Návraty k oslavám 650 let mě sta
Své místo na oslavách mě li představitelé mě sta i ministerstva
Právě č tete
č íslo 7.
K Í N VĚ TR Roč ník XXXV.
Č tvrtek 14. ř íjna 2004
Pokrač ovánípří ště
Pá tek 15. října 2004 kdy 9:30 11:00 13:00 13:00 13:30 14:00 14:30 14:30 15:00 16:00 16:30 17:00 17:30 19:30 20:00 20:30 21:30 22:00
co seminá ř přípravnývýbor loučení Sloupnice loučení Desná Beseda Jan Č enský příjezd Rokytnice nad Jizerou dechovka vítá ní Rokytnice nad Jizerou vítá ní Rokytnice nad Jizerou Treperendy
kde malýsá l kuřá rna malýsá l malýsá l velkýsá l před divadlem mě stskýúřad před divadlem velkýsá l
Třebechovice pod Orebem Treperendy Třebechovice pod Orebem zasedáníporoty společenskývečer
velkýsá l
kuřá rna hasičovna
Vě trník, zpravodaj XXXV. Krakonošova divadelního podzimu – Národní přehlídky venkovský ch divadelních souborů. Vydávápřípravný vý bor. Redakce Jana Fričová, technické zpracování Ing. Josef Hejral, fotografie Ivo Mičkal, video Standa Šmíd. Náklad 220 ks. Cena 8 Kč.
kdy 8:30 9:00 9:00 10:30 11:00 11:30 11:00 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 17:00 19:30 20:00 20:30 21:00 21:30 22:00
co
Dnes
Král k sež rání Sloupnice seminá ř Král k sež rání Sloupnice přípravnývýbor příjezd Třebechovice pod Orebem loučení Hvozdná dechovka vítá ní Třebechovice pod Orebem vítá ní Třebechovice pod Orebem zá vod o zá chranu divadla Valná hromada Vobskočá k Č erný pátek
kde velkýsá l
malýsá l velkýsá l
kuřá rna malýsá l před divadlem mě stskýúřad před divadlem před divadlem malýsá l velkýsá l
Desná zasedá ní poroty společenskývečer
kuřá rna hasičovna
Recenze Gabriela Preissová Gazdina roba Dušan Sitek se ve své další inscenaci s Kroužkem divadelních ochotníků Hvozdná rozhodl pro ambiciózní režijní projekt, jenž osobitou interpretací smě řuje k vý razné mu tvarování. Vše začíná úpravou textu. Sitek rázný mi škrty odstraňuje všechny vedlejší motivy, podrobně jší žánrovou realistickou drobnokresbu a také mnohé psychologické motivace jednání postav. Soustřeď uje se pouze na základní fakta příbě hu Evy a takto odhaluje ně které překvapivé rysy té to postavy. Zejmé na v první části přestává bý t Eva pouhou obě tí, ale je velmi vzpurnou ženou, která se vzepře jak konvencím a předsudkům, jež pramení z náboženské ho a majetkové ho rozdě lení vesnice. Jde neúprosně a cílevě domě ve jmé nu té to vzpoury až k jaké musi vysoce individualistické mu, ne-li egoistic-
ké mu vyjádření své vůle, dokonce se stává touto svou povahovou vlastností až nepříjemnou. Teprve v druhé části nastupuje zřetelně a silně ji další motivace jejího jednání a vystupují do popředí ně které povahové rysy, jež ukazují její tragické postavení, z ně hož nemůže uniknout jinak než sebevraždou. Alena Balajková hraje Evu v maximálním nasazení, ve všech situacích vášnivě , vypjatě , s nalé havou až agresivní prudkostí, s níž prosazuje své chtě ní. S Mánkem Mešjaný m Jana Balajky vytvářejí dvojici, kteráje od počátku doslova posedlásvou vášnivou láskou, jež máaž osudové rysy, aby se poslé ze Eva v tomto vztahu ukázala silně jší a nepodlehla žádné mu tlaku. A konečně Samko Jagoš Pavla Gabrhelíka doplňuje tento nešť astný trojúhelník veskrze sympatický m, klidný m, mírný m a uvážený m jednáním, které ovšem v té smršti, jíž vyvolá vztah mezi Mánkem a Evou, nemůže obstát. Inscenace vytváří složitou strukturu, kde vý znamovávý stavba vzniká i díky dalším vý razový m prostředkům. Scé na dvě ma bílý mi stě nami nerealizuje reálný prostor, ale prostor dramatický , jehož smysl je nepochybně v tom, že jsou v ně m uzavřeny všechny postavy, nemohou z ně ho uniknout a musejí dohrát své drama až do trpké ho
stránka 2
Partneři XXXV. národnípřehlídky venkovský ch divadelních souborů Krakonošova divadelního podzimu
stránka 27
Pozor, závod!! Občanské sdružení Vě trov, Divadelní spolek Krakonoš, Spolek Techniků Divadla Krakonoš, Sbor dobrovolný ch hasičů, vydavatelství přehlídkové ho deníku Vě trník a činní ochotníci ve Vysoké m nad Jizerou vám přinášejí:
Veř ejný závod dvojic až skupin v bě hu o př ekot
ZACHRAŇ TE DIVADLO Čas: Ve čtvrtek, po vítání DS Třebechovice pod Orebem Místo: Před divadlem – cesta – před hasičnou Trať : Divadlo – hasičskázbrojnice - divadlo Pravidla závodu: Každý závodník závodí na vlastní dech. Start je v prostředí schodiště divadla Krakonoš, bě ží se v předpisové vý stroji přes překážky pro vý zbroj a zpě t. Start je intervalový . Časově nejrychlejší vyhrává. Rozhoduje čas posledního člena družstva. Doping tolerován. Zápisné symbolické , minimálně však 5,- Kč. Uzávě rka prezentace v 15:00 hodin Př edpově ď poč así na č tvrtek: A je to tady. Dnes už bude drobně mrholit, zataženo až po zem, jižnívítr přinese trochu tepla a stejně nejlíp bude u skleničky. stránka 26
konce. Ostatně – celáinscenace se vyznačuje tím, že stejně jako začíná, tak také končí. Na počátku se ozve píseň, kterámluví o tom, že toužíme prožít naplno a podle svý ch přání a snů své životy, ale tato snaha je marná. Tatáž píseň se ozve i na konci. Je to toté ž té ma, které obsahuje příbě h Evy, jenže tentokráte jej vyslovuje hud-
ba. A to nejenom v té to písni, ale v celé inscenaci. Máfunkci dramatickou, leckdy sdě luje motivace, které z textu zmizely a divák je má vě dě t. A stejně tak máfunkci symbolickou, kdy chce vyjádřit smysl, jenž přesahuje konkré tní rovinu dě ní na jevišti. Toto úsilí o symboliku se projevuje i jinde. Například postava holčičky je jaký msi zvláštním imaginativním symbolem, který velmi často mě ní svůj vý znam, abychom poslé ze na konci zjistili, že vábí Evu k jejímu osudné mu skoku do Dunaje. Že je tedy smrtí. Bylo by asi příliš odvážné tvrdit, že tato inscenace nemásvé problé my, že se tu o ledacos nelze přít a že tu nejsou i ně které nedostatky, které snižují sugestivitu a sdě lnost jak jednotlivý ch vý razový ch prostředků tak celku. Ale v zásadě platí to, co bylo řečeno na počátku. Je to inscenace, kterás velkou intenzitou a nezanedbatelnou mírou nápaditosti usiluje o to, aby dosáhla tvaru, který je schopen nově a jinak interpretovat klasický text. Prof. Dr. Jan Císař, CSc.
