška Čeladná Janovice Kozlovice Krásná Kunčice pod Ondřejníkem Lhotka Malenovice Metylovice Ostravice Palkovice Pržno Pstruží Staré Hamry z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Frenštát pod Radhoštěm Ostrava 1)

denně

do 14

15 - 29

30 - 59

60 a více


1 585

1 484

213

604

561

104

93,6

1 426

1 367

211

583

503

68

95,9

355 51 117 127 22 18 65 22 48 129 130 39 71 118 24 159

329 50 114 122 20 18 62 21 44 129 128 38 68 117 23 117

21 11 28 14 1 2 3 3 11 37 18 2 34 23 2 2

100 28 42 66 13 7 26 12 25 71 59 21 26 56 4 21

176 8 40 40 4 9 32 6 8 20 46 12 8 35 14 58

32 3 4 2 2 1 1 5 3 1 3 36

92,7 98,0 97,4 96,1 90,9 100,0 95,4 95,5 91,7 100,0 98,5 97,4 95,8 99,2 95,8 73,6

18 51

17 42

-

7 8

8 22

2 12

94,4 82,4


Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Frýdlant nad Ostravicí Dojížďka celkem Dojíždějící v rámci obce


1 775 100,0 1 585 100,0

z toho čas denní dojížďky (min.) do 14 940 53,0 240 15,1

15 - 29 635 35,8 633 39,9

30 - 44

45 - 59

159 9,0 396 25,0

28 1,6 195 12,3

60 - 89 5 0,3 89 5,6


17 x 32 x



101

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Město: Karviná v tom Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Albrechtice Bohumín Český Těšín Dětmarovice Dolní Lutyně Doubrava Havířov Horní Suchá Orlová Petrovice u Karviné Petřvald Rychvald Stonava Těrlicko z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Třinec Ostrava 1)

muži

z toho ve věku

ženy

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více

9 538

6 473

3 065

984

1 223

2 876

2 812

1 541

102

8 136

5 358

2 778

852

1 018

2 398

2 435

1 348

85

326 276 1 005 315 175 186 2 321 255 1 678 917 227 129 141 138 1 402

207 180 683 168 100 107 1 649 157 1 131 540 152 98 66 93 1 115

119 96 322 147 75 79 672 98 547 377 75 31 75 45 287

48 42 100 31 14 19 223 26 191 88 25 14 18 9 132

42 49 125 45 20 24 280 30 219 101 24 13 17 19 205

69 84 285 92 60 45 699 66 557 264 58 37 35 30 478

112 67 321 85 48 61 678 84 473 297 73 34 47 48 377

53 32 165 62 31 32 411 47 225 161 44 27 21 29 193

2 2 9 2 5 30 2 13 6 3 4 3 3 17

173 562

143 447

30 115

18 36

22 73

65 202

46 153

22 87

11


Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Město: Karviná Dojíždějící do obce celkem Dojíždějící celkem v tom: muži ženy

102


1-2x měsíčně

týdně

jinak

nezjištěno

počet v%

12 449 100,0

8 940 71,8

120 1,0

41 0,3

378 3,0

59 0,5

počet v% počet v%

7 879 100,0 4 570 100,0

6 034 76,6 2 906 63,6

102 1,3 18 0,4

35 0,4 6 0,1

261 3,3 117 2,6

41 0,5 18 0,4


Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Město: Karviná z toho odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Albrechtice Bohumín Český Těšín Dětmarovice Dolní Lutyně Doubrava Havířov Horní Suchá Orlová Petrovice u Karviné Petřvald Rychvald Stonava Těrlicko z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Třinec Ostrava 1)

průmysl

stavebnictví


obchod


školství

9 538

26

5 018

439

559

466

419

722

8 136

19

4 244

325

469

401

348

629

326 276 1 005 315 175 186 2 321 255 1 678 917 227 129 141 138 1 402

1 2 5 1 1 1 1 3 2 2 7

191 94 518 103 61 93 1 389 153 893 429 113 63 53 70 774

12 14 45 9 9 4 99 6 69 27 8 9 7 4 114

19 17 36 22 5 14 120 9 96 79 20 11 13 5 90

10 29 44 37 20 14 71 7 86 48 10 6 9 9 65

9 12 47 21 10 5 88 11 69 39 16 4 7 9 71

26 19 123 30 12 10 140 25 101 85 12 8 19 9 93

173 562

1

113 292

11 60

6 55

8 21

4 33

12 29


Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Karviná


v tom muži

v%

počet

ženy počet

v%

v%

9 538

100,0

6 473

100,0

3 065

100,0

4 523 170 286 1 929 448 13 214 15 130 395 78 1 042 247

47,4 1,8 3,0 20,2 4,7 0,1 2,2 0,2 1,4 4,1 0,8 10,9 2,6

2 846 112 176 1 585 281 13 176 12 100 219 51 742 126

44,0 1,7 2,7 24,5 4,3 0,2 2,7 0,2 1,5 3,4 0,8 11,5 1,9

1 677 58 110 344 167 38 3 30 176 27 300 121

54,7 1,9 3,6 11,2 5,4 1,2 0,1 1,0 5,7 0,9 9,8 3,9



103

Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Karviná z toho čas denní dojížďky (min.)

Dojíždějící celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Albrechtice Bohumín Český Těšín Dětmarovice Dolní Lutyně Doubrava Havířov Horní Suchá Orlová Petrovice u Karviné Petřvald Rychvald Stonava Těrlicko z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Třinec Ostrava 1)

denně

15 - 29

do 14

30 - 59


60 a více

9 538

8 940

752

3 452

3 978

730

93,7

8 136

7 748

700

3 265

3 393

365

95,2

326 276 1 005 315 175 186 2 321 255 1 678 917 227 129 141 138 1 402

316 260 969 298 164 175 2 223 248 1 611 829 220 123 135 131 1 192

58 20 18 38 6 28 142 47 124 170 11 3 25 5 52

143 85 376 137 63 79 919 102 742 365 82 43 74 39 187

101 134 520 108 80 59 1 052 89 691 269 111 52 35 69 585

13 20 55 14 14 7 107 8 49 17 16 25 18 365

96,9 94,2 96,4 94,6 93,7 94,1 95,8 97,3 96,0 90,4 96,9 95,3 95,7 94,9 85,0

173 562

165 524

3 17

14 88

104 278

44 139

95,4 93,2


Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Karviná Dojížďka celkem Dojíždějící v rámci obce


1)

15 418 100,0 9 538 100,0


15 - 29 7 435 48,2 3 637 38,1

30 - 44

45 - 59

1 575 10,2 2 903 30,4

60 - 89

176 1,1 1 298 13,6


104


36 0,2 604 6,3


19 x 35 x

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Město: Kopřivnice v tom Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Nový Jičín Bordovice Frenštát pod Radhoštěm Hodslavice Kateřinice Lichnov Mořkov Příbor Rybí Sedlnice Skotnice Studénka Štramberk Tichá Trojanovice Veřovice Závišice Ženklava z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Hukvaldy Kozlovice 1)

muži

z toho ve věku

ženy

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více

3 514

2 510

1 004

321

376

799

1 043

939

36

3 085

2 184

901

283

330

708

907

826

31

243 41 194 41 35 184 121 647 107 63 53 58 500 119 53 143 131 110 429

191 28 158 33 23 125 95 438 78 47 34 44 300 93 44 93 92 71 326

52 13 36 8 12 59 26 209 29 16 19 14 200 26 9 50 39 39 103

19 3 11 4 2 9 10 62 8 5 6 11 60 5 3 14 10 12 38

25 3 24 3 2 11 8 69 9 9 5 14 68 15 6 8 13 12 46

52 15 53 16 9 47 30 128 15 11 9 16 110 27 10 30 39 35 91

67 13 40 10 12 62 31 222 42 20 18 12 144 37 16 41 32 25 136

77 7 62 7 8 52 42 160 32 17 15 4 112 35 18 50 36 24 113

3 4 1 2 3 6 1 1 1 6 1 2 5

114 94

89 70

25 24

6 8

8 7

18 18

44 36

35 25

3 -


Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Město: Kopřivnice Dojíždějící do obce celkem Dojíždějící celkem v tom: muži ženy


1-2x měsíčně

týdně

jinak

nezjištěno

počet v%

4 364 100,0

3 306 75,8

35 0,8

7 0,2

152 3,5

14 0,3

počet v% počet v%

3 098 100,0 1 266 100,0

2 354 76,0 952 75,2

27 0,9 8 0,6

7 0,2 -

112 3,6 40 3,2

10 0,3 4 0,3


105

Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Město: Kopřivnice z toho odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Nový Jičín Bordovice Frenštát pod Radhoštěm Hodslavice Kateřinice Lichnov Mořkov Příbor Rybí Sedlnice Skotnice Studénka Štramberk Tichá Trojanovice Veřovice Závišice Ženklava z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Hukvaldy Kozlovice 1)

průmysl

stavebnictví


obchod


školství

3 514

24

2 573

55

178

99

136

74

3 085

23

2 257

44

145

90

124

63

243 41 194 41 35 184 121 647 107 63 53 58 500 119 53 143 131 110 429

1 1 19 1 1 1

163 28 143 33 29 141 96 447 85 51 38 41 350 101 43 115 101 73 316

8 5 1 1 1 1 9 2 1 1 6 1 1 1 1 11

9 3 9 1 1 9 2 32 3 2 2 4 35 3 3 5 3 4 33

11 1 2 2 1 6 4 19 3 1 3 1 11 4 1 3 4 2 9

14 7 2 1 5 2 31 4 3 2 3 25 1 1 5 6 4 12

12 1 5 1 1 1 13 1 1 1 14 1 1 2 1 11

114 94

1 -

95 88

1 1

4 1

1 2

4 -

5 -


Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Kopřivnice Celkem počet Dojíždějící do obce celkem z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus vlak MHD automobil - řidič automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopr. prostředek 1)

v tom muži

v%

počet

ženy v%

počet

3 514

100,0

2 510

100,0

1 004

100,0

1 649 381 23 413 97 7 137 7 135 5 8 504 134

46,9 10,8 0,7 11,8 2,8 0,2 3,9 0,2 3,8 0,1 0,2 14,3 3,8

1 153 268 13 337 41 4 117 7 86 3 4 376 90

45,9 10,7 0,5 13,4 1,6 0,2 4,7 0,3 3,4 0,1 0,2 15,0 3,6

496 113 10 76 56 3 20 49 2 4 128 44

49,4 11,3 1,0 7,6 5,6 0,3 2,0 4,9 0,2 0,4 12,7 4,4


106

v%


Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Kopřivnice z toho čas denní dojížďky (min.)

