DOBROVOLNÉ SVAZKY OBCÍ Z POHLEDU POLITICKÉ GEOGRAFIE

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE

David MACH

DOBROVOLNÉ SVAZKY OBCÍ Z POHLEDU POLITICKÉ GEOGRAFIE

Diplomová práce

Vedoucí práce: RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D. Olomouc 2006

Prohlašuji, že tato diplomová práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používal nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.

Olomouc, 1. dubna 2006

…………………………….

2

Děkuji panu RNDr. Miloši Fňukalovi, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, věcné připomínky a vstřícný přístup. Poděkování patří i Mgr. Petru Kladivovi za jeho odbornou konzultaci při vytváření mapových příloh.

3

Vysoká škola: Univerzita Palackého

Fakulta: Přírodovědecká

Katedra: Geografie

Školní rok: 2003/04

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE pro

Davida MACHA obor matematika – zeměpis Název tématu:

Dobrovolné svazky obcí z pohledu politické geografie Zásady pro vypracování: Cílem diplomové práce je analyzovat postavení dobrovolných svazků obcí (ve smyslu aktuálního znění zákona č. 128/2000 Sb., o obcích) v administrativním systému České republiky z právního a politickogeografického hlediska. Práce se zaměří na charakteristiku dobrovolných svazků obcí vybraného kraje, provede jejich přehled, stručně bude charakterizovat jejich historii, územní rozsah a cíle a bude je klasifikovat podle vhodně zvolených kritérií. Samostatná kapitola bude věnována srovnání územního vymezení DSO a obvodů různých stupňů státní správy, tj. srovnání územních celků vytvářených „zdola“ a „shora“. Základní struktura práce: 1. Úvod 2. Cíl práce 3. Metody zpracování 4. Definice základních pojmů (sdružení obcí, dobrovolný svazek obcí, veřejná správa, samospráva a státní správa, mikroregion … ) 5. Přehled dobrovolných svazků obcí vybraného kraje (vznik, stručná historie, cíle, rozpočty, územní rozsah a jeho vývoj) 6. Klasifikace dobrovolných svazků obcí (viz cíle) 7. Srovnání územního vymezení DSO a obvodů různých stupňů státní správy 8. Diskuse a závěr 9. Resumé (v angličtině) 10. Seznam literatury 11. Přílohy

4

Diplomová práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách: konkretizace osnovy (listopad 2003), rešerše dostupné literatury, sestavení bibliografie k tématu (duben 2004), provedení případného dotazníkového šetření (duben – říjen 2004), zpracování 5. kapitoly (říjen 2004), 6. a 7. kapitola (únor 2005), dokončení a odevzdání práce (duben 2005), tvorba grafických příloh (průběžně). Rozsah grafických prací: mapové přílohy k 5. a 7. kapitole, tabulky, grafy Rozsah průvodní zprávy: 70 - 100 stran textu včetně 1 strany anglického resumé + DP v elektronické podobě Seznam odborné literatury: Knihy a časopisy: Čebišová, Taisia. Obec : postavení, správa, činnost. 1. vyd. Praha : ISV, 1996. ISBN: 80-8586619-6. Český statistický úřad. Odbor veřejných databází. Pověřené obecní úřady : Olomoucký kraj. Praha : Český statistický úřad, 2000. ISBN: 80-7223-306-8. Gadasová, Dalimila. Správní právo : obecná část. 1. vyd.. Olomouc : Univerzita Palackého, 2000. ISBN: 80-244-0126-6. Koudelka, Zdeněk. Zákon o obcích (obecní zřízení) : komentář. Praha : Linde, 2002. ISBN: 807201-326-2. Matrasová, Eva. Zákon o obcích : (obecní zřízení) včetně prováděcích předpisů s komentářem. 1. vyd.. Praha : Polygon, 2001. ISBN: 80-7273-048-7. Obce, kraje : k 1.1.2003. Ostrava : Sagit, 2002. ISBN: 80-7208-317-1. Obecní kodex : (vybrané předpisy). Praha : Economia, 1997. Polián, Milan. Správní právo a veřejná správa : vybrané kapitoly pro bakalářské studium. 1. vyd.. Olomouc : Univerzita Palackého, 2001. ISBN: 80-244-0308-0. Příručka člena zastupitelstva obce. Vyd. 1.. Praha : VCVS ČR, 2002. ISBN: 80-238-9120-0. Rukověť člena obecního zastupitelstva. [Praha] : [Economia], 1995. Svoboda, Karel, et. al. Územní samospráva a státní správa. Vyd. 1.. Praha : Eurounion, 2000. ISBN: 80-85858-90-8. Územní obvody pověřených obecních úřadů. Praha : Český statistický úřad, 1994. Zákon o obcích (obecní zřízení) s komentářem. Praha : Panorama, 1991. ISBN: 80-7038-271-6. vedle nich běžně dostupná politickogeografická a vlastivědná literatura

Mapy: mapy dostupné na internetu Zdroje na Internetu: zejména http://www.obce.cz/, dále internetové stránky jednotlivých svazků obcí, namátkou: http://www.svazekdomazlicko.cz/, http://www.krusnohori.cz/, http://www.sdruzenimilevsko.cz/html/, http://www.obcebroumovska.cz/, http://www.horacko.cz/, http://municipal.cz/blatensko/ … Vedoucí diplomové práce: RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D. Datum zadání diplomové práce: říjen 2003 Termín odevzdání diplomové práce: duben 2005

vedoucí katedry

vedoucí diplomové práce

V Olomouci dne 22. 10. 2003 5

OBSAH 1. ÚVOD……………………………………………………………………... 7 2. CÍLE………………………………………………………………………. 9 3. METODY ZPRACOVÁNÍ………………………………………………. 10 4. DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ…………………………………… 11 5. DOBROVOLNÉ SVAZKY OBCÍ – PRÁVNÍ VYMEZENÍ…………...13 6. SPOLUPRÁCE OBCÍ V ČESKÉ REPUBLICE, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE OBCÍ A SPOLUPRÁCE OBCÍ JINÝCH STÁTŮ…... 14 7. PŘEHLED DOBROVOLNÝCH SVAZKŮ OBCÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE…………………………………………. 18 8. KLASIFIKACE DOBROVOLNÝCH SVAZKŮ OBCÍ……………….. 67 9. SROVNÁNÍ ÚZEMNÍHO VYMEZENÍ DSO A OBVODŮ RŮZNÝCH STUPŇŮ STÁTNÍ SPRÁVY…………………………………………….. 81 10. ZÁVĚR…………………………………………………………………... 91 11. RESUMÉ………………………………………………………………… 94 12. SEZNAM LITERATURY……………………………………………… 95 13. PŘÍLOHY……………………………………………………………...... 98

6

1. ÚVOD V České republice, která má přes deset miliónů obyvatel (10220577, 1.1. 2005, www.czso.cz) existuje 6248 obcí, což je v porovnání s mnoha dalšími státy Evropy poměrně vysoké číslo. K výraznému zvýšení počtu obcí došlo zejména na počátku posledního desetiletí minulého století, a to hlavně díky pádu socialismu a tedy zvýšení možnosti každého sídla na osamostatnění se. Jednotlivé obce ale brzy přišly na to, že tato samostatnost má i svoji negativní stránku a tou byl nedostatek státních dotací na správný chod a rozvoj dané obce. A tak se předpokládalo, že po čase dojde k opětovnému slučování obcí. Ale navzdory očekávání se tak ve větší míře nedělo. Představitelé obcí se totiž rozhodli pro jiný způsob řešení těchto problémů. Začaly se stále více zakládat různé mikroregiony a mezi nimi se dávala přednost dobrovolným svazkům obcí. Jednou z možností, jak řešit nedostatek finančních prostředků na výstavbu a opravy budov, infrastruktury a mnoha dalších zařízení, na akce kulturní, společenské či sportovní, na ochranu památek, zvýšení turistického ruchu, na zřízení vodovodu či plynovodu, neboli jednoduše řečeno na rozvoj dané obce, je totiž získávání státních a krajských dotací a hlavně možnost zisku dotace z některého z mnoha fondů Evropské unie. Protože ale zvláště u evropských dotací se dává přednost regionálním projektům, prakticky jediná šance, jak na peníze Evropské unie dosáhnout, je právě vytvoření svazku s jinými obcemi. Dobrovolné svazky obcí ale byly a jsou zakládány ještě i z jiných důvodů. Jedná se například o zorganizování nějaké rozsáhlé a náročné akce nebo i na obranu proti vnitřním i vnějším vlivům a skutečnostem, například hluku z dopravy, vytvoření skládky či úložiště odpadu z jaderné elektrárny. Existuje mnoho různých informačních zdrojů, jako jsou internetové stránky, brožury a další tiskoviny, knihy a časopisy a další, ve kterých se může člověk seznámit se spoustou nejrůznějších údajů o jednotlivých svazcích obcí. Jen velmi těžko by ale kdokoli v této chvíli dokázal naprosto přesně říci, kolik takových sdružení existuje, která obec do kterého či do kterých svazků patří a zejména kolik jich funguje tak, jak si to před jejím vznikem představovali zastupitelé příslušných obcí. A právě o to se bude má diplomová práce snažit. A nejen o tohle. Pokusím se popsat pozici svazků v administrativním systému České republiky a důsledně se zaměřit hlavně na DSO Jihomoravského kraje. Jedna věc je totiž jistá. Ty svazky obcí, které obstojně fungují alespoň po formální stránce, mají v současné 7

době opravdu velkou výhodu. Mají totiž velmi podstatný náskok v přísunu evropských peněz do pokladny rozpočtu členských obcí. Stav na konci minulého roku, který popisuje tato diplomová práce, byl následující. V Jihomoravském kraji bylo k 31. prosince 2005 uzavřeno třiašedesát dobrovolných svazků obcí. Určit počet všech svazků v České republice je bez dlouhodobého zkoumání velice těžké a žádná databáze určená přímo na DSO neexistuje. Přesto ale můžeme říci, že mikroregionů, tedy jeho oficiálních podskupin svazků obcí a zájmových sdružení právnických osob dohromady, bylo na začátku tohoto roku 591 (www.risy.cz). Z toho a také ze skutečnosti, že svazků je mnohokrát více než zájmových sdružení, je možné usuzovat, že v České republice existuje DSO přibližně čtyři, pět set.

8

2. CÍLE Tato diplomová práce bude tedy pojednávat o problematice dobrovolných svazků obcí. Jejím cílem je shrnout co nejvíce informací o DSO do jednoho uceleného díla a analyzovat jejich postavení v administrativním systému České republiky z politickogeografického a právního pohledu. Práce se zaměří na přehled a charakteristiku dobrovolných svazků obcí Jihomoravského kraje, na jejich historii, velikosti území, cíle a bude je klasifikovat podle zvolených kritérií. Jedna celá kapitola pak bude také věnována srovnání jejich hranic s hranicemi obvodů různých stupňů státní správy, tedy půjde o srovnání územních celků vytvořených tzv. zdola a územních celků vytvořených tzv. shora. Cílem je také vytvořit závěry, které poodhalí obecné i konkrétní zákonitosti a charakteristické znaky DSO. Jednoduše řečeno, název vypovídá za vše. Zní Dobrovolné svazky obcí z pohledu politické geografie. Vedle textové části se v tomto díle objeví i spousta tabulek a grafů, které přiblíží mnoho dalších okolností kolem svazků. Součástí práce pochopitelně budou i přílohy, které zahrnou čtyři různé mapy. Formátem největší mapa bude zobrazovat všechny dobrovolné svazky obcí Jihomoravského kraje. Pro lepší orientaci v ní čtenář najde i hranice bývalých okresů kraje. Další tři mapy budou ukazovat srovnání hranic DSO a hranic bývalých okresů, správních obvodů obce s rozšířenou působností (SOORP) a správních obvodů obce s pověřených obecním úřadem (SOOPOÚ). Objeví se v něm jen ty svazky, které přesahují přes hranice okresů a obvodů.

9

3. METODY ZPRACOVÁNÍ Studium informačních zdrojů Tato metoda byla použita pro vyhledání co nejvíce možných informací obecně o DSO i o jednotlivých dobrovolných svazcích obcí. V práci jsou využity poznatky z dostupné literatury, knih, časopisů, novin, vědeckých i jiných prací a také z internetových stránek, zabývající se tímto tématem.

Dotazníkové šetření V rámci snahy o získání co nejvíce informací o každém dobrovolném svazku obcí Jihomoravského kraje byly na sídla svazků, tedy na jeden obecní úřad za každý svazek obcí, rozeslány dotazníky. Jejich obsahem byly dotazy na veškeré základní údaje o svazku a dále otázky týkající se předměty činnosti, očekávání při vstupu, spokojenosti, subjektivního hodnocení přínosu a celkového významu, financování, finančního přínosu, hodnocení právního systému a postavení DSO a úvah o změně činnosti daného svazku. Pro nízkou návratnost byly po několika měsících na sídla, které neodpověděly, rozeslány stejné dotazníky ještě jednou již s větším úspěchem. Celková návratnost se nakonec přiblížila šedesáti procentům. Údaje získané touto metodou jsou základem pro mnoho grafů obsažených v této diplomové práci.

Využití digitálních map Pro vytvoření mapových příloh této práce byly využity mnohé digitální mapy. Jsou to mapy obcí České republiky, krajů, SOORP a SOOPOÚ České republiky a bývalých okresů České republiky.

Metoda interview Metodu interview jsem použil pro sběr informací, které se nepodařilo získat jinou metodou. Většinou se jednalo o rozhovory s představiteli jednotlivých obecních úřadů a dobrovolných svazků obcí, dále také s pracovníky vědeckých ústavů a dalších institucí.

10

4. DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ Z hlediska tématu diplomové práce patří mezi základní pojmy veřejná správa, která se dělí na státní správu a samosprávu, a dále mikroregion a samozřejmě dobrovolný svazek obcí.

Veřejná správa Veřejná správa představuje soustavu institucí a řídících a výkonných činností, které vyplývají z objektivní potřeby uspořádané společnosti. Pro výkon a řízení činností ve veřejné správě si každý stát vytváří na svém území historicky daný systém specializovaných institucí, které jsou z pohledu kritéria uspokojování potřeb zařazena do odvětví veřejné správy. Součástí veřejné správy je státní správa a samospráva. (Rektořík, 2002)

Státní správa Státní správu ve státě vykonávají orgány státní správy a ty jsou tvořeny soustavou klíčových státních orgánů (zákonodárných, výkonných a soudních) a jim příslušných úřadů a institucí, například parlament, prezident, vláda, ČNB, NKÚ a soudy, dále soustavou ústředních orgánů státní správy, která je představována resortními ministerstvy a ústředními úřady, například jednotlivými ministerstvy, ÚOHS, ČSÚ atd. a soustavou orgánů státní správy, které spravují a obsluhují vždy jen část území, například celní úřady, finanční úřady atd. (Strecková, Malý, a kol., 1998)

Samospráva Samospráva se člení na Územní samosprávu (kraje, obce) a Zájmovou samosprávu. Místní samospráva v České republice vychází z modelu smíšeného a je tvořena obcemi a jejich úřady, které jsou orgány územní samosprávy a v přenesené působnosti vykonávají současně určitý úsek státní správy. Dále je tvořena vyššími stupni samosprávného územního celku, tedy kraje. Kromě toho do samosprávy lze zařadit i subjekty zájmové samosprávy, například hospodářské komory, lékařské komory, advokátní komory atd. (Strecková, Malý, a kol., 1998)

11

Mikroregion Obecně uznávaný termín pro jakoukoli formu oficiální spolupráce jednotlivých obcí. Vzniká v zásadě pro územně souvislou oblast, která je většinou vymezena přirozenými přírodními, technickými, historickými a jinými hranicemi nebo dalšími spojujícími fakty. V obecné formě se jedná o spádové území, které využívá principu soudržnosti, kde více obcí propojuje a prosazuje své zájmy a záměry jednotlivých akcí. (Labounková, 2004).

Dobrovolný svazek obcí Nejběžnější způsob právně podložené vnitrostátní spolupráce mezi obcemi. Jednoduše řečeno tvoří jakousi podskupinu všech mikroregionů. Zakládání dobrovolných svazků obcí umožňuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, který navazoval a upravoval zákon č. 367/1990 o obcích (obecním zřízení) a zákon č. 302/ 1992 Sb., který ho doplňuje a jako první zavedl pojem svazek obcí. Dalšími možnostmi spolupráce obcí v České republice je uzavření smlouvy ke splnění konkrétního úkolu nebo zakládání právnických osob.

12

5. DOBROVOLNÉ SVAZKY OBCÍ – PRÁVNÍ VYMEZENÍ Různými zákony je nastaveno mnoho a mnoho pravidel, respektive povinností, které musí každý dobrovolný svazek obcí dodržet a kterými se musí řídit. Jedná se o pravidla popisující vztah mezi obcí a svazkem obcí, založení svazku, přistoupení obce k svazku, majetek a hospodaření svazku, zrušení a zánik svazku atd. V následující kapitole se budeme zabývat nejpodstatnějšími pravidly z nich. Ve svazku obcí ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, mohou být účastníky DSO pouze obce. Svazek je založen zakladatelskou smlouvou. Zakladatelská smlouva a stanovy svazku musí plnit podmínky dané výše jmenovaným zákonem a v souvislostech též podmínky dané zákonem č. 250/2000 Sb., případně dalšími právními předpisy. Majetek dané obce vložený do svazku zůstává jejím majetkem. Práva k majetku obcí, která jsou ze zákona vyhrazena zastupitelstvu, nelze přenést na orgány svazku. Orgány svazku mohou s majetkem vloženým obcemi do svazku nakládat jen v souladu s majetkovými právy, které obce na svazek přenesly (vymezeno ve stanovách svazku). Hospodaření svazku se řídí zákonem č. 250/2000 Sb. a stanovami svazku. Na svazek se vztahuje zákon č. 199/1994 Sb., o veřejných zakázkách. Stanovy svazku musí mimo jiné obsahovat předmět činnosti svazku, orgány svazku, způsob jejich ustanovení, působnost a způsob rozhodování, majetek členů svazku, který vkládají do svazku, zdroje příjmů svazku, práva a povinnosti členů svazku, způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku, podmínky přistoupení ke svazku a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu, obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek vytvořily. Svazek je zrušen rozhodnutím zastupitelstev obcí, které svazek vytvořily. (Mockovčiaková, 2003)

13

6. SPOLUPRÁCE OBCÍ V ČESKÉ REPUBLICE, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE OBCÍ A SPOLUPRÁCE OBCÍ JINÝCH STÁTŮ Spolupráce obcí v České republice Každá obec České republiky samozřejmě může na oficiální úrovni spolupracovat s okolními i vzdálenějšími obcemi. Tato vnitrostátní spolupráce mezi obcemi se uskutečňuje třemi různými způsoby. První možností je spolupráce na základě smlouvy, která byla uzavřená pro splnění jednoho daného úkolu. Druhým způsobem kooperace dvou nebo více obcí je zakládání právnických osob dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. Třetí a pro tuto práci nejdůležitější možností společného prosazování zájmů obcí je pak právě uzavření smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí. Na obce ale nelze použít jiné zákonné možnosti spolupráce. Obce se tak nemohou sdružovat například podle předpisů o sdružování občanů zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění. (Frumarová, 2002).