stránka 3
Več er s Gazdinou robou Zač átek: Proč jste si vybrali toto představení? Jsem tu celý tý den, chodím na všechna představení. Musím vidě t všechno. Přijeli jsme s tímto souborem. Určitě se jim to povede. Jsme z kurzu praktické režie. My to máme částečně povinný . Tohle představení se nám asi bude líbit, protože Gazdinu robu máme rádi, je to českáklasika. Hrozně se tě šíme. Máte radě ji tragédii, nebo ko-
medii? Líbí se mi všechno, člově k se rád zasmě je. Tohle jsem dlouho nevidě la a sama jsem v tom kdysi hrála. Když je pě kná tragé die, líbí se
mi pě kná tragé die, když je pě kná komedie, líbí se mi pě knákomedie. Nám se víc líbí komedie, ale není důležité , jestli je to tragé die, nebo komedie, hlavně aby to bylo pě kně zahraný . Radši komedie, tragé die je v životě dost. Př estávka: Co říkáte na dosavadníprů bě h hry? Je to hezký , líbí se mi to. Líbí se nám to. Tím dialektem mluví moc pě kně . Perfektní. To je ně co úžasný ho, co teď hrajou. Ano, hrozně se nám to líbí. Kdyby to bylo v moderní češtině , nebylo by to tak působivý . Je to z oblasti, kde jsem žila. Mám k tomu blízko. Velmi se mi líbí. Je to čistý , krásný , pě kný , vlídný . Chyba je, že chvílema nerozumím textu, protože to nářečí mi chviličkama utíká. Ale pokládáme si otázku, jestli hrát v nářečíještě v dnešní době vyzní. Je to zajímavý m způsobem udě -
stránka 4
žeb a prostředků poskytnutý ch mimo finanční rozpočet. Tyto “neviditelné sponzorské dary“ by zvedly hranici rozpočtu ještě asi o 250 tis. Kč. I každý hrající soubor je vlastně sponzorem, protože si soubory samy platí dopravu nebo stravování. Doplňkový m příjmem ve vý ši 43 tis. Kč jsou tržby ze stánku a tržby za reklamu v brožuře, které zaplatí její vytisknutí. Na pobyt a dopravu souborů je letos plánována částka 152 tis. Kč a představuje dvoudenní pobyt účastníků včetně vzdě lávacího semináře a společenské ho večera. Souhrnápoložka „vě cné náklady“ ve vý ši 85 tis. Kč v sobě skrý vápobyt poroty, lektorů, redaktorů Vě trníku, fotografa, videokameramana, členů přípravné ho vý boru a hostů. Na odmě nách bude vyplaceno 80 tis. Kč, které se rozdě lí mezi 32 osob na základě dohod o provedení práce. Převážná část tě chto prostředků je z příspě vků Ministerstva kultury České republiky, na vzdě lávací část pro Občanské sdružení Vě trov a Občanské sdružení Vobskočák. Porota, lektoři a všichni nezbytní pořadatelé se sjíždě jí z celé republiky, proto počítáme 30 tis. Kč na cestovné . Na materiál, propagaci a doku-
mentaci připravujeme 100 tis. Kč. Z té to kupky zaplatíme vydávání Vě trníku, veškerou vý zdobu, zhotovení fotografií, videozáznamů představení a okolního dě ní a materiál pro techniku. Jen na materiál pro Vě trník potřebujeme 20 tis. Kč. Příjemnou součástí festivalu jsou vítání souborů, společenské večery a závě rečný bál Sejkorák. Při nich vydáme 45 tis. Kč na hudební produkci. Nemalou částku 12 tis. Kč je třeba vě novat na poplatky – autorské poplatky, poštovné a poplatky za vedení účtu. Ú roveň přehlídky je zatím velice dobrá, proto 15 tis. Kč vě nujeme na nákup cen a upomínkový ch předmě tů. U té to položky je ale nutné podotknout, že vě tšina cen je darována od sponzorů. Zbý vá poslední údaj – různé vý daje: sem patří náklady na nájemné a telefony v divadelní budově Krakonoš, praní ubrusů apod. Letošní rozpočet je historicky nejvyšší, ale vě řím tomu, že vše se nám podaří uhradit podle našich představ. Pak by nám zůstala spokojenost, kteráby nám dala sílu připravit další ročník. A zase bychom si mohli dopřát velkou kupu tě šení … . Ing. Marcela Škodová
stránka 25
Patronem dnešního Vě trníku je… Ing. Marcela Škodová bí dodnes. Smyslem našeho snažení je naTřicet pě t let znamenápro ně koklonit pomyslnou misku vah tak, ho polovinu života, pro jiné nemusí aby převážila touha po dobré m diznamenat vůbec nic. Pro nás ve Vyvadle a radost ze setkání. Aby se soké m letos „pě tatřicítka“určuje ponám vše dařilo dobře uskutečnit, čet let naší přehlídky. Třicet pě t ročmusíme proto pilně počítat a sháně t níků již dáváprostor k určité mu hodpeníze celý rok. nocení. Přitom Letošní rozponě které skuteččet poprvé přenosti spočítat a sáhne magickou zhodnotit lze, jihranici půl miliné se mě ří jen onu korun, povelmi tě žko. č í t ám e Nedokážu vys odhadem ve číslit, jak nepřevý ši 535 tis. Kč. berné množství Zvedá se opě t hodin jsem strápříjmová i vý vila při “tě šení dajová stránka, se“ na přehlídku a proto mi dopři její přípravě . volte, abych vás Každá hodina s rozpočtem seposledních dní známila. před přehlídkou mě la jistě alespoň Od státních a samosprávních sto dvacet minut. A jak nedocenitelorgánů dostáváme dotace ve vý ši né jsou pak první pozdravy a přátel200 tis. Kč. Jsou určeny převážně ská objetí, k nedoplacení je každé na vzdě lávací část přehlídky. milé setkání. Každákasička je na ně Na vstupné m počítáme s tržbou malá! asi 175 tis. Kč, které budou sloužit Zároveň nelze vyčíslit hloubku převážně pobytu souborů. bolesti smutku, když nám ně kdo Vý znamnou položkou je příjem z našich přátel navždy odešel. Druhá od sponzorů, ve finančním vyjádřemiska vah je již také dost plnáhořní představuje částku 122 tis. Kč. ký ch slziček, protože mnozí mi chySlouží nám však také mnoho slu-