Dojíždějící celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Nový Jičín Bordovice Frenštát pod Radhoštěm Hodslavice Kateřinice Lichnov Mořkov Příbor Rybí Sedlnice Skotnice Studénka Štramberk Tichá Trojanovice Veřovice Závišice Ženklava z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Hukvaldy Kozlovice 1)

do 14

denně

15 - 29

30 - 59


60 a více

3 514

3 306

429

1 518

1 252

104

94,1

3 085

2 938

408

1 394

1 059

75

95,2

243 41 194 41 35 184 121 647 107 63 53 58 500 119 53 143 131 110 429

232 38 184 40 34 177 116 620 102 62 47 56 475 112 51 136 127 102 368

7 4 8 1 1 26 1 147 10 128 3 4 39 25 21

95 14 97 17 14 104 56 315 70 32 23 6 235 70 14 68 49 57 124

122 19 73 20 19 43 53 156 21 28 23 41 109 38 34 63 39 19 193

8 1 6 2 4 6 2 1 1 1 9 2 1 3 1 1 29

95,5 92,7 94,8 97,6 97,1 96,2 95,9 95,8 95,3 98,4 88,7 96,6 95,0 94,1 96,2 95,1 96,9 92,7 85,8

114 94

110 92

10 2

45 34

52 55

2 1

96,5 97,9


Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Kopřivnice Dojížďka celkem Dojíždějící v rámci obce


1)

5 930 100,0 3 514 100,0


15 - 29 2 688 45,3 1 586 45,1

30 - 44

45 - 59

498 8,4 1 040 29,6

46 0,8 274 7,8

60 - 89 5 0,1 101 2,9


17 x 29 x



107

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Město: Krnov v tom Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Bruntál Brantice Býkov-Láryšov Čaková Holčovice Horní Benešov Hošťálkovy Jindřichov Krasov Lichnov Město Albrechtice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Zátor z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Opava Brumovice Holasovice Ostrava 1)

muži

z toho ve věku

ženy

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více

2 370

1 533

837

377

380

602

566

422

23

1 871

1 176

695

305

285

472

461

334

14

159 235 32 34 29 27 131 65 60 136 304 24 73 213 149 499

108 125 15 25 16 19 82 40 40 84 188 20 53 117 90 357

51 110 17 9 13 8 49 25 20 52 116 4 20 96 59 142

25 24 5 8 6 10 21 9 10 28 43 5 7 26 28 72

35 33 2 4 6 6 18 11 10 25 40 5 13 22 24 95

35 63 8 12 2 4 36 21 20 35 66 5 21 62 39 130

40 61 14 7 6 4 31 16 15 30 88 3 17 61 37 105

23 52 2 3 9 3 25 7 4 17 62 6 15 42 21 88

1 2 1 1 1 1 5 9

148 76 31 39

119 41 11 29

29 35 20 10

10 14 6 10

31 12 3 10

47 22 5 7

29 17 10 4

28 11 7 6

3 2


Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Město: Krnov Dojíždějící do obce celkem Dojíždějící celkem v tom: muži ženy

108


1-2x měsíčně

týdně

jinak

nezjištěno

počet v%

3 850 100,0

2 061 53,5

56 1,5

23 0,6

208 5,4

22 0,6

počet v% počet v%

2 071 100,0 1 779 100,0

1 310 63,3 751 42,2

40 1,9 16 0,9

15 0,7 8 0,4

155 7,5 53 3,0

13 0,6 9 0,5


Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Město: Krnov z toho odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Bruntál Brantice Býkov-Láryšov Čaková Holčovice Horní Benešov Hošťálkovy Jindřichov Krasov Lichnov Město Albrechtice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Zátor z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Opava Brumovice Holasovice Ostrava 1)

průmysl

stavebnictví

obchod


školství


2 370

88

922

280

209

305

75

148

1 871

59

733

224

167

241

51

121

159 235 32 34 29 27 131 65 60 136 304 24 73 213 149 499

1 7 1 1 15 3 9 7 1 3 4 29

63 105 13 17 17 10 58 17 28 59 94 9 25 94 59 189

22 16 3 2 3 5 13 7 6 19 43 3 6 19 21 56

12 19 1 5 4 11 4 4 12 27 1 14 20 17 42

17 31 8 4 1 5 7 17 5 6 41 8 11 17 17 64

3 10 1 1 2 5 4 2 2 6 1 5 5 24

17 12 1 2 3 1 6 2 2 9 21 1 2 21 8 27

148 76 31 39

6 3 2

47 44 19 9

15 12 2 5

11 2 5 6

35 7 2

13 3 2

3 2 1 3


Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Krnov


v tom ženy

muži

v%

počet

počet

v%

v%

2 370

100,0

1 533

100,0

837

100,0

759 345 20 439 116 7 87 14 156 3 9 278 117

32,0 14,6 0,8 18,5 4,9 0,3 3,7 0,6 6,6 0,1 0,4 11,7 4,9

378 242 12 374 79 7 67 13 90 1 6 186 69

24,7 15,8 0,8 24,4 5,2 0,5 4,4 0,8 5,9 0,1 0,4 12,1 4,5

381 103 8 65 37 20 1 66 2 3 92 48

45,5 12,3 1,0 7,8 4,4 2,4 0,1 7,9 0,2 0,4 11,0 5,7



109

Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Krnov z toho čas denní dojížďky (min.)

Dojíždějící celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Bruntál Brantice Býkov-Láryšov Čaková Holčovice Horní Benešov Hošťálkovy Jindřichov Krasov Lichnov Město Albrechtice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Zátor z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Opava Brumovice Holasovice Ostrava 1)

denně

15 - 29

do 14


60 a více

30 - 59

2 370

2 061

186

807

892

171

87,0

1 871

1 688

162

706

715

102

90,2

159 235 32 34 29 27 131 65 60 136 304 24 73 213 149 499

137 222 32 32 28 25 127 55 53 130 276 20 64 187 143 373

7 40 6 2 1 22 3 1 6 24 42 2 24

26 107 15 8 7 3 75 3 6 82 153 2 22 96 71 101

86 73 8 22 21 19 28 41 43 41 92 11 39 49 67 177

18 1 3 2 2 8 2 1 7 7 3 3 69

86,2 94,5 100,0 94,1 96,6 92,6 96,9 84,6 88,3 95,6 90,8 83,3 87,7 87,8 96,0 74,7

148 76 31 39

124 72 29 22

7 1

32 24 12 4

73 35 11 12

19 6 6 5

83,8 94,7 93,5 56,4


Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Krnov Dojížďka celkem Dojíždějící v rámci obce


1)

8 146 100,0 2 370 100,0


15 - 29 3 410 41,9 904 38,1

30 - 44

45 - 59

773 9,5 659 27,8

78 1,0 331 14,0

60 - 89 17 0,2 141 5,9


110



17 x 35 x

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Město: Nový Jičín v tom Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Bartošovice Bernartice nad Odrou Bílovec Frenštát pod Radhoštěm Fulnek Hodslavice Hostašovice Jeseník nad Odrou Kopřivnice Kunín Mořkov Odry Příbor Rybí Sedlnice Starý Studénka Suchdol Šenov u Nového Jičína Štramberk Veřovice Životice u Nového Jičína z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Valašské Meziříčí Ostrava 1)

muži

z toho ve věku

ženy

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více

7 169

3 244

3 925

1 042

1 095

1 881

1 968

1 123

60

6 367

2 770

3 597

919

968

1 655

1 774

1 008

43

145 162 112 175 150 370 132 266 1 072 258 357 101 610 157 90 509 211 157 344 181 92 119 802

54 75 68 98 68 175 59 118 399 115 152 72 242 66 42 252 85 58 160 64 32 54 474

91 87 44 77 82 195 73 148 673 143 205 29 368 91 48 257 126 99 184 117 60 65 328

33 22 18 9 33 45 14 37 145 32 40 19 91 30 21 68 35 28 44 28 9 11 123

21 18 7 22 29 49 22 37 206 50 39 22 99 17 8 62 35 14 54 24 14 24 127

35 46 31 51 31 103 24 65 340 70 96 19 142 42 29 143 46 42 66 36 22 23 226

39 48 33 56 31 107 47 83 242 66 128 23 188 48 24 146 57 50 90 54 27 34 194

16 28 22 32 26 65 25 43 137 39 54 18 85 18 7 80 36 23 86 37 20 25 115

1 1 5 1 1 2 1 5 2 1 10 2 4 2 2 17

85 159

43 97

42 62

7 17

11 18

30 52

19 40

17 29

1 3


Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Město: Nový Jičín Dojíždějící do obce celkem Dojíždějící celkem v tom: muži ženy


1-2x měsíčně

týdně

jinak

nezjištěno

počet v%

9 290 100,0

6 691 72,0

97 1,0

23 0,2

318 3,4

40 0,4

počet v% počet v%

4 031 100,0 5 259 100,0

2 968 73,6 3 723 70,8

60 1,5 37 0,7

17 0,4 6 0,1

180 4,5 138 2,6

19 0,5 21 0,4


111

Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Město: Nový Jičín z toho odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Bartošovice Bernartice nad Odrou Bílovec Frenštát pod Radhoštěm Fulnek Hodslavice Hostašovice Jeseník nad Odrou Kopřivnice Kunín Mořkov Odry Příbor Rybí Sedlnice Starý Studénka Suchdol Šenov u Nového Jičína Štramberk Veřovice Životice u Nového Jičína z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Valašské Meziříčí Ostrava 1)

průmysl

stavebnictví


obchod


školství

7 169

101

2 754

547

693

345

304

650

6 367

83

2 553

482

609

286

269

568

145 162 112 175 150 370 132 266 1 072 258 357 101 610 157 90 509 211 157 344 181 92 119 802

6 4 1 3 2 1 2 1 10 2 2 3 6 1 2 14 3 1 3 1 1 18

65 78 36 33 55 167 48 140 437 113 157 22 247 72 40 212 75 63 120 75 29 45 201

8 19 7 20 10 17 4 33 55 24 28 6 46 11 6 60 9 11 26 9 9 11 65

15 16 12 15 7 36 12 21 110 30 20 9 54 13 10 45 25 15 50 24 6 14 84

6 11 4 11 16 12 3 11 35 15 10 8 23 8 6 22 12 10 10 3 4 10 59

6 3 6 11 5 20 6 11 44 5 11 5 25 6 5 21 11 7 25 6 5 5 35

8 6 11 27 10 14 14 20 141 11 15 7 61 14 5 40 16 16 27 33 11 9 82

85 159

3

17 41

15

10 19

1 9

4 8

12 14


Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Nový Jičín Celkem počet Dojíždějící do obce celkem z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus vlak MHD automobil - řidič automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopr. prostředek 1)

v tom muži

v%

počet

ženy v%

počet

7 169

100,0

3 244

100,0

3 925

100,0

3 783 70 97 1 139 296 3 162 22 143 68 27 855 456

52,8 1,0 1,4 15,9 4,1 0,0 2,3 0,3 2,0 0,9 0,4 11,9 6,4

1 285 40 45 875 110 2 103 17 56 17 21 436 216

39,6 1,2 1,4 27,0 3,4 0,1 3,2 0,5 1,7 0,5 0,6 13,4 6,7

2 498 30 52 264 186 1 59 5 87 51 6 419 240

63,6 0,8 1,3 6,7 4,7 0,0 1,5 0,1 2,2 1,3 0,2 10,7 6,1


112

v%


Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Nový Jičín z toho čas denní dojížďky (min.)