Spolupráce obcí České republiky s obcemi jiných států V rámci místní samosprávy se může mezinárodní spolupráce uskutečňovat ve dvou různých rovinách. První je samozřejmě možnost spolupráce daných obcí České republiky s obcemi na území jiných států a druhá, která je pro tuto diplomovou práci samozřejmě důležitější, je možnost spolupráce celého svazku obcí České republiky se „svazky obcí“ jiných států. Jednotlivé obce našeho státu tedy mohou uzavírat a rozvíjet spolupráci s dalšími obcemi i přes hranice České republiky. Obsahem spolupráce musí ale být stejně jako u spolupráce jen mezi obcemi České republiky pouze činnosti, které jsou uvedeny jako předměty činnosti toho dobrovolného svazku obcí, který smlouvu o spolupráci uzavřel (Frumarová, 2002). Předpokladem a i podmínkou vzájemné spolupráce mezi obcemi různých států je samozřejmě také uzavření smlouvy. Smlouva musí být ve všech případech dopředu schválena zastupitelstvem každé obce, které jsou členy daného dobrovolného svazku obcí, a musí být v písemné formě. Zákon o obcích pak požaduje další povinné náležitosti této smlouvy. Smlouva tedy musí zejména obsahovat všechny názvy a sídla účastníků uzavírané smlouvy, předmět či předměty spolupráce, způsob financování dobrovolného svazku obcí, dále orgány a způsob jejich volby 14

a také datum, do kterého se smlouva uzavírá, pokud se nejedná o spolupráci na dobu neomezenou.

Spojení obcí v jiných státech Evropy Podobným způsobem jako v České republice i v dalších státech na evropském kontinentu existují různé eventuality meziobecní spolupráce. V příštích několika odstavcích se pro příklad podívejme, jaké druhy spolupráce mezi obcemi jsou možné v Německu, ve Francii a na Slovensku. Ve všech třech těchto zemích povolují zákonné podmínky jednotlivým samosprávám obcím zakládat pro splnění a řešení jednotlivých úkolů právnické osoby. Téma spolupráce obcí mezi sebou je z hlediska práva ošetřena nejméně v zákonu o obcích, což je příklad Slovenska. V některých spolkových zemích Německa je kromě toho navíc přijat zákon O spolupráci obcí a pokud jde o Francii, tato problematika je tu řešena hned řadou zákonů, které zakládání společenství obcí reguluje. Formy sdružení obecních samospráv jsou buď volnějšího typu, kterou je například uzavření smlouvy o zřízení jednoho společného obecního úřadu kvůli soustavnému plnění konkrétního úkolu (Slovensko), nebo se jedná o formu účelové uskupení, kterými jsou německé správní společenství či správní svazek. V tomto případě je vytvořen veřejnoprávní subjekt a ten pak plní některé z úkolů obcí. Ve Francii zákony přímo vymezují obcím rozsah jejich povinností a úkolů, které obce převádějí na dané uskupení.

Formy spolupráce obcí při výkonu veřejné správy Německý model 1) Podle zákona o meziobecní spolupráci Obecní pracovní společenství – nevzniká nová pracovní subjektivita, jde o veřejnoprávní smlouvu (cílem je koordinace poradenských a plánovacích záležitostí obcí s neobecní charakterem, v praxi se používá jen výjimečně). Účelová dohoda – má charakter společné dohody o přechodu úkolů na zúčastněný subjekt, nikoli však pravomocí k rozhodování. Účelový svaz – jde o veřejnoprávní korporaci, což je nejdůležitější forma meziobecní spolupráce (členy mohou být obce, okresy, kraje, korporace, instituce, nadace a 15

právnické osoby, spravuje předané záležitosti v rámci zákona na vlastní zodpovědnost). Další typy účelových svazů – správní společenství a správní svazek. 2) Jiné formy spolupráce - zakládání právnických osob (a. s., s r. o., případně i obecně prospěšných společností obcemi, samosprávnými kraji a kraji nebo kapitálová účast těchto veřejných korporací v podnicích soukromého práva.

Slovenský model Formy a zásady spolupráce obcí - na základě smlouvy uzavřené na plnění konkrétního úkolu (smlouva se uzavírá na dobu určitou či neurčitou, musí mít všechny právní náležitosti a nesmí vést k založení právnické osoby). Dále na základě smlouvy o sdružení obcí (toto sdružení je právnickou osobou, předmětem její činnosti je plnění úkolů v oblasti sociálních věcí, životního prostředí, dopravy, cestovního ruchu, školství a kultury apod.) nebo založením právnické osoby podle obchodního zákoníku. Specifickým příkladem smlouvy uzavřené na plnění konkrétního úkolu je smlouva na zřízení společného obecního úřadu. Ten lze zřídit jak na výkon originálních působností, tak na zabezpečení přeneseného výkonu státní správy. Zřízením společného úřadu nedochází k omezení práv smluvních obcí, neboť tento úřad není oprávněný vydávat rozhodnutí a pouze připravuje odborný návrh rozhodnutí dané obce, který vydává příslušný starosta obce.

Francouzský model 1) Technická spolupráce mezi obcemi – zájmová sdružení obcí - jednoúčelová či víceúčelová (například pro řešení zásobování vodou, nakládání s odpady, veřejné dopravy, údržby komunikací, podpory malého podnikání). - uzavřená smíšená (skládají se výhradně z obcí a veřejnoprávních institucí pro meziobecní spolupráci obcí – jiná sdružení, společenství obcí apod.) - otevřená smíšená (skládají se ze samosprávných celků – regionů, departementů, obcí, veřejnoprávních institucí pro meziobecní spolupráci a organizací obchodně poradenského charakteru – obchodní, živnostenské, agrární komory) 2) Projektová spolupráce (federativní forma s vlastními místními daněmi) 16

Společenství obcí (pro venkovské oblasti) - mezi povinné působnosti patří některá z působností v oblasti hospodářského rozvoje, dále jedna působnost v oblasti uspořádání území a jedna z následujících – životní prostředí, bydlení, silniční správa, kulturní, školská a sportovní vybavenost. Společenství aglomerace (pro okolí větších měst, počet obyvatel nad padesát tisíc) - mezi povinné působnosti patří hospodářský rozvoj, územní plánování, bytová problematika, městská politika. Mezi povinné z výběru patří vytváření a správa silniční sítě, ochrana životního prostředí, nakládání s odpady, zásobování pitnou vodou. Nepovinné působnosti mohou být značné rozsáhlé. Společenství měst (velké aglomerace regionálního charakteru, počet obyvatel nad pět set tisíc – velká města a souměstí) - vysoká urbanizace území, značný rozsah povinných působností.

Zdroj: Moderní obec, červen 2004, článek Evropa přivyká meziobecní spolupráce, autor Jiří Hužera.

17

7. PŘEHLED DOBROVOLNÝCH SVAZKŮ OBCÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Obsah této kapitoly je zřejmý. Bude v ní představeno všech třiašedesát dobrovolných svazků obcí Jihomoravského kraje, které existovaly na začátku letošního roku. Objeví se tu základní údaje jako účel vzniku svazku, počet a názvy obcí nebo datum vzniku. Pro potřebu diplomové práce jsou u každého DSO uvedeny i bývalé okresy, správní obvody obce s rozšířenou působností a správní obvody obce s pověřeným obecním úřadem, na nichž se daný mikroregion rozkládá. Bude možné si tu přečíst i o celkovém počtu obyvatel a celkové rozloze každého svazku. Vždy následuje i krátká charakteristika svazku. V ní jsou okomentovány další vypočtené hodnoty, a to hustota obyvatel na km2, průměrný počet obyvatel na jednu obec a průměrná rozloha na jednu obec. Ke každému sdružení je uveden i kontakt na svazek, a to v podobě internetového odkazu, emailu, telefonu či adresy sídla. Černohorsko

Účel vzniku svazku Počet členských obcí Okres SOORP SOOPOÚ Členské obce Sídlo svazku obce Datum a místo vzniku Počet obyvatel svazku Rozloha svazku v ha Kontakty

Všeobecná spolupráce 4 Blansko Blansko Blansko Bořitov, Černá Hora, Malá Lhota, Žernovník Černá Hora 20. května 2002 3471 3171 [email protected], Černá Hora, Náměstí Míru 50, 67921

Mikroregion se rozkládá v jižní části blanenského okresu a od okresního města leží severním směrem. Jde o poměrně členité vrchovinné území, které zasahuje jen z malé části do málo zvlněné Boskovické brázdy. Má nemalou přírodní i krajinářskou hodnotu a také 18

bohatou historií díky poloze na historické stezce. Hustota 109,46 obyvatel na km2 je v rámci dobrovolných svazků obcí mírně nadprůměrná. Průměrná obec Černohorska má 867,8 obyvatel a její rozloha dosahuje hodnoty 792,8 ha. Oblast se pyšní mnoha kulturními památkami, mimo jiné historickým pivovarem, zámkem a křížovou cestou v Černé Hoře. Dobrovolný svazek obcí Dobrá voda


Zavedení společného vodovodu 3 Břeclav Hustopeče Hustopeče, Klobouky u Brna Boleradice, Horní Bojanovice, Němčičky Němčičky 29. prosince 1993 2058 2828 [email protected], Němčičky 221, 69107.

Svazek Dobrá voda se nachází severně od města Břeclav. Celé jeho území patří do Ždánického lesu. Patří spíše k menším mikroregionům Jihomoravského kraje. Vykazuje hustotu 72,77 obyvatel na km2, která se příliš od nejběžnějších hodnot ostatních DSO neliší. Průměrný počet obyvatel činí 686 na obec. Průměrná rozloha 942,7 ha na obec ale vypovídá o tom, že svazek sdružuje poměrně rozsáhlejší obce. Dobrovolný svazek obcí Deblín

Účel vzniku svazku

Plynofikace 19

Počet členských obcí Okres SOORP SOOPOÚ Členské obce Sídlo svazku obce Datum a místo vzniku Počet obyvatel svazku Rozloha svazku v ha Kontakty

6 Brno - venkov Tišnov Tišnov Březina, Deblín, Heroltice, Nelepeč – Žernůvka, Vohančice, Úsuší Deblín 20. září 1995 1892 3245 549430185, Deblín 42, 66475 Deblín, [email protected]

Svazek je situován v rámci okresu Brno - venkov v severozápadní části. Je to menší mikroregion s členitým vrchovinným územím a pozoruhodnou kulturou a historií. Hustota 58,31 obyvatel na km2 je vůbec jedna z nejmenších. Podobně to je i s průměrnými hodnotami na jednu obec. Údaje 378,4 obyvatel a rozloha 649 ha jsou v porovnání s ostatními dobrovolnými svazky Jihomoravského kraje velmi nízké. Oblast je ale atraktivní díky zachovalé pestré venkovské krajině a zajímavým památkám. Dobrovolný svazek obcí Jevišovicka


Všeobecná spolupráce 5 Znojmo Znojmo Znojmo Boskovštejn, Černín, Jevišovice, Rozkoš, Střelice Jevišovice 1. března 2002 1818 4974 [email protected], Jevišovice 56, 67153 Jevišovice, 515231225

Mikroregion Jevišovicko se nalézá severozápadně od Znojma. Tato oblast je mírně zalesněná a rozprostírá se v Jevišovické pahorkatině. Vyznačuje se druhou nejmenší hustotou ze všech mikroregionů Jihomoravského kraje 36,55 obyvatel na km2. To je způsobeno 20

zejména tím, že členové svazku jsou obce s menším počtem obyvatel a také k tomuto faktu přispívají i nemalá rozloha obcí. Vyjádřeno v číslech, průměrný počet obyvatel na obec je 363,6 a rozloha zprůměrovaná na obec je 994,8 ha. Dobrovolný svazek obcí Mezihoří


Všeobecná spolupráce 10 Vyškov Bučovice Bučovice Brankovice, Dobročkovice, Chvalkovice, Kožušice, Malínky, Nemochovice, Nemotice, Medovice, Snovídky, Uhřice Nemotice 11. června 2005 4010 7410 [email protected], Nemotice 66, 68334 Nemotice, 517 367 426

Mezihoří se rozprostírá v jihovýchodní části vyškovského okresu. Drtivá většina oblasti náleží poměrně zalesněné Litenčické pahorkatině. Do malého jihovýchodního cípu území zasahují Chřiby. Jedná se o jeden z nejnovějších dobrovolných svazků obcí Jihomoravského kraje. Je charakteristický velmi nízkou hustotou 54,12 obyvatel na km2. V DSO Mezihoří jsou spojeny spíše malé obce, a to jak rozlohou, v průměru 741 ha na obec, tak počtem obyvatel, průměrně 401 na obec.

21

Dobrovolný svazek obcí mikroregion Horňácko


Všeobecná spolupráce 10 Hodonín Veselí nad Moravou Veselí nad Moravou, Velká nad Veličkou Hrubá Vrbka, Javorník, Kuželov, Lipov, Louka, Malá Vrbka, Nová Lhota, Suchov, Tasov, Velká nad Veličkou Velká nad Veličkou 1. dubna 1999 9573 14689 [email protected], Velká nad Veličkou 151, 67674 Velká nad Veličkou

Mikroregion Horňácko se nalézá jihovýchodně od města Hodonín a přimyká se k hranici se Slovenskou republikou. Zaujímá nejvýchodnější cíp Hodonínska a je tvořený Bílými Karpatami a jejich předhůřím Hluckou pahorkatinou. Typický pro tuto oblast je svérázný folklór. Jde o velmi členité, ale v méně sklonitých polohách intenzivně zemědělsky využité území. Další charakteristické údaje, tedy hustota obyvatel na km2 65,17, počet obyvatel na obec 957,3 a průměrná rozloha na obec 1468,9, patří ke skupině průměrných. K přírodním zajímavostem patří nejvyšší vrchol jižní Moravy Javořina a četná chráněná území. Dobrovolný svazek obcí mikroregion Ždánicko

Účel vzniku svazku Počet členských obcí Okres

Rozvoj území 8 Hodonín 22

SOORP SOOPOÚ Členské obce Sídlo svazku obce Datum a místo vzniku Počet obyvatel svazku Rozloha svazku v ha Kontakty

Kyjov Ždánice Archlebov, Dambořice, Dražůvky, Lovčice, Násedlovice,Uhřice, Žarošice, Ždánice Archlebov 21. ledna 2002 8562 11393 Archlebov 2, 69633 Archlebov, [email protected]

Svazek obcí Ždánicko se nalézá severozápadně od města Hodonín. Geomorfologicky patří celý mikroregion do Ždánického lesa, jehož největší vrchol U slepice najdeme také na území Ždánicka. Samozřejmě je tu ve velké míře rozšířeno vinařství. Z dalších charakteristických údajů je jistě zajímavá dosti malá hustota obyvatel na km2, která činí 75,15 a je způsobena především neobvyklou rozsáhlostí členských obcí, o čemž svědčí i vysoká průměrná rozloha na obec 1424,1 ha. Průměrný počet obyvatel na obec 1070,3 se již od hodnot dalších DSO příliš neliší. Pozitivum pro svazek jistě je, že s tu nachází množství historických památek a dokladů lidové kultury. Dobrovolný svazek obcí Niva


Všeobecná spolupráce 7 Znojmo Znojmo Hrušovany nad Jevišovkou, Znojmo Borotice, Božice, Břežany, Čejkovice, Mackovice, Pravice, Velký Karlov Božice 17. června 1997 4302 10276 [email protected], Božice 380, 67164 Božice, [email protected]

23

Svazek nalezneme v jihovýchodní oblasti znojemského okresu. Je to téměř ploché území Dyjsko-svrateckého úvalu. Intenzivně se zde pěstuje vinná réva. Niva se také vyznačuje velmi nízkým počtem obyvatel, což má za následek jednu z nejmenších hustot obyvatel 41,87 na km2. Sdružuje tak málo početné ale nemalé obce. Průměrný počet obyvatel na obec je 614,6, průměrná rozloha na obec činí 1468 ha. Region je spíše využíván jako průjezdná trasa cykloturistů po takzvané Moravské vinařské stezce. Dobrovolný svazek obcí Severovýchod

Účel vzniku svazku Počet členských obcí Okres SOORP SOOPOÚ Členské obce

Sídlo svazku obce Datum a místo vzniku Počet obyvatel svazku Rozloha svazku v ha Kontakty

Všeobecná spolupráce 42 Hodonín Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou Hodonín, Kyjov, Ždánice, Bzenec, Veselí nad Moravou Archlebov, Bukovany, Bzenec, Čejč, Čeložnice, Dambořice, Domanín, Dražůvky, Hovorany, Hýsly, Ježov, Karlín, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Lovčice, Moravany, Moravský Písek, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, SvatobořiceMistřín, Syrovín, Šardice, Těmice, Uhřice, Věteřov, Vlkoš, Vracov, Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice, Žeravice Kyjov 1. prosince 2001 55074 44422 [email protected], Havlíčkova 181, Kyjov, 518628182

Jak název svazku napovídá, tento mikroregion nalezneme severozápadně od města Hodonín. Je to největší mikroregion Jihomoravského kraje. Mikroregion, který by se pro svoji velikost dal nazvat také makroregion, tvoří kromě Kyjovské a Hustopečské pahorkatiny i Ždánický les a Chřiby. Je velmi členitý, zemědělsky velmi využívaný zejména pro vinohrady a ovocné sady. K turistické atraktivitě přispívá i skutečnost. že většina vesnic si zachovala typický vinařský a tak trochu jižanský ráz. Dobrovolný svazek obcí Severovýchod 24

převyšuje své konkurenty nejen nejvyšším počtem obyvatel a rozlohou, ale také výraznou hustotou 123,98 obyvatel na km2. Jeho rozsáhlost je ale důsledek velkého počtu obcí a nikoli jejich velikostí. Důkazem toho jsou nevýrazné hodnoty průměrného počtu obyvatel a rozlohy na obec, které činí 1311,3 a 1057,7 ha. Severovýchod také zaujímá různorodou krajinu s celou řadou historických památek a dokladů lidové kultury. Dobrovolný svazek obcí Ždánický les a Politaví



Všeobecná spolupráce 27 Vyškov, Hodonín Vyškov, Slavkov u Brna, Bučovice, Kyjov Vyškov, Slavkov u Brna, Bučovice, Ždánice Bošovice, Bučovice, Dambořice, Heršpice, Hodějice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hrušky, Kobeřice u Brna, Kojátky, Křenovice, Křižanovice, Letonice, Lovčičky, Milešovce, Mouřínov, Němčany, Nížkovice, Otnice, Rašovice, Slavkov u Brna, Šaratice, Uhřice, Vážany nad Litavou, Velešovice, Zbýšov, Ždánice Bučovice 23. květen 1995 33690 27228 www.politavi.cz, Jiráskova 502, Bučovice, 68355, 544240005

Dobrovolný svazek obcí Ždánický les a Politaví se rozkládá jihovýchodně od Vyškova, ale některé obce zasahují kromě okresu Vyškov i do okresu Hodonín. Z názvu je jasné, že mikroregion se nachází na severních svazích Ždánického lesa, dále jeho podhůří a Politaví. Jde o zemědělsky intenzivně využívané, ale dosti členité území. Významný podíl v oblasti mají vinohrady a ovocné sady. Tento svazek je vzhledem k počtu obcí pátým největším DSO Jihomoravského kraje. Jednu z předních pozic zaujímá i z hlediska hustoty obyvatel, která dosahuje hodnoty 123,73 na km2. Příčinou jeho výjimečnosti ale je jen velký počet členů, poněvadž údaje o průměrném počtu obyvatel 1347,6 a rozloze 1089,12 ha na 25

obec zapadají do normálu. Mikroregion je jedinečný zejména díky Slavkovskému bojišti se Slavkovem jako přirozeným centrem s řadou památek. Ivanovická brána



Rozvoj území 12 Vyškov Vyškov Vyškov, Ivanovice na Hané Boškůvky, Dětkovice, Ivanovice na Hané, Hoštice-Heroltice, Křižanovice u Vyškova, Medlovice, Moravské Málkovice, Orlovice, Prusy, Rybníček, Švábenice, Topolany, Vážany Ivanovice na Hané 12. února 2004 7502 9695 www.ivanovicenahane.cz, [email protected], [email protected], Palackého náměstí 796/11, 68323 Ivanovice na Hané, 517363235

Mikroregion se nalézá severovýchodním směrem od města Vyškov. O jeho geomorfologických poměrech vypovídá jeho název, který je přímo podcelkem celku Vyškovská brána. Číselné údaje o mikroregionu nenasvědčují, že by Ivanovická brána jakkoli výrazněji vyčnívala nad ostatní DSO. Všechny hodnoty, tedy hustota 77,38 obyvatel na km2, průměrná rozloha 807,9 ha a počet obyvatel 625,2 na obec, patří k typickým pro DSO Jihomoravského kraje.