Podzimní poč ítání
stránka 24
lané . Mám ráda tyhle hry. Konec: Jak byste ohodnotili provedení hry? Mně se její zpracování velice líbilo. Vidě l jsem to už ve čtyřech podáních a tohle bylo velice pě kný . Byli tam trochu problé my v nástupech, ale pochválil bych zpě vy, kompozici, všechno perfektně udě laný . Mě li to pě kně udě laný . Velice se mi to líbilo. Vidě l jsem od nich Maryšu. Ten jejich folklór je fantastický . Pě kně využitáscé na, perfektní herecké vý kony. To představení bylo opravdu na vy-
soké úrovni. Pochválil bych celé představení, bylo poetické . Je to takováklasika, na kterou člově k už chodí s opatrností. Ale mě to velmi potě šilo. Jediné , co bych vytknul, že mají špatnou mluvu, šumlujou a není jim pořádně rozumě t. Vynikající, líbilo se mi to jako celek. Šatna: Jak se vám hrálo před vysocký m publikem? Dobře, akorát jsme byli nervózní, jako vždycky tady. Publikum bylo dobré . Podě koval bych, že přišli, bylo to příjemný . SaM
stránka 5
Př edstavujeme Kroužek divadelních ochotníků Hvozdná S režisérem vč erejší inscenace, panem Dušanem Sitkem, jsme mezi obě ma př edstaveními Gazdiny roby hovoř ili o novinkách v jeho domovském souboru Kroužku divadelních ochotníků Hvozdná. Není to jednoduché, soubor je na Vysokém popáté a zdá se, že na sebe již všechno prozradil. Tak tedy znovu pro mne a ty, kteř íuž zapomně li: Proč Kroužek divadelních ochotníků ? Je to tradiční název souboru, který vznikl před 95 lety. Toto vý ročí v dubnu letošního roku oslavil právě premié rou Gazdiny roby. A je tu ještě jedna vý znamnáskutečnost. 23. října budeme otevírat rekonstruované divadlo ve Hvozdné . Soubor je vlastníkem budovy, kterou před 75 lety postavil a letos nákladem 3 mil. korun rekonstruoval. V tomto okamžiku je skutečnou ozdobou obce. Ochotníků proto, že je tento termín také tradiční a zdá se nám příhodně jší jeho prapůvodní obsah – jsme totiž herci z ochoty. Jsme občanský m sdružením, tedy pány své ho osudu. A ještě zajímavost: autobusovázastávka
ve Hvozdné nově ponese název „U divadla“. Vaše inscenace jsou známé. Vidě l jsem loni Gerscheho Motýli ve vašem provedenía před č asem na Hronově také Maryšu. K č emu máte blíž – ke klasice nebo k souč asné hře? Jsme repertoárový m divadlem a střídáme různé žánry. Soubor působí na Valašsku a je velmi příhodné a také příznivé , využít valašské ho nářečí. Tak byla interpretována jak Maryša, tak Gazdina roba, přestože jsou původně z jiné ho jazykové ho prostředí. Začínáme připravovat Baladu pro banditu, kterou chceme rovně ž „šoupnout“ do valašštiny. Mimo to, že si dobře vede soubor dospě lý ch, pracujeme také s dě tmi. S nimi připravujeme i živé obrazy – třeba živý betlé m. Co se ve vašem souboru přihodilo od loňska, kdy jsme spolu naposledy hovořili? Manželé Balajkovi se rozešli. To je možná jediné nové . Ztratili k sobě vztah. Oba v inscenaci hrají mileneckou dvojici Evy krajčírky a Mánka Mešjané ho. Naště stí to v inscenaci není znát. Ono by to totiž mohlo svádě t k názoru – „to se vám to hraje, když ústřední dvojice jsou manželé “. A vlastně další události – narodila se dvě dě včátka v rodině Gabrhelíkový ch dcera Lenička a
stránka 6
ná hodného divá ka. Nevím, jak bych vá m mohl pomoci s prodejem lístků na Gazdinu robu, hlavně na odpolední představení. Více než jeden autobus z Hvozdné nevypravíme, i když zá jem by byl jistě velký. Je to divadlo, které by mohlo zaujmout mladého divá ka a možná by stá lo za to oslovit střední školy v okolí. Jednak tam zazní písnič ky Vlasty Rédla a nejlepší cimbá listky Zuzany Lapč íkové. Možná mnoho z lidí vidě lo Maryšu nebo Motýly, kde hlavní role ztvá rnili Alena a Honza Balajkovi, kteří si odvá želi ceny za herecké výkony. Chá pu, že Gazdina roba je drama, ale vě řím, že si při našem představení lidé nejen zaplá č ou, ale že na jejích tvá řích vyloudíme i úsmě v. Moc se na Krakonošův divadelní podzim tě šíme, již nyní se nemůžeme doč kat setká ní s vá mi všemi - i když já ještě nemá m na 100% zajiště no, že se do vašeho krá sného divadla podívá m. Má m v Mě stském divadle ve Zlíně generá lkový týden na Naše furianty a režisér mi dě lá dost velké problémy, aby mě mohl uvolnit. Přesto vě řím, že vše špatné se v dobré obrá tí a já vá m budu moci stisknout ruku.
Slivovice je už nachystaná a já udě lá m všechno pro to, abych tam mohl být spolu s hvozdenskými ochotníky. Tě ším se na vá s na všechny a snad to zapijem. Zdravím a přeji nejen hezký den, ale celou ná rodní přehlídku. Ať je ná m Krakonoš nakloně ný! Zdravím všechny! Dušan Sitek Kroužek divadelních ochotníků Hvozdná PS: podařilo se a přijel.
Přemýšlíte kdo je na fotografii? Je to poslanec. Přemýšlíte, proč je ve Vě trníku? Pokud chcete znát odpově ď , nezapomeňte se dostavit na valnou hromadu Vobskoč áku.
stránka 23
Pozdrav z Ameriky
Naše listárna Pozdrav z Desné Podě kování všem organizátorům národní přehlídky za vytvoření fantastické atmosfé ry bě hem přehlídky, za poskytování služeb a přátelské poklábosení si třeba i s neznámý mi lidmi. Cítím se tu jako mezi starý mi přáteli, i když jsem tu poprvé . Dě kuji, Lenka z Desné .
