Číslo 13
Cena 3 Kč
Dnešní pecky : Hvězda čísla Soňa Neubauerová ................... Cyklák 8.A ...................................................... Cesta vlakem .............................................. Potápění ................................................ Horoskop ............................................ Komunikace trochu jinak .....................................
2 3 6 7 8 9
Dáno do tisku 25.10 . 1999 FYBEK s.r.o.
Jak to bude v tomto roce Tak jsme zase tady, sice trochu pozdějc, než jsme původně plánovali, ale konečně je tady 1.číslo ve školním roce 1999/2000. Letos vám samozřejmě přineseme staré dobré rubriky jako třeba hvězda čísla, aneb rozhovor s učitelem, dále vámi psané příběhy z kurzů, soustředění, výletů a jiných různých zážitků a "průserů". Ale chtěli bychom také něco nového do nového roku, takže vítáme jakékoli nápady, připomínky, ale i kritiky. Máte-li nějaký originální nápad, jste-li něčím výjimeční, zažili jste něco, o co by stálo podělit se s ostatními, jste u nás horoucně vítáni. Své připomínky hlaste p.uč. Fišerovi nebo Elišce Patáčové z 9.A. Abych dlouho neomrzovala, dobře se učte, hodně jezte, pijte, ať můžete psát články do časáku a v příštím čísle načtenou! Elišák
Soňa Neubauerová 1)Co Vás přivedlo jít učit na naši školu? Přišla jsem, protože tu potřebovali angličtináře. 2)Je to první škola, na které učíte? Ne, nejdříve jsem učila 14 dní v Šestidomí. 3)Jak se Vám pracuje mezi kolegy a žáky? Pracuje se mi mezi nimi dobře a taky mne dobře přijali. Žáci nejsou také špatní. 4)Když jste byla malá, chtěla jste být učitelkou ? Ne, že by to byl můj sen, ale učitelkou jsem být chtěla. 5)Který předmět jste měla ráda, když jste chodila do školy ? Moje oblíbené předměty byly čeština, dějepis a jazyky. 6)Díváte se v televizi na hokej nebo na fotbal ? Hokej. Já totiž bydlím naproti stadionu, a ještě když to nebylo ohrazené, dívala jsem se z okna. 7)Který sport Vás baví ? V zimě mne baví bruslení a v létě pěší turistika. 8)Vaše oblíbená kreslená postava ? Křemílek a Vochomůrka, Bob a Bobek. Ale také mám hrozně ráda Krkonošské pohádky. 9)Co se Vám líbí, nelíbí nebo co byste změnila na školním časopise ? Zatím se mi do ruky dostalo jen jedno číslo, ale přidala bych tam křížovky a horoskop. 10)Co byste si vzala na opuštěný ostrov ? Na opuštěný ostrov bych si vzala psa, abych tam měla kámoše. 11)Co byste vzkázala všem žákům ? Aby nespoléhali na to, že jim bude v životě odpuštěno jako na této škole Eva a Houba
Cyklák 8.A Ne-den odjezdu Je 19.9.1999 a 8.A jede na cyklák . Je nás jenom 16 a p.uč.Fátorová , p.uč.Fišer a Martin Vít nás mají za úkol hlídat. Počasí dnes bylo docela příznivé (až na foukající vítr, který nám znepříjemňoval cestu). Tu jsme zvládli za poměrně krátkou dobu a bez větších problémů, když pomineme 2 malé srážky (Longa s Tády). Cestou jsme měli 2 delší zastávky. První byla u žirafy v Čisté u Horek po vražedném výjezdu a ta druhá v Jičíně na náměstí, kde byly zrovna kolotoče. Samozřejmě pár jedinců nemohlo odolat a muselo se povozit. Jako malí! A kdo to byl? No přece Křiža, Kužik, Beny.......atd. Po této hodinové zastávce jsme pokračovali dál, směr Písek u Malechovic, kde bylo naše tábořiště. Konečně jsme na místě!!! Ihned po příjezdu jsme se pustili do stavění stanů, až na vyjímky těch, kteří měli půjčené stany od školy (ty už byly postavené). Konečně nám naše příbytky stály, a tak jsme se pustili do dřeva na ohníček. K večeri jsme si opekli vuřty a poté nás opustil Fíša a s ním i Jitka, kterou bolela hlava. A tak jsme tu zůstali samí kluci (samozřejmě, když pomineme p.uč.Fátorovou). My zbylí jsme si chvilku zakopali a v 21:00 jsme museli jít spát . Po-1.den v táboře , při kterém se