DNES MÁME NOVOU SMLOUVU. Je tedy stále nutné dodržovat ZÁKON ? „Nová smlouva“ je ve skutečnosti starší než „smlouva stará“. 1.nová smlouva nastala již v nebi, kdy Bůh prohlásil: 1 M 1, 26: Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby. Obraz Boha je LÁSKA a MILOSRDENSTVÍ. Bůh ji uzavřel s lidmi v zahradě Eden, kdy byli plni LÁSKY , protože neměli poznání DOBRA a ZLA. Když Eva s Adamem zhřešili, tím, že pojedli ze stromu poznání a Bůh je vyhnal z Ráje, řekl si Bůh: 1 M 3, 22: Hle, člověk se stal jakoby jedním z nás, neboť zná DOBRO a ZLO. Nyní se tedy postarám, aby nevztáhl ruku, nevzal také ze stromu života a nežil na věky. Když člověk zklamal a vstoupil do světa hříchu, Bůh již věděl, že pouze Mesiáš vysvobodí lidstvo z ďáblovy nadvlády a smrti. V Nové smlouvě je zaslíbena záchrana padlého člověka z hříchů skrze Mesiáše Ježíše Krista. On je naším zachráncem, On vpisuje zásady svého zákona do lidských srdcí. Motivací poslušnosti se tedy stává láska k našemu Vykupiteli. Tedy ihned poté, co první člověk zhřešil, byla mezi Bohem a lidmi uzavřena smlouva a bylo ustanoveno království milosti. Existovalo na základě Božího zaslíbení – Kristus se za nás zaručil a zaslíbil, že jednou za naše hříchy zaplatí. Lidé, kteří se vírou drželi tohoto zaslíbení, se stávali občany tohoto království milosti. Do smrti Kristovy však nebylo ustanoveno toto království milosti plně. Když Ježíš na kříži zvolal „Dokonáno jest!“, byly splněny požadavky pro plán vykoupení a byla podepsána nová smlouva. V tu chvíli potvrdila Kristova krev platnost smlouvy milosti. STARÁ SMLOUVA – byla vydána na Sinaji a napsána Božím prstem na kamenné desky. Byly to příkazy lidem co mají a nesmějí dělat. Byly to ROZUMOVÉ POKYNY k tomu, aby žili lidé bez hříchu, protože jen život v lásce je Božím záměrem a podstata celého nebeského bytí. Byl to zákon, který ukazoval na to – kdo je BŮH a kdo vychovává, kárá a trestá a kdo ustanovil, že za hřích je smrt. STARÁ SMLOUVA tedy hovoří o SKUTCÍCH – jak co dělat a jak se chovat. Lidé po celou dobu vše přijímali pouze VĚDOMĚ, tedy ROZUMOVĚ. Nejen, že měli lidé obavy z budoucnosti a strach z trestu za neposlušnost, tedy nežili v LÁSCE, ale projevovali se lidské sklony k hříchu zděděné po KAINOVI – závist, lest a zrada druhého, vraždění, lži, pomluvy a nenávist, ale také si začali libovat ve světských radovánkách – zábavy, smilstvo a podvádění. Když Bůh zjistil, že STAROU SMLOUVU lidé nedokáží ve své svobodné vůli dodržet, poslal na Zem svého jednorozeného syna Ježíše Krista, aby on ukázal jaký Bůh je a aby ukázal, že i na Zemi lze žít bez hříchu.
Stránka 1 z 5
Proto musela být STARÁ SMLOUVA nahrazena SMLOUVOU NOVOU. Židům 8, 9 – ne ovšem takou smlouvu, jako jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je vzal za ruku a vyvedl z Egypta. Vždyť oni tu mou smlouvu nedodrželi, a já jsem se od nich odvrátil. O NOVÉ SMLOUVĚ je pak řečeno: Židům 8,10 - Protože toto je smlouva, kterou uzavřu s domem Izraele po oněch dnech, praví Pán: Dám jim své zákony do mysli a napíši jim je na srdce; a budu jim Bohem a oni mi budou lidem. Nikoliv tedy již do VĚDOMÉ a ROZUMOVÉ SLOŽKY našeho mozku, ale MYSLI tzn. do našeho PODVĚDOMÍ, abychom tak automaticky vše dělali, protože zákon již nebudeme číst na kamenných deskách či na papíře, nebudeme to poslouchat od kazatelů, ale budeme ho mít zapsaný ve svém srdci. A když ho budeme mít zapsaný ve svém srdci, bude v našem srdci působit