Pozdrav z Hronova Milí divadelní přátelé , vážení členové přípravné ho vý boru! Srdečně Vás zdravím z Hronova a chci za své kolegy i sama za sebe ještě jednou podě kovat za velmi milé přijetí u Vás ve Vysoké m. Přeji všem, ať přehlídka dospě je zdárně do své ho konce a ať se Vám vše podaří, jak si představujete - ke spokojenosti herců, návště vníků i Vás samotný ch. Bylo u Vás krásně , škoda jen, že příjemné chvíle vždy tak rychle utečou. Z Jiráskova Hronova zdraví Hana Nedvě dová, starostka mě sta alias BLAŇ ĎA. PS: Dojeli jsme dobře, snídala jsem čaj z Vašeho hrníčku. Vzpomínám.
V a z e n i a m i l i , tak jsem si po sobe precetla text uverejneny ve Vetrniku a zjistila jsem ke sve hruze, ze i mistr tesar se obcas utne - v posledni vete mi vypadlo slovo \"preju\"! Holt korektury se maji delat hned a ne az dodatecne... Jinak pozdravuju Dandu, se kterou jsem se octla ve stejn e m c i s l e . Drzim vam palce, at to zvladate v pohode - prehlidku, Vetrnik, pripadne hasicovnu, prinejmensim H a v l a t u . . . Vsechny zdravi Mag
v rodině Zelíkový ch dcera Alžbě ta. Ta byla pojmenována po královně Alžbě tě z Noci na Karlštejně . V souboru hrají oba otcové . (Noc na Karlštejně mě la 33 repríz a vidě lo ji na 17 000 diváků). Takže přece jen novinky. Co vás zaujalo na Gazdině robě ? Jaké je vaše režijníposelství? Co jste chtě li nastudováním tohoto příbě hu říci? Říká se, že udě lat tragedii je
Pozdrav z Hvozdné Milý Josefe a všichni, kdo připravujete XXXV. ná rodní přehlídku. Za pá r okamžiků vá m to vypukne a vy jste všichni již teď jistě unavení z ná roč né přípravy. Všechny soubory se nemůžou doč kat skvě lého přijetí a vy se jistě "tě šíte", až zase aspoň na rok odjedeme a nechá me vá s vydechnout. Pravidelně sleduju prodej vstupenek na jednotlivá představení. Bylo mi jasné, že nejdříve se vyprodají komedie a ostatní žá nry budou spoléhat na
stránka 22
mnohem lehčí než komedii. Festival ve Vysoké m má za sebou jen komedie a před sebou také . Jen my jsme vybočili z řady a uvádíme tuto klasickou tragedii. Asi nás lákáta možnost převodu do valašské ho nářečí, nebo je to jakási nevysvě tlitelná náklonnost k takové látce. Chtě l bych udě lat i Její pastorkyňu, dokonce mám takovou ústní dohodu s Drahomírou Hofmannovou, herečkou Národního divadla
v Brně , kterásama navrhla, že by si se souborem ráda zahrála Kostelničku. A je tu Alena Balajková, jistě schopnápředstavitelka hlavních rolí pro Maryšu, Gazdinu robu i Její pastorkyňu. Takový triptich ve valašské m nářečí mne láká. A k tomu poselství režie – nemám na počátku žádné poselství na mysli – chci vytvořit čisté představení, případné naschvály vě domě do představení vnesené , nesmí poutat divákovu pozornost a odvádě t ji stranou od příbě hu. V Plzni v Divadle J. K. Tyla se hraje Gazdina roba v režii, myslím, J. Pitinského. Nevidě l jste náhodou tuto inscenaci? Hrajíto tři hodiny, v tom se vašemu výkladu vů bec nepodobá. Tu inscenaci jsem nevidě l. Ani bych ji vidě t nechtě l, člově k se pak obecně musí bránit tomu, aby z takový ch inscenací vě domě nebo i podvě domě nepřebíral ně které momenty. Co byste vzkázal č tenářů m Vě trníku nebo lidem obecně ? Ať lidi chodí do divadla, ať jsou lidi, kteří ho dě lají, a snad ještě ať žije 36. ročník Krakonošova divadelního podzimu. vy
stránka 7
cí Klubu režizé rů SČDO seminář spokojen, že se sešlo 19 duší žíznících po vzdě lání. Jako zástupce SČDO se musel zúčastnit zasedání Festivalové ho vý boru Jiráskova Hronova, které se uskutečnilo ve vile Vě trov za účasti delegace MK ČR. Pokud jako člen vysocké poroty máúvodní hodnotící slovo, vždy navště vuje odpolední i večerní soutě žní představení. Jeho specialitou je statistika, a tak po představení se z jeho materiálů dozvíme, kolik bylo potlesků na otevřené scé ně , kolikrát se diváci zasmáli, kolikrát vypukl velký smích, jakou frekvenci
mě l smích - například 60 vteřinovou. Rekord, pokud vím, drží inscenace souboru z Ořechova – 20 vteřin. Takže dvě představení a poté zasedání odborné poroty zpravidla do půlnoci. No, a pokud po tomto celodenním maratonu zbý vá ještě ně kolik sil, končí se na společenské m večeru v hasičovně . Obdivuji Dušanovu odvahu a vý drž a jeho vitalitu. Vždyť už má tě ch sedm křížků. Dušan patří k tě m, kteří nepočítají čas vě novaný ochotnické mu divadlu. Dušane, dík a vydrž. Vlastimil Ondráček
Vobskoč áci pozor! Technik divadla Krakonoš při neplánované návště vě Brna odhalil zajímaváfakta. V České republice se právě rozbíhározsáhlákampaň, která nemáv historii obdoby. Tento technik, vystupující z bezpečnostních důvodů pouze pod jmé nem Aleš, v přestrojení pronikl až ke stolu policejní pracovnice a – řekně me – vypůjčil si ně které dokumenty, jež tuto skutečnost potvrzují. Prezidenta Jaroslava Vondrušku jsme již varovali s předstihem. Nenechme se zatlačit do kouta! Nenechme se zastrašit! Neutíkejme před korupcí! Vystupme veřejně ! Proto vyhlašujeme, že jaké koli odhalení korupce v rámci Vobskočáku bude přísně potrestáno. Prozatím fyzický mi tresty. Přátelé ! S hrdě zvednutý mi hlavami a plný mi … vpřed! stránka 8
stránka 21
Vobskoč áci pozor! Hromadné valení respektive valné hromadě ní se bude odehrávat dnes od 17 hodin na malém sále Krakonoše. Nezapomeňte na př íspě vky – finanč ní i do diskuse.