rozkoukáváme Tento den nás přivítal větrem a hustými mraky. Službu si vybrali Ondra, Ruda a Beny, kteří se také postarali o oheň a o snídani. Po snídani přijel Fíša, a tak jsme mohli vyrazit na cestu. Ta vedla přes Trosky, Hrubou skálu, Valdštejn a do tábora. Trasu dlouhou 30km lze označit za mírně náročnou. Cesta ubíhala velmi rychle, a tak jsme si mohli dát delší přestávku u Valdštejna. Zde jsme si perfektně pohovořili s Fíšou a Méďou o různých věcech ze školy .... atd. Jen jsme přijeli z cesty, tak po chvilce zase odjeli na dřevo. Ach jo, zase makat! Přibližně po 2 hod. tvrdé práce jsme dojeli zpět do tábora. Zde už služba měla mít uvařenou večeři, ale neměla. Ihned po jídle přijela zase Jitka plná sil a kluci si dali hodinové utkání v kopané. Setmělo se a my jsme si ještě zahráli na shovku s baterkama (ovšem ve dvojicích, protože se nás většina bála). Poté jsme zasedli k ohni, vymýšleli bojovku (která se stejně neuskutečnila) a povídali si. Nastala večerka a někteří otužilci šli spát pod širák. Út-nepříjemné probuzení i den Dnes všichni spící pod širákem ráno okolo 4:00 zdrhali do stanů, protože začalo pršet. Ještě jsme si chvilku schrupli a v 7:30 zase my služba (Kokr, Berny a já) vstávat, rozdělávat oheň, uvařit čaj a další povinnosti služby. Protože obloha nevypadala nejlíp, zvolil horský vůdce trasu B . To znamená Libošovice, Kost, Vesec, Sobotka a tábor. Blížili jsme se k Sobotce, a když jsme sjížděli kopec, Kysara vyhodil kořen a on zde orazítkoval strom. Za tuto učebnicovou držku dostal ve škole diplom (jako jediný). Při hodinové zastávce na náměstí v Sobotce nás zaskočil liják, ve kterém jsme také dojeli na základnu. Tam jsme my, služba, uvařili oběd ( uvnitř, protože venku po zbytek dne pršelo), který ani bohové Olympu nejedí. Když jsme se najedli, udělali jsme si polední klid do 16:00, až na Bernyho, který si jako služba nevzal jídlo poslední a za trest umyl všechno nádobí z dneška (chachacha). Už bylo po klidu (poledním) a venku pršelo. My jsme uvnitř neměli co dělat, a tak jsme se nudili. Ovšem
3
nudu nám zkrátily blbosti, projekt MOSTI A ZDI, pinec a další. A jak tak ubíhal čas , byla večeře a sprchování (dokonce teplou vodou) . Po najedení a umytí jsme šli do hajan , protože byla večerka (spali jsme už ve stanech) . Jó , málem bych zapomněl na p. ředitele Háska , který přijel po večerce , kdy už "všichni spali" . St-konečně po dešti , ale konflikty s návštěvníky se dnešek jen hemží Sluce se dere ven z pozamraků a to je jen a jen dobře . Dnešní služba (Kuře , Křiža a Zemič) nevařila jako obvykle čaj , ale kakao , ke kterému byl makovec . Je po snídani a my vyrážíme na okruh Kost , Krásná vyhlídka , Drábské světničky , Valečov , Kost a do tábora . Tato trasa je dlouhá cca. 40km . Po příjezdu na Kost , jsme zde měli 30min. pauzu , která se protáhla o dalších 30min., a už z toho máme hodinu . Toto zdržení vzniklo turnajem ve stolním hokeji mezi týmem Fíša , Méďa a druhým týmem Ondra , Kokr . Toto utkání skočilo prohrou učitelů 5:5 , hned vysvětlím . Učitelé se totiž báli prohry, a tak zaveleli odjezd , údajně proto , že jsme se tu dlouho zdrželi . Z Kosti jsme vyjeli na Krásnou vyhlídku , kde jsme dostali další přestávku . Někdo si zašel do hospody na toust , kde začal první konflikt . Při placení toustu Táda vyjel na servírku , že toust byl malý a kdesi cosi . A tak se tam hádali , ale Táda to musel stejně zaplatit (což bylo jasné) , takže si nepomohl .Po této zastávce jsme vyjeli směr Drábské světničky . Dojeli jsme tam , ale zkratkou zdlouhavkou , protože jsme cestou zabloudili (díky Fíšovi) . Takže jsme sem dojeli se zpožděním . Tady jsme se ještě zdrželi vynášením kol po schodech . Zdolali jsme překážku