Dojíždějící celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Bartošovice Bernartice nad Odrou Bílovec Frenštát pod Radhoštěm Fulnek Hodslavice Hostašovice Jeseník nad Odrou Kopřivnice Kunín Mořkov Odry Příbor Rybí Sedlnice Starý Studénka Suchdol Šenov u Nového Jičína Štramberk Veřovice Životice u Nového Jičína z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Valašské Meziříčí Ostrava 1)

do 14

denně

15 - 29

30 - 59

60 a více


7 169

6 691

879

3 027

2 483

299

93,3

6 367

6 061

824

2 898

2 157

179

95,2

145 162 112 175 150 370 132 266 1 072 258 357 101 610 157 90 509 211 157 344 181 92 119 802

137 152 104 166 133 350 130 261 1 007 247 344 92 583 151 88 498 204 152 333 171 89 109 630

10 43 5 3 6 113 26 12 45 56 42 6 49 55 4 146 10 9 123 5 1 23 55

79 84 22 29 31 191 73 155 456 128 245 17 339 75 59 254 37 75 160 82 48 69 129

47 25 63 118 83 45 30 91 479 63 50 61 186 20 24 96 134 67 50 81 39 17 326

1 14 15 13 1 1 3 27 6 8 9 1 2 23 1 3 1 120

94,5 93,8 92,9 94,9 88,7 94,6 98,5 98,1 93,9 95,7 96,4 91,1 95,6 96,2 97,8 97,8 96,7 96,8 96,8 94,5 96,7 91,6 78,6

85 159

79 145

1 13

18 23

55 77

5 32

92,9 91,2


Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Nový Jičín Dojížďka celkem Dojíždějící v rámci obce


7 580 100,0 7 169 100,0


15 - 29 3 227 42,6 3 168 44,2

30 - 44

45 - 59

670 8,8 1 939 27,0

66 0,9 719 10,0

60 - 89 9 0,1 239 3,3


17 x 30 x



113

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Město: Opava v tom Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Bolatice Branka u Opavy Brumovice Dolní benešov Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlučín Hněvošice Holasovice Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Kobeřice Kravaře Litultovice Mokré Lazce Neplachovice Oldřišov Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Stěbořice Štáblovice Štěpánkovice Štítina Velké Heraltice Velké Hoıtice z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Krnov Ostrava 1)

muži

z toho ve věku

ženy

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více

13 415

7 372

6 043

2 474

2 137

3 355

3 492

1 842

109

11 232

5 774

5 458

1 823

1 721

2 855

3 128

1 615

84

291 174 197 294 183 414 139 262 254 810 291 160 145 325 952 171 209 204 341 328 158 277 130 480 218 319 147 504 224 280 381 2 183

145 75 106 148 87 194 85 128 139 403 149 77 74 166 470 77 101 106 164 159 79 148 65 230 110 175 69 246 105 160 183 1 598

146 99 91 146 96 220 54 134 115 407 142 83 71 159 482 94 108 98 177 169 79 129 65 250 108 144 78 258 119 120 198 585

61 25 41 47 35 56 26 37 40 134 47 25 31 53 145 23 31 43 54 45 19 37 28 72 39 46 27 71 38 48 48 651

53 26 28 56 30 55 26 35 30 135 33 28 19 58 132 35 32 29 41 47 33 42 21 73 29 45 21 64 33 39 54 416

65 54 52 82 51 108 36 58 69 164 80 43 33 89 242 32 45 51 82 75 38 55 33 118 68 101 35 148 58 69 97 500

83 41 46 71 38 116 30 91 76 229 96 39 40 93 304 52 65 45 102 95 40 85 33 135 63 65 46 171 61 77 115 364

27 28 28 37 29 71 19 38 37 135 34 25 18 32 128 28 36 35 55 62 27 51 13 79 19 57 15 50 32 47 66 227

1 1 1 8 2 2 2 12 1 3 1 1 1 7 4 1 7 1 3 5 3 2 1 25

310 532

175 350

135 182

54 84

62 107

71 147

78 115

45 70

9


Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Město: Opava Dojíždějící do obce celkem Dojíždějící celkem v tom: muži ženy

114


1-2x měsíčně

týdně

jinak

nezjištěno

počet v%

18 872 100,0

11 781 62,4

298 1,6

91 0,5

1 016 5,4

229 1,2

počet v% počet v%

9 813 100,0 9 059 100,0

6 107 62,2 5 674 62,6

238 2,4 60 0,7

69 0,7 22 0,2

778 7,9 238 2,6

180 1,8 49 0,5


Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Město: Opava z toho odvětví Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Bolatice Branka u Opavy Brumovice Dolní benešov Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlučín Hněvošice Holasovice Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Kobeřice Kravaře Litultovice Mokré Lazce Neplachovice Oldřišov Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Stěbořice Štáblovice Štěpánkovice Štítina Velké Heraltice Velké Hoıtice z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Krnov Ostrava 1)


průmysl

stavebnictví

obchod


školství


13 415

494

4 247

1 356

1 502

989

546

966

11 232

450

3 864

1 150

1 288

829

442

844

291 174 197 294 183 414 139 262 254 810 291 160 145 325 952 171 209 204 341 328 158 277 130 480 218 319 147 504 224 280 381 2 183

8 6 8 5 4 12 1 10 8 28 20 17 13 4 17 9 9 21 11 10 3 13 12 21 7 22 10 6 10 12 13 44

109 37 58 85 53 118 45 95 94 247 130 56 52 118 347 60 78 68 144 96 66 119 52 145 89 120 47 201 85 89 146 383

38 18 23 28 21 30 10 39 23 53 29 14 18 47 113 10 19 14 27 28 5 27 8 25 32 39 11 64 14 40 54 206

40 26 22 33 23 52 16 25 31 96 30 16 5 35 138 20 19 20 47 37 19 32 16 55 11 41 22 58 26 16 51 214

21 9 23 33 16 36 18 7 27 75 6 6 11 23 71 10 10 25 12 19 10 16 5 38 7 15 10 32 12 20 29 160

6 7 6 16 9 41 9 6 6 46 9 10 8 13 26 7 8 5 9 16 8 11 4 26 9 9 4 12 8 15 9 104

15 15 20 28 24 24 5 21 20 78 18 9 11 29 44 28 16 14 17 40 8 19 6 61 13 21 11 49 17 16 21 122

310 532

4 8

69 117

19 46

42 81

39 32

20 29

22 32



115

Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Opava Celkem počet Dojíždějící do obce celkem z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus vlak MHD automobil - řidič automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopr. prostředek 1)

v tom muži

v%

počet

ženy v%

počet

13 415

100,0

7 372

100,0

6 043

100,0

3 596 1 481 913 2 437 568 20 330 68 536 568 341 1 796 498

26,8 11,0 6,8 18,2 4,2 0,1 2,5 0,5 4,0 4,2 2,5 13,4 3,7

1 525 707 364 1 979 318 16 211 52 210 194 157 1 059 361

20,7 9,6 4,9 26,8 4,3 0,2 2,9 0,7 2,8 2,6 2,1 14,4 4,9

2 071 774 549 458 250 4 119 16 326 374 184 737 137

34,3 12,8 9,1 7,6 4,1 0,1 2,0 0,3 5,4 6,2 3,0 12,2 2,3


116

v%


Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Opava z toho čas denní dojížďky (min.)

Dojíždějící celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Bolatice Branka u Opavy Brumovice Dolní benešov Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlučín Hněvošice Holasovice Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Kobeřice Kravaře Litultovice Mokré Lazce Neplachovice Oldřišov Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Stěbořice Štáblovice Štěpánkovice Štítina Velké Heraltice Velké Hoıtice z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Krnov Ostrava 1)

denně

do 14

15 - 29

30 - 59

60 a více


13 415

11 781

1 024

4 181

5 590

951

87,8

11 232

10 508

916

4 002

4 922

639

93,6

291 174 197 294 183 414 139 262 254 810 291 160 145 325 952 171 209 204 341 328 158 277 130 480 218 319 147 504 224 280 381 2 183

275 164 186 265 171 385 127 251 247 750 279 155 136 305 890 155 195 194 323 307 150 265 127 453 206 300 140 487 217 257 366 1 273

10 43 19 7 12 15 11 15 39 59 21 12 2 2 63 6 30 28 34 60 1 42 5 93 12 45 7 6 28 9 66 108

68 68 59 61 69 118 12 124 79 335 136 77 23 60 393 72 83 79 158 149 46 135 33 222 100 164 81 151 75 114 179 179

178 51 88 158 83 200 69 110 116 341 116 58 99 224 383 69 79 78 125 94 92 82 80 135 93 89 49 279 101 126 117 668

19 2 20 39 7 50 33 2 12 13 5 8 12 16 48 8 3 7 5 4 11 6 8 1 1 2 3 49 13 8 4 312

94,5 94,3 94,4 90,1 93,4 93,0 91,4 95,8 97,2 92,6 95,9 96,9 93,8 93,8 93,5 90,6 93,3 95,1 94,7 93,6 94,9 95,7 97,7 94,4 94,5 94,0 95,2 96,6 96,9 91,8 96,1 58,3

310 532

262 410

7 10

46 52

166 216

43 129

84,5 77,1


Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Opava Dojížďka celkem Dojíždějící v rámci obce