Den s Dušanem Zakopalem Byl jsem požádán, abych napsal ně kolik slov k Dušanový m sedmdesátinám. Představovat Dušana Zakopala široké ochotnické obci, to je nošení dříví do lesa. Místopředseda Svazu český ch divadelních ochotníků, vedoucí Klubu režisé rů SČDO, člen vysocké poroty Krakonošova divadelního podzimu, režisé r, herec … a dost. Mohl bych pokračovat, ale na osvě žení pamě ti to stačí. Souhrnně řečeno: Je už tak “profláknutej“, že je velmi tě žké vyhově t Milanovi
Strotzerovi, když za mnou na Vysoké m přišel a požádal mě o tyto řádky. A tak využívám pauzy v celodenním shonu vysocké přehlídky a za zvuku překrásný ch písniček z libochovický ch Furiantů, písniček, které naplňují budovu divadla Krakonoš, píši tyto řádky. A tak mě napadlo: popiš jeden den Dušana Zakopala na vysocké přehlídce. Dušan, jako úřadující předseda komise pro udě lování „Zlatý ch odznaků J. K. Tyla“ musel stihnout nainstalovat vý stavu držitelů tohoto ochotnické ho oceně ní z roku 2003, takže jeho první cesta vedla do mě stské ho muzea. Následovala cesta na hřbitov, kde se pravidelně konápietní vzpomínka na ty, za nimiž již natrvalo spadla opona vysocké ho jeviště . Protože je to nezištný kamarád, stačil s i j e š t ě z hodnotícího semináře vysocké ho souboru zajet vlastním autem na nádraží do Semil pro režizé ra hodonínské ho souboru a lektora semináře Klubu režizé rů SČDO Dušana Grombiříka. Po obě dě zahajoval jako vedou-
stránka 20
Přípravy XXXV. Krakonošova divadelního podzimu si vyžádaly nemalé ú silívšech č lenů divadelního spolku Krakonoš ať už v sekci technické – rů zné ú pravy vybavenínebo v kuchyňce – to aby nám všem zde chutnalo a mě li jsme se kam uchýlit v případě neč asu.
stránka 9
Soubor bez tajemství Oficiálně opustil včera přehlídku ve Vysoké m Spolek divadelních ochotníků z Radnic. Se souborem se samozřejmě kromě zástupců přípravné ho vý boru, občanské ho sdružení Vě trov a divadla Krakonoš loučil také představitel SČDO. Shodou okolností je předseda posledně zmíně né organizace Jaroslav Vyčichlo takté ž režisé rem souboru, a právě on mě l mít jedno z posledních slov: “Tak tedy dě kuji souboru z Radnic, že mě nezklamali, i když, přiznám se, nemají to se mnou lehké , protože jim toho moc neodpustím. Dě kuji jim za práci, kterou odvedli, Ženitba mě la premié ra před rokem, má za sebou ně jaké reprízy a ně jaký m smě rem se ubírá. Radničtí jsou bezva parta lidí a já jsem s nimi rád. Proto jim za SČDO velmi dě kuji za představenía účast.“ Součástí loučení je také jistáforma žalování na soubor ze strany hostesa. Bylo co na ně napráskat? Honza, označený za nejpřísně jšího hostesa, si dě lal bě hem pobytu poznámky a jeho proslov byl skutečně podrobný : „Příjezd a ubytování souboru probě hlo bezvadně , proto jsem si říkal, že nebude žádný problé m. Ten nastal hned příští den, kdy mi hlavní ubytovatel přinesl obálku s dalšími stravenkami. V pondě lí večer, tedy v den příjezdu, se byli
Radničtí podívat, co je čekápři jej i c h s p o l eče n s k é m v e če r u v hasičně . Kolem půlnoci se zde objevil režisé r Vyčichlo a sháně l svůj soubor, aby šel spát. Nakonec odešel sám. Druhý den jsem se bál, že Radniční nestihnou ani své představení. Stihli je nakonec obě a dobře. O společenské m večeru jsem je konečně spočítal a vyšlo mi, že jich je o jednoho víc. Když jsem se začal starat o jeho stravování, dově dě l jsem se - Neboj, on si ně co koupí. Večírek fungoval skvě le, moc lidí sice nebylo, ale my jsme si vystačili. Tančili jsme, popíjeli jsme a ně kteřípostupně odpadávali. O půl páté zbyli už jen tři z Radnic a já. V tu chvíli jsem řekl, že jdu spát taky a naposled připomenul, že rozborový seminář je od 9.30 hodin. Druhý den jsem úzkostně sledoval, zda hodnocení herci dorazí. V 9.28 byl na malé m sále pouze režisé r. První členové souboru se objevili v 9.32, pak se trousili další, takže seminář začal dé le,“ uzavřel své litanie Honza a nezapomně l se zmínit, že netuší, kam se mu v noci zatoulal jeden svě řenec ze souboru, neboť klíče od pokoje si v recepci, kam je dal pro dvojici dalších majících teprve dorazit, celou noc nevyzvedl. Tentokrát opravdu nezbylo snad nic, co by o souboru zůstalo utajeno. (jn)
stránka 10
ka, pak hosteska, dnes lektorka. Půlkulatiny Lenka Richterová, bez níž by dnes nebyly vý lohy na námě stí, označení účastníků, vý stavy v divadle, cedulky (které jsme tak dolováváli z milované ho pana Merce) a další potřebné písmomalířské a vý tvarné počiny. K tě m nejmladším kulatinám Honzy Pohanky, technika všech profesí v divadle a zvláště o přehlídce, uzavírám dnešní vý čet. Samozřejmě , že je krátký , protože i mezi Krakonošáky jsou oslavenci (viď , Pepo Fučíku) a samotný mi stálý mi návště vníky (viď , Jirko Hlávko), ale tam mé síly nestačí. Všem bych chtě la jedním dechem popřát to důležité zdravíčko, pak elán pro život, spokojenost v rodině , v práci, radost z divadla a spoustu nový ch dobrý ch nápadů, jak v divadle, tak o přehlídce, abychom byli lepší a lepší, až budeme nejlepší. Ať se vám daří, pak se bude dařit i přehlídce. P.S. Krátce se vám, čtenáři Vě trníku, omlouvám za příliš osobní tón, ale svazuje mě s jubilujícími nejen přehlídka. Tak tedy, prosím, o schovívavost. Svatava Hejralová předsedkyně občanské ho sdružení Vě trov
Zatracený č as Ráno je pošmourné, dáme si frťana. Bacila zaženem pě stí. Přece si nedáme chřipkou č i prskáním zkaziti vysocké ště stí. V ú terý v poledne už se to zlomilo. Z kopce se přehlídka valí.. Tož chutě do ruchu, nic zmeškat nesmíme my, všichni všeho tu znalí. Až več er v hasič ně dáme si bramborák, a nebo z kuřete šnicl, musíš to vyhopsat, jinak bys nemoh spát. Pak by ses radě ji picl. Tak ráno za ránem, frťan za frťanem a k tomu divadla lžíci. Nic moc nenaležím. Ať to tak nebě ží hodinám, chce se mi říci. Je blbec a neposlouchá zatracený č as. Tak co dě lat, co nestihnem, nač nem za rok zas! jh