26

Lomnicko


Všeobecná spolupráce 9 Blansko Tišnov, Šlapanice Tišnov, Šlapanice Běleč, Brumov, Lomnice, Ochoz u Tišnova, Osiky, Rašov, Strhaře, Synalov, Zhoř Lomnice 22. prosince 2004 2436 5671 www.lomnice.cz, [email protected], Palackého náměstí 32, 67932 Lomnice

Dobrovolný svazek obcí Lomnicko zabírá nevelký prostor západně od Blanska. Je to členité území vrchovinného charakteru s vysokou přírodní a krajinářskou hodnotou i výraznou kulturou a historií. Větší část mikroregionu leží v přírodním parku Svratecká hornatina. Sdružuje extrémně malé obce, jejichž průměrný počet obyvatel je 270,7 a rozloha jen 630,1 ha. Lomnicko se také vyznačuje výrazně malou hustotou 42,96 obyvatel na km2. Mikroregion Babí lom


Rozvoj území 11 Hodonín Kyjov Kyjov, Ždánice Bukovany, Dražůvky, Kyjov, Nechvalín, Nenkovice, 27


Ostrovánky, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Věteřov, Želetice Kyjov 28. února 2002 17115 8298 Strážovice 196, 69638, 518622128, [email protected]

Mikroregion Babí lom se nachází západně od města Hodonín. Téměř celé území leží v Kyjovské pahorkatině, jejíž největším vrcholem, jak název svazku napovídá, je přes čtyři sta metrů nad mořem vysoký vrchol Babí lom. Do oblasti zasahují i Chřiby a Ždánický les. Počtem obyvatel a rozlohou patří mezi největší mikroregiony Jihomoravského kraje, což ale způsobuje samotné město Kyjov, které se na jednotlivých charakteristikách podílí téměř dvoutřetinově. A protože svazek sdružuje poměrně málo obcí, i průměry počtu obyvatel 1555,9 na km2 a rozlohy 754,4 ha na obec patří k těm vyšším. Obrovská hustota obyvatel 206,26 je opět ovlivněna městem Kyjov. Babí lom se pyšní i množstvím historických památek a dokladů lidové kultury. Nachází se ale poněkud ve stínu zájmu Pálavy, Lednicko valtického areálu a Slavkovského bojiště. Mikroregion Bílý potok - svazek obcí Lažánky, Maršov, Braníškov a Svatoslav


Rozvoj území 4 Brno - venkov Tišnov Tišnov Baníškov, Lažánky, Maršov, Svatoslav Maršov 14. září 2000 1630 3362 [email protected], Maršov 71, 66471 Maršov

Svazek obcí Bílý potok tvoří širší pruh severozápadního směru. Rozkládá se na západ od Brna v okrese Brno - venkov. Je mírně lesnatý a členitý díky Křižanovské vrchovině. Podle celkového počtu obyvatel je druhým nejmenších mikroregionem Jihomoravského 28

kraje. Celkovou rozlohou je také velmi podprůměrný. Sdružuje totiž málo obcí a ty jsou navíc velikostně minimální, o čemž svědčí hodnoty průměrného počtu obyvatel 407,5 a rozlohy 840,5 ha na obec, které také rozhodně nepatří k nejvyšším. Hustota obyvatel na km2 je také nízká, činí 48,48. Tento mikroregion je atraktivní zejména v údolí Bílého potoka. Mikroregion Bzenecko


Všeobecná spolupráce 7 Hodonín Kyjov, Veselí nad Moravou Hodonín, Bzenec, Veselí nad Moravou Bzenec, Domanín, Moravský Písek, Syrovín, Těmice, Vracov, Žeravice Bzenec 26. června 2002 14277 12151 Náměstí Svobody 73, 60681 Bzenec, 518306440

Bzenecko se rozprostírá severovýchodně od města Hodonín. Jeho menší západní část je více členitá, patří do Kyjovské pahorkatiny, zbytek oblasti náleží Dolnomoravskému úvalu. Sdružuje obce nemalé, ale téměř stejné velikosti, a proto jsou jak hustota 117,5 obyvatel na km2, tak průměry počtu obyvatel 2039,6 a rozlohy 1735,9 na jednu obec v porovnání s údaji ostatních DSO Jihomoravského kraje velmi vysoké. Převládá tu významný podíl sadů a vinic.

29

Mikroregion Časnýř


Rozvoj území 5 Brno - venkov Šlapanice Šlapanice Babice nad Svitavou, Bílovice nad Svitavou, Kanice, Ochoz u Brna, Řícmanice Bílovice nad Svitavou 17. října 2001 5423 5708 [email protected], Bílovice nad Svitavou 446, 66401 Bílovice nad Svitavou

Dobrovolný svazek obcí Časnýř se nalézá v severovýchodní části okresu Brno venkov. Oblast, kterou představuje, se geomorfologicky zařazuje do Drahanské vrchoviny. Charakteristické hodnoty tohoto mikroregionu jsou lehce nadprůměrné. Hustota obyvatel je 95,01 na km2, průměrný počet obyvatel na obec činí 1084,6 a průměrná rozloha na obec dosahuje hodnoty 1141,6 ha. Z turistických atraktivit jmenujme Josefovské údolí s Býčí skálou, údolí Říčky a kaňon Svitavy. Mikroregion Čebínka

Účel vzniku svazku Počet členských obcí Okres SOORP

Všeobecná spolupráce 7 Brno - venkov Tišnov, Kuřim 30

SOOPOÚ Členské obce Sídlo svazku obce Datum a místo vzniku Počet obyvatel svazku Rozloha svazku v ha Kontakty

Tišnov, Kuřim Čebín, Drásov, Hradčany, Malhostovice, Skalička, Sentice, Všechovice, Malhostovice 1. ledna 2001 4724 4850 Malhostovice 75, 66603 Tišnov, [email protected]

Mikroregion se rozkládá na východě severního výběžku okresu Brno - venkov. Je to mírně členité území pahorkatin s několika většími vrcholy a také s bohatou kulturou a historií. Hustotou 97,4 obyvatel na km2 se řadí k podprůměrným dobrovolným svazkům obcí. Průměrná obec mikroregionu má 674,9 obyvatel a rozlohu 692,9 ha. Mikroregion Domašovsko


Všeobecná spolupráce 4 Brno - venkov Rosice Rosice Domašov, Javůrek, Litostrov, Říčky Javůrek 31. ledna 2000 1160 2638 Javůrek 11, 66483 Javůrek, [email protected]

Svazek se nachází v centru západní části okresu Brno - venkov. Jedná se o mírně zvlněné a velmi lesnaté území tvořené zejména pahorkatinami rozložené kolem úseku dálnice D1. Severní část je zahrnutá do přírodního parku Bílý potok. Mikroregion Domašovsko je charakteristický velmi nízkými hodnotami, a to hustotou obyvatel 69,44 na km2, průměrným počtem obyvatel na obec 290 a průměrnou rozlohou obce 659,5 ha.

31

Mikroregion Drahanská vrchovina



Všeobecná spolupráce 12 Vyškov Vyškov Vyškov, Rousínov Drnovice, Habrovany, Ježkovice, Krásenko, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Podomí, Račice-Pístovice, Ruprechtov, Studnice Luleč 20. září 2001 11660 8097 www.drahanskavrchovina.cz, [email protected], Luleč 33, 68303 Luleč

Svazek obcí Drahanská vrchovina se nalézá na severozápad od Vyškova a tvoří pomyslnou hranici s bývalými okresy Brno - venkov, Blansko a Prostějov. Jak již název napovídá, zabírá jihovýchodní část orografické jednotky Drahanská vrchovina. Díky vysoké lesnatosti a vzhledem k plochému charakteru Drahanské vrchoviny má místy poněkud jednotvárný charakter. Využití území je ovlivněno sousedním vojenským výcvikovým prostorem. Další údaje tohoto mikroregionu jsou vzhledem k ostatním DSO velmi průměrné. Hustota obyvatel 69,44 na km2, průměrný počet obyvatel obce 674,8 a průměrná rozloha 971,7. Mikroregion Hodonínsko

32


Všeobecná spolupráce 8 Hodonín Hodonín Hodonín Dolní Bojanovice, Dubňany, Hodonín, Josefov, Nový Poddvorov, Prušánky, Rohatec, Starý Poddvorov Hodonín 1. prosince 2004 44861 15262 www.hodoninsko.info, Masarykovo náměstí 1, 69501 Hodonín, [email protected], 518398211

Mikroregion Hodonínsko tvoří okolí Hodonína. Město Hodonín jako takové je přímou součástí tohoto svazku. Rozkládá se v Dolnomoravském úvalu s výjimkou velmi malé severozápadní části, která již patří do Kyjovské pahorkatiny. Hodonínsko je hned po mikroregionu Severovýchod druhým nejlidnatějším svazkem v kraji. To je logické vyústění faktu, že nejvýznamnějším členem svazku je Hodonín. Toto téměř třicetitisícové město samozřejmě výrazně zmenšuje vypovídací schopnost nejen hustoty 293,94 obyvatel na km2, ale i ostatních hodnot. Ale pro úplnost, průměrný počet obyvatel 8607,6 na obec a průměrná rozloha 1907,8 ha na obec figurují z těchto důvodů mezi nejvyššími. Mikroregion Hovoransko


Rozvoj území 5 Hodonín Hodonín, Kyjov Hodonín, Kyjov Čejč, Hovorany, Karlín, Šardice, Terezín Hovorany 11. dubna 2002 6308 5756 [email protected], Hovorany 45, 69612 Hovorany, 518375107 33

Mikroregion Hovoransko se nachází v hodonínském okrese severozápadně od Hodonína. Drtivá většina území, které je velmi zalesněné a minimálně členité, patří do Kyjovské pahorkatiny. Důležitým artiklem pěstování je tu samozřejmě vinná réva. Na jihovýchodě do území zasahuje Dolnomoravský úval. Svazek sdružuje pět poměrně stejně velkých obcí, takže průměrné hodnoty počtu obyvatel 1261,6 a rozlohy 1151,2 ha na obec dobře Hovoransko popisují. Spolu s hustotou obyvatel 109,89 na km2 však nepatří mezi neobvyklé. Největší problém mikroregionu spočívá v tom, že nepříliš úspěšně bojuje o světlo zájmu s Pálavou, Lednicko - valtickým areálem a Slavkovským bojištěm. Mikroregion Hustopečsko



Všeobecná spolupráce 21 Břeclav Hustopeče, Břeclav Hustopeče, Břeclav Bořetice, Diváky, Horní Bojanovice, Hustopeče, Kobylí, Křepice, Kurdějov, Němčičky, Nikolčice, Popice, Pouzdřany, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Uherčice, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vrbice, Zaječí Hustopeče 10. února 1998 28806 27416 www.hustopecsko.net, [email protected], Dukelské náměstí 2/2, 69301 Hustopeče

Tento jeden z největším mikroregionů Jihomoravského kraje se nachází v severní části břeclavského okresu. Je tvořený převážně Hustopečskou pahorkatinou. Oblast je poměrně členitá, zemědělsky intenzivně využívaná, zejména pro vinohrady a ovocné sady. Hustota obyvatel na km2 105,07, průměrný počet obyvatel 1371,7 a průměrná rozloha 1305,5 ha na jednu obec nikterak výrazně nevybočuje z údajů většiny svazků. Problém tohoto

34

mikroregion je, že leží tak trochu ve stínu zájmu Pálavy, Lednicko - Valtického areálu i Slavkovského bojiště. Mikroregion Ivančicko



Všeobecná spolupráce 11 Brno - venkov Ivančice Ivančice Čučice, Dolní Kounice, Hlína, Ivančice, Ketkovice, Oslavany, Mělčany, Moravské Bránice, Neslovice, Nová Ves, Nové Bránice Ivančice 25. září 2003 20753 14050 www.mikroregion.ivancice.cz, [email protected], Palackého náměstí 196, 66491 Ivančice

Dobrovolný svazek obcí Ivančicko je protáhlé území směřující od jihovýchodu k severozápadu v okrese Brno - venkov jihozápadně od Brna. Jedná se o poměrně členité a také zalesněné území kolem řek Oslavy a Rokytné, které se v tomto regionu vlévají do Jihlavy. Geomorfologicky patří střední část Boskovické brázdě, východ Bobravské vrchovině a západ Křižanovské vrchovině. Mikroregion Ivančicko patří i přes nevelký počet obcí k větším svazkům, což potvrzují i průměr počtu obyvatel 1886,6 na obec a průměrná rozloha 1277,3 ha. Z trendu nevybočuje ani vysoká hustota obyvatel 147,71 na km2. Ivančicko má co nabídnout po přírodní i kulturní stránce, mimo jiné například kaňony třech již zmiňovaných řek.

35

Mikroregion Jih


Všeobecná spolupráce 4 Brno - venkov Židlochovice Židlochovice Přísnotice, Unkovice, Vojkovice, Žabčice Žabčice 8. listopadu 2000 3867 2651 [email protected], Kopeček 4, 66463 Žabčice

Dobrovolný svazek obcí Jih leží v nejjižnější oblasti okresu Brno - venkov a zahrnuje celý mikroregion Koválov. Patří k menším mikroregionům a spojuje obce, které leží blízko sebe v nivě Svratky jižně od Brna při soutoku s řekou Litavou a pod vrcholem Výhon. Právě s jeho výjimkou se jedná o rovinaté zemědělsky intenzivně využívané území s malým podílem lesa. Údaj vypovídající o hustotě obyvatel na km2, tedy 145,87, patří v konfrontaci s jinými svazky k nadprůměrným. Průměrná obec Mikroregionu Jih má 966,8 obyvatel a rozlohu 662,8 ha. Mikroregion Kahan


Všeobecná spolupráce 7 Brno - venkov Rosice 36


Rosice Babice u Rosic, Lukovany, Příbram, Vysoké Popovice, Zakřany, Zastávka, Zbýšov Zastávka 10. listopadu 2000 9455 4298 [email protected], Hutní Osada 14, 66484 Zastávka

Rozprostírá se na západ od Brna. Jedná se o mírně zvlněné, středně lesnaté území pahorkatinného charakteru. Má velmi vysokou hustotu obyvatel 219,97 na km2. O tom vypovídá i velký nepoměr průměrného počtu obyvatel jedné obce 1350,7 vůči průměrné rozloze jedné obce svazku 614 ha. Je ovšem turisticky atraktivní zejména v četných údolních i lesních úsecích. Mikroregion Kloboucko



Rozvoj území 12 Břeclav Hustopeče Klobouky u Brna, Hustopeče Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brumovice, Kašnice, Klobouky u Brna, Krumvíř, Morkůvky, Nikolčice, Šitbořice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice Klobouky u Brna 11. dubna 2004 12600 15624 [email protected], Náměstí míru 1, 69172 Klobouky u Brna

Svazek obcí Kloboucko je položen na severovýchod od města Břeclav a některými obcemi se překrývá s mikroregionem Hustopečsko. Je převážně tvořen Hustopečskou pahorkatinou. Charakterizovat se dá jako velmi členitá zemědělsky intenzivně využívaná oblast s velkým počtem rozsáhlých vinohradů i ovocných sadů. Průměrná hodnota hustoty 37

obyvatel 80,65 na km2, průměrný počet obyvatel obce 1050 a průměrná rozloha obce 1302 ha jsou nevýrazné. Krajina má ale vysokou krajinářskou hodnotu. Mikroregion Koválov


Všeobecná spolupráce 3 Brno - venkov Židlochovice Židlochovice Přísnostice, Unkovice, Žabčice Žabčice 8. listopadu 2000 2873 1954 [email protected], Kopeček 4, 66463 Žabčice

Tento velmi malý mikroregion se rozkládá v nejjižnějším výběžku okresu Brno venkov. Jsou v něm spojeny blízko sebe ležící obce v nivě Svratky. Rovinaté, minimálně zvlněné území s malým podílem lesa je intenzivně využívané nejen pro vinice a ovocné sady. Hustota 147,03 obyvatel na km2 je pro porovnání s jinými DSO Jihomoravského kraje samozřejmě trochu zkreslená díky malému počtu členských obcí. Pro úplnost je třeba ještě uvést průměrné hodnoty na obec, a to počet obyvatel 958,3 a rozloha 651,3 ha. Mikroregion Kuřimka