a pokračovali dále na Valečov . Zde se zrovna natáčela Extra výzva , a tak nás odtud vyhnali . Poté, co jsme přijeli, se služba pustila do vaření oběda (o půl páté) a ost. do mytí kol . Bylo proč , když jsme jeli den po dešti na takovou dlouhou trasu . Hned po večeři se s plnýma břichama začali bitkovat Méďa s osmi kluky a aby se neřeklo , tak Méďovi pomohl Fíša . A co dělali ti ost. ? Koukali se a chechtali , jak kluci přelítávají přes záda učitelů . Žádná bitka nekončí v dobrém a ani tato ne . Např. Ondra odešel s obtisklou botou na tváři a Piňďa s vyraženým dechem . Ani šrámy z boje se nestihly zahojit a už tu byla naše tř. uč. Jana Málková . Vybalila si věci a až do večerky se doučovala naše jména . A po večerce jsme šli spát . Někteří pod širák , ost. do stanů , nebo pod stříšku . Čt-nepříjemné probuzení , ale zato boží slaňování i závod (jak pro koho) Jako by nestačilo jednou zdrhat do stanů . Smůla je smůla a my zdrháme do stanů podruhé , protože venku prší . Kužik , Kysar a Piňďa dnes mají službu . K snídani nám namazali vánočku máslem . Vánočka , o tu jsou vždy bitky (hlavně když tu máme hladovce jako je třeba Ondra , který měl okolo 20 kusů) . Jednoduše a prostě v naší třídě platí právo silnějšího , když je vánočka . Ale my jsme tu měli i pořádnou bitku mezi Tádou a Piňďou . Lítaly zde pořádné rány a to kvůli noži na mazání . Skončila bitka i snídaně a hurá slaňovat . Původní verze byla jít slaňovat do vody , ale když jsme přišli k rybníku, tak se zde natáčela Extra výzva . Byli jsme naštvaní , ale co se dalo dělat . Kousek jsme se vrátili a slaňovali na pevnou zem z 20m . Slaňovali jsme všichni , až na p. uč. Fátorovou , Jitku a Ondru , který měl v kalhotech (asi vánočku) . Slaňovala dokonce i p. uč. Málková . Bála se , ale překousla to a sjela . Jel i p. ředitel Hásek , který měl pro strach uděláno . Potom mohl ještě někdo podruhé, a když jsme doslaňovali , šli jsme do tábora . Zde jsme pomohli neschopné službě uvařit. Po naplnění břich jsme si dali polední klid . Konečně se učitelé probrali a zorganizovali závod .
4
Tomuto velice drsnému závodu byl přidělen článek (a zaslouženě) , takže v něm podrobněji . Pá-poslední den , kdy jsme tu všichni Dnes měli službu Táda , Kuncik a Long . Já jsem jel po snídani s Bernym co nejrychleji pro jeho flašku , kterou včera ztratil při závodě .Naštěstí věděl kde, a tak jsme měli práci ulehčenou . Po nálezu flašky jsme se vrátili do tábora . Dnes jsme šli na Kost . Došli jsme sem v 11:30 . Exkurze začínaly od 13:00, a tak jsme dali turnaj v hokeji . Bohužel nikdo nevyhrál , protože jme už museli na exkurzi. Ta byla sice krátká , ale pro kluky dosti záživná . Měli zde totiž vystavené zbraně (staré) . Skončila prohlídka a my jsme šli pomalu , ale jistě do tábora . Uvařili jsme oběd a najedli se . A po obědě to začalo . Všichni odjížděli , až nás tu zůstalo osm . Na to jsme čekali . Teď nám mohly být rozdány buchty . To jsme se poměli . Seděli jsme u ohně , povídali o zážitcích z kurzu a konzumovali buchty . Vydrželi jsme zde do 22:30 a potom museli jít spát . So-a už odjíždíme Dnes ráno pouze ohříváme čaj a včerejší kurzovní guláš . Rychle jsme snědli snídani a pustili jsme se do uklízení všech prostor . Máme uklizeno a p. uč. Málková s Jitkou a Kuřetem odcházejí na vlak. A tak i my odjíždíme . Somozřejmě se svačinou . Cestou jsme se stavili ještě na vlak. zastávce , protože si ti tři nevzali svačinu . Cesta ubíhala velmi rychle . U Staré Paky se odpojil Kužik a další , který se odpojil byl Zemič . Bylo to u odbočky na Hostinné . A tak jsme ke škole dojeli v počtu čtyř žáků a dvou učitelů . Docela rozdíl, co ? No, a tak náš kurz máme za sebou . ŠKODA NO !!!!!! Bylo to dobrý .