stránka 19
Tak a teď si smlsnu na tobě , Pepo Hejrale, můj švagře. Divadlo ti bylo dané do vínku. Znamenalo pro tebe nedílnou součást života, který se ale trochu otočil jiný m smě rem. Tebe divadlo přestalo vídat a pro tvé dě ti bylo neznámou veličinou. Já ale vím, že všechno zlé je pro ně co dobré , a tak když rodinný vichr proletě l domácností, najednou tě bylo potřeba v divadle nejen v technice, ale postupně všude. Prokázala se tvoje schopnost v organizačních vě cech. Počítačová technika pronikla i do divadla, redakce Vě trníku zcela změ nila svou práci a jejím vý sledkem je kvalitně jší a kvalitně jší přehlídkový zpravodaj i všechny ostatní tiskoviny. Objevily se role jakoby šité tobě na míru. I všechny tři dě ti si záhy našly svá místa v divadelním klání a navazují na tradici rodinný ch předků. Naše drobné rozmíšky nám postupem času mizí a jsou spíše jen ze setrvačnosti. A jen my oba víme, jak blízko dneska k sobě máme a co pro mě nejen o přehlídce znamenáš. Ně kolik posledních let se tu pohybuje impozantní postava Káti Fixové , která svý mi trefný mi poznámkami dokáže rozpovídat “zakřiknuté “ žáky KPR, předat své znalosti při vý uce a ještě se pobavit s kamarády ze všech koutů republiky. I její herecké schopnosti nejed-
nou potě šily při večerech Vobskočáku. Škoda, že je vý uka stálé náročně jší na její čas a ten jí už nezbý vána pokec nejen s Vysocký mi, protože její charakteristický smích je tolik nakažlivý . Na počátku všeho bylo zalíbení v jedné mladé přitažlivé dívčině a veliká touha ji mít. Tak přišel do divadla Vláď a Vodseď álek. Nejprve byl hercem, pak se přišlo na to, že je dobré využít jeho schopností pro zajišť ování pobytu souborů a stal se členem přípravné ho vý boru, kde je dnes zástupcem mě stské ho úřadu. Nejednou nás zaskočí jeho vtípky a poznámky, které vyvolají bouřlivý smích a hustáatmosfé ra je rázem tatam. Mezitím stihl, co si předsevzal v rodinné m životě a my se všichni tě šíme, že se k divadlu postupně za ním vrátí jeho žena a pak … Na krátké návště vy přijíždě la za Ivem Mičkalem jeho příjemnápřítelkyně Jana, netušíc, že se jednou stane součástí hodinové ho strojku přehlídky. Důležitou a spolehlivou a rychlou se smyslem bý t v pravou chvílí na pravé m místě . Pak se vše ihned objeví ve zpravodaji, všichni vě dí všechno. A tak to mábý t. I mladí mají svá jubilea, která starší generaci připadají smě šná, tak jen ve zkratce připomenu, že kulatiny v letošním roce slaví i Pavlína Morávková, kdysi uvadě č-
stránka 18
V sukni vypadá jako pitománána „Gogol trpě l hypertrofií všeho, co si jen lze představit. Nikdy nepsal o vě cech obyčejný ch a přízemních, vždy užíval silný koncentrát toho nej,“ řekl na úvod rozborové ho semináře divadelní režisé r František Laurin. Gogol si prý připadal celý život nemocný , vě řil, že další den zemře. V druhé půli své ho života si myslel, že mádáno vykonat ně jaké vyšší poslání, a před smrtí se z ně j stal visionář, který odmítá jíst, ztrácí rozum a pálí druhý díl Mrtvý ch duší. „Takový byl autor, jehož hru jste se rozhodli inscenovat. Ve vašem představení byla jedna scé na
v závě ru hry, v níž jste až překvapivě herecky i režisé rsky vystihli jeho podstatu – jde o zoufale rozpačitý dialog Podkolatova a jeho potencionální nevě sty, kdy se oba trápí, jak svou situaci vyřešit. A tehdy
se obecenstvo začalo ohromně bavit,“ pochválil režisé r Radnické a poukázal i na slabší místa, kterátak přesně neodpovídala. V globálu však prohlásil, že moc rád představení vidě l a ve své m hodnocení se pouze snažil naznačit určité otázky a možnosti, jak vé st inscenaci dál. Režisé r Jiří Hraše si pochvaloval, že se zase jednou objevilo na scé ně trochu staroruský ch či ukrajinský ch prvků v kontrastu k modernímu překladu. „Herectví se v ně který ch okamžicích trochu rozcházelo s předlohou. V případě Tekly paní Stupkové , s níž nás pojí už dlouholeté vřelé vztahy, jsem mě l pocit, že se z ruské či ukrajinské dohazovačky stala dohazovačka francouzská. Musím podotknout, že malou intenzitu hlasu považuji vůči nám, hluchý m starcům, za nehumánní,“ podotkl J. Hraše. Dušan Zakopal si postě žoval, jak najednou špatné místo v porotě má. „Špatně se mi tu sedí, protože už není studené topení a zatopil mi předseda poroty svý m sdě lením, že si teplo objednal,“ konstatoval porotce. Vyjádřil pochopení, že se radnický režisé r Jaroslav Vyčichlo uchý lil ke škrtům, avšak se dvě ma
stránka 11
se nemohl smířit: „První je situace, kdy Agáta vhodí čtyři lístky do tašky, pak čtyři najednou vytáhne a je velmi nešť astná, že se musí rozhodnout jen pro jeden. Druhý škrt se tý káv závě ru hry problematiky s kloboukem. Kočkarev sebere Podkolatovovi klobouk, aby mu nemohl kvůli společenský m konvencím uté ct z domu (muž by se v té době znemožnil jít na veřejnosti bez klobouku).“ Scé nograf Petr Kolínský byl spokojen se scé nou, ale mě l vý hrady ke kostý mům. „Lehce mě zklamaly. Základnírys člově ka se klene přes velkou nadsázku, ale ta musí vycházet z ně jaké ho reálné ho základu. Například u Onučkina jsem podle kostý mu nepoznal, že je bý valý voják - snad by zde mohla fungovat přešitáuniforma,“vysvě tloval své pocity P.Kolínský . Naopak velmi dobře byla podle ně j kostý mně „udě laná“ Agáta. „V té řasnaté sukni vypadala opravdu jako pitomá nána, což je správně . Ale ve svatební róbě , která je jak vystřiženáze žurnálu, se tenhle dojem už ztrácí, protože jí to sluší. A tam máta pitománána vypadat ještě pitomně jší,“ dodal scé nograf a konstatoval, že i přes tyto vý hrady je dámskáčást kostý mů vytvořena lé pe, než pánská. „Chápu, že jste si empírové fraky nejspíš ně kde vypůjčili v divadelním fundusu, ale