Všeobecná spolupráce 4 Brno - venkov 38


Brno - venkov, Kuřim Brno - venkov, Kuřim Chudčice, Kuřim, Moravské Knínice, Veverská Bítýška Kuřim 9. února 2005 13789 4751 Jugmannova 968, 66434 Kuřim, [email protected], 541422330

Kuřimka je protáhlý mikroregion podél severozápadní části Brna. Celý region pokrývá poměrně členitá Bobravská vrchovina. DSO Kuřimka patří do skupiny svazků, jejichž charakteristické údaje jsou ovlivněny přítomností jednoho města. Hustota 290,2 obyvatel na km2, průměrná rozloha 1187,8 ha a počet obyvatel 3447,3 na obec jsou díky Kuřimi jen velmi těžko srovnatelné s ostatními svazky. Mikroregion Kuřimský



Rozvoj území 10 Brno - venkov Kuřim Kuřim Čebín, Česká, Hvozdec, Chudčice, Jinačovice, Kuřim, Lelekovice, Moravské Knínice, Rozdrojovice, Veverská Bítýška Kuřim 9. června 2004 18436 7697 [email protected], Jugmannova 968, 66434 Kuřim

Území kuřimského DSO je velmi nepravidelné díky tomu, že jejím centrem není pouze město Kuřim, ale také Veverská Bítýška. Nachází se v okrese Brno - venkov severozápadně od Brna. Území není výrazně členité, ačkoli se nachází v Bobravské 39

vrchovině. Mikroregion se může pochlubit jednou z největších hustot obyvatel 239,52 na km2, z čehož se ale nedá nic usuzovat, protože tento údaj je ovlivněn téměř desetitisícovým členským městem Kuřim. Průměrný počet obyvatel 1843,6 a průměrná rozloha 769,7 ha jsou díky tomu také vyšší než u jiných DSO. Najdeme tu nemalé lesní komplexy, které jsou chráněny jako přírodní parky. K návštěvě regionu také mimo jiné vábí blízkost Brněnské přehrady, hradu Veveří a Babího lomu. Mikroregion Letovicko



Všeobecná spolupráce 16 Blansko Boskovice Letovice, Boskovice Deštná, Horní Poříčí, Horní Smržov, Křetín, Lazinov, Míchov, Pamětice, Petrov, Prostřední Poříčí, Roubanina, Skrchov, Stvolová, Vranová, Letovice, Chrudichromy, Vísky Letovice 28. prosince 2001 9598 10662 www.letovice.net, Masarykovo náměstí 19, 67901 Letovice, [email protected]

Mikroregion Letovicko se rozkládá v severozápadní části blanenského okresu. Jde o velmi členité převážně vrchovinné území s významnou přírodní a krajinářskou hodnotou a také nezanedbatelnou kulturou a historií. Jižní část svazku leží v přírodním parku. Hustota obyvatel 90,02 na km2 není nijak výrazná na rozdíl od průměrného počtu obyvatel na obec 599,9 a rozlohy obce v průměru 666,4 ha. To tedy značí, že letovický svazek sdružuje velmi malé sousední obce. Turisty určitě láká především rekreačně využívaná Letovická přehrada, dále mnohé stavební památky a zámecký park v Letovicích.

40

Mikroregion Lysicko-Kunštátsko



Rozvoj území 22 Blansko Boskovice, Blansko Boskovice, Blansko, Letovice Bedřichov, Býkovice, Černovice, Dlouhá Lhota, Drnovice, Hodonín, Kozárov, Krhov, Kunčina ves, Kunice, Kunštát, Lhota u Lysic, Lysice, Makov, Nýrov, Rozseč nad Kunštátem, Sebranice, Štěchov, Tasovice, Voděrady, Zbraslavec Drnovice u Lysic 12. června 2000 9190 13108 [email protected], Drnovice u Lysic 102, 67976 Drnovice u Lysic

Mikroregion Lysicko-Kunštátsko leží západně od města Blanska, z jeho kompaktnosti se vyčleňuje obec Žerůtky, která se nachází v jižní části mikroregionu. Jedná se o poměrně členité vrchovinné území s nemalou přírodní a krajinářskou hodnotou i bohatou kulturou a historií. Nalezneme tu hned tři přírodní parky. Jeho hustota obyvatel na km2 70,11 ani průměrné hodnoty 437,6 obyvatel a 624,2 ha na obec netvoří ani minimální odchylky ve výčtu čísel všech dobrovolných svazků obcí Jihomoravského kraje. Mikroregion Malá Haná

Účel vzniku svazku Počet členských obcí

Všeobecná spolupráce 9 41

Okres SOORP SOOPOÚ Členské obce Sídlo svazku obce Datum a místo vzniku Počet obyvatel svazku Rozloha svazku v ha Kontakty

Blansko Boskovice Velké Opatovice, Boskovice Borotín, Cetkovice, Malá Roudka, Světlá, Šebetov, Vanovice, Velké Opatovice, Uhřice, Úsobrno Cetkovice 18. prosince 2001 8070 8416 www.malahana.cz, [email protected], Náves 168, 67938 Cetkovice

Mikroregion Malá Haná leží v severovýchodním cípu blanenského okresu. Tvoří ho široké údolí Boskovické brázdy, zaujímající zde národopisnou oblast zvanou Malá Haná. Ta je lemována poměrně členitými vrchovinnými územími z východu Drahanskou vrchovinou a ze západu Svitavskou pahorkatinou. Nesmíme samozřejmě zapomenout na pozoruhodnou kulturu a historii. Údaje o hustotě obyvatel na km2 95,89, o průměru počtu obyvatel 896,7 a rozlohy 935,1 na obec nepatří ani k nejvyšším, ani k nejnižším. Mikroregion Melicko


Všeobecná spolupráce 5 Vyškov Vyškov Vyškov Drysice, Podivice, Pustiměř, Radslavice, Zelená Hora Pustiměř 1. prosince 2001 2775 2997 www.pustimer.cz, Pustiměř 24, 68321 Pustiměř

Svazek obcí Melicko se rozkládá severovýchodně od města Vyškova. Dominuje mu, jak je podle názvu zřejmé, výrazný vrchol s bájným hradem Melice, který je však díky své poloze ve vojenském výcvikovém prostoru nepřístupný. Mikroregion zabírá svahy Drahanské 42

vrchoviny orientované na východ. V rámci Jihomoravského kraje je to jeden z nejmenších regionů, čemuž zákonitě odpovídají i průměrné hodnoty na obec. Činí 555 obyvatel a 599,4 ha. Hustota 92,59 obyvatel na km2 ale patří k nadprůměrným. Melicko má sice ve svém okolí velmi zajímavou a minimálně narušenou lesní krajinu, ale do okamžiku, než vojenský výcvikový prostor Dědice přestane existovat, budou oficiálně nepřístupné. Území má navíc výraznou historickou hodnotu. Mikroregion Miroslavsko


Všeobecná spolupráce 8 Znojmo Moravský Krumlov Miroslav Damnice, Dolenice, Hostěradice, Jiřice u Miroslavi, Miroslav, Miroslavské Knínice, Skalice, Suchohrdly u Miroslavy Miroslav 18. listopadu 2003 7243 10673 [email protected], Náměstí Svobody 1, 67172 Miroslav, 515333201, 515333202

Miroslavsko je situováno na východ od Znojma. Tento svazek představuje mírně zvlněné svahy Jevišovické pahorkatiny orientované jihovýchodně s přechodem do Dyjskosvrateckého úvalu. Mezi městy Miroslav a Moravský Krumlov do mikroregionu zasahuje jižní cíp Bobravské vrchoviny z Brněnského masivu. Velmi se tu daří vinné révě. Svazek se vyznačuje menší hustotou obyvatel 67,86 na km2, ale vzhledem k tomu, že žádná sdružená obec svými údaji o počtu obyvatel a rozloze výrazně nevybočuje nad ostatní, jsou údaje průměrné počtu obyvatel a rozloze na obec 905,4 a 1334,1 ha poměrně vysoké.

43

Mikroregion Moravsko-Krumlovsko



Rozvoj území 32 Znojmo Moravský Krumlov, Znojmo Moravský Krumlov, Znojmo, Miroslav Bohutice, Čermákovice, Damnice, Dobelice, Dobřínsko, Dolenice, Dolní Dubňany, Džbánice, Horní Dubňany, Horní Kounice, Hostěradice, Jamolice, Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Kadov, Kubšice, Lesonice, Miroslavské Knínice, Moravský Krumlov, Našiměřice, Olbramovice, Petrovice, Přeskače, Rešice, Rybníky, Skalice, Suchohrdly, Tavíkovice, Trstěnice, Tulešice, Vedrovice, Vémyslice Moravský Krumlov 3. dubna 1996 20219 45109 [email protected], Klášterní náměstí 125, 67211 Moravský Krumlov

Moravsko-Krumlovsko je jeden z největších dobrovolných svazků obcí Jihomoravského kraje. Nalezneme ho severovýchodně od Znojma. Představuje jako některé další mírně zvlněné jihovýchodní svahy Jevišovické pahorkatiny s pozvolným přechodem do Dyjsko-svrateckého úvalu. Mezi obcí Hostěradice a Moravským Krumlovem do něj proniká jižní cíp Bobravské vrchoviny, tedy část Brněnského masivu. Pro tento svazek je charakteristická extrémně malá hustota obyvatel na km2, která činí 44,82. Je to důsledek zejména velké rozlohy mikroregionu, jejíž důkazem je i její průměr na obec 1409,7 ha. Průměrný počet obyvatel na obec 631,8 navíc patří k těm menším. Známé je zejména město Moravský Krumlov s Muchovou Slovanskou epopejí v zámku a přilehlé skalnaté údolí Rokytné.

44

Mikroregion Moštěnka


Všeobecná spolupráce 4 Hodonín Kyjov Kyjov Čeložnice, Hýsly, Kostelec, Moravany Moravany 14. března 1999 2224 3063 www.hysly.cz, [email protected], Hýsly 100, 69650 Moravany

Mikroregion Moštěnka tvoří pás katastrů čtyř obcí na sever od města Hodonín. Byl v podstatě vytvořen pouze pro trochu bližší spolupráci čtyř podchřibských obcí. Všichni členi jsou zároveň i členy svazku obcí Severovýchod. Svazek stoupá z Kyjovské pahorkatiny v jižní oblasti až po hřebeny Chřibů. Území je členité a intenzivně zemědělsky využívané se značným podílem vinohradů. Hodnoty tohoto svazky nad údaji ostatních DSO nevyčnívají. Hustota činí 72,61 obyvatel na km2 a průměrný počet obyvatel a rozloha na každou obec je 556 a 765,75 ha. Ve zkratce mikroregion Moštěnka představuje různorodou krajinu od teplého vinařského úpatí až po chladné horské hřebeny. Mikroregion Nový Dvůr

Účel vzniku svazku Počet členských obcí

Všeobecná spolupráce 6 45

Okres SOORP SOOPOÚ Členské obce Sídlo svazku obce Datum a místo vzniku Počet obyvatel svazku Rozloha svazku v ha Kontakty

Hodonín Kyjov, Hodonín Kyjov, Hodonín Milotice, Ratíškovice, Skoronice, Svatobořice-Mistřín, Vacenovice, Vlkoš Milotice 14. března 2002 13181 7683 Milotice 72, 69605, 518619054

Dobrovolný svazek obcí Nový Dvůr leží v centrální oblasti hodonínského okresu a tedy severně od města Hodonín. Představuje sever takzvané moravské Sahary a jihovýchod Kyjovské pahorkatiny. S výjimkou pahorkatiny severním směrem je terén rovinatý. Díky velkému počtu obyvatel svazku má Nový Dvůr extrémně vysokou hodnotu hustoty obyvatel na km2, a to 171,56. K nezvykle vysokému číslu dojdeme i po vypočtení průměrného počtu obyvatel na obec. Je to 2196,8, což dokazuje, že tento mikroregion sdružuje nemalé obce. Průměrná rozloha na obec je 1280,5 ha. Mikroregion Podchřibí


Všeobecná spolupráce 6 Hodonín Kyjov Kyjov Ježov, Kelčany, Labuty, Skalka, Vřesovice, Žádovice Skalka 15. prosince 2000 2747 2596 [email protected], [email protected], Skalka 69, 69648 Ježov

Severojižním směrem se táhnoucí dobrovolný svazek Podchřibí leží severně od města Hodonín. Jeho severní více členitou část geomorfologicky zařazujeme do Chřibů a méně 46

členitý jih patří do Kyjovské pahorkatiny. Přestože patří k menším DSO Jihomoravského kraje, žádný z údajů o tomto mikroregionu, tedy ani hustota 105,82 obyvatel na km2, ani průměrná rozloha 432,7 ha a ani průměrný počet obyvatel 457,8, nikterak nevybočuje od normálních hodnot. Podchřibí zaujímá navzdory své velikosti různorodou a přitažlivou krajinu od vysokého masivu Chřibů až po teplé pahorkatiny vhodné pro pěstování vinné révy a ovoce. Mikroregion Porta


Rozvoj území 8 Brno - venkov Tišnov Tišnov Borač, Dolní Loučky, Kaly, Lomnička, Předklášteří, Šerkovice, Štěpánovice, Železné Předklášteří 27. června 2003 4318 4453 www.regionporta.cz, [email protected], Náměstí 5. května 1390, 66602 Předklášteří

Dobrovolný svazek obcí Porta nalezneme v úzkém pásu na severozápad od Brna v okrese Brno - venkov. Velikostí svého katastru zaujímá největší část, téměř třetinu rozlohy celého mikroregionu obec Dolní Loučky. Hustota obyvatel 72,61 na km2 je mírně nadprůměrná a údaje o průměrném počtu obyvatel 539,8 a rozloze 556,6 ha na obec svědčí o skutečnosti, že členové mikroregionu Porta jsou spíše menší obce. Pozitivem tohoto regionu je jeho umístění v zázemí Brna.

47

Mikroregion Rajhradsko


Rozvoj území 3 Brno - venkov Židlochovice Židlochovice Opatovice, Popovice, Rajhrad Rajhrad 23. prosince 2003 4697 4125 www.rajhrad.cz, Masarykova 32, 66401 Rajhrad, 547426813

Svazek obcí Rajhradsko se rozkládá jižně od Brna, tedy v okrese Brno - venkov. Málo členité a velmi zalesněné území geomorfologicky patří do Dyjsko-svrateckého úvalu. Vzhledem k příhodným podmínkám je oblast zemědělsky intenzivně využívána. O údajích o hustotě obyvatel 113,87 na km2 a průměrném počtu obyvatel 1565,7 a rozloze 1375 ha na obec by vzhledem k velikosti a počtu členských obcí mikroregionu se dá říci, že se jedná o mírně nadprůměrné hodnoty. Rajhradsko má spíše průjezdní charakter, ale obsahuje hned několik turistických zajímavostí. Mikroregion Rakovec


Zavedení společného vodovodu 6 Vyškov Vyškov 48


Rousínov Habrovany, Komořany, Olšany, Podbřežice, Rousínov, Tučapy Rousínov 12. března 2003 7448 6195 www.rousinov.cz, [email protected], Sušilovo náměstí 84, 68301 Rousínov, 517324820

Rakovec je sdružení obcí protáhlého tvaru jihozápadně od Vyškova. Je to vysoce zalesněné málo členité území Vyškovské brány. Hustota 120,23 obyvatel na km2 i průměrné údaje popisující rozlohu a počet obyvatel na obec, tedy 1032,5 ha a 1241,3, se dají nazvat mírně nadprůměrnými. Mikroregion Strážnicko


Všeobecná spolupráce 6 Hodonín Veselí nad Moravou, Hodonín Veselí nad Moravou, Hodonín, Strážnice Kněždub, Petrov, Radějov, Stražnice, Sudoměřice, Tvarožná Lhota Strážnice 26. duben 2002 11523 11044 www.straznice-mesto.cz, [email protected], Náměstí Svobody 503, 69662 Strážnice

Svazek obcí Strážnicko leží jihovýchodně od Hodonína a zároveň sousedí se Slovenskou republikou. Je tvořen výběžkem Bílých Karpat a jejich předhůřím Hluckou pahorkatinou a také nivou Moravy. Jednoduše řečeno je to vinorodá oblast s velmi živým folklórem. Území je i přes nemalý podíl lesů zemědělsky intenzivně využíváno. Díky velkému podílu města Strážnice nejen celkový, ale i průměrný počet obyvatel 1920,7 a průměrná rozloha 1840,7 ha jasně vyčnívá nad většinu ostatních DSO Jihomoravského kraje. 49

Hustota obyvatel mikroregionu činí 104,34 na km2. Krajina mikroregionu, zejména ve své bělokarpatské části, je jak stvořená pro horskou turistiku. Mikroregion Větrník


Rozvoj území 4 Vyškov Vyškov, Bučovice Vyškov, Bučovice Bohdalice-Pavlovice, Dražovice, Hlubočany, Hostěnice Zvonice Rostěnice-Zvonice 20. listopadu 2000 2140 2341 www.vetrnik-obce.cz, [email protected], 68201 Rostěnice-Zvonice

Mikroregion Větrník se nalézá jižně od Vyškova. Název je odvozen od toho, že všechny členské obce se nacházejí v sousedství největší a nejcennější státní stepní rezervace Jihomoravského kraje s názvem Větrníky s výrazným vrcholem Větrník, který patří do Litenčických vrchů. Jde o plochou minimálně zvlněnou krajinu, která je intenzivně zemědělsky využívána. Patří k velmi malým svazkům, ale to je důsledkem malého počtu členů. Tomu nasvědčuje průměrný počet obyvatel 713,3 na obec a průměrná rozloha 765,75 ha na obec. Hustota obyvatel na km2 činí 91,41. Větrník je také zajímavý svéráznou architekturou, která je v některých obcích vyhlášena za památkovou rezervaci.

50

Mikulovsko



Rozvoj území 17 Břeclav Mikulov Mikulov Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Klentnice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pavlov, Perná, Sedlec Vranov 15. února 2000 19732 24396 www.mikulovskoregion.cz, [email protected], Hlavní 113, 69181 Březí

Svazek Mikulovko se rozkládá v jihozápadní části břeclavského okresu. Zaujímá významnou oblast jižní Moravy, přesněji řečeno Pavlovských a Dunajovských vrchů v okolí města Mikulov. Jeho jedinečnost tkví zejména v prehistorickém osídlení a unikátní krajinou vápencových bradel s rázovitými obcemi se starou vinařskou kulturou. Jeho hustota obyvatel 80,88 na km2, průměrný počet obyvatel 1160,7 na každou obec a průměrná rozloha 1060,7 ha na obec se jeví v porovnání s ostatními dobrovolnými svazky jako lehce nadprůměrné. Region se vyznačuje atraktivitou Pálavy, nalézá se tu městská památková rezervace Mikulov, a turisty vábí i blízkost Novomlýnských nádrží a také malá vzdálenost od Brna. Za zmínku určitě stojí i dvě chráněné území UNESCO, kterými jsou biosférická rezervace Pálava a Lednicko - valtický areál.