Dan
Cesta vlakem "Vlak z Chlumce nad Cidlinou bude na příjezdu asi 15 minut opožděn," zaznělo nevzrušeně z amplionu. No tě prsk -10 °C na teploměru, na zádech narvanej bágl s prádlem a potravinami od maminky, strkající se dav u kolejí a ještě k tomu tu budu čekat aspoň o 25 minut dýl. Tak tahle cesta bude stát za to. Po třičtvrtě hodině přijíždí očekávaný vlak a malý prvomájový průvod se vydal do jeho stíhání, strkačka kulminuje. Bohudík na mé triky většina cestujících nemá, nastoupením z druhé strany kolejí se dostávám do vlaku , ještě než stačí všichni vystoupit. V poklidu urvu neobsazenou čtveřici sedadel a už se jen těším na to, jak budu sledovat učňovskou mládež cestující tímto nedělním vlakem se mnou a většinou se nenudím. Dnes bude zábava na extra vysoké úrovni. Již ve dveřích mě vítá zpěv. Po pár slovech poznávám skvělý hit od Lunetic, rád bych se přidal, píseň o mámě mně vždy vhání slzy do očí.
5
Ale abych nekazil procítěnou produkci, zabírám volné místo co nejdál od zpěvaček. Rozhlížím se kolem, přes uličku sedí čtveřice individuí na první pohled připomínající mužské osazenstvo mé další oblíbené skupiny Kelly Family. Bohužel se jedná o dívky, ale masky jsou zdařilé, ošklivější chlapy jsem už dlouho neviděl. Cestující proudí dál do útrob vlaku, zpěvačky pokračují v Lunetic estrádě, štěká jezevčík, brečí mimino a v koutě chraptí Dan Landa z dalšího jezevčíka s polovybitýma baterkama. Klasická neděle. U mého místa zastavují dvě dívky, bezradně se rozhlížejí po vlaku, nenajdou -li mladšího, hezčího, bohužel, otráveně se zeptají na volné místo a zabírají je. Docela hezký solidní průměr. Ta naproti mně dlabe hranolky s kečupem - moc hezky a způsobně. V duchu jí připisuju plus body. Bohužel pouze do té doby, než je odloží na stolek a začne si svlékat bundu. Šikovná holka. Prvním pohybem kelímek s hranolkama shazuje ze stolku na mé nohy. Na kalhotech mi zůstávají jen dvě hranolky a spousta kečupu. Kdybych chtěl vyžebrat, nedala by, takhle si je můžu vychutnat. Zbytek žvance je shrábnut rukou a narván do koše. Ruka utřena do kapesníku, do kterého se kráska po chvíli vysmrká! S nosem od kečupu vypadá jak Van Damme těsně před odpočítáním. Na mý upozornění se zeptá, jestli je na konci vlaku ještě záchod. Nutí mě to přemejšlet nad zlodějem, co chodí po vlaku a krade záchody. Odchází se upravit a už se nevrací. Její kamarádka pouze přesouvá věci na jiná místa z mého zorného pole. Škoda, kabaret končí, ještě než se pořádně rozjel, další číslo by jistě též stálo za to. Sousedky od vedle mi to však dostatečně vynahrazují. Na opěradlo k nim přisedá těžký bourák, jehož bouráctví je podtrženo množstvím kovu v oděvu, uších a jiných částech těla. Halasně je zdraví a zve na spářku na prvních sedadlech, vzhledem k tomu, že tam mezi deseti učni koluje lahváč Novopacký desítky, ta spářka jistě stojí za to. Vypráví, jak se zase v sobotu na dýze setnul, a rukou gestikuluje tak mohutně, že ocvočkovaný náramek na jeho ruce nelze pouhým okem sledovat. Registruji pouze rozmazanou šmouhu, kterou opisuje ve vzduchu, ještě než se mi stačí zatočit hlava, náramek se náhle zastavuje na obličeji průvodčího. Bouřlivá reakce dvoumetrového svalnatého monstra na sebe nenechává dlouho čekat. Než se stačí piják vzpamatovat, je lapen a za nohu smýkán k východu. Naštěstí vlak zrovna brzdí, a tak je vykopnut z již skoro stojící soupravy. Děvčata za ním oknem vyhazují somračku s prádlem na intr a zase si sedají, stejně tu prej musel přestupovat, tak se vlastně nic tak hroznýho nestalo. Podívám se z okna a zjišťuji, že jsme teprve v Martinicích, do Trutnova mě čeká ještě spousta zábavy..... Fybek