20 038 100,0 13 415 100,0

z toho čas denní dojížďky (min.) do 14 7 524 37,5 1 373 10,2

15 - 29 9 439 47,1 4 531 33,8

30 - 44 2 433 12,1 4 007 29,9

45 - 59 351 1,8 2 073 15,5

60 - 89 77 0,4 828 6,2


20 x 35 x



117

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Město: Ostrava v tom Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Frýdek-Místek Brušperk Krmelín Paskov Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Vratimov Karviná Bohumín Havířov Orlová Petřvald Rychvald Bílovec Klimkovice Studénka Vřesina Opava Hať Hlučín Ludgeřovice Markvartovice 1)

z toho ve věku

muži

ženy

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více

45 266

29 626

15 640

5 243

7 070

11 869

11 805

8 666

607

45 266

29 626

15 640

5 243

7 070

11 869

11 805

8 666

607

2 469 619 495 482 546 1 121 1 564 1 101 1 243 7 001 1 672 706 912 495 905 573 686 757 493 2 860 1 220 455

1 782 378 292 298 344 638 912 788 759 4 409 1 077 377 465 328 535 396 387 606 313 1 734 696 254

687 241 203 184 202 483 652 313 484 2 592 595 329 447 167 370 177 299 151 180 1 126 524 201

253 77 50 64 56 120 175 128 173 654 216 92 115 93 88 51 68 82 61 326 127 53

431 90 73 74 80 170 220 172 216 1 007 263 107 133 66 136 91 79 125 71 425 160 66

668 144 127 127 129 309 396 329 319 2 022 469 168 198 139 234 164 178 194 144 763 307 130

554 144 120 116 134 280 429 252 297 1 845 403 208 283 116 248 156 209 182 152 767 376 137

532 156 121 92 142 224 311 205 226 1 345 307 124 165 75 189 106 137 158 63 547 225 65

30 7 4 9 5 17 33 15 12 127 14 7 18 6 10 4 15 16 2 32 25 4


Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Město: Ostrava Dojíždějící do obce celkem Dojíždějící celkem v tom: muži ženy

118


týdně

1 - 2 x měsíčně

jinak

nezjištěno

počet v%

63 106 100,0

40 269 63,8

1 286 2,0

369 0,6

3 233 5,1

202 0,3

počet v% počet v%

38 915 100,0 24 191 100,0

25 960 66,7 14 309 59,2

1 014 2,6 272 1,1

264 0,7 105 0,4

2 354 6,0 879 3,6

103 0,3 99 0,4


Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Město: Ostrava z toho odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Frýdek-Místek Brušperk Krmelín Paskov Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Vratimov Karviná Bohumín Havířov Orlová Petřvald Rychvald Bílovec Klimkovice Studénka Vřesina Opava Hať Hlučín Ludgeřovice Markvartovice 1)

průmysl

stavebnictví


obchod

školství


45 266

159

16 908

5 032

3 893

4 602

1 631

2 472

45 266

159

16 908

5 032

3 893

4 602

1 631

2 472

2 469 619 495 482 546 1 121 1 564 1 101 1 243 7 001 1 672 706 912 495 905 573 686 757 493 2 860 1 220 455

4 2 5 7 1 6 3 1 1 10 4 1 5 1 11 13 5 4 12 5 -

977 265 217 199 277 481 758 335 217 2 970 643 228 236 196 370 285 209 173 192 1 021 441 162

268 60 38 35 38 104 130 106 101 648 155 60 74 46 71 46 54 110 69 295 128 59

205 60 41 49 41 108 142 90 106 596 128 88 109 41 90 28 79 63 28 258 147 42

286 28 24 41 25 69 104 180 293 597 150 55 84 46 74 78 41 76 39 269 125 40

77 40 26 25 22 49 52 18 30 198 35 19 51 15 49 14 55 52 9 87 43 16

95 48 31 40 40 82 100 31 53 234 51 59 61 45 66 27 82 33 37 177 56 42


Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Ostrava Celkem počet Dojíždějící do obce celkem z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus vlak MHD automobil - řidič automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopr. prostředek 1)

v tom muži

v%

počet

ženy v%

počet

v%

45 359

100,0

29 695

100,0

15 664

100,0

10 569 2 975 8 621 8 221 1 896 63 431 110 822 4 048 2 117 4 622 662

23,3 6,6 19,0 18,1 4,2 0,1 1,0 0,2 1,8 8,9 4,7 10,2 1,5

6 457 2 292 4 561 6 863 1 107 60 359 91 616 2 107 1 399 3 298 366

21,7 7,7 15,4 23,1 3,7 0,2 1,2 0,3 2,1 7,1 4,7 11,1 1,2

4 112 683 4 060 1 358 789 3 72 19 206 1 941 718 1 324 296

26,3 4,4 25,9 8,7 5,0 0,0 0,5 0,1 1,3 12,4 4,6 8,5 1,9



119

Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Ostrava z toho čas denní dojížďky (min.)

Dojíždějící celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Frýdek-Místek Brušperk Krmelín Paskov Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Vratimov Karviná Bohumín Havířov Orlová Petřvald Rychvald Bílovec Klimkovice Studénka Vřesina Opava Hať Hlučín Ludgeřovice Markvartovice 1)

do 14

denně

15 - 29

30 - 59

60 a více


45 266

40 206

1 433

9 346

21 628

7 711

88,8

45 266

40 206

1 433

9 346

21 628

7 711

x 88,8

2 469 619 495 482 546 1 121 1 564 1 101 1 243 7 001 1 672 706 912 495 905 573 686 757 493 2 860 1 220 455

2 248 594 464 445 522 1 058 1 477 987 1 088 6 524 1 563 670 873 458 859 524 651 658 473 2 678 1 155 434

26 8 21 36 12 62 186 35 53 158 24 46 59 7 37 4 41 17 2 87 108 11

495 169 204 160 142 384 649 176 336 2 248 390 217 221 46 163 54 170 32 56 582 346 108

1 213 379 210 203 319 531 570 558 560 3 404 960 334 476 324 572 286 312 304 272 1 628 617 257

512 38 27 46 49 81 68 218 134 701 186 72 115 81 86 179 127 301 143 373 81 54

91,0 96,0 93,7 92,3 95,6 94,4 94,4 89,6 87,5 93,2 93,5 94,9 95,7 92,5 94,9 91,4 94,9 86,9 95,9 93,6 94,7 95,4


Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Ostrava Dojížďka celkem Dojíždějící v rámci obce


1)

106 078 100,0 45 359 100,0

z toho čas denní dojížďky (min.) do 14 22 934 21,6 1 918 4,2

15 - 29 42 307 39,9 10 488 23,1

30 - 44 28 733 27,1 13 071 28,8

45 - 59 9 836 9,3 10 858 23,9

60 - 89 1 548 1,5 6 552 14,4


120


Průměrný čas strávený 90 a více na cestě (min.) 1) 354 0,3 2 039 4,5

27 x 45 x

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Město: Rýmařov v tom Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Bruntál Břidličná Dětřichov nad Bystřicí Dolní Moravice Horní Město Huzová Jiříkov Krnov Malá Morávka Malá Štáhle Ryžoviště Stará Ves Tvrdkov Václavov u Bruntálu Velká Štáhle Vrbno pod Pradědem z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Olomouc 1)

muži

z toho ve věku

ženy

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více

821

543

278

122

132

213

211

134

9

649

409

240

111

94

162

170

107

5

79 80 12 31 152 10 11 12 39 10 18 80 24 17 17 13 172

56 45 12 22 75 6 11 9 26 7 12 45 9 13 10 12 134

23 35 9 77 4 3 13 3 6 35 15 4 7 1 38

17 17 4 9 26 3 3 5 1 2 8 5 2 1 3 11

14 11 1 6 24 3 6 4 11 3 1 2 3 38

17 21 2 6 36 2 2 12 1 4 20 7 9 5 2 51

20 15 3 5 39 4 4 5 9 8 4 26 5 2 7 4 41

11 14 2 5 26 2 3 7 4 15 4 3 2 1 27

2 1 1 1 4

20

11

9

-

6

3

4

5

2


Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Město: Rýmařov Dojíždějící do obce celkem Dojíždějící celkem v tom: muži ženy

v tom frekvence dojížďky týdně

denně

1 - 2 x měsíčně

jinak

nezjištěno

počet v%

1 374 100,0

628 45,7

35 2,5

33 2,4

121 8,8

4 0,3

počet v% počet v%

800 100,0 574 100,0

383 47,9 245 42,7

25 3,1 10 1,7

29 3,6 4 0,7

104 13,0 17 3,0

2 0,3 2 0,3


121

Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Město: Rýmařov z toho odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Bruntál Břidličná Dětřichov nad Bystřicí Dolní Moravice Horní Město Huzová Jiříkov Krnov Malá Morávka Malá Štáhle Ryžoviště Stará Ves Tvrdkov Václavov u Bruntálu Velká Štáhle Vrbno pod Pradědem z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Olomouc 1)

průmysl

stavebnictví


obchod


školství

821

58

223

222

54

40

35

73

649

48

197

142

47

37

25

54

79 80 12 31 152 10 11 12 39 10 18 80 24 17 17 13 172

1 1 3 5 6 1 11 2 16 1 10

16 29 3 8 59 2 1 5 5 2 10 24 6 7 6 4 26

23 15 4 9 26 1 6 2 4 3 3 8 2 2 3 5 80

9 10 2 3 1 4 1 1 9 1 3 7

6 1 2 10 4 2 1 2 3 2 1 1 2 3

3 2 4 1 1 4 7 2 10

12 12 1 11 1 1 6 6 1 2 19

20

-

-

6

-

-

3

9


Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Rýmařov Celkem počet Dojíždějící do obce celkem z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus vlak MHD automobil - řidič automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopr. prostředek 1)

v tom muži

v%

počet

ženy v%

počet

821

100,0

543

100,0

278

100,0

330 15 3 216 48 1 16 13 16 4 79 69

40,2 1,8 0,4 26,3 5,8 0,1 1,9 1,6 1,9 0,5 9,6 8,4

171 12 2 189 31 1 13 13 11 3 48 41

31,5 2,2 0,4 34,8 5,7 0,2 2,4 2,4 2,0 0,6 8,8 7,6

159 3 1 27 17 3 5 1 31 28

57,2 1,1 0,4 9,7 6,1 1,1 1,8 0,4 11,2 10,1


122

v%


Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Rýmařov z toho čas denní dojížďky (min.)