51

Ponávka – svazek obcí Česká, Lelekovice, Vranov


Zavedení společného vodovodu 3 Brno - venkov Kuřim, Šlapanice Kuřim, Šlapanice Česká, Lelekovice, Vranov Vranov 27. ledna 2000 2504 2170 www.ponavka.cz, [email protected], Vranov 20, 66431 Vranov

Ponávka je název úzkého pásu obcí severojižního směru, který se rozprostírá v severní části okresu Brno - venkov. Tvoří poměrně významné rekreační i obytné zázemí Brna. Je výrazně členité a lesnaté. Hustota obyvatel 115,39 na km2 a průměrný počet obyvatel 834,7 a rozloha 723,3 ha na obec se řadí k mírně nadprůměrným údajům. Region Cezava


Všeobecná spolupráce 15 Brno - venkov, Břeclav, Vyškov Židlochovice, Šlapanice, Hustopeče, Slavkov u Brna, Brno – venkov Židlochovice, Šlapanice, Hustopeče, Slavkov u Brna, Brno – venkov Blučina, Kobylnice, Měnín, Moutnice, Nesvačilka, Nikolčice, 52


Otmarov, Otnice, Rajhradnice, Sokolnice, Telnice, Těšany, Újezd u Brna, Žatčany, Židlochovice Moutnice 30. května. 1999 14656 20440 www.region-cezava.cz, [email protected], Moutnice 277, 66455 Moutnice, 544248511

DSO Cezava je rozsáhlý mikroregion okresu Brno - venkov jihovýchodně od Brna. Leží v Dyjsko-svrateckém úvalu. Mikroregion Cezava je typickým příkladem svazku obcí. Průměrný počet obyvatel 877,1 a rozloha 1362,7 ha na obec jsou totiž spolu s hustotou 71,7 obyvatel na km2 mimořádně průměrné. Region Podluží



Všeobecná spolupráce 13 Hodonín, Břeclav Hodonín, Břeclav Hodonín, Břeclav Dolní Bojanovice, Hrušky, Josefov, Kostice, Lanžhot, Lužice, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Nový Poddvorov, Prušánky, Starý Poddvorov, Tvrdonice, Týnec Lanžhot 28. duben 1999 26974 21002 Náměstí 177, 69151 Lanžhot, [email protected], [email protected]

Region Podluží je početné sdružení příhraničních obcí, které leží po obou stranách řeky Kyjovky. Celé území tak zařazujeme do Dolnomoravského úvalu. Celkovým počtem obyvatel i rozlohou je jeden z největších svazků kraje. Jeho průměry na obec, jakožto i hustota obyvatel, mají nepatrně sníženou vypovídací schopnost díky přítomnosti téměř sedmitisícovému městu Lanžhot, který má i nemalý katastr. Přesto je vhodné si je uvést. 53

Počet obyvatel na obec činí 2074,9, průměrná rozloha na obec 1615,5 ha a hustota obyvatel na km2 je 128,44. Region Židlochovicko



Všeobecná spolupráce 21 Brno - venkov Židlochovice Židlochovice Blučina, Bratčice, Holasice, Hrušovany u Brna, Ledce, Medlov, Měnín, Moutnice, Nesvačilka, Nosislav, Opatovice, Otmarov, Přísnotice, Rajhradice, Sobotovice, Syrovice, Těšany, Unkovice, Vojkovice, Žatčany, Židlochovice Židlochovice 9. srpna 2004 22876 17399 www.zidlochovicko.cz, Masarykova 100, Židlochovice, [email protected], 547428772

Dobrovolný svazek obcí Židlochovicko nalezneme v okrese Brno - venkov jižním směrem od Brna v oblasti Dyjsko-svrateckého úvalu. V rámci Jihomoravského kraje se řadí k mikroregionům s výraznější hustotou 131,48 obyvatel na km2. Stejným způsobem, tedy jako relativně nadprůměrné, se dají popsat i zprůměrované údaje 1089,3 obyvatel a 828,5 ha na obec.

54

Sdružení obcí Čistá Jihlava


Rozvoj území 10 Břeclav, Znojmo, Brno - venkov Pohořelice Pohořelice Cvrčovice, Ivaň, Loděnice, Pasohlávky, Pohořelice, Přibice, Šumice, Vlasatice, Vranovice, Odrovice Přibice 1. září 2001 10423 14345 www.pribice.cz/cistajihlava, [email protected], Přibice 381, 69124 Přibice, 519432223

Sdružení najdeme v severozápadní oblasti břeclavského okresu a zasahuje i do bývalých okresů Znojmo a Brno - venkov. Spojuje obce, které leží u soutoku řek Svratky a Jihlavy na sever od Novomlýnských nádrží a od Brna při soutoku Svratky a Litavy pod vrcholem Výhon. Jde o převážně rovinaté území zemědělsky intenzivně území. Je charakterizované podprůměrnou hustotou obyvatel 72,66 na km2 a průměrný počet obyvatel a rozloha na obec dosahuje hodnot průměrných hodnot všech DSO 1302,9 ha a 1793,1 obyvatel. Svazek má dobrou dopravní polohu v zázemí Brna a jsou tu příhodné podmínky pro rozvoj zemědělství a vinařství. Sdružení obcí Daníž

Účel vzniku svazku

Rozvoj území 55

Počet členských obcí Okres SOORP SOOPOÚ Členské obce


41 Znojmo Znojmo, Pohořelice, Moravský Krumlov Hrušovany nad Jevišovkou, Pohořelice, Miroslav, Znojmo, Moravský Krumlov Bohutice, Borotice, Božice, Branišovice, Břežany, Damnice, Dobšice, Dyjákovice, Havraníky, Hnanice, Hodonice, Horní Dunajovice, Hostěradice, Hrádek, Chvalovice, Jaroslavice, Kuchařovice, Kojetice, Mackovice, Mašovice, Nový ŠaldorfSedlešovice, Olbramovice, Oleksovice, Prosiměřice, Rybníky, Slup, Strachotice, Šatov, Těšetice, Troskotovice, Trstěnice, Vedrovice, Višňové, Vrbovec, Znojmo-Derflice, ZnojmoHradiště, Znojmo-Konice, Znojmo-Načeratice, ZnojmoOblekovice, Znojmo-Popice, Želetice Hnanice 12. února 1999 28895 49937 www.daniz.cz, [email protected], Znojemská 79a, 66902 Hnanice

Daníž je ohromný mikroregion, který leží severovýchodně od Znojma. Do oblasti zasahují téměř stejným rozsahem dva geomorfologické celky. Severozápadní část Daníže se nalézá ve více členité Jevišovické pahorkatině, zbytek území patří zalesněnému Dyjskosvrateckému úvalu. Tento DSO sdružuje vinařské obce. To vysvětluje obrovskou celkovou rozlohu mikroregionu a i logicky s ní spojenou minimální hustotu 57,86 obyvatel na km2. Přesvědčuje nás o tom i vysoká průměrná rozloha na obec 1349,7 ha. Pro úplnost výčtu počítaných charakteristik, průměrný počet obyvatel na jednu obec je 781 obyvatel. Sdružení obcí Rokytnice

Účel vzniku svazku Počet členských obcí Okres SOORP SOOPOÚ

Všeobecná spolupráce 8 Brno - venkov Šlapanice Šlapanice 56

Členské obce Sídlo svazku obce Datum a místo vzniku Počet obyvatel svazku Rozloha svazku v ha Kontakty

Hostěnice, Kovalovice, Mokrá-Horákov, Podolí, Sivice, Tvarožná, Velatice, Viničné Šumice Mokrá-Horákov 16. června 2002 8273 6617 [email protected], Mokrá 207, 66404 Mokrá-Horákov

Sdružení Rokytnice nalezneme východně od Brna v okrese Brno - venkov. Jedná se o pás sledující severojižní směr. Mikroregion je kromě jižního zvlněného okraje, který přechází do Šlapanické pahorkatiny, zejména lesnatý. Vinná réva se tu pěstuje nejseverněji v kraji. Průměrná rozloha na obec 827,1 ha nevybočuje od běžných hodnot, ale vzhledem k většímu počtu obyvatel jak celého regionu, tak v průměru na obec, který činí 1034,1, je hustota 125,03 obyvatel na km2 vysoká. Svazek je díky dálničními spojení dobře dostupný a díky historickým památkám na svém území nebo v jeho blízkosti je také návštěvnicky atraktivní. Sdružení Olešnicko


Všeobecná spolupráce 9 Blansko Boskovice Boskovice, Letovice Crhov, Kněževes, Křtěnov, Lhota u Olešnice, Louka, Olešnice, Rozsíčka, Sulíkov, Ústup Olešnice 1. leden 1998 3011 4529 www.olesnicko.cz, [email protected], Náměstí míru 20, 67974 Olešnice

Sdružení Olešnicko se nachází severozápadně od Blanska. Povrch je členitý vrchovinného charakteru s nezanedbatelnou přírodní a krajinářskou hodnotou. Nesmíme opomenout také bohatou kulturu a historii. Téměř celé území leží ve dvou přírodních parcích. 57

Co se týče rozsáhlosti i počtu obyvatel, tak Olešnicko se řadí k těm nejmenším. Tomu nasvědčuje i průměrná rozloha 503,2 ha a počet obyvatel 334,6 na obec. Hustota 66,48 obyvatel na km2 patří také do nižších kategorií. Mohlo by se dodat, že tu lze nalézt přírodní parky Halasovo Kunštátsko a Svratecká hornatina. Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska



Rozvoj území 21 Znojmo Znojmo Vranov nad Dyjí Bítov, Chvalatice, Korolupy, Lančov, Lesná, Lubnice, Onšov, Oslnovice, Podhradí nad Dyjí, Podmyče, Stálky, Starý Petřín, Šafov, Štítary, Šumná, Uherčice, Vranov nad Dyjí, Vratěnín, Vysočany, Zálesí, Zblovice. Vranov nad Dyjí 7. září 1998 5280 20085 www.vranov-region.cz, Náměstí 21, 67103 Vranov nad Dyjí, [email protected], 515296319

Jak již název napovídá, jedná se o sdružení obcí v blízkosti vodní nádrže Vranov, což odpovídá mírně členitému území Jevišovické pahorkatiny. Svazek je nejvíce charakteristický tím, že jeho členy jsou obce s minimálním počtem obyvatel, v průměru 251,4 na jednu obec s obrovskou rozlohou, jejíž průměr na obec je vyjádřen číselnou hodnotou 956,4 ha. Hustota obyvatel na km2 je dokonce v kraji vůbec nejmenší, a to 26,3.

58

Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras



Rozvoj území 23 Blansko, Brno - venkov Blansko, Šlapanice Blansko, Šlapanice Březina, Bukovina, Bukovinka, Habrůvka, Hostěnice, Jedovnice, Kotvrdovice, Krasová, Křtiny, Kulířov, Kuničky, Lipovec, Němčice, Ostrov u Macochy, Rájec-Jestřebí, Rudice, Senetářov, Sloup, Šošůvka, Vavřinec, Vilémovice, Vysočany, Ždár Kotvrdovice 28. září 1999 18297 20102 www.spolekmoravskykras.cz, [email protected], 67907 Kotvrdovice

Spolek se rozkládá jihovýchodně od Blanska. Sdružují se v něm obce nejen okresu Blansko, ale také z okresu Brno - venkov. Můžeme ho charakterizovat jako velmi rozsáhlé, značně zalesněné a členité území severně od Brna. Důraz se samozřejmě klade na přírodní a krajinářskou hodnotu, ale také kulturu a historii, která sahá až do paleolitu. Mikroregion se snaží zahrnout drtivou část chráněné krajinné oblasti Moravský Kras a také Drahanské vrchoviny. Svazek sice má velký celkový počet obyvatel a celkovou rozlohu vzhledem k ostatním DSO, ale díky většímu počtu obcí jejich průměrné hodnoty 795,5 obyvatel a 874 ha netvoří žádné odchylky od normálu. Hustota 125,03 obyvatel na km2 je mírně nadprůměrná. Území je díky blízkosti Brna i Blanska rekreačně využito velmi dobře.

59

Svazek obcí Boskovicko



Všeobecná spolupráce 15 Blansko Boskovice Boskovice Boskovice, Benešov, Chrudichromy, Knínice u Boskovic, Kořenec, Lhota Rapotina, Ludíkov, Okrouhlá, Sudice, Suchý, Újezd u Boskovic, Valchov, Velenov, Vážany, Žďárná Boskovice 28. květen 2002 17256 12887 oldř[email protected], Masarykovo náměstí 1/2, 68018 Boskovice

Svazek obcí se nachází ve východní části okresu Blansko. Jde o členité území vrchovinného charakteru s nemalou přírodní a také krajinářskou hodnotou. Oblast se může pyšnit i pozoruhodnou kulturou a historií. Najdeme tu přírodní park Řehořkovo Kořenecko s nejvýše položeným a nejchladnějším územím Jihomoravského kraje. Hustota obyvatel na území sdružení Boskovicko je 133,9 na km2. Průměrný počet obyvatel svazku na obec je 1150,6 a průměrná rozloha činí 859,1 ha. Svazek obcí Dyje


Všeobecná spolupráce 7 Znojmo 60


Znojmo Znojmo Hrádek, Jaroslavice, Dyjákovice, Křídlůvky, Slup, Strachotice, Valtrovice Hrádek 31. prosince 2003 4895 10868 www.sodyje.cz, Hrádek 16, 67127 Hrádek, [email protected], 515275186

Mikroregion Dyje se rozkládá v jihovýchodní části znojemského okresu, v příhraniční oblasti Dyjsko-svrateckého úvalu. Je jedním z těch svazků, které sdružují nevelký počet obcí s minimálním počtem obyvatel a velkou rozsáhlostí. Hustota je tak jen 45,04 obyvatel na km2. Pro lepší představu o předchozím konstatování je dobré připomenout i průměrný počet obyvatel 699,3 na obec, tedy nízkou, a výraznou průměrnou rozlohu na obec 1552,6 ha. Svazek obcí Moravia


Všeobecná spolupráce 6 Znojmo Znojmo, Moravský Krumlov Znojmo, Moravský Krumlov Džbánice, Horní Dunajovice, Tvořihráz, Višňové, Výrovice, Žerotice Višňové 7. srpen 2001 3469 6681 www.visnove.euweb.cz, Višňové 212, 67138 Višňové, [email protected], 515339130

Svazek Moravia se nalézá ve východní polovině znojemského okresu, severovýchodně od Znojma. Jeho území je minimálně lesnaté a je tvořeno mírně zvlněnými svahy Jevišovické pahorkatiny s přechodem do Dyjsko-svrateckého úvalu. Samozřejmě 61

nezanedbatelným artiklem regionu je vinná réva. Moravia se vyznačuje velmi malou hustotou 51,9 obyvatele na km2. Průměrný počet obyvatel 578,2 a rozloha 1113,5 ha na obec se dají zařadit do standardu ostatních mikroregionů. K atraktivitě regionu výraznou měrou přispívá nedaleká vodní nádrž Výrovice. Svazek obcí panství hradu Veveří


Rozvoj a ochrana kulturní památky a jeho okolí 8 Brno - venkov, Brno - město Kuřim, Rosice Kuřim, Rosice Brno-Bystrc, Hvozdec, Chudčice, Javůrek, Kníničky, Ostrovačice, Rozdrojovice, Veverské Knínice Brno-Bystrc 1. květen 2005 26549 6606 [email protected], www.veveri.info, Hrad Veveří 1239, 63500 Brno-Bystrc, 541651341

Svazek obcí panství hradu Veveří se od většiny DSO Jihomoravského kraje liší hned dvěmi skutečnostmi. První je jeho tvar, který není souvislý. Vymyká se z něj obec Rozdrojovice. Druhá odlišnost pak spočívá v tom, že jako člen mikroregionu v něm figuruje i městská část Brno - Bystrc. Dá se říci, že toto sdružení obcí leží západně od Brna v Bobravské vrchovině. Všechny údaje jsou díky přítomnosti městské části Brna pro porovnávání velmi nekorektní. Proto je lepší uvést hodnoty bez Brna - Bystrce. Pak ale údaje o hustotě 76,17 obyvatele na km2, průměrném počtu 492,7 obyvatel na obec a průměrné rozloze 646,8 ha patří do skupiny výrazně nižších. Pozitivní pro tento region je blízkost Brněnské přehrady, hradu Veveří, z literatury známých Podkomorských lesů a dobré dostupnosti z Brna. Jako pozitivum pro příliv turistů, ale negativum pro životní prostředí lze brát blízký v motocyklovém světě známý Masarykův okruh. 62

Svazek obcí při formanské cestě


Všeobecná spolupráce 8 Znojmo Znojmo Znojmo Blanné, Blížkovice, Ctidružice, Grešlové Mýto, Hostim, Pavlice, Prokopov, Vranovská Ves Pavlice 30. června 2000 3204 7795 [email protected], Pavlice 90, 67156 Pavlice

Svazek se nalézá v severozápadní části znojemského okresu a při hranici s okresem Třebíč. Z názvu je jasné, že obce sdružené v tomto mikroregionu obklopují starou formanskou cestu z Vídně přes Znojmo a Jihlavu do Prahy. Území je dosti lesnaté a je mírně zvlněnou jižní částí Jevišovické pahorkatiny. Je také charakteristické jednou z nejnižších hustot 41,1 obyvatel na km2 a z toho vyplývajícím malým průměrným počtem obyvatel na obec 400,5. Rozloha obce je průměrně 974,4 ha. Svazek obcí sever Znojemska

Účel vzniku svazku Počet členských obcí Okres SOORP SOOPOÚ

Rozvoj území 11 Znojmo Znojmo, Moravský Krumlov Znojmo, Moravský Krumlov 63

Členské obce Sídlo svazku obce Datum a místo vzniku Počet obyvatel svazku Rozloha svazku v ha Kontakty

Běhařovice, Horní Kounice, Křepice, Medlice, Mikulovice, Němčičky, Přeskače, Rudlice, Slatina, Tavíkovice, Újezd Běhařovice 20. prosince 2000 2819 9192 [email protected], Běhařovice 43, 67139 Běhařovice

Členové tohoto mikroregionu jsou obce, které se nachází v severní části znojemského okresu. Svazek tvoří plochá pahorkatina mezi hlubokými údolími Rokytné a Jevišovky. Mikroregion se vyznačuje extrémně malou hustotou 30,67 obyvatel na km2, způsobenou velmi malým celkovým počtem obyvatel, což dokumentuje i průměr 256,3 obyvatel na obec. Vše zvýrazňuje i mírně vyšší průměrná rozloha 835,6 ha. Ze zajímavostí je potřeba připomenout blízkost vodní nádrže Výrovice. Svazek obcí Svitava



Rozvoj území 8 Blansko Blansko, Boskovice Blansko, Boskovice Doubravice nad Svitavou, Chrudichromy, Jabloňany, Kuničky, Lhota Rapotina, Obora, Skalice nad Svitavou, Újezd u Boskovic Skalice nad Svitavou 11. prosince 2001 3710 4629 www.svazeksvitava.cz, [email protected], Skalice nad Svitavou 48, 67901 Skalice nad Svitavou

Mikroregion Svitava se rozprostírá přibližně ve středu blanenského okresu a jeho členské obce vytvořily dohromady severojižní pás západně od Boskovic. Je to výrazné vrchovinné území s pozoruhodnou historií a kulturou. Západní oblast tvoří poměrně plochá Boskovická brázda. Osou svazku je řeka Svitava. Žádná z charakteristik svazku obcí Svitava 64

nedosahuje neobvyklých hodnot. Hustota obyvatel je 80,22 na km2, průměrný počet obyvatel a rozloha na obec činí 3710 a 4629 ha. Mikroregion je výjimečný zejména svou zachovalou a pestrou venkovskou krajinou. Svazek obcí Znojemsko


Rozvoj území 5 Znojmo Znojmo Znojmo Dobšice, Dyje, Kuchařovice, Nový Šaldorf, Sedlešovice, Suchohrdly Suchohrdly 31. října 2002 5495 3904 [email protected], Suchohrdly 114, 66902 Suchohrdly, 551333459

Svazek obcí Znojemsko se nachází v přímém okolí Znojma. Členské obce netvoří jeden komplex. Z něj se totiž vymyká obec Nová Šaldorf-Sedlešovice. Jedná se o mírně zalesněné a poměrné členité území Jevišovické pahorkatiny. DSO Znojemsko se může pochlubit velkou hustotou 140,75 obyvatel na km2, což je způsobeno menšími rozlohami obcí, v průměru 780,8 ha. Průměrný počet obyvatel 1099 na obec patří z hlediska srovnání s ostatními dobrovolnými svazky Jihomoravského kraje k běžným hodnotám.