6
RUMCHALPA Venku je nepřitažlivě zimno a já jsem si už zabalila do báglu mikinu. Před školou je Fíša s autem, Hankou, Lenkou P. a MPŘ.Ohromně se baví. Tento druh zábavy mně očividně jde, a tak se přidávám k nim - už se nás nudí pět.MPŘ v tomto autě byl taková třešnička na dortu, kterou se ovšem nepodařilo vyhodit oknem při bufet zastávce u Penny marketu.Naším příjezdem probuzený Radek (náš průvodce světem podvodníků) nás ujistil o tom, že žralok je tu jen nafukovací, sumec potrhal potápěče jen jednou, že štiky nás nesežerou z důvodu malých tlam a že je nejlepší voda za posledních pět let. Dříve, že se potápěl v kafi a ukazoval Holanďanům bójku z dvou metrů, ale dnes je viditelnost deset metrů ze břehu v pohodě (poslední čtyři fráze opakoval celý víkend jako zaseknutý gramofon).Fíša měl opravdu zajímavé triko,všude krokodýlci, ale pokaždé jinak. Zkoušení neoprenů se mně naštěstí vyhlo, Lenka F, mne nahnala do neoprenu Ládi (jejího bratra).Máca přinesl kbelík s vodou.Tamější dalmatinská psice se napila.Přišel Radek s bombou a automatikou, že si vyzkoušíme dýchat nejdřív na suchu a ten kbelík s vodou je zde jen kvůli hygieně, abychom neměli oslintanou automatiku od kolegů.Potápění proběhlo v pohodě. Pod vodou jsme si s Radkem párkrát vyměnili automatiku, nahrabali mušličky, vyplašili rybky a nakonec se bouchli hlavou o desku u mola.Mé mušličky rozšlápl Máca, na Hančin špinavý zadek upozornil Fíša, MPŘ se jen ze začátku málem utopil a náš striptýz (sundávání neoprenu) opět fotil Fíša.Voda měla zhruba 5 stupňů (dle mého odhadu) jestli né míň nebo víc.Do vody skákací kreace Lenky F. a mne ohodnotili "chlapi" vedle z chatky fotkou.Při našem skákání stačili všichni (Láďa, Fíša, Lukáš, MPŘ, Lukáš, úředník, Hanka, Lenka P.)odjet a zůstali jsme my, ti nejodolnější : Lenka F.,Zdenda, Máca, Hugo a já.Večer jsme hráli rozporuplné hry typu - križam nekrižam, tik tak, medvědy apod. Úspěch mělo prší o hodnosti,kde si to nejvíc vyžral Hugo, třicítka u Radka, kde jsme ho samozřejmě nechali vyhrát, a medvědi, na které přišel nejdřív Hugo. Na ostatní hry přicházející jako poslední a nejdéle nechápající jsme byli Máca a já.Na začátku hry Radek pronesl, že malé děti na to přijdou hned - no, Hugovi je okolo 17ti. Ráno jsme si Lenka a já byly zaplavat jako budíček.Hodinu a půl jsme šnorchlovaly a uvařily všechny naše čínský nudle.Na další potápění jsme se odhodlali jen Hugo, Máca a já, Lenka a Zdenda usrkávali horký čaj ze břehu.Máca zdrhal před štikou, sumec zdrhal přede mnou.Při nandávání ploutví se Radek chytl Lenky za záda a "chlapi" z vedlejší chatky pronesli, že by se také chytli, načež byli odpálkováni, že oni by se teda nechytli a kdyby jo tak jim jedna přilítne. Hanka, Lenka P. a já jsme byly pochváleny, že by z nás mohli být jednou potápěči a Radek nám slíbil nálepku "Rumchalpských potápěčů". Většina, co odjeli v sobotu, ji dostala - já, odjíždějící v neděli, ne. Loučení nebylo nijak dojemné - Radek si toho skoro nevšiml.Láďa přijel se sarančetem( se zeleným varburkem).Máca si cestou zpět koupil třešně a dělal nám ostudu - s černou čepičkou na hlavě, svítivě růžovožlutozelenejma brejlema, házel, spíš střílel pecky po pěkně vypadajících autech a po lidech. Když auto bylo pěkně vypadající a ještě k tomu bílé - Máca hodil celou třešeň.