Dojíždějící celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Bruntál Břidličná Dětřichov nad Bystřicí Dolní Moravice Horní Město Huzová Jiříkov Krnov Malá Morávka Malá Štáhle Ryžoviště Stará Ves Tvrdkov Václavov u Bruntálu Velká Štáhle Vrbno pod Pradědem z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Olomouc 1)

do 14

denně

30 - 59

15 - 29


60 a více

821

628

115

287

192

33

76,5

649

561

106

274

158

22

86,4

79 80 12 31 152 10 11 12 39 10 18 80 24 17 17 13 172

58 73 10 27 134 9 9 9 38 8 17 79 19 15 15 7 67

3 9 6 39 2 1 2 1 3 33 1 1 4 9

21 40 3 14 73 3 4 26 5 4 35 12 13 10 1 13

30 22 5 6 17 3 4 5 10 1 10 11 6 1 1 6 34

4 2 2 1 4 1 4 1 11

73,4 91,3 83,3 87,1 88,2 90,0 81,8 75,0 97,4 80,0 94,4 98,8 79,2 88,2 88,2 53,8 39,0

20

8

-

-

5

3

40,0


Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Rýmařov Dojížďka celkem Dojíždějící v rámci obce


1)

2 523 100,0 821 100,0


15 - 29 789 31,3 324 39,5

30 - 44

45 - 59

120 4,8 174 21,2

8 0,3 80 9,7

60 - 89 3 0,1 35 4,3


14 x 31 x



123

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Město: Třinec v tom Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Bukovec Bystřice Dolní Lomná Hnojník Hrádek Jablunkov Milíkov Mosty u Jablunkova Návsí Nýdek Písečná Písek Ropice Smilovice Střítež Vendryně z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Český Těšín 1)

muži

z toho ve věku

ženy

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více

9 150

2 672

1 034

1 364

2 450

2 683

1 569

50

-

7 320

2 222

848

1 066

1 961

2 231

1 186

28

-

209 1 146 109 95 401 794 325 606 629 419 116 236 267 97 127 1 042 1 830

36 406 23 26 139 198 106 136 194 122 16 48 97 69 45 442 450

23 120 10 15 55 101 50 78 69 44 18 28 21 28 15 94 186

36 173 19 14 56 146 41 72 86 46 17 41 40 8 16 131 298

54 314 38 18 101 210 82 164 159 111 38 61 72 19 33 277 489

68 347 24 27 118 231 104 188 221 142 20 72 89 22 39 332 452

28 191 18 20 68 103 48 102 94 74 23 34 42 31 24 201 383

1 1 3 3 2 2 3 16 7 22

1 -

1 271

340

115

201

331

323

288

13

-


Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Město: Třinec Dojíždějící do obce celkem Dojíždějící celkem v tom: muži ženy

124


týdně

1 - 2 x měsíčně

jinak

nezjištěno

počet v%

10 113 100,0

8 642 85,5

112 1,1

37 0,4

333 3,3

26 0,3

počet v% počet v%

7 034 100,0 3 079 100,0

6 118 87,0 2 524 82,0

94 1,3 18 0,6

35 0,5 2 0,1

220 3,1 113 3,7

11 0,2 15 0,5


Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Město: Třinec z toho odvětví Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem 1) z toho obce: Bukovec Bystřice Dolní Lomná Hnojník Hrádek Jablunkov Milíkov Mosty u Jablunkova Návsí Nýdek Písečná Písek Ropice Smilovice Střítež Vendryně z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Český Těšín 1)


průmysl

stavebnictví


obchod

školství


9 150

38

5 507

678

530

547

159

630

7 320

30

4 515

466

429

440

119

526

209 1 146 109 95 401 794 325 606 629 419 116 236 267 97 127 1 042 1 830

3 2 2 1 2 1 7 10 8

163 703 76 55 243 520 209 387 414 279 86 161 146 59 82 571 992

13 55 6 6 25 54 16 50 29 20 8 18 8 11 5 55 212

2 94 9 6 21 35 23 24 31 23 2 7 18 6 8 76 101

10 53 5 3 29 33 28 57 46 24 9 19 15 1 1 55 107

27 2 6 11 2 6 6 4 1 2 7 4 27 40

7 89 9 8 34 57 21 32 42 33 4 12 15 8 5 100 104

1 271

5

784

102

56

66

24

70


Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Třinec


v tom muži

v%

počet

ženy počet

v%

v%

9 150

100,0

6 478

100,0

2 672

100,0

4 023 1 556 155 1 240 362 7 120 12 514 167 96 775 96

44,0 17,0 1,7 13,6 4,0 0,1 1,3 0,1 5,6 1,8 1,0 8,5 1,0

2 600 1 309 81 1 052 217 7 86 10 413 39 52 542 55

40,1 20,2 1,3 16,2 3,3 0,1 1,3 0,2 6,4 0,6 0,8 8,4 0,8

1 423 247 74 188 145 34 2 101 128 44 233 41

53,3 9,2 2,8 7,0 5,4 1,3 0,1 3,8 4,8 1,6 8,7 1,5



125

Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Třinec z toho čas denní dojížďky (min.)

Dojíždějící celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Bukovec Bystřice Dolní Lomná Hnojník Hrádek Jablunkov Milíkov Mosty u Jablunkova Návsí Nýdek Písečná Písek Ropice Smilovice Střítež Vendryně z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Český Těšín 1)

do 14

denně

15 - 29

30 - 59


60 a více

9 150

8 642

510

2 783

4 596

744

94,4

7 320

7 025

388

2 147

3 890

593

96,0

209 1 146 109 95 401 794 325 606 629 419 116 236 267 97 127 1 042 1 830

204 1 115 105 93 393 766 314 580 602 403 114 224 255 93 125 992 1 617

111 1 4 13 5 1 3 9 8 1 36 1 12 169 122

10 454 15 30 147 171 101 51 207 94 14 26 108 44 53 477 636

157 518 67 51 211 522 195 420 351 273 64 161 107 45 53 326 706

37 32 22 8 21 67 17 105 34 27 35 37 4 3 7 18 151

97,6 97,3 96,3 97,9 98,0 96,5 96,6 95,7 95,7 96,2 98,3 94,9 95,5 95,9 98,4 95,2 88,4

1 271

1 229

112

582

498

35

96,7


Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Třinec Dojížďka celkem Dojíždějící v rámci obce


12 600 100,0 9 150 100,0


15 - 29 6 038 47,9 2 904 31,7

30 - 44 2 437 19,3 3 242 35,4

45 - 59 389 3,1 1 577 17,2

60 - 89 61 0,5 658 7,2


126



22 x 37 x

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Město: Vítkov v tom Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Opava Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Hradec nad Moravicí Kružberk Melč Nové Lublice Radkov Svatoňovice Větřkovice z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Fulnek Heřmanice u Oder Jakubčovice nad Odrou Odry Ostrava 1)

muži

z toho ve věku

ženy

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více

780

374

406

127

113

193

201

136

10

598

282

316

101

82

147

148

113

7

51 50 132 56 16 23 25 12 57 27 105 182

34 16 71 26 7 9 15 2 19 12 41 92

17 34 61 30 9 14 10 10 38 15 64 90

6 11 21 4 3 1 5 5 14 7 20 26

7 11 18 10 2 2 1 1 5 4 14 31

11 13 32 15 2 5 4 10 9 34 46

12 8 37 14 4 9 7 4 13 5 22 53

13 7 23 13 5 6 7 2 13 2 15 23

2 1 1 2 3

21 15 19 58 14

4 5 10 27 10

17 10 9 31 4

5 3 2 9 1

7 2 2 5 1

3 5 3 16 3

5 3 11 20 5

1 2 1 7 4

1 -


Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Město: Vítkov Dojíždějící do obce celkem Dojíždějící celkem v tom: muži ženy

v tom frekvence dojížďky týdně

denně

1 - 2 x měsíčně

jinak

nezjištěno

počet v%

1 489 100,0

701 47,1

18 1,2

3 0,2

52 3,5

6 0,4

počet v% počet v%

775 100,0 714 100,0

324 41,8 377 52,8

12 1,5 6 0,8

1 0,1 2 0,3

33 4,3 19 2,7

4 0,5 2 0,3


127

Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Město: Vítkov z toho odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Opava Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Hradec nad Moravicí Kružberk Melč Nové Lublice Radkov Svatoňovice Větřkovice z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Fulnek Heřmanice u Oder Jakubčovice nad Odrou Odry Ostrava 1)

průmysl

stavebnictví


obchod


školství

780

99

182

31

62

114

62

114

598

69

142

26

51

78

48

88

51 50 132 56 16 23 25 12 57 27 105 182

2 3 21 17 1 2 6 1 9 1 30

7 10 26 23 2 9 1 8 13 10 26 40

1 4 2 2 1 2 1 3 1 5

4 1 12 4 2 4 1 4 4 9 11

6 11 17 3 2 5 3 4 5 22 36

18 2 5 1 2 2 1 7 6 14

4 13 22 2 6 2 2 1 9 1 22 26

21 15 19 58 14

1 6 9 1

3 5 2 22 1

1 2

2 1 3 -

5 6 5 10 1

3 2 4 2

6 1 2 4 4


Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Vítkov Celkem počet Dojíždějící do obce celkem z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus vlak MHD automobil - řidič automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopr. prostředek 1)

v tom muži

v%

počet

ženy v%

počet

780

100,0

374

100,0

406

100,0

352 12 3 156 46 2 7 16 23 5 2 123 29

45,1 1,5 0,4 20,0 5,9 0,3 0,9 2,1 2,9 0,6 0,3 15,8 3,7

119 6 2 123 20 2 5 13 6 4 2 54 15

31,8 1,6 0,5 32,9 5,3 0,5 1,3 3,5 1,6 1,1 0,5 14,4 4,0

233 6 1 33 26 2 3 17 1 69 14

57,4 1,5 0,2 8,1 6,4 0,5 0,7 4,2 0,2 17,0 3,4


128

v%


Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Vítkov z toho čas denní dojížďky (min.)

Dojíždějící celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Opava Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Hradec nad Moravicí Kružberk Melč Nové Lublice Radkov Svatoňovice Větřkovice z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Fulnek Heřmanice u Oder Jakubčovice nad Odrou Odry Ostrava 1)

denně

15 - 29

do 14


60 a více

30 - 59

780

701

109

328

229

35

89,9

598

552

91

276

165

20

92,3

51 50 132 56 16 23 25 12 57 27 105 182

40 46 121 53 15 21 24 11 53 27 102 149

3 8 28 2 15 6 26 18

6 26 85 12 5 8 18 4 33 15 55 52

25 15 28 13 9 13 4 7 5 6 20 64

9 2 1 1 15

78,4 92,0 91,7 94,6 93,8 91,3 96,0 91,7 93,0 100,0 97,1 81,9

21 15 19 58 14

19 15 17 57 6

2 1 11 -

6 8 5 23 1

9 6 11 20 3

2 1 3 2

90,5 100,0 89,5 98,3 42,9


Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Vítkov Dojížďka celkem Dojíždějící v rámci obce


1 708 100,0 780 100,0


15 - 29 432 25,3 353 45,3

30 - 44

45 - 59

53 3,1 182 23,3

15 0,9 65 8,3

60 - 89 1 0,1 29 3,7


13 x 30 x



129

Dojížďka do škol

130


Tab. C1. Počet vyjíždějících a dojíždějících do škol v letech 1980 - 2001 1980

1991

2001

Rozdíl 2001 - 1991

Vyjíždějící z obce celkem Dojíždějící do obce celkem Saldo dojížďky

. . .