65

VITIS – Čejkovice, Mutěnice, Velké Bílovice


Všeobecná spolupráce 3 Hodonín, Břeclav Hodonín, Břeclav Hodonín, Břeclav Čejkovice, Mutěnice, Velké Bílovice Mutěnice 25. února 2002 10126 8315 [email protected], Masarykova 200, 69611 Mutěnice

Dobrovolný svazek obcí VITIS leží severozápadním směrem od Hodonína. Většina území je zalesněná a rozprostírá se v Dolnomoravském úvalu. Pouze zlomek oblasti na severozápadě je součástí Kyjovské pahorkatiny. Protože VITIS má pouze tři členy, je srovnání průměrných hodnot na obec 3375,3 obyvatel a 27717 ha s údaji početnějších DSO velmi nesnadné. Přesto se však o nich dá říci, že jsou velmi vysoké. Hustota svazku činí 121,78 obyvatele na km2.

66

8. KLASIFIKACE DOBROVOLNÝCH SVAZKŮ OBCÍ Tato část diplomové práce si klade za cíl klasifikovat dobrovolné svazky obcí na příkladu svazků Jihomoravského kraje podle několika zvolených hledisek. Kapitola je členěna na dvě podkapitoly. První se bude snažit klasifikovat DSO z hlediska několika základních kritérií. Těmi budou účel vzniku každého sdružení, velikost jednotlivých svazků, tedy přesněji řečeno počet členských obcí, a rok založení svazků. V souvislosti s obdobími výplaty dotací státu a Evropské unie obcím na dané projekty se budeme zabývat také tím, jak rozložení DSO podle měsíce svého založení koresponduje právě s dotacemi pro jednotlivé svazky. V této části klasifikace budou použita data a informace o všech třiašedesáti svazcích Jihomoravského kraje získané ze všech možných zdrojů, institucí, médií a také částečně od představitelů některých ze zkoumaných mikroregionů. Druhá podkapitola bude věnována další klasifikaci a rozboru dobrovolných svazků obcí. Tentokrát ovšem půjde o zpracování informací, které byly získány výhradně od představitelů jednotlivých mikroregionů, a to buď formou přímého dotazování zainteresovaných osob nebo formou zaslaných dotazníků. Tímto způsobem se samozřejmě nepodařilo získat informace od všech svazků vybraného kraje, ale i tak návratnost dotazníků dosahovala šedesáti procent, což je vzhledem k oblibě vyplňování dotazníků většiny starostů velmi uspokojující. Z nich zpracované informace uvedené v této klasifikaci jsou rozhodně jako vzorek všech DSO v České republice směrodatná.

8.1 Klasifikace dobrovolných svazků dle základních údajů všech svazků Jihomoravského kraje

První klasifikace DSO bude provedena dle účelu vzniku každého sdružení. V této souvislosti jsou nejdůležitější slova účel vzniku. To tedy znamená, že svazky jsou tu rozčleněny podle prvotního důvodu, který starosty, místostarosty a další členy rady či zastupitelstva obce přiměl, aby svazek založili. V drtivé většině případů se totiž účely, proč by měl mikroregion dále existovat, logicky velmi často měnily. Prakticky všechny dobrovolné svazky obcí v České republice, a tedy i v Jihomoravském kraji, by se dle této zásady daly rozdělit do pěti základních skupin. Příčinou vzniku DSO zařazených do první skupiny je takzvaná všeobecná spolupráce. Jde tedy o mikroregiony, které prakticky nemají blíže tématicky specifikovanou náplň a cíle. 67

Jedná se pouze o oficiálně podloženou bližší spolupráci obcí a v neposlední řadě i o větší možnost dosáhnout snadněji k dotacím státu i Evropské unie. Druhou skupinu tvoří svazky vzniklé kvůli rozvoji území. V tomto případě se jedná o vznik sdružení s jasným cílem posílit rozvoj území jak už zemědělsky, turisticky, kulturně, historicky či jinak. Další dvě skupiny již mají řekněme hmatatelnější důvod k založení. Je to zavedení společného vodovodu a komplexní plynofikace obcí. Opravdu minimální počet svazků České republiky, v Jihomoravském kraji je to jedno sdružení, se dají ještě zařadit pod název další důvody. Sem patří například svazky, které jsou vázány čistě na jeden objekt či malé území většinou historické, ale i kulturní či jiné hodnoty. Hranice mezi jednotlivými skupinami je nesmírně tenká a v nemalé míře záleží i na uvážení autora klasifikace o odpovědích a dalších informacích získané od sídel jednotlivých svazků. Vše výše uvedeno ukazují tabulka č.1 a graf č.1.

Tabulka č.1: Dobrovolné svazky obcí na příkladu Jihomoravského kraje z hlediska účelu vzniku svazku Účel vzniku

Všeobecná spolupráce

Rozvoj území

Zavedení vodovod

Plynofikace

Další

Počet DSO

36

22

3

1

1

(Zdroj: vlastní výzkum) Je jasné, že nejpočetnějšími skupinami ohledně účelu vzniku jsou jednoznačně všeobecná spolupráce a rozvoj území. Tento trend je ve většině krajů České republiky ještě výraznější než v Jihomoravském. Podíly dalších můžeme říci druhů svazků se v rámci republiky, tento kraj nevyjímaje, pohybují většinou do pěti, výjimečně do deseti procent. V Jihomoravském kraji tvoří skupinu DSO, které vznikly z důvodu zavedení společného vodovodu, tři mikroregiony, a to Dobrovolný svazek obcí Dobrá voda, Mikroregion Rakovec a Ponávka – svazek obcí Česká, Lelekovice, Vranov. Typickým příkladem sdružení, jejichž důvod vzniku je označen jako další, je Svazek obcí panství hradu Veveří. Z tohoto názvu je jasné, že tím daným objektem, k němuž jsou členské obce vázány, je hrad Veveří.

Dalším klasifikačním kritériem je vhodné zvolit počet členských obcí. To ukazuje tabulka č.2 a graf č.2. Obecně se dá říci, že svazky přímo při svém vzniku mají ve velké většině případů maximálně do deseti členských obcí. (vlastní zkoumání s využitím databáze ústavu územního rozvoje). Postupem času se ale uplatňuje nepsané pravidlo, že sdružení 68

začne z mnoha příčin a souvislostí rozšiřovat svoje území a počet členů se tak začne zvyšovat. Mikroregionů, ve kterých tomu tak není, je opravdu velmi málo. A ještě více zřídka se stane, že by se počet členů začal po určité době existence DSO mírně nebo dokonce nějak rapidně snižovat. Svazky obcí mají velmi rozdílný počet členů a rozsah tohoto počtu je tak opravdu velký. Pro lepší názornost jsou pro potřeby grafického vyjádření vytvořeny intervaly počtu členských obcí, a to pět a méně obcí, šest až deset, jedenáct až dvacet, jedenadvacet až třicet, jedenatřicet až čtyřicet a jedenačtyřicet a více obcí.

Tabulka č.2: Dobrovolné svazky obcí na příkladu Jihomoravského kraje z hlediska počtu členských obcí Počet obcí

Počet DSO

Počet obcí

Počet DSO

Počet obcí

Počet DSO

3

5

10

4

21

3

4

7

11

3

22

1

5

5

12

3

23

1

6

6

13

1

27

1

7

5

15

2

32

1

8

8

16

1

41

1

9

3

17

1

42

1

(Zdroj: vlastní výzkum) Velký rozsah počtu členských obcí, který je u DSO většího území opravdu běžný, dokazuje již právě Jihomoravský kraj, kde tato rozdílnost v některých případech dosahuje téměř čtyřiceti členů. Nejmenší DSO kraje mají totiž pouhé tři obce, a to Dobrovolný svazek obcí Dobrá voda, Mikroregion Koválov, Mikroregion Rajhradsko, Ponávka – svazek obcí Česká, Lelekovice, Vranov a VITIS – Čejkovice, Mutěnice, Velké Bílovice, ale v největším mikroregionu tohoto typu je sdruženo obcí hned dvaačtyřicet. Tím je Dobrovolný svazek obcí Severovýchod. Jen o jednu obec méně pak má Sdružení obcí Daníž. Je zřejmé, že mezi zvyšováním počtu členský obcí a četností takových svazků existuje nepřímá úměrnost. Více než čtyři z desíti DSO Jihomoravského kraje nemají více než deset členů. A skupina dobrovolných svazků s počtem obcí větším než dvacet tvoří pouhou třetinu všech existujících sdružení.

69

Graf č.1: Dobrovolné svazky obcí na příkladu Jihomoravského kraje z hlediska účelu vzniku svazku ÚČEL VZNIKU DOBROVOLNÉHO SVAZKU OBCÍ

2% 2%

5%

35%

56%

Všeobecná spolupráce Zavedení vodovod Další

Rozvoj území Plynofikace

(Zdroj: vlastní výzkum) Graf č.2: Klasifikace dobrovolných svazků obcí na příkladu Jihomoravského kraje z hlediska počtu členských obcí POČET ČLENSKÝCH OBCÍ V DSO JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

3%

10%

2%

41%

17%

27% 6 až 10 obcí

5 a méně obcí

11 až 20 obcí

21 až 30 obcí

41 a více obcí

31 až 40 obcí

(Zdroj: vlastní výzkum) 70

Dále mikroregionu můžeme klasifikovat dle roku založení. Vytváření dobrovolných svazků obcí poprvé umožňoval zákon č. 367/1990 o obcích (obecním zřízení). Přesto ale několik měsíců a někde i roků trvalo, než se s informacemi o výhodách vytvoření svazků seznámili představitelé obcí, respektive než pochopili jejich výhody, a první svazky opravdu vznikly. Jihomoravský kraj je tomu jasným důkazem, což dokazuje i tabulka č.3 a graf č.3.

Tabulka č.3: Dobrovolné svazky obcí na příkladu Jihomoravského kraje z hlediska roku založení Rok vzniku

Počet DSO

Rok vzniku

Počet DSO

1990

0

1998

3

1991

0

1999

6

1992

0

2000

12

1993

1

2001

10

1994

0

2002

12

1995

2

2003

6

1996

1

2004

6

1997

1

2005

3

(Zdroj: vlastní výzkum) První dobrovolný svazek obcí v Jihomoravském kraji nevznikl tak, jako i v ostatních částích České republiky, ihned po přijetí již zmiňovaného zákona, ale o mnoho později. První dodnes fungující svazek kraje vznikl přesně 29. prosince 1993 a dostal název Dobrovolný svazek obcí Dobrá voda. Z grafu je dobře vidět, že zlatá doba zakládání tohoto druhu mikroregionů nastala na přelomu století. Tato skutečnost má mnoho příčin, ale tou bezesporu největší je jednoznačně blížící se vstup České republiky do Evropské unie. Jak již bylo několikrát řečeno, vytvoření DSO přibližuje obcím možnost dosáhnout dotace na realizaci daných projektů. Poslední roky ale počet nových svazků nejen Jihomoravského kraje mírně klesá. To je způsobeno tím, že jen málo obcí je organizačně schopno být členy dvou či více sdružení a také tím, že dnešní trend přeje spíše zvyšování počtu členských obcí jednotlivých mikroregionů.

71

Graf č.3: Dobrovolné svazky obcí na příkladu Jihomoravského kraje z hlediska roku založení ROK ZALOŽENÍ DSO 14 12

počet DSO

10 8 6 4 2 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok

(Zdroj: vlastní výzkum) Graf č.4: Dobrovolné svazky obcí na příkladu Jihomoravského kraje z hlediska měsíce založení MĚSÍC ZALOŽENÍ DSO leden únor březen duben

měsíc

květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 0

2

4

6

8

10

12

14

počet DSO


Posledním, jistě také zajímavým tématem této podkapitoly, je rozložení vzniku DSO do jednotlivých měsíců v roce. Zdánlivě se zdá, že v tomto případě žádný, byť nepatrný, obecně platný princip najít nemůžeme.

Tabulka č.4: Dobrovolné svazky obcí na příkladu Jihomoravského kraje z hlediska měsíce založení Měsíc

Leden

únor

březen

duben

květen

červen

Počet DSO

5

7

4

6

5

8

Měsíc

Červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Počet DSO

0

2

7

2

5

12

(Zdroj: vlastní výzkum) Z grafu č.4 a tabulky č.4 o rozložení vzniku nových dobrovolných svazků obcí během roku ale vyplývá, že obce jich jednoznačně nejvíce zakládají v prosinci, což opět souvisí se státními dotacemi. Představitelé totiž chtějí požádat o finanční výpomoc formou dotace ještě před koncem roku, aby tak mohli získat dotace co nejdříve. Nabízí se, že z důvodu spěchu před prázdninami a časem dovolených, figuruje na druhém místě červen. Letní čas pravděpodobně může i za to, že v těchto měsících je počet vzniklých svazků minimální nebo dokonce žádný.

8.2 Podrobnější klasifikace dobrovolných svazků obcí Jihomoravského kraje dle údajů z vyplněných dotazníků

V další fázi se podíváme na klasifikace DSO dle některých kritérií ještě podrobněji. Tentokrát nejsou využity informace od všech svazků Jihomoravského kraje, ale z šestatřiceti navrácených dotazníků. I to ovšem vypovídací schopnost údajů nijak výrazně nesnižuje, ba naopak, protože jde o přímé názory starostů DSO, vyjadřující opravdové mínění představitelů mikroregionů a výzkum tak odráží skutečné fakty fungování těchto sdružení. První tématem, kterým se budeme zabývat, jsou předměty činnosti. Jak bylo v podkapitole 6.1 již řečeno, účel vzniku dobrovolných svazků obcí se často velmi výrazně liší od podnětů zájmu členských obcí v průběhu existence svazku. Pro lepší názornost

73

v tomto případě samozřejmě není vytvořeno pouze pět skupin, ale je k dispozici bližší rozbor. Jednotlivá zaměření pozornosti DSO, které odpověděli na poslaný dotazník, ukazuje graf č.5. Stejně tak, jako u účelu vzniku svazku, i tentokrát jasně vede všeobecná spolupráce a komplexní rozvoj území. Mezi zajímavé jistě patří názor jednoho ze starostů DSO, že svazek může dělat vše, co dřívější střediskový region a je tedy jeho pokračováním. Velmi často je objektem zájmu sdružení zcela pochopitelně infrastruktura a turistika. Více překvapivý je vysoký podíl životního prostředí. Není asi nic zvláštního, že důležitost dotací zmínilo relativně málo oslovených představitelů mikroregionů. Skutečný podíl je samozřejmě mnohem vyšší. Pro objasnění je třeba uvést, že na tuto otázku v dotazníku bylo možné uvést více odpovědí. Dalších několik odstavců je věnováno očekávání od vzniku a spokojenosti s provozováním DSO. Jako první se podíváme, s jakými očekáváními jednotlivé obce do členství v některém dobrovolném svazku vstupovaly. To znázorňuje graf č.6. Narozdíl od předchozího grafu tak půjde o to, jaké představy o předmětech svazku měly obce ještě před jeho založením. Výsledek tohoto zkoumání pomocí dotazníků koresponduje s ostatními grafy podobného tématu. U většiny DSO Jihomoravského kraje, které v této práci bereme jako vzorek všech svazků České republiky, bylo hlavním očekáváním lepší, kvalitnější a více platná spolupráce členských obcí. Tři z deseti dotázaných s nadsázkou řečeno přiznali, že svazek zakládají pro lepší přístup k dotacím státu a Evropské unie. Šestiprocentní část obcí, jenž se při odpovídání dotazu přiklonilo k možnosti prosazování usnesení znamená, že předpokládají, že budou mít větší pravomoce a tedy i vyšší šanci na realizaci při prosazování svých oficiálně podložených zájmů, na kterých se členské obce společně shodnou. Nezanedbatelný podíl DSO tvoří samozřejmě i skupiny mikroregionů, jejichž jediným očekáváním je realizace jednoho projektu s možnou následnou další klasifikací předmětu zájmu. Nejvíce se vyskytuje vybudování čističky odpadních vod a s tím souvislého společného vodovodu a plynofikace.