7
Z tohoto potápění jsem si odnesla pěknou rýmu ( možná spíš alergickou), dvě nerozšlápnuté mušličky a Lenka mi ještě nevrátila gumičku na vlasy.MPŘ si tam nechal trenky a Lukáš si neodnesl šátek a svou oblíbenou flísku. Vysvětlivky : MPŘ je Mentálně Postižený Říčař. Elišák
HOROSKOP OD č.13 DO č.14 Speciálně na přání p.uč. Neubauerové Vám přinášíme úplnou novinku školního časopisu a to Vodnář (21.1. - 19.2.) - Merkur je v rovnovážné poloze s Jupiterem, čímž Venuše je zastíněna Marsem. Slunce s Lunou jsou rovnoběžné s Plutem. Co to pro Vás znamená v praxi - prakticky vůbec, ale vůbec nic! Ale pozor, konjukce Saturnu a Země je velice zajímavá! Nic nedělejte, aspoň nic nezkazíte. Kozoroh (22.12. - 20.1.) - Pluto je svou jižní stranou nakloněno k Venuši, která je ze své osy odkloněna nalevo. Saturn, Měsíc a Mars s Neptunem jsou takřka v pravidelném čtverci.Toto vše znamená, že Váš život bude i nadále fixní s negativní polaritou. Smůla vás bude provázet všude, kam se hnete. Beran (21.3. - 20.4.) - Saturn, měsíc a svačina Jana Moravce jsou v dokonalé konjunkci, po následujících několik týdnů to vůbec nevypadá na změnu, možná jen ten Saturn zvětší svoji velikost. Pro vás, drazí nešťastníci narození v tuto dobu, to znamená jen toto - ani nevylejzejte z baráku. Jestliže opustíte byt za účelem tak pochybným, jako je návštěva školy či podobného zařízení, tak jedině zaletovaní do brnění. Zkrátka, každej vám bude chtít rozbít tlamu! Lev (23.7. - 23.8.) - Mars a Jupiterův měsíc Io se dostávají na historicky vyjímečné postavení - vůbec je neuvidíme! Tato zcela unikátní disjunkce naprosto transcenduje vaše materialisticko-oprtunistické vztahy. Každý rozumný lev si z tak jasné situace vyvodí závěry sám a nepotřebuje k tomu náš odborný výklad. Pokud jste ale naprosto tupí a nepochopili jste výjiměčnost nastávající konstalace, pak vězte, že to pro vás znamená jen jediné - vše při starém - nuda, nuda, šeď šeď. Ryby (20.2. - 20.3.) - Kyberneticky založený Uran s neologistickým Saturnem v archaistickém rozpoložení působí jako kardiostimulátor.A v závislosti fyzického postavení Země ve sluneční soustavě a z hlediska geologického aspektu Měsíce je nadále nerentabilní o této věci i nadále polemizovat. Vše se ve špatné obrátí. Ve zlepšení nedoufejte !! Střelec (23.11. - 21.12.) - Tak jako Beverages nebo lecitin či etilvanilin tak i Pluto s Merkurem a Planetou X jsou případnou fenilalaninovou revolucí zaskočeni, a proto Uran s Meteoritem zvaným Zet putují dále za asparptanem. Vaše negativní vlastnosti budou jasně dominovat nad pozitivními. Budou z vás takové malé morální zrůdičky. Nejde to změnit.
8
Blíženci - Merkur s Venuší jsou nakloněny spíše k Uranu a Země a Jupiter jsou v rovnováze, tudíž jestliže bude měsíc čirý a slunce jasné jako medový květ, luční louka nebo ta hezčí část včelky či vosy a tráva bude zelená jako kobylka, Esmeralda či listy v zimě, bude se vám dařit. Budete nejlepší !! Býk - Jestli měsíc bude trochu tmavší než jindy a slunce bude jako tmavý med, nebo dokonce o odstín světlejší než hnědé saranče a tráva bude jako špinavé Esmeraldiny šaty, nebo - nedej bůh i ďábel - dokonce jako zelené "čínské pero" bude to to nejlepší, co vás mohlo potkat, a proto pozor a sledujte své okolí! Vše bude super !! to be continued Toto vše bylo zjištěno za pomoci Intensiv studium centrum souhlasem the coca - cola company.
a vyrobeno se
Elišák (býk) + Fybek (blíženec)
Autoři nemohou za to, že se vám nebude dařit. Hvězdy praví, hvězdy ví a my na tom nic nezměníme. Chcete na příště lepší horoskop ? Tak si ho napište sami.