71 197 65 550 -5 647

69 078 63 628 -5 450

Vyjíždějící z obce celkem v tom: v rámci okresu do ostat. okresů ČR a do zahraničí Dojíždějící do obce celkem z toho: z ostatních okresů ČR 1) Saldo dojížďky

. . . . . . . .

8 330

8 117

počet Kraj celkem -2 119 -1 922 197 okres Bruntál -213

4 871 3 459 7 038

4 892 3 225 5 991

21 -234 -1 047


. . . . . . . .

16 920


. . . . . . . .


. . . . . . . .

11 623


. . . . . . . .


. . . . . . . .

1)

Podíl (%)

v%

1991

2001

-3,0 -2,9 -3,5

x x x

x x x

-2,6

100,0

100,0

0,4 -6,8 -14,9

58,5 41,5 100,0

60,3 39,7 100,0

-49,3 64,6

30,8 x

18,3 x

0,2

100,0

100,0

7,9 -6,1 -1,8

44,8 55,2 100,0

48,3 51,7 100,0

-36,0 2,8

22,0 x

14,3 x

14 593

-771 -201 okres Karviná 12 696 -1 897

-13,0

100,0

100,0

6 776 7 817 11 702

6 824 5 872 10 975

0,7 -24,9 -6,2

46,4 53,6 100,0

53,7 46,3 100,0

-15,7 -40,5

42,1 x

37,8 x

10,2

100,0

100,0

777 405 -85

12,3 7,6 -0,9

54,3 45,7 100,0

55,4 44,6 100,0

-31,8 48,8

30,0 x

20,7 x

13 504

-862 -1 267 okres Opava 13 773 269

2,0

100,0

100,0

7 046 6 458 10 815

7 482 6 291 10 423

6,2 -2,6 -3,6

52,2 47,8 100,0

54,3 45,7 100,0

-22,0 24,6

34,8 x

28,2 x

-23,9

100,0

100,0

2 167 -1 292

1 099 -1 068 -834 -2 126 okres Frýdek-Místek 16 947 27

7 585 9 335 9 725

8 182 8 765 9 551

2 140 -7 195

1 369 -7 396

4 926 -2 891

7 092 5 713 8 941

2 711 -2 597

1 849 -3 864

6 227

48 -1 945 -727

4 151 -775 1 170 -1 721 okres Nový Jičín 12 805 1 182

6 315 5 308 9 026

3 769 -2 689

597 -570 -174

436 -167 -392

2 941 -828 -661 -3 350 okres Ostrava - město 4 740 -1 487

x 6 227 17 244

x 4 740 17 747

x -1 487 503

x -23,9 2,9

x 100,0 100,0

x 100,0 100,0

17 244 11 017

17 747 13 007

503 1 990

2,9 18,1

100,0 x

100,0 x

v letech 1980 - 1991 včetně dojížďky ze Slovenské republiky


131

Tab. C2. Bilance dojížďky do škol v rámci České republiky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce Kraj, okres

Vyjíždějící z obce

z toho

celkem

denně

celkem

týdně

Saldo dojížďky

z toho denně

týdně


63 628 5 991 9 551 10 975 8 941 10 423 17 747

51 095 5 045 8 973 9 496 8 096 8 594 10 891

8 849 772 387 929 582 1 225 4 954

Celkem 68 057 8 030 16 695 12 433 12 696 13 660 4 543


31 462 2 932 4 870 5 258 4 274 4 908 9 220

25 409 2 545 4 551 4 540 3 869 4 162 5 742

4 160 285 216 446 262 468 2 483

Muži 34 189 4 148 8 432 6 295 6 392 6 833 2 089

25 942 2 706 6 822 4 966 4 923 5 598 927

4 510 1 017 820 577 943 701 452

-2 727 -1 216 -3 562 -1 037 -2 118 -1 925 7 131


32 166 3 059 4 681 5 717 4 667 5 515 8 527

25 686 2 500 4 422 4 956 4 227 4 432 5 149

4 689 487 171 483 320 757 2 471

Ženy 33 868 3 882 8 263 6 138 6 304 6 827 2 454

25 853 2 562 6 632 4 935 4 855 5 640 1 229

4 590 989 878 553 944 705 521

-1 702 -823 -3 582 -421 -1 637 -1 312 6 073

51 795 5 268 13 454 9 901 9 778 11 238 2 156

9 100 2 006 1 698 1 130 1 887 1 406 973

-4 429 -2 039 -7 144 -1 458 -3 755 -3 237 13 204

Tab. C3. Denní vyjížďka do škol podle času stráveného na cestě

Kraj, okres


132

Vyjíždějící z obce denně do škol celkem 51 948 5 286 13 489 9 951 9 799 11 253 2 170

v tom čas denní dojížďky (v minutách) do 14 7 122 1 090 1 627 846 1 421 1 855 283

15 - 29 14 242 1 830 3 836 2 498 2 977 2 750 351

30 - 44 12 598 1 237 3 116 3 048 2 402 2 369 426

45 - 59 8 817 620 2 244 1 996 1 427 2 068 462

Struktura podle času denní dojížďky (v %)

60 a více vč. nezj. 9 169 509 2 666 1 563 1 572 2 211 648

do 14 minut

15 - 29 minut

13,7 20,6 12,1 8,5 14,5 16,5 13,0


27,4 34,6 28,4 25,1 30,4 24,4 16,2

30 - 44 minut 24,3 23,4 23,1 30,6 24,5 21,1 19,6

45 - 59 60 a více minut vč. nezj. 17,0 11,7 16,6 20,1 14,6 18,4 21,3

17,7 9,6 19,8 15,7 16,0 19,6 29,9


33 868 3 882 8 263 6 138 6 304 6 827 2 454

ostatní kombinace


vlak + MHD

34 189 4 148 8 432 6 295 6 392 6 833 2 089

autobus + MHD


autobus + vlak

10 733 1 003 2 199 1 944 1 306 2 461 1 820

jiný

7 231 969 2 295 888 1 141 1 632 306

kolo

26 353 3 833 6 525 4 809 6 025 4 738 423

motocykl

68 057 8 030 16 695 12 433 12 696 13 660 4 543


MHD


Kraj, okres

automobil - řidič

vlak


Vyjíždějící do jiné obce ČR

Tab. C4. Vyjíždějící denně do škol podle použitého dopravního prostředku

Celkem 392 1 114 19 119 95 324 128 192 46 210 79 219 25 50

12 1 3 4 2 1 1

13 127 3 703 5 289 1 962 512 494 3 285 1 146 1 082 2 321 485 1 052 2 944 629 624 2 396 795 1 205 219 136 832

271 14 64 91 35 53 14

588 61 165 99 116 127 20

10 1 2 4 1 1 1

13 226 3 528 5 444 1 871 457 509 3 240 1 149 1 117 2 488 403 892 3 081 512 682 2 342 837 1 256 204 170 988

121 5 31 37 11 26 11

526 58 159 93 94 92 30

324 14 80 54 58 89 29

113 2 963 3 471 3 857 3 615 7 256 17 369 40 91 190 1 309 21 902 824 1 112 790 1 458 20 376 946 851 767 1 307 28 716 397 503 849 1 276 13 559 1 045 795 887 1 006 14 41 219 505 132 900

203 8 46 34 50 49 16

74 1 427 1 658 1 886 1 917 3 704 9 194 25 46 110 680 15 414 413 568 438 757 14 177 421 442 406 663 17 343 186 258 468 651 9 275 543 369 429 512 10 24 70 203 66 441

121 6 34 20 8 40 13

39 1 536 1 813 1 971 1 698 3 552 8 175 15 45 80 629 6 488 411 544 352 701 6 199 525 409 361 644 11 373 211 245 381 625 4 284 502 426 458 494 4 17 149 302 66 459

Muži

Ženy

1)

2 1 1 -



133


32 166 3 059 4 681 5 717 4 667 5 515 8 527

ostatní kombinace


vlak + MHD

31 462 2 932 4 870 5 258 4 274 4 908 9 220

autobus + MHD


autobus + vlak

8 659 77 421 1 186 265 1 328 5 382

jiný

6 791 860 1 057 1 321 729 1 511 1 313

kolo

26 189 3 593 5 632 4 589 5 777 4 377 2 221

motocykl

63 628 5 991 9 551 10 975 8 941 10 423 17 747


MHD


Kraj, okres

automobil - řidič

vlak



Tab. C5. Dojíždějící denně do škol podle použitého dopravního prostředku

Celkem 367 1 052 9 101 27 238 84 180 20 145 34 172 193 216

10 1 2 3 1 1 2

12 910 3 413 3 965 1 833 387 34 2 812 534 196 2 201 659 614 2 684 388 83 2 161 741 597 1 219 704 2 441

245 6 19 54 15 19 132

561 55 117 95 83 88 123

10 1 2 3 1 1 2

13 279 3 378 4 694 1 760 473 43 2 820 523 225 2 388 662 572 3 093 341 182 2 216 770 731 1 002 609 2 941

122 3 8 30 5 15 61

491 46 121 85 62 84 93

266 8 64 42 44 86 22

59 2 868 3 493 3 767 3 570 6 003 5 357 21 84 163 664 7 397 370 237 385 665 3 662 622 718 503 988 9 562 76 97 438 709 6 501 381 354 515 1 042 29 389 2 023 2 277 1 566 1 935

165 4 36 28 37 43 17

40 1 324 1 656 1 820 1 863 3 221 2 170 16 23 89 288 5 215 190 130 236 351 3 268 274 287 251 487 6 246 28 38 261 375 5 226 161 127 257 423 19 199 987 1 215 769 1 297

101 4 28 14 7 43 5

19 1 544 1 837 1 947 1 707 2 782 3 187 5 61 74 376 2 182 180 107 149 314 394 348 431 252 501 3 316 48 59 177 334 1 275 220 227 258 619 10 190 1 036 1 062 797 638

Muži

Ženy

1)

-


134


Tab. C6. Bilance dojížďky do škol ve městech kraje Dojíždějící do obce Kraj, okres, město