74

Graf č.5: Hlavní předměty činností dobrovolných svazků obcí na příkladu Jihomoravského kraje z hlediska předmětů činnosti PŘEDMĚTY ČINNOSTI DSO

počet DSO

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Spolupráce (blíže nespecifikováno)

Dotace

Komplexní rozvoj

Životní prostředí

Pokrač. střed. regionu Infrastruktura

Turistika

Koordinace úz. plánu

Slaďování samospráv

Nezaměstnanost

Úvěry, splátky

Plynofikace

Kulturní a společ. akce

Školství

Služby

Spol. se zahraničím

Propagace

Ekonomická stabilita

Kulturní dědictví

Rozvoj vinařství

Vodárenský důvod

Správa nemovitostí

Podpora sportu

Bytová politika

Tvorba krajiny

Cyklostezka

Chybí

Činnosti svazku

(Zdroj: vlastní výzkum) Graf č.6: Dobrovolné svazky obcí na příkladu Jihomoravského kraje z hlediska očekávání při vzniku OČEKÁVÁNÍ PŘI VZNIKU DSO

4% 4%

Spolupráce

6%

6%

Získání dotací

50%

Prosazovat usnesení Vybudování ČOV Plynofikace

30%

Různé


Dále si můžeme položit otázku, kolik svazků je s činností a výsledky daného DSO spokojeno a také z jakých důvodů jsou spokojeni či nespokojeni, popřípadě co představitelé sdružení vidí jako největší problém postavení DSO v právním systému České republiky a co by se mělo pro lepší fungování mikroregionů vylepšit. Z výsledků zkoumání této skutečnosti, který vyjadřuje graf č.7, je jasně vidět, že v drtivé většině svazků vládne s jeho fungování a výsledky činnosti naprostá spokojenost. Jednoznačně spokojeny jsou celé dvě třetiny dotazovaných DSO. Částečná spokojenost, tedy že kromě pozitivní věcí se v době existenci najdou i určité zásadní problémy a nedostatky, vládne u třech z deseti sdružení. Pouhá tři procenta pak tvoří DSO, jejichž očekávání od vzniku této formy mikroregionů nebyla absolutně naplněna a jejich starostové se při jejich organizaci a vedení setkali s většími negativy než pozitivy. Za nejčastější důvody spokojenosti byly uvedeny velmi rychlé a reálné dosažení dotací na jednotlivé projekty, celková dobrá spolupráce obcí, jednodušší realizace společenských akcí a prakticky celková spokojenost. Naopak hlavními problémy spojenými s touto problematikou se ukázaly být kuriózně nedostatek financí, respektive nenaplnění předpokládaného přísunu finančních prostředků, více problémů pro obce a zejména přílišná byrokracie. Mnoho DSO si totiž stěžuje, že s mikroregiony je spojeno příliš, úřednicky řečeno, papírování a na obce již je toho podle slov starostů příliš. Mezi nimi dokonce vládne situace, že o tom, co o některých záležitostech, které souvisí s tím, co všechno je potřeba udělat a za jakých všech podmínek takový dobrovolný svazek může existovat, se jejich představitelé informují až po založení svazku. Ovšem je pravda, že v některých záležitostech ohledně svazků je oficialit opravdu přespříliš. Za další problémy byla označena i malá podpora státu a nepřehlednost paragrafů. Určitě je vhodné zaměřit se i na okolnosti financování svazků. Konkrétně na rozložení financování společných akcí a všeho okolo daného DSO a reálný finanční přínos sdružení. Dle předpokladů velká většina dobrovolných svazků obcí financuje náklady na existenci a správné fungování svého mikroregionu pouze ze členských obcí, a to dvěma způsoby. Buď členské obce přinášejí do společné pokladny finance podle podílu rozlohy svých katastrů na celkové rozloze DSO, nebo podle počtu obyvatel jednotlivých obcí. Situaci vyjadřuje graf č.8. Čtrnáct procent z celku tvoří sdružení, které k realizaci svých projektů a akcí využívají prostředky jak z členských obcí, tak i od kraje. Každá desátá DSO pak nemá schválené obecné pravidlo financování, ale k ekonomickému hledisku přistupuje různě akce od akce. 76

Graf č.7: Dobrovolné svazky obcí na příkladu Jihomoravského kraje z hlediska spokojenosti s výsledky činnosti svazku SPOKOJENOST S VÝSLEDKY ČINNOSTI DSO

částečně 31%

ne 3%

ano 66%

(Zdroj: vlastní výzkum)

Graf č.8: Dobrovolné svazky obcí na příkladu Jihomoravského kraje z hlediska rozložení financování potřebného pro fungování DSO

ROZLOŽENÍ FINANCOVÁNÍ POTŘEBNÉ PRO FUNGOVÁNÍ DSO dle jednotlivých bez odpovědi 3% akcí 11% obce i kraj 14% obce 72%


77

Dále se podíváme na hodnocení finančního přínosu představiteli obcí. Ten přibližuje graf č.9. Tedy zjednodušeně řečeno půjde o spokojenost s výsledky činnosti svazku, ovšem jen z hlediska finančních prostředků.

Graf č.9: Dobrovolné svazky obcí na příkladu Jihomoravského kraje z hlediska hodnocení finančního přínosu HODNOCENÍ FINANČNÍHO PŘÍNOSU DSO

neodpověděl 23%

velký 51%

žádný 9% minimální 17%

(Zdroj: vlastní výzkum) Celkové hodnocení ekonomického přínosu dobrovolných svazků obcí vyznívá velmi pozitivně. Nadpoloviční většina oslovených mikroregionů jej popisuje jako opravdu velký. Více jak šestina již je v tomto ohledu střízlivější a označuje poměr vydaných ku přijatých peněžních částek za minimální. Tento poměr označuje každý desátý svazek dokonce jako nevýznamný a téměř třetina sdružení není schopno obecně situaci posoudit. Poslední část této kapitoly se bude věnovat klasifikaci dobrovolných svazků podle toho, zda obce preferují členství pouze v jedné či více DSO a také podle toho, či uvažují o změně v počtu členských obcí. Jak již bylo řečeno, mnozí starostové obcí vidí velký problém v příliš složitém úřednickém postupu při vedení svazku. Zejména z toho důvodu jich velká většina, alespoň v Jihomoravském kraji, neuvažuje o vstupu do jiného svazku. O tom nás přesvědčuje i graf č.10. Tyto svazky tvoří až sedmdesát procent ze všech. Pouhá desetina zkoumaných mikroregionů naopak z mnoha důvodů o možnosti stát se členskou obcí dalšího DSO uvažují. Pětina sdružení se touto otázkou ještě konkrétně nezabývalo. 78

Graf č.10: Dobrovolné svazky obcí na příkladu Jihomoravského kraje z hlediska očekávaného budoucího vstupu do dalšího DSO VSTUP DO DALŠÍHO DSO neví 19%

ano 11%

ne 70%


Graf č.11: Dobrovolné svazky obcí na příkladu Jihomoravského kraje z hlediska očekávaného budoucího počtu členských obcí v DSO ZMĚNY V POČTU ČLENSKÝCH OBCÍ V DSO

rozšíření 22% zrušení 3%

žádné změny 72%

redukce 3%


79

Pokud se budeme zabývat změnami počtu obcí sdružených do dobrovolných svazků, které jsou znázorněny i v grafu č.11, musíme samozřejmě říci, že výsledný poměr jednotlivých odpovědí výrazně souvisí s tím, jak dlouhou historii má již daný svazek za sebou. Mikroregiony, které vznikly v dřívějších letech, se až na pár výjimek shodují v tom, že žádné výraznější změny počtu členských obcí již do doby svého zániku neplánují. Je to z toho důvodu, že již jejich počet členů dosáhl tu správnou míru a jejich navýšení by mohlo být pro správné fungování svazku neúnosné. Zejména to platí z hlediska organizace a možnosti shodnout se na řešení závažných problémů a situací. V této chvíli je takovýchto svazků téměř tři čtvrtiny. I tak ale velká část DSO uvažuje o rozšíření. To jsou většinou novější a menší sdružení, které věří ve stále se zlepšující dostupnost dotací při přibírání nových obcí. Pouhá tři procenta sdružení uvažují o redukci svých členů a stejná část si již pohrává s myšlenkou zrušení celého dobrovolného svazku obcí. Samozřejmě bychom mohli svazky klasifikovat podle nespočetně dalších více či méně důležitých hledisek. Z nich například jmenujme skupinu svazků, které uvažují či dokonce již velmi úzce spolupracují s obcemi či sdruženími jiných států. V Jihomoravském kraji jsou to z pochopitelných důvodů kontakty s rakouskými příhraničními oblastmi a jsou to například Dobrovolný svazek Niva, Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska a Zájmové sdružení obcí Hrušovansko. V procentuálním vyjádření tyto DSO tvoří méně než deset procent všech svazků. Zmiňme se také o rozdělení podle toho, zda obce založily dobrovolný svazek přímou cestou, nebo nejprve zájmové sdružení právnických osob a teprve po uvědomění si výhod DSO přešli na tuto formu mikroregionu. Jasnou většinu tvoří svazky, které vytvořily DSO přímo. Typické příklady svazků, které v minulosti byly i zájmovými sdruženími, ale v Jihomoravském kraji najdeme také. Například Zájmové sdružení obcí Hrušovansko. To touto změnou prošlo až tři roky po svém vzniku. A tímto způsobem bychom mohli dlouho a dlouho pokračovat.

80

9. SROVNÁNÍ ÚZEMNÍHO VYMEZENÍ DSO A OBVODŮ RŮZNÝCH STUPŇŮ STÁTNÍ SPRÁVY Tématem této kapitoly diplomové práce je prozkoumat trochu blíže konfrontaci územního vymezení dobrovolných svazků obcí s obvody jednotlivých stupňů státní správy. Jednoduše řečeno nepůjde o nic jiného, než srovnání hranic územních celků vytvořených takzvaně „shora“ a „zdola“. Po zrušení všech okresů, a tedy i okresních úřadů 1. ledna 2003 je v České republice státní správa organizována dvěma úrovněmi obcí, a to obcemi druhého a třetího typu. Obce druhého typu nesou oficiální označení správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem a obce třetího typu mají název správní obvod obce s rozšířenou působností. Jelikož ale nemálo dobrovolných svazků obcí vzniklo před koncem roku 2002, je určitě vhodné, použít ke srovnání i tedy již prakticky neexistující okresy. Porovnání hranic je pochopitelně provedeno pro vybraný kraj České republiky, tedy v Jihomoravském kraji. Jihomoravský kraj se za existence okresů členil na sedm těchto částí, jmenovitě Blansko, Brno - město, Brno - venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Správních obvodů obce s rozšířenou působností, které vystupují pod zkratkou SOORP, bylo v rámci daného kraje zřízeno celkem jedenadvacet, a to dle abecedního pořadí Adamov, Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo a Židlochovice. Poslední obvody státní správy tvoří, jak je již výše uvedeno, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem, zkráceně SOOPOÚ. Těchto obvodů má kraj Jihomoravský celkem čtyřiatřicet. Seřazeny v abecedním pořádku jsou to Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice, Bzenec, Hodonín, Hrušovany nad Jevišovkou, Hustopeče, Ivančice, Ivanovice na Hané, Klobouky u Brna, Kuřim, Kyjov, Letovice, Mikulov, Miroslav, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Rousínov, Slavkov u Brna, Strážnice, Šlapanice, Tišnov, Velká nad Veličkou, Velké Opatovice, Veselí nad Moravou, Vranov nad Dyjí, Vyškov, Znojmo, Ždánice, Židlochovice. Zajímavé určitě je srovnání průměrné rozlohy dobrovolného svazku obcí Jihomoravského kraje s průměrnou rozlohou obvodů státní správy a bývalých okresů kraje. Průměrná rozloha DSO v tomto kraji je rovna 11185 ha. Toto číslo je o něco menší než průměrný správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem kraje a svou rozsáhlostí se tak 81

svazek obcí nejvíce blíží velikosti SOOPOÚ. Pro úplnost, průměrný počet obyvatel svazku Jihomoravského kraje je 10972 ha. První část této kapitoly bude patřit rozboru informací vycházející ze toho, kolik DSO se rozkládá na daném počtu okresů, respektive SOORP nebo SOOPOÚ. Tabulka č.5: Dobrovolné svazky obcí Jihomoravského kraje podle počtu okresů, na kterých se rozkládají Počet okresů

Jeden okres Dva okresy Tři okresy Celkem (Zdroj: vlastní výzkum)

Počet DSO

56 4 2 62

Z tabulky č.5 a grafu č.12 je patrné, že naprostá většina dobrovolných svazků obcí Jihomoravského kraje se rozprostírá na území vždy jen jednoho konkrétního okresu. Tyto svazky tvoří něco málo přes devadesát procent ze všech třiašedesáti zkoumaných DSO. Zbylých deset procent z celku značí svazky, jejichž územní rozsah přesahuje hranice jednoho okresu. DSO, jenž se nalézají na území dvou okresů, je dvakrát více než svazků s členskými obcemi ležícími hned ve třech různých okresech. To tedy znamená, že průměrně devět z deseti dosud vytvořených a dodnes existujících mikroregionů s právním statutem DSO se snažilo a snaží akceptovat bývalé hranice okresů. Tento trend ještě zvýrazňuje i skutečnost, že hned patnáct těchto mikroregionů bylo založeno až po zrušení okresů. U svazků, které přesahují svými katastry obcí jeden okres, většinou platí, že buď se jedná o sdružení, jehož představitelé nevidí důvod, proč by měli brát v úvahu tyto hranice, nebo to ani není možné, protože potencionální objekt jejich prvotního zájmu a tedy i hlavní důvod, proč se představitelé členských obcí rozhodli založit DSO, leží velmi blízko hranice okresu, nebo jeho důsledky a příčiny ovlivňují území nesrovnatelné s rozsahem okresů. Typickým příkladem druhé možnosti je Dobrovolný svazek obcí panství hradu Veveří. Tento fakt platí v menší míře i pro SOORP a SOOPOÚ. Z hlediska počtu SOORP, na kterých se jednotlivé DSO nacházejí, je situace daleko vyrovnanější, než tomu bylo u okresů. Tomu nasvědčuje tabulka č.6 a graf č.13.

82

Tabulka č.6: Dobrovolné svazky obcí Jihomoravského kraje podle počtu správních obvodů obce s rozšířenou působností, na kterých se rozkládají Počet SOORP Jeden SOORP Dva SOORP Tři SOORP

Čtyři SOORP Pět SOORP Celkem (Zdroj: vlastní výzkum)

Počet DSO

56 4 2 1 1 62

I přes vyrovnanější situaci ale devětatřiceti dobrovolných svazků z celkových třiašedesáti, tedy méně než dvě třetiny, v procentuálním vyjádření bez jedné desetiny šedesát dva procent, leží vždy jen v jednom SOORP. Přes jedenatřicet procent, tedy zhruba třetina všech svazků, zasahuje do dvou SOORP. Existují pouze čtyři DSO, které nejsou zařazeny do zmíněných skupin. Katastry Dobrovolného svazku Severovýchod a Sdružení obcí Daníž se nachází ve třech SOORP a ve více obvodech najdeme vždy jen po jednom DSO. Jsou to Dobrovolný svazek obcí Ždánický les a Politaví a Region Cezava. Větší množství obvodů je dáno buď velkou rozsáhlostí svazku, nebo tím, že se nalézá přímo na střetu hranic hned několik SOORP, respektive SOOPOÚ. Tabulka č.7: Dobrovolné svazky obcí Jihomoravského kraje podle počtu Správních obvodů obce s pověřeným obecním úřadem, na kterých se rozkládají Počet SOOPOÚ Jeden SOOPOÚ Dva SOOPOÚ Tři SOOPOÚ

Čtyři SOOPOÚ Pět SOOPOÚ Celkem (Zdroj: vlastní výzkum)

Počet DSO

29 25 4 1 3 62

V případě SOOPOÚ je poměr svazků logicky nejvyrovnanější. To dokazuje tabulka č.7 i graf č.14. Počet DSO, které svým územním rozsahem zabírají část jednoho nebo dvou správních obvodů obce s pověřeným obecním úřadem, jsou prakticky vyrovnané a liší se jen o pouhé čtyři mikroregiony. V procentuálním vyjádření tento fakt znamená poměr sedmačtyřiceti ke čtyřiceti procentům. Ze zbývajících necelých třinácti procent patří největší část podílu týkající se třech SOOPOÚ. Části čtyř obvodů sdružuje DSO Ždánický les a Politaví a pěti obvodů Sdružení obcí Daníž, Region Cezava a DSO Severovýchod. V případě SOORP i SOOPOÚ se tak z tohoto hlediska jednotlivé počty svazků liší méně. Důvody, proč tomu tak je, již byly zmíněny u předchozího grafu. 83

Graf č.12: Dobrovolné svazky obcí Jihomoravského kraje podle počtu okresů, na kterých se rozkládají

DSO PODLE POČTU OKRESŮ, NA KTERÝCH SE ROZKLÁDÁ

3%

6%

91%

jeden okres

dva okresy

tři okresy

(Zdroj: vlastní výzkum) Graf č.13: Dobrovolné svazky obcí Jihomoravského kraje podle počtu Správních obvodů obce s rozšířenou působností, na kterých se rozkládají

DSO PODLE POČTU SOORP, NA KTERÝCH SE ROZKLÁDÁ

3%

2% 2%

31%

62%

jeden SOORP

dva SOORP

tři SOORP

čtyři SOORP

pět SOORP


Graf č.14: Dobrovolné svazky obcí Jihomoravského kraje podle počtu Správních obvodů obce s pověřeným obecním úřadem, na kterých se rozkládají DSO PODLE POČTU SOOPOÚ, NA KTERÝCH SE ROZKLÁDÁ

6%

5%

2%

47%

40%

jeden SOOPOÚ

dva SOOPOÚ

tři SOOPOÚ

čtyři SOOPOÚ

pět SOOPOÚ

(Zdroj: vlastní výzkum) Graf č.15: Počet dobrovolných svazků obcí Jihomoravského kraje nebo jejich částí v jednotlivých okresech POČET DSO V JEDNOTLIVÝCH OKRESECH JIHOM ORAVSKÉHO KRAJE Brno - město Vyškov

okresy

Břeclav Blansko Znojmo Hodonín Brno - venkov 0

5

10

15

20

25

počet DSO


85

V druhé části této kapitoly se budeme zaobírat tak trochu opačnou situací. Půjde o množství DSO v jednotlivých obvodech různých stupňů státní správy. Teď tedy budou hrát správní obvody obcí s rozšířenou působností, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a také bývalé okresy nikoli vedlejší, ale hlavní roli. Tabulka č.8: Počet dobrovolných svazků obcí Jihomoravského kraje nebo jejich částí v jednotlivých okresech Okresy

Blansko Brno – město Brno – venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo (Zdroj: vlastní výzkum)

Počet DSO

9 1 20 8 14 8 12

Jak tabulka č.8 i graf č.15 ukazují, dobrovolné svazky obcí jsou mezi okresy rozloženy velmi nerovnoměrně. Nejvíce částí jednotlivých DSO, přesně dvacet, se nachází na území bývalého okresu Brno - venkov. Procentuálně vyjádřeno ze všech částí uvedených v tabulce je to necelých dvacet osm procent. Je těžké najít důvod tohoto stavu, ale svoji úlohu jistě hraje blízkost druhého největšího města České republiky, jihomoravské metropole Brna a pozitivní vliv má jistě i to, že se jedná o velmi známou turistickou oblast spojenou nejen s Moravským krasem. Okres Znojmo, který by díky největší rozloze z bývalých okresů Jihomoravského kraje měl mít z čistě teoretického hlediska největší počet svazků, je až na třetí pozici. Na druhé příčce je se čtrnácti částmi mikroregionů čtvrtý nejrozsáhlejší okres kraje Hodonín. To je způsobeno zejména snahami zemědělských, převážně vinařských obcí, které chtějí spojením dosáhnout lepšího prosazování svých zájmů. Naprázdno nevyšel ani okres Brno - město. Jeho městská část Brno - Bystrc je totiž členem Dobrovolného svazku obcí panství hradu Veveří. Obecně řečeno, koncentrace DSO je sice pochopitelně ovlivněna rozlohou jednotlivých okresů, ale není to rozhodující faktor. Hlavními důvody rozložení svazků do obvodů státní správy jsou jiné. Týkají se bohatosti prostředí, kulturní, historické, úrodností půdy a podobně. To samé samozřejmě lze konstatovat i v případě správních obvodů obce s rozšířenou působností a správních obvodů obce s pověřeným obecním úřadem.