půjčili jste si ty kostý my jen od pasu nahoru. Chybí k nim empírové kalhoty, které byly vytaženy až té mě ř pod prsa, čímž by ještě komičtě ji ně které figury vynikly,“konstatoval vý tvarník a naznačil možné řešení v použití pasový ch vest. Rozborový seminář pak způsobem sobě vlastním uzavřel předseda poroty Jan Císař: „Protože jsem vidě l radnickou Ženitbu už podruhé , mohl jsem se soustředit na speciality. Zdáse mi, že zde chybí ně jaká pevná tečka. Například – inscenace začíná tak spokojeně chlap vstává z postele a užívá si osamě lé ho, soukromé ho rána staré ho mládence, které ho nikdo neomezuje. Pak se rozhlé dne po své m pokoji a napadne ho, že by vzhledem k tomu neskutečné mu binci neškodilo mít ně jakou manželku, která by se o ně j postarala, ale… Druhátakovásituace se opakuje ve scé ně , kdy Podkolatov hovoří s Agátou a na stole je mísa koláčků. On mána ně nepředstavitelnou chuť , ale nevezme si, mávšak roztříště nou pozornost – a opě t tady chybí ta tečka,“ vysvě tloval profesor Císař a dodal, že kdyby se všechny ty drobnosti propojily, pak vznikne z Ženitby Radnický ch divadlo o lidech. „Jste však na dobré cestě k moderní inscenaci,“rozloučil se se souborem z Radnic divadelní kritik profesor Jan Císař. (jn)
stránka 12
řádu přehlídky-Vysokogram. Pravda je, že jeho smíchograf a potleskograf je veselejší a jeho roztomilá nepraktičnost občas přivádí jeho okolí do stavu mírné nepříčetnosti. Ale rádi vzpomínáme i na jeho hereckávystoupení. František Laurin je pro mladší generaci nově přichozí porotce z řad profesionálů, ale my letitě jší dodnes máme v pamě ti jeho přesně formulovan é vý roky, které s elegancí sobě vlastní přenášel na hrající soubory. A ta krásnáposezení při skleničce, kdy ženskáčást souboru hltala černovlasé ho usmě vavé ho elegána s poutavý m hlasem. To se to vytý kaly chyby, když to byl (a je dodnes) prostě chlap k “sežrání“. Blanka Svobodová vklouzla do divadelního spolku nenápadně a přes práci. Přivedl ji náš nezapomenutelný kamarád Mirek. Nejvíce pomohla po revoluci s vymý šlením nový ch typů čestný ch uznání a podě kování. Uznejte přece, že už jsme nechtě li žádné srpy a kladiva a hvě zdy! Na jejich místo nastoupilo ztvárně ní Krakonoše. Důležitá pro nás tehdy byla naprostásamostatnost v zajišť ování té to papírové stránky přehlídky. To, že vám uvařila v kuchyňce i párek a kafe, je už vě cí zdejšího spolku. No, a teď mi sem vklouzl Honzík Vaverka, Vejvrs, současný sta-
rosta divadelního spolku Krakonoš. Pro mě byl, a asi navždy bude, o ně co starší kluk se smyslem pro humor, schopný kdejaké rošť árny. Vždy ochotný udě lat, co je třeba, a nekoukat při tom na čas a vlastní pohodlí, rozdávající tolik radosti se svou harmonikou, ale v duchu stále přemítající, jak to s tím baračiště tem bude jednou dál. Bude a dobře, vě ř mi Honzíku, protože máme za sebou novou generaci, kteránenechápadnout to, co stálo tolik neuvě řitelné ho úsilí generace vysocký ch divadelníků! Z porevolučního klání se vynořila na vysocké politické scé ně postava Karla Bárty. Mě li jsme, my ochotníci, ště stí, že s námi a loutkami cestoval do Francie, kde se chytil prvním drápkem v divadle. Pak už tam postupně uvízla ruka a celý Bárta. Nejvíce mu sedí organizace přehlídkové ho klání, postupně se do ní začlenila celárodina a Karel si ke své mu jubileu nadě lil první divadelní roli – pana Foga. Je spolehlivý , ochotný pomáhat se vším i s jednáním o nepříjemný ch finančních vě cech. S chutí sobě vlastní se rád zamíchádo nepravostí, z nichž vě tšinou vyklouzne nevinně , protože málokdo předpokládá, že tak důstojný a nasupený chlap by se k ně čemu podobné mu propůjčil. Propůjčil a rád, leckdo by mohl vyprávě t.
stránka 17
Patronem dnešního Vě trníku je… Svatka Hejralová Jubilujícípř ehlídka s jubilanty. V letošním roce chodí mezi námi mnoho jubilantů. Chtě la bych je postupně přiblížit všechny (vlastně pouze ty, kteří po lé ta pracují v přípravné m vý boru, porotě apod.) Ně které tváře jsou známé , ně které mé ně . Nebudu uvádě t číslice ani pořadí, jak mi padnou na mysl, tak je představím. Vlastík Ondráček stál a stojí po mé m boku celý ch patnáct let, ale setkávali jsme se s ním už daleko dřív. Jemu náleží iniciativa zpočátku jen příznivců a přátel vysocké přehlídky, dodnes je mou oporou při jednáních a oficialitách. Dokud on tu bude, jáse nebudu obávat ničeho. Díky Vlastíku, jsi mou záštitou a oporou jak amaté rské mu divadlu v Karlový ch Varech, tak na dalších přehlídkách a dalších jednáních předsednictva SČDO.
Pavel Hora, na přehlídkách se objevil v úloze porotce, ale zdejší divadelní prostředí mu natolik přirostlo k srdci, že přeskočil na režijní, scé nografickou a vý stavnickou činnost se zdejším spolkem Krakonoš. Prožil s ním spoustu brigád v Národním divadle, na zájezdech
Crystalex –sponzor SČ DO Svaz český ch divadelních ochotníků dě kuje Crystalexu, a.s. závodu Karolinka a osobně jeho řediteli ing. Jánu Cardovi za sponzorský dar, který m jsou vý robky jeho sklárny. Svaz je použil jako svazové ceny pro vítě ze Krakonošova divadelního podzimu ve Vysoké m nad Jizerou. A protože vý robků bylo laskavostí společnosti poskytnuto více, stanou se ty další cenami pro vítě ze dalších národních přehlídek, které svaz pořádá. Ještě jednou touto cestou dě kujeme Crystalexu a.s. závod Karolinka. PhDr. Jaroslav Vyčichlo, předseda SČDO.