DUCH SVATÝ, který bude formovat naše činění a konání, neboť to je v síle působení Ducha Božího a Ducha Ježíšova. O tom píše i EZECHIEL: Ezechiel 36,26 - Dám vám nové srdce a nového ducha dám do vašeho nitra. Odstraním srdce kamenné z vašeho těla a dám vám srdce masité. Přímo hovoří o tom – odstraním kamenné desky a vše vložím do srdce života, srdce z masa. Tedy není to zrušení ZÁKONA, tedy STARÉ SMLOUVY, ale pouze ZMĚNA ZPŮSOBU ZAPSÁNÍ. I to se děje dnes v dnešním světě – modernizace technologií např. Hlásná trouba – pevná telefonní linka – mobilní telefon atd. STARÉ zaniká, ale NOVÉ potvrzuje starou funkčnost, ale s lepším komfortem, pro lepší pohodu, pro lepší vnímání, pro rychlejší růst a pro pevnější poznání. STARÁ SMLOUVA milosti Lidstvo ale odmítlo tuto úžasnou smlouvu milosti před potopou i po potopě. Když Bůh opět nabídl svou smlouvu učinil tak prostřednictvím ABRAHAMA. Znovu Bůh potvrdil zaslíbení spasení Gen 22,18: a ve tvém semeni dojdou požehnání všechny národy země, protože jsi uposlechl můj hlas. Abrahamovo přijetí požehnání smlouvy, která vyvěrala z Boží milosti, bylo závislé na jeho poslušnosti. To ukazuje že smlouva potvrzuje autoritu Božího zákona. Abraham měl tak velikou víru, že byl nazván „otcem všech neobřezaných věřících ale i otcem obřezaných, kteří kráčejí ve šlépějích víry“ (Řím 4,11). On je příkladem Ospravedlnění z víry, která se projevuje poslušností. Stránka 2 z 5
Římanům 4,2-3 Kdyby byl Abraham uznán za spravedlivého na základě skutků, měl by se čím chlubit, ale ne před Bohem! Co však říká Písmo? Abraham uvěřil Bohu, a to mu bylo počítáno za spravedlnost.“ Jakub hovoří o víře a o skutcích. Jedno prostě bez druhého nejde. Jakub 2,22 Víra podporovala jeho skutky a díky těm skutkům jeho víra došla k naplnění. Abrahamovu víru, která ovlivňuje jeho činění, Jakub podtrhuje takto: Jakub 2,26 Jako je tělo bez ducha mrtvé, stejně tak je mrtvá i víra bez skutků. Když apoštol PAVEL kárá sbor v Galácii, podtrhuje: Galatským 3,7-8 - Vězte tedy, že ti, kdo jsou z víry, jsou synové Abrahamovi. Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany na základě víry; a tak dopředu oznámilo Abrahamovi: ‚V tobě budou požehnány všechny národy.‘ A významně dále upozorňuje: Galatským 3, 10-11 Všichni, kdo spoléhají na skutky ZÁKONA (tedy STARÉ SMLOUVY) , jsou pod prokletím, neboť je psáno: „Proklet buď každý, kdo neplní a nedodržuje vše, co je zapsáno v knize Zákona“. Že ZÁKON před Bohem nikoho neospravedlní, je zřejmé z toho, že „Spravedlivý bude žít z víry“. Abychom vše toto pochopili, proto musel přijít Ježíš Kristus, aby toto PROKLETÍ ZÁKONA – skutkaření – odstranil a vepsal lidem do srdcí ten samý zákon, aby ho tak jeho mysl vnímala a aby Duch svatý působil tak na charakter člověka, o čemž Pavel hovoří: Galatským 3, 14 aby tak Abrahamovo požehnání přišlo v Kristu Ježíši na pohany (nejsou to jen nevěřící, ale i věřící, kteří se řídí pouze „kamennými deskami“) a abychom skrze víru přijali zaslíbení Ducha. Každý člověk může tak prožít zaslíbení spásy, obsažené v NOVÉ SMLOUVĚ, splní-li podmínky: Galatským 3,29 -A jestliže jste Kristovi, jste símě Abrahamovo, dědicové podle zaslíbení.
Z Boží strany byla smlouva na Sinaji (STARÁ SMLOUVA) obnovením Abrahamovy smlouvy milosti Apoštol Pavel píše: Židům 9,1 Ta první smlouva měla svá pravidla bohoslužby a také svatyni, ovšem pozemskou. A na základě pozemské svatyně a pozemské bohoslužby se rozmáhalo skutkaření.