Kraj celkem Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město z toho město: Bílovec Bohumín Bruntál Brušperk Břidličná Budišov nad Budišovkou Český Těšín Dolní Benešov Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Hradec nad Moravicí Jablunkov Karviná Klimkovice Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Moravský Beroun Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Petřvald Příbor Rychvald Rýmařov Studénka Šenov Štramberk Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem

z toho celkem

ve věku 6- 14 let

Saldo dojížďky

Vyjíždějící z obce z toho denně

celkem

ve věku 6- 14 let

denně

celkem

z toho denně

63 628 5 991 9 551 10 975 8 941 10 423 17 747

16 170 2 527 4 084 1 858 2 889 3 675 1 137

51 095 5 045 8 973 9 496 8 096 8 594 10 891

69 078 8 117 16 947 12 696 12 805 13 773 4 740

16 783 2 703 4 464 1 933 3 057 3 874 752

51 948 5 286 13 489 9 951 9 799 11 253 2 170

-5 450 -2 126 -7 396 -1 721 -3 864 -3 350 13 007

-853 -241 -4 516 -455 -1 703 -2 659 8 721

735 726 1 838 83 106 65 1 802 27 1978 4 422 503 278 3 523 919 215 133 752 2 911 507 850 6 1 480 260 20 2 121 542 5 457 884 17 747 95 468 39 553 203 151 45 963 709 98 185

367 114 577 69 93 57 239 23 340 625 256 117 424 456 56 109 446 353 159 240 3 245 49 20 556 144 812 298 1 137 33 202 34 220 100 141 42 237 171 87 133

634 697 1 637 76 101 52 1 750 21 1727 4 048 494 256 3 111 887 168 124 744 2 042 470 779 6 1 036 209 12 1 982 394 3 987 853 10 891 90 453 38 450 194 148 43 920 637 96 151

475 897 737 283 347 244 1 438 341 497 2 066 694 407 2 598 889 187 486 426 1 911 309 1 571 519 1 114 257 260 1 390 553 2 036 1 900 4 740 556 624 627 486 761 431 311 1 953 269 424 375

44 85 66 19 73 42 137 30 52 338 83 34 313 143 40 98 45 179 42 199 69 82 38 28 113 80 246 238 752 130 51 184 78 87 61 85 151 35 56 28

352 691 249 241 230 121 997 297 277 1 229 524 273 1 838 776 129 419 318 1 376 264 1 139 450 573 176 126 844 338 1 186 1 591 2 170 492 434 562 179 606 371 257 1 308 115 359 115

260 -171 1 101 -200 -241 -179 364 -314 1 481 2 356 -191 -129 925 30 28 -353 326 1 000 198 -721 -513 366 3 -240 731 -11 3 421 -1 016 13 007 -461 -156 -588 67 -558 -280 -266 -990 440 -326 -190

282 6 1 388 -165 -129 -69 753 -276 1 450 2 819 -30 -17 1 273 111 39 -295 426 666 206 -360 -444 463 33 -114 1 138 56 2 801 -738 8 721 -402 19 -524 271 -412 -223 -214 -388 522 -263 36


135

Tab. C7. Dojížďka do škol mezi kraji

Zahraničí

Česká republika celkem 1)

Kraj dojížďky Hl.město Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Celkem Česká republika celkem 1) kraj vyjížďky: Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

7 950

156 346

54 578

7 145

7 196

6 579

1 877

5 112

1 666 657 494 321 255 450 367 298 299 291 954 435 442 1 021

6 461 31 031 9 009 5 972 4 575 9 256 7 703 10 591 12 293 13 349 8 998 12 070 12 241 12 797

x 22 389 4 320 2 313 1 700 3 953 2 641 3 484 2 884 2 837 1 834 1 748 1 762 2 713

2 622 x 361 427 131 738 544 676 597 655 81 67 56 190

544 1 436 x 1 310 266 345 173 169 229 2 008 351 111 106 148

594 1 094 1 274 x 1 402 1 028 178 200 133 282 112 63 88 131

95 117 80 1 034 x 418 23 18 16 15 22 16 7 16

405 1 381 154 188 448 x 1 644 246 203 156 107 67 59 54


2 856

79 517

29 196

3 601

3 358

3 582

818

2 134

682 212 175 93 101 155 137 80 103 83 353 153 146 383

2 959 15 803 4 781 2 808 2 436 4 905 3 953 5 400 6 455 6 828 4 246 6 164 6 057 6 722

x 11 589 2 377 1 177 925 2 156 1 466 1 924 1 674 1 555 924 991 968 1 470

1 260 x 175 186 51 368 358 342 272 384 37 30 26 112

252 700 x 611 127 148 80 71 105 952 159 46 40 67

255 608 712 x 810 665 72 93 56 138 41 27 43 62

48 57 46 415 x 180 12 12 11 7 13 9 4 4

179 617 63 82 203 x 618 121 67 65 52 27 17 23


5 094

76 829

25 382

3 544

3 838

2 997

1 059

2 978

984 445 319 228 154 295 230 218 196 208 601 282 296 638

3 502 15 228 4 228 3 164 2 139 4 351 3 750 5 191 5 838 6 521 4 752 5 906 6 184 6 075

x 10 800 1 943 1 136 775 1 797 1 175 1 560 1 210 1 282 910 757 794 1 243

1 362 x 186 241 80 370 186 334 325 271 44 37 30 78

292 736 x 699 139 197 93 98 124 1 056 192 65 66 81

339 486 562 x 592 363 106 107 77 144 71 36 45 69

47 60 34 619 x 238 11 6 5 8 9 7 3 12

226 764 91 106 245 x 1 026 125 136 91 55 40 42 31

Muži

Ženy

1)

Dojížďka do škol přes hranice krajů

136


Kraj dojížďky Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Vysočina


Zlínský

saldo Moravskomezikrajové slezský dojížďky

Celkem 5 519

8 638

6 465

4 064

25 213

9 505

6 087

8 368

334 1 085 110 66 75 1 341 x 1 439 377 176 136 161 74 145

436 1 007 132 129 96 279 1 512 x 3 411 468 300 331 196 341

206 709 112 62 53 194 301 2 330 x 875 559 542 176 346

116 568 1 061 22 22 49 34 113 634 x 1 109 137 98 101

685 821 1 142 314 253 594 439 1 236 2 387 5 043 x 3 850 4 525 3 924

197 201 125 35 53 128 108 376 913 459 1 420 x 2 417 3 073

79 66 65 29 25 57 29 84 151 187 1 941 1 759 x 1 615

148 157 73 43 51 132 77 220 358 188 1 026 3 218 2 677 x

2 639

3 899

3 090

1 835

14 284

3 894

3 192

3 995

157 587 38 26 37 694 x 678 185 64 48 53 34 38

187 410 47 45 37 108 820 x 1 648 177 113 121 59 127

93 376 56 33 31 105 146 1 091 x 448 209 231 87 184

55 245 489 5 6 19 17 32 281 x 573 44 36 33

296 447 660 174 157 314 270 772 1 511 2 715 x 2 216 2 482 2 270

70 58 40 13 20 48 42 120 383 140 528 x 1 045 1 387

43 31 37 19 6 23 17 41 85 81 1 038 826 x 945

64 78 41 22 26 77 35 103 177 102 511 1 543 1 216 x

2 880

4 739

3 375

2 229

10 929

5 611

2 895

4 373

177 498 72 40 38 647 x 761 192 112 88 108 40 107

249 597 85 84 59 171 692 x 1 763 291 187 210 137 214

113 333 56 29 22 89 155 1 239 x 427 350 311 89 162

61 323 572 17 16 30 17 81 353 x 536 93 62 68

389 374 482 140 96 280 169 464 876 2 328 x 1 634 2 043 1 654

127 143 85 22 33 80 66 256 530 319 892 x 1 372 1 686

36 35 28 10 19 34 12 43 66 106 903 933 x 670

84 79 32 21 25 55 42 117 181 86 515 1 675 1 461 x

1) - ČR celkem kraj vyjížďky: 48 117 Hlavní město Praha -23 886 Středočeský kraj -1 813 Jihočeský kraj 607 Plzeňský kraj -2 698 Karlovarský kraj -4 144 Ústecký kraj -2 184 Liberecký kraj -1 953 Královéhradecký kraj -5 828 Pardubický kraj -9 285 Vysočina 16 215 Jihomoravský kraj -2 565 Olomoucký kraj -6 154 Zlínský kraj -4 429 Moravskoslezský kraj

Muži 1) - ČR celkem kraj vyjížďky: 26 237 Hlavní město Praha -12 202 Středočeský kraj -1 423 Jihočeský kraj 774 Plzeňský kraj -1 618 Karlovarský kraj -2 771 Ústecký kraj -1 314 Liberecký kraj -1 501 Královéhradecký kraj -3 365 Pardubický kraj -4 993 Vysočina 10 038 Jihomoravský kraj -2 270 Olomoucký kraj -2 865 Zlínský kraj -2 727 Moravskoslezský kraj

Ženy 1) - ČR celkem kraj vyjížďky: 21 880 Hlavní město Praha -11 684 Středočeský kraj -390 Jihočeský kraj -167 Plzeňský kraj -1 080 Karlovarský kraj -1 373 Ústecký kraj -870 Liberecký kraj -452 Královéhradecký kraj -2 463 Pardubický kraj -4 292 Vysočina 6 177 Jihomoravský kraj -295 Olomoucký kraj -3 289 Zlínský kraj -1 702 Moravskoslezský kraj


137

Tab. C8. Směrové proudy vyjížďky z obcí do škol a počty vyjíždějících v tom velikost proudu vyjížďky (počet osob) Kraj, okres

Celkem

1-9

10 - 19

20 - 49


5 895 1 097 1 412 636 1 289 1 232 229

4 775 940 1 104 505 1 037 1 007 182

Počet proudů 416 380 56 66 123 98 40 32 104 91 74 80 19 13


68 029 8 027 16 688 12 431 12 695 13 653 4 535

10 813 2 032 2 511 1 141 2 501 2 240 388

Počet vyjíždějících 5 739 12 177 781 2 095 1 709 3 033 542 1 006 1 409 2 923 1 031 2 735 267 385


100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

15,9 25,3 15,0 9,2 19,7 16,4 8,6

50 - 99

100 - 499

500 a více

198 26 57 26 37 48 4

119 9 29 31 20 21 9

7 1 2 2 2

13 529 1 881 3 794 1 761 2 562 3 285 246

21 088 1 238 4 928 6 472 3 300 3 212 1 938

4 683 713 1 509 1 150 1 311

Struktura v % podle počtu vyjíždějících 8,4 17,9 19,9 9,7 26,1 23,4 10,2 18,2 22,7 4,4 8,1 14,2 11,1 23,0 20,2 7,6 20,0 24,1 5,9 8,5 5,4