86

Tabulka č.9: Počet dobrovolných svazků obcí Jihomoravského kraje nebo jejich částí v jednotlivých správních obvodech obce s rozšířenou působností SOORP

Počet SOORP

SOORP

Počet SOORP

4 6 2 3 3 7 4 1 5 9 1

Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice

4 2 3 2 6 5 4 6 10 5

Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov (Zdroj: vlastní výzkum)

Graf č.16: Počet dobrovolných svazků obcí Jihomoravského kraje nebo jejich částí v jednotlivých správních obvodech obce s rozšířenou působností POČET DSO VE SPRÁVNÍCH OBVODECH OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ Znojmo Kyjov Hodonín Vyškov Šlapanice Boskovice Židlochovice Tišnov Kuřim Veselí nad Moravou Moravský Krumlov Hustopeče Blansko Rosice Bučovice Břeclav Slavkov u Brna Pohořelice Brno Mikulov Ivančice 0

2

4

6

8

10

12

počet DSO


Z hlediska SOORP je, jak ukazuje tabulka č.9 a graf č.16, pro svazky řekněme nejfrekventovanější znojemský obvod. To můžeme dávat opět za vinu především prosazování zájmů spojených se zemědělstvím a turistikou. Určitě z podobných příčin je s devíti částmi mikroregionů na druhé příčce Kyjov a hned za ním třetí Hodonín. Na opačném pólu grafu najdeme historicky nesmírně zajímavý slavkovský správní obvod obce s rozšířenou působností. Tabulka č.10 a graf č.17, tedy znázornění všech SOORP Jihomoravského kraje dokazuje, že nejjižnější části Moravy jsou v tomto ukazateli opravdu silným regionem. Pomyslným vítězem je opět znojemský SOOPOÚ a hned za ním figuruje hodonínský obvod. Z důvodu, že správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem mají ze všech obvodů státní správy v průměru nejmenší rozlohu, můžeme v daném kraji nalézt mnoho obvodů, do nichž zasahuje jen jeden svazek. SOOPOÚ Adamov dokonce nemá na svém kontě ani jednu část některého svazku. Tabulka č.10: Počet dobrovolných svazků obcí Jihomoravského kraje nebo jejich částí v jednotlivých správních obvodech obce s pověřeným obecním úřadem SOORP

Adamov Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Bzenec Hodonín Hrušovany nad Jevišovkou Hustopeče Ivančice Ivanovice na Hané Klobouky u Brna Kuřim Kyjov Letovice Mikulov (Zdroj: vlastní výzkum)

Počet SOORP

SOORP

Počet SOORP

0 4 6 2 3 3 2 8 2

Miroslav Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Rousínov Slavkov u Brna Strážnice Šlapanice Tišnov

3 4 2 3 2 2 1 6 5

4 1 1 2 5 6 3 1

Velká nad Veličkou Velké Opatovice Veselí nad Moravou Vranov nad Dyjí Vyškov Znojmo Ždánice Židlochovice

1 1 4 1 5 9 4 5

88

Graf č.17: Počet dobrovolných svazků obcí Jihomoravského kraje nebo jejich částí v jednotlivých správních obvodech obce s pověřeným obecním úřadem POČET DSO V SPRÁVNÍCH OBVODECH OBCÍ S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM Hodonín Šlapanice Boskovice Kyjov Vyškov Židlochovice Kuřim Tišnov Moravský Krumlov Ždánice Veselí nad Moravou Hustopeče Blansko Miroslav

SOOPOÚ

Rosice Bučovice Břeclav Letovice Brno Slavkov u Brna Pohořelice Bzenec Hrušovany nad Jevišovkou Rousínov Klobouky u Brna Ivančice Mikulov Velké Opatovice Ivanovice na Hané Strážnice Velká nad Veličkou Vranov nad Dyjí Adamov

0

1

2

3

4 5 počet DSO

6

7

8

9


Závěrem kapitoly lze říci, že pokud sečteme všechny údaje v jednotlivých grafech, dojdeme u okresů k číslu sedmdesát dva, u SOORP k hodnotě dvaadevadesát a v rámci SOOPOÚ tento údaj činí přesně sto. Nejen z těchto čísel vzhledem k tomu, že Jihomoravský kraj má bývalých okresů sedm, SOORP jedenadvacet a SOOPOÚ čtyřiatřicet, je jasně vidět, že územní vymezení dobrovolných svazků obcí Jihomoravského kraje se striktně nedrží hranic obvodů různých stupňů státní správy a poměrně často se svazky rozkládají napříč jednotlivými okresy a obvody. Neděje se tak ale v nějaké přehnané míře. Vysvětlit to lze tím, že objekty zájmu a vzniku DSO někdy nemívají souvislost s obvody různých stupňů státní správy České republiky. Obsah této kapitoly ještě lépe dokumentován na třech mapách, které jsou součástí příloh této diplomové práce. Jsou v nich vyznačeny dobrovolné svazky obcí, které nedodržují hranice postupně bývalých okresů, správních obvodů obcí s rozšířenou působností a správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem.

90

10. ZÁVĚR Diplomová práce pojednává o problematice dobrovolných svazků obcí. Jejím cílem je shrnout co nejvíce informací o DSO do jednoho uceleného díla a analyzovat jejich postavení v administrativním systému České republiky. Velká část je věnována srovnání jejich hranic s hranicemi obvodů různých stupňů státní správy. To dokumentují i přiložené mapy. Dílo také poodhaluje a posuzuje obecné i konkrétní zákonitosti a charakteristické znaky DSO. Z provedené klasifikace svazků mezi nejdůležitější zjištění patří zejména to, že v drtivé většině případů je nejčastějším účelem vzniku každého sdružení jen vágně popsaná „všeobecná spolupráce“ a rozvoj území. Podíl DSO se zcela konkrétním účelem (jako například plynofikace) je minimální. Svazky mívají v době svého vzniku do deseti členských obcí, později se ale z různých příčin dále rozšiřují. Zlatou dobou zakládání svazků bylo období let 2000–2002, bezesporu v souvislosti s blížícím se vstupem České republiky do Evropské unie z důvodu jednoduššího získávání dotací. V posledních letech počet nově zakládaných svazků mírně klesá, můžeme konstatovat, že většina přirozených územních celků už k této formě spolupráce přistoupila. Zajímavé je jistě i to, že obce zakládají nejvíce DSO v prosinci, což souvisí se snahou požádat o dotace ještě v daném období. Z informací získaných dotazníkovým šetřením jsou velmi důležitá konstatování, že velmi často předsedové svazku jako předmět činnosti kromě spolupráce a rozvoje uvedli rozvoj infrastruktury a turistiky. Vysokou prioritu má také ochrana životního prostředí. Důležitost dotací obecně byla zmíněna jen málo. Skutečný podíl „zištných důvodů“ je samozřejmě mnohem vyšší. Nezanedbatelný podíl DSO podle dotazníkového šetření tvoří i skupiny mikroregionů, jejichž jediným očekáváním je realizace jednoho projektu. Mírný rozpor s výsledkem zkoumání oficiálních listin vzhledem k této věci je způsoben tím, že v přímém kontaktu s představiteli svazků byly jejich předsedové v určení předmětu činnosti konkrétnější, než tomu je v oficiálních dokumentech. Ve dvou třetinách všech svazků vládne s jeho fungování a výsledky činnosti spokojenost. Za nejčastější důvody spokojenosti bylo uvedeno dosažení dotací na jednotlivé projekty, jednodušší realizace společenských akcí a tak dále. Naopak problémy se ukázaly být paradoxně nedostatek financí, více problémů pro obce a zejména přílišná byrokracie. Většina svazků financuje náklady na existenci a fungování svého mikroregionu pouze ze členských 91

obcí. Celkové hodnocení ekonomického přínosu dobrovolných svazků obcí je pak velmi pozitivní. Sedmdesát procent DSO kraje neuvažuje o vstupu do jiného svazku. Mikroregiony, které vznikly v dřívějších letech, se až na pár výjimek shodují v tom, že žádné výraznější změny počtu členských obcí již do doby svého zániku neplánují. Je to z důvodu, že navýšení počtu členů by především organizačně mohlo být pro správné fungování svazku neúnosné. I tak ale nemalá část DSO uvažuje o rozšíření. Jistě zajímavá je skutečnost, že několik svazků uvažuje či dokonce již spolupracuje s rakouskými obcemi či sdruženími a že některé DSO se byly v minulosti zájmovými sdruženími právnických osob. Těch ale není mnoho. Průměrný svazek obcí se rozlohou nejvíce podobá správnímu obvod obce s pověřeným obecním úřadem. Zajímavý je i výsledek srovnání hranice DSO s hranicemi obvodů různých stupňů státní správy. Průměrně devět z deseti dosud vytvořených a dodnes existujících mikroregionů s právním statutem DSO se snažilo a snaží akceptovat bývalé hranice okresů. V případě správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SOORP) je podíl „přeshraničních“ svazků vyšší, i tak ale 62 % svazků leží v jednom obvodu. U správních obvodů obce s pověřeným obecním úřadem (SOOPOÚ) je počet DSO, které se rozkládají na více než jednom obvodu, ještě vyšší. Tyto víceokresní a víceobvodové svazky jsou sdruženími, jehož představitelé nevidí důvod, proč by měli brát v úvahu tyto hranice, nebo to ani není možné, protože důvod, proč DSO existuje, má charakter objektu, který leží přímo na hranici nebo u hranice obvodů státní správy. Dobrovolné svazky obcí jsou mezi bývalé okresy jižní Moravy rozloženy velmi nerovnoměrně. Nejvíce částí jednotlivých DSO se nachází na území bývalého okresu Brno – venkov. Z hlediska SOORP a SOOPOÚ je pro svazky nejfrekventovanější znojemský a hodonínský obvod. Hlavními důvody rozložení svazků jsou především bohatost prostředí, kulturní, historické hodnoty, úrodnost půdy a podobně. Z tohoto druhů výsledků zkoumání je jasně vidět, že územní vymezení dobrovolných svazků obcí Jihomoravského kraje se striktně nedrží hranic obvodů různých stupňů státní správy a někdy se rozkládá napříč jednotlivými okresy a obvody. Neděje se tak ale v nějaké přehnané míře. Vysvětlit se to lze tím, jak již bylo uvedeno, že objekt zájmu a vzniku DSO někdy nemívají souvislost s obvody různých stupňů státní správy České republiky. Závěrem ještě můžeme konstatovat, že svazky obcí mají jistě velkou perspektivu pro své uplatnění při zlepšování celkového hospodářství obcí, které mají společné ekonomické 92

zájmy, ale také problémy. Problematice dobrovolných svazků obcí by ale bylo vhodné věnovat větší pozornost při přípravě legislativních opatření týkajících se právě DSO.

93

11. RESUMÉ As the title suggest, this diploma work deals with inspecting of the phenomenon of the Voluntary Partnerships of Municipalities. The aim is to analyze their position in the administrative system of the Czech republic, from the legal point of the wiev, as well as from the geopolitical. The major attention is also devoted to the analysis of positive and negative circumstances of working of the VPM and approaching the rules of law of existence of this kind of microregions. These all are proved by on the example of chosen Southmoravian region´s VPM. There were right 63 VPM on 1st January 2006, in this region. In whole Czech republic, there are nearly 600 of them. The characteristic of each VPM of the region is accomplished, their brief history, territorial extent, targets are sumarized and even their classification according to the properly chosen criterions does not miss. The independent part is devoted to the comparison of the territorial delimitation of the VPM and the districts of various levels of the state administration. From this point of weiv shows the diploma work, that the territorial extent of the Southmoravian region´s VPM doesn´t hold together with the borders of the administrative districts. This doesn´t happen in a high degree, anyway. There are two main groups of reasons, why the VPM interfere with more districts. Either, it´s the question of a association, that´s representatives doesn´t have any reason why to take these borders into account, or it is not possible, in fact, because the potentional object of their very first interest and also the main cause, why the representatives of the member municipalities decided to found the VPM, is very close to the border of the administrative districts, or it´s causes and consequenses influence a territory incomparable to the extent of the district.

94

12. SEZNAM LITERATURY Knihy a časopisy: FRUMAROVÁ, K. (2002): Formy spolupráce obcí podle zákona o obcích. I. část. Veřejná správa, č. 38/2002, str. 12, 22. FRUMAROVÁ, K. (2002): Formy spolupráce obcí podle zákona o obcích. II. část. Veřejná správa, č. 39/2002, str. 12, 21. GLOS, J., JELÍNEK, B. a kol. (2002): Studie strategického rozvoje mikroregionu Melicko. Brno, Ageris. HERINK, J., KASTNER, J. (2002): Školní atlas České republiky. Praha, Kartografie Praha. HUK, J. (2004): Mikroregionům se otevřela velká šance. Moderní obec, č. 10/2004, str. 39. HUŽERA, J. (2004): Evropa přivyká meziobecní spolupráci. Moderní obec, č. 6/2004, str. 24-25. Kolektiv (2004): Monitoring mikroregionů Jihomoravského kraje. Katalog mikroregionů. Brno, Ústav územního rozvoje. Kolektiv (2005): Monitoring mikroregionů Jihomoravského kraje. Katalog mikroregionů – doplněk za rok 2004. Brno, Ústav územního rozvoje. Kolektiv (2004): Monitoring mikroregionů Jihomoravského kraje. Hodnocení ekonomické úrovně mikroregionů v Jihomoravském kraji. Brno, Ústav územního rozvoje. MATRASOVÁ, E. (2001): Zákon o obcích (obecním zřízení) včetně prováděcích předpisů s komentářem. Praha, 1. vydání, Polygon. ISBN 80-7208-317-1. MELION, M. (1995): Dobrovolné svazky obcí. Moderní obec, č. 1/1995, str. 50-52. MOCKOVČIAKOVÁ, E. (2003): Základní pravidla pro svazky obcí. Moderní obec, č.3/2003. str. 34-35. OBŮRKOVÁ, E. (2002): Kouřimsko a Tišnovsko. Brno, Okresní úřad Brno – venkov, mapa. REKTOŘÍK, J., a kol. (2002): Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. Brno, Ekopress, 264 s. ISBN 80-86119-60-2. SABOVÁ, H. (2004): Svazky obcí a jejich majetek. Obec&finance. č. 4/2004, str. 41. STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I., a kol. (1998): Veřejná ekonomie pro školu a praxi. Praha, 1. vydání, Computer Press, 214 s. ISBN 80-7226-112-6. ŠEBELA, J. (2003): Svazek obcí Drahanská vrchovina. Podomský občasník, listopad 2003, str. 17.

95

Zdroje na internetu: Cílové skupiny – Jihomoravský kraj, Odbor regionálního rozvoje. [online]. [cit. 2006-01-20]. CpKP.cz | Moštěnka se chystá čerpat peníze z Evropské unie. [online]. [cit.2006-01-27]. Český statistický úřad – Brno, vybrané údaje za správní obvody obcí s rozšířenou působností za rok 2004. [online]. [cit. 2006-01-20]. Český statistický úřad – Brno. [online]. [cit. 2006-01-20]. Drahanská Vrchovina. [online]. [cit. 2006-01-27]. KUČA, K. (2003): Územně správní členění České republiky k 1. 1. 2003. [online]. [cit. 200601-20]. Mapové služby Jihomoravského kraje. [online]. [cit. 2006-01-20]. Města a obce online - portál územní samosprávy. [online]. [cit. 2006-01-20]. Mikroregion "Ivanovická brána". [online]. [cit.2006-01-27]. Mikroregion.net - Oficiální stránky mikroregionů a svazků obcí, mikroregiony. [online]. [cit. 2006-1-20]. Mikroregion Melicko. [online] [cit.2006-01-27]. Mikroregion Moštěnka. [online]. [cit. 2006-01-20]. Mikroregion Větrník. [online] [cit.2006-01-27]. NAŠE MORAVA - regionální informační server. [online]. [cit. 2006-01-20]. Portál regionálních informačních servisů. [online]. [cit. 2006-01-20]. Portál Jihomoravského kraje. [online]. [cit. 2006-01-20]. Ústav územního rozvoje – Monitoring mikroregionů ČR. [online]. [cit. 2006-01-20]. Zájmová sdružení měst a obcí ČR | Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. [online]. [cit. 2006-01-20]. 96

Základní údaje o České republice | ČSÚ. [online]. [cit. 2006-01-20]. ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní zřízení) - Sbírka zákonů – Sagit. [online]. [cit. 2005-11-20].

97

13. PŘÍLOHY 1. Mapa dobrovolných svazků obcí Jihomoravského kraje 2. Mapa srovnání bývalých okresních hranic s hranicemi dobrovolných svazků obcí, které je přesahují 3. Mapa srovnání hranic správních obvodů obce s rozšířenou působností s hranicemi dobrovolných svazků obcí, které je přesahují 4. Mapa srovnání hranic správních obvodů obce s pověřeným obecním úřadem s hranicemi dobrovolných svazků obcí, které je přesahují 5. CDrom obsahující kompletní diplomovou práci.

98

DOBROVOLNÉ SVAZKY OBCÍ Z POHLEDU POLITICKÉ GEOGRAFIE

Recommend Documents