Komunikační závod Na tento závod byly vytvořeny 3 týmy: 1.-kap.Dohny, Berny, Beny, Jitka a Kuře 2.-kap.Kokr, Táda, Long, Kuncik a Křiža 3.-kap.Zemič, Ruda, Ondra, Kužik a Piňďa A co Kysar? Ten chudák chromý nebyl schopný jízdy na kole, a tak zůstal v táboře. Začátek soutěže byl na místě vzdáleném 3km od tábora, kde jsme dostali mapy a instrukce. V 16:45 byl začátek soutěže a konec v 19:00. V instrukcích byly čtyři úkoly+prémie a podmínky soutěže. Ty zněly takto:1.Tým se nesmí za žádnou cenu rozdělit 2.Nikdo si nesmí sundat helmu. Při porušení těchto pravidel přichází diskvalifikace. Já vám bohužel popíši jenom naši výpravu, ale o to podrobněji. Po přečtení instrukcí jsme vyjeli směr Roveň. Zde jsme měli navštívit rodný domek nej. žijícího génia 3.ZŠ Komenského (pro pomaleji myslící to je rodný domek Fíši). Zde jsme museli odmakat 30min. a mohli jet dál (to je vydírání). Po splnění úkolu jsme jeli rychle do Mladějova, kde jsme měli vyhledat nejstaršího občana. To se nám povedlo rychle, neboť jsme od Fišerů dostali tip. Našli jsme stařenku, které bylo 89 let a řekla nám svůj životopis. Další úkol v kapse. Hurá do Troskovic, kde jsme měli najít vyhlášeného krasavce a od něj dostat fotku s věnováním pro naši tř. uč.. Tento úkol nám trval nejdéle, ale nakonec jsme ho splnili. A teď do Libošovic, kde jsme měli přesvědčit nějakého blázna, že pivo škodí zdraví a přinét jeho doznání, že pivo pít nebude. Tento úkol spolu s prémií jsme nesplnili, protože začal liják s bouřkou a my jsme zajeli 5 min. před ním do lesa na cestu. Byl zde jeden háček. Kola se na této cestě musela nosit nebo vodit. I když se zde na kolech nedalo jet, tak jsme se nevraceli, protože jsme věřili, že cesta bude lepší. Ale zmýlili jsme se. Terén byl pořád horší, celých 6 km
9
a Jitka se ještě k tomu vysekala. Po pádu rozbila brzdy, a tak si s ní vyměnil Beny kolo. Cesta byla nekonečná a ještě ji ztěžovalo bláto, a tak se naše změnila v boj o přežití. Asi v 19:30 jsme dorazili na místo startu a odtud jsme dojeli k rodnému domku Fíši. Zde jsme chtěli zavolat do tábora, že jsme tu. Ale tady nás zrovna hledali, a tak nás naložili do auta a odvezli do tábora. Cestou jsme se dozvěděli, že nás hledali i v Troskovicích. Také jsme se dozvěděli, že o nás měli strach, ale to my o sebe také. Přijeli jsme na večeři, ke které byly buchtičky se šodó. Poté jsme si dali sprchu a svlékli ze sebe mokré a zablácené věci . Ve 21:00 bylo vyhlášení soutěže. Ostatní 2 týmy měly všechny úkoly splněné i s prémií, ale vyhráli jsme všichni. Zato jsme dostali sladké lízátko. A když jsme řekli, co jsme chtěli přivézt za prémii (byl to prezervativ), tak to Fíša okomentoval přesně takto:"Proč jste ho nepřivezli? Ten by se mi hodil." Jsme rádi, že jsme přežili ve zdraví a tento zážitek si budeme pamatovat do smrti. Dohny
IQ nad 100 Josef Mánes Josef Mánes se narodil 12.5. 1820 v Praze . Jeho otec Antonín byl vynikající malíř krajin a profesor krajinářské školy , starší sestra Amálie a mladší bratr Quido vynikali v žánrové malbě . Když bylo Mánesovi 9 let , přesídlila rodina přes řeku do Nostické Jízdárny u Kampy , kde Josef navštěvoval maltézskou školu na Malé Straně. Po přestěhování do Nové Aleje (dnešní Národní třída) studoval u piaristů v Panské ulici . V 15 letech vstoupil na malířskou akademii . Ještě v tomto roce nakreslil mapu Čech se spoustou podrobných vysvětlivek. O 3 roky později podkládal studium archeologických památek kresbami detailů v románských kostelích . V roce 1844 Mánes opustil na dlouhou dobu Prahu a vydal se do Mnichova . V Mnichově poprvé vystavil právě dokončené plátno . V roce 1846 se definitivně vrátil do Prahy . Množství jeho děl postupně narůstalo. Patří mezi ně např.: malba nové kalendářní desky orloje v Praze a mnoho obrazů (portrét sládka Venduláka a jeho ženy . advokáta Haušilda...). Kolem roku 1866 se začaly projevovat příznaky jeho těžké nervové choroby . Josef Mánes se nikdy neoženil stejně jako jeho sourozenci . V roce 1870 se vydal na
10