31,0 15,4 29,5 52,1 26,0 23,5 42,7

6,9 4,3 12,1 8,4 28,9

Tab. C9. Směrové proudy dojížďky do obcí do škol a počty dojíždějících v tom velikost proudu dojížďky (počet osob) Kraj, okres

Celkem

1-9

10 - 19

20 - 49


5 734 740 820 819 899 1 165 1 291

4 670 616 635 671 721 971 1 056

Počet proudů 389 372 42 57 58 70 58 41 70 64 69 71 92 69


63 583 5 987 9 544 10 971 8 938 10 420 17 723

10 228 1 378 1 323 1 288 1 664 1 927 2 648

Počet dojíždějících 5 392 11 905 592 1 793 834 2 250 826 1 250 925 2 149 988 2 357 1 227 2 106


100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

16,1 23,0 13,9 11,7 18,6 18,5 14,9

138

50 - 99

100 - 499

500 a více

186 20 41 20 31 37 37

112 5 16 28 13 17 33

5 1 4

12 771 1 492 2 656 1 459 2 116 2 425 2 623

19 915 732 2 481 5 603 2 084 2 723 6 292

3 372 545 2 827

Struktura v % podle počtu dojíždějících 8,5 18,7 20,1 9,9 29,9 24,9 8,7 23,6 27,8 7,5 11,4 13,3 10,3 24,0 23,7 9,5 22,6 23,3 6,9 11,9 14,8

31,3 12,2 26,0 51,1 23,3 26,1 35,5

5,3 5,0 16,0


Mezikrajové srovnání a údaje za ČR


139

Tab. D1. Vybrané ukazatele vyjížďky za prací a do škol podle krajů Kraj vyjížďky Česká republika

Hl.město Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Počet Vyjíždějící za prací mimo obec bydliště celkem v tom: muži ženy

1 726 877 1 050 824 676 053

29 415 19 725 9 690

279 664 162 863 116 801

118 994 72 627 46 367

103 367 62 069 41 298

55 333 33 858 21 475

136 440 85 593 50 847

Vyjíždějící za prací do ostatních obcí okresu v tom: muži ženy

1 066 899 620 890 446 009

x x x

142 324 81 827 60 497

84 901 49 449 35 452

53 442 30 549 22 893

40 037 23 770 16 267

94 748 55 994 38 754

Vyjíždějící za prací do ostatních okresů kraje v tom: muži ženy

314 378 204 401 109 977

x x x

30 277 19 686 10 591

17 769 12 049 5 720

36 967 22 740 14 227

7 277 4 613 2 664

19 694 14 130 5 564

Vyjíždějící za prací do ostatních krajů v tom: muži ženy

320 827 210 603 110 224

26 018 17 795 8 223

105 713 60 609 45 104

13 481 9 091 4 390

10 163 7 120 3 043

6 645 4 665 1 980

20 656 14 601 6 055

24 773 14 930 9 843

3 397 1 930 1 467

1 350 741 609

2 843 2 038 805

2 795 1 660 1 135

1 374 810 564

1 342 868 474

1 434 336

18 306

240 805

97 931

88 213

46 286

109 107

Vyjíždějící za prací do zahraničí v tom: muži ženy Denně vyjíždějící za prací mimo obec bydliště Vyjíždějící do škol mimo obec bydliště celkem Vyjíždějící za prací a do škol celkem Podíl vyjíždějících zaměstnaných z obce bydliště muži ženy Struktura vyjíždějících za prací z obce bydliště podle věku 15 - 24 25 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více Struktura vyjíždějících za prací z obce bydliště podle odvětví zemědělství a lesnictví průmysl stavebnictví obchod doprava a telekomunikace školství zdravotnictví a sociální činnosti Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících Struktura denně vyjíždějících za prací z obce bydliště podle času vyjížďky do 14 minut 15 - 29 30 - 59 60 a více Podíl vyjíždějících do škol z obce bydliště Podíl vyj. za prací z celk. počtu vyj. z obce Podíl vyj. do škol z celk. počtu vyj. z obce

140

620 848

8 127

90 048

46 361

34 328

18 060

44 729

2 347 725

37 542

369 712

165 355 v%

137 695

73 393

181 169

36,5 40,4 31,7

5,0 6,3 3,5

51,7 54,1 48,7

39,8 43,7 35,0

39,1 42,5 35,0

38,4 43,2 32,7

38,0 43,3 31,6

16,3 16,3 24,1 24,5 17,2 1,6

12,4 15,5 23,6 23,6 19,9 5,0

16,3 15,7 22,9 24,1 18,9 2,1

17,0 16,2 23,9 24,5 17,0 1,5

16,7 16,3 23,7 24,4 17,5 1,5

16,3 15,9 23,5 24,2 18,2 1,9

16,0 16,1 23,3 24,3 18,7 1,5

4,8

2,3

4,2

7,4

6,6

3,1

3,5

36,7 9,8 9,0 7,8 4,0 5,4 83,1

21,1 8,8 17,8 6,3 3,7 6,2 62,2

29,7 8,9 10,7 10,1 3,7 5,2 86,1

34,2 11,8 8,7 7,4 4,0 4,9 82,3

38,0 9,7 7,8 7,2 3,4 5,2 85,3

38,5 9,0 8,6 6,5 3,1 6,2 83,6

35,6 9,7 8,6 9,4 3,8 5,2 80,0

16,0 36,7 37,7 9,3 34,5 73,6 26,4

12,4 22,5 43,1 21,2 4,2 78,4 21,6

15,2 32,0 37,3 15,2 47,7 75,6 24,4

17,6 38,9 35,8 7,5 41,3 72,0 28,0

18,0 36,0 36,2 9,5 37,1 75,1 24,9

17,6 41,8 34,9 5,4 34,8 75,4 24,6

15,9 37,7 37,7 8,4 31,7 75,3 24,7


Kraj vyjížďky Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

72 196 44 271 27 925

101 175 60 561 40 614

98 761 59 898 38 863

98 564 61 012 37 552

194 268 117 779 76 489

117 465 70 770 46 695

120 955 72 772 48 183

47 630 27 633 19 997

72 831 41 785 31 046

68 641 39 895 28 746

70 384 42 265 28 119

101 714 58 328 43 386

86 732 49 914 36 818

90 815 51 572 39 243

112 700 Vyj. za prací do ost. obcí okresu 67 909 muži 44 791 ženy

10 197 6 449 3 748

12 394 7 932 4 462

12 109 7 819 4 290

7 340 4 910 2 430

69 624 43 089 26 535

12 264 8 455 3 809

13 624 9 331 4 293

64 842 Vyj. za prací do ost. okresů kraje 43 198 muži 21 644 ženy

13 676 9 814 3 862

15 118 10 425 4 693

17 276 11 804 5 472

19 951 13 303 6 648

19 642 14 229 5 413

17 327 11 745 5 582

15 008 10 975 4 033

20 153 Vyj. za prací do ostatních krajů 14 427 muži 5 726 ženy

693 375 318

832 419 413

735 380 355

889 534 355

3 288 2 133 1 155

1 142 656 486

1 508 894 614

60 227

85 280

80 561

78 553

160 370

97 643

100 856

42 570

69 728

46 467

45 971

141 134 263 996 v%

163 932

166 926

Vysočina


Zlínský

Moravskoslezský

Počet

25 880

39 425

40 076

98 076

140 600

138 837

34,7 39,0 29,5

38,8 42,3 34,6

42,2 46,0 37,4

41,5 45,4 36,3

38,1 41,8 33,5

41,3 45,2 36,5

44,7 48,4 40,0

17,4 16,8 22,9 23,0 18,0 1,9

16,8 16,9 23,7 23,8 17,1 1,7

17,4 16,8 23,5 24,3 16,6 1,4

18,0 17,2 24,9 23,5 15,4 1,0

16,3 16,3 24,9 24,8 16,3 1,3

16,3 17,0 24,0 24,7 16,8 1,2

16,2 16,3 25,2 25,0 16,1 1,3

3,0

5,5

5,9

8,8

5,2

5,6

3,7

45,9 8,3 7,5 6,3 3,8 4,3 83,4

38,1 8,5 9,0 7,1 4,3 5,6 84,3

38,0 10,1 9,0 8,5 4,2 5,1 81,6

40,3 9,9 6,8 6,5 4,0 5,6 79,7

35,7 11,8 9,3 7,3 4,3 5,6 82,6

36,0 10,4 8,5 7,9 4,5 6,2 83,1

41,4 11,4 8,8 6,2 4,3 5,3 83,4

15,6 37,6 39,2 7,4 34,1 73,6 26,4

18,5 40,4 34,5 6,3 41,0 72,0 28,0

17,8 40,5 34,8 6,6 43,6 71,1 28,9

18,9 39,8 35,3 5,8 43,6 69,8 30,2

16,9 34,5 37,9 10,4 34,6 73,6 26,4

15,1 38,2 39,2 7,4 40,0 71,7 28,3

16,2 38,7 38,9 6,1 42,0 72,5 27,5

200 280 Vyj. za prací mimo obec celkem 127 026 muži 73 254 ženy

2 585 Vyjíždějící za prací do zahraničí 1 492 muži 1 093 ženy 170 198 Denně vyjíždí za prací 69 078 Vyjíždějící do škol celkem 269 358 Podíl vyjíždějících zaměst. 37,8 osob z obce bydliště 43,6 muži 30,7 ženy Struktura vyj. za prací z obce bydliště podle věku 14,7 15 - 24 15,8 25 - 29 26,3 30 - 39 26,0 40 - 49 16,1 50 - 59 1,1 60 a více Struktura vyj. za prací z obce bydliště podle odvětví 2,9 zemědělství a lesnictví 41,8 průmysl 8,0 stavebnictví 8,6 obchod 7,3 doprava a telekomunikace 4,3 školství 5,5 zdravotnictví a sociální činnosti 85,0 Podíl vyjíždějících denně Struktura denně vyj. za prací z obce bydliště podle času 11,6 do 14 minut 36,6 15 - 29 42,1 45 - 59 9,5 60 a více 29,6 Podíl vyj. do škol z obce 74,4 Podíl vyj. za prací z vyj. z obce 25,6 Podíl vyj. do škol z vyj. z obce


141

142



143

144



145

146



147

148



149

150



151

152


Dojížďka za prací a do škol v Moravskoslezkém kraji

Recommend Documents