Vč era byla ke svač ině zemlbába, nebo jak se jízde říká housková stařena. Než si na nívšak všichni ti, kdož v divadle pracují, mohli pochutnat, bylo z¨třeba naloupat spoustu jablek.
Císař skározcvič ka
a při všech možný ch, ně kdy i nemožný ch akcích. Dušan Zakopal vyrý vá svou brázdu o přehlídce v roli porotce, školníka a lektora školy režizé rů SČDO. Svý m puntičkářstvím a smyslem pro přesně fungující řád čehokoliv, nejen jízdních řádů, nám přinesl nový název jízdního
stránka 16
Pochvalu od manželky si vč era ráno vysloužil předseda poroty, Jan Císař. Před rozborovým seminářem vysílá každý den místní KRakonošů v TEleKinetoskop vlastní aktuální kaleidoskop. V rámci jeho programu bě žíi rannírozcvič ka. Profesor Císař ji chvíli pozoroval a pak se jal cvič it společ ně s předcvič ujícími. Pravda, nešly mu trochu dřepy a ruce má poně kud krátké, neb nedosáhl podlahy, ale jeho aktivita byla kvitována životnípartnerkou kladně . Ke stejné č innosti vyzval dů stojný divadelní kritik a teoretik i ostatníč leny poroty, ale marně . (jn)
Nejprve si Slávka Hubač íková družně pobesedovala s nestorem vysockého divadla Pepou Hejralem a pak se vrhla společ ně se Zdenou Fuč íkovou do zpě vu na rozlouč enou.
stránka 13
Magickátrojka
Milé dě ti.
Včera probíhalo dvojnásobné vítání, ač to druhé se neslo v duchu naprosto odlišné číslice. Nejprve byl přivítán soubor Doveda Sloupnice, který sehraje dnes dopoledne pohádku Š tě pána Jelínka Král k sežrání. Druhý m vítaný m soutě žícím byl DS Vojan Desná. Při jeho vítání před divadlem Krakonoš připomně l Jaroslav Vondruška (SČDO), že se jejich pobytu ve Vysoké m bude držet po celou dobu magickátrojka. Jsou třetím souborem na letošní přehlídce, který nese jmé no herce Eduarda Vojana. V pátek budou třetím představením toho dne, při vítání stojí na třetím schodě u vstupu do divadla a jsou třetím nováčkem přehlídky. Taková koncentrace trojek nemůže přece přiné st představení složené z dialogů černý ch komedií nazvaný ch Černý pátek černočernou smůlu. (jn)
(alegorickápohádka o mraveništi) Stálo, bylo, možná nebylo, ale spíš ano, jedno malé mraveniště . A i když bylo malé , žilo v ně m hrozně moc veliký ch mravenečků. Spousta jich byla strakatý ch. Ale pár jich bylo jiný ch. Jedni byli červení, jedni bílí, jiní oranžoví a zcela malinko zelený ch. A všem se na té hromádce hrozně moc dobře dařilo. Ti strakatí, ti si chodili do mraveniště , kdy se jim zachtě lo a opouště li jej zrovna tak. Ti červení, to už bylo jiné . Ti se kale nevyspali, neustále se honili za všemi ostatními a o všechny se starali. Jen aby chod mraveniště nebyl ohrožen. Bílí, tě ch bylo jen malinko, ti pokaždé ty strakaté přivítali. Hlavičkami ť ukali o sebe na znamení přátelství, až se to rozlé halo. Oranžový ch už bylo více. Mnohem více. A neustále se honili za potravou, aby ti ostatní mě li co jíst a pít. A že všichni byli pijani jaksepatří. A jedlíci, to se ví, také . Vždyť to byli pilní mravenečci. Všeci, do jednoho. Mezi tě mi oranžový mi panovala nádhernásymbióza, kterou by mohl který koliv jiný tvor na Zemi závidě t. Ale kam se hrabali na ty zelené . Tě ch bylo opě t jen malinko. Ale přeci jen víc, než bílý ch. A dě lili se ještě na menší skupinky. Jed-
stránka 14
ni si jenom pobrukovali. Mě li totiž své malinké plíce přeci jen o trochu vě tší, než ostatní. Další byli ze zpravodajské ho. Celé dny jen bě hali po mraveništi, slídili, kde se dalo, jen aby zjistili novinky, a ty poté šířili dál, do pově domí všech ostatních. A nakonec tu byla malinká, jen sedmičlenná skupinka zelený ch mravenečků, z nichž jeden byl trochu víc zelený , ale to patří do jiné pohádky. A tihle byli opravdu ně co zajímavé ho. Kdykoli se ně co přihodilo, okamžitě byli na místě a již dávali vše do pořádku. Ale protože se v tomto mraveništi nacházeli pouze šikovní mravenečci, moc toho na práci nebylo. A tak se jednoho dne, jednoho zimního večera, jedné sychravé noci, slezli na malinké teplé hromádce, aby dali hlavy dohromady. A přišli s ně čím krásný m, co do té doby nikdo nezažil. Vymysleli KRTKA. A nebyl to KRTEK jen tak obyčejný . Byla to slovní hříčka zvanáslovní zkratka. Byl to KRakonošův TEleKinetoskop. A ten sloužil všem ostatním mravenečkům k pozvednutí nálady a rychlejšímu sdě lování zpráv a zpráviček. A tak se na tomto mraveništi žilo ještě o ně co lé pe, než doposud. Ale nechme již toto klidné mravenišť átko, které si žije svý m nádherný m životem, o samotě , ať se dál rozvíjí a žije a žije a … OTEVŘENÝ DOPIS Studentů m divadelnífakulty Váženístudenti! Moc jsem se rozmýšlel, zda tento dopis napsat. Nakonec jsem dospě l k tomu, že národ studentský je třeba zachovat. Píše Vám jeden nevýznamný amatérský režisér venkovského divadelního spolku, který byl ve svém poč ínánítak odvážný, že si vybral k nastudováníkomedii Claude Magnièra OSKAR. Žánr, který nenív Čechách příliš frekventovaný. Ovšem jinak je tomu v kolébce Oskara – ve Francii. Nic netušíc, že tím zajistím pě timě síčníbádánínašínejvě tšíprofesionálnídivadelníkapacitě a Vám pravdě podobně ještě delší, pustil jsem se do práce. Výsledek byl ú spě šný, a tak jsem se dostal vysoko – až do Vysokého. Zde, v tě chto výšinách, kde jsou nejlepší podmínky k bádání, pan profesor jednoho rána prohlédl a pravil: „Už to mám, je to komedie zápletková.“ Tentýž den dopoledne vě tu dokonč il: „ Studenti, tě šte se.“ Proto Vám sdě luji toto tajemstvía jen prosím: „Neprozraď te mě !“ Váš NAR JaVon stránka 15