zájed do Řína. Jediný obraz z iítalského pobytu byl zároveň Mánesův poslední . 9.12. 1871 Josef Mánes v 51 letech umřel . Andrea
PNEUMATIKA V roce 1846 skotský továrník R.W.Thomson přišel na nápad použít pro kola vozů hadici naplněnou vzduchem. Thomsonova vzduchová pneumatika se skládá z jedné uzavřené a silně nafouklé hadice z gumy, která byla z vnější strany chráněna těsně ji obepínající plachtovinou. Běhounová plocha kola byla dodatečně potažena ještě kůží. Tyto pneumatiky tlumily nárazy na nerovných silnicích daleko lépe než běžné železo nebo gumové obruče z plné gumy, které se daly jen těžko vyměňovat, neboť byly s kolem pevně spojeny. Tyto obruče byly navíc i velmi drahé. Thomsonův vynález se neujal a upadl v zapomenutí. Teprve v roce 1888 použil irský zvěrolékař J.B.Dunlop znovu pneumatiku. Obepjal nahuštěnou hadici ještě pláštěm z impregnovaného plátna. Pro dodatečné napumpování ještě vyvinul husticí ventil. Dunlop vytvořil své pneumatiky sice pro jízdní kola, jeho patent se však brzy rozšířil a byl využíván pro kola aut. Dunlop tím podstatně přispěl k rozvoji automobilového průmyslu. O pár let později, v roce 1916, německá firma Metzeler vyrobila poprvé prakticky použitelné autopláště z nově objeveného syntetického kaučuku s názvem buna. Metzeler tak využil výsledků vývoje, který začal krátce před první světovou válkou, když nedostatek přírodního kaučuku donutil německé vědce, aby hledali nové způsoby k pokrytí rychle narůstající poptávky. Zprvu se vývoj zaměřil na možnost nového zpracování starých gum a později, od roku 1916, na vývoj buny. Uteklo dalších několik let a v roce 1955 ve spolkové republice Německo přišly na trh poprvé bezdušové automobilové pneumatiky. Ty dosedají přímo na okraj ráfku. Vnitřní strana pláště pneumatiky je opatřena vzduchotěsnou gumovou vrstvou. Bezdušové pneumatiky jsou ve srovnání s konvenčními gumami spolehlivější. Odpadá u nich tření mezi gumou a duší. Mají také větší životnost. Předpokládají však zvláštní okraje ráfků. Luboš
11
Co nás (vás) čeká ? Ano, je to tak, naše škola tady stojí už 40 let. Je to neuvěřitelné. 24. listopadu se toto letité výročí oslavuje v Národním domě. Bude to velká akce ve třech fázích. 1. pro první stupeň, dále pro druhý stupeň a večer pro rodiče dětí navštěvující naši školu nebo pro bývalé žáky naší školy. První dvě vystoupení budou obsahovat různé hry pro obecenstvo a vůbec samé zajímavé věci, do kterých se mohou děti zapojit nebo je aspoň pozorovat, fandit atd. Pro rodiče samozřejmě nebudou tyto divácké hry, ale představení bude obsahovat jiný zajímavý program, který se bude jistě líbit. Vstupné bude dobrovolné a pro 1. dvě vystoupení budou vstupenky vyrábět sami diváci. Budou zde i soutěže a kuriózní ceny, takže je se na co těšit a když se vám to nebude líbit, aspoň se ulijete ze školy! Napsala bych víc, ale to je tajné a je to pro vás překvápko (snad příjemné). P.S.: Prosím neberte s sebou rajčata a podobné blbosti, které byste v případě vaší nespokojenosti mohli po nás hodit. Předem díky. P.P.S.: Přijďte se všichni podívat a pošlete tam své rodiče.
Elišák
Něčtěte to !!!! Předem tohoto článku bych Vás chtěla upozornit, abyste ho raději nečetli. A pokud čtete dál, tak Vás upozorňuji, že není pro slabé nátury. Říkám Vám, nečtěte to! Varuji Vás, tento článek není pro Vás. Pokud ho přečtete, neručím za následky. Jestli Vám to ale přesto nedá a čtete dál, varuji Vás naposledy, abyste to nečetli, protože z toho nebudete mít nic. No, tak jste to přečetli přestože jsem Vás varovala, ať to nečtete. A co z toho máte? PRD!! Já Vám to říkala!!!! Anička 1A ___________________________________________________________ Na tomto čísle spolupracovali : Odpovědný redaktor: Eliška Patáčová Zástupce: Janička Pechková Návrh obálky: Jakub Schöpp Foto a ilustrace: Internet, archiv redakce, Lukáš Dlouhý Autoři příspěvků : Eliška Patáčová, Dan Dohnal, Fybek, Andrea Krupičková, Luboš Pilař, Katka Lutterová, Lenka Hubková, Eva Císařová Jazyková korekce: Mgr. Eva Dufková + kabinet jazyků Poslíček: Vašek Fišer Jestli nás nebude víc, tak brzy zahynem ..... S.O.S