Stránka 3 z 5
V období STARÉ SMLOUVY Izrael slíbil Bohu, že bude dodržovat zákon ve své vlastní síle. My dnes víme, že ve vlastní síle nejsme schopni činit nic, protože jsme slabí a nedokážeme odolávat pokušením a svodům satana. Izraelci tehdy prohlašovali: Exodus 19,8 Všechen lid společně odpověděl: Vše, co Hospodin promluvil, budeme plnit.“ A totéž je potvrzeno v Exodus 24,3 - Budeme dělat vše, co Hospodin řekl. Místo poslušnosti z lásky a naděje z nabízené milosti Izrael překroutil tuto smlouvu ve smlouvu skutků. Už za Abrahama Bůh ukázal, že budou 2 smlouvy – STARÁ SMLOUVA (skutky) a NOVÁ SMLOUVA (víra a skutky). Apoštol Pavel se o tom zmiňuje v: Galatským 4,22-23 Takže Vy chcete být pod Zákonem? Povězte mi, slyšíte vůbec, co Zákon říká? Je psáno, že Abraham měl 2 syny, jednoho z otrokyně a druhého ze svobodné. Ten z otrokyně se ale narodil jen podle těla, kdežto ten ze svobodné skrze zaslíbení. Židé takřka zapomněli na Boží milost. Rabíni učili, že Boží přízeň si člověk musí zasloužit. Doufali, že odměnu spravedlivých získají vlastními skutky. Celé jejich náboženství bylo prodchnuto zištností. Mnoho věřících tvrdí, že smrtí Ježíše Krista vešla v platnost NOVÁ SMLOUVA, která ruší STAROU SMLOUVU tedy ZÁKON, vydaný na Sinaji. To je ale ten největší omyl, jak již bylo výše řečeno a i Pavel o tom říká: Římanům 3, 21 Nyní je však mimo ZÁKON zjevena Boží spravedlnost, kterou ZÁKON i PROROCI dosvědčují – Boží spravedlnost, jež skrze víru v Ježíše Krista přichází ke všem, kdo věří. Římanům 6,23 - Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu. A je tedy i možné napsat: Mzdou nerespektování ZÁKONA, je smrt.
NOVÁ, LEPŠÍ SMLOUVA Změnila se tedy smlouva milosti? Proč Bible hovoří o Nové, lepší smlouvě? Není to proto, že by se smlouva milosti změnila, ale právě proto, že Izraelité byli nevěrní a tuto smlouvu změnili v systém skutků a na milost zapomněli. Dále také proto, že Ježíš Kristus tuto NOVOU SMLOUVU potvrdil svou krví a zjevil jí tak formou nesmírné Boží lásky, a to ve svém životě, smrti, zmrtvýchvstání i v prostřednické službě druhým lidem. Již nebyla tato milost jen „zaslíbena“, ale bylo „dokonáno“.
Stránka 4 z 5
V Nové smlouvě patříme Ježíši Kristu. Máme nové srdce a jsme v novém postavení před Bohem. Tato „nová smlouva“ nám nabízí odpuštění našich hříchů, nabízí nám Kristovu spravedlnost a také nabízí sílu Ducha svatého, který vepisuje svůj svatý zákon do našich srdcí a proměňuje naše srdce i životy k Božímu obrazu. Mocí Kristovy spásné milosti můžeme žít tak, jak žil Kristus a každý den se radovat z toho co se líbí Bohu, protože Kristus formuje naše VĚDOMÍ tím, že stálým vzhlížením k němu a stálou vírou v něj zapisuje nám nové vzorce chování do našeho PODVĚDOMÍ, tedy mění náš charakter, čímž nám otevírá cestu k vnímání Božích plánů a Božího vedení. Tato „nová smlouva“ nás neosvobozuje od dodržování zákona, ale očišťuje nás od hříchů Kristovou krví a dává sílu Ducha svatého dodržovat zákon vepsaný do našeho srdce a tak žít v Kristu svatý život. A proto bychom měli stále mít na mysli Petrovu výzvu: 1. List Petrův 1,13-16 S odhodlanou myslí a ve vší střízlivosti se proto spolehněte na milost, kterou Vám přinese zjevení Ježíše Krista. Poslouchejte Boha jako jeho děti, nepoddávejte se choutkám, které vás ovládaly v době vaší nevědomosti. Ten, který vás povolal je svatý – právě tak buďte svatí v celém svém životě i vy. Je přece psáno: Buďte svatí, neboť já jsem svatý. A Jan říká o lidech, kteří poznají Krista: Jan 1,12 - Těm však, kteří ho přijali, dal pravomoc stát se Božími dětmi, všem těm, kteří věří v jeho jméno. O tom, že NOVÁ SMLOUVA potvrzuje a naplňuje STAROU SMLOUVU je psáno v 1.Listu Janově: 1. List Janův 2,1-8 - Toto vám píši, moji drazí, abyste nezhřešili. A jestliže by někdo zhřešil, máme u Otce Zastánce, Ježíše Krista, toho spravedlivého. On je smírčí obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa. Jak můžeme vědět, že ho známe? Podle toho, zda dodržujeme jeho přikázání. Kdo říká: ‚Znám ho,‘ a jeho přikázání nezachovává, je lhář a pravda v něm není. Kdo však zachovává jeho slovo, v tom se skutečně Boží láska stala dokonalou. Podle toho poznáváme, že jsme v něm. Kdo říká, že v něm zůstává, musí sám také žít tak, jak žil on. Milovaní, nepíšu vám nové přikázání, ale staré, které jste měli od počátku – je to ono STARÉ PŘIKÁZÁNÍ, to slovo, které jste slýchali od počátku.
Je věcí každého věřícího jak smýšlí. Bůh mu však vždy ukazuje cestu a jen ten, který bude pečlivě studovat Boží slovo dojde k poznání, že Ježíš Kristus nepřišel ZÁKON zrušit, ale naplnit.
Mým bratřím a sestrám Náchodského sboru – Ing.Josef Vavřík
Stránka 5 